EKONOMIKA CESTOVNÍHO RUCHU. ke státním závěrečným zkouškám

EKONOMIKA CESTOVNÍHO RUCHU

ke státním závěrečným zkouškám

Otázky ECR – SZZ

1.

Základní otázky pojetí a definování cestovního ruchu. Hlavní pojmy z oblasti cestovního ruchu.

2.

Vznik cestovního ruchu, příčiny a základní předpoklady. Hlavní etapy vývoje cestovního ruchu.

3.

Typologie cestovního ruchu a její význam pro praxi. Kritéria členění a analýza jednotlivých typů cestovního ruchu.

4.

Trh cestovního ruchu a jeho specifika. Nabídka a poptávka, jejich součásti a specifika. Segmentace poptávky v cestovním ruchu, její kritéria a využití v praxi.

5.

Cestovní ruch jako součást spotřeby obyvatelstva. Charakteristika spotřeby v cestovním ruchu. Problematika spotřebního chování v cestovním ruchu.

6.

Postavení a význam cestovního ruchu v národním hospodářství a světové ekonomice. Hlavní oblasti vlivu. Globální dopady cestovního ruchu na národní ekonomiku. Satelitní účet cestovního ruchu, jeho cíle, obsah a význam.

7.

Hlavní rysy dosavadního vývoje cestovního ruchu České republiky a faktory jej ovlivňující. Hlavní vývojové etapy.

8.

Charakteristika cestovního ruchu obyvatelstva České republiky /domácího i zahraničního/. Kvantitativní a kvalitativní analýza. Hlavní vývojové trendy.

9.

Charakteristika dosavadního vývoje a současného stavu příjezdového cestovního ruchu České republiky. Jeho kvantitativní a kvalitativní analýza a přínos pro ekonomiku České republiky.

10.

Politika státu v oblasti cestovního ruchu. Organizační a řídící struktury cestovního ruchu ČR. Hlavní dokumenty vztahující se k cestovnímu ruchu, jejich cíle a obsah. Role Czech Tourismu.

11.

Česká republika a Evropská unie – regionální politika, programy, fondy. Euroregiony.

12.

Konkurenceschopnost České republiky na mezinárodním trhu cestovního ruchu.

13.

Cestovní ruch jako světový fenomén /jako fenomén světové spotřeby, světové ekonomiky a soužití mezi národy /. Subjekty mezinárodního cestovního ruchu a jejich role – mezinárodní organizace, nadnárodní společenství a další.

14.

Vybrané problémy udržitelného cestovního ruchu. Strategie prosazování udržitelného rozvoje cestovního ruchu a role mezinárodních organizací. Globální etický turistický kodex.

15.

Dosavadní vývoj a současný stav mezinárodního cestovního ruchu. Hlavní vývojové etapy, vývojové trendy a faktory ovlivňující dosavadní vývoj a současný stav.

16.

Regionální rozložení světového cestovního ruchu, hlavní světové trhy. Postavení jednotlivých regionů ve světovém cestovním ruchu a jejich charakteristika.

17.

Předpokládané trendy budoucího vývoje mezinárodního cestovního ruchu. Vize Světové organizace cestovního ruchu / WTO /.

18.

Statistický monitoring českého a mezinárodního cestovního ruchu. Hlavní statistické materiály, jejich obsah a význam pro sledování současného stavu a vývojových trendů.

1

1.

Základní otázky pojetí a definování cestovního ruchu. Hlavní pojmy z oblasti cestovního ruchu.

Základní rysy cestovního ruchu • • •

Dočasnost změny místa stálého bydliště (a dočasnost pobytu mimo něj) Nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase) Vztahy mezi lidmi, které cestovní ruch vyvolává

CR je třeba chápat v jednotě jeho dvou stránek: - oblast spotřeby (způsob spokojování potřeb) - oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, významná součást ekonomiky společnosti CR = složitý sociálně ekonomický jev Dotýká se řady ekonomických i mimoekonomických procesů společnosti CR = jev mnohostranný a průřezový To dává možnost uplatnění různých přístupu k pojetí a zkoumání CR: Nejčastější hlediska zkoumání a posuzování CR v teorii i praxi: • Ekonomické • ekologické • geografické • sociologické a psychologické Definice CR, definice účastníka CR CESTOVNÍ RUCH (= TOURISM) Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí ( = mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (stanovená doba: u MCR = 1 rok, u DCR = 6 měsíců) (výdělečná činnost v navštíveném místě není založená na pracovním poměru, to nevylučuje pracovní n. obchodní cesty, které mají zdroj úhrady z místa bydliště či firmy) Základní pojmy: rezident, návštěvník (výletník, turista – krátkodobý, dlouhodobý, transitní) Základní a rozhodující atributy definice CR a následných pojmů: • Změna místa běžného životního prostředí • Dočasnost cesty a pobytu • Nevýdělečný charakter PRŮMYSL cestovního ruchu - ubytovací služby - stravovací služby a prodej nápojů - služby osobní dopravy - pomocné služby v osobní dopravě - pronájem osobních dopravních prostředků

2

-

udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře kulturní služby rekreační a zábavní služby různé služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské, směnárenské služby, …)

EKONOMIKA cestovního ruchu = PRŮMYSL cestovního ruchu + další odvětví: - stavebnictví - prodej a opravy motorových vozidel - prodej pohonných hmot - prodej cestovních potřeb - výroba a dodávky potravin do restauračních zařízení - catering letecké dopravy - výroba a dodávky vybavení pro hotely - služby hotelovému průmyslu (prádelny, marketingové služby, …) - veřejná správa a bezpečnost, … Základní pojmy v oblasti CR
Stálý obyvatel (rezident) o V MCR = osoba žijící v zemi alespoň 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok o V DCR = osoba žijící v místě trvalého bydliště alespoň 6 měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší než 6 měsíců
Návštěvník (visitor) o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu do 1 roku, hlavním účelem není výdělečná činnost v navštívené zemi o V DCR = osoba cestující v dané zemi na místo jiné než je její trvalé bydliště po dobu kratší než 6 měsíců, hlavním účelem cesty přitom není výdělečná činnost
Turista o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ne na dobu delší než 1 rok, hlavním účelem cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi o V DCR = osoba trvale usídlená v zemi, cestující do jiného místa než je její trvalé bydliště na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ne na dobu delší než 6 měsíců, hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštíveném místě  Turista na dovolené (holidaymaker) = turista setrvávající na daném místě více než určitý počet nocí nebo dní  Krátkodobě pobývající turista (short-term tourist) = cestuje na dobu nepřekračující limit, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s 1 přenocováním
Výletník (jednodenní návštěvník) o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu kratší než 24 hodin, bez přenocování, hl. účelem není výdělečná činnost o V DCR = osoba trvale usídlená v dané zemi, cestující do jiného místa než je její trvalé bydliště, na dobu kratší než 24 hodin, bez přenocování, hlavní účel cesty není výdělečná činnost

3

2.

Vznik CR, příčiny a základní předpoklady. Hlavní etapy vývoje CR.

Vznik cestovního ruchu Přístup k historickým aspektům vzniku a vývoje CR není v literatuře zcela jednotný , liší se dle rozdílného významu CR pro jednotlivé země či regiony .Přesto lze na základě studia pojetí tohoto problému, určité základní rysy zevšeobecnit. Touto problematikou se zabývá český autor J. Kašpar , který navazuje na práci německého autora H.J. Knebela. Počátky rozvoje cestovního ruchu jsou obvykle kladeny do prvních desetiletí 17.století . Avšak v literatuře existuje řada odkazů na to , že lidé cestovali z různých pohnutek již v dávnověku. Většina autorů se však shoduje v tom , že „počátky moderního CR „je třeba hledat nejdříve v 17. a v 18. století , a to v cestách šlechticů a tovaryšů za získáváním zkušeností. V masové formě pak vzniká moderní CR až v druhé polovině 19. století . Největšího rozmachu však dosahuje vlivem demokratizačních změn ve světě po druhé světové válce. Ekonomický rozvoj společnosti , rozvoj životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva , vědecko – technický pokrok, zejména v oblasti dopravy (letecké i automobilové), byly v tomto směru významnými faktory rozvoje . Vznik a rozvoj CR je projevem - jednak potřeby rekreace , tj.oddychu , zotavení - jednak potřeby bezprostředního poznávání Tyto potřeby se začaly projevovat s rozvojem výroby , především se vznikem moderní tovární výroby , kde byly těžké pracovní podmínky → potřeba oddychu mimo běžné prostředí zejména v přírodě . Rozvoj turismu přinesl dvě důležité skutečnosti z hlediska CR : 1.rozdělil od sebe dřívější velké rodinné pospolitosti na venkově 2.vyvolal potřebu vzdělávání , tj. poznávání nových výrobních způsobů a jiných způsobů života . Přirozená tendence lidí obnovovat mezi sebou dřívější spojení a stejně tak i tendence poznávat dosud neznámé , vedly k nutnosti dočasně opouštět místo trvalého bydliště – cestovat. Příčiny a základní předpoklady Za bezprostřední příčinu vzniku moderního cestovního ruchu lze považovat rozvoj výroby , který vyvolal :
potřebu obnovovat spojení s přírodou , jako zdroj regenerace pracovní schopnosti člověka
potřebu vzdělání , jako předpoklad pro uplatnění v nových výrobních podmínkách a potřebu poznávání nových výrobních způsobů a života lidí , jako předpoklad urychleného technického rozvoje .
potřebu obnovování styku s lidmi , které nové podmínky výroby od sebe oddělily , ale i navazování styku s lidmi , jako formu poznávání , výměny zkušeností .

4

Cestovní ruch se však mohl vyvíjet jen za podmínek osobní svobody a svobody pohybu člověka a po uspokojení alespoň těch nejzákladnějších životních potřeb . Tedy až po dosažení určité životní úrovně , k čemuž patří nejen určité základní množství finančních prostředků , ale i jistá míra volného času . Pro vznik CR musely být splněny tyto základní předpoklady :  svoboda pohybu , jako právo svobodně měnit místo pobytu a volně a nezávisle se pohybovat  existence potenciálu toho kterého území pro CR , tj. existence přírodních , nebo uměle vytvořených atraktivit , které vyvolávají účast na CR  takový stupeň rozvoje společnosti , který umožní : - zkracovat pracovní čas a rozšiřovat čas mimopracovní , a v něm zejména čas volný , se kterým může člověk volně disponovat - dosáhnou takový stupeň uspokojení základních životních potřeb , aby bylo možno uspokojovat i potřeby zbytnější , mezi které patří i potřeby uspokojované účastí na CR . Tyto podmínky měla nejdříve šlechta se zrušením nevolnictví a s dalším rozvojem společnosti je získaly i ostatní vrstvy obyvatelstva . Rozvoj výroby tak sebou přinesl nejen vznik potřeb vyvolávajících CR , ale současně vytvořil i základní podmínky pro uspokojení těchto potřeb . CR tedy nevzniká jen jako touha cestovat a spatřit přitažlivé přírodní krásy a historické památky , ani není důsledkem nějakého migračního pudu lidí , ale vzniká na základě materiálních podmínek života společnosti a jejich vývoje . Hlavní etapy vývoje cestovního ruchu W. Freyer rozlišil 4 hlavní etapy rozvoje CR : • předfáze – období přibližně do roku 1850 • počáteční fáze – období 1850- 1914 • rozvojová fáze – období 1914 – 1945 • vrcholová fáze - období od roku 1945 Freyer rozlišuje tyto fáze CR dle : o volby převládajícího dopravního prostředku – od pěší chůze přes koně, parní lodní dopravu , automobilové cesty, až k letecké dopravě o motivace – od nutnosti cestovat přesun k vlastním potřebám (vzdělání, léčba, zotavení, regenerace …), přeměna luxusní potřeby v potřebu základní o počtu účastníků a jejich společenského původu: od elity přes novou střední vrstvu průmyslového věku a bohaté počátku 20.století až k širokým masám dneška Předfáze • do roku 1850, • dopravní prostředek : pěšky ,kůň , drožka , zčásti loď, • motivace : poutní cesty , křižácké výpravy , obchod , objevitelské cesty , vzdělání • účastníci : elita , šlechta , vzdělaní , obchodníci Počáteční fáze • 1850-1914 • dopravní prostředek : železnice , parní loď

5

• •

motivace : zotavení , rekreace účastníci : nová střední vrstva

Rozvojová fáze • 1914-1945 • dopravní prostředek : železnice , automobil , autobus , letadlo (liniové ) • motivace : léčení , rekreace , komerční účely • účastníci : pracující s vyšší životní úrovní Vrcholová fáze • od roku 1945 • dopravní prostředek : automobil , letedlo ( charter ) • motivace : regenerace , rekreace , komerční účely • účastníci : všechny vrstvy ( ve vyspělých zemích ) V Německu a v zemích Koruny české mělo významnou roli v motivaci účasti na CR lázeňství, a to jak v počáteční fázi , tak zejména ve fázi rozvojové . Z českých autorů se vývojem CR podrobněji zabýval V. Dohnal , který se zaměřil na etapizaci vývoje novodobého CR . Později tuto problematiku dále rozpracoval slovenský autor E. Kopšo . Oba autoři člení dosavadní vývoj CR do třech Etap : 1. etapa – do první světové války 2. etapa – mezi dvěma světovými válkami 3. etapa – po druhé světové válce Počátky cestování a CR K pohybům mimo místo trvalého bydliště docházelo už v nejstarších dobách . Cesty měly různý charakter a motivaci , ale cestování v tomto období nebylo zábavou ani vlastním účelem .Hlavní motivací byl obchod , objevitelské cesty , výbojné výpravy , vědecké zájmy , vzdělání , náboženství . Jako příklady jsou uváděny : cesty řeckých a římských obchodníků , cesty za prací ( kupci , tovaryši ), „literární cestování „, tj. cesty do míst kde se odehrávaly údajně příběhy řecké mytologie , cesty politického charakteru ( feudálové , duchovní ), náboženské poutě ( putování na posvátná místa ) apod. Tyto cesty , které si mohly dovolit jen majetné vrstvy však nebyly rozšířeny tak , aby společnost pociťovala jejich ekonomické , sociální a kulturní důsledky . Za vlastní počáteční fázi CR je proto považováno až 19.století, kdy jsou vytvořeny podmínky pro jeho výraznější rozvoj a můžeme již hovořit o novodobém cestovním ruchu . Novodobý cestovní ruch je charakterizován :  hospodářským , technickým a společenským rozvojem  rozšířením do všech vrstev společnosti  masovým charakterem s vysokou dynamikou růstu  stává se významnou formou využívání volného času a důležitou složkou spotřeby obyvatelstva  plní významnou funkci v reprodukci fyzických a duševních sil člověka  pro svůj rozvoj vyžaduje stále specifičtější zařízení – vznik materiálně technické základny CR  začíná tvořit důležitou oblast podnikatelských příležitostí  pro svůj rozvoj vyžaduje i profesně specificky zaměřené pracovní síly  teritoriálně se postupně rozšiřuje na území celého světa

6

Vývoj CR do první světové války  CR se formuje v podmínkách rostoucího hospodářského rozvoje , jako důsledku průmyslové revoluce  Těžiště jeho rozvoje je převážně v hospodářsky vyspělých zemích  Jeho rozvoj je dynamizován rostoucím fondem volného času  Zpočátku se CR účastní jen vyšší a majetné vrstvy obyvatelstva , později i vrstvy střední a nižší  Tato etapa je charakterizovaná značnou mírou liberalismu, lidé cestovali volně , bez výraznějších administrativních omezení ze strany státu  Dochází k dynamickému rozvoji MTZ- budují se ubytovací , stravovací , sportovní a ostatní zařízení pro účastníky CR  Formují se nové profese , vážící se k CR  Tento příznivý nástup rozvoje CR byl přerušen první světovou válkou Vývoj CR mezi dvěma světovými válkami  Ochranářská politika (vlivem zhoršených ekonomických a společenských podmínek a v zájmu ozdravení poválečného hospodářství ) zejména v oblasti celní , vízové , pasové → omezení mezinárodních vztahů v oblasti CR  Světová hospodářská krize ve 30. letech podstatně zpomalila dynamiku rozvoje CR jak zahraničního , tak i domácího . Zpomaluje se i rozvoj MTZ cestovního ruchu .  Přesto se CR stává významnou složkou životního stylu obyvatelstva a důležitou součástí ekonomiky řady států  Technologický pokrok zejména v oblasti dopravních prostředků  CR se začíná diferencovat do různých podob se specifickými funkcemi a rozkládat do širších časových období roku ( nejen letní , ale i zimní sezona )  Do účasti na CR se zapojují vedle vyšších a středních vrstev i široké masy pracujících.  Rozvoj mototuristiky a autoturistiky  Státy s předpoklady pro rozvoj CR si uvědomují ekonomický význam zejména zahraničního CR a jeho vliv na platební bilanci  Vznik samostatných organizačních struktur CR  Vznik mezinárodních organizací v oblasti CR  Vznik specializovaných škol pro přípravu profesionálů v oblasti CR  Výzkumná činnost zaměřená na CR  Podobně jako v první etapě byl rozvoj CR narušen druhou světovou válkou Vývoj cestovního ruchu po druhé světové válce Poválečný vývoj CR je charakterizován vysokou dynamikou rozvoje a jeho celosvětovým charakterem. Byl však výrazně ovlivňován obdobím nutné rekonstrukce válkou zničeného hospodářství u velké části zemí světa, poválečným rozdělením světa , zejména Evropy do dvou odlišných politicko – ekonomických seskupení, v nichž byly výrazně odlišné podmínky pro rozvoj CR. Přestože tyto skutečnosti diferencovaly vývoj CR v jednotlivých částech světa i v jednotlivých státech, můžeme v poválečném vývoji CR zaznamenat některé společné rysy :  Stále rostoucí význam a postavení CR v životě lidí, CR se stává nezastupitelnou složkou spotřeby obyvatelstva ve většině států a účastní se ho všechny vrstvy společnosti.  S rozšiřujícím se fondem volného času je jak dovolená, tak i víkendový volný čas stále více využíván k účasti na CR  CR se segmentuje do rozmanitějších typů  Účast na CR je stále více rozkládána do období celého roku

7

 Rozšiřuje se i teritoriální rozložení CR, rozvoj letecké dopravy zpřístupnil území celého světa  Vstup stále nových zemí na mezinárodní trh cestovního ruchu  Pokračuje rozvoj MTZ cestovního ruchu  Výstavba MTZ se stává součástí územního plánování  Důraz kladen na ochranu přírody, tzv. šetrné typy cestovního ruchu. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu se stává stále větší výzvou posledního období  Větší zásahy státu do oblasti CR a to jak z hlediska podpory jeho rozvoje, tak i z hlediska jeho usměrňování, proto v řadě zemí vznikají samostatná ministerstva, vládní orgány a řada dalších institucí v oblasti CR.  CR se stal významným fenoménem světové ekonomiky i ekonomik národních a v jejich rozvoji hraje svými ekonomickými dopady významnou roli .  Rozvíjí se činnost existujících mezinárodních organizací v zájmu celosvětové podpory a usměrňování rozvoje CR.  Pokračuje specializovaná výchova pracovníků pro oblast CR  Pronikání informační technologie výpočetní techniky do CR

8

3.

Typologie CR a její význam pro praxi CR. Kritéria členění a analýza jednotlivých typů CR.

Formy CR Formy cestovního ruchu vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka, tj. z poptávkově orientované definice cestovního ruchu. Potřeby účastníků cestovního ruchu mají specifikovaný charakter a odlišují se od jiných potřeb několika specifickými znaky. Jednotlivé formy cestovního ruchu obvykle kladou zvláštní požadavky na způsob realizace a zabezpečení služeb (rozsah a kvalitu). Základními formami cestovního ruchu jsou: – rekreační cestovní ruch, – kulturně-poznávací cestovní ruch, – sportovně-turistický cestovní ruch, – lázeňsko-léčebný cestovní ruch. Dále existují tzv. specifické formy cestovního ruchu, mezi něž patří: – cestovní ruch mládeže, – cestovní ruch třetí generace (seniorů, důchodců), – cestovní ruch rodin s dětmi, – kongresový cestovní ruch, – lovecký cestovní ruch, – incentivní cestovní ruch, – mototuristický cestovní ruch, – další formy (např. cestovní ruch osamělých lidí, dobrodružný cestovní ruch, agroturistika, zážitkový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav). V současné době se hovoří i o vesmírném cestovním ruchu. Členění na formy cestovního ruchu nepředstavuje skutečně pojmovou klasifikaci, ale tvoří pouze obchodní, pracovní nebo propagační označení, a proto se také neustále vyvíjí v souvislosti s novými specifickými potřebami. Při rozlišování tzv. forem cestovního ruchu se vždy zdůrazňuje určitý prvek, ať už je to věk, způsob dopravy, motiv účasti apod. Praxe si tak vytváří určité názvy jako pomůcky, které jí vyhovují a s nimiž pracují zejména cestovní kanceláře. Ty je využívají při tvorbě programové náplně zájezdů (akcí) se zaměřením na určitou formu cestovního ruchu a z toho vyplývají i určité odlišnosti v požadavcích na služby i způsoby jejich zajištění. Druhy CR Cestovní ruch lze členit a sledovat podle různých hledisek. Nejčastěji se při klasifikaci cestovního ruchu uplatňují následující aspekty: a) podle převažující motivace • rekreační CR - klidná oblast, zachovalé životní prostředí, co největší pohodlí, důležité doplňkové služby; příklad v ČR = J. Čechy, Lipno, Máchovo jezero, svět = přímořská letoviska. Rekreační CR neznamená jen pasivní odpočinek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v přírodě a uplatněním celé řady sportovních aktivit, her, zákmů, zálib, koníčků, včetně takových, jakými je např. zahrádkaření, houbaření, kutilství apod. • kulturně poznávací CR - zaměřený především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a

9

•

•

•

• • •

• • •

přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Návštěvy hradů, zámků, muzeí, galerií. Kulturní krajina = byla přetvořená zásahem člověka (Lednicko – valtický areál). Návštěva významných historických míst – místa bitev, Litomyšl – Bedřich Smetana, přírodní atraktivity. CR s náboženskou orientací - v praxi označován jako náboženský CR, cestování z důvodů uspokojování potřeb spojené s vírou, hlavním motivem je návštěva poutních a posvátných míst, návštěva církevních památek, událostí; minimální požadavky na základní služby; odehrává se mimo komerční zařízení. ČR – Velehrad, Hostým, Svatý Kopeček v Olomouci, Svatá Hora – Příbram, židovské město – Praha, Břevnovský klášter, Jezulátko, Loreta, Kladruby, Plasy, Osek – kláštery, Strahovský klášter. Svět – Mekka, Svatojakubská cesta ŠP, Medina, Lurdy,Tibet, Jeruzalém CR se vzdělávacími motivy - vzdělávání, kurzy, pracovní a výukové pobyty, výuka tance, hudby, výuka sportů; není závislý na prostředí; základní služby „v balíčku“; doplňkové služby – specifické prostory pro výuku, studijní materiály a pomůcky, zajištění bezpečnosti účastníků kurzu; Svět - jazykové kurzy, nejkvalitnější na Maltě CR se společenskými motivy - setkávání s lidmi, buď za známými, společné zájmy, návštěvy společenských akcí a událostí; vysoké nároky na doplňkové služby, doprava, hygienické služby; možnost izolované zábavy; ČR – hudební festivaly, Pražské jaro, sportovní akce; Svět – Berlín Love Parade zdravotně orientovaný CR - lázeňský – zajištěná odborná péče, motivem je zdraví – péče o vlastní zdraví; prevence nemocí, rehabilitace, rekonvalescence, zlepšování kondice, Wellnes fitness, antistres programy, snižování nadváhy, odvykání kouření sportovně orientovaný CR – motivy: provozování sportů, sportovní diváctví; turistika, rybolov, lyžování, ostatní (aerobik, vodní sporty), adrenalinové sporty CR orientovaný na poznání přírodního prostředí - poznání flory a fauny, návštěva přírodních atraktivit CHKO, národní parky, přírodně zajímavé útvary a úkazy, jeskyně, pouště; jednorázové přírodní atraktivity – zatmění slunce, přílivy, odlivy, sopky CR s dobrodružnými motivy - cílem je získat intenzivní zážitek, testovat síly, minimální požadavky na služby; zajistit bezpečí účastníků CR s profesními motivy (obchodní, kongresový, veletrhů a výstav, incentivní) - je spojen s profesní činností a profesními zájmy a probíhá převážně v pracovním čase účastníků; není závislý na koupěschopnosti; krátkodobý CR specificky orientovaný - politický, vojenský, diplomatický; nákupní turistika, drogový CR (Amsterdam, Praha), sexuální turistika (Thajsko)

b) dle místa realizace (podle území, na kterém probíhá) • domácí CR = účastníci nepřekračují státní hranice své země (CR domácího obyvatelstva na území jejich státu) • zahraniční CR = dochází vždy k překročení státní hranice, může mít dvojí charakter: o výjezdový (ZCR pasivní,outgoing) zahrnuje výjezdy občanů dané země do zahraničí o příjezdový (ZCR aktivní, incoming) zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do dané země o vč. tranzitního – specifická část příjezdového (vlastní cíl je realizován na území dalšího státu) Světová organizace CR (WTO) uvádí ještě 2 další pojmy: • CR vnitrostátní – veškerý CR na území určitého státu (DCR + ACR) • CR národní – veškerý CR obyvatelstva určitého státu (DCR + PCR)

10

Mezinárodní CR - nejširší pojem z hlediska územní realizace, pohyby mezi státy bez konkrétního teritoriálního určení: • CR světový - veškerý CR na světě, kdy dochází k překročení hranic - souhrn příjezdového a výjezdového CR všech států světa • CR světa - veškerý CR, který je ve světě realizován - souhrn DCR a ZCR všech států světa c) dle vztahu k platební bilanci státu • ZCR aktivní - příjezdy zahraničních návštěvníků do určité země  pobyt je spojen se spotřebou zboží a služeb hrazenou z devizových prostředků  znamená to příliv deviz do platební bilance státu  obdobný vliv jako export zboží (= neviditelný export) • ZCR pasivní - výjezdy obyvatel určitého státu do zahraničí  pobyt a spotřeba v zahraničí - za vyvezené devizové prostředky  odčerpávání státních devizových prostředků = pasivní vliv na platební bilanci  obdobný vliv jako dovoz zboží ( = neviditelný import) d) podle délky pobytu • krátkodobý - zpravidla do 2 přenocování • dlouhodobý - více jak 3 přenocování, nikoliv však více než 6 měsíců v DCR a 1 rok v ZCR e) podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu • organizovaný = zajišťují CK či jiné podnikatelské subjekty • neorganizovaný = veškeré služby si účastník zajišťuje sám f) podle počtu účastníků • individuální = účastní cestuje sám, maximálně s rodinou • skupinový = cesta a pobyt jsou zajišťovány hromadně pro zájmově či jinak vytvořený kolektiv g) podle způsobu financování • komerční = veškeré náklady si účastní hradí sám (dříve „volný CR“) • sociální (dříve „vázaný CR – lázeňství, dětské tábory apod.) - část nákladů s účastí na CR je hrazena za přispění nějaké organizace nebo instituce o podmínkou účasti je splnění určité podmínky „přináležitosti“ o kriteria výběru účastníků h) podle věku účastníků • CR dětí (do 15 let) - organizované pobyty a cesty děti do 15 let bez rodičů; musí být zajištěn pedagogický dozor, tábory, školy v přírodě, hradí ho rodiče • CR mládeže (15 – 24 let) - dozor méně nákladový, méně náročná na program, omezené finanční prostředky, perspektivní z hlediska destinací, levnější služby • CR seniorů – občané v postproduktivním věku; nejsou výdělečně činní, specifické služby, osobní služby, bezbariérové přístupy, organizovaná turistika • CR rodin s dětmi - dlouhodobý CR, ubytování komfortnější, zvláštní vybavení sl.: postýlka, spec. stravování, bryndáčky, přebalovací pulty, speciální služby – „babyboomers“, lidé v produktivním věku

11

i) podle převažujícího prostředí pobytu • městský CR - krátkodobý, poznávací, se společenskými motivy • venkovský CR - agroturistika, dlouhodobé, na zemědělských usedlostech, podporovaná forma státem; ekoagroturistika – odehrává se na ekologicky vedených farmách (biofarmy, bioprodukty); individuální CR; doplňkové sl. (vyjížďky na koni) • lázeňský CR - v lázeň. místech (státem schválené), dlouhodobý • CR ve střediscích cestovního ruchu - horská, přímořská, jiné vodní plochy j) podle ostatních kritérií • podle sezón – CR letní, zimní, mimosezónní • podle používaného dopravního prostředku – auto, letadlo, železnice • podle způsobu ubytování - CR mimo veřejná zařízení a (stany, chaty, přívěsy, chalupy), v komerčních zařízeních • ekologické kritérium - měkký turismus – šetrné k životnímu prostředí (pěší a cyklo turistika, agroturistika, individuální) x tvrdý turismus – agresivní vůči prostředí (masová, automob., letecká doprava) • etnický (krajanský) CR – emigrant, potomci emigrantů, pro které se vytvářejí sml. programy, silná motivace navštívit zemi svých předků • naturismus – nudisté • příhraniční CR – (pohraniční), euroregiony, zjednoduš. administrativa při překroč. hranic

12

4.

Trh CR a jeho specifika. Nabídka a poptávka, jejich součásti a specifika. Segmentace poptávky v cestovním ruchu, její kritéria a využití v praxi.

Trh je místo setkání nabídky a poptávky a působení ceny. Trh CR je v rozhodující míře trhem služeb • na straně nabídky tvořen z řady konkrétních a nekonkrétních prvků, • stále více ovlivňování subjektivním vnímáním a postoji konkrétního účastníka CR • založen na směně služeb, které umožňují využití atraktivit (motiv k účasti na CR) • atraktivity jsou vázány na místo výskytu • místo výskytu je unikátní, ale ne nezastupitelné • účastník je nucen za atraktivitou cestovat • v nabídkové části místně a časově vázaný trh, je omezen sezónností Zvláštní charakter produktu CR : • oddělní momentu prodeje a možnosti vlastní konzumace zakoupené služby • podstatou služeb CR je užitečný efekt Citlivost trhu CR na mimoekonomické vlivy • přírodní – objektivní – katastrofy • mezinárodní politická situace – lokální konflikty, mezinárodní terorismus Zvláštnosti ceny:  v rovině fyzické – skutečná konzumace služby  v rovině symbolické = emocionální (soubor očekávaných zážitků, představ) Trh CR původně trhem prodávajícího, dnes trhem kupujícího. Složky trhu cestovního ruchu: a) subjekty CR a. kupující – účastníci CR b. prodávající - firmy, osoby prodávající produkty (služby i zboží) c. zprostředkovatelé – kupující i prodávající (zpravidla vytvářející produkt CR) usnadňují orientaci na trhu, časově a místně oddělenou poptávkou a nabídkou b) objekty o volné statky, které jsou předmětem prodeje, jsou hlavním motivem účasti na CR o na trh CR vstupují zprostředkovaně prostřednictvím služeb umožňují zhodnocení vlastností rekreačního potenciálu místa CR o na trh vstupují - jednotlivě - v komplexu (balíčku) Trh existuje v praxi v určité konkrétní formě: • obsahové – příjezdový, výjezdový, poznávací, městský, kongresový • prostorové – světový, mezinárodní, národní, regionální místní, domácí, zahraniční • časové – celoroční, sezónní, zimní letní, krátkodobý, dlouhodobý, víkendový • sociologické – charakteristické= cílové skupiny (věkové)

13

Nabídka Nabídka je souhrn zboží a služeb, které chtějí prodávající realizovat na trhu. Nabídka v CR -

souhrn všech komponentů nutných k realizaci účasti na CR naplnění očekávaných efektů

Předmětem nabídky jsou objekty CR: • atraktivity cílových míst = PRIMÁRNÍ NABÍDKA • služby, • hmotné statky, = SEKUNDÁRNÍ NABÍDKA • užitečné efekty k dispozici v určitém místě a čase pro uspokojení potřeb účastníků. Nabídka má dvě části: 1. Primární a. kulturně – historické atraktivity (hrady, zámky, města, galerie, muzea) b. přírodní atraktivity (hory, moře, vodní toky, pouště, příroda apod.) c. organizované atraktivity (festivaly, soutěže, výstavy, veletrhy, konference atd.) d. sociální (etnika, folklór, zvyky a tradice, způsob života, gastronomie apod.) 2. Sekundární • vybavenost cílových míst, zařízení CR a jejich služby, materiálně-technická základna • kompletní zajištění služeb • infrastruktura cílového místa a jeho dostupnost • zajištění cesty a s tím souvisejících služeb • sekundární nabídka by měla odpovídat primární nabídce (je od ní odvozená) • dynamická součást nabídky Primární + sekundární nabídka se integrují (střetávají) v určitém místě + čase na trhu CR! Další složky nabídky v širším slova smyslu: - dostupnost - image určitého místa - animace (oživení historických památek) - př. nabídka skanzenu je obohacena o tzv. „živé akce“ – pletení pomlázek, barvení vajíček, atd. Roviny nabídky v CR • Komoditní nabídka = nabídka určité konkrétní služby či zboží • Firemní nabídka = nabídka konkrétního podnikatelského subjektu • Nabídka cílového místa CR = komplexní nabídka globálního produktu podle místa CR • Nabídka regionální = širší územní celek, na trhu vystupuje s propojenou, koordinovanou nabídkou • Nabídka celostátní = stát jako celek a jeho atraktivity Vzájemná spolupráce a propojenost podnikatelských subjektů vyžaduje potřeba komplexního zajištění nabídky. Nabídka jednoho je jen součástí řetězce podnikatelů v místě. Podnikatelé jsou na sobě závislí.

14

Specifické rysy nabídky v cestovním ruchu: • různorodost a mnohostrannost nabídky • charakter a kvalita prostoru a atraktivit • vybavenost míst zařízeními • charakter a struktura služeb • různorodost a mnohočetnost producentů • vysoká míra komplexnosti • mohou se navzájem doplňovat, ale i nahrazovat • malá pružnost, vázanost na místo a čas • sezónnost Významné postavení ve struktuře nabídky mají SLUŽBY = specifické rysy nabídky: • služby nelze produkovat do zásoby • nutnost vysoké pohotovosti nabídky k výkonům • silný vliv lidského faktoru • význam programového zaměření Specifické podmínky pro podnikání v cestovním ruchu vyplývají z charakteristických znaků nabídky v cestovním ruchu: • nelze podnikat kdekoliv • nutno znát okolní prostředí • zhodnocení atraktivit místa CR, kde subjekt působí • zhodnocení jeho potenciálu vzhledem k atraktivit • nutno znát a sledovat vnější vlivy • závislost na přírodních podmínkách • závislost i na hospodářských, politických, společenských jevech a událostech • nutno respektovat sezónnost a nerovnoměrnost rozložení poptávky • výkyvy v úrovni poptávky po službách CR během roku • vliv klimatických podmínek • vliv legislativního rozložení volného času • vyžaduje to vysokou pohotovost podnikatelů • schopnost zvládnout koncentrovanou poptávku • aktivní podnikatelský přístup k mimosezónnímu období Poptávka účastníků CR je komplexní ,vyžadují celý komplex služeb - každý podnikatelský subjekt je součástí řetězce podnikatelů v místě CR, podnikatelské subjekty jsou na sobě závislé Poptávka je založena na vyhledávání zážitků, dojmů podmínek pro seberealizaci - CR je oblast spotřeby založená na využití volného času; účastník vyhledává zážitky, nejen služby Poptávka Potřeby jako východisko poptávky - Člověk nepociťuje potřebu cestovního ruchu - Pociťuje konkrétní potřeby biologického a společenského charakteru - Existují a mohou být uspokojovány i nezávisle na CR - CR je jedna z cest jejich uspokojení - V CR se potřeby uspokojují ve svazcích / komplexech, ne jednotlivě - Některé se stávají dominantními, mají v hlediska CR motivační charakter - Podle dominant potřeb – strukturování do skupin zájmů a motivů

15

Jednotlivé potřeby = CR je zastupitelný = pouze 1 z cest uspokojení Komplex potřeb = CR je nezastupitelný, má výlučné postavení Dělení na motivační (primární) a realizační (sekundární) Zajištění realizačních potřeb pro uspokojení potřeby motivační. Navenek se potřeby spojují v celky (pobyt u moře, poznávací zájezd..). Dominantní potřeba uspokojována prostřednictvím CR, vyvolává komplementární potřeby (doprava, ubytování, stravování …). Motivační potřeby jsou uspokojovány mimo místo bydliště. CR má v uspokojování potřeb stále větší význam : • Uspokojuje potřeby, která mají v hierarchii potřeb stále vyšší stupeň naléhavosti uspokojení • Uspokojení potřeb ve změněném, zdravotně příznivém prostředí • Rostoucí fond volného času + aktivnější formy využívání • Zhoršující se životní prostředí místa bydliště • Změna prostředí se stává významnou potřebou • Roste stupeň poznání a uvědomění lidí • Uznávaný nástroj kompenzace negativních vlivů civilizačního vývoje • Charakteristika poptávky v CR • Poptávka = projev potřeb podložení koupěschopností Nositel poptávky = účastník CR, účast v zájmu reprodukce sil, uspokojení potřeb Charakter a rozsah poptávky podmíněn charakterem, rozsahem a strukturou potřeb, které je možno uspokojit Poptávka v CR • ochota účastníka směnit určité peníze na služby a statky CR, převážně v místech CR • projev potřeb a zájmu o zboží a služby, které může a je ochoten v určitém čase a prostoru nakoupit Poptávka v CR zahrnuje: • Motiv účasti, který je výrazem potřeb a zájmů, rozhodnutí uspokojit potřeby ve změněném místě • Požadavky na služby a zboží nezbytné pro uspokojení potřeb a realizaci motivů účasti • Požadavky na prostředí a místo, kde má být cíl účasti realizován Specifické rysy poptávky v CR Komplexnost – vyplývá z komplexnosti potřeb uspokojovaných v CR, uspokojení motivačních potřeb vyvolává poptávku po řadě dalších služeb, které umožňují dosažení cílových míst a poptávky v nich Sezónnost a její periodický charakter – z nerovnoměrného rozložení poptávky v průběhu roku, týdne. Výkyvy v poptávce vyžadují vysokou pohotovost služeb k výkonům, schopnost zvládnout sezónu Vysoká pružnost (elasticita) – objem i struktura ve vztahu k příjmům, cenám, mezinárodní situaci, počasí ….

16

Masovost – CR se stává dostupným pro všechny vrstvy jako způsob využívání volného času, forma regenerace. Vstupují stále nové vrstvy = nové potřeby, zájmy Diferenciace poptávky - plyne z vysoké míry vlivu zájmů a zálib věkových, sociálních národnostních skupin. Změna proudů návštěvníků, motivace, požadavky na služby = nové poptávkové segmenty Vysoká míra substituce – u cílových míst CR, jednotlivých druhů služeb, zboží za služby I substituce CR a jiných způsobů využívání volného času Determinující faktory poptávky: A: Sociální faktory B: Ekonomické faktory C: Další faktory určující např. typ dovolené: • dostupnost vhodných produktů • dostupnost informací o produktech • minulé zkušenosti zákazníka, rodiny příbuzných • zákazníkovy představy o různých typech dovolených a konkrétních cílech cest • zákazníkova obliba určitých druhů dopravy • ceny různých typů dovolených • různá roční období spolu s cenami v místě CR • výkyvy měnových kurzů • názory ostatních členů skupiny, se kterou má cestovat Segmentace poptávky v CR, její kritéria a využití v praxi Tržní segment je vymezená skupina trhu, jejíž členové mají něco společného, jsou jim určeny specifické služby. Cílový trh je tržní segment vybraný pro potřeby marketingu firmy. Důvody segmentace - necílený přístup k trhu je neekonomický – nehospodárný - zaměřit se na segmenty, které mají největší zájem o specifické služby, marketingové programy je nutno určit především jim - hlavní důvod: vynaložit úsilí co nejefektivnějším způsobem - dobré si odpovědět na otázky kdo, co, jak, kde a kdy? • KDO? – jaké tržné segmenty hledat? • CO? – co tyto segmenty vyhledávají mezi nabízenými službami? • JAK? – jak rozvinout nejlépe marketingové programy, aby nejlépe odpovídaly potřebám a přáním segmentů? • KDE? – Kde rozvíjet služby? • KDY? – Kdy služby je rozvíjet? Výhody segmentace trhu - Efektivnější využívání peněz - Jasnější porozumění potřebám a přáním vybraných skupin zákazníků - Efektivnější umisťování ( rozvoj marketingového mixu k získání specifického místa ve vědomí potenciálních zákazníků v rámci cílových trhů) – „positioning“ - Větší přesnost při výběru nástrojů a technik podpory (reklamní média, metody podpory prodeje)

17

Úloha segmentace v rámci marketingových strategií - Strategie, dlouhodobé plánování, výběr alternativ jednání pro období dalších 5 let - Segmentace trhu má klíčovou úlohu při volbě a zpracování marketingové strategie - Rozhodování o strategii zahrnuje o výběr jednoduchého cílového trhu o kombinaci cílových trhů o vědomé rozhodnutí ignorovat rozdíly segmentu Kritéria efektivní segmentace (pro zkoumání potenciálních cílových trhů): 1. Měřitelný trh (segment) 2. Vydatný trh (segment) 3. Přístupný trh (segment) 4. Udržitelný trh (segment) 5. Trvalý trh (segment) 6. Konkurenceschopný trh (segment) Přístupy k segmentaci - 3 různé přístupy k segmentaci trhu: 1. jednoúrovňová segmentace o vybrána pouze jedna ze segmentačních základen 2. dvouúrovňová segmentace o po použití primární segmentační základny (= nejdůležitějších charakteristik pro vymezení zákazníkova výběru služby) je trh dále rozčleněn použitím druhé segmentační základny 3. mnohoúrovňová segmentace o po použití primární segmentační základny následují další 2 nebo více základen Segmentační základny a) Geografická segmentace • znamená členění trhu na skupiny zákazníků, kteří pocházejí ze stejného geografického místa • je snadno použitelná, vymezení geografického území je jednoznačné • takto vymezené trhy je možno snadno měřit • lze pro ně získat řadu demografických, turistických …. statistických údajů • zaměření propagačních sdělení na cílové zákazníky nevyhnutelně zahrnuje používání geografické segmentace b) Demografická segmentace • Člení trhů podle statistiky obyvatelstva z informací o sčítání lidu: věk, pohlaví, příjem domácností, příjem na osobu, velikost rodin a její struktura, zaměstnání, úroveň vzdělání, národnost, typ bydlení… • kombinace demografických údajů dále informují : životní cyklus rodiny, konečné důchody, kupní síla • údaje jsou okamžitě dostupné, snadno použitelné • obvykle bývají používány spolu s geografickou segmentací = geodemografická segmentace c) Segmentace podle účelu cesty • Reprezentuje faktor s největším vlivem na zákazníkovo chování • Rozdělení trhu do 2 hlavních skupin:

18

• • •

Trh obchodních cestujících Trh cestujících za zábavou a individuálních cestujících Potřeby a přání obou skupin se podstatně liší

d) Psychografická segmentace Založená na psychologicky orientovaných měřítkách rozdílných způsobů života a životního stylu – postoje a názory jednotlivců diktují jejich spotřební chování, je považována za dobrý barometr zákazníkova chování, nevýhodou je nedostatečná univerzálnost při použití e) Segmentace podle chování zákazníků Člení zákazníky podle jejich - podílu na spotřebě - uživatelského potenciálu a statutu - věrnosti značce - využívání daných možností a hledaných výhod f) Segmentace ve vztahu k výrobku Používá ke klasifikaci některý aspekt služby - Stupeň přitažlivosti jednotlivých typů nabízených služeb - Poznání, že různé typy zařízení přitahují různé lidi - Nepoužívá se jako samostatná segmentace g) Segmentace podle distribučních cest Členění zprostředkovatelů služeb CR nebo trhu CR podle funkce a podle společných charakteristik, které skupiny mají - Maloobchodní prodej služeb (cestovní kanceláře – u nás – i CA) - Organizátoři akcí „na míru“ - Touroperátoři – organizátoři zájezdů

19

5.

Cestovní ruch jako součást spotřeby obyvatelstva. Charakteristika spotřeby v cestovním ruchu. Problematika spotřebního chování v cestovním ruchu.

Cestovní ruch je jednou z cest uspokojování potřeb lidí a významnou součástí jejich spotřeby. Proces uspokojování potřeb z ekonomického hlediska probíhá ve fázích: potřeba – poptávka – spotřeba. Spotřebu v CR tvoří realizovaná poptávka!!! Spotřeba účastníků CR je součást individuální spotřeby a představuje REALIZOVANOU POPTÁVKU!  Těžiště spotřeby = cílová místa CR. (viz dále)  Spotřeba může začít v místě bydliště. (viz dále)  Spotřeba při přemísťování = součást potřeby v CR (přepravní služby, atd.) Spotřeba v rámci cestovního ruchu je prostorově i časově diversifikovaná. Těžiště spotřeby v cestovním ruchu je v cílových místech cestovního ruchu, která mohou mít různý charakter (rekreační střediska, lázně, výletní místa, jednotlivé lokality apod.) a která jsou rozhodujícími místy realizace spotřeby v cestovním ruchu, opírající se převážně o působení volných statků a spotřebu služeb doplněnou spotřebou zboží. Spotřeba v cestovním ruchu může však začít (a také ve většině případů začíná) již spotřebou některých služeb eventuelně zboží v místě bydliště. Zde rozhodující roli hrají nákupy předmětů nutných k vybavení účasti na cestovním ruchu (sportovní, oděvní zboží, nákup map, průvodců apod.), ale i služby informační, pojišťovnické, směnárenské a nákup služeb cestovních kanceláří (zájezdů), i když vlastní spotřeba nastává až později. Nezanedbatelnou součástí spotřeby v cestovním ruchu je spotřeba při přemísťování z místa bydliště do místa cestovního ruchu, kde rozhodující roli hraje spotřeba služeb přepravních, servisních ale i stravovacích, případně i ubytovacích (lůžkové či lehátkové vozy apod.) •

•

Hmotné vyjádření spotřeby = naturálně = v naturálních jednotkách; hmotně je spotřeba v cestovním ruchu vyjádřená počtem účastníků cestovního ruchu (turistů i výletníků), frekvencí jejich účasti na cestovním ruchu, eventuelně jejich prostorovým i časovým rozložením. Hodnotové vyjádření spotřeby = v penězích; hodnotově je spotřeba v cestovním ruchu vyjádřená výdaji obyvatelstva na cestovní ruch, které představují část peněžních příjmů obyvatelstva účelově zaměřenou na úhradu nákladů spojenou s účastí na cestovním ruchu.

Zdrojem výdajů na cestovní ruch mohou být prakticky všechny složky příjmů obyvatelstva, rozhodující je položka mezd a platů. Důležitým zdrojem výdajů na cestovní ruch jsou úspory obyvatelstva, jako výraz odložené koupěschopnosti, a to proto, že náklady na účast na cestovním ruchu, zejména na dlouhodobém a obzvláště zahraničním, převyšují možnosti jejich pokrytí z běžných měsíčních rozpočtů domácností. Členění výdajů na CR: a) PŘÍMÉ VÝDAJE = bezprostředně souvisí s účastí na cestovním ruchu. Jsou to především výdaje na dopravu, ubytování, stravování, výdaje na sportovně-rekreační,

20

kulturní, lázeňské a další služby, ale také výdaje na nákup ucelených zájezdů cestovních kanceláří a další. b) NEPŘÍMÉ VÝDAJE = zahrnují výdaje na předměty převážně dlouhodobé spotřeby, jež mají víceúčelový charakter. Jsou převážně využívány v průběhu účasti na cestovním ruchu, ale mohou být (a také jsou) využívány i v jiných oblastech spotřeby – mimo cestovní ruch (sportovní vybavení, sportovní oblečení, automobily, fotoaparáty, kamery, apod.). Výdaje obyvatelstva na CR mají značný význam pro sledování spotřeby v CR: Z jejich výše, struktury a vývoje můžeme usuzovat:  (podíl) postavení cestovního ruchu v celkové spotřebě obyvatelstva  postavení výdajů na cestovní ruch v celkových výdajích obyvatelstva a výdajích na služby  diferenciaci výdajů na cestovní ruch v závislosti na výši příjmů, věku, sociálních skupinách, apod.  strukturu výdajů na jednotlivé služby cestovního ruchu (výdaje na dopravu, ubytování, stravování, atd.)  výdaje dle jednotlivých typů účastí na cestovním ruchu  případně další skutečnosti Některé současné trendy v chování zákazníků v oblasti CR • Postoje k dovoleným s organizovaným programem • Cestovatelé nebo turisté? Nyní velmi významné rozdíly v chápání, snaha CK informovat o některých produktech tak, aby vypadaly spíše jako pro cestovatele • „Zelený“ zákazník, otázky životního prostředí v popředí zájmu společenského i politického, spotřebitelské chování je ovlivněno zájmem o otázky ochrany životního prostředí • Autentičnost a produkty CR • Touha po celkovém využití volného času • Hledání nových zážitků • Přání učit se, využít volný čas a naučit se něco nového • Hledání slev Marketingová komunikace Soubor nástrojů k působení na potenciální zákazníky a na ovlivnění jejich spotřebního chování Důležitá je provázanost jednotlivých nástrojů „propagačního mixu“: • Reklama • Brožury (katalogy) • Média a vztahy s veřejností • Propagace prodeje (podpora prodeje) • Osobní prodej • Interní reklama (reklama v místě prodeje) • Direct marketing (zasílání propagačních materiálů) • Sponzorování

21

6.

Postavení a význam CR v národním hospodářství a světové ekonomice. Hlavní oblasti vlivu. Globální dopady CR na národní ekonomiku. Satelitní účet cestovního ruchu, jeho cíle, obsah a význam.

PRŮMYSL cestovního ruchu - ubytovací služby - stravovací služby a prodej nápojů - služby osobní dopravy - pomocné služby v osobní dopravě - pronájem osobních dopravních prostředků - udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků - cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře - kulturní služby - rekreační a zábavní služby - různé služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské, směnárenské služby, …) EKONOMIKA cestovního ruchu = PRŮMYSL cestovního ruchu + další odvětví: - stavebnictví - prodej a opravy motorových vozidel - prodej pohonných hmot - prodej cestovních potřeb - výroba a dodávky potravin do restauračních zařízení - catering letecké dopravy - výroba a dodávky vybavení pro hotely - služby hotelovému průmyslu (prádelny, marketingové služby, …) - veřejná správa a bezpečnost, … Světový CR - základní pojmy
Mezinárodní CR o nejširší pojem z hlediska územní realizace, pohyby mezi státy bez konkrétního teritoriálního určení: • CR světový - veškerý CR na světě, kdy dochází k překročení hranic - souhrn příjezdového a výjezdového CR všech států světa • CR světa - veškerý CR, který je ve světě realizován - souhrn DCR a ZCR všech států světa
Stálý obyvatel (rezident) o V MCR = osoba žijící v zemi alespoň 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok
Návštěvník (visitor) o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu do 1 roku, hlavním účelem není výdělečná činnost v navštívené zemi
Turista o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ne na dobu delší než 1 rok, hlavním účelem cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi
Výletník (jednodenní návštěvník) o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu kratší než 24 hodin, bez přenocování, hl. účelem není výdělečná činnost

22

Světová ekonomika a mezinárodní ekonomické vztahy  světová ekonomika a subjekty mezinárodních ekonomických vztahů  fáze vývoje a globální problémy ve vztahu k rozvoji mezinárodního turizmu  mezinárodní pohyb zboží, služeb, kapitálu, vědecko-technických poznatků a pracovních sil PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ VLIVU CESTOVNÍHO RUCHU 1. statistické hodnocení - účastník cestovního ruchu jako „číslo/počet“ 2. ekonomicko-peněžní - účastník CR jako „peněžní veličina“ 3. socio-kulturní hodnocení - účastník CR jako „sociální bytost“ 4. individuální hodnocení - účastník CR jako „individuum, člověk“ 5. globální hodnocení dopadu na CR ad 1. STATISTICKÉ HODNOCENÍ AGREGÁTNÍ ŠETŘENÉ UKAZATELE  počet návštěvníků do destinace/domácích návštěvníků do zahraničí  počet turistů do destinace/domácích turistů do zahraničí  devizové příjmy/výdaje  počet domácích turistů v zemi + jejich výdaje Další ukazatele - země původu, počet přenocování (délka pobytu), místo (region) přenocování, volba ubytovacího zařízení, sezónnost, dopravní prostředek, způsob cesty, důvod cesty, informační zdroj, výše výdajů a další (hustota cestovního ruchu, sklon k cestování NETTO, GPDIs - generating population development indices) MÍSTA

SBĚRU INFORMACÍ - hraniční přechody, domácnosti, ubytovací zařízení, statistika dopravců, dotazování v destinaci, centrální banka, banky – kreditní karty, statistika vykázaná poskytovateli služeb v destinaci, vízová statistika, mezinárodní statistika (WTO, OECD, WTTC), reciproční statistika (ETM), speciální studie (NTO, NTA, sdružení, DRV, DEHOGA, DWIF, …)

PROBLÉMY

- nepravdivé údaje, nepodchycení všech účastníků CR (výběrové šetření), problém s vymezením odvětví turizmu, rozklíčování ekonomické aktivity pro místní obyvatelstvo, zahraničního nebo domácího hosta (kulturní představení, místní doprava, …)

ad 2. EKONOMICKO-PENĚŽNÍ HODNOCENÍ analýza nákladů a výnosů (užitku) společensko-ekonomické cíle: magický čtyřúhelník  hospodářský růst  zaměstnanost  stabilní cenová hladina  vnější ekonomická rovnováha Měření systémem národních účtů – odvození satelitního účtu vliv na růst HDP Cestovní ruch ve vztahu k dalším odvětvím NH - odvětví spjatá s turizmem přímo, nepřímo, indukovaně  Cestovní ruch – faktor rozvoje území - předpoklady rozvoje turizmu v regionech/místech; efekty rozvoje turizmu: výdaje účastníků CR v místě, daňové příjmy + poplatky (z lůžka, lázeňská taxa) do místních rozpočtů, rozvoj podnikatelské činnosti, …

23

 Turizmus vs. životní prostředí - pozitivní – negativní působení turizmu na ŽP a ŽP na turizmus  Turizmus – generátor příjmů místních, regionálních a státního rozpočtů rovnováha příjmů a výdajů Cestovní ruch ve vztahu k dalším odvětvím národního hospodářství vliv na zaměstnanost  regionální aspekt  tvorba pracovních míst v ekonomicky slabších regionech  tvorba pracovních míst  Specifické podmínky zaměstnanosti v cestovním ruchu – kvalifikační rozptyl od méně kvalifikovaných po vysoce kvalifikovaná místa, různé profese, zaměstnanost žen, krácená pracovní doba, …  přímá zaměstnanost (průmysl)  nepřímá a vyvolaná zaměstnanost (ekonomika)  změna struktury zaměstnanosti cenová úroveň  Tlak na růst cen v destinacích  Rozdíly v kupní síle mezi zdrojovou zemí a destinací  „Spravedlivé“ nastavení ceny a rozdělení zisku mezi destinaci (poskytovatele v destinaci) a prodávajícího (např. zahraniční tour operátor)  Poptávka po produktech s výborným poměrem cena - kvalita  Vysoká cenová elasticita  Devizový kurz vnější ekonomická rovnováha  PLATEBNÍ BILANCE DESTINACE  Turizmus = zdroj devizových příjmů  Porovnání devizových příjmů z turizmu a výdajů na turizmus  Porovnání obchodu zbožím, službami a výkonové bilance  BILANCE CESTOVNÍHO RUCHU  Zahrnutí např. dovozu a vývozu zahraničních kapitálových investic či dovezené investiční statky a dovozy potřebné k rozvoji turizmu  Aktivní / pasivní saldo bilance turizmu (není shodné s čistými devizovými příjmy)  Devizové příjmy (výdaje) NETTO - BRUTTO  Ideální s hlavními obchodními partnery  DEVIZOVÝ KURZ

ad 3. HODNOCENÍ SOCIO-KULTURNÍHO VLIVU CESTOVNÍHO RUCHU  kvalitativní charakteristiky - velmi obtížné hodnocení  střetávání různých kultur  tzv. demonstrační efekt  sociální oblast – rodinná struktura – rozdílné zájmy v destinaci (žena, muž, děti)  kultura + tradice + architektura + náboženství  normy a hodnoty – mravy a morálka, zdraví (očkování, aids), kriminalita, prostituce  Životní prostředí – lov, suvenýry, výletní lodě, kurzy potápění, lyžování  Přizpůsobení návštěvníků destinace místním poměrům a normám chování  „průzkumníci“ - velmi nízký počet – plná akceptace místních poměrů  „elitní“ turisté – malý počet – z velké míry přizpůsobení poměrům  „off-beat“ turisté – malý počet – z velké míry přizpůsobení poměrům  „nevšední“ turisté (vybočují z řady organizovaných turistů) – jsou příležitostně k vidění – částečně se přizpůsobují

24

začínající masoví turisté – stále větší počet – hledají „západní“ komfort masoví turisté – kontinuální přísun do destinace – očekávají „západní“ komfort  charteroví turisté – masový příjezd do destinace – vyžadují „západní“ komfort Turizmus jako porozumění mezi národy? – turizmus bývá v některých bývalých koloniích označován za „novou formu kolonializmu“  

ad 4. INDIVIDUÁLNÍ HODNOCENÍ CR VE SPOTŘEBĚ OBYVATELSTVA  z hlediska FUNKCE  reprodukce pracovních sil (duševní + fyzické síly) – rekreačně zdravotní funkce  rozvoj osobnosti – kulturně-poznávací funkce turizmu  zdravotní funkce (prevence, léčba)  vědecko-informační funkce (rozvoj technologií, internetu, …)  z hlediska postavení turizmu ve VOLNÉM ČASE  popracovní, víkendy, dovolená  vytváření ŽIVOTNÍHO STYLU  morální a duchovní hodnoty, rozšiřování poznání, vzdělanosti, …  význam ZDRAVOTNÍ  faktor zdraví jedinců  KVANTIFIKACE TURIZMU JAKO SOUČÁSTI SPOTŘEBY  počet účastníků cestovního ruchu (DCR, PCR)  podíl CR na využívání volného času obyvatelstva  celkové výdaje obyvatelstva na CR + jejich struktura  podíl výdajů na CR na celkových výdajích obyvatelstva a výdajích na služby ad 5. POSTAVENÍ A VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE  vliv na růst HDP  vliv na zaměstnanost cenová úroveň  turizmus jako generátor rozpočtových příjmů a výdajů  turizmus jako faktor regionálního rozvoje  vnější ekonomická rovnováha Globální dopady CR na národní ekonomiku Dílčí dopady cestovního ruchu na národní ekonomiku - ve sféře spotřeby obyvatelstva, odvětvové struktury, podnikatelských příležitostí a zaměstnanosti i na rozvoj územních celků - se syntetizují a vyúsťují v globální působení CR na národní ekonomiku jako celek. Tento globální účinek cestovního ruchu na národní ekonomiku může mít jednak charakter: • přímých dopadů, které generují převážně z výdajů účastníků cestovního ruchu, a to ať již domácích nebo zahraničních • dopadů nepřímých, které vyplývají z celkové mnohostranné a zprostředkované účinnosti cestovního ruchu na ekonomický rozvoj. PŘÍMÉ DOPADY (plynoucí z „hmatatelných“ efektů, zejména z výdajů)  podíl turizmu na tvorbě HDP  devizové příjmy z aktivního cestovního ruchu  výdaje domácího obyvatelstva na domácí a pasivní turizmus (devizové výdaje)  vliv turizmu na platební bilanci NEPŘÍMÉ DOPADY (nehmatatelné, na první pohled ne tak zřejmé efekty)  multiplikátor příjmový – vliv CR na růst příjmů  multiplikátor zaměstnanosti  multiplikátor investic – budování sítí (silnice, železnice apod.)  multiplikátor mzdový – souvisí s růstem počtu pracovních míst

25

Přímé dopady cestovního ruchu na národní ekonomiku lze vyjádřit především: • v podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu, ve kterém je vyjádřen souhrnný dopad cestovního ruchu na ekonomiku státu • v devizových příjmech, které ekonomice státu přináší příjezdový, aktivní zahraniční cestovní ruch, a které jsou představovány výdaji zahraničních účastníků cestovního ruchu na území navštíveného státu. Tyto devizové příjmy mají pro národní ekonomiku tím vyšší přínos, čím více zboží a služeb pro zahraniční návštěvníky je produkováno domácí výrobou a je opřeno o domácí trh. • pro vyjádření významu devizových příjmů vyprodukovaných cestovním ruchem pro národní hospodářství se pak často používají i poměrné ukazatele, jakými jsou zejména: • podíl devizových příjmů cestovního ruchu na HDP • podíl devizových příjmů cestovního ruchu na příjmech z exportu zboží a služeb • a pro vyjádření významu cestovního ruchu dominantně jako oblasti služeb pak také • podíl devizových příjmů cestovního ruchu na příjmech z exportu služeb • ve výdajích obyvatelstva na CR celkem, tj. výdajích obyvatelstva určitého státu na domácí i zahraniční cestovní ruch (zvlášť sledují devizové výdaje obyvatelstva státu na výjezdy do zahraničí) • vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu Ten závisí především na tom, zda se jedná: - o tzv. zemi přijímající, tedy o zemi, do které přijíždí více zahr. návštěvníků než vyjíždí domácího obyvatelstva do zahraničí a u které devizové příjmy z cestovního ruchu převyšují devizové výdaje na cestovní ruch. V tomto případě je pak vliv cestovního ruchu na platební bilanci kladný a znamená příliv devizových prostředků. - o tzv. zemi zdrojovou, vysílající, u které naopak převyšují výjezdy domácího obyvatelstva do zahraničí nad příjezdy zahraničních návštěvníků a u které devizové příjmy z cestovního ruchu jsou nižší než devizové výdaje na cestovní ruchu. V tomto případě je vliv cestovního ruchu na platební bilanci záporný pro stát znamená odčerpání devizových prostředků z platební bilance. Nepřímé dopady - cestovního ruchu, jeho mnohostranná i když zprostředkovaná účinnost na ekonomiku státu spočívá v následném působení cestovního ruchu na ekonomický rozvoj celé řady dalších odvětví národního hospodářství. Nejčastěji se vyjadřuje pomocí multiplikátorů, a to především multiplikátoru příjmového, multiplikátoru zaměstnanosti, multiplikátoru investic a multiplikátoru mzdového. Multiplikační efekt CR - CR své dopady v ekonomice násobí - jeho mnohostranná i když zprostředkovaná účinnost na ekonomiku státu spočívá v následném působení cestovního ruchu na ekonomický rozvoj celé řady dalších odvětví národního hospodářství. Nejčastěji se vyjadřuje pomocí multiplikátorů, a to především multiplikátoru příjmového, multiplikátoru zaměstnanosti, multiplikátoru investic a multiplikátoru mzdového. • spočívá v následném působení CR na ekonomický rozvoj celé řady dalších odvětví národního hospodářství - v oblasti příjmů, zaměstnanosti a investic Koruna vložená do CR se zhodnotí nejen přímo výnosy podniků CR, ale i nepřímo - podporou činnosti podniků dalších průmyslových odvětví.

26

GLOBÁLNÍ DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA NÁRODNÍ EKONOMIKU PLATEBNÍ BILANCE  struktura platební bilance  zařazení služeb cestovního ruchu  zachycení turizmu v platební bilanci  platební bilance cestovního ruchu Platební bilance, přesněji platební bilance zahraničního obchodu, je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období (běžně za účetní rok). Platební bilance zahrnuje export a import služeb a zboží, příchozí i odchozí zahraniční investice, dary a přesuny finančních prostředků. Struktura platební bilance Platební bilanci lze strukturovat horizontálně nebo vertikálně. Vertikální struktura člení platební bilanci na položky kreditní a debetní. Kreditní položky představují příliv peněz (případně jiných ocenitelných statků) do ekonomiky, tzn. zvýšení nabídky devizy. Naopak debetní položky představují odliv peněz a tedy zvýšení poptávky po devizách. Horizontální struktura se skládá z následujících položek (účtů): 1. běžný účet 1. obchodní bilance – vývoz a dovoz zboží 2. bilance služeb – vývoz a dovoz služeb – sem se řadí cestovní ruch 3. bilance výnosů – příjmy a jiné kompenzace tuzemcům ze zaměstnání v zahraničí a cizozemcům ze zaměstnání v naší zemi, příjmy a výdaje související se zahraničními investicemi (zejm. úrok, dividenda a reinvestovené zisky). 4. bilance běžných převodů – transakce, které nevedou ke vzniku závazků či pohledávek ve vztahu k zahraničí. 2. kapitálový účet 3. finanční účet – přímé a portfoliové zahraniční investice, finanční deriváty a ostatní investice 4. saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly – odchylky zapříčiněné neúplností informací o zahraničním obchodu 5. změna devizových rezerv

27

Satelitní účet CR, jeho cíle, obsah a význam Satelitní účet cestovního ruchu poskytuje informace a data o ekonomickém postavení odvětví cestovního ruchu. Snaha přiřadit k tomuto odvětví obdobné charakteristiky jako k ostatním, která jsou definována mezinárodní klasifikací NACE Rev 1.1, je dlouhodobá, touto problematikou se zabývala řada institucí, pracovních skupin, zemí i jednotlivců. Problémy, které tuto snahu provázely, byly jednak metodického charakteru, jednak souvisely s nedostatkem zdrojů informací. Metodické otázky byly v zásadě vyřešeny v roce 2000, kdy se instituce OSN, OECD, WTO a Eurostat dohodly na znění manuálu TSA-RMF. I tak ale problematika tvorby TSA zůstává složitým a otevřeným procesem, neboť je ponechána určitá volnost pro konkrétní výklad v jednotlivých zemích. ČR se řadu let potýkala zejména s druhým problémem, tj. nedostatkem informací. Úkol sestavit TSA České republiky byl zadán v roce 1999. Bylo potřeba nejprve zavést některá statistická šetření a stávající přizpůsobit požadavkům TSA. V oblasti domácího a výjezdového cestovního ruchu byly tyto podmínky splněny v první polovině roku 2004, kdy byly známy první výsledky za rok 2003 z nově zavedeného šetření v domácnostech. Na straně příjezdového cestovního ruchu však byla situace komplikovanější a až v průběhu roku 2005 se zahájilo pravidelné šetření na hranicích. Satelitní účet, kromě nejžádanější informace o podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu, obsahuje i řadu dalších podrobných informací, ze kterých je možné vyčíst, která odvětví mají k cestovnímu ruchu nejblíž, a v kontextu s daty za jednotlivé roky je tak možné sledovat, která odvětví se vyvíjejí dynamičtěji než ostatní. K sestavení TSA bylo využito značné množství detailních informací a dat, publikované jsou však více či méně agregované údaje, které mají větší statistickou spolehlivost. Historie satelitního účtu cestovního ruchu v ČR Úkol vytvářet satelitní účet cestovního ruchu byl statistice cestovního ruchu uložen v roce 1999. Tehdy vláda ČR přijala usnesení k návrhu Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky předloženého MMR. V bodě 6 tohoto usnesení uložila vláda předsedovi ČSÚ ve spolupráci s ministry pro místní rozvoj, financí a průmyslu a obchodu „zřídit satelitní účet cestovního ruchu … a případně modifikovat klasifikaci činností pro odvětví cestovního ruchu“. V prvních letech po uložení vládního úkolu vztahujícího se k TSA nebyly v ČSÚ pro jeho plnění odpovídající podmínky. V letech 2002 až 2004 byla uskutečněna určitá studie proveditelnosti tohoto úkolu v podmínkách ČR. Postupně byly zjištěny a utříděny dostupné statistické informace o cestovním ruchu, posouzena jejich hodnota ve vztahu k TSA, jejich vzájemná srovnatelnost a věrohodnost. Výsledkem této studie bylo rozhodnutí o konkrétních metodických východiscích resp. o způsobu prací na sestavování TSA v ČR. Koncem roku 2004 byla zveřejněna první podoba národní metodiky, avšak při jejím konkrétním naplňování v časové řadě byla zjištěna značná absence věrohodných pokladů a těžko vysvětlitelné meziroční rozdíly v existujících podkladových datech. Tyto problémy se staly příčinou pomalého postupu ke konečné podobě TSA v ČR. Z hlediska metodického se tvorba TSA v České republice opírá o mezinárodně platné a schválené dokumenty, především manuály Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework a European Implementation Manual on Tourism Satellite Account, čímž je v základních rysem vymezena koncepce a cílová podoba našeho systému. Díky tomu lze zároveň TSA České republiky považovat za srovnatelný v mezinárodním

měřítku a tudíž i s účty jiných států. Nicméně na druhou stranu je nutné podotknout, že zmíněné mezinárodně platné manuály stanovují pouze určité principy pro sestavování TSA, v jejichž rámci je možný variabilní postup jednotlivých zemí podle jejich vnitřních podmínek v oblasti statistiky cestovního ruchu. Nejsou tedy přesným návodem, který bylo možné beze zbytku použít. Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework Manuál byl vytvořen světovými i evropskými organizacemi (EUROSTAT, WTO, OECD, OSN) za účelem sjednocení metodiky při tvorbě TSA a pro snadnější mezinárodní srovnávání vlivu cestovního ruchu v jednotlivých státech. Obsahuje základní postupy a doporučení, ale i podrobné rozdělení produktů podle klasifikace CPC (klasifikace OSN obdobná české SKP), a to na charakteristické, související a nespecifické produkty. Dokument byl schválen v březnu 2000 statistickou komisí OSN, je k dispozici i v českém překladu. Charakter (systém) TSA Základní struktura TSA je založena na obecné rovnováze existující v národním hospodářství, tedy rovnováze mezi poptávkou a nabídkou produktu vytvářeného odvětvím cestovního ruchu. V kontextu makroekonomické analýzy lze nejlépe zkoumat vztah mezi nabídkou a poptávkou podle obecného rámce národních účtů a konkrétněji podle tabulek dodávek a užití. TSA má se systémem národních účtů stejné základní pojmy, definice, třídění a principy tvorby. Struktura TSA – základní tabulky Tabulky TSA umožňují především vyčíslení a porovnání nabídky a poptávky odvětví cestovního ruchu, vypočtení hrubé přidané hodnoty cestovního ruchu a hrubého domácího produktu cestovního ruchu. Lze také posoudit význam cestovního ruchu pro celkovou zaměstnanost a tvorbu hrubého fixního kapitálu (THFK) či kolektivní spotřebu. Předkládání výsledků by přitom mělo být vždy doprovázeno jasným odkazem na přesné pokrytí proměnných a na metodologii používanou při jejich odhadování.

29

Přehled základního systému TSA Český název tabulky

Upřesnění charakteru tabulky

T1

Spotřeba příjezdového CR

T2

Spotřeba domácího CR

T3

Spotřeba výjezdového CR

Výdaje nerezidentů vynaložené na cestě přímo v ČR a část výdajů zaplacených předem v zemi původu a směřujících formou plateb za ubytování, stravovaní, dopravu apod. do ČR. Výdaje rezidentů na CR obsahující nejen výdaje při domácích cestách, ale i domácí výdaje (část, jež zůstává v ČR) na zahraniční cesty. Výdaje rezidentů na cestovní ruch v zahraničí. Nezahrnuje výdaje na cestu nebo po cestě realizované v ČR.

T4

Spotřeba vnitřního CR

Objem financí utracených za cestovní hospodářství. Je syntézou tabulek T1 a T2.

T5

Výrobní účty odvětví CR a ostatních odvětví

T6

Domácí nabídka a spotřeba vnitřního CR

T7

Zaměstnanost v odvětvích CR

Vychází z tabulek dodávek a užití. Produkce oceněná v základních cenách je členěna podle odvětví (OKEČ1 - sloupce) a produktů (SKP2 - řádky). Rozšiřuje tabulku T5 o daně, dotace a dovoz, umožňuje porovnání nabídky a spotřeby vnitřního CR a výpočet HDP CR. Statistika pracovních sil v jednotlivých odvětvích CR.

T8

Tvorba hrubého fixního kapitálu CR a ostatních Stanovení tvorby hrubého fixního kapitálu (u rezidentských odvětví výrobců) z NÚ, členěno podle klasifikace aktiv (hmotná a nehmotná) a odvětví CR. Kolektivní spotřeba CR Měření kolektivních netržních služeb CR podle typů služby a úrovní vládních institucí. Doporučuje se využití dat výrobních nákladů vč. spotřeby fixního kapitálu. Nepeněžní ukazatele CR Naturální ukazatele z různých statistických šetření - šetření v domácnostech, v ubytovacích zařízeních, hraniční statistika apod.

T9

T10

ruch

v národním

Poptávka cestovního ruchu Poptávkou cestovního ruchu se zabývají tabulky T1 - T4, které obsahují výdaje na návštěvníkovu konečnou spotřebu podle produktů a typů cestovního ruchu. Zahrnuta je také spotřeba na služební cesty, které podle mezinárodní metodiky patří rovněž do cestovního ruchu, i když se v tomto případě nejedná o konečnou spotřebu, nýbrž o mezispotřebu podniků. Tento fakt se musí brát v úvahu při porovnávání zdrojů a užití. Nabídka cestovního ruchu Nabídku cestovního ruchu zachycují TSA tabulky T5 a T6, pro něž je základním zdrojem dat statistika národního účetnictví.

1 2

OKEČ - odvětvová klasifikace ekonomických činností SKP - standardní klasifikace produktů

30

Seznam charakteristických odvětví a produktů CR Seznam charakteristických odvětví CR

OKEČ1)

Seznam charakteristických produktů CR (řádky)

1 - Hotely a podobná ubytovací zařízení

551, 552

1 - Ubytovací služby

2 - Druhé domovy

i. n.

1.1. Hotely a ostatní ubytovací služby

551, 552

3 – Restaurace a podobná zařízení

553, 554, 555

1.2. Služby druhých domovů

i. n.

2 - Stravovací služby

553, 554, 555

(sloupce)

4 – Osobní železniční doprava 5 – Osobní silniční doprava 6 – Osobní lodní doprava 7 – Osobní letecká doprava

601 602 611, 612

8 – Doplňkové služby osobní dopravy

621, 622

9 – Pronájem dopravního zařízení/vybavení

632

10 – Cestovní agentury a podobná zařízení

711, 712

11 – Kulturní služby 12 – Sportovní a ostatní rekreační služby cestovního ruchu

3 - Služby osobní dopravy 3.1. Služby železniční doprava 3.2. Služby silniční dopravy 3.3. Služby lodní dopravy 3.4. Služby letecké dopravy 3.5. Doplňkové služby osobní dopravy 3.6. Pronájem dopravního zařízení/ vybavení

633 923, 925 926, 927

SKP1)

601 602 611, 612 621, 622 632 711, 712

3.7. Údržbářské a opravárenské služby 4 – Služby cestovní kanceláře/agentury a průvodce

502, 504

4.1. Služby cestovních agentur 4.2. Služby cestovních kanceláří

633

4.3. Turistické informace a průvodcovské služby

633 633

5 - Kulturní služby 5.1. Divadla a koncerty 5.2. Muzea a ostatní kulturní služby 6 - Rekreační a ostatní zábavní služby 6.1. Sport a rekreačně sportovní služby

923 925

6.2. Ostatní zábavní a rekreační služby 7 - Různé služby cestovního ruchu 7.1. Finanční a pojišťovací služby

926 927

7.2. Pronájem ostatního zboží 7.3. Ostatní služby cestovního ruchu

660 714

31

7.

Hlavní rysy dosavadního poválečného vývoje CR ČR a ekonomické, politické a další faktory jej ovlivňující. Hlavní vývojové etapy.

Hlavní vývojové etapy poválečného CR v ČR 1. etapa – do 1. světové války  v podmínkách ekonomicky vyspělých zemí  pro bohatší vrstvy s dostatečným fondem volného času, ale i pro střední vrstvu (zejména rekreační, politické a výchovné cíle) 2. etapa – mezi dvěma světovými válkami  sílící ochranářská opatření (celní, pasové, vízové předpisy) omezují rozvoj turizmu  omezení domácího turizmu v důsledku hospodářské krize (30. léta)  nerovnoměrnost rozvoje – účast na domácím turizmu byla silná zejména v českých regionech (až 80 % v r. 1937)  hlavními cíli – Praha, lázně 3. etapa – po druhé světové válce do roku 1989  rozdělení světové soustavy na kapitalistickou a socialistickou  nárůst turizmu ve všech druzích a formách (předmět běžné spotřeby)  trvalý a neustálý kvantitativní růst cestovního ruchu  základem čsl. turizmu v celém poválečném období byl domácí turizmus (asi 95 %) jako důsledek administrativních opatření v pasivním turizmu i ekonomických podmínek 4. etapa - 1989 – 1993  vyšší tempo kvantitativního nárůstu turizmu, zejména aktivního a pasivního turizmu (přechodná stagnace domácího turizmu)  rozvoj volného turizmu díky rozvoji infrastruktury (zejména ubytování)  stagnace, resp. zánik vázaného turizmu (privatizace, snížení síly odborových organizací) 5. etapa – 1993 - doposud  rozvoj pasivního turizmu a změna forem (dražší pobyty, vzdálenější destinace, větší využívání letecké dopravy, …)  kolísání domácího turizmu  aktivní turizmus - první příznaky nasycení trhu + vliv mezinárodních událostí  vstup do EU Podrobný vývoj v ČR 1948 – 1989 – deformovaný trh, politické rozdělení světa na východ a západ • PCR o povinnost mít pro všechny cesty do zahraničí pas, na hranicích se musel vyplňovat formulář o Mimo východní blok musel být devizový příslib + výjezdní doložka + víza • ACR o obdobné bariéry o veškerých zahraničních vízová povinnost pro občany záp. Zemí, směnná povinnost deformace trhu o 80 – 90% cest byly mezi socialistickými zeměmi navzájem 1948 – zestátnění podniků, MTZ začala být řízena centrálním plánem

32

Podnik restaurací a jídelen, Podnik Interhotel – hotely 4 a 5 *, družstevní síť – Rekrea, družstevní podniky ubyt. a strav. 9 CK na celém území ČSR • S celostátní působností o Čedok o Autoturist o CKM (CK Mládeže) – klientela do 26 let, řízeno SSM • Družstevní CK o Rekrea – ČR o Tatratour – SR • Lázeňský CR o Balnea – ČR o Slovakoterma – SR • Sportovní tématika o Sportturist ČR o Slovakoturist – SR Velká část CR v rámci vázaného CR – klient musí splňovat určité podmínky, většinou za ně část nákladů někdo hradí • ROH – měli vlastní ubytovací kapacity • SSM – pionýrské tábory • Podniky – podnikové rekreace • MTZ – 70. – 80. léta- rozvoj doplňkových služeb. Lyžařské areály, golfová hřiště • 60. léta – vytvořena rajonizace CR • 50 – 60. léta – nízká úroveň MTZ – špatné značení cest, spatná vybavenost dopravními prostředky, špatné ubytování 1956 – větší rozvoj CR – spolupráce se zahraničím, výměny se SSSR, povinné školní výlety 1968 – 69 – bylo jednodušší cestovat, uvolnění, nárůst CR 1970 – zavření hranic, objevena nová destinace Jugoslávie (stala se velmi oblibená) • lázeňský CR – obrovský nárůst počtu pacientů, levný, na úkor MTZ • vysoký nárůst životní úrovně • rozvoj chataření a chalupaření (koupěschopnost obyv. byla vysoká, ale nebyl dostatek atraktivního zboží) • CR se stal součástí životního stylu • CR se přesunul i do zimní sezóny • největší důraz se kladl na DCR (okolo 90%) Po roce 1989 – změna politických podmínek, skončilo rozdělení Evropy, navázání diplomatických styků se zeměmi Evropy • nástup tržního hospodářství – možnost soukromého podnikání • privatizace (např. Čedok) • Živnostenský zákon, který upravuje podnikání v CR – několikrát do roka se mění – nestabilní prostředí • bylo zaregistrováno 4 tisíce CK • doprava - privatizována • ubytování . rozpad ubytovací základny

33

•

rozvoj doplňkových služeb (infocentra, sportoviště)

DCR – vázaný CR – útlum, málo podniků si zanechalo své objekty - po otevření hranic lidé preferovali zahraniční cesty - chataření, chalupaření zůstalo 1994 – 5 – znovu se zvyšuje poptávka, MTZ byla zlepšena ZCR – PCR - otevření hranic, uvolnění devizových prostředků, jednodenní výlety 1990 – výrazný nárůst výjezdů Čechů do zahraničí Krátkodobé výjezdy do zahr. – krátká doba pobytu, nízká úroveň čerpaných služeb 1994 – prodlužuje se délka pobytu - pobyty ve středomořských letoviscích, stále se cestuje jižněji a jižněji - čerpá se vyšší komplex služeb ACR 1991 – velký rozmach – 50 mil. Turistů 1994 – 101 mil. návštěvníků (5mil. turisté) 1993 – rozdělení Československa, povinná směna valut (7 tisíc Kč) 1996 – vrchol CR, výjezdy, příjezdy dosáhli nejvyšší hodnoty, od té doby CR spíše klesá 1997 – poznamenal CR povodněmi – pokles, zkrachovalo mnoho CK 1998 – další pokles, začalo se pracovat na státní koncepci CR 2001 – teroristický útok – pokles CR 2002 – povodně – pokles CR

34

8.

Charakteristika cestovního ruchu obyvatelstva České republiky (domácího i zahraničního). Kvantitativní a kvalitativní analýza. Hlavní vývojové trendy.

KVANTITATIVNÍ CHATRAKTERISTIKA DOMÁCÍHO TURIZMU  časová řada 1995 – 2008  struktura a vývoj spotřeby  kratší, delší a služební cesty  a další charakteristiky SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ DOMÁCÍHO TURIZMU  destinace  dopravní prostředek  ubytování  organizace cesty  délka pobytu  měsíc (sezóna)  výdaje  spokojenost  pohlaví, věk  a další charakteristiky KVANTITATIVNÍ CHATRAKTERISTIKA AKTIVNÍHO TURIZMU  časová řada 1995 – 2008  příjezdy podle druhu dopravy  příjezdy podle úseku státní hranice  příjezdy podle vízové povinnosti  teritoriální rozdělení běžného účtu platební bilance  geografická segmentace příjezdového turizmu  analýza tržního portfólia destinace Česká republika  regionální rozptyl zahraniční poptávky  a další charakteristiky SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ AKTIVNÍHO TURIZMU  destinace (regionální rozložení)  dopravní prostředek  ubytování  organizace cesty  délka pobytu  měsíc (sezóna)  výdaje  spokojenost  pohlaví, věk  a další charakteristiky podle hlavních geografických segmentů DOMÁCÍ CR (Celkem: 90 mil. cest) - závislý na pasivním -stagnace delších cest 5,5 – 5,6mil - nižší dynamika ve srovnání s PCR - do r. 2003 mírný nárůst=> zdvojnásobení HDP => vliv na PCR - mezin. situace neměly vliv na rostoucí dynamiku DCR - podíl cest do vlastních ubyt. zař.

35

- * konkurence dom. a zahr. destinací - Vázaný CR – - Podíl dražších produktů + - Požadavky na kvalitu služeb + - Odstranění administrativních bariér => PCR + - inform. Zdroj – doporučení od známých.. malá efektivita reklamy - Průměrné výdaje na 1 DC – - Nejvyšší intenzita cestování – PRAHA, městské obce, věk. Skupiny 15 – 24, 25 – 34, 35- 44 - 90 mil všech cest (91% všech cest českých občanů) - 80 mil přenocování - 87 mld. Kč Výdaje Delší cesty – 5 mil Kratší - 16 mil Služební - 2,3 Jednodenní – 65 mil. • Delší cesty (5 mil) Sezónnost – srpen a červenec, červen, září => nejméně: říjen, listopad Ubytování: Příbuzní a známí 36%, ostatní HUZ, hotel a obdobná zař., vlastní rekreační.. Počet přenocování: 7,7 Vlastní rekreační: (11nocí), příbuzní (7) Dopr. prostředek: 72% mot. Vozidlo, autobus, železnice Účel cesty: rekreace a sport (50%), příbuzní (27%), chata, poznávací Organizace cesty: individuálně (88%), CK, školní pobyty Destinace: jihočeský kraj, středočeský, královéhradecký, Liberecký  nejméně: Praha, Olomoucký, Karlovarský prům. výdaje: 3 366 Kč  1. Zlínský kraj 4,6 tis.  Plzeňský kraj, Praha (10. místo), Moravskoslezský kraj (1,6 tis.) Struktura výdajů: 18,7 mld Kč => strav. mimo zájezd, ubyt., ost., doprava • Kratší cesty (16 mil.) Sezónnost: červen, září, březen Ubytování: příbuzní a známí (57%), vlastní rekreační zař., hotely a obdobná Průměr. počet přen.: 1,9 Destinace: Středočeský, Jihomoravský, Královéhradecký Prům. výdaj: 824 Kč Současný stav ACR ČR má pro rozvoj ACR příznivé podmínky. Výhodná geografická poloha ve středu Evropy, snadná dopravní dostupnost, přírodní krásy a kulturní a historické památky z ní činí atraktivní destinaci. Došlo k odstranění administrativních bariér, poklesu podílu organizovaného turizmu, nárůstu podílu dražších produktů, nárůstu požadavků na kvalitu. Praha je hlavní destinace a kongresová destinace. Snaha o větší regionální rozptyl zahraniční poptávky. Poptávka směřována hlavně na kulturně-historický a poznávací turizmus.

36

Domácí CR v ČR (dle průzkumu MagConsulting) Typická dovolená V létě (85 %). Aktivity o dovolené Nejčastěji chata, chalupa a pěší výlety, také poznávací dovolené. Výběr aktivit závisí na věku a také na osobních preferencích. Většinou jako kombinace pasivních (ležení u moře, doma, nákupy ve městech) a aktivních aktivit (sport, poznávání, památky). Místo trávení letošní dovolené Pouze Česká republika (dále jen „ČR“) (41 %) – nejčastěji chata, chalupa, známí, doma. Pouze zahraničí (27 %) – často moře (Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Španělsko, Řecko). Střídavě doma a v zahraničí (18 %) - zahraničí alespoň jednou za dva roky, rozhodující jsou peníze, volný čas partnerů a rodiny, u starších lidí zdravotní stav. Letos dovolenou neměli (14 %). Trávení dovolené 1.2.1. Mladí, svobodní (15-25 let) Často se nejedná o klasickou dovolenou, ale prázdniny, které jsou typicky rozdělené na části: zahraničí – s rodiči nebo přáteli (partnery), chata, chalupa – u příbuzných, rodičů, s přáteli, brigády (jen u některých, ojediněle). Nejfrekventovanější je ubytování na chatě, chalupě, také u známých či doma. Častější než v jiných skupinách je ubytování pod stanem či v přívěsu, naopak méně častý je hotel. Při plánování jsou nejdůležitější aktivity na dovolené/prázdninách, častější je aktivní dovolená – sport, cykloturistika, orientace na akci. Obvykle neplánují příliš daleko dopředu, neshánějí tak často informace. Častěji než jiné skupiny se stravují z vlastních zdrojů. Cena dovolené pro ně není tak důležitá – zřejmě proto, že ji často financují rodiče. Největší část (40 %) byla letos pouze v ČR, častější než v jiných segmentech byla dovolená v zahraničí (31 %). Preferují hodně zahraničí (jako jediný segment dávají častěji přednost zahraničí před ČR), nejsou příliš lokální patrioti a mají zájem o cestování, poznávání a učení se cizích jazyků. Snaží se osamostatnit: dovolená s rodiči – co nejkratší, spíše pasivní přijímání aktivit, dovolená s přáteli – výrazně dávají přednost. 1.2.2. Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku Mají jistá omezení, neboť s malými dětmi se obtížně cestuje, žena bývá často na mateřské dovolené a tudíž mají nižší rodinný příjem - větší důležitost má cena dovolené. Častěji než v jiných segmentech dovolenou vůbec nemají. Podstatně častější je doprava automobilem s celou rodinou. Častěji dovolená pouze v ČR (45 %), hlavně kvůli cenové dostupnosti, také chtějí nejprve poznat ČR než vyrazí za hranice a kvůli malým dětem. Většinou tráví dovolenou na chatách, chalupách (53 %). Častý model – rodina se vypraví na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to) .

37

1.2.3. Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku Děti už ocení změnu prostředí a tudíž je možné cestovat na delší vzdálenosti; ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami. Větší možnost aktivit s dětmi: bojové hry, sportovní aktivity, častější je pěší turistika, návštěvy hradů a pobyty u vody nebo výlety k vodě. Stále je nejčastější dovolená pouze v ČR - (44 %) na chatě/chalupě, ale už aktivnějším způsobem (delší výlety do přírody, cykloturistika, památky). Dovolená se většinou shoduje s časem prázdnin (častější než v jiných segmentech je letní dovolená). Nejčastěji dovolená s celou rodinou (ženy se mohou odpoutat od dětí – rády si odpočinou a využijí volný čas jenom pro sebe, muži mohou být s dětmi více – jsou to partneři). 1.2.4. Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. „prázdné hnízdo“) Děti jsou již samostatné a proto mají rodiče více času pro sebe a větší nezávislost. Splnění snů, mohou se pouštět do nových aktivit a mají konečně možnost cestovat. Celkově silnější jsou vytvořené stereotypy – trávení volného času na stále stejném místě (klidná dovolená, zahrádka, chalupa + vnoučata, děti). Silně preferují ČR (47 %) (stejně jako senioři), výlety do přírody. Nejčastěji cestují pouze s partnerem/partnerkou a často také s celou rodinou. Omezení jsou někdy finanční – někteří jsou již v důchodu a objevují se i zdravotní obtíže: občas se mezi oblíbenými místy objevují také lázně (hlavně tuzemské), častěji než v jiných skupinách spadá dovolená do jara nebo podzimu, důležitější než v jiných segmentech je způsob dopravy na dovolenou – rychlý a pohodlný. 1.2.5. Senioři (60 a více let) Nejedná se o klasickou dovolenou, spíš vybočení z běžného stereotypu; častěji dovolenou vůbec nemají zřejmě proto, že nerozlišují období práce a dovolených. Důchod = horší finanční situace. Typické trávení dovolené: silné stereotypy – ověřená místa, nejčastěji jezdí na chaty a chalupy, pokud senioři cestují, tak spíše s CK, kluby turistů nebo kluby důchodců, způsob trávení dovolené už není tak důležitý, aktivní dovolené jen zřídka, důležitější je pohodlí (servis) – častější ubytování v hotelu, stravování formou PP, silně preferují ČR (42 %) (stejně jako „prázdné hnízdo“). Cestují nejčastěji s manželem/manželkou, ale často už nemají partnery (zejména ženy zůstávají samy), potom jezdí s přáteli nebo s kluby (ale méně často než v jiných skupinách). Občas také širší rodina, vnuci (přijíždějí na prázdniny). Omezením jsou především zdravotní potíže: často jezdí do lázní, celkově převažují letní dovolené; pokud cestují do zahraničí, obvykle mimo hlavní sezónu (květen / červen nebo září), cestování do vzdálených lokalit je obtížné a nepohodlné, důležitý je způsob dopravy na dovolenou – rychlý a pohodlný (ale zároveň finanční limity), proto je častější autobus, méně častý automobil. Porovnání České republiky se zahraničím, hodnocení České republiky Lepší v ČR: možnosti dopravy, stravování, cenová dostupnost/variabilita, osobní bezpečnost, možnosti pojištění.

38

Zhruba stejné nebo jen mírně lepší v ČR: dostatek informací o místě, možnosti ubytování, rozmanitost způsobů trávení dovolené, nabídky cestovních kanceláří. Lepší v zahraničí: kvalita služeb, životní prostředí. Celkově srovnání jednoznačně vychází ve prospěch ČR. Ideální místo pro dovolenou v ČR Z regionů je za nejatraktivnější pro dovolenou považovány: Šumava – 16 %; Krkonoše – 14 % (zejm. Krkonoše obecně, ale také Harrachov, Pec pod Sněžkou, Svatý Petr nebo Špindlerův Mlýn); jižní Čechy – 11 %, konkrétně také Třeboňsko, Novohradské hory, Orlík, Jindřichohradecko a města Hluboká, Český Krumlov, apod.; jižní Morava – 7 %, konkrétně také Kroměříž, Lednice, Vranov, Znojmo, Valtice, Mikulov či Pálava; Beskydy, severní Morava – 5 %, Bílé Karpaty, Valašsko, Pustevny, Vsetín, Hukvaldy; Jeseníky – 5 %, také Šumpersko. Místo Nejčastěji hory (ve všech segmentech, častěji je preferují mladí svobodní). Roční období Léto - nejčastější ve všech segmentech, přitažlivější pro rodiče dětí ve školním věku. Senioři dávají přednost jaru nebo podzimu. Zima je celkově v menšině (12 %) - častěji ji volí mladí svobodní. Aktivity Mladí svobodní – hlavně sport a odpočinek. Rodiče dětí předškolního a školního věku – především odpočinek, také pěší turistika, méně často i sport, poznávání přírody a historických památek, cykloturistika. Prázdné hnízdo a senioři – hlavně pěší turistika, méně často odpočinek, poznávání přírody a historických památek, občas i chata či chalupa. Ideální způsob ubytování je různý podle segmentů Ve většině skupin jsou za ideální považovány chaty, chalupy nebo hotely. Chata je silně preferovaná u mladých svobodných; senioři preferují výrazně častěji hotel. Méně často se objevil i penzion, bez rozdílu mezi skupinami. Organizace dovolené v ČR Všechny cílové skupiny by si dovolenou v ČR nejčastěji zorganizovaly samy. Senioři v porovnání s ostatními segmenty častěji preferují služby CK. Zastánci samostatné organizace jsou především rodiče dětí ve školním věku.

39

Co JE překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu Návštěvníci očekávají služby, které lze provozovat i za klimatické nepřízně. Struktura služeb v turistických oblastech se na nový styl domácí turistiky adaptovala jen částečně. Řada služeb uspokojujících poptávku po aktivním, relaxačním či zábavním trávení volného času v domácích střediscích cestovního ruchu vůbec není k dispozici. Za této situace není problémem kvalita služeb, ale šíře nabídky a její struktura. Nevyhovující dopravní infrastruktura, špatná dopravní dostupnost, zoufalý stav silnic a nedostatečné kapacity parkovišť, zvláště se to týká zimních dovolených. Pořádek a čistota v turistických centrech, specielně v kempech. Hluk, nepořádek, špatná kvalita hygienických zařízení; pro movitější turisty je navíc zdrojem nespokojenosti nedostatek nadstandardních služeb. Neochota, laxnost a nedostatek vstřícnosti obsluhujícího personálu. Nespokojenost s cenami. Turisté jsou nespokojeni jak s jejich absolutní výší, tak při porovnávání kvality služby a kolik tato služba stojí. Nestabilní klimatické podmínky. Vliv klimatických podmínek je o to silnější, že dosavadní struktura služeb pro rekreanty diktuje konvenční způsoby trávení volného času, které jsou na dobrém počasí nejvíce závislé. Klíčovým problémem, zdůrazňovaným poskytovateli domácího cestovního ruchu, jsou sezónní výkyvy. Těžištěm roční sezóny je léto; návštěvnost v kterémkoli z pěti měsíců letní sezóny zřetelně převyšuje návštěvnost zimního období. I v horských střediscích (s výjimkou Krkonoš) je letní sezóna poněkud výraznější než zimní. Váznoucí spolupráce místních správních a samosprávných orgánů a provozovatelů služeb. Provozovatelé služeb mívají sklon k názoru, že úkolem místních orgánů je „přivést jim zákazníky“, představitelé místní správy zase k mínění, že se mají věnovat blahu veřejnosti a nikoli blahu živnostníků. Hodnocení podmínek rozvoje domácí turistiky Přírodní podmínky, věcné okolnosti Pokud jde o tradiční aktivity volného času (vycházky do přírody, cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování, návštěvu přírodních zajímavostí, horskou letní turistiku a návštěvu památek) jsou v turistických lokalitách ČR podmínky velmi příznivé. Jako „poměrně špatné“ hodnotí většina respondentů léčebné procedury, vodáckou turistiku, horolezectví, skialpinismus, paraglyding, rafting apod. Významným omezením možností rozvoje cestovního ruchu je stávající kapacita turistické infrastruktury (ubytování, pohostinství, parkoviště atd.). Výsledky výzkumu ukazují, že kapacita stávající infrastruktury je ve většině středisek vyčerpána. Rozvoj domácího cestovního ruchu není možný bez investic do turistické infrastruktury. Rozvoj této infrastruktury však může narazit, zvlášť v některých oblastech, na meze, které staví samotná krajina. Potenciálně významným omezením rozvoje cestovního ruchu je „absorpční kapacita“ krajiny a obcí, a to zvláště v souvislosti s rostoucími nároky na ochranu přírodního prostředí a památkovou ochranu. Provozovatelé služeb cestovního ruchu se neobávají, že by krajina a obce víc turistů nepojaly, respondenti hloubkových rozhovorů jsou však opačného názoru. Rozpor může souviset s tím, že provozovatelé služeb hledí víc na své obchodní zájmy, kdežto představitelé místní správy a samosprávy, zájmových sdružení, expertních institucí apod. berou větší ohled na zájmy regionu jako celku. Společenské okolnosti Ceny Výsledky výzkumu ukazují, že zhruba dvě třetiny respondentů považují ceny ve své oblasti za obvyklé; třetina soudí, že ve srovnání s jinými oblastmi jsou ceny u nich vysoké.

40

Západočeská lázeňská oblast a některé lokality jihozápadních Čech se pro české turisty dostaly na hranici cenové přijatelnosti. Spolupráce s místními a krajskými úřady Provozovatelé služeb cestovního ruchu ji většinou hodnotí příznivě. Zhruba dvě třetiny dotázaných soudí, že „místní úřady se snaží přilákat do naší turistické oblasti co nejvíc turistů“, tři čtvrtiny dotázaných nemají výhrady vůči rozhodnutím vyšších (krajských) orgánů v záležitostech týkajících se cestovního ruchu. Výjimku tvoří respondenti z oblasti Šumavy. V této oblasti vedou provozovatelé služeb a místní orgány dlouhodobý spor se Správou národního parku Šumava a je tedy možné, že respondenty vede ke kritickým výhradám právě tato situace. Dotazované experti se k úloze kraje v podpoře cestovního ruchu vyjadřovali většinou v tom smyslu, že „nepomáhá, ale ani nepřekáží“. Celkové hodnocení podmínek rozvoje turistiky Respondenti se vyjadřovali k šesti podmínkám turistiky – ceně služeb, ochotě personálu, vstřícnosti místních obyvatel, aktivitě živnostníků, vzhledu obcí a bezpečnostní situaci v obcích. Dvě třetiny provozovatelů hodnotí společenské podmínky rozvoje turistiky ve své oblasti velmi příznivě. Trendy vývoje domácího cestovního ruchu Podle dvou třetin provozovatelů služeb ubývá zahraničních turistů a přibývá domácích návštěvníků. Také respondenti hloubkových rozhovorů jsou toho názoru, že čeští turisté stále častěji vyhledávají tuzemská střediska, a to nejen k víkendovým výletům, k zimním „krátkým“ dovoleným, ale i jako místa letních dovolených. Perspektivy rozvoje cestovního ruchu Respondenti považují za nezbytné spíše nové služby než zlepšení nebo rozšíření starých. Za nejnaléhavější je považována dopravní infrastrukturu (která je podle respondentů důležitější než zavedení nových spojení hromadnou dopravou) a rozšíření nabídky aktivit pro volný čas (sportovní a kulturní aktivity). Reklama je univerzálním receptem, respondenti vycházejí z předpokladu, že propagace nikdy není na škodu. Někteří respondenti soudí, že prosté rozšíření nabídky služeb sice pomůže, ale nepovede k celkovému obratu v domácí turistice. Přírodními podmínkami nemůže Česká republika konkurovat Středomoří (pro letní pobyty) nebo Alpám (pro zimní pobyty) a pro tradičně orientovaného turistu budou tyto destinace vždy přitažlivější. Východiskem z této situace je orientace na nová odvětví turistiky. Rýsuje se několik možných směrů rozvoje turistiky, především: rodinná turistika, kongresová turistika, cykloturistika, turistika zvláštních skupin zákazníků (důchodci, osoby tělesně postižené apod.), incentivní turistika. Mimořádnou výhodou nových segmentů turistického průmyslu je to, že nejsou natolik závislé na přírodních sezónách. Většina z nich je dobře provozovatelná i na jaře a na podzim, nová odvětví turistiky tudíž mohou řešit hlavní problém turistického ruchu v ČR. Poskytovatelé tradičních služeb si uvědomují nezbytnost rozšíření služeb, ale velmi často jsou „koncepčně uzavřeni“ v hranicích konvenční nabídky. Jsou toho názoru, že je třeba

41

postavit bazény, hřiště, kurty, fitcentra, kinosály a kluby, případně dětská hřiště, ale o nových odvětvích turistického průmyslu a o nových zákaznických skupinách (nebo o proměně poptávky u některých tradičních skupin) příliš neuvažují. Projekty regionálního rozvoje, včetně projektů rozvoje cestovního ruchu, jsou náročné na finanční prostředky. V této souvislosti vystupuje do popředí další výhoda regionálních sdružení – jsou schopna soustřeďovat prostředky jednotlivých subjektů, které se na jejich aktivitách podílejí a mají také přístup ke strukturálním fondům státním i mezinárodním. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ REPUBLIKY. NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ TRENDY  demografické prostředí  společenské prostředí  zákaznické prostředí  technické a technologické prostředí  ekonomické prostředí  ekologické prostředí  politické prostředí  konkurenční prostředí Demografické a sociální prostředí Celkový počet obyvatelstva sice roste pomaleji, zvyšuje se však podíl starších obyvatel s největšími sklony k cestování a také s finančními předpoklady umožňujícími účast na cestovním ruchu realizovat. V rozvinutých zemích bude i nadále klesat počet obyvatel v rozmezí 15 - 24 let, naopak poroste počet obyvatel starších 65 let. Také část populace mezi 35 - 54 lety bude na cestovní ruch vynakládat stále větší část svých příjmů. Očekává se také větší migrace pracovní síly, zvláště příliv do rozvinutých zemí Evropy a Ameriky. V méně rozvinutých zemích se bude ve vyšší míře rozvíjet domácí cestovní ruch, pro lépe situované rodiny a jednotlivce i zahraniční cestovní ruch, což bude vyvolávat potřeby produktů a služeb i pro specifické etnické skupiny obyvatel. Vyšší úroveň vzdělání bude zvyšovat touhu poznávat jiné lidi a kultury a získávat nové zkušenosti. Moderní komunikační technologie umožňují stále větší globalizaci, což se projeví i v životním stylu. Příklady - stárnutí obyvatelstva - zvyšování počtu pracujících žen a tím i zvyšování rodinných příjmů - růst podílu jednočlenných domácností - růst vzdělanosti populace - trend pozdějšího zakládání rodiny - zvyšování počtu bezdětných manželství - možnost větší migrace obyvatel - zvýšení objemu volného času, placené dovolené - změny v životním stylu s inklinací ke zdravému způsobu života - růst životní úrovně obyvatelstva - dřívější odchod do důchodu - růst volného času - jiný životní styl s důrazem na vyhledávání nových zážitků (a módnost)

42

-

výrazné zvýšení životní úrovně v nejvyspělejších státech, které současně patří mezi největší vysílající země (USA, Německo, Japonsko, Velká Británie aj.) postupný růst životní úrovně ve státech s velkým lidským potenciálem pro vysílání turistů (Čína)

Ekonomické prostředí Cestovní ruch je velmi citlivý na změny v hospodářské a ekonomické oblasti. Je to hlavně způsobeno tím, že v případě ekonomické recese lidé omezují spotřebu tohoto produktu a vynakládají na něj proto méně prostředků. Odhaduje se, že nárůst osobní spotřeby o 1 % vyvolá nárůst spotřeby produktů cestovního ruchu taktéž o 1 %, ovšem nárůst osobní spotřeby o 5 % vyvolá již nárůst spotřeby v cestovním ruchu o 10 %. Příklady - dosažená životní úroveň populace - objem fondu volného času - míra nezaměstnanosti - velikost ekonomického růstu - míra inflace - ekonomická situace - nestálost burzovního trhu - vliv vzrůstajících úrokových sazeb na občany s vysokým zadlužením domácností - nestálost směnných kurzů - globalizace a doprovodné důsledky (služební a obchodní cesty, zvyšování informovanosti, standardizace spotřebních vzorců chování atd.) - relativně snadný vstup podnikatele do odvětví CR - u mnoha podnikatelských subjektů CR malé fixní náklady, např. cestovní kancelář nebo cestovní agentura, E-business - ekonomický vliv cestovního ruchu na světové hospodářství Politické a legislativní prostředí Politické změny ve střední a východní Evropě usnadnily cestování a růst přepravy mezi západní a východní Evropou. V souvislosti s uskutečňováním programu jednotného trhu Evropské unie dochází ke sjednocování předpisů a uvolnění vzájemného obchodu, což se příznivě odráží i v podnikatelských aktivitách. Odstraňují se vnitřní hranice uvnitř Unie, usnadňuje se možnost vycestování zavedením bezvízového styku, který se rozšiřuje na stále větší počet zemí. Příklady - mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů jakéhokoliv rozměru - vnitropolitická situace - charakter politického systému - mírové podmínky - společenské zřízení státu - vízové povinnosti, cestovní formality

43

Technické prostředí Technický rozvoj projevující se zejména v letecké dopravě, v nových komunikačních technologiích a výpočetních systémech bude činit cestování stále rychlejším a levnějším, se snadným přístupem k informacím, rezervacím a platbám. Velký důraz bude kladen také na bezpečnost cestování. Příklady - dopravní infrastruktura - nové distribuční kanály, centrální systémy rezervování - on-line koupě letenek a jízdenek - on-line rezervace hotelů - informační technologie v propagaci, distribuci Ekologické prostředí Od poloviny 80. let také narůstá potřeba péče o životní prostředí, které bude i do budoucna věnována stále větší pozornost, a to i v podobě legislativních úprav a nařízení. Příklady - závislost na životním prostředí - snaha OSN o řešení: Agenda 21 z roku 1995 - zvýšená poptávka po ekologických destinacích - klimatické změny - přírodní katastrofy AKTUÁLNÍ PROBLÉMY  55 překážek cestovního ruchu v České republice  10 hlavních překážek rozvoje oboru pohostinství a ubytovacích služeb

55 překážek rozvoje CR Na konci roku 2002 sestavil CzechTourism ve spolupráci s asociacemi a organizacemi: AČCKA, ACK ČR, HO.RE.KA, PIS, PAKT, Pražský Hrad, SÚPP, KČT, ECEAT, CK Ave a našimi ZZ ve Velké Británii, Kanadě, Francii, USA, Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Německu, Rakousku a Rusku 55 překážek v rozvoji CR. Česká republika má v oblasti turismu obrovský, zatím nevyužitý, potenciál, který by se po překonání níže uvedených problémů mohl plně rozvinout. V roce 2003 byl tento materiál předán Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (sekci Cestovní ruch), které jej připravilo na projednávání ve vládě. Sekce cestovního ruchu MMR ČR rozpracovala v součinnosti s CzechTourism tento materiál a rozeslala jej k připomínkovému řízení všem zainteresovaným stranám. Následně jej předložila k projednání na 6. schůzi Pracovní skupiny RHSD (Rady Hospodářské a Sociální Dohody) ČR pro místní rozvoj dne 8. října 2003. Poté byl materiál zařazen na program jednání 41. Plenární schůze RHSD ČR (tripartity) dne 20. listopadu 2003 a předložen k jednání pro schůzi vlády ČR. Vláda ČR na svém zasedání dne 28. dubna 2004 schválila opatření k překážkám rozvoje cestovního ruchu, jejichž odstranění vyžaduje meziresortní součinnost, která je obsažena v projednávaném materiálu „Podmínky rozvoje cestovního ruchu v ČR“. Ministru pro místní rozvoj uložila ve spolupráci s příslušnými ministry, předsedou Českého statistického úřadu a guvernérem České národní banky zpracovat a předložit vládě ČR informaci o plnění Opatření. Materiál byl zařazen na program jednání Pracovní skupiny RHSD pro místní rozvoj ČR dne 5. října 2004 a dále na program prvního zasedání Mezirezortní koordinační komise pro cestovní ruch dne 3. listopadu 2004.

44

Vláda ČR uložila v devíti okruzích problémů detailní opatření, garanty a termíny plnění. Problémy, jejichž odstraňování by přesáhlo do období 2007-13 budou řešeny v nové Koncepci cestovního ruchu. Překážky rozvoje cestovního ruchu - řazeno podle priorit: 1. Kriminalita, bezpečnostní rizika pro turisty v ČR: • Taxislužba • Prostituce v historickém centru Prahy • Kapsáři • Falešní směnárníci (veksláci) • Okrádání turistů ve směnárnách a klamavá reklama směnáren (0 % commission...) • Okrádání turistů v restauracích (při účtování nedodržování cen z menu, účty nadrápané rukou na proužku papíru, výmluvy na DPH, připočítávání příplatku za obsluhu) • Krádeže a vykrádání aut 2. "Ubytovatelé" na nádražích 3. Dvojí ceny 4. Laxní přístup státních, regionálních a komunálních orgánů k řešení kriminálních jevů v poskytovaných službách ("černí" průvodci, předražování jízdného u taxislužeb, vandalství, pouliční kriminalita) 5. Chování personálu ve službách (náš zákazník - naše neštěstí), neznalost jazyků, neochota 6. Obhroublý a někdy i skrytě xenofobní přístup některých policistů, celníků, pracovníků pasové kontroly k zahraničním turistům, nedostatečné jazykové vybavení těchto pracovníků 7. Přístup revizorů MHD k turistům (zejména v Praze) 8. Vízová povinnost pro některé národnosti - Kanada, Rusko, Austrálie 9. Potíže se získáváním víz - nepružný a pomalý systém jejich vydávání . Např. Kanada - ČR nemá zastoupení v Torontu, vízový formulář se nedá stáhnout z Internetu, je nutné nechat si ho zaslat poštou, což při rozloze Kanady problematické. Kanadští touroperátoři nebudou investovat do realizace zájezdů do ČR, pokud bude vízová povinnost 10. Potřeba pasů pro vstup do ČR pro občany EU (odbourat alespoň pro skupiny), zavést možnost vstupu na občanské průkazy, jako to praktikuje např. Polsko nebo Maďarsko 11. Stav hlavních pražských nádraží - Hlavní nádraží, Florenc, Holešovice (dle jednoho vyjádření "konglomerát mafií, zločinců, špíny, hnusu") 12. Nedostatek veřejných WC (a zvláště čistých) 13. Špatná kvalita cest 14. Cestovní ruch není uznán jako jedno ze zcela klíčových odvětví ekonomiky (přestože tvoří 6 % HDP a zaměstnává 10 % obyvatel ČR 15. Nedostatečná koordinace státní propagace ČR v zahraničí, kterou provádějí různé resorty a instituce. - MZV provozuje Česká centra, MPO Czech Trade, Czech Invest a Czech Industry, MMR zase ČCCR 16. Nedostatek zdrojů pro systematickou propagaci ČR v zahraničí 17. Neexistence jednotné strategie prezentace ČR v zahraničí (branding) 18. Nedostatečná spolupráce s okolními státy (hl. s Rakouskem, Maďarskem, Slovenskem) ve vztahu k propagaci destinace "střední Evropa" - zejména pro vzdálenější trhy 19. Roztříštěnost a nejednotnost sdružení a asociací působících v cestovním ruchu 20. Minimální spolupráce a komunikace veřejného sektoru (státní správa, samospráva) s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi 21. Soupeření podnikatelů o turisty místo vzájemného předávání turistů mezi sebou 22. Malá spolupráce mezi jednotlivými městy a mikroregiony (každý subregion propaguje např. jeden hrad či zámek, pokud by ale vytvořily společný produkt, pravděpodobnost návštěvnosti by se mnohonásobně zvýšila)

45

23. Přeplněnost tradičních lokalit v hlavní sezoně, mimo sezonu zase nedostatek atraktivních akcí pro naplnění volného času 24. Stereotypní programy cestovních kanceláří (Praha, Český Krumlov, Karlovy Vary), v mnoha případech nejsou produkty CK přizpůsobeny požadavkům různých národností (např. výběr jídelníčku) 25. Otevírací doba hradů, zámků a dalších pamětihodností neodpovídá potřebám turistů 26. Mnohdy nedostatečná nabídka doprovodných služeb a akcí - neexistence alternativního programu pro turisty např. v případě špatného počasí, u mimopražských destinací nedostatek doprovodných aktivit 27. Nedostatečná infrastruktura v některých regionech 28. Nedostatečné místní značení a špatná orientace v regionu a v obcích, neexistence aktivních informačních center v turisticky významnějších obcích (v některých působí jen v omezeném rozsahu např. v rámci knihovny) 29. Nezkušenost s marketingem cestovního ruchu v regionech 30. Podnikatelé zaměřující se na rychlé zbohatnutí místo na dlouhodobé udržení zákazníka 31. Nedostatečná kvalita a profesionální výbava zaměstnanců infocenter v některých místech ČR, jejich malá spolupráce s podnikatelskými subjekty stravovacích a ubytovacích služeb 32. Jazyková vybavenost občanů mimo hlavní turistické cíle, vybavenost méně frekventovanými jazyky (francouzština, španělština, italština...) 33. Jazyková bariéra - pokud jde o značení a nápisy ve městech, na nádražích, na silnicích atd. 34. Stavebně-technický stav některých památek (především v méně rozvinutých regionech), nepřístupnost některých historických objektů (např. hradů) 35. Naprostý nedostatek prostředků na řádnou údržbu a obnovu památkového fondu a na zabezpečení památek zpřístupněných veřejnosti, nedostatek financí na uchování dalších památek 36. Nedostatečné využívání kulturního dědictví venkovských oblastí - památkově chráněno je přibližně stejné množství vesnic jako měst 37. Krádeže v církevních památkách 38. Problematika průvodců - licence negarantují kvalitu služby 39. Informační střediska - neexistují žádné standardy jejich činnosti a také žádná ochrana použití symbolu "i" pro jejich označení 40. Nedostatečnost statistických informací za odvětví cestovního ruchu 41. Pro cizince relativní obtížnost cestování automobilem; jedná se o celý komplex problémů: jazyková bariéra špatné zkušenosti s českou dopravní policií - úplatkářství, netransparentní postupy, selektivní uplatňování pravidel, neschopnost komunikace, nepřátelské vystupování vůči cizincům, nepřehledné značení (zejména ve městech) a špatná úroveň komunikací 42. Relativní obtížnost cestování hromadnou dopravou - komunikační potíže při nákupu jízdenek, špatná kvalita služeb (toalety ve vlacích a na nádražích), špinavá nepřehledná nádraží s bezdomovci, žebráky, kapsáři 43. Tlak na zmenšování počtu a rozsahu chráněných krajinných území, NP a přírodních rezervací 44. Špatná dostupnost, nedostatek vlakových a autobusových spojení do turisticky významných míst 45. Zatěžování životního prostředí a krajiny v nejvíce navštěvovaných místech 46. Neexistence satelitního účtu cestovního ruchu - nutné zejména z hlediska průkaznosti přínosu cestovního ruchu do ekonomiky 47. Málo nízkorozpočtových leteckých společností, které by létaly do ČR 48. Neexistence standardizované klasifikace hotelů, zařazení hotelů do kategorie často neodpovídá evropskému standardu, stejné u infocenter, restaurací

46

49. Nedostatky v budování turistických tras (cyklostezky, lyžařské běžecké trasy, trasy pro turistiku na koních) 50. Vietnamská tržiště v příhraničních oblastech - nevytvářejí příliš dobrý dojem o ČR (ale pro některé obce jsou vítaným zdrojem financí; co je tedy důležitější?) 51. Špatné sociální zařízení v některých kempech 52. Nedostatek dětských hřišť a atrakcí pro děti 53. Nedostatek či úplná absence nekuřáckých restaurací nebo nekuřáckých zón 54. Vnucování letáků erotických klubů v centru Prahy, naháněči do nočních klubů 55. Neumíme turistům poděkovat za návštěvu ČR (např. na hranicích ČR, na hranicích regionů - cedulí, jednoduchou tiskovinou na infocentrech, letištích atd.)

10 hlavních překážek rozvoje oboru pohostinství a ubytovací služby z pohledu HO.RE.KA ČR 1. Neúměrné daňové zatížení a související problémy a) Převedení DPH za ubytovací služby od 1. 1. 2005 ze snížené do základní sazby bylo politickým, nikoli uváženým ekonomickým rozhodnutím. Stravovací služby v pohostinství existenčně stojí na vstupech zařazených do snížené sazby DPH, ale odvádí DPH v sazbě základní. b) Více jak 60 dní od platnosti nového zákona o DPH stále schází k odvodu DPH prováděcí pokyn Ministerstva financí. c) Přeřazení hotelových budov do nové 6. odpisové skupiny s odpisem 50 let u již odepisovaných nemovitostí, brzdí tvorbu fondů pro obnovu a nové investice. d) Zaměstnavatelé jsou neúměrně zatíženi odvody z mezd svých zaměstnanců – to snižuje motivaci k vyšší zaměstnanosti v oboru. e) Návrh zákona upravujícího placení 14denní pracovní neschopnosti zaměstnavatelem představuje další destabilizační prvek pro zaměstnanost v oboru a další. 2. Nevyhovující zákonné podmínky pro podnikání a) Dochází k častým změnám zákonných norem a předpisů určujících podmínky pro podnikání. Při uvádění nových zákonných předpisů v platnost se nezohledňuje, za jakých platných předpisů byly podniky uváděny do provozu třeba i v nedávné minulosti a podnikatelé jsou nuceni k novým neplánovaným investicím před dobou návratnosti investic původních. Tím je prakticky nemožné vypracovat seriózní podnikatelské záměry. Příklady: V průběhu 5 let určuje hygienické podmínky v pohostinství již třetí (!!) vyhláška. Ve stejném období došlo i k mnoha změnám v oblasti DPH. Podnikatelé nemají adekvátní právní ochranu, vymahatelnost práva je velmi obtížná. Pracovněprávní vztahy jsou nerovné a zvýhodňují především špatné a nepoctivé pracovníky. Podnikatelům v tomto oboru je právními předpisy ukládána povinnost investovat do zařízení a vybavení provozů vysoké finanční částky, které jsou pro většinu malých a středních podnikatelů z hlediska jejich získání z výnosů z podnikání či bankovních úvěrů nereálné. b) Autorský zákon č. 121/2000 Sb.: výklad tohoto zákona je nejasný v otázce plateb autorských odměn za televizní a rozhlasové přijímače umístěné na pokojích ubytovacích zařízení, které jsou nesprávně označovány jako veřejné. Přestože se jedná o smluvní vztah, je výše autorských odměn jednostranně diktována kolektivními správci – OSA, INTERGRAM a DILIA. c) Požadavky cizinecké policie na evidenci a hlášení pobytu cizinců svým rozsahem a způsobem evidence neodpovídají standardům běžným v ostatních zemích EU. Především nemožnost předávat evidenci hostů elektronickou cestou představuje pro podnikatele

47

neúměrnou zátěž při manuálním přepisování údajů archivovaných v počítačích do písemné podoby v hotelových knihách. Rozsah požadovaných informací je nadbytečný. 3. Diskreditace oboru Neuvážené a zavádějící výroky některých politiků na adresu podnikatelů v pohostinství negativně ovlivňují veřejné mínění. Média toto podnikatelské prostředí často nespravedlivě kriminalizují a diskreditují. Ve stávajícím znění živnostenského zákona jsou nedostatky, které jsou jednou z příčin nechvalných příkladů živnostenského podnikání v oboru pohostinství a ubytovacích služeb. Nedostatečně jsou po právní stránce při udělování živnostenských listů ošetřeny požadavky na odpovídající kvalifikaci a profesionální přípravu žadatele. Stejně tak i v případě jejich dočasného či trvalého odebrání v případě porušení povinností. 4. Nejasná resortní příslušnost oboru cestovního ruchu, minimální zájem a podpora státu Obor cestovního ruchu, a tím i stravovacích a ubytovacích služeb jako jeho nedílné součásti, nemá na rozdíl od řady evropských zemí svůj vlastní státní orgán, například ve formě existence ministerstva či alespoň vládního výboru pro cestovní ruch. Obor je proto nedostatečně oceňován a doceňován, postrádá koncepční vládní politiku a podporu. Tím dochází k tomu, že je často pomoc státu tomuto oboru směrována do méně významných či neefektivních projektů. 5. Nízká úroveň odborného školství Do zaměstnání po absolvování odborných škol nastupují mladí lidé převážně bez dostatečné výbavy pro výkon dané profese. Nejhůře jsou připravováni absolventi soukromých odborných škol, kde naplněná kapacita žáků, a tím i zisk ze školného mají přednost před kvalitou výuky. Vzdělávací systém nereflektuje potřeby podnikatelské sféry. 6. Nekalá soutěž podporovaná státem a) Školní jídelny, menzy, internáty, koleje a další podobná zařízení poskytující stravovací a ubytovací služby představují pro tento obor nekalou, a navíc státem podporovanou konkurenci. Činnost těchto zařízení od platů zaměstnanců počínaje po investice konče je hrazena ze státních prostředků (z peněz daňových poplatníků). Na tato zařízení nejsou kladeny stejné podmínky a požadavky jako na živnostníky po stránce hygieny, vybavení kuchyňských provozů, úhrady celé řady poplatků atp. Tato zařízení pak snadno mohou nabízet své služby v cenových relacích, kterým nemohou podnikatelé konkurovat. b) Restaurační provozy jsou trvale poškozovány porušováním podmínek pro používání stravovacích poukázek (SODEXHO, TICKET RESTAURANT atd.), které běžně přijímají obchody za nákup alkoholu, cigaret, drogistického zboží. c) Neúměrná zátěž podnikatelů právními předpisy, nařízeními a jinými překážkami vede k zániku řádných živností a naopak vede k podnikání „na černo“ či na „melouch“, jako tomu bylo před rokem 1989. Tím se otevřel prostor pro šíření dalšího typu „šedé ekonomiky“ a omezuje se příliv financí do státní pokladny. 7. Minimální podpora bankovního sektoru pro malé a střední podnikatele v oboru pohostinství a ubytování Podnikatelé v oboru pohostinství a ubytovací služby narážejí velmi často na neochotu českých bankovních ústavů při projednávání žádostí a poskytování úvěrů, hypoték atp. Neexistují žádné bankovní programy na podporu rozvoje uvedeného oboru.

48

8. Postoj komunálních úřadů k podnikatelské sféře Komunální úřady dostatečně nedoceňují ekonomickou a společenskou úlohu stravovacích a ubytovacích zařízení, která jsou často jediným zdrojem pracovních míst a zároveň plnícím funkci jediného společenského zařízení v dané lokalitě. Často narážíme na nesmyslná finanční zatížení podnikatelů (obecními poplatky) a jiná omezení (dopravní dostupnost, délka provozní doby atd.), která ještě více ztěžují podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. 9. Nejednotný výklad předpisů a rozdílnost v přístupu kontrolních orgánů Platné právní předpisy jsou kontrolními orgány vykládány a uplatňovány různě. Rozdíly jsou jak v přístupu kontrolních orgánů v různých regionech, tak v přístupu jednotlivých osob v jednom místě. Zvláště výrazné rozdíly se týkají výkladu a uplatňování hygienických předpisů. 10. Náročnost hygienických předpisů Hygienické předpisy pro pohostinství svým rozsahem vysoce překračují možná rizika a svojí náročností převyšují obdobné předpisy v ostatních zemích EU. Často jsou z hlediska praxe nereálné a nesplnitelné, zejména v případě malých a ekonomicky slabých provozoven. Je evidentní, že o těchto povinnostech rozhodují lidé bez náležité znalosti profesních specifik. VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE  kvantifikace dopadů  vliv na příjezdový, výjezdový a domácí turizmus  politiky EU týkající se rozvoje cestovního ruchu  strukturální fondy  operační programy  viz. otázka č. 11

49

9. Charakteristika dosavadního vývoje a současného stavu příjezdového CR České republiky. Jeho kvantitativní a kvalitativní analýza a přínos pro ekonomiku České republiky. KVANTITATIVNÍ CHATRAKTERISTIKA PASIVNÍHO TURIZMU  časová řada 1995 – 2008  výjezdy podle druhu dopravy  výjezdy podle úseku státní hranice  teritoriální rozdělení běžného účtu platební bilance  struktura a vývoj spotřeby  kratší, delší a služební cesty  a další charakteristiky SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ PASIVNÍHO TURIZMU  destinace  dopravní prostředek  ubytování  organizace cesty  délka pobytu  měsíc (sezóna)  výdaje  spokojenost  pohlaví, věk Analýza príjezdového cestovního ruchu Ceské republiky 1992 - 2005 Tato analýza vychází z údaju, které byly dostupné v kvetnu roku 2006. Z duvodu nového státoprávního usporádání Ceské republiky od roku 2000 je vetšina tabulek rozdelena na dve cásti: do roku 1999 a roky 2000 - 2005. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Cestovní ruch je jedním z nejvýznamnejších odvetví národního hospodárství Ceské republiky. Svým charakterem pomáhá prekonávat regionální disproporce, a tak posiluje ekonomickou i sociální soudržnost, což je rovnež jeden z hlavních principu fungování Evropské unie. Podíl devizových príjmu z cestovního ruchu na HDP Ceské republiky cinil v roce 2005 3,8 %. Celkové pocty zahranicních turistu v hromadných ubytovacích zarízeních Pocet zahranicních turistu, kterí strávili alespon jednu noc v hromadném ubytovacím zarízení, od roku 1992 každorocne narustal až do roku 1999, v roce 2000 došlo podle údaju CSÚ k významnému poklesu2 - v mezirocním srovnání o 16,8 %, a to navzdory tomu, že se konalo nekolik významných akcí, o nichž se predpokládalo, že prispejí ke zvýšení návštevnosti (napr. Praha - evropské město kultury ci výrocní zasedání Mezinárodního menového fondu a Svetové banky apod.) Obdobný vývoj vykazovaly i jiné zdroje, napr. European Travel Monitor spolecnosti IPK, který nám ovšem prisoudil podstatne menší pokles, a to 8,1 %, navíc jím vykazovaný pocet zahranicních turistu v CR je vyšší než podle údaju CSÚ. Podle údaju zjištených v roce 2001 se celkový pocet turistu opet zvýšil (5 193 973, tj. mezirocní nárust o 11,3 %). Zacátek roku 2002 byl výrazne ovlivnen teroristickými útoky na New York z 11. zárí 2001.

50

V mezinárodním cestovním ruchu panovala v prvních mesících roku 2002 stále obava z cestování. Toto napetí se postupne uvolnovalo a lidé zacali opet více cestovat. Ve druhé polovine mesíce srpna byla Ceská republika ochromena povodnemi, které zasáhly predevším Cechy. Konec roku 2002 byl zasažen prípravou na válecný konflikt v Iráku a lidé omezovali cesty do vzdálenejších destinací. V roce 2002 pricestovalo do Ceské republiky o 8,7 % méne zahranicních turistu než v roce 2001. V roce 2003 se mezinárodní cestovní ruch potýkal s dalšími težkostmi. Tremi hlavními negativními faktory byly válecný konflikt v Iráku, nemoc SARS a pretrvávající slabá ekonomika. Všechny se projevily paralelne ve stejnou dobu. Irácký konflikt a vysoký stupen nejistoty utlumil cestovní ruch v prvním ctvrtletí roku 2003 na celém svete. Rust cestovního ruchu v Asii a oblasti Pacifiku byl narušen výskytem nemoci SARS, která zpusobila v dubnu a kvetnu mnoha destinacím pokles príjezdu o více než polovinu. Predbežné odhady výsledku za celý rok 2003 predpovídaly, že objem celosvetového cestovního ruchu mereného na pocet mezinárodních príjezdu se snížil o více než 1 %. Evropa setrvala na stejné úrovni jako v roce 2002. Mezinárodní cestovní ruch se v roce 2005 vyvíjel v souladu s predpovedmi UNWTO (UN World Tourism Organization). Mezinárodní príjezdy turistu rostly 5 – 6% tempem, což nejen vytvárí urcitou konsolidaci rustu mezinárodního cestovního ruchu ve vztahu k roku 2004, kdy vlivem odložené poptávky po cestovním ruchu byl zaznamenán rust o 10,7 %, ale i prevyšuje 4% odhadovaný dlouhodobý prumerný rust. Rok 2005 byl z hlediska príjezdového cestovního ruchu Ceské republiky rokem rekordním, a to v celé historii, kdy Ceský statistický úrad sleduje pocty zahranicních turistu v hromadných ubytovacích zarízeních. V roce 2005 prijelo do Ceské republiky 6 336 128 zahranicních turistu, kterí využili práve služeb hromadných ubytovacích zarízení. Tento stav tak predstavuje nárust o 4,5 % oproti predchozímu roku 2004. Rovnež v poctu prenocování zahranicních turistu v hromadných ubytovacích zarízeních Ceské republiky bylo v roce 2005 dosaženo rekordních hodnot. Zahranicní turisté zde strávili celkem 19 595 035 nocí. Prumerná doba pobytu se tak jen nepatrne zkrátila, což odpovídá aktuálním trendum, které v poslední dobe sledujeme v odvetví cestovního ruchu. Turisté zvyšují frekvenci dovolených v prubehu roku a soucasne tak zkracují délku svých pobytu v dané destinaci. Prumerná doba pobytu zahranicních turistu v Ceské republice ve dnech zustává v roce 2005 4,1 dne, tj. na stejné prumerné hodnote jako v roce 2004. Zahranicní turisté v krajích Ceské republiky V roce 2001 navíc ješte dochází ke zmenám názvu nekterých kraju: Budejovický kraj na Jihoceský kraj, Jihlavský kraj na Vysocinu, Brnenský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj. 1992 – 1999 Nikoho asi neprekvapí, že velká vetšina turistu strávila svuj pobyt v Praze. Po pocátecním nárustu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospech ostatních kraju, pricemž počet turistu v Praze klesal i v absolutních hodnotách Druhým nejnavštevovanejším krajem byl na pocátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v prubehu let, po pocátecním nárustu od roku 1995, snižoval a ustálil se na hodnote 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce 1999 4. místo. Západoceský kraj byl na pocátku i na konci sledovaného období na tretím míste a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupne predstiženy Východoceským krajem, jehož podíl se v daném období témer zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v poradí byl na konci sledovaného období Severoceský kraj (8,5 %), dále Jihoceský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a posledním byl Stredoceský kraj (6,4 %).

51

2000 – 2005 I v novém usporádání kraju si svoji neotresitelnou první pozici zachovala Praha, jež si v prubehu let velmi spolehlive upevnuje své postavení ve vztahu ke zbývajícím krajum Ceské republiky. Podle údaju Ceského statistického úradu prenocovalo v Praze v roce 2005 3 725 180 zahranicních turistu. To predstavuje 58,8 % ze všech zahranicních turistu, kterí zavítali v tomto roce do Ceské republiky. Oproti roku 2004 se v pražských hromadných ubytovacích zarízeních ubytovalo o 7,3 % více zahranicních turistu. Prumerná doba pobytu zahranicních turistu v Praze se v roce 2005 pohybovala okolo 3,8 dní. Prestože nejvíce zahranicních turistu v Ceské republice pochází z Nemecka, v Praze jim patrí druhé místo. Nejvíce zahranicních turistu, kterí navštívili Prahu, pochází z Velké Británie. Na tretím míste se v Praze umístili turisté z Itálie. Druhým nejnavštevovanejším krajem byl v roce 2005 Karlovarský kraj. Navštívilo jej 405 969 zahranicních turistu, to predstavuje rust oproti roku 2004 o 4,9 %. V tomto kraji jsme zaznamenali nejdelší dobu pobytu, která v lonském roce cinila 7,5 dní. Nejvíce zahranicních turistu, kterí navštevují tento kraj pochází tradicne z Nemecka. Na druhém míste se umístilo Rusko s 42 153 ruskými turisty, kterí v Karlovarském kraji tráví rekordních 13,1 dní. Tretí místo patrilo v lonském roce nizozemským turistum. Z celkového poctu zahranicních turistu v Karlovarském kraji se jich 195 621 ubytovalo v lázenských hromadných ubytovacích zarízeních. To predstavuje rust oproti roku 2004 až o 70,4 %. Tretím nejnavštevovanejším krajem zahranicními turisty je Jihomoravský kraj, který v roce 2005 navštívilo 367 439 zahranicních turistu. Jejich prumerná doba pobytu byla 2,9 dní. Na prvních trech místech zdrojových zemí tohoto kraje jsou Polsko, Nemecko a Slovensko. Ctvrté místo patrilo britským turistum, jejichž pocet oproti roku 2004 v tomto kraji vzrostl o 27 %, což muže být následkem prímého spojení Brna a Londýna nízkonákladovou leteckou spolecností. V mezirocním srovnání poctu zahranicních turistu v krajích jsme zaznamenali rekordní 12% rust v Ústeckém kraji. Na druhou stranu nejméne zahranicních turistu navštevuje Pardubický kraj, Vysocinu a Zlínský kraj. V techto krajích jsme zaznamenali oproti roku 2004 stagnaci nebo pokles poctu zahranicních turistu. Sezonalita Údaje o príjezdech jsou v jednotlivých mesících sledovány až od roku 1994. Je možné ríci, že príjezdy turistu do CR nevykazují príliš výrazné sezónní rozdíly. Mezi mesíce s nejmenším poctem turistu patrí leden, únor a listopad (každý približne 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Naopak nejvíce turistu prijíždí v prubehu cervence a zejména srpna. Rok 2002 mel specifický prubeh. Povodne, které zasáhly Ceskou republiku v polovine srpna 2002, se promítly i v poctu turistu. Do CR zavítalo pouze 9,7 % turistu (12,4 v roce 2001). Další uvedené roky pouze potvrzují tu skutecnost, že nejvíce zahranicních turistu k nám jezdí v letních mesících roku, resp. v období prázdninových mesícu. Soucasný trend vyšší frekvence krátkých cest zahranicních turistu do Ceské republiky v podobe prodloužených víkendu ci využívající nejruznejších svátku postupne vyrovnává výraznejší výkyvy sezonality v prubehu roku.

52

Využití kapacit podle druhu a kategorií UZ Celkové cisté využití lužek se do roku 1999 pohybovalo približne kolem 35 %, podstatne se však zvýšilo v roce 2000, kdy dosáhlo výše 46 %, v roce 2001 došlo k nepatrnému snížení na 45,1 %. V roce 2002 se projevil pokles poctu zahraničních turistu, kterí navštívili Ceskou republiku a celkové cisté využití lužek pokleslo až na 41,8 % a v roce 2003 pokles pokracoval. Tento pokles mohl být zpusoben zvyšujícím se poctem hromadných ubytovacích zarízení v CR. Pouze v hotelech se využití lužek pohybovalo na mírne vyšší úrovni. Do roku 1999 zhruba kolem 37 %, pricemž v roce 2000 se zvýšilo na 49,2 % a v roce 2001 stejne jako u využití celkového dochází k mírnému snížení na 47,1 %. Z jednotlivých kategorií vykazovaly nejvyšší míru využití lužek petihvezdickové hotely (kolem 55 %, v roce 2000 dokonce 61,1 %, ale v roce 2001 dochází opet ke snížení na 55,8 % a tento pokles pokracoval i v roce 2002, a to z duvodu zvyšujícího se poctu 5* hotelu), dále pak následovaly hotely ctyr a tríhvezdickové. Využití lužek v penzionech se pohybovalo na podstatne nižší úrovni, až v roce 2000 vystoupilo nad 30 % (35,1 %) a v roce 2001 dosáhlo výše 34,5 %.

53

V roce 2005 bylo vykázáno cisté využití lužek u hotelu a podobných ubytovacích zarízení Ceské republiky ve výši 35,8 %. To predstavuje pokles oproti roku 2004 o 1,2 procentního bodu. Tento fakt muže být vysvetlován výstavbou nových kapacit v kategorii hotelu a podobných ubytovacích zarízení, a tak vyšší konkurencí na trhu techto ubytovacích kapacit. Struktura výstavby nových kapacit v kategorii hotelu a podobných ubytovacích zarízení je ovšem taková, že ve srovnání s rokem 2004 vzniklo v prubehu roku 2005 7 5* hotelu, 13 4* hotelu a naopak došlo k poklesu o 145 zarízení v kategorii ostatní hotely a pensiony. Proto vysvetlení poklesu cistého využití lužek u 5* hotelu, stagnace u 4* hotelu a pokles u ostatních hotelu a pensionu jen s pomocí zmen v poctu kapacit ubytovacích zarízení v Ceské republice není možné. V tomto prípade je tedy nutné vzít v úvahu více subjektivních faktoru ovlivnujících cestovní ruch Ceské republiky, jako napríklad stále rostoucí počet zahranicních turistu prijíždejících do Ceské republiky, prumernou dosaženou cenu za ubytování v jednotlivých kategoriích hromadných ubytovacích zarízení, demografickou charakteristiku zahranicních turistu a jejich zvyklosti a nároky na standard kvality služeb cestovního ruchu. Využití kapacit podle regionu 1996 - 1999 Z regionálního hlediska dosahovala nejvyššího využití kapacit, tj. cistého využití lužek, Praha (cca 43 %), na druhém míste pak Západoceský kraj, kde se ale využití postupne mírne snižovalo z témer 39 % na 37,4 % v roce 1999 a dále Jihomoravský kraj (i zde však došlo ke snížení, z 37,3 % v roce 1996 na 32,8 % v roce 1999). Naopak nejnižší cisté využití lužek vykazovala ubytovací zarízení v Jihoceském a Severoceském kraji. 2000 – 2005 Zatímco ješte v letech 2000, 2001 a 2002 byl Karlovarský kraj na prvním míste v poradí jednotlivých kraju Ceské republiky podle cistého využití lužek u hotelu a podobných ubytovacích zarízení Ceské republiky, v roce 2003 se na první místo v poradí dostává Praha a tato skutecnost se potvrzuje i v následujících letech. Praha zaznamenala v roce 2005 53,4 % cistého využití lužek. Naopak Karlovarský kraj v tomto ohledu v jednotlivých letech postupne ztrácel práve ve prospech Prahy, ale i presto je jeho cisté využití lužek nad hodnotou republikového prumeru, címž se práve krome Prahy nemuže pochlubit již žádný další kraj Ceské republiky. Tomuto prumeru se jen blíží napríklad výsledkydosažené ve Zlínském kraji. Příjezdový cestovní ruch roku 2007 V roce 2007 se v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR ubytovalo 6 680 400 zahraničních turistů , což představuje oproti roku 2006 nárůst o 3,8%. Příjezdový cestovní ruch České republiky má od roku 2002 rostoucí tendence. Tento trend potvrzuje také stoupající počet přenocování. V roce 2007 uskutečnili zahraniční turisté v HUZ 20 614 907 přenocování, což představuje růst oproti roku 2006 o 2,6 %. Průměrná délka pobytu se pohybuje okolo 4,1 dne. Příjezdový CR v České republice v roce 2008 Rok 2008 byl z pohledu cestovního ruchu hodně ovlivněn silnou korunou a následně i ekonomickou recesí. Jak je patrné z údajů Českého statistického úřadu, i přes tyto faktory přijelo do České republiky v loňském roce 6 653 053 zahraničních turistů, což představuje oproti roku 2007 stagnaci (-0,4 %). Ve srovnání s rokem 2007 se nám nezměnilo pořadí na prvních dvou místech u tradičních tahounů Německa a Velké Británie, i když u obou zemí došlo k poklesu v počtu příjezdů. Na třetí místo se před Itálii dostalo Rusko, které má druhý rok po sobě víc jak 30 % nárůst.

54

Prvenství v počtu zahraničních turistů stále patří Německu (1,475 mil. turistů), i když jejich počet poklesl o 4,9 %. Druhou nejdůležitější zdrojovou zemí zatím zůstává Velká Británie s 485 688 turisty, i když jejich počet v posledních obdobích výrazně klesá, v roce 2008 dokonce o 13,9 %. Oproti tomu Rusů jezdí rok od roku více. Posunuli se s 419 tis. turisty na pomyslné 3. místo a vzrostly v minulém roce o 30,6 %. V počtu přenocování se řadí na druhé místo s 2,1 mil. přenocování. První pětku doplňují Italové a Poláci. Italských turistů loni přijelo 375 019, což je pokles o 9,1%. Poláci si v roce 2008 polepšili, do České republiky jich zavítalo 373 tisíc - nárůst o 25 %. Za zmínku stojí průměrná doba pobytu zahraničních turistů v ČR, která byla v roce 2008 4 dny. „Výsledky za loňský rok odpovídají výsledkům, kterých dosáhli i v mnoha dalších zemích Evropské unie. Podle světové organizace cestovního ruchu UNWTO přicestovalo do Evropy v druhé polovině roku 2008 o 3 % turistů méně než v 2007," komentuje výsledky ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška Co se týče příjezdů do krajů, prim hraje opět Praha, kam za celý rok 2008 přicestovalo 4,1 mil. turistů (nárůst o 1,3 %) - toto číslo představuje 61 % z počtu všech zahraničních turistů přijíždějících do České republiky. Druhým nejnavštěvovanějším místem byl Karlovarský kraj (473 604 turistů, + 0,3%) a třetí místo obhájil Jihomoravský kraj s 450 tis. turisty - nárůst o 4,2%.

55

10.

Politika státu v oblasti cestovního ruchu. Organizační a řídící struktury cestovního ruchu ČR. Hlavní dokumenty vztahující se k cestovnímu ruchu, jejich cíle a obsah. Role Czech Tourismu.

Politika CR jako faktor udržitelnosti a konkurenceschopnosti o první jsou Švýcaři – mají vyspělou technologii v CR, propracované systémy o druzí Rakušáci – podle nich bychom se měli řídit Marketingové řízení destinace jako filozofie řízení a jako proces uspokojování potřeb klientů se záměry destinace o Rakousko – rozdělení do regionů, založení a vedení marketingového řízení – vytvářet podmínky pro turisty, vytvářet prostředí pro partnerství Subjekty marketingového řízení destinace a historický vývoj strategií vyspělých západoevropských destinací (zejména destinaci alpského prostoru) o všechny subjekty, které mohou zasáhnout do rozvoje CR Historický vývoj organizačních a řídících struktur cestovního ruchu v České republice  1958 - zřízení Koordinačního výboru pro otázky cestovního ruchu  1963 - zřízení Vládního výboru pro cestovní ruch  1968 - Vládní výbor pro cestovní ruch SSR a Vládní výbor pro zahraniční CR (1973)  1982 - Federální ministerstvo zahraničního obchodu a Úřad předsednictva vlády ČSSR  1990 - federální orgány a orgány obou republik – FMZO, FMZV, MoaCR ČR, MoaCR SR, regionální orgány  1993 – Ministerstvo hospodářství ČR – odbor cestovního ruchu a rada CR  1993 – zřízení České centrály cestovního ruchu  1996 - MMR – sekce regionální politiky – odbor cestovního ruchu Současná podoba organizačních a řídících struktur cestovního ruchu v České republice 1. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – výbory a podvýbory  Podvýbor pro cestovní ruch a krizové regiony při Hospodářském výboru  Podvýbor pro prezentaci České republiky v zahraničí při Zahraničním výboru 2. Senát Parlamentu ČR – komise a výbory 3. Ministerstvo pro místní rozvoj 4. ČCCR – CzechTourism – národní turistická organizace  zřízena MH jako příspěvková organizace s platností od 01/04/1993  posláním CzechTourism je formování povědomí o ČR jako významné turistické destinaci  CzechTourism působí i směrem „dovnitř“ a spolupracuje s regionálními a místními organizacemi cestovního ruchu a profesními sdruženími  je členem ETC (European Travel Commission), EFCT (European Federation of Conference Towns), RDA (Internationaler Bustouristik Verband), DRV (Deutscher Reisebüro und Reiseveranstalter Verband) 5. Krajské úřady 6. Profesní sdružení, asociace a organizace 7. Hospodářské a agrární komory 8. Místní, městská a regionální sdružení podnikatelů + provozovatelů služeb

56

Organizace cestovního ruchu Organizace CR není jednoduchou záležitostí v žádné zemi. Vzhledem k tomu, že podniky a zařízení cestovního ruchu vyvíjejí činnosti, které patří do jiného odvětví nebo oboru a jsou často organizačně začleněny z hlediska řízení do různých resortů, vznikají v cestovním ruchu značně složité organizační vztahy, které podléhají častým změnám. Vytvoření vhodného a společensky i ekonomicky účinného komplexu služeb cestovního ruchu vyžaduje koordinaci činnosti všech producentů (poskytovatelů) těchto služeb. Formy organizace cestovního ruchu se mění s vývojem a jsou též závislé na tom, v jakých společensko-ekonomických podmínkách se cestovní ruch uskutečňuje a jaký důraz je na cestovní ruch v příslušné zemi kladen. Je jen málo zemí, kde cestovní ruch je chápán jako komplex – „průmyslové odvětví cestovního ruchu“ – a takto je také centrálně řízen příslušným vládním orgánem – ministerstvem. Současná organizace a řízení CR v ČR V průběhu celého vývoje cestovního ruchu byl uplatňován systémový přístup k jeho rozvoji. V rámci státu v minulosti a v současné době existuje standardní struktura cestovního ruchu, která vymezuje vzájemné vztahy mezi státní správou, obcemi, zájmovými společenstvy a podnikovými strukturami v cestovním ruchu. V České republice státní správu v cestovním ruchu upravuje stále ještě kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., v platném znění) tím, že ji svěřuje příslušnému ministerstvu. Zákonodárná úloha v oblasti cestovního ruchu, tak jako i v jiných oblastech, přísluší Parlamentu České republiky – Poslanecké sněmovně a Senátu. Ve struktuře výborů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR je při Hospodářském výboru zřízen Podvýbor pro cestovní ruch a krizové regiony a při Zahraničním výboru Podvýbor pro prezentaci České republiky v zahraničí. Oba podvýbory se zabývají nejen legislativními otázkami cestovního ruchu včetně slučitelnosti našeho právního řádu s předpisy Evropské unie, propagací a prezentací České republiky v zahraničí, ale i obecnějšími otázkami podpory a rozvoje cestovního ruchu. Podvýbory nejsou vybaveny řídícími kompetencemi, jsou pouze pracovními, konzultačními a poradními orgány, jež mimo výše uvedené činnosti odborně posuzují návrhy legislativních úprav v etapě jejich zpracování a předložení ke schválení. V Senátu je problematika cestovního ruchu přiřazena Podvýboru pro cestovní ruch Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Problematikou cestovního ruchu se v Senátu z různých hledisek může zabývat také ústavněprávní výbor nebo výbor pro evropskou integraci apod. V současné době je výkonem státní správy v odvětví cestovního ruchu podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., v platném znění, stále pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR má mimo již uvedených na starosti tyto činnosti: – vyhledává a podporuje využití zahraniční pomoci (především z Evropské unie) k rozvoji cestovního ruchu v České republice, – vykonává agendu spojenou s členstvím České republiky ve Světové organizaci cestovního ruchu (UNWTO) a v dalších organizacích, – spolupracuje s regionálními a profesními sdruženími k podpoře rozvoje cestovního ruchu v regionech, – poskytuje poradenskou pomoc regionálním úřadům a podnikatelské veřejnosti v otázkách cestovního ruchu, – uděluje akreditaci vybraným školám, u nichž je možné složit zkoušky odborné způsobilosti k výkonu průvodcovské činnosti,

57

–

uděluje souhlas živnostenským úřadům k vydání koncesní listiny pro provozování činnosti cestovních kanceláří.

V oblasti propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu stále působí Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, která v současné době zastává mimo již uvedené činnosti některé další: – spolupracuje s regionálními orgány na vytváření národního informačního systému, – spolupracuje s regionálními orgány na vytváření přirozených turistických regionů, – v současné době provozuje 26 zastoupení v 25 státech světa, – je členem mezinárodních organizací zabývajících se cestovním ruchem, jako jsou ETC (Evropská komise pro cestovní ruch), EFCT (Evropská federace kongresových měst), RDA (Svaz německých autobusových dopravců), DRV (Svaz německých cestovních kanceláří). Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Od 1. srpna 2003 její oficiální název zní Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch obecně a dále se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti je prioritou agentury CzechTourism. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, konkrétní kompetence ve vztahu k cestovnímu ruchu krajským úřadům jmenovitě nestanoví. Problematika cestovního ruchu je obvykle svěřena některému odboru krajského úřadu, např. odboru pro cestovní ruch. Krajské úřady považují cestovní ruch za významné odvětví, které přispívá k ekonomickému rozvoji spravovaného regionu včetně rozvoje zaměstnanosti. Krajské úřady, městské úřady i obce vnímají cestovní ruch jako důležitou podnikatelskou aktivitu, jejímuž rozvoji přispívají i finančními prostředky. Mimo statutárních orgánů, jak již bylo uvedeno, působí v České republice celá řada různých zájmových a profesních organizací, asociací a sdružení. Jejich cílem a posláním je: – profesionálně obhajovat zájmy a poskytovat servis sdruženým členům, – garantovat kvalitu nabízených služeb, – umožnit výměnu zkušeností a informací, – prosazovat zájmy svých členů u zákonodárných orgánů a jiných orgánů státní správy. Profesní sdružení cestovního ruchu působí především v dále jmenovaných oblastech služeb cestovního ruchu: – u služeb ubytovacích a stravovacích (Národní federace hotelů a restaurací, Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu – v roce 2006 sdruženy do sjednocené organizace AHR – Asociace hotelů a restaurací České republiky, Česká hostelová asociace, Asociace kuchařů a cukrářů ČR, Živnostenské společenství pro kempy a chatové osady aj.), – u služeb dopravních (Asociace českých leteckých dopravců, Svaz provozovatelů lanovek a vleků, Společenství autodopravců Čech a Moravy, Autoklub ČR),

58

–

–

u služeb informačních – Asociace turistických informačních center (A.T.I.C.), cestovních kanceláří a agentur (Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Unie cestovních agentur), u služeb průvodců (Asociace průvodců ČR, Sdružení českých průvodců).

Regionální, občanská sdružení v cestovním ruchu jsou vytvořena spojením několika měst, obcí, podnikatelských subjektů aj. za účelem podpory cestovního ruchu v dané oblasti. Sdružení mohou aktivně působit: – ve vymezené profesní oblasti (Sdružení lázeňských míst ČR, Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice, Klub českých turistů, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska), – ve vymezeném územním regionu ČR (např. Sdružení Český ráj, Region Vysočina, Sdružení obcí a měst Orlice, Greenways na jižní Moravě apod.), – ve vymezeném nadnárodním regionu (např. Euroregion Šumava, Euroregion Silesia, Euroregion Labe, Euroregion NISA apod.). Cílem regionálních sdružení je obvykle posílení jejich „produktu cestovního ruchu“ a získávání prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Dokumenty vztahující se k CR • Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 a její 4 priority 1. Konkurenceschopnost všech produktů CR jak národních tak regionálních  Je měřená na indexech, které jsou sledovány celosvětově • Inovační výkonnost – výkonnost hospodářství nebo subjektů, otázka schopnosti jak inovovat služby …, množství investic, vliv investic na HDP • Faktor kvality lidských zdrojů – gramotnost přírodní vědy, gramotnost dospělých, gramotnost matematiky, počet žáků na učitele, střední délka života, vysokoškolské vzdělání, veřejné výdaje na vzdělávání v procentech HDP • Infrastruktura – poměr výdajů k HDP, náklady na komunikace, internetová veřejná zpráva, • Kvalita správy – tvorba HDP, překážky obchodu, politická stabilita, svoboda tisku, efektivnost vlády, právní řád, kontrola korupce 2. Rozšiřování a zkvalitňovaní infrastruktury a všech služeb CR 3. Rozvoj lidských zdrojů a vybudování marketingu cestovního ruchu 4. Vytváření organizačních struktur CR  Souvisí s budováním destinačních managementů – česká centrála, destinační management má např. Český Krumlov, Český ráj, Českomoravská vrchovina • Státní program podpory cestovního ruchu na roky 2004 – 2006 o tento program se zaměřoval na rozvoj lázeňství, doprovodnou infrastrukturu a sportovně rekreačních aktivity, ale také na propagaci ČR jako destinace o pokračuje dodnes, čerpá finance z vytvořených zdrojů • Společný regionální operační program v letech 2004-2006 (SROP)

59

11.

Česká republika a Evropská unie – regionální politika, programy, fondy. Euroregiony.

Vstup České republiky do Evropské unie přinesl celou řadu výhod i pro oblast cestovního ruchu. Základní ekonomické pilíře Evropské unie – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu – podstatně zjednodušily cestování mezi původními členskými státy EU a jejími novými členy, mezi něž vstoupila v roce 2004 i Česká republika. K očekávanému vysokému nárůstu cestovního ruchu, ať už příjezdového či výjezdového, mezi Českou republikou a ostatními zeměmi nedošlo. Přínosy členství České republiky v Evropské unii v oblasti cestovního ruchu je možno vidět v několika rovinách: – v rozvoji příhraniční spolupráce obcí a měst, projevující se ve fungování euroregionů, jako např. Euroregion Nisa, Euroregion Šumava, Euroregion Labe a další. Fungování euroregionů má následující cíle: - spolupráci v otázkách územního plánování a rozvoje, - zachování a zlepšení životního prostředí, - zlepšení životní úrovně místních obyvatel, - rozvoj pohraničního styku a turistiky, - spolupráci v sociální a humanitární oblasti; Euroregiony Euroregiony jsou přeshraniční sdružení obcí (tedy sdružení obcí, do kterých jsou zapojeny obce z nejméně dvou sousedících států, zpravidla se jedná o obce ležící v regionu přímo při společné hranici). Ve srovnání s jinými formami spolupráce přes hranici jsou euroregiony formou přeshraniční spolupráce, která je nejkomplexnější, věnuje se nejvíce (vlastně všem) oblastem, ve kterých je možné usilovat o odstranění negativních dopadů existence hranic na běžný život osob, které podél nich žijí. V Československu, respektive dnešní České republice, se první euroregiony vytvářely od roku 1991 a dnes operují po celé hranici státu. Euroregiony v ČR 1. Elbe – Labe 2. Beskydy – Beskidy 3. Erzgebirge – Krušnohoří 4. Těšínské Slezsko - Ślask Cienszyński 5. Egrensis 6. Silesia 7. Bayrischen Wald – Šumava – Mühlviertel 8. Praděd - Pradziad 9. Silva Nortica 10. Glacensis 11. Weinviertel - Pomoraví – Záhorie 12. Neisse - Nisa – Nysa 13. Bílé - Biele Karpaty –

v přístupu k finančním zdrojům Evropské unie a možnosti jejich využití pro financování rozvoje cestovního ruchu. Česká republika již čerpala a má dále možnost čerpat následující finanční zdroje: - předvstupní fondy, např. fond PHARE, který byl určen jen pro určité regiony a nebyl primárně určen pouze pro cestovní ruch, - fondy po vstupu do EU – např. SAPARD, který se může projevit i na rozvoji venkovského cestovního ruchu,

60

-

–

strukturální fondy (např. Evropský fond regionálního rozvoje), které jsou vázány na předložení a schválení konkrétních programů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovalo pro cestovní ruch Sektorový operační program pro cestovní ruch a lázeňství (SOPCR), - sociální fondy, které mohou být využity na vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků cestovního ruchu; ve sjednocování legislativy v cestovním ruchu s Evropskou unií. Jedná se např. o zákon č. 159/1999, o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který představuje uplatnění směrnice Rady Evropy 90/314/EEC z roku 1990 O souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Dále se jedná o převzetí evropských norem. Zásadní přínosy členství České republiky v Evropské unii tak spočívají spíše v rovině kvalitativní než v kvantitativní, tj. ve zlepšení legislativy upravující oblast cestovního ruchu a v podpoře rozvoje regionů a cestovního ruchu v rámci čerpání prostředků z různých fondů Evropské unie, jakož i ve zvýšení ochrany spotřebitele a zajištění jeho práv. Členství České republiky v Evropské unii je proto dobrým předpokladem dalšího rozvoje cestovního ruchu.

POLITIKY EU - v EU neexistuje jednotná politika cestovního ruchu - cestovní ruch je řešen průřezově v rámci politik, programů, aktivit, … o dopravní politika o podpora malého a středního podnikání o kultura, zemědělská politika, vzdělávání o ochrana spotřebitele o životní prostředí o legislativní a daňové úpravy SPOLEČNÁ EVROPSKÁ POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU - 1957 - preambule Římských smluv – zdůraznění „vzájemného porozumění různorodých kultur a rozvoj jejich společné historie“ - 1965 - Doporučení Rady týkající se činnosti vlády na podporu cestovního ruchu“ - 1982 - „První směry politiky ES v cestovním ruchu“ – 6 úkolů (snížení sezónnosti, ochrana architektonických památek, rozvoj turizmu v méně rozvinutých oblastech, podpora sociálního, kulturního a venkovského turizmu) - 1990 – Protokol evropské politiky cestovního ruchu - 90. léta – Společná politika cestovního ruchu EU, Akční plán EU na podporu turizmu, Role Unie v oblasti cestovního ruchu v Zelené knize (1995) a další - Program PHILOXENIA (neuskutečnil se) - 1999 – Sdělení Komise o kladném působení růstu turistického potenciálu na zaměstnanost - 2002 – 1. ročník Evropského fóra cestovního ruchu REGIONÁLNÍ POLITIKA - 3 CÍLE STANOVENÉ EVROPSKOU KOMISÍ PRO OBDOBÍ 2002 – 2006 o Podpora rozvoje zaostávajících regionů o Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací o Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání - ZDROJE FINANCOVÁNÍ o Strukturální fondy  Evropský fond regionálního rozvoje  Evropský sociální fond

61

o o

 Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Kohezní fond Fond solidarity

DVĚ MOŽNOSTI ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ - pomocí „národních“ programových dokumentů o Národní rozvojový plán 2004 – 2006 (2007 – 2013) o Rámce podpory Společenství (smlouva mezi vládou ČR a EK) o OPERAČNÍ PROGRAMY - detailní popis cílů a podmínky čerpání podpory k jejich dosažení (na základě NRP) - sektorové a regionální operační programy + jednotné programové dokumenty - pomocí „nadnárodních“ programů a aktivit - tzv. INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ o INTERREG - přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce s cílem vyváženého regionálního plánování a rozvoje venkova o EQUAL - nadnárodní spolupráce s cílem podpory boje proti diskriminaci zejména na trhu práce o URBAN - hospodářská a sociální obnova měst a oblastí s cílem rozvoje městských aglomerací o LEADER - rozvoj venkova REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR - plánování a programování regionálního rozvoje podle územně statistických jednotek NUTS 2 - přijímání metodiky programových dokumentů využívaných EU o regionální rozvojový plán o rámec podpory společenství o regionální (ROP) operační programy o sektorové (SOP) operační programy - budování organizačních struktur a institucí - přijímání principů regionální politiky EU o princip partnerství o princip subsidiarity o princip koncentrace o princip programování o princip doplňkovosti NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN  zaměření a struktura NRP jsou součástí Nařízení Rady pro strukturální fondy  NRP (RRP) jsou připravovány pro regiony splňující kritéria zařazení pod Cíl 1 strukturální politiky EU  Podklad zdůvodnění čerpání zdrojů EU při definování cílů pro období 2002 – 2006  Základní cíl NRP = udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti  OSTATNÍ CÍLE o Vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů o Růst kvalifikace, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly a omezení dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny obyvatel o Přiblížení se standardům EU v oblasti ŽP o Vyvážený ROZVOJ REGIONŮ

6 PRIORITNÍCH SOUČÁSTÍ NRP

62

1. 2. 3. 4. 5. 6.

posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb rozvoj dopravní infrastruktury rozvoj lidských zdrojů ochrana a zkvalitňování ŽP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství rozvoj cestovního ruchu

SEKTOROVÉ + REGIONÁLNÍ PROGRAMY • Průmysl a podnikání – podpora podnikatelského prostředí, podnikání v průmyslu a průmyslových službách, zvyšování konkurenceschopnosti české průmyslové produkce, výzkum a vývoj v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky • Rozvoj lidských zdrojů – vysoká a kvalitní úroveň zaměstnanosti založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integrace ohrožených skupin, rovné příležitosti pro muže a ženy, rozvoj celoživotního učení, adaptabilita zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek • Infrastruktura – podpora modernizace a rozvoje dopravní infrastruktury celostátního významu, snižování negativních dopadů na ŽP, odstraňování starých zátěží, … • Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství – podpora rozvoje venkovských částí regionů, adaptace českého zemědělství na evropský model, rozvoj multifunkčního zemědělství, multifunkční role lesů a rozvoj vodního hospodářství • Regionální Společný regionální operační program (SROP) – komplementární s operačními programy sektorovými a s Fondem soudržnosti, orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů, zahrnuje všechny regiony mimo Prahu VLIV VSTUPU ČR DO EU NA INCOMING • nárůst objemu obchodního turizmu • nárůst počtu studijních cest a počtu evropských studentů • nárůst počtu rekreačních cest • nárůst jednodenních cest ze sousedních států • šance pro rozptýlení poptávky v regionech • postupné (dlouhodobé) zvyšování cenové hladiny • růst kvality služeb (normy, kontroly, …), ale zároveň tlak na vyšší investice • normalizace (činnost průvodců, CK, statistika, …) • větší tlak na ochranu spotřebitele • tvorbu „nadnárodních“ produktů • zlepšení image destinace Česká republika • efekty pro incomig se budou mírně lišit v závislosti na zdrojovém trhu • možnosti čerpání prostředků s orientací na další využívání možností rozvoje turizmu • a další efekty VLIV VSTUPU ČR DO EU NA OUTGOING • zvýšení počtu výjezdů do zemí EU • nárůst obchodních, jednodenních i rekreačních cest • nárůst cest mladých lidí • příležitost pro tvorbu „nadnárodních“ produktů • zjednodušení pasových, celních formalit, platnost českého pojištění, platnost řidičského průkazu, … • tlak na ochranu spotřebitele • usnadnění vstupu velkých evropských operátorů na český trh • tendence ke standardizaci legislativy a postupů a další vlivy

63

12.

Konkurenceschopnost České republiky na mezinárodním trhu CR.

Postavení každé země, a tedy i České republiky, v rámci mezinárodního cestovního ruchu určuje celá řada faktorů, z nichž mezi nejdůležitější patří následující: – atraktivnost území, – dostupnost území, – vybavenost území a úroveň poskytovaných služeb, – politika cestovního ruchu, – ostatní (např. cenová hladina, kriminalita). Z hlediska atraktivnosti vlastní Česká republika většinu atraktivit cestovního ruchu mimo moře. Má jednak přirozenou krásu krajiny, jednak bohatství kulturních památek, zajímavostí z oblasti folkloru i způsobu života lidí. Její předností je příznivá zeměpisná poloha na křižovatce turistických proudů, hlavní město Praha, četná další města s historicky cennými jádry (dvě dokonce zařazená do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO), lázně se světovou pověstí a celková kulturní tradice. K atraktivnosti České republiky přispěl i její demokratický vývoj po roce 1989 a vstup do Evropské unie roku 2004. Česká republika se nachází na křižovatce turistických proudů a je dostupná víceméně všemi dopravními prostředky. Pro cestování je stále nejdůležitější hustota silniční a dálniční sítě, protože převážná část návštěvnosti se uskutečňuje silničními motorovými vozidly. Pro tento způsob cestovního ruchu není současná úroveň této sítě v České republice plně vyhovující (chybí především propojenost dálniční sítě), i když se situace postupně zlepšuje. Vnitřní dopravní síť autobusů a železnic patří i přes určitá omezení k nejhustším v Evropě, avšak z hlediska kvality stále v řadě případů plně nevyhovuje současným požadavkům zejména zahraničních turistů. Problémem zůstává především železniční doprava, která díky zastaralému strojovému parku i síti dosahuje velmi nízké cestovní rychlosti. V rámci pravidelné letecké přepravy je Česká republika spojena se všemi hlavními městy Evropy a světa, dosud však má pouze jedno letiště, které kapacitou a vybavením vyhovuje mezinárodním parametrům. Naopak letový park Českých aerolinií stále patří ve světě k nejmodernějším. Vybavenost České republiky v oblasti materiálně-technické z hlediska cestovního ruchu se neustále zvyšuje a vzrůstá také úroveň poskytovaných služeb. Česká republika má poměrně hustou síť služeb všeho druhu (ubytovacích, stravovacích, obchodních, bankovních apod.) a opírá se ve světě o známou tradici českého pohostinství. Skladba sítě z hlediska kapacity a úrovně však dosud ne vždy odpovídá současným požadavkům klientely zahraničního cestovního ruchu, a to zejména v regionech, mimo oblast Prahy. Česká republika je kulturní zemí s poměrně vysokou vzdělaností, avšak zejména v regionech se stále projevují nedostatky v jazykové přípravě pracovníků služeb cestovního ruchu a v jazykové vybavenosti místního obyvatelstva, s nímž v regionech zahraniční návštěvníci přicházejí do styku. Politika cestovního ruchu České republiky se opírá o závazky přijaté na mezinárodní úrovni, jež vyplývají z jejího členství ve Světové organizaci cestovního ruchu (UNWTO) a v Evropské unii, ale také o závazky vyplývající z mezinárodních dohod o usnadnění cestovního ruchu a o bezvízovém styku. Česká republika má dnes bezvízový styk se všemi státy Evropy, mimo Evropu pak dále např. s Argentinou či Mexikem.

64

S řadou zemí pro občany České republiky existuje pouze jednostranný bezvízový styk, např. s Albánií, Jihoafrickou republikou, Tureckem. Jednostranně byla zrušena vízová povinnost pro občany USA, Kanady a Austrálie. S Čínou byla podepsána dohoda ADS, která má sloužit k usnadnění cestovního ruchu mezi těmito dvěma zeměmi. Aktuální informace o bezvízovém styku poskytuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky na svých webových stránkách www.mzv.cz. Přestože dochází k neustálému růstu cen služeb, zejména cestovního ruchu, patří Česká republika mezi země s nižší cenovou hladinou ve srovnání s řadou evropských zemí. Nejpříznivější situace v oblasti cen byla pro zahraniční návštěvníky na počátku 90. let. Situace se změnila v souvislosti s cenovou liberalizací platnou od 1. 1. 1991, která umožnila volnou tvorbu cen a také cenovou diskriminaci zahraničních návštěvníků, od které však musela na základě mezinárodní kritiky později ustoupit. Hladina vnitřních cen v České republice je však stále částečně přizpůsobována životní úrovni obyvatelstva, a tak ceny některých služeb a zboží na trhu cestovního ruchu dosud zůstávají zlomkem cen zahraničních; týká se to např. vstupného na některé kulturní akce a do památkových objektů. Česká republika je také považována za bezpečnou destinaci, nehrozí zde nebezpečí terorismu a kriminalita ve vztahu k zahraničním návštěvníkům je ve srovnání s dalšími zeměmi poměrně nízká. Postavení České republiky v mezinárodním cestovním ruchu není ovšem závislé jen na existenci pozitivních předpokladů, ale také na srovnatelnosti s ostatními zeměmi. Prakticky lze toto postavení měřit několika ukazateli: absolutní návštěvností v příjezdovém cestovním ruchu, výší devizových příjmů na jednoho návštěvníka, resp. obyvatele, průměrnou délkou pobytu a využitím kapacit (zejména ubytovacích). Pokud jde např. o příjmy České republiky z mezinárodního cestovního ruchu, celkově dosáhly v roce 2005 4 633,1 mil. USD, avšak příjmy v přepočtu na jednoho turistu dosud nedosahují celosvětového průměru. Příjmy řady zemí, které nedosahují tak vysoké návštěvnosti jako Česká republika, jsou vyšší (např. Maďarska, Rakouska, Švýcarska, ale i Holandska a Belgie). Určité rezervy přetrvávají nejen ve výše uvedených směrech, ale také ve státní propagaci České republiky jako destinace ve srovnání s jinými zeměmi, v programové nabídce cestovních kanceláří a v kvalitě některých poskytovaných služeb. Odstraněním rezerv a zvýšením celkové obchodní nabídky by Česká republika mohla dosáhnout lepšího umístění mezi srovnatelnými státy. V těchto otázkách mohou sehrát nezanedbatelnou roli i průvodci cestovního ruchu, a to především pokud jde o kontrolu připravenosti akcí, jejich svědomité zajišťování a o kontrolu rozsahu a kvality služeb cestovního ruchu poskytovaných v tomto případě zejména zahraničním návštěvníkům.

65

SWOT analýza ČR Analýzou postavení cestovního ruchu České republiky se v roce 1999 zabývalo i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR při přípravě koncepce rozvoje cestovního ruchu na léta 2000–2006. Z tohoto hodnocení vyplynula následující pozitiva a negativa současného cestovního ruchu: – silné stránky postavení ČR v mezinárodním cestovním ruchu - výhodná geografická poloha ČR (nachází se uprostřed Evropy, výhodná nadmořská výška, morfologické a klimatické podmínky), - bohatství kulturních, historických a technických památek a celé řady dalších kulturních a folklorních atraktivit, tradice lázeňství, přírodní atraktivity (chráněné krajinné oblasti a národní parky), sportovní areály, Praha jako turistický fenomén světového významu, - hustá a dokonale značená síť turistických stezek a tras po celé republice, - kvantitativně dostatečná ubytovací kapacita, - adaptabilní pracovní síla; – slabé stránky postavení ČR v mezinárodním cestovním ruchu - nízká kvalita některých základních a doplňkových služeb cestovního ruchu, - nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně-historického dědictví, zejména památek zapsaných do seznamu UNESCO, - neexistence marketingových studií rozvoje potenciálních turistických regionů cestovního ruchu, - nedostatečná možnost propagace republiky a regionů v zahraničí a regionů i v rámci republiky, - nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu (především ubytovací kapacita v nevyhovující struktuře a kvalitě, nedokonalý informační systém, doprava a spoje apod.), - nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků ve službách cestovního ruchu, - převaha poptávky cestovního ruchu do hl. m. Prahy (téměř 70 % návštěvníků), - neexistence koncepčního řízení velkoplošných chráněných území (v národních parcích a chráněných krajinných oblastech), - nízký podíl produktů šetrných forem cestovního ruchu (agroturistika, cykloturistika, pěší turistika, lázeňský cestovní ruch) na trhu CR ČR, - nedostatečné statistické informace o cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR při přípravě koncepce rozvoje cestovního ruchu v České republice také vymezilo příležitosti, které Česká republika na mezinárodním trhu cestovního ruchu má a měla by je využít. Jsou jimi: – zvýšený zájem o rekreační a poznávací pobyty v ČR, a to jak na světovém, tak zejména evropském trhu cestovního ruchu, – zvýšená poptávka po nových, moderních produktech cestovního ruchu (venkovský cestovní ruch a obecně ekologická turistika, cykloturistika, městský, kongresový a incentivní cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, využití technických památek pro cestovní ruch apod.) včetně doprovodných programů, – rozšiřování spolupráce příhraničních regionů (Šumava, jižní Morava, Nisa, Labe, Krušné hory) a ostatních regionů a obcí s jejich příslušnými zahraničními partnery v oblasti cestovního ruchu, – rozvoj tradičního lázeňství, – Česká republika – bezpečná destinace.

66

Na druhé straně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vymezilo i hrozby postavení České republiky v mezinárodním cestovním ruchu, které spočívají zejména v: – podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele (oblast vzdělávání dospělých), – ztrátě konkurenceschopnosti, nezlepší-li se výrazně kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu, včetně doprovodné infrastruktury a způsobu podávání informací, – podcenění údržby kulturních a technických památek využitelných pro cestovní ruch, – nedocenění významu legislativního rámce podnikání a kontroly kvality služeb, včetně ochrany spotřebitele, – špatná dostupnost kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu, – podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení cestovního ruchu a zájmových profesních sdružení cestovního ruchu, – podcenění péče o přírodní bohatství a krajinný ráz jako podmínky atraktivity území pro cestovní ruch, – podcenění významu činností cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání a pro tvorbu nových pracovních příležitostí v regionech, – podcenění významu zajištění dopravní obslužnosti v oblastech atraktivních pro cestovní ruch, – zhoršování kvality životního prostředí v sídlech (zejména ovzduší), – snížení hodnoty krajinného rázu.

67

13.

Cestovní ruch jako světový fenomén /jako fenomén světové spotřeby, světové ekonomiky a soužití mezi národy /. Subjekty mezinárodního cestovního ruchu a jejich role – mezinárodní organizace, nadnárodní společenství a další.

Světový CR - základní pojmy
Mezinárodní CR o nejširší pojem z hlediska územní realizace, pohyby mezi státy bez konkrétního teritoriálního určení: • CR světový - veškerý CR na světě, kdy dochází k překročení hranic - souhrn příjezdového a výjezdového CR všech států světa • CR světa - veškerý CR, který je ve světě realizován - souhrn DCR a ZCR všech států světa
Stálý obyvatel (rezident) o V MCR = osoba žijící v zemi alespoň 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok
Návštěvník (visitor) o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu do 1 roku, hlavním účelem není výdělečná činnost v navštívené zemi
Turista o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ne na dobu delší než 1 rok, hlavním účelem cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi
Výletník (jednodenní návštěvník) o V MCR = osoba cestující do jiné země než je její trvalé bydliště na dobu kratší než 24 hodin, bez přenocování, hl. účelem není výdělečná činnost Světová ekonomika a mezinárodní ekonomické vztahy  světová ekonomika a subjekty mezinárodních ekonomických vztahů  fáze vývoje a globální problémy ve vztahu k rozvoji mezinárodního turizmu  mezinárodní pohyb zboží, služeb, kapitálu, vědecko-technických poznatků a pracovních sil POSTAVENÍ A VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE  vliv na růst HDP  vliv na zaměstnanost cenová úroveň  turizmus jako generátor rozpočtových příjmů a výdajů  turizmus jako faktor regionálního rozvoje  vnější ekonomická rovnováha CHARAKTERISTIKY MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU  Vývoj mezinárodních příjezdů Region 2000 2005 2008 Svět 682,0 805,0 924,0 Evropa

392,4

441,6

488,5

Amerika

128,2

133,4

147,6

Asie a Pacifik

109,3

154,7

188,3

Afrika

27,9

37,3

46,9

Střední Východ

24,4

37,8

52,9

68

 Vývoj mezinárodních výjezdů  Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (v mld. USD) Rok 2000 2005

2007

Svět

481,6

679,7

855,9

Evropa

232,5

350,3

433,4

Amerika

130,8

145,3

171,1

Asie a Pacifik

90,2

135,0

188,9

Afrika

10,5

21,8

28,3

Střední Východ

17,6

27,3

34,2

 Podíly jednotlivých regionů na celosvětových příjezdech v MCR (v %) Region 1980 2000 2005 2008 Evropa

65,0

57,5

54,9

52,9

Amerika

21,5

18,6

16,5

16,0

Asie a Pacifik

8,2

16,2

19,3

20,4

Afrika

2,6

4,1

4,3

5,1

Střední Východ

2,7

3,7

4,8

5,7

 Top destinace mezinárodního turizmu z hlediska příjezdů (v mil.)

Země

Příjezdy (v mil.) 2006

2007

Roční změna v % 2006/2005

2007/2006

Tržní podíl v % 2005

2007

Francie Španělsko USA Čína Itálie Británie

78,9 58,2 51,0 49,9 41,1 30,7

81,9 59,2 56,0 54,7 43,7 30,7

3,9 4,1 3,6 6,6 12,4 9,3

3,8 1,7 9,8 9,6 6,3 0,0

9,4 6,6 6,1 5,8 4,5 3,7

Německo Ukrajina Turecko Mexiko Celkem 1-10 Svět celkem

23,5 18,9 18,9 21,4 392,5 847,0

24,4 23,1 22,2 21,4

10,1 7,4 - 6,7 - 2,6 -

3,9 22,1 17,6 0,0 -

2,7 2,2 2,5 2,7

2,7 2,6 2,5 2,4

100,0

100,0

903,0

9,1 6,6 6,2 6,1 4,8 3,4

69

 Top destinace mezinárodního turizmu z hlediska příjmů (v mil.) Příjmy v mld.USD Země Roční změna v %

USA Španělsko Francie Itálie Čína Británie Německo Austrálie Rakousko Turecko Celkem 1-10 Svět celkem

2006 85,7 51,1 46,3 38,1 33,9 33,7 32,8 17,8 16,6 16,9 372,9 742,0

2007 96,7 57,8 54,2 42,7 41,9 37,6 36,0 22,2 18,9 18,5 426,5 855,9

2006/2005 4,8 6,6 5,3 7,7 15,9 9,8 12,4 5,8 3,7 - 7,2 -

2007/2006 12,8 13,1 17,0 11,9 23,5 11,6 9,8 24,7 13,5 9,7 -

Tržní podíl v %

2005 12,0 7,0 6,2 5,2 4,3 4,5 4,3 2,2 2,3 2,7 50,7 100,0

2007 11,3 6,8 6,3 5,0 4,9 4,4 4,2 2,6 2,2 2,2 49,9 100,0

 Mezinárodní příjezdy podle účelu cesty  časový vývoj od roku 1990  členění podle regionů WTO  rekreační cesty  obchodní cesty  návštěvy příbuzných a známých, náboženské a ostatní cesty Rok celkem

2000

2004

2007

686,7

763,9

903,0

rekreace a dovolená

351,5

383,1

458,0

obchodní cesty

112,1

119,3

138,0

jiné důvody*/

164,0

197,7

240,0

59,0

63,8

67,0

z toho:

nespecifikováno

 Mezinárodní příjezdy podle druhu dopravy  časový vývoj od roku 1990  členění podle regionů WTO  letecká doprava  silniční doprava  železniční doprava  vodní doprava

70

 Nejdynamičtější destinace - přehled destinací v jednotlivých regionech, které vykazují dvouciferné nárůsty počtu příjezdů a absolutní nárůst min. 100 tisíc mezinárodních příjezdů v daném časovém úseku  Vývoj světové hotelové kapacity v jednotlivých světových regionech cestovního ruchu a ve vybraných destinacích  USA  Japonsko  Itálie  Německo  Čína SUBJEKTY MEZINÁRODNÍHO TURIZMU (příklady jejich funkcí)  firmy  destinace  global distribution systems  banky  mezinárodní profesní asociace a sdružení  mezinárodní organizace  lidé MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A INICIATIVY CESTOVNÍHO RUCHU  regionální integrační uskupení a jejich role v rozvoji regionálního cestovního ruchu  organizace zaměřené na rozvoj turizmu (nejčastěji daného regionu)  vládní organizace cestovního ruchu  OSN  WTO, Výbor pro cestovní ruch při OECD,  profesní organizace v rámci EU – ETOA, ECTAA, ODTA, …  nevládní organizace cestovního ruchu  se všeobecnou působností – světové (AIEST, WTTC, FIJET, …)  se všeobecnou působností – regionální (COTAL, CTO, CECTA, PATA, …)  specializované o cestovní kanceláře (UFTAA, ASTA, ICCA, …) o hotely a restaurace (AHR, IH&RA, IYHF, …] o lázeňská zařízení (FITEC, …) o dopravci (CEH, IATA, ICAO, …) o ostatní (AIT, OTA, ACTE, …) STATISTICKÝ MONITORING MEZINÁRODNÍHO TURIZMU - UNWTO  Statistický program UNWTO  Stanovení a prosazování mezinárodních standardů  Účast na revidování stávajících standardů (ISIC, CPC, BPM5, …)  Zajištění mezinárodní srovnatelnosti dat  Tvorba standardní metodiky sběru dat  Sběr a publikování statistických dat  Ostatní projekty (TFDI)  Metadata projekty  příjezdy, výjezdy, příjmy, hotelové kapacity, …  metodika sledování (http://www.world-tourism.org/facts/menu.html)  Compendium + Yearbook of Tourism Statistics

71



7 typů zdrojů dat 1. Průzkumy sledující účastníky cestovního ruchu jako celek nebo vybrané segmenty 2. Průzkumy sledující stranu nabídky (firmy, zařízení cestovního ruchu) 3. Statistiky sestavené na základě dat získaných od (národních) úřadů 4. Sčítání a adresáře 5. Statistická syntéza 6. Databáze 7. Statistické publikace cestovního ruchu

STATISTICKÝ MONITORING MEZINÁRODNÍHO TURIZMU – WTTC  Tourism satelite account  neoficiální satelitní účty  zpracování metodiky  Monitoring konkurenceschopnosti  Hodnocení destinací cestovního ruchu podle 8 agregátních indexů  Index cenové konkurenceschopnosti destinace  Index lidského rozvoje s ohledem na zapojení do turizmu  Index infrastruktury v destinaci  Index životního prostředí v destinaci  Index technologie v destinaci  Index otevřenosti destinace pro mezinárodní turizmus  Index sociálního prostředí destinace  Index rozvoje lidských zdrojů v destinaci Mezinárodní cestovní ruch Mezinárodním cestovním ruchem se teorie a praxe zabývá až po druhé světové válce. V jeho vývoji po roce 1945 lze opět sledovat čtyři etapy, které charakterizují celkovou mezinárodněpolitickou situaci: – období rekonstrukce válkou zničené ekonomiky velké části zemí světa a období vzniku socialistické světové soustavy, – období tzv. studené války, narůstání národněosvobozeneckého boje a rozpadu koloniální soustavy, – období zmírňování napětí mezi bloky států s rozdílným společenským zřízením a období úsilí o prosazení myšlenky mírového soužití, – období po rozpadu socialistické světové soustavy. V období rekonstrukce po druhé světové válce se v západní části Evropy navázalo na předválečné formy cestovního ruchu v podstatně změněné situaci. Odpadla značná část zámožných návštěvníků (i ze zemí, kde došlo k sociálním přeměnám), takže se cestovní ruch stabilizoval na široké základně tzv. sociální turistiky. V roce 1950 zaznamenal mezinárodní cestovní ruch (především evropský) 25 milionů účastníků; tento počet se neustále zvyšoval a počátkem 90. let počet zaznamenaných účastníků mezinárodního cestovního ruchu představoval 300 milionů. V roce 2004 již podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) navštívilo cizí země 760 milionů turistů. Podle předpovědi Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) se v roce 2020 zúčastní mezinárodního cestovního ruchu 1,5 mld. turistů. Zvyšovaly se i příjmy z mezinárodního cestovního ruchu v běžných cenách ve světovém měřítku, a to např. z 2,1 mld. USD v roce 1950 na 158,7 mld. USD v roce 1987 a na 682 mld. USD v roce 2005.

72

Mezinárodní cestovní ruch je i ve světovém měřítku nerovnoměrně rozložen. Dominantní úlohu si řadu let udržuje Evropa, která na sebe vázala kolem 60 % celkového mezinárodního počtu příjezdů, i když její podíl postupně klesá (54, 5 % v roce 2004). Na druhém místě se historicky držely oblasti Ameriky (včetně Kanady a Mexika) až do roku 2001 (17,9 %) a o zbytek se podle informací Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) dělily další oblasti (regiony) cestovního ruchu: regiony Východní Asie a Pacifik, Jižní Asie, Afrika a Střední východ. V roce 2001 Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) sjednotila dva světové regiony cestovního ruchu, a to Východní Asii a Pacifik s Jižní Asií v jeden region pod názvem Asie a Pacifik, který svým podílem 18,7 % od roku 2002 zaujal druhé místo na celkovém mezinárodním cestovním ruchu a předběhl tak region Amerika (16, 6 % v roce 2002). Vysoká tempa růstu v posledním desetiletí pak vykazují i regiony Afrika a Střední východ. Podobné struktuře odpovídá i rozdělení světových příjmů z cestovního ruchu. MCR se tak stal významným přínosem jak pro rozvojové země profitující z dosud malého narušení přírody průmyslem a intenzivním zemědělstvím, tak i pro státy vyspělé. Podle informací Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) patřily v roce 2004 mezi 10 zemí s nejvyššími příjmy z CR na světě USA, Španělsko, Francie, Itálie, Německo, Velká Británie, Čína, Turecko, Rakousko a Austrálie. Cestovní ruch byl v celosvětovém měřítku jedním ze tří největších a nejrychleji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky po druhé světové válce a vykazoval v zásadě trvalý růst cca 5 % ročně. V posledních letech cestovní ruch dokonce rychlostí svého rozvoje předběhl ropný a automobilový průmysl. Zeměmi, odkud se v MCR rekrutuje nejvíce účastníků (tzv. zdrojové země cestovního ruchu), jsou již řadu let Austrálie, Belgie, Kanada, USA, Francie, Itálie, Japonsko, Holandsko, Velká Británie, Německo a Švýcarsko. Avšak pozice některých z těchto zemí byly v minulosti mezinárodním hospodářským vývojem ohroženy (např. Velká Británie, Francie, Německo). V mezinárodním cestovním ruchu stále platí určité tendence, jako např. že určitá země přijímá nejvíce turistů ze sousedních nebo z jazykově příbuzných oblastí. Trvale největší počet turistů navštěvujících např. Velkou Británii představují turisté z anglicky mluvících zemí, především z USA, převahu návštěvníků Rakouska tvoří trvale občané Německa apod. Také v návštěvnosti České republiky se projevují podobné tendence. Zeměmi, kam v mezinárodním cestovním ruchu směřuje nejvíce účastníků cestovního ruchu (tzv. cílové země cestovního ruchu), jsou v Evropě např. Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie, Německo a Rakousko. Na 10 nejnavštěvovanějších zemí světa připadá 56,2% podíl z celkových světových příjezdů turistů. Vývoj mezinárodního cestovního ruchu ukazuje na další růst mobility obyvatelstva, a to jak uvnitř jednotlivých kontinentů, tak i mezi nimi. Tradičním proudem v mezinárodním cestovním ruchu je proud sever–jih. V souvislosti s demokratickými přeměnami ve východních zemích v Evropě po roce 1989 se vytvořil nový, zatím méně frekventovaný turistický proud západ–východ. Tyto tendence mají i pozitivní význam pro postavení České republiky (16. místo v roce 2004) v rámci mezinárodního cestovního ruchu a jeho další vývoj.

73

14.

Vybrané problémy udržitelného cestovního ruchu. Strategie prosazování udržitelného rozvoje cestovního ruchu a role mezinárodních organizací. Globální etický turistický kodex.

UDRŽITELNÝ TURISMUS Udržitelný rozvoj turismu znamená současné uspokojení potřeb návštěvníků i rezidentů při ochraně a rozšiřování příležitostí rozvoje do budoucna. Znamená souhrnné řízení všech zdrojů takovým způsobem, aby mohly být uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby, avšak při současném zachování kulturní integrity, zásadních ekologických procesů, biologické diverzity a pro život nezbytných systémů. (UNWTO) CHARAKTERISTIKA UDRŽITELNÉHO TURISMU (National Geographic Online) o Podporuje integritu místa o Zvýhodňuje rezidenty o Zachovává zdroje o Respektuje místní kulturu a tradice o Nezneužívá „své“ produkty o Preferuje kvalitu před kvantitou o Znamená opakování cest PRINCIPY UDRŽITELNÉHO TURISMU  plánování turizmu a jeho rozvoj i operativa musejí být součástí strategií zachování udržitelného rozvoje destinace, musí zahrnovat integraci několika sektorů (vládní agentury, soukromé firmy, občanská sdružení, jednotlivci, …)  agentury, firmy i jednotlivci musí sledovat zejména etické principy s ohledem na kulturu a žp destinace, ekonomiku a tradiční způsob života, chování, řízení a politické vzorce chování  plánování a řízení udržitelným způsobem s ohledem na ochranu a odpovídající ekonomické efekty přírodního a společenského prostředí destinace  vyváženost a rozdělení příjmů a nákladů plynoucích z turizmu mezi zúčastněné subjekty (tourism promoters, rezidenti)  dobrá informovanost, výzkum a komunikace jsou základem dobré spolupráce při „schvalování“ veřejných či privátních záměrů  rezidenti by měli hrát vedoucí roli v plánování a rozvoji destinace za asistence veřejné správy, podnikatelské sféry, …  spojená analýza žp, sociální i ekonomická by měly být prvním předpokladem každého uvažovaného projektu  ve všech fázích rozvoje turizmu i operativy musí být pečlivě monitorovány a hodnoceny přínosy a náklady s možností vyjádření rezidentů k nastalé situaci EKOTURISMUS  Ekoturismus = zodpovědné cestování do přírodních oblastí, které zachovává životní prostředí a udržuje blahobyt místního obyvatelstva.  Charakteristika projektů ekoturismu i. efektivní podpora zachování celých místních ekosystémů (ne pouze vybraných druhů rostlin a živočichů, míst, vyhlídek, …) ii. ekonomické efekty s ohledem na udržitelnost (možnost získání prostředků na podporu udržitelnosti) iii. plánování, financování a řízení + uplatnění na trhu

74



SOUČÁSTI MEZINÁRODNÍHO EKOTURISMU  kulturní turizmus  přírodní turizmus  zkušenost nabytá cestováním  „soft“ dobrodružství  podpora blahobytu rezidentů/domorodého obyvatelstva

VLIV TURISMU NA FYZICKÉ PROSTŘEDÍ  přírodní zdroje (vodní zdroje, místní zdroje, degradace pozemků)  znečištění (vzduch, hluk, pevný odpad, …)  fyzický vliv (poškozování ekosystémů, vliv výstavby infrastruktury, vliv samotných aktivit spojených s cestovním ruchem) 1 – PŘÍRODNÍ ZDROJE  VODNÍ ZDROJE – jeden z kritických přírodních zdrojů – hotely, bazény, golfová hřiště, osobní spotřeba vody – nedostatek vody (např. Středomoří, golfová hřiště)  MÍSTNÍ ZDROJE – energie (topení, teplá voda), potraviny, suroviny – turizmus klade vysoké nároky, avšak má výrazně sezónní charakter  DEGRADACE POZEMKŮ – zdroje – minerály, fosilní paliva, úrodná půda, lesy, mokřiny a zvěř - Zvýšená stavební činnost ubytovací a ostatní infrastruktury, odlesňování 2 – ZNEČIŠTĚNÍ  VZDUCH + HLUK - doprava (letecká, železniční, automobilová) – např. letecká doprava 1972 – 88 mil. pasažérů, 1994 – 344 mil. pasažérů, z toho více než 60 % turistů  PEVNÝ ODPAD - řeky, přírodní scenérie, okraje silnic, moře, vodní plochy, horské oblasti, … (např. výletní loď v Karibiku produkuje více než 70 000 tun odpadu ročně)  ODPADNÍ VODY - znečištění vod, jezer – poškození flóry a fauny, korálových útesů (růst řas), odpadní vody, užívání pesticidů, herbicidů v rezortech (trávníky, golf, …)  ESTETICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ - cizorodé prvky v původní přirozené architektuře a prostředí zejména v důsledku nedostatečné regulace a plánování výstavby turistické infrastruktury 3 - FYZICKÝ VLIV Atraktivní místa jsou vystavena vysokému stupni návštěvnosti – trpí jejich křehké ekosystémy – typickým příkladem fyzického vlivu turizmu je poškozování těchto ekosystémů (alpské oblasti, deštné pralesy, mokřiny, manglovníky, korálové útesy, ložiska mořských řas). Ekosystém = dynamický komplex komunit lidí, rostlin, živočichů, hub a mikroorganizmů a jejich spojeného neživého prostředí (půda, voda, vzduch) spojených přirozenými cykly a vytvářejících navenek ekologickou jednotku. FYZICKÉ VLIVY ROZVOJE TURISMU (INFRASTRUKTURY)  Stavební činnost a rozvoj infrastruktury  Odlesňování a intenzivní nebo neudržitelné využívání půdy  Přístavy, mola a vlnolamy  Nadměrná výstavba a dláždění pobřežních území

75

 FYZICKÉ VLIVY PLYNOUCÍ Z TURISTICKÝCH AKTIVIT  Ušlapávání  Kotvení a další námořní aktivity  Změna ekosystémů SOCIOKULTURNÍ VLIVY TURISMU Pozitivní x negativní vlivy 1. nárůst konkurence v destinaci 2. rostoucí ekonomická nerovnováha ve společnosti 3. obnova zájmu o užívání místního jazyka 4. snaha naučit se jazyky turistů 5. rozvoj zařízení pro turisty, která mohou sloužit zároveň pro místní 6. tlak poskytovat přednostně kapacity zařízení pro turisty 7. rostoucí příjem a lepší kvalita života 8. nárůst populace – přelidnění, kriminalita, dopravní zácpy Tzv. faktory individuální  Jedinci, kteří (nebo jejich rodiny) z turizmu profitují, podporují jeho rozvoj  Jedinci zapojení do turizmu nebo mající znalosti o přínosech turizmu podporují jeho rozvoj  Očekávání rezidentů od turizmu je z velké míry dáno sociální a kulturní rolí přisuzované turistům  Komunity s nízkou intenzitou kontaktů s cizinci se vyrovnávají s rozvojem turizmu hůře  Mediální prezentace rozvoje turizmu v destinaci (pozitivně i negativně) Faktory spojené s velikostí a povahou rozvoje turizmu v destinaci  Podpora turizmu je přímo závislá na ekonomických, sociokulturních vlivech a vlivech na žp v destinaci  Povaha rozvoje turizmu v destinaci STRATEGIE ŘEŠENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ TURISMU  informovanost před cestou  vyhodnocování na místě  sociální marketingové praktiky  design infrastruktury cestovního ruchu  únosná kapacita destinace  vymezení zón  ochrana a záchrana  povolení a licence  regulační opatření  a řada dalších opatření GLOBÁLNÍ NEGATIVNÍ VLIVY TURISMU 1. ZTRÁTA BIOLOGICKÉ DIVERZITY - ohrožení dodávek potravin, příležitostí k rekreaci a turizmu, destabilizace ekosystémů a oslabení jejich schopnosti vypořádat se s přírodními katastrofami, … 2. ROZŠIŘOVÁNÍ OZÓNOVÉ DÍRY - ledničky, klimatizace, spreje, letecká doprava 3. ZMĚNA KLIMATU - skleníkové plyny v atmosféře – letecká doprava přispívá ročně 2,5 % produkce CO2

76

4. VLIV GLOBÁLNÍHO PROSTŘEDÍ NA TURIZMUS - přírodní katastrofy, změna klimatu (nemoci, narušení ekosystémů, zvedání hladiny moří, …) 5. EFEKTY OSTATNÍCH ODVĚTVÍ NA TURIZMUS - ropné skvrny, zemědělství a průmysl, rybaření, … AKTIVITY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ  UNWTO – Globální etický kodex 1. Přispívání turizmu ke vzájemnému porozumění a respektování mezi národy a společnostmi 2. Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení 3. Turizmus jako faktor udržitelného rozvoje 4. Turizmus využívající kulturního dědictví lidstva a přispívající k jeho rozšíření 5. Turizmus jako zisková aktivita pro cílové destinace a jejich komunity 6. Závazky subjektů účastnících se na cestovním ruchu 7. Právo na turizmus 8. Svoboda pohybu 9. Práva pracovníků a podnikatelů v turizmu 10. Zavádění principů Globálního etického kodexu turizmu  WTTC- neoficiální monitoring CR Světová rada cestování a cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council – WTTC) je fórum pro obchodní vůdce v průmyslu cestovního ruchu. Spolu s hlavními manažery z jednoho ze sta světových vedoucích společností pro cestovní ruch má WTTC jedinečný mandát a přehled o všech záležitostech vztahujících se k cestovnímu ruchu. Členy WTTC jsou představitelé významných hotelových řetězců, cestovních kanceláří, leteckých společností a dalších organizací působících v cestovním ruchu. WTTC pracuje na postupném zvyšování povědomí o cestovním ruchu jako jednom z největších světových průmyslů, zaměstnává přibližně 231 miliónů lidí a tvoří přes 10,4 % světového HDP.

77

15.

Dosavadní vývoj a současný stav mezinárodního CR. Hlavní vývojové etapy, vývojové trendy a faktory ovlivňující dosavadní vývoj a současný stav.

VÝVOJ SVĚTOVÉ EKONOMIKY A MEZINÁRODNÍHO TURIZMU 1. FÁZE – VZNIK, FORMOVÁNÍ A ROZVOJ SE  1855 – 1. cesta na kontinent  1872 -73 – 1. cesta kolem světa  1937 – slovo „turizmus“ a „turista“ poprvé oficiálně užito v Lize národů  1923 – založení ČSA  1925 – založení WTO 2.

FÁZE – MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ – OBTÍŽNÝ ROZVOJ  sílící ochranářská opatření (celní, pasové, vízové předpisy) omezují rozvoj turizmu  omezení domácího turizmu v důsledku hospodářské krize (30. léta)  nárůst mobility (automobily, vlaky) – nové předpoklady rozvoje turizmu  rozvoj turizmu celoročně (léto + zima) + zapojení pracujících vrstev  a další charakteristiky

3.

POVÁLEČNÉ OBDOBÍ DO POČÁTKU 90. LET  rozdělení světové soustavy na kapitalistickou a socialistickou  nárůst turizmu ve všech druzích a formách (předmět běžné spotřeby)  rozvoj mobility (automobilismus) + fondu volného času – rozvoj krátkodobého turizmu + příměstské rekreace (se všemi negativními dopady)  posílení váhy zimní sezóny (rozvoj sportovních aktivit, rodinná dovolená, …)  zapojení rozvojových zemí zejména jako destinací cestovního ruchu  rostou státní zásahy, …

4.

ETAPA - PŘELOM 80. A 90. LET DOPOSUD  přechod k jednotné tržní světové ekonomice  změny centrálně plánovaných ekonomik a nově industrializovaných zemí  pol. 90. let – světová recese (zejména v bývalých CPE) následovaná oživením  hlavním problémem se stává pomalý ekonomický růst + nezaměstnanost

Mezinárodní CR - vznik v Anglii, Evropa drží primát v mezin, CR - 1950 – základy, nejvíce Anglie, USA, Francie (Evropa – 80%CR a 20% ostatní) - r. 2000 – zdrojové země: Čína (i jako cíl CR) Sledované cíle: o Příjezdový CR a jeho vliv na HDP o Výjezdový CR Prognóza do r. 2020: Evropa ztratí své výsostné místo v čele destinací CR Relativní pokles CR v Evropě (CR stále roste, ale pomaleji než v ostatním světě) Vývoj mezinárodního CR je expanzivní, korigovaný několika organizacemi (OSN, UNESCO, UNWTO – United Nation World Travel Organisation – ovlivňuje CR, je silou, která je iniciátorem vytvoření satelitního účtu)

78

Bezpečnost v mezinárodním CR: o nepodceňovat potenciální rizika, která mohou nastat během cesty o fungující zdravotní, hygienická, hasičská a policejní zařízení o dodržování hygienických norem o rezidenti v destinaci o pokyny pro ubytovací zařízení (hygienické normy, standarty) o bezpečnost a ochrana cílových míst jako celku i atraktivit samotných o normy pro prodej potravin, zdravotní normy, normy pro konzuláty Vývoj CR po roce 1990 – Evropa se stává zdrojovým územím turistů (výjezdový CR Východní Evropy se zněkolikanásobil) - 11. září 2002 – šok pro CR v USA - Nyní – šok z klesajícího dolaru – prodražené cestování (Američané cestují více v rámci USA – omezení cest do Evropy) - 2004 a 2007 – rozšíření EU – vliv na CR – odliv turistů ze západní Evropy směrem na východ do nových členských zemí EU (Bulharsko, Rumunsko) Obecné trendy o rovnováha mezi blízkými a dalekými destinacemi o kratší a častější dovolené (longweekends) o odbourávání ekonomických bariér, narůstání byrokracie (imigrač. kontroly, víza) o velká pružnost v prodeji „last minute“ o změny v tradiční dopravě: nízkonákladové lety, vysokorychlostní vlaky o růst úlohy internetu o růst počtu samostatných spotřebitelů (nepotřebují CK a CA) Demografické trendy o vyšší průměrný věk (seniorský segment narůstá) o destinace se zdravím (ovzduší, lázeňství, welness) o zkracování délky dovolené a častější opakování o zkušenosti z cestováním – zvyšuje požadavek na alternativní cestování bez CK o změna životního stylu – pokles zájmu o centra CR, roste zájem o zájezdy s individuálním průvodcem, jednoduchost o IT (internet, media), audiovizuální prezentace o požadavek na bezpečnost (růst nákladů) Faktory ovlivňující CR - objektivní faktory – základní politické reality světového charakteru i místního významu, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti ve spojení s procesem novodobé urbanizace, kvalita životního prostředí v oblastech koncentrace moderní hospodářské aktivity - subjektivní – řada psychologických a dalších pohnutek ovlivněných kulturní úrovní obyvatel, reklamou, propagací apod. Objektivní (vnější) faktory Na rozvoj cestovního ruchu působí především vnější vlivy, tj. faktory, které nesouvisejí přímo s cestovním ruchem, ale do značné míry ovlivňují poptávku po cestovním ruchu.

79

Tyto vnější vlivy se mohou rozdělit do několika základních oblastí: - Demografické a sociální - Ekonomické - Politické a legislativní - Technické - Ekologické Demografické a sociální vlivy Celkový počet obyvatelstva sice roste pomaleji, zvyšuje se však podíl starších obyvatel s největšími sklony k cestování a také s finančními předpoklady umožňujícími účast na cestovním ruchu realizovat. V rozvinutých zemích bude i nadále klesat počet obyvatel v rozmezí 15 - 24 let, naopak poroste počet obyvatel starších 65 let. Také část populace mezi 35 - 54 lety bude na cestovní ruch vynakládat stále větší část svých příjmů. Očekává se také větší migrace pracovní síly, zvláště příliv do rozvinutých zemí Evropy a Ameriky. V méně rozvinutých zemích se bude ve vyšší míře rozvíjet domácí cestovní ruch, pro lépe situované rodiny a jednotlivce i zahraniční cestovní ruch, což bude vyvolávat potřeby produktů a služeb i pro specifické etnické skupiny obyvatel. Vyšší úroveň vzdělání bude zvyšovat touhu poznávat jiné lidi a kultury a získávat nové zkušenosti. Moderní komunikační technologie umožňují stále větší globalizaci, což se projeví i v životním stylu. Příklady - stárnutí obyvatelstva - zvyšování počtu pracujících žen a tím i zvyšování rodinných příjmů - růst podílu jednočlenných domácností - růst vzdělanosti populace - trend pozdějšího zakládání rodiny - zvyšování počtu bezdětných manželství - možnost větší migrace obyvatel - zvýšení objemu volného času, placené dovolené - změny v životním stylu s inklinací ke zdravému způsobu života - růst životní úrovně obyvatelstva - dřívější odchod do důchodu - růst volného času - jiný životní styl s důrazem na vyhledávání nových zážitků (a módnost) - výrazné zvýšení životní úrovně v nejvyspělejších státech, které současně patří mezi největší vysílající země (USA, Německo, Japonsko, Velká Británie aj.) - postupný růst životní úrovně ve státech s velkým lidským potenciálem pro vysílání turistů (Čína) Ekonomické vlivy Cestovní ruch je velmi citlivý na změny v hospodářské a ekonomické oblasti. Je to hlavně způsobeno tím, že v případě ekonomické recese lidé omezují spotřebu tohoto produktu a vynakládají na něj proto méně prostředků. Odhaduje se, že nárůst osobní spotřeby o 1 % vyvolá nárůst spotřeby produktů cestovního ruchu taktéž o 1 %, ovšem nárůst osobní spotřeby o 5 % vyvolá již nárůst spotřeby v cestovním ruchu o 10 %.

80

Příklady - dosažená životní úroveň populace - objem fondu volného času - míra nezaměstnanosti, velikost ekonomického růstu - míra inflace, ekonomická situace - nestálost burzovního trhu - vliv vzrůstajících úrokových sazeb na občany s vysokým zadlužením domácností - nestálost směnných kurzů - globalizace a doprovodné důsledky (služební a obchodní cesty, zvyšování informovanosti, standardizace spotřebních vzorců chování atd.) - relativně snadný vstup podnikatele do odvětví CR - u mnoha podnikatelských subjektů CR malé fixní náklady, např. cestovní kancelář nebo cestovní agentura, E-business - ekonomický vliv cestovního ruchu na světové hospodářství Politické a legislativní vlivy Politické změny ve střední a východní Evropě usnadnily cestování a růst přepravy mezi západní a východní Evropou. V souvislosti s uskutečňováním programu jednotného trhu Evropské unie dochází ke sjednocování předpisů a uvolnění vzájemného obchodu, což se příznivě odráží i v podnikatelských aktivitách. Odstraňují se vnitřní hranice uvnitř Unie, usnadňuje se možnost vycestování zavedením bezvízového styku, který se rozšiřuje na stále větší počet zemí. Příklady - mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů jakéhokoliv rozměru - vnitropolitická situace - charakter politického systému - mírové podmínky, společenské zřízení státu - vízové povinnosti, cestovní formality Technické vlivy Technický rozvoj projevující se zejména v letecké dopravě, v nových komunikačních technologiích a výpočetních systémech bude činit cestování stále rychlejším a levnějším, se snadným přístupem k informacím, rezervacím a platbám. Velký důraz bude kladen také na bezpečnost cestování. Příklady - dopravní infrastruktura - nové distribuční kanály, centrální systémy rezervování - on-line koupě letenek a jízdenek, on-line rezervace hotelů - informační technologie v propagaci, distribuci Ekologické vlivy Od poloviny 80. let také narůstá potřeba péče o životní prostředí, které bude i do budoucna věnována stále větší pozornost, a to i v podobě legislativních úprav a nařízení. Příklady - závislost na životním prostředí - snaha OSN o řešení: Agenda 21 z roku 1995 - zvýšená poptávka po ekologických destinacích - klimatické změny - přírodní katastrofy

81

16.

Regionální rozložení světového CR, hlavní světové trhy. Postavení jednotlivých regionů ve světovém CR a jejich charakteristika.

Regionální rozložení světového CR Světové destinace a subdestiance: o Evropa  Jižní  Severní  Západní  Střední (ČR, SR, Polsko, Rakousko a Švýcarsko)  Východní (Ukrajina, Bělorusko, pobaltí, Rumunsko) o Amerika  Severní  Jižní  Střední o Asie  Jihovýchodní (Thajsko, Malajsie)  Východní (Čína, Mongolsko)  Severní (Rusko) o Afrika  Severní Afrika  Jižní Afrika o Oceánie  Ostrovy Oceánie  Austrálie HLAVNÍ SVĚTOVÉ TRHY CESTOVNÍHO RUCHU Top destinace mezinárodního turismu z hlediska příjmů Příjmy v mld.USD Země Roční změna v %

USA Španělsko Francie Itálie Čína Británie Německo Austrálie Rakousko Turecko Celkem 1-10 Svět celkem

2006 85,7 51,1 46,3 38,1 33,9 33,7 32,8 17,8 16,6 16,9 372,9 742,0

2007 96,7 57,8 54,2 42,7 41,9 37,6 36,0 22,2 18,9 18,5 426,5 855,9

2006/2005 4,8 6,6 5,3 7,7 15,9 9,8 12,4 5,8 3,7 - 7,2 -

2007/2006 12,8 13,1 17,0 11,9 23,5 11,6 9,8 24,7 13,5 9,7 -

Tržní podíl v %

2005 12,0 7,0 6,2 5,2 4,3 4,5 4,3 2,2 2,3 2,7 50,7 100,0

2007 11,3 6,8 6,3 5,0 4,9 4,4 4,2 2,6 2,2 2,2 49,9 100,0

82

Charakteristika hlavních trhů cestovního ruchu z hlediska  vývoje příjezdů  vývoje příjmů z mezinárodního turizmu  porovnání příjezdových a výjezdových zemí  současných trendů vývoje mezinárodních příjezdů a příjmů  hlavních zdrojových trhů  konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu cestovního ruchu  postavení turizmu v ekonomice  viz. otázka č. 13 a GEO Regionální rozložení mezinárodních příjmů a příjezdů Srovnání tržních podílů jednotlivých regionů na příjmech z mezinárodního cestovního ruchu a příjezdech v regionech podle WTO  Evropa  USA  Asie a Pacifik  Blízký Východ  Afrika Podíly jednotlivých regionů na celosvětových příjezdech v MCR (v %) Region 1980 2000 2005 2008 Evropa

65,0

57,5

54,9

52,9

Amerika

21,5

18,6

16,5

16,0

Asie a Pacifik

8,2

16,2

19,3

20,4

Afrika

2,6

4,1

4,3

5,1

Střední Východ

2,7

3,7

4,8

5,7

Mezinárodní turistické příjezdy (v mil.) Region 2000 2005

2008

Svět

682,0

805,0

924,0

Evropa

392,4

441,6

488,5

Amerika

128,2

133,4

147,6

Asie a Pacifik

109,3

154,7

188,3

Afrika

27,9

37,3

46,9

Střední Východ

24,4

37,8

52,9

Příjmy v MCR podle regionů (v mld.USD) Rok 2000 2005 2007 Svět

481,6

679,7

855,9

Evropa

232,5

350,3

433,4

Amerika

130,8

145,3

171,1

Asie a Pacifik

90,2

135

188,9

Afrika

10,5

21,8

28,3

Střední Východ

17,6

27,3

34,2

83

Hlavní zdrojové trhy podle výdajů na mezinárodní turizmus 1. Německo 2. USA 3. Velká Británie 4. Japonsko 5. Francie Nejdynamičtější destinace - Přehled destinací v jednotlivých regionech, které vykazují dvouciferné nárůsty počtu příjezdů a absolutní nárůst min. 100 tisíc mezinárodních příjezdů v daném časovém úseku • • • • • • • • •

Vývoj výjezdového turizmu podle zdrojového regionu Mezinárodní turizmus podle destinace a zdrojového trhu Mezinárodní výjezdový turizmus podle zdrojového regionu Mezinárodní výjezdový turizmus podle cílového regionu Regionální rozložení příjmů a výdajů na mezinárodní turizmus Mezinárodní příjezdy podle zdrojového regionu a destinace – hlavní mezinárodní proudy návštěvnosti Komparace hlavních příjezdových a generujících regionů Vývoj mezinárodních příjezdů v závislosti na vývoji HDP v jednotlivých regionech Hlavní subregiony podílející z mezinárodního turizmu

se

na

mezinárodních

příjezdech

a

příjmech

84

17.

Předpokládané trendy budoucího vývoje mezinárodního cestovního ruchu. Vize Světové organizace cestovního ruchu (UN WTO).

VIZE UNWTO DO ROKU 2020  průnik technologie do všech aspektů života  lidé (turisté) „dobudou“ každý kout země + podniknou vesmírné cesty  1,6 mld. mezinárodních příjezdů (2,5 krát více než v roce 1990 – 565 mil. příjezdů) = velmi vysoký nárůst i přes snižující se průměrné roční tempo růstu na 4 %  PŘÍJMY z mez. turizmu (bez dopravy) = 2 bilióny USD (2020), tedy denně 5 mld. USD – navýšení téměř 5 x oproti 1990 (401 mld. USD)  prognóza Světové banky – střední až vyšší tempo růstu HDP v rozvojových zemích (cca 4 %) a nižší v rozvinutých zemích (cca 2,5 %)  prognóza vývoje mez. turizmu 1995 – 2020 počítá s udržitelnými tempy ročního nárůstu ve výši 4,1 % (nad tempem růstu světového bohatství ve výši 3 %)  největší nárůst domácího turizmu – rozvojové země Asie, Latinské Ameriky, Středního východu a Afriky (výrazný nárůst účasti obyvatel na DT) VIZE 2020 – REGIONÁLNÍ TRENDY – bude se revidovat?  Evropa  Ameriky  Asie a Pacifik  Blízký Východ  Afrika

• • • • • • • •

dlouhodobé cestování - 32 % v ZCR (nyní 24 %); každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa; příjmy z mezinárodní turistiky – 2 triliony USD; největší podíl na MCR Evropané (14%), celosvětově se bude účastnit MCR 7 % lidí. světový mír; trvalý ekonomický růst; drobné výkyvy v růstu ekonomik; nepředpokládá se výskyt globálních přírodních katastrof.

HLAVNÍ TRENDY  ekonomické  technologické  zjednodušení formalit a bariér  bezpečnost  demografické trendy  globalizace

85

1. Ekonomika •nárůst volného času + finančních prostředků obyvatelstva; •mírný ekonomický nárůst ve vyspělých zemích, změna v tzv. NIZ + nástup nových „tygrů“ (Čína, Indie, Brazílie, RF); •zavedení EUR – pozitivní efekty na zapojené země; •příznivé ekonomické vyhlídky pro mezinárodní CR. 2. Technologie •informační a komunikační technologie – změny nabídky, poptávky, distribuce; •informačně-rezervační systémy (vznik v letecké a železniční dopravě – v současnosti: i ubytovací a další služby CR, CK…); •dopravní technologie; 3. Zjednodušení formalit a bariér •pokračující liberalizace dopravy + ostatní formy deregulace; •zjednodušení národních kontrol (víza…); •Schengenská dohoda – odstranění vnitřních hranic pro pohyb osob uvnitř EU;

4. Bezpečnost

•ovlivnění CR konflikty, riziky, nebezpečím, nehodami…; •epidemie a nové neznámé choroby (např. výskyt žloutenky či kulhavky – pokles příjezdů o 5 % do konkrétní destinace, SARS – r. 2002 - Čína, Malajsie, Taiwan; ptačí chřipka – r. 1992 – Mexiko, r.1997 – Hongkong, r. 2003 – Nizozemsko, Německo, r. 2006 - Turecko); •živelní pohromy (záplavy – r. 1997, r. 2002 - ČR, zemětřesení ve spojení s vlnami tsunami – r. 1993 – Japonsko, r. 2004 – JV Asie, ostrovy v Indickém oceánu, východní pobřeží Afriky, požáry – r. 2007 – Kalifornie, Řecko); •terorismus - regionální teroristické útoky (r. 1997 – Egypt-Káhira (autobus), r.1997,1998,1999 – Egypt – chrám Hatšepsut, r.2001 – USA (obchodní centrum), r. 2002 – Indonésie – Bali, r. 2004 – Rusko (divadlo), r. 2004 – Španělsko – Madrid (železniční nádraží); •nutná efektivní ochrana turistických míst; 5. Demografie •stárnutí populace v rozvinutých zemích (snižování počtu ekonomicky aktivních obyvatel) •nárůst migrace směrem JIH - SEVER; •oslabování tradičního modelu domácnosti ve vyspělých zemích; Současné demografické trendy: •roste počet svobodných lidí (růst úspor); •manželství jsou uzavírána ve vyšším věku; •děti se rodí manželům starším; •roste počet zaměstnaných žen; •výrazný nárůst osob ve vyšším věku = senioři zdravější a finančně zajištění: –rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti; –rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách; –rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce; –rostoucí poptávka spíše mimo hlavní sezónu… •prodlužuje se délka života; •prodlužuje se hranice odchodu do důchodu;

86

6. Globalizace •rostoucí moc mezinárodních ekonomických a tržních sil a následný pokles schopnosti jednotlivých států kontrolovat své ekonomiky + ztráta schopnosti soukromých firem operujících v určitém geografickém území kontrolovat domácí trh; •krach několika leteckých společností; •zvýšený počet nízkonákladových leteckých společností; •všeobecné snižování průměrných cen letenek; •standardizace služeb autopůjčoven, sítě servisů a čerpacích stanic, autobusové dopravy; •vytváření hotelových řetězců; •celosvětový nárůst počtu rychloobslužných restaurací… 7. Lokalizace •současné působení trendu globalizace + lokalizace – zejm. v RZ (konflikt mezi tradicí a „modernou“); •rostoucí požadavek na formu a rozsah rozvoje CR a mkt X zároveň CR jako příležitost pro rozvoj jedinečných turistických zážitků spojených s tradičními kulturními a přírodními zdroji; 8. Sociálně-kulturní povědomí + povědomí o ŽP

•obecný nárůst povědomí o společnosti; •nárůst počtu obyvatel žijících ve stresu (90.léta – ¼, r.2025 – 2/3); 9. Pracovní podmínky + podmínky života •rostoucí koncentrace obyvatelstva ve městech; •změna zvyklostí v zaměstnání více kratších dovolených, menší rozdíl mezi „pracujícím“ a volným časem; •větší tlak na „čas“ a rostoucí „stres“ vedoucí ke snaze „útěku“ ze všedního života – zejm. exotické destinace; 10. Změna z ekonomiky „služeb“ k ekonomice „zážitků“

•poskytnutí jedinečného zážitku s osobní angažovaností klienta + potřeba diferencovat rozvoj turistických produktů a mkt jak destinacemi, tak i touroperátory; 11. Marketing •stále rostoucí a diverzifikovanější soubor přání, zájmů a chutí X zároveň nabízené turistické produkty; •využití elektronické technologie – přesnější zacílení mkt segmentů + snadnější a efektivnější komunikace pro destinace i touroperátory.

87

18.

Statistický monitoring českého a mezinárodního cestovního ruchu. Hlavní statistické materiály, jejich obsah a význam pro sledování současného stavu a vývojových trendů.

Statistika CR Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu jsou důležité kvalitní statistické informace. Statistika cestovního ruchu je oborovou statistikou, jejíž páteří jsou údaje o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu (zařízení, která pravidelně či nepravidelně poskytují přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu) a o účastnících zahraničního cestovního ruchu vč. dat z hraniční statistiky. Vedle toho jsou významné i výsledky šetření v domácnostech o domácím a výjezdovém cestovním ruchu. Podstatnou informací jsou i ekonomické údaje, zejména o podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Přesahy oblasti cestovního ruchu do jiných odvětví vyvolávají nutnost používat častěji metodu dopočtů některých ukazatelů, eventuálně i expertní odhady. Pro tyto účely jsou realizována nová pravidelně se opakující či jednorázová mimořádná statistická šetření. V tomto směru je od roku 1999 rozpracován projekt národního satelitního účtu cestovního ruchu. Statistický monitoring CR v ČR - vše dělá Český statistický úřad 1. Zahraniční CR – mapuje ACR i PCR, metodou hraniční statistiky sleduje celkovou návštěvnost ČR 2. Návštěvnost v ubytovacích zařízení – je zaměřena na návštěvnost turistickou, na základě statistik ubytovacích zařízeni i DCR i ZCR 3. Činnost CK – zaměřená pouze na organizovaný CR Základní ukazatele cestovního ruchu (popis, členění, termíny publikování výsledků) Pro oblast statistiky cestovního ruchu je v rámci Evropské unie platná Směrnice 95/57/EC (Council Directive) o sběru statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Na základě této Směrnice jsou členské státy Unie povinné poskytovat údaje o kapacitách a návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních a domácím a výjezdovém cestovním ruchu v určité periodicitě za účelem aktualizace údajů. Ukazatele odpovídají mezinárodní metodice a jsou mezinárodně srovnatelné. Do statistiky cestovního ruchu jsou tedy zahrnuty údaje: 1. o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) sloužících cestovnímu ruchu, 2. z výběrového šetření v domácnostech o cestovních zvyklostech rezidentů, tzv. domácí a výjezdový cestovní ruch, 3. z hraniční statistiky. ad 1. Návštěvnost a kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních Údaje o ubytovacích zařízeních jsou získávány ze Seznamu hromadných ubytovacích zařízení a ze šetření o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Český statistický úřad shromažďuje tyto informace z dotazníků s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou, jež jsou zahrnuty v programech statistických zjišťování na příslušný rok. Děje se tak klasickou formou sběru statistických výkazů i elektronickou formou. Zpravodajskými jednotkami jsou ekonomické subjekty provozující hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu zařazená do Seznamu hromadných ubytovacích zařízení.

88

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních vycházejí z pravidelného šetření organizovaného ČSÚ. Do roku 2002 (včetně) byla hromadná ubytovací zařízení do šetření zahrnována na základě náhodného 30-ti % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Byla stanovena měsíční výkaznická povinnost pro respondenty a výsledky byly zveřejňovány čtvrtletně. Od roku 2003 jsou do šetření zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně. Šetření je rozděleno na měsíční šetření, do kterého jsou zahrnuty vybrané jednotky, a čtvrtletní šetření obsahující zbylá hromadná ubytovací zařízení. Údaje o návštěvnosti jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení Informace o kapacitách se získávají z ročního statistického šetření v hromadných ubytovacích zařízeních sloužících pro účely cestovního ruchu. Zjišťování je založeno na využívání Registru ubytovacích zařízení, výsledky se zpětně používají pro jeho aktualizaci. Do šetření jsou zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně a vykazují stav k 31. prosinci nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průběhu daného roku. Do roku 2002 (včetně) vykazovaly jednotky stav k 31. červenci daného roku. Publikovaná data jsou souhrnem zpracovaných údajů za předložené dotazníky a také údajů za ta hromadná ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník. V tomto případě byly použity informace o kapacitě z Registru ubytovacích zařízení, který je průběžně aktualizován z výsledků šetření a z dostupných informačních zdrojů. ad 2. Domácí a výjezdový cestovní ruch Česká statistika cestovního ruchu přešla od roku 2003 z ročního na čtvrtletní zjišťování o výjezdovém a domácím cestovním ruchu České republiky. Jeho zdrojem je výběrové šetření cestovního ruchu. Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15-ti let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Ten je dotazován na cesty, jež uskutečnil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času, rekreace nebo služební cesty mimo své obvyklé prostředí (tj. mimo své trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu apod.). Údaje zjištěné ve výběrovém šetření jsou přepočteny na celou populaci starší 15 let. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvého stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. Výběrové šetření cestovního ruchu probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně. ad 3. Hraniční statistika Měsíční údaje o příjezdech nerezidentů (zahraničních osob) do České republiky a výjezdech rezidentů (osob žijících na území ČR déle než 1 rok) do zahraničí podle jednotlivých hraničních přechodů, tzv. hraniční statistika, jsou získávány od Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Počet osob, které překročily státní hranice, je zjišťován pracovníky cizinecké a pohraniční policie kvalifikovaným odhadem (zejména na silničních a železničních hraničních přechodech). Přesný počet je zjišťován pouze za zahraniční osoby ze států s vízovou povinností. Český statistický úřad však údaje z výše uvedené hraniční statistiky již nevyužívá, neboť od dubna 2005 organizuje MMR prostřednictvím firmy STEM/MARK průběžné dotazníkové šetření na hranicích u nerezidentů (příloha č. 8D), jehož výsledky mají podstatně vyšší vypovídací hodnotu.

89

Související ukazatele cestovního ruchu Dosud se ve většině zemí (a také v České republice) popis cestovního ruchu soustřeďuje na počty příjezdů návštěvníků a jejich charakteristiky (státní příslušnost, počet přenocování, na podmínky, za jakých cestovali a pobývali v destinaci, na účel návštěvy atd.). Kromě ČSÚ a MMR zjišťují údaje související s cestovním ruchem i jiné instituce: • ukazatele dopravy (OKEČ 60 – 63) - podrobné údaje uspořádané v časové řadě jsou obsaženy v Ročence dopravy vydávané Centrem dopravního výzkumu Ministerstva dopravy (www.cdv.cz). V rámci analýz cestovního ruchu lze použít ukazatele týkající se osobní přepravy, dopravní infrastruktury, dopravního parku, a to ve všech druzích přepravy v členění za ČR a dle krajů, včetně mezinárodního srovnání, • finanční ukazatele zahraničního cestovního ruchu (devizové příjmy, devizové výdaje) sledované Českou národní bankou. Jedná se o ukazatele dílčí, které postihují pouze některé stránky ekonomiky ovlivněné cestovním ruchem, a to příjmy a výdaje zahraničního cestovního ruchu. Jsou specifickou položkou platební bilance státu v oblasti služeb. CR zahrnuje spotřebu zboží a služeb návštěvníka v cizí zemi po dobu jeho pobytu, který trvá kratší dobu než jeden rok. Zboží a služby zahrnované do této kategorie jsou spotřebovávány během pobytu nebo vyvezeny zpět domů pro vlastní potřebu. Do položky CR platební bilance se nezahrnují výdaje spojené s mezinárodní dopravou. Vyloučeny jsou také nákupy zboží realizované cestovatelem v cizině určené k prodeji v zemi odkud pochází, případně k prodeji ve třetí zemi. V současné úpravě je třeba cestovní ruch chápat v širším pojetí jako mezinárodní pohyb osob. • statistické údaje z oblasti kultury se týkají činnosti divadel, kin, hudebních souborů, knihoven, muzeí, galerií, hvězdáren, planetárií a astronomických pozorovatelen, tisku a jsou získávány z rezortního statistického výkaznictví Ministerstva kultury ČR a dalších informačních zdrojů. Jsou zde zařazeny údaje o zoologických a botanických zahradách, které vykazují Unie českých a slovenských zoologických zahrad, Unie botanických zahrad České republiky, a o jeskyních, které vykazuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Údaje za knihovny vysokých škol jsou přebírány z podkladů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Pro potřeby státní statistiky jsou využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Ukazatele zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet divadel, kin, knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet představení, návštěvníků, vydaných knih). V údajích za „státní“ instituce jsou zahrnuty kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (ministerstvo kultury, ministerstvo školství nebo jiný rezort, kraj, obec a město). Do „ostatních“ kulturních organizací jsou zahrnuty jednotky zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj, • lázeňství se považuje za nedílnou součást CR. Společný dokument Statistické divize OSN a Světové organizace cestovního ruchu „Doporučení k statistice cestovního ruchu" z roku 1994 zařazuje lázeňství mezi základní skupiny turistické poptávky, rovněž tak i na straně turistické nabídky – kapacita, výkony a další ukazatele lázeňských zařízení jsou sledovány jako součást komplexní statistiky CR. Naše statistika toto doporučení aplikuje - ekonomické ukazatele lázeňství - ubytovací kapacity, návštěvnost, využití kapacit jsou sledovány v rámci statistiky CR. Lázeňství je též v celkové klasifikaci oblastí CR vyhrazena samostatná oblast – zóna lázeňského cestovního ruchu. Obecně tedy lze dále třídit lázeňský CR z širšího pohledu na pobyty v lázeňských oblastech – v zóně lázeňského CR a na léčebné pobyty přímo v léčebných lázeňských zařízeních. Zóna lázeňského CR zahrnuje lázeňská města a místa s poskytováním lázeňské péče (s přírodními léčebnými zdroji, léčebné klima). Ze statistických údajů lze sledovat vývoj základních kapacitních ukazatelů podle tohoto třídění.

90

Satelitní účet CR Ve většině zemí v oblasti statistiky chybí věrohodné kvantitativní údaje. Z tohoto důvodu zástupci Eurostatu (Statistická kancelář Evropské unie), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a WTO (Světová turistická organizace) připravili jednotný rámec pro vytváření satelitních účtů pro cestovní ruch (TSA). Satelitní účet pro cestovní ruch je v České republice zaváděn od roku 1999. V roce 2006 byly zveřejněny nejvýznamnější údaje z této oblasti s výjimkou dat o zaměstnanosti. TSA vytváří ČSÚ, který čerpá mj. i ze zdrojů dat MMR a ČNB. Co se týče institucí na středním stupni řízení, jako například krajů, byly osloveny v rámci grantu o regionalizaci TSA. Ze závěrů tohoto grantu však vyplynulo, že informační zdroje na tomto stupni řízení jsou značně roztříštěné a nesourodé a tudíž je obtížné je využívat pro systémové členění TSA do regionů. ČSÚ v této oblasti vyvíjí iniciativu ve směru ke komisi pro cestovní ruch Rady Asociace krajů a k MMR s cílem pokud možno sjednotit metodiku zjišťování informací o cestovním ruchu na nižší než národní úrovni. Úkolem je vytvořit model, který bude základním a trvalým nástrojem pro kvalifikované rozhodování v rozvoji cestovního ruchu na regionální úrovni ve veřejném i podnikatelském sektoru s využitím dat ze satelitního účtu pro cestovní ruch. Satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu globálních standardů, podle nichž lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství. Zaměřuje se na: • procentní podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP, • podíl cestovního ruchu na vytváření pracovních míst, • objem kapitálových investic vyvolaných cestovním ruchem, • daňové příjmy z aktivit cestovního ruchu, • vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu. Účelem, cílem a smyslem satelitního účtu cestovního ruchu je: • poskytovat údaje o cestovním ruchu, které se striktně opírají o systém národního účetnictví a jsou slučitelné s doporučeními WTO a statistické komise OSN týkajícími se turistické statistiky tak, aby umožnily vzájemné porovnání s jinými odvětvími ekonomiky i mezi jednotlivými zeměmi, • poskytovat soustavu mezinárodně porovnatelných ukazatelů a účtů, vycházejících a fungujících v rámci národních účetních principů, • analyzovat cestovní ruch komplexně z ekonomického hlediska, • umožnit vládním a dalším orgánům bližší pohled na cestovní ruch a jeho sociálně ekonomické funkce a na ekonomické a další přínosy cestovního ruchu, • poskytovat informace o profilu zaměstnanosti v odvětvích cestovního ruchu; • poskytovat údaje o velikosti kapitálových investic do cestovního ruchu a podklady pro analýzu jejich vazby na nabídku v cestovním ruchu; • poskytovat informace o základním jmění a kapitálové základně.

91