Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění
Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha
• Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. • Je komplikací jak v rozvojových tak rozvinutých zemích.
• V současnosti je ve světě už více lidí obézních než osob trpících hladem. • V konci roku 2011 přesáhl počet obézních hranici 1,1 mld.
• Na základě posledních údajů zkracuje obezita život o cca 7 let. • Obezita demotivuje jedince při realizaci pohybových aktivit a snížená zdatnost znamená další zkrácení délky života o cca 2 roky.
Dopady nadváhy nebo obezity • Objektivní: • • • •
Cca 80% pravděpodobnost diabetu, Cca 80% pravděpodobnost hypertenze, Přetížení pohybového aparátu, Předčasná únava, nezřídka nižší pracovní výkonnost.
• Subjektivní: • Neestetický „zjev“, • Nezájem o pohybové aktivity, • Často snížené sebevědomí, posměch.
Obezita je v prvé řadě problém vzdělání a informací a až v druhé řadě medicínský.
• Obezita v dospělosti má jednoznačně původ v dětském věku.
Příčinou nadváhy nebo obezity je nepřizpůsobení příjmu energie jejímu výdeji ΔE = Epříjem Evýdej V posledních dvou desetiletích příjem stagnuje nebo klesá, výdej klesl o cca 30%.
• Celkový příjem energie je ve vztahu se základním metabolismem – krytí základních životních funkcí v klidu (BMR) • Při sedavém životním stylu je Epřij rovna cca 1,2*BMR
• Energetický výdej je tvořen dvěma základními komponentami – bazálním metabolizmem a energií potřebnou pro pohyb (práce, volnočasová pohybová aktivita, jiné aktivity).
• Z řady šetření u nás i ve světě se ukazuje, že v rozvinutých zemích příjem energie stagnuje nebo dokonce klesá (Bunc et al., 2004, Brettschneider & Naul, 2007). • Je třeba připomenout, že snižující celkový příjem energie ještě neznamená, že kvalitativní skladba výživy odpovídá současným poznatkům.
• Písemnictví se shoduje v tom, že pouze 2 až 5% všech případů nadváhy nebo obezity má objektivní zdravotní příčinu. Zbytek je jednoznačně důsledek nevhodného životního stylu (Bunc, 2008; Brettschneider & Naul, 2007).
• Genetická závislost nadváhy nebo obezity se pohybuje okolo 50%. • Naopak platí, že jsouli obézní oba rodiče je předpoklad, že z cca 75% budou obézní i děti. • U jednoho rodiče je pravděpodobnost nadváhy nebo obezity dítěte okolo 50%.
• Potvrdila se významná genetická závislost realizovaných pohybových aktivit u dětí. • U aktivních obou rodičů s je předpoklad, že z cca 75% budou aktivní i děti. • U fyzicky aktivního jednoho rodiče je pravděpodobnost aktivity dítěte okolo 50%.
Jak posoudit vhodnou hmotnost? • Nejjednodušší je stanovit tzv. BMI nebo česky koeficient tělesné plnosti hmotnost (kg) BMI = -------------------výška2 (m)
Normy pro hodnocení hmotnosti vyžívající BMI a %BF Klasifikace Podváha
BMI (kg.m-2) <18.4
%BF (%) <16.0
Norma
18.5-24.9
16.1-23.0
Nadváha
25.0-29.9
23.1-28.0
Obezita
30 nebo více
28.1 nebo více
Procentuální výskyt nadváhy a obesity hodnocené dle BMI nebo pomocí (%BF) ve věku 13 let v některých evropských zemích (WHO 2004, Bunc 2007) Země Ukraina (BMI) Rakousko (BMI) Aglie (BMI) Německo (BMI) Řecko (BMI) Malta (BMI) ČR (BMI) ČR (%BF)
Nadváha Chlapci 5.0 13.3 13.4 11.9 17.5 24.7 10.3 18.3
Nadváha Děvčata 2.9 10.1 12.9 7.2 10.4 18.1 6.4 19.0
Obesita Chlapci 0 1.7 4.4 2.6 2.8 9.1 1.4 10.8
Obesita Děvčata 0.2 0.9 1.3 1.1 1.7 5.4 0.7 11.4
Průměr ±sD procenta tělesného tuku (%BF) a procento výskytu obezity a nadváhy u českých chlapců NChl
Obezita (%)
Nadváha (%)
6
160 22.4±4.1 8.0±1.0
15.0±3.1
7
168 21.4±3.8 8.3±1.1
15.6±2.4
8
166 20.4±4.4 8.6±1.2
16.2±2.6
9
162 20.1±3.6 9.4±1.0
16.8±3.1
10
165 19.9±3.2 9.8±0.9
17.0±2.6
11
168 19.5±3.0 10.2±1.3
17.4±2.4
12
164 18.2±3.1 10.6±1.6
17.9±2.6
13
166 17.9±2.9 10.8±1.8
18.3±2.7
14
167 18.0±2.8 11.0±2.0
19.0±3.0
Věk (roky)
� = 1486
Chlapci %BF (%)
Průměr ±sD procenta tělesného tuku (%BF) a procentuální výskyt obezity a nadváhy u českých děvčat NDěv Věk (roky)
� = 1209
Děvčata %BF (%)
Obezita (%)
Nadváha (%)
6
143 24.5±4.0 8.0±1.5
16.0±2.1
7
144 23.1±3.8 8.3±1.4
16.4±2.1
8
141 22.8±3.9 8.7±1.6
16.8±2.2
9
146 22.3±3.6 9.6±2.0
17.0±2.4
10
140 21.9±3.3 10.0±2.1
17.3±2.1
11
142 21.3±3.1 10.4±2.0
17.7±1.8
12
146 20.3±3.0 10.9±2.3
18.2±1.9
13
144 20.9±2.6 11.4±1.9
19.0±2.1
14
143 21.4±3.0 12.0±1.7
19.5±2.0
• Klesající celkový výdej energie v průběhu dne nebo týdne je to důsledkem technického pokroku na straně jedné a sníženého zájmu o pravidelně realizované pohybové aktivity na straně druhé.
• Nezájem je často důsledkem nevhodných pohybových návyků, mezi které je třeba zařadit i nevhodnou nabídku, která nerespektuje aktuální rozvoj jedince a jeho předchozí pohybovou zkušenost.
• Dlouhodobě účinně ovlivňovat nadváhu nebo obezitu je možné jen změnou životního stylu. • Rozhodující je zvýšení energetického výdeje.
• Na základě našich šetření se ukazuje, že týdenní objem pohybových aktivit klesá z hodnot okolo 7.7 hodiny u dětí mladších deseti let na hodnotu okolo 2.1 hodiny u dětí starších – obojí včetně školní TV.
• Pravidelně (tedy alespoň) 3x týdně při trvání jednoho „tréninku“ cca 30 min) se hýbe cca 16-18% lidí. • Když se nehýbeme co je tedy objektivní příčinou, když téměř všichni vědí, že přiměřený pohyb je žádoucí.
AŽS
Fitness
PA
Zdraví
Výkon
Genetika
Trénink
• V případě jedinců s nadváhou nebo obezitou se často setkáváme s tvrzením, že mají snížené předpoklady pro pohybové zatížení. • Snížení předpokladů může být: � Vrozené – genetická podmíněnost, � Získané – vesměs důsledek nevhodného životního stylu.
• Základní otázka zní: Jsou genetické předpoklady pro pohyb u osob s nadváhou nebo obezitou nižší než u jedinců s normální hmotností?
• Pohybová aktivita je realizována svalovou činností. • Posouzení předpokladů pro svalovou činnost je možné různými metodami. • V praxi použitelnou neinvazivní metodou je stanovení tělesného složení – posouzení beztukové hmoty FFM.
• Stanovení tělesného složení je vždy závislé na metodě, kterou k těmto účelům použijeme. • Základní problém spočívá v predikční rovnici, která z naměřené fyzikální veličiny „počítá“ požadované parametry. • Rovnice je závislá nejen na pohlaví a věku, ale i na distribuci tělesného tuku – nepřímo na trénovanosti.
Neexistuje obecná predikční rovnice → neexistuje obecně použitelná metoda stanovení tělesného složení.
Celková hmotnost (BM)
ECM
FFM
BF
BCM
BM = FFM + BF FFM = BCM + ECM
• Tělesné složení je v základním modelu dvousložkové BM = BF + FFM • Molekulární model FFM = ECM + BCM; ECM = ECF + ECS • Pro srovnání mezi sporty nebo jedinci se používá poměr ECM/BCM
Závislost zdatnosti (VO2max/kg) na %BF 85
VO2max/kg (ml)
80 y = -1.0293x + 81.391 R2 = 0.493
75 70 65 60 4
6
8
10
12 %BF (%)
14
16
18
Průměrné hodnoty %BF u různě trénovaných osob
Vytrvalci
Muži (%) 6-9
Ženy (%) 8-12
Lyže běh
7-11
9-12
Biatlon
8-10
10-12
Sprint
8-12
10-14
Fotbal
8-12
11-15
Tenis
10-13
12-15
Lední hokej
12-16
14-18
Plavání
12-16
16-20
Netrénovaní
10-16
16-22
Průměrné hodnoty koeficientu ECM/BCM u různých skupin osob lišících se trénovaností Hokej Sprint Fotbal Lyže běh Biatlon Tenis Vytrvalci Plaváni Netrénovaní
Muži 0,58 0,62 0,64 0,67 0,68 0,70 0,71 0,72 0,76
Ženy 0,69 0,67 0,70 0,70 0,71 0,74 0,75 0,76 0,80
• Svalové předpoklady pro realizaci pohybové aktivity nejsou ovlivněny stavem nadváhy nebo obezitou jedince. • Nadváha a obezita je ve valné většině případů dána životním stylem. • Morfologické předpoklady pro pohybovou zátěž jsou u osob s nadváhou nebo obezitou stejné jako u jedinců s normální hmotností.
Základní parametry návrhu pohybové intervence • • • • • •
Forma Intenzita Doba trvání Frekvence Kontrola efektu Stanovení „termínu“ kontroly
Základní předpoklady návrhu • • • • • • •
Zdravotní stav Vysvětlení či znalost „pojmů“ Pohybová anamnéza Aktuální úroveň zdatnosti Pohybová způsobilost Hodnotová orientace Vztah k pohybu v nejbližším okolí
Bezpečnost pohybového zatížení • Je třeba mít vždy na paměti, že neexistuje naprosto bezpečné pohybové zatížení. • Základní zásadou je, že nesmí být ohrožen zdravotní stav.
Děkuji za pozornost
