OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 5 1
CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY.......................................................................... 7
1.1
Cíl ………………………………………………………………………………………. 7
1.2
Očekávané výsledky..................................................................................................... 7
2
OBEZITA V HISTORII LIDSTVA.............................................................................. 8
3
PREVALENCE OBEZITY ........................................................................................ 10
4
DEFINICE OBEZITY................................................................................................ 11
4.1
Formy obezity ............................................................................................................ 13
5
ETIOLOGIE OBEZITY............................................................................................. 14
6
ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE OBEZITY................................................................. 16
6.1
Přehled zdravotních komplikací obezity ..................................................................... 16
6.2
Vybrané (nejčastější) zdravotní komplikace obezity.................................................... 20
6.2.1 Diabetes mellitus (DM) a obezita................................................................................ 20 6.2.2 Hypertenze a obezita................................................................................................... 23 6.2.3 Degenerativní onemocnění kloubů a páteře ................................................................. 26 7
PREVENCE OBEZITY ............................................................................................. 29
7.1
Prevence nadváhy a obezity u dětí .............................................................................. 29
7.2
Prevence nadváhy a obezity u dospělých..................................................................... 30
8
LÉČBA OBEZITY .................................................................................................... 32
8.1
Dietní léčba................................................................................................................ 32
8.2
Fyzická aktivita.......................................................................................................... 34
8.3
Farmakoterapie .......................................................................................................... 36
8.4
Chirurgická léčba ....................................................................................................... 37
9
METODIKA.............................................................................................................. 38
10
VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ................................................... 40
11
DISKUZE .................................................................................................................. 59
12
NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU .......................................................................... 65
13
ZÁVĚR...................................................................................................................... 68
ANOTACE .......................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................... 72 SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK .................................................. 74 SEZNAM ZKRATEK.......................................................................................................... 75 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................... 76 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................... 77 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 78
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 4
ÚVOD
Obezita
patří v současném
světě
k hlavním
metabolickým poruchám
v důsledku životních podmínek a dnešního životního stylu, který vyústil v tzv. pozitivní energetickou bilanci, tedy stav, kdy dochází v lidském organizmu k ukládání nadbytku energie v podobě tuků. Zatímco se dříve člověk potýkal spíše s nedostatkem potravy a byl tudíž vystaven podvýživě a hladovění, pak v dnešní uspěchané době dominuje jednoznačně nadbytek přijímané potravy nevhodného složení a zejména pak významný pokles energetického výdeje v důsledku sedavého způsobu života. Například narůstá přeprava osobními auty, oproti tomu upadá pěší chůze nebo jízda na kole, dále stále více času stráví lidé vysedáváním u televizních obrazovek a počítačů, což je bohužel největším problémem zejména dnešních dětí a mládeže. Obezita, kromě toho, že vede ke zvýšení rizika vzniku řady onemocnění, má i významné socioekonomické důsledky. Snahy o ovlivnění zdravotního rizika a o prevenci případných komplikací obezity, vedou k vzniku nových přístupů léčby obezity. Vznikají tak různá obezitologická pracoviště, jsou pořádány školení v obezitologii, organizují se odborné kurzy, rozvíjí se nové možnosti léčby, apod. I přesto, že jsou všeobecně známy problémy, které s sebou obezita přináší, hlavně spojitost se zdravotními komplikacemi, počet obézních lidí a lidí s nadváhou stále narůstá. Nejčastější zdravotní komplikace spojené s obezitou jsou choroby kardiovaskulární soustavy, metabolické choroby a nemoci pohybového aparátu. Ve své práci jsem se zaměřila na tři vybrané komplikace obezity (hypertenze, diabetes mellitus a bolesti pohybového aparátu) a tyto jsou obsahem jednoho ze tří cílů, které jsem uvedla. Dále jsem zjišťovala výskyt nadváhy a obezity u dospělé části populace. Zároveň mne zajímalo, zda se dotazovaná část populace zajímá o to, jaké následky na zdraví může mít obezita a z jakých zdrojů případné informace čerpají. Na tuto praktickou část mé práce jsem použila metodu dotazníku, které vyplňovali respondenti průzkumu. V teoretické části se zmiňuji o diagnostice, příčinách vzniku, zdravotních dopadech, prevenci a léčbě obezity a upozorňuji na význam správné výživy a nutnost pohybové aktivity.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 5
I přesto, že jsem toho názoru, že jsou rizika, která obezita přináší pro většinu lidí alespoň částečně známá, zdá se mi, že si někteří lidé nebezpečí obezity nepřipouštějí a mají pocit, že jich se to netýká. Velký problém také vidím v dnešní době reklam, kde nám jsou nabízeny různé produkty, které nás údajně zbaví všech trápení a neduhů. To v lidech může vyvolávat pocit, že všechno se dá řešit, vše se dá vyléčit, ale přitom nejdůležitější a nejideálnější je problémům předcházet, protože na nápravu už v některých případech může být pozdě.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 6
1 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
1.1 Cíl 1. Zjistit výskyt nadváhy a obezity u pacientů v ambulanci praktického lékaře pro dospělé. 2. Zjistit, zda se respondenti průzkumu zajímají o to, jaké jsou následky obezity. 3. Zjistit u respondentů průzkumu vztah hodnot BMI s výskytem: a) hypertenze b) cukrovky (diabetes mellitus 2. typu, dále jen DM) c) bolestí pohybového ústrojí
1.2 Očekávané výsledky 1. Předpokládám, že více než 50 % dotázaných trpí nadváhou. 2. Předpokládám, že více než 25 % dotázaných trpí obezitou. 3. Předpokládám, že více než 50 % dotázaných respondentů odpoví, že se o následky obezity zajímá. 4. Předpokládám, že internet bude nejčastěji uveden jako zdroj informací o následcích obezity. 5. Předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů průzkumu vyšší, tím bude narůstat výskyt hypertenze. 6. Předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů průzkumu vyšší, tím bude narůstat výskyt DM 2. typu. 7. Předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů průzkumu vyšší, tím bude narůstat výskyt bolestí pohybového ústrojí.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 7
2
OBEZITA V HISTORII LIDSTVA
Otylost, která je nejčastějším metabolickým onemocněním dneška, patří k tzv. neinfekčním chorobám. Nicméně otylost se neobjevuje až v době moderní civilizace. Doklady o tom, že se obezita u lidí vyskytovala již v éře paleolitu, před více než 25 tisíci lety, poskytují četné archeologické nálezy z různých míst Evropy. Věstonická Venuše z jižní Moravy je dokladem výskytu otylosti na našem území již v prehistorické době. Tato soška představuje gynoidně dysplastický typ otylosti se zbytněním dolní části těla v oblasti podbřišku, hýždí a stehen jako symbol ženství, plodnosti a hojnosti. Od dob Věstonické Venuše se pohled společnosti na ideál lidské krásy, a tím i na otylost, mění, o čemž nám podávají svědectví umělecké památky (gotika, baroko). S rozvojem civilizace pozorujeme ve světě v průběhu 20. století současně s nárůstem výskytu obezity vyznávání ideálu štíhlosti, které vrcholí v 60. letech, kdy symbol krásy představuje vychrtlá anglická modelka Twiggy. Ta hmotností 41 kg při výšce 170 cm odpovídá pacientce s mentální anorexií (index tělesné hmotnosti 14,19). 1 Již ve starověku věnují lékařské autority pozornost obezitě. Avicenna, Hippokrates a Galén poukazují na zdravotní rizika obezity. Objevují se i první návody k léčbě obezity. Již ve 2. století popisuje Galén příznaky mentální anorexie. Středověk se potýká s problematikou hladomoru. U vládnoucích aristokratů však hojnost jídla a pití vede k častějšímu výskytu otylosti a dny. Nicméně středověcí lékaři se těmito problémy nezabývají. Výjimkou je osobní lékař Karla IV., mistr Havel ze Strahova, který podává svému vladaři návod na střídmou životosprávu. Od 18. století se objevují nové poznatky a hypotézy o obezitě, které dodnes neztratily na aktuálnosti, např.: 1760 - M. Fleming poukazuje na sklon k obezitě v rodinách vzhledem k tomu, že ne všichni obézní jsou velkými jedlíky a ne všichni štíhlý jedí střídmě. 1793 - T. Beddoes uvádí hypotézu, že obezita vzniká v důsledku snížené oxidace tuků 1836 - A. Quetelet definuje index tělesné hmotnosti.
1
Srov. SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 8
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 8
Dvacáté století je svědkem exploze redukčních diet. Řada z nich je vyvážených a odpovídajících požadavkům racionálního redukčního režimu. Mnohé z nich jsou však jednostranné a nevyrovnané co do obsahu základních živin a esenciálních nutričních faktorů. V 80. letech se šíří velmi přísné nízkoenergetické diety o energetickém obsahu 1600 – 3500 kJ. Od 60. let se stává nedílnou součástí léčby obezity behaviorální intervence jídelních a pohybových návyků, která zlepšuje dlouhodobou prognózu redukčního režimu. Na sklonku 20. století dostávají lékaři do rukou moderní farmaka k léčbě obezity, která příznivě ovlivňují jak redukci tukových zásob, tak i zdravotní rizika provázející obezitu. Převrat v léčbě těžkých stupňů obezity představuje koncem století moderní chirurgická léčba. V druhé polovině našeho století je věnována stále větší pozornost zdravotním komplikacím otylosti. Od konce 40. let je výzkumy dokázán význam distribuce tuku při výskytu kardiovaskulárních a metabolických komplikací obezity. V etiopatogenezi obezity je prokázán jak vliv faktorů prostředí, tak i významný vliv genetických faktorů. Obezitologové zdůrazňují, že primárním úkolem celé společnosti do budoucna je prevence obezity. Léčba obezity je úkolem zdravotníků. Realizace systému komplexní léčby obezity byla zahájena u nás v roce 1994 Českou obezitologickou společností. 2
2
Srov. HAJNAR, V., KUNEŠOVÁ, M., SVAČINA, Š., Obezita – etiopatogeneze, diagnostika a terapie, s. 10
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 9
3
PREVALENCE OBEZITY
Zvyšování prevalence obezity v rozvinutých i rozvojových státech světa je opakovaně dokumentováno výsledky epidemiologických studií, které jsou prováděny na úrovni jednotlivých států, ale i v celosvětovém měřítku. Vzestupný trend je pozorován nejenom u dospělé populace, ale zvláště rizikový z celospolečenského hlediska je nárůst počtu obézních dětí. WHO označila v roce 2002 problém nadváhy za šesté nejdůležitější riziko ohrožující lidské zdraví. 3 ,,U mužské populace v Evropě se obezita vyskytuje u 10 – 25 % a u žen je to zhruba 10 – 30 %. Během posledních deseti let došlo k vzestupu prevalence obezity o 10 – 40 % ve všech evropských zemích. Obezita a nadváha postihuje více než 50 % obyvatel Evropy a vyskytuje se ve vyšším procentu u mužů.“ 4 Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. Tento problém skutečně narůstá. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity, u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity. 5 Rychlý vzestup prevalence v uplynulých dvaceti letech je výsledkem sociálněkulturních vlivů. Věci potřebné pro život jsou lépe dostupné, někdy až formou „donášky do domu“, obchody nabízejí nepřeberné množství potravin bohatých nejen na živiny ale i na kalorie. Navíc dnešní moderní doba málokoho nutí k fyzické aktivitě a pohybu vůbec. Toto prostředí má za příčinu nerovnováhu v příjmu a výdaji energie a má za následek vznik nadváhy a obezity. 6
3
Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 3 4 HAJNAR, V. a kolektiv, Základy klinické obezitologie, s. 11 5
Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 3 6 Tamtéž, s. 4
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 10
4 DEFINICE OBEZITY
„Obezita je závažné chronické multifaktoriálně podmíněné onemocnění, které je nutno chápat jako nemoc a současně jako rizikový faktor podílející se na vzniku řady dalších onemocnění. Vzniká, pokud výrazně převažuje energetický příjem nad výdejem. Obezita je nadměrné uložení tuku v organismu. Podíl tuku v organismu je normálně u žen do 25 až 30 % a u mužů 20 až 25 %.“ 7 Závažnost obezity se pozná podle snadno dostupného vyšetření výšky a hmotnosti. Před více než sto lety byl zaveden tzv. Queteletův index, který je dnes celosvětově označován jako bodymass index (BMI): BMI =
Hmotnost Výška 2
Kg m 2
Rovnice č. 1 - Výpočet BMI
Měří-li někdo 180 cm a váží 100 kg, jeho BMI vypočteme takto: BMI =
100 = 30,8 1,8 2
Je tedy na počátku pásma obezity, těsně nad kategorií nadváhy. Tento index se dnes běžně užívá v celém světě a uvádí se nejen v lékařství, ale i ve všech zdravotně výchovných, dietologických
či módních časopisech. Jako
[
]
normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5 až 25 kg ∗ m −2 . Pod dolní hranici normy klasifikujeme již onemocnění jako podvýživu. V různých dobách byl však společenský ideál pod touto hranicí a i dnešní účastnice soutěží krásy mívají BMI nižší než normální. Nižší hmotnost než normální je již evidentně spojena se zdravotními riziky. Je třeba upozornit, že tyto údaje neplatí pro děti. Je zajímavé, že BMI po narození klesá a člověk má nejmenší BMI na konci předškolního věku. Další zajímavostí je, že čím dříve začne BMI v dětství stoupat, tím vyšší pak bývá hmotnost v dospělosti. 8
7 8
SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 15 Srov. KUNEŠOVÁ, M., Nadváha, s. 23
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 11
Pro klasifikaci vypočtené hodnoty BMI se používá tabulka vytvořená Světovou Zdravotnickou Organizací (WHO). Tab. č. 1 – Tabulka tělesné hmotnosti podle BMI
BMI
KLASIFIKACE
< 18,5
Podváha
18,5 – 24,99
Optimální váha
25 – 29,99
Nadváha
30 – 34,99
Obezita prvního stupně
35 – 39,99
Obezita druhého stupně
> 40
Obezita třetího stupně
Nadváha je považována za předstupeň obezity. Zdravotní rizika však stoupají již od BMI 25 a rizika řady onemocnění, která mají vztah k obezitě např. cukrovka, pak dále ostře stoupají od hodnoty 27 a 30. Morbidní obezita (BMI nad 40) je pak závažným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřežívají většinou 60 let. Optimální životní prognózu mají podle řady studií jedinci s BMI 20 až 22 v mládí, kteří se do stáří posunou na hodnoty blízké horní hranici normy, tedy BMI 25. Je tedy zdravé během života zcela mírně přibrat. Použití BMI je celosvětově uznávaným měřítkem pro stanovení diagnózy obezity, zároveň může sloužit i jako ukazatel životní prognózy a rizika většiny komplikací obezity. 9
9
Srov. SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 17
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 12
4.1
Formy obezity Klasifikace obezity podle hmotnosti je (kvantitativního měřítka) je uvedena výše.
Prakticky stejně významná je i klasifikace kvalitativní, rozlišující obezitu více i méně závažnou, tzv. androidní a gynoidní typ – tedy obezitu mužského a ženského typu. Je třeba zdůraznit, že tyto formy nejsou vázány na muže a ženy. Obezitu ženského typu může mít i muž a obezitu mužského typu může mít i žena. Androidní obezita -
mužského typu s typickým výrazným břichem je
provázena řadou metabolických komplikací včetně rozvoje cukrovky a aterosklerózy. Gynoidní obezita - ženského typu, uložení tuku zejména v oblasti hýždí a horní části stehen, bývá naopak hlavně kosmetickým problémem a metabolické komplikace při ní nejsou. Toto tvrzení je však novými studiemi oslabeno. Platí zřejmě jen pro lehčí formy gynoidní obezity. Těžší stupeň gynoidní obezity tato rizika rovněž má. (viz Příloha č. 3) Pro stanovení rizikového tuku uloženého v břiše mezi orgány a na břiše v podkoží se provádí určení obvodových charakteristik těla, stanovení tělesného tuku bioimpedanční analýzou a měřením tloušťky kožních řas, nejlépe se osvědčilo měření obvodu pasu. Tento tuk lze měřit ve výzkumných studiích například počítačovou tomografií. Obvod pasu se obvykle měří v místě viditelného pasu. Pokud není břicho převislé, odpovídá to zhruba výši pupku a krejčovskému pojmu pasu. Obvod boků se měříval nad tzv. velkým trochanterem, což je místo největšího vyklenutí hýždí nad kyčelním kloubem. Riziko metabolických komplikací, tedy zejména metabolického syndromu, tj. tendence k androidnímu typu obezity, je úměrné obvodu pasu a obvykle se klasifikuje na mírné a výrazné. 10 Tab. č. 2 – Míra metabolického rizika (Obvod pasu určující mírné nebo výrazné riziko metabolických komplikací obezity u mužů a žen.) 11
POHLAVÍ
10 11
METABOLICKÉ RIZIKO Mírné
Výrazné
Ženy
Nad 80 cm
Nad 88 cm
Muži
Nad 94 cm
Nad102 cm
Srov. KUNEŠOVÁ, M., Nadváha, s. 5 Tamtéž, s. 6
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 13
5
ETIOLOGIE OBEZITY
Chronické onemocnění obezita je charakterizováno multifaktoriální etiologií, na jejím vzniku se podílí několik faktorů: GENETICKÁ DISPOZICE: Minimálně z 60 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se dá změnit zvýšeným úsilím, které musí být nepřetržité. Při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity může dojít ke změně proporcí. Docílené změny se udrží pouze částečně, mnohem snadněji se naopak ztrácejí. NEPOMĚR MEZI PŘÍJMEM A VÝDEJEM ENERGIE – ŽIVOTNÍ STYL Obezita se rozvíjí jako důsledek dlouhodobé chronické energetické rovnováhy a je udržována pokračujícím zvýšeným energetickým příjmem, který překračuje energetickou potřebu konkrétního jedince. Dlouhodobá pozitivní energetická bilance hraje v etiopatogenezi důležitou roli. Jestliže je příjem energie ve srovnání s výdejem vyšší, dochází ke vzniku pozitivní energetické bilance, nadbytečně zkonzumovaná energie je ukládaná ve formě triglyceridů do tukových buněk s následným vzestupem podílu tělesného tuku. Pozitivní energetická bilance vzniká jako důsledek nevhodného životního stylu, charakterizovaného konzumací tučných a sladkých jídel s vysokou energetickou hodnotou, nedostatečným příjmem dietní hrubé vlákniny a poklesem výdeje energie. 12 Hlavní složkou výdeje energie je bazální energetický výdej, který je závislý na pohlaví, věku, tělesném povrchu a fyziologickém stavu organismu. Součástí celodenního energetického výdeje je také termický efekt potravy a množství energie vydané při aktivním pohybu. Poslední jmenovaná složka je nejvíce variabilní a závisí na kvantitě a intenzitě konkrétní pohybové zátěže. V řadě zemí v uplynulých 20 letech postupně klesá objem i intenzita fyzicky náročné aktivity v pracovní i mimopracovní činnosti.
12
Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 3
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 14
HORMONÁLNÍ VLIVY Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se při vzniku obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom). 13 METABOLICKÉ VLIVY Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují geneticky kódované faktory, které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která nekonzumuje více než ostatní lidé. LÉKY Existuje řada léků, které mohou při delším užívání vyvolat vzestup hmotnosti. Většina těchto léků ovlivňuje buď příjem potravy, nebo působí na energetický výdej a ukládání tukových zásob. Někdy se může stát, že farmaky vyvolaný nárůst hmotnosti je důsledkem špatné indikace (inzulín v léčbě obézních pacientů s diabetem typu 2, či podávání neadekvátní látky léku). Mezi léky, které přispívají k nárůstu tělesné hmotnosti,
patří
např.
některá
antidepresiva,
neuroleptika
(psychofarmaka),
tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen). SOCIÁLNĚ - KULTURNÍ A EKONOMICKÉ SITUACE U osob se základním vzděláním dosahuje prevalence nadváhy a obezity vyšších hodnot ve srovnání s ostatními osobami s vysokoškolským stupněm vzdělání, současně je pozorována vyšší prevalence výskytu obezity u žen. Významně vyšší je výskyt obezity také u skupin s horší sociálně - ekonomickou situací. RIZIKOVÁ OBDOBÍ PRO ROZVOJ OBEZITY - Prenatální období, kdy podvýživa plodu během nitroděložního vývoje nebo naopak nadměrný energetický příjem matky představuje rizikový faktor pro vznik obezity (také DM 2. typu, hyperlipidemie a hypertenze v pozdním věku) - Doba dospívání, především u dívek - Těhotenství a poporodní období - Období menopauzy 14 13 14
Tamtéž, s. 4 Srov. SVAČINA, Š., Obezita a diabetes, s. 29
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 15
6 ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE OBEZITY
Obezita i nadváha zkracují život a přinášejí řadu komplikací. Záleží na stupni obezity, tedy na množství tuku, a na způsobu, jakým je tuk v těle rozložen. Pokud je BMI v pásmu nadváhy, nikoli obezity, není třeba se tolik obávat zdravotních důsledků, ovšem nadváha je považována za předstupeň obezity. 15 V případě vzestupu BMI nad 30 a zvýšených hodnot obvodu pasu se objevuje výrazně vyšší výskyt zdravotních obtíží. Vyšší riziko vzniku metabolických a oběhových komplikací obezity mají osoby s rozložením tuku převážně v oblasti břicha, kdy jde o tzv. abdominální typ obezity. Zvýšená úmrtnost při zvyšujícím se BMI jde především na vrub diabetu, kardiovaskulárním onemocnění, onemocnění žlučníku a některých nádorů. Analýza pěti prospektivních studií publikovaná Allisonem a spol. v roce 1999 prokázala, že obezitě lze přičíst v dospělé populace USA 280 000 úmrtí za rok. Obezita je tak hned po kouření druhou nejčastější příčinou úmrtí, které lze předcházet. 16
6.1
Přehled zdravotních komplikací obezity
METABOLICKÉ KOMPLIKACE: Metabolický syndrom – soubor rizikových faktorů nebo nemocí, které se často vyskytují společně a vedou předčasně k rozvoji aterosklerózy a jejich komplikací, zejména ke kardiovaskulární morbiditě a mortalitě. Jeho nejzávažnější součásti jsou: a) Inzulinorezistence (zejména ve svalech) – hyperinzulinemie – porucha glukózové tolerance: díky zhoršené citlivosti tkání k inzulínu stoupá s nárůstem BMI inzulinemie a porušením inzulínové sekrece následně vzniká porucha glukózové tolerance - DM 2. typu, (viz Kapitola 5.3.1) b) Zvýšené lipoproteiny: zvýšená hladina krevních lipidů - LDL cholesterol c) Hypertenze esenciální: vysoký krevní tlak 17 (viz. Kapitola 5.3.2)
15 16 17
Srov. SVAČINA, Š., Obezita a nadváha, Dostupné na www: http://sz.ordinace.cz/lekce_uvod.php?lekce=3 Srov. HAJNAR, V., a kolektiv, Základy klinické obezitologie, s. 40 Srov. MARTÍNKOVÁ, J., a kolektiv. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů, s. 51
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 16
ENDOKRINNÍ KOMPLIKACE: a) Hyperestrogenismus: vzniká v důsledku zvýšené aromatizace androgenů v estrogeny v tukové tkáni, následkem poruch menstruačního cyklu a poruch plodnosti b) Hyperandrogenismus: u žen, díky vysoké hladině inzulínu dochází ke stimulaci mužských pohlavních hormonů c) Hypogonadismus: hlavně u mužů s těžkou obezitou, porucha funkce pohlavních žláz (vaječníku a varlat), vedoucí k neplodnosti d) Funkční hyperkotisolismus s následnou poruchou plasticity a supresibility sekrece kortisonu, hladina kortizonu koreluje s tělesnou hmotností e) Hyposekrece růstového hormonu f) Hormony dřeně nadledvin (katecholaminy): významně podporují vznik obezity, regulují výdej energie v těle KARDIOVASKULÁRNÍ KOMPLIKACE: a) Hypertenze - esenciální b) Hypertrofie a dilatace levé komory: u vyššího stupně obezity, narůstá svalovina srdeční a zvyšuje se minutový srdeční výdej c) Ischemická choroba srdeční (ICHS): obezita je hlavní rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy (degenerativní onemocnění cévní stěny) a tím i ICHS d) Snížená kontraktilita myokardu – systolicko-diastolická dysfunkce – srdeční selhání e) Arytmie (nepravidelný srdeční tep) f) Náhlá smrt: hlavní příčina úmrtí u osob s morbidní obezitou (BMI 40 a více) g) Mozkové cévní příhody: jako u ICHS h) Varixy (křečové žíly) i) Trombembolická nemoc: potencována zvýšením fibrinogenu a PAI-1, zejména u androidní obezity 18
18
Srov. HAJNAR, V., a kolektiv., Základy klinické obezitologie, s. 42
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 17
RESPIRAČNÍ KOMPLIKACE: a) Hypoventilace a restrikce (Pickwikův syndrom): je způsoben zvýšeným obsahem viscerálního tuku v dutině břišní, plíce jsou vytlačeny směrem nahoru a vzniká dušnost b) Syndrom spánkové apnoe: pauzy při dýchání, riziko arytmií a náhlé smrti GASTROINTESTINÁLNÍ A HEPATOBILIÁRNÍ KOMPLIKACE: a) Gastroesofageální reflex: pálení žáhy, u obezity díky zvýšenému nitrobřišnímu tlaku na bránici b) Hiátová hernie (brániční kýla) c) Cholelitiáza (tvorba žlučových kamenů), cholecystitida (zánět žlučníku) d) Pankreatitida (zánět slinivky břišní) e) Jaterní steatóza (tučnění jater) GYNEKOLOGICKÉ KOMPLIKACE: a) Poruchy cyklu, neplodnost, infertilita (opakované potraty): způsobené zvýšením hladiny estrogenů b) Komplikace v těhotenství a při porodu c) Pokles dělohy d) Záněty rodidel ONKOLOGICKÉ KOMPLIKACE: a) Gynekologické: vliv hyperestrogenismu: rakovina dělohy, vaječníku, prsu b) Gastroitestinální: rakovina kolorektální, žlučníku a žlučových cest, pankreatu, jater c) Urologické: rakovina prostaty, ledvin ORTOPEDICKÉ KOMPLIKACE: a) Degenerativní onemocnění kloubů a páteře: zejména osteoartróza koleních a kyčelních kloubů, opotřebení kloubů z důvodu velké mechanické zátěže (viz Kapitola 5.3.3) b) Dna: metabolické kloubní onemocnění způsobené poruchou vylučování kyseliny močové c) Vybočená holeň
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 18
KOŽNÍ KOMPLIKACE: a) Ekzémy a mykózy: zejména v místech vlhka – zapaření, kde dochází k tření kůže o kůži (např. pod prsy, v tříslech) c) Strie, celulitida: spíše kosmetický problém d) Hirsutismus: nadměrné ochlupení u žen, vliv hyperandrogenismu u žen PSYCHOSOCIÁLNÍ KOMPLIKACE: a) Společenská diskriminace b) Malé sebevědomí, motivační poruchy c) Deprese, úzkost d) Poruchy příjmu potravy CHIRURGICKÁ A ANESTEZIOLOGICKÁ RIZIKA: a) Vliv kardiorespiračních komplikací b) Horší hojení ran 19
19
Tamtéž, s. 43
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 19
6.2
Vybrané (nejčastější) zdravotní komplikace obezity
6.2.1 Diabetes mellitus (DM) a obezita DEFINICE DIABETU „Diabetes mellitus je etiopatogeneticky heterogenní skupina chronických onemocnění, jejichž společnou základní charakteristikou je hyperglykémie. Ta je způsobena nedostatečným účinkem inzulínu při jeho absolutním či relativním nedostatku. Inzulín je produkován ß-buňkami slinivky břišní a umožňuje krevnímu cukru - glukóze (který se do krve dostává zpracováním přijímané potravy) přesun z krve do buněk, pro které je glukóza hlavním zdrojem energie. Následkem nedostatku inzulínu je komplexní porucha metabolizmu cukrů, tuků bílkovin a změny v iontovém a vodním hospodářství. Na podkladě hyperglykémie a jejich následků dochází k rozvoji cévních komplikací.“ 20 TYPY CUKROVKY U OBÉZNÍCH LIDÍ Obezita patří k typickým nálezům cukrovky 2. typu. Diabetici 2. typu se dělí na pacienty s DM 2. typu s obezitou (typ 2a) a DM 2. typu bez obezity (typ 2b). Výskytu pacientů s DM typu 2a a DM typu 2b je přibližně v poměru 9 : 1. Obezita je tedy pro DM 2. typu typickým jevem. Za historicky označovaným DM typu 2b se skrývají nejméně 2 formy – část diabetiků typu LADA (Latent autoimmune diabetes of adults skrytý autoimunitní diabetes dospělých) a část osob s metabolickým syndromem či DM 2. typu sice bez manifestní obezity, ale s nadváhou nebo alespoň s typicky břišním rozložením tuku, tedy s prvky androidní obezity. Typická postava diabetiků 1. typu je štíhlá. Obézní diabetik 1. typu je prakticky vždy léčebnou chybou vznikající chronickým předávkováním inzulínu. Cukrovka typu LADA může být obezitou provázena. Obezita provází i některá velmi vzácná dědičná onemocnění s vrozenou necitlivostí na inzulín. Velmi významným onemocněním spojeným s výskytem obezity a diabetu je tzv. syndrom polycystických ovarií. Zastihneme-li tedy cukrovku u dospělého jedince s obezitou, myslíme vždy na DM 2. typu. V menšině případů pak na výskyt diabetu LADA. 21
20 21
KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství – druhé doplněné vydání, s. 597 Srov. SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 27
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 20
DM 2. typu bývá spojen s řadou dalších laboratorních odchylek, jako jsou změny lipidového spektra, hyperinzulinemie, inzulínová rezistence a klinických příznaků jako je obezita a hypertenze. Sdružení těchto chorob se nazývá metabolický syndrom (Reavenův syndrom). 22 U DM 2. typu bývá přítomna inzulínová rezistence, to je snížená biologická účinnost inzulínu zejména ve vztahu k insulin-dependentnímu odsunu glukózy do svalové a tukové tkáně a k potlačení jaterní tvorby cukru (zejména glukoneogeneze), která má charakter receptorové poruchy a je geneticky multigeně podmíněna. Taktéž je přítomna porucha sekrece inzulínu, narušená je zejména stimulovaná sekrece inzulínu. KLINICKÝ OBRAZ A PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ Mezi typické příznaky jakými se může DM 2. typu projevit patří: žízeň, polyurie, váhový úbytek, únava, porucha vědomí až kóma (hyperosmolární, hyperglykemické). Většinou je ale průběh velmi nenápadný a často jsou v době stanovení diagnózy onemocnění již přítomny jeho komplikace (neuropatie, retinopatie, kožní postižení). Proto je třeba nemocné s přítomností rizikových faktorů tohoto onemocnění (obezita, věk nad 40 let, hypertenze, hyperlipoproteinemie) vyhledávat a diabetologicky vyšetřit. DIAGNOSTIKA Anamnéza, kdy se ptáme, zda pacient nemá klinické příznaky diabetu a na výskyt tohoto onemocnění v rodině. Hlavní diagnostickou metodou při stanovení diabetu je odběr glykémie nalačno nad 7 mmol / l, pokud je glykémie nalačno 5,7 – 7 mmol / l, provádí se oGTT (orální glukózový toleranční test), kdy je nemocnému podáno 75 g glukózy ve vodném roztoku p. o., hodnota nad 11,1 mmol / l je diagnostická pro diabetes mellitus, rozmezí hodnot 7,9 – 11,1 mmol / l je typické pro porušenou glukózovou toleranci. 23
22 23
Srov. DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství III, s. 602 Tamtéž, s. 603
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 21
TERAPIE Nefarmakologická léčba: základem terapie je nízkoenergetická dieta s redukcí hmotnosti, hlavně omezení tuků a sacharidů, nutné je sledování hmotnosti a poučit pacienta o nutnosti dodržování diety. Neméně důležitá je pravidelná pohybová aktivita, která příznivě ovlivňuje inzulínovou rezistenci, zejména ve svalové tkáni. Farmakologická léčba: teprve pokud uvedená léčby selže, je nutné přistoupit k farmakologické léčbě, kterou představují perorální antidiabetika a inzulín. •
Perorální antidiabetika: o Sulfonylureové deriváty – zvyšují sekreci inzulínu, patří k nim glibenclamid (Maninil, Glucobene), glipizid (Minidiab), glimepirid (Amaryl), jsou lékem první volby u neobézních nemocných o Biguanidy – ovlivňují zejména jaterní inzulínorezistenci, méně periferní inzulínorezistenci, patří k nim (Metformin – je lékem volby u obézních diabetiků, Siofor, Glucophage) o Inhibitory alfa-glukosidáz – způsobují zpomalení štěpení disacharidů na monosacharidy, patří k nim akarbóza (Glucobay) o Inzulínové senzitizéry – ovlivňují zejména periferní inzulínovou rezistenci, patří k nim (Avandia)
•
Inzulínová terapie: o monoterapie – aplikace krátkodobě působícího inzulínu 3krát denně, při poruše stimulované sekrece inzulínu na noc intermediální inzulín o kombinace s PAD - nejčastěji sulfanylureové deriváty s dávkou intermediálně
působícího
inzulínu
na
noc,
nebo
kombinace
premixovaného inzulínu ve dvou dávkách denně v kombinaci s metforminem. 24
24
Srov. KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství – druhé doplněné vydání, s. 604
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 22
6.2.2 Hypertenze a obezita DEFINICE HYPERTENZE „Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní společnosti pro hypertenzi (ISH) označujeme za hypertenzi opakovaně naměřené hodnoty krevního tlaku (TK) rovné nebo vyšší než 140 / 90 mm Hg. Tyto hodnoty TK musí být u nově zjištěných hypertoniků naměřeny alespoň dvakrát při třech na sobě časově nezávislých návštěvách lékaře. Tlakové hodnoty jsou uvedeny v tabulce.“ 25 Tab. č. 3 – Hodnoty krevního tlaku pro osoby starší 18-ti let 26
Definice se a klasifikace TK pro dospělé osoby starší 18-ti let Syst. TK [mm Hg] Drast. TK [mm Hg] Optimální TK
< 120
< 80
Normální TK
< 130
< 85
Vyšší normální TK
130 - 139
85 - 89
140 - 159
90 - 99
140 - 149
90 - 94
Stupeň 2 (středně pokročilá)
160 - 179
100 - 109
Stupeň 3 (těžká)
Ł 180
Ł 110
Izolovaná systolická hypertenze
Ł 140
< 90
140 - 149
< 90
Hypertenze Stupeň 1 (mírná) podskupina hraniční
podskupina hraniční
Kombinace hypertenze s obezitou je v populaci velmi častá a bylo prokázáno, že nezávisle zvyšuje kardiovaskulární riziko. Hypertenze a obezita jsou součástí tzv. metabolického syndromu. Až 70 % variability TK u mužů a 60 % u žen je možno přičíst tělesné nadváze. Jak dokázaly epidemiologické studie, asociace mezi tělesnou hmotností a TK je velmi významná. Navíc se prokázalo, že obezita sama o sobě může být příčinou hypertenze. 27 25
DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství I, s. 20
26
Srov. HORKÝ, K., WIDIMSKÝ, J., Doporučení pro léčbu hypertenze Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní společnosti 1999. Dostupné na www: http://www.hypertension.cz/casopis/1_99/4.html 27 Srov. ŠIMON, J., ŠÍPOVÁ, L., Novinky v léčbě hypertenze, s. 61
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 23
TYPY HYPERTENZE - DLE ETIOLOGIE Podle etiologie dělíme hypertenzi na primární (esenciální), ta se vyskytuje u 95% všech hypertoniků. Příčina není jasná, jsou známy rizikové faktory jako pozitivní rodinná anamnéza, androidní obezita, kouření, hyperlipidemie, diabetes mellitus, hyperurikemie, nadměrný příjem soli v potravě, nedostatečný příjem kalia, kalcia a magnézia potravě, stres, atd. Dále pak na sekundární (symptomatickou) hypertenzi, kde zvýšení krevního tlaku vzniká v důsledku známé příčiny, např. renální postižení (parenchymatózní nebo renovaskulární), endokrinní (feochromocytom, Cushingův syndrom), koarktace aorty, léčba kortikoidy nebo těhotenská hypertenze. KLINICKÝ OBRAZ A STÁDIA ONEMOCNĚNÍ Většina hypertoniků nepociťuje své zvýšení krevního tlaku, jen asi 30 % pociťuje bolesti hlavy zvláště ráno po probuzení, únavu, zadýchávání, točení hlavy, poruchy spánku, bolesti na hrudi, bušení srdce, neklid, nervozitu, krvácení z nosu atd. o Stádia hypertenze dle WHO: 1. pouze zvýšený TK bez orgánových změn 2. hypertrofie levé komory 3. dekompenzované orgánové postižení (cévní mozkové příhody, infarkt) 4. dekompenzovaná hypertenze, hypertenzní krize, neuroretinopatie, edém papily, encefalopatie. 28 DIAGNOSTIKA Základem diagnostiky je odběr anamnézy, ve které se snažíme zjistit výskyt hypertenze přidružených onemocnění v rodině. Ptáme se na subjektivní potíže pacienta při různých činnostech (dušnost, bolest hlavy, závratě, atd.). Pátráme po možných
příčinách
sekundární
metabolického syndromu.
29
hypertenze
a
přítomnosti
ostatních
složek
Dále se provádí měření krevního tlaku - nejčastěji
auskultačním způsobem - nejlépe na obou horních končetinách, po 10 minutovém zklidnění, opakujeme 3krát a z naměřených hodnot vypočítáme průměr. Pro mnohočetná měření TK, v průběhu 24 hodin, se užívá Holterovo monitorování tlaku –
28
Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství I pro bakalářské studium ošetřovatelství. Dostupný na www: http//portal.med.muni.cz/.ISSN 1801-6103 29 Srov. SOVOVÁ, E., ŘEHOŘOVÁ, J., Kardiologie pro obor ošetřovatelství, s. 85
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 24
poskytuje informace o úrovni, variabilitě a časovém průběhu TK během celodenní aktivity i ve spánku. Pacient s nově zjištěnou hypertenzí se musí ještě podrobit sadě vyšetření, mezi něž patří echokardiografie (ultrazvukové vyšetření srdce), rentgenový snímek srdce a plic, vyšetření očního pozadí, biochemické vyšetření k vyloučení sekundární hypertenze (ionty, glykémie, renální funkce, hormony štítné žlázy, odpady kyseliny vanilmandlové a hydroxyindoloctové do moči) 30 TERAPIE Nefarmakologická léčba: je nedílnou součástí terapie všech hypertenzí, v každém stádiu choroby. Jejím základním požadavkem je změna životního stylu, zaměřena zejména na: dietní léčbu (redukční dietu) – omezení soli na maximální množství 6 g / den, redukci příjmu nasycených mastných kyselin, zvýšení příjmu ovoce a zeleniny, zvýšení příjmu draslíku, vápníku, hořčíku, omezení pití kávy a alkoholu. Velice důležitá je i pohybová aktivita - vytrvalostní zátěž alespoň 30 minut, 3krát týdně, cvičit pravidelně. 31 Farmakologická: obezita sama o sobě bývá příčinou orgánového postižení, hypertrofie levé komory srdeční, glomerulární hyperfiltrace a mikroalbuminurie a také srdečního selhání a náhlé smrti. Patofyziologie hemodynamických poruch osob s hypertenzí se poněkud liší od neobézních hypertoniků. Obézní osoby jsou totiž charakterizovány zvýšením srdečního výdeje, zvýšeným plazmatickým volumem a nižší periferní rezistencí. Zvýšená masa tělesného tuku zvyšuje i distribuční prostor pro antihypertenziva a tím snižuje i jejich účinnost ve standardní dávce. Při volbě antihypertenziv: např. beta-blokátoru, může jeho účinek záviset na tom, zda je to látka rozpustná ve vodě (např. Atenolol) nebo látka lipofilní (Metoprolol). Přes rozlišnou farmakokinetiku obou léků se jejich farmakodynamický efekt na TK významně neliší u obézních nebo hubených pacientů.32 Např. beta-blokátory prokazatelně snižují výskyt komplikací hypertenze, zejména mortalitu a morbiditu, jak u obézních chorob s hypertenzí, tak i s diabetem. Na druhé straně ovšem mohou zvýšit tělesnou hmotnost, jak se ukázalo ve studii UKPDS (The United Kingdom Prospective Diabetes Study). 30 31 32
Tamtéž, s. 86 Srov. DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství I, s. 22 Srov. ŠIMON, J., ŠÍPOVÁ, I., Novinky v léčbě hypertenze, 1. vydání, s. 61
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 25
Thiazidová diuretika (Hydrochlorothiazid) se všeobecně považují za výhodná a účinná u obézních hypertoniků, protože snižují srdeční výdej a plazmatický volum. Na druhé straně však při dlouhodobém podávání ve vyšších dávkách zvyšují inzulínovou rezistenci. Mezi další léky patří také ACE inhibitory (Tensiomin, Capoten, Enalapril, Gopten) a blokátory receptorů AT1 (Lozap, Lorista). Při neúspěchu monoterapie lze kombinovat antihypertenziva z těch lékových skupin, které lze vzájemně kombinovat. Doporučené kombinace jsou: např. diuretika a beta-blokátory, diuretika a ACE-I. 33
6.2.3 Degenerativní onemocnění kloubů a páteře DEFINICE OSTEOARTRÓZY (OA) „Osteoartróza je nejrozšířenějším kloubním onemocněním, zejména u jedinců nad 45. rokem věku. Postihuje nejčastěji kyčelní, kolenní kloub a páteř (koxartróza, gonartróza, spondilartróza). Je charakterizována postupující ztrátou kloubní chrupavky, novotvorbou kosti v subchondrální oblasti a vytvářením nové chrupavky a kosti na kloubních okrajích (vznik tzv. osteofytů). OA doprovázejí různé stupně reparačních procesů v chrupavce, ale až v pokročilejších stádiích nemoci.“ 34 TYPY OSTEOARTRÓZY - DLE ETIOLOGIE Děje vedoucí k rozvoji osteoartrózy nejsou ani dnes plně objasněny. Známe však rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění. Podle příčin dělíme OA na primární a sekundární. Primární OA (idiopatická): je taková, kde není příčina jasná. Rizikové faktory vzniku primární OA jsou genetické dispozice, nadváha (zvýšená mechanická zátěž na klouby), nadměrné a jednostranné zatížení kloubů při určitých činnostech, vyšší věk. Primární OA zahrnuje většinu případů OA. •
Podle lokalizace se označuje jako: 1. lokalizovaná: např. ruce (Heberdenovy a Bouchardovy uzly), koleno (gonartróza), kyčle (koxartróza), páteř (spondylartróza, spondylóza) 2. generalizovaná: postihuje tři a více kloubů nebo kloubních skupin
33 34
Srov. ŠIMON, J., ŠÍPOVÁ, I., Novinky v léčbě hypertenze, 1. vydání, s. 62 TRNAVSKÝ, K., KOLAŘÍK, J., Onemocnění kloubů a páteře v praxi, s. 21
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 26
Sekundární OA: vzniká následkem úrazu, vrozené nebo vývojové vady (např. vrozené vymknutí kyčlí) nebo v důsledku jiného onemocnění (např. zánětlivá onemocnění kloubů, metabolická onemocnění, akromegalie, hyperparatyreóza, atd. U sekundární OA je třeba na prvním místě léčit primární onemocnění. KLINICKÝ OBRAZ Nejdůležitějším subjektivním příznakem OA je bolest. Charakteristická je především námahová bolest, která se zlepšuje nebo mizí v klidu. Pro OA je typický startovací charakter bolesti, který je nejvýraznější během prvních pár kroků. U pokročilých stádií OA se vyskytuje i bolest klidová, která je odrazem synovitidy. Pacienti také pociťují ranní ztuhlosti, které trvají nejvíce 30 minut. Dále omezení pohybových schopností, to je patrné v pokročilých stádiích nemoci, doprovázeno bolestí, která je intenzivnější v krajních polohách kloubního pohybu. Pacienti mají pocit nestability a nejistoty. 35 DIAGNOSTIKA Jako základní kritérium pro diagnostiku OA je klinický obraz, zejména typická bolest po většinu dní posledního měsíce a to u všech lokalizací. U sekundární formy lze prokázat kloubní onemocnění, které předcházelo vzniku OA. Při laboratorním vyšetření krve lze někdy nalézt zvýšené zánětlivé markery (C-reaktivní protein, sedimentace), ale většinou jsou výsledky normální. Nejpoužívanější diagnostickou metodou zůstává RTG snímek, kterým lze určit stádium a hodnotit progresi onemocnění. Dále lze použít CT počítačová tomografie, artroskopické vyšetření, magnetickou rezonanci a ultrazvuk. 36 TERAPIE Nefarmakologická léčba: Patří sem zapojení pacienta do plnění režimových opatření. K základním předpokladům patří redukce hmotnosti (redukční dieta). Dále použití opěrných pomůcek (hole, ortézy), které odlehčí kloubní zátěži a pomáhají stabilizovat kloub. Svalová rehabilitace vede ke zmírnění bolesti a zlepšení funkce kloubů. Z empirického hlediska je doporučována celá škála fyzikální léčby (vibrace, lasery, ultrazvuk, diatermie atd.)
35 36
Srov. KOUDELKA, J., a kolektiv. Ortopedie. 1. vydání, s. 189 Srov. KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství – druhé doplněné vydání, s. 604
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 27
Farmakologická léčba: Dělí se na symptomy modifikující a strukturu modifikující léčebné postupy. •
Symptomy modifikující léky: Patří sem analgetika (Paracetamol, Salyciláty), která působí proti bolesti. Mírnění bolesti při OA je vhodné pouze částečně, protože určitá bolest má ochranný význam pro pacienta, jelikož signalizuje přetížení chrupavky. Dále se používají opioidní analgetika (Tramadol). K nejrozšířenějším
lékům
používaným
v léčbě
OA
patří
nesteroidní
antiflogistika. Využívají vedle analgetického efektu i efekt protizánětlivý. Lokální transdermální léčba (Ketazon, Olfen) v léčbě bolesti u OA má své místo v případě postižení kloubů nepříliš hluboko uložených, jako jsou drobné klouby rukou či kolenní klouby. •
Strukturu modifikující
léky:
Podstatou jejich působení je ovlivnění
metabolismu kloubní chrupavky ve smyslu stimulace anabolických a reparačních pochodů. Některé preparáty mohou zlepšovat symptomy OA, tedy bolest, odstranění ztuhlosti a zlepšení funkce kloubu. Patří sem Glutamin sulfát, Chondroitin sulfát, Hyaluronová kyselina a Diacerein. 37
Chirurgická léčba: Jejím cílem je zmenšení nebo odstranění bolesti a zlepšení funkce. Nejčastěji jsou operovány kyčelní a kolení klouby. Snahou při chirurgickém přístupu je zachování nebo restaurace kloubního povrchu artroskopicky při současném výplachu. Osteotomií, která se nejlépe provádí při valgozitě kolene, lze korigovat změnu rozložení zátěže na daný kloub. Při náhradě kloubu, se využívá řada materiálů, např. kov, plasty. Funkčnost jednotlivých implantátů je uváděna až 10 let. 38
37 38
Srov. DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství III, s. 643 Srov. TRNAVSKÝ, K., KOLAŘÍK, J., Onemocnění kloubů a páteře v praxi, s. 28
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 28
7
PREVENCE OBEZITY
7.1
Prevence nadváhy a obezity u dětí Obezita je typickým onemocněním, u kterého je prevence mnohokrát účinnější
než léčba. Prvním předpokladem je včasné zjištění sklonu k nadváze. Pokud je v rodině jeden člen obézní, má dítě 50 % pravděpodobnost stát se také obézním. Pokud jsou obézní oba rodiče, můžeme očekávat obezitu u dítěte až v 80 %. Proto by měly být co nejdříve podchyceny děti obézních rodičů, u kterých je vhodné kontrolovat hmotnost častěji. Prevence vzniku obezity začíná v těhotenství, protože základy obezity se formují již v prenatálním vývoji. Po narození je kojení nejlepší prevencí obezity. Základem prevence i léčby obezity je pochopení jejích příčin. Prevence obezity je teoreticky velmi jednoduchá, stačí dodržovat principy správné výživy a pravidelně se věnovat tělesné aktivitě. 39 Jedním z nejdůležitějších kroků v prevenci obezity je výchova dětí k zdravé výživě. Hlavní je v tomto směru zodpovědnost rodičů a pedagogů, kteří by měli jít dětem příkladem. Bylo prokázáno, že pouze teoretické znalosti o obezitě a výživě nestačí k tomu, aby člověk změnil zažité nevhodné návyky. Děti dělají to, co dělají dospělí, ne to co říkají. Kromě správně zvoleného složení jídelníčku je důležité i pravidelně jíst. Optimální počet je 5 až 6 menších porcí denně. Tímto způsobem se rovnoměrně rozvrství příjem energie a tělo potom nemá potřebu si část z ní ukládat do zásoby. Pokud není strava pravidelná (jíme např. jen 2 krát denně), nemá tělo v průběhu celého dne k dispozici dostatek energie. Naučí se s ní šetřit pro chvíle, kdy mu bude chybět. Pokud se dítě (platí to i pro dospělé) nají, nespotřebuje všechnu energii, ale její část si uloží do zásoby „na horší časy“. Toto může po delší době vést k přibírání. Měli bychom myslet i na to, že každé dítě má přirozený vztah k pohybové aktivitě. Tento vztah je utlumen nízkým počtem hodin tělesné výchovy a sportu ve škole a dlouhým časem stráveným u televize a počítačů doma. Dobrým řešením jsou například sportovní kroužky, ze kterých si jistě každé dítě vybere to svoje. 40 39 40
Srov. FOŘT, P., Stop dětské obezitě, s. 118 Srov. PAŘÍZKOVÁ, J., LISÁ, L., Obezita v dětství a dospívání, s. 132
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 29
7.2
Prevence nadváhy a obezity u dospělých Stejně jako u dětí spočívá prevence obezity u dospělých v pravidelné fyzické
aktivitě, vhodných stravovacích návycích a psychické pohodě. 41 VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ Vhodná je pestrá, vyvážená, pravidelná strava s dostatečným pitným režimem. To, zda jsou potraviny vhodné nebo nevhodné, znázorňuje česká potravinová pyramida (viz Příloha č. 4). Ve stravě by měly být vyvážené tři základní živiny, které jsou základním zdrojem energie pro
lidský organismus.
Jakmile totiž dochází
k dlouhodobému převyšování jedné složky potravin nad ostatní, může docházet ke zvyšování tělesné hmotnosti. 1. Sacharidy V přijímané potravě by měly být zastoupeny nejvíce okolo 60 % denního energetického příjmu. Při redukci hmotnosti okolo 40 až 50 %. 42 Jednoduché sacharidy (monosacharidy) jsou látky, které zvyšují produkci inzulínu. Tím přispívají k následnému ukládání tuků, a to může mít za následek rozvoj obezity. Mezi jednoduché sacharidy patří například sladkosti, pečivo z bílé mouky a alkohol. Před těmito cukry bychom proto měli dát přednost složitým sacharidům neboli polysacharidům. Po jejichž konzumaci se prudce nezvyšuje sekrece inzulínu a neukládá se tak přebytečný tuk. Mezi tyto potraviny patří například celozrnné pečivo, ovoce, zelenina, mléko, brambory, atd. 2. Tuky V přijímané potravě by měly být zastoupeny nejvíce okolo 30 % denního energetického příjmu. Při redukci hmotnosti mezi 20 až 30 %. 43 Tuky se dělí do dvou skupin podle jejich vlastností. První z nich je tuk, který má pevnější strukturu, je to například máslo, sádlo, tedy převážně tuky živočišné tuky. Tyto tuky nejsou příliš vhodné. Obsahují nasycené mastné kyseliny, které při větší konzumaci mohou omezovat využití určitých živin, ucpávat cévy nebo zvyšovat 41 42 43
Srov. MÜLLEROVÁ, D., Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech, s. 72 Srov. KABRNOVÁ, K., HAJNAR, V., Obezita, s. 10 Srov. SULLIVAN, K., Jíme zdravě a dobře, s. 110
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 30
tělesnou hmotnost. Do druhé skupiny patří tuky obvykle rostlinného původu, které mají tekuté skupenství. Součástí těchto tuků jsou nenasycené mastné kyseliny. Patří sem například slunečnicový a olivový olej, jsou obsaženy v rybím mase a semínkách. Tyto tuky snižují hladinu cholesterolu v krvi a tím chrání organismus. 3. Bílkoviny V přijímané potravě by měly být zastoupeny okolo 10 % denního energetického příjmu. Během redukčního režimu až 20 % podíl. Bílkoviny jsou podstatnou součástí živé hmoty, tedy orgánů, svalů a redukčních mechanizmů – enzymů a hormonů. Jsou stavebním materiálem pro lidské buňky. 44 Živočišné bílkoviny, kam patří například mléko, vejce mají vyšší biologickou hodnotu než bílkoviny rostlinného původu a vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Naproti tomu bílkoviny rostlinného původu mají nízký obsah cholesterolu a obsahují vitamíny, minerální látky a vlákninu. Jsou zastoupeny například v semenech olejnatých rostlin, luštěninách a obilovinách. Ve stravě by proto měly být více zastoupeny bílkoviny rostlinné. Dále je nutný pravidelný pitný režim. Optimální by bylo vypít denně 2 až 3 litry tekutin. Základ pitného režimu mají tvořit především nealkoholické a neslazené nápoje, jako je pitná voda, neslazený čaj a minerální vody. 45 POHYBOVÁ AKTIVITA Každý člověk, který si chce zachovat zdraví, by měl vykazovat nějakou tělesnou aktivitu. Program by měl být takový, aby člověka bavil. Někomu postačí procházky, jízda na kole nebo plavání. Pokud každodenní běžný pohyb nestačí, je vhodné najít si nějakou fyzickou aktivitu, která by se měla provozovat pravidelně (například aerobik, fitness), nejméně třikrát týdně, 15 až 30 minut denně. Záleží samozřejmě na věku, zdravotním stavu a trénovanosti jedince. 46
44 45 46
Srov. KABRNOVÁ, K., HAJNAR, V., Obezita, s. 10 Tamtéž, s. 11 Srov. SULLIVAN, K., Jíme zdravě a dobře, s. 111
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 31
8
LÉČBA OBEZITY
Cílem redukce nadměrné tělesné hmotnosti je realistický úbytek na váze s dosažením snížení zdravotních rizik, dále udržení tělesné hmotnosti a prevenci vzestupu hmotnosti. Cíle by měly být realistické, individualizované, dlouhodobě zaměřené. Základním předpokladem úspěšné redukce tělesné hmotnosti je pozitivní motivace pacienta k redukci, vypracování individuálního léčebného plánu, stanovení reálných cílů a pravidelná kontrola efektivity zvoleného postupu. 47
8.1
Dietní léčba „Léčba je zahájena standardní nízkoenergetickou dietou s omezením příjmu tuků
a jednoduchých cukrů, kterého lze dosáhnout radikálním snížením konzumace tučného vepřového masa, tučných uzenářských výrobků, plnotučných mléčných výrobků, cukrárenských výrobků, slazených nápojů a alkoholu (v ČR především piva).“ 48 Při tvorbě nízkoenergetické diety je nutno věnovat pozornost jejímu složení tak, aby byla zachována optimální nutriční hodnota, nesmí dojít k omezení konzumace doporučeného množství pro organismus nezbytných látek – jako jsou nenasycené mastné kyseliny, vitamíny a mikronutrienty. Změna stravovacích zvyklostí a úprava diety je nezbytnou součástí terapie obezity i nadváhy. Pacient by si měl zaznamenávat svou celodenní stravu a lékař by pacienta měl upozornit na nezbytné úpravy jídelního lístku, jak z hlediska množství přijímané stravy, tak z hlediska složení. Ze záznamu lze zjistit jídelní zvyklosti a druhy potravin, které pacient preferuje. Změnu stravovacích zvyklostí je třeba provádět pozvolna. Doporučení diety musí být pro jednotlivého pacienta individuálně upraveno. Obecná doporučení jsou: snížit energetickou denzitu potravin a nápojů, snížit velikost konzumovaných porcí, nevynechávat snídaně a zakázat konzumaci jídla v noci, zaměřit se na zvládnutí ztráty kontroly nebo nadměrného jedení a pití alkoholu.
47
Srov. HAJNER, V., a kolektiv, Základy klinické obezitologie, s. 48 Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 4 48
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 32
Snížení energetické vydatnosti potravin lze docílit snížením obsahu tuku a jednoduchých sacharidů, zvýšením obsahu vlákniny a vody, takto lze upravit i tradiční recepty. 49 Celkový pokles příjmu energie by měl představovat 15 až 30 % ve srovnání s původním příjmem energie obézní osoby, která je váhově stabilní. Snížení obsahu energie ve stravě by mělo být zajištěno snížením obsahu tuků a jednoduchých sacharidů, mělo by dojít k mírnému snížení obsahu proteinů, který bývá také nadměrný. U tuků by měly být omezeny hlavně nasycené tuky a tuky obsahující transmastné kyseliny. Obsah tuků by měl být maximálně 30 % z celkového příjmu energie, měl by být zachován poměr mastných kyselin řady n – 6 a n – 3. Příznivě se také uplatňuje náhrada nasycených tuků mononenasycenými rostlinnými tuky (olivový a řepkový). V redukční dietě je vhodné snížit množství konzumované energie ve srovnání s energetickým výdejem o 2000 až 2500 kJ za den. Například u ženy ve věku 40 let se sedavým způsobem života a s energetickým výdejem 8500 kJ za den je tedy vhodná redukční dieta s obsahem energie 6000 až 7000 kJ za den. Denní deficit 2600 kJ bude předem určovat úbytek na váze kolem 0,5 kg za týden. Diety s obsahem 5000 kJ za den nebo více jsou klasifikovány jako hypokaloricky vyvážené, u diet s příjmem méně než 3500 kJ za den se jedná o přísnou nízkokalorickou dietu. Ta se užívá pod kontrolou odborníka na obezitu, je omezena na specifické pacienty a je používána jen po krátkou dobu. Při dlouhodobém používání může vést ke vzniku klinických symptomů z nedostatku některých živin. 50 Příklad redukční diety (viz Příloha č. 5)
49 50
Tamtéž, s. 5 Srov. KUNEŠOVÁ, M., Nadváha, s. 89
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 33
8.2
Fyzická aktivita Má-li mít fyzická aktivita při redukci hmotnosti efekt, musí být prováděna
pravidelně. V závislosti na fyzické zdatnosti je vhodná aerobní forma cvičení trvající alespoň 15 - 30 minut třikrát týdně a to takovou intenzitou, aby došlo k silnému pocení. Nejvhodnější sporty při nadváze a obezitě jsou chůze, pěší turistika, cyklistika, plavání, běh, lyžování, tanec, bruslení, tenis apod. Naopak se nedoporučuje pomalá chůze, která zatěžuje klouby dolních končetin a představuje nevýznamný energetický výdej. Dále poskoky a pohyb do maximálního rozsahu. Tato forma je přijatelná jen krátkodobě. Také není vhodné cvičení na nářadí a akrobatické cvičení, pro které nemají obézní potřebné pohybové předpoklady, obojí cvičení by mohlo být příčinou úrazu, stejně jako samotná obezita. Proto je vhodné mít osobního trenéra, který dokáže poradit a zvolí pro člověka individuální cvičební plán, který je přizpůsoben možnostem a schopnostem daného jedince. Vhodnější než nárazové cvičení je každodenní mírnější pohybová aktivita, třeba i ve formě procházek, zahradničení nebo domácích prací, nepoužívat výtah, vystoupit z městské hromadné dopravy o zastávku dříve a dojít pěšky, apod. Tyto činnosti běžného života je ale třeba doplnit nějakou sportovní aktivitou, jak již bylo uvedeno výše. Není nutná nadměrná námaha a podávání velkých výkonů, důležitá je skutečně pravidelnost. Fyzická aktivita je také prevencí výše uvedených zdravotních komplikací obezity. Bylo dokonce prokázáno, že obézní jedinci s pravidelnou fyzickou aktivitou mají menší riziko kardiovaskulárních nemocí než štíhlí jedinci bez pohybové aktivity. Každá pohybová aktivita musí být samozřejmě přizpůsobena fyzické zdatnosti, stavu pohybového aparátu i přidruženým chorobám, zejména kardiovaskulárním. 51
51
Srov. Lékaři [online], Léčba obezity, Dostupné na www: http://www.lekari-online.cz/vnitrnilekarstvi/zakroky/lecba-obezity#jak-zvysit-fyzickou-aktivita
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 34
Tab. č. 4 – Sportovní aktivity a jejich účinky 52 Činnost
Chůze
Počet spálených kalorií za 1 hodinu
Počet hodin na 1 kg váhy
- rychlost km/h na - na rovné ploše rovné ploše od 330 do od 16 do 21 420; hodin; - do kopce od 660 do - do kopce od 7 900 do 10 hodin
Výhoda
Začněte pomalou chůzí 10 minut, která vaše svaly zahřeje. Poté střídavě choďte 5 minut rychle a 3 minuty pomalu. Nakonec intervaly prodlužujte. Rychlou chůzi vždy ukončujte pomalým chozením.
Bruslení vás dostane do formy, budete více pružní a zlepšíte si rovnováhu. při tomto sportu nikdy nezapomeňte používat potřebná bezpečnostní opatření (chrániče, helma).
Bruslení na kolečkových bruslích
od 500 do 600
Jízda na kole
od 600 do 900
Tenis
- od 560 do 660 při hře jednotlivců; - od 420 do 480 při hře dvojic
- od 11 do 13 hodin při hře jednotlivců; - od 14 do 16 hodin při hře dvojic
Tenis zlepšuje soustředění, koordinaci a reflexní reakce.
Plavání
od 550 do 750
od 9 do 13 hodin
Plavání má blahodárný účinek na všechny svaly vašeho těla, navíc uleví vaší páteři. patří k jedněm z nezdravějších sportů.
Veslování
od 400 do 600
Vytvaruje horní polovinu vašeho těla. Jestliže je váš od 11 do 17 hodin postup správný, zaměří se tato činnost i na svaly na vašich nohou a trupu.
Badminton
od 430 do 490
Posílí jak horní část vašeho těla (nezapomínejte na důkladnou rozcvičku a protažení ramenních svalů a od 15 do 17 hodin kloubů), tak i vaše nohy. Na rozdíl od tenisu tento sport můžete provozovat prakticky kdekoliv.
Plážový volejbal
od 490 do 570
od 13 do 15 hodin
Posiluje všechny větší svalové skupiny a je to ideální rekreační sport, především u moře.
od 24 do 29 hodin
Díky tomuto sportu budete obratnější, budete mít lepší reflexy a budete lépe koordinovat své ruce a nohy. Je vhodný pro každého, protože nevyžaduje žádnou speciální přípravu nebo předchozí znalosti.
Vrhání frisbee
52
Od 260 do 310
od 7 do 8 hodin
Nejen, že budete moci sledovat ubíhající přírodu od 11 do 23 hodin kolem sebe, ale také posílíte svaly na svých nohou, hýždích a břichu.
MÁLKOVÁ, I., SOS nadváha, s. 178
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 35
8.3
Farmakoterapie Farmakologická léčba by měla být brána v úvahu jako součást komplexní
strategie péče o obézního pacienta. Lze ji použít u pacientů k prohloubení efektu redukční diety, k zajištění dlouhodobého poklesu tělesné hmotnosti a k stabilizaci úbytku hmotnosti.
53
Farmakologická léčby by měla být dlouhodobá, naordinována
lékařem. Pro léčbu obezity se v současné době používají zejména anorektika a látky snižující absorpci tuků ve střevě (Orlistat). Zkoušejí se látky zvyšující výdej energie (b3-sympatomimetika), látky interferující s metabolismem tukové tkáně blokádou uvolňování mastných kyselin, monoklonální protilátky proti tumor necrosis faktoru a deriváty
amylinu
či
glukagon-like
peptidu-1
(GLP-1),
které
zpomalují
gastrointestinální motilitu. Z anorektik se nejlépe uplatňují serotoninergní nebo kombinované serotoninergní a katecholaminergní látky. Dále se používá inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (Fluoxetin a nověji Sibutramin), který má rovněž katecholaminergní působení. 54 Existují také přípravky používané ke krátkodobé léčbě obezity nepřesahující tři měsíce léčbu. Lze použít například léky zvyšující energetický výdej, což představuje kombinace kofeinu a efedrinu, tzv. Elsinovské prášky. Obsahují v jedné kapsli dávku 20 mg efedrinu a 50 mg kofeinu. Svým noradrenergním působením v CNS vedou ke snížení chuti k jídlu. Při zahájení terapie může dojít přechodně ke zvýšení tepové frekvence a mírnému vzestupu systolického krevního tlaku. Mezi nežádoucí účinky také patří psychická agitovanost, nespavost, palpitace a sucho v ústech. Kontraindikací k podání je hypertenze, ischemická choroba srdeční, srdeční arytmie a psychické poruchy. 55
53
Srov. SAUDEK, F., Léčiva používaná k léčbě obezity. Dostupné na www: http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=4446#7 54 Srov. MARTÍNKOVÁ, J., a kolektiv, Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů, s. 181 55
KALOUSKOVÁ, P., KUNEŠOVÁ, M., Farmakoterapie obezity. Dostupné na www: http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/farmakoterapie-obezity-448469
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 36
8.4
Chirurgická léčba „Chirurgická léčba obezity prokázala, že je nejúčinnějším způsobem léčby
pacientů se 3. stupněm obezity. Současné dlouhodobé studie ukazují, že po chirurgickém výkonu dochází k podstatnému snížení úmrtnosti i rizika vývoje nových chorob souvisejících s obezitou.“ 56 TYPY OPERACÍ: •
Bandáž žaludku: laparoskopická metoda implantace regulovatelného škrtícího kroužku na horní části žaludku
•
Sleeve resekce žaludku: laparoskopické operační zúžení žaludku (tubulizace žaludku)
•
Žaludeční bypass: náročný laparoskopický operační výkon, který zmenší žaludek a napojí na něj přímo kličku tenkého střeva. 57
INDIKACE CHIRURGICKÝCH VÝKONŮ: •
Pacienti ve věku 18 – 60 let
•
BMI 40 kg / m2 a více
•
BMI 35 – 40 kg / m2 s komplikacemi obezity
•
U pacientů, kteří si nedokážou úbytek na váze při konzervativní léčbě udržet
KONTRAINDIKACE CHIRURGICKÝCH VÝKONŮ:
56 57
•
Věk pacienta pod 18 let, věk nad 60 let
•
Nelze-li doložit žádnou dosavadní obezitologickou péči
•
Není-li pacient schopen účasti v dlouhodobém medicínském sledování
•
Psychotická onemocnění – závažné deprese a poruchy osobnosti
•
Abúzus alkoholu, drogová závislost
•
Nemoci v dohledné době ohrožující život 58
FRIED, M., Moderní chirurgické metody – léčba obezity, s. 47 Srov. FRIED, M., Moderní chirurgické metody – léčba obezity, s. 48
58
Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 7
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 37
9 METODIKA
Pro sběr dat k mé bakalářské práci jsem použila metodu anonymního dotazníku. Dotazník slouží jako prostředek, pomocí kterého lze zjistit mínění osob o jednotlivých jevech. Jde o skupinu předem připravených, formulovaných otázek, které jsou logicky sestaveny. Na dotazy se odpovídá písemně. Dotazník má bohužel své nevýhody. Například neodhaluje, jací dotazovaní respondenti ve skutečnosti jsou, ale pouze to, jak se vidí oni sami. Někdy může být nevýhodou neochota oslovených respondentů při vyplňování a odevzdávání dotazníků. Naopak velkou výhodou je rychlé shromáždění dat od velkého množství osob. Průzkum byl realizován v ambulanci praktického lékaře pro pacienty dospělého věku. Žádost o schválení dotazníkového šetření jsem podala lékaři, který v této ambulanci provozuje svoji praxi Otakaru Ach–Hübnerovi (viz Příloha č. 2). Zdravotní sestra, která v ambulanci pana doktora Hübnera pracuje, byla informována o tom, že bude prováděno dotazníkové šetření a se sběrem dat od pacientů mi ochotně pomohla. Dotazník byl určen pro všechny pacienty, kteří v době šetření, které probíhalo od prosince 2009 do února 2010, navštívili výše zmíněnou ambulanci pana doktora Hübnera. Dotazník obsahoval úvodní část, ve které jsem se představila respondentům průzkumu, seznámila je s tématem své bakalářské práce a poděkovala za vyplnění otázek. Dále jsem vysvětlila, jak mají odpovědi vyplňovat (viz Příloha č. 1). Dotazník obsahuje 18 položek s nabízenými možnostmi k označení kroužkem vybrané odpovědi. Identifikační údaje jsou v položce č. 1, 2 a 3. Informace o výšce a váze, tedy údaje potřebné ke zjištění hodnot BMI, jsou v položce č. 4. V položce č. 5, 6 a 7 jsem zjišťovala, jak respondenti definují obezitu a zda jsou spokojeni se svojí váhou. Informace o tom, zda se respondenti zajímají o to, jaké jsou následky obezity, jsem zjišťovala v položce č. 8 a 11. Z jakých zdrojů respondenti případné informace čerpají v položce č. 9. Dále mě zajímalo, zda respondenti považují za důležité obezitě předcházet v položce č. 10. Vše k výskytu komplikací obezity (DM, hypertenze a bolestí pohybového ústrojí) jsem zahrnula v položce č. 12, 13, 14, 15, 16 a 17.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 38
V poslední položce č. 18 jsem zjišťovala, zda se respondenti snaží svojí tělesnou hmotnost snížit. Před distribucí dotazníků pacientům jsem jich 10 rozdala náhodně vybraným osobám, pro zjištění případných nedostatků. Podle vzniklých připomínek jsem některé položky ještě upravila. Tyto dotazníky jsem do celkového počtu nezařadila. Ze 130 dotazníků, které jsem rozdala, se mi všechny vrátily. Návratnost byla tedy 100 %. Při zpracování dotazníků jsem ale pro neúplnost odpovědí 10 dotazníků vyřadila. V mé bakalářské práci jsou tedy zařazeny výsledky šetření od 120 respondentů, kteří správně vyplnili dotazník. Výsledky této skupiny představují 100 % respondentů zařazených do průzkumu. Získané výsledky jsem vložila do počítačového programu Microsoft Excel. Tabulky a grafy jsem zpracovala do absolutní (n – počet respondentů v číslech) a relativní četnosti (% – počet respondentů v procentech).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 39
10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA
Položka dotazníku č. 1 – Uveďte prosím Vaše pohlaví. Tab. č. 5 – Pohlaví respondentů
Pohlaví
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
muži
54
45,0 %
ženy
66
55,0 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 1 – Pohlaví respondentů
Skupinu dotazovaných respondentů tvořilo 54 mužů (45,0 %) a 66 žen (55,0 %), celkový počet respondentů je 120.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 40
Položka dotazníku č. 2 – Uveďte Váš věk Tab. č. 6 – Věk respondentů
Věk
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
18 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 - 70 71 a více
22 22 22 27 23 4
18,3 % 18,3 % 18,3 % 22,5 % 19,2 % 3,3 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 2 – Věk respondentů
Dotazníkového šetření se účastnili respondenti v širokém věkovém rozpětí, proto jsem věkové kategorie rozdělila do šesti skupin. První skupinu ve věku 18 – 30 let tvoří 22 respondentů průzkumu (18,3 %). Druhou skupinu ve věku 31 – 40 let tvoří 22 respondentů (18,3 %). Třetí skupinu ve věku 41 – 50 let tvoří 22 respondentů průzkumu (18,3 %). Čtvrtou skupinu ve věku 51 – 60 let tvoří 27 respondentů (22,5 %). Pátou skupinu ve věku 61 – 70 let tvoří 23 respondentů (19,2 %). Poslední skupinu ve věku 70 a více let tvoří 4 respondenti (3,3 %).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 41
Položka dotazníku č. 3 – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab. č. 7 – Vzdělání respondentů
Vzdělání
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
základní
4
3,3 %
učiliště
32
26,7 %
maturitní
43
35,8 %
vyšší odborné
15
12,5 %
vysokoškolské
26
21,7 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 3 – Vzdělání respondentů
V otázce č. 3 měli respondenti uvést své nejvyšší dosažené vzdělání. Základní vzdělání uvedli 4 respondenti (3,3 %). Učiliště uvedlo 32 respondentů (26,7 %). Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 43 respondentů (35, 8 %). Vyšší odborné vzdělání uvedlo 15 respondentů (12,5 %). Vysokoškolské vzdělání uvedlo 26 respondentů (21,7 %).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 42
Položka dotazníku č. 4 – Uveďte co nejpřesněji Vaši výšku a váhu Tab. č. 8 – BMI respondentů
BMI respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
podváha
6
5,0 %
normální váha
46
38,3 %
nadváha
51
42,5 %
obezita prvního stupně
10
8,3 %
obezita druhého stupně
4
3,3 %
obezita třetího stupně
3
2,5 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 4 – BMI respondentů
Na základě uvedených hodnot výšky a váhy jsem u respondentů průzkumu vypočítala hodnotu BMI a seřadila ji do skupin podle vypočítaných hodnot. Skupinu s podváhou tvořilo 6 respondentů (5,0 %). Skupinu s normální váhou tvořilo 46 respondentů (38,3 %). Nejvíce zastoupenou skupinu s nadváhou tvořilo 51 respondentů (42,5 %). Skupinu s obezitou 1. stupně tvořilo 10 respondentů (8,3 %). Skupinu s obezitou 2. stupně tvořili 4 respondenti (3,3 %). Poslední skupinu s obezitou 3. stupně tvořili 3 respondenti průzkumu (2,5 %).
Položka dotazníku č. 5 – Jak byste svými slovy popsal (a) co je to obezita? BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 43
Na otázku č. 5, měli respondenti průzkumu odpovědět, jak by svými slovy popsali, co je to obezita. Vzhledem k různorodosti jednotlivých odpovědí, je tato položka vyhodnocena pouze v textu. Nejčastěji, 35 respondentů odpovědělo, že obezita je nadváha. Stejný počet, 35 respondentů uvedlo, že obezita je vysoká váha. Dále 20 respondentů odpovědělo, že obezita je nahromaděný tuk v těle. Dalších 6 respondentů odpovědělo, že obezita je když hodně jím. 5 respondentů odpovědělo, že neví co je obezita. 4 respondenti odpověděli, že obezita je při vyšší hodnotě BMI. Další 3 respondenti odpověděli, že obezita je, pokud je vyšší příjem než výdej. Stejný počet respondentů 3 odpověděli, že obezita je nemoc. Zbytek respondentů byl u jednotlivých otázek zastoupen po jednom – nepozornost, vyžranej jako prase, obezita jako zdroj komplikací, otylost, nadváha, která ohrožuje zdraví, hodně kalorií a málo pohybu, dědičná nemoc, špatná strava, jeden respondent uvedl jako definici obezity sebe.
Položka dotazníku č. 6 – Jste spokojen (a) se svojí váhou? Tab. č. 9 – Spokojenost respondentů se svou váhou
Spokojenost s váhou
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano
56
46,7 %
ne, chci zhubnout
52
43,3 %
ne, chci přibrat
12
10,0 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 5 – Spokojenost respondentů se svou váhou
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 44
V otázce č. 6 měli respondenti průzkumu uvést, zda jsou spokojeni se svojí váhou. Na tuto otázku odpovědělo 56 respondentů (46,7 %) ano, tzn., že jsou spokojeni se svojí váhou. 52 respondentů (43,3 %) odpovědělo ne, chci zhubnout. 12 respondentů (10,0 %) odpovědělo ne, chci přibrat.
Položka dotazníku č. 7 – Myslíte si, že máte vyšší tělesnou váhu, než máte mít? Tab. č. 10 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli mít
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano
57
47,5 %
ne
58
48,3 %
nevím
5
4,2 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 6 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli mít
V otázce č. 7 měli respondenti průzkumu uvést, zda si myslí, že mají vyšší tělesnou hmotnost než by měli mít. Odpověď ano zvolilo 57 respondentů (47,5 %). Odpověď ne zvolilo 58 respondentů (48, 3 %). Odpověď nevím zvolilo 5 respondentů (4,2 %).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 45
Položka dotazníku č. 8 – Zajímal (a) jste se o to, jaké následky může mít obezita na zdraví? Tab. č. 11 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví
Muži Odpovědi
Absolutní
Ženy
Relativní
Absolutní
Celkem
Relativní
Absolutní
Relativní
respondentů četnost (n) četnost (%) četnost (n) četnost (%) četnost (n) četnost (%) ano
37
68,5 %
51
77,3 %
88
73,3 %
ne
17
31,5 %
15
22,7 %
32
26,7 %
Graf č. 7 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví
U této otázky jsem respondenty průzkumu rozdělila na muže a ženy, neboť mě zde zajímaly rozdíly mezi pohlavím. Respondenti odpovídali na otázku, zda se zajímají o následky obezity. Celkový počet respondentů mužského pohlaví byl 54 (100,0 %). Z tohoto celkového počtu odpovědělo 37 respondentů (68,5 %), že se o následky obezity zajímá a 17 respondentů (31,5 %) odpovědělo, že se o následky obezity nezajímá. Celkový počet respondentů ženského pohlaví byl 66 (100,0 %). Z tohoto celkového počtu odpovědělo 51 žen (71,3 %), že se o následky obezity zajímá a 15 žen (22,7 %) odpovědělo, že se o následky obezity nezajímá. Z celkového počtu 120 (100,0 %) respondentů tedy 88 dotázaných (73,3 %) odpovědělo, že se o následky obezity zajímá a 32 dotázaných (26,7 %) odpovědělo, že se o následky obezity nezajímá. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 46
Položka dotazníku č. 9 – Jestliže jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, kde jste informace získal (a)? Tab. č. 12 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na zdraví
Odpovědi respondentů praktický lékař internet literatura na dané téma jinde
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
29 36 37 23
33,0% 40,9% 42,0% 26,1%
Graf č. 8 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na zdraví
Na otázku č. 9, kde případné informace respondenti průzkumu získali, odpovídali pouze ti respondenti, kteří na otázku č. 12 odpověděli kladně. Respondenti, kteří na otázku odpovídali, měli možnost zvolit více odpovědí, proto celkový soubor odpovědí netvoří 100 %. Z celkového počtu respondentů 120 (100,0 %) neodpovědělo 27 respondentů (22,5 %). Počet respondentů průzkumu, kteří na otázku č. 8 odpověděli, bylo 88 (100,0 %). Nejvíce respondentů 37 (42,0 %) čerpalo z literatury na dané téma. Dále 36 respondentů (40,9 %) čerpalo informace z internetu. 29 respondentů (33,3 %) odpovědělo, že byli informováni svým praktickým lékařem. Zbývajících 23 respondentů (26,1 %) se informovali jinde.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 47
Položka dotazníku č. 10 – Považujete za důležité snažit se obezitě předcházet? Tab. č. 13 – Důležitost předcházet obezitě
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano
108
90,0 %
ne
3
2,5 %
je mi to jedno
9
7,5 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 9 – Důležitost předcházet obezitě
Na otázku č. 10, zda se snaží respondenti průzkumu obezitě předcházet, odpovědělo nejvíce respondentů 108 (90,0 %), že ano. 3 respondenti odpověděli, že nepovažují za důležité předcházet obezitě a 9 respondentů (7,5 %) odpovědělo, že je jim to jedno.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 48
Položka dotazníku č. 11 – Označte, co podle Vás patří mezi zdravotní komplikace obezity. Tab. č. 14 – Zdravotní komplikace obezity
Komplikace obezity
Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)
diabetes mellitus 2. typu
98
81,7 %
kardiovaskulární komplikace
111
92,5 %
respirační komplikace
84
70,0 %
gynekologické komplikace
27
22,5 %
onkologické komplikace
23
19,2 %
ortopedické komplikace
87
72,5 %
kožní komplikace
68
56,7 %
psychosociální komplikace
76
63,3 %
mentální retardace
3
2,5 %
Graf č. 10 – Zdravotní komplikace obezity
Na otázku č. 11, ve které respondenti průzkumu měli uvést, co patří mezi zdravotní komplikace obezity, měli respondenti možnost označit více odpovědí. Tuto otázku jsem zpracovala tak, že z celkového počtu 120 respondentů (100,0 %) jsem zjišťovala kolikrát se v odpovědích vyskytovali jednotlivé možnosti odpovědí. Nejčastěji zvolená odpověď byla kardiovaskulární komplikace, kterou zvolilo 111 respondentů (92,5 %). Druhá nejčastěji zvolená odpověď byla diabetes mellitus 2. typu, kterou zvolilo 98 respondentů (81,7 %). Třetí nejčastěji zvolenou odpověď BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 49
ortopedické komplikace zvolilo 87 respondentů (72,5 %). Čtvrtá nejčastěji zvolená odpověď respirační komplikace zvolilo 84 respondentů průzkumu (70,0 %). Pátá nejčastěji zvolená odpověď, psychosociální komplikace, zvolilo 76 respondentů (63,3 %). Šestá nejčastěji zvolená odpověď, kožní komplikace, zvolilo 68 respondentů (56,7 %). Sedmá nejčastěji zvolená odpověď, gynekologické komplikace, zvolilo 27 respondentů (22,5 %). Osmá nejčastěji zvolená odpověď, onkologické komplikace, zvolilo 23 respondentů (19,2 %). Nejméně byla zvolená odpověď devátá mentální retardace a to v počtu 3 respondentů (2,5 %). Položka dotazníku č. 12 – Byla u Vás diagnostikována hypertenze (vysoká hodnota krevního tlaku)? Tab. č. 15 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze
BMI respondentů
počet v kategorii BMI (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)
podváha
6
0
0,0 %
normální váha
46
5
10,9 %
nadváha
51
26
51,0 %
obezita prvního stupně
10
6
60,0 %
obezita druhého stupně
4
3
75,0 %
obezita třetího stupně
3
3
100,0 %
celkem
120
43
35,8 %
Graf č. 11 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 50
U otázky č. 12, měli respondenti průzkumu odpovědět na to, zda u nich byla diagnostikována hypertenze. Hypertenze byla diagnostikována u 43 respondentů, to je (35,8 %). Výskyt hypertenze byl rozdělen ve vztahu s hodnotou BMI. V tabulce byl uveden počet respondentů v jednotlivých stupních BMI, ke kterým byl přiřazen počet respondentů, u kterých se hypertenze vyskytla. U respondentů průzkumu s podváhou, kterých bylo 6, se hypertenze nevyskytla (0,0 %). U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se hypertenze vyskytla u 5 jedinců (10,9 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se hypertenze vyskytla u 26 jedinců (51,0 %). U respondentů s obezitou prvního stupně, kterých bylo 10, se hypertenze vyskytla u 6 jedinců (60,0 %). U respondentů s obezitou druhého stupně, kteří byli 4, se hypertenze vyskytla u 3 jedinců (75,0 %). U respondentů s obezitou třetího stupně, kteří byli 3, se hypertenze vyskytla u 3 jedinců (100 %). Položka dotazníku č. 13 – Pokud jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, myslíte si, že je nadváha jednou z příčin Vaší hypertenze? Tab. č. 16 – Nadváha jako příčina hypertenze
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano ne nevím celkem
23 13 7 43
53,5 % 30,2 % 16,3 % 35,8 %
Graf č. 12 – Nadváha jako příčina hypertenze
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 51
Na otázku č. 13, zda si respondenti myslí, že je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze, měli odpovědět pouze tehdy, jestliže u předchozí otázky odpověděli kladně. Záporně odpovědělo 78 respondentů průzkumu (65,0 %). Kladně odpovědělo 43 respondentů (35,8 %), kteří tvořili u této položky celek (100 %). 23 respondentů (53,5 %) je toho názoru, že nadváha je jednou z příčin jejich hypertenze. 13 respondentů (31,0 %) je toho názoru, že nadváha není jednou z příčin jejich hypertenze. Poslední skupinu tvořilo 7 respondentů (16,7 %), kteří odpověděli, že neví, jestli je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze. Položka dotazníku č. 14 – Byla u Vás diagnostikována cukrovka (diabetes mellitus)? Tab. č. 17 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano - diabetes mellitus 1. typu
7
5,8 %
ano - diabetes mellitus 2. typu
19
15,8 %
ne
94
78,3 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 13 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně
U otázky č. 14 měli respondenti průzkumu odpovědět, zda u nich byla diagnostikována cukrovka 1. nebo 2. stupně. Z celkového počtu respondentů jich 7 trpí DM 1. typu (5,8 %). Dalších 19 respondentů trpí DM 2. typu (15,8 %). U 94 respondentů, DM diagnostikován nebyl (78,3 %). BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 52
Tab. č. 18 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu
BMI respondentů
počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)
podváha
6
0
0,0 %
normální váha
46
2
4,3 %
nadváha
51
12
23,5 %
obezita prvního stupně
10
3
30,0 %
obezita druhého stupně
4
2
50,0 %
Obezita třetího stupně
3
0
0,0 %
celkem
120
19
15,8 %
Graf č. 14 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu
V tabulce č. 18 byl výskyt DM 2. typu rozdělen ve vztahu s hodnotou BMI. V tabulce byl uveden počet respondentů průzkumu v jednotlivých stupních BMI, ke kterým byl přiřazen počet respondentů, u kterých se DM 2. typu vyskytl. DM 2. typu se vyskytl u 19 respondentů (15,8 %). U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se DM 2. typu nevyskytl (0,0 %). U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se DM 2. typu vyskytl u 2 jedinců (4,3 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se DM 2. typu vyskytl u 12 respondentů (23,5 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se DM 2. typu vyskytl u 3 jedinců (30,0 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se DM 2. typu vyskytl u 2 jedinců (50, 0 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se DM 2. stupně nevyskytl (0,0 %). BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 53
Položka dotazníku č. 15 – Trpíte bolestmi pohybového ústrojí? Tab. č. 19 – Bolesti pohybového ústrojí
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano
75
62,5 %
ne
45
37,5 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 15 – bolesti pohybového ústrojí
U otázky č. 15 měli respondenti průzkumu odpovědět, zda trpí bolestmi pohybového ústrojí. Z celkového počtu respondentů jich 75 uvedlo, že trpí bolestmi pohybového ústrojí (62,5 %). Zbylých 45 respondentů uvedlo, že bolestmi pohybového ústrojí netrpí (37,5 %). Tab. č. 20 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí
BMI respondentů
počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)
podváha
6
5
83,3 %
normální váha
46
17
37,0 %
nadváha
51
40
78,4 %
obezita prvního stupně
10
7
70,0 %
obezita druhého stupně
4
4
100,0 %
obezita třetího stupně
3
2
66,7 %
celkem
120
75
62,5 %
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 54
Graf č. 16 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí
V tabulce č. 20 byl výskyt bolestí pohybového ústrojí rozdělen ve vztahu s hodnotou BMI. V tabulce byl uveden počet respondentů průzkumu v jednotlivých stupních BMI, ke kterým byl přiřazen počet respondentů, u kterých se bolesti pohybového ústrojí vyskytli. Bolesti pohybového ústrojí se vyskytli u 75 respondentů (62,5 %). U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se bolesti vyskytli u 5 jedinců (83,3 %). U respondentů průzkumu s normální váhou, kterých bylo 46, se bolesti vyskytli u 17 jedinců (37,0 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se bolesti vyskytli u 40 jedinců (78,4 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se bolesti vyskytli u 7 jedinců (70,0 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se bolesti vyskytli u 4 jedinců (100 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se bolesti vyskytli u 2 jedinců (66,7 %).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 55
Položka dotazníku č. 16 – Pokud jste u předchozí otázky odpověděl ano, kde bolesti pociťujete? (lze označit více odpovědí) Tab. č. 21 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
záda
51
42,5%
klouby
14
11,7%
kolena
20
16,7%
kyčle
15
12,5%
Graf č. 17 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí
Na otázku č. 16, kde pociťujete bolesti pohybového ústrojí, měli odpovědět pouze ti respondenti průzkumu, kteří na otázku č. 15 odpověděli kladně. Do této položky je zahrnuto z celkového počtu 120 respondentů, jen 75 respondentů (62,5 %). U této otázky mohli respondenti volit více odpovědí, proto soubor odpovědí netvoří 100 %. Z celkového počtu 75 respondentů (100,0 %), kteří odpověděli na otázku č. 15 kladně, byly nejčastěji udávány bolesti zad, ty uvedlo 51 respondentů (42,5 %). Dále bolesti kolen, ty uvedlo 20 respondentů (16,7 %). Třetí bolesti kyčlí, uvedlo 15 respondentů (12,5 %). Nejméně bolesti kloubů, které uvedlo 14 respondentů (11,7 %).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 56
Položka dotazníku č. 17 – Jestliže jste u otázky č. 15 odpověděl (a) ano, myslíte si, že je nadváha jednou z příčin Vašich bolestí? Tab. č. 22 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano ne nevím
33 36 6
44,0 % 48,0 % 8,0 %
celkem
75
100,0 %
Graf č. 18 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí
Na otázku č. 17, zda si respondenti myslí, že je nadváha příčinou jejich bolestí pohybového ústrojí, odpovídali pouze ti respondenti, kteří na otázku č. 15 odpověděli kladně. Kladně odpovědělo 75 respondentů (62,5 %), z celkového počtu dotázaných. U této otázky tvoří těchto 75 respondentů celek (100 %). U dotázaných respondentů si 33 z nich myslí, že nadváha je jednou z příčin jejich bolestí (44,0 %). Dalších 36 respondentů si nemyslí, že je nadváha jednou z příčin jejich bolestí (48 %). Zbývajících 6 respondentů (8 %) neví, zda je nadváha jednou z příčin jejich bolestí.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 57
Položka dotazníku č. 18 – Snažíte se snížit svojí tělesnou hmotnost? Tab. č. 23 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost
Odpovědi respondentů
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano
63
52,5 %
ne
57
47,5 %
celkem
120
100,0 %
Graf č. 19 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost
U poslední otázky, měli respondenti průzkumu odpovědět, zda se snaží snížit svoji tělesnou hmotnost. Z dotázaných se 63 respondentů snaží zhubnout (52,5 %) a 57 respondentů ne (47,5 %).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 58
11 DISKUZE
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit výskyt nadváhy a obezity u pacientů dospělého věku v ambulanci praktického lékaře. Dále jsem chtěla zjistit, zda se veřejnost zajímá o následky obezity. Posledním třetím cílem bakalářské práce bylo zjistit vztah hodnot BMI s výskytem třech neinfekčních chorob (hypertenze, DM 2. typu a bolestí pohybového ústrojí). V empirické části mé bakalářské práce bylo 120 dotazníků z průzkumu šetření zpracováno do tabulek a grafů a v textu vyhodnoceny výsledky. Na dotazník odpovědělo celkem 55 % žen a 45 % mužů. Věk respondentů se pohyboval v rozmezí od 18 do 80 let, proto jsem rozdělila jednotlivé kategorie do šesti skupin. Nejpočetněji byla zastoupena skupina respondentů ve věku 51 – 60 let, kterou tvořilo 22,5 %. Druhá nejpočetněji zastoupená skupina byl věk 61 – 70 let, kterou tvořilo 19,2 %. Třetí skupina byl věk 18 – 30 let, kterou tvořilo 18,3 % respondentů. Stejný počet 18,3 % respondentů tvořily skupiny 31 – 40 let a 41 – 50 let. Do poslední skupiny patří věk 71 let a více, kterou tvořilo 3,3 %. Nejvíce zastoupeným vzděláním u respondentů bylo ukončené vzdělání s maturitou, které tvořilo 35,8 %. Druhé nejčastěji zastoupené vzdělání bylo uváděno učiliště 26,7 %. Třetí nejčastější vysokoškolské vzdělání 21,7 % a nejméně bylo u respondentů zastoupeno základní vzdělání 3,3 %. V položce dotazníku č. 4 jsem zjišťovala z uvedených hodnot výšky a váhy hodnotu BMI u jednotlivých respondentů. Podváha se vyskytla u 5 % respondentů. Normální váha u 38,3 %. Nadváha byla zastoupena nejvíce 42,5 %. Obezita po sečtení procent z 1., 2. a 3. stupně obezity tvořila 14,1 %. Tato položka zjišťovala výskyt nadváhy a obezity u respondentů průzkumu. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám, že více než 50 % dotázaných trpí nadváhou, se sice nepotvrdil, ale i v takovém případě se číslo velice blíží mému odhadu a výsledek dokazuje, že počet lidí s nadváhou je opravdu velký. Ve druhém očekávaném výsledku jsem předpokládala, že více než 25 % dotázaných trpí obezitou, ten se naštěstí nepotvrdil, ale i tak se mi tento výsledek jeví jako závažný.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 59
U položky č. 5, kde respondenti měli popsat co je to obezita, zhruba polovina uvedlo vyšší váhu. 20 respondentů uvedlo nahromaděný tuk v těle. 4 respondenti se zmiňují o vyšších hodnotách BMI. 3 respondenti uvedli vyšší příjem energie než je výdej, jeden respondent si uvědomuje, že je obezita zdrojem komplikací a ohrožuje život, další že je to dědičná nemoc a jeden respondent uvedl, že obezita vzniká při špatné stravě. Dalších 6 respondentů uvedlo, že obezita je, když hodně jím. 5 respondentů neví co je obezita. Zbytek respondentů byl u jednotlivých otázek zastoupen po jednom, uváděli – nepozornost, vyžranej jako prase, jeden respondent uvedl sám sebe. Jen pro zajímavost uvádím, že tento respondent, který uvedl jako definici obezity sám sebe, je muž, má 33 let a jeho hodnota BMI je 26,3 (nadváha). Ze zjištěných výsledků vyplývá, že asi 100 respondentů má povědomí o tom, co obezita představuje. Z otázky č. 6, zda jsou respondenti spokojeni se svojí váhou, vyplynulo, že 46,7 % je spokojeno, 43,3 % by chtělo zhubnout a zbytek 10 % respondentů by chtělo přibrat. U položky č. 6 jsem chtěla pro zajímavost zjistit odpovědi, u jednotlivých hodnot BMI. Vyhodnocení jsem zpracovala do tabulky (viz Příloha č. 6), ze které vyplývá, že z respondentů s podváhou, kterých bylo 6, je jeden spokojen se svojí váhou a 5 by jich chtělo přibrat. Respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, je 36 spokojeno se svojí váhou, 8 z nich by chtělo zhubnout a 7 by chtělo přibrat. Respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, je 22 spokojeno se svojí váhou a 29 z nich by chtělo zhubnout. Respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, je 1 spokojen se svojí váhou a 9 by chtělo zhubnout. Respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, by chtěli všichni zhubnout. Respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, je jeden spokojen se svojí váhou a 2 by chtěli zhubnout. Z výsledku je zajímavé, že jeden respondent, který je v pásmu obezity 3. stupně, je se svojí váhou spokojen. Na otázku č. 7, zda si respondenti myslí, že mají vyšší tělesnou hmotnost než by měli mít, odpovědělo 47,5 %, že ano. Dalších 48,3 % odpovědělo ne a 4,2 % respondentů neví. U položky č. 8 měli respondenti odpovědět, zda se zajímají o následky obezity. Z celkového počtu se 73,3 % respondentů o následky obezity zajímá a 26,7 % respondentů ne. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám, že více než 50 % respondentů odpoví ano, se potvrdil. Tuto položku jsem rozdělila na muže a ženy, protože mě zajímalo, zda mezi nimi bude v odpovědích rozdíl. Z celkového počtu 54 mužů (100 %), odpovědělo 68,5 % kladně a 31,5 % záporně. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 60
Z celkového počtu 66 žen (100 %), odpovědělo 77,3 % kladně a 22,7 % záporně. Na položku č. 9 odpovídali pouze ti respondenti, kteří u předchozí otázky odpověděli kladně, tj. 73,3 % respondentů. Na výběr měli možnost označit více odpovědí, proto soubor odpovědí netvoří 100 %. Nejvíce zastoupený zdroj informací byla uvedena literatura na dané téma (komplikace obezity) 42,0 %. V pořadí druhý zdroj uvedli respondenti internet 40,9 %. Jako třetí zdroj 33,3 % respondentů uvedlo, že byli informováni svým praktickým lékařem. Poslední odpověď, jiné zdroje, zvolilo 26,1 % respondentů. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám jako nejčastější zdroj informací internet, se tedy nepotvrdil, ale byl těsně za první nejčastější odpovědí. Na otázku č. 10, zda považují respondenti za důležité obezitě předcházet, odpovědělo 90 % že ano a pouze 2,5 % to za důležité nepovažují. Zbytek 7,5 % odpovědělo, že je jim to jedno. Z tohoto výsledku vyplývá, že si dotázaní respondenti jsou vědomi, že je obezita nějakým způsobem nebezpečná. V položce č. 11 zjišťuji, co podle respondentů průzkumu patří mezi zdravotní komplikace obezity. Byla zde možnost označit více odpovědí, proto soubor odpovědí netvoří 100 %. Nejčastěji zvolená odpověď respondentů byla kardiovaskulární komplikace 92,5 %. Druhá nejčastěji zvolená odpověď byla diabetes mellitus 2. typu 81,7 %. Třetí ortopedické komplikace 72,5 %. Čtvrtá respirační komplikace 70 %. Pátá psychosociální komplikace 63,3 %. Šestá kožní komplikace 56,7 %. Sedmá byla odpověď gynekologické komplikace 22,5 %. Osmá onkologické komplikace 19,2 %. Nejméně byla zvolená jediná špatná odpověď, mentální retardace 2,5 %. Velmi málo lidí tedy předpokládalo, že mezi komplikace obezity patří například gynekologické a onkologické komplikace. V položce č. 12 měli respondenti odpovědět, zda u nich byla diagnostikována hypertenze. Zajímal mě, výskyt hypertenze u jednotlivých stupňů BMI. U této otázky není výsledek tak patrný, vzhledem k nižšímu počtu respondentů s hypertenzí. Bylo by asi dobré, rozdat na toto zjištění mnohem více dotazníků. U respondentů průzkumu s podváhou, kterých bylo 6, se hypertenze nevyskytla vůbec. U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se hypertenze vyskytla u 5 jedinců (10,2 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se hypertenze vyskytla u 26 jedinců (51 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se hypertenze vyskytla u 6 jedinců (60 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se hypertenze BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 61
vyskytla u 3 jedinců, (75 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se hypertenze vyskytla u 3 jedinců (100 %). Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám, že čím bude hodnota BMI vyšší, tím bude narůstat výskyt hypertenze, se tedy potvrdil. U položky č. 13 měli odpovídat pouze respondenti, kteří odpověděli u předchozí otázky kladně. Zajímal mě jejich názor, zda si myslí, že je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze. Vycházela jsem z počtu 43 respondentů (100 %), kteří uvedli hypertenzi. Z nich si 53,5 % myslí, že je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze, 30,2 % si nemyslí, že je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze a zbylých 16,3 % odpovědělo, že neví. V položce č. 14 měli respondenti odpovědět, zda u nich byl diagnostikován DM 1. nebo 2. typu. Z celkového počtu dotázaných uvedlo, že 7 respondentů (5,8 %) trpí DM 1. typu, 19 respondentů (15,8 %) trpí DM 2. typu a zbytek 94 respondentů (78,3 %) DM netrpí. Zde mě také zajímal výskyt DM 2. typu u jednotlivých stupňů BMI. U této otázky také není výsledek tak patrný vzhledem k nižšímu počtu respondentů s DM 2. typu. U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se DM 2. typu nevyskytl. U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se DM 2. typu vyskytl u 2 jedinců (4,3 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se DM 2. typu vyskytl u 12 jedinců (23,5 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se DM 2. typu vyskytl u 3 jedinců (30 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se DM 2. stupně vyskytl u 2 jedinců (50 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se DM 2. typu nevyskytl. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám, že čím bude hodnota BMI vyšší, tím bude narůstat výskyt DM 2. typu, se tedy potvrdil, ale pouze částečně, neboť u obezity 3. stupně výskyt DM 2. typu prokázán nebyl. Celkový počet 21,6 % respondentů s DM 1. a 2. typu se mi zdá celkem vysoký. V položce č. 15 měli respondenti odpovědět, zda trpí bolestmi pohybového ústrojí. Z celkového počtu respondentů, 62 % trpí bolestmi pohybového ústrojí a 37 % bolestmi pohybového ústrojí netrpí. Celkový počet 62 % respondentů, kteří trpí bolestmi pohybového ústrojí se mi zdá hodně vysoký. Zde mě také zajímal výskyt bolestí pohybového ústrojí u jednotlivých stupňů BMI. U respondentů průzkumu s podváhou, kterých bylo 6, se bolesti pohybového ústrojí vyskytli u 5 respondentů (83,3 %). U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se bolesti vyskytli u 17 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 62
jedinců (37 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se bolesti vyskytli u 40 jedinců (78,4 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se bolesti vyskytli u 7 jedinců (70 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se bolesti vyskytli u 4 jedinců (100 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se bolesti vyskytli u 2 jedinců (66,7 %). Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám, že čím bude hodnota BMI vyšší, tím bude narůstat výskyt bolestí pohybového ústrojí, se potvrdil, ale bylo by spekulativní přisuzovat bolesti pouze vyšším hodnotám BMI, protože respondenti s podváhou a normální váhou udávají bolesti také. Pro zajímavost jsem ještě vyhodnotila výskyt bolestí pohybového ústrojí v jednotlivých věkových kategoriích respondentů a zpracovala do tabulky (viz Příloha č. 6). Z výsledků vyplývá, že u respondentů ve věku 18-30 let, kterých bylo 22, 8 z nich trpí bolestmi pohybového ústrojí (36,4 %). U Respondentů ve věku 31-40 let, kterých bylo 22, 11 trpí bolestmi pohybového ústrojí (50 %). U respondentů ve věku 41-50 let, kterých bylo 22, 15 z nich trpí bolestmi pohybového ústrojí (68,7 %). U respondentů ve věku 51-60 let, kterých bylo 27, 15 z nich trpí bolestmi pohybového ústrojí (55,6 %). U respondentů ve věku 61-70 let, kterých bylo 23, 22 trpí bolestmi pohybového ústrojí (95,7 %). U respondentů ve věku 70 let a více, kteří byli 4, trpí všichni bolestmi pohybového ústrojí (100 %). Z výsledku by se dalo říct, že se zvyšujícím se věkem, stoupá výskyt bolestí pohybového ústrojí. U položky č. 16, kde měla být uvedena lokalizace případných bolestí, měli odpovídat pouze respondenti, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně. Na výběr měli označit více odpovědí, proto soubor odpovědí netvoří 100 %. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji trpí respondenti bolestmi zad 42,5 %. Což je opravdu velká převaha. Na druhém místě bolestmi kolen 16,7 %, na třetím místě bolestmi kyčlí 12,5 % a posledních 11,7 % respondentů uvádí bolesti ostatních kloubů. U položky č. 17 měli respondenti odpovědět, zda si myslí, že je nadváha jednou z příčin jejich bolestí. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří u otázky č. 15 odpověděli kladně. Z celkového počtu 120 respondentů, odpovědělo 75 respondentů kladně na otázku č. 15. Z těchto 75 respondentů si jich 44 % myslí, že nadváha je jednou z příčin jejich bolestí, 48 % si nemyslí, že je nadváha jednou z příčin jejich bolestí a zbylých 8 % respondentů neví, jestli je nadváha jednou z příčin jejich bolestí.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 63
U položky č. 18 mě zajímalo, zda se respondenti snaží snížit svoji tělesnou hmotnost. Z celkového počtu respondentů se 52,5 % snaží snížit svoji tělesnou hmotnost a 47,5 % se o to nesnaží. Tento výsledek mě docela překvapil, vzhledem k vysokému počtu kladných odpovědí. Pro zajímavost jsem chtěla zjistit odpovědi u jednotlivých stupňů BMI. Výsledky jsem vyhodnotila v tabulce (viz Příloha č. 6). U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se žádný o snížení hmotnosti nesnaží. U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se snaží zhubnout 19 z nich (41,3 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se 31 z nich snaží zhubnout (60,8 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se 8 z nich snaží zhubnout (80 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se všichni snaží zhubnout (100 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se 1 snaží zhubnout (33,3 %). Výsledky z průzkumu šetření své práce jsem chtěla porovnat s jinými autory, kteří se problematikou obezity zabývají, ale nenašla jsem takovou práci, která by měla podobně stanovené cíle, jako mám já. Proto jsem provedla srovnání výsledků pouze mezi jednotlivými položkami své práce.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 64
12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU
Mnohem důležitější než obezitu léčit, je obezitě předcházet. Prevence případné obezity by měla začít již v raném dětství. Jídlo bývá totiž po narození dítěte jedním z jeho prvních prožitků, kdy je přiloženo k matčinu prsu. Rodiče by měli být vnímaví a řešit problém případné obezity u dětí v jejich raném stádiu vývoje. V takovém případě, by rodiče s dítětem měli vyhledat odbornou pomoc, doporučila bych návštěvu pediatra. Jsem toho názoru, že řešení obezity v dětském věku významně přispěje ke správné tělesné hmotnosti v dospělosti. Důležitým faktorem pro vznik obezity je již sama obezita obou rodičů. Je známo, že pokud má dítě oba rodiče obézní, je větší pravděpodobnost, že dítě bude jednou také obézní. Problém ještě zhoršují nevhodné stravovací návyky rodičů, které se od nich děti učí. Negativní vliv na výživu a stravovací návyky dítěte mohou ovlivnit jeho způsob stravování a výběr potravin v pozdějším věku. Myslím si, že velkým zlozvykem rodičů bývá odměňování svých dětí sladkostmi pokaždé, kdy je chtějí za něco pochválit nebo je často utěšují ve stresových situacích jídlem.
DOPORUČENÍ PRO RODIČE •
V první řadě se zaměřte sami na sebe a jděte svému dítěti příkladem.
•
Pro celou rodinu vařte zdravé pokrmy se sníženou energetickou hodnotou.
•
Dbejte na to, aby vždy den začínal snídaní a dítě mělo s sebou do školy zdravou svačinu, pak teplý oběd a doma lehkou večeři.
•
Omezte konzumaci energeticky bohatých potravin (sladkostí) a slazených nápojů.
•
Zařaďte do jídelníčku na každý den zeleninu, ovoce a mléčné výrobky.
•
Podporujte dítě v jeho pohybových aktivitách.
•
Udržujte v dítěti zdravé sebevědomí.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 65
JAK SE MŮŽE ZAPOJIT ŠKOLA? •
Úpravou stravy pro děti podle doporučení pro zdravou výživu.
•
Jít s dobou, snažit se, aby školní strava odpovídala moderní zdravé stravě ve všech aspektech.
•
Podporovat dítě v jeho pohybových aktivitách.
•
Zařadit k povinným předmětům výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu různé praktické nácviky, např. hodiny vaření, kde by se děti učili připravit pokrmy ze zdravých surovin a zkusili by si sestavit vhodný jídelníček na celý den. Taková výchova by mohla probíhat formou různých her i v mateřských centrech, kde se mají možnost zapojit k dětem i rodiče.
V dospělém věku by bylo ideální, kdyby si každý převzal správné stravovací návyky a kladný vztah k pohybové aktivitě již z dětství. V dospělosti už za nás nikdo nerozhoduje a neříká nám, co máme jíst a co ne. Tady jednáme každý sám za sebe a sami musíme rozhodnout, čemu své tělo vystavíme. Stejně jako v dětském věku, i v dospělosti je mnohem lepší obezitě předcházet, než později nabytá kila pracně shazovat. Pro člověka u kterého se již obezita vyskytuje je velice důležité, aby si daný problém uvědomil a snažil se ho řešit, musí samozřejmě chtít on sám. Podle mě je také důležité, aby v tom člověk nezůstal sám. Při redukci hmotnosti je velice důležitá podpora rodiny a přátel. Pro větší úspěch při snižování hmotnosti bych určitě doporučila návštěvu registrovaného dietologa nebo nutričního terapeuta, ke kterému by měl předepsat doporučení praktický lékař. Právě praktický lékař by měl mezi pacienty, kteří navštěvují jeho ambulanci aktivně vyhledávat a včas podchytit ty, kteří jsou ve smyslu obezity nejvíce ohroženi. K takovému zjištění mu stačí pouze odběr rodinné a osobní anamnézy a údaje o výšce a váze pacienta. Zvláště pak je to důležitější u osob, u kterých se již vyskytuje nějaká zdravotní komplikace, která by mohla mít souvislost s obezitou. Služby výše zmíněného dietologa jsou jistě užitečné, protože taková osoba je speciálně školena v hodnocení nutričních požadavků a vytváření komplexního řešení pro každého jedince. Kromě toho se registrovaný dietolog snaží lidem pomoci zhodnotit a změnit jejich návyky a režimy týkající se jídla a stravování. Tím lze předejít tomu, co mnozí asi dobře znají, a to je držení drastických diet, kdy pracně shozená kila jsou dříve či později zpátky.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 66
Co se týká toho, zda jsou lidé dostatečně seznámeni s tím, jaký může mít obezita vliv na jejich zdraví, jsem toho názoru, že si lidé nebezpečí spojené s narůstající obezitou uvědomují, ale nepřipouštějí. Také si myslím, že tato problematika není dostatečně zdůrazňována. Informace o obezitě jako takové by měl veřejnosti poskytovat především pro rodiče s dětmi pediatr a pro dospělé praktický lékař nebo obezitolog v ambulanci. V nemocničním zařízení, by se měl zapojit také nutriční terapeut. Ostatní zdravotnický personál by mohl šířit osvětu formou letáků a odborných textů vyvěšených na nástěnkách ambulancí a nemocnic. V dnešní době je také spoustu informací k dané problematice dostupných na internetu, kde si je každý může shlédnout v pohodlí domova.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 67
13 ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem pro mne velice zajímavým Obezitou a jejími zdravotními komplikacemi. Chtěla bych poukázat na závažnost problematiky nadváhy a obezity u široké veřejnosti. Práce je rozdělila na dvě části, teoretickou a výzkumnou (empirickou). V teoretické části bylo mým záměrem pojmout problematiku obezity obecně. Zabývala jsem se zde historií obezity, jejím výskytem, příčinami, zdravotními komplikacemi obezity (hlavně těch nejčastějších – hypertenzí, DM a degenerativním onemocněním pohybového ústrojí). Součástí teoretické části jsou i kapitoly pojednávající o diagnostice, prevenci a léčbě obezity. V empirické části jsem vyhodnocovala jednotlivé výsledky z dotazníkového šetření, které jsem prováděla v ambulanci praktického lékaře (Otakara Ach-Hübnera) pro dospělé pacienty. Celkový počet respondentů průzkumu šetření byl 120 (100 %). Jednotlivé údaje z dotazníků jsou zpracovány v tabulkách a grafech. Před distribucí dotazníků jsem si stanovila tři cíle a sedm očekávaných výsledků. Prvním cílem bylo zjistit, výskyt nadváhy a obezity u pacientů v ambulanci praktického lékaře. K tomuto prvnímu cíli jsem stanovila dva očekávané výsledky. V prvním jsem předpokládala, že více jak 50 % dotázaných trpí nadváhou. Z celkového počtu 120 dotázaných respondentů se nadváha vyskytla u 42,5 %. Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil, ale nadváha byla nejčastěji se vyskytující hodnotou BMI u respondentů průzkumu. Ve druhém očekávaném výsledku jsem předpokládala, že více než 25 % dotázaných trpí obezitou. Z celkového počtu respondentů po sečtení obezity 1., 2., a 3. stupně, se obezita vyskytla u 14,1 % respondentů. Očekávaný výsledek se nepotvrdil. Druhým cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda se respondenti průzkumu zajímají o to, jaké jsou následky obezity na zdraví. K tomuto cíli jsem stanovila dva očekávané výsledky (č. 3, 4). V prvním očekávaném výsledku jsem předpokládala, že více jak 50 % respondentů odpoví, že se o následky obezity zajímá. Z celkového počtu 120 dotázaných respondentů odpovědělo 73,3 %, že se o následky obezity zajímá. Očekávaný výsledek se potvrdil. Ve druhém z očekávaných výsledků jsem předpokládala, že jako zdroj informací o následcích obezity bude nejčastěji uveden BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 68
internet. Nejčastěji uvedeným zdrojem informací byla literatura na dané téma, tu zvolilo 42,0 % respondentů. Očekávaný výsledek se nepotvrdil. Třetím cílem mé bakalářské práce bylo zjistit vztah hodnot BMI u respondentů průzkumu s výskytem: a) hypertenze b) DM 2. typu c) bolestí pohybového ústrojí K tomuto cíli jsem stanovila tři očekávané výsledky (č. 5, 6, 7). V prvním z nich předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů vyšší, tím bude narůstat výskyt hypertenze. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Ve druhém z očekávaných výsledků předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů vyšší, tím bude narůstat výskyt DM 2. typu. Tento očekávaný výsledek se potvrdil, ale jen částečně, neboť u obezity 3. stupně se DM 2. typu nevyskytl. Ve třetím z očekávaných výsledků předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů vyšší, tím bude narůstat výskyt bolestí pohybového ústrojí. Tento očekávaný výsledek se potvrdil, ale bylo by spekulativní přisuzovat bolesti pohybového ústrojí u respondentů pouze vyšším hodnotám BMI, neboť bolesti pohybového ústrojí byli často uvedeny i respondenty s podváhou a normální váhou.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 69
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Chlubnová Kateřina
Instituce: Masarykova univerzita, lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství
Název práce: Obezita a její zdravotní komplikace
Vedoucí práce: PhDr. Natália Beharková
Počet stran: 89
Počet příloh: 6
Rok obhajoby: 2010
Klíčová slova: Obezita Komplikace obezity BMI Hypertenze Diabetes mellitus Degenerativní onemocnění kloubů
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku obezity. Zejména je zaměřena na zdravotní komplikace (diabetes mellitus, hypertenzi a degenerativní onemocnění kloubů a páteře), které obezita může způsobit. V empirické části zjišťuje výskyt obezity a nadváhy u lidí dospělého věku. Dále zjišťuje, zda se o následky obezity lidé zajímají a zjišťuje vztah mezi hodnotou BMI a již zmíněnými zdravotními komplikacemi obezity. V teoretické části je podrobněji rozepsána problematika obezity a její zdravotní komplikace.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 70
ANNOTATION
Name of the author: Chlubnová Kateřina
Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing Care
Name of the work: Obesity and its health complicatoins
Academic advisor: PhDr. Natália Beharková
Number of pages: 89
Number of supplements: 6
Year of defense: 2010
Key words:
Obesity Complications of obesity BMI (BODYMASS INDEX) Hypertension Diabetes mellitus Degenerative joint disease
The bachelor's thesis is focused on obesity, particularly on health problems (diabetes mellitus, hypertension and degenerative diseases of joints and spine) which can be caused by obesity. In the empirical part, the prevalence of obesity and overweight in adult humans is determined. Furthermore, it examines whether people are interested in the consequences of obesity and in the relationship between BMI and the health complications of obesity. The theoretical part deals with the issue of obesity and its complications in more detail.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 71
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. HAJNAR, Vojtěch a kolektiv. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada Publishing, 2004. 356 s. ISBN 80-247-0233-9. 2. HAJNAR, Vojtěch, KUNEŠOVÁ, Marie, SVAČINA, Štěpán. Obezita – etiopatogeneze, diagnostika a terapi. Praha: Nak. Galén, 1997. 126 s. ISBN 8085824-64-4. 3. PAŘÍZKOVÁ Jana, LISÁ Lidka, et al. Obezita v dětství a dospívání – terapie a prevence. Praha: vydalo nakladatelství. Galén, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7262466-9. 4. SVAČINA Štěpán, BRETŠNAJDROVÁ, Alena. Cukrovka a obezita. Praha: vydal Maxdorf s.r.o. nakladatelství odborné literatury, 2003. 228 s. ISBN 80-85912-589. 2003. 5. KUNEŠOVÁ, Marie. Nadváha. Nakladatelství Jan Vašut. 2001. 31 s. ISBN 807236-180-5. 6. HLÚBIK Pavol, KUNEŠOVÁ, Marie, FRIED, Martin, BÝMA, Svatopluk. Obezita - doporučený diagnostický léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP, 2009. 12 s. ISBN 978-8086998-31-2. 7. FRIED, Martin. Moderní chirurgické metody - léčba obezity. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 125 s. ISBN 80-247-0958-9. 8. KLENER, Pavel et. al. Vnitřní lékařství - druhé doplněné vydání. Praha: vydalo nakladatelství Galén, 2001. 949 s. ISBN 80-7262-101-7. 9. DÍTĚ, Petr, a kolektiv autorů. Vnitřní lékařství I. Brno: vydala Masarykova univerzita, 2005. 169 s. ISBN 80-210-3671-0. 10. DÍTĚ, Petr, a kolektiv autorů, Vnitřní lékařství III. Brno: vydala Masarykova univerzita, 2005. 689 s. ISBN80-210-3672-9. 11. SVAČINA, Štěpán, Hypertenze při obezitě a diabetu. Praha / Kroměříž: nakladatelství Triton, 2007. 134 s. ISBN 80-7254-911-1. 12. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, a kolektiv. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. 237 s. ISBN 978-80-247-13-1.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 72
13. TRNAVSKÝ, Karel, KOLAŘÍK, Jaromír. Onemocnění kloubů a páteře. Praha: nakladatelství Galén, 1997. 413 s. ISBN 80-85824-65-5. 14. ŠIMON, Jaroslav, ŠÍPOVÁ, Ivana. Novinky v léčbě hypertenze. 1. vyd. Praha: nakladatelství Geum s.r.o., 204. 169 s. ISBN 80-86-256-36-7. 15. KUBEŠOVÁ, Hana. Vnitřní lékařství I pro bakalářské studium ošetřovatelství. Brno: Portál Lékařské fakulty Masarykovi univerzity, 2006. (dostupné na www: http://portal.med.muni.cz/.ISSN 1801-6103). 16. ŠTĚPÁN, SVAČINA. Obezita a hypertenze. Praha: Maxdorf s.r.o. nakladatelství odborné literatury, 2000. 128 s. ISBN 80-85800-43-8. 17. ŘEHOŘOVÁ, EVA. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. Praha: nakladatelství Grada, 2004. 156 s. ISBN 80-247-1009-9. 18. KOUDELKA, Karel, a kolektiv. Ortopedie. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2004. 281 s. ISBN 80-246-0654-2. 19. MÁLKOVÁ, Iva, KRCH, František. SOS nadváha – průvodce úskalím dieta životního stylu. 1.vyd. Praha: nakladatelství Portál, 2001. 240 s. ISBN 80-7178521-0. 20. FOŘT, Petr. Stop dětské obezitě. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, 2004. 208 s. ISBN 80-249-0418-7. 21. MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. 1.vyd. Praha: nakladatelství Triton, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 73
SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK
1. SVAČINA, Štěpán. III. Interní klinika 1. lékařské fakulty UK a všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Obezita a nadváha. [cit. 2009-11-10] Dostupné na www:
. 2. LÉKAŘI – online.s.r.o., ISSN 1802 – 1751, Léčba obezity. [cit. 2009-11-15] Dostupné na www: . 3. FRANTIŠEK, Saudek. Léčiva používaná k léčbě obezity. [cit. 2009-11-15] Dostupné na www: . 4. HORKÝ, Karel, WIDIMSKÝ, Jiří. Doporučení pro léčbu hypertenze Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní společnosti pro hypertenzi 1999, [cit. 2009-12-3] Dostupné na www: 5. Občanské
sdružení
anabell.
[cit.
2010-5-31]
Dostupné
na
www:
. 6. Medicína, nemoci, studium na 1. LF. [cit. 2010-5-31] Dostupné na www:
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 74
SEZNAM ZKRATEK
tzv
tak zvaně
např.
například
kJ
kilo joule
BMI
bodi mass index
kg
kilogram
2
m
metr čtvereční
cm
centimetr
WHO
World Health Orgamization (Světová zdravotnická organizace)
tj.
to je
DM
diabetes mellitus
LDL
Low-density lipoprotein (nízkodenzitní cholesterol)
ICHS
ischemická choroba srdeční
PAI-1
Plasminogen activator inhibitor
LADA
Latent autoimmune diabetes of adults (skrytý autoimunitní diabetes dospělých)
oGTT
orální glukózovo toleranční test
g
gram
l
litr
ISH
International Society of Hypertension (Mezinárodní společnost pro hypertenzi)
TK
krevní tlak
Atd.
a tak dále
UKPDS
United Kingdom Prospective Diabetes Study (Výsledná studie Diabetu spojeného království)
OA
osteoartróza
RTG
rentgenologické vyšetření
CT
počítačová tomografie
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 75
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1 – Pohlaví respondentů................................................................................. 40 Graf č. 2 – Věk respondentů...................................................................................... 41 Graf č. 3 – Vzdělání respondentů .............................................................................. 42 Graf č. 4 – BMI respondentů ..................................................................................... 43 Graf č. 5 – Spokojenost respondentů se svou váhou................................................... 44 Graf č. 6 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli mít .......................................................................................................... 45 Graf č. 7 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví ................................... 46 Graf č. 8 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na zdraví...................................................................................................... 47 Graf č. 9 – Důležitost předcházet obezitě................................................................... 48 Graf č. 10 – Zdravotní komplikace obezity................................................................ 49 Graf č. 11 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze............................................. 50 Graf č. 12 – Nadváha jako příčina hypertenze ........................................................... 51 Graf č. 13 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně .................................................................. 52 Graf č. 14 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu ............................................ 53 Graf č. 15 – bolesti pohybového ústrojí ..................................................................... 54 Graf č. 16 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí.................................. 55 Graf č. 17 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí ................................................... 56 Graf č. 18 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí ................................... 57 Graf č. 19 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost ...................................................... 58
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 76
SEZNAM TABULEK
Tab. č. 1 – Tabulka tělesné hmotnosti podle BMI ...................................................... 12 Tab. č. 2 – Míra metabolického rizika (Obvod pasu určující mírné nebo výrazné riziko metabolických komplikací obezity u mužů a žen.) .................................. 13 Tab. č. 3 – Hodnoty krevního tlaku pro osoby starší 18-ti let .................................... 23 Tab. č. 4 – Sportovní aktivity a jejich účinky ............................................................ 35 Tab. č. 5 – Pohlaví respondentů................................................................................. 40 Tab. č. 6 – Věk respondentů ...................................................................................... 41 Tab. č. 7 – Vzdělání respondentů............................................................................... 42 Tab. č. 8 – BMI respondentů ..................................................................................... 43 Tab. č. 9 – Spokojenost respondentů se svou váhou................................................... 44 Tab. č. 10 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli mít .................................................................................................. 45 Tab. č. 11 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví ................................. 46 Tab. č. 12 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na zdraví...................................................................................................... 47 Tab. č. 13 – Důležitost předcházet obezitě................................................................. 48 Tab. č. 14 – Zdravotní komplikace obezity................................................................ 49 Tab. č. 15 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze ............................................. 50 Tab. č. 16 – Nadváha jako příčina hypertenze............................................................ 51 Tab. č. 17 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně .................................................................. 52 Tab. č. 18 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu ............................................ 53 Tab. č. 19 – Bolesti pohybového ústrojí..................................................................... 54 Tab. č. 20 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí................................. 54 Tab. č. 21 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí ................................................... 56 Tab. č. 22 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí ................................... 57 Tab. č. 23 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost ...................................................... 58
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 77
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 – DOTAZNÍK......................................................................................... 79 Příloha č. 2 – ŽÁDOST O DOTAZÍKOVÉ ŘEŠENÍ .................................................. 82 Příloha č. 3 – TYPY OBEZITY ................................................................................. 83 Příloha č. 4 – POTRAVINOVÁ PYRAMIDA ............................................................. 84 Příloha č. 5 – JÍDELNÍČEK PRO REDUKČNÍ DIETU ........................................... 86 Příloha č. 6 – DOPLŇKOVÉ TABULKY K POLOŽKÁM DOTAZNÍKU Č. 6, 15, 18 . 88
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 78
Příloha č. 1 – DOTAZNÍK
Vážení respondenti, jmenuji se Kateřina Chlubnová, jsem studentkou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, obor Ošetřovatelství. Dostává se Vám do rukou dotazník, který je zcela anonymní, jeho výsledky použiji při zpracování mé bakalářské práce na téma: Obezita a její zdravotní komplikace. Děkuji Vám za spolupráci a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. U každé otázky zakroužkujte jednu odpověď, pokud bude možné označit více odpovědí, upozorním na to u jednotlivých otázek. 1. Uveďte prosím Vaše pohlaví a) žena b) muž 2. Uveďte Váš věk ……… 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské odborné učiliště c) úplné středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 4. Uveďte co nejpřesněji Vaši výšku a váhu a) Váha ………. kg b) Výška ……… cm 5. Jak byste svými slovy popsal (a) co je to obezita? ………………………………………………………………………………. 6. Jste spokojen (a) se svojí váhou? a) ano b) ne, chci zhubnout c) ne, chci přibrat 7. Myslíte si, že máte vyšší tělesnou váhu než byste měl (a) mít? a) ano b) ne c) nevím 8. Zajímal (a) jste se o to, jaké následky může mít obezita na zdraví? a) ano b) ne BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 79
9. Jestliže jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, kde jste informace získal (a)? (lze označit více odpovědí) a) od svého praktického lékaře b) z internetu c) z literatury na dané téma d) jinde 10. Považujete za důležité snažit se obezitě předcházet? a) ano, považuji obezitu za hlavní rizikový faktor řady zdravotních komplikací b) ne, nepovažuji to za důležité c) je mi to jedno 11. Označte, co podle Vás patří mezi zdravotní komplikace obezity. (lze označit více odpovědí) a) diabetes mellitus 2. typu (cukrovka) b) kardiovaskulární komplikace (vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, arytmie, mozkové cévní příhody, trombembolická nemoc) c) respirační komplikace (problémy s dýcháním) d) gynekologické komplikace (poruchy cyklu, komplikace v těhotenství) e) onkologické komplikace (výskyt některých nádorových onemocnění) f) ortopedické komplikace (artrózy, onemocnění páteře) g) kožní komplikace (strie, celulitida, ekzémy) h) psychosociální komplikace (společenská diskriminace, malé sebevědomí) ch) mentální retardace 12. Byla u Vás diagnostikována hypertenze (vysoká hodnota krevního tlaku)? a) ano b) ne 13. Pokud jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, myslíte si, že je nadváha jednou z příčin Vaší hypertenze? a) ano b) ne c) nevím 14. Byla u Vás diagnostikována cukrovka (diabetes mellitus)? a) ano, diabetes mellitus 1. typu b) ano, diabetes mellitus 2. typu c) ne BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 80
15. Trpíte bolestmi pohybového ústrojí? a) ano b) ne 16. Jestliže jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, kde bolesti pociťujete? (lze označit více odpovědí) a) záda b) klouby c) kolena d) kyčle 17. Jestliže jste u otázky č. 15 odpověděl (a) ano, myslíte si, že je nadváha jednou z příčin Vašich bolestí? a) ano b) ne c) nevím 18. Snažíte se snížit svojí tělesnou hmotnost? a) ano b) ne
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 81
Příloha č. 2 – ŽÁDOST O DOTAZÍKOVÉ ŘEŠENÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 82
Příloha č. 3 – TYPY OBEZITY
59
Existují v zásadě dva typy obezity určované dle tvaru těla postižených osob - typ jablko a typ hruška. Hruška je typická pro ženy a postižená by se dala přirovnat k Věstonické Venuši, hlavní část tuku je uložená v oblasti boků. Jablko je typičtější pro muže a znamená koncentraci tuku v oblasti břicha. Tuk se nachází jak okolo vnitřních orgánů břicha (viscerální tuk), tak pod kůží. Onen viscerální tuk sice nevidíme, ale jeho množství bývá v přímé úměře s na první pohled viditelným tukem podkožním. Viscerální tuk je právě tou věcí, která z obezity dělá velmi nebezpečné onemocnění, je totiž spojen s onemocněními srdce a cév a se vznikem cukrovky 2. typu se všemi jejími komplikacemi.
Toto je přehledná ukázka vzhledu a rozložení tuku u obezity typu „jablka“ a „hrušky.“
59
Medicína, nemoci, studium na 1. LF. [cit. 2010-5-31] Dostupné na www:
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 83
Příloha č. 4 – POTRAVINOVÁ PYRAMIDA 60
Potravinová pyramida představuje grafickou podobu výživových doporučení s cílem poskytnout lidem radu, jak se stravovat, aby si udrželi dobré zdraví a jejich tělo dostalo vše, co potřebuje. Výživová pyramida představuje velice přehledný systém, který je dobře pochopitelný pro každého jednotlivce. Potraviny jsou rozděleny do několika skupin. Každá skupina má doporučený počet porcí, které by bylo vhodné denně dodržovat. Podle pyramidy je možno jídelníček kontrolovat i dopředu plánovat.
60
Občanské sdružení anabell. [cit. 2010-5-31], Dostupné na www:
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 84
KOMENTÁŘ K PORCÍM
Skupina potravin
1 porce
Obilniny, těstoviny, rýže, pečivo
1 krajíc chleba (60 g) 1 rohlík, 1 houska 1 kopeček vařené rýže či těstovin (125 g) 1 miska ovesných vloček nebo müsli
Zelenina
1 paprika, 1 mrkev či 2 rajčata 1 miska zeleninového salátu půl talíře brambor
Ovoce
1 jablko, 1 banán, 1 pomeranč (100g) 1 miska jahod, rybízu, borůvek 1 sklenice 100 % ovocné šťávy
Mléko a mléčné výrobky
1 sklenice mléka (200-300 ml) kelímek jogurtu (125–150 ml) sýr (55 g)
Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny 80 g ryby, drůbeže, masa 1 vejce 1 miska fazolí nebo čočky 1 porce sójového masa
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 85
Příloha č. 5 – JÍDELNÍČEK PRO REDUKČNÍ DIETU
61
61
HLÚBIK Pavol, KUNEŠOVÁ, Marie, FRIED, Martin, BÝMA, Svatopluk. Obezita-doporučený diagnostický léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP, 2009. 12 s. ISBN 978-80-86998-31-2.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 86
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 87
Příloha č. 6 – DOPLŇKOVÉ TABULKY K POLOŽKÁM DOTAZNÍKU Č. 6, 15, 18
Položka č. 6 Jste spokojen (a) se svojí váhou? - odpovědi respondentů ve vztahu k BMI ano
BMI respondentů
počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnos
podváha
6
1
16,7%
0
normální váha
46
31
67,4%
8
nadváha
51
22
43,1%
29
obezita prvního stupně
10
1
10,0%
9
obezita druhého stupně
4
0
0,0%
4
obezita třetího stupně
3
1
33,3%
2
Celkem
120
56
46,7%
52
Položka č. 15 Trpíte bolestmi pohybového ústrojí? - odpovědi respondentů ve vztahu k jejich věku ano Věková skupina počet respondentů ve věkové skupině (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 18 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 - 70 71 a více
22 22 22 27 23 4
8 11 15 15 22 4
36,4% 50,0% 68,2% 55,6% 95,7% 100,0%
Celkem
120
75
62,5%
Položka č. 18 Snažíte se snížit svojí tělesnou hmotnost? BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 88
- odpovědi respondentů ve vztahu k BMI
Ano
BMI respondentů
počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnos
podváha
6
0
0,0%
6
normální váha
46
19
41,3%
27
nadváha
51
31
60,8%
20
obezita prvního stupně
10
8
80,0%
2
obezita druhého stupně
4
4
100,0%
0
obezita třetího stupně
3
1
33,3%
2
celkem
120
63
52,5%
57
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace
Stránka 89