254
9. funkční období
254 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě
2014
Návrh usnesení
SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě
Senát Parlamentu České republiky dává souhlas
k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě
Předkládací zpráva pro Parlament České Republiky
V oblasti silniční dopravy jsou bilaterální vztahy s nástupnickými státy Socialistické federativní
republiky
Jugoslávie
stále
upraveny
původní
Dohodou
mezi
vládou
Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě ve znění vyhlášky Ministra zahraničních věcí publikované pod č. 72/1963 Sb., ve znění č. 1/1981 Sb. (dále jen „Dohoda“), do níž jednotlivé státy
sukcedovaly.
Jelikož
tato
Dohoda
již nevyhovuje
současným
podmínkám,
je nezbytné postupně sjednat s těmito nástupnickými státy nové dvoustranné smlouvy o mezinárodní silniční dopravě. Sjednání Smlouvy o mezinárodní silniční dopravě s Bosnou a Hercegovinou je navíc vyvoláno zájmem bosenské strany, která jej iniciovala. Ve dnech 04. – 05. 09. 2012 se v Sarajevu uskutečnilo bilaterální jednání Smíšené komise pro mezinárodní silniční dopravu ustanovené na základě čl. 13 Dohody, v rámci něhož proběhlo mimo jiné i expertní jednání o návrhu nové smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě (dále jen „Smlouva“). Návrh textu Smlouvy vychází ze vzorové dohody, který byl schválen v rámci vnitroresortního a meziresortního připomínkového řízení na konci roku 2009. Cílem Smlouvy je vytvoření komplexního rámce pro provozování mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravy mezi oběma státy. V oblasti osobní dopravy Smlouva upravuje podmínky provozování pravidelné (linkové) dopravy, kyvadlové dopravy a příležitostné dopravy. Smlouva upravuje v případě linkové dopravy především povolovací řízení, včetně náležitostí žádosti o udělení licence k provozování linkové dopravy. V kyvadlové dopravě Smlouva stanoví kromě úpravy povolování provozování tohoto druhu dopravy rovněž kontrolní doklady pro tento typ přepravy. Pokud se jedná o příležitostnou dopravu, Smlouva zdůrazňuje skutečnost, že se provozování tohoto druhu osobní dopravy řídí dohodou INTERBUS1, jejímiž smluvními stranami jsou Česká republika i Bosna a Hercegovina. Dále Smlouva v této oblasti upravuje institut tzv. místních výletů. V oblasti nákladní dopravy Smlouva upravuje povolovací systém a stanovuje typy přeprav, které nevyžadují povolení. Ministerstvo dopravy především z důvodu zachování hospodářské
1
Dohoda o mezinárodní příležitostné přepravě cestujících autokarem a autobusem (INTERBUS)
1
stability a profitability českých (národních) dopravců, jakož i např. z důvodu ochrany životního prostředí ve vazbě na stáří vozového parku, nepovažovalo za přínosné, aby oblast nákladní
dopravy
v relaci
mezi
Českou
republikou
a
Bosnou
a
Hercegovinou
byla liberalizována. Ve Smlouvě jsou taktéž upraveny povinnosti dopravců a sankce, které je možné uložit dopravcům v případě porušení Smlouvy. Smlouva rovněž zakotvuje institut tzv. Smíšené komise, jejímž cílem je řešení běžných otázek, které se mohou vyskytnout v souvislosti s výkladem a prováděním této Smlouvy. Smluvní strany na základě dosavadní pozitivní spolupráce nepovažovaly za nutné, aby do Smlouvy bylo zahrnuto ustanovení ohledně řešení sporů. Takovýto postup je v oblasti mezinárodní silniční dopravy zcela obvyklý, neboť spory, pokud se nějaké vyskytují, jsou zpravidla spory mezi státem a dopravcem, a nikoliv spory mezi státy, jakožto smluvními stranami, navzájem. Závěrečná ustanovení Smlouvy upravují podmínky, kdy původní výše uvedená Dohoda uzavřená se Socialistickou federativní republikou Jugoslávie pozbude platnosti. Závazky,
které
vyplývají
ze
Smlouvy,
považují
obě
strany
za
realizovatelné,
neboť jsou obdobné jako závazky, které vyplývají v současné době z výše uvedené Dohody uzavřené se Socialistickou federativní republikou Jugoslávie. Usnesením vlády České republiky ze dne 28. listopadu 2012 č. 882 vláda vyslovila souhlas se sjednáním Smlouvy a současně doporučila prezidentu republiky, aby ratifikoval podepsanou Smlouvu po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky. Smlouva byla podepsána dne 22. května 2013 v Lipsku. Za Českou republiku podepsal Smlouvu ministr dopravy České republiky pan Zbyněk Stanjura, za Bosnu a Hercegovinu pak byla Smlouva podepsána ministrem komunikací a dopravy Bosny a Hercegoviny panem Damirem Hadžićem. Vstup této Smlouvy v platnost a ani její následné provádění nebude mít dopad na státní rozpočet. Smlouva je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
2
Smlouva je předkládána jako prezidentská smlouva s ohledem na skutečnost, že Smlouva obsahuje mj. ustanovení upravující práva a povinnosti osob a daňové a celní záležitosti [viz čl. 49 písm. a) a e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů]. K ratifikaci Smlouvy je tedy třeba souhlasu Parlamentu, přičemž se jedná o Smlouvu, která je přímo vykonatelná, tudíž k jejímu provedení není třeba přijetí zákona. Smlouva je opětovně předkládána k ratifikaci z důvodu jejího neprojednání v 6. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
V Praze dne 11. března 2014
předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.
3
