Výživa a obezita u psù – aktuální fakta
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 9 2011 ÈÍSLO 2
VÝŽIVA A OBEZITA U PSÙ – AKTUÁLNÍ FAKTA NUTRITION AND OBESITY IN DOGS – THE CURRENT FACTS
TIM WATSON SOUHRN Podle odhadù má v industriálních zemích více jak 40 % všech psù nadváhu nebo jsou obézní. Predispoziènì pùsobí genetické faktory (plemeno), vìk, samièí pohlaví, kastrace, nedostatek pohybu, medikamentózní terapie a endokrinní onemocnìní. Hlavní pøíèinou obezity je však nepomìr mezi pøívodem kalorií a výdajem energie. Ovlivnit lze tento nepomìr druhem nebo množstvím krmení, chováním spojeným s krmením a postojem majitele k výživì a chovu svého zvíøete. Typ krmiva (suché versus vlhké) ovlivòuje pøíjem kalorií. Vlhké krmení má relativnì malý obsah kalorií, suché krmení vykazuje vìtší obsah energie. Krmení ad-libitum a nevhodná velikost porcí podporují nadmìrný pøíjem kalorií. Další faktory, které mohou vést k obezitì, jsou poèet krmení bìhem dne, jakož zkrmování pamlskù od stolu, které mohou zvýšit denní pøíjem kalorií až o 10 %. Úèinnou cestou k poklesu pøíjmu kalorií je zvýšení obsahu vlhkosti krmiva, v ideálním pøípadì nahrazení èásti suchého krmení vlhkým krmením. Charakteristickým znakem dietních krmení pro psy s nadváhou je redukovaný obsah energie. Vláknina má u psù sporný vliv na nasycení. Krátce se však mùže ukázat, že krmení bohaté na proteiny a vlákninu („high-protein, high-fiber“) redukuje pøíjem krmiva a podporuje hubnutí. Nestaèí jen zmìnit doporuèené dávky krmení na obalech krmení, protože jsou zde uvedené jen prùmìrné údaje a nejsou zohlednìny individuální faktory chovu a tím jsou tyto údaje jen orientaèní. K úkolùm veterinárních lékaøù a odborných veterinárních obchodù patøí každému obéznímu psu stanovit realistický program redukce hmotnosti (1 až 2 % týdnì), individuálnì stanovit množství podávaného krmiva a vysvìtlit majiteli pøednosti zmìny chování pøi krmení a chovu (pohyb). Klíèová slova: obezita, pes, výživa
SUMMARY It is estimated that more than 40% of dogs in industrial countries have overweight or they are obese. Predisposing factors are the genetic (a breed), the age, the female sex, the castration, the lack of exercise, the drug therapy and the endocrine diseases. But the major cause of the obesity is the disparity between the caloric input and the energy output. This disproportion can be affected by the kind and the quantity of food, the behaviour associated with the feeding and through the owner´s attitude to the nutrition and the breeding of his animal. A kind of feed (dry versus wet) involves the caloric input. The wet one is relatively low in calories and the dry one exhibit higher energy content. The feeding ad-libitum and an inappropriate size of portions support an excessive intake of calories. Other factors that can result in obesity are the number of feedings during a day and feeding of morsels from a table. These can intensify the daily caloric intake by up to 10%. An effective way to reduce the caloric intake is to enlarge the moisture content of a feed. The ideal way is to replace a part of dry food by the wet one. A characteristic feature of diet feed for dogs with an overweight is a reduced content of energy. A fibre has questionable effect on the saturation in dogs. However it can happen for a short time that high-protein and high-fibre feeds reduce the food intake and support the weight loss. It is insufficient only to change the recommended doses of food that are written on the packaging of the food, because these are only average data and the individual factors of the breeding are not taken in account. So these data are only indicative. The role of veterinarians and professional veterinary shops is to establish a realistic weight loss program (from 1 to 2% per week) for each obese dog, to determine individually an amount of served food and to explain to the owner the advantages of changes in the behaving during the feeding and the breeding (the movement). Key words: obesity, dog, nutrition
Úvod Jaký vliv má krmení na vývoj obezity u psa? Je pravdou, že podávání chutných a energeticky bohatých krmiv vede k vysokému pøíjmu kalorií? Nebo je toto zevšeobecnìní, které zohledòuje, jaký vliv mají zpùsoby krmení a chování pøi pøíjmu krmiva, ale také postoj majitele ke krmení a pohybu jeho psa? Pøedložený èlánek se zabývá tìmito otázkami a dává pøehled, jak a v jakém rozsahu rùzná krmiva, zpùsoby krmení a chování majitele pøispívají ke vzniku obezity u psa. Zmìna výživy v každém programu hubnutí je základem, a jsou diskutovány navíc rùzné charakteristiky krmiva pro zvíøata a jejich relevance v managementu obezity u psù. Obezita u psù – epidemie? Vìtšina veterinárních lékaøù ví, jak èasto se obezita
90
u psù skuteènì vyskytuje. Podle odhadù prevalence dosahuje 22–40 %, podle geografické polohy a definovaných kritérií jednotlivých studií (German, 2006). Nejaktuálnìjší data k prevalenci obezity pocházejí z veterinárních praxí v Austrálii. Hodnocení je založeno na zjištìní „body condition“ podle posouzení siluety tìla. Ve výsledcích se ukázalo, že 34 % psù mìlo nadváhu a 8 % trpìlo obezitou (McGreevy et al., 2005). Etiologie obezity u psù je komplexní, pøièemž pøedevším faktory jako rasa, vìk, pohlaví, tìlesná hmotnost v mladém vìku, nedostatek pohybu, podávání medikamentù a endokrinní onemocnìní hrají predispozièní roli (tabulka 1). Nezávisle na tìchto predispozièních faktorech je vlastní pøíèinou nadváhy a obezity nepomìr mezi pøíjmem kalorií a vydanou energií. V tomto ohledu hraje vztah mezi
Výživa a obezita u psù – aktuální fakta
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 9 2011 ÈÍSLO 2 Tabulka 1: Rizikové faktory pro obezitu u psa (Diez a Nguyen, 2006) Rizikový faktor
Komentáø
plemeno
• • • •
vìk
• Konstantní nárùst incidence do stáøí 12 let • Již ve štìnìcím vìku obézní psi mají 1,5 krát vyšší pravdìpodobnost, že jako dospìlí psi budou obézní.
Labradorský retrívr Cairn teriér a skotský teriér Baset Kokršpanìl a Cavalier King Charles španìl • Jezevèík (dlouhosrstý) • Bígl • Dlouhosrstá obøí plemena
pohlaví
• feny jsou èastìji postižené než psi
kastrace
• kastrovaní psi a feny mají dvojnásobnì vyšší pravdìpodobnost obezity než nekastrovaní psi
endokrinologická onemocnìní
• diabetes mellitus, hyperadrenokorticismus, hypotyreóza
medikamentózní terapie
• kortikosteroidy, antikonvulsiva, progestageny
zpùsob života
• samotný pes, více lidí v domácnosti • nedostatek pohybu • nadmìrný antropomorphismus – pes je polidšśován
výživa
• nadmìrné krmení pøi zpùsobu ad-libitum nebo chybnì vypoèítaná velikost porce • èasté podávání pamlskù nebo zbytkù ze stolu
psem a majitelem rozhodující roli. To se potvrdilo dotazníky ve veterinárních praxích v Austrálii, kde vyšlo v 97 % otázek, že obezita u psa se dá pøímo odvodit z postojù a zpùsobù chování majitele, zvláštì otázky na to, které krmivo vybírá a jak provádí krmení a jaká je pohybová aktivita jeho psa (Bland et al., 2010). Souvislost mezi obezitou a krmením Nìkteøí autoøi se domnívají, že vztah mezi vysokou prevalencí obezity psù a zkrmováním chutného, na kalorie bohatého a suchého krmení je dán nefunkèností fyziologických mechanismù kontroly apetitu a tím dochází k nadmìrnému pøíjmu energie (Diez a Nguyen, 2006; Stuart, 2008; LaVigne, 2008). Tato hypotéza je potvrzena experimentálními studiemi, které dokládají, že pro suché krmení je typický vysoký pomìr uhlohydrátù vùèi proteinùm a v mnoha pøípadech pøispívá k obezitì (Simpson a Raubenheimer, 2005). Pøedevším co se týká obsahu energie – tedy poètu kalorií na jednotku váhy krmení – odlišuje se suché krmení od vlhkého krmení nebo jiných krmiv. Typický produkt suchého krmení pro psy obsahuje zpravidla mezi 350 až 450 kilokaloriemi (kcal) metabolizovatelné energie na
100 g produktu. Produkt vlhkého krmení naproti tomu obsahuje jen 80–100 kcal/100 g, tedy ménì jak jednu ètvrtinu. Názornìji vyjádøeno množství energie v suchém krmení pro psy je množství energie v rozmezí mezi sladkými keksy a tvrdými sýry jako èedar, gruyere a parmazán, zatímco množství energie vlhkého krmení odpovídá banánùm, bramborám a kuøecím prsùm (obr. 1). Množství energie v potravì divoce žijících psù napø. v koøisti, jako jsou telata, králíci a kuøata, je 76–112 kcal/100 g (Dierenfeld et al., 2002), tedy v rozmezí vlhkého krmení.
Obsah energie ve srovnání Suché krmení, vlhké krmení a různé potraviny Obsah energie (kcal/100g)
o
as
ím
z vě Ho
ě b í) ks sa ev dle ina ina ) en ěz chlé rk pr ke nu en vá an peč ov cí ý uz přo sl ře l (h zí av o ě ku (ve s m v t ro ho Různé potraviny Suché krmení Vlhké krmení m
r
sý
n
ná
ba
o čk
jí va
Obr. 1: Obsah energie v suchém krmivu (modrý horizontální pruh nahoøe) a vlhkém krmivu (zelený horizontální pruh dole) pro psy – ve srovnání s potravinami èlovìka
Když pøepoèítáme množství energie v doporuèené denní dávce krmiva, vyskytnou se znaèné rozdíly mezi tìmito dvìma typy krmiv. Na základì aktuální smìrnice pro støednì aktivní psy èiní denní potøeba 130 kcal ME na kg jejich metabolické tìlesné hmotnosti (kg0,75) (National Research Council, 2006). Pro 15 kg vážícího kokršpanìla to odpovídá denní potøebì energie 991 kcal. K pokrytí této potøeby musí kokršpanìl dostat 250 g typického suchého krmení nebo 1100 g vlhkého krmení (obr. 2)
Velikost porcí ve srovnání Suché krmení, vlhké krmení, kořist (příklad: kokršpaněl s váhou 15 kg) Množství krmiva/den (g)
Vlhké krmení
Suché krmení
Kořist
Obr. 2: Množství vlhkého krmení popø. suchého krmení, které støednì aktivní, 15 kg vážící pes dennì pøijímá, aby pokryl svou potøebu energie, ve srovnání s množstvím masa koøisti, které pes stejné váhy ve volné pøírodì pøíjme
91
Výživa a obezita u psù – aktuální fakta Ve volné pøírodì pøijmou psi dennì nejménì 0,07 kg masa z koøisti na kg jejich tìlesné hmotnosti (Fuller a Kat, 2008). Pes vážící 15 kg pøijme podle tohoto údaje celkem nejménì 1050 g potravy na den. Vezmeme-li toto množství jako míru pøirozeného apetitu psa, je jasné, že náš španìl pøi odpovídající zátìži pøijme více než vypoèítaných 250 g suchého krmení nebo musí hledat jiné zdroje potravy, aby uspokojil apetit. Výsledkem v tomto pøípadì je pøíjem další potravy, i když potøeba energie je již pokryta. Role typu krmiva pøi vývoji obezity u psù není dosud dùkladnì zkoumána. Jediná epidemiologická studie na toto téma neukázala žádný zjevný vliv typu krmení (vlhké krmení versus suché krmení) (Robertson, 2003). U koèek jsou již k dispozici odpovídající studie, které daly jak empirická, tak fyziologická data o spojení mezi obezitou a zkrmováním suchého krmiva bohatého na tuk (Premium) s vysokým obsahem energie (Scarlett et al., 1994; Lund et al., 2005; Backus et al., 2007). Malá prevalence obezity u psù, kteøí dostávají pøipravované krmivo, ve srovnání se psy, kteøí dostávají vlhké nebo suché krmivo, není doložena (Kienzle et al.,1998). Protože neexistují spolehlivé smìrnice pro krmiva, která jsou doma pøipravována, chybí posouzení doporuèeného množství takovéhoto krmiva a vzniká zvýšené riziko obezity. Vliv rozdílných praktik krmení na pøíjem krmiva Suché krmivo nemùže být jako takové bráno jako rizikový faktor pro vznik obezity, ale považuje se za pravdìpodobnì zpùsobující, právì tak má svùj význam zpùsob krmení. Krmení ad-libitum skrývá nebezpeèí pøíjmu nadmìrného množství živin, protože vìtšina psù zøejmì není schopná svùj pøívod energie sama regulovat (German, 2006). I když majitel svìdomitì kontroluje velikost dávky dle doporuèení na obalu krmiva, mùže dojít k problému. Doporuèení jsou totiž založena na prùmìrných hodnotách a nemusí vždy odpovídat individuálním potøebám jednotlivých psù ve specifických situacích. Pøedpokládáme, že prùmìrná potøeba ME domácích psù je mezi 95 kcal/kg0,75 a 133 kcal/kg0,75. Pro každou tuto odhadnutou hodnotu mùže rozpìtí populace (vyjádøeno jako standardní odchylka) èinit až ± 52 kcal/kg0,75 (National Research Council, 2006). Uvažujeme-li nyní jen extrémní hodnoty, tak mùže být denní potøeba energie 15 kg psa 328 kcal, tedy jedna tøetina teoreticky vypoèítané prùmìrné hodnoty 991 kcal až 1425 kcal. Ještì komplexnìjší je výpoèet potøeby energie, když zohledníme rozdíly v tìlesné aktivitì. Existují výzkumy o potøebì energie u border kolie podle aktivity v rozmezí 97 kcal/kg 0,75 (neaktivní zvíøe) a 175 kcal/kg 0,75 (aktivní zvíøe), kde rozdíl odpovídá dvojnásobku (Burger, 1994). U pracovních psù mùže být potøeba energie díky pohybu podstatnì vyšší. Sáòoví psi tak mají napøíklad pøi závodì v arktických podmínkách potøebu až 980 kcal/kg0,75 (Hincheliff et al., 1997). Vychází-li majitel potom pøi poèítání potøeby energie mylnì z toho, že se jedná o aktivního psa, který ale skuteènì vede život bez pohybu, tak mùže dojít podstatnému pøekroèení denní dávky.
92
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 9 2011 ÈÍSLO 2 Dalším problémem mùže být, že majitel není schopen denní dávku exaktnì odmìøit, zvláštì u suchého krmiva. Možnou pøíèinou proto mùže být subjektivní interpretace velmi vágního pojmu „šálek“ v doporuèeních dávkování krmiva. Mínìna je tím zpravidla severoamerická standardní míra 8 oz (227 g), mnoho majitelù používá místo toho však znaènì vìtší šálek. Problémy vzniknou také proto, že pomocí šálku, sklenice a podobných nádob je mìøen jen objem krmiva a ne váha, takže množství krmiva a tím i poèet podávaných kalorií mùže kolísat podle obsahu energie v aktuálnì podávaném krmení. Které další faktory pøispívají k vývoji obezity? K dalším faktorùm, které prokazatelnì vedou ke vzniku obezity, patøí také poèet krmení bìhem dne. Riziko obezity se zvyšuje, když je pes krmen jen jednou dennì, nebo když mu podáváme krmivo tøikrát èi vícekrát bìhem dne. Další faktory, které zvyšují výskyt obezity, jsou zkrmování zbytkù ze stolu a pamlskù, jakož pøítomnost psa pøi jídle svého majitele, popø. pøi pøípravì tohoto jídla (Kienzle et al., 1998; Robertson, 2003; Bland et al., 2009). Jedno koleèko salámu (24 g) obsahuje 73 kcal (obr. 3) a koleèko špeku má 64 kcal. Dáme-li tedy kokršpanìlovi jeden kousek tohoto pamlsku, zvyšujeme mu jeho denní pøíjem kalorií o 7 %. Není-li to kompenzováno odpovídajícím vyšším výdejem energie, vede uvedený salám k pøírùstku na tìlesné váze 9 g. Není to sice množství na první pohled zvláštì dùležitì, ale jen koleèko salámu jednou týdnì má v tomto pøíkladu potenciál zvýšit tìlesnou váhu v jen jednom roce o 450 g (nebo 3 %).
Obsah kalorií různých potravin Kilokalorie (kcal)
ina ) en vá Uz přo (ve
ek
šp
ba
s
k ke
kr
c ají
le ch
y é vá ý ro en ky kr ick až bůr kre bo er ek am blíž bram ka sm ram p b ko slu
o čk
jí va
ý en ař k uv din u p
on
nb
bo
Obr. 3: Obsah kalorii v potravinách pro èlovìka, èasté zbytky ze stolu, snacky a pamlsky podávané psùm
Za pozornost také stojí obsah kalorií ve žvýkacích pamlscích a „lahùdkách“. Psí keksy mají mezi 20 až 120 kcal na keks. Žvýkací kosti z hovìzí kùže obsahují 700 kcal na kus a sušený hovìzí žaludek (40 g) asi 160 kcal. Žvýkací pamlsek urèený k péèi o zuby a dennímu použití mùže pøidat dalších 50 až 70 kcal a vìtší žvýkací pamlsek k týdennímu použití obsahuje 560 kcal. Dáváme-li kokršpanìlovi dennì jeden støednì veliký psí keks potažený omáèkou („gravy biscuit“) a jednou týdnì produkt
Výživa a obezita u psù – aktuální fakta
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 9 2011 ÈÍSLO 2 na péèi o zuby, bez souèasného pøizpùsobení dávky hlavního krmiva, tak se zvyšuje týdenní pøíjem kalorií a více než 300 kcal a indukuje tak pøírùstek na váze o více jak 1,5 kg. Dostává-li pes pravidelnì pamlsky, je bezpodmíneènì nutná odpovídající redukce dávky hlavního krmení. Výživa v rámci terapie obezity Dietní krmiva pro terapii obezity psù se vyrábìjí již více než padesát let. Tyto produkty se vyznaèují nízkým obsahem energie. Jejich cílem je redukovaný pøíjem kalorií pøi souèasném zajištìní nasycení a dostateèném pøívodu esenciálních živin (Roudebush et al., 2008). Množství energie v krmivu mùžeme redukovat více cestami, pøièemž jednoduchou metodou je zvýšení obsahu vlhkosti. K pokrytí denní potøeby energie je potøebné ètyøikrát vìtší množství vlhkého krmiva než doporuèené množství suchého krmení. Ideální cesta k redukci pøíjmu kalorií je proto náhrada èásti podávaného suchého krmiva vlhkým krmivem. Tím je zajištìno, že pes dostane dostateèné velkou, apetit utišující porci krmiva, souèasnì zùstane zachována výhoda suchého krmení, kterou je péèe o zdraví zubù a dutiny ústní. Nedoporuèuje se jednoduché pøidání vody k suchému krmení, protože navlhèením se ztratí výhody spojené s texturou granulí pro zdraví zubù a dutiny ústní. Další charakteristikou dietních krmiv urèených ke kontrole váhy je redukovaný obsah tuku – tuk dodává 2,5krát více kalorií než cukry – a pøidání na kalorie neutrální dietní vlákniny. Úèinky dietní vlákniny na nasycení jsou komplexní, jsou však jen málo prozkoumané a stále ještì sporné. Dosud nebyl prokázán úèinek malého množství rozpustné nebo nerozpustné dietní vlákniny na nasycení u psù (Butterwick a Hawthorne, 1998). Sytící úèinek byl sice popsán u vyššího množství vlákniny (Jackson et al., 1997), jsou zde však úvahy, že podobné vyšší pøidání vlákniny také zvyšuje znaènì množství trusu a mùže narušit trávení esenciálních živin (Roudebush et al., 2008). Novìjší výzkumy ukázaly interakci dietní vlákniny a proteinu na pocit nasycení u psù. V této studii vedlo krmení s vysokým obsahem proteinu (41,2 g/400 kcal) a vysokým obsahem vlákniny (24 g/400 kcal) ve srovnání s krmivy, která mìla upravený buï jen obsah proteinu, nebo jen obsah vlákniny, k signifikantní redukci krátkodobého a støednìdobého pøíjmu krmiva a také ochoty pøíjmu krmiva (Weber et al., 2007). Prokázáno bylo také, že takové dietní krmení bohaté na protein a vlákninu vedlo u obézních psù k vyššímu úbytku na váze a celkem vyšší redukci váhy než odpovídající dietní krmení bohaté na proteiny a se støedním obsahem vlákniny (German et al., 2010). Úèinné kontroly váhy však není jednoduše možné dosáhnout jen tím, že dietní krmení je podáváno podle doporuèení výrobce. Pøehledová studie o 44 dietních krmeních urèených k redukci váhy u psù ukázala znepokojivé rozdíly v doporuèeních dávkování krmiva (Linder a Freeman, 2010). Doporuèený pøíjem kalorií byl v rozmezí 0,73krát až 1,47krát potøeby energie v klidu. Podávají-li se produkty s hodnotami nad 1 v dávce uvedené na obalu, je skuteènì dosaženo pøírùstku na váze místo úbytku. Dùležitým pøedpokladem pro úspìšnou redukci váhy je proto úzká spolupráce a dobrá komunikace s majitelem, cílem je co
Tabulka 2: Tipy pro majitele psù k tématu „nadváha psù“ Rizikový
Komentáø
Važte svého psa pravidelnì
• važte svého psa nejménì v nìkolikamìsíèním odstupu • u malých psù se nejprve zvažte se psem a potom bez psa na osobní váze a vypoèítejte rozdíl • nezvednete-li svého psa, zvažte jej u veterinárního lékaøe
Pøezkoumejte systém tìlesné kondice (Body Condition System) vašeho psa
• protože psi jsou rùzných forem a velikostí, je Body Condition Score je vìrohodnìjší než tìlesná hmotnost • jsou rùzné systémy ke stanovení Body Condition Score, založené na siluetì (napø. Pet Size O-Meter na www.pfma. org.uk/petometer) nebo posouzení vašeho psa (napø. Waltham S.H.A.P.E. Guide na www.pet-slimmers.com/shapedog)
Udìlejte si jasno, kolik kalorií váš pes potøebuje
• každý pes je jedineèný a také i jeho potøeba kalorií se øídí velikostí, vìkem, úrovní aktivity a skuteèností, zda je, nebo není kastrovaný
Udìlejte si jasno, kolik kalorií váš pes skuteènì potøebuje
• rùzné potraviny dodávají rozdílné množství kalorií. Majitelé psù jsou èasto udiveni, když zjistí, že suché krmení obsahuje asi ètyøikrát více kalorií na gram, než vlhké krmení. Také pamlsky mají kalorie, tedy opatrnì: nepøekrmujte vašeho psa pamlsky
Rozdìlte denní dávku krmení vašeho psa na více dávek
• i když je nepochybnì pohodlné, krmit psa jen jedenkrát dennì, postarejte se o to, aby pes nebyl hladový a znudìný. Myslete na to, jak byste byli hladoví, když byste jedli jen jednou dennì
Ujistìte se, že váš pes nekonzumuje koèièí krmení
• máte-li koèku, nenechávejte její krmení v misce, na kterou mùže dosáhnout váš pes. Hladový pes se rychle nauèí obsloužit se sám
Stanovte si, kdo ve vaší domácnosti je zodpovìdný za krmení psa
• v domácnosti s více osobami se ztratí lehce pøehled o tom, kdo psa krmil. Jste-li odpovìdni za krmení, stanovte si pevnì, že pes nebude krmen jiným èlenem domácnosti nebo pøáteli • nenechávejte nikdy krmení bez dozoru – váš pes nemusí dle okolností odolat • neuète vašeho psa, aby si krmení vyprošoval, naproti tomu: zabraòte každému žebrání • vìtšina dìtí se ráda podìlí o jídlo se psem – dávejte pozor, aś k tomu nemá pøíležitost
Vždy se vyvarujte, používání krmení jako odmìny
• pamlsky jsou nápomocné v rámci výchovy a pøi pøíležitostném podávání posilují vazbu k vašemu psu. K tomuto úèelu mùžete použít èásti suchého krmení z denní dávky psa • jsou prostøedky a cesty odmìòování vašeho psa bez krmení. Vìtšina psù má ráda spontánní hru nebo dovádìní. Má-li váš pes oblíbenou hraèku, mùžete mu jako odmìnu za dobré chování dovolit si s ní hrát po omezenou dobu. Má-li váš pes rád hlazení nebo kartáèování, mùže toto být alternativou odmìny
Udržujte vašeho psa aktivního
• vìtšina psù má ráda tìlesnou aktivitu a vy se musíte starat o jeho pravidelný pohyb. To znamená denní procházky, bìhání, dovádìní nebo hraní
93
Výživa a obezita u psù – aktuální fakta
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 9 2011 ÈÍSLO 2 pøívod 40–60 % potøeby ME, pøièemž ME = 130 x kg0,75), podle aktuálního pøívodu kalorií (napø. redukce o 20 %), nebo také na základì cílené/ideální hmotnosti (tj. pøívod 50–75 % potøeby ME pro tuto cílenou hmotnost). Velké èásti nejistoty pøi plánování diety na redukci váhy se mùžeme vyvarovat použitím poèítaèového programu. Výpoèet obsahu energie krmiva a denní potøeba energie se zde provádí na základì aktuální tìlesné hmotnosti pacienta, jeho ideální hmotnosti, vìku, jeho pohlaví a aktivity. Dùležitou souèástí úspìšné redukce hmotnosti je spolupráce s majitelem pacienta pøi cíleném sestavení plánu krmení pøi zohlednìní individuálních potøeb psa.
Zvýšení denního příjmu kalorií (příklad: kokršpaněl vážící 15 kg) Kalorie (%/den)
a ) lám vý anin Sa přo sl (ve
ba
s
k ke
jíc
a kr
le ch
vé vá ro ro bo bo am ka ram ky r n b b p í lup slu
a
lih
b ko
r
ek kr
o čk
jí va
ý en ař k uv din pu
on
nb
bo
Obr. 4: Procentuální podíl, zbytkù ze stolu, pamlskù pøi denním pøíjmu energie u 15 kg vážícího psa
možná nejpøesnìji zjistit velikost aktuálního skuteèného pøíjmu kalorií psa a následnì velmi preciznì vypracovat návod krmení, zahrnující druh a denní množství podávaného krmiva. Výpoèet potøeby kalorií pro redukci váhy se provádí buï na základì aktuální váhy (napø.
Literatura Backus R. C., Cave NJ and Keisler D H (2007). Gonadectomy and high dietary carbohydrate induce gains in body weight and fat of domestic cats. British Journal of Nutrition 98: 641-650 Bland I M, Guthrie-Jones A., Taylor R. D. and Hill J. (2009). Dog obesity: ower attitudes and behiviour. Preventive Veterinary Medicine 92: 333-340. Burger I. H. (1994). Energy needs of companion animals: matching food intakes to requirements through the life cycle. Journal of Nutrition 124: 2584S-2593S.
Zmìna postojù a zpùsobù chování Rozhodující pro úspìšnou kontrolu hmotnosti u psù je také porada a podpora majitele pøi zmìnì zpùsobù chování, které vedly k obezitì jeho psa, a vypracování realistických, v bìžný den použitelného programu pohybu. Je dùležité, aby celá rodina byla informována o nutnosti podávání diety, omezení podávání pamlskù a omezení pøístupu k jiným zdrojùm potravy, jakož i dohled nad programem redukce váhy (tabulka 2).
Pøeklad originálního pøíspìvku z èasopisu Kleintiermedizin
German A. J., Holden S. L., Bissot T., Hackett R. M. and Biourge V. (2010). A high protein high fibre diet improves weight loss in obese dogns. Veterinary Journal 183: 294-297. Hinchcliff K. W., Reinhart G. A., Burr J. R., Schreier V. J. and Swenson R. A. (1997) Metabolizable energy intake and sustained energy expenditure of Alaskan aled dogs during heavy exertion in the cold. American Journal of Veterinary Research 58: 1457-1462. Jackson J. R., Laflamme D. P. and Keltner G. (1997). Effects of dietary fiber content on satiety in dogs. Veterinary Clinical Nutrition 4: 130-134.
Butterwick R. F. and Howthorne A. J. (1998). Advances in dietary management of obesity in dogs and cats. Journal of Nutrition 128: 2771S-2775S.
Kealy R. D., Lawler D. F., Ballam J. M., Mantz S. L., Biery D. N., Greeley E. H., Lust G., Sege M., Smith G. K. and Stowe H. D. (2002). Effects of diet restriction on life span and age-related changes in dogs. Journal of the American Veterinary Medical Association 220: 1315-1320.
Dierenfel E. S., Alcorn H. L. and Jacobsen K. L. (2002). Nutrient compositionof whole vertebrate prey. http://www.nal.usda.gov/awic/zoo/ VholePreyFinal02May29.pdf.
Kienzle E., Bergler R. and Mandercnach A. (1998). A comparison of the feeding behavior and the human-animal relationship in owner of normal and obese dogs. Journal of Nutrition 128: 2779S-2782S.
Diez M. and Nguyen P. (2006). The epidemiology of canine and feline obesity. WALTHAM Focus 16: 2-8.
Lawler D. F., Evans R. H., Larson B. T., Spitznagel E. L., Ellersieck M. R. and Kealy R. D. (2005). Influence of lifetime food restriction on causes, time, and predictors of death in dogs. Journal of the American Veterinary Medical Association 226: 225-231.
Fuller T. K. and Kat P. W. (2008). Movements, aktivity, and prey relationships of African wild dogs (Lycaon pictus) near Aitong, southwestern Kenya. African Journal of Ethology 28: 330-350.
94
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 9 2011 ÈÍSLO 2
Výživa a obezita u psù – aktuální fakta
Linder D. E. and Freeman L. M. (2010). Evaluation of calorie density and feeding directions for commercially available diets designed for weight loss in dost and cats. Journal of the American Veterinary Medical Association 236: 74-77. Lund E. M., Armstrong P. J., Kirk C. A. and Klausber J. S. (2005). Prevalence and risk factors for obesity in adult cats from private US veterinary practices. International Journal of Applied Research in Veterinary Medicine 3: 88-96. Mcgreevy P. D., Thomson P. C., Pride C., Fawcett A., Grassi T. and Jones B. (2005). Prevalence of obesity in dogs examined by Australian veterinary practices and the risk factors involved. Veterinar Record 156: 695-702. National Research Council. Ad Hoc Committee on Dog and Cat Nutrition (2006). Nutrient Requirements of Dogs and Cats, National Academic Press, Waschington. Robertson I. D. (2003). The association of exercise, diet and other factors with owned dogs from metropolitan Perth, WA. Preventive Veterinary Medicine 58: 75-83. Roudebush P., Schoenherr W. D. and Delaney S. J. (2008). An evidence-based review of the use of therapeutic foods, owner education, exercise, and drugs for management of obese and overweight pets. Journal of the American Veterinary Medical Association 233: 717-725. Scarlet J. M., Donoghue S., Saidla J. and Wills J. (1994). Overweight cats: prevalence and risk factors. International Journal of Obesity nad Related Meabolic Disorders 18: S22-28. Simpson S. and Raubenheimer D (2005). Obesity: the protein levarage hypothesis. Obesity Reviews 6: 133-142. Stuart B (2008). Offering solutions to pet obesity. Journal of the American Veteinary Medical Association 232: 993. Weber M., Bissot T., Servet E. Sergeraert R., Biourge V. and German A. J. (2007). A high-protein, high-fiber diet designed for weight loss improves satiety in dogs. Journal of Veteinary Internal Medicine 21:1203-1208.
95
