280
9. funkční období
280 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o obchodu se zbraněmi, podepsaná v New Yorku dne 3. června 2013
2014
NÁVRH
USNESENÍ
SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
Senát Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o obchodu se zbraněmi podepsané v New Yorku dne 3. června 2013.
Předkládací zpráva pro Parlament České republiky Ve dnech 18. až 28. března 2013 se v New Yorku uskutečnila diplomatické konference OSN ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi (dále jen „Smlouva“ a „Konference“). O vyslání delegace České republiky na Konferenci a jejím postupu v průběhu jednání rozhodla vláda svým usnesením č. 169 ze dne 6. března 2013, kterým s obesláním Konference souhlasila. V bodě IV. výše zmíněného usnesení bylo ministrovi průmyslu a obchodu ve spolupráci s prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí uloženo předložit vládě zprávu o průběhu a výsledcích Konference. Delegace členských zemí OSN na Konferenci nepřijaly žádné dokumenty, které by měly závazný charakter či povahu mezinárodní smlouvy a jež by vyžadovaly schválení nebo přijetí určitých opatření ze strany vlády ČR, neboť se nepodařilo dosáhnout podmínky konsensuálního přijetí textu Smlouvy, když se proti konsensu se postavily Írán, KLDR a Sýrie. Proto byl návrh textu Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty), s podporou více než 100 delegací členských zemí OSN předložen ve formě návrhu rezoluce k hlasování na Valném shromáždění OSN. Návrh rezoluce byl schválen dne 2. dubna 2013, kdy pro její přijetí hlasovalo 154 zemí, proti přijetí hlasovaly 3 státy (KLDR, Írán, Sýrie) a zbylých 36 (např. Rusko, Indie, Čína) států se hlasování zdrželo. Rezolucí byla smlouva otevřena k podpisu, a to od 3. 6. 2013, s tím, že v platnost vstoupí v okamžiku, kdy bude ratifikována 50 státy. Smlouva reaguje na nedostatečnou úroveň regulace mezinárodního obchodu se zbraněmi obsaženými v Registru konvenčních zbraní OSN a s ručními a lehkými zbraněmi s cílem předejít nedovolenému obchodu s nimi, zabránit jejich případnému zneužití a současně posílit ochranu lidských práv, když vytváří první globální nástroj, na jehož základě budou všechny smluvní strany Smlouvy povinny vytvořit a ve své praxi implementovat účinný kontrolní systém vycházející ze společných standardů stanovených Smlouvou. Až do přijetí rezoluce o otevření Smlouvy k podpisu probíhala regulace obchodu se zbraněmi pouze na vnitrostátní úrovni, případně v rámci regionálních integračních uskupení (např. EU, ECOWAS). Kontrolní systémy jednotlivých států nejsou dosud harmonizované a řada států vyspělými systémy kontroly zahraničního obchodu se zbraněmi stále nedisponuje. Smlouva v tomto ohledu představuje průlomový dokument, jehož význam nesnižuje ani skutečnost, že i nadále bude s velkou pravděpodobností existovat skupina států, které regulaci obchodu se zbraněmi v této podobě odmítají (Írán, KLDR, Sýrie, ale pravděpodobně i část států, jež se hlasování o rezoluci zdržela). Smlouva je plně v souladu se zahraničně politickými zájmy České republiky. Smlouva předně přináší smluvním stranám povinnost zavést do vnitrostátního práva kontrolní systém regulující mezinárodní transakce se smluvně vymezeným vojenským materiálem. Smluvní úprava představuje minimální standard a umožňuje stranám Smlouvy uplatňovat přísnější regulaci. Smluvní strany jsou povinny kontrolovat transakce zahrnující 8 kategorií konvenčních zbraní (včetně malých a lehkých zbraní). Separátně je v textu Smlouvy upraven kontrolní režim pro munici a součásti a komponenty těchto konvenčních zbraní. Hlavním cílem Smlouvy je regulace vývozu zbraní, přičemž signatářské státy na sebe přebírají závazek zamezit vývozům zbraní v situaci, kdy by export znamenal porušení -1-
mezinárodních závazků (včetně embarg a sankčních opatření), smluv a ujednání či vedl k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a vážným porušením Ženevských úmluv. Současně s tím budou signatářské státy povinny zhodnotit rizika specifikovaná v textu Smlouvy (ve vztahu k mezinárodní bezpečnosti a míru, porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, terorismu, organizovanému zločinu a dalším dílčím zájmům). Pouze v případě, dojde-li na vnitrostátní úrovni k vyhodnocení absence těchto rizik, bude možné autorizovat vývoz zbraní do deklarované země konečného užití. Státy budou na základě Smlouvy povinny činit náležitá opatření směrem k prevenci rizika nežádoucího odklonu zbraní a kontrolovaného materiálu jinému než deklarovanému konečnému uživateli a toto riziko brát v úvahu při posuzování jednotlivých exportních případů. Významným posunem oproti dosavadní neucelené praxi je soubor povinností vztahující se k vedení záznamů o udělených povoleních a uskutečněných transakcích a také povinnost sdílet vymezené informace. Vzhledem k tomu, že Smlouva představuje nástroj pro regulaci mezinárodního obchodu, pokrývá smluvní úprava nejen oblasti, jež jsou ve výlučné kompetenci členských států EU, ale také oblasti spadající do výlučné kompetence Evropské unie v rámci regulace vnitřního trhu i prvky spadající do sdílené kompetence EU a členských států EU v rámci Společné zahraniční a bezpečností politiky. Z tohoto důvodu se na Konferenci OSN vyjednávání v oblastech Smlouvy spadající do výlučné působnosti EU účastnili zástupci Evropské komise na základě mandátu přijatého rozhodnutím Rady pro zahraniční záležitosti dne 11. března 2013. Delegace České republiky postupovala při vyjednávání textu Smlouvy v průběhu Konference na základě a v souladu se zásadami pro vyjednávání Smlouvy obsaženými v předkládací zprávě k usnesení vlády České republiky č. 169 ze dne 6. března 2013. Prioritou české delegace pro vyjednávání o textu Smlouvy bylo, aby sjednaná smluvní úprava byla plně v souladu s právním řádem ČR, právem EU, závazky České republiky vyplývajícími z ostatních mezinárodních smluv závazných pro ČR a dalšími mezinárodními závazky. Oblast regulovaná Smlouvou je v současné době v právním řádu České republiky upravena především zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem“), a jeho prováděcím předpisem, kterým je vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a dále částečně i zákonem č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů“), a jeho prováděcím předpisem, nařízením vlády č. 230/2008 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení. Na základě zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem existuje v ČR kontrolní systém regulující vývozy, dovozy vojenského materiálu, včetně zprostředkování takových obchodů, a specificky také režim zjednodušených transferů vojenského materiálu v rámci Evropské unie. Kontrolní orgány České republiky jsou při povolování vývozů vojenského materiálu rovněž odpovědné za plnou implementaci právně závazného Společného postoje Rady EU 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu a Společného postoje rady 2003/468/SZBP ze dne 23. června 2003 o kontrole zprostředkování obchodu se zbraněmi. V souladu s ustanovením § 16 zákona o zahraničním obchodu
-2-
s vojenským materiálem je odpovědností Ministerstva zahraničních věcí hodnotit jednotlivé žádosti o licence k vývozu a dovozu vojenského materiálu z hlediska zahraničně politických zájmů ČR a dodržování mezinárodních závazků ČR, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána, a z členství ČR v mezinárodních organizacích. Jedním z těchto závazků je i implementace požadavků Společného postoje Rady EU 2008/944/SZBP, zejména povinnost hodnotit vývozy vojenského materiálu ve vztahu k osmi referenčním kritériím EU odrážejícím zájem členských států EU na zamezení vývozů vojenského materiálu do nestabilních států, států porušujících lidská práva a normy mezinárodního humanitárního práva, států, jež se nacházejí v ozbrojeném konfliktu s dalšími členy mezinárodního společenství, či do těch států, které nejsou schopny zabránit šíření vojenského materiálu jiným než zamýšleným konečným uživatelům. Návrh Smlouvy je v plně v souladu s relevantními normami českého právního řádu, zejména zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými Českou republikou v rámci jiných mezinárodních smluv, jimiž je vázána, a rovněž v souladu s právem EU. Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, zákon o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, i právně závazná Společná pozice Rady 2008/944/SZBP obsahují v současné podobě nástroje umožňující plnou implementaci závazků vyplývajících pro Českou republiku ze sjednání Smlouvy, přičemž toto je též plně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, implementovanou do českého právního řádu zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Ani případné budoucí iniciativy ke zjednodušení transferů v rámci EU by neměly být v rozporu se Smlouvou. Smlouva náleží do kategorie tzv. prezidentských smluv, které ke své platnosti vyžadují vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky a ratifikaci prezidentem republiky, a to z důvodu, že se jedná o mezinárodní smlouvu „upravující práva a povinnosti osob“, respektive „o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu“ ve smyslu článku 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením vlády ze dne 29. května 2013 č. 408 souhlasila vláda se sjednáním Smlouvy s tím, že doporučila prezidentu republiky, aby zmocnil ministra zahraničních věcí a jako alternáta stálého představitele České republiky při Organizaci spojených národů k podpisu Smlouvy. Současně pověřila předsedu vlády, aby Smlouvu předložil Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací, a uložila ministru průmyslu a obchodu, aby odůvodnil sjednání Smlouvy v Parlamentu ČR. Dne 3. června 2013 byla za Českou republiku v sídle Organizace spojených národů v New Yorku podepsána Smlouva paní Editou Hrdou, stálou představitelkou České republiky při Organizaci spojených národů, na základě zmocnění prezidenta republiky. S ohledem na skutečnost, že Smlouva reguluje rovněž oblasti spadající do výlučné kompetence EU v oblasti vnitřního trhu, bylo nezbytné ještě před možností ratifikace Smlouvy členskými státy EU, přijetí rozhodnutí Rady zmocňující členské státy EU, aby v zájmu EU ratifikovaly Smlouvu. Toto rozhodnutí rady bylo publikováno v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. března 2014 pod č. 2014/165/EU. Po vstupu Smlouvy v platnost se v souladu s usnesením vlády ze dne 29. května 2013 budou na jejím provádění podílet, i s ohledem na zákonné povinnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. -3-
Smlouva předpokládá po svém vstupu v platnost, tj. po ratifikaci Smlouvy padesáti smluvními státy, zřízení Sekretariátu s minimalizovanou organizační strukturou a dále do jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost s uspořádáním konference smluvních stran, která mimo jiné přijme finanční pravidla vztahující se na vlastní konferenci i na kterékoliv doplňující orgány, které konference může zřídit, a rovněž finanční ustanovení týkající se fungování Sekretariátu, přičemž konference na každém řádném zasedání přijme finanční rozpočet na období do příštího zasedání. ČR podporuje myšlenku minimálního sekretariátu s možností případných dobrovolných příspěvků. Rozpočet budoucího Sekretariátu nicméně není prozatím znám, předpokládá se, že příspěvky jednotlivých smluvních stran budou vycházet z metodiky příspěvků do OSN. Předpokládá se, že by se podíl ČR na rozpočtu neměl pohybovat výše, než cca 5 miliónů korun českých, na základě zkušeností s dalšími obdobnými organizacemi (např. Organizace pro zákaz chemických zbraní). Na případných jednáních o Sekretariátu a dalším finančním uspořádání bude ČR podporovat variantu s minimálními možnými náklady. Vzhledem k povaze Smlouvy, jejím zahraničně politickým cílům a jejímu průřezovému charakteru (hlavní gestor MPO, spolugestor MZV, další resorty podílející se na provádění MF, MO, MV) budou příspěvky hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí. Tento návrh je v souladu i s materiálem „Členství České republiky v mezinárodních organizacích“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 2. května 2013 č. 317 a jenž předběžně navrhuje hrazení příspěvků prostřednictvím kapitoly MZV při splnění zpravidla následujících kritérií – jde o mezinárodní dohodu, sjednání Smlouvy má nadresortní charakter, příspěvky pravděpodobně budou přesahovat 1 milion korun českých ročně, výši plateb nebude možné ovlivnit operativním rozhodnutím gestora nebo vlády ČR. Obsah Smlouvy a vztah jejích nejdůležitějších ustanovení k právnímu řádu ČR: Preambule a principy Preambule a principy obsažené v úvodní části Smlouvy odkazují na obecné zásady mezinárodního práva, principy obsažené v Chartě OSN a dalších relevantních normách mezinárodního práva, jimiž je Česká republika vázána. Preambule akcentuje význam Smlouvy jako nástroje k omezování ilegálního obchodu s konvenčními zbraněmi a prevenci nežádoucího odklonu těchto zbraní na ilegální trh, pro neautorizované konečné užití a konečné uživatele, včetně páchání teroristických útoků. Současně však tato část Smlouvy podtrhuje zájem na rozvoji mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, který bude sloužit legitimním účelům (včetně využívání zbraní pro rekreační, kulturní, historické a sportovní aktivity) a bude probíhat pod kontrolou státních autorit. Mezi principy Smlouvy jsou vymezeny právo na individuální i kolektivní sebeobranu, povinnost řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, nepřípustnost hrozby silou a použití silových prostředků proti teritoriální integritě nebo politické nezávislosti jiného státu, závazek nesměšování se do vnitřních záležitostí států, respekt k mezinárodnímu humanitárnímu právu a lidským právům. Preambule a principy jsou plně v souladu se zájmy České republiky a neobsahují žádné závazky, které by nebyly také součástí mezinárodních závazků České republiky. Článek 1 Článek 1 definuje cíle a účel Smlouvy. Cílem Smlouvy je jednak ustavení nejvyšších možných společných mezinárodních standardů pro regulaci či zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, jednak prevence a eliminace ilegálního obchodu s konvenčními zbraněmi a zabránění jejich nežádoucímu odklonu. Smlouva má přispět k dosažení mezinárodního a regionálního míru, bezpečnosti a stability, omezit lidské -4-
strádání a podpořit spolupráci, transparentnost a zodpovědné chování smluvních států v rámci mezinárodního obchodu se zbraněmi, a tím přispět k budování důvěry mezi smluvními státy. Článek 2 Článek 2 v odstavci 1 stanoví, že Smlouva se vztahuje na veškeré konvenční zbraně náležející do kategorií Registru konvenčních zbraní OSN, jimiž jsou bojové tanky, obrněná bojová vozidla, velkorážní dělostřelecké systémy, bojové letouny, bojové vrtulníky, válečné lodě a řízené střely a odpalovací zařízení, a dále na zbraně náležící do kategorie ručních a lehkých zbraní. Z hlediska českého právního řádu jsou konvenční zbraně podléhající kontrole při zahraničních obchodu s nimi uvedeny jednak – pokud se jedná o vojenský materiál ve smyslu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem - v příloze č. 1 vyhlášky č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a jednak – pokud se jedná o ruční a lehké zbraně, které nejsou vojenským materiálem ve smyslu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ale materiálem podléhající kontrole dle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů - v příloze č. 1 a v příloze č. 2 nařízení vlády č. 230/2008 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení. Česká právní úprava je, co do rozsahu konvenčních zbraní podléhajících kontrole při mezinárodním obchodu, podrobnější a širší než článek 1 Smlouvy, což Smlouva nevylučuje. Odstavec 2 článku 2 stanoví rozsah činností mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi podléhajících kontrole podle Smlouvy. Smlouva se vztahuje na vývoz, dovoz, tranzit, překládku a zprostředkování. Odstavec 3 článku 2 stanoví výjimky, na které se Smlouva nevztahuje, tj. na mezinárodní pohyby konvenčních zbraní prováděné ve prospěch a za účelem použití smluvní stranou, což odpovídá mezinárodním i českým standardům. V českém právním řádu je rozsah činností podléhajících kontrole dle Smlouvy stanoven v § 2 zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, respektive v § 1 zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů. Rozsah kontrolovaných činností stanovený těmito zákony je v souladu s požadavkem Smlouvy. Článek 3 a 4 Článek 3 vyžaduje zavedení vnitrostátních kontrolních systému při vývozu střeliva a munice používaných v konvenčních zbraních uvedených v článku 2 odstavci 1 Smlouvy, respektive – v případě článku 4 - při vývozu dílů a součástí poskytujících možnost sestavení konvenčních zbraní uvedených v článku 2 odstavci 1 Smlouvy, které musí aplikovat článek 6 a článek 7 Smlouvy. Vzhledem k tomu, že příloha č. 1 vyhlášky č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, i příloha č. 1 a v příloha č. 2 nařízení vlády č. 230/2008 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení, se vztahují nejen na konvenční zbraně jako celek, ale i na jejich díly a součásti, a dále i na střelivo a munici do těchto zbraní – a to bez rozdílu-, podléhají díly a součásti konvenčních zbraní i do nich určené střelivo a munice stejnému kontrolnímu režimu podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, resp. zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, jako samotné konvenční zbraně, což je v souladu s požadavky Smlouvy.
-5-
Článek 5 Článek 5 stanoví všeobecné zásady a postupy pro provádění Smlouvy, mezi něž patří zásada konzistentního, objektivního a nediskriminačního uplatňování (odstavec 1), vytvoření a udržování vnitrostátního kontrolního systému a kontrolního seznamu (odstavec 2), aplikace Smlouvy na konvenční zbraně minimálně v rozsahu stanoveném v Registru konvenčních zbraní OSN, respektive u lehkých a ručních zbraní v rozsahu stanoveném v příslušných nástrojích OSN (odstavec 3), poskytnutí kontrolního seznamu Sekretariátu (odstavec 4), určení vnitrostátních orgánů k vytvoření účinného a transparentního vnitrostátního kontrolního systému (odstavec 5) a vytvoření kontaktních míst pro výměnu informací týkajících se provádění Smlouvy. Vzhledem k tomu, že Česká republika má již v současné době v podobě zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, respektive zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, vytvořen účinný transparentní vnitrostátní kontrolní systém mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, a to v širším rozsahu, než jsou minimální požadavky Smlouvy, jsou požadavky dle odstavců 1, 2, 3 a 5 článku 5 Smlouvy splněny. S ohledem na to, že současně je již dnes zavedena účinná mezinárodní spolupráce v této oblasti jak v rámci EU, tak i při plnění závazků vůči OSN, a to zejména prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, budou požadavky dle odstavců 4 a 6 prováděna po sjednání nebo přistoupení ke Smlouvě (v závislosti na tom, zda ČR ratifikuje Smlouvu do jejího vstupu v platnost, což se předpokládá) obdobných způsobem. Článek 6 až 10 Články 6 až 10 stanoví, kdy je smluvní strana povinna zakázat vývoz, dovoz, tranzit či překládku konvenčních zbraní, včetně zprostředkování mezinárodního obchodu s nimi, respektive za jakých podmínek může smluvní strana takovouto činnost povolit. Článek 6 vymezuje situace, kdy je smluvní strana povinna neudělit povolení k transferu konvenčních zbraní regulovaných touto Smlouvou. Jde o případy, kdy by realizace transferu znamenala porušení závazků smluvní strany vyplývajících z opatření přijatých Radou bezpečnosti Organizace spojených národů na základě kapitoly 7 Charty OSN (zejména zbrojních embarg). Smluvní stát je rovněž povinen odmítnout autorizaci transferu v případě, že by jeho realizace znamenala porušení závazků smluvní strany vyplývajících z mezinárodních smluv. Smluvní strany jsou dále povinny neudělit autorizaci k transferu v případě, že disponují poznatky o tom, že by zbraně mohly být použity k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti, vážných porušení Ženevských dohod z roku 1949, útokům proti civilním objektům a civilistům, nebo jiným válečným zločinům definovaným mezinárodními smlouvami, které jsou pro smluvní stranu závazné. Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem obsahuje dostatečné nástroje proto, aby nemohlo dojít k autorizaci transferu v případech upravených čl. 6 Smlouvy. V souladu s § 16 tohoto zákona je povinností Ministerstva zahraničních věcí hodnotit jednotlivé žádosti o licence k vývozu a dovozu vojenského materiálu z hlediska zahraničně politických zájmů ČR a dodržování mezinárodních závazků ČR, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána, a z členství ČR v mezinárodních organizacích. Ministerstvo zahraničních věcí je rovněž odpovědné za implementaci Společného postoje Rady EU 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, -6-
kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a Společného postoje rady 2003/468/SZBP ze dne 23. června 2003 o kontrole zprostředkování obchodu se zbraněmi. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ukládá členským státům EU povinnost posuzovat exporty vojenského materiálu oproti osmi referenčním kritériím, která zahrnují rovněž dodržování mezinárodních povinností a závazků členských států. Obdobnou roli jako v případě zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem má Ministerstvo zahraničních věcí i v případě zahraničního obchodu dle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů. Úpravou obsaženou ve vnitrostátním právu je zajištěna plná implementace čl. 6 Smlouvy. Článek 7 obsahuje úpravu povinností smluvních stran vztahujících se k exportu konvenčních zbraní regulovaných touto Smlouvou. V případě, že smluvní stát je v souladu s požadavky čl. 6 Smlouvy oprávněn autorizovat vývoz, je povinen před touto autorizací zhodnotit, zda v jednotlivém případě neexistují taxativně vymezená rizika. Smluvní strana je tak povinna posoudit, zda vývoz zbraní ohrožuje mír a bezpečnost či přispívá k jejich ohrožení, může být využit k páchání nebo usnadnění vážných porušení mezinárodního humanitárního práva, mezinárodně uznaných lidskoprávních norem, k páchání nebo usnadnění aktů představujících zločiny podle mezinárodních smluv a protokolů týkajících se terorismu nebo mezinárodního organizovaného zločinu. V případě, že kontrolní orgány státu vývozu dospějí k závěru, že posuzovaný export obnáší jedno nebo současně více z těchto rizik, a jsou současně přesvědčeny o tom, že v případě vývozu nastanou negativní dopady těchto rizik, nesmí dojít ze strany smluvního státu k autorizaci vývozu. Smluvní státy jsou povinny brát při tomto hodnocení rovněž v úvahu, zda neexistuje riziko, že vyvážené zbraně budou použity k páchání aktů genderově podmíněného násilí nebo násilí proti ženám a dětem. Podstatnou povinností smluvních stran je, že autorizace musí obsahovat dostatečně podrobné informace o vývozu a musí být vydána před realizací vývozu. Smluvní strany mají také povinnost zavést do svých právních řádů nástroje, které jim umožní přehodnotit autorizaci v případě, že se vyskytnou nové informace týkající se vývozu. Obdobně jako v případě čl. 6 Smlouvy poskytuje v případě vývozu vojenského materiálu § 16 zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem českým kontrolním orgánům, především pak Ministerstvu zahraničních věcí, právní nástroj, na jehož základě je možné neudělit licenci k vývozu vojenského materiálu v případě, že kontrolní orgány České republiky vyhodnotí existenci jednoho z rizik a jeho negativních dopadů jako relevantní. Rizika vymezená v čl. 7 jsou nadto součástí hodnocení rizik v souladu s požadavky Společného postoje Rady EU 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Požadavky, aby autorizace byla udělena před vývozem a obsahovala informace umožňující identifikaci transakce, patří mezi základní principy zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Možnost pozastavit plnění licence a odejmout již udělenou licenci v případě změny okolností nebo nových informací je v § 19 zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem upravena širším způsobem nežli v textu Smlouvy. Obdobné nástroje jsou využívány i při posuzování vývozu ručních a lehkých zbraní, které nejsou vojenským materiálem ve smyslu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, prováděného podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů. Článek 8 stanoví postupy smluvních stran při dovozu konvenčních zbraní. Odstavec 1 stanoví dovážející smluvní straně povinnost poskytnout na základě svých zákonů náležitou a relevantní informaci vyvážející straně za účelem posouzení vývozní transakce, odstavec 2 ukládá smluvní straně přijetí opatření umožňující v případě potřeby regulovat dovoz -7-
konvenčních zbraní a odstavec 3 dává dovážející smluvní straně právo požadovat od vyvážející smluvní strany informace týkající se jakéhokoliv vyřizovaného nebo již uděleného povolení u vývozní transakce. V České republice podléhá dovoz konvenčních zbraní obdobnému kontrolnímu režimu jako vývoz konvenčních zbraní, neboť v souladu s § 2 zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem se tento zákon vztahuje i na dovoz vojenského materiálu na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie, respektive na transfer vojenského materiálu uvnitř Evropské unie, a v případě dovozu ručních a lehkých zbraní, které nejsou vojenským materiálem ve smyslu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ale materiálem podléhající kontrole dle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, podléhá jejich dovoz kontrole v souladu s § 1 zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů. Povinnost poskytnout informace dovážející smluvní straně dle odstavce 1 je naplněna ustanovením § 22 zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, podle něhož Ministerstvo průmyslu a obchodu vystavuje prohlášení o konečném užití materiálu dováženého do České republiky. Článek 9 poskytuje smluvním stranám možnost přijetí opatření pro regulaci tranzitu či překládky konvenčních zbraní, pokud takováto opatření považuje za nutná a proveditelná. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členským státem EU, nemá v současné době zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ani zákon o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, zaveden povolovací režim pro tyto typy činností a v současné době ani jeho zavedení do těchto zákonů není považováno za nutné. Tranzit některých typů konvenčních zbraní přes území České republiky podléhá povolování dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kdy je pro tranzit v souladu s § 46 tohoto zákona vyžadováno povolení v podobě zbrojního průvodního list pro tranzit zbraně nebo střeliva. Vzhledem k tomu, že je přijetí opatření dle článku 9 Smlouvy fakultativní, je stav vnitrostátního právního řádu v souladu s tímto článkem. Článek 10 upravuje opatření k regulaci zprostředkování mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi s možností zavedení registrace zprostředkovatelů nebo písemného povolení podmiňující poskytování zprostředkovatelských služeb. Zprostředkování mezinárodního obchodu s vojenským materiálem podléhá v České republice v souladu s § 2 odst. 2 písm. a) zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem kontrole, protože k možnosti provádění této činnosti je nutné být držitelem povolení dle § 6 tohoto zákona a k jednotlivým zprostředkováním získat na základě tohoto povolení získat příslušnou licenci. Článek 11 Článek 11 upravuje prevenci nežádoucího odklonu při transferu konvenčních zbraní regulovaných touto Smlouvou. Smlouva zavazuje smluvní strany k tomu, aby usilovaly o zabránění nežádoucímu odklonu zbraní jiným nežli autorizovaným konečným uživatelům nebo k jinému nežli autorizovanému konečnému užití. Možnost nežádoucího odklonu má být jedním z kritérií, která jsou hodnocena v rámci národních kontrolních systémů. Smlouva předpokládá, že smluvní strany budou při svém rozhodování o autorizacích transferů zvažovat
-8-
uplatnění specifických opatření za účelem snížení rizika nežádoucího odklonu; například prověřovat subjekty exportních transakcí, vyžadovat doplňující dokumentaci, certifikáty nebo jiné záruky. Smlouva současně vyzývá smluvní strany ke sdílení informací a posílení mezinárodní spolupráce za účelem eliminace rizika nežádoucího odklonu. V rámci kontrolních systému České republiky je riziko nežádoucího odklonu součástí hodnocení prováděného Ministerstvem zahraničních věcí v rámci povolování dle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem kontrole, respektive zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, což plně odráží i povinnosti plynoucí pro české kontrolní orgány ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP. V rámci vnitrostátního kontrolního systému se již nyní uplatňují doplňující opatření za účelem snížení rizika nežádoucího odklonu a rovněž tak probíhá informační výměna s členskými státy EU, případně též se třetími státy. Článek 12 a 13 Článek 12 stanoví smluvním stranám povinnost vést evidenci o vydaných vývozních povoleních nebo svých skutečných vývozech a uchovávat ji nejméně deset let a článek 13 v návaznosti na tuto evidenci stanoví povinnost každoročně do 31. května předložit zprávu za předchozí kalendářní rok o povolených nebo uskutečněných dovozech a vývozech konvenčních zbraní, a dále v prvním roce následujícím po vstupu Smlouvy v platnost předložit úvodní zprávu o opatřeních přijatých za účelem uplatňování Smlouvy, včetně vnitrostátních předpisů a administrativních kroků. Česká republika v rámci plnění svých závazků vyplývajících z členství v OSN a EU zasílá těmto organizacím každoroční hlášení o vývozech a dovozech vojenského materiálu. Současně vláda svým usnesení každoročně ukládá ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí předložit vládě a pro informaci Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky „Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice“. Vzhledem k těmto skutečnostem ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu se zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a zákonem o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, vede evidenci o vydaných povoleních a licencích dle těchto zákonů, včetně evidence uskutečněných vývozu a dovozů za každý uplynulý půlrok. Stávající právní úprava je v souladu s požadavky stanovenými v článku 12 a 13 Smlouvy. Článek 14 Článek 14 stanoví členským státům povinnost stanovit opatření k vymáhání vnitrostátních zákonů a předpisů implementujících ustanovení Smlouvy, která již jsou součástí českého právního řádu. Článek 15 a 16 Články 15 a 16 vymezují požadavky vůči smluvním stranám týkající se mezinárodní spolupráce a asistence. V obecných termínech smluvní strany zavazují ke vzájemné spolupráci a sdílení informací a vzájemných zkušeností ve vztahu k provádění Smlouvy. Smlouva předpokládá, že státy disponující vyspělým kontrolním systémem budou poskytovat asistenci při budování kontrolních systémů u států, které jimi dosud nedisponují. Asistence by měla zahrnovat jak legislativní, institucionální, technický i finanční rámec, avšak finanční asistence bude poskytována na základě dobrovolnosti. Závazky smluvních stran ke sdílení informací jsou definovány způsobem, který ponechává na vnitrostátní úpravě rozsah i intenzitu informační výměny. Jde o závazky, které jsou zcela v souladu se stávající právní úpravou. -9-
Článek 17 Článek 17 zřizuje Konferenci smluvních stran, která musí být svolána do jednoho roku po vstupu Smlouvy v platnost a následně vždy podle rozhodnutí Konference smluvních stran. Současně jsou v tomto článku stanoveny i její pravomoci, mezi něž patří kontrola provádění Smlouvy, možnost zvážení přijetí doporučení týkajících se provádění a funkce Smlouvy, možnost zvážení změny Smlouvy, či rozhodnutí o úkolu a rozpočtu Sekretariátu. Článek 18 Článek 18 upravuje zřízení Sekretariátu, jehož úkolem bude pomáhat smluvním stranám v účinném provádění Smlouvy. Dále jsou stanoveny předpoklady pro jeho členy a jeho pravomoci, jimiž jsou příjem, zpřístupnění a distribuce zpráv vypracovaných na základě Smlouvy, vedení seznamu vnitrostátních kontaktních míst a jeho zpřístupnění smluvním stranám, spárování nabídek pomoci a žádostí o pomoc při provádění Smlouvy a podpora mezinárodní spolupráce podle potřeby, zajištění práce Konference Smluvních stran, včetně organizačního zabezpečení, a poskytování potřebných služeb pro jednání konající se v souvislosti se Smlouvou a plnění ostatních povinností podle rozhodnutí Konference Smluvních stran. Článek 19 až 28 Články 19 až 28 upravují standardním způsobem závěrečná ustanovení - řešení sporů (článek 19 – konzultace, v případě souhlasu stran sporu možnost arbitráže), možnost změn a doplnění Smlouvy (článek 20), podpis, ratifikace, přijetí, schválení a přístupu (článek 21), vstup v platnost (článek 22 – 90 dní od uložení 50. ratifikační listiny), možnost prozatímního provádění (článek 23), trvání a odstoupení (článek 24), právo výhrady (článek 25), vztah k ostatním mezinárodním dohodám (článek 26), stanovení depozitáře (článek 27) a autentického znění Smlouvy (článek 28). Jazyky Smlouvy jsou jazyky OSN (čeština jazykem smlouvy není). Česká republika nevyužije možnosti učinit výhradu ke Smlouvě slučitelné s cílem a účelem Smlouvy podle článku 25 odstavec 1 Smlouvy. Smlouva po svém vstupu v platnost nebude mít přímý dopad na podnikatelské prostředí, neboť všechna ustanovení Smlouvy a povinnosti z ní vyplývající již jsou v České republice implementovány. V nepřímém důsledku bude sjednání Smlouvy potenciálně pro podnikatelské subjekty z ČR příznivé, neboť pro další státy stanoví podmínky obchodu se zbraněmi, jež budou muset dodržovat, a soutěž mezi podnikateli v mezinárodním prostředí se tím částečně vyrovná. V Praze dne 6. května 2014
předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.
- 10 -
Smlouva o obchodu se zbraněmi Preambule Smluvní strany této Smlouvy, vedeny účelem a zásadami Charty Organizace spojených národů, odvolávajíce se na článek 26 Charty Organizace spojených národů, který usiluje o podporu nastolení a udržování mezinárodního míru a bezpečnosti při co nejmenším odčerpávání lidských a hospodářských zdrojů světa na zbrojení, zdůrazňujíce potřebu zabránit nelegálnímu obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej, zabránit tomu, aby konvenční zbraně nebyly odkloněny na nelegální trhy nebo k neoprávněným konečným uživatelům a aby jich nebylo použito k neoprávněnému konečnému účelu, včetně páchání aktů terorismu, uznávajíce legitimní politické, bezpečnostní, ekonomické a obchodní zájmy Států na mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi, znovu potvrzujíce svrchované a výhradní právo jakéhokoliv Státu na regulaci a kontrolu konvenčních zbraní na svém území a na základě svého vlastního právního či ústavního systému, uznávajíce, že mír a bezpečnost, rozvoj a lidská práva jsou pilíři systému Organizace spojených národů a základem kolektivní bezpečnosti, a uznávajíce, že vývoj, mír a bezpečnost a lidská práva spolu navzájem souvisejí a vzájemně se posilují, odvolávajíce se na Směrnici Komise Organizace spojených národů pro odzbrojení týkající se mezinárodních transferů zbraní v kontextu Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 46/36H s 6. prosince 1991, konstatujíce přínos akčního programu Organizace spojených národů k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech a rovněž Protokolu proti nezákonné výrobě a pašování střelných zbraní, jejich částí a dílů a střeliva pro tyto zbraně, doplňující Konvenci Organizace spojených národů proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, a Mezinárodního nástroje umožňujícího zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi, uznávajíce bezpečnostní, ekonomické, sociální a humanitární následky nelegálního a neregulovaného obchodu s konvenčními zbraněmi, majíce na paměti, že civilní osoby, zejména ženy a děti, představují velkou většinu těch, kteří nesou neblahé dopady ozbrojených konfliktů a ozbrojeného násilí, uvědomujíce si rovněž problémy obětí ozbrojených konfliktů a jejich potřebu náležité péče, rehabilitace a společenského a ekonomického začlenění, zdůrazňujíce, že žádné z ustanovení této Smlouvy nebrání Státům udržovat a přijímat další účinná opatření k prosazování cíle a účelu této Smlouvy, vědomy si legitimního obchodu s určitými konvenčními zbraněmi a legálního držení těchto konvenčních zbraní pro rekreační, kulturní, historické a sportovní činnosti, kdy je takovýto obchod, vlastnictví a používání povolen či chráněn zákonem, vědomy si rovněž role, kterou mohou hrát regionální organizace pomáhající Smluvním stranám na jejich žádost při provádění této Smlouvy, uznávajíce dobrovolnou a aktivní úlohu, kterou může hrát civilní společnost, včetně nevládních organizací a průmyslu, při zvyšování informovanosti a povědomí o cíli a účelu této Smlouvy a při podpoře jejího provádění,
potvrzujíce, že regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a zabránění jejich odklonu by neměla bránit mezinárodní spolupráci a legitimnímu obchodu s materiály, zařízeními a technologiemi pro mírové účely, zdůrazňujíce potřebnost dosažení univerzálního přistoupení k této Smlouvě, odhodlány jednat v souladu s následujícími zásadami; Zásady – přirozené právo všech Států na individuální nebo kolektivní sebeobranu, které je uznáno v článku 51 Charty Organizace spojených národů; – řešení mezinárodních sporů mírovými prostředky tak, aby nebyly ohrožovány mezinárodní mír a bezpečnost a spravedlnost, v souladu s článkem 2(3) Charty Organizace spojených národů; –zdržení se v mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoliv Státu, ani jakýmkoliv jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů, v souladu s článkem 2(4) Charty Organizace spojených národů; – nezasahování do záležitostí, jež v zásadě patří do vnitrostátní pravomoci jakéhokoliv státu, v souladu s článkem 2(7) Charty Organizace spojených národů; – respektování a zajištění respektování mezinárodního humanitárního práva, mimo jiné v souladu se Ženevskými úmluvami z roku 1949, a respektování a zajištění respektování lidských práv, mimo jiné v souladu s Chartou Organizace spojených národů a Všeobecnou deklarací lidských práv; – odpovědnost všech Států, v souladu s jejich mezinárodními závazky, účinně regulovat mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi a bránit jejich odklonu, i primární odpovědnost všech Států při vytváření a zavádění jejich vnitrostátních kontrolních systémů; – respektování legitimních zájmů Států pořizovat si konvenční zbraně za účelem výkonu svého práva na sebeobranu a pro mírové operace; a vyrábět, dovážet, vyvážet a provádět transfer konvenčních zbraní; – provádění této Smlouvy konzistentním, objektivním a nediskriminujícím způsobem, se dohodly následovně: Článek 1 Cíl a účel Cílem této Smlouvy je: – zavést nejvyšší možné společné standardy pro regulaci nebo zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi; – zabránit nelegálnímu obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej a zabránit odklonu konvenčních zbraní; za účelem: – přispět k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě; – omezit lidské utrpení; – podpořit spolupráci, transparentnost a odpovědné kroky Smluvních stran v mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi, a tak budovat důvěru mezi Smluvními stranami. Článek 2 Rozsah 1. Tato Smlouva se vztahuje na veškeré konvenční zbraně náležející do následujících kategorií: (a) bojové tanky;
(b) obrněná bojová vozidla; (c) velkorážní dělostřelecké systémy; (d) bojové letouny; (e) bojové vrtulníky; (f) válečné lodě; (g) řízené střely a odpalovací zařízení; a (h) ruční a lehké zbraně. 2. Pro účely této Smlouvy se za činnosti mezinárodního obchodu považují vývoz, dovoz, tranzit, překládka a zprostředkování, kolektivně označované jako „transfer“. 3. Tato Smlouva se nevztahuje na mezinárodní pohyby konvenčních zbraní prováděné Smluvní stranou nebo v její prospěch a za účelem jejich použití touto Smluvní stranou, pokud tyto konvenční zbraně zůstanou v jejím vlastnictví. Článek 3 Střelivo/munice Každá Smluvní strana vytvoří a bude udržovat vnitrostátní kontrolní systém pro regulaci vývozu střeliva a munice používaných v konvenčních zbraních uvedených v článku 2(1), z těchto zbraní odpalovaných nebo těmi zbraněmi přepravovaných na cíl a před povolením vývozu takového střeliva či takové munice uplatní ustanovení článků 6 a 7. Článek 4 Díly a součásti Každá Smluvní strana vytvoří a bude udržovat vnitrostátní kontrolní systém pro regulaci vývozu dílů a součástí, pokud se jedná o vývoz ve formě poskytující možnost sestavení konvenčních zbraní uvedených v článku 2(1), a před povolením vývozu takovýchto dílů a součástí uplatní ustanovení článků 6 a 7. Článek 5 Všeobecné provádění 1. Každá Smluvní strana bude tuto Smlouvu provádět konzistentním, objektivním a nediskriminujícím způsobem, majíc na paměti zásady uvedené v této Smlouvě. 2. Každá Smluvní strana za účelem provádění ustanovení této Smlouvy vytvoří a bude udržovat vnitrostátní kontrolní systém, včetně vnitrostátní kontrolního seznamu. 3. Každé Smluvní straně se doporučuje, aby ustanovení této Smlouvy aplikovala na co nejširší sortiment konvenčních zbraní. Vnitrostátní definice kterékoliv z kategorií uvedených v článku 2 (1), písmeno (a) - (g), nesmí mít menší rozsah než popisy použité v Registru konvenčních zbraní Organizace spojených národů v době vstupu této Smlouvy v platnost. U kategorie uvedené v článku 2 (1), písmeno (h), nesmí mít národní definice menší rozsah než popisy použité v příslušných nástrojích Organizace spojených národů v době vstupu této Smlouvy v platnost. 4. Každá Smluvní strana na základě své vnitrostátní legislativy poskytne vnitrostátní kontrolní seznam Sekretariátu, který jej zpřístupní ostatním Smluvním stranám. Smluvním stranám se doporučuje, aby své kontrolní seznamy zpřístupnily veřejnosti. 5. Každá Smluvní strana přijme opatření nutná k provádění ustanovení této Smlouvy a určí kompetentní vnitrostátní orgány s cílem vytvořit účinný a transparentní vnitrostátní kontrolní systém regulující transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) a položek uvedených v článcích 3 a 4. 6. Každá Smluvní strana určí jedno či několik vnitrostátní kontaktních míst pro výměnu informací o záležitostech týkajících se provádění této Smlouvy. Každá
Smluvní strana oznámí Sekretariátu zřízenému podle článku 18 své/svá vnitrostátní kontaktní místo/místa a tyto informace bude udržovat aktualizované. Článek 6 Zákazy 1. Smluvní strana nepovolí žádný transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ani položek uvedených v článcích 3 a 4, pokud by tento transfer porušoval její závazky vyplývající z opatření přijatých Radou bezpečnosti Organizace spojených národů jednající na základě ustanovení Kapitoly VII Charty Organizace spojených národů, zejména zbraňová embarga. 2. Smluvní strana nepovolí žádný transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ani položek uvedených v článcích 3 a 4, pokud by tento transfer porušoval její závazky vyplývající z mezinárodních smluv, jichž je smluvní stranou, zejména ze smluv týkajících se transferu konvenčních zbraní nebo nelegálního obchodu s nimi. 3. Smluvní strana nepovolí žádný transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ani položek uvedených v článcích 3 a 4, pokud má v době povolování k dispozici informace, že tyto zbraně by byly použity k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti, závažnému porušování Ženevských úmluv z roku 1949, útokům proti civilním objektům či civilním osobám, které jako takové požívají ochrany, nebo jiných válečných zločinů definovaných v mezinárodních smlouvách, jichž je smluvní stranou. Článek 7 Vývoz a posouzení vývozu 1. Pokud není vývoz zakázán podle článku 6, vyvážející Smluvní strana před povolením vývozu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) či položek uvedených v článcích 3 a 4 v rámci své jurisdikce a svého vnitrostátního kontrolního systému a s uvážením relevantních faktorů, včetně informací poskytnutých dovážejícím Státem podle ustanovení článku 8(1), objektivním a nediskriminačním způsobem posoudí, zda tyto konvenční zbraně či položky nemohou potenciálně: (a) narušit mír a bezpečnost nebo k takovémuto narušení přispět; (b) být použity k: (i) závažnému porušení mezinárodního humanitárního práva, nebo takovéto porušení umožnit; (ii) závažnému porušení mezinárodní právo lidských práv, nebo takovéto porušení umožnit; (iii) spáchání skutku, jenž je na základě mezinárodních úmluv či protokolů týkajících se terorismu, jichž je vyvážející stát smluvní stranou, trestným činem, nebo takovýto skutek umožnit; nebo (iv) spáchání skutku, jenž je na základě mezinárodních úmluv či protokolů týkajících se mezinárodního organizovaného zločinu, jichž je vyvážející stát smluvní stranou, trestným činem, nebo takovýto skutek umožnit. 2. Vyvážející Smluvní strana rovněž zváží, zda neexistují opatření, která by mohla být přijata ke zmírnění rizik uvedených v odstavci 1, písm. (a) nebo (b), například opatření k posílení důvěry nebo programy společně vypracované a schválené vyvážejícími a dovážejícími Státy. 3. Pokud po tomto posouzení a zvážení dostupných opatření ke zmírnění rizik dospěje vyvážející Smluvní strana k názoru, že vývoz představuje převažující riziko některého z důsledků uvedených v odstavci 1, vývoz nepovolí. 4. Při posuzování vezme vyvážející Smluvní strana v úvahu riziko, že by konvenční zbraně uvedené v článku 2 (1) či položky uvedené v článcích 3 a 4 mohly být použity k páchání závažného násilí založeného na pohlaví či závažného násilí na ženách a dětech nebo páchání takového násilí umožnit.
5. Každá vyvážející Smluvní strana přijme opatření zajišťující, že všechna povolení vývozu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) či položek uvedených v článcích 3 a 4 jsou podrobná a vydaná před uskutečněním vývozní transakce. 6. Každá vyvážející Smluvní strana poskytne příslušné informace o povolení dané vývozní transakce na vyžádání dovážející Smluvní straně a Smluvním stranám, přes jejichž území se uskutečňuje tranzit nebo na jejichž území se provádí překládka, podle svých zákonů, postupů či politiky. 7. Pokud po udělení povolení vyvážející Smluvní strana zjistí nové relevantní informace, doporučuje se jí, aby povolení znovu posoudila, případně i po konzultacích s dovážejícím Státem. Článek 8 Dovoz 1. Každá dovážející Smluvní strana přijme opatření zajišťující, že vyvážející Smluvní straně poskytne na základě svých zákonů náležité a relevantní informace, jež vyvážející Smluvní strana využije při posuzování vývozní transakce podle článku 7. Součástí těchto opatření může být i dokumentace týkající se konečného užití nebo konečného uživatele 2. Každá dovážející Smluvní strana přijme opatření, která jí umožní v případě potřeby regulovat dovozy konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) spadající do její jurisdikce. Součástí těchto opatření mohou být dovozní systémy. 3. Každá dovážející Smluvní strana může od vyvážející Smluvní strany požadovat informace týkající se jakéhokoliv vyřizovaného nebo již uděleného povolení u vývozní transakce, u níž je dovážející Smluvní strana konečným místem určení. Článek 9 Tranzit nebo překládka Každá Smluvní strana přijme náležitá opatření pro regulaci tranzitu či překládky konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) probíhajících na jejím území a spadajících do její jurisdikce v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodního práva, pokud je takováto regulace nutná a proveditelná. Článek 10 Zprostředkování Každá Smluvní strana přijme opatření podle svých zákonů pro regulaci zprostředkování spadajícího do její jurisdikce a týkajícího se konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). Součástí těchto opatření může být požadavek na registraci zprostředkovatelů nebo na písemné povolení podmiňující poskytování zprostředkovatelských služeb. Článek 11 Odklon 1. Každá Smluvní strana účastnící se transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) přijme opatření zabraňující jejich odklonu. 2. Vyvážející Smluvní strana bude usilovat o zamezení odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) prostřednictvím svého vnitrostátního kontrolního systému zřízeného podle článku 5 (2), posouzením rizika odklonu vývozu a zvážením zavedení opatření snižujících rizika, například opatření k posílení důvěry nebo programů společně vypracovaných a schválených vyvážejícími a dovážejícími Státy. Další preventivní opatření mohou podle potřeby zahrnovat: prověření stran účastnících se vývozní transakce, vyžádání další dokumentace či dalších osvědčení a potvrzení, nepovolení vývozu či jiné náležité kroky. 3. Vyvážející a dovážející Smluvní strany a Smluvní strany, na jejichž území probíhá tranzit či překládka, budou v případech, kdy je to žádoucí a možné, spolupracovat a vyměňovat si informace podle svých zákonů za účelem zmírnění rizika odklonu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1).
4. Pokud Smluvní strana zjistí odklon transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1), přijme v rámci svých zákonů a v souladu s mezinárodním právem náležitá opatření k řešení této situace. Tato opatření mohou zahrnovat vyrozumění Smluvních stran, jichž se odklon může týkat, prověření odkloněných zásilek takovýchto konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) a následná opatření spočívající ve vyšetřování a právních krocích. 5. Pro lepší porozumění a zamezení odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) se Smluvním stranám doporučuje, aby si navzájem vyměňovaly informace o účinných opatřeních k řešení odklonů. Součástí těchto informací mohou být informace o nezákonných aktivitách, například korupci, mezinárodních trasách sloužících pro pašování, nelegálních zprostředkovatelích, zdrojích nelegálního zboží, způsobech ukrývání, společných místech expedice nebo místech určení využívaných organizovanými skupinami zapojenými do odklonů. 6. Smluvním stranám se doporučuje, aby ostatním Smluvním stranám oznamovaly prostřednictvím Sekretariátu svá opatření přijatá k řešení odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). Článek 12 Evidence 1. Každá Smluvní strana povede podle svých zákonů a předpisů vnitrostátní evidenci o vydaných vývozních povoleních nebo svých skutečných vývozech konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). 2. Každé Smluvní straně se doporučuje, aby vedla evidenci konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1), které se dostávají na její území jako na cílové místo určení, nebo u nichž má proběhnout tranzit či překládka na území spadajícím pod její jurisdikci. 3. Každé Smluvní straně se doporučuje, aby v evidenci vedla následující skutečnosti: počet, hodnota, model/typ, povolené mezinárodní transfery konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1), konvenční zbraně, u nichž transfer skutečně proběhl, podrobnosti o vyvážejícím Státu/vyvážejících Státech, dovážejícím Státu/dovážejících Státech, Státech, na jejichž území probíhá tranzit či překládka, koneční uživatelé, jak je potřeba. 4. Záznamy se uchovávají nejméně deset let. Článek 13 Ohlašování 1. Každá Smluvní strana v prvním roce následujícím po vstupu v platnost této Smlouvy u této Smluvní strany předloží v souladu s článkem 22 Sekretariátu úvodní zprávu o opatřeních přijatých za účelem provádění této Smlouvy, včetně vnitrostátních zákonů, vnitrostátních kontrolních seznamů a jiných předpisů a administrativních kroků. Každá Smluvní strana ohlásí Sekretariátu každé nové opatření přijaté za účelem provádění této Smlouvy. Zprávy budou přístupné a Sekretariát je rozešle Smluvním stranám. 2. Smluvním stranám se doporučuje, aby prostřednictvím Sekretariátu informovaly ostatní Smluvní strany o přijatých opatřeních, která se při řešení problematiky odklonu transferu konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) ukázala jako účinná. 3. Každá Smluvní strana předloží každoročně do 31. května Sekretariátu zprávu za předchozí kalendářní rok o povolených nebo uskutečněných dovozech a vývozech konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). Zprávy budou přístupné a Sekretariát je rozešle Smluvním stranám. Zpráva předložená Sekretariátu může obsahovat stejné informace, které Smluvní strana poskytuje i v rámci dalších institucí či nástrojů Organizace spojených národů, včetně Registru konvenčních zbraní Organizace spojených národů. Ze zpráv mohou být vynechány obchodně citlivé informace či informace týkající se národní bezpečnosti. Článek 14
Vymáhání Každá Smluvní strana přijme náležitá opatření k vymáhání svých zákonů a předpisů, jimiž se provádějí ustanovení této Smlouvy. Článek 15 Mezinárodní spolupráce 1. Smluvní strany budou navzájem spolupracovat v souladu se svými bezpečnostními zájmy a vlastními zákony za účelem účinného provádění této Smlouvy. 2. Smluvním stranám se doporučuje, aby v souladu se svými bezpečnostními zájmy a vlastními zákony umožnily mezinárodní spolupráci, včetně výměny informací o záležitostech společného zájmu týkajících se provádění a aplikace této Smlouvy. 3. Smluvním stranám se doporučuje, aby podle potřeby konzultovaly záležitosti společného zájmu a vyměňovaly si informace za účelem podpory provádění této Smlouvy. 4. Smluvním stranám se doporučuje, aby v souladu se svými vlastními zákony spolupracovaly za účelem provádění ustanovení této Smlouvy na vnitrostátní úrovni, včetně výměny informací o nezákonných aktivitách a jejich aktérech, a za účelem prevence a vymýcení odklonů konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1). 5. Smluvní strany si navzájem poskytnou maximální pomoc při vyšetřování, trestním řízení a soudním řízení v souvislosti s porušením vnitrostátních opatření přijatých na základě této Smlouvy, pokud se na této pomoci společně dohodnou a tato pomoc nebude v rozporu s jejich vlastními zákony. 6. Smluvním stranám se doporučuje přijmout opatření na vnitrostátní úrovni a navzájem spolupracovat s cílem zabránit, aby se transfer konvenčních zbraní uvedených v článku 2 (1) stal předmětem korupčních praktik. 7. Smluvním stranám se doporučuje, aby si vyměňovaly zkušenosti a informace o poznatcích získaných v souvislosti s jakýmkoliv aspektem této Smlouvy. Článek 16 Mezinárodní pomoc 1. Při provádění této Smlouvy může každá Smluvní strana vyhledat pomoc, včetně pomoci právní, legislativní, technické, materiální a finanční či pomoci při budování institucí. Tato pomoc může zahrnovat řízení skladových zásob zbraní, odzbrojení, demobilizační a reintegrační programy, modelovou legislativu a účinné postupy při provádění. Každá Smluvní strana, která může pomoc poskytnout, ji na vyžádání také poskytne. 2. Každá Smluvní strana může o pomoc požádat, nabídnout ji nebo ji přijmout mimo jiné i prostřednictvím Organizace spojených národů, mezinárodních, regionálních, subregionálních či vnitrostátních organizací, nevládních organizací nebo na dvojstranném základě. 3. Smluvní strany zřídí dobrovolný svěřenecký fond, který Smluvním stranám žádajícím o mezinárodní pomoc pomůže provádět tuto Smlouvu. Všem Smluvním stranám se doporučuje, aby do tohoto fondu finančně přispívaly. Článek 17 Konference Smluvních stran 1. Prozatímní Sekretariát zřízený dle ustanovení článku 18 svolá Konferenci Smluvních stran nejdéle do jednoho roku po vstupu této Smlouvy v platnost a následně vždy podle rozhodnutí Konference Smluvních stran. 2. Konference Smluvních stran na prvním zasedání přijme na základě konsensu svá procedurální pravidla. 3. Konference Smluvních stran přijme finanční pravidla vztahující se na vlastní Konferenci i na jakékoliv doplňující orgány, které Konference může zřídit, a
rovněž finanční ustanovení týkající se fungování Sekretariátu. Na každém řádném zasedání pak přijme finanční rozpočet na období do příštího zasedání. 4. Konference Smluvních stran: (a) zkontroluje provádění této Smlouvy, včetně vývoje v oblasti konvenčních zbraní; (b) projedná a přijme doporučení týkající se provádění a funkce této Smlouvy, zejména podporu jejímu univerzálnímu charakteru; (c) projedná změny této Smlouvy podle článku 20; (d) projedná otázky vyplývající z výkladu této Smlouvy; (e) projedná úkoly a rozpočet Sekretariátu a rozhodne o nich; (f) podle potřeby projedná zřízení doplňujících orgánů, které by zlepšily fungování této Smlouvy; a (g) plní jakékoliv další funkce odpovídající této Smlouvě. 5. Mimořádná zasedání Konference Smluvních stran se budou konat vždy, když to Konference Smluvních stran bude považovat za nutné, nebo na základě písemné žádosti kterékoliv Smluvní strany, pokud tuto žádost podporují alespoň dvě třetiny Smluvních stran. Článek 18 Sekretariát 1. Touto Smlouvou se zřizuje Sekretariát, jehož úkolem je pomáhat Smluvním stranám v účinném provádění této Smlouvy. Až do prvního zasedání Konference Smluvních stran prozatímní Sekretariát odpovídá za administrativní funkce uvedené v této Smlouvě. 2. Sekretariát bude dostatečně personálně zajištěn. Jeho pracovníci musejí mít potřebné znalosti zajišťující, že se Sekretariát dokáže efektivně zhostit svých povinností uvedených v odstavci 3. 3. Sekretariát je odpovědný Smluvním stranám. Při minimalizované organizační struktuře bude odpovědný za: (a) příjem, zpřístupnění a distribuci zpráv vypracovaných na základě této Smlouvy; (b) vedení seznamu vnitrostátních kontaktních míst a jeho zpřístupnění Smluvním stranám; (c) spárování nabídek pomoci a žádostí o pomoc při provádění této Smlouvy a podporu mezinárodní spolupráce podle potřeby; (d) zajištění práce Konference Smluvních stran, včetně organizačního zabezpečení a poskytování potřebných služeb pro jednání konající se v souvislosti s touto Smlouvou; a (e) plnění ostatních povinností podle rozhodnutí Konference Smluvních stran. Článek 19 Řešení sporů 1. Smluvní strany budou konzultovat a na základě vzájemného souhlasu spolupracovat při hledání řešení jakéhokoliv sporu, který mezi nimi může nastat v souvislosti s výkladem nebo aplikací této Smlouvy, a to prostřednictvím jednání, zprostředkování, smírčího řízení, soudního urovnání nebo jiných mírových prostředků. 2. Smluvní strany mohou na základě vzájemného souhlasu pro řešení jakéhokoliv sporu, který mezi nimi vznikne v souvislosti s výkladem nebo aplikací této Smlouvy, využít arbitráže. Článek 20 Změny Smlouvy
1. Šest let po vstupu této Smlouvy v platnost může jakákoliv Smluvní strana navrhnout doplnění této Smlouvy. Následné změny Smlouvy může projednat pouze Konference Smluvních stran, a to každé tři roky. 2. Jakýkoliv návrh na změnu této Smlouvy se předkládá v písemné podobě Sekretariátu, který jej rozešle ostatním Smluvním stranám nejpozději 180 dní před dalším zasedáním Konference Smluvních stran, jež může návrhy projednat dle ustanovení odstavce 1. Návrh projedná další Konference Smluvních stran, jež může návrhy projednat dle ustanovení odstavce 1, pokud většina Smluvních stran oznámí Sekretariátu nejdéle 120 dnů poté, co Sekretariát návrh rozeslal, že projednání předloženého návrhu podporuje. 3. Smluvní strany vynaloží veškeré úsilí, aby u každého návrhu dosáhly konsensu. Pokud se veškeré úsilí k dosažení konsensu vyčerpalo, aniž by bylo dosaženo dohody, bude návrh přijat, pokud jej schválí hlasováním tříčtvrtinová většina Smluvních stran účastnících se a hlasujících na zasedání Konference Smluvních stran. Pro účely tohoto článku se výrazem „Smluvní strany účastnící se a hlasující na zasedání“ označují Smluvní strany přítomné na zasedání a hlasující pro návrh nebo proti němu. Depozitář o každém přijatém návrhu změny vyrozumí všechny Smluvní strany. 4. Změny přijaté podle ustanovení odstavce 3 vstoupí pro každou Smluvní stranu, která uložila svou listinu o přijetí změny u Depozitáře, v platnost devadesát dnů ode dne, kdy u Depozitáře uložila své listiny o přijetí úpravy většina ze Smluvních stran v době přijetí úpravy. U jakékoliv další Smluvní strany vstoupí změny v platnost devadesát dnů ode dne, kdy tato Smluvní strana uložila svůj dokument o přijetí dané úpravy u Depozitáře. Článek 21 Podpis, ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup 1. Tato Smlouva bude otevřena k podpisu všemi Státy v hlavním sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 3. června 2013 až do jejího vstupu v platnost. 2. Tato Smlouva podléhá ratifikaci, schválení nebo přijetí každého signatářského státu. 3. Po svém vstupu v platnost bude tato Smlouva otevřena k přístupu kteréhokoliv Státu, který ji nepodepsal. 4. Ratifikační listiny, listiny o schválení, přijetí nebo přístupu se ukládají u Depozitáře. Článek 22 Vstup v platnost 1. Tato Smlouva vstoupí v platnost devadesát dnů ode dne uložení padesáté ratifikační listiny, listiny o schválení nebo přijetí u Depozitáře. 2. Pro jakýkoliv Stát, který uložil svou ratifikační listinu, listinu o schválení, přijetí nebo přístupu po vstupu této Smlouvy v platnost vstoupí Smlouva v platnost devadesát dnů ode dne, kdy tento Stát uložil svou ratifikační listinu, listinu o schválení, přijetí nebo přístupu u Depozitáře. Článek 23 Prozatímní provádění Každý Stát může při podpisu nebo uložení své ratifikační listiny, listiny o schválení, přijetí nebo přístupu prohlásit, že bude články 6 a 7 až do okamžiku, kdy pro tento Stát vstoupí Smlouva v platnost, provádět prozatímně. Článek 24 Trvání a odstoupení 1. Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. 2. Každá Smluvní strana má v rámci své svrchovanosti právo od této Smlouvy odstoupit. Svůj úmysl odstoupit oznámí Depozitáři, který vyrozumí ostatní Smluvní strany. Oznámení o odstoupení může obsahovat vysvětlení důvodů
vedoucích k odstoupení. Oznámení o odstoupení vstoupí v platnost devadesát dnů od jeho převzetí Depozitářem, pokud není v oznámení o odstoupení uvedeno pozdější datum. 3. Odstoupení od Smlouvy nezbavuje odstupující Stát závazků vyplývajících z této Smlouvy a převzatých v době, kdy byl její Smluvní stranou, včetně případných finančních závazků. Článek 25 Výhrady 1. V okamžiku podpisu, ratifikace, schválení, přijetí nebo přístupu může každý Stát formulovat své výhrady ke Smlouvě, pokud tyto výhrady nejsou neslučitelné s cílem a účelem této Smlouvy. 2. Smluvní strana se může kdykoliv těchto výhrad vzdát písemným vyrozuměním adresovaným Depozitáři. Článek 26 Vztahy k ostatním mezinárodním dohodám 1. Provádění této Smlouvy nebrání závazkům přijatým Smluvními stranami s ohledem na stávající či budoucí mezinárodní dohody, jichž jsou nebo budou smluvními stranami, pokud jsou tyto závazky v souladu s touto Smlouvou. 2. Tato Smlouva nebude uváděna jako důvod neplatnosti dohod o obranné spolupráci mezi jejími Smluvními stranami. Článek 27 Depozitář Depozitářem této Smlouvy je generální tajemník Organizace spojených národů. Článek 28 Autentické znění Originální text této Smlouvy, jejíž znění v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině jsou stejně autentická, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. DÁNO V NEW YORKU, dvacátého osmého března roku dva tisíce třináct.
ARMS TRADE TREATY
~ t-~ -~Jl ~
~
UNITED NATIONS 2013
THEARMSTRADETREATY
Preamble The States Parties to this Treaty, Guided by the purposes and principles of the Charter of the United Nations, Recalling Article 26 of the Charter of the United N ations which seeks to promote the establishment and maintenance of international peace and security with the least diversion for armaments of the worlďs human and economic resources, Underlining the need to prevent and eradicate the illicit trade in conventional arms and to prevent their diversion to the illicit market, or for unauthorized end use and end users, including in the commission of terrorist acts, Recognizing the legitimate political, security, economic and commercial interests of States in the international trade in conventional arms, Reaffirming the sovereign right of any State to rcgulate and control conventional arms exclusively within its territory, pursuant to its own lega! or constitutional system, Acknowledging that peace and security, development and human rights are pillars of the United Nations system and foundations for collective security and recognizing that development, peace and security and human rights are interlinked and mutually reinforcing, Recalling the United Nations Disarmament Commission Guidelines for international arms transfers in the context of General Assembly resolution 46/36H of6 December 1991, Noting the contribution made by the United Nations Programme of Action to Prevent, Combat and Eradicate the Illicit Trade in Small Arms and Light Weapons in All Its Aspects, as well as the Protocol against the Illicit Manufacturing of and Trafficking in Fireanns, Their Parts and Components and Ammunition, supplementing the United Nations Convention against
Transnational Organized Crime, and the International Instrument to Enable States to Identify and Trace, in a Timely and Reliable Manner, Illicit Small Arms and Light Weapons,
Recognizing the security, social, economic and humanitarian consequences of the illicit and unregulated trade in conventional arms, Bearing in mind that civilians, particularly women and children, account for the vast majority of those adversely affected by armed conflict and armed violence, Recognizing also the challenges faced by victims of armed conflict and their need for adequate care, rehabilitation and social and economic inclusion, Emphasizing that nothing in this Treaty prevents States from maintaining and adopting additional effective measures to further the object and purpose of this Treaty, Mindful ofthe legitimate trade and lawful ownership, and use of certain conventional arms for recreational, cultural, historical, and sporting activities, where such trade, ownership and use are permitted or protected by law, Mindful also oj the role regional organizations can play in assisting States Parties, upon request, in implementing this Treaty, Recognizing the voluntary and active role that civil society, including non-governmental organizations, and industry can play in raising awareness of the object and purpose of this Treaty, and in supporting its implementation, Acknowledging that regulation of the international trade in conventional arms and preventing their diversion should not hamper international cooperation and legitimate trade in materie!, equipment and technology for peaceful purposes, Emphasizing the desirability of achieving universa! adherence to this Treaty, Determinedto act in accordance with the following principles;
-2-
Princip/es The inherent right of all States to individua! or collective self-defence as recognized inArticle 51 ofthe Charter ofthe United Nations; - The settlement of international disputes by peaceful means in such a manner that international peace and security, and justice, are not endangered in accordance with Article 2 (3) of the Charter of the United Nations; - Refraining in their international relations from the threat or use of farce against the territorial integrity or political independence of any State, or in any ether manner inconsistent with the purposes of the United Nations in accordance with Article 2 (4) of the Charter of the United Nations; - Non-intervention in matters which are essentially within the domestic jurisdiction of any State in accordance with Article 2 (7) of the Charter ofthe United Nations; Respecting and ensuring respect for international humanitarian law in accordance with, inter alia, the Geneva Conventions of 1949, and respecting and ensuring respect for human rights in accordance with, inter alia, the Charter of the United Nations and the Universa! Declaration of Human Rights; - The responsibility of all States, in accordance with their respective international obligations, to effectively regulate the international trade in conventional arms, and to prevent their diversion, as well as the primary responsibility of all States in establishing and implementing their respective national control systems; - The respect for the legitimate interests of States to acquire conventional arms to exercise their right to self-defence and for peacekeeping operations; and to produce, export, import and transfer conventional arms; - lmplementing this Treaty non-discrirninatory manner,
in
-3-
a
consistent,
objective
and
Have agreed asfollows: Article 1
Object and Purpose The object ofthis Treaty is to: - Establish the highest possible common international standards for regulating or improving the regulation of the international trade in conventional arms; - Prevent and eradicate the illicit trade in conventional arms and prevent their diversion; for the purpose of: Contributing to international and regional peace, security and stability; ~
Reducing human suffering;
- Promoting cooperation, transparency and responsible action by States Parties in the international tradc in conventional arms, thcreby building confidence among States Parties. Article 2
Scope 1. This Treaty shall apply to all conventional arms within the following categories:. (a)
Battle tanks;
(b)
Armoured combat vehicles;
(c)
Large-calibre artillery systems;
(d)
Combat aircraft;
(e)
Attack helicopters;
(f)
Warships;
-4-
(g)
Missiles and missile launchers; and
(b)
Small arms and Iight weapons.
2. For the purposes of this Treaty, the activities of the international trade comprise export, import, transit, trans-shipment and brokering, bereafter referred to as "transfer". 3. This Treaty sball not apply to the international movement of conventional arms by, or on behalf of, a State Party for its use provided tbat the conventional arms remain under that State Party's ownership. Article 3
Am m unition/M unitions Each State Party sball establisb and maintain a national control system to regulate the export of ammunition/munitions fired, Iauncbed or delivered by tbe conventional arms covered under Article 2 ( 1), and sball app ly the provisions of Article 6 and Article 7 prior to authorizing the export of such ammunition/munitions. Article 4
Parts and Components Each State Party sball establisb and maintain a national control system to regulate tbe export of parts and components wbere the export is in a form that provides the capability to assemble the conventional arms covered under Article 2 (1) and sball apply the provisions of Article 6 and Article 7 prior to autborizing the export of such parts and components. Article 5 General Implementation 1. Each State Party sball implement this Treaty in a consistent, objective and non discriminatory manner, bearing in mind the principles referred to in this Treaty. 2. Each State Party sball establish and maintain a national control system, including a national control list, in order to implement the provisions of this Treaty.
-5-
3. Eacb State Party is encouraged to apply tbe provisions of this Treaty to tbe broadest range of conventional arms. National definitions of any of the categories covered under Article 2 (1) (a)-(g) shall not cover Iess than the descriptions used in the United Nations Register of Conventional Arms at the time of entry into force of tbis Treaty. For tbe category covered under Article 2 (1) (b), national definitions sball not cover Iess tban the descriptions used in relevant United Nations instruments at the time of entry into force of this Treaty. 4. Eacb State Party, pursuant to its national Iaws, sball provide its national control list to the Secretariat, wbich sball make it available to ether States Parties. States Parties are encouraged to make their control lists publicly available. 5. Eacb State Party sball take measures necessary to implement the provisions of this Treaty and sball designate competent national autborities in ordcr to have an effective and transparent national control system regulating tbe transfer of conventional arms covered under Article 2 (I) and of items covered under Article 3 and Article 4. 6. Each State Party shall designate one or more national points of contact to exchange information on matters related to the implementation of this Treaty. Each State Party shall notify the Secretariat, established under Article 18, of its national point( s) of contact and keep the information updated. Article 6 Prohibitions
1. A State Party sball not autborize any transfer of conventional arm~ covered under Article 2 (1) or of items covered under Article 3 or Article 4, if the transfer would violate its obligations under measures adopted by the United Nations Security Council acting under Chapter VII oftbe Charter ofthe United Nations, in particular arms embargoes. 2. A State Party sball not authorize any transfer of conventional arms covered under Article 2 (1) or of items covered under Article 3 or Article 4, if the transfer would violate its relevant intemational obligations under intemational agreements to wbicb it is a Party, in particular tbose relating to the transfer of, or illicit trafficking in, conventional arms. 3. A State Party sball not autborize any transfer of conventional arm s covered under Article 2 (1) or of items covered under Article 3 or Article 4, if it has knowledge at tbe time of autborization that the arms or items would be
-6-
used in the commission of genocide, crimes against humanity, grave breaches ofthe Geneva Conventions of 1949, attacks directed against civilian objects or civilians protected as such, or other war crimes as defined by international agreements to which it is a Party.
Article 7 Export and Export Assessment 1. If the export is not prohibited under Article 6, each exporting State . Party, prior to authorization of the export of conventional anns covered under Article 2 (I) or of item s covered under Article 3 or Art icle 4, under its jurisdiction and pursuant to its national control system, shall, in an objective and non-discriminatory manner, taking into account relevant factors, including information provided by the importing State in accordance with Article 8 (1), assess the potential that the conventional arms or items: (a)
would contribute to or undermine peace and security;
(b)
could be used to:
(i) commit or humanitarian law;
facilitate
a
serious
violation
of international
(ii) commit or facilitate a serious violation of international human rights law; (iii) commit or facilitate an act constituting an offence under international conventions or protocols relating to terrorism to which the exporting State is a Party; or (iv) commit or facilitate an act constituting an offence under international conventions or protocols relating to transnational organized crime to which the exporting State is a Party. 2. The exporting State Party shall also consider whether there are measures that could be undertaken to mitigate risks identified in (a) or (b) in paragraph 1, such as confidence-building measures or jointly developed and agreed programmes by the exporting and importing States. 3. If, after conducting this assessment and considering available mitigating measures, the exporting State Party determines that there is an overriding risk of any of the negative consequences in paragraph 1, the exporting State Party shall not authorize the export.
-7-
4. Tbe exporting State Party, in making tbis assessment, sball take into account tbe risk of tbe conventional arm s covered under Article 2 ( 1) or of the items covered under Article 3 or Article 4 being used to commit or facilitate serious acts of gender-based violence or serious acts of violence against women and cbildren. 5. Each exporting State Party sball take measures to ensure tbat all autborizations for tbe export of conventional arms covered under Article 2 (1) or of items covered under Article 3 or Article 4 are detailed and issued prior to the export. 6. Each exporting State Party sball make available appropriate information about the authorization in question, upon request, to the importing State Party and to tbe transit or trans-shipment States Parties, subject to its national laws, practices or policies. 7. If, after an authorization has been granted, an exporting State Party becomes aware of new relevant information, it is encouraged to reassess the autborization after consultations, if appropriate, witb tbe importing State. Article 8 Import
1. Each importing State Party sball take measures to ensure that appropriate and relevant information is provided, upon request, pursuant to its nationallaws, to the exporting State Party, to assist the exporting State Party in conducting its national export assessment under Article 7. Such measures may include end use or end user documentation. 2. Each importing State Party sball take measures that will allow it to regulate, where necessary, imports under its jurisdiction of conventional arms covered under Article 2 (1). Such measures may include import systems. 3. Each importing State Party may request information from the exporting State Party concerning any pending ar actual export authorizations where the import ing State Party is the country of final destination. Article 9 Transit or trans-shipmcnt
Each State Party sball take appropriate measures to regulate, where necessary and feasible, the transit or trans-shipment under its jurisdiction of
-8-
conventional arms covered under Article 2 (1) through its territory in accordance with relevant internationallaw. Article 10 Brokering
Each State Party shall take measures, pursuant to its national laws, to regulate brokering taking place under its jurisdiction for conventional arrns covered under Article 2 (1). Such measures may include requiring brokers to register or obtain written authorization before engaging in brokering. Article ll Diversion
1. Each State Party involved in the transfer of conventional arms covered under Article 2 (1) shall take measures to prevent their diversion. 2. The exporting State Party sball seek to prevent the diversion of the transfer of conventional arms covered under Article 2 ( 1) through its national control system, established in accordance with Article 5 (2), by assessing the risk of diversion of the export and considering the establishment of mitigation measures such as confidence-building measures or jointly developed and agreed programmes by the exporting and importing States. Other prevention measures may include, where appropriate: examining parties involved in the export, requiring additional documentation, certificates, assurances, not authorizing the export or other appropriate measures. 3. Importing, transit, trans-shipment and export ing States Partie s sball cooperate and exchange information, pursuant to their national laws, where appropriate and feasible, in order to mitigate the risk of diversion of the transfer of conventional arms covered under Article 2 ( 1). 4. If a State Party detects a diversion of transferred conventional arrns covered under Article 2 (1), the State Party sball take appropriate measures, pursuant to its national laws and in accordance with international law, to address such diversion. Such measures may include alerting potentially affected States Parties, examining diverted shipments of such conventional arms covered under Article 2 (1), and taking follow-up measures through investigation and law enforcement. 5. In order to better comprehend and prevent the diversion of transferred conventional arms covered under Article 2 (1), States Parties are encouraged to
-9-
share relevant information with one another on effective measures to address diversion. Such information may include information on illicit activities including corruption, international trafficking routes, illicit brokers, sources of illicit supply, methods of concealment, common points of dispatch, or destinations used by organized groups engaged in diversion. 6. States Parties are encouraged to report to other States Parties, through the Secretariat, on measures taken in addressing the diversion of transferred conventional arms covered under Article 2 (1). Article 12 Record keeping 1. Each State Party sball maintain national records, pursuant to its national Jaws and regulations, of its issuance of export authorizations or its actual exports of the conventional arm s covered under Article 2 ( 1). 2. Each State Party is encouraged to maintain records of conventional arms covered under Article 2 (1) that are transferred to its territory as the final destination or that are authorized to transit or trans-ship territory under its jurisdiction. 3. Each State Party is encouraged to include in those records: the quantity, value, model/type, authorized international transfers of conventional arms covered under Article 2 (1), conventional arms actually transferred, details of exporting State(s), importing State(s), transit and trans-shipment State(s), and end users, as appropriate. 4.
Records sball be kept for a minimum often years. Article 13 Reporting
1. Each State Party shall, within the first year after entry into force of this Treaty for that State Party, in accordance with Article 22, provide an initial report to the Secretariat of measures undertaken in order to implement this Treaty, including national Iaws, national control lists and other regulations and administrative measures. Each State Party shall report to the Secretariat on any new measures undertaken in order to implement this Treaty, when appropriate. Reports sball be made available, and distributed to States Parties by the Secretariat.
-10-
2. States Parties are encouraged to report to other States Parties, through the Secretariat, information on measures taken that have been proven effective in addressing the diversion of transferred conventional arms covered under Article 2 (1). 3. Each State Party shall submit annually to the Secretariat by 31 May a report for thc preceding calendar year concerning authorized or actual exports and imports of conventional arms covered under Article 2 ( 1). Reports shall be made available, and distributed to States Parties by the Secretariat. The report submitted to the Sec'retariat may contain the same information submitted by the State Party to relevant United Nations frameworks, including the United Nations Register of Conventional Arms. Reports may exclude commercially sensitive or national security information. Article 14 Enforcement
Each State Party shall take appropriate measures to enforce national Iaws and regulations that implement the provisions ofthis Treaty. Article 15 International Cooperation
1. States Parties shall cooperate with each other, consistent with their respective security interests and national laws, to effectively implement this Treaty. States Parties are encouraged to facilitate international cooperation, 2. including exchanging information on matters of mutual interest regarding the implementation and application of this Treaty pursuant to their respective security interests and nationallaws.
3. States Parties are encouraged to consult on matters of mutual interest and to share information, as appropriate, to support the implementation of this Treaty. 4. States Parties are encouraged to cooperate, pursuant to their national laws, in order to assist national implementation ofthe provisions ofthis Treaty, including through sharing information regarding illicit activities and actors and in ordcr to prcvent and eradicate díversion of conventional.arms covered under Article 2 (1).
-ll-
5. States Parties shall, where jointly agreed and consistent with their national laws, afford one another the widest measure of assistance in investigations, prosecutions and judicial proceedings in relation to violations ofnational measures established pursuant to this Treaty. 6. States Parties are encouraged to take national measures and to cooperate with each other to prevent the transfer of conventional arms covered under Article 2 (1) becoming subject to corrupt practices. 7. States Parties are encouraged to exchange experience and information on lessons learned in relation to any aspect ofthis Treaty. Article 16 International Assistance 1. In implementing this Treaty, each State Party may seek assistance including lega! or legislative assistance, institutional capacity-building, and technical, material or financial assistance. Such assistance may include stockpile management, disarmament, demobilization and reintegration programmes, model legislation, and effective practices for implementation. Each State Party in a position to do so shall provide such assistance, upon request. 2. Each State Party may request, offer or receive assistance through, inter alia, the United Nations, intemational, regional, subregional or national organizations, non-govemmental organizations, or on a bilateral basis. 3. A voluntary trust fund shall be established by States Parties to assist requesting States Parties requiring international assistance to implement this Treaty. Each State Party is encouraged to contribute resources to the fund. Article 17 Conference of States Parties
1. A Conference of States Parties sball bc convened by the provisional Secretariat, established under Article 18, no later than one year following the entry into force of this Treaty and thereafter at such other times as may be decided by the Conference of States Parties.
2. The Conference of States Parties shall adopt by consensus its rules of procedure at its first session.
-12-
3. Tbe Conference of States Parties sball adept financial rules for itself as well as governing tbe funding of any subsidiary bodies it may establish as well as financial provisions governing the functioning of tbe Secretariat. At eacb ordinary session, it sball adopt a budget for the financial period until the next ordinary session. 4.
Tbe Conference of States Parties sball:
(a) Review tbe implementation of developments in the field of conventional arms;
this
Treaty,
including
(b) Consider and adopt recommendations regarding tbe implementation and operation of this Treaty, in particular tbe promotion of its universality; (c)
Consider amendments to this Treaty in accordance witb Article 20;
(d)
Consider issues arising from the interpretation ofthis Treaty;
(e)
Consider and decide the tasks and budget oftbe Secretariat;
(f) Consider tbe establishment of any subsidiary bodies as may be necessary to improve the functioning of this Treaty; and (g)
Perform any other function consistent with tbis Treaty.
5. Extraordinary meetings of the Conference of States Parties sball be held at such otber times as may be deemed necessary by the Conference of States Parties, or at tbe written request of any State Party provided tbat tbis request is supported by at least two-thirds ofthe States Parties. Article 18 Secretariat
I. This Treaty bereby establishes a Secretariat to assist States Parties in tbe effective implementation of this Treaty. Pending the first meeting of the Conference of States Parties, a provisional Secretariat will be responsible for the administrative functions covered under tbis Treaty. 2. The Secretariat sball be adequately staffed. Staff sball have the necessary expertise to ensure that the Secretariat can effectively undertake the responsibilities described in paragraph 3.
-13-
3. The Secretariat shall be responsible to States Parties. Within a minimized structure, the Secretariat shall undertake the following responsibilities: (a) Receive, make available and distribute the reports as mandated by this Treaty; (b) Maintain and make available to States Partie s the list of national points of contact; (c) Facilitate the matching of offers of and requests for assistance for Treaty implementation and promote international cooperation as requested; (d) Facilitate the work of the Conference of States Parties, including making arrangements and providing the necessary services for meetings under this Treaty; and (e) Parties.
Perform other duties as decided by the Conferences of States
Article 19
Dispute Settlement 1. States Parties shall consult and, by mutual consent, cooperate to pursue settlement of any dispute that may arise between them with regard to the interpretation or application of this Treaty including through negotiations, mediation, conciliation, judicial settlement or other peaceful means. 2. States Parties may pursue, by mutual consent, arbitration to settle any dispute between them, regarding issues concerning the interpretation or application of this Treaty. Article 20
Amendments 1. Six years after the entry into farce of this Treaty, any State Party may propase an amendment to this Treaty. Thereafter, proposed amendments may only be considered by the Conference of States Parties every three years. 2. Any proposal to amend this Treaty shall be submitted in writing to the Secretariat, which shall circulate the proposal to all States Parties, not less than
-14-
180 days before the next meeting of the Conference of States Parties at which amendments may be considered pursuant to paragraph 1. The amendment shall be considered at the next Conference of States Parties at which amendments may be considered pursuant to paragraph 1 if, no Jater than 120 days after its circulation by the Secretariat, a majority of States Parties notify the Secretariat that they support consideration of the proposal. 3. The States Parties shall make every effort to achieve consensus on each amendment. If all efforts at consensus have been exhausted, and no agreement reached, the amendment shall, as a last resort, be adopted by a three-quarters majority vote of the States Parties present and voting at the meeting of the Conference of States Parties. For the purposes of this Article, States Parties present and voting means States Parties present and casting an affirmative ar negative vote. The Depositary shall communicate any adopted amendment to all States Parties. 4. An amendment adopted in accordance with paragraph 3 shall enter into force for each State Party that has deposited its instrument of acceptance for that amendment, ninety days following the date of deposit with the Depositary of the instruments of acceptance by a majority of the number of States Parties at the time of the adoption of the amendment. Thereafter, it shall enter into force for any remaining State Party ninety days following the date of deposit of its instrument of acceptance for that amendment. Article 21 Signature, Ratification, Acceptance, Approval or Accession 1. This Treaty shall be open for signature at the United Nations Headquarters in New York by aJI States from 3 June 2013 until its entry into farce.
2. This Treaty is subject to ratification, acceptance or approval by each signatory State. 3. Following its entry into force, this Treaty shall be open for accession by any State that has not signed the Treaty. 4. The instruments of ratification, acceptance, approval or accession shall be deposited with the Depositary.
-15-
Article 22 Entry into Force 1. This Treaty shall enter into farce ninety days following the date of the deposit of the fiftieth instrument of ratification, acceptance or approval with the Depositary.
For any State that deposits its instrument of ratification, acceptance, 2. approval or accession subsequent to the entry into farce of this Treaty, this Treaty sball enter into farce for that State ninety days following the date of deposit of its instrument of ratification, acceptance, approval or accession. Article 23 Provisional Application
Any State may at the time of signature or the deposit of its instrument of ratification, acceptance, approval or accession, declare that it will apply provisionally Article 6 and Article 7 pending the entry into farce of this Treaty for that State. Article 24 Duration and Withdrawal 1.
This Treaty shall be ofunlimited duration.
2. Bach State Party sball, in exercising its national sovereignty, have the right to withdraw from this Treaty. It sball give notification of such withdrawal to the Depositary, which sball notify all other States Parties. The notification of withdrawal may include an explanation of the reasons for its withdrawal. The notice of withdrawal shall take effect ninety days after the receipt of the notification of withdrawal by the Depositary, unless the notification of withdrawal specifies a later date. 3. A State shall not be discharged, by reason of its withdrawal, from the obligations arising from this Treaty while it was a Party to this Treaty, including any financial obligations that it may have accrued.
-16-
Article 25 Reservations
1. At the tirne of signature, ratification, acceptance, approval or accession, each State may formulate reservations, unless the reservations are incompatible with the object and purpose of this Treaty. 2. A State Party may withdraw its reservation at any time by notification to this effect addressed to the Depositary. Article 26 Relationship with other international agreements
1. The implementation of this Treaty shall not prejudice obligations undertaken by States Parties with regard to existing or future international agreernents, to which they are parties, where those obligations are consistent with this Treaty. 2. This Treaty shall not be cited as grounds for voidíng defence cooperation agreements concluded between States Parties to this Treaty. Article 27 Depositary
The Secretary-General of the United Nations shall be the Depositary of this Treaty. Article 28 Authentic Texts
The original text of this Treaty, of which the Arabic, Chinese, English, French, Russian and Spanish texts are equally authentic, sball be deposited with the Secretary-General ofthe United Nations. DONE AT NEW YORK, this second day of Apríl, two thousand and thirteen.
-17-
I hereby certify that the foregoing text is a true copy of the Arms Trade Treaty, adopted by the General Assembly of the United Nations on 2 April 2013, the original of which is deposited with the Secretary-General ofthe United Nations.
Je certifie que le texte qui. précede est Wle copie conforme du Traité sur le commerce des armes, adoptée par 1' Assemblée générale des Nations Unies le 2 avri12013, dont l'original se trouve déposé aupres du Secrétaire général des Nations Unies.
For the Secretary-General, The Legal CoWisel (Under-Secretary-General for Legal Affairs)
Pour le Secrétaire général, Le Conseiller juridique (Secrétaire général adjoint aux affaires juridiques)
'-,...__ c--~
' ~
.
-
Patricia O'Brien
United Nations New York, 13 May 2013
Organisation des Nations Unies . New York, le 13 mai 2013
8. ARMS TRADE TREATY
New York, 2 Apri/2013 NOT YET IN FORCE
in accordance with article 22 , the Treaty shall enter into farce ninety days following the date of the deposit of the fiftieth instrument of ratification, acceptance or approval with the Depositary. For any State that deposits its instrument of ratification, acceptance, approval or accession subsequent to the entry into farce of this Treaty, this Treaty shall enter into farce for that State ninety days following the date of deposit of its instrument of ratification, acceptance, approval or accession. STATUS: Signatories: 118. Parties: 31. TEXT: h;tP,://treaties. un.org/doc/Treaties/20 13/04/20130410%201201 Yo20PM/Ch_XXVI_08.pdf See also C.N.266.2013.TREA TIES.XXVI-8 of 10 May 2013 (Proposal of corrections to the original text ofthe Treaty (Arabic and Chinese authentic texts) and C.N.554.2013. TREA TIES.XXVI-8 of 19 August 2013 (Corrections); C.N.279.2013. TREA TIES.XXVI-8 of 16 May 2013 (Proposal of corrections to the original text ofthe Treaty (French and Spanish authentic texts) and the certified true copies) and C.N.553.2013.TREATIES.XXVI-8 of 19 August 2013 (Corrections); C.N.297.2013.TREATIES.XXVI-8 of30 May 2013 (Proposal of corrections to the Russian authentic text and the certified true copies) and C.N.584.20 13. TREA TIES.XXVI-8 of 13 September 2013 (Corrections ). Note: The Treaty was adopted on 2 Apríl 2013 by resolution 67/234B during the sixty-seventh session of the General Assembly ofthe United Nations. The Treaty shall be open for signature at the United Nations Headquarters in New York by all States from 3 June 2013 until its entry into farce.
Participant
Signature
Albania........................................................ . Angola ........................................................ . Antigua and Barbuda .................................. . Argentina .................................................... . Australia...................................................... . Austria ........................................................ . Bahamas ...................................................... . Bahrain........................................................ . Bangladesh.................................................. . Barbados ..................................................... . Belgium ...................................................... . Belize .......................................................... . Benin ........................................................... . Bosnia and Herzegovina ............................. . Brazil .......................................................... . Bulgaria ...................................................... .
3 Jun 24 Sep 3 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun 21 Nov 26 Sep 25 Sep 3 Jun 3 Jun 3 Jun 25 Sep 3 Jun 2 JuJ
2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013
Burkina Faso ............................................... . Burundi ....................................................... . Cabo Verde ................................................. . Cambodia .................................................... . Chad ............................................................ . Chile ............................................................ . Colombia .................................................... .
3 Jun 3 Jun 25 Sep 18 Oct 25 Sep 3 Jun 24 Sep
2013 2013
Approval(AA), Acceptance(A), Provisional application Accession(a), under article 23(n) Ratification 19 Mar 2014 12 Aug 2013 n
12 Aug 2013
2 Apr
2014
2013 2013 2013 2013 2013 XXVI 8. DISARMAMENT
Participant
Signature
Comoros ...................................................... .
26 Sep
2013
Congo .......................................................... . Costa Rica ................................................... .
25 Sep
2013 2013
Cóte d'Ivoire ............................................... . Croatia ........................................................ . Cyprus ......................................................... . Czech Republic ........................................... . Denmark 1 ••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Djibouti ....................................................... . Dominica .................................................... . Dominican Republic ................................... . EI Salvador ................................................. .
3 Jun 3 Jun 3 Jun
2013
3 Jun 1 Oct 3 Jun
2013
Gabon.......................................................... . Germany ..................................................... . Ghana .......................................................... .
3 Jun 24 Sep
Greece ......................................................... . Grenada ....................................................... .
3 Jun 3 Jun 24 Jun 29 JuJ
Guatemala ................................................... . Guinea......................................................... . Guinea-Bissau ............................................. . Guyana ........................................................ . Haiti ............................................................ . Honduras ..................................................... . Hungary ...................................................... . Iceland ........................................................ . Ireland ......................................................... . Italy ............................................................. . Jamaica ....................................................... . Japan ........................................................... . Kiribati ........................................................ . Latvia .......................................................... . Lesotho ....................................................... . Liberia......................................................... . Libya ........................................................... . Liechtenstein ............................................... . Lithuania ..................................................... . Luxembourg................................................ . Madagascar ................................................. . Malawi ........................................................ . Malaysia...................................................... .
2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013
2013 2013 2014 2013 2013
25 Sep 3 Jun 25 Sep 4 Jun
2013 2013 2013 2013 2013 2013
9 JuJ
9 Jan 26 Sep
2013 n
2 Apr
2014 n
2Apr 2Apr
2014 n 2014 n
2Apr
2014 n
2013 2013 2013
26 Sep 3 Jun 21 Mar 25 Sep 3 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun
3 Jun 3 Jun 3 Jun 25 Sep
25 Sep
2013 2013
3 Jun 3 Jun 3 Jun
5 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun 25 Sep
Estonia ........................................................ . Finland ........................................................ . France ......................................................... .
Approval(AA), Acceptance(A), Provisional application Accession(a), under article 23(n) Ratijication
2013 2013 2013 2013 2013
2 Apr 2 JuJ
2 Apr
2014n 2013 n
2014 n
25 Sep
2013
2 Apr
2014
2Apr
2014AA
2Apr 2Apr
2014 2014 AA
2Apr 2Apr
2014 2014
2Apr
2014
21 Oct
2013
4 JuJ
2013
2 Apr 2 JuJ 2 Apr 2 Apr
2014 2013 2014 2014
2 Apr
2014
2013 2013 2013 2014 2013
XXVI 8. DISARMAMENT
2
Participant
Signature
Mali ............................................................. . Malta ........................................................... . Mauritania ................................................... . Mexico ........................................................ . Mongolia..................................................... . Montenegro ................................................. . Mozambique ............................................... .
3 Jun 3 Jun 3 Jun 3 Jun 24 Sep 3 Jun 3 Jun 25 Sep 3 Jun 3 Jun 24Mar 12Aug
Nauru .......................................................... . Nether!ands ................................................. . New Zealand ............................................... . Niger ........................................................... . Nigeria ........................................................ . Norway ....................................................... . Palau ........................................................... . Panama. ....................................................... . Paraguay ..................................................... . Peru ............................................................. . Philippines .................................................. . Poland ......................................................... . Portugal ....................................................... . Republic ofKorea....................................... . Republic ofMoldova .................................. . Romania ...................................................... . Rwanda ....................................................... . Samoa ......................................................... . Senegal ........................................................ . Serbia .......................................................... . Seychelles ................................................... . Sierra Leone ................................................ . Slovakia ...................................................... . Slovenia ...................................................... . South Africa................................................ . Spain ........................................................... . St. Kitts and Nevis ...................................... . St. Lucia ...................................................... . St. Vincent and the Grenadin es .................. . Suriname ..................................................... . Swaziland .................................................... . Sweden........................................................ . Switzer!and ................................................. . The former Yugoslav Republic ofMacedonia
3 Jun 3 Jun 3 Jun 19 Jun 24 Sep 25 Sep 1 Jul 3 Jun 3 Jun 10 Sep 3 Jun 5 Jun 25 Sep 3 Jun 12Aug 3 Jun 25 Sep 10 Jun 3 Jun 25 Sep 3 Jun 5 Jun 3 Jun 3Jun 3 Jun 4 Sep 3Jun 3 Jun 25 Sep
Togo ............................................................ . Trinidad and Tobago .................................. .
3Jun 3 Jun
2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2014 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013
Approval(AA), Acceptance(A), Provisional application Accession(a), under article 23(n) Ratification
25 Sep
12 Feb
3 Dec 2 Apr
2013 2014
2013 n
25 Sep
2013
2014 n
12 Aug 2013 12 Feb 2014 ll Feb
2014
2 Apr
2014
12 Aug 2013 n
2 Apr
2014 n
2 Apr 2 Apr
2014 2014
3 Jun
2013 n
2 Apr
2014
2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013
6 Mar 2014 25 Sep
2013 n
25 Sep
2013
XXVI 8. DISARMAMENT
3
Participant
Approval(AA), Acceptance(A), Provisional application Accession(a), under article 23(n) Ratijication
Signature
Turkey ......................................................... . Tuvalu ......................................................... . United Arab Emirates ................................. . United Kingdom ofGreat Britain and Northem Ireland ................................................... . United Republic ofTanzania ...................... . United States of America............................ . Uruguay ...................................................... . Vanuatu ....................................................... . Zambia ........................................................ .
2 JuJ 3 Jun 9 JuJ
2013 2013 2013
3 Jun 3 Jun 25 Sep 3 Jun 26 JuJ 25 Sep
2013
2 Apr
2014 n
2 Apr
2014
2013 2013 2013 2013 2013
Declarations and Reservations (Unless otherwise indicated, the declarations and reservations were made upon acceptance, accession, approval, ratijication or provisional application.)
BELGIUM
7 June 2013
Declaration: "This si~ature enga_ges also the Walloon Re~ion, the Flemish Regwn and the Brussels-Capital Region.'
Notes: Upon its Approval of the Treaty, the Government of Denmark notified the Secretary-General of the following: "The Treaty shall not apply to the Faroe Islands and Greenland until further notice."
XXVI 8. D!SARMAMENT
4
XXVI 8. DISARMAMENT
5
UNITED NATIONS ,~OSTAL..
NATIONS UNIES
AOOAE$S·----~ORES5Lt POSTAL.E.
UNITEO NA.TlONS.
CABLE AOORESs-ADRJJ:SSE TJ:LEQRAPHtQVE
N.Y.
100f1
UNATIOHS NIEWVCAK
Reference: C.N.350.2013.TREATIES-XXVI.8 (Depositary Notification)
ARMS TRADE TREA TY NEW YORK, 2 APRIL 20 13 CZECH REPUBLJC: SIGNATURE
The Secretary-General ofthe United Nations, acting in his capacity as depositary, communicates the following: The above action was effected on 3 June 2013.
3 June 2013
Attention: Treaty Services ofMinistries ofForeignAffairs and ofinternational organizations concerned. Depo si tary notifications are issued in electronic fonnat on ly. Depositary notifications are made available to the Pennanent Missions to the United Nations in the United Nations Treaty Collection on the Internet at http://treaties.un.org, under "Depositary Notifications (CNs)". In addition, the Pennanent Missions, as well as other interested individuals, can subscribe to receive depositary notifications by e-mail through the Treaty Section's "Automated Subscription Services", which is also available at http://treaties.un.org.
I hereby certify that the foregoing text is a true copy of the Arms Trade Treaty, adopted by the General Assembly of the United Nations on 2 Apríl 2013, the original of which is deposited with the Secretary-General ofthe United Nations.
commerce des armes, adoptée par I'Assemblée générale des Nations Unies le 2 avril2013, dont l'original se trouve déposé aupres du Secrétaire général des Nations Unies.
For the Secretary-General, The Legal Counsel (Under-Secretary-General for Lega! Affairs)
Pour le Secrétaire général, Le Conseiller juridique (Secrétaire général adjoint aux affaires juridiques)
United Nations New York, 13 May 2013
Je certifie que le texte qui précede est une copíe conforme du Traité sur le
Organisation des Nations Unies . New York, le 13 mai 2013
