Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
„KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2014-2020“ Hodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu dle přílohy č.9, včetně hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
červenec 2012
Hodnocení bylo zpracováno k verzi koncepce ze dne 30. června
VII/2012
1
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Název koncepce: Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 Předkladatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Kontaktní spojení: oprávněný zástupce předkladatele Aleš Hozdecký ředitel odboru cestovního ruchu e-mail:
[email protected] tel: +420 234154 246 kontaktní osoba Ing. Radek Chaloupka vedoucí oddělení integrace a konkurenceschopnosti cestovního ruchu e-mail:
[email protected] tel: +420 234 154 550 Odborný tým garanta koncepce: Masarykova univerzita, fakulta ekonomicko správní Lipová 507/41a, 602 00 Brno doc. RNDr. Vystoupil Jiří, CSc. (odborný garant) Ing. Šauer Martin, Ph.D. Ing. Bc. Andrea Holešinská, Ph.D. Ing. Ondřej Repík Hodnotitelský tým SEA: hodnocení vlivů na životní prostředí RNDr. Jiřina Vargová autorizace MŽP ČR č. 16436/4445/92 ze dne 26.1.1993 (poslední prodloužení ze dne 26.1.2012) Ing. Květa Konečná autorizace MŽP ČR č. 8129/952/OPVŽP/97 ze dne 24.9.1997 (poslední prodloužení ze dne 7.6.2011) hodnocení vlivů na soustavu NATURA 2000 RNDr. Milan Macháček autorizace MŽP ČR č. 69909/ENV/06-2396/630/06 ze dne 30.1.2007 (poslední prodloužení ze dne 24.11.2011) pro oblast hodnocené vlivů na veřejné zdraví MUDr. Eva Rychlíková autorizace MZd ČR č. 2/2010 s platností do 8.8.2015 RNDr. Jiří Skorkovský
VII/2012
2
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................ 5 1. 1.1 1.2 1.3
OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Základní informace o Koncepci CR....................................................................................25 Obsah a cíle Koncepce CR ...............................................................................................25 Vztah Koncepce CR k jiným koncepcím.............................................................................43
2.
INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Vymezení dotčeného území ..............................................................................................53 Základní charakteristiky stavu prostředí v dotčeném území ...............................................53
2.1 2.2 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 4.
4.1 4.2 4.3 4.4 5.
5.1 5.2 5.3 6.
6.1 6.2 6.3 7.
CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Geologie a geomorfologie…………………………………………………………………………59. Klima……………………………….. .....................................................................................67 Ovzduší………………………………………………………………………………………………68 Voda………………………………………………………………….. ........................................73 Horninové a půdní prostředí………………………………………………………………………83. Zemědělský půdní fond .....................................................................................................83 Pozemky určené k plnění funkcí lesa……………………………………………………………86. Příroda a krajina……………………………………………………………………………………87. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Současné problémy životního prostředí významné pro Koncepci CR .................................92 Potenciál střetů cestovního ruchu s životním prostředím a veřejným zdravím ……………94 Hodnocení vlivů Koncepce CR na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ........................................................................100 Vazby Koncepce CR k ZCHÚ velkoplošného charakteru .................................................105 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY DO ÚVAHY BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Způsob stanovení cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví .............................107 Referenční cíle ochrany ŽP a VZ pro oblast cestovního ruchu ........................................107 Vazby Koncepce CR k prioritám rozvoje velkoplošných ZCHÚ.........................................109 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení obsahového zaměření Koncepce CR .............................................................112 Identifikace závažných vlivů priorit a opatření Koncepce CR na ŽP a VZ .........................115 Souhrnné zhodnocení vlivů Koncepce CR na ŽP .............................................................116 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ……………………………………………………………………….119
VII/2012
3
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
8.
8.1 8.2 8.3 9. 9.1 9.2 10.
VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) Výběr zkoumaných variant ..............................................................................................122 Popis provedení posouzení vlivů Koncepce CR na životní prostředí................................122 Problémy při shromažďování požadovaných údajů ..........................................................123 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sledování vlivů implementace Koncepce CR na životní prostředí.....................................124 Návrh environmentálních indikátorů .................................................................................127 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE ……………………..…..128
11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ 11.1 Environmentální hodnocení projektů ………………………………………………………….129 11.2 Environmentální kritéria pro hodnocení projektů ............................................................131 12.
VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ...........................................................................134
13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ 13.1 Základní informace ………………………………………………………………………….136. 13.2 Postup a výstupy posouzení ...........................................................................................136 13.3 Závěry hodnocení...........................................................................................................137 13.4 Zapojení veřejnosti .........................................................................................................138 14.
SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ……………………………………………………..139
15.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI .....................140
16.
PŘEHLED TABULEK, OBRÁZKŮ, ZKRATEK, INFORMAČNÍ ZDROJE POUŽITÉ PŘI HODNOCENÍ …………………………………………………………………………………………………………144
PŘÍLOHY ............................................................................................................................................. 1) Znění Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 (VI/2012) 2) Posouzení vlivu Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (VI/2012) 3) Tabelární identifikace vlivů priorit a opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 na ŽP (VII/2012) 4) Hodnocení vlivu na zdraví obyvatel podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014 – 2020 (V/2012) 5) Návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014 – 2020 na životní prostředí
VII/2012
4
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
ÚVOD V květnovém vydání (7.5.2012) pravidelného periodika Tourism Review Czech Edition jsou uvedeny čtyři hlavní dlouhodobé problémy cestovního ruchu, na které upozornil Martin Lohmann, výkonný ředitel Institutu pro průzkum trhu cestovního ruchu v Severní Evropě (N.I.T.). Dle odborníků čekají cestovní ruch velmi komplexní problémy: viz. http://www.tourism-review.cz/svetova-turistika-problemy-na-obzoru-news3228. Jak je uvedeno, najít jednoduché řešení bude nemožné: Významným problémem, kterému bude nejspíš světová turistika brzy čelit, je globalizace nabídky a poptávky. Tomuto problému čelí všechny destinace. Globalizace dnes stojí v ostrém protikladu ke snahám o ochranu životního prostředí turismem exponovaných lokalit. Region, který se snaží oslovit turisty a podpořit cestovní ruch musí na druhou stranu také podporovat ochranu životního prostředí. Problémem číslo dvě jsou náklady a zisky. Jinými slovy, co opravdu dává světu turismus? Cestovní kanceláře a podniky v cestovním ruchu sledují zisk, ale na oplátku by měly turistům nabídnout možnost si odpočinout a užít si za své peníze kvalitní služby, prostředí a nerušenou dovolenou. Jestli neexistuje záruka, že vztah mezi poskytovateli služeb v cestovním ruchu a jejich zákazníky bude vzájemně výhodný, celá turistika postrádá smysl. Nebezpečím je přílišná zátěž životního prostředí s tím, jak se turistika rozšiřuje do stále nových a nových oblastí. Takový postup může připravit daný stát o jeho kulturní a přírodní bohatství. Při propagaci aktivit cestovního ruchu nesmí být zapomenuto na potlačování negativních dopadů, které může turistika způsobit. V opačném případě se rozvoj turismu stává nebezpečným. V turismu stále vznikají nové projekty. Nezbytné je udržovat rovnováhu mezi tím, co pozitivního cestovní ruch přináší pro poskytovatele na straně jedné a pro zákazníky na straně druhé. Adaptace je proto dalším problémem, který bude ovlivňovat vývoj světového cestovního ruchu, včetně přizpůsobení se požadavkům kvality a ochrany životního prostředí. Neposledním problémem světové turistiky je vlastní sebekontrola. Nad mnoha faktory stojí riziko nadměrného navýšení kapacity. Při výkladu této problematiky je použit příklad výletní lodi. Je snahou zvyšovat kapacitu a velikost lodi a současně s tím snižovat ceny poskytovaných služeb na lodi. Tím si podnikatelé sami kopou hrob. Krutou konkurenci přežije jen pár podniků, kteří budou schopni uspokojit nejen masivní růst poptávky, ale i kvalitu služeb. Tým odborníků, v čele s Martinem Lohmannem, věří, že probíhající výzkum by měl přispět k nalezení odpovědi na problémy rozvoje globalizace cestovního ruchu se souběžným respektováním požadavků na kvalitu a ochranu životního prostředí. Do portfolia nástrojů, bez nichž nelze nastavit, realizovat, monitorovat a vyhodnocovat rovnováhu mezi pozitivními přínosy cestovního ruchu a zachováváním či zlepšováním kvality životního prostředí, mj. náleží i strategicko rozvojové dokumenty v oblasti cestovního ruchu. Mezi ně bezpochyby patří i státní politiky cestovního ruchu.
VII/2012
5
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Proto je nyní při tvorbě nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 (dále jen Koncepce CR) zcela na místě obava některých dotčených orgánů veřejné správy (dále jen DOVS), zda tento nově připravovaný strategicko rozvojový dokument svými navrhovanými opatřeními a aktivitami nebude negativně působit na kvalitu životního prostředí ČR a úroveň veřejného zdraví obyvatel ČR, potažmo jejích návštěvníků. Následující přehled shrnuje nejvýznamnější obavy, potažmo požadavky na rozsah hodnocení vlivů předkládané koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen ŽP a VZ), které vznesli zástupci DOVS během zjišťovacího řízení uskutečněného v souladu s požadavky § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon stanovuje nejen postupy v procesu posouzení vlivů koncepcí na ŽP a VZ, ale i rozsah tohoto posouzení, který má reflektovat relevantní požadavky DOVS. K zveřejněnému oznámení pro zjišťovací řízení se během zjišťovacího řízení vyjádřili: Český báňský úřad v Praze Státní úřad pro jadernou bezpečnost Ministerstvo zdravotnictví Újezdní úřad vojenského úřadu Březina ČIŽP, ředitelství Praha Hlavní město Praha Liberecký kraj Ústecký kraj Středočeský kraj Za krajské úřady, odbory ŽP se vyjádřili Magistrát hlavního města Praha Krajský úřad Libereckého kraje Krajský úřad Královéhradeckého kraje – 2 vyjádření Krajský úřad Olomouckého kraje Krajský úřad Středočeského kraje Krajský úřad Zlínského kraje Krajský úřad Pardubického kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Za MŽP se vyjádřili: Odbor ochrany vod Odbor ochrany ovzduší Odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Odbor výkonu státní správy VI Za správy CHKO a národních parků se vyjádřili: Správa CHKO Kokořínsko Správa CHKO Třeboňsko Správa CHKO Slavkovský es Správa CHKO Bílé Karpaty Správa CHKO Blanský les Správa KRNAP Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Český kras VII/2012
6
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Správa CHKO Křivoklátsko Dále se vyjádřili: Pan Josef Jůza, Praha 6 V následujících odstavcích je provedena souhrnná rekapitulace připomínek dotčených územních samosprávních celků a dotčených správních úřadů včetně komentáře zpracovatelů dokumentace k těmto připomínkám. 1) ČESKÝ BÁŇSKÝ ÚŘAD
Sdělujeme Vám, že k zaslanému vyjádření Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR za období 2014 – 2020 nemá Český báňský úřad připomínky. Komentář: není potřeba 2) STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST
Z předloženého dokumentu vyplývá, že „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020“ bude dokončena v srpnu 2012. Z hlediska kompetencí SÚJB stanovených atomovým zákonem č. 78/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v platném znění, nemáme připomínky ke koncepci „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020“ Komentář: není potřeba
3) MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Předložený návrh koncepce neobsahuje konkrétní opatření k dosažení požadovaného cíle a ve své rovině je velmi obecný. V dané fázi proto MZ k materiálu neuplatňuje připomínky. Komentář: přílohou tohoto dokumentu je Hodnocení vlivu na zdraví obyvatel podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Koncepce Státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014 – 2020, autor: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, MUDr. Eva Rychlíková, RNDr. Jiří Skorkovský 4) ÚJEZDNÍ ÚŘAD VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA
Vzhledem k charakteru území vojenského úřadu Březina nemá Újezdní úřad vojenského újezdu Březina k výše uvedené koncepci připomínek. Současně oznamujeme, že koncepce byla vyvěšena na našich úředních deskách. Komentář: není potřeba
VII/2012
7
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
5) ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ČIŽP nemá k předloženému oznámení žádné připomínky. Komentář: není potřeba
6) HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Na základě analýzy stavu životního prostředí a aktuálního zaměření posuzované Koncepce ČR byly stanoveny klíčové problémy životního prostředí, vztahující se k řešené problematice: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Snižování nadměrné zátěže území regulací ČR v přetížených území Podpora ekolog. šetrných druhů dopravy v územích atraktivních pro ČR, včetně center měst Ochrana historického prostředí Zkvalitňování místního prostředí v rámci činnosti turistických zařízení Environmentální osvěta a výchova Zvyšování regionálních rozdílů v životní úrovni obyvatel
Z hlediska hlavního města Prahy doporučujeme, aby se zpracovatel Koncepce zaměřil především na první tři body. Variantní posouzení koncepce nepožadujeme. Komentář: předložený dokument tento požadavek akceptuje
7) LIBERECKÝ KRAJ
Předložený materiál je formulován velmi obecně a jako takový nemá za cíl definovat konkrétně hlavní cíle a priority rozvoje cestovního ruchu v rámci jednotlivých oblastí. Dle našeho názoru má charakter rámcové informace o přípravě, postupech a obecných principech budoucího zpracování vlastní koncepce. Vzhledem k výše uvedenému tak nemůžeme v této fázi konkrétně posoudit případný dopad záměrů koncepce na životní prostředí a zdraví obyvatel Libereckého kraje. Nicméně nevylučujeme její možný vliv na tyto oblasti. Předpokládáme proto, že návrh vlastní koncepce bude ještě předložen k diskuzi a připomínkovému řízení. Komentář: návrh koncepce byl posouzen ve vnitřním i vnějším připomínkovém řízení. Předložené připomínky a požadavky byly zapracovány do výsledné koncepce.
8) ÚSTECKÝ KRAJ
Požaduji provést posouzení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Komentář: požadavek akceptován předložením tohoto dokumentu. VII/2012
8
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
9) STŘEDOČESKÝ KRAJ
Středočeský kraj nemá k oznámení ,,Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020“ žádné připomínky. Komentář: není potřeba 10) MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Z hlediska ochrany ovzduší: Cestovní ruch jako celek je svými dopady na kvalitu ovzduší spíše okrajovým činitelem v porovnání s dalšími faktory antropogenních aktivit jak na území ČR, tak rovněž i hl. m. Prahy, která nese dominantní podíl cestovního ruchu a s ním spojených dopadů. Proto se nedomníváme, že by problematice vlivů na ovzduší měla být v rámci koncepce věnována nějaká mimořádná pozornost. Nyní ve fázi oznámení koncepce bez připomínek. Komentář: není potřeba Z hlediska ochrany přírody a krajiny: Jedná se o obecně formulovaný záměr, vztažený na územní ČR . Cíle a závěry strategie jsou stanoveny obecně, bez uvedené lokalizace a dopadu. V rámci předloženého dokumentu a zde obecně stanovených cílů, lze konstatovat, že z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny nemáme námitek. Ostatní oddělení Magistrátu hlavního města Prahy nemají k předmětnému oznámení koncepce žádné další zásadní připomínky. Komentář: není potřeba 11) KRAJSKÝ ÚŘAD LIBERECKÉHO KRAJE
Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu: Podle obsahu dokumentace oznámení ,,Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014-2020“ nelze posoudit rozsah dopadu dané koncepce na zemědělský půdní fond (ZPF). Dle názoru orgánu ochrany ZPF by daná koncepce měla být v souladu s koncepcí státní politiky životního prostředí. Komentář: politika ŽP.
předložená koncepce akceptuje zásady stanovené v dokumentu Státní
Z hlediska vodního hospodářství: Koncepci nelze z hlediska zájmů chráněných ustanovením vodního zákona objektivně posoudit, neboť zcela chybí vyhodnocení naplňování dlouhodobých cílů a priorit ČR v oblasti rozvoje cestovního ruchu z let předešlých a zejména vyhodnocení dopadů na jednotlivé složky ŽP, v daném případě na útvary povrchových a podzemních vod. Kapitola C), údaje o dotčeném území , podkapitoly C.3 a C.4, které se týkají vody, jsou zpracované neodborně, nereagují na novou vodoprávní legislativu, která implementuje požadavky EU. Např. vyhodnocení odkanalizování a čistění odpadních vod z aglomerací větších než 2000 EO do roku 2010, včetně nitrifikace a denitrifikace, zpracovatel používá VII/2012
9
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
nesprávných ukazatelů – již neplatných imisních standardů místo norem environmentální kvality pro útvary podzemních a povrchových vod atd. Komentář: příslušná kapitola v této dokumentaci je zpracována s ohledem na výše citovanou legislativu. Z hlediska odpadového hospodářství: K oznámení koncepce neuplatňujeme žádné připomínky. Komentář: není potřeba Z hlediska ochrany ovzduší: Orgán ochrany ovzduší konstatuje, že předložené oznámení obsahuje z hlediska ochrany ovzduší velmi stručnou charakteristiku vývoje emisí a imisní situace na území ČR od počátku 90. let minulého století do roku 2010. Je konstatováno překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro uvedené relevantní znečišťující látky a jejich stanovené skupiny v roce 2010. Orgán ochrany ovzduší uvádí, že z hlediska ochrany ovzduší není k údajům a skutečnostem, tak jak jsou v předloženém oznámení uvedeny, žádných připomínek. Komentář: není potřeba Z hlediska ochrany přírody: Koncepce nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Odůvodnění: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014 -2020 je základním dokumentem politiky cestovního ruchu, který formuluje témata a aspekty, které jsou významné pro podporu cestovního ruchu ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o poměrně obecný dokument, který řeší problematiku cestovního ruchu v rámci celé ČR, lze konstatovat, že tato koncepce nemůže mít konkrétní vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu, ptačí oblast či soudržnost soustavy Natura 2000. Proto lze významný vliv koncepce na soustavu Natura 2000 vyloučit. Toto stanovisko platí pouze pro území kraje mimo CHO a NP. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. Z hlediska zájmů chráněných lesním zákonem: Str. 26 – Lesní půdní fond – jedná se o zastaralý pojem, dnes se používají Pozemky určené k plnění funkcí lesa. Str.26 – text ,, cílené finanční podpory státu“ doporučujeme nahradit textem ,,cílené veřejné podpory“, protože podpora vychází zejména z rozpočtů krajů a z evropských fondů, nikoliv ze státního rozpočtu. Obecné připomínky: Text vůbec nepřipomíná hodnocení koncepce cestovního ruchu. Je psán naprosto univerzálně a mohl by takto být použit na jakoukoliv jinou koncepci. V částech zabývajících se lesy jsou vyslovovány různé názory či hypotézy, které by mohly být řešeny v odborné diskusi, ale není zde patrný žádný vztah k cestovnímu ruchu. Vůbec zde není pojednáváno o případném ohrožení lesů cestovním ruchem. VII/2012
10
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Formální připomínka: Materiál je distribuován ve formě, která neumožňuje vyhledávání textu, čímž je značně ztíženo jeho rychlé vyhodnocení dotčenými orgány. Požadavky na obsah dokumentu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí: Zabývat se možným poškozením (ohrožením) lesa nadměrným cestovním ruchem, případně vytipovat oblasti, kde k takovému stavu již dochází. Zabývat se financováním lehké turistické infrastruktury (opravy chodníků, značení turistických cest). Komentář: připomínkovaným textem bylo Oznámení o zahájení prací na Koncepci CR, proto se v textu oznámení nemohla vyskytovat konkrétní fakty o obsahu koncepce s vazbou na jednotlivé složky ŽP. Zadavatel i zpracovatelé koncepce byli s výše uvedenými připomínkami okamžitě seznámeni. Snahou všech zúčastněných stran pak byla při následné tvorbě koncepce akceptace obav z možného poškození lesů nadměrným cestovním ruchem. Hodnotitelský tým SEA tuto obavu spojil s obavami z poškození i jiných složek ŽP a následně formuloval opatření, která zazní v závěru hodnocení SEA, a která by měla tyto aspekty preventivně minimalizovat. Doporučení k financování lehké turistické infrastruktury bude ošetřeno shodným způsobem. Předložená Koncepce CR je koncepčním dokumentem celorepublikového charakteru, bez specifikace variant a projektů, které by v budoucnu měly naplňovat její definované cíle s rozvojovými prioritami cestovního ruchu v ČR. Míru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví nelze proto nyní konkretizovat. Lze však doporučit k celorepublikové realizaci taková opatření, jejichž zavedením může dojít k preventivním zamezením vzniku či minimalizaci negativních vlivů na ŽP a VZ, které by se budoucími konkrétními projekty mohly v cestovním ruchem exponovaných lokalitách vyskytnout. Ostatní oddělení Odboru životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje nemají k předmětnému oznámení koncepce žádné další zásadní připomínky. Komentář: není potřeba.
12) KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE
Z hlediska ochrany přírody a krajiny: Krajský úřad konstatuje, že s ohledem na obecnost předkládaného materiálu, je v další etapě jeho projednávání a schválení nezbytné zdůraznit, že konkrétní opatření vycházející z koncepce musí respektovat zájmy chráněné cit. zákonem, tj. zejména ochranu územních systémů ekologické stability, územní soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti), zvláště chráněná území, ale i biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Proti oznámení koncepce nemá krajský úřad jako orgán ochrany přírody zásadní námitky. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem.
VII/2012
11
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Z hlediska ochrany vod: Není k předloženému oznámení připomínek. Vzhledem k tomu, že v současné fázi rozpracovanosti nejsou jasně stanovena opatření, lze vlivy na životní prostředí a na veřejné zdraví odhadovat jen z povahy dokumentu. Míra vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví bude tedy záviset na stanovených opatřeních a jejich lokalizaci do konkrétního území ( v rámci vymezení příslušných ploch, koridorů a oblastí). Případné vlivy na tuto složku životního prostředí bude možno konkrétněji vyhodnotit až na základě následných programových a koncepčních dokumentů, jež budou konkretizovat nástroje a realizaci cílů projektu. Ostatní oddělení Odboru životního prostředí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje nemají k předmětnému oznámení koncepce žádné další zásadní připomínky. Komentář: toto stanovisko plně vystihuje charakter a účel hodnocené koncepce. 13) KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE
Oddělení lesnictví: Bez připomínek, jen požadujeme opravit pojem ,,lesní půdní fond“ na ,, pozemky určené k plnění funkcí lesa“. Komentář: požadavek splněn. Oddělení ochrany přírody: Nelze vyloučit, že uvedená koncepce může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Zdůvodnění: Posuzovaná koncepce patří mezi základní strategicko – plánovací dokumenty politiky ČR pro oblast rozvoje cestovního ruchu. V navrhované části koncepce budou mimo jiné definovány strategické cíle rozvoje cestovního ruchu v ČR pro dané období, k nim budou stanoveny priority a opatření se zdůvodněním jejich potřebnosti. Orgán ochrany přírody dospěl k závěru, že právě při stanovování některých strategických cílů rozvoje cestovního ruchu, týkající se dovolené v přírodě, případně sportovních a aktivních dovolených v krajině, nelze vyloučit jejich významný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Orgánu ochrany přírody není znám jejich charakter ani lokalizace. Mezi potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 by ve správním obvodu krajského úřadu mohly patřit vzhledem ke své atraktivnosti a rozloze – např. ptačí oblast Králický Sněžník, EVL Rychlebské Hory – Sokolský hřbet, EVL Rychlebské hory – Račí údolí, EVL Zlaté hory – Černé jezero, EVL – Údolí Bystřice a dále pak vzhledem ke svému typu např. EVL Horní Morava, EVL Litovelské Pomoraví, EVL Morava – Chropyňský luh a EVL Bečva – Žebračka, jejichž osou jsou řeky, potenciálně vhodné pro vodní turistiku. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem.
VII/2012
12
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Ostatní oddělení Odboru životního prostředí Krajského úřadu Olomouckého kraje nemají k předmětnému oznámení koncepce z hlediska kompetencí vyplývajících z příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí další podmínky. Komentář: není potřeba.
14) KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE
Předložené oznámení koncepce nemá zpracovanou návrhovou část. Požadujeme, aby při definování cílů koncepce a při stanovování opatření k jejich naplňování byly zohledněny a respektovány zákonem chráněné zájmy ochrany přírody a bylo hledáno řešení bez nežádoucích dopadů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, zvláště chráněná území – přírodní rezervace a přírodní památky, regionální území systémy ekologické stability, zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Jako orgán ochrany přírody podle ust. § 77a odst. 4 písm. n) zákona sděluje, že v souladu s ust. § 45i odst. 1 citovaného zákona nelze vyloučit významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé z evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí na území v působnosti našeho úřadu. Předložené oznámení koncepce přináší pouze obecné údaje o obsahu koncepce, nejsou v něm stanoveny strategické cíle, ani definovány priority a opatření k naplňování cílů. Materiál je tedy příliš obecný, než aby bylo možné identifikovat konkrétní vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, nicméně koncepce se z hlediska své povahy může významně dotýkat složek životního prostředí , navíc řada aktivit cestovního ruchu se zaměřuje na využívání přírodních hodnot území a strategické cíle koncepce či opatření mohou být situovány přímo na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a přijaté řešení může mít významný dopad na předměty ochrany či celistvost některé evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Proto v souladu s principem předběžné opatrnosti nelze vyloučit možnost významného ovlivnění stavu předmětu ochrany nebo celistvost některé z evropsky významných lokalit či ptačích oblastí ve Středočeském kraji nacházejících se v území působnosti našeho úřadu. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění (dále jen zákon). Koncepce neřeší problémy v ochraně ovzduší. Cestovní ruch na ovzduší určitě vliv má, minimálně ze související dopravy. Ve Středočeském kraji lze předpokládat rozšíření dalších letišť (např. Vodochody, Mnichovo Hradiště). Dále stále není určena trasa obchvatu kolem Prahy. Komentář: tuto problematiku postihnou dokumenty a koncepce lokalizované do konkrétních území. V takovém případě již bude možno vyhodnotit míru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví .
VII/2012
13
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změnách některých dalších zákonů (dále jen zákon). Na str. 36 jsou obrázky (sloupkové grafy) s produkcí odpadů v letech 2003 a 2008. V následujícím textu se již hodnotí vývoj produkce v roce 2010. Bylo by dobré, kdyby do předcházejících obrázků byla doplněna i produkce odpadů za roky 20092010. Potřebné údaje jsou určitě k dispozici (např. CENIA). Komentář: akceptováno. Z hlediska dalších složkových zákonů nemá Krajský úřad Středočeského kraje po projednání žádné připomínky. Komentář: není potřeba.
15) KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE
Ke ,, Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020“ vydává krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vyjádření: Žádný z úseků odboru životního prostředí a zemědělství nemá ke koncepci připomínky. Komentář: není potřeba.
16) KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE
Dotčené orgány státní správy odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje nemají k návrhu výše uvedené koncepce připomínky. Komentář: není potřeba.
17) KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE
Ke ,, Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020“ vydává krajský úřad Karlovarského kraje, jako dotčený správní úřad toto vyjádření: Žádný z úseků odboru životního prostředí nemá ke koncepci připomínky. Komentář: není potřeba.
18) MŽP, ODBOR OCHRANY VOD
V kapitole B.8, Mezinárodní úroveň, doporučujeme do seznamu dokumentů doplnit i Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23.října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. V kapitole B.8, Republiková úroveň, doporučujeme do seznamu dokumentů doplnit i stávající dokument Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010.
VII/2012
14
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
V kapitole C.3, Jakost povrchových a podzemních vod je popsána pouze jakost vod povrchových, dále jsou zde uváděna data a obrázek č. 7 k roku 2009, k dispozici jsou však již aktuální údaje k roku 2010. V kapitole C.3, Vypouštění odpadních vod a množství vypouštěného znečištění na straně 21 doporučujeme nahradit větu „Celkový trend je klesající“ za formulaci „Množství vypouštěných odpadních vod v roce 2010 stagnovalo, resp. navazovalo na obdobný trend v posledních letech“. V kapitole C.4, Kvalita vod doporučujeme na straně 37 upravit první větu takto: „………. K významnému poklesu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů znečištění v ČR“. V téže kapitole, opět na straně 37, je třeba upravit 2. větu od konce takto: „ Stále ještě není uspokojivě dořešena likvidace komunálních odpadních vod u obcí s počtem do 2000 ekvivalentních obyvatel“. Na straně 38 v poslední větě téže kapitoly doporučujeme nahradit termín „znečišťování“ slovem „znečištění“. Pokud budou při jednotlivých opatřeních v rámci koncepce dodrženy požadavky ochrany vod podle zákona č. 254/2001 Sb., a souvisejících předpisů, nemáme za odbor ochrany vod další připomínky. Komentář: akceptováno. 19) MŽP, ODBOR OCHRANY OVZDUŠÍ
Ke koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 nevznáším z pohledu ochrany ovzduší žádné zásadní připomínky. Pouze do kapitoly Ovzduší ( na str. 14) bychom doporučili doplnit vyhodnocení plnění imisních limitů pro ochranu vegetace a ekosystémů na území ČR (zejm. ve vztahu k přízemnímu ozónu a SO2) Komentář: akceptováno.
20) MŽP, ODBOR ZVLÁŠTNÍ ÚZEMNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
K samotnému textu předloženého oznámení uplatňujeme následující požadavek: V rámci kapitoly D. „Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území“ (str. 39) jako jeden z klíčových bodů požadujeme doplnit „respektování cílů a předmětů ochrany zvláště chráněných území při využívání území a při umisťování infrastruktury CR“.
Z hlediska doporučení k obsahu a rozsahu zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví požadujeme následující: Vyhodnotit, zda je koncepce (včetně navrhovaných cílů, nástrojů podpory a opatření) v souladu s již schválenými koncepčními dokumenty v ochraně přírody a krajiny národní úrovně (Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR – 2005, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR – 2009 včetně v současnosti projednávané SPŽP ČR 2011 – 2020). VII/2012
15
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vyhodnotit vliv koncepce (včetně navrhovaných cílů, nástrojů podpory a opatření ) na zvláště chráněná území (zda v důsledku realizace koncepce nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany zvláště chráněných území). S ohledem na výše uvedený bod vyhodnotit návrh opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území a dále porovnání a vyhodnocení případných navržených variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny.
Komentář: součástí přílohové části Hodnocení vlivů na ŽP je Posouzení vlivu Koncepce CR na zájmy ochrany přírody a krajiny, včetně vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. Předložená koncepce respektuje v plné míře nejen platné legislativní předpisy, ale i jiné koncepční dokumenty ČR, které jsou pro ni závazné. 21) MŽP, ODBOR VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY VI
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 (oznamovatel Ministerstvo pro místní rozvoj ČR č.j. 5838/2012-54 ze dne 13.2.2012) nemůže mít významný vliv na EVL a ptačí oblasti. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. 22) SPRÁVA CHKO KOKOŘÍNSKO
Nelze vyloučit, že uvedená koncepce může mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Správa obdržela dne 29.3.2012 žádost o vyjádření k výše uvedené koncepci. Správa posoudila žádost jako žádost o vydání stanoviska dle § 45i zákona, zda uvedená koncepce může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Cílem koncepce je vytvořit strategický dokument, který bude účinným nástrojem nejen z hlediska definování priorit rozvoje cestovního ruchu v ČR, ale i z hlediska možností čerpání finanční podpory pro jeho rozvoj pro příští programovací období EU, včetně reflektování jeho významu pro národní hospodářství ČR. Předložená koncepce obsahuje pouze analytickou část – zhodnocení současného stavu bez návrhů obecného řešení konstatovaných problémů. Z koncepce v této podobě ani nevyplívá, zda se jakákoliv realizace naplňování cílů koncepce dotkne samotného území CHKO Kokořínsko nebo příslušných maloplošně CHÚ. V tomto stadiu zpracování proto nelze vliv na ptačí oblasti, resp. Evropsky významné lokality ležící na území CHKO Kokořínsko nebo ve zvláště chráněných územích, kde je správa podle vyhlášky dotčeným orgánem státní správy, vyloučit.
VII/2012
16
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Komentář: součástí přílohové části Hodnocení vlivů na ŽP je Posouzení vlivu Koncepce CR na zájmy ochrany přírody a krajiny, včetně vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. 23) SPRÁVA CHKO TŘEBOŇSKO
Doporučujeme, aby se vyhodnocení možných vlivů Koncepce ČR zaměřilo především na možné střety infrastruktury cestovního ruchu (celostátního nebo regionálního významu nově budované ve volné krajině) se zvláště chráněnými územími, jejich ochrannými pásmy, ptačími oblastmi, evropsky významnými lokalitami, nadregionálními a regionálními skladebními prvky ÚSES a s dosud neurbanizovanými částmi krajiny s charakteristickým krajinným rázem. Aplikace hlavních cílů a strategických priorit Koncepce státní politiky ČR a z nich vycházejících opatření nesmí ohrozit předměty ochrany CHKO Třeboňsko ( přírodní hodnoty krajiny, přírodní funkce krajiny a krajinný ráz) a cíle ochrany přírody a krajiny CHKO Třeboňsko. Nesmí rovněž ohrozit předměty ochrany maloplošných ZCHÚ na území CHKO Třeboňsko, v NPR Řežabinec a v Řežabinecké tůně a v NPP Kaproun, a rovněž nesmí mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti Ptačí oblasti Třeboňsko a Ptačí oblasti Řežabinec a v evropsky významných lokalitách ve správním obvodu Správy CHKO Třeboňsko. Je žádoucí, aby byly cíle Koncepce v souladu s cíly a opatřeními Plánu péče CHKO Třenoňsko 2008-2017. U těch cílů koncepce, jejichž dosažení je spojeno s rizikem nepřijatelných zásahů do výše uvedených cenných částí krajiny, je nutno v rámci koncepce hledat vhodné varianty, které mohou negativní vliv omezit. Cíleně je třeba podporovat tzn. ,,měkké“ či ,,ekologicky šetrné“ formy CR na úkor konvenčního masového cestovního ruchu, který často neúměrně zatěžuje cenná území nadměrnou návštěvností , automobilovou dopravou, produkcí odpadů atd. a způsobuje ztrátu autenticity přírodních a kulturních hodnot. Upozorňujeme na chybu, která se nachází v Oznámení koncepce v kapitole C (údaje o dotčeném území), kde je v odstavci Natura 2000 na straně č. 28-29 uvedeno, že v ČR se nachází 39 ptačích oblastí. Od roku 2009 je v ČR vymezeno o dvě ptačí oblasti více (Českobudějovické rybníky a Dehtář), je nutné informace opravit. Komentář: součástí přílohové části Hodnocení vlivů na ŽP je Posouzení vlivu Koncepce CR na zájmy ochrany přírody a krajiny, včetně vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. Předložená koncepce respektuje v plné míře nejen platné legislativní předpisy, ale i jiné koncepční dokumenty ČR, které jsou pro ni závazné. Další výše uvedené připomínky akceptovány. 24) SPRÁVA CHKO SLAVKOVSKÝ LES
Po posouzení koncepce Státní politika cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 doručené dne 29.3.2012 předkladatelem koncepce, kterým je MŽP, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 – Vršovice, dospěla Správa k závěru, že nelze vyloučit, že záměr může mít významný vliv na EVL a ptačí oblasti.
VII/2012
17
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. Pozn.: chybně uveden předkladatel koncepce, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
25) SPRÁVA CHKO BÍLÉ KARPATY A KRAJSKÉ STŘEDISKO ZLÍN
Vyhodnocení koncepce by se mělo zaměřit zejména na její možný vliv na úroveň biodiverzity, zvláště chráněné a vzácné druhy rostlin, živočichů, hub a jejich biotopy, a rovněž na krajinný ráz. Dále by měl být brán zřetel na maloplošně chráněná území, zonací CHKO, VKP. Domníváme se, že existují varianty dosažení cílů koncepce, lišící se svými vlivy na životní prostředí, které by měly být vyhodnoceny. Nadále nelze vyloučit významné vlivy koncepce na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, neboť zveřejněné podklady neposkytují dostatek informací ke konkrétnímu posouzení. Ani návrh na případné zpracování variant nelze v této fázi rozpracovanosti koncepce přesně formulovat, je třeba vyhodnotit všechny reálně možné vlivy případných variant na všechny Evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Komentář: Předložená Koncepce CR je koncepčním dokumentem celorepublikového charakteru, bez specifikace variant a projektů, které by v budoucnu měly naplňovat její definované cíle s rozvojovými prioritami cestovního ruchu v ČR. Míru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví nelze proto nyní konkretizovat. Lze však doporučit k celorepublikové realizaci taková opatření, jejichž zavedením může dojít k preventivním zamezením vzniku či minimalizaci negativních vlivů na ŽP a VZ, které by se budoucími konkrétními projekty mohly v cestovním ruchem exponovaných lokalitách vyskytnout. Součástí přílohové části tohoto Hodnocení vlivů na ŽP je Posouzení vlivu Koncepce CR na zájmy ochrany přírody a krajiny, včetně vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. 26) SPRÁVA CHKO BLANSKÝ LES
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 je v současné době formulována a předkládána tak, že její významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost ptačí oblasti nebo EVL v působnosti Správy nelze vyloučit. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. VII/2012
18
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
27) SPRÁVA KRNAP
Nelze vyloučit, že výše uvedená koncepce může mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL Krkonoše nebo Ptačí oblasti Krkonoše. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. 28) SPRÁVA CHKO JESENÍKY
Na základě posouzení předkládaného oznámení koncepce ,, Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020“ požadujeme, aby předmětná koncepce byla dále posuzována podle zákona č. 100/2001 Sb., to znamená, požadujeme vypracování dokumentace posouzení vlivů koncepce na životní prostředí. Dokumentace by se měla zaměřit na posouzení možného vlivu koncepce na části a složky přírody CHKO Jeseníky a na její krajinný ráz. Odůvodnění: V současné době dle Oznámení koncepce probíhá dokončování analytické části, která jako jediná je předmětem Oznámení. Návrhová a implementační část koncepce je zatím ve stadiu diskuzí. Přílišná obecnost a neúplnost předkládaného Oznámení neumožňuje Správě CHKO Jeseníky Oznámení přijmout a vypracování dokumentace SEA nepožadovat. Nejzávažnější problematiku spatřujeme v části návrhové a implementační. Koncepce může ve svém důsledku na území CHKO Jeseníky vnést řadu negativních vlivů na přírodu a krajinu. Vzhledem k obecnosti a neúplnosti dokumentu je nutno požadovat vypracování posouzení vlivů koncepce na ŽP. Komentář: akceptováno předložením tohoto Hodnocení vlivů Koncepce CR na ŽP v souladu a rozsahu požadavků zákona č. 100/2001 Sb. Stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona: Nelze vyloučit významný vliv předmětné koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významných lokalit a Ptačí oblasti Jeseníky, ať už samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi a záměry. Odůvodnění: Koncepční dokument tak, jak je předkládán, je v obecné rovině, neúplný a neposkytuje informace takového charakteru, na jehož základě by bylo možno významný vliv vyloučit. Dále návrhová a implementační část, které nejsou blíže specifikovány, mohou být problematické nebo přímo v rozporu s předmětem ochrany nebo celistvosti EVL a PO. Z výše uvedených důvodů Správa CHKO Jeseníky nemůže významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti EVL či PO Jeseníky vyloučit. Komentář: protože celá řada příslušných úřadů nevyloučila ve svém stanovisku vliv na EVL a ptačí oblasti, je součástí přílohové části tohoto dokumentu Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 VII/2012
19
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. 29) SPRÁVA CHKO ČESKÝ KRAS
Stanovisko k návrhu ,, Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR 2014-2020“ (dále jen ,,koncepce“) v rámci zjišťovacího řízení při vlivů na životní prostředí. Koncepce byla zveřejněna v informačním systému SEA pod kódem MZP127K. Cílem koncepce je vypracovat strategický dokument, který bude účinným nástrojem nejen z hlediska definování priorit rozvoje cestovního ruchu v ČR , ale i z hlediska možností čerpání finanční podpory pro jeho rozvoj v příštím programovacím obdobím. Rozpracovány mají být čtyři tematické oblasti: zkvalitnění nabídky CR, management CR, tvorba a marketing produktů CR, politika CR a jeho ekonomický rozvoj s respektováním principů udržitelného rozvoje. Předložený materiál blíže nerozpracovává cíle koncepce ani neobsahuje žádné konkrétní záměry. Z tohoto důvodu nelze k navržené koncepci v rámci zjišťovacího řízení zaujmout jednoznačné stanovisko. Správa předpokládá, že koncepce bude dále rozpracována a následně posuzována v procesu SEA. V rámci dalšího zpracování z pohledu zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. proto doporučuje zaměřit se vedle jiných témat na následující: a) Podpořit soustředění návštěvnosti do vybraných lokalit a tras, které jsou turisticky zajímavé i z hlediska naučného, výchovného a obecně osvětového, a kde jsou při dodržování definovaných podmínek jen minimální rizika plynoucí z jejich zátěže. b) Podpořit budování a zkvalitňování infrastruktury potřebné pro pobyt návštěvníků v krajině ve vybraných lokalitách (přístupové komunikace, orientační a informační tabule, parkoviště, cyklostezky, tábořiště, zázemí pro vodácký sport atd.) včetně služeb (občerstvení, svoz odpadu, sociální zařízení, dětské koutky atd.). c) Podpořit budování a provozování zařízení zvyšující naučný význam a atraktivnost vybraných lokalit (např. muzea v přírodě, informační kiosky a zařízení, zookoutky, botanické expozice atd.). d) Podporu budování a rozšiřování velkokapacitních ubytovacích zařízení a sportovišť (zejména pro lyžařské a vodní sporty) směřovat mimo zvláště chráněná území.
Závěr: Koncepce je zpracována pouze v hrubě obecné rovině, čtyři tematické okruhy pouze vyjmenovává bez bližšího rozčlenění a rozpracování. Správa doporučuje pokračování v posuzování vlivu koncepce na životní prostředí (SEA). Správa se v budoucnu zaměří na vypracovávání stanovisek a připomínkování konkrétních záměrů, které budou na základě koncepce navrženy a následně posuzovány v procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. a které by mohly negativně ovlivnit zájmy chráněné zákonem na území CHKO Český kras nebo v jiných zvláště chráněných územích spravovaných Správou. Komentář: akceptováno předložením tohoto Hodnocení vlivů Koncepce CR na ŽP v souladu a rozsahu požadavků zákona č. 100/2001 Sb.
VII/2012
20
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
30) SPRÁVA CHKO KŘIVOKLÁTSKO
Správa CHKO Křivoklátsko obdržela oznámení koncepce ,,Státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020“ a pro zjišťovací řízení k němu zpracovala následující vyjádření. Vliv dalšího rozvoje cestovního ruchu na přírodu a životní prostředí je nesporný a proto je třeba koncepci Státní politiky cestovního ruchu na další plánovací období rozhodně podrobit hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Díky blízké poloze Křivoklátska k hlavnímu městu Praze a krajskému městu Plzeň, s dobrým silničním i vlakovým spojením, převažuje na Křivoklátsku jednodenní návštěvnost, směřující do center, kterými jsou především památkové objekty hrad Křivoklát, Hamousův statek ve Zbečně a hrady Točník a Žebrák. V letním období k tomu přibude také relativně vysoká návštěvnost údolí Berounky, jejíž vodácké využívání v posledních letech roste a mění se směrem ke krátkodobým, často jen jednodenním akcím, organizováním půjčovnami lodí. Vícedenní pobyty u Berounky se odbývají na veřejných tábořištích a kempech. Ubytovacích zařízení jsou soustředěna především v blízkosti řeky Berounky. Největší jejich koncentrace je v lokalitě Višňová, v k.ú. Roztoky u Křivoklátu, Branov a Sýkořice, Račice, Žloukovice a Nový Jáchymov ve Středočeském kraji a Zvíkovec v Plzeňském kraji, Zdejcina, zde se jedná většinou o chatové osady v údolí Berounky a jejích přítoků. Celé povodí Berounky je zároveň oblastí s vysokou koncentrací soukromých rekreačních objektů (na Křivoklátsku cca 6500), které značnou část potenciálu cestovního ruchu vyčerpávají. Navíc je Křivoklátsko výrazně sezónní oblastí cestovního ruchu, s hlavní sezónou od května do září, bez takových atraktivit pro cestovní ruch, jako jsou velké vodní plochy nebo podmínky pro zimní sporty, není rozvoj cestovního ruchu v této oblasti příliš intenzivní a ani takový nepředpokládáme. Přesto se situace mění a to zejména tím, že řada rekreačních objektů, dříve využívaných především o víkendech během letní sezóny, je nyní využívána intenzivněji, je pronajímána prostřednictvím agentur nebo přímo a tím se kapacita významně zvyšuje. Také došlo k intenzifikaci využití řady objektů hromadné rekreace. Rekreační sezóna se postupně prodlužuje. Mění se však i charakter krátkodobé návštěvnosti, kdy mnohem více návštěvníků přijíždí motorovými vozidly, stoupá i počet cyklistů. Síť značených turistických stezek je na Křivoklátsku dostatečná, jsou vyznačeny i cyklotrasy a postupně se budují i cyklostezky. V posledních letech byla vyznačena také základní síť hypostezek. Na několika úsecích jsou turistické stezky doplněny naučnými stezkami, včetně vodácké naučné stezky podél Berounky. Základní turistická infrastruktura pro pohyb v přírodě je v zásadě vybudována, ať už je v péči Správy CHKO Křivoklátsko, Lesů České republiky, Lesní správy Lány nebo jednotlivých obcí a jejich svazků. Pro další zlepšení informovanosti návštěvníků a zlepšení environmentální osvěty, je v plánu výstavba Domu přírody, a to v samém centru CHKO Křivoklátsko a na vstupu do připravovaného území národního parku. V souvislosti s jeho vyhlášením lze očekávat určitý nárůst návštěvnosti území oblasti, ale bez většího tlaku na další rozvoj infrastruktury, zejména ubytovacích zařízení apod. Jak z uvedených stručných charakteristik situace na Křivoklátsku vyplývá, není třeba do tohoto území směřovat žádné významnější investice k budování nových kapacit cestovního ruchu, ale mělo by se jednat především o zkvalitňování současných služeb a především o zlepšení dopadu cestovního ruchu na okolní přírodu. Jedná se především o to, že jen pomalu pokračuje budování zařízení na odstraňování odpadních vod, během letní sezóny vázne i systém třídění a likvidace pevných odpadů v obcích, protože jejich produkce několikanásobně vzroste a kapacity sběrných nádob a sběrných dvorů nestačí, VII/2012
21
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
nemluvě o silné nekázni a nízkém uvědomění návštěvníků., takže znečištění přírody kolem hlavních návštěvnických tras je poměrně značné a vyžaduje vysoké nasazení lidí a vynaložení prostředků na úklid, likvidaci černých skládek a dalších následků. Správa CHKO Křivoklátsko nepředpokládá, že by ,,Koncepce Státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020“ přinesla nějaké významné impulzy pro rozvoj cestovního ruchu na Křivoklátsku, které by bylo třeba řešit v různých variantách. Spíše jde o to, jak omezit negativní vlivy cestovního ruchu na přírodu a životní prostředí zdejších obyvatel, zvláště pak silných sezónních a víkendových nárůstů návštěvníků, jejichž kázeň a ochota respektovat základní pravidla chování v přírodě a na venkově se v posledních letech zhoršuje. Komentář: Součástí přílohové části tohoto Hodnocení vlivů na ŽP je Posouzení vlivu Koncepce CR na zájmy ochrany přírody a krajiny, včetně vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracované RNDr. Milanem Macháčkem. Předložená Koncepce CR je koncepčním dokumentem celorepublikového charakteru, bez specifikace variant a projektů, které by v budoucnu měly naplňovat její definované cíle s rozvojovými prioritami cestovního ruchu v ČR. Míru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví nelze proto nyní konkretizovat. Lze však doporučit k celorepublikové realizaci taková opatření, jejichž zavedením může dojít k preventivním zamezením vzniku či minimalizaci negativních vlivů na ŽP a VZ, které by se budoucími konkrétními projekty mohly v cestovním ruchem exponovaných lokalitách vyskytnout. 31) Pan Josef Jůza, 1652 00 Praha 6
K oznámení koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014-2020 mám tuto poznámku: V části D je jedním ze zmíněných klíčových problémů podpora ekologicky šetrných druhů dopravy v územích atraktivních pro ČR (podpora cyklistické, pěší a hromadné dopravy). S tím souhlasím a doplňuji, že řešení uvedeného problému spočívá mimo jiné: 1. V kompenzaci postojů některých krajů, které do turisticky atraktivních lokalit buď neobjednají veřejnou dopravu v mimopracovní dny (jihočeský kraj, vysočina, okrajové části středočeského a Ústeckého kraje), protože svou objednávku redukují na dopravu do škol, úřadů, zaměstnání a zdravotnických zařízení, a to mnohdy jen vnitrokrajskou. 2. Odstranění bariér na státní hranici a stále mnohdy na krajských a na okresních hranicích, kdy spoje končí z obou stran před krajskou hranicí, v lepším případě jezdí do přestupního místa, ale nenavazují na sebe. U prostupnosti státní hranice veřejnou dopravou je nejhorší situace v Jihočeském kraji a kraji vysočina, u prostupnosti krajských hranic veřejnou dopravou je z hlediska cestovního ruchu neuspokojivá situace zejména na hranici Ústeckého kraje se všemi sousedními kraji, na hranici Jihočeského kraje s Plzeňským krajem a krajem Vysočina, v roce 2011 nově vznikla "železná opona" ve veřejné dopravě na hranici Pardubického kraje s Olomouckým a Jihomoravským, kde došlo k vynuceným vícenásobným přestupům bez návaznosti. Neodůvodněné bariéry na hranici okresů téhož kraje podvazující cestovní ruch existují např. mezi okresy Sokolov a Cheb. VII/2012
22
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Komentář: k uvedeným problémům lze konstatovat, že předložená koncepce není dokumentem, který by byl schopen zásadním způsobem tyto negativní skutečnosti ovlivni. Jedná se o detailní problémy v plné kompetenci krajů.
---------------------------------Dle §10d zák.č. 100/2001 Sb., na podkladě oznámení koncepce, v souladu s výše uvedenými požadavky DOVS a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., vydal odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí ČR dne 15.5.2012 pod č.j. 37980/ENV/12, následující závěr zjišťovacího řízení k obsahu a rozsahu posouzení připravované Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020.
ZÁVĚR ZJIŠTˇOVACÍHO ŘÍZENÍ
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 je koncepcí, která naplňuje dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona, proto bude zpracováno vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle ustanovení § 10e zákona. Vyhodnocení požadujeme zpracovat nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona, ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení, zejména: 1. Vyhodnotit, zda je Koncepce CR v souladu s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (např. Státní politikou životního prostředí, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Strategií udržitelného rozvoje ČR, vodohospodářskými koncepcemi, plány oblastí povodí, plány odpadového hospodářství, programy snižování emisí). 2. Vyhodnotit, zda Koncepce CR zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. 3. Posoudit, jak realizace opatření Koncepce CR zohledňuje ochranu zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin, živočichů a hub, prvků ÚSES, předmětů ochrany soustavy Natura 2000, zhodnotit možný vliv realizace na úroveň biodiverzity a vyhodnotit míru střetů infrastruktury cestovního ruchu s chráněnými územími na všech úrovních. 4. Stanovit podmínky a limity pro navrhovaná opatření k zajištění ochrany a eliminaci negativních vlivů na přírodu a krajinu včetně lokalit soustavy Natura 2000. 5. Posoudit míru vlivu Koncepce CR na zvyšování fragmentace krajiny a úbytek přírodních stanovišť. 6. V souvislosti s realizací opatření posoudit možné vlivy Koncepce CR na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. 7. V souvislosti s realizací opatření posoudit možné vlivy Koncepce CR na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky a estetickou hodnotu krajiny. 8. V případě, že jsou v koncepci konkrétní záměry uvedeny a lokalizovány, vyhodnotit, zda je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a VII/2012
23
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu podpory ekologicky šetrných forem cestovního ruchu. 9. Posoudit, zda a jak Koncepce CR zohledňuje památkovou ochranu a ochranu dochovaného kulturního dědictví (architektonického i archeologického) a jejich atraktivitu pro cestovní ruch. 10. Na základě vyjádření dotčených orgánů státní správy doplnit a zaktualizovat ve vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví informace o současném stavu životního prostředí. 11. Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení Koncepce CR vypořádat. Jelikož příslušné orgány ochrany přírody svým stanoviskem podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) nevyloučily významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá tato koncepce hodnocení důsledků na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45h a §45i zákona o ochraně přírody a krajiny.
V hodnocení požadujeme uvést jasný výrok, zda koncepce, popř. některý v ní blíže specifikovaný záměr, bude mít významný negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Dále je nutné při tomto hodnocení zohlednit zejména relevantní připomínky příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. V případech, kdy budou hodnoceny varianty řešení, požadujeme uvedení jasného výroku, zda jsou jednotlivé varianty přípustné nebo nepřípustné, popř. podmíněně přípustné. Dále požadujeme určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně navržení a posouzení opatření k předcházení nepříznivých vlivů, popř. k jejich vyloučení, snížení, zmírnění anebo kompenzaci. Výrok se může lišit k jednotlivým variantám. ----------------------Při následujícím zpracovávání hodnocení vlivů této nově předkládané Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 na životní prostředí a veřejné zdraví, postupoval hodnotitelský tým SEA nejen v souladu s požadavky specifikovanými v příloze č. 9 k uvedenému zákonu č. 100/2001 Sb., ale i v souladu se závěry citovaného zjišťovacího řízení a s dílčími výše uvedenými vyjádřeními veřejné správy.
VII/2012
24
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1
Základní informace o koncepci
Ministerstvo pro místní rozvoj je pořizovatelem koncepcí státní politiky cestovního ruchu na základě § 22 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR (kompetenční zákon) a ve spolupráci s ministr-stvy, příslušnými ústředními správními úřady a kraji tyto koncepce CR realizuje. Nově připravovaná Koncepce statní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 (dále jen Koncepce CR) bude součástí naplňování kohezní politiky EU, potažmo ČR a bude náležet mezi stěžejní strategicko plánovací dokumenty, jež jsou nezbytné pro stanovení priorit v případě čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů. Tyto prostředky na implementaci připravované Koncepce CR budou čerpány nejen z národních finančních zdrojů (státní, krajské a municipální rozpočty), ale po schválení příslušných programových dokumentů (Strategie regionálního rozvoje ČR, Národního strategického referenčního rámce ČR, Operačních programů ČR) z Kohezní politiky ČR pro nové plánovací období 2014 – 2020 i z Evropského fondu regionálního rozvoje a částečně z Evropského sociálního fondu, případě dalších evropských fondů. Absence tohoto strategicko rozvojového dokumentu by zamezila pro podporu a rozvoj cestovního ruchu ČR možnost jejich čerpání. Nově zpracovávaná Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 -2020 navazuje na nyní platnou Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2007 – 2013. Ta poprvé naformulovala základní cíle státní politiky v oblasti cestovního ruchu ČR s vazbou na pravidla a zvyklosti Evropské unie. Zpracování Koncepce CR 2014 – 2020 je nyní spolu s novým zákonem cestovního ruchu jednou ze základních priorit MMR. Současně náleží i mezi priority Vlády ČR pro rok 2012. V rámci nelegislativních úkolů vlády se předpokládá její předložení ke schválení v druhé polovině roku 2012. 1.2
Obsah a cíle koncepce
Svět kolem nás se mění. A mění se velmi rychle. Globalizační procesy se prohlubují, interdependence posiluje, státy i jednotlivci jsou stále ve větší míře ovlivňováni událostmi, které nemohou ovlivnit. Svět je daleko provázanější, ale také citlivější na změny. Neplatí to jen pouze ve všeobecné rovině, ale obzvláště v odvětví cestovního ruchu. Cestovní ruch je v prvé řadě nositelem globalizačních procesů. Míra jeho internacionalizace se zvyšuje, a to nejen na straně nabídky (nové destinace), ale také na straně poptávky (do cestovního ruchu se zapojuje stále více obyvatel naší planety). Objevují se nové, rychle rostoucí trhy, které mění představy o charakteru poptávky, její struktuře a kvalitě. Cestovní ruch není pouze příčinou těchto procesů, ale je jimi i ovlivňován. Působí na něj celá řada vlivů, jak exogenního tak endogenního charakteru. Na tyto skutečnosti reaguje i předkládaná Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020. To se projevuje ve zvolené metodice jejího zpracování.
VII/2012
25
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vychází ze skutečnosti, že cestovní ruch je velmi citlivým odvětvím národního hospodářství s významnými přesahy nejen do jiných ekonomických činností, ale také do sociálního a environmentálního prostředí. Analytická část Koncepce CR na jedné straně analyzuje vnitřní podmínky rozvoje CR v ČR, na straně druhé svoji pozornost zaměřuje i na vnější vlivy, jež systém ovlivňují. Obr.1: Cestovní ruch jako systém
Politické vlivy Vnější šoky
Ekonomic ké vlivy
Organizační struktura cestovního ruchu – destinační management
Nabídka cestovního ruchu
Politika cestovního ruchu
Sociální vlivy
Destinace cestovního ruchu
Kvalita a struktura podpůrných institucí a podnikatelského prostředí
Poptávka cestovního ruchu
Marketingové aktivity
Technolog ické vlivy
Pramen: Koncepce CR 2014-2020
Hned v úvodu textu koncepce je věnován prostor analýzám základního rámce, ve kterém se český cestovní ruchu rozvíjí. Tím je evropské prostředí, které nastavuje základní vzorce chování všech aktérů cestovního ruchu. Následně se analýzy soustředí na kvantitativní vyhodnocení trendů vývoje nabídky a poptávky cestovního ruchu. Po těchto krocích se koncepce soustřeďuje na stručné vyhodnocení základních vlivů, působících na cestovní ruch z vnějšku. Jde o analýzy ekonomického, sociální, technologického a politického prostředí. VII/2012
26
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Druhá část analytické části se zabývá především hodnocením plnění stanovených priorit a opatření v současné době platné Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období 2007-2013. Svým způsobem se vrací k analýze a hodnocení vnitřních podmínek, tentokrát zaměřených na realizované aktivity a nastavené procesy v oblasti podpory cestovního ruchu. Postupně jsou rozebírány jednotlivé priority současné Koncepce CR (Tvorba národních a regionálních produktů cestovního ruchu, Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu, Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů a Vytváření organizační struktury cestovního ruchu). Toto hodnocení si všímá nejen obsahového zaměření realizovaných aktivit, ale také efektivnosti aplikovaných nástrojů státní a regionální politiky cestovního ruchu, resp. jejich nositelů. Analytická část je ukončena podrobnou SWOT analýzou, která se zaměřuje na hodnocení tří základních oblastí analýzy. Za prvé jsou hodnoceny současné trendy v českém prostoru, dále je podrobena analýze dosavadní politika cestovního ruchu, resp. její nositelé a nástroje, a v neposlední řadě je posouzena úspěšnost či neúspěšnost naplňování jednotlivých priorit současné Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 – 2013, včetně problémových okruhů, jimiž jsou nabídky CR, management CR, tvorba a marketing produktů CR a také otázky spojené s politikou CR, s využíváním dostupných finančních zdrojů a s ekonomickým potenciálem CR v ČR. Tyto problémové okruhy jsou považovány za základní pilíře pro budoucí rozvoj a podporu CR na nové kvalitativní úrovni, tzn. i pro druhou, tzv. návrhovou část tohoto rozvojového dokumentu. V návrhové části Koncepce CR 2014 – 2020 jsou ve vazbě na nové vývojové (očekávané) trendy v oblasti cestovního ruchu ČR a v návaznosti na výstupy z analytického vyhodnocení stávajícího stavu této problematiky, definovány strategické cíle rozvoje CR v ČR pro období 2014 až 2020, k nim navazující priority a opatření se zdůvodněním jejich potřebnosti, včetně uvedení portfolia možných budoucích aktivit, které by měly pomoc tyto cíle naplňovat. V závěrečných kapitolách dokumentu je věnována pozornost nejen návrhu finančního rámce zajišťujícího potřebné zdroje pro realizaci stanovených opatření a aktivit, ale i návrhu monitoringu naplňování budoucí Koncepce CR 2014 – 2020. Předkládaná Koncepce CR je členěna do následujících kapitol I. Část analytická a. Analýza současného stavu cestovního ruchu v ČR b. SWOT analýza II. Část návrhová a. Strategická vize a cíle koncepce b. Základní priority, opatření a nástroje podpory realizace cílů koncepce III. Část implementační a. Institucionální rozměr podpory CR b. Procesní rozměry podpory CR c. Územní povaha opatření podpory CR d. Indikativní finanční rámec Koncepce CR
VII/2012
27
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Výsledky analýz stávajícího stavu vývoje cestovního ruchu v ČR Stávající stav dosavadních vývojových trendů, aktivit, subjektů a činností spolupodílejících se či zajišťujících rozvoj cestovního ruchu v ČR je v závěru analytické části koncepce přehledně shrnut do tří částí SWOT analýzy. První část se soustředí na vyhodnocení současných trendů cestovního ruchu v ČR, druhá část hodnotí stávající politiku cestovního ruchu (z hlediska kvality jejích nositelů a realizačních nástrojů) a třetí část SWOT analýzy se zabývá vyhodnocením úspěšnosti/neúspěšnosti naplňování priorit rozvoje cestovního ruchu nastavených ve stávající Koncepci státní politiky CR v ČR 20072013 v probíhajícím období. I. část SWOT analýzy:
Současné trendy cestovního ruchu v ČR
Silné stránky tematicky bohatá nabídka cestovního ruchu, návštěvníci mohou svoji dovolenou na území ČR trávit pestře a kombinovat různé formy cestovního ruchu obecně poměrně vysoká spokojenost s trávením dovolené v ČR, návštěvníci tyto pozitivní zkušenosti často předávají dále prostřednictvím word-of-mouth ČR jako bezpečná destinace zajímavá a poměrně široká nabídka památek UNESCO vysoký kulturně-historický potenciál vybraných lokalit a oblastí nejrůznější typy chráněných přírodních lokalit s řadou ojedinělých přírodních úkazů vysoká loajalita domácích návštěvníků k určitým regionům, které rádi a pravidelně navštěvují zahraniční návštěvníci z okolních zemí vnímají destinaci ČR velmi pozitivně pokračující zájem zahraničních návštěvníků o destinaci ČR, přičemž začínají postupně častěji cestovat i do regionů mnohaletá tradice českého lázeňství vyznačující se vysokou kvalitou nabízených služeb hustá a dokonale značená síť turistických tras a stezek, která je ve světovém měřítku unikátní Praha jako turistický fenomén světového významu geografická poloha ČR ve středu Evropy jako ideální místo pro účely kongresového CR tradice českého kulinářství, pivovarnictví a vinařství konání tradičních kulturně-společenských akcí národního (výběrově i mezinárodního) významu (letní hudební festivaly, KVFF, Grandprix, apod.) obsahově ojedinělé a atraktivní akce regionálního a místního významu živá tradice a folklor v mnoha turistických regionech a oblastech hustá síť železniční a autobusové dopravy Slabé stránky přílišná sezónnost nabídky cestovního ruchu přetíženost nejnavštěvovanějších středisek cestovního ruchu u domácích návštěvníků převažují jednodenní výlety, tzn. nižší využití ubytovacích kapacit zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných forem cestovního ruchu v konkurenčních destinacích (Rakousko, Německo, apod.) narušování konkurenčního podnikatelského prostředí nesystematickou dotační politikou doposud byla nabídka CR rozvíjena a podporována spíše kvantitativně než kvalitativně obtížný přístup MSP v cestovním ruchu k bankovním úvěrům velmi výrazná koncentrace zahraničních návštěvníků do Hl. m. Prahy
VII/2012
28
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Příležitosti schopnost hledat nové inovativní produkty v cestovním ruchu a následně také metody, jak je co nejlépe prezentovat potenciálním návštěvníkům zachycení aktuálních trendů v cestovním ruchu posilování dostupnosti ČR rozvojem evropské páteřní infrastruktury (dálnice, vysokorychlostní železnice, nová letecká spojení) rostoucí kvalita služeb jako zásadní faktor růstu spokojenosti návštěvníků výraznější kultivace lidského kapitálu v cestovním ruchu aktivace hlubší spolupráce jednotlivých subjektů v cestovním ruchu rozšiřující se standardizace služeb v cestovním ruchu rozvoj IT technologií ve všech oblastech cestovního ruchu rozvoj informovanosti o potenciálu ČR a jejích regionů v cestovním ruchu rostoucí zájem domácích návštěvníků poznávat prvotně vlastní zemi rozvíjející se fenomén golfu, další zkvalitňování a rozšiřování infrastruktury pro tyto účely Ohrožení zhoršení image a značky destinace Česká republika silná a aktivní konkurence v sousedních zemích, propad v kvalitě nabídky oproti těmto destinacím příchod další hospodářské krize, která opět velmi výrazně zasáhne oblast cestovního ruchu výraznější kolísání návštěvnosti ovlivněné aktuálními trendy, na které nebude schopna nabídka v ČR reagovat zhoršení zahraničně-politické situace - zavádění restrikcí pro příjezdy zahraničních návštěvníků zhoršené legislativní prostředí pro cestovní ruch nedostatek finančního kapitálu pro další rozvoj cestovního ruchu přetížení vybraných středisek cestovního ruchu jejich rostoucí návštěvností prohlubující se rozdíl v návštěvnosti mezi Prahou a regiony ČR obecný růst daňového zatížení obyvatelstva, výraznější propady příjmů domácností
II. část SWOT analýzy:
Politika cestovního ruchu – nositelé a nástroje
Silné stránky
• • • • • • • •
nositelé politiky cestovního ruchu na národní i regionální úrovni považují cestovní ruch za jednu z prioritních oblastí pro další rozvoj MMR jako hlavní garant koncepčního rozvoje cestovního ruchu na národní úrovni aktivní role MMR při přípravě zákona o spolupráci v cestovním ruchu vytvoření Podvýboru pro cestovní ruch v rámci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vznik profesních asociací a sdružení, např. Celostátního kolegia cestovního ruchu, Asociace organizací cestovního ruchu, Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu, apod. vytvoření národního satelitního účtu cestovního ruchu členství ČR v mezinárodních organizacích cestovního ruchu agentura CzechTourism jako zavedená destinační organizace na mezinárodním poli s řadou kontaktů
Slabé stránky
• • •
nedostatečná spolupráce a koordinace sektorových a regionálních politik cestovního ruchu nedostatečná koordinace a spolupráce na mezirezortní úrovni v oblasti cestovního ruchu absence legislativních mechanismů pro implementaci státní i regionální politiky cestovního ruchu
VII/2012
29
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
• • • • • •
malá podpora zkvalitňování podnikatelského prostředí v cestovním ruchu neexistence střednědobé marketingové strategie CzechTourism (v této chvíli vzniká) neprovázanost v projektech podpory cestovního ruchu mezi ROP a IOP, zejména v oblasti tvorby produktů cestovního ruchu a jejich marketingu chybějící regionalizace satelitního účtu cestovního ruchu finanční závislost již fungujících organizací cestovního ruchu na externích zdrojích nestabilní zdroje financování destinačních společností
Příležitosti
• • • • • • • •
MMR jako silná instituce do budoucna, která bude koncepčně a metodicky řídit rozvoj cestovního ruchu nastartovaní systémového přístupu k podpoře a organizaci cestovního ruchu nově zpracovávaná Koncepce politiky cestovního ruchu jako hlavní koncepční nástroje jeho rozvoje zefektivnění spolupráce mezi agenturou CzechTourism a regionálními partnery v oblasti přípravy a tvorby produktů cestovního ruchu a jejich marketingu další rozvoj přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu, zejm. v tvorbě společných turistických produktů a organizaci společných akcí obecně implementace inovativních prvků do systému řízení cestovního ruchu spolupráce MMR s vysokoškolskými pracovišti v základním a aplikovaném výzkumu CR intenzivnější spolupráce s mezinárodními organizacemi CR
Ohrožení
• • • • • •
další podceňování nezbytnosti strategického plánování a koncepčního řízení cestovního ruchu na národní i regionální úrovni nedocenění významu legislativního rámce pro další rozvoj cestovního ruchu další narušování tržního prostředí prostřednictvím poskytovaných účelových dotací do těch oblastí, které jsou schopny obstarat soukromé subjekty převedení problematiky cestovního ruchu na jiná ministerstva a rozdrobení jeho realizace do více tematických oblastí nedostatek finančních prostředků v rozpočtu centrálních orgánů (MMR, CzT), krajů, svazků obcí i samotných obcí na podporu rozvoje cestovního ruchu, případně fungování jednotlivých destinačních společností nedostatek zainteresovaných a schopných aktérů cestovního ruchu pro budování destinačních společností
III. část SWOT analýzy:
Priority Koncepce státní politiky CR v ČR 2007-2013
Silné stránky
• • • • • • • •
relativně velká podpora tvorby produktů a jejich marketingu ze strany veřejných rozpočtů vysoká absorpční schopnost realizace podpory projektů cestovního ruchu z programů ROP a IOP změna filosofie v řízení a podpoře cestovního ruchu jako nový impuls pro sofistikovanější a koordinovanější aktivity výrazné zvýšení kapacity a kvality sportovně-rekreační infrastruktury středisek cestovního ruchu vhodné podmínky na straně primární i sekundární nabídky pro tvorbu konkurenceschopných a kvalitních produktů v cestovním ruchu výběrově roste kvalita poskytovaných služeb, některé produkty a služby jsou certifikovány existence národních a výběrově regionálních struktur jako nositelů destinačního marketingu schopnost většiny TIC vytvářet na přání jednotlivých zákazníků jedno či vícedenní programy
VII/2012
30
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
• • • • • • •
realizace monitoringu návštěvnosti turistických regionů a lokalit, včetně statistických šetření ČSÚ existence a podpora veletrhů cestovního ruchu (Regiontour, Holiday World, Madi, apod.) jako příležitosti pro setkávání zástupců odborné veřejnosti nárůst akcí regionálního a národního významu, které mají potenciál vhodně doplňovat produktovou nabídku turistických regionů postupné zavádění nových inovativních prvků a produktů v nabídce cestovního ruchu celkový nárůst objemu poskytovaných služeb a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zvyšující se aktivita místní samosprávy a sdružení obcí v oblasti spolupráce při tvorbě lokální nabídky cestovního ruchu rozšiřování spolupráce příhraničních regionů a ostatních regionů a obcí se zahraničními partnery v oblasti cestovního ruchu
Slabé stránky
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
neprovázanost priorit rozvoje cestovního ruchu mezi jednotlivými operačními programy, zejména mezi ROP a IOP chybějící legislativa pro ustavení jednotné a závazné standardizace služeb značná část aktivit veřejného sektoru se orientuje na prorůstové cíle, chybí větší míra uplatňování nástrojů udržitelného rozvoje cestovního ruchu dosud nízká míra inovací turistické nabídky, která by reagovala na nové poptávkové trendy (zelený cestovní ruch, wellness, nabídka pro specifické věkové skupiny návštěvníků, apod.) přetrvávající nedůvěra ve spolupráci aktérů cestovního ruchu, zejména mezi veřejnou a soukromou sférou malá podpora výzkumu v cestovním ruchu na národní úrovni neexistence dlouhodobých marketingových strategií na národní i regionální úrovni podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu (nedostatek zkušených a kvalifikovaných pracovníků a manažerů v cestovním ruchu) aktivity nositelů na jednotlivých úrovních nejsou vzájemně zkoordinovány doposud vykonávaný marketing v CR má podobu spíše holé propagace turistického potenciálu, bez existence konkurenceschopných produktů skladba marketingových nástrojů je v mnoha případech zcela nevhodná a neefektivní komunikační aktivity nejsou dostatečně diferencovány přes jednotlivé cílové trhy produkty nejsou tvořeny ze zdola – chybí motivovaní aktéři CR nízká míra spolupráce nositelů politiky cestovního ruchu s vysokými školami nízká ochota spolupráce při realizaci PPP projektů nedostatečné zavádění nových informačních technologií dosud neexistující národní informační a rezervační systém cestovního ruchu (pouze existence několika nekompatibilních databází napříč regiony a oblastmi CR) chybí přesná definice produktu cestovního ruchu, celá řada aktérů v cestovním ruchu – především na úrovni veřejné správy – nepochopila samotnou podstatu produktu, tedy propojení více služeb dílčí nabídky cestovního ruchu.
Příležitosti
• • • •
účinná podpra zkvalitnění podnikatelského prostředí v cestovním ruchu změna přístupu jednotlivých subjektů na straně veřejného i soukromého sektoru ke vzájemné spolupráci a PPP projektům v cestovním ruchu zavedení zvýhodněných úvěrů jako hlavní ho finančního nástroje podpory pro potenciálně úspěšné a inovativní infrastrukturní projekty v cestovním ruchu podpora nabídky dalších zajímavých kulturně-historických objektů a míst využitelných pro cestovní ruch
VII/2012
31
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
• • • • • • • •
podpora budování a fungování organizačních struktur cestovního ruchu v destinacích ČR (snaha převzít zkušenosti s uplatňováním destinačního managementu v zahraničí) další rozvoj image ČR jako atraktivní destinace cestovního ruchu rozvoj a kultivace lidského kapitálu v cestovním ruchu výrazné zefektivnění regionálního marketingu cestovního ruchu rozvoj společných přeshraničních projektů cestovního ruchu zaměřených na tvorbu produktů a jejich marketing využití potenciálu špičkových IT , vysokých škol a dalších externích subjektů k inovaci produktů cestovního ruchu a jejich marketingu rostoucí kvalita webových portálů cestovního ruchu, rozšiřování jejich funkčnosti a škály nabízených služeb podpora základního a aplikovaného výzkumu v cestovním ruchu
Ohrožení
• • • • • • • • • • •
prohlubující se narušování konkurenčního prostředí vlivem stávajícího systému účelových dotací nedostatečná kvalita či rozsah infrastruktury a služeb pro cestovní ruch nedostatečné finanční zázemí MSP pro realizaci svých aktivit v cestovním ruchu podcenění monitoringu aktivit a výstupů u jednotlivých subjektů v cestovním ruchu jako hlavního nástroje pro zpětné hodnocení jejich činnosti a případné zefektivnění do budoucna opomíjení významu hodnocení dopadů cestovního ruchu na okolní prostředí a nedostatečné naplňování konceptu udržitelného rozvoje podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele malý zájem o vytvořené produkty cestovního ruchu ze strany domácích a zahraničních návštěvníků malá konkurenceschopnost produktů cestovního ruchu na evropském trhu dosud malá podpora využívání nových IT technologií v cestovním ruchu dosud malý zájem CK a touroperátorů působit na domácím trhu – nabízet regionální produkty cestovního ruchu nedostatečné statistické informace o kapacitách a výkonech cestovního ruchu na lokální a regionální úrovni
Cíle koncepce Z provedené analýzy stávajícího stavu rozvoje cestovního ruchu v ČR mj. vyplývá, že Česká republika disponuje významným historickým, přírodním a kulturním potenciálem pro jeho rozvoj, nachází se zde množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO, ale tento potenciál není v současnosti zcela využíván, což je způsobeno nedostatečně kvalitní infrastrukturou potřebnou pro cestovní ruch, nedostatečně kvalitními základními i doplňkovými službami v tomto ekonomickém odvětví národního hospodářství, včetně existence problémů spojených s kvalitou a kvalifikovaností pracovní síly, která v cestovním ruchu působí. Prozatím podstatným faktorem ovlivňujícím vyváženost cestovního ruchu v ČR je jeho výrazná koncentrace do hlavního města Prahy. Je nutné si také uvědomit, že cestovní ruch patří k odvětvím s výrazným podílem na zaměstnanosti. S jeho rozvojem souvisí i tvorba nových pracovních příležitostí, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti a k řešení s ní souvisejících problémů.
VII/2012
32
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Rozvoj cestovního ruchu v ČR pomocí moderních produktů cestovního ruchu vycházejících ze socio-kulturních specifik regionů, jejich přírodního bohatství a historického, kulturního a technického dědictví přispívá k socioekonomickému rozvoji regionů. Ten však musí být zároveň šetrný vůči přírodním a jiným zdrojům, které jsou předmětem zájmu tohoto odvětví národního hospodářství. Cílem nově předkládané Koncepce CR je zhodnocení úspěšnosti naplňování dosud platné Koncepce CR pro období 2007 – 2013 a definování nové vize rozvoje cestovního ruchu ČR pro další plánovací období 2014 – 2020, včetně stanovení jeho strategických rozvojových cílů a pro jejich naplňování i prioritních opatření a aktivit. Nově navrhovaná vize, cíle i opatření vycházejí z toho, že toto ekonomické odvětví je postaveno převážně na aktivitách subjektů náležejících do oblasti malého a středního podnikání (MSP). Na tom je také postaven systém priorit a podpůrných opatření. V souvislosti s implementací politiky cestovního ruchu je také nutné vnímat, že k jejímu naplňování přispívají aktivity uplatňované jak na úrovni národní, tak na úrovni regionů (kraje, mikroregiony, turistické oblasti), měst a obcí. Na tomto místě je nutné připomenout pozici a úlohu předkládané Koncepce CR v hierarchii strategicko rozvojových dokumentů pro oblast cestovního ruchu. Nejedná se o dokument řešící regionální či lokální projekty a detaily související s rozvojem cestovního ruchu v konkrétních územích ČR. Ale spolu s novým zákonem cestovního ruchu jde o dokument nastavující kvalitativně nová „herní pravidla“ pro tuto oblast národního hospodářství ČR. Na v této koncepci nastavené trendy a pravidla pak budou kontinuálně navazovat regionální či lokální koncepce cestovního ruchu, v nichž se již mj. budou řešit i konkrétní vazby mezi potenciálem rozvoje cestovního ruchu a potenciálem možných rozvojových kapacit v jednotlivých územích a lokalitách. Vize nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 - 2020 Strategická vize cestovního ruchu pro období 2014 - 2020 představuje Českou republiku v rámci Evropy coby destinační jedničku: s vysoce pozitivní mezinárodní image; mající kvalitní a atraktivní turistické produkty a programy; nabízející kvalitní služby s příjemnou a vzdělanou obsluhou; nabízející zajímavé kulturně-historické zážitky, sportovní vyžití, atraktivní přírodní zajímavosti; nabízející bezpečné prožití dovolené domácích a zahraničních návštěvníků; nabízející zajímavé pracovní příležitosti v cestovním ruchu; a s v praxi běžně aplikovanými principy udržitelného rozvoje.
VII/2012
33
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Globální cíl Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro nové období Při formulování globálního cíle rozvoje cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 je vycházeno z toho, že politika cestovního ruchu by měla usilovat o: růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru a kontextu; udržení relativního ekonomického postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (tvorba HDP, zaměstnanost především v malém a středním podnikání); odstraňování regionálních disparit zejména v hospodářsky slabých problémových regionech; podporu využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, avšak s garancemi zachování jejich kvality; posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu, včetně posílení monitoringu, vyhodnocování a odstraňování negativních vlivů vzniklých cestovním ruchem na prostředí a veřejném zdraví. Globálním cílem Koncepce CR je tedy zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti, udržení jeho socio-kulturního a environmentálního rozvoje. Obr.2: Grafické znázornění rozvojových potenciálů ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu, tj. k naplnění vize a globálního cíle rozvoje CR pro období 2014 - 2020
Atraktivnost
Rozvoj
Znalosti
Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy Konkurenceschopnost
Kooperace
Kvalita
Pramen: Koncepce CR 2014-2020
Dílčí strategické cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro nové období Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu je plnění následujících strategických cílů: posilovat kvalitu nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí; vybudovat strukturu institucí, která efektivně implementuje politiku cestovního ruchu; zvýšit kvalitu lidských zdrojů jako klíčového faktoru inovačních procesů; zlepšit přístup poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu; posílit roli cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu.
VII/2012
34
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Prioritní opatření k dosažení cílů rozvoje cestovního ruchu ČR v novém období Z následující tabulky č. 1 jsou zřejmá prioritní opatření navržená k dosažení cílů státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020, tj. prioritní opatření, která zaznívají i v hodnoceném koncepčním dokumentu. Tabulka 1: Priority rozvoje cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020
Strategický cíl Posilovat kvalitu nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí Vybudovat efektivní struktury institucí cestovního ruchu Zvyšovat kvalitu lidských zdrojů Zlepšovat přístup poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu Posílit roli cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu
Opatření Priorita 1
Název priority Zkvalitnění nabídky CR
Priorita 2
Management cestovního ruchu
Priorita 3
Destinační marketing
Priority 4
Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj
Stanovení priorit a opatření je dáno formulací globálního cíle a na něj navázaných dílčích strategických cílů. Základním leitmotivem návrhu je posilování konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu. Tato konkurenceschopnost je dle množství odborných studií a statí determinována řadou faktorů, které lze strukturovat následovně: kvalita nabídky, flexibilní a vzdělané lidské zdroje, kvalitní uspořádání a funkce institucí v cestovním ruchu a efektivní destinační řízení a marketing. Tento pohled není nový, ale stále platný, ověřený desetiletími rozvoje cestovního ruchu. Na tyto faktory konkurenceschopnosti jsou zaměřeny navržené priority a opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 - 2020. Grafické vazby mezi cíli zlepšování konkurenceschopnosti cestovního ruchu ČR a navrženými rozvojovými prioritami hodnocené Koncepce CR jsou znázorněny v níže uvedeném obrázku č. 3. Základem konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu je atraktivní a jedinečná nabídka cestovního ruchu. Aby se nabídka dostala na trh k potenciálním spotřebitelům, je nezbytné neustále zkvalitňovat podnikatelské prostředí, které bude generovat konkurenceschopné produkty cestovního ruchu. Jejich jedinečnost a nenapodobitelnost je dána schopností šetrně využít primární možnosti destinací, tedy i jejich přírodní a kulturně-historický potenciál. To vše musí být doplněno funkční a kvalitní infrastrukturou a doprovázeno kvalitními službami a společenskými aktivitami. Nestačí pouze vytvářet kvalitní nabídky. Ty jsou již ve většině vyspělého světa standardem. Diferenciace destinací dnes probíhá na poli efektivního oslovování vybraných segmentů populace prostřednictvím marketingových aktivit. Promyšlená marketingová strategie destinace a schopnost ji realizovat, rozhodují o úspěchu či neúspěchu nabídky na trhu. Růst konkurence a jejich aktivita či stále pestřejší nabídka možností trávení volného času význam tohoto opatření ještě posiluje. VII/2012
35
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.3: Schéma vazeb mezi navrženými prioritními opatřeními Koncepce CR 2014 – 2020 a faktory konkurenceschopnosti
FAKTORY KONKURENCESCHOPONOSTI DESTINACÍ CESTOVNÍHO RUCHU Lidské zdroje
Organizace cestovního ruchu/uspořádání institucí
Destinační management a marketing
S Í Ť O V Á N Í
S Í Ť O V Á N Í
Kvalita nabídky
Priorita 1
Priorita 2
Priorita 3
Priorita 4
Zkvalitnění nabídky CR
Management cestovního ruchu
Destinační marketing
Politika cestovního ruchu a udržitelný rozvoj
Pramen: Koncepce CR 2014-2020
Tvorba produktů cestovního ruchu a jejich marketing v tomto kontextu musí stát jednak na aktivním využívání moderních informačních technologií, a ještě významněji na kooperaci a spolupráci turistických regionů a organizací. Celý postup přípravy a tvorby turistických programů a produktů je důležité podpořit existencí (zakládáním) nezbytné organizační struktury cestovního ruchu, resp. destinačního managementu, a to jak na národní tak na regionální, resp. lokální úrovni (sdružení podnikatelů a veřejné správy, poskytování informací – místní i regionální TIC, činnost destinačního managementu, statistika cestovního ruchu, apod.). Nezbytnou podmínkou je zároveň zušlechťování lidského potenciálu a odpovídající výzkum v široké a komplexní problematice cestovního ruchu. S tímto posláním úzce souvisí také zkvalitnění fungování veřejných institucí. VII/2012
36
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Neposlední cílovou prioritou, potažmo opatřením, je koncepční rozvoj politiky cestovního ruchu v rámci hospodářské a regionální politiky, tedy politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj, při úzké propojenosti a koordinaci státní a regionálních politik cestovního ruchu. Popsanými prioritami a opařeními průřezově prostupují prvky (kvalita, znalosti, inovace, udržitelnost), které mají akcelerovat a zefektivnit naplňování cílů. Tyto prvky jsou zásadními parametry pro realizaci politiky cestovního ruchu. Zároveň se vzájemně ovlivňují a synergicky působí na procesy v cestovním ruchu. Kvalitu chápeme jako užitnou hodnotu pro spotřebitele. Představuje míru schopností destinace uspokojit nároky a očekávání jejich návštěvníků. Zvyšování kvality není pouze o vyšším standardu služeb, ale o poskytování takových služeb, které se co nejvíce blíží očekávanému charakteru služby ve vazbě na požadovanou cenu. Kvalita není součástí pouze první priority zaměřené na nabídku. Kvalita se musí prosazovat i v řídících a operačních činnostech i ve schopnostech lidských zdrojů. Realizace jednotlivých aktivit musí být založena na znalostech. Znalosti totiž přináší destinacím konkurenční výhodu. Díky vzdělání a výzkumu jsou aktéři v cestovním ruchu schopni přicházet s novými produkty a lépe se rozhodovat. Se znalostmi úzce souvisí pojem inovací. Předpokladem inovace nabídky i procesů (destinační management a marketing) v cestovním ruchu je schopnost nabyté znalosti promítnout do konkrétních aktivit a uspět s nimi na trhu. Posledním atributem všech návrhů je jejich udržitelnost. Cestovní ruch je v tomto smyslu poněkud specifickým odvětvím. Má celou řadu jak pozitivních tak negativních efektů, které se mohou při nerespektování principů udržitelného rozvoje nekontrolovatelně a nerovnovážně projevovat. Z pohledu socio-kulturních a environmentálních dopadů je zde problém tzv. turistické pasti, tedy schopnosti cestovního ruchu degradovat svými aktivitami svůj vlastní kapitál (atraktivitu destinace pro návštěvníky). Udržitelnost v ekonomickém, environmentálním i sociálním smyslu musí být paradigmatem všech strategií a aktivit odvětví cestovního ruchu. Na tuto skutečnost musí umět politika cestovního ruchu reagovat. Oproti předešlé Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2007 – 2013 nedochází k podstatné změně ve formulaci a nastavení priorit, ale co se mění je významová váha podpory zkvalitňování aktivit v navržených prioritách a následně plánovaných opatření v nich, a to v souladu se současnými a očekávanými trendy na domácím a zahraničním trhu CR. Analytická část hodnocené koncepce shrnula do níže uvedené tabulky 2 objem finančních dotací uvolněných do jednotlivých priorit stávající Koncepce CR za období 2007-6/2011, což představuje vyhodnocení cca 85-90% všech přidělených dotací pro plánovací období 2007-2013 v oblasti cestovního ruchu.
VII/2012
37
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Pro toto programové období 2007-2013 byla podpora cestovního ruchu z evropských a národních zdrojů stanovena v řádové částce 35 mld. Kč, z toho z regionálních operačních programů (ROP) 30 mld. Kč a z Integrovaného operačního programu (IOP) 5 mld. Kč. To pro podporu cestovního ruchu v ČR při celkové částce 35 mld. Kč v sedmiletém období představuje finanční rámec cca 5 mld. Kč ročně. Tabulka 2: Výše uvolněných finančních dotací dle prioritních opatření dosud platné Koncepce CR v období 2007- 6/2011
Priority a opatření Koncepce CR 2007 - 2013 Priorita 1 Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů CR Opatření 1.1 Tvorba nosných národních a nadnárodních produktů cestovního ruchu Opatření 1.2 Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2 Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu Opatření 2.1: Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury CR Opatření 2.2 Rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch s důrazem na jejich sekundární využití Opatření 2.3 Zkvalitňování služeb cestovního ruchu Opatření 2.4 Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu Priorita 3 Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Opatření 3.1 Marketing (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a regionální úrovni Opatření 3.2 Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu Opatření 3.3 Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu Priorita 4 Vytváření organizační struktury cestovního ruchu Opatření 4.1 Zakládání a činnost organizací CR na regionální a oblastní úrovni Opatření 4.2 Činnost turistických informačních center Opatření 4.3 Spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu Opatření 4.4 Krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR Celkem
dotace v mil. Kč 662,12 45,57 616,55 33 420,11 19 503,00
% podíl
12 677,68
34,15
131,90 1 107,42 2 691,09
0,36 2,98 7,24
1 994,94
5,37
390,46
1,05
305,69
0,82
365,82 36,37 180,49
0,98 0,10 0,48
148,96
0,40
0,00
0,00
37 139,14
100,00
1,78 0,12 1,66 90,00 52,51
Z tabulky je zřejmé, že naprostá většina dotací ve výši 90% směřovala do rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Shodnou relaci mělo i předešlé období 2002-2006. Tato situace je logická. V uvedené prioritě měl rozvoj cestovního ruchu v ČR dlouhodobě nejvíce slabých stránek, které byly rovněž nejčastěji uváděny v šetřeních mezi domácími a zahraničními návštěvníky České republiky. Do přípravy a tvorby konkurenceschopných národních a regionálně specifických produktů cestovního ruchu směřovala jen necelá 2 % finančních dotací, což je do budoucna varující a nepřijatelné. Do podpory marketingu produktů cestovního ruchu směřovalo přes 5 % všech finančních dodací. Tento přístup je nelogický a neefektivní a poukazuje na nedostatečnou koncepční organizaci a řízení cestovního ruchu. Tomu odpovídá i pouhé 1 % vyčerpaných dotací na organizaci a řízení CR z celkové podpory cestovního ruchu v uvedeném období. Tento negativní trend je nutné změnit, jinak nebude v nejbližší budoucnosti cestovní ruch ČR konkurenceschopný.
VII/2012
38
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Z provedené analýzy vyplývají pro následující programové období doporučení změn alokací dle jednotlivých prioritních opatření. V prvním kroku je nutná změna přístupu (nahlížení na důležitost) všech aktérů v CR, a to od drahých infrastrukturních projektů (často solitérních) k měkčím opatřením rozvíjejících zejména kvalitu poskytovaných služeb a kooperaci a informační technologie a inovace, tedy přesun kvantitativních tendencí k tendencím kvalitativním a opatřením s dominantní orientací na zkvalitnění organizace a řízení CR na všech úrovních. V následující tabulce č. 3 jsou souhrnně uvedeny nejen rozvojové priority nové Koncepce CR pro období 2014 – 2020, ale i navrhovaná opatření k jejich dosažení, včetně návrhů předpokládaných potřeb finančních alokací v členění dle těchto prioritních opatření. Tabulka 3: Předpokládané výše finančních alokací na realizaci koncepce v členění dle prioritních opatření rozvoje CR 2014 – 2020 orientační mil. Kč významová Priority a opatření (v závorkách náměty aktivit) ročně váha v %
Priorita 1: Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu Opatření 1.1 Zkvalitňování podnikatelského prostředí v CR (vytvoření Kompetenčních center pro MSP v CR; info portál o vývoji a tendencích domácí a zahranič. turist. poptávky; stanovení míst soustředěného turistického CR; zavedení úvěrové politika pro rozvoj CR;) Opatření 1.2 Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury CR (zvyšování standardu ubytov. zařízení; dovybavení středisek CR doprovodnou turist. infrastrukturou; budování středisek venkovské turistiky; zkvalitnění dopravní dostupnosti turist. destinací, včetně bezmotorové dopravy;) Opatření 1.3 Zkvalitnění nabídky služeb CR (tvorba, zavádění, klasifikace, kategorizace a certifikace standardů kvality služeb v sektoru CR; návrh a realizace dopravních info. systémů v turistických regionech a střediscích; atd.) Opatření 1.4 Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu CR (podpora rekonstrukce a zkvalitnění šetrného využívání kulturně-historických a přírodních atraktivit pro CR; podpora národních geoparků;)
Priorita 2: Management cestovního ruchu Opatření 2.1 Podpora činností destinačních společností (kompetence subjektů v organizaci CR; pravidla pro zakládání a fungování destinačních společností; nastavení vazeb spolupráce a její podpora mezi všemi aktéry v resortu CR; atd.) Opatření 2.2 Posílení a inovace řízení destinace (vytvoření manuálu udržitelného rozvoje CR; budování systémů řízení destinace; zavádění a realizace managementu kvality a nových technologií (inovací) do řízení destinací; monitoring a šetření UR v oblasti CR) Opatření 2.3 Rozvoj lidských zdrojů v CR (posílení vzdělávání k CR v systému vzdělávání v ČR; realizace školení a vzdělávacích systémů pro pracovníky CR; tvorba e-knihovny a vzdělávacího portálu; atd.)
Priorita 3: Destinační marketing Opatření 3.1 Marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu Opatření 3.2 Tvorba a marketing národních a regionálních produktů cestovního ruchu Opatření 3.3 Marketingové informace (Market Inteligence; marketing. a informační systémy destinací; strategie pro nové trendy ve spotřebitelské poptávce – demografické faktory; monitoring profilu návštěvníků a spotřebitelské poptávky – marketingový průzkum; atd.)
Priorita 4: Politika cestovního ruchu a udržitelný rozvoj Opatření 4.1 Politika CR coby součást hospodářské a regionál. politiky (mezinárodní spolupráce v rámci UNWTO, OECD a EU; rozvoj CR coby jednoho ze základních faktorů rozvoje regionů v návaznosti na regionální politiku, územní plánování, dopravní, obchodní, mezinárodní/vízovou a environmentální politiku, rozvoj venkova, udržitelný rozvoj; založení Konference/Fóra CR jako komunikační a řídící platformy CR; atd.) Opatření 4.2 Statistika a výzkum v CR (organizace a poskytování info o kapacitách a výkonech CR – satelitní účet CR; základní a aplikovaný výzkum v CR; mezinárodní konference o CR; atd.) Opatření 4.3 Krizové řízení a bezpečnost (zajištění bezpečnosti pohybu turistů v místech CR na území ČR; vytvoření krizového scénáře pro případ ohrožení v sektoru CR; podpora činnosti Horské služby ČR; atd.) Celkem - z toho národní úroveň - z toho regionální úroveň
VII/2012
1 880 120
62 4
700
23
60
2
1 000
33
420 330
14 11
60
2
30
1
510 360 90 60
17 12 3 2
190 30
6 1
60
2
100
3
3 000 1 335 1 665
100
39
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Při zvážení možností nové kohezní politiky EU a jejich priorit, je již zřejmé, že nelze ze strany EU očekávat tak masivní podporu do oblasti cestovního ruchu jako tomu je v probíhajícím období 2007 – 2013. Nový návrh celkového finančního rámce je pro nové plánovací období 2014 – 2020 stanoven na 60% současného objemu podpory cestovního ruchu, tj. na 3 mld. Kč ročně. Přesto lze tento finanční rámec považovat za dostatečný, a to mj. i díky nově navrhovanému přístupu k financování projektů majících komerčně podnikatelský záměr a efekt. Finanční podpora takovýchto projektů by se nadále neměla již uskutečňovat formou nevratných dotací, ale formou nově navrhovaného finančního nástroje, jímž bude zavedení systému zvýhodněných úvěrů. I přes snížený rozsah finanční podpory do oblasti cestovního ruchu v období 2014 – 2020 deklaruje nově předkládaná Koncepce CR realizaci jejího hlavního cíle, tj. stimulaci konkurenceschopnosti cestovního ruchu, a to zejména za podmínky optimální dělby práce na národní a regionální úrovni. Koncepce buduje základní finanční rozvahu zespodu, tedy na základě předpokládaného rozsahu aktivit, které lze při naplňování prioritních opatření očekávat. Návrh finanční rozvahy budoucího procentuálního rozdělení podpory dle prioritních opatření představuje tabulka č. 3. Údaje představují roční předpoklad. Z tabulky je tedy patrná filosofie podpory CR v příštím programovém období, kdy celkově klesá váha podpory základní i doprovodné infrastruktury (z cca 80% na 60%) a pozornost se obrací na kvalitní a inovační projekty v oblasti přípravy, resp. tvorby a marketingu turistických produktů a podpory budování organizační a řídící struktury CR. V tomto kontextu je uveden i návrh dílčích vah a objemů podpory pro jednotlivé priority a opatření. Odhad konkrétních částek byl stanoven na základě nezbytných nákladů pro realizaci nejdůležitějších priorit (tedy priorit č. 2, 3, 4) a zbývající část objemu podpory (do 3 mld. Kč za rok) byla alokována na prioritu 1. Tento postup je v souladu nejen s výše naznačenou priorizací aktivit státní politiky CR, ale i s hlavním cílem evropského i českého kontextu, jímž je již zmíněná stimulace konkurenceschopnosti odvětví CR coby významného ekonomického motoru celkového ekonomicko socio-kulturního rozvoje současné společnosti, a to paralerně s ohledem na zachování hodnot environmentálních. Kladením důrazu na zvyšování kvality již vytvořené infrastruktury v odvětví CR, nově předkládaná Koncepce CR přispívá k UR ČR. K úspěšnému a rychlému prosazení a realizacím jednotlivých opatření a aktivit této nově předkládané Koncepce CR do praxe, by měly pomoci v koncepci specifikované implementační struktury, nástroje a postupy. Implementace státní politiky CR má dvě základní roviny. Předně musí být vybudovány či transformovány instituce, které politiku CR realizují, druhou rovinou je pak nastavení pravidel a procesů. Současný stav obou rovin je neuspokojivý. Slabiny jsou především: v nedostatečné váze CR uvnitř hospodářské politiky státu, v nekoordinované činnosti různých institucí ústřední i regionální veřejné správy, v nevyjasněných kompetencích jednotlivých nositelů politiky CR, v nesouladu kompetencí a účinných nástrojů politiky CR, ve slabém monitoringu výstupů a dopadů aktivit realizovaných v rámci státních i regionálních programů podpory CR. VII/2012
40
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Postupné odstraňování problémů a nedostatků není pouze v moci hlavního gestora politiky CR. Základním předpokladem nastartování pozitivních změn je nalezení shody o roli CR uvnitř státní agendy, tedy mezi orgány ústřední správy – vládou počínaje, jednotlivými ministerstvy konče. Právě faktor priorizace CR je v případě ČR negativně hodnocen v Indexu konkurenceschopnosti CR publikovaný World Economic Forem. Reforma institucí může být vnímána různě. Za prvé ji lze chápat čistě jako reorganizaci řídící struktury (instituce a kompetence), za druhé pak šířeji jako efektivní a nekorupční chování institucí. Druhé jmenované je globálním problémem veřejné správy jako celku a je řešena mj. aktuální Strategií konkurenceschopnosti ČR (2011). Implementační návrhy se proto hlavně orientují na institucionální rámec Koncepce státní politiky CR, strukturu institucí a jejich vazby. Významným faktorem, který v budoucnu ovlivní reálnou podobu implementace Koncepce CR, je budoucí podoba kohezní politiky EU. Zabudování CR do její struktury je klíčovým předpokladem realizace většiny navržených aktivit. Důvodem jsou především finanční zdroje. Stav českých veřejných financí (jak na národní tak regionální úrovni) významně limituje jakékoliv úvahy o masivnější podpoře CR. Bez evropských fondů by prakticky nebyla možná podpora turistické infrastruktury, omezené možnosti by byly i na straně podpory vzdělávání, kvality, marketingu i destinačního řízení. Návrh institucionálního zabezpečení implementace Koncepce státní politiky CR na období 2012 – 2020 vychází ze současné struktury nositelů politiky CR, kterou je ale z výše uvedených důvodů nutné inovovat. Návrh této inovace přináší založení následujících tří nových institutů, které mají přispět k zefektivnění státní politiky cestovního ruchu: Prvním je Fórum cestovního ruchu, které má být komunikační a řídící platformou pro realizaci jednak průřezových aktivit v rámci kompetencí více ministerstev a za druhé koordinovat a prezentovat zájmy aktérů v CR, jak směrem do odvětví tak vně. Cílem je tedy zkvalitnění spolupráce uvnitř odvětví a efektivnější prosazování nutných změn. Fórum cestovního ruchu bude schvalovat (připomínkovat) akční plány Koncepce CR předložené MMR. Tyto úkoly nutně nemusí vykonávat nová instituce, ale jako vhodné se jeví transformovat současný poradní orgán ministra Kolegium cestovního ruchu. Fórum cestovního ruchu bude složeno ze zástupců veřejné správy, profesních sdružení, zaměstnanců a expertů, kteří v odvětví působí. Dalším novým prvkem v institucionálním zabezpečení realizace Koncepce CR je zabudování nového finančního nástroje v podobě „bankovní instituce“ (Turistické banky), která bude zajišťovat zvýhodněné úvěry pro podnikatelský sektor (MSP) v cestovním ruchu (event. obce, DSO či NNO). Vlastní konkrétní řešení má několik variant – od zřízení nové instituce, přes začlenění institutu do struktur ČZRB, až po využití sítě komerčních bank. Zavedení toho nástroje musí být provázána s implementací kohezní politiky EU v oblasti cestovního ruchu. Výsledkem bude omezení (zastavení) přímé dotační podpory infrastrukturních projektů komerčního charakteru. Dotace budou výhradně směřovat do podpory veřejné infrastruktury cestovního ruchu. Parametry činnosti banky i politika poskytování úvěrů musí být definována řídícím orgánem (tedy MMR, popř. vybranými ministerstvy).
VII/2012
41
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Třetí novou institucí je Institut cestovního ruchu. Jeho úkolem bude základní koordinace a směřování výzkumu v CR, realizace vzdělávacích programů, analýza a hodnocení statistických dat. Cílem by měl být účelný a účinný transfer nejnovějších poznatků a postupů do praxe (MSP, destinační společnosti, NNO, apod.). Institut cestovního ruchu je navržen také jako koordinační platforma, která prohloubí spolupráci s grantovými agenturami (TAČR, GAČR, …), na straně druhé pak i s vlastními realizátory výzkumu (VŠ, SVECR, Akademie věd, apod.). Struktura institucí bude mj. vycházet i z celkového rámce a všeobecných pravidel kohezní politiky. Česká republika se kloní k využití současných struktur. Konkrétní podoba struktury je také determinovaná počtem a zaměřením budoucích operačních programů a regionální i nadregionální (národní) povahou opatření rozvíjejících cestovní ruch. V této chvíli není podoba implementace kohezní politiky jasná. Pozice MMR v oblasti cestovního ruchu vychází ze skutečnosti, že cestovní ruch je průřezový a multioborový fenomén, který potřebuje koncentrovaný a vnitřně integrovaný přístup. Smyslem všech aktivit by mělo být poskytnout návštěvníkovi nevšední a jedineční zážitek z pobytu v destinaci. Toho se však nedosáhne izolovanými a solitérními aktivitami. Pouze komplexní přístup k rozvoji konkrétního území může mít úspěch. Z hodnocení dosavadního průběhu implementace a vlastní podpory cestovního ruchu v období 2007-2011 vyplynul problém nekoordinovaného a roztříštěného systému podpory CR. Hlavně se jedná o neprovázanost aktivit mezi jednotlivými operačními programy (ROP, IOP, Přeshraniční spolupráce, OP Životní prostředí, PRV, atd.), která vedla k malé efektivitě vynaložených celkových prostředků na rozvoj cestovního ruchu. V této souvislosti Koncepce CR doporučuje následující vhodné řešení: Podporovat oblast cestovního ruchu jako celek v rámci jednoho operačního programu, metodicky řízeného jednou institucí (MMR). Oblast cestovního ruchu členit na aktivity regionálního a národního charakteru. Implementaci aktivit na národní úrovni zajistí MMR, implementaci na regionální úrovni budou garantovat Regionální rady s tím, že MMR zajistí přijetí jednotné metodiky pro výběr a schvalování budoucích regionálních projektů, jednotné metodiky určení monitorovacích kritérií a jednotné metodiky celého procesu monitoringu. Z pohledu pěti národních rozvojových priorit definovaných v dokumentu s názvem „Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky“ podpora cestovního ruchu vhodně zapadá do problematiky „Integrovaného rozvoje území“. Důvodem je povaha cestovního ruchu s jeho silnou regionální dimenzí a schopností řešit problém regionálních disparit.
VII/2012
42
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
1.3
Vztah koncepce k jiným koncepcím
Vzhledem k tomu, že předkládaná Koncepce CR má charakter státní politiky, je nezbytná její vazba s řadou ostatních strategicko rozvojových dokumentů, koncepcí a předpisů, a to nejen na úrovni EU, ale i ČR a regionů ČR. Pro politiku CR je charakteristická její transverzálnost. Na cestovní ruch mají přímý či nepřímý dopad mnohé další politiky. To platí zejména pro dopravní politiku (udržitelná mobilita, práva a bezpečnost cestujících a kvalita dopravy), politiku hospodářské soutěže (problematika spojování podniků, zejména v turistické nabídce na internetu, problematika vertikální integrace a veřejných podpor), politiku vnitřního trhu (svoboda usazování a svoboda poskytování služeb souvisejících s CR, podpora kvalitních služeb, rozvoj elektronického obchodu), daňovou politiku (daňové překážky dobrému fungování vnitřního trhu, daňové režimy pro podniky odvětví jako např. cestovní kanceláře, daňové úlevy), politiku ochrany spotřebitele (práva plynoucí z podpisu smlouvy, nekalé obchodní praktiky, prodej na dálku), politiku životního prostředí, politiku zaměstnanosti a vzdělávání, politiku kultury nebo také politiku místního rozvoje a venkova. Níže je uveden pouze výčet těch politik, koncepcí, směrnic, atd. (pro nové plánovací období a k datu zpracování tohoto hodnocení platných), které jsou k předkládané Koncepci CR relevantně nejvýznamnější, a to v chronologii jejich přijetí. Mezinárodní úroveň V oblasti památkové péče jsou to již historicky platné mezinárodní úmluvy o ochraně různých částí kulturního dědictví: Úmluva o ochraně přírodního a kulturního dědictví UNESCO Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy Směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (1979) Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1992) Směrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost ES v oblasti vodní politiky (2000) Šestý akční program Evropského společenství pro životní prostředí 2002–2012 (2001,dosud platný) Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj (2006) Směrnice 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007) Druhý akční program Evropského společenství v oblasti veřejného zdraví 2008-2013 (2008) Směrnice 2009/28/EC, o obnovitelných zdrojích energie (2009) Evropa 2020 – Nová ekonomická strategie (2010) Energie 2020 – A strategy for competitive, sustainable and secure energy (2010) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch (2010) Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (2011)
Republiková úroveň Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998, aktualizace 2009) Zdraví pro všechny v 21. století (2002) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní politika životního prostředí ČR 2004–2010 (2004) + nová SPŽP ČR 2011–2020 (v přípravě) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Dopravní politika ČR 2005 – 2013 (2005) Strategie regionálního rozvoje (2006) Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007 – 2013 (2006) VII/2012
43
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Národní program snižování emisí ČR (2007) Akční plán energetické účinnosti ČR (2007) Podpora realizace udržitelné dopravy 2007 – 2011 (2007) Státní politika cestovního ruchu ČR 2007 – 2013 (2007) Program MZe udržitelné spotřeby a výroby (2007) Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013 (2007) Plán hlavních povodí ČR 2007 – 2012 (2007) Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013 ČR (2007) Operační programy ČR pro využívání SF EU (2007) Národní lesnický program (2008) Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (2008) Politika územního rozvoje ČR (2008) Program podpory environmentálních technologií v ČR (2009) Aktualizovaná státní energetická koncepce (2010) Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR (2010) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Koncepce státní památkové péče v ČR 2011 – 2016 (2011) Koncepce vodohospodářské politiky MZe do roku 2015 (2011) Zohlednění cílů a prioritních opatření této nové Koncepce CR se promítne i do příslušných programových dokumenty ČR k čerpání finančních prostředků ze SF EU na období 2014 – 2020. Tyto dokumenty jsou v současné době v přípravě.
Regionální úroveň Nově připravovaná Koncepce CR bude hlavním nadřazeným strategicko rozvojovým dokumentem v oblasti cestovního ruchu nad všemi krajskými či jinými územními koncepcemi cestovního ruchu, obdobně jako tomu je nyní při platnosti Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013.
--------------------V uvedeném přehledu jsou šedě označeny dokumenty s předpokladem užších vazeb či případné interakce se zde hodnocenou Koncepcí CR a jejími vlivy na některou ze složek životního prostředí a veřejné zdraví, potažmo s pilířem životního prostředí v rámci udržitelného rozvoje. V následujícím textu jsou k těchto koncepčním dokumentů připojeny anotace se základní informací o obsahu tohoto dokumentu, včetně odkazu na webový portál, kde lze do textu uvedeného dokumentu nahlédnout. Mezinárodní úroveň Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHD4PB3/$FILE/st_ur_eu_cs06.pdf Obnovená strategie udržitelného rozvoje pro rozšířenou Evropu byla přijata Evropskou radou v roce 2006 a vychází z předchozí strategie přijaté v roce 2001. Obsahuje soudržnou strategii toho, jak se bude Evropská unie účinněji řídit svým dlouhodobým závazkem za účelem splnění stanovených úkolů a cílů udržitelného rozvoje. Potvrzuje potřebu globální solidarity a uznává význam posílení spolupráce s partnery mimo Evropskou unii, včetně rychle se rozvíjejících zemí, které budou mít na globální udržitelný rozvoj značný vliv. Obecným cílem obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj je určovat a rozvíjet činnosti, jež Evropské unii umožní dosáhnout trvalého zvyšování kvality života pro současné i budoucí generace prostřednictvím rozumného využívání zdrojů i potenciálu hospodářství k ekologickým a sociálním inovacím. Z mnoha webových odkazů, na nichž lze nalézt následující přehled základních principů ochrany životního prostředí v EU, lze doporučit http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/evropska-politika-ochrany-zivotniho5151.html.
VII/2012
44
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
princip „platí znečišťovatel" – ekonomické náklady na odstranění znečištění životního prostředí by neměla hradit celá společnost, ale specifičtí původci znečištění; princip udržitelného rozvoje – byl definován jako „rozvoj uspokojující požadavky současnosti bez toho, aby byla narušena schopnost příštích generací uspokojit své vlastní potřeby"… tento princip se stává obecným principem ochrany životního prostředí ve všech členských státech; princip vysoké úrovně ochrany – při přijímání evropských norem ochrany životního prostředí by se mělo vycházet z tradic „přísnějších" členských států a nejnovějších technologií a metod ochrany…. standard ES pak může být „měkčí" než v „nejpřísnějším" státě EU – jednotlivé státy si ale mohou své starší „přísnější" normy ponechat …princip vysoké úrovně ochrany také slouží k „exportu" národní legislativy o životním prostředí z náročnějších států EU do ostatních členských států – tím se omezí „nekalá konkurence" států EU s měkčími nároky na ochranu životního prostředí; princip prevence – je levnější a účinnější vzniku poškození životního prostředí zabránit, než řešit poškození, až když nastane; princip ochrany co nejblíže u zdroje znečistění – škodě na životním prostředí má být zabráněno co nejblíže původci škody, a ne až na dalších stupních řetězce znečištění…ukázkou použití tohoto principu je např. snaha zpracovávat nebezpečný odpad co nejblíže jeho původci, a ne na vzdálených zpracovatelských zařízeních; princip integrované ochrany – při ochraně životního prostředí se musí přihlížet ke všem možným dopadům, tj. znečištění ovzduší a vody, ochrana živočišných a rostlinných druhů, ochrana rázu krajiny atd., nelze sledovat jen jeden aspekt ochrany životního prostředí a opomenout ostatní … v širším smyslu princip integrované ochrany znamená, že se k dopadům na životní prostředí musí přihlížet i při navrhování a provádění ostatních politik ES a členských států EU … princip integrované ochrany je považován za vůbec nejdůležitější princip politiky ochrany ŽP v ES; princip subsidiarity – je společný pro všechny koordinované politiky ES a týká se rozdělení pravomocí mezi ES a členské státy …podle principu subsidiarity by ES mělo být v oblasti životního prostředí aktivní pouze tehdy, pokud by stejně účinně nemohly zasáhnout i členské státy samostatně … v principu subsidiarity mají členské státy jistou záruku proti nekontrolované expanzi pravomocí ES… v politice životního prostředí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému – problémy životního prostředí jako znečištění ovzduší a mezinárodních řek, migrace zvířat nerespektují státní hranice, a regulace na úrovni ES je proto většinou účinnější.
Šestý akční program pro životní prostředí EU http://ec.europa.eu/environment/newprg/final.htm Cíle v oblasti životního prostředí pro období 2001 až 2012 jsou stanoveny v 6. akčním plánu s názvem Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba. Hlavním cílem je zajištění efektivnější aplikace zákonů o životním prostředí v členských státech EU (k tomu slouží mimo jiné mezinárodní síť inspekčních orgánů zemí EU nazvaná IMPEL), dále pak začlenění problematiky životního prostředí do dalších oblastí hospodářství a podněcování občanů i podniků k intenzivnějšímu úsilí o zlepšování životního prostředí. K dosažení těchto cílů slouží soubor různorodých nástrojů, které se navzájem doplňují. Jde o právní požadavky, tj. opatření, která ukládají povinnosti a kontrolují jejich plnění, o transfer technologií, tržní nástroje, výzkum, opatření týkající se odpovědnosti za životní prostředí, „zelené" veřejné zakázky a dobrovolné režimy a dohody. Šestý akční plán se zaměřuje zejména na boj proti změně klimatu, na ochranu biologické rozmanitosti, což představuje ochranu přírodních systému, zabránění půdní eroze a znečišťování, dále na snižování dopadů znečištění životního prostředí na zdraví a lepší využívání přírodních zdrojů a odpadové hospodářství.
Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/smernice_2007_60_es/$FILE/OOV-2007_60_ES-20071106.pdf Účelem této směrnice ze dne 23. října 2007 je stanovení rámce pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi. Členské státy mají mít zpracovány nejpozději do roku 2011 přehledy povodňových rizik, do roku 2013 mapy povodňových nebezpečí a rizik, do roku 2015 plány pro zvládání povodňových rizik. VII/2012
45
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 http://www.mzp.cz/cz/strategie_eu_biologicka_rozmanitost Evropská komise představila 4. května 2011 novou strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Strategie obsahuje celkem šest cílů a dvacet konkrétních opatření, jejichž naplnění by mělo pomoci dosažení hlavního cíle EU přijatého na jednání Evropské Rady ve dnech 25.-26.3.2010 - zastavit úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb v EU do roku 2020, v maximálním možném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k zabránění úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku.
Směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1979L0409:20081223:CS:PDF Směrnice pomáhá naplňovat požadavek zabránění úbytku biologické rozmanitosti v oblasti volně žijících druhů ptáků.
Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1992L0043:20070101:CS:PDF Směrnice pomáhá naplňovat požadavek zabránění úbytku biologické rozmanitosti v oblasti volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin.
Druhý akční program Evropského společenství v oblasti veřejného zdraví http://ec.europa.eu/health/programme/policy/2008-2013/index_en.htm Od ledna 2008 vstoupil v platnost druhý akční program EU v oblasti zdraví, jehož cílem je zlepšit ochranu zdraví občanů, podporovat zdravý životní styl a šířit mezi občany informace o zdraví a zdravém životním stylu. Organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče je plně v kompetenci členských států EU. Přesto je EU v rámci možností aktivní i v této oblasti. Aktivity Společenství jsou ale omezeny jen na akce zaměřené na ochranu zdraví a bezpečnost občanů v oblasti veřejného zdraví. Prvním úspěšným integrovaným projektem Společenství v oblasti veřejného zdraví byl akční program na léta 2003-2008. Nyní ho nahrazuje a na něj navazuje druhý akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví pod názvem „Program HEALTH 2008-2013 - Společně pro zdraví“. Program je naplňován projekty, které monitoruje přímo Evropská komise, respektive Výkonná agentura pro oblast veřejného zdraví (Public Health Executive Agency) se sídlem v Lucemburku. Ta spravuje rozpočet, vybírá konkrétní projekty, kontroluje jejich implementaci a poskytuje programu nezbytnou podporu ve formě koordinace činnosti pracovních skupin, zpracovávání analytických studií nebo organizaci seminářů a konferencí. Program je prováděn na základě ročního plánu práce stanovujícího priority, akce a tematické finanční alokace. Pro Českou republiku je kontaktním místem odbor mezinárodních vztahů a EU Ministerstva zdravotnictví. Program je rozdělen do tří následujících typů aktivit: I. Zlepšit ochranu zdraví občanů Cílem je chránit občany před zdravotními hrozbami například rozvíjením strategií a mechanizmů pro prevenci a jejich podporou. Akce se dále snaží o zlepšování bezpečnosti občanů. II. Podpora zdraví Cílem této části programu je podporovat zdravější způsob života jako je zdravá životospráva, omezování spotřeby tabáku a alkoholu a vyvarování se drog. Dále se snaží o snižování zdravotních nerovností s důrazem na zdravotní faktory vedoucí k omezení závažných nemocí, úrazů a zranění.
VII/2012
46
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
III. Vytváření a šíření informací a znalostí v oblasti zdraví Cílem je vzájemná výměna znalostí a osvědčených postupů, shromažďování informací o zdraví, jejich analýza a především pak šíření těchto informací. Mezi důležitá témata patří třeba genderová problematika, dětské nemoci nebo vzácné choroby.
Republiková úroveň Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz100113vlada_SRUR/$FILE/SRUR_CR_vysledny_po_vl ade.pdf Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky byl schválen vládou ČR usnesením č. 37 dne 11. ledna 2010. Dokument stanoví vizi udržitelného rozvoje v České republice, definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Strategický rámec slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice, má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, anebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Strategický rámec určuje klíčové priority a cíle udržitelného rozvoje České republiky , Klade si za cíl informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady o vzájemné propojenosti hospodářského, sociálního rozvoje s rozvojem v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí. Připravuje půdu pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce, která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů. Zajišťuje systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů, obsažených v dokumentu, a reflektuje mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). Dokument je strukturován do 5 prioritních os: PO1– Společnost, člověk a zdraví – se věnuje problematice podmínek pro zdravý život, vytváření harmonické společnosti, demografickému vývoji. Důraz je kladen na mezigenerační a rodinnou soudržnost. PO2 – Ekonomika a inovace – vymezuje základní strategický rámec pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje ČR, s důrazem na stabilní růst znalostní a post-industriální ekonomiky snižující energetickou a materiálovou náročnost hospodářství. PO3 – Rozvoj území – vychází ze skutečnosti, že veškerý rozvoj je realizován v určitém území. Klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj v území je odpovědný přístup k územnímu plánování a jeho důsledné uskutečňování. Tím budou naplněny požadavky na územní soudržnost i kvalitu života v územní. PO4 – Krajina, ekosystémy a biodiverzita – se soustřeďuje na péči o krajinu jako základního předpokladu pro ochranu druhové biodiverzity. Dotýká se nejen odpovědného hospodaření v zemědělství a lesnictví, ale i otázek adaptace na změny klimatu. PO5 – Stabilní a bezpečná společnost – určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání. Nastiňuje základní principy efektivního fungování státu, veřejné správy a rozvoje občanského sektoru. Neopomíjí ani připravenost na bezpečnostní hrozby, včetně klimatické změny a posilování mezinárodních vazeb. VII/2012
47
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Zdraví pro všechny v 21. století http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-v-stoleti_2461_1101_5.html Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století, který je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century, byl schválen usnesením vlády ČR č. 1046 dne 30. října 2002 jako mezirezortní dlouhodobý program. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů níže uvedených, vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Základní zodpovědnost za plnění programu ZDRAVÍ 21 má vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí, při níž je zřízen také Výbor pro tento program. Solidarita pro zdraví v evropském regionu Spravedlnost ve zdraví Zdravý začátek života Zdraví mládeže do 18 let Zdravé stárnutí Zlepšení duševního zdraví Snížení výskytu přenosných nemocí Snížení výskytu neinfekčních onemocnění Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Zdravé a bezpečné životní prostředí Zdravější životní styl Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem Podmínky a příležitosti pro zdraví Multisektoriální odpovědnost za zdraví Integrovaný zdravotní systém Řízení v zájmu kvality péče Financování zdravotnictví a rozdělování finančních zdrojů Rozvoj lidských zdrojů v zájmu zdraví Význam a znalosti v zájmu zdraví Mobilizace partnerů pro zdraví Politika a strategie v zájmu zdraví pro všechny
Státní politika životního prostředí ČR Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) pro období 2004 – 2010 byla schválená vládou České republiky v březnu 2004 a vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/statni_politika/$FILE/spzp%202004-2010.pdf Tento dokument definoval prioritní oblasti životního prostředí ČR pro období 2004 – 2010, kterými byly: ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti udržitelné využívání přírodních zdrojů (vč. vody), materiálové toky a nakládání s odpady životní prostředí a kvalita života (snižování zátěže toxickými kovy, snižování zátěže ovzduší emisemi, hluk, omezování průmyslového znečištění a rizik) ochrana klimatické systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění.
VII/2012
48
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
SPŽP stanovila cíle a opatření nejen ve svých prioritních oblastech, ale i v jednotlivých odvětvových politikách, jako jsou např. energetika, průmysl a obchod, zemědělství, lesní hospodářství, vodní hospodářství, doprava a turistika. V období 2004 – 2010 docházelo k průběžnému vyhodnocení plnění SPŽP, a to s cílem zhodnotit plnění všech opatření obsažených v dokumentu. I když bylo v naplňování Státní politiky životního prostředí ČR v uplynulém období dosaženo úspěchů, u některých dílčích cílů se dosud nepodařilo realizovat efektivní procesy vedoucí k jejich naplňování. Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020 http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP116K Ministerstvo životního prostředí v době zpracování tohoto hodnocení připravuje novou Státní politiku životního prostředí ČR pro období 2011 - 2020. Návrh dokumentu vychází ze stavu životního prostředí (na základě výsledků hodnocení plnění předchozí SPŽP 2004 – 2010) a jeho výhledu do roku 2020 a dále přihlíží k analýze dopadů evropské legislativy v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí. Dokument má za úkol nastolit strategické směřování aktivit v této oblasti, a to jak z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska. Dále má za cíl identifikovat potřeby pro financování projektů z fondů EU a vytvořit základní referenční dokument pro vyjednávání o novém operačním programu pro životní prostředí. Tato nově připravovaná SPŽP je zaměřena na následující tematické oblasti: 1) Ochranu a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí. 2) Ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. 3) Ochranu přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech. 4) Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze, apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik. Cíle pro oblast 1: Zajištění realizace Programů monitoringu vodního prostředí pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle rámcové směrnice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity; Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod , dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice; Snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů; Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů; Předcházet vzniku odpadů; Omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin; Snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí; Omezovat a regulovat kontaminaci a ostatní degradaci půdy a hornin způsobenou lidskou činností; Sanovat kontaminovaná místa, včetně starých ekologických zátěží, náprava ekologických škod; Zahlazovat a předcházet následkům po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin; Cíle pro oblast 2: Zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu; Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005;
VII/2012
49
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány; Plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR; Udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovní roku 1990 a dále je snižovat; Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020; Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy; Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (pozn. pro EU jako celek se jedná o 20%); Cíle pro oblast 3: Zvýšení ekologické stability krajiny; Obnova vodního režimu krajiny; Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny; Udržitelné a šetrné zemědělské a lesnické hospodaření; Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny; Omezení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť; Omezení negativního vlivu nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu; Zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury; Posílení regenerace brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech; Zajistit šetrné hospodaření s vodou v sídelních útvarech; Cíle pro oblast 4: Předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, skalní řícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a methanu); Předcházení vzniku antropogenních rizik; Prevence a zmírňování následků krizových situací na životní prostředí.
Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky Státní program ochrany přírody a krajiny ČR byl přijat v červnu 1998. Aktualizovanou verzi vláda ČR schválila 30. listopadu 2009 usnesením č. 1497. http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/statni_program_ochrany_prirody_a_krajiny/$FILE/OZCHCPSPOPK_aktualizace_2009-20100121.pdf Předkládaná aktualizace tohoto státního programu respektuje princip udržitelného rozvoje, vychází ze současně platných právních předpisů ČR, bere v úvahu ustanovení mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je ČR smluvní stranou, a závazky ČR jako členského státu EU. Tento dokument rozpracovává nejen jednotlivé cíle programu ochrany přírody a krajiny jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v ČR naplňuje Úmluva o biologické rozmanitosti, ale současně odráží i požadavky mezinárodních úmluv jako je Evropská úmluva o krajině na ochranu, péči a plánování krajiny, Úmluva o ochraně vodních a mokřadních systémů, tzv. Ramsarská úmluva, aj. Předložená aktualizace tohoto státního programu z roku 1998 stručně analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje dlouhodobé cíle a opatření, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Zabývá se problematikou ochrany krajiny obecně a dále, podrobněji, podle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Moderní ochrana přírody je uskutečnitelná pouze promyšlenou kombinací legislativních, ekonomických, odborně-výzkumných a osvětových nástrojů. Všechny tyto aspekty jsou v programu řešeny.
VII/2012
50
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti http://old.ochranaprirody.cz/res/data/020/003289.pdf Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky byla schválena vládou 25. května 2005 pod čj. 620/2005 a platí do roku 2015. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti navazuje a rozpracovává Úmluvu o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD), která byla poprvé vystavena k podpisu na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) 5. června 1992 v brazilském Rio de Janeiru a v platnost vstoupila již 29. prosince 1993. Vláda České republiky schválila Úmluvu svým usnesením ze dne 2. června 1993 č. 293. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 4. června 1993. Listina o schválení Úmluvy o biologické rozmanitosti Českou republikou byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 3. prosince 1993. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 36 odst. 1 dne 29. prosince 1993. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost v souladu se zněním odstavce 3 téhož článku dne 3. března 1994. Úmluva byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 134/1999 Sb. Strategie si klade ve své první části základní cíle, které lze shrnout do následujících znění: ochranu biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí, udržitelné využívání jejích složek, spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Ve své druhé části se pak věnuje vazbě sektorových a složkových politik k ochraně biodiverzity, včetně oblasti cestovního ruchu. Zdravé a kvalitní ŽP představuje základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, který se v současnosti stává jedním z nejvýznamnějších socio-ekonomických a kulturních fenoménů společnosti naší doby. Cestovní ruch může napomáhat takovému rozvoji, který buď stabilizuje ráz a funkci místní krajiny nebo urychluje její degradaci. Ta pak ve svém důsledku vede i ke snižování biologické a kulturní rozmanitosti. Proto je nezbytně nutné rozvoj cestovního ruchu usměrňovat takovým způsobem, aby byly snížovány nepříznivé negativní dopady na složky životního prostředí a umocňovány pozitivní vlivy na složky biodiverzity.
Plán odpadového hospodářství http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi/$FILE/oodpPOH_CR_kompletni_dokument_2003.pdf Plán odpadového hospodářství České republiky stanovuje konkrétní cíle a opatření pro nakládání s odpady na území České republiky. Závazná část Plánu odpadového hospodářství byla vyhlášena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. a jeho platnost byla určena na deset let, tedy na roky 2003 – 2013. V Plánu odpadového hospodářství ČR jsou stanoveny v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady. Tyto cíle směřují zejména k podpoře materiálového využití odpadů a omezení jejich negativního vlivu na životní prostředí. Plán odpadového hospodářství ČR byl novelizován v roce 2009 nařízením vlády č. 473/2009 Sb.
VII/2012
51
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/rozvoj_odpadoveho_hospodarstvi/$FILE/MZP_OODPRozsirene_teze_FINAL-101026.pdf Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR (vládou ČR schválené 25. srpna 2010) slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy odpadového hospodářství v ČR.
Národní program snižování emisí ČR http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_CR20120117.pdf Základní koncepci v oblasti ochrany ovzduší představuje dokument Národní program snižování emisí České republiky (NPSE), který byl schválen dne 11. června 2007 usnesením vlády ČR č. 630. Cílem NPSE je snížit rizika pro lidské zdraví, snížit zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí emisemi do ovzduší. Dalším cílem je eliminace výše uvedených rizik, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění environmentálního pilíře Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky. V souvislosti s těmito cíli je kladen důraz na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor.
Národní lesnický program http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/legislativa/oznameni-a-stanoviska/narodni-lesnicky-programpro-obdobi-do.html Národní lesnický program (NLP) pro období do roku 2013 byl schválen vládou ČR usnesením č. 1221 dne 1. října 2008. Je základním programovým dokumentem na období do roku 2013 považovaným za koncept pro uplatnění udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství způsobem, který respektuje národní suverenitu. Je součástí státní lesnické politiky, která naplňuje Lesnickou strategii pro EU z roku 1998, která zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a určuje základní zásady a principy určující pro naplňování této strategie. Poskytuje plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na lesnickou politiku, zvyšuje povědomí o důležitosti lesů, zajišťuje spoluúčast zodpovědných resortů vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytváří předpoklady k zajištění příslušných kapacit a zaměřuje se na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci různých státních institucí. Lesní hospodářství je vnímáno jako součást rozvoje venkova a využívání krajiny se svými třemi skupinami funkcí lesů (ekonomické, ekologické a sociální). NLP definuje rozvojové cíle, klíčové akce a opatření ve čtyřech prioritních oblastech, jimiž jsou zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti lesního hospodářství, zlepšení a ochrana životního prostředí, zlepšení kvality života a posílení komunikace a koordinace.
Koncepce vodohospodářské politiky MZe do roku 2015 http://eagri.cz/public/web/file/141438/Koncepce_VHP_MZE_2015_vc._uv927_11.pdf Koncepce vodohospodářské politiky MZe do roku 2015 byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 14. prosince 2011 č. 927. Formuluje úkoly v působnosti Ministerstva zemědělství k vodnímu hospodářství do roku 2015. Mj. v ní zaznívají úkoly z hlediska zajišťování hospodárného nakládání s vodami, z hlediska zajišťování zlepšování kvality vypouštěných odpadních vod či ochrany vod povrchových i podzemních, včetně zajišťování řešení preventivních opatření ke snižování protipovodňových rizik a řešení povodňových situací.
VII/2012
52
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1
Vymezení dotčeného území
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 je státní politikou České republiky, která může ovlivnit budoucí aktivity v oblasti cestovního ruchu na celém území České republiky. Zde předkládanou koncepcí mohou být ovlivněny aktivity nejen všech subjektů podnikajících v této oblasti národního hospodářství na celém území ČR, ale i relevantních úseků veřejné správy celé ČR, včetně územně samosprávných jednotek, mezi něž náleží nejen kraje a obvody obcí s rozšířenou působností s příslušnými sídly pověřených obecních úřadů, ale i mikroregiony, místní akční skupiny či všechny obce ČR. Vzhledem k velkému výčtu všech touto koncepcí dotčených subjektů, je níže proveden pouze výčet regionálních samospráv na úrovni krajů ČR: Hlavní město Praha Středočeský kraj se sídlem v Praze Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích Plzeňský kraj se sídlem v Plzni Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem Liberecký kraj se sídlem v Liberci Královehradecký kraj se sídlem v Hradci Králové Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě Jihomoravský kraj se sídlem v Brně Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě
2.2
Základní charakteristiky stavu prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj
Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. Svou rozlohou 78 865 km 2 je mezi 27 státy EU na 15. místě, počtem obyvatel 10,5 mil. je na 12. místě a hustotou zalidnění 133 obyvatel na 1 km2 zaujímá 8. místo. Státní hranici ČR sdílí s Polskem v délce 761,8 km, s Německem 810,3 km, s Rakouskem 466,3 km a se Slovenskem 251,8 km. Zátěže životního prostředí v ČR se vyvíjejí v úzké vazbě na výkonnosti ekonomiky a postupně se svým charakterem a strukturou přibližují stavu v zemích EU 15. Měrná zátěž ŽP na jednotku ekonomického výkonu klesá, je však z historických důvodů nadále vyšší, než představuje průměr zemí EU. V dlouhodobějším vývoji od roku 2000 je trend stavu ŽP stagnující s poměrně výraznými meziročními výkyvy. Popis jednotlivých složek životního prostředí je uveden v kapitole 3.
VII/2012
53
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Demografické údaje, osídlení, infrastruktura V březnu r. 2011 proběhlo v ČR „Sčítání lidu, domů a bytů“. Tato jednorázová akce opakující se 1x za deset let přinesla záplavu čísel, a to nejen o počtu, ale i věkové struktuře obyvatelstva, o národnosti, víře, ale také počet domů a kvalitě jejich vybavení, jako např. čím si lidé doma topí. V následujícím textu jsou uvedeny výsledky nejdůležitějších dat ve srovnání s daty z minulosti. Počet obyvatel Celkový počet obyvatel v roce 2011: 10 562 214 Celkový počet obyvatel v roce 2001: 10 230 060
Rozhodující podíl na zvýšení počtu obyvatel má vyšší podíl cizinců s dlouhodobým pobytem. Před deseti lety jich bylo 70 tisíc, nyní je to 320 tisíc. Věk obyvatel Počet obyvatel do 14 let: 1,53 milionu (před deseti lety 1,65 milionu) Počet obyvatel 15-64 let: 7,36 milionu (před deseti lety 7,16 milionu) Počet obyvatel 65 a více let: 1,67 milionu (před deseti lety 1,41 milionu).
Do poslední kategorie jsou počítáni i lidé, jejichž věk se nepodařilo zjistit, těch je ale relativně málo. Nejmenší podíl dětí do 14 let, jen 12,7 %, je v Praze. Nejvíce, 15,6 %, pak ve Středočeském kraji. Nejmenší podíl lidí nad 65 let, 14,5 %, je v Ústeckém kraji. Nejvíce pak v Královéhradeckém kraji, 16,8 %. Rodinný stav obyvatel Z 5,19 milionu mužů je 2,33 milionu svobodných, 2,22 milionu ženatých, 485 tisíc rozvedených a 127 tisíc ovdovělých. Největší nárůst zaznamenávají rozvedení - v roce 1961 jich bylo 73 tisíc, před deseti lety 352 tisíc. Z 5,37 milionu žen je 1,9 milionu svobodných, 2,2 milionu vdaných, 613 tisíc rozvedených a 637 tisíc ovdovělých. I zde platí, že největší nárůst zaznamenala rozvodovost - v roce 1961 bylo rozvedených žen 112 tisíc, před deseti lety 459 tisíc. Procentuálně nejvíce rozvedených mužů žije v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji (v tomto pořadí). U žen pak v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Praze (rovněž v pořadí). Procentuálně nejméně rozvedených mužů a žen žije na Vysočině a ve Zlínském kraji. U mužů je třetí Jihomoravský kraj, u žen Pardubický kraj.
Vzdělání obyvatel V Česku dle sčítání žije 9,03 milionu lidí ve věku 15 a více let. Základní či neukončené základní vzdělání má 1,57 milionu lidí (o 400 tisíc méně než před 10 lety). Úbytek souvisí hlavně se stárnutím obyvatelstva. Středoškolské vzdělání včetně vyučení má 2,96 milionu lidí (před 10 lety 3,26 milionu). Maturitu nebo i vyšší odborné vzdělání má 2,79 milionu lidí (oproti 2,43 milionu před 10 lety). VII/2012
54
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vysokoškolsky vzdělaných lidí je 1,12 milionu, o 350 tisíc více než před 10 lety. Zcela bez vzdělání je 47 tisíc obyvatel, za deset let jich devět tisíc přibylo. Do značné míry se na tom nicméně mohou podílet cizinci. Zajímavý je pohled do půl století staré minulosti. V roce 1961 mělo základní vzdělání 5,7 milionu obyvatel, středoškolské bez maturity 547 tisíc, středoškolské s maturitou 643 tisíc a vysokoškolské 156 tisíc obyvatel. Zatímco dříve vzdělanostní struktura víceméně připomínala pyramidu, nyní se více podobá košatému stromu. V Praze má vysokou školu 22,5 % obyvatel, čímž metropole (zejména díky množství univerzit a dobrých pracovních příležitostí) ční nad zbytkem republiky (ve druhém Brně je to 14,3 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí je v Karlovarském a Ústeckém kraji (7,2 %, respektive 7,8 %). Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivních obyvatel ubylo. Před deseti lety jich bylo 5,25 milionu, nyní je to 5,17 milionu. Dětí totiž není mnoho a řada lidí zestárla do důchodového věku. Před deseti lety bylo v Česku 487 tisíc nezaměstnaných. Nyní jich je 507 tisíc. Národnost Národnost byla nepovinnou položkou. Českou uvedlo 6,73 milionu lidí (před deseti lety to bylo 9,25 milionu), moravskou 522 tisíc (dříve 380 tisíc), přičemž bezmála polovinou přispěl Jihomoravský kraj. Třetí nejpočetnější uvedená národnost byla slovenská (149 tisíc, před 10 lety 193 tisíc). Polskou národnost uvedlo 39 tisíc lidí, německou 19 tisíc, slezskou 12 tisíc, romskou pět tisíc (s lidmi, kteří uvedli romskou v kombinaci např. s českou či moravskou, to je dohromady 13 tisíc). Romů je v Česku podle vládních statistik z roku 2006 mezi 150 a 300 tisíci. Vyvozovat z toho změny národnostního složení obyvatel ale nejde. Před deseti lety totiž národnost neuvedlo 173 tisíc lidí, nyní to bylo 2,74 milionu. Lidé ve sčítání obecně méně rádi odpovídali na nepovinné otázky. Víra V otázce víry je třeba brát v potaz to, že 4,77 milionu lidí neuvedlo, v co věří - to je oproti 901 tisíci těchto odpovědí před deseti lety velký nárůst. V roce 2001 se celkem 3,29 milionu lidí označilo za věřící a 6,04 milionu lidí o sobě řeklo, že jsou bez víry. Nyní je tento poměr takový, že 2,18 milionu lidí věří (ať už organizovaně, nebo bez církve či náboženské společnosti) a 3,61 milionu nikoliv. Ostatní na otázku neodpověděli.
VII/2012
55
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Na struktuře věřících se moc nezměnilo. Nejvíce je římských katolíků (1,08 milionu), čtyřicet tisíc lidí je u Církve československé husitské a 52 tisíc u Českobratrské církve evangelické. Patnáct tisíc lidí uvedlo - také z recese - víru rytířů řádu Jedi z filmové ságy Hvězdné války. Baštou víry je tradičně je Morava, zejména Zlínský a Jihomoravský kraj. I Vysočina, ležící zčásti v Čechách a zčásti na Moravě, platí za kraj věřících lidí. Největší počet nevěřících je v Ústeckém kraji (43,8 %), Libereckém kraji (42,3) % a Středočeském kraji (39,7 %). Státní občanství Největší menšinou u nás jsou občané Ukrajiny (118 tisíc), následovaní Slováky (84 tisíc), Vietnamci (53 tisíc), Rusy (36 tisíc), Němci (21 tisíc) a Poláky (18 tisíc). Domy V Česku je celkem 2,15 milionu domů, z toho 1,77 milionu obydlených. Před deseti lety bylo 1,97 milionu domů, z toho 1,63 milionu obydlených. Celkem 1,53 milionu domů je ve vlastnictví fyzických osob (zdaleka nejčetněji zastoupenou kategorií jsou rodinné domy). Ve státním či obecním vlastnictví je 48 tisíc domů, ve vlastnictví bytových družstev 32 tisíc, ve spoluvlastnictví vlastníků bytů 80 tisíc a v kombinaci vlastníků 29 tisíc. Poměrně výrazně ubylo rodinných domů nezpůsobilých k bydlení. V roce 2001 jich bylo 38 tisíc, nyní je to 21 tisíc. Nejvíce rodinných domů nezpůsobilých k bydlení je v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Topení V Česku je 3,89 milionu obydlených bytů. Toto číslo se za deset let prakticky nezměnilo. 2,80 milionu bytů je vytápěno ústředním topením, 527 tisíc etáží s kotlem v bytě, 432 tisíc kamny. Pokud jde o energii používanou k vytápění, 1,26 milionu bytů vytápí kotelny stojící mimo jejich dům, 346 tisíc bytů uhlí, koks či uhelné brikety, 1,47 milionu bytů plyn, 284 tisíc bytů elektřina a 294 tisíc dřevo. Není překvapivé, že více než před deseti lety vytápí elektřina (+37 tisíc) a plyn (+67 tisíc, a že ubylo bytů vytápěných z kotelny mimo dům (-131 tisíc) či uhlím (-229 tisíc). Zajímavé je, že oproti stavu v roce 2001 se lidé více vracejí k vytápění dřevem (+126 tisíc bytů).
VII/2012
56
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Odpady a materiálové toky Materiály vstupující do ekonomického systému se v ekonomice zdrží (např. ve formě fixního kapitálu), ale v konečném důsledku všechny materiály po skončení své životnosti ekonomiku opouštějí v podobě tzv. odpadních toků. S rostoucí materiálovou spotřebou tak stoupají emise skleníkových plynů a ostatních škodlivin do ovzduší, emise do vod a půd a i objem produkovaných odpadů. Těžba surovin a nakládání s odpady (skládkování), tj. aktivity související se spotřebou materiálů, narušují krajinu a funkce ekosystémů. Dlouhodobější vývoj materiálové spotřeby je rozkolísaný a značně závislý na vývoji ekonomiky. Většinu materiálové základny ČR (cca 87 %) tvoří neobnovitelné zdroje, jejichž spotřeba přináší větší zátěže životního prostředí než spotřeba zdrojů obnovitelných. Materiálové toky, spojené se sektory výroba kovů, stavebnictví, dobývání ostatních nerostů, výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel, stoupají, spotřeba uhlí a z něj vyrobených produktů klesá. Ze zahraničí ČR dováží cca 33 % materiálů, tento podíl se od roku 2000 zvýšil o cca 9 procentních bodů, z velké části se jedná o fosilní paliva (ropu). Ekonomika ČR je tak z třetiny závislá na dovozu materiálů ze zahraničí. Produkce odpadů je v posledním desetiletí značně rozkolísaná (viz následující obrázky). Obr.4: Produkce odpadů v ČR mezi léty 2002 - 2010
VII/2012
57
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr. 5: Celková produkce odpadů dle kategorie nebezpečný, ostatní a komunální v ČR (tis. t), 2003–2010
Nejnižší hodnoty bylo ve sledovaném období dosaženo v roce 2006, kdy bylo vyprodukováno celkem 28 mil. t odpadů. Podíl materiálově využitých komunálních odpadů z celkové produkce odpadů vzrostl mezi roky 2003 a 2010 z 10,9 % na 24,3 %. Podíl vybraných způsobů využívání odpadů z celkové produkce odpadů vzrostl v roce 2010 oproti roku 2003 z 62,2 % na 73,5 %. Podíl vybraných způsobů odstraňování odpadů z celkové produkce odpadů dlouhodobě klesá. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů v roce 2010 je i nadále ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování), které zaujímalo 95 % z vybraných způsobů odstraňování odpadů.
VII/2012
58
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY
3.
Úvodem této kapitoly je nutné konstatovat, že cíle a priority navržené v hodnocené Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 - 2020 jsou formulovány bez vztahu ke konkrétním územím či lokalitám ČR. Vzhledem k tomu, že se jedná o cíle a priority charakteru strategicko manažerského a implementačního řešení republikové politiky cestovního ruchu, je zřejmé, že jejich realizace se bude provádět na celém území ČR. Z těchto důvodů jsou v této kapitole charakterizovány jednotlivé složky životního prostředí z hlediska celorepublikového hodnocení jejich stavů a vývojových trendů. Vybrány jsou ty aspekty, které mohou být implementací Koncepce CR ovlivněny. Již na tomto místě je ale vhodné upozornit, že realizace budoucích, a to převážně infrastrukturálních aktivit v oblasti cestovního ruchu, tj. konkrétních projektů, které povedou k naplňování stanovených cílů této koncepce, již mohou mít konkrétní pozitivní i negativní vlivy na složky životní prostředí a veřejné zdraví, a to v lokalitách, v nichž dojde k jejich realizaci. Takovéto aktivity pak musí být předmětem samostatného posouzení jejich vlivů na ŽP a VZ, a to v projektové úrovni jejich přípravy.
3.1
Geologie a geomorfologie
Z geologického hlediska je Česká republika tvořena dvěma základními geologickými jednotkami. Západní část tvoří Český masiv, východní část západní Karpaty. Většinu území ČR pokrývá Český masiv, který je součástí evropského variského neboli hercynského orogénu. Zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo – Přerov - Karviná, za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky, a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska. Český masiv stál v cestě alpsko-karpatskému orogénu, jehož struktury se kolem něj ohýbají, a byl pouze postižen tzv. saxonskou tektonikou v křídě, hlavně však přibližně na hranici paleogén/neogén. Jejím projevem bylo roztříštění Českého masívu v řadu stoupajících nebo klesajících ker. Hluboké zlomy umožnily tehdy mohutnou sopečnou činnost (českoslezský vulkanický oblouk). Projevem tohoto složitého vývoje je rozčlenění Českého masivu na bloky různého stáří a vývoje, oddělené různě starými hlubinnými zlomy. K významným hlubinným zlomům patří východní hranice jádra Českého masivu, hranice Barrandienu a moldanubika a jáchymovské zlomové pásmo. Zemská kůra je v Českém masivu 28 až 42 km mocná. Mocnější je zejména v oblastech s nižší hustotou, tj. v oblastech s mohutnější granitickou vrstvou (Krušné hory, Šumava a Českomoravská vrchovina). Zde se objevují zvýšené koncentrace cínu a wolframu, zatímco v blocích o vyšší hustotě je to měď. Západní Karpaty jsou součástí karpatského pásemného horstva - Karpat. Západní Karpaty se táhnou v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (německy Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) na slovensko-polských hranicích. Největší šířka je cca 200 km, nejvyšší vrchol - Gerlachovský štít - 2655 m n.m. VII/2012
59
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Leží na území Moravy a Slovenska a zasahující do Polska i Maďarska; na západě se stýkají s Českým masívem, jehož deska se noří pod západokarpatskou (hranicí je linie Znojmo-Přerov-Karviná). Karpatská pohoří vznikla v alpínském horotvorném cyklu vyvrásněním mocných horninových komplexů, převážně sedimentů, nahromaděných v rozsáhlé a dlouhodobě klesající geosynklinále Tethy. Vrásnivé pochody se opakovaly. Hlavní vrásnění spadají do konce druhohor a do třetihor a těmito pochody byl původní sedimentační prostor 6 až 8 krát zúžen za vzniku horstva o velmi složité tektonické stavbě. Západní Karpaty tvoří k severu vyklenutý oblouk a mají asymetrickou stavbu, kdy uvnitř oblouku je rozsáhlá panonská pánev, jejíž mladotřetihorní sedimenty zakrývají starší struktury. Severněji leží vnitřní Karpaty, které jsou lemovány geologicky mladšími vnějšími Karpaty. Tektonické pochody vedoucí k vyvrásnění vnitřních Karpat nezasáhly přímo oblast vnějších Karpat, kde od střední jury probíhala sedimentace, a to převážně ve flyšové facii (vnější Karpaty bývají též nazývány flyšové Karpaty). Mají nápadně obloukovitý průběh - z jižní Moravy probíhají severovýchodním směrem do Polska a tam se otáčejí k jihovýchodu a vracejí se na východní Slovensko. Z fyzikálně-geografického hlediska leží tedy ČR na rozhraní dvou horských soustav, lišících se od sebe stářím i geologickým a geomorfologickým vývojem. Západní a střední část ČR vyplňuje Česká vysočina vytvořená koncem prvohor (mající převážně ráz pahorkatin) a středohory (Šumava, Český les, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky). Do východní části ČR zasahují Západní Karpaty, které nabyly svou nynější podobu ve třetihorách (Beskydy, Javorníky). Obr.6: Geomorfologie území ČR
VII/2012
60
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vývoj reliéfu Reliéf krajiny ČR, s různými nadmořskými výškami, má značný vliv na podnebí ČR. Z celkové plochy území leží 67 % v nadmořské výšce do 500 m n. m., 32 % ve výšce mezi 500 až 1000 m n. m. a pouze 1 % území leží ve výšce nad 1000 m n. m. Střední nadmořská výška ČR je 430 m n. m. Reliéf České republiky je tvořen dvěmi horskými soustavami, Český masiv a Karpatská soustava. Dělící linie Karvinná - Znojmo. Od této linie na západ je Český masiv a na východ je Karpatská soustava.Český masiv vnikl hercynským vrásněním, Karpatská soustava vrásněním alpinským. Hercynské vrásnění bylo v prvovohorách, alpinské ve třetihorách. Prvohory Smrčiny (Háj - 758 m n.m.) Krušné hory (Klínovec - 1244 m n.m.) Lužické hory (Luž - 793 m n.m.) Jizerské hory (Smrk - 1124 m n.m.) Krkonoše (Sněžka - 1602 m n.m.) Orlické hory (Velká Deštná - 1115 m n.m.) Králický Sněžník (Králický Sněžník není pohoří, ale jedna hora - 1423 m n.m.) Rychlebské hory (Smrk - 1125 m n.m.) Hrubý Jeseník (Praděd - 1491 m n.m.) Nízký Jeseník (Slunečná - 800 m n.m.) Oderské vrchy (Fidlův kopec - 680 m n.m.) Český les (Čerchov - 1042 m n.m.) Šumava (Plechý /jen na území ČR/ - 1378m n. m.; Grosser Arber /Německo/ - 1457 m n.m.) Novohradské hory (Kamenec - 1072 m n.m.) Českomoravská vrchovina (Devět skal - 836 m n. m.) Brdy (Tok - 865 m n.m.) Plzeňská pahorkatina (Švihov - 828 m n.m.)
Druhohory V druhohorách bylo na území České republiky moře. V moři se usazovaly vápence (CaCO3), křídy a nad nimi pískovce.
Třetihory Železné hory (Pěšava - 697 m n.m.)
Sopečná pohoří: České středohodoří (Milešovka - 837 m n.m.) Doupovské hory (Hradiště - 933 m n.m.) Karlovarská vrchovina (Lesný - 983 m n.m.) Říp (455 m n.m.) Kunětická hora (295 m n.m.) Komorní hůrka (503 m n.m.) Trosky (488 m n.m.)
VII/2012
61
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Pánve: Českobudějovická Třeboňská Plzeňská Pražská kotlina
Čtvrtohory Ve čtvrtohorách se střídala období ledová (glaciály) a meziledová (interglaciály). Pevninský ledovec ze severní Evropy se na území ČR dostal jen do Slezska (bludné kameny). Ve vyšších pohořích se vytvářely horské ledovce, které vymodelovaly úbočí hor pomocí tzv. ledovcových kotlů (karů). Např. Krkonoše - Obří důl. Na Šumavě vznikla jezera - Černé, Čertovo, Plešné, Přášilské a Laka.
Nížiny: Polabská nížina (Polabí) Dolní povltaví Poohří Hornomoravský úval Dyjsko-svratecký úval
---------------------------V následujícím textu jsou podány základní informace o, v současné době nejvíce turisty, sportovci, rekreanty, aj., navštěvovaných horských terénech ČR. Krkonoše Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice. Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi ČR a Polskem. Nachází se zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m.n.m.). Česká část Krkonoš je rozlehlejší a členitější oproti polské. Na západě počínají Krkonoše Novosvětským sedlem a jsou tvořeny dvěma významnými hřbety. Prvním z nich je Hraniční hřbet. Po jeho ose prochází státní hranice a nachází se zde většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Druhým hřbetem je Český hřbet. Hranici mezi západními a východními Krkonošemi tvoří údolí řeky Labe u Špindlerova mlýna. Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno v roce 1963 národním parkem. Správou území je pověřena Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí. Díky svým krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší a cykloturistiku. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro lyžaře. V Krkonoších se nachází mnoho center se skvěle upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkami, ale i desítky kilometrů běžeckých tras. V oblasti Krkonoš je vybudována dobře fungující infrastruktura cestovního ruchu, která umožňuje návštěvníkům plně si vychutnat pobyt v Krkonoších. Turisté mohou využít dobře propracovaný systém značených tras a množství horských bud.
VII/2012
62
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Jizerské hory Jizerské hory jsou nejsevernějším českým pohořím. Jejich východní část zasahuje do Polska, navazuje na Krkonoše. Západní část sousedí s Lužickými horami. Tyty hory byly nazvány podle řeky Jizery, která zde pramení. Nejvyšší vrchol české části hor je Smrk (1124 m). Je to kraj strmých skalnatých svahů, rašelinišť a nekonečných lesů. Jizerské hory jsou tvořeny převážně žulami a krystalickými břidlicemi. Na žulovém podloží vznikly chudé kyselé půdy, se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi. Vlivem klimatických, půdních a geografických podmínek se v Jizerských horách vyvinula jedinečná rostlinná a živočišná společenstva, z nichž řada je zákonem chráněna. Najdeme zde unikátní květenu rašelinišť, květnaté horské louky, mokřady a bohaté společenství listnatých i jehličnatých lesů. Základním přirozeným vegetačním typem je les. Vlivem člověka, zejména rozvojem sklářství v minulých staletích, docházelo k postupnému vykácení původních dřevin, které nahradily lesy smrkové. V roce 1968 byly za účelem jejich ochrany vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 350 km2. Jizerské hory jsou významnou rekreační oblastí. Skýtají dobré podmínky pro letní pěší i cykloturistiku. V zimním období jsou vyhledávaným místem lyžařů, především díky velkým množstvím upravených běžeckých tratí, ale i sjezdovými terény v lyžařských centrech. Lužické hory Oblast Lužických hor navazuje na východě na Libereckou kotlinu a Ještědsko kozákovský hřbet. Na západě navazuje na oblast Českého Švýcarska. Na jihu přechází v České Středohoří. Geologicky jsou Lužické hory tvořeny převážně čedičovými a znělcovými vyvřelinami, které jsou tvrdší než okolní pískovce, jejichž erozí vznikl charakteristický reliéf, tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy. Lužické hory nejsou příliš vysokým horstvem. Nejvyšší horou je Luž (793 m.n.m.), ležící na státní hranici s Německem, další významné vrcholy jsou Jedlová (774 m.n.m.), Klíč (760 m.n.m.) nebo Hvozd (750 m.n.m.). Od roku 1976 jsou Lužické hory chráněnou krajinnou oblastí. Krušné hory Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost zde v minulosti přinesla bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Pro milovníky zimních sportů přinášejí Krušné hory skvělé podmínky pro vyžití. Středisky zimních rekreace jsou například Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec, Telnice a mnoho dalších. Krušné hory skýtají také mnoho možností pro letní rekreaci, horskou turistiku nebo cyklistické výlety.
VII/2012
63
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Šumava Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice ČR v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího Brodu a končí asi 20 km západně od Klatov u obce Všeruby. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Toto rozsáhlé, asi 120 km dlouhé, pohoří je rozložené po obou stranách státní hranice ČR se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Jeho šířka dosahuje i s podhůřím přibližně 45 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je 1.457 m vysoký Velký Javor (Gross Arber), který leží na německé straně Šumavy nedaleko Železné Rudy. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý nad začátkem Lipenské přehradní nádrže, který je vysoký 1.378 metrů. Šumava sestává ze šesti geomorfologických podcelků. Nejrozsáhlejším jsou Šumavské pláně s mírně zvlněným povrchem. Rozprostírají se na území, které je asi 55 km dlouhé a až 20 km široké. Celková plocha tohoto prostoru činí 670 km čtverečních. Železnorudská hornatina má plochu asi 200 km čtverečních a rozprostírá se v nejzápadnější části Šumavy v okolí Železné Rudy. Nejvyšším bodem je zde Jezerní hora (1.343 m) nad Černým jezerem. Směrem na jihovýchod vybíhá až k Vyšebrodskému průsmyku Trojmezenská hornatina, v níž je již zmíněná nejvyšší hora české části Šumavy - Plechý. Její plocha činí 360 km čtverečních. Nejvyšší součástí vnitrozemského pásma Šumavy je téměř zcela zalesněná a řídce osídlená Boubínská hornatina s nejvyšším vrcholem Boubínem (1.362 m), která má rozlohu téměř 130 km čtverečních. Na ni navazuje zalesněná Želnavská hornatina, v níž patří mezi nejznámější vrcholy Knížecí stolec (1.226 m). Rozloha tohoto území dosahuje 180 km čtverečních. Přirozeným rozhraním mezi pohraničním a vnitrozemským pásmem Šumavy je Vltavická brázda (136 km čtverečních), kterou protéká horní Vltava. Jedná se o 2 - 4 km široké a asi 45 km dlouhé hluboké rozevřené údolí s četnými rašeliništi. Šumava je mimořádně cenná přírodní krajina. Proto byla na jejím území vyhlášena celá řada přírodních rezervací, které od roku 1963 zahrnula do svého chráněného území nově vyhlášená CHKO Šumava. V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Ten společně s ochranným pásmem pokrývá většinu šumavského území. Lokality Šumavy náleží do portfolia nejvyhledávanějších území ČR pro rekreaci, odpočinek, sport, atd. V letním období se hlavně jedná o pěší a cykloturistiku, v zimním období o lyžařské vyžití. Na území Šumavy je vybudována dobře fungující infrastruktura CR. Novohradské hory Novohradské hory se rozprostírají při státní hranici České republiky s Rakouskem na ploše 162 km2. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamencem (1.072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1.000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1.040 m) a Vysoká (1.034 m). Novohradské hory jsou cenným přírodním územím se značnou koncentrací přírodních zajímavostí (Terčino údolí, Žofínský prales, Hojná voda, ...) a současně jsou i oblastí, která byla dosud málo zasažená činností člověka. Proto zde byl v roce 2000 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Jedná se o území, ve kterém byl do nedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože většina ležela v tzv. hraničním pásmu, do něhož neměli turisté povolený vstup. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesních porostů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a začala se pozvolna budovat mj. i turistická infrastruktura. VII/2012
64
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Budoucí CHKO Novohradské hory by se měla rozkládat v jihovýchodním cípu jižních Čech a zasahovat do okresů České Budějovice a Český Krumlov. Toto území je z více než 75% pokryto rozsáhlými lesními porosty, v nichž na řadě míst jsou určující dřevinou jehličnany, jinde jsou lesy smíšené či listnaté. Hranici připravované CHKO tvoří spojnice Nové Hrady - Žumberk - Rychnov nad Malší - Benešov nad Černou - Malonty. Odtud pokračuje přímo na jih ke státní hranici s Rakouskem. Českomoravská Vrchovina Českomoravská vrchovina je nejrozsáhlejší horopisnou oblastí ČR (11.750 km 2). Typickým reliéfem jsou zde mírně zvlněné terény, bez zřetelné hřebenovité linie, rozkládající se podél bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Nadmořská výška se pohybuje v průměru mezi 500 - 600 m. Ojediněle se z ní zvedají vyšší vrcholy, jejichž výšky dosahují přes 700 m a zcela ojediněle i přes 800 m. Českomoravská vrchovina je zastoupena několika podcelky. Především je to západní část Křemešnické vrchoviny (Křemešník, 765 m), která do oblasti zasahuje jihovýchodně od Pelhřimova. Severozápadně od Telče se rozprostírá Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javořice (837 m), v okolí Pacova se jedná o Pacovskou pahorkatinu (Strážiště, 744 m), Novobystřická vrchovina vyplňuje území mezi Kunžakem a Landštejnem. Její nejvyšší vrchol Vysoký kámen dosahuje výšky 738 m. Do prostoru v okolí Želiva a Humpolce je Českomoravská vrchovina tvořena Želivskou pahorkatinou a Humpoleckou vrchovinou. Rozkládá se na území pěti okresů, sahá od jihočeských rybníků až k okraji Hané. Prochází zde evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na straně jedné, a Svratkou, Oslavou, Jihlavou, Rokytnou a Dyjí na straně druhé. Je to oblast nádherné a zároveň drsné přírody. V některých částech vrchoviny jsou vhodné podmínky pro lyžařské sporty, například Křemešník (765m). Z hlediska cestovního ruchu není zatím tato oblast tak preferována, jako pohraniční horské oblasti ČR, i přesto, že je zdejší infrastruktura CR dost dobře vybudována. Orlické hory Orlické hory tvoří asi 50 km dlouhý hřbet, který se táhne při státní hranici s Polskem od Olešnice v Orlických horách k Heřmanicím. Hlavní hřbet pohoří dosahuje výšky přes 1000 m n.m. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m n.m.). Dalšími významnými vrcholy jsou Vrchmezí (1084 m n.m.), Malá Deštná (1090 m n.m.), Šerlich (1025 m n.m.), Annenský vrch (995 m n.m.) nebo Zakletý (991 m n.m.). K území Orlických hor je zahrnuta i jejich podhůří tzv. Podorlická pahorkatina. Geologická stavba území podmiňuje celkový charakter přírodního prostředí. Orlické hory jsou součástí orlicko-kladského krystalika. Celek Orlických hor se skládá ze tří podcelků - Deštenské hornatiny, Mladkovské vrchoviny a Bukovohorské hornatiny. Nejvýše položená oblast Orlických hor je vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí od roku 1969. Orlické hory poskytují mnoho možností pro turistiku a lyžování. Známá lyžařská centra jsou Říčky, Deštné, Jadrná nebo Čenkovice. VII/2012
65
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Jeseníky Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masív Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohoří, s výjimkou Nízkého Jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu. Celé horské pásmo Hrubého Jeseníku tvoří horskou hradbu o průměrné výšce 1350 m. Jeho součástí je nejvyšší hora Moravy a Slezska, tj. Praděd (1492 m). K dalším významným vrcholům patří Keprník (1423 m), Vysoká Hole (1464 m) nebo Mravenečník (1343). Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 740 km². Chráněny jsou jak lesnaté hory se zaoblenými hřbety, prameny vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny se stříbřitě bílými vodopády a průzračnými mechovými tůněmi, rašeliniště, květnaté podhorské louky, tak do údolí zasazené dlouhé horské vesnice se starými chalupami a harmonická krajina. Jeseníky poskytují ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a sporty, především zimní. Celá oblast je prostoupena bohatou sítí turistických značených cest a množství rekreačních a sportovních center nabízí možnosti strávení příjemných chvil odpočinku i sportu v těchto moravských horách. Beskydy Beskydy jsou pohoří na severovýchodní Moravě v oblasti Valašska, dále v jižním Polsku a na severním Slovensku v části Oravy. Beskydy jsou většinou zalesněné, oblé vrcholy, skály vystupují na povrch je občas. Nejvyšším vrcholem je Babí hora (Babia Gora, 1725m), ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Na straně České republiky se nacházejí Moravskoslezské Beskydy, které se vypínají nad Frenštátskou brázdou, z jihu ohraničené Rožnovskou brázdou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě části. Na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělen hlubokým údolím řeky Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pohoří pokračuje Vsetínskými vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice). Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Kelečský Javorník, Hostýn), spadající poměrně prudce k severu. Beskydy mají obecně ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace. VII/2012
66
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy v roce 1973 byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která vznikla historickým soužitím člověka s horami. Z hlediska cestovního ruchu jsou Beskydy již zcela zaběhlou destinací, s různorodou sportovně turisticko rekreační infrastrukturou.
3.2
Klima
Podnebí České republiky spadá do atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. Podnebí ČR se vyznačuje vzájemným pronikáním a mísením oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno převážně západním prouděním a intenzivní cyklonální činností, která způsobuje časté střídání vzduchových hmot a poměrně hojné srážky. Přímořský vliv se projevuje zejména v Čechách. Na Moravě a ve Slezsku přibývají kontinentální podnební vlivy. Značný vliv na podnebí ČR mají nadmořská výška a reliéf krajiny. Průměrná roční teplota kolísá v závislosti na geografických faktorech od 1,0 po 9,4 °C. Nejnižší teplotní průměry jsou v horských oblastech na severní, východní a jihozápadní hranici území. Nejteplejší oblasti jsou v nadmořských výškách kolem 200 m, tj. nížiny na jihovýchodě území a v Polabí. U průměrných ročních teplot a průměrných teplot jarní a podzimní sezóny plošně převládají teploty kolem 7 až 8 °C, u letní sezóny hodnoty 16 až 17 °C a u zimní sezóny průměrná teplota –1 °C. Specifickou oblastí je Praha, jejíž tepelný ostrov zvyšuje průměrnou roční teplotu cca o 1 až 2 °C nad hodnoty odpovídající její geografické poloze. Roční chod teploty vzduchu má tvar jednoduché vlny s minimem v lednu a maximem v červenci. Z porovnání teplotních trendů v letech 1961 – 1990 a 1991 – 2008 vyplývá, že průměrná roční teplota mezi těmito dvěma obdobími se zvýšila o 0,8 °C, nejvíce se zvýšily teploty v lednu a srpnu (o 1,5 °C), nejméně v září, říjnu a prosinci (kolem 0,2 °C). Trend nárůstu průměrné roční teploty od roku 1961 je 0,33 °C/10 let, vyšší jsou zimní a letní trendy 0,44 °C/10 let, resp. 0,43 °C/10 let, nejméně se teplota zvyšuje na podzim (trend 0,08 °C/10 let); v posledních 15 letech se trendy zvyšují. Atmosférické srážky patří k nejproměnlivějším klimatickým prvkům. Rozhodujícími činiteli pro srážkové poměry jsou především geografická poloha místa vůči proudění přinášejícímu vláhu a četnost výskytu povětrnostních situací, při nichž vypadává větší množství srážek. Vydatné srážky jsou spojeny především s výskytem tlakových níží a brázd nad střední Evropou. Relativně delší bezesrážková období se vyskytují zejména pod vlivem výběžku azorské tlakové výše v letním období. Roční chod srážek ve tvaru jednoduché vlny s maximem v červenci a minimem v únoru, který byl dříve dosti typický pro většinu našeho území, se v chodu průměrných měsíčních úhrnů sice vyskytuje, nicméně pro jednotlivé části našeho území již tak typický není. Svědčí to o stále výraznější proměnlivosti typického srážkového režimu nejen na území České republiky, ale v celé střední Evropě. Častěji se vyskytují extrémní srážkové úhrny, které se projevily i opakovaným výskytem povodní zejména po roce 1995 (např. rozsáhlejší povodně v letech 1997, 1998, 2002, 2004, 2005 a 2007). Zejména v posledním desetiletí byl zaznamenán vyšší výskytu extrémních projevů počasí. VII/2012
67
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.7: Průměrný úhrn srážek na území ČR [mm]
3.3
Ovzduší
Během 90. let minulého století postupně docházelo ke snižování vypouštění emisí znečišťujících látek do ovzduší. Významný pokles emisí SO 2 a TZL byl způsoben zejména hospodářskými změnami (pokles a restrukturalizace výroby), plošnou záměnou paliv (střední a malé zdroje) a naplněním legislativních požadavků. Důležitým faktorem byla i změna skladby vozidel (zvyšování podílu vozidel s katalyzátory). Postupné snižování emisí VOC bylo a je dodnes dáno zejména zvyšujícím se podílem ekologicky šetrnějších nátěrových hmot a odmašťovacích přípravků a také změnami skladby silničních vozidel. Z hlediska předmětu této dokumentace je vhodné uvést vývoj v posledních několika letech a stručné zhodnocení následujících ukazatelů: -
Vývoj emisí okyselujících látek
-
Vývoj emisí skleníkových plynů
-
Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví
-
Překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace
Vývoj emisí okyselujících látek (SO2, NOx a NH3) Okyselující látky snižují pH vody a půdy a nepříznivě tak ovlivňují vodní ekosystémy (pokles biodiverzity) a lesní porosty (narušení toku živin a poškození kořenových systémů). Úbytek lesních porostů může vést i k narušení odtokového režimu a ke zvýšené erozi. VII/2012
68
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Zdravotní účinky těchto látek spočívají v dráždivém účinku na dýchací systém a ve zhoršení potíží astmatiků (zúžení průdušek) a alergiků (vyšší citlivost na další alergeny). Nejrizikovější je z hlediska zdravotních dopadů NO2, kdy dlouhodobá expozice může zvyšovat nemocnost dýchacího systému, zejména ve vysokých koncentracích u citlivých obyvatel (astma). Emise okyselujících látek do ovzduší (SO2, NOx a NH3) od 90. let stále klesají. Pokles emisí je výsledkem poklesu emisí z mobilních zdrojů a průmyslové energetiky. V letech 1990–2010 došlo ke snížení emisí okyselujících látek o více než 81 % (ze 78,97 na 14,47 kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení). Rychlost poklesu se na začátku 21. století zpomalila a produkce emisí klesala jen mírně. V letech 2008 a 2009 v souvislosti s plněním emisních stropů pro zvláště velké zdroje a ekonomickou krizí byl pokles emisí opět výraznější. Obr.8: Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR, 2000–2010, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2010
Vývoj emisí skleníkových plynů Produkce emisí skleníkových plynů má minimální přímé dopady na lidské zdraví a ekosystémy. Ovšem vzhledem k souvislostem produkce skleníkových plynů a klimatické změny patří mezi nepřímé dopady jejich produkce všechny efekty způsobené změnami klimatu. Rovněž s ohledem na skutečnost, že emise skleníkových plynů jsou obvykle produkovány společně s dalšími škodlivinami, můžeme konstatovat, že při nárůstu emisí skleníkových plynů se zvyšuje celková zátěž ovzduší, a tím i rizika pro lidské zdraví a ekosystémy plynoucí ze znečištěného ovzduší. ČR je smluvní stranou Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu. Kjótský protokol ukládá ČR závazek k redukci agregovaných emisí skleníkových plynů v kontrolním období 2008–2012 o 8 % v porovnání s výchozím rokem 1990. Nové závazky po ukončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu zatím nebyly dojednány. VII/2012
69
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Agregované emise skleníkových plynů v ČR po období stagnace na začátku 21. století v letech 2007–2009 v souvislosti s ekonomickou krizí výrazně klesaly. Aktuální závazek ČR vůči Kjótskému protokolu již byl splněn s velkou rezervou. Mezi roky 2008–20091 roční produkce emisí poklesla o 5,8 %, což je největší meziroční pokles od roku 1994. Emisní náročnost ekonomiky klesá, od roku 2000 pokles činí 32,6 %. V roce 2010 emise skleníkových plynů v systému emisního obchodování obnovily svůj růst. Měrné emise skleníkových plynů na obyvatele a jednotku HDP má ČR ve srovnání se zeměmi EU27 i přes příznivý vývoj nadále nadprůměrné. Ve struktuře emisí skleníkových plynů narůstá podíl dopravy, který v roce 2009 dosáhl 13,9 % celkových národních emisí. Obr.9: Emise skleníkových plynů v sektorovém členění ČR [% k referenčnímu roku 1990]
Zdroj: ČHMÚ
Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví Znečišťující látky v ovzduší mají negativní vliv na lidské zdraví. Nejrizikovější z pohledu zdravotních dopadů jsou suspendované částice frakcí PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Právě u těchto škodlivin jsou často překračovány přípustné koncentrace. Nadlimitní koncentrace suspendovaných částic zvyšují riziko onemocnění dýchacího ústrojí, zhoršují potíže astmatiků a alergiků, zvyšují kojeneckou úmrtnost a prokazatelně zkracují délku života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév. Uplatňují se zejména u senzitivních skupin populace za spolupůsobení dalších činitelů. Účinek PAU spočívá v jejich toxických, mutagenních a karcinogenních vlastnostech. Patří mezi neuroendokrinní disruptory, ovlivňují porodní váhu a růst plodu, působí imunosupresivně.
VII/2012
70
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.10: Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, 2010
Zdroj: ČHMÚ
Překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje i ekosystémy a vegetaci. Největší riziko představuje přízemní ozon, který poškozuje zelené části rostlin a snižuje odolnost vegetace vůči působení vnějších vlivů. Nadlimitní koncentrace ozonu snižují výnosy zemědělských plodin, ovlivňují zdravotní stav lesů, narušení lesních ekosystémů má nepříznivý vliv na odtokový režim a na biodiverzitu. Negativní účinky ozonu na vegetaci se mohou projevit viditelným poškozením a předčasným opadem listů. Přímý vliv na růst lesních porostů nebyl zatím jednoznačně prokázán. Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, je stanoven cílový imisní limit pro přízemní ozon vyjádřený jako expoziční index AOT4015 a imisní limity pro SO2 a NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace: Tabulka 4: Cílové imisní limity troposférického ozonu
Účel vyhlášení
Doba průměrování
Cílový imisní limit
Ochrana zdraví lidí
maximální denní osmihodinový průměr1)
120 μg.m-3 2)
Ochrana vegetace
AOT403)
18000 μg.m-3.h4)
Dlouhodobé imisní cíle troposférického ozonu
VII/2012
Účel vyhlášení
Doba průměrování
Dlouhodobý imisní cíl
Ochrana zdraví lidí
maximální denní osmihodinový klouzavý 120 μg.m-3 průměr
Ochrana vegetace
AOT403)
6000 μg.m-3. H5)
71
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Poznámky: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin; 2) Cílový imisní limit nesmí být překročen ve více než 25ti dnech za kalendářní rok, zprůměrováno za tři kalendářní roky; 3) AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); 4) Zprůměrováno za pět kalendářních let. 5) zprůměrováno za jeden rok
Cílový imisní limit pro přízemní ozon (expoziční index AOT40, průměr za 5 let) je od roku 2003 pravidelně překračován na více než 50 % měřicích venkovských a předměstských stanic, které jsou pro výpočet tohoto ukazatele určeny. Meziroční změny expozičního indexu AOT40 jsou ovlivněny jednak úhrnem emisí prekurzorů ozonu, především však meteorologickými podmínkami. Nejvyšších hodnot bylo během období 2006–2010 dosaženo v roce 2006 (hodnotíme-li samotný rok), kdy byly dlouhodobě měřeny vysoké teploty, vysoké hodnoty slunečního záření a nízké srážkové úhrny. Oproti předchozímu hodnocenému období 2005–2009 došlo v období 2006–2010 k poklesu hodnoty expozičního indexu na 83 % venkovských a předměstských lokalit. Dle hodnocení pro rok 2010 byl cílový imisní limit pro ozon pro ochranu vegetace překročen na 20 stanicích z 37 (54 %), v roce 2009 to bylo na 61 % stanic. Obr.11: Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, 2010
Zdroj: ČHMÚ
VII/2012
72
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
3.4
Voda Stav útvarů povrchových a podzemních vod
Na základě prováděného monitoringu lze konstatovat, že stav útvarů povrchových a podzemních vod (dříve jakost povrchových, ale i podzemních vod) významně ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). V letech 1993–2010 došlo k významnému poklesu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů znečištění v ČR. Nejvýznamnější pokles množství vypouštěného znečištění byl patrný v 90. letech, a to především v důsledku restrukturalizace národního hospodářství a dále rozsáhlé výstavby a modernizace velkých čistíren odpadních vod. Vývoj za posledních deset let zaznamenal u většiny uvedených ukazatelů již pouze mírný pokles či stagnaci průměrných koncentrací oproti předchozímu desetiletí. Jakost povrchových a podzemních vod je významně ovlivňována také plošným znečištěním, způsobeným zejména nevhodným zemědělským hospodařením, atmosférickou depozicí a erozními splachy z terénu. Celkově lze konstatovat, že z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích ČR trvale zlepšuje. Od počátku 90. let výrazně poklesl v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod jejich počet s nejhoršími třídami jakosti (V. a IV.). Většina hodnocených úseků vodních toků je klasifikována v I. až III. třídě jakosti vod. Nejzatíženějšími řekami jsou většinou menší toky s malou vodností, které protékají hustě osídlenými oblastmi nebo oblastmi s velkou zátěží (zejména Trkmanka, Lomnice, Litava, Kyjovka, Hájecký potok, Mrlina, Skalice, Vlkava a Zákolanský potok). Z větších toků je to Bílina a dolní toky Lužnice a Ostravice. Ve srovnání s ostatními sledovanými toky je velmi dobrá jakost vod v některých hraničních tocích jako např. Černá voda, Lužní potok, Moldavský potok, Řezná, Teplá Bystřice, Rokytnice, ale i v Kamenici, Metuji, Moravici, Smědé, Zlaté Opavici a Želivce, která však opakovaně dosahuje III. třídy pro dusičnanový dusík. Také horní toky větších řek – Moravy, Svratky, Ostravice, Labe, Jihlavy byly jen málo zatíženy znečišťujícími látkami, stejně jako Jizera, Otava, Úhlava a Vltava (odhlédneme-li od AOX) po celé délce svého toku. Problematika stavu útvarů povrchových a podzemních se odráží v celé řadě koncepčních dokumentů (např. Plán hlavních povodí ČR 2007-2012), jejích rámcových cílech k ochraně vod jako složky životního prostředí. Cílem těchto koncepcí je omezení vstupů znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových a podzemních vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů povrchových vod) a dosažení jejich dobrého stavu. U umělých a silně znečištěných útvarů povrchových vod je cílem zajistit ochranu a zlepšení stavu a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. Znamená to též zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemních vod a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod. Je nutné také uvést dopady extrémních hydrologických jevů, které v podmínkách ČR jsou chápány jako výskyt extrémních povodní a mimořádně málovodných období v důsledku extrémního sucha. Základní přístup k řešení ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod je nutné založit na respektu k přírodnímu charakteru těchto VII/2012
73
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
extrémních jevů a nutnosti zmírňování jejich dopadů. Jedná se o ochranu sídel, komunikací a dalších staveb před povodněmi a problém zvládání nedostatku vody. Je nutné zvyšovat retenční schopnosti krajiny, stabilizovat vodní režim v krajině o a omezit nadměrnou vodní erozi. Zlepšení ochrany a stavu vod jako složky ŽP je nutným předpokladem pro zvýšení atraktivnosti a konkurenceschopnosti státu a jeho regionů právě v oblasti CR. Obr.12: Jakost vody v tocích mezi léty 2009-2010
Zdroj: VÚV T.G.M.
Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV Čištění odpadních vod vede ke snižování množství vypouštěného znečištění a je tedy zásadním nástrojem pro zlepšování stavu útvarů (jakosti) povrchových i podzemních vod. Produkce organického znečištění vypouštěného do povrchových vod se snížila. Ve všech aglomeracích v ČR větších než 10 000 EO byly vybudovány ČOV se základním mechanicko-biologickým čištěním. Pokrok v nakládání s odpadními vodami dokládá pokračující prodlužování kanalizační sítě pro veřejnou potřebu (v letech 2000–2010 o 89 %), čímž došlo k zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 75 na 82 %, k zvýšení počtu čistíren odpadních vod (od roku 2000 dvojnásobně) a k souvisejícímu zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV (v letech 2000–2010 ze 70 na 77 %). V posledních letech je hlavní pozornost věnována výstavbě ČOV a kanalizací v obcích o velikosti 2 000–10 000 ekvivalentních obyvatel a rekonstrukcím stávajících ČOV. V kategorii nad 2 000 ekvivalentních obyvatel bylo v roce 2009 dokončeno 15 nových komunálních ČOV a rekonstruováno nebo rozšířeno bylo 24 komunálních ČOV. Stále ještě není uspokojivě vyřešena likvidace komunálních odpadních vod u obcí s počtem do 2000 ekvivalentních obyvatel.
VII/2012
74
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Odběr povrchových a podzemních vod Odebíráním vody zasahujeme do oběhu vody v krajině. Vliv na životní prostředí je patrný především v období sucha. Z celkového množství odběrů vod je 19,3 % realizováno z podzemních zdrojů, které mají lepší jakost a vyžadují méně úprav. Podzemní voda je však cennějším zdrojem, jelikož doba zpětného návratu vody do podzemních zdrojů je delší než u zdrojů povrchových vod. Těmito odběry tedy přispíváme k poklesu zásob podzemních vod. Dlouhodobý významný pokles celkových odběrů vody, v souvislosti se snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizace národního hospodářství i náročnosti na vodu vlivem změn technologií v období po roce 1990, dosáhl svého maxima v závěru 20. století. S nástupem dalšího desetiletí je tento trend nahrazen mírně kolísající či spíše stagnující křivkou u množství odebraných vod. Na těchto odběrech se rozdílnou měrou podílejí jednotlivé sektory. Nejvíce vod je odebíráno pro energetiku (48,3 %), dále pro vodovody pro veřejnou potřebu (34 %) a pro průmysl (14,5 %). Tradičně nízký je odběr vody v zemědělství (1,9 %). V případě odběrů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu a pro průmysl lze po roce 2000 konstatovat pokračování trendu snižování odběrů souvisejícího u veřejných odběrů se snižováním spotřeby pitné vody a ztrát ve vodovodní síti a v případě průmyslu především s využitím nových technologií. Pokles je však pozvolnější než v 90. letech, zejména pak na jejich počátku. Podíl obyvatel připojených na vodovody se nadále postupně zvyšuje, kvalitní pitnou vodou je zásobováno 93 % obyvatel ČR. Zároveň pokračuje snižování spotřeby vody z vodovodů pro veřejnou potřebu.
Obr.13: Spotřeba vody v domácnostech ČR (l.obyv.-1.den-1) a cena vody (Kč.m-3), 2000–2010
Zdroj: ČSÚ
VII/2012
75
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vypouštění odpadních vod a množství vypouštěného znečištění
Množství vypouštěných odpadních vod ve svém trendu kopíruje zhruba množství odebraných vod, v roce 2010 stagnovalo, resp. navazovalo na obdobný trend v posledních letech. V letech 1993–2010 došlo k významnému poklesu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v ČR. Nejvýznamnější pokles množství vypouštěného znečištění byl patrný v 90. letech, a to především v důsledku restrukturalizace národního hospodářství a dále rozsáhlé výstavby a modernizace velkých čistíren odpadních vod. Od roku 2003 vykazoval vývoj vypouštěného znečištění již pouze pozvolný pozitivní trend. Obr.14: Graf - relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5, CHSKCr a NL v ČR, index 1993 = 100+, 1993–2010
Zdroj: ČHMÚ, VÚV T.G.M.
Množství vypouštěného znečištění přímo ovlivňuje především jakost povrchových vod, které jsou jejich recipientem. Množství vypouštěných nutrientů (především fosforu) přispívá, spolu s plošnými zdroji, k eutrofizaci vodních toků a nádrží. Způsobené znečištění vod má vliv na biodiverzitu vodních a na vodu vázaných druhů živočichů a rostlin či na zásobování pitnou vodou z povrchových zdrojů. V přírodních koupalištích způsobuje přímá zdravotní rizika. Hydrologie ČR ČR leží na rozvodnici tří moří – Severního, Baltského a Černého, které dělí její území na tři hlavní povodí řek: Labe, Odry a Moravy. Na území ČR je celkem 24 964 vodních nádrží a rybníků s celkovým objemem 4 177 mil. m 3. V roce 2009 bylo z tohoto počtu 107 velkých vodních nádrží s celkovým objemem 3 507 mil. m 3. Sítí vodních toků odtéká průměrně asi 15 mld. m3 vody za rok s výrazným kolísáním od 8 mld. m 3 do 24,1 mld. m3 v závislosti na klimatických podmínkách. Hydrografickou síť vodních toků tvoří 79 029 km v korytě přirozeném (případně upraveném), z toho je 15 538,01 km významných vodních toků. VII/2012
76
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Výskyt vody na území ČR je závislý téměř výhradně na atmosférických srážkách a jejich transformaci v přírodním prostředí. Přítoky vody z území sousedních států zvyšují vodní bohatství ČR zcela nevýznamně. Důležitou popisnou charakteristikou povodí je koeficient hustoty říční sítě. Hustota říční sítě je v zeměpisných podmínkách České republiky především výsledkem působení geologických, klimatických, geomorfologických a vegetačních poměrů. Obr.15: Hustota říční sítě ČR
Zdroj: ČHMÚ
Vodní toky a vodní plochy jsou významným krajinotvorným prvkem a z tohoto důvodu sehrávají významnou úlohu právě v oblasti cestovního ruchu. Jsou součástí krajiny a často jsou využívány k rekreaci, např. koupání. O těchto aktivitách pojednává také „Hodnocení vlivu na zdraví obyvatel podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Koncepce Státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014 – 2020“ uvedená v příloze. Povodí ČR Odborníci mluví o území ČR jako o "střeše Evropy". Napříč Českou republikou se totiž táhne tzv. hlavní evropské rozvodí, jež odděluje úmoří severních a jižních moří, která z Evropy činí obrovský poloostrov. Najdeme na něm dokonce horský masiv Králického Sněžníku (1423 m), z jehož svahů voda stéká do tří různých moří. Setkávají se tu úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Zajímavé také je, že území tří historických zemí České republiky - Čech, Moravy a Slezska - se přibližně shodují s nejdůležitějšími povodími. Čechy zahrnuje povodí Labe, Moravu povodí Moravy a Slezsko povodí Odry. Území ČR je odvodňováno do 3 okrajových moří Atlantského oceánu: Labe (370 km) odvodňuje 63,3 % území do Severního moře, k povodí Labe náleží většina území Čech, hlavním přítokem Labe je Vltava VII/2012
77
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
27,3 % území je odvodňováno Dunajem (neprotéká územím Česka) do Černého moře, řeka Morava (246 km) s hlavním přítokem Dyjí (306 km) odvádí vodu do Dunaje z většiny území Moravy, k povodí Dunaje rovněž náleží příhraniční oblasti v Šumavské hornatině na jihozápadě Čech Toky z povodí Odry (135 km) odtékají do Baltského moře, jedná se o 9,3 % území ČR, které je situováno zejména ve Slezsku a na severní Moravě, dále pak menší území na severu a severovýchodě Čech (Liberecko, Broumovsko) Obr.16: Mapa mezinárodních hydrologických povodí v rámci ČR
Zdroj: Informační portál voda web Obr.17: Hlavní povodí ČR
VII/2012
Zdroj: Informační portál voda web
78
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vodní toky České řeky jsou napájeny především dešťovými srážkami a na jaře táním sněhu. Nejvyšší průtok je dosahován především v jarních měsících (březen, duben), nejnižší od srpna do zimních měsíců. Vysoké vodní stavy mohou nastat i během prudkých a dlouhotrvajících dešťů v létě. K záplavám často tedy dochází během jarního tání a v létě (např. červenec 1997, srpen 2002). - nejdelší řeka - Vltava (433 km), nejdelší říční úsek na území Česka je Vltava–Labe (541 km) - nejvodnatější řeka (největší průměrný průtok) - Labe (312,5 m3/s, Hřensko) - největší celkový spád - Malé Labe–Labe (1317 m) - největší plocha povodí - 51 394 km2 (Labe, na území Česka) Labe Řeka Labe pramení v nejvyšším českém pohoří, Krkonoších, a během své další pouti přibere téměř všechny toky Čech. Z těchto přítoků je nejdůležitější Vltava, která odvodňuje celou jižní polovinu Čech. Protéká i hlavním městem Prahou a je považována za českou národní řeku. Po soutoku s Vltavou míří Labe k severozápadu, kde mu v cestě stojí vulkanický masiv pohoří České středohoří. Labe ho protíná sevřeným údolím nazývaným Porta Bohemica - Česká brána. Podobně i poslední kilometry na území České republiky protéká Labe v úzkém údolí mezi pískovcovými skalami tzv. ČeskoSaského Švýcarska. Další stovky kilometrů pak proudí Německem až ke svému ústí do Severního moře. Odra Odra je páteří Slezska. Pramení v nevysoké vrchovině Oderské vrchy, především v Ostravské pánvi ji však posilují vodní toky stékající z pohraničních pohoří Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Lysá hora, nejdeštivější místo České republiky, spadá rovněž do tohoto povodí. Odra pak podobně jako Labe míří za hranicemi České republiky k severozápadu, kde se u polského přístavu Szczecin vlévá do Baltského moře. Morava Nejdůležitější řekou Moravy je Morava - jméno historické země i řeky je stejné. Řeka Morava pramení na Králickém Sněžníku, v místě styku tří úmoří. Odtud míří k jihu nížinami moravských úvalů a teprve v nejjižnějším cípu Moravy se spojuje s Dyjí, která pramení v Rakousku a odvodňuje jihozápadní část Moravy. Po rakousko-slovenské hranici pak řeka Morava míří do Dunaje, který po dlouhé pouti jihovýchodní Evropou odevzdá svou vodu Černému moři. Vodopády Vodopádům je věnována tato samostatná kapitola, neboť hrají významnou úlohu nejen v tvorbě krajiny, ale i coby turistická atraktivita v zájmu cestovního ruchu. Velmi často bývají součástí území chráněných podle předpisů platných v oblasti ochrany přírody. Nejvyšší vodopády se nacházejí v Krkonoších na hraně hlubokých ledovcových údolí. Na ostatním území se nacházejí nižší vodopády v místech, kde odolnější vrstva hornin vytváří hranu. VII/2012
79
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Náš nejvyšší vodopád, který se nachází v Krkonoších, dosahuje celkové výšky 145 metrů. Padá z Pančavské Louky do Labského dolu. Jedná se vlastně o typický vodopád vytvořený na boční stěně ledovcového údolí, který se skládá z několika stupňů, jenž jsou samy o sobě kaskádovité. Tento jeden z nejpůsobivějších krkonošských vodopádů najdete jeden kilometr jižně od Labské boudy, na Pančavském potoce. U vodopádu najdete takzvanou Ambrožovu vyhlídku, ze které je krásný výhled na Kozí hřbet, Labský důl, Kotel a Lysou horu. Obr.18: Vodopád na Pančavském potoce
Druhým naším nejvyšším vodopádem je Horní úpský vodopád, který rovněž najdete v Krkonoších. Vodopád se nachází několik stovek metrů pod prameništěm Úpa. Tento ukázkový vodopád vznikl díky erozí ledovce. Kvůli své poloze je sice nejvýše položeným vodopádem u nás, ale mívá velmi málo vody, hlavně v létě. Vodopád bohužel není přístupný, protože se nachází v první zóně národního parku. Zájemci ho však mohou shlédnout z modré turistické trasy, která vede Obřím dolem, z níž jde dobře vidět. Pudlavský vodopád je označován jako jeden z našich největších vodopádů s výškou 122 metrů. Vodopád tvoří dvě ramena a to západní (pravé) dvojité a východní (levé). Tyto ramena se spojují v tůni pod vodopádem. Nad vodopádem objevíte menší čtyřmetrový vodopád, který možná spatříte pohledem zdola nad východním ramenem. Další menší dvoumetrový vodopád kaskádovitého stylu je pod hlavním vodopádem. Dalším známým vodopádem je Dvorský vodopád. Bývá uváděn s výškou přesahující 60 metrů, nejspíš proto, že po pevném skalním podloží teče strmě Dvorský potok v celé své délce od 950 metrů nad mořem až do ústí. Dvorský potok se vlastně pyšní několika stupni vodopádové soustavy. První vodopád má výšku devět metrů. Nedaleko Labské boudy, konkrétně u odbočky modré značky při cestě do Labského dolu, najdeme Labský vodopád. Pyšní se výškou 45 metrů, přičemž dalších přibližně 200 metrů vody padá po skalách. Kromě těchto popsaných vodopádů se v České republice nachází ještě celá řada dalších velmi atraktivních vodopádů, které bývají velmi často součástí a cílem turistických tras.
VII/2012
80
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vodní plochy Přirozených vodních ploch je v Česku relativně málo. Většinu vodních ploch tvoří umělé vodní nádrže, vytvořené člověkem. K důvodům pro jejich časté budování vedl i nedostatek přirozených jezer. Z hlediska hospodaření s vodou mají velký význam vodní nádrže. Nejdůležitější jsou v současnosti přehrady, budované převážně v sevřených údolích řek. V ČR jich najdeme na 150, nejznámější jsou přitom Lipno, Orlík nebo Vranov. Údolní nádrže byly budovány hlavně v průběhu 20. století. Přehrazením vodních toků vznikla v zaplavených údolích velká umělá jezera, která se využívají pro vodohospodářské účely (ochrana před povodněmi, úprava průtoku v řekách apod.), zásobování obyvatelstva, průmyslu a zemědělství vodou, výrobu elektrické energie nebo rekreační účely. Nejvíce vodních nádrží se nachází na Vltavě (tzv. Vltavská kaskáda). K její stavbě bylo využito sevřené údolí Vltavy od Šumavy na jižní hranici Čech po Prahu. - největší vodní plocha - Lipno I (4870 ha, Vltava) - největší objem zadržované vody - Orlík (374,5 mil. m³, Vltava) - nejdelší vzdutí - Orlík (68 km, Vltava) - nejhlubší vodní nádrž - Dalešice (84 m, Jihlava) - nejvyšší hráz - Dalešice (100 m, Jihlava) - nejdelší hráz - Nechranice (3280 m, Ohře) - největší vodárenská nádrž - Švihov (1670 ha, Želivka) Jezera Přirozených jezer je v Česku málo a mají poměrně malou rozlohu. Nejčastěji jsou původu ledovcového, krasového nebo rašeliništní. - největší jezero - Černé jezero (18,4 ha, Šumava) - nejhlubší jezero - jezírko v Hranické propasti (220 m je zatím největší změřená hloubka, maximální hloubka dosud není známa) - nejvýše položené jezero - Laka (1096 m n. m., Šumava) Českých jezer je velmi málo a z toho polovina se jich nachází na Šumavě. Na české straně těchto hor vytvořil horský ledovec pět karových jezer. Největší z nich se jmenuje Černé jezero. Mimo Šumavu pak najdeme jen několik menších jezer. Nejsou sice významná rozlohou, za pozornost ale stojí svým původem. Na severní Moravě u obce Rejvíz to jsou dvě rašeliništní jezírka, v západních Čechách Odlezelské (Mladotické) jezero, vzniklé zahrazením údolí při sesuvu v roce 1872. V tak geologicky starém území, jakým je Český masiv, šlo o nevšední událost. Snad ještě pozoruhodnější je příběh Kamencového jezera u města Chomutov v severních Čechách. Již ve středověku zde existovalo malé jezero, poblíž kterého byla několik staletí těžena zdejší hornina zvaná kamenec, až se voda rozšířila do vytěženého prostoru. Dnešní jezero je tak několikanásobně rozlehlejší než to původní. Jeho věhlas však spočívá v něčem zcela jiném. Kvůli chemickému složení zdejší vody v něm totiž nemůže žít žádný živočich, naopak pro lidi je koupání v něm velice zdravé. Na světe lze údajně najít jen jedno jemu podobné, a to v Kalifornii. VII/2012
81
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Rybníky Mnohem více (asi 21 tisíc) je v České republice rybníků, jež tvoří neodmyslitelnou součást české krajiny. Tradice budování umělých vodních nádrží sahá v českých zemích až do středověku, kdy zde vznikaly celé skupiny rybníků, z nichž jen asi čtvrtina se dochovala dodnes. Bezesporu velkolepým dílem tohoto druhu je soustava rybníků v jihočeské Třeboňské pánvi, vybudovaná převážně v 16. století na zdejším panství mocného rodu Rožmberků. Rybníky byly budovány od 12. století zejména za účelem chovu ryb, později i jako zdroj vody pro pohon mlýnů a hamrů. Největší soustava rybníků se nachází v Třeboňské pánvi a je napájena Lužnicí a jejími přítoky. - rybník s největší plochou - Rožmberk (489 ha) - rybník s největším objemem - Staňkovský rybník (6,6 mil. m³)
Podzemní vody Převážná část podzemních vod je tzv. vadózní, tj. dostává se pod povrch vsakováním srážkových vod. Jen velmi malé množství má původ v hlubinách zemského nitra (juvenilní voda). Z tohoto důvodu je podzemní voda silně ohrožena znečištěním životního prostředí na povrchu, přičemž následky znečištění se mohou vzhledem k pomalému koloběhu podzemní vody projevit s odstupem mnoha let a mohou ohrozit zásoby pitné vody i pro příští generace. Nejbohatší zdroje podzemní vody se nacházejí v propustných usazeninách České tabule, Chebské, Českobudějovické a Třeboňské pánve a také v údolích velkých řek (např. Morava). V Česku je zřízeno 18 chráněných oblastí přirozené akumulace vod o celkové výměře 18 000 km2. Okolo vodních zdrojů jsou zřízena 3 ochranná pásma, přičemž v prvních dvou pásmech platí zákaz hnojení a užívání chemických látek v zemědělství. - nejvydatnější pramen prosté podzemní vody - Mělnická Vrutice (140 l/s) Jakost povrchových vod ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Produkce organického znečištění vypouštěného do povrchových vod se snížila. Ve všech aglomeracích v ČR větších než 10 000 EO byly vybudovány ČOV alespoň se základním mechanicko-biologickým čištěním. Minerální prameny Minerálních pramenů je v českých zemích tak velké množství, že norma pro označení pramene za pramen minerální je v ČR přísnější než v jiných státech Evropy. Najdeme zde prameny s různými minerálními příměsemi, kyselky obsahující oxid uhličitý, horké i radioaktivní prameny. Prameny minerálních vod se hojně vyskytují v oblastech tektonických zlomů a v místech dohasínající sopečné činnosti z období třetihor. Nejvýznamnější oblasti výskytu minerálních vod, spojené s lázeňstvím, se nacházejí v severozápadních Čechách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Bílina), ve středních Čechách (Poděbrady, Sadská), v Jeseníkách (Karlova Studánka, Velké Losiny), ale i v dalších oblastech (Teplice nad Bečvou, Luhačovice). VII/2012
82
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
- nejteplejší a nejvydatnější minerální pramen - Vřídlo (73 °C, 1800 l/min, Karlovy Vary) - nejvíce radioaktivní minerální prameny - Jáchymov
Minerální prameny sehrávají významnou roli v českém lázeňství, které je neodmyslitelnou a významnou součástí cestovního ruchu v ČR. 3.5
Horninové a půdní prostředí
Horninové prostředí je jednou ze základních složek životního prostředí. Významné je pro vznik různých typů půd. Zdravé horninové a půdní prostředí je základem pro existenci zdravých organismů, rostlinných a živočišných společenstev, potažmo kvalitní potravy. Ztráta kvalitní půdy je ireverzibilním stavem a jevem těžko nahraditelným. Ochrana kvalitního horninového a půdního prostředí či likvidace jejich znečištění musí i nadále být jednou ze základních priorit péče o ŽP ČR. Půda je propojena s atmosférou, hydrosférou a biosférou a proto veškeré změny, ke kterým v půdě dochází, ovlivňují celý ekosystém. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. Půdní pokryv ČR je značně variabilní co do zrnitosti půd, i do rozšíření půdních typů. Nejrozšířenějším typem půd jsou v ČR hnědé půdy – kambizemě. Kvalita půdy je negativně ovlivněna zejména antropogenní činností, jako je aplikace některých vstupů do půdy, např. využívání kalů z ČOV a aplikací chemických látek v zemědělství při hnojení zemědělské půdy a používání přípravků na ochranu rostlin. Na některých místech je ovlivněna přírodními vlivy, mezi které patří sesuvy půd. V ČR je kvalita půd ohrožena především erozí a zhutněním. 3.6
Zemědělský půdní fond
ČR je zemí s vysokým podílem orné půdy na celkové rozloze státu (38 %, 5. místo v EU27) a poměrně vysokou lesnatostí (33,7 %). Většinu území státu tvoří, z hlediska typologie využití území, pro střední Evropu typická lesozemědělská a zemědělská krajina. Charakter využití území se v ČR zřetelně mění s nadmořskou výškou. Zemědělský půdní fond tvořil v roce 2010 celkem 4 234 tis. ha (tj. 53,7 % celkové rozlohy půdního fondu), nezemědělská půda 3 653 tis. ha. V rámci zemědělského půdního fondu má nejvyšší podíl orná půda (71,1 %), na druhém místě jsou trvalé travní porosty (23,3 %), zbývajících 5,7 % tvoří chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady. V rámci zemědělského půdního fondu dochází k postupnému nárůstu podílu trvalých travních porostů na celkové zemědělské půdě. Meziročně se v roce 2010 snížila výměra orné půdy o 8 768 ha (o 0,3 %). Představuje to úbytek orné půdy o cca 24 ha každý den. Rozsah zastavěných a ostatních ploch se naopak meziročně v roce 2010 zvýšil o 2 999 ha (0,4 %), od roku 2000 o 22 506 ha (2,8 %). Zastavěné a ostatní plochy zaujímaly v roce 2010 cca 832,5 tis. ha, což představuje 10,6 % rozlohy území ČR. Pro vývoj využití území v ČR jsou charakteristické dva typy změn. V odlehlejších a méně atraktivních oblastech dochází k tzv. extenzifikaci využití, která vede ke snižování výměry orné půdy a zvyšování rozsahu trvalých travních porostů a lesních pozemků. Na druhou stranu pro hlavní zemědělské oblasti a urbanizační centra je typické tzv. intenzifikované využití, jehož důsledkem je zejména nárůst rozsahu zastavěných a ostatních ploch. Zatímco první proces je z krajinně ekologického hlediska spíše pozitivní, intenzifikace využití je jednoznačně negativní. VII/2012
83
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.19: Vývoj využití území v ČR v letech 2000 - 2009
Obr.20: Vývoj výměry orné půdy v ČR, 2000 – 2009
Poškozování zemědělské půdy utužením Závažným projevem degradace půd je utužení neboli kompakce půd. Degradace fyzikálních vlastností půdy a z ní vyplývající půdní utužení podorničí, spodin a tvorba krust na povrchu půdy negativně ovlivňují produkční a mimoprodukční funkce půdy. Tato degradace pak omezuje infiltraci, urychluje povrchový odtok, zvyšuje erozi, snižuje retenční schopnost půd a jejich využitelnou vodní kapacitu. Omezuje účinnou hloubku půdního profilu, potlačuje biologickou aktivitu zhoršením vzdušného, vodního a termického režimu půdy.
VII/2012
84
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
V ČR je degradací utužením ohroženo 40 % zemědělské půdy, tj. cca 1,75 mil. ha, z toho necelých 30 % (cca 0,5 mil. ha) je zranitelných tzv. genetickým utužením, daným přirozenými vlastnostmi půd, a více než 70 % (cca 1,25 mil. ha) tzv. technogenním utužením, jež vzniká řadou příčin antropogenního charakteru. V současné době se stav půd v ČR z hlediska utužení jeví jako stagnující, případně stále se zhoršující. Nejvíce je poškozeno a ohroženo podorničí zemědělských půd, což souvisí se stále více používanou výkonnější, a tím i těžší zemědělskou technikou, a také s minimalizací kultivačních prací, často prováděných při nevhodných vlhkostních podmínkách půd. Nejčastěji se půdy ohrožené utužením vyskytují v severní a západní části ČR. Poškozování zemědělské půdy větrnou erozí V současné době je v ČR ohroženo (půdy nejohroženější, půdy silně ohrožené a půdy ohrožené) cca 8,5 % zemědělské půdy větrnou erozí. Větrná eroze se vyskytuje i tam, kde se dříve nevyskytovala, nebo vyskytovala jen neškodně. Výrazně se projevil antropický vliv na její rozšíření jak do plochy, tak také do její intenzity. Při současném trendu hospodaření lze předpokládat, že do budoucna bude nebezpečí větrné eroze vzrůstat. Poškozování zemědělské půdy acidifikací Acidifikace (okyselování) půd je zatím pozvolný proces, ke kterému dochází na značné části zemědělského půdního fondu (mimo půd výrazně vápenitých). Téměř všechny půdy v ČR vykazují v poslední době mírný pokles hodnot pH, tedy mírnou aktuální acidifikaci. Proces acidifikace půd je přirozeným jevem především v horských oblastech, je důsledkem tvorby organických kyselin, ke které dochází v lesních půdách při rozkladu organických látek, zejména opadu a povrchového humusu. Tento přirozený proces je však značně umocňován důsledky antropogenní činnosti, jako je např. atmosférická mokrá a suchá kyselá depozice, nevhodný způsob obhospodařování lesů, nedostatečné používání vápenatých hnojiv, odběr Ca a Mg z půdy plodinami (vysokým podílem obilovin, bez víceletých pícnin), používání nesprávné agrotechniky, či jiné antropické zásahy do půdy. Ekologické zemědělství Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy a počet ekofarem i výrobců biopotravin se zvyšuje. V roce 2010 dosáhl podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové ploše zemědělského půdního fondu 10,55 % a počet ekofarem vzrostl na 3 517. Cíl stanovený Státní politikou životního prostředí ČR se podařilo naplnit. Ekologické hospodaření se příznivě promítá do kvality půdy, která je méně zatěžována chemikáliemi a zemědělskou technikou, a tím i do kvality vyprodukovaných potravin. Ke kvalitě vyprodukovaných potravin přispívá i produkce s limitovaným množstvím chemikálií. Ekologické zemědělství má příznivý vliv na charakter krajiny, resp. zachování krajinného rázu (nejsou preferovány velké celky s monokulturními plodinami), a přispívá k udržitelnému rozvoji venkova.
VII/2012
85
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.21: Vývoj ekologického zemědělství v ČR *počet, tis. ha, %+, 1990–2010
3.7
Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)
Výměra lesního půdního fondu - PUPFL na území ČR dlouhodobě velmi mírně stoupá, v roce 2008 dosáhla 2 653 tis. ha (meziročně vzrostla o 2 tis ha) a podílí se tak na celkové rozloze ČR 33,7 %. Tento nárůst je způsoben zalesňováním zemědělských pozemků. V mezinárodním srovnání má ČR osmou nejvyšší lesnatost mezi zeměmi Evropské unie. Z hlediska funkčního využití tvořily v roce 2008 lesy hospodářské, sloužící k produkci dřeva, 75,4 % rozlohy lesní půdy. Lesy zvláštního určení zaujímaly 21,9 % a lesy ochranné 2,7 %. V druhové skladbě lesů pozvolna, ale neustále stoupá zastoupení listnatých dřevin oproti jehličnatým, zvětšuje se smíšenost porostů, ustupuje smrk a borovice a více se objevuje buk, dub, jasan a javor. Je to výsledek trvalého úsilí o přírodě bližší druhovou strukturu lesů ČR a zčásti i cílené finanční podpory státu zaměřené na zabezpečení nezbytného podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesních porostů. I tak celkové zastoupení jehličnanů v roce 2008 tvořilo 74,4 %, celkové zastoupení listnáčů 24,5 % dřevin, zbývající 1 % připadá na holinu. Zdravotní stav lesa je charakterizován především stupněm defoliace. I přesto, že v posledních letech dochází ke zpomalení nárůstu defoliace, až k její stagnaci, což lze považovat za reakci lesních porostů na zlepšení imisních podmínek v uplynulých dvou desetiletích, ČR patří v rámci EU27 mezi státy s nejvyšší mírou defoliace. Poškození lesních porostů vyjádřené stupněm defoliace (odlistění) v ČR již nepostupuje tak rychle jako v minulosti, což lze považovat za reakci lesních porostů na zlepšení imisních podmínek v uplynulých dvou desetiletích. I přes zpomalení tempa nárůstu je defoliace v ČR stále velmi vysoká. Zastoupení starších porostů jehličnanů (nad 59 let) ve 2.–4. třídě defoliace v roce 2010 činilo 72,9 %, u mladších jehličnanů (pod 59 let) 24,1 %, u starších listnáčů 38,6 % a u mladších listnáčů 22,8 %. VII/2012
86
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Dobrý zdravotní stav lesů je nezbytným předpokladem pro zajištění trvalého zdroje zdravého dřeva a ostatních hmotných statků lesa, ale i coby zdroj kvalitních mimoprodukčních funkcí (zejména ochrana půd před erozí, podpora vodního režimu, ochrana přírody, regulace záplav a sucha, zdravotně-hygienická funkce, rekreační a duchovní funkce, doplnění potravy zejména plodinami s antioxidačními látkami, podporující prevenci kardiovaskulárních a nádorových nemocí). Zhoršování zdravotního stavu lesa má dopady nejen na ekosystémy a druhy žijící v něm, ale i na celou lidskou společnost.
3.8
Příroda a krajina
V ČR stejně jako v celé střední Evropě převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za příčinu vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Důsledkem je snížená retenční schopnost krajiny, snížená biodiverzita zemědělských ekosystémů, nízká biodiverzita monokulturních lesů a staré ekologické zátěže. Obr.22: Typologie území ČR k roku 2010
VII/2012
87
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Fauna a flora, ekosystémy Fauna a flóra vyskytující se na území ČR svědčí o vzájemném pronikání směrů, kterými se šířilo v Evropě rostlinstvo a živočišstvo. Lesy jsou převážně jehličnatého charakteru a zaujímají 34 % celkové rozlohy ČR. Česká republika se vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. Toto bohatství je však vážně narušeno působením člověka do té míry, že ohrožení se týká nejen rozšíření a početnosti planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, ale i celých biotopů a ekosystému jako celku. Kromě znečištění složek životního prostředí jsou příčinou tohoto vývoje zejména nežádoucí změny v krajině v důsledku jejího hospodářského využívání. Z krajiny mizí důležité přechodové plochy, které jsou významné svou biologickou rozmanitostí. Intenzivní rozvoj liniových a průmyslových staveb vede ke snížení průchodnosti krajiny a k její fragmentaci s následnými negativními vlivy nejen na planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy, ale i na člověka. Z výsledků každoročního monitoringu vybraných druhů a biotopů ČR a aktuálních Červených seznamů vyplývá, že ohroženo a na ústupu je více jak polovina sledovaných rostlinných a živočišných druhů. Důležité je, že negativní populační trendy ohrožených druhů vesměs nejsou v naprosté většině případů důsledkem přímého využívání, ničení či pronásledování jednotlivých druhů, ale představují následky nevhodného hospodářského využívání krajiny, jako je např. fragmentace přírodních celků, odvodňování krajiny, intenzifikace zemědělství či zábor zemědělské a lesní půdy. V blízkosti urbanizovaných prostorů dochází k významným záborům zemědělské a ostatní půdy v důsledku nové zástavby, která je spojena s novými nároky na infrastrukturu (inženýrské sítě, komunikace, skládky odpadů, zásobování vodou aj.). Tento jev se dále podílí na snížení retenčních schopností krajiny, na ztrátě často nejkvalitnější zemědělské půdy a obvykle vede i k úbytku biotopů pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Stav lesů je poznamenán monokulturním hospodařením. Stálým negativně působícím faktorem je snížená vodní retenční kapacita lesních půd v důsledku změn charakteristik humusu a intraskeletové eroze v monokulturně a holosečně obhospodařovaných smrkových lesích. Většina lesů má značně posunutou druhovou a prostorovou skladbu. Zemědělská krajina je ohrožena dlouhodobou absencí extenzivních forem hospodaření na loukách a pastvinách a erozí nevhodně obdělávané orné půdy. Intenzivní hospodaření na loukách a pastvinách i druhý extrém, tj. ponechání takových pozemků ladem vede k poklesu jejich biodiverzity. Také z hlediska intenzivního hospodaření na rybnících dochází k úbytku jejich biodiverzity v důsledku nepříznivých životních podmínek pro většinu makrofyt, ryb a vodní ptactvo. Stále závažnějším faktorem ohrožení biodiverzity na úrovni druhů i celých společenstev je v celosvětovém měřítku a stále více i v ČR šíření nepůvodních, invazních druhů rostlin a živočichů. Invazní druhy jsou nejen významným konkurentem původních rostlin a živočichů, ale znamenají také riziko přenosu nebezpečných chorob. V české krajině existuje celá řada přírodních (přirozených) i umělých bariér (postupně vznikajících lidskou činností po celá staletí). Kombinace přírodních bariér a dlouhodobého rozšiřování až propojování původně oddělené zástavby, budování liniových dopravních staveb, intenzivní způsob hospodaření či oplocování soukromých pozemků ve volné krajině způsobuje neustálé rozčleňování krajiny na stále menší izolované celky. V důsledku výše uvedených jevů dochází jak k přímému záboru přirozených stanovišť druhů VII/2012
88
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
organizmů či přímému záboru zemědělského půdního fondu, tak k přerušení funkčně propojených ekosystémů, čímž dochází k omezování prostupnosti krajiny. Během období let 1980–2005 klesl podíl nefragmentované krajiny z 81 % na 64 % rozlohy ČR a prognózy předpokládají, že podíl nefragmentované krajiny bude v roce 2040 dosahovat pouze 53 %. V mezinárodním srovnání patří ČR mezi státy s nejvyšší fragmentací, společně s Německem, Francií, Itálií, Ruskem a Portugalskem. V ČR existují 4 národní parky, 25 chráněných krajinných oblastí, 110 národních přírodních rezervací, 102 národních přírodních památek, 750 přírodních rezervací a 1180 přírodních památek. Krajinný ráz Udržení dochovaného stavu přírodních, kulturně-historických a krajinářsko estetických hodnot v krajině vyžaduje ochranu a péči při všech činnostech a na všech úrovních. V řešení této problematiky se v poslední době začíná prosazovat koncepční přístup. Na územích s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot se vyhlašují přírodní parky. Ve velkoplošných zvláště chráněných územích (VZCHÚ) upravují způsob ochrany krajinného rázu ochranné podmínky stanovené zákonem. Natura 2000 Významným prvkem ochrany přírody je rovněž celoevropská soustava chráněných území Natura 2000. Na základě současně platné legislativy je v celé České republice v jejím rámci vymezeno 41 ptačích oblastí (PO) a 1082 evropsky významných lokalit (EVL). Ptačí oblasti se do značné míry s navrženými evropsky významnými lokalitami překrývají, dohromady mají rozlohu 10,5 tis.km2. Území Natura 2000 představuje13,3 % rozlohy ČR. Obr.23: Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 na území ČR (Zdroj MŽP)
VII/2012
89
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.24: Ptačí lokality soustavy NATURA 2000 na území ČR (Zdroj MŽP)
Obr.25: Velkoplošná chráněná území ČR
Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy a stožárové stavby. Vedle tohoto snižování kvality krajinného rázu patří mezi rizika pro krajinu také postupné omezování její průchodnosti, zvláště v důsledku fragmentace liniovými stavbami a oplocováním. Právě fragmentace dosud souvislých přírodě blízkých území na mozaiku samostatně ekologicky nefunkčních ploch představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících další existenci mnoha druhů. VII/2012
90
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Obr.26: Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou a UAT
VII/2012
Zdroj: Geoportal.gov.cz
91
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
4.
VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Nejzásadnější problémy životního prostředí jsou spolu s hlavními trendy vývoje jednotlivých složek životního prostředí shrnuty v předešlých kapitolách tohoto hodnocení. V následujícím textu jsou uvedeny stěžejní aspekty z oblasti ochrany a tvorby životního prostředí, u kterých by mohlo dojít k významnému či méně významnému ovlivnění budoucími aktivitami a konkrétními projekty, jež lze očekávat při naplňování cílů a priorit rozvoje cestovního ruchu navržených v nově zpracované Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020. Je zde také věnována pozornost případným střetům rozvoje cestovního ruchu v oblastech se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny, kterými jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO), tj. lokality soustavy Natura 2000 a velkoplošná zvláště chráněná území ČR (ZCHÚ), mezi něž náleží národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO).
4.1
Současné problémy životního prostředí významné pro Koncepci CR
Kvalita ovzduší Na rozdíl od vývoje během 90. let minulého století se příznivý trend zlepšování kvality ovzduší v první dekádě 21. století zpomalil. Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 koncentrace znečišťujících látek v ovzduší významně neklesají. Nárůst přepravních výkonů u silniční dopravy s sebou nese i nárůst emisí. Opakovaně dochází k překročení imisního limitu pro NO 2 na dopravně zatížených lokalitách. Kvalita vod V letech 1993–2010 došlo k významnému poklesu vypouštěného znečištění z vodních bodových zdrojů v ČR. Nejvýznamnější pokles množství vypouštěného znečištění do vod byl patrný v 90. letech, a to především v důsledku restrukturalizace národního hospodářství a rozsáhlé výstavby a modernizace velkých čistíren odpadních vod. Od roku 2003 vykazuje vývoj vypouštěného znečištění již pouze pozvolný pozitivní trend, který se v roce 2010 zastavil. Stále ještě není uspokojivě dořešena likvidace komunálních vod u obcí s počtem 2000 ekvivalent obyvatel a méně. Důvodem je nedostatek finančních zdrojů pro dobudování kanalizačních rozvodů a ČOV. Využití a ochrana zemědělského půdního fondu a PUPFL V souvislosti se snižující se intenzitou zemědělské výroby, se rychleji rozvíjejí mimoprodukční funkce zemědělství, což vede ke: VII/2012
92
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
snižování zornění zemědělských půd; nárůstu ploch trvale travních porostů (TTP); poklesu výměry zemědělské půdy a nárůstu rozlohy lesních pozemků; zvyšování rozloh nevyužívaného zemědělského půdního fondu. Výrazně se projevil antropický vliv na rozšíření větrné eroze půd jak do plochy, tak také do jejich intenzity. Při současném trendu hospodaření lze předpokládat, že nebezpečí větrné eroze bude do budoucna vzrůstat. Téměř všechny půdy v ČR vykazují v poslední době mírný pokles hodnot pH, tedy mírnou acidifikaci. Tento proces probíhá v důsledku antropogenních činností, jejichž výsledkem je atmosférická mokrá a suchá kyselá depozice, nevhodný způsob obhospodařování lesů, nedostatečné používání vápenatých hnojiv, odběr Ca a Mg z půdy plodinami (vysokým podílem obilovin, bez víceletých pícnin), používání nesprávné agrotechniky, či jiné antropické zásahy do půdy. V blízkosti urbanizovaných prostorů dochází k významným záborům zemědělské a ostatní půdy v důsledku nové zástavby, která je spojena s novými nároky na infrastrukturu (bydlení, výrobní areály, inženýrské sítě, komunikace, skládky odpadů, zásobování vodou aj.). Antropogenní vlivy se podílí na snížení retenčních schopností krajiny, na ztrátě často nejkvalitnější zemědělské půdy a obvykle vede i k úbytku biotopů pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Stav lesů je poznamenán monokulturním hospodařením. Stálým negativně působícím faktorem je snížená vodní retenční kapacita lesních půd v důsledku změn charakteristik humusu a intraskeletové eroze v monokulturně a holosečně obhospodařovaných smrkových lesích. Většina lesů má značně posunutou druhovou a prostorovou skladbu dřevin. Příroda a krajina Nejen nešetrně vůči životnímu prostředí provozované zemědělské a průmyslové aktivity snižují retenční schopnosti krajiny, ale také negativně působí na biodiverzitu zemědělských ekosystémů a lesních monokultur či v krajině zanechávají staré ekologické zátěže. ČR patří v rámci EU27 mezi státy s nejvyšší mírou defoliace lesních porostů. Z krajiny mizí důležité přechodové plochy, které jsou významné svou biologickou rozmanitostí. Intenzivní rozvoj liniových staveb (zejména dopravních), průmyslových areálů a bytových či rekreačně sportovních komplexů vede ke snížení průchodnosti krajiny a k její fragmentaci s následnými negativními vlivy nejen na planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy, ale i na krajinný ráz. Nedaří se zamezit šíření nepůvodních, invazních druhů rostlin a živočichů. Invazní druhy jsou nejen významným konkurentem původních rostlin a živočichů, ale také přenášejí nebezpečné choroby. Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat vymírání některých rostlinných a živočišných druhů, a to především vlivem nevhodného využívání krajiny. Péče vedoucí k zachování druhů musí být cílena jak na jednotlivé druhy, tak k zajištění udržení vhodných biotopů a ekosystémů, v nichž tyto druhy žijí. VII/2012
93
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Zemědělská krajina je ohrožena dlouhodobou absencí extenzivních forem hospodaření na loukách a pastvinách a erozí nevhodně obdělávané orné půdy. Intenzivní hospodaření na loukách a pastvinách i druhý extrém, tj. ponechání takových pozemků ladem vede k poklesu jejich biodiverzity. Nejen intenzivním hospodařením, ale i nadměrným rekreačním využíváním vodních ploch a rybníků dochází také k úbytku biodiverzity. Příčinou je změna kvality prostředí vodních ekosystémů a vznik nepříznivých životních podmínek pro většinu makrofyt, ryb a vodního ptactva.
4.2
Potenciál střetů cestovního ruchu s životním prostředím a veřejným zdravím
Cestovní ruch, coby jedno z ekonomických odvětví, může působit pozitivně i negativně na složky ŽP a VZ. Z hlediska vlivů CR na ŽP lze očekávat střety v okamžiku a) situování objektů a aktivit zajišťujících služby CR do konkrétních lokalit, tzn. z hlediska šetrného využití potenciálu území a v okamžiku b) provozování a kvalitního zajištění průběhu poskytovaných služeb s minimalizací negativních vlivů na složky ŽP, tzn. z hlediska kvality managementu služeb CR provozovaných. Existenci negativních vlivů na ŽP a VZ lze očekávat u následujících aspektů spojených s rozvojem CR: z hlediska využití potenciálu území - nevhodně lokalizovaná i provedená výstavba infrastruktury cestovního ruchu, s níž dochází k odnětí pozemků náležejících do ZPF či PUPFL; - s níž dochází k odlesňování, k narušení druhově bohatých ekosystémů, k znečišťování vod, ovzduší a půdy, světelné, tepelné a hlukové zátěži prostředí, k exhalacím a vibracím na příjezdových komunikacích, k nadměrnému čerpání místních zdrojů (zejména vody), atd; - provozování aktivit v nepovolených lokalitách (horolezectví, paragliding, vodáctví, rafting, používání motorových člunů a vozidel, nepovolené táboření, lov či rybaření, aj.); - neukázněné chování v terénu (vybočování, zkracování, zdvojování tras); z hlediska kvality managementu služeb - neznalost hodnot kvalitního životního prostředí, přírodních hodnot a zákonitostí chování v přírodě; - neochota respektovat principy udržitelného chování, a to nejen v přírodě; - nedostatečná znalost a tedy i aplikace principů udržitelného provozování služeb cestovního ruchu, a to nejen v ekologicky zranitelných územích; - nedostatečná stimulace soukromého sektoru ke zvyšování kvality poskytovaných služeb CR, včetně zlepšování jejich vlivů na ŽP a VZ; - nevhodné chování návštěvníků (zejména hlučnost, nerespektování návštěvnického řádu v chráněných územích) a nadměrná velikost jejich skupin či jejich časové i prostorové koncentrace;
VII/2012
94
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
- používání dopravních prostředků - nadměrný podíl silniční individuální dopravy vzhledem k využívání veřejné hromadné, vysoká preference používání spalovacích motorů nad ekologicky šetrnějšími dopravními prostředky, doprava na nezpevněných cestách a doprava off-road; - nedostatečná vybavenost pracovníků státní správy ke stimulaci provozovatelů služeb v oblasti CR z hlediska zlepšování kvality poskytovaných služeb CR, včetně pozitivních dopadů na ŽP a VZ. Potenciál negativních vlivů na složky životního prostředí a veřejného zdraví spojených s rozvojem cestovního ruchu lze rozdělit podle jejich charakteru do následujících skupin: vlivy způsobující přímé fyzické poškození přírodního prostředí - zábor kvalitní půdy (např. pro výstavbu zábavních center,sportovních areálů, aj.); - poškozování půd a dalších prvků neživé přírody, např. narušování stability svahů, prošlapání skalních útvarů, sběr a poškozování přírodnin, antropická i antropogenní půdní eroze, zvyšování rychlosti přirozené eroze, atp. (např. nadměrnou zátěží z dopravy, ale i z pěší, cyklistické a jiné turistiky); - fragmentace krajiny a úbytek území „klidu“ pro živočichy (např. v důsledku výstavby rekreačních zařízení a doprovodné infrastruktury ve volné krajině, jako jsou parkoviště, obchody, hotely, apod.); - narušování regenerační schopnosti ekosystémů a ohrožení ekosystémů aktivní rekreací a sportem (lyžařské areály, cyklistika mimo zpevněné komunikace, koupání a vodní sporty, adrenalinové sporty, narušování „nedotčené“ přírody většinou 1. a 2. zóny NP nebo CHKO); - ohrožení biodiverzity vysokou návštěvností území – snižování ohrožených populací rostlin a živočichů – hluk, rušení při hnízdění – narušování vegetačního i půdního krytu – eutrofizace vody a půdy – sešlap půdního pokryvu; - narušování kvality populací – zavlékáním alochtonních druhů rostlin a živočichů; vlivy na ostatní složky ŽP spojené s nevhodným managementem CR - zvyšování lokálního znečištění ovzduší (PAHs, PM, kovy, oxidy dusíku, vznik přízemního ozónu v důsledku vysoké koncentrace automobilů v destinacích CR); - nadměrná spotřeba energie, a to nejen při provozování objektů CR, ale i v důsledku zavádění a provozování energeticky náročných technologií spojených se zajištěním provozuschopnosti poskytované služby (vytápění, klimatizace, zasněžování lyžařských tratí, atd.); - zvyšování lokálního znečištění ovzduší při zajišťování tepelné a energetické potřeby objektů CR; - nadměrná spotřeba podzemních a povrchových vod (napouštění bazénů, zasněžování, aj.); - zvyšování znečištění vody při nedostatečném čištění odpadních vod z objektů CR; - zvýšená produkce odpadů nejen v objektech CR, v turistických centrech, ale i v oblastech frekventovaných turistických tras a atraktivit; - nevhodná likvidace odpadů vznikajících při provozování objektů a služeb CR. VII/2012
95
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
vlivy na veřejné zdraví spojené s nevhodným managementem CR - zvýšené expozice hluku; - zvýšené expozice toxických a senzoricky nepřijatelných látek (ovzduší, voda pitná, voda pro koupání, potraviny, aj.); - zvýšené stresové zatížení; - absence preventivních opatření zamezujících výskytu infekčních a neinfekčních onemocnění; - nedodržování hygienických předpisů (stravování, ubytování, zajišťování sportovních, rehabilitačních a dalších aktivit); - neodstranění barier pro osoby s handicapem; - nezajištěné bezpečnostní podmínky při provozu služeb CR. Vlivy cestovního ruchu ve specifických geografických oblastech Vlivy cestovního ruchu na geografické prostředí lze klasifikovat podle geografického měřítka jejich působnosti na globální, národní, regionální a lokální, podle časového měřítka na krátkodobě působící a dlouhodobě působící, podle charakteru změny na vratné (dočasné) a nevratné (trvalé). Pro účely hodnocení vlivů KCPR na životní prostředí identifikoval zpracovatel SEA tři typy oblastí, které se liší způsobem využití území a obecnými geografickými charakteristikami – sídla, venkovský prostor, hory. Dopady rozvoje cestovního ruchu na životní prostředí se mohou lišit – vzhledem k odlišným aktivitám cestovního ruchu ve specifikovaných oblastech, i vzhledem k odlišným charakteristikám a stavu životního prostředí v těchto oblastech. Níže jsou uvedeny některé potenciální střety a rizika rozvoje cestovního ruchu pro životní prostředí. Sídla Specifické oblasti, tak jak je definuje Politika územního rozvoje ČR, zahrnují dva typy území – přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti (většinou CHKO a NP) a oblasti strukturálně postižené, kde došlo ke stagnaci důležitých ekonomických odvětví. Urbanistická struktura ve velkoplošných chráněných území má svá specifika, která mohou být necitlivým rozvojem cestovního ruchu, především nevhodným umístěním objektů a zařízení CR, ale i nešetrným rozvojem cestní sítě poškozena tak, že může dojít k narušení vzhledu sídel a ztrátě původní atmosféry. Nejvýznamnější dopady mohou být urbanistického charakteru, ale mohou zahrnovat i jiné aspekty, např. estetické znečištění, znečištění životního prostředí hlukem a emisemi ze zařízení CR a z dopravy. Rozvoj cestovního ruchu ve strukturálně postižených oblastech by mohl naopak přinést zlepšení vzhledu i funkce sídel, pokud bude respektována stávající architektura, urbanistická struktura a únosná kapacita sídel pro cestovní ruch. V každém případě je však rizikem pro sídla postupné vytlačování nebo potlačovaní jejich běžných funkcí cestovním ruchem, které může vést nejen ke znehodnocení původní rezidenční funkce sídel, ale i významu destinace pro cestovní ruch.
VII/2012
96
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Venkovský prostor Prostředí venkova přináší řadu příležitostí pro rozvoj tzv. venkovské turistiky, která je charakterizována především agroturistikou a ekoagroturistikou. Tyto formy jsou zaměřeny primárně na pobyt návštěvníků na farmách s řadou doprovodných programů a aktivit. Rozvoj těchto dvou forem cestovního ruchu je ve většině případů příznivý vůči životnímu prostředí, protože poskytovatel turistické služby zároveň zachovává zemědělské hospodaření a využívání krajiny. Tyto formy cestovního ruchu mají také velký význam při formování vztahu návštěvníka k přírodě, krajině a životnímu prostředí. Rozvoj forem venkovské turistiky může znamenat potenciální rizika zejména při realizaci doprovodné aktivity či rozvoje dodatečné infrastruktury. Mezi takovou aktivitu může patřit lov zvěře ve volné krajině. V současné době není tento druh aktivity příliš vyhledáván, jedná se spíše o individuální případy jejího využívání, avšak v případě, že se lov zvěře stane součástí turistického produktu, pak to přináší řadu problémů a negativních střetů s ochranou přírody. Jedná se především o: - potenciální udržování vysokých početních stavů zvěře (vysoká, černá), která následně může poškozovat lesní kultury, především přirozené zmlazení lesních porostu (okus, loupání, apod.); - zavádění nebo podpora atraktivních druhů zvěře (z hlediska jejich lovu a trofejí), které nejsou v našich ekosystémech původní, což může mít negativní vliv na snižování počtu populací původních druhů živočichů a snižování přirozené biologické rozmanitosti; - lovení kvalitních kusů zvěře a snižování genetické kvality populací, a to především z nedostatku znalostí „svátečních“ lovců a jejich přání mít nejlepší trofeje; - potenciální nebezpečí likvidace chráněných druhů, které přirozeně snižují stavy lovených druhů zvěře, tzn. především rysa, vlka, káně, sokol, apod.; - lovení chráněných druhů z důvodů jejich atraktivnosti, nebo z důvodů neznalosti identifikačních znaků lovené zvěře (týká se především ptactva).
Venkovský prostor je též vhodný pro rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity, která se následně využívá při různých formách cestovního ruchu. Jedná se především o cykloturistiku a rozvoj sítě cyklostezek a cyklotras. Zde může docházet ke střetům s ochranou přírody a životního prostředí, především pokud jsou cyklotrasy a cyklostezky vedeny nevhodně z hlediska zvyšování návštěvnosti chráněných přírodních lokalit (zvláště chráněná území), které mohou být následně negativně ovlivněny zvýšeným počtem turistů a návštěvníků. Významný problém mohou způsobit cyklisté, kteří nerespektují vyznačené trasy a pohybují se po nezpevněných stezkách, které slouží jinému účelu (pěší turistika, apod.). Tam jednak hrozí střety s pěšími turisty, jednak při přílišném užívání pak dochází ke vzniku erozních rýh a následnému rychlému odtoku dešťové vody na svazích. Tento problém vzniká především při tzv. rychlých sjezdech cyklistů z příkrých svahů v horských oblastech. Environmentálně příznivou aktivitou provozovanou ve volné krajině je pěší turistika. Zde existuje potenciální nebezpečí na lokalitách, které jsou turisticky velmi exponovány a kde je vysoká návštěvnost pěších turistů. Tento problém se týká především chráněných území, která již kapacitně nestačí pojmout velké množství návštěvníků a vysoká návštěvnost má negativní dopad na stabilitu místního ekosystému (skalní pískovcové oblasti, apod.). Pomocí osvěty a propagace se může předcházet těmto problémů např. VII/2012
97
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
zviditelňováním lokalit, které nejsou pěšími turisty dosud navštěvovány, jsou však stejně atraktivní a nehrozí v nich negativní vlivy na okolní ekosystémy a životní prostředí. Velmi oblíbenou a tradiční aktivitou provozovanou ve venkovském prostředí je vodní turistika. Tato aktivita může přinášet problémy především v následujících aspektech: - vysoká koncentrace vodáků na vybraných řekách v jarních měsících, což může způsobit rušení vodních druhů ptáků při jejich hnízdění; - přetíženost vodáckých kempů, což vede ke snižování standardu služeb spojenou např. s nedostatečnou likvidací odpadků, problémy s odpadními vodami, znečištěním povrchových vod, apod.; - stanování a kempování ve volné přírodě, především pak na územích CHKO a NP, včetně rozdělávání ohně, což může vést k přímému ohrožení vzácných ekosystémů, především v období dlouhodobého sucha. Vedle vodáctví jsou v letních měsících hojně navštěvovány vodní plochy (rybníky, vodní nádrže, přehrady), kde jsou provozovány vodní sporty a aktivity. Mezi problematické s ohledem na přírodní prostředí patří především jízda na vodních skútrech, která může způsobit nejen kontaminaci vody ropnými produkty, ale i plašení vodních druhů ptáků při hnízdění a lovu, dále pak plašení zvěře vyskytující se v bezprostřední blízkosti vodní plochy. Vodní sporty a koupání mohou též mít negativní vliv na hnízdění ptactva a jejich výskyt, především pak v lokalitách zařazených do soustavy Natura 2000 jako ptačí lokality nebo lokality, které jsou součástí Ramsarské úmluvy (Nové Mlýny, Třeboňsko, apod.). Mezi rozvíjející se aktivity ve venkovském prostoru patří budování a rozšiřování golfových hřišť. Provoz a umístění golfových hřišť nemusí být vždy závažným problémem z hlediska ochrany přírody a životního prostředí. V některých případech mohou přispět k rekultivaci krajiny, která byla poškozena, např. těžbou apod. Ale pokud se jedná o jejich umisťování ve zvláště chráněných územích (CHKO, NP) nebo v blízkosti maloplošných chráněných území, je nutné počítat s obezřetností. Mohou totiž negativně ovlivňovat: - vodní režim lokality (při pravidelném zavlažování ploch hřiště dochází k úbytku zásob zdejších vod, a to především v obdobích dlouhodobějších such); - biodiverzitu lokality (kdy nejen výstavbou hřiště dochází k likvidaci různorodosti zastoupených druhů rostlin a živočichů, včetně chráněných ohrožených druhů, ale i provozem hřiště dochází ke změnám z původních přirozených podmínek pro luční společenstva na podmínky travního společenstva hřiště, k čemuž přispívá i používání herbicidů). Mezi ostatní aktivity, které jsou provozované ve volné krajině a na venkově a které mohou působit negativně patří terénní motoristické aktivity, především jízda na čtyřkolkách a zimních skútrech ve volné krajině mimo zpevněné komunikace. Mohou tak poškodit přirozený vegetační pokryv, přispět k vodní erozi a odnosu kvalitní půdy. Nebezpečí také hrozí z úniků ropných derivátů a následného znečištění půdy a vod.
VII/2012
98
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Specifickou aktivitou v turistickém ruchu je budování speciálních zařízení, kde se uskutečňují pravidelné akce. Mezi taková zařízení patří hudební open air festivaly, westernová městečka, aj., kde největší problém může přinést vysoká jednorázová koncentrace návštěvníků a s tím související vysoká koncentrace automobilové dopravy, zvýšená produkce odpadů, případně i zatížení hlukem. V České republice je venkovský prostor dosud málo využívaný pro rozvoj aktivit CR. V tomto ohledu je vliv cestovního ruchu na venkovské oblasti prozatím malý. Venkov nemá dobudovanou vhodnou infrastrukturu pro kvalitní venkovský CR. Zásadní problémy mohou nastat v případě živelného a nekoncepčního rozvoje forem venkovského CR, které nebudou mít hlavní preference v šetrném přístupu vůči přírodě a ve zlepšování kvality životního prostředí a veřejného zdraví na venkově. Horské oblasti V horských oblastech, které byly souvisleji osídlovány až od 13. století našeho letopočtu, se v refugiích zachovaly poslední zbytky populací kdysi hojných druhů živočichů a rostlin. Rovněž horská krajina, přes výstřelky 2. poloviny 20. století, v nich zůstala zachována na vcelku dobré úrovni. Specifikem Sudetských pohoří jsou tzv. anemo-orografické systémy, které vedly ke vzniku velkého bohatství vzácných druhů. V nejvyšších pohořích se rovněž zachovaly glaciální relikty, tj. druhy, které jsou pozůstatky doby ledové. Horská příroda je, vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám a malé úživnosti prostředí, velice citlivá na jakékoliv vnější negativní vliv a její regenerace je zpravidla velice zdlouhavá. Kromě toho je většina horských půd dosud poškozena kombinovaným vlivem emisí oxidu siřičitého a dalších okyselujících látek a smrkových monokultur. Česká republika nemá velehory, nicméně je poměrně bohatá na pohoří středních výšek. Z nich zejména ta nejvyšší (Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky, Beskydy, Šumava) jsou již tradičními centry cestovního ruchu. Je v nich již vybudovaná infrastruktura cestovního ruchu, zahrnující rozsáhlé areály pro sjezdové lyžování, běh na lyžích, cyklotrasy, cyklostezky a některé další aktivity. Tyto oblasti mají zpravidla vysokou ubytovací kapacitu. Časté je využití staveb pro ubytování na místě původních horský bud, což však zvyšuje plošný rozsah negativních vlivů na přírodu a krajinu. V některých horských střediscích již dosahuje intenzita cestovního ruchu únosné kapacity území. Nejzávažnější střet cestovního ruchu s ochranou přírody a krajiny v horských oblastech spočívá v oblasti budování infrastruktury cestovního ruchu, ať již to je přímým záborem území, znečisťováním vod, atd.
VII/2012
99
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
4.3 Hodnocení vlivů Koncepce CR na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí lze chápat evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Proto je součástí přílohové části této hodnotící dokumentace také posouzení vlivů předkládané Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 na evropsky významné lokality a ptačí oblasti nacházející se na území ČR. Hodnocení je prováděno na základě ustanovení §§ 45i a 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je prováděno na základě novelizace zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“), kterou byla do našeho právního řádu implementovala směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, a směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Území, vyhlašovaná na základě obou uvedených směrnic, spolu vytvářejí tzv. soustavu Natura 2000. Jedná se o celistvá evropská území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření a ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Evropsky významné lokality (EVL) Za účelem ochrany typů přírodních stanovišť a druhů živočichů a rostlin, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany ((jsou uvedeny v příloze I (stanoviště) a II (druhy živočichů a rostlin) směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin)) jsou vytvářeny evropsky významné lokality. Stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany je považován za příznivý, pokud je jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý. Stav druhu z hlediska ochrany je považován za příznivý, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací. Mezi Evropsky významné lokality patří lokality, které byly zařazeny do tzv. „evropského seznamu“. Dále tam patří lokality, zařazené do tzv. „národního seznamu“, což je seznam lokalit vyžadujících zvláštní územní ochranu a splňující zákonem dané podmínky, které byly zařazeny do seznamu lokalit, nacházejících se na území ČR a vybraných na základě kritérií, stanovených právními předpisy EU, a vyžadujících územní ochranu. Lokality zařazené do národního seznamu stanovila vláda nařízením č. 132/2005, Sb.
Ptačí oblasti (PO) Ptačí oblasti jsou území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených v přílohách směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, které stanovuje vláda nařízeními.¨
VII/2012
100
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Legislativní postup při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na EVL a PO Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany (výjimkou jsou plány péče zpracované orgánem ochrany přírody pro toto území a lesní hospodářské plány nebo lesní hospodářské osnovy). Při hodnocení se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí, tj. dle zákona č. 100/2001 Sb. Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit výše uvedený záměr, je povinen jeho návrh předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými, významný vliv na území evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Tímto vydaným stanoviskem není dotčeno zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo záměru na takové území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Výše uvedené posouzení mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace, kterou uděluje MŽP ČR. Orgán, který je příslušný ke schválení výše uvedené koncepce nebo záměru, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, taková koncepce nebo záměr nebude mít negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za následujících podmínek. Pokud hodnocení prokáže negativní vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navrženou koncepci nebo záměr schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Kompenzační opatření stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení koncepce nebo záměru. Uložení a zajištění kompenzačních opatření je v tomto případě důvodem pro přerušení řízení vedeného příslušným orgánem veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí ČR o uložených a provedených kompenzačních opatřeních informuje Komisi EU. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen tehdy, vydala-li k zamýšlené koncepci nebo záměru stanovisko Komise EU. O toto stanovisko Komisi požádá, na základě dožádání příslušného orgánu, MŽP ČR. Hodnocení Koncepce CR na období 2014 – 2020 z hlediska vlivů na EVL a PO Dotčenými lokalitami soustavy Natura 2000 v rámci hodnocené Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 jsou potenciálně všechny evropsky významné lokality a ptačí oblasti na území ČR (od roku 2009 celkem 41 PO na celkové ploše 703 436 ha a 1082 vymezených EVL na celkové ploše 785 731 ha). Důvodem je celorepublikový záběr hodnocené koncepce. VII/2012
101
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší návrhy konkrétních opatření, která by byla přímo geograficky lokalizována ve vztahu k lokalizaci jednotlivých segmentů aktuálně vymezené soustavy Natura 2000 na území ČR, bylo naturové hodnocení provedeno v obecném rámci s ohledem na potenciálně možné střety s předměty ochrany EVL a PO na celém území ČR. Nutno podotknout, že z hlediska tohoto obecného rámce, není na tomto místě nutné provádět výčet všech naturových lokalit na území ČR s jejich předměty ochrany a charakterizací potenciálního ohrožení. Hodnocení Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 bylo zahájeno nad první pracovní verzí z ledna 2012 s tím, že v průběhu její aktualizace bylo již prováděno metodou ex ante (tedy současně se zpracováním vyšších verzí samotné koncepce). Podklady dodané zadavatelem koncepce, zpracovatelským týmem koncepce, podklady z průběhů diskusí v pracovních skupinách sestavených pro tvorbu koncepce, texty analytické části koncepce, SWOT analýzy, návrhové části koncepce a v neposlední řadě i vyjádření orgánů ochrany přírody dle §45i ZOPK, byly dostatečné pro provedení hodnocení předkládané koncepce z hlediska jejích vlivů na EVL a PO. Toto hodnocení provedl RNDr. Milan Macháček, autorizovaná osoba (autorizace č.j. 69909/ENV/06 2396/630/06 vydaná MŽP ČR dne 30.1.2007) pro provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Celý text tohoto hodnocení je součástí přílohové části k této SEA dokumentaci. Cílem hodnocení bylo zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL a PO. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu koncepce na soustavu Natura 2000 bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů předkládané koncepce bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení všech v koncepci navržených (třeba jen v obecné rovině) priorit a opatření s doprovodným komentářem. Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP ČR 2007) Tabulka 5: Stupnice hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000
Hodnota -2
Termín Významný negativní vliv
-1
Mírně negativní vliv
0
Bez vlivu
VII/2012
Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 § 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo příslušného druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémové dílčí aktivity – priority, opatření, záměru, cíle atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními, u obecné koncepce změnou formulace cílů Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv.
102
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
pokračování tabulky 5
+1
Mírně pozitivní vliv
+2
Významný pozitivní vliv
?
Vliv nelze vyhodnotit – možný negativní vliv
Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné přesně vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných aktivit/záměrů, která je způsobena obecnou povahou či nepřesnou lokalizací dílčí aktivity/záměru). Může dojít k negativnímu i pozitivnímu vlivu, není však možné vyhodnotit jeho významnost.
Bylo zjištěno, že z celkového počtu 50. nastíněných aktivit v rámci 12. navrhovaných opatření, seřazených do 5. priorit, lze očekávat u 39. aktivit nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na EVL a PO. V případě 3. aktivit je očekáván mírný pozitivní vliv (+1). U 8. stanovených aktivit bylo konstatováno, že míru jejich negativního vlivu nelze za současné situace přesně vyhodnotit (nedostatečná podrobnost podkladových dat k posouzení), přičemž u těchto opatření byl konstatován možný negativní vliv na EVL a/nebo PO (? dle stupnice hodnocení). Konkrétně se jedná o aktivity, v nichž lze předpokládat investiční rozvoj infrastruktury a zařízení cestovního ruchu, tj. převážně v opatřeni 1.2 nové Koncepce CR, kde je zahrnuta výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (zejména podpora budování a modernizace sportovněrekreační infrastruktury a zařízení pomocí zvýhodněných úvěrů). V rámci tohoto opatření je možné odhadovat případnou realizaci investic s přímými i nepřímými vlivy na předměty ochrany a integritu EVL/PO na území ČR. Významný negativní vliv (-2 dle stupnice hodnocení) nebyl a priori konstatován u žádného z navržených opatření (aktivit). U těch aktivit, u nichž bylo shledáno, že nelze za současné situace přesně vyhodnotit míru jejich vlivu na EVL a PO (z důvodu nedostatečné podrobnosti podkladových dat k posouzení), ale zároveň u nich byl konstatován možný negativní vliv na EVL a PO (viz záměry označené symbolem „?“), je nezbytné přenést povinnost podrobného hodnocení jejich vlivu dle § 45i ZOPK do dalších fází správních řízení, tzn. do projednávání konkrétních záměrů, případně do vyhodnocení průmětů v regionálních a místních Koncepcích CR. Konkrétní navržené záměry pak budou posouzeny procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle § 45h,i ZOPK. Nelze vyloučit kumulaci vlivů s výstupy jiných sektorových politik. Koncepce byla předložena v jedné variantě. Ta byla vyhodnocena. V případě nulové varianty, která znamená zachování stávajícího stavu, tedy absenci realizace cílů předkládané Koncepce CR, lze předpokládat u některých opatření a aktivit potenciální ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 ve výše uvedeném smyslu, míru vlivů ale zatím na základě obecnosti předložené Koncepce CR nelze přesně stanovit. Hodnotitel pro vyloučení případných negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 navrhuje respektovat zejména následující základní doporučení: Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší u některých navržených opatření (cílů) dostatečně podrobné údaje, které by umožnily přesně posoudit konkrétní míru a rozsah případného vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality, je potřeba u 8 navržených aktivit, u nichž bylo shledáno potenciální riziko negativního působení, převést požadavek na posouzení opravdovosti a rozsahu negativních vlivů
VII/2012
103
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
na EVL a PO dle § 45h,i ZOPK do dalších fází správních řízení (územní a stavební řízení, apod.). V uvedených fázích rozhodování o využití území jsou již zpravidla k dispozici konkrétní informace, které umožňují podrobné vyhodnocení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000. U konkrétních záměrů je zapotřebí požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda může daný záměr, samostatně nebo ve spojení s jinými, významně ovlivnit lokality soustavy Natura 2000 (§ 45i ZOPK). Při realizaci konkrétních budoucích záměrů, které budou vycházet z cílů navržených v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020 je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměrů s předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, resp. s biotopy druhů, které jsou předmětem ochrany EVL/PO a typy evropských stanovišť. Analogicky je nutno promítnout, již s konkrétní geografickou lokalizací, jednotlivé cíle Koncepce CR do nižších úrovní plánování cestovního ruchu (kraje, NUTS, ORP, mikroregiony, MAS, apod.) s tím, že bude maximálně respektováno územní vymezení EVL/PO a důsledně zapracovány a respektovány platné dokumenty ochrany přírody (plány péče, zonace chráněných území /překrývajících se s vymezením EVL či PO). V lokalitách s uvedenými zvýšenými ochranami důsledně respektovat dokumenty orgánů ochrany přírody (plány péče, zonace velkoplošných ZCHÚ, podpora managementu) a veškeré přírodní limity pro územní plánování v těchto lokalitách při naplňování výstupů koncepcí navrhovaných opatření a aktivit. Důsledně uplatnit při alokaci zdrojů na rozvoj/podporu cestovního ruchu princip, že výstavba na „zelené louce“ nemůže být smyslem dotační podpory, hlavním cílem musí být dovybavování stávajících středisek s ohledem na přírodní limity potenciálně dotčeného území pro umístění projektů a investičních opatření k dovybavení těchto středisek. Doplnit výběrová kriteria pro přidělování dotací i úvěrů o posouzení přínosu navrhovaného projektu k ochraně či tvorbě životního prostředí lokality např. o míru interakce s prvky a lokalitami pod ochranou přírody a krajiny včetně přírodních biotopů a stanovišť; Do kvantitativního hodnocení indikátorů (v pojetí výstupů i výsledků) zahrnout i jejich environmentální rozměr z hlediska respektování podmínek ochrany přírody a krajiny Závěrem hodnotitel shrnuje, že Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020, nebude mít v podobě předložené verze (červen 2012) významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ČR. V případě výhledových záměrů, vyplývajících z navrhovaných priorit, opatření a aktivit, u kterých nebyl potenciálně vyloučen vliv na předměty ochrany a integritu EVL či PO, je nutno z hlediska vlivů na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000 tyto aspekty podrobněji vyhodnotit v dalších etapách implementace této politiky do praxe či v rámci přípravy konkrétních záměrů k realizaci.
VII/2012
104
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
4.4
Vazby Koncepce CR k ZCHÚ velkoplošného charakteru
Přibližně 12 079 km2, tedy 15,3 % území České republiky zaujímají velkoplošná zvláště chráněná území. Od roku 1954, kdy byl Ministerstvem kultury vydán výnos o zřízení Chráněné krajinné oblasti Český ráj, byly vyhlášeny čtyři národní parky a 25 chráněných krajinných oblastí (viz. níže abecedně řazený přehled). NP České Švýcarsko, Krkonošský NP, NP Podyjí, NP Šumava; CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Blaník, CHKO Blanský les, CHKO Broumovsko, CHKO České středohoří, CHKO Český kras, CHKO Český les, CHKO Český ráj, CHKO Jeseníky, CHKO Jizerské hory, CHKO Kokořínsko, CHKO Křivoklátsko, CHKO Labské pískovce, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Lužické hory, CHKO Moravský kras, CHKO Orlické hory, CHKO Pálava, CHKO Poodří, CHKO Slavkovský les, CHKO Třeboňsko, CHKO Šumava, CHKO Žďárské vrchy, CHKO Železné hory
V souvislosti se zajištěním ochrany EVL uvedených v národním seznamu proběhlo v roce 2008 vyhodnocení potenciálu dalších území ČR z hlediska územní ochrany. Přitom byly zohledněny analýzy reprezentativnosti soustavy velkoplošných chráněných území. Na základě tohoto vyhodnocení byl zpracován a schválen dokument Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000, který předpokládá vyhlášení několika nových CHKO. Byl tak učiněn další důležitý krok k naplnění Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Jeho aktualizaci vláda ČR schválila 30. listopadu 2009. Program předpokládá možnost ochrany území Dokeska, Dolní Moravy a Doupovských hor (včetně Středního Poohří) formou vyhlášení chráněných krajinných oblastí. Přípravou podkladů pro jejich vyhlášení, kterými byla pověřena AOPK ČR, je tedy tento program naplňován. V případě vyhlášení CHKO v oblasti Středního Poohří a Dolní Moravy jde o realizaci úkolů uvedených již ve znění Státního programu ochrany přírody z roku 1998. Pro úplnost je nutné dodat, že aktualizovaný Program ukládá prověřit účelnost vyhlášení CHKO Krušné hory a oproti původnímu znění Programu z roku 1998 již není prioritou vyhlášení CHKO Novohradské hory. Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje NP coby rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam a CHKO jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Za rozsáhlé území ve smyslu zákona se zpravidla považuje území o rozloze větší než 40–50 km2. Za harmonicky utvářenou krajinu s charakteristicky utvářeným reliéfem se považují zejména horské celky, krasová území, nivy řek, území s četnými významnými geomorfologickými jevy, významnými mokřady apod. Zastoupení přirozených ekosystémů zřetelně převyšuje průměr vztažený k celé ČR. Jedná se o kategorie ZCHÚ, kde předmětem ochrany je také krajinný ráz, včetně zachovalých sídel, kulturních památek, dřevin rostoucích mimo les a charakteristicky uspořádaných hospodářských systémů. Posláním velkoplošných ZCHÚ je uchování krajiny se všemi jejími přírodními hodnotami a kulturními charakteristikami jako výsledku společného a vyváženého působení přírodních sil a člověka. Zpřísněná ochrana přirozených či přírodě blízkých ekosystémů je v rámci VII/2012
105
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
čtyřstupňové zonace soustředěna převážně do prvních a druhých zón, často vyhlášených jako maloplošná ZCHÚ. Cílem managementů velkoplošných ZCHÚ je rozvoj ekologicky vhodného a územně diferencovaného hospodářského a rekreačního využívání krajiny zajišťujícího uchování místního přírodního a kulturního dědictví. Do portfolia takto definovaného rozvojového potenciálu náleží i aktivity, které s sebou přináší CR. V některých lokalitách NP a CHKO atraktivních pro rozvoj cestovního ruchu, však může docházet rozvojovými aktivitami či vysokou návštěvností k negativním vlivům na složky zdejšího prostředí. Zde je nutné upozornit, že na úrovni hodnocení předkládané Koncepce CR není možné identifikovat konkrétní střety mezi aktivitami cestovního ruchu a požadavky na ochranu přírody a krajiny v jednotlivých lokalitách ZCHÚ. Tyto střety by měly být identifikovány v koncepcích CR pořizovaných na regionální či lokální úrovni. Čemu je však na této republikové úrovni mj. nutné věnovat pozornost, je nastavení propojení společného monitoringu rozvojového potenciálu těchto ZCHÚ, a to mezi managementy NP a CHKO, včetně zde dotčených orgánů státní správy, s managementy organizací poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu situovaných do těchto velkoplošných ZCHÚ, a to za účelem koordinované regulace rozvoje v těchto ZCHÚ. Jedním z hlavním nástrojů na koordinaci činností na území NP a CHKO jsou plány péče o tato ZCHÚ. Podle § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je „plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen „plán péče“) odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu ZCHÚ navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v ZCHÚ a na zabezpečení ZCHÚ před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.“ Zpracování plánů péče NP a CHKO zajišťuje MŽP ČR. Podle § 10 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou náležitostmi plánu péče „návrhy praktických opatření“ směřujících mimo jiné k „zamezení nebo minimalizaci nepříznivých vlivů okolí“ či „úpravě přírodních poměrů území ve prospěch předmětu ochrany“. Náležitostmi jsou dále „stanovení negativních činitelů a možných nebezpečí dalšího ohrožení“. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro oblast CR jsou plány péče jednotlivých NP a CHKO významnými dokumenty, které musí být při plánování a rozvoji CR na území NP a CHKO respektovány. Nutno podotknout, že se plány péče mezi jednotlivými NP a CHKO formálně i obsahově značně liší, zejména mírou detailu (např. jiný přístup je pro nejmenší CHKO Blaník (4000 ha) či NP Podyjí (6300 ha) na straně jedné a jiný pro největší NP a CHKO Šumava (68520 + 94490 ha, tj. celkem 163010 ha) na straně druhé). Součástí výstupů z provedeného hodnocení SEA k předkládané Koncepci CR je proto silný apel na respektování uvedených plánů péče (jako jednoho z významných nástrojů managementu ZCHÚ) při plánování rozvoje cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni, respektive při přípravě a realizaci jednotlivých konkrétních projektů spojených s naplňováním prioritních cílů Koncepce CR na územích NP a CHKO. Na zohledňování tohoto doporučení pak musí dozírat jednotlivé orgány ochrany přírody, odpovědné za konkrétní chráněné území.
VII/2012
106
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
5.
5.1
CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY DO ÚVAHY BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Způsob stanovení cílů ochrany ŽP a VZ
Hodnocená Koncepce CR je zpracována pouze v jedné variantě. Základní rámec pro hodnocení jejích vlivů na ŽP a VZ představují cíle ochrany a tvorby ŽP a VZ. Tyto cíle jsou definovány v hlavních strategicko koncepčních dokumentech a legislativních předpisech ochrany ŽP a VZ platných jak pro EU, tak pro ČR (viz. kapitola 1.3). Podkladem pro stanovení sady referenčních cílů pro vyhodnocení vlivů nově navrhované Koncepce CR na ŽP a VZ byly nejen relevantní cíle těchto dokumentů, ale i výstupy z analýzy současného stavu ŽP a VZ v ČR ve vazbě na sektor CR a identifikované hlavní trendy a problémy v ochraně ŽP a VZ s ním v ČR spojené (viz. kapitola 4). Při výběru podkladových koncepčních dokumentů zohlednil hodnotitelský SEA tým mj. i jednotlivé body závěru zjišťovacího řízení (viz.úvodní kapitola), požadující posouzení souladu Koncepce CR s vybranými národními koncepcemi. Jmenované koncepce byly zařazeny do seznamu dokumentů, na základě kterých pak byly formulovány referenční cíle ochrany ŽP a VZ, relevantní pro oblast cestovního ruchu, tzn. pro vyhodnocení předkládané Koncepce CR z hlediska jejích vlivů na ŽP a VZ. Finální sada těchto referenčních cílů ochrany ŽP a VZ, pak představuje základní rámec pro hodnocení rozvojových cílů, priorit a opatření nově navrhované Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020. Jednotlivá opatření formulovaná v návrhové části Koncepce CR byla podrobena hodnocení, zda a jakým způsobem budoucí aktivity, které se pod těmito opatřeními budou realizovat, mohou ovlivnit plnění referenčních cílů ochrany ŽP a VZ, a to bez ohledu na to, zda tato ovlivnění budou mít dopad pozitivní či negativní. Nejoptimálnějším okamžikem by bylo, kdyby implementace předkládané Koncepce CR do praxe přinesla pouze pozitivní příspěvky k plnění cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví v ČR. 5.2
Referenční cíle ochrany ŽP a VZ pro oblast cestovního ruchu
1. Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností, a volně žijící druhy živočichů a rostlin (Formulováno na základě dokumentů: Státní politika životního prostředí, Strategie ochrany biologické rozmanitosti, Státní program ochrany přírody a krajiny)
2. Udržovat a zlepšovat kvalitu krajiny, jak městské tak venkovské, a předcházet její fyzické a vizuální degradaci (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí, Státní program ochrany přírody a krajiny, Národní strategický plán pro rozvoj venkova)
3. Snižovat zábory a degradaci půdy (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámce udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí, Strategie ochrany biologické rozmanitosti,) VII/2012
107
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
4. Snižovat znečištění ovzduší (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje, Zdraví pro všechny v 21. století, Národní program snižování emisí )
5. Snižovat vypouštění znečištěných odpadních vod ze zařízení provozovaných v rámci cestovního ruchu (Formulováno na základě dokumentů: Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství, Zdraví pro všechny v 21. století, Koncepce vodohospodářské politiky, )
6. Snižovat spotřebu vody a efektivněji využívat vodní zdroje pro činnosti související s cestovním ruchem (Formulováno na základě dokumentů: Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství, Program MZe udržitelné spotřeby a výroby, Plány povodí ČR)
7. Snižováním energetické náročnosti a zvyšováním využití obnovitelných zdrojů snižovat spotřebu primárních neobnovitelných zdrojů energie (Formulováno na základě dokumentů: Evropa 2020, Energie 2020, Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní energetická politika,)
8. Snižovat produkci odpadů (včetně nebezpečných) související s cestovním ruchem (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí, Plán odpadového hospodářství, Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství)
9. Zvyšovat podíl druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí včetně managementových opatření jako alternativy za stávající způsoby dopravy v územích atraktivních pro cestovní ruch, včetně center měst (např. podpora bezmotorové a hromadné dopravy) (Formulováno na základě dokumentů: Státní politika životního prostředí, Dopravní politika ČR, Podpora realizace udržitelné dopravy, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR)
10. Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem z cestovního ruchu (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje, Zdraví pro všechny v 21. století, Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví, Dopravní politika ČR)
11. Snižovat zátěž přírodního prostředí časovou, prostorovou a funkční diverzifikací CR (včetně posílení mimosezónního charakteru CR v lokalitách, kde je to z hlediska OŽP přijatelné, a diverzifikace nástupišť) (Formulováno na základě dokumentů: Státní politika životního prostředí, Program rozvoje chráněných krajinných oblastí ČR)
12. Zavádět a využívat managementové nástroje ochrany životního prostředí při řízení cestovního ruchu CR (např. EMS, EMAS, dobrovolné dohody, používání ekologicky šetrných výrobků, ekolabeling, apod.) (Formulováno na základě dokumentů: Strategie EU pro udržitelný rozvoj, Nařízení Rady Regulation (EEC) No 761/2001 of the European Parliament and of the Council of 19 March 2001 allowing voluntary participation by organisations in a Community eco-management and audit scheme (EMAS), Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí)
13. Zvyšovat povědomí o specifikách místního prostředí a zásadách jeho ochrany a odpovědnost návštěvníků, poskytovatelů služeb CR i místních obyvatel za dopady jejich působení v cestovním ruchu vůči přírodě a krajině a dalším složkám životního prostředí (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí, Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj, Státní program ochrany přírody a krajiny)
14. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru (Formulováno na základě dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí, Státní program ochrany přírody a krajiny) VII/2012
108
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
5.3
Vazby Koncepce CR k prioritám rozvoje velkoplošných ZCHÚ
Pro zjištění, jakým způsobem Koncepce CR zohledňuje priority rozvoje velkoplošných ZCHÚ, hodnotitelský SEA tým analyzoval jednotlivé cíle těchto rozvojových priorit a následně vyhodnotil vazby relevantních cílů k oblasti cestovního ruchu a k cílům Koncepce CR. Výstupy vyhodnocení jsou zohledněny v návrhu opatření pro předcházení či zmírnění potenciálních negativních dopadů rozvoje CR na ŽP (viz. kapitola 7). Vazby mezi rozvojovými prioritami velkoplošných ZCHÚ a rozvojovými aktivitami v oblasti cestovního ruchu lze rozdělit do tří skupin: skupina cílů bez vazby na oblast CR skupina cílů s nepřímou vazbou na oblast CR skupina cílů s přímou vazbou na oblast CR Do skupiny 1 spadají cíle, týkající se zejména obecné funkce a administrativního a organizačního zajištění sítě ZCHÚ, jako např.: -
-
-
-
-
doplnění a úprava stávající sítě ZCHÚ tak, aby tato území splňovala všechny nebo většinu modelových definičních vlastností; ZCHÚ vyhlášené resp. přehlášené nařízením vlády v souladu se zákonem, kde budou mj. obsaženy bližší ochranné podmínky i charakteristiky jednotlivých zón úpravy vymezení v obsahovém souladu s definičními znaky vyplývajícími ze zákona; vymezování nových a úprava vymezení stávajících ZCHÚ v souladu s definičními znaky vyplývajícími ze zákona; dotvoření kvalitativní i kvantitativní soustavy ZCHÚ v ČR jako integrální součásti evropské sítě velkoplošných chráněných území s rozvojem ekologicky optimálních forem hospodářského využívaní krajiny a se vzorovým zajištěním aktivní péče o přírodní a krajinné prostředí; vytvoření ucelené soustavy ZCHÚ z hlediska co největší reprezentativnosti krajinných typů a přírodních hodnot splňujících základní parametry definičních znaků ZCHÚ; zajištění efektivní a územně diferencované ochrany a péče o ZCHÚ členěných do zón dle stanovených pravidel; implementace přírodě blízkých forem lesního hospodaření na celém území ZCHÚ diferencovaně dle jednotlivých zón a zajištění účelového lesního obhospodařování I. a II. zónách a biocenter SES; účinná a aktivní ochrana přírody a krajiny vycházející z kvalitních středně a dlouhodobých koncepčních a programových dokumentů odrážejících skutečný stav a potřeby přírodního a krajinného prostředí CHKO; zajištění pravidelných školení pracovníků Správ NP a CHKO; provádění systematické kontroly výkonu státní správy a zajištění konzultačního servisu; dostatečná znalost stavu a trendů ochranářsky a indikačně významných taxonů a klíčových ekologických faktorů krajinného a přírodního prostředí; zajištění co nejefektivnějšího personálního obsazení manažerské struktury správ ZCHÚ.
Do skupiny 2 spadají cíle, týkající se ochrany jednotlivých složek ŽP, které mohou být ovlivněny aktivitami CR, popřípadě týkající se jiných plánovacích a managementových nástrojů s možnou vazbou na plánovaní rozvoje CR, jako jsou např.:
VII/2012
109
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
-
-
-
-
-
uchování druhové rozmanitosti nelesních společenstev v I. a II. zónách ZCHÚ jejich účelovým zemědělským obhospodařováním s podporou tradičních forem využívání; uchování a obnovení prvků SES na celé ploše ZCHÚ a v III. a IV. zónách ZCHÚ udržení základní strukturu krajinného rázu a snížení podílu orné půdy na ZPF; posilování nadnárodního významu ucelené sítě ZCHÚ jako modelových území ekologicky vhodného využívání krajiny a zásobníků přírodní a krajinné rozmanitosti a jako východisek obnovy ekologické stability naší a evropské krajiny; zvyšování retence vody v ZCHÚ jako hydrologicky významných modelových území s kulturní krajinou za využití přírodě blízkých způsobů a diferencovaně dle charakteru prostředí a v kontextu celých povodí; uchování základního charakteru krajinného rázu ZCHÚ a jeho vhodné dotváření tak, aby byla udržena či zvýšena ekologická a estetická hodnota krajiny; zajištění systematické péče o pozemky a jejich účelové přírodě blízké obhospodařování v součinnosti s vlastníky; hospodářské využívání nepoškozující přírodní a krajinné hodnoty ZCHÚ uchovávající a obnovující ekologickou stabilitu krajiny, včetně její druhové rozmanitosti; obnovování narušeného vodního režimu a zvyšování přirozené retenční schopnosti v klíčových povodích ZCHÚ; zpracování a schválení územních plánů ve vztahu ke všem ZCHÚ, kde výchozím podkladem pro zpracování budou plány péče a které budou řešit územně diferencované a trvale udržitelné rozvíjení hospodářského, stavebního a dalšího využívání ZCHÚ; odborné a monitorovací průzkumy krajinného prostředí využitelné pro přípravu koncepčních programů, pro provádění praktických opatření a k výkonu státní správy v ochraně přírody; široká informovanost občanů a veřejnosti tak, aby uchování přírodního prostředí považovali za jeden z nezbytných předpokladů své existence a svého bohatství a ZCHÚ za prostor, kde je ochrana přírody a rozvoj ekologicky vhodného využívání krajiny v rovnováze; rozvoj obcí a regionů neznehodnocující krajinné a přírodní prostředí a zajišťující jejich dlouhodobou prosperitu jako jeden ze společných cílů samospráv obcí a správ ZCHÚ.
Do 3. skupiny spadají cíle, které se přímo týkají rozvoje CR na území ZCHÚ, tj.: -
odstraňování či minimalizace stávajících krajinně-ekologických problémů v ZCHÚ a zamezování rozvoji aktivit generujících nové významné poškození krajiny; podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje cestovního ruchu a turismu využívajícího a nepoškozujícího krajinné a přírodní prostředí a uchovávajícího vysoký rekreační a turistický potenciál ZCHÚ.
V následující části jsou vyhodnoceny vazby mezi rozvojovými prioritami velkoplošných ZCHÚ a rozvojovými prioritami předkládané Koncence CR. Cíle 1. skupiny rozvojových priorit velkoplošných ZCHÚ nemají vazbu ke Koncepci CR. Postihují základní funkce sítě ZCHÚ a jejich administrativně-organizační problematiku. Jejich splnění je základním předpokladem pro fungování sítě ZCHÚ v ČR. Cíle 2. skupiny rozvojových priorit velkoplošných ZCHÚ mají nepřímou vazbu na Koncepci CR. Lze konstatovat, že implementace Koncepce CR do praxe může přispět k jejich plnění, ale ovšem za předpokladu realizace jednotlivých opatření a aktivit v oblasti CR s šetrným přístupem ke složkám ŽP a VZ. Cíle 3. skupiny rozvojových priorit velkoplošných ZCHÚ se přímo dotýkají Koncepce CR. Následující komentáře objasňují jejich vzájemné vazby:
VII/2012
110
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
V Koncepci CR zmíněné aspekty podpory šetrných forem cestovního ruchu přispějí k naplňování priority rozvoje ZCHÚ (a nejen jich) „informačně a finančně podporovat rozvoj k přírodě šetrného hospodářského a dalšího využívání chráněných krajinných oblastí (agroturistika, tradiční formy zemědělského hospodaření v krajinářsky nejcennějších částech, přírodě blízké lesní hospodaření, přírodu nedevastující formy cestovního ruchu, ekologické vzdělávání veřejnosti ap.) a k tomu vypracovat střednědobé akční programy jako přílohu plánu péče o ZCHÚ“ K naplňování priority rozvoje ZCHÚ „nové záměry devastující přírodní prostředí a ekologickou funkčnost krajinných ekosystémů nepovolovat a u ostatních ekologicky konfliktních záměrů negativní dopady výrazně omezit jasně definovanými a vymahatelnými podmínkami promítnutými do individuálních správních aktů“ či k naplňování priority „snižovat zátěž přírodního prostředí časovou, prostorovou a funkční diverzifikací CR“ a také k naplňování priority „při zpracování územně plánovacích dokumentací a při vydávání souhlasů k územním řízením usměrňovat rozvoj a náročnější vybavenost center cestovního ruchu evropské úrovně přednostně do souvisle zastavěných a případně navazujících území“ mohou přispět aktivity Koncepce CR zavádějící do systému výběru dotačně či úvěrem podpořených projektů CR environmentální výběrová kritéria a environmentální monitorovací ukazatele kvality realizace a provozu budoucích projektů. Aktivita Koncepce CR podporující činnosti regionálních a lokálních turistických informačních center je přímo propojitelná s prioritou rozvoje ZCHÚ zřizovat infocentra, kde lze poskytovat informace i o problematice kvalit jednotlivých složek lokálního životního prostředí, o místních typech jejich ochrany i o dalších souvisejících aspektech jako jsou podmínky chování v ZCHÚ, výsledky monitoringu místního stavu ŽP a VZ, systémy a způsob regulace návštěvnosti, aj. Opatření Koncepce CR 1.2 „Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury CR“, jehož součástí mohou být i různorodé aktivity podporující „Rozvoj environmentálně šetrných forem cestovního ruchu jako možností pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, zejména/nejen v environmentálně významných oblastech“ přispěje k naplnění priority rozvoje ZCHÚ, a to z hlediska značení, vybavení a zatraktivnění vhodně vedených cykloturistických stezek, stezek vhodných pro koně, zajištění provozování vzorových campingů s provozem šetrným k ŽP a základním informačněvýchovným programem či podpory projektů zelených forem cestovního ruchu jako je např. agroturistika s využitím stávajících a rekonstruovaných objektů v krajině s rozptýlenou zástavbou.
VII/2012
111
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
6.
ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH, TRVALÝCH, PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽP
6.1
Hodnocení obsahového zaměření Koncepce CR
Spolupráce hodnotitelského SEA týmu se zadavateli Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 (odbor cestovního ruchu MMR ČR) a s týmem zpracovatelů této koncepce (fakulta ekonomicko správní Masarykova univerzita Brno), byla zahájena nad její první pracovní verzí (I/2012) s tím, že v průběhu její další tvorby bylo hodnocení vlivů koncepce na ŽP a VZ již prováděno metodou ex ante. Tedy současně se zpracováním vyšších verzí samotné koncepce byla zadavateli a zpracovateli koncepce předávána doporučení SEA týmu k zohledňování relevantních environmentálních aspektů při formulaci rozvojových opatření koncepce, respektive při identifikaci budoucích, koncepcí podporovaných aktivit a monitorovacích indikátorů. Doporučení ke zohledňování relevantních environmentálních aspektů byla SEA týmem formulována na základě vygenerovaných střetů rozvoje cestovního ruchu s referenčními cíli ochrany ŽP a VZ (viz. předchozí kapitoly tohoto hodnocení). Coby ukázku této spolupráce lze uvést následující příklady doplnění znění textů Koncepce CR, které jejich naplňováním v sektoru cestovního ruchu mohou přispět k dosažení cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje ČR (akceptovaná doplnění jsou níže zvýrazněny kurzívou): při formulaci globálního cíle koncepce byla doplněna garance zachování kvality kulturního a přírodního dědictví ČR při jejich využívání cestovním ruchem následovně … „podporovat využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, avšak s garancemi zachování jejich kvality“ při formulaci globálního cíle koncepce bylo doplněno posílení sektoru cestovního ruchu coby významné součásti národního hospodářství i o aspekty …“posílení jeho monitoringu, vyhodnocování a odstraňování negativních vlivů vzniklých cestovním ruchem na prostředí a veřejné zdraví“
Další akceptovaná doporučení se v Koncepci CR promítly v následujících doplnění formulací relevantních textů koncepce (texty doporučené a akceptované k doplnění jsou opět zvýrazněny kurzívou): v odrážkách Problémy v prioritě 4 doplnit text poslední odrážky nedostatečná podpora výzkumu v odvětví cestovního ruchu, včetně monitoringu a vyhodnocování pozitiv/negativ rozvoje CR ve vazbě na zachování či zlepšování kvality životního prostředí a veřejného zdraví doplnit k tomu do opatření 4.2 aktivitu novou s textem organizace sběru, vyhodnocování a návrhů opatření z hlediska minimalizace negativních dopadů cestovního ruchu na prostředí a veřejné zdraví VII/2012
112
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
+ doplnit k tomu vysvětlující komentář Podpora systému sběru a zpracování informací o návštěvnosti cestovním ruchem významně exponovaných lokalit, podpora vyhodnocování negativních dopadů této návštěvnosti na kvalitu prostředí a veřejného zdraví, podpora stanovování, zavádění a provozu regulačních systémů návštěvnosti v lokalitách s nastavenými požadavky na dodržování pravidel z hlediska zachování kvality prostředí či veřejného zdraví. V gesci MMR, ve spolupráci s ČSÚ a výzkumnými institucemi. + doplnit k tomu v monitorovacích indikátorech nový indikátor počet projektů na realizaci sběru, vyhodnocování a návrhů opatření z hlediska minimalizace negativních dopadů cestovního ruchu na prostředí a veřejné zdraví + v implementační části neopomenout přiřadit tyto činnosti k relevantním subjektům (případně uvažovanému Institutu cestovního ruchu)
-----------------------------------------v opatření 1.2 se zaměřit na podporu zkvalitňování již stávající základní a doprovodné infrastruktury, a to pomocí zvýhodněných úvěrů v případě projektů ziskových a pomocí dotací v případě projektů neziskových veřejně prospěšných;
-----------------------------------------v opatření 2.2 doplnit (v návaznosti na problematiku udržování kvality prostředí a veřejného zdraví v lokalitách cestovním ruchem exponovaných) do závorky …. (budování systémů řízení destinace, podpora TIC, udržitelnost: monitoring – vyhodnocení - regulace)
-----------------------------------------v opatření 4.1 doplnit do závorky (územní plánování, dopravní, …..…. systém motivačních a kvalitativních nástrojů pro zlepšování kvality služeb CR) + k tomu komentář o Je potřeba aktualizovat a zlepšit systém motivací k aplikacím dobrovolných nástrojů, pomocí nichž při jejich aplikaci poskytovateli a provozovateli služeb v oblasti cestovního ruchu, dochází ke zvyšování kvalit cestovního ruchu. Mezi takovéto dobrovolné nástroje lze řadit zavádění standardizací a certifikací dosahovaných kvalit služeb, včetně zohledňování takových aspektů, které poskytovatele a provozovatele služeb CR uplatňují s cílem zlepšování ochrany a tvorby životního prostředí, včetně veřejného zdraví. Do systému motivací pak náleží vyhlašování soutěží z hlediska dosahování nejlepší kvality, oceňování vítězů, jejich medializace či motivační systémy při poskytování finanční podpory realizace projektů z veřejných prostředků. + k tomu návaznost Řešení tohoto aspektu spadá do okruhu politiky cestovního ruchu, konkrétně do okruhu opatření 4.1 Politika cestovního ruchu jako součást hospodářského rozvoje. Je nutné provést úpravy textů v prioritě 4, a to konkrétně formou doplňujícího odstavce jak v celkovém popisu priotity 4 , tak následně i v popisu opatření 4.1 . Tyto doplňující texty by měly shrnovat myšlenky vyplývající z již výše uvedeného komentáře a následující specifikace: v odrážkách Problémy v prioritě 4 rozšířit text odrážky následovně VII/2012
113
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
absence legislativních, ekonomických, kvalitativních a motivačních nástrojů prosazování politiky cestovního ruchu, včetně zvyšování jeho kvality doplnit do opatření 4.1 aktivitu novou s textem vytvoření systému kvalitativních a motivačních nástrojů s cílem zvyšování kvality cestovního ruchu ČR + doplnit k tomu vysvětlující komentář Aktualizace a tvorba dobrovolných nástrojů, vedoucích ke zvyšování kvality služeb v oblasti cestovního ruchu, mj. i s vazbou ke zlepšování ochrany a tvorby životního prostředí a veřejného zdraví. Podpora tvorby a uplatňování motivačního systému k implementaci těchto dobrovolných nástrojů poskytovateli a provozovateli těchto služeb. Vytvoření webového komunikačně interaktivního portálu věnovaného problematice zvyšování kvalit služeb cestovního ruchu, včetně každoroční medializace poskytovatelů a provozovatelů služeb CR, kteří v daném roce dosáhli největších či nejzajímavějších kvalitativních pokroků. V gesci MMR, ve spolupráci s odbornými institucemi a CzechTurismem. v indikátorech doplnit nové indikátory Počet a identifikace vytvořených dobrovolných nástrojů pomáhajících ke zvyšování kvality služeb CR, včetně vazby na zlepšování ochrany a tvorby ŽP a VZ Výčet motivačních nástrojů přispívajících k implementaci dobrovolných nástrojů zvyšujících kvalitu služeb CR Zřízení webového portálu věnovaného tématice zvyšování kvality služeb CR, včetně každoročního uvedení nejlepších poskytovatelů a provozovatelů služeb CR v daném roce Celkový počet certifikovaných služeb CR z hlediska dosažení vyšších úrovní kvality služby či ochrany a tvorby ŽP a VZ Počet meziročního nárůstu certifikovaných služeb CR z hlediska dosažení vyšších úrovní kvality služby či ochrany a tvorby ŽP a VZ + v implementační části neopomenout přiřadit tyto činnosti k MMR, k odborným organizacím, k poskytovatelům a provozovatelům služeb CR, k CzechTourismu (případně k uvažovanému Institutu cestovního ruchu)
-----------------------------------------Z hlediska monitoringu vlivů prováděných činností v CR na UR, ŽP a VZ doplnit přehled indikátorů o: Využití brownfieldů pro CR (počet využitých brownfieldů, počet projektů z oblasti CR na jejich využití, objem finanční podpory pro jejich využití CR, podpora zaměstnanosti jejich využitím pro CR, ekonomický přínos jejich využíváním) Plocha záboru ZPF a PUPFL vzniklá ve spojitosti s realizací rozvojových aktivit CR Poměr nového využití ploch: na jedné straně s označením „ostatní“ či „zastavěné“, ku plochám náležejícím do ZPF či PUPFL, při realizaci rozvojových aktivit CR Identifikace sníženého množství emisí do ŽP s vazbou na objem vynaložených financí k zajištění realizací aktivit rozvoje a zkvalitnění služeb CR Identifikace a vyhodnocení energetických úspor spojených s objem vynaložených financí k zajištění realizací aktivit rozvoje a zkvalitnění služeb CR VII/2012
114
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Počet projektů a objem financí na zajištění zlepšení bezpečnosti a veřejného zdraví
-----------------------------------------upravit text aktivity „Tvorba a další rozvoj oborových technických standardů ve vybraných segmentech cestovního ruchu“ na znění „Tvorba a další rozvoj oborových standardů ve vybraných segmentech cestovního ruchu , zahrnujících mj. i aspekty kvality služeb ve vazbě na ŽP a VZ“
Z výše uvedené citace textů doporučených k doplnění do znění Koncepce CR a ukázkou jejich akceptace, je zřejmý velice pozitivní efekt spolupráce mezi zadavateli koncepce, jejími zpracovateli a SEA hodnotiteli. Odborné materiály dodávané zadavateli a zpracovateli koncepce během její tvorby, záznamy a podklady z průběhů diskusí v pracovních skupinách sestavených pro tvorbu koncepce, texty jak analytické části koncepce, SWOT analýz, tak i návrhové části koncepce a v neposlední řadě i vyjádření dotčených orgánů státní správy vydaných během zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, byly dostatečnými vstupními podklady pro provedení hodnocení předkládané koncepce z hlediska jejích vlivů na ŽP a VZ. Identifikace závažných vlivů priorit a opatření Koncepce CR na ŽP a VZ
6.2
Za účelem identifikace závažných vlivů nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 na životní prostředí byla použita metodika hodnocení míry pozitivních a negativních příspěvků, při budoucí realizaci jednotlivých navrhovaných opatření koncepce, k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Jednotlivá opatření koncepce jsou hodnocena, dle obdobné stupnice míry vlivů jako tomu bylo i v případě hodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz. tabulka 5), a to následovně: +2 +1 0 -1 -2 ?
……… významný pozitivní vliv opatření na daný referenční cíl ……… pozitivní vliv opatření na daný referenční cíl ……… bez vlivu ……… negativní vliv opatření na daný referenční cíl ……… významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl ……… vliv nelze identifikovat
V samostatné příloze k této dokumentaci SEA je k dispozici tabelární přehled provedené identifikace míry těchto vlivů, a to v členění dle navrhovaných rozvojových priorit a opatření nové Koncepce CR. U každé priority je v závěru proveden souhrnný komentář k předpokládanému jejímu vlivu na ŽP. Tyto komentáře jsou pak shrnuty do následujícího celkového souhrnného zhodnocení vlivů předkládané Koncepce CR na ŽP.
VII/2012
115
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
6.3
Souhrnné zhodnocení vlivů Koncepce CR na ŽP
Z provedené identifikace vlivů navrhovaných priorit a opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP vyplývá níže provedené vyhodnocení jednotlivých rozvojových priorit, a potažmo i souhrnné zhodnocení celkového vlivu této koncepce na životní prostředí. Priorita 1 Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu, není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí. Nebyly zde identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP. Nutné je však upozornit na fakt, že v této fázi strategického plánování nejsou konkretizovány parametry budoucích realizačních projektů, jež budou tuto rozvojovou prioritu naplňovat. Z těchto důvodů nelze u opatření 1.2 a částečně i 1.4 identifikovat míru jejich vlivů na jednotlivé složky ŽP. Z tohoto pohledu bude muset být aktivitám = projektům naplňujících tato opatření věnována zvýšená pozornost a to jak v jejich přípravné fázi (umisťování do konkrétních lokalit), tak ve fázi jejich realizace a trvalého provozu. Dojde-li k jejich situování do environment. citlivých lokalit, budou tyto záměry v souladu s principem předběžné opatrnosti, podrobeny hodnocení vlivů na ŽP. Dále lze konstatovat, že aktivity naplňující opatření 1.1 nebudou mít žádný vliv na referenční cíle ochrany a tvorby ŽP, na rozdíl od aktivit, které budou podporovány v opatření 1.3. Vzhledem k tomu, že opatření 1.3 sleduje zkvalitňování služeb CR, včetně eliminace či snižování jejich negativních vlivů na složky ŽP a VZ, je zřejmé, že aktivity tohoto opatření přispějí k posílení kvality environmentálního pilíře udržitelného rozvoje ČR. Priorita 2 Management cestovního ruchu, není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí. Nebyly zde identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP. Aktivity naplňující opatření 2.1 nebudou mít žádný vliv na referenční cíle ochrany a tvorby ŽP. U opatření 2.2 a 2.3 lze předpokládat pozitivní vlivy na ŽP, a to nejen zaváděním standardů a certifikací kvality služeb CR, při nichž bude mj. zohledňována i míra aplikace dobrovolných environmentálních manažerských nástrojů do praxí řízení jednotlivých destinací CR, ale i tvorbou manuálů udržitelného rozvoje destinací CR a jejich implementací do praxe při řízení jejich rozvoje. Priorita 3 Destinační marketing, není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí. Nebyly zde identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP. Aktivity naplňující opatření 3.1 a 3.3 nebudou mít žádný vliv na referenční cíle ochrany a tvorby ŽP. U opatření 3.2 je však opět nutné upozornit, že v této fázi strategického plánování nejsou konkretizovány parametry budoucích realizačních projektů, jež budou toto opatření naplňovat. Z těchto důvodů nelze identifikovat míru vlivů nově vytvořených národních a regionálních produktů cestovního ruchu na jednotlivé složky ŽP. Z tohoto pohledu bude muset být aktivitám = projektům naplňujících toto opatření věnována zvýšená pozornost a to nejen v jejich přípravné fázi (umisťování do konkrétních lokalit), ale také ve fázi jejich realizace a trvalého provozu, a to v případě situování do environmentálně citlivých oblastí. Nelze vyloučit, že v některých případech budou tyto záměry, v souladu s principem předběžné opatrnosti, podrobeny hodnocení vlivů na ŽP.
VII/2012
116
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Priorita 4 Politika cestovního ruchu a udržitelný rozvoj, není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí. Nebyly zde identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP. Aktivity naplňující opatření 4.3 nebudou mít žádný vliv na referenční cíle ochrany a tvorby ŽP. Vzhledem k tomu, že opatření 4.2 v sobě zahrnuje budoucí aktivity nejen z oblasti zajišťování a vyhodnocování statistických dat spojených s rozvojem CR, včetně jeho vlivů na ŽP a VZ, ale i z oblasti aplikovaného výzkumu a předávání informací a osvěty problematik spojených s rozvojem CR, lze toto opatření zařadit mezi pozitivní přínosy při posilování environmentálního pilíře udržitelného rozvoje ČR. Opět je ale nutné upozornit na nemožnost identifikace vlivů opatření 4.1 na referenční cíle ochrany a tvorby ŽP, a to vzhledem k současné neznalosti formulací regionálních politik CR. V souladu s dikcí zákona č. 100/2001 Sb., je nutné při jejich tvorbě počítat s jejich posouzením vlivů na ŽP a VZ. ------------------------------Souhrnně lze konstatovat, že Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020, tak jak byla předložena k hodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb. (tj. znění z června 2012), není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí a nebyly v ní identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP. Přesto, že v této fázi strategického plánování nelze konkretizovat a do detailů specifikovat jednotlivé záměry a aktivity, které budou prioritně preferovány při implementaci koncepce do praxe, bylo možné na základě popisů rozdělit 13. navržených rozvojových opatření do tří následujících skupin: s pozitivním vlivem na kvalitu environmentálního pilíře UR ČR (4 opatření) Opatření 1.3 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 4.2
Zkvalitnění nabídky služeb CR Posílení a inovace řízení destinace Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu Statistika a výzkum v cestovním ruchu
s neutrálním vlivem na kvalitu environmentálního pilíře UR ČR (5 opatření) Opatření 1.1 Opatření 2.1 Opatření 3.1 Opatření 3.3 Opatření 4.3
Zkvalitňování podnikatelského prostředí Podpora činností destinačních společností Marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu Marketingové informace Krizové řízení a bezpečnost
s nevyjasněným vlivem na kvalitu environmentálního pilíře UR ČR (4 opatření) Opatření 1.2 Opatření 1.4 Opatření 3.2 Opatření 4.1
Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury CR Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu CR Tvorba a marketing národních a regionálních produktů cestovního ruchu Politika cestovního ruchu jako součást hospodářské a regionální politiky
V souladu s principem předběžné opatrnosti je nutné u budoucích výhledových záměrů (staveb, projektů, koncepcí, atd.) realizovaných v rámci posledních čtyř identifikovaných opatření, již dopředu počítat (v souladu s dikcí zákona č. 100/2001 Sb.) s případnou povinností podrobení hodnocení jejich vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Záviset bude na jejich lokalizaci, tématice, způsobu řešení a v neposlední řadě i míře ovlivnění složek ŽP a VZ.
VII/2012
117
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
K této obezřetnosti vedou následující obavy či praxí ověřené zkušenosti a příklady. Navýšení intenzity cestovního ruchu, a to nejen v environmentálně citlivých oblastech, ale i historických objektech, centrech měst, lázeňských destinacích, aj. s sebou přináší riziko zhoršení kvality stávajícího prostředí. Podpora dalšího zvyšování objemu turistů v nejnavštěvovanějších historických centrech či památkách UNESCO přináší zhoršení již tak vysoké stresové či hlukové zátěže zdejších stálých obyvatel. Diverzifikace CR (s cílem snižovat zátěž prostředí nejfrekventovanějších destinací CR) je legitimní cíl, ale bez znalostí environmentální únosnosti všech potenciálních destinací CR, nelze šetrnou diverzikaci provést. Při absenci pravidel a kompetencí pro stanovování limitů a regulace návštěvnosti, může podpora diverzifikace „de facto“ znamenat zvýšení zátěže některých lokalit nad udržitelnou mez. Potenciální riziko při rozvoji základní infrastruktury CR je spojeno s vysokou koncentrovaností návštěvníků na malém či environmentálně citlivém území (sjezdové lyžování, horská cyklistika, atd.), i přesto, že bude v takovýchto aktivitách garantováno zohlednění podmínek ochrany životního prostředí. Aktivity s výstavbou areálů pro "zimní či letní rekreaci a sporty" mají silný potenciál pro negativní dopady na životní prostředí. Rozvoj těchto aktivit v environmentálně citlivých územích by neměl být podporován. Podpora dovybavení turistických center „technicko, sportovně, rekreační infrastrukturou" může mít velký potenciál negativního vlivu na přírodně cenné lokality. Např. dovybavení sportovišť v environmentálně citlivých lokalitách by nemělo být podporováno. Aktivity z hlediska rozvoje environmentálně šetrných druhů dopravy mohou mít nejen pozitivní dopady, ale i dopady negativního charakteru (např. zvyšování podílu IAD na úkor HD, zhoršení dopravní bezpečnosti, aj.). S výstavbou i modernizací ubytovacích zařízení, infrastruktury CR a dopravní infrastruktury vznikají rizika degradace krajinného rázu. Výstavba infrastruktury CR s sebou přináší zábory kvalitní půdy. Provozování sjezdovek, sportovišť, cyklistických i pěších tras přispívá při nevhodné konstrukci či nadměrné zátěži k degradaci půdy. Zvyšování standardu ubytovacích zařízení CR a rekreační infrastruktury může být doprovázeno zvýšenou náročností na provoz (zvýšení spotřeby energie a vody, zvýšená produkce odpadních vod, odpadů, emisí do ovzduší, atd.) Některé environmentálně šetrné formy CR, i přes tento svůj aspekt, mohou působit negativně na lokální životní prostředí. Propagace CR může potenciálně zvyšovat zátěž ŽP při využívání přírodně cenných lokalit. Propagace méně navštěvovaných lokalit či nových produktů CR sice může přispět ke zvýšení časové, prostorové a funkční diverzifikaci CR, ale také může zhoršit kvalitu prostředí v dosud méně navštěvovaných lokalitách. Proto bez sofistikovaných znalostí únosnosti zatížení destinací produkty cestovního ruchu, by neměly být nové destinace propagovány. VII/2012
118
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE Jak již bylo několikrát zmíněno v předchozím textu hodnocení, není možné vzhledem k charakteru této koncepce, na tomto místě identifikovat konkrétní negativní vlivy na ŽP v konkrétních lokalitách nebo oblastech ČR. V takovémto případě je pak cílem hodnocení takovéto obecně formulované koncepce nejen identifikace, zda návrh koncepce zohledňuje problematiku ochrany ŽP (viz. předchozí kapitola 6.1) a zda neformuluje návrhy rozvojových priorit, opatření, případně aktivit, které by způsobovaly přímé negativní vlivy na jednotlivé složky ŽP a VZ (viz. kapitola 6.3), ale i profesionální odhad případných rizik, které lze očekávat při budoucí realizaci dílčích projektů, kterými bude koncepce implementována do praxe. Vzhledem ke zjištěným výsledkům uvedeným v předcházející kapitole tohoto hodnocení, tj. že tato předkládaná koncepce není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí a že v ní nebyly identifikovány přímé vlivy působící negativně vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP, náleží v následujícím textu uvedená doporučení do skupiny opatření preventivních, vedoucích k eliminaci případných negativních vlivů, které by se mohly předpokládat s realizací budoucích projektů naplňujících jednotlivá v současné době z hlediska vlivů na životní prostředí v Koncepci CR ne zcela vyjasněná opatření – opatření 1.2, 1.4, 3.2, 4.1. Mezi takováto preventivní eliminační opatření náleží sestavení environmentálních kritérií (viz. dále kapitola 11) a jejich začlenění do systému hodnocení při výběru a následném monitoringu budoucích realizačních projektů, a to obzvláště, jsou-li tyto projekty podporovány z veřejných finančních zdrojů či se odvolávají na to, že jsou v souladu s touto Koncepcí CR a pomáhají k jejímu plnění. Zavedení tohoto opatření do praxe by mělo zamezit realizaci projektů s negativními vlivy na ŽP či naopak zajistit podporu projektům, které mohou přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v ČR. Souhrn navržených podmínek pro implementaci opatření Níže jsou uvedeny návrhy podmínek pro implementaci identifikovaných, ne zcela z hlediska vlivů na životní prostředí v předkládané Koncepci CR vyjasněných, opatření 1.2, 1.4, 3.2, 4.1. Tj. opatření, u kterých byly realizací projektů mohly nastat buď negativní vlivy na ŽP nebo také obráceně, vlivy pozitivní. Tato opatření v sobě skrývají potenciál pro zkvalitňování environmentálního pilíře udržitelného rozvoje ČR. Opatření 1.2: Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury CR -
Při budování sítě cyklotras a cyklostezek a dovybavování středisek zimní a letní rekreace sportovně rekreační infrastrukturou respektovat přírodně cenné lokality a nároky volně žijících druhů živočichů a rostlin.
VII/2012
119
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
-
Při budování sportovně rekreační infrastruktury mimo městskou zástavbu respektovat krajinný ráz a ekologické funkce krajiny.
-
Rekreační střediska a sportovně rekreační infrastrukturu nebudovat na kvalitních zemědělských půdách. Turistické stezky a cyklostezky budovat tak, aby při jejich užívání nedocházelo k erozi půdy.
-
Podporovat využívání alternativních zdrojů energie k vytápění a provozu rekreačních zařízení.
-
V rámci modernizace zařízení CR musí být prioritou snížení vlivů na ŽP (snížení energetické a surovinové náročnosti provozu, zamezení či zlepšení likvidace emisí a odpadů).
-
Podporovat budování ČOV při rekonstrukcích a výstavbě doprovodné infrastruktury CR.
-
Pro dosažení pozitivního vlivu je nutné v souvislosti s nárůstem cestovního ruchu zohledňovat i problematiku snižování stresové a hlukové zátěže trvale žijícího obyvatelstva v intenzivně navštěvovaných destinacích CR.
Opatření 1.4 Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu CR - Při zatraktivňování kulturně-historických památek a využívání přírodních lokalit pro rozvoj CR je v prvé řadě povinností dbát platných legislativních předpisů a respektovat všechna již platná omezení vztahující se k zachování kvality takto využívaného kulturního a přírodního dědictví. -
Nerozšiřovat destinace a aktivity CR v environmentálně citlivých oblastech.V případě odůvodněného rozšíření, podmínit toto rozšíření stanovením limitů únosnosti zdejších přírodně cenných lokalit, zavedením monitoringu vlivů této aktivity na ŽP a v neposlední řadě i zavedením systému regulace CR v případě zjištěných negativních dopadů na ŽP.
-
Jsou-li již v environmentálně citlivých oblastech služby CR zavedeny, je nutné je provozovat bez negativních vlivů na zdejší prostředí, s cílem přispívat ke zlepšování ŽP. Pro stanovení vlivů těchto aktivit na ŽP zavést jejich monitoring. V případě negativních vlivů těchto aktivit na ŽP zavést jejich regulaci.
-
Bez certifikace kvality, jejíž součástí musí být i environmentální hledisko, služby CR v environmentálně citlivých a atraktivních oblastech a lokalitách či služby využívající kulturně-historických památek (obzvláště zapsaných do seznamu UNESCO) nepřipouštět.
-
Při zatraktivňování destinací a produktů CR preferovat využívání environmentálně šetrných technologií (např. obnovitelné zdroje, bezmotorová či alternativně šetrná doprava, atd.).
-
Konkrétními projekty sledovat úspory energií (zateplení objektů), materiálů a vstupních surovin (včetně vody) a snižování vzniku emisí, odpadních vod a odpadů.
VII/2012
120
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Opatření 3.2 Tvorba a marketing národních a regionálních produktů cestovního ruchu - Podpora musí být promyšlená a důsledně podmiňovaná stanovením limitů únosnosti přírodně cenných lokalit, aby bylo zabráněno dlouhodobě neudržitelnému způsobu využívání turistického potenciálu. -
Při tvorbě produktů podporovat časovou, prostorovou a funkční diverzifikaci CR, nicméně se současným zajištěním environmentální únosnosti. Při absenci pravidel a kompetencí pro stanovování limitů návštěvnosti atd. může podpora diverzifikace „de facto“ znamenat celkové zvýšení zátěže lokalit nad udržitelnou mez.
-
Programy a produkty situovat mimo přírodně cenné lokality. Při tvorbě produktů respektovat pravidla kvality života v obytných zónách, v chráněných územích, v klidových oblastech, atd. Při jejich realizaci respektovat krajinný ráz.
-
Směřovat podporu ucelených programů CR do zkvalitňování rozvojového potenciálu již služeb stávajících (např. u lázeňství a wellnes programů nepodporovat již další budování aquaparků, atd.).
-
Pro zamezení negativního vlivu na ŽP je zapotřebí věnovat při tvorbě produktů pozornost řešení způsobu dopravy, resp. přednostně podporovat produkty CR využívající šetrné druhy dopravy.
-
Při tvorbě a realizaci programů šetrných forem CR (agroturistika, ekoturistika, aj.) neopomenout respektovat pravidla ochrany přírodně cenných lokalit, volně žijících druhů živočichů a rostlin.
-
Pro dosažení pozitivního vlivu na ŽP, by měly být přednostně podporovány produkty využívající environmentálně manažerských nástrojů při řízení CR.
Opatření 4.1 Politika cestovního ruchu jako součást hospodářské a regionální politiky - Podporovat a zároveň zefektivňovat vzájemnou spolupráci subjektů v oblasti cestovního ruchu na všech úrovních (mezinárodní, republiková, regionální). -
Nutné je sledovat vzájemnou propojenost a realizaci nejen sektorových politik majících vazbu na CR a ŽP, ale i takovýchto politik a koncepcí směrem k regionům a obcím. Vzájemně spolupracovat nejen při jejich tvorbě, ale hlavně při jejich monitoringu a vyhodnocování.
-
Propagace ČR coby jedničky mezi destinacemi CR v EU by měla být prováděna se znalostí kapacity udržitelného CR nejen v celé ČR, ale i v jejích jednotlivých destinacích. Tzn. nepropagovat přetížené lokality, ale spíše opomíjené, a to zejména kulturní jedinečnosti.
-
Obecnou podmínkou pro implementaci této Koncepce CR do praxe musí být integrace relevantních výše uvedených environmentálních zásad do podporovaných programů, produktů a rozvojových projektů CR .
-
Pro dosažení pozitivního vlivu CR na ŽP musí být podporovány mj. i následující aktivity s přesahem do jiných sektorových politik či koncepcí:
VII/2012
o
zvyšování podílu druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí
o
zvyšování vzdělání a povědomí o kvalitě ŽP a specifikách místního prostředí a zásadách jeho ochrany,
o
zvyšování vzdělání o odpovědnosti návštěvníků i poskytovatelů služeb CR, a to i z hlediska dopadů nešetrných a neřízených aktivit CR na ŽP a VZ. 121
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)
8.1
Výběr zkoumaných variant
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 - 2020 je předkládána jako jednovariantní. Text této koncepce vznikl na základě diskuse vedené mezi pořizovatel (zadavatelem) koncepce, jejím zpracovatelským týmem, hodnotitelským SEA týmem a členy pracovních skupin, které byly za účelem tvorby této koncepce sestaveny ze zástupců MMR ČR, odborných organizací CR, dotčených orgánů státní správy v oblasti CR, regionálních samospráv, výzkumných a vzdělávacích organizací spojených s CR. V průběhu zpracování této koncepce byly sice zvažovány různé variantní verze znění rozvojových priorit, opatření či aktivit, ale vždy došlo ke společnému konsenzu nad zněním konečným, které bylo základem pro nyní provedené posouzení SEA.
8.2 Popis provedení posouzení vlivů Koncepce CR na ŽP Předkládané posouzení vlivů Státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020 na ŽP a VZ probíhalo v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Rozsah, struktura a osnova zprávy z provedeného hodnocení je dána jeho přílohou č. 9. Průběh posuzování se odvíjel dle následujících chronologických kroků: analýza závěrů zjišťovacího řízení MŽP ČR, včetně vyjádření a názorů dotčených orgánů státní správy, na rozsah zpracování posouzení vlivů Koncepce CR na ŽP a VZ; analýza relevantních strategických koncepčně rozvojových dokumentů na mezinárodní a republikové úrovni s cílem identifikovat aktuální environmentální cíle ochrany a tvorby ŽP a VZ, jak pro EU, tak pro ČR; analýza stavu a hlavních vývojových trendů dle jednotlivých složek životního prostředí v ČR; stanovení referenčních cílů ochrany a tvorby ŽP a VZ relevantních k problematice rozvoje cestovního ruchu; hodnocení způsobu zpracování Koncepce CR, včetně hodnocení způsobu zapracování environmentálních připomínek hodnotitelského týmu do znění Koncepce CR; hodnocení obsahu konečného znění Koncepce CR z hlediska přínosů k ochraně a tvorbě ŽP;
VII/2012
122
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
hodnocení vlivů Koncepce CR na lokality soustavy Natura 2000; hodnocení vlivů Koncepce CR na zdraví obyvatel ČR; hodnocení vlivů rozvojových priorit a opatření Koncepce CR na ŽP a VZ; návrh preventivních opatření pro eliminaci negativních vlivů implementace Koncepce CR na ŽP a VZ; návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP; návrh Stanoviska MŽP ČR z hlediska vlivů Koncepce CR na ŽP a VZ. 8. 3 Problémy při shromažďování požadovaných údajů Ze strany předkladatele (zadavatele) Koncepce CR, tj. Ministerstva pro místní rozvoj ČR, i ze strany týmu zpracovatelů (Masarykova univerzita, fakulta ekonomicko správní) bylo hodnotitelskému SEA týmu poskytnuto dostatečné množství relevantních informací a údajů potřebných pro provedení plného rozsahu posouzení Koncepce CR z hlediska jejích vlivů na ŽP a VZ.
VII/2012
123
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
9.
9.1
STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Sledování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP a VZ
Na tomto místě je nutné uvést, že již hodnocení vlivů Státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2007 – 2013 (viz. SEA dokumentace k této koncepci zpracovaná Regionálním environmentálním centrem ČR, VII/2006) věnovalo velkou pozornost problematice sledování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP a VZ. V rámci shodné kapitoly již v r. 2006 navrhl SEA tým Regionálního environmentálního centra ČR základní strukturu a pravidla monitorovacího systému pro účely sledování implementace Koncepce CR do praxe, se současným sledováním vlivů této implementace na ŽP a VZ (dále jen monitoring). Ověřováním stávajícího stavu zavedení navrhovaného monitorovacího systému do praxe bylo naším hodnotitelským SEA týmem zjištěno, že tomuto monitoringu není věnována dostatečně potřebná pozornost, a to jak z hlediska systematičnosti, tak z hlediska vyhodnocování. Jedním z mnoha důvodů tohoto stavu je roztříštěnost realizací projektů podporujících rozvoj cestovního ruchu v ČR, v závislosti na různých finančních zdrojích a pravidlech při poskytování finanční podpory na tyto projekty (operační programy SF EU, státní, krajské obecní rozpočty, soukromý sektor, neziskový sektor, sponzoři, atd.). Vzhledem k tomu, že se oba hodnotitelské SEA týmy na návrhu rozsahu tohoto monitorovacího systému shodují, dovolujeme si nyní v plném znění zopakovat již v roce 2006 navržený systém monitoringu implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2007 – 2013. Návrh na sledování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP vychází z předpokladu, že nástrojem implementace koncepce jsou jednotlivé projekty, předkládané v rámci jednotlivých priorit Koncepce CR. Navrhovaný systém zohledňuje skutečnost, že při sledování environmentálních indikátorů na celostátní úrovni nelze odlišit dopady Koncepce CR na ŽP a VZ od vlivu jiných aktivit/intervencí (projekty realizované mimo rámec Koncepce CR). Hodnotitelský SEA tým při návrhu monitoringu předpokládá, že níže uvedený návrh bude dále případně upraven podle způsobu implementace Koncepce CR. Zásadním problémem, který byl při zpracování návrhu monitoringu identifikován, je neexistence stanovených únosností jednotlivých území a metody stanovení regulace návštěvnosti v lokalitách zatížených cestovním ruchem, jako je: vytipování území pro sledování zátěže plynoucí z cestovního ruchu (silně zatížená nebo citlivá území), stanovení environmentálních limitů vytipovaných území, zpracování map hrdlových bodů pro sledování počtu turistů pomocí vstupenek, monitorování návštěvnosti území vzhledem ke stanoveným limitům.
VII/2012
124
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
Lze doporučit, aby v rámci sledování dopadů implementace Koncepce CR byl kladen ze strany příslušných orgánů důraz na zavedení těchto postupů. Tento krok je základním předpokladem pro objektivní sledování a vyhodnocování vlivů CR na ŽP a realizaci účinných opatření. Vazba monitoringu na referenční cíle ochrany životního prostředí Návrh monitoringu vychází z referenčních cílů ochrany ŽP pro Koncepci CR. Tyto cíle reprezentují oblasti a témata ŽP, které mohou být implementací koncepce významně ovlivněny, tj. dopady implementace koncepce na ŽP budou sledovány prostřednictvím míry ovlivnění těchto cílů. Systém sledování vlivů implementace koncepce na životní prostředí V rámci implementace Koncepce CR musí být prováděno sledování vlivů na životní prostředí dle ustanovení §10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v plném znění. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR coby předkladatel koncepce je povinno zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na ŽP a VZ. V případě zjištění závažných negativních vlivů na ŽP a VZ během její implementace je předkladatel povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom Ministerstvo životního prostředí ČR a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně Koncepce CR. Pro sledování míry vlivu Koncepce CR na jednotlivé referenční cíle navrhnul zpracovatel SEA environmentální indikátory. K tomu, aby bylo možné odhadnout vliv koncepce na navržené indikátory a zároveň vyloučit zahrnutí jiných vlivů než vlivů této koncepce, je nutné sledování indikátorů navázat na environmentální hodnocení projektů předkládaných v rámci implementace Koncepce CR, tj. využít environmentální indikátory zároveň jako kritéria pro hodnocení a výběr projektů. Sledováním a sumarizací hodnocení jednotlivých projektů pak bude možné odhadnout celkový dopad koncepce na stanovené indikátory, respektive na referenční cíle ochrany ŽP. Pro zajištění dostatečné účinnosti sledování vlivů KPCR na životní prostředí je nutné environmentální indikátory, navržené v rámci SEA ke Koncepci CR, zapracovat do celkového systému sledování dopadů této koncepce. Jejich sledování by mělo být prováděno v celém programovacím období a výsledky by měly být pravidelně zveřejňovány, nejlépe elektronickou formou na Internetu. Doporučení zpracovatele SEA k monitoringu Kvalitní a účinný systém sledování a vyhodnocování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP a VZ přispěje nejen k zamezení případných negativních dopadů koncepce na ŽP a VZ, ale zároveň napomůže ke zvýšení pozitivních vlivů a dopadů rozvoje CR na ŽP. Pro zajištění dostatečně účinného a objektivního systému sledování vlivů implementace této koncepce na ŽP je zapotřebí realizovat následující kroky: zapracovat environmentální indikátory, navržené v rámci tohoto posouzení SEA, do celkového systému implementace koncepce, navázat systém monitoringu na systém hodnocení a výběru projektů s využitím environmentálních kritérií, VII/2012
125
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
pravidelně zveřejňovat výsledky monitoringu, zajistit dostatečné personální a odborné kapacity pro oblasti životního prostředí v rámci celkového systému sledování dopadů Koncepce CR,
projednat navržený celkový systém sledování dopadů implementace Koncepce CR, zejména způsob začlenění problematiky ŽP do celkového systému před jeho zahájením s Ministerstvem životního prostředí ČR, zajistit dostatečnou informovanost všech do implementace koncepce zainteresovaných skupin (zejména žadatelů) o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí. Celkový systém monitoringu zahrnuje následující aktivity: hodnocení předkládaných projektů s využitím environmentálních kritérií, sledování environmentálních indikátorů (zejména na základě agregace údajů z projektové úrovně), vyhodnocování monitoringu, tj. sledování změn environmentálních indikátorů, iniciace příslušných kroků při zjištění negativních dopadů koncepce na ŽP, zveřejňování výsledků monitoringu, úpravy a modifikace environmentálních indikátorů a kritérií s ohledem na charakter předkládaných projektů, komunikace s příslušným úřadem pro posuzování vlivů na ŽP, tj. s Ministerstvem životního prostředí ČR, a s orgány ochrany přírody a dalšími subjekty státní správy s působností v oblasti ochrany životního prostředí, poskytování konzultací v oblasti životního prostředí pracovníkům implementační struktury koncepce, poskytování poradenských služeb pro oblast ŽP předkladatelům projektů, poskytování informací o problematice ŽP s vazbou na Koncepci CR všem zainteresovaným subjektům a jednotlivcům. Zajištění personálních kapacit pro monitoring Provádění výše uvedených aktivit vyžaduje dostatečné personální a odborné kapacity z oblasti ŽP a VZ v rámci celkového systému monitoringu Koncepce CR, a to k zajištění: sledování a vyhodnocování environmentálních indikátorů, zveřejňování vyhodnocených výsledků monitoringu, iniciace příslušných kroků při zjištění negativních dopadů koncepce na ŽP, případných úprav environmentálních indikátorů a kritérií s ohledem na charakter předkládaných projektů VII/2012
126
Dokumentace dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020“
komunikace s příslušným úřadem pro posuzování (Ministerstvo životního prostředí ČR) a s orgány ochrany přírody a dalšími subjekty státní správy s působností v oblasti ochrany životního prostředí, poskytování koncepce,
konzultací
v oblasti ŽP
pracovníkům
implementační
struktury
poskytování poradenských služeb předkladatelům projektů, poskytování informací o problematice ŽP s vazbou na koncepci. Je na zvážení předkladatele KPCR, jakým způsobem zajistí výše uvedené. Jak vyplývá ze znalostí a praktických zkušeností zpracovatelů SEA posouzení, je pro kvalitní a účinný systém sledování vlivů implementace koncepčních dokumentů na životní prostředí klíčové přesné zaměření, výběr a případná modifikace relevantních environmentálních kritérií pro výběr a hodnocení projektů a též navazujících environmentálních indikátorů pro sledování vlivů implementace koncepce na ŽP a VZ .
9.2
Návrh environmentálních indikátorů
V samostatné příloze k této dokumentaci SEA ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 20014 – 2020 je uveden návrh indikátorů k jednotlivým referenčním cílům ochrany životního prostředí ve vazbě na tuto koncepci. Pro některé referenční cíle jsou navrženy dva indikátory. „Hlavní indikátor“ (reálně sledovatelný v současných podmínkách) je pro daný referenční cíl umístěn na prvním místě. Dále jsou doporučeny „rozvojové indikátory“ (tj. takové, které by bylo žádoucí sledovat, nicméně v současnosti je jejich sledování nereálné). Hodnotitelskými SEA týmy je doporučeno zaměřit se v rámci implementace Koncepce CR na navržené rozvojové indikátory a v následujících letech ve spolupráci předkladatele s příslušnými orgány ochrany životního prostředí podniknout kroky k zajištění jejich sledování.
VII/2012
127
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Plánovaná preventivní opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů, které by mohly nastat implementací zde hodnocené Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020 jsou již uvedená v kapitole č. 7 tohoto hodnocení. Na tomto místě již není nutné je uvádět znovu.
VII/2012
128
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ
11.1
Environmentální hodnocení projektů
Projekty, předkládané a realizované v rámci jakékoliv koncepce, představují finální fázi její implementace do praxe. Tyto projekty mohou mít pozitivní i negativní přímé vlivy na životní prostředí. Proto je pro zajištění minimalizace negativních dopadů a maximalizace pozitivních vlivů koncepce na životní prostředí, nutné do systému hodnocení a výběru projektů naplňujících jednotlivá rozvojová opatření dané koncepce, zahrnout také environmentální kritéria. Cílem by pak měla být prioritní podpora těch předkládaných projektů, jejichž realizace přinese nejen rozvoj sledovaného odvětví národního hospodářství (zde cestovního ruchu), ale i pozitivní efekt pro životní prostředí. Systém environmentálních kritérií nenahrazuje jiné nástroje ochrany životního prostředí dle příslušných právních předpisů (např. EIA, IPPC atd.), ale měl by zajistit maximalizaci pozitivních dopadů strategicko rozvojových koncepčních dokumentů na životní prostředí. Environmentální aspekty projektů předkládaných v rámci implementace koncepcí jsou vyhodnocovány pomocí již zmíněných environmentálních kritérií. Pro stanovení kritérií jsou využívány indikátory životního prostředí (viz. kap. 9). Hodnocení má odpovědět na otázku, jakým způsobem předkládaný projekt může ovlivnit referenční cíle ochrany životního prostředí. Hodnocení projektů dle navržených kritérií, jejichž součástí by měly být i environmentální aspekty, by mělo být prováděno jako nedílná součást rozhodování o schválení přidělení podpory konkrétnímu projektu. Tzn., že hodnocení dle environmentálních kritérií by mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako nejpříznivější nejen z hlediska rozvoje sledovaného odvětví národního hospodářství, ale i jako nejpříznivější z hlediska životního prostředí. Environmentální hodnocení projektů je navrhováno ve dvou fázích: před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů, formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení.
Před-projektové hodnocení Je velmi důležité, aby předkladatelé projektů měli možnost seznámit se s hodnotícími kritérii již před zahájením zpracování projektové žádosti a mohli projekt upravit tak, aby obdržel co nejlepší hodnocení z hlediska jeho dopadů na životní prostředí. Hodnocení projektů naplňujících implementaci Koncepce CR bude provádět její pořizovatel, tj. MMR ČR. Předkladatelé projektů by měli mít možnost konzultace s odpovědnými pracovníky zprostředkovatelského orgánu (viz výše návrh na zajištění dostatečných personálních a odborných kapacit pro oblast životního prostředí). Možnost před-projektového hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí se provádí formou slovního hodnocení, tzn. zda má projekt pozitivní/žádný/negativní vliv na jednotlivá environmentální kritéria. V případě existujících kvantitativních údajů lze uvést i tyto informace.
VII/2012
129
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Předkladatelé projektů (s využitím konzultace s příslušným pracovníkem s odpovědností za problematiku ŽP v rámci implementace koncepce do praxe) mohou využít environmentálních kritérií coby inspiraci pro začlenění ochrany určité oblasti životního prostředí do návrhu projektu, díky čemuž může takovýto projekt dosáhnout vyššího bodového hodnocení. Formální hodnocení při výběru projektů Formální environmentální hodnocení je prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro přidělení podpory v rámci jednotlivých programových dokumentů. Hodnocení provádí hodnotící komise projektů. Toto hodnocení mj. určuje i závazné podmínky pro přidělení finančních prostředků. Hodnocení je zaměřeno především kvalitativně, tj. zda projekt může (zejména pozitivně) ovlivnit jednotlivá kritéria. Na základě hodnocení může hodnotitel navrhnout změny či doplnění projektu a/nebo podmínky pro realizaci projektu. Při realizaci projektu by měla být prováděna kontrola dodržování a naplňování stanovených podmínek. Jejich nedodržení v průběhu realizace projektu může vést ke změně rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na daný projekt. Vyhodnocování efektivity environmentálního hodnocení projektů Při realizaci projektu by měla být prováděna kontrola dodržování a naplňování podmínek z hlediska ochrany životního prostředí, stanovených v rámci hodnocení projektu. Jejich nedodržení v průběhu realizace projektu může vést ke změně rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na daný projekt. Doporučení zpracovatele SEA k environmentálnímu hodnocení projektů Výše uvedený návrh systému environmentálního hodnocení projektů je zaměřen zejména na maximalizaci podpořených projektů s pozitivními dopady na životní prostředí. Podobně jako u environmentálních indikátorů je klíčovým prvkem pro dosažení účinného systému, výběr relevantních environmentálních kritérií vždy pro konkrétní opatření koncepce, respektive pro jednotlivé konkrétní projekty. Pouze tak bude problematika životního prostředí chápána ze strany předkladatelů projektů jako možnost, jak zvýšit celkovou kvalitu projektů, a nikoliv jako administrativní překážka. Pro zajištění dostatečného zohlednění životního prostředí při hodnocení a výběru projektů je nutné zejména: zapracovat navržená environmentální kritéria do celkového systému hodnocení a výběru projektů, podpořených v rámci Koncepce CR (přičemž je nutné provést jejich výběr a případnou modifikace pro jednotlivé priority či opatření, respektive pro jednotlivé projekty), navázat systém environmentálního hodnocení projektů na monitoringu dopadů implementace koncepce, zajistit dostatečné personální a odborné kapacity pro oblasti životního prostředí v rámci hodnocení projektů, projednat navržený celkový systém hodnocení a výběru projektů, a zejména způsob začlenění problematiky životního prostředí do celkového hodnotícího systému, a to ještě před jeho zahájením s Ministerstvem životního prostředí ČR, zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí.
VII/2012
130
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Zajištění výše uvedených aktivit vyžaduje dostatečné personální a odborné kapacity pro oblast životního prostředí v rámci celkového systému hodnocení a výběru projektů. Je zřejmé, že pro tyto účely by měly být využity kapacity vytvořené v rámci environmentálního monitoringu (viz kap. 9). 11.2 Environmentální kritéria pro hodnocení projektů Následující environmentální kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení a výběru projektů v rámci implementace Koncepce CR. Lze předpokládat jejich úpravu či změny tak, aby kritéria reflektovala zaměření předkládaných projektů. Tabulka 6: Návrh environmentálních kriterií pro hodnocení projektů
Referenční cíl ochrany ŽP
Kritérium pro výběr projektů
Zdroje dat
1.
Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, (zvláště chráněné části přírody) které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností, a volně žijící druhy živočichů a rostlin
Bude projekt realizován mimo území národních parků, 1. a 2. zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek, evropsky významných lokalit, ptačích oblasti, nadregionálních a regionálních biocenter ÚSES nebo lokalit výskytu zvláště chráněných živočichů a rostlin? Ano / Ne
AOPK ČR Krajské úřady Projektové dokumentace
2.
Udržovat a zlepšovat kvalitu krajiny, jak městské tak venkovské, a předcházet její fyzické a vizuální degradaci (krajinný ráz, fragmentace krajiny, ekologické funkce krajiny - retence,..)
Bude akce mít zpracované posouzení vlivu na krajinný ráz ? Ano / Ne
AOPK ČR Krajské úřady Projektové dokumentace
Bude akce, která by svým charakterem mohla negativně ovlivnit krajinný ráz (stavba, pozemková úprava apod.) realizována v souladu s doporučeními posouzení vlivu na krajinný ráz? Ano / Ne 3.
Snižovat zábory a degradaci půdy (eroze atd.)
Bude realizace projektu znamenat vynětí ze ZPF nebo PUPFL? Ano (počet ha) / Ne
Projektová dokumentace
4.
Snižovat znečištění ovzduší
Přispěje realizace projektu ke snížení emisí TZL, NOx, VOC, CO a CO2 ekv. ? Ano (t/rok) / Ne
Projektová dokumentace
VII/2012
131
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
5.
Snižovat vypouštění znečištěných odpadních vod ze zařízení provozovaných v rámci cestovního ruchu
Přispěje realizace projektu ke snížení objemu vypouštěného organického znečištění v odpadních vodách? Ano (kg BSK5/rok) / Ne
Projektová dokumentace
6.
Snižovat spotřebu vody a efektivněji využívat vodní zdroje pro činnosti související s cestovním ruchem
Přispěje realizace projektu ke snížení měrné spotřeby vody v zařízení pro cestovní ruch? Ano (m3/osoba) / Ne
Projektová dokumentace
7.
Snižováním energetické náročnosti a zvyšováním využití obnovitelných zdrojů snižovat spotřebu primárních neobnovitelných zdrojů energie
Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie v zařízení pro cestovní ruch? Ano (GJ) / Ne
Projektová dokumentace Energetický audit
8.
Snižovat produkci odpadů (včetně nebezpečných) související s cestovním ruchem
Má projekt vyřešenou problematikou nakládání s produkovaným odpadem. Ano / Ne
Projektová dokumentace Vyjádření příslušného orgánu odpovědného za nakládání s odpady (MŽP)
Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení zátěže místního systému nakládání s odpadem Ano (tun) / Ne Bude se v rámci projektu investovat do rozvoje šetrné dopravy Ano (Kč) / Ne
Projektová dokumentace
10. Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem z cestovního ruchu
Dojde realizací projektu k nárůstu aktivit nesoucích s sebou zvýšení hlukové zátěže v CHÚ a klidových územích Ano / Ne
Projektová dokumentace
11. Snižovat zátěž přírodního prostředí časovou, prostorovou a funkční diverzifikací CR (včetně posílení mimosezónního charakteru CR v lokalitách, kde je to z hlediska OŽP přijatelné, a diverzifikace nástupišť)
Přispěje realizace projektu ke zvýšení nabídky služeb CR mimo hlavní sezóny a destinace, situovaných výhradně mimo přírodně cenná území? Ano / Ne
Projektová dokumentace
12. Zavádět a využívat managementové nástroje ochrany životního prostředí při řízení cestovního ruchu CR (např. EMS, EMAS, dobrovolné dohody, používání ekologicky šetrných výrobků, ekolabeling, apod.)
Přispěje realizace projektu ke zvýšení počtu certifikovaných produktů, služeb a podnikatelských subjektů v CR.? Ano / Ne
Projektová dokumentace
9.
Zvyšovat podíl druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí včetně managementových opatření jako alternativy za stávající způsoby dopravy v územích atraktivních pro cestovní ruch, včetně center měst (např. podpora cyklistické, pěší a hromadné dopravy)
VII/2012
132
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
13. Zvyšovat povědomí o specifikách místního prostředí a zásadách jeho ochrany a odpovědnost návštěvníků, poskytovatelů služeb CR i místních obyvatel za dopady jejich působení v cestovním ruchu vůči přírodě a krajině a dalším složkám životního prostředí
Přispěje realizace projektu ke zvýšení povědomí specifikách místního prostředí a zásadách jeho ochrany a odpovědnost návštěvníků, poskytovatelů služeb CR i místních obyvatel? Ano (počet „zasažených“ osob a cílových skupin) / Ne Přispěje realizace projektu k zastoupení informací o ŽP a vlivech CR na přírodu a krajinu v informačních materiálech provozovatelů turistických atraktivit? Ano (% zastoupení informací o ŽP ve vydávaných informačních materiálech v rámci projektu) / Ne
14. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru
VII/2012
Přispěje realizace projektu k zapojení partnerů do partnertství při řešení aktivit s vlimev na ochranu přírody a životní prostředí? Ano (počet partnerů, jejich specifikace a diverzifikace, způsob jejich zapojení) / Ne
Projektová dokumentace
Projektová dokumentace
Projektová dokumentace
133
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
12. VLIV KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Veřejné zdraví je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, nejčastěji vyjádřený demografickými ukazateli nebo ukazateli zdravotnické statistiky. Environmentální zdraví, jak je definováno WHO Regional Office for Europe, zahrnuje oba efekty, jak přímé patologické vlivy chemických látek a některých biologických agens, tak efekt (často nepřímý) na zdraví a pohodu v širokém fyzickém, psychologickém, sociálním a estetickém prostředí, které zahrnuje bydlení, městské prostředí, využití území a dopravu. Strategické hodnocení vlivu na zdraví představuje odhad zdravotních vlivů nezdravotnických intervencí a dokládá efekt na zdraví u koncepcí, tedy politik, plánů, strategií, implementovaných mimo zdravotnický sektor a zahrnuje kvantifikaci očekávané zdravotní zátěže pocházející z expozice životnímu prostředí u specifické populace, na kterou má nebo může mít vliv koncepce. Hodnocení vlivů na zdraví zajišťuje implementaci cílů podpory zdraví a implementaci cílů, snižujících vliv koncepce na životní prostředí a zdraví. Cíle musí být vybrány tak, aby byly koncepci relevantní, což zajišťuje posléze i jejich splnitelnost. Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví: prevenci poškození zdraví (zabránění negativního efektu působícího faktoru) podporu zdraví ( posílení pozitivně působícího efektu ) Cíle podpory zdraví (tzv. referenční cíle ochrany veřejného zdraví) musí pokrýt nejen populaci majoritní, dobře popsanou statistickými indikátory, ale i citlivé skupiny populace. Jejich citlivost je dána věkem, prodělanými nemocemi a úrazy, geneticky a třeba i fyziologickým, normálním stavem. Tak bude splněna jedna ze základních podmínek procesu strategického hodnocení vlivů na zdraví, kterými spolu s demokracií jsou rovnost, udržitelný rozvoj, etické využití důkazu a předběžná opatrnost. Hodnocení probíhá ve dvou rovinách. Formální resp. procesní, stanovené zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a v rovině odborné, využívající dostupných informací o vztahu dávky a účinku založené na důkazu. Hodnocení vlivů Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 na zdraví obyvatel ČR bylo provedeno v květnu 2012, tj. v okamžiku dopracování návrhové části koncepce, kdy byly doformulovány rozvojové priority a opatření cestovního ruchu. Podklady dodané zadavatelem koncepce, zpracovatelským týmem, podklady z průběhů diskusí v pracovních skupinách sestavených pro tvorbu koncepce, texty analytické části koncepce, SWOT analýzy, návrhové části koncepce, byly dostatečné pro provedení hodnocení předkládané koncepce z hlediska jejích vlivů na veřejné zdraví. Toto hodnocení provedla MUDr. Eva Rychlíková, autorizovaná osoba (autorizace MZd ČR č. 2/2010 s platností do 8.8.2015) pro provádění posouzení zdravotních rizik a vlivů na veřejné zdraví. Celý text tohoto hodnocení je součástí přílohové části k této SEA dokumentaci.
VII/2012
134
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Závěrem provedeného hodnocení je konstatováno, že Koncepce politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020 je v souladu s cíli zdravotních politik. Doporučeno je, aby nové a stávající produkty a služby byly provozovány s respektem k požadavkům veřejného zdraví dle zákona 258/2000 Sb., a jeho prováděcím předpisům. Provozovatelé by měli být v tomto oboru vzdělaní. Síť Zdravých měst a regiónů může být účelným propojením cestovního ruchu a promoce zdraví, pokud zajišťovatelé cestovního ruchu tuto možnost neopominou. Realizace cestovního ruchu nesmí přinést nadlimitní hluk a znečištění do dosud tichých a čistých oblastí. Znečištění a hluk nesmí přinést ani související doprava. Zajišťovatelé a manažeři cestovního ruchu musí počítat s tím, že v místech, kudy přicházejí do ČR cizinci, může docházet k výskytu nebezpečných infekčních chorob a být na to připraveni.
VII/2012
135
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
13.1 Základní informace Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 (také jen Koncepce CR) navazuje na shodnou Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR zpracovanou pro období 2007 – 2013. V analytické části nové Koncepce CR je vyhodnocen nejen stávající stav (pozitiva/negativa) dosavadního rozvoje cestovního ruchu v ČR, ale také úspěchy/neúspěchy plnění v dosud platné koncepci definovaných rozvojových priorit, opatření a aktivit. Nejen na základě analyzovaných rozvojových trendů a zjištěných nedostatků, byla po vzájemných diskusích naformulována návrhová a implementační část zde posuzované Koncepce CR. Povinnost provést posouzení vlivů Koncepce CR na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen SEA) je stanovena zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen ZPV). Povinný zákonný obsah a rozsah tohoto posouzení byl, v souladu s §10d zák.č. 100/2001 Sb., a na základě oznámení koncepce, upřesněn požadavky vznesenými zástupci DOSS během závěrečného zjišťovacího řízení, k němuž vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, dne 15.5.2012 pod č.j. 37980/ENV/12 své vyjádření.
13.2
Postup a výstupy posouzení
Spolupráce hodnotitelského SEA týmu se zadavateli Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 (odbor cestovního ruchu MMR ČR) a s týmem zpracovatelů této koncepce (fakulta ekonomicko správní Masarykova univerzita Brno), byla zahájena nad její první pracovní verzí (I/2012) s tím, že v průběhu její další tvorby bylo hodnocení vlivů koncepce na ŽP a VZ již prováděno metodou ex ante. Tedy současně se zpracováním vyšších verzí samotné koncepce byla zadavateli a zpracovateli koncepce předávána doporučení SEA týmu k zohledňování relevantních environmentálních aspektů při formulaci rozvojových opatření koncepce, respektive při identifikaci budoucích, koncepcí podporovaných aktivit a monitorovacích indikátorů. Doporučení ke zohledňování relevantních environmentálních aspektů byla SEA týmem formulována na základě vygenerovaných střetů rozvoje cestovního ruchu s referenčními cíli ochrany ŽP a VZ. Předkládaná dokumentace hodnocení vlivů nové Koncepce CR na ŽP a VZ byla zpracována k její kompletní verzi dohotovené koncem června 2012. Na hodnocení se spolupodíleli následující autorizované osoby, které tvořili tzv. hodnotitelský SEA tým: hodnocení vlivů na životní prostředí - RNDr. Jiřina Vargová, Ing. Květa Konečná, hodnocení vlivů na soustavu NATURA 2000 - RNDr. Milan Macháček, hodnocené vlivů na veřejné zdraví - MUDr. Eva Rychlíková, RNDr. Jiří Skorkovský.
VII/2012
136
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
V rámci provádění posouzení vlivů nové Koncepce CR na ŽP a VZ byly hodnoceny všechny části Koncepce CR. Základním rámcem pro hodnocení jednotlivých části byla sada referenčních cílů ochrany životního prostředí. Tyto cíle byly stanoveny na základě analýzy relevantních existujících koncepčních dokumentů se zohledněním stávajících problémů a témata v životním prostředí s vazbou na cestovní ruch. Průběh posuzování se odvíjel dle následujících chronologických kroků: analýza závěrů zjišťovacího řízení MŽP ČR, včetně vyjádření a názorů dotčených orgánů státní správy, na rozsah zpracování posouzení vlivů Koncepce CR na ŽP a VZ; analýza relevantních strategických koncepčně rozvojových dokumentů na mezinárodní a republikové úrovni s cílem identifikovat aktuální environmentální cíle ochrany a tvorby ŽP a VZ, jak pro EU, tak pro ČR; analýza stavu a hlavních vývojových trendů dle jednotlivých složek životního prostředí v ČR; stanovení referenčních cílů ochrany a tvorby ŽP a VZ relevantních k problematice rozvoje cestovního ruchu; hodnocení způsobu zpracování Koncepce CR, včetně hodnocení způsobu zapracování environmentálních připomínek hodnotitelského týmu do znění Koncepce CR; hodnocení obsahu konečného znění Koncepce CR z hlediska přínosů k ochraně a tvorbě ŽP; hodnocení vlivů Koncepce CR na lokality soustavy Natura 2000; hodnocení vlivů Koncepce CR na zdraví obyvatel ČR; hodnocení vlivů rozvojových priorit a opatření Koncepce CR na ŽP a VZ; návrh preventivních opatření pro eliminaci negativních vlivů implementace Koncepce CR na ŽP a VZ; návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP; návrh Stanoviska MŽP ČR z hlediska vlivů Koncepce CR na ŽP a VZ.
13.3
Závěry hodnocení
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 - 2020 je předkládána coby jednovariantní. Nejvýznamnější částí posouzení Koncepce CR, je vyhodnocení jednotlivých navrhovaných opatření Koncepce CR z hlediska jejich možných dopadů na ŽP a VZ, včetně potenciálních environmentálních rizik a příležitostí. Při hodnocení bylo posuzováno, zda a jakým způsobem opatření přispívají (či nikoliv) k naplňování jednotlivých referenčních cílů ochrany a tvorby ŽP a VZ. Na základě těchto vyhodnocení navrhnul hodnotitelský SEA tým úpravy a doplnění formulací některých opatření, a to zejména s cílem prevence a zamezení vzniku potenciálních negativních vlivů na ŽP a VZ spojených s realizací aktivit = projektů, které budou podporovány při implementaci Koncepce CR do praxe. Významným výstupem hodnocení je návrh systému a indikátorů ke sledování vlivů implementace Koncepce CR na ŽP a environmentálních kritérií pro hodnocení a výběr projektů předkládaných v rámci Koncepce CR.
VII/2012
137
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Ze závěrečného souhrnu všech provedených hodnocení vyplynulo, že Koncepce politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020: nebude mít v podobě předložené verze (červen 2012) významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ČR, není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí a nebyly v ní identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP, je v souladu s cíli zdravotních politik.
Na základě posouzení vlivů nové Koncepce CR na ŽP navrhnul hodnotitelský SEA tým souhlasné stanovisko k návrhu Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 za současného stanovení podmínek, které je nutné dodržet při její implementaci. Dále SEA tým navrhnul některá doporučení, které by měla být sledována z hlediska dalšího udržitelného rozvoje cestovního ruchu. 13.4
Zapojení veřejnosti
Nedílnou součásti procesu posouzení vlivů na životní prostředí je zapojení veřejnosti. V počáteční fázi procesu posouzení vlivů Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 - 2020 na životní prostředí měla veřejnost příležitost se vyjádřit k oznámení koncepce, které bylo zveřejněno dne 12.4.2012 v informačním systému SEA na http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP127K.Připomínky bylo možno zasílat do 20 dnů ode dne zveřejnění. Na základě připomínek veřejnosti a DOSS byl vydán Ministerstvem životního prostředí dne 15.5.2012 již výše zmíněný závěr zjišťovacího řízení, který byl taktéž zveřejněn v Informačním systému SEA. Finální verze Koncepce CR a SEA dokumentace bude také umístěna a zveřejněna v informačním systému SEA na výše uvedené elektronické adrese. K oběma dokumentům bude moci široká odborná i laická veřejnost zasílat své připomínky, a to ve lhůtě 30 dnů od data tohoto zveřejnění. Veřejné projednání nové Koncepce CR se uskuteční v polovině září 2012 na Krajském úřadě Libereckého kraje. Všichni zájemci o seznámení se s tímto dokumentem a jeho hodnocením z hlediska vlivů na ŽP a VZ, jsou vítáni. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zřídí během srpna na svém internetovém portále http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Koncepce-Strategie samostatný webový rozklik, v němž bude text koncepce i text tohoto SEA hodnocení k nahlédnutí. Zde bude také k dispozici pozvánka na veřejné projednání s upřesněným termínem jeho konání a e-mailová adresa pro podávání připomínek.
VII/2012
138
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
14.
SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Všechna obdržená vyjádření dotčených orgánů státní správy vydaná během zjišťovacího řízení o rozsahu a obsahu hodnocení vlivů Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 na životní prostředí a veřejné zdraví jsou již uvedená hned v úvodu této SEA dokumentace, včetně komentářů, jak byly jednotlivé podněty v procesu hodnocení zohledněny. Na tomto místě již není nutné je znovu uvádět.
VII/2012
139
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
15.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ, VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI
Na základě stávajících výstupů posouzení vlivů Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 na životní prostředí lze konstatovat, že nebyly identifikovány závažné negativní vlivy této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Vzhledem k míře obecnosti této koncepce bude možné specifické vlivy na jednotlivé složky životního prostředí stanovit až při realizaci konkrétních projektů v rámci implementace koncepce do praxe. Z tohoto hlediska je proto důležitým prvkem SEA hodnocení stanovení environmentálních kritérií pro výběry projektů, jejichž používání by mělo zajistit realizaci takových projektů v rámci jednotlivých opatření koncepce, které nebudou nositeli negativní vlivy na životní prostředí. Návrh stanoviska: Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: Stanovisko k návrhu koncepce: Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020 Předkladatel koncepce:
Ministerstvo pro místní rozvoj
Zpracovatelský tým posouzení: RNDr. Jiřina Vargová autorizace MŽP ČR č. 16436/4445/92 ze dne 26.1.1993 (poslední prodloužení ze dne 26.1.2012) Ing. Květa Konečná autorizace MŽP ČR č. 8129/952/OPVŽP/97 ze dne 24.9.1997 (poslední prodloužení ze dne 7.6.2011) RNDr. Milan Macháček autorizace MŽP ČR č. 69909/ENV/06-2396/630/06 ze dne 30.1.2007 (poslední prodloužení ze dne 24.11.2011) MUDr. Eva Rychlíková autorizace MZd ČR č. 2/2010 s platností do 8.8.2015 RNDr. Jiří Skorkovský Průběh posuzování:
VII/2012
140
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v plném znění (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí ČR předloženo dne 6.4.2012. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12.4.2012 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 15.5.2012 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Stručný popis koncepce: Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 - 2020 navazuje na koncepci platnou pro období 2007 - 2013, která formulovala dlouhodobé základní cíle státní politiky v oblasti cestovního ruchu. Koncepce je zpracovávána v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Koncepce stanovuje strategické a specifické cíle, priority, opatření a aktivity naplňující opatření, které budou zajištěny z hlediska financování z národních zdrojů a ze zdrojů EU pro období 2014 - 2020. Prostředky na rozvoj cestovního ruchu budou po schválení příslušných programových dokumentů, tj. Národního rozvojového plánu, Národního strategického referenčního rámce a Integrovaného operačního programu čerpány z Evropského fondu regionálního rozvoje, přičemž relativně velmi malá část by mohla být čerpána z Evropského sociálního fondu. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů Koncepce CR na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem o posuzování a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování bylo prováděno převážně průběžně se zpracováním koncepce, k posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu priorit a opatření Koncepce CR na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Součástí posouzení Koncepce CR bylo hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Součástí posouzení Koncepce CR bylo také v souladu se zněním zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v dikci zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy, provedeno hodnocení vlivů Koncepce CR na zdraví obyvatel. Závěry posouzení: Koncepce politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020 nemá v podobě předložené verze (červen 2012) významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ČR, není v rozporu s cíli ochrany a tvorby životního prostředí a nebyly v ní identifikovány negativní vlivy vůči referenčním cílům ochrany a tvorby ŽP, je v souladu s cíli zdravotních politik.
VII/2012
141
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Hodnotitelský tým navrhuje na základě posouzení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví: Souhlasné stanovisko k návrhu Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 za dodržení následujících podmínek: A. Podmínky souhlasného stanoviska 1. V rámci celkového systému sledování dopadů implementace Koncepce CR sledovat dopady této implementace na životní prostředí, tj. zejména: zapracovat navržené environmentální indikátory a indikátory pro oblast veřejného zdraví do celkového systému sledování dopadů implementace koncepce, pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu, tj. průběžné implementace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví,
dopady
navázat systém monitoringu na systém hodnocení a výběru projektů s využitím environmentálních kritérií, zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí. 2. Zohlednit problematiku životního prostředí v rámci celkového systému hodnocení a výběru projektů, a to zejména: zapracovat navržená environmentální kritéria do celkového systému hodnocení a výběru projektů (přičemž je nutné provést jejich výběr a případnou modifikace pro jednotlivá opatření, respektive pro jednotlivé typy projektů), navázat systém environmentálního hodnocení projektů na monitoring dopadů implementace koncepce, zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí. 3. Při realizaci jednotlivých projektů zohlednit podmínky implementace pro snížení jejich potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, které byly navrženy v rámci dokumentace SEA pro jednotlivá opatření koncepce. 4. Při plánování rozvoje cestovního ruchu na regionální a místní úrovni respektovat plány péče zvláště chráněných území (jako jeden z významných nástrojů managementu chráněných území) a do plánování rozvoje cestovního ruchu zapojit příslušné orgány ochrany přírody a krajiny. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 1. Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 nebude mít negativní významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti za podmínky, že každé opatření, navržené v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014 – 2020 bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. C. Doporučení
VII/2012
142
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
1. Podporovat ve spoluprácí s příslušnými orgány ochrany životního prostředí naplňování cílů, vztahujících se k udržitelnému cestovnímu ruchu, vyplývající se Státní politiky životního prostředí, tj. zejména: spolupracovat na vytvoření a podporovat používání metodiky únosnosti území při územním rozvoji cestovního ruchu (aplikovat koncept únosné kapacity a model LAC); spolupracovat na vypracování návrhu a prosazovat systematizaci územního, časového a věcného sledování dopadů cestovního ruchu; dále podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu, resp. usilovat o zvýšení podílu tohoto typu cestovního ruchu na celkovém objemu cestovního ruchu; spolupracovat na vytvoření sítě regionálních center šetrné turistiky koordinované národním centrem za účelem ekologizace regionálního cestovního ruchu, metodické i praktické podpory; podporovat vývoj Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu (ubytovacích a stravovacích služeb, tour-operátorů a celých destinací); podporovat zavedení ekologické certifikace a propagace destinací cestovního ruchu, respektujících zásady ochrany životního prostředí.
VII/2012
143
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
16.
PŘEHLED TABULEK, OBRÁZKŮ, ZKRATEK INFORMAČNÍ ZDROJE POUŽITÉ PŘI HODNOCENÍ
Tabulka 1: Priority rozvoje cestovního ruchu v ČR pro období 2014 – 2020 Tabulka 2: Výše uvolněných finančních dotací dle prioritních opatření dosud platné Koncepce CR v období 2007- 6/2011 Tabulka 3: Předpokládané výše finančních nákladů na realizaci Koncepce CR v členění dle prioritních opatření rozvoje CR pro období 2014 – 2020 Tabulka 4: Cílové imisní limity troposférického ozonu Tabulka 5: Stupnice hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Tabulka 6: Návrh environmentálních kriterií pro hodnocení projektů Obr.1: Cestovní ruch jako systém Obr.2: Grafické znázornění rozvojových potenciálů ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu, tj. k naplnění vize a globálního cíle rozvoje CR pro období 2014 - 2020 Obr.3: Schéma vazeb mezi navrženými prioritními opatřeními Koncepce CR 2014 – 2020 a faktory konkurenceschopnosti Obr.4: Produkce odpadů v ČR mezi léty 2002 – 2010 Obr.5: Celková produkce odpadů dle kategorie nebezpečný, ostatní a komunální v ČR (tis. t), 2003–2010 Obr.6: Geomorfologie území ČR Obr.7: Průměrný úhrn srážek na území ČR [mm] Obr.8: Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR, 2000–2010, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2010 Obr.9: Emise skleníkových plynů v sektorovém členění ČR [% k referenčnímu roku 1990] Obr.10: Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, 2010 Obr.11: Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, 2010 Obr.12: Jakost vody v tocích mezi léty 2009-2010 Obr.13: Spotřeba vody v domácnostech ČR (l.obyv.-1.den-1) a cena vody (Kč.m-3), 2000–2010 Obr.14: Graf - relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukaz.BSK5, CHSKCr a NL v ČR, index 1993 = 100+, 1993–2010 Obr.15: Hustota říční sítě ČR Obr.16: Mapa mezinárodních hydrologických povodí v rámci ČR Obr.17: Hlavní povodí ČR Obr.18: Vodopád na Pančavském potoce Obr.19: Vývoj využití území v ČR v letech 2000 – 2009 Obr.20: Vývoj výměry orné půdy v ČR, 2000 – 2009 Obr.21: Vývoj ekologického zemědělství v ČR *počet, tis. ha, %+, 1990–2010 Obr.22: Typologie území ČR k roku 2010 Obr.23: Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 na území ČR (Zdroj MŽP) Obr.24: Ptačí lokality soustavy NATURA 2000 na území ČR (Zdroj MŽP) Obr.25: Velkoplošná chráněná území ČR Obr.26: Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou a UAT
VII/2012
144
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Seznam zkratek CR ČOV DOSS EIA EO EU EVL GAČR CHKO IOP KÚ MMR ČR MSP MZe MŽP ČR NNO NP NPSE OP OZE PAU PO PO 1 - 5 PRV PUPFL ROP SEA SPŽP SÚJB SVECR TAČR
Cestovní ruch Čistírna odpadních vod Dotčené orgány státní správy Environmental impact assessment Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Evropsky významné lokality Grantová agentura České Republiky Chráněná krajinná oblast Integrovaný operační program Krajský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky Malé a střední podniky Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí České Republiky Nevládní neziskové organizace Národní park Národní program snižování emisí Operační program Obnovitelné zdroje energie Polycyklické aromatické uhlovodíky Ptačí oblast Prioritní osy Program rozvoje venkova Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální operační program Strategy environent assessment Státní politika životního prostředí Státní úřad pro jadernou bezpečnost Společnost vědeckých expertů cestovního ruchu Technologická agentura České Republiky
TTP UR VS VŠ VZ ZCHÚ ZOPK ZPF ZPV ŽP
Trvale travní porost Udržitelný rozvoj Veřejná správa Vysoká škola Veřejné zdraví Zvláště chráněná území Zákon o ochraně přírody a krajiny Zemědělský půdní fond Zákon posuzování vlivu na životní prostředí Životní prostředí
VII/2012
145
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Při zpracování koncepce použil kolektiv autorů následující zdroje. Jde o koncepční a strategické materiály, programy, plány, předpisy a jejich výklady a další literaturu. Významným zdrojem informací byly také údaje získané z internetových zdrojů, které jsou v dokumentaci citovány. Zpráva o stavu životního prostředí ČR, Cenia, 2010 Státní politika životního prostředí, vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., Integra Consulting, 2012 Operační program životní prostředí na období o roku 2013, Oznámení koncepce, doc. RNDr. Miroslav Martiš CSc., 2011 Koncepce vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství pro období do roku 2015, vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, Ing. Vladimír Zdražil, 2011 Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území Plán hlavních povodí ČR 2007 – 2012 (2007) MIKO L. a kol. (2005): Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 1. vydání. Praha. Mlčoch S., Hošek J., Pelc F. (1998): Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. MŽP Pelc F. a kol. (1997): Strategie rozvoje chráněných krajinných oblastí. Praha. Správa CHKO ČR Pelc F. a kol. (2000): Program rozvoje chráněných krajinných oblastí. Praha. Správa CHKO ČR BÍNOVÁ L. a kol. (2004): Vyhodnocení potenciálu krajiny České republiky z hlediska možného dalšího územního rozvoje v chráněných krajinných oblastech ČR. Brno. LŐW a spol., s.r.o. DORT M., VÍTEK O. (2008): Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k systému Natura 2000. Praha. AOPK ČR KOLEKTIV (2009): Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha. MŽP MELICHAR V., Matějů J., DORT M. a kol. (2009a): Rozbory Chráněné krajinné oblasti Doupovské hory. Praha. AOPK ČR MELICHAR V., MATĚJŮ J., DORT M. a kol. (2009b): Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Doupovské hory. Praha. AOPK ČR Pořízek L., Dort M. a kol. (2009a): Rozbory navrhovaného rozšíření Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Praha. AOPK ČR Pořízek L., Dort M. a kol. (2009b): Plán péče o navrhované rozšíření Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Praha. AOPK ČR Slavík P., Horal D., Matuška J., Dort M. a kol. (2009a): Rozbory Chráněné krajinné oblasti Soutok. Praha. AOPK ČR Slavík P., Horal D., Matuška J., Dort M. a kol. (2009b): Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Soutok. Praha. AOPK ČR SADLER, B: Strategic Environmental Assessment: Institutional Arrangements, Practical Experience and Future Directions Institute of Environmental Assessment International Workshop on Strategic Environmental Assessment Organised by the Japan Environment Agency Tokyo, November 26-27, 1998 Grad,F,P.: The Preamble of the Constitution of the World Health Organization, Bulletin of the World Health Organization 2002, 80 Health Impact Assessment Guidelines, National Public Health Partnesship, 2001 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 , Věstník EU Fact sheet EURO/04/05 - Berlin, Copenhagen, Rome, 14 April 2005: Particulate matter air pollution: how it harms health
VII/2012
146
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2010, SZU Praha 2011 Night Noise Guidelines for Europe, WHO Reg. Office for Europe, 2009 Koncepce oboru -Rehabilitační a fyzikální lékařství podle vyhlášky MZ č.134/98 Sb Kredba ,V., et al.: Infekční nemoci, Avicenum , 1970 Rizzoli,A., et al.: Lyme Borreliosis in Eeurope ,Eurosurveillance, 16, 27, 07 ,2011 ,1-8 Beran,J., Vaništa, J., Machala L., Wertzová V.: Základy cestovního lékařství, Galén, 006, isbn 807262-435-0 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století - Zdraví 21 Akční plán zdraví a životní prostředí- NEHAP Zásady Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří) Akční plán pro Globální strategii prevence a kontroly neinfekčních nemocí 2008-2013 WHO Bílá kniha: Společně pro zdraví: Strategický přístup pro EU na období 2008–2013 KOM(2007) 630 v konečném znění http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data&last=false Children’s Environment and Health Action Plan for Europe , EUR/04/5046267/7 25 June 2004 http://www.tourism-review.cz/svetova-turistika-problemy-na-obzoru-news3228. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů Koncepce Státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2007 – 2013, vyhodnocení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Regionální environmentální centrum ČR, 2006
Zdroje informací získané z internetu: Informační systém VÚV T.G.M.Praha (www.heis.vuv.cz) Informace ČHMÚ (archivní údaje www.chmu.cz) Informace o stavu ŽP v jednotlivých krajích ČR v r.2007 a 2008 (www.env.cz) Informační systém geoportal.gov.cz Natura 2000 (internetová adresa www.env.cz) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (www.uhul.cz) Informační systém Ministerstva životního prostředí ČR (www.mzp.cz) Informační systém CENIA, česká informační agentura životního prostředí www.cenia.cz Informační systém Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz) Informační systém Ústavu zdravotnických informací a statistiky (www.uzis.cz) Informační systém Českého statistického úřadu www.czso.cz Informační portál voda.gov.cz/portal Informační portály www.ceskehory.cz a www.vodopady.info Cs.wikipedia.org
VII/2012
147
Dokumentace v souladu s § 10e zákona č. 100/2001 Sb. ke „Koncepci Státní politika cestovního ruchu 2014-2020“
Vlastní podklady Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020. Analytická a návrhová část, verze 1.0, březen 2012. Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. a kol., Masarykova univerzita Brno, Ms-Depon in MU Brno a MMR CR Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020. Analytická a návrhová část, verze 2.0, březen 2012. Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. a kol., Masarykova univerzita Brno, Ms-Depon in MU Brno a MMR CR. Oznámení Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 podle § 10c zákona č.100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č.7. Ing. Květoslava Konečná, RNDr. Jiřina Vargová, Envikon s.r.o., Česká Lípa, březen 2012. IS SEA na www.mzp.cz nebo www.cenia.cz, kód MZP 127K Vystoupil,J., Šauer,M., Holešinská,A., Repík O.: Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020, červen 2012
VII/2012
148