Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech. Kultura bez omezení a překážek. Čtyřleté granty v Praze se staly jablkem sváru

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

3 2005

Kultura bez omezení a překážek Čtyřleté granty v Praze se staly jablkem sváru Malá sonda do kultury Královéhradeckého kraje Slovácké muzeum a kronikáři Nejstarší planetárium je v Hradci Králové Projekt Jihočeský folklor 2005 Hornické muzeum na vrchu Landek Zámek Velké Březno a hrabě Chotek Program Česká hudba 2004 je minulostí

Ročník XV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 3. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: 234 092 866, fax: 22 81334 09 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994

Obsah

Kultura bez omezení a překážek ............... 3 Čtyřleté granty jablkem sváru .................... 5 Přívětivá knihovna v Opavě ....................... 8 Malá sonda do kultury Královéhradeckého kraje ......................... 12 Dřevohostice a kultura... ......................... 15 Slovácké muzeum a kronikáři ................. 18 Vyškovský Besední dům ......................... 19 Nejstarší planetárium je v Hradci Králové .................................. 21 Projekt Jihočeský folklor 2005 ................. 23 Propagátoři tradic čestnými občany Vsetína ........................ 25 Za muzejními exponáty do podzemí ....... 27 Regionální badatelské centrum po roce .. 28 Zámek Velké Březno a hrabě Chotek ...... 30 Činoherní studio Ústí nad Labem ............ 32 Program Česká hudba 2004 ................... 33 Symbióza moderního umění s barokem .. 35 Klub „Hezky česky“ .................................. 37 Oáza české kultury v Bratislavě .............. 38 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové .................................... 43 Příloha: Umíme vůbec česky? aneb Slova, slova, slova... (PhDr. A. Mockovčiaková)

Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Na titulní straně: Těžní věž v hornickém muzeu na vrchu Landek, foto archiv muzea Uzávěrka čísla 4/2005 – 21. 2. 2005 Uzávěrka čísla 5/2005 – 21. 3. 2005 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

Místní Kultura

Úvodník

Kultura bez omezení a překážek Než jsem vzala do ruky pero, tedy než jsem zasedla ke klávesnici, přemýšlela jsem, kolika různými způsoby se dá vyložit slovo sociální. Velmi zjednodušeně vzato, sociální = společenský. To je ovšem velmi strohý výklad, protože obě slova mají jemné nuance, pro které je v mnoha slovních spojeních nelze zaměnit. Slovo společenský se běžně chápe jinak. Zkuste použít slovo sociální např. u spojení společenský ples, společenská místnost či společenský život. A naopak – sociální zařízení. Ještě chvíli jsem namáhala svou vlastní hlavu, abych posléze sáhla po oblíbeném výkladovém slovníku. (Škoda, že se do jejich útrob nepodíváme častěji, protože mnoho nedorozumění mezi lidmi vzniká proto, že používají slov, aniž by znali jejich skutečný či přesný význam.) Uspokojil mne Masarykův slovník naučný, který slovo sociální vykládá dvěma způsoby: 1) vše, co se týká společnosti vyúsťující ve vědní obor (sociologii); 2) v užším slova smyslu se slovo sociální použije tam, kde se jedná o vrstvy obyvatel hmotně a „sociálně“ slabších, a v tomto případě se sice slovo společenský používá méně častěji, ale záměna je myslitelná. Zejména pak budeme-li, mít na mysli jedince se zdravotním postižením, můžeme mezi sousloví lidé se společenským a lidé se sociálním handicapem položit rovnítko. Znamená to, že tyto bytosti byly postaveny na životní startovní čáru oproti ostatním společenským vrstvám s oslabením a je větší pravděpodobnost, že budou sociálně (společensky i hmotně) strádat. Fyzické nebo psychické postižení zcela jistě patří k těm faktorům, které ztěžují jedinci zvládnout snadno život a vyrovnat se zdravým spoluobčanům. Je sice pravda, že mnozí z nich se postavili k osudu čelem a některé líné, ale jinak zdravé osoby by mohli ještě podporovat. Nebudu řešit, jestli lenost není koneckonců také postižení, ale jestli ano, určitě se dá snadněji překonat, než např. ztráta zraku, sluchu, nohy či chromozomu. Prá-

3 / 2005

vě pro tu danou osudovou nepřízeň je povinností společnosti jako celku vnímat tyto problémy a řešit je. Věřím tomu, že pokud se tak neděje, není to ve většině případů díky zlé vůli. Je to „jen“ nevšímavost, nedostatek empatie nebo chybějící sociální inteligence. Ale může to být také tím, že se prostě k člověku zdravému potřebná informace nedonese. Ovšem společenský trend je v této oblasti příznivý a objevuje se stále více dobrých příkladů a nápadů, jak postupovat, aby lidé s handicapem neměli problém se samozřejmými věcmi, mezi které spadá i dostupnost kultury. Také proto se bude časopis Místní kultura v nadcházejícím čase věnovat problémům lidí se zdravotním handicapem více, než v minulém období. Poptáme se, jak se lidem s postižením žije na různých místech naší republiky a zda úřady všech úrovní mají přehled o tom, kolik postižených občanů na jejich území žije a jaké mají problémy. Zda ve svých koncepčních a grantových plánech počítají s podporou této minoritní skupiny obyvatel a jaká je realita. Zda se budují bezbariérové přístupy do kulturních zařízení včetně informačních a turistických center atd. Zkusíme se zeptat všude tam, kde vzniknou dobré nápady a předáme zkušenosti dál. Počítáme s podněty všech, ale zejména lidí, kterých se to nejvíce týká. Obrátíme se s prosbou o spolupráci na organizace sdružující zdravotně postižené spoluobčany a budeme zveřejňovat všechny informace a postřehy. Nejde totiž jenom o zpřístupnění pasivního vnímání kultury, ale i o prostor, peníze a další podmínky pro aktivní provozování kulturních zálib, o cestování apod. Učit se musíme všichni, jedni přijímat podanou ruku, druzí pomáhat, ale neobtěžovat. V stejném duchu se zaměříme také na seniory a jejich možnosti. Ti mohou mít v mnohém podobný handicap – potíže týkající se společenských kontaktů, mobility, hmotného zabezpečení a jiné. Ludmila Kučerová

3

www.mistnikultura.cz Nedílnou součástí práce redakčního týmu časopisu Místní kultura je jednak vydávání informačního servisu aktualit týkajících se kultury (někteří jej dostáváte, ostatní si jej mohou objednat) a v neposlední řadě příprava webových stránek. Novou verzi jsme spustili vloni v květnu, nyní jsme tak trochu rekapitulovali a o výsledky se chceme s vámi podělit. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že nejsilnějším měsícem loňského roku co se unikátních návštěv, ale i počtu prohlédnutých stran týče, byl říjen. Za loňských osm měsíců jsme zaznamenali více jak 3895 unikátních návštěv, zaregistrovalo se 39 čtenářů. Rekord prohlédnutých stránek v jednom dni trhly naše stránky letos 13. ledna – celkem 1775. Připomínám, že rovnou na web a přímo z něj nám můžete zasílat příspěvky, náměty na ankety a diskuzní fóra, jejichž výsledek by vás samotné zajímal, nebo si myslíte, že by zaujal celou kulturní komunitu. Na levé straně v odstavci „Menu“ najdete heslo: Napište nám článek. Po jeho napsání (či přenesení z jiného média, např. diskety) stisknete dole „Náhled“ a pokud jste s textem spokojeni, odklepnete OK... Starší ročníky tištěné verze časopisu najdete vpravo pod odkazem Ročník 2005, 2004 a 2003 – k dispozici jsou zde seřazená jednotlivá čísla a za nimi přílohy (nejčastěji stahovanými čísly jsou 4/2004 a 5/2004 – každé 119x). Soubory jsou ve formátu PDF, z kterého je možné pro vlastní potřebu texty kopírovat. Samozřejmě stále platí, že svými příspěvky můžete ovlivnit také obsah tištěné verze časopisu. Harmonogram uzávěrek jsme rozeslali v některém loňském IS, ale pro jistotu a také pro ty, kteří informační servis neodebírají, je zveřejněn na našich webových stránkách: WWW.MISTNIKULTURA.CZ. Všechno na světě je v pohybu, a tak i naše webové stránky se budou měnit. To, že k lepšímu (doufám), se mi nechce deklarovat, ale jak moc, bude záležet také na vás. Napadá mne, že se nedávno říkalo, kdo není na webu, jako by neexistoval. Já glosuji: „Na webu je už nyní kdekdo, ale někteří, jako by tam nebyli.“ Budeme se snažit stránky vylepšovat, a pokud máte s jejich užíváním nějaký problém či vám něco chybí, napište nám. Ludmila Kučerová

Měsíční historie návštěvnosti stránek Měsíc

Unikátní návštěvy

Počet návštěv

Stránek

Květen 2004

161

249

3965

Červen 2004

344

707

5465

Červenec 2004

344

730

6749

Srpen 2004

442

903

6172

Září 2004

530

1007

8137

Říjen 2004

749

1131

10249

Listopad 2004

673

1130

8751

Prosinec 2004

652

1017

7475

Celkem

3895

6874

56963

4

Unikátní návštěvy = Počet klientů (IP adres), kteří přišli na stránky (a kteří si prohlédli alespoň jednu stránku). Toto číslo odpovídá číslu různých fyzických osob, které navštívily stránky kterýkoli jeden den. Počet návštěv = Návštěvník je definován jako každý nový příchozí nebo ten, kdo se na stránky nepřipojil posledních 60 min. Stránky = Počet kolikrát byla stránka na tomto serveru zhlédnuta.

Místní Kultura

Granty

Čtyřleté granty jablkem sváru Rada hl. města Prahy rozhodla ve věci rozdělení grantů pro oblast kultury. Rozdělí více jak 10 mil. Kč mezi žadatele, jejichž požadavek nepřevyšuje 200 tis. Kč. S dalšími žádostmi o grant na projekty přesahující 200 tisíc Kč v celkové navrhované výši 16 mil. 790 tis. Kč rada souhlasila a ke schválení je předložila pražskému zastupitelstvu na zasedání 27. ledna. Grantový systém hl. m. Prahy pro oblast kultury je rozdělen do tematických oblastí; roční granty obsahují 8 témat, (čtyřleté, určené na podporu pražských profesionálních uměleckých subjektů, jsou zatím zařazeny do jednoletých, viz níže). Rada hl. m. Prahy přiděluje finanční příspěvky na projekty do 200 tisíc korun, o vyšších částkách rozhoduje Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Příslušná komise posuzovala 448 žádostí, z nichž 173 bylo doporučeno ke kladnému vyřízení. Celková částka, se kterou se pro letošní rok počítá na kulturní granty, je 72 mil. 230 tis. Kč. Přidělení čtyřletých grantů je odloženo „Pokud jde o žadatele, kteří se ucházeli o čtyřleté granty, bylo doporučeno, aby jim tyto granty byly přiděleny na rok 2005 jako jednoleté s opcí na další tři roky. Rada s tím souhlasila a o jejich přidělení v celkové částce 45 milionů 350 tisíc korun rozhodne zastupitelstvo,“ řekl radní pro kulturu Igor Němec. Dodal, že pro příští rok budou schválení příjemci vyzváni k doplnění údajů, nebudou tedy muset podávat novou žádost. „4 body pro kulturu“ Vloni na podzim vznikla v Praze právě v souvislosti se schvalovanými návrhy na přidělení příspěvků na čtyřleté období bouřlivá atmosféra. Zejména pak návrh vysoké částky pro pražskou Akropolis, výrazně převyšující ostatní příspěvky, vzedmul vlnu nevole. Část pražské kulturní veřejnosti, která už od roku 2000 upozorňovala na kontroverzní rozdělování grantů, se veřejně ohradila. Svoji nespokojenost vyjádřila veřejnými protestními shromážděními a peticí. V listopadu se zúčastnili její iniciátoři jednání výboru kultury, ochrany památek a cestovního ruchu ZHMP, kde vznesli následující požadavky: pro3 / 2005

jednat čtyřleté granty v přímé souvislosti s jednoletými, vytvořit expertní skupinu pro posouzení všech žádostí o čtyřleté granty, přítomnost odborníků na jednání komise a prozkoumání všech žádostí kontrolním výborem ZHMP, zda splňují podmínky výběrového řízení. Petice byla zacílena na dosažení koncepčního transparentního rozdělování těchto veřejných peněz. Radní Igor Němec nám dne 25. 1. 2005 sdělil, že všechny žádosti o čtyřletý grant byly podrobeny kontrole, která neshledala žádné závady. Praha nyní připravuje nové grantové schéma, na kterém, podle slov radního, spolupracuje s kulturní veřejností. Na opačném břehu nespokojenost Jenže umělci jsou nespokojení a i nadále poukazují na disproporční rozdělení peněz na tento rok. Zástupci Iniciativy „4 body pro kulturu“ (4BPK) 27. ledna opět veřejně protestovali před zasedáním Zastupitelstva hl. m. Prahy a navrhují odvolání stávající grantové komise a vytvoření nové se zástupci expertů. Kritizují vzešlý návrh, který podle nich zcela nezakrytě ignoruje vyjádření odborných hodnotitelů. Vzhledem k tomu, že komise je složena pouze ze zastupitelů, domnívají se, že hlavní slovo při rozdělování peněz na kulturu mají zákulisní politická jednání a dohody, což považují za nepřijatelné. Iniciativa 4BPK zároveň vítá aktivitu pražského primátora Pavla Béma (viz tisková zpráva dále), který v reakci na požadavky iniciativy v polovině ledna zahájil sérii tří workshopů na téma financování kultury v Praze. Zástupci iniciativy připravují podkladové materiály pro workshopy tak, aby výsledkem mohla být jasná pravidla a celý systém grantového řízení byl dostatečně transparentní.

5

Iniciativu 4BPK zatím podpořilo 261 jednotlivců napříč kulturní obcí, ale také Rada českého střediska Mezinárodního divadelního ústavu (ITI) sdružující 13 uměleckých asociací a svazů (např. Asociace profesionálních divadel ČR, Mezinárodní unie loutkářů, Herecká asociace, Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež a další) Aktuální informace: WWW.DIVADLO.CZ/4BODY

Workshopy o pražské kultuře Z tiskové zprávy vydané dne 28. 1 2005 Druhý workshop věnovaný Pražské kultuře jednal dne 28. 1. 2005 v Rezidenci primátora ve třech pracovních skupinách. První z nich se zabývala granty udělovanými hl. m. Prahou, druhá měla téma Živá kultura v Praze, současné trendy a třetí Kultura, ekonomika, legislativa. Účastníci prvního workshopu, pořádaného před čtrnácti dny, volně diskutovali o financování pražské kultury a vymezili problémy. V druhém už zástupci kulturní scény, samosprávy a státní správy hledali konkrétní řešení a postupy, které se mají stát součástí kulturní politiky Prahy a grantového systému. Cyklus workshopů s touto nosnou myšlenkou svolal primátor Prahy MUDr. Pavel Bém a jednání se zúčastnilo na šedesát zástupců pražské kultury. Diskuse bude pokračovat počátkem února třetím jednáním, které by mělo zformulovat dosavadní závěry a navrhnout konkrétní řešení jednotlivých problémů nebo alespoň jeho principy. Primátor Pavel Bém na prvním workshopu všem přítomným řekl, že podpora Prahy kultuře je z hlediska možností městského rozpočtu maximální, stát a poslanecká sněmovna nejsou naopak pražské kultuře příliš nakloněny, a všechna kulturní zařízení by samozřejmě chtěla a potřebují více peněz. Praha proto nemůže být jediným donátorem této oblasti ve městě. Musí ale trvale hledat způsob, jak vytvořit co nejlepší prostředí pro získávání financí na kulturu z různých zdrojů a co nejlépe využít peníze z městského rozpočtu. Předpokládá to definovat pravidla hry, která dávají rovnou příležitost získat finance všem, a usnadnit zprů-

6

hlednit rozhodovací proces. Proto se na ně (kulturní veřejnost – pozn. redakce) obrací s žádostí, aby městu pomohli tato pravidla stanovit, a to jak z hlediska kvality, tak z pohledu efektivity vynaložených peněz. To je úkolem série workshopů a tím byly zhruba vymezeny i mantinely dnešního jednání. Ludmila Kučerová Pozn. redakce: Škoda, že dobrý nápad přidělovat realizátorům projektů peníze na čtyři roky, je znehodnocen kontroverzním přístupem při jejich rozdělování. Je samozřejmé, že nelze uspokojit všechny, ale stanovení pravidel a jejich dodržování a průhlednost rozhodování je základ, který se dá jen těžko zpochybnit. Eventuální polemiky se pak mohou vést výhradně v odborné rovině. GRANTY VSETÍN (31 tis. obyv.): Vsetínská radnice získala od Ministerstva pro místní rozvoj a ze zdrojů Evropské unie dotaci ve výši 10 mil. Kč, kterou použije na přestěhování knihovny do nových prostor. Projekt si vyžádá náklady kolem 13 mil. Kč. V jeho rámci budou v nové knihovně provedeny drobné stavební úpravy a zmodernizováno vnitřní vybavení, např. počítačová síť. (Rovnost-Deník Břeclavska, 24.11.2004) OPAVA (62 tis. obyv.): Do 14. 1. se na opavském magistrátu přijímají žádosti o granty. Na kulturu je vyčleněna částka ve výši 1,7 mil. Kč, z toho na soustavnou kulturní činnost mládeže včetně prezentace města 1 mil., zbytek 700 tis. na podporu kulturních akcí. (Opavský a hlučínský deník, 30.12.2004)

EKONOMIKA PRAHA, ČR: V rozpočtu Ministerstva kultury chyběly i v roce 2004 nejméně 2 miliardy Kč k tomu, aby částka dosáhla 1 procenta ze státního rozpočtu, jak je v Evropě obvyklé. Od tohoto cíle se rozpočet resortu kultury již 6 let neustále vzdaluje. Ministerstvo má ročně k dispozici necelých 6 miliard Kč, včetně rozpočtu církví. (Např. 600 mil. Kč je ročně vypláceno na platy duchovních.) Podíl výdajů na kulturu činí přibl. 0,66 %. (Moravskoslezský deník, 29.12.2004)

Místní Kultura

Informatika NADACE LANDEK OSTRAVA

vypisuje 2. kolo výběrového řízení na udělení nadačních příspěvků pro projekty přijaté do Nadačního programu roku 2005. Tematické okruhy pro přihlášky: 1. Záchrana a údržba hornických památek a dokumentů. 2. Ekologická záchrana a obnova lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo kdykoliv v minulosti souvisely. 3. Osvětová činnost s tematikou hornictví, hornické historie a geologie. 4. Podpora kultury v regionu i mimo něj. Projekty zpracované podle „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“ spolu s vyplněným formulářem přihlášky do výběrového řízení podle nových zásad s uvedením záměrů a cílů projektu musí být doručeny nadaci do termínu 31. března 2005 na adresu: Nadace LANDEK Ostrava, Prokešovo náměstí 6, 728 30 Ostrava nebo elektronickou poštou na adresu [email protected]

Zásady pro poskytování nadačních příspěvků a závazné formuláře přihlášky do výběrového řízení je možno získat na adrese nadace, informace na telefonních číslech 596 262 228 a 605 744 403, nejlépe však na internetových stránkách nadace: WWW.VOLNY.CZ/NADACE-LANDEK, kde jsou uvedeny veškeré potřebné údaje o podkladech pro přihlášky. Výsledek výběrového řízení sdělí nadace přihlašovateli po ukončení výběrového řízení na jím udanou adresu. Správní rada, která o výsledku rozhoduje, nevrací přihlášené projekty a rovněž nesděluje důvody nepřijetí projektu.

www pro vás

Na webových stránkách WWW.FOLKLORWEB.CZ – lidová kultura na Moravě, najdete články, kalendář akcí, seznam souborů a další informace. Pod heslem Regiony je umístěno zeměpisné a historicko-národopisné vymezení, architektura, hudba, tanec, kroje atd. 3 / 2005

Knihovna bez bariér Odborný seminář „Knihovna bez bariér“ je připravován s cílem věnovat se praktickým věcem, se kterými se setkávají knihovníci při práci s handicapovanými uživateli. Cílem semináře je zprostředkovat poznatky a dobré zkušenosti v práci s těmito uživateli. Do programu hodláme zařadit informace o činnosti a novinkách, které připravuje Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. Macana v Praze, výměnu zkušeností z práce ve zvukových knihovnách. V rámci semináře proběhne exkurze do Základní školy pro nevidomé a slabozraké v Opavě, prezentace pomůcek, setkání s nevidomými uživateli, setkání s tvůrci webu WWW.HELPNET.CZ apod. Chceme se také věnovat způsobům komunikace (mezi knihovníky a uživateli), hodláme seznámit účastníky se základy znakové řeči, představit krizové centrum Slunečník a nabídnout praktická cvičení v komunikaci s psychologem. Samostatný blok bude věnován práci s dyslektickými dětmi – prezentace projektu „Handicap jako přednost“ – oceněný projekt Městské knihovny ze Dvora Králové. Nabízí jednu z cest, jak také mohou spolupracovat veřejná knihovna a základní škola. Ukazuje, jak lze využít potenciál, kterým disponuje knihovna, a jakým způsobem je možno v prostředí, jež je oproti škole méně formální, pomáhat při nápravě specifických poruch učení. Závěrečný den chceme věnovat práci s uživateli s mentálním postižením. Přihlášky na seminář a podrobné propozice budou rozesílány přes elektronickou konferenci Knihovna a Region v polovině února. Mgr. Zuzana Bornová, ředitelka KPBO KNIHOVNY PROSTĚJOV (49 tis. obyv.): Na začátku prosince 2004 byl v Městské knihovně uspořádán další seminář pro místní knihovníky v regionu. Bylo zde konstatováno, že se po 3 letech společného snažení obecní knihovny, nad jejichž budoucností visel otazník, podařilo téměř stoprocentně zachránit. (Prostějovský týden-Olomoucký den, 15.12.2004)

7

Přívětivá knihovna v Opavě V části honosné budovy postavené počátkem 20. století najdeme Knihovnu Petra Bezruče, která je od roku 1997 příspěvkovou organizací Statutárního města Opavy. Kromě této ústřední knihovny je tu 8 městských poboček, z toho jsou 3 knihovny s profesionálním knihovníkem. Objekt prošel velkými stavebními úpravami, jejichž největší část proběhla v roce 2000.

Regionální funkce Knihovna Petra Bezruče v Opavě (KPBO) je od roku 2002 jednou z 15 pověřených knihoven v Moravskoslezském kraji zajišťujících výkon regionálních funkcí (RF). V opavském okrese se na RF podílejí celkem 4 knihovny, KPBO má na starost 36 neprofesionálních knihoven a pro 10 profesionálních zajišťuje servis výpočetní techniky. Klasický výkon RF představují zejména výměnné soubory, nezanedbatelné je i celoživotní vzdělávání knihovníků, zavádění nových informačních technologií, zlepšování připojení knihoven na internet. Knihovní fond je evidován v jedné řadě (s uvedením lokace), bez ohledu na zdroj, z něhož byl pořízen (jde o finanční prostředky od města, z Ministerstva kultury – na RF, od jednotlivých obcí na základě uzavřených smluv). Vzhledem k poloze Opavy, v blízkosti polských hranic, pokračuje setkávání s polskými knihovníky na společných seminářích i projektech. Zvuková knihovna Slouží výhradně nevidomým a slabozrakým uživatelům. Pracoviště je v provozu od konce

8

roku 1999 a v současné době jeho služeb využívá 121 občanů. Mohou vybírat z více jak 800 titulů zvukových knih, 130 knih a 4 titulů časopisů v braillově písmu, 2 časopisů v černotisku. Služeb této knihovny využívají handicapovaní obyvatelé Opavy a širokého okolí. Patří mezi ně i ZŠ v Opavě pro nevidomé a slabozraké. Úzká je i spolupráce s Charitním domovem ve Vlaštovičkách, kam knihovna 6 až 8 krát ročně vozí větší množství zvukových knih k poslechu. V knihovně je k dispozici zdarma internet pro nevidomé a další pomůcky, které umožní slabozrakým prohlédnout si alespoň některé dokumenty. Existuje i možnost převést text z černotisku do braillova písma a vytisknout jej na speciální tiskárně. Nákup je financován z programu MK „Knihovna 21. století“, v letech 1999 a 2000 byl získán příspěvek od Sorosovy nadace. V loňském roce se na nákup zvukových knih vynaložila částka 40 tisíc Kč. Internetová a multimediální studovna Pracoviště vzniklo v roce 2000, po rozsáhlé rekonstrukci knihovny. Je určeno zájemcům o internet a práci s počítačem, k dispozici jsou výukové CD ROMy. Návštěvnost není vázána na registraci v knihovně, často se však stává, že se z uživatele studovny stává registrovaný čtenář. Vybavení bylo pořízeno z grantu Sorosovy nadace a příspěvku města Opavy. Ve studovně najdeme 10 počítačů s připojením na internet, 2 tiskárny (pro barevný a černobílý tisk) a 2 scannery. Projekční zařízení a promítací plátno je využíváno při vzdělávacích akcích pro pracovníky KPBO i knihovníky z okresu Opava. Toto pracoviště, otevřené 40 hodin týdně, patří k nejvíce navštěvovaným, u počítačů se vloni vystřídalo 11 859 uživatelů. Dvě počítačoMístní Kultura

Informatika vá místa jsou přednostně vyhrazena handicapovaným uživatelům (vloni jich navštívilo studovnu 1181), existuje možnost zapnout i ozvučení počítače pro nevidomé. Do knihovny nejen za knihami Příznivci hudby mohou navštěvovat hudební oddělení, které je v knihovně s malými přestávkami od roku 1988. Nabízí téměř 2 tisíce gramofonových desek, přes 1 tisíc CD disků a kolem 200 kusů magnetofonových kazet. Knihovna pořádá přednášky, výstavy a semináře. V loňském roce vyhlásilo oddělení pro děti a mládež Knihovnický maraton, který přispěl k zdokonalení literárních, výtvarných a dramatických dovedností účastníků. Do soutěže se zapojilo 127 dětí. Výstava prací z této akce proběhla v prosinci a lednu, závěrem byly nejaktivnější děti odměněny na slavnostním dopoledni. Letos se kromě Noci s Andersenem (i s dětmi z družebního polského města Ratiboř) připravují pro čtenáře dva karnevaly, rej čarodějnic a tradiční Malované středy. Eva Veselá KNIHOVNY BOROVÁ LADA (290 obyv., okres Prachatice): Knihovna v Borových Ladech byla založena na Štěpána v roce 1904. Měla tehdy 146 knih a časopisů a vydávala svůj časopis ve formě listu. V rámci oslav 100. výročí založení knihovny byla pokřtěna kniha Karla Petráše Krajem šumavských lad, která zachycuje historii a současnost regionu. (Listy Prachaticka, 27.12.2004) MNICHOVO HRADIŠTĚ (9 tis. obyv., okres Mladá Boleslav): Po 15 letech se Městská knihovna v Mnichově Hradišti vrátila do svého původního sídla a 10. 1. zahájila provoz. Měsíčně ji navštíví průměrně tisíc dospělých čtenářů a další zájemci dětské oddělení. V průběhu roku tato knihovna zprostředkuje více než 36 tis. výpůjček. Vedle klasického půjčování knih a časopisů nabízí i přístup k informacím v internetové síti na 4 samostatných pracovištích. V 1. čtvrtletí tohoto roku bude mít i vlastní webovou prezentaci. (MF Dnes, 10.01.2005) SOKOLOV (26 tis. obyv.): Vedení radnice v Sokolově a Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých otevřely v prosinci nové oddělení městské knihovny určené zrakově postiženým čtenářům. Prozatím nabízí 120 nahraných titulů knih. Na jeho vybudování knihovna získala od Ministerstva kultury příspěvek ve výši 41 tis. Kč, 50 tis. přispěla radnice. Celkové náklady činily 160 tis. Kč. (Sokolovský deník, 17.12.2004)

3 / 2005

Informační centrum v Roudnici nad Labem V přízemí Městského úřadu v Roudnici nad Labem sídlí od léta 2002 informační centrum. Dříve bylo oddělením roudnické městské knihovny, nyní jako součást MěÚ spadá pod odbor školství, kultury a sportu. Jeho služeb využívají zdejší občané, ale i turisté, z nich nejvíce přijíždí z Holandska, Německa, Francie a Velké Británie. O provoz se starají dvě pracovnice, které se domluví také anglicky a německy. K dispozici jsou návštěvníkům dvě internetová místa, jejichž používání je bezplatné. Kromě klasické činnosti – informace o ubytování, dopravě, památkách atd., je nabízena možnost kopírování. Zdarma získá zájemce řadu materiálů, vztahujících se k městu i okolí, včetně Roudnických novin. Prodávají se zde upomínkové předměty – keramika, knihy, videokazety atd. Pracovnice IC vyřizují některé matriční věci – např. ověřování listin a podpisů. K dostupnosti IC pomáhá i dobré značení umístěné u silnic, což ocení zejména turisté. Služby IC je možné využívat ve všední dny, od října do dubna v sobotu dopoledne, od května do září v sobotu do 18 a také v neděli do 16 hodin. [ev] INFORMAČNÍ STŘEDISKA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ (11 tis. obyv., okres Žďár nad Sázavou): V Novém Městě na Moravě radní rozhodli o výstavbě veřejně přístupných infokiosků. Projekt byl zařazen do rozpočtu na rok 2005. Celkem bude nainstalováno 38 kiosků. Investiční akce v celkové výši 9,5 mil. Kč bude financována pomocí strukturálních fondů Evropské unie. Fondy pokryjí zhruba 75 procent nákladů. Další milion bude odčerpán ze státního rozpočtu a město se na projektu bude podílet částkou 1,5 mil. Kč. (Vysočina-Noviny Žďárska, 27.12.2004)

9

Pod touto hlavičkou vychází od začátku února 2005 poněkud neobvyklý deník. Jeho čtenáři se mohou stát všichni, kteří projeví zájem, aby každé ráno na jejich e-mailovou adresu BRUNTÁLSKÝ KURÝR přicházel. Přinese hlavně informace o tom, co se v Bruntále i na Bruntálsku minulý den událo, co se připravuje, co by čtenáři měli vědět ze života města, oblasti, kraje i země a redakce se bude snažit, aby to byly zprávy potřebné. Deník je otevřen příspěvkům, názorům a informacím z firem, škol, organizací či místa bydliště. Neslouží zájmům žádné strany, není určen ani k politickým polemikám, jeho cílem je podpora všech potřebných občanských a podnikatelských aktivit. Důležité je, aby měl své odběratele a spolupracovníky. Zájemci o odběr se mohou přihlásit na e-mailové adrese [email protected] – stačí napsat do předmětu KURÝR. Na uvedenou adresu je možné také posílat příspěvky. INFORMAČNÍ STŘEDISKA

Ptáte se, proč to tvůrci dělají? Hlavní důvod je jediný – chtějí vytvořit prostředí jakési občanské sounáležitosti, pocitu společné odpovědnosti za život v oblasti, která je jejich domovem, což neznamená, že by chtěli zavírat oči před tím, co občany trápí a zneklidňuje. Říkají: „To, co je v našem žití pozitivní, tomu je třeba pomoci. A také si pomáhat navzájem.“ Pokud vás zajímá, za kolik to dělají, dostane se se vám následující odpovědi: „S takovou otázkou bychom se daleko nedostali. Jsou věci, které nelze hodnotit pouze tržně. Připusťme, že chceme dát dohromady lidi, kteří jsou přesvědčeni, že i v tržním prostředí existuje něco jako veřejný zájem.“ [luk]

CHOTĚBOŘ (10 tis. obyv., okres Havlíčkův Brod): V Městské knihovně v Chotěboři vzniká nové Informační centrum, které od ledna zajistí služby pro turisty i obyvatele v plném rozsahu. K dispozici zde bude kopírka, databáze firem, služeb, provozovatelů, lékařské pohotovosti, databáze regionálních osobností a událostí mikroregionu. Náklady na vybudování Infocentra jdou z rozpočtu města. Potřebná částka se pohybuje kolem 0,5 mil. Kč. Město žádá příspěvek MK z grantu VISK 3, pokud by ho dostalo, platilo by jen 30 procent nákladů. (Vysočina-Noviny Havlíčkobrodska, 20.12.2004)

BUDISLAV (420 obyv., okres Svitavy): V r. 2004 začal vycházet dvouměsíčník Budislavský zpravodaj (noviny obce Budislav) v nové úpravě a počítá se s nákladem 250 výtisků. Původně vycházel v počtu 150 výtisků a dostávaly jej všechny budislavské domácnosti. Nyní si noviny budou moci přečíst i rodáci (včetně těch, kteří žijí v zahraničí). Obsah zpravodaje přinese rubriky Ze zastupitelstva obce, Společenská kronika, Pozvánka na kulturní akce (nejen v Budislavi) či Výlet do historie. (Budislavský zpravodaj, č.0, 2004)

MIKULOV (8 tis. obyv., okres Břeclav): V soutěži Náš kraj, v kategorii nejlepší íčko, obsadilo Turistické informační centrum Mikulov první místo. Centrum založila v roce 1993 nevládní nezisková agentura ADONIS. Turistický region Pálava a Lednicko-valtický areál má celkem 8 informačních center, které letos využilo přes 100 tis. návštěvníků. (Rovnost-Deník Břeclavska, 10.12.2004)

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM (17 tis. obyv., okres Trutnov): MěÚ ve Dvoře Králové vydává od roku 1994 časopis nazvaný Vlastivědné čtení. Přináší informace o historii Královédvorska, unikátní fotografie a materiály. Během uplynulých 10 let vyšlo 36 čísel. (Krkonošské noviny, 16.12.2004)

10

MÉDIA

Místní Kultura

Informatika Nemovité kulturní památky přístupné handicapovaným

Hlasová výchova v dětském sboru hrou

Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze vydal za finanční podpory Ministerstva kultury publikaci Seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro osoby se sníženou schopností pohybu. Jejími autory jsou Kateřina Burešová a Ondřej Šefců. Na 75 stránkách formátu A5 se představuje šedesát hradů a zámků v Česku. Každý objekt obsahuje plánek, stručnou historii, popis částí přístupných vozíčkářům, nechybí informace o parkovišti a kontakt (telefon, fax, e-mail, webové stránky). Tiskovinu je možné získat na Ministerstvu kultury, v Národním památkovém ústavu a u Národní rady zdravotně postižených. K dispozici čtenářům bude také ve všech krajských knihovnách. [ev]

NIPOS vydal koncem minulého roku publikaci autorky Aleny Tiché nazvanou Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. Zachycuje poznatky a zkušenosti, které získala autorka za svého bohatého pedagogického působení. Úvahy i praktické náměty byly ověřeny na řadě seminářů pro sbormistry i pro učitele hudební výchovy. Publikace má 95 stránek formátu B5. Po úvodu následuje 7 kapitol (např. Otázky, které by si měl sbormistr položit, Vliv pěvecké techniky na čistotu intonace), závěrem je otištěna bibliografie. Pokud máte o tuto tiskovinu zájem, můžete si ji objednat nebo zakoupit na adrese: NIPOS, P.O. Box 12, Blanická 4, 120 21 Praha 2. Cena je 35 Kč (+ poštovné). [ev]

PUBLIKACE DAMBOŘICE (1,2 tis. obyv., okres Hodonín): Dambořice vydaly koncem roku 2004 brožuru autora Zbyňka Pastyříka o historii Židů. Komunita se zde usadila pravděpodobně již v 16. století. Do současnosti se uchoval hřbitov s cca 300 náhrobky (nejstarší pochází z roku 1700). Částečně zůstala zachována i židovská čtvrť. Po 2. světové válce se žádný ze židovských starousedlíků nevrátil. K nejvýznamnějším stavbám patřila synagoga. V březnu 2004 byly při rekonstrukci návsi odkryty její základy. (Rovnost-Deník Slovácka, 21.12.2004) PRAHA: „Praha 1848 – 1914. Hledání ztraceného města“ – tak zní název knihy známého historika fotografie P. Scheuflera, která sleduje přeměny Prahy ve velkoměsto. Prostřednictvím fotografií přináší obraz zaniklého světa ulic, náměstí, dvorů, tajemných zákoutí, ale i lidí na sklonku éry Království českého, kdy se začalo rodit 20. století. (Fotografie-Magazín, č.1, 2005) ZÁKUPY (2,4 tis. obyv., okres Česká Lípa): Sedmnáctého listopadu proběhla prezentace pamětní knihy Povídání o Zákupech, která sklízí úspěch u široké veřejnosti. Kniha není vědeckou prací a autor vyzývá čtenáře k případnému doplnění nových informací. Snaží se čtivě seznámit čtenáře se Zákupy v základních rysech a zajímavých souvislostech. (Českolipský deník, 09.12.2004)

3 / 2005

PŘÍBRAM (37 tis. obyv.): Nový kalendář na rok 2005 zachycuje Příbram a její bohatou hornickou tradici. Je k dostání v Infocentru příbramské radnice a vydalo jej Hornické muzeum Příbram společně s Knihovnou Jana Drdy. (Příbramský deník, 28.12.2004) MORAVA: Nakladatelství Lidové noviny vydalo knihu J. Hanzala „Cikáni na Moravě v 15. až 18. století“. Publikace shrnuje vše, co je známo o Cikánech v českých zemích ve starší době – o jejich vztazích se státními institucemi, vrchností a obyvateli moravských měst a vesnic především v 17. a 18. století. Popisuje státní politiku, snahy o organizované usídlování Cikánů a obrany proti pronikání „cizích“ Cikánů přes zemské hranice za Marie Terezie a Josefa II. Kniha se též zabývá vnitřním vývojem, formami koexistence s domácím obyvatelstvem, způsobem obživy, zvyky a chováním. Text doplňují mikrosondy, zachycující osudy konkrétních rodin a jednotlivců. (Učitelské noviny, č.1, 2005) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Koncem roku 2004 vyšla publikace Hynka Klimka z Českých Budějovic nazvaná Mýty, báje a povídačky jižních Čech, která navazuje na již vydanou publikaci Mýty a báje staré Šumavy. Autentické pověsti pocházejí ze sběru v terénu a z archivů. (Listy Písecka, 18.12.2004)

11

Malá sonda do kultury Královéhradeckého kraje Velké množství kulturních a přírodních památek, bohatá nabídka kulturních i sportovních akcí, to vše vytváří z kraje místo příjemné k žití pro své obyvatele a také lokalitu, která stojí turistům za návštěvu. Královéhradecko je místem setkávání tři turistických regionů – Český ráj, Krkonoše a Východní Čechy. Současný kraj tvoří pět okresů – Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Rozlohou 4758 km² se řadí v ČR na 9. místo, na jeho území žije přes 550 tisíc obyvatel. Radní pro kulturu v novém volebním období, Ing. Zdeněk Kraus

Pohled do historie Královéhradecko se může pochlubit bohatou historií, jejíž počátky spadají do pravěku. Od 10. století se významně podílelo na formování českého státu, v 15. bylo jedním z center husitství. Dalších dvě stě let znamenalo hospodářský a kulturní vzestup, na přelomu 18. a 19. století se stalo Hradecko po Praze druhým významným centrem českého národního obrození. Příchod průmyslové revoluce znamenal změnu agrárního profilu tohoto území. Hradec Králové se proměnil v průmyslové centrum a díky architektonickým a urbanistickým projektům si počátkem minulého století vysloužil označení „salon republiky“. Královna Eliška Rejčka, M. Braun, K. Harant, B. Balbín, B. Němcová, V. K. Klicpera, F. Šrámek, J. Jirásek, K. J. Erben, bratři Čapkové, J. Gočár, J. Škvorecký a řada dalších významných osobností byla spjata se zdejším regionem a vtiskla mu punc kraje s bohatou kulturní historií. Památky Na území kraje se nachází tři tisíce kulturních památek, z nich má statut národní kulturní památky 11 (snad nejznámější je Třebechovický betlém – movitá památka, dále Kuks – areál hospitalu, Dobrošov – areál pevnosti, Ratibořice – Babiččino údolí atd.). Dále jde o 4 městské památkové rezervace a 20 městských a vesnických památkových zón. Po odborné stránce o památky pečuje Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Pardubicích. Samostatné

12

krajské pracoviště má vzniknout v roce 2007 v Jaroměři - Josefově (okr. Náchod). Ta byla vybrána proto, že je tu památková rezervace i zóna, tedy velká koncentrace památek. Zatím zde najdeme detašované pracoviště územního odborného pracoviště NPÚ v Pardubicích. V minulém roce bylo na opravy památek použito 45 milionů Kč, z toho 11,5 milionů z rozpočtu MK a 33,5 milionů uvolnil kraj. O koncepci památkové péče bude kraj uvažovat v závislosti na novém zákoně o rozpočtovém určení daní. Kraj by rád v letošním roce pozval ke společnému jednání konzervátory státní památkové péče jmenované jednotlivými obcemi. Oddělení kultury a památkové péče KÚ se stane spolupořadatelem již druhé konference na téma „kulturní dědictví – využití památek“. Kraj, finance, kultura Z celkového rozpočtu vyčlenil vloni kraj na oblast kultury 1 %, z toho na činnost jedenácti příspěvkových organizací šla částka cca 96 milionů Kč (na rok 2005 je zatím schváleno 84 milionů Kč). V loňském roce bylo na tři dotační programy určeno téměř 12 milionů Kč. Kraj vypisuje následující tři dotační programy: Program obnovy památkového fondu Královéhradeckého kraje, Podpora a rozvoj profesionálních i neprofesionálních kulturních aktivit a Podpora publikační činnosti a literatury. Významné akce s podporou kraje Najdeme mezi nimi festivaly, přehlídky, soutěže, semináře z oblasti hudby, tance, divadla Místní Kultura

Místa a dalších oborů, z nichž některé za mají sebou desítky ročníků, jiné se o přízeň diváků začaly ucházet nedávno. Jde o akce s mezinárodní účastí, ale i o regionální přehlídky s postupem na celonárodní soutěže. Celkem 19 různých akcí obdrželo trvalou záštitu rady kraje, což lze chápat jako určitou „známku kvality“ – jsou to např. Jiráskův Hronov, Divadlo evropských regionů, Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci, Náchodská Prima sezóna, Dětská scéna (celostátní přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů), Šrámkova Sobotka, Jazz goes to town (mezinárodní jazzový festival). Výbor pro kulturu V minulém volebním období měl 9 členů. Předmětem jejich jednání byla zejména příprava materiálů pro zastupitelstvo kraje (na základě podkladů oddělení kultury a pam. péče), členové se vyjadřovali k jednotlivým projektům včetně výše finančních částek na tři vyhlášené dotační programy, podíleli se na změně pravidel poskytování peněžních prostředků na tyto projekty. Kraj zřizuje V oblasti kultury zřizuje kraj dvě galerie (Galerie moderního umění Hradec Králové, Galerie výtvarného umění Náchod), dvě muzea a galerie (Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově n. K.), tři muzea (Muzeum východních Čech Hradec Králové, Regionální muzeum v Náchodě, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově), dvě hvězdárny (Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Hvězdárna v Úpici), Studijní a vědeckou knihovnu Hradec Králové, Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy V minulém volebním období byl radním pro kulturu Jiří Rokl, nyní vykonává tuto funkci ing. Zdeněk Kraus. Oddělení kultury a památkové péče je jedním ze sedmi oddělení odboru školství, mládeže a tělovýchovy (slovní spojení „kultura a památková péče“ v názvu odbo3 / 2005

ru nenajdeme). Jeho vedoucím je PhDr. Pavel Mertlík, jeden pracovník se věnuje problematice kultury, tři památkové péči, jeden ekonomickým záležitostem. Výstavba Knihovnicko-informačního centra (KIC) Studijní a vědecká knihovna (SVK) v současné době působí ve třech od sebe vzdálených budovách. V roce 1994 byl objekt bývalé synagogy, v níž je část provozů knihovny, vrácen židovské obci. V roce 2002 vyhlásil kraj architektonickou soutěž na výstavbu KIC, která byla obeslána šedesáti návrhy. Investorem je SVK a náklady představují 378 milionů Kč. V polovině září 2004 se zahájily první stavební práce, přičemž realizace projektu byla stanovena na 36 měsíců – KIC mělo být dle uzavřené smlouvy (se souhlasem MK) dokončeno v roce 2007. Podle nejnovějšího rozhodnutí se ovšem termín posunul až do roku 2008. Objekt nabídne čtenářům vysoký standard poskytovaných služeb (čítárny, internetový klub, depozitáře, konferenční sál, výstavní síň i parkovací plochy), ve volném oběhu bude 200 tisíc knihovních jednotek, ve studovně 100 tisíc. Počet čtenářských míst je plánován na 450 a předpokládá se, že denně KIC navštíví až tisíc uživatelů. Lidová kultura Rada Královéhradeckého kraje udělila vloni již potřetí cenu „Zlatý kolovrat“. Obdržela jej J. Schmidtová v oboru podmalba na skle a PhDr. V. Vaclík za dlouholetou péči o lidové umění a řemesla. Regionálním pracovištěm v oblasti tradiční lidová kultura určil kraj Muzeum východních Čech v Hradci Králové. S Hradeckou kulturní a vzdělávací společností úzce spolupracuje občanské sdružení Klub lidové kultury. Řadu úspěšných ročníků má za sebou Folklorní festival Pardubice – Hradec Králové, nebo mezinárodní slavnosti písní a tanců „Pod Zvičinou“ konané v Lázních Bělohrad. Příznivci folkloru se scházejí v celé řadě souborů – např. Červánek, Kvítek, Dupák, Barunka.

13

Kultura v režii (nejen) obcí a měst Na území kraje působí celá řada kulturních zařízení, která jsou známa daleko za jeho hranicemi – např. Klicperovo divadlo a Loutkové divadlo Drak v Hradci Králové, Třebechovické muzeum betlémů, Muzeum B. Němcové v České Skalici. Nemalý je počet knihoven, kulturních domů či městských osvětových besed, ale i občanských sdružení zabývajících se kulturní činností. Ti všichni se podílejí na pořádání velké řady akcí, známých široké kulturní veřejnosti – např. Hořické sochařské symposium, interaktivní hudební festival Na jednom břehu v Hradci Králové, Filmový smích a Poláčkovo léto v Rychnově nad Kněžnou, divadelní festival Klicperův Chlumec, Harantovské slavnosti v Pecce, Výtvarný salon v Hradci Králové, Krajkářské slavnosti ve Vamberku. Handicapovaní občané a kultura Oddělení kultury a památkové péče provedlo koncem minulého roku analýzu zájmové umělecké činnosti organizací zdravotně postižených. Některé z nich se dlouhodobě věnují bohaté nabídce volnočasových aktivit, klubovou činností se zabývají i organizace nevidomých a slabozrakých, probíhá pracovní terapie v uměleckých dílnách. Mnohé organizace nabízejí kulturní a vzdělávací pořady, případně organizují zájezdy na divadelní a filmová představení, na výstavy atd. V současné době provádí oddělení kultury a pam. péče průzkum možnosti bezbariérových přístupů a podmínek pro kulturní vyžití zdravotně postižených občanů v jednotlivých obcích a kulturních zařízeních kraje. Jeho výsledky mají ukázat, která místa jsou pro handicapované nepřístupná a vyžádají si vybudování bezbariérového přístupu. Cestovní ruch Rozvoj cestovního ruchu vychází z řady dokumentů. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje byla připravena v roce 1999, zastupitelstvo kraje přijalo následující dokumenty: Program rozvoje kraje (duben 2001), Koncepci rozvoje

14

CR (únor 2002), Pasport a Koncepci cyklodopravy (prosinec 2002 a duben 2003), Program trvale udržitelného rozvoje CR turistického regionu Český ráj byl vypracován v roce 2002, Program rozvoje CR turistického regionu Východní Čechy vznikl ve stejné době jako Program rozvoje CR turistického regionu Krkonoše – v r. 2003. Pro potřeby cestovního ruchu není ČR členěna na kraje, ale na turistické regiony, a specifikum Královéhradeckého kraje je v tom, že do jeho území zasahují tři turistické regiony. Oddělení CR s vedoucí a 4 pracovníky je součástí odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu. Výbor cestovního ruchu s počtem 13 členů se schází pravidelně a je poradním orgánem zastupitelstva. V roce 2004 byly vypsány granty na podporu rozvoje cestovního ruchu v oblastech tvorby naučných stezek, podpory venkovské turistiky v užším pojetí (agroturistika, ekoturistika), tvorby turistických produktů a sběru a výměny dat. Eva Veselá KRAJE BRNO (386 tis. obyv.): Dne 1.1. 2005 nabývají účinnosti nové Zásady poskytování dotací v oblasti kultury a památkové péče a Zásady poskytování dotací na obnovu - technické zhodnocení kulturních zařízení z rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2005. V rámci programů budou poskytovány dotace maximálně do výše 50 % celkových nákladů vynaložených žadatelem. (Rovnost-Deník Znojemska, 30.12.2004) OLOMOUC (104 tis. obyv.): K 31. 3. 2005 rozhodli zastupitelé Olomouckého kraje zrušit Muzeum umění v Olomouci (součástí je budované Arcidiecézní muzeum) jako krajskou příspěvkovou organizaci. O instituci by se mělo nadále starat Ministerstvo kultury. To však na provozování muzea nemá prozatím finanční prostředky. O nastalé situaci se jedná s Ministerstvem financí. Olomoucký kraj na provoz každoročně věnoval 33 mil. Kč. Po dobudování Arcidiecézního muzea by náklady vzrostly o 40 mil. Kč (v roce 2006). Arcidiecézní muzeum svým záběrem překračuje regionální charakter a vzniká na základě dohody ČR a státu Vatikán. Výstavbu financuje stát (cca 100 mil. Kč). Prozatím se proinvestovalo zhruba 75 mil. Kč. (Bruntálský a krnovský deník, 31.12.2004)

Místní Kultura

Místa Dřevohostice a kultura k sobě nerozlučně patří Městečko Dřevohostice, s počtem 1570 obyvatel, leží na rozhraní Hané a Valašska. Může se pochlubit řadou památek – renesančním zámeckým areálem a radnicí, barokním kostelem sv. Havla, statkem se žudrem z konce 18. století, ale i bohatým kulturním životem, který by mu mohla závidět mnohá větší města. Zámek patří kultuře Čtyřkřídlý zámek s přírodně krajinářským parkem je historickým majetkem obce od konce 19. století (včetně celého panství – lesů, polností). Přesto jeho zdi pamatují mnohé – ochraňovnu pro zpustlou mládež, měšťanskou školu, sklad Statek se žudrem (klenutý přístavek zemědělského družstva před vchodem) a naposledy ústav sociální péče. Obec převzala zámek v roce 2002 a hned započala s potřebnými rekonstrukčními pracemi. Jen záchrana štukových stropů přišla na 900 tisíc Kč (polovina byla hrazena ze „střešního programu“ Ministerstva kultury), zajištění statiky objektu na 1,5 milionu Kč, sanace zdiva v předzámčí představovala částku 1 milion, následovalo restaurování portálu a dvou soch za 250 tisíc Kč. Zatím poslední úpravou prošly dva portály předzámčí – ze 430 tisíc Kč uhradil Olomoucký kraj polovinu: Až na uvedené výjimky byly použity finanční prostředky z rozpočtu obce. V roce 2003 v parku vyrostla Letní scéna – podle zadání památkářů jde o lehce rozmontovatelný objekt. Náklady na jeho pořízení nebyly příliš velké – obec zakoupila za 80 tisíc Kč bývalou dřevěnou vietnamskou tržnici, demontovala ji a vlastními silami (s různými úpravami) z ní postavila zastřešené pódium. A právě tady se od jara do podzimu odehrává velká část kulturních akcí. Plány na další zpřístupňování částí zámku však nekončí. Nemalé finance si vyžádá renovace poničených mozaikových parket v zámeckých 3 / 2005

sálech, v 1. patře uvažuje obec o zřízení kulturního střediska, 2. patro by mělo patřit výstavám a muzeu. Dřevohostická nej, nej… Tradiční Setkání dechových hudeb probíhá vždy tři dny v červenci a letos se bude konat 12. ročník. Akce má své příznivce nejen u nás, ale i v zahraničí. Denně si přišlo dechovky poslechnout přes 1 tisíc zájemců. Zcela ojedinělou se stala tradice vítání Nového roku na náměstí. Každoročně je tady postaven betlém, jehož počet figur v životní velikosti se stále rozšiřuje – obec ročně přispívá na materiál 15 tisíci Kč, což znamená přírůstek 5 až 6 postav. Své příznivce mají i aktivity směřující k rozvoji a zachování lidových tradic – Masopust, velikonoční svátky, kácení máje, hody, dušičky, sv. Mikuláš i Vánoce. Veškeré dění je zaznamenáno v obecní kronice – textem, fotografiemi, přílohami i videokronikou. Vše je o lidech Kulturní komise je desetičlenná a má za sebou velký kus práce. Předkládá návrhy v oblasti kultury, vytváří kulturní program na celý rok a ten poté realizují členové komise a pracovníci obecního úřadu. Obec přispívá spolkům, které se aktivně podílejí na jednotlivých kulturních i sportovních pořadech. Jen pro ilustraci několik akcí – besedy s cestovateli, přehlídka mažoretek, renesanční den na zámku, slet čarodějnic, vánoční koncert. Nechybí ani knihovna (organizační složka obce) či S klub mladých v přízemí radnice (provozovaný nájemcem). Dřevohostický zpravodaj vychází čtyřikrát ročně nákladem 500 kusů, cena jednoho výtisku je

15

10 Kč. „Náš čtvrtletník si neklade za cíl pouze jednostranně informovat čtenáře. Důležitým prvkem práce redakce je zapojit samotného čtenáře do diskusí a polemik. Přáli bychom si, aby se do tvorby tohoto periodika zapojilo co nejvíce občanů…“ Tolik úvodem starosta obce Ladislav Sigmund. Snaží se je přesměrovat od pasivního vnímání kultury k tomu, aby se sami stali aktivními tvůrci jednotlivých pořadů. A podle výčtu řady kulturních akcí se dá říci, že se jeho snaha setkává s úspěchem. Eva Veselá MÍSTA MNÍŠEK POD BRDY (4,1 tis. obyv., okres Praha-západ): Radnice v Mníšku pod Brdy chce budovu dosluhujícího kina, které promítá pouze dvakrát týdně, přeměnit v multifunkční kulturní centrum, kde by bylo možné také sportovat a pořádat plesy. Vedle haly pro tyto účely a několika menších sálů by v něm našly zázemí i místní spolky, dětské kroužky, městská knihovna a fitness centrum. Ve velkém hlavním sále se mají konat nejen filmová, ale i divadelní představení. Prodej by měl vynést minimálně 6 mil. Kč. Studie na přeměnu kina v multifunkční centrum je hotova, projekt má být k dispozici koncem ledna. Město chce žádat o státní dotaci a stavět na etapy. Výstavba nového kulturního centra je však jako všechny nové stavby v Mníšku závislá na tom, zda se městu podaří opravit čističku odpadních vod. Zatím však nedostalo rozhodnutí o státní dotaci na tyto účely. (MF Dnes, 18.01.2005) TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Po roční odmlce vyhlašuje Kulturní centrum Turnov ve spolupráci s redakcí Hlasů a ohlasů Turnovska 9. ročník ankety Turnovská pecka 2005. Úkolem je zhodnotit a vybrat z kulturních akcí a událostí, které se ve městě konají, jedinou za každý měsíc. Jednotlivé měsíční návrhy pak vytvoří celoroční nominaci, která bude v lednu 2006 vyhodnocena a vítěz získá cenu Turnovská pecka 2005. (Hlasy a ohlasy Turnovska, č.1, 2005) ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (25 tis. obyv.): Žďárští zastupitelé neodsouhlasili zvýšení objemu finančních prostředků na kulturu o 0,5 mil. Kč. Již 3 roky dostává Dům kultury 2,32 mil. Kč, bez ohledu na inflaci, zvýšení sazby daně z přidané hodnoty a nový pronájem divadla. Místo toho má KD požádat město o granty na podporu nevýdělečných kulturních akcí. (Vysočina-Noviny Žďárska, 22.12.2004)

16

Rok Babičky Boženy Němcové Město Česká Skalice a Muzeum Boženy Němcové prohlásily v den výročí úmrtí významné české spisovatelky Boženy Němcové (21. 1. 2005 uplynulo 143 let od smrti) a u příležitosti 150. výročí vydání nejznámějšího jejího díla rok 2005 „Rokem Babičky Boženy Němcové“. Pod záštitou města budou příspěvkové, neziskové a další organizace i občané pořádat po celý rok akce související, popřípadě připomínající život a dílo spisovatelky Boženy Němcové. Na programu mimo jiné najdete pořady: Pocta Boženě Němcové – pietní akt, mezinárodní konference k dílu spisovatelky, výstava poštovních známek, dále bude ke 150. výročí prvního tisku „Babičky“ vydána poštovní známka s příležitostním razítkem, Božena Němcová v poezii a hudbě, Babiččiny Vánoce – lidový rok v muzeu, Advent v Babiččině údolí a řada dalších akcí. Jejich kalendář najdete na WWW.CESKASKALICE.CZ Celý program je pod záštitou poslankyně Parlamentu ČR Mgr. Zdeňky Horníkové. [luk] MÍSTA ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Od začátku roku 2005 se v České Lípě na základě rozhodnutí městské rady sloučí Kulturní dům Crystal a Jiráskovo divadlo pod jednu příspěvkovou organizaci. Cílem je lepší fungování obou institucí. Dále je ve městě Kruh přátel hudby, který připravuje již 39. koncertní sezonu (7 koncertů). (Českolipský deník, 05.01.2005) LOMNICE NAD POPELKOU (6 tis. obyv., okres Semily): Kulturní a informační středisko v Lomnici nad Popelkou bude od 1. 1. 2005 provozovat i městské kino a knihovnu. Knihovna registruje kolem 450 čtenářů a eviduje 13 400 knih. (Deník Pojizeří, 11.12.2004) PRASKOLESY (790 obyv., okres Beroun): Praskoleská společnost sv. Prokopa si dala za cíl ochranu kulturních památek a vytváření společenských, kulturních a sportovních aktivit. Peníze získala společnost ze vstupného na koncert, další příspěvky dostala od občanů. Celkem se sešlo 50 tis. Kč. Hlavním cílem společnosti je záchrana kostelů sv. Mikuláše a sv. Prokopa. (Berounský deník, 23.12.2004)

Místní Kultura

Místa

Veletrhy cestovního ruchu v Brně

Na stánku NIPOS byl největší zájem o statistická data návštěvnosti památek, o publikace, jako je příručka pro kronikáře nebo Místopis českého amatérského divadla, a také o časopis Místní kultura.

V polovině ledna se na brněnském výstavišti konaly dvě akce zaměřené na cestovní ruch – 15. mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu GO 2005 a 14. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech Regiontour 2005. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) se letos poprvé představilo na vlastním stánku. Zájemci mohli získat informace o jeho činnosti, seznámili se s řadou vydaných publikací, k dispozici byla čísla časopisu Místní kultura. Zahájení provozu stánku se účastnili představitelé Ministerstva kultury i NIPOS. Vypovídající čísla Na letošních cestovních veletrzích se představilo 1162 firem z 26 zemí, což je nárůst o 14 %. Výstavní plocha se zvýšila o 7 %, na 19 200 m². Prezentovaly se cestovní kanceláře a agentury, 3 / 2005

Foto: Š. Filcík

jednotlivá města, regiony, kraje atd. Počet návštěvníků přesáhl 30 tisíc a podle průzkumu jich téměř 90 % chce navštívit cestovní veletrhy i v příštím roce. Spokojeni byli i vystavovatelé – podle jejich hodnocení dosáhlo cíle téměř 90 % z nich. Veletrhy se tak staly jednoznačně největší událostí svého druhu ve střední Evropě. Doprovodné programy První dva dny veletrhů byly určeny pro odbornou veřejnost, další dva dny pro všechny zájemce o cestování u nás i do zahraničí. Tradičně se součástí veletrhů stala řada doprovodných akcí – např. GO KAMERA 2005 – 8. ročník festivalu filmů, fotografií a publikací s cestovatelskou tematikou, nechyběly autogramiády. Pelhřimovská agentura Dobrý den vyhlásila rekord magazínu Cestopisy a představila se také v expozici.

17

Konference o rozvoji CR prezentovala programy sloužící rozvoji služeb a infrastruktury českého cestovního ruchu atd. Republika jako na dlani Kdo chtěl získat přehled o turistických možnostech v ČR? Tak právě pro něj zde existovala možnost projít se celou republikou během jednoho dne. Pestrostí svých expozic překvapily letos zejména jednotlivé kraje, z nichž některé nabídly ještě doprovodné programy – např. Olomoucký, Zlínský nebo Moravskoslezský kraj. Nechyběla ani království – Valašské a Jihočeské, předsatvil se i region Ladův kraj. Agentura Czech Tourism prezentovala projekt zaměřený na rozvoj domácí turistiky Kudy z nudy atd. Do druhého ročníku vstoupila soutěž o nejlepší turistický produkt v regionech GRAND PRIX REGIONTOUR. Oceněno bylo 7 produktů – např. Středověká Třebíč, Putování s Bílou paní po hradech a zámcích jižní Moravy, Slovácký rok, Jihočeská pivní stezka. Eva Veselá

Z Moravy až do Rakous

V Lednicko-valtickém areálu, který se rozkládá na 185 km² na Břeclavsku, má být letos vyznačeno přibližně 50 kilometrů nových turistických stezek. Náklady projektu ve výši cca 400 tis. korun uhradí město Břeclav s vizí zvýšení turistického ruchu v regionu. Stezky budou napojeny na stávající, které již před třemi lety vznikly v sousedním Dolním Rakousku. Trasy dostanou jméno po rodu Lichtenštejnů, kterému lokalita kdysi patřila a jejíž členové ji přeměnili v rozlehlý park anglického stylu s mnoha achitektonickými skvosty a rybníky. [luk]

18

Slovácké muzeum a kronikáři

Kronikářství na území okresu Uherské Hradiště má za sebou bohatou minulost a přes řadu překážek nezaniklo ani v současné době. O tom, jak se v průběhu uplynulých desetiletí kronikářská práce dařila, si mohou zájemci přečíst v dřívějších ročnících sborníku Slovácko, který vydává Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Nahlédnutí do historie Do konce osmdesátých let byla metodická práce s kronikáři soustředěna do okresních muzeí. Počátkem devadesátých let tato praxe v řadě míst ustala, někde převzaly péči příslušné státní okresní archivy. Slovácké muzeum se však této práci věnuje stále. Vzhledem ke geografické poloze Uherskohradišťska fungovala v minulosti velice úzká spolupráce s okresem Trenčín – společné výstavky, setkávání, odborné přednášky, návštěva okresního archivu a dalších kulturních institucí. Několik ročníků pořádání národní soutěže kronik přineslo (s odhlédnutím od politické motivace) řadu zpracovaných okruhů, díky nimž došlo k zachycení událostí, které by jinak nenávratně zapadly. Kladem byla skutečnost, že v polovině 80. let měly všechny obce okresu kronikáře.V současné době je řada obcí, které kroniky nevedou. Často se totiž přes veškerou snahu nepodaří pro tuto náročnou práci získat vhodného a ochotného člověka. Ale i přes tyto těžkosti má z 82 obcí bývalého okresu Uherské Hradiště své kronikáře 79 z nich. Současná práce s kronikáři V souvislosti s rušením Okresních úřadů změnila řada bývalých okresních muzeí svého zřizovatele, nejinak tomu bylo také v případě Slováckého muzea, které nyní náleží pod správu Zlínského kraje. Nadále se však věnuje metodické pomoci kronikářům bývalého okresu Uherské Hradiště. Mohou kdykoliv přijít do muzea, kde s nimi pracovnice projde roční zápis a poradí s nejasnostmi. Muzeum zajišťuje i proškolení nových kronikářských adeptů a současně se snaží působit na starosty obcí, kteří mohou sami kronikáře motivovat ke zvýšení kvality ročních zápisů. Muzeum také navazuje na tradici každoročního setkávání kronikářů z celého okresu. O kronikářské aktivy byl v minulosti mezi kronikáři i starosty obcí velký zájem. V současné době Místní Kultura

Místa se na pořádání tohoto setkání podílí také státní archiv v Uherském Hradišti. Jeho součástí jsou zprávy o novinkách v oblasti kronikářské práce, návštěva archivu, muzea nebo knihovny, kde mohou účastníci setkání získat řadu potřebných informací. Vzájemné setkání kronikářů Uherskobrodska a Uherskohradišťska nabízí především možnost osobního kontaktu a výměny zkušeností mezi staršími i začínajícími adepty vedení obecních kronik. V posledních letech se v obcích díky dobré práci kronikářů znovu dostávají do popředí zájmu besedy nad kronikou i výstavy, zápisy jsou hojně využívány jako výchozí materiál při vydávání publikací k výročí jednotlivých obcí. Muzeum a kronikáři = partneři V minulosti i v současné době spolupracovalo muzeum s kronikáři na řadě etnografických i historických výzkumů. Právě oni se podíleli na dílčích tématech týkajících se projevů lidové kultury, především rodinných i výročních obyčejů, lidových řemeslníků, sakrálních památek a mnohých dalších. Cenné jsou jejich záznamy rozhovorů s pamětníky, sběr fotografií i současná fotodokumentace. Spolupráce se ještě prohloubila poté, co se Slovácké muzeum stalo Centrem péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje – tedy regionálním pracovištěm v této oblasti pro celý Zlínský kraj. Kronikáři často upozorňují na možnosti získávání nových sbírkových předmětů pro muzeum a řada z nich se navíc aktivně podílí na kulturním dění v obci. Díky úzké spolupráci s odbornými pracovníky muzea se kronikář sám přesvědčí o smyslu a významu své práce. Záhy zjistí, jak hodnotný může být dobře koncipovaný kronikářský zápis pro řadu vědních oborů a uvědomí si, co je důležité do kroniky zaznamenat, aby se po letech stala významným pramenem a kvalitním studijním materiálem. Eva Veselá

3 / 2005

Vyškovský Besední dům Městské kulturní středisko (MKS), příspěvková organizace města, zajišťuje širokou škálu kulturních programů a významnou měrou se podílí na celkové nabídce v této oblasti. Sídlem MKS se stal Besední dům postavený v roce 1884, který je majetkem města. Besední dům Besední dům prochází od počátku devadesátých let úpravami a rekonstrukcí (jevištní technologie, scénické osvětlení, vytápění, interiéry, fasáda, herecké šatny atd.). Hlavní sál s orchestřištěm a jevištěm má kapacitu 340 míst a po propojení s vedlejším malým sálem tak může do hlediště usednout naráz 466 diváků. Právě tady se konají koncerty vážné i moderní hudby, divadelní představení, plesy i taneční kurzy. Zkušební sál využívají nejen členové kroužků a souborů, ale slouží také k pořádání školení, kurzů či zkouškám orchestru. Spolupráce s kroužky MKS je stále zřizovatelem 10 kroužků, které zde mají své zajištěné zázemí a oplátkou vystupují v celé řadě kulturních programů pořádaných MKS. Ochotnický divadelní soubor Divadlo Haná oslavil v minulém roce 140 let činnosti, sdružuje kolem stovky členů, zejména mladých lidí ve věku do 30 let. Národopisný soubor Klebetníček se může pochlubit 35 lety práce, Vyškovský smíšený pěvecký sbor má za sebou 20 let činnosti, dechovka Vyškovská desítka (čtyřnásobný vítěz Zlaté křídlovky) vznikla počátkem 70. let 20. století, Vyškovský big band hraje víc jak 20 let. Maňáskový soubor Sokolík zkouší a vystupuje v Sokolském domě, videostudio se zabývá zejména převáděním starých dokumentárních filmů na VHS, následují kroužky – filatelistický, šachový, esperanta. Pro všechny generace MKS připravuje výchovné koncerty a další programy pro školy podle jejich požadavků. Dětem jsou určeny pohádky – hrané i loutkové. Taneční kurzy jsou nabízeny ve třech věkových kategoriích a mohou je navštěvovat zájemci ve věku od 6 do 15 let. Zájem je také o výuku břišního tance (ve spolupráci se

19

ZUŠ) či jazykové kurzy. Na prknech Besedního domu vystupují umělci z celé republiky (nejvíce z Prahy), několikrát ročně se uskuteční zájezdy do brněnských divadel. Tradicí se stalo pořádání promenádních koncertů na hlavním náměstí (tady se představují zejména zdejší amatérské hudební soubory) a pravidelné vánoční koncerty Vyškovského big bandu a smíšeného pěveckého sboru. Eva Veselá

Vsetínské kino v rámci Projektu 100 Vsetínské kino Vatra letos nabídne divákům filmy ze zlatého fondu kinematografie, které jsou k vidění už jen ve filmových klubech. Od 24. února do 2. března promítne v rámci Projektu 100, do něhož je zapojeno přibližně 100 kin v celé republice, sedm filmů. „Mezi nimi například první film Miloše Formana, který natočil v emigraci, Taking off, dále americký film Johna Schlesingera Půlnoční souboj nebo filmový snímek oceněný Zlatým Lvem na festivalu vloni v Benátkách Vera Drake – žena dvou tváří,“ informovala vedoucí kina Vatra Jana Bogárová. Na všechny snímky bude stanoveno jednotné vstupné 54 koruny. [luk]

Diváci se vracejí do kin Stejně jako v roce 2003 pokračoval i vloni příliv diváků do kin. Podle Unie filmových distributorů tržby překročily miliardu – dosáhly výše 1,105 miliard Kč. Pro srovnání – před pěti lety to bylo 0,583 miliard Kč. Diváků přišlo v roce 2000 do kin 8,72 milionů, vloni 12,05 milionů. Pokud se podíváme na roky 2002 a 2003, došlo ke zvýšení tržeb, ale k mírnému snížení počtu diváků (o 93,4 tisíc) a promítaných představení (o 15 tisíc). I nadále pokračoval trend růstu průměrného vstupného – z 68,02 v roce 2000 na 91,80 Kč v roce minulém. Divácky nejúspěšnějším filmem je snímek Pán prstenů: Návrat krále (zhlédlo jej 778 852 diváků). V první desítce nejnavštěvovanějších filmů se na 5. až 8. místě umístily české filmy. [ev]

20

Modřanské kino s bohatší nabídkou Od počátku února změnilo jedno z nejstarších kin v Praze provozovatele a rozšířilo nabízené kulturní pořady. Objekt byl v roce 2002 zasažen povodněmi a následně opraven. Novým provozovatelem se nyní stala Pražská umělecká společnost, která obohatí klasické promítání filmů dalšími aktivitami. Změny pozná příchozí hned v předsálí, které bude sloužit k pořádání výstav. Vlastní promítání filmů se zaměří i na spolupráci se školami, pro příjemné posezení před filmem nebo po skončení promítání dojde k rozšíření provozní doby Café baru a v letních měsících jej doplní zahradní restaurace. Její služby mohou využívat i cyklisté projíždějící po místní stezce. Provozovatel chce nabídnout divadelní představení pro děti, nezapomene ani na seniory. Uvažuje o pořádání koncertů známých písničkářů. Konání těchto pořadů umožní malé jeviště. [ev] KINA VŠETATY (2 tis. obyv., okres Mělník): Zastupitelé Všetat zrušili k 31. 1. 2005 z ekonomických důvodů místní kino. Na jeho provoz v roce 2004 obec doplácela 180 tis. Kč. (Mělnický deník, 04.01.2005) DOLNÍ ÚJEZD (1,9 tis. obyv., okres Svitavy), BYSTRÉ (1,7 tis. obyv., okres Svitavy): Vzhledem k malé návštěvnosti kina, která vynese 40 tis. Kč, museli radní v Dolním Újezdě uvolnit na letošní rok 126 tis. Kč na jeho provoz. Zvýšit návštěvnost by měl v roce 2005 filmový festival pro děti. V Bystrém bývá kinosál každý pátek z poloviny plný – diváci se nechají nalákat na nízké vstupné. (Noviny Svitavska, 11.12.2004) PRAHA 9: Velkoplošné projekce hraných i dokumentárních filmů se pro diváky zdarma uskuteční každý čtvrtek v sále klubu Harfica na Proseku v Praze 9. Sál nabízí místa zhruba 20 divákům. Klub poskytuje od začátku roku nové služby pro děti a mládež. (MF Dnes, 19.01.2005) HUSTOPEČE (6 tis. obyv., okres Břeclav): Od prosince 2004 funguje v Hustopečích Filmový klub Obzor. Např. v prosinci promítne svým členům film Pink Floyd - The Wall, Unaveni sluncem či Honzíkova cesta. (Hustopečské listy, č.12, 2004)

Místní Kultura

Místa

Nejstarší planetárium je v Hradci Králové Na jižním okraji Hradce Králové, na jednom z nejkrásnějších míst v regionu, najdeme komplex, v němž sídlí Hvězdárna a planetárium, Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Hvězdárna a planetárium je příspěvkovou organizací zřizovanou od počátku roku 2003 Královéhradeckým krajem. Pohled do historie Astronomická společnost pro vznik hvězdárny vznikla v období 1. republiky a spolu s dalšími zájemci o astronomii usilovala o výstavbu potřebného objektu. Po skončení 2. světové války tyto snahy ještě posílily a vedly k ustavení Společnosti pro vznik hvězdárny a bioklimatologické observatoře. Základní kámen byl položen na jaře roku 1947 a vlastní výstavbu provázela řada zvratů. Budova, z převážné části dokončená v roce 1951, ale účelům, pro něž byla určena, nesloužila. Až o tři léta později díky astronomickým nadšencům zahájila hvězdárna provoz. První profesionální pracovník nastoupil v polovině padesátých let. Počátky činnosti zařízení směřovaly k veřejnosti, zejména ke spolupráci se školami. Celková výstavba areálu byla dokončena až v roce 1977. Spolupráce se školami První ředitel hvězdárny, původním povoláním pedagog, zahájil úzkou spolupráci instituce se

školami. Tento trend přetrval až do současnosti – jsou připravovány výukové programy o Zemi a vesmíru vhodné pro předměty prvouka, přírodověda, přírodopis, zeměpis a fyzika (na výběr je 10 programů, průměrná délka jednoho jsou 2 vyučovací hodiny). Návštěvníky jsou žáci a studenti nejen z Královéhradeckého kraje, ale z mnohem širšího okolí – další podobné zařízení (s planetáriem) se nachází nejblíže v Praze, Teplicích (Ústecký kraj), Ostravě (Moravskoslezský) a Brně (Jihomoravský ). Ve školním roce 2004/2005 platí žáci vstupné 28 Kč. Děti z 5. a 6. tříd ZŠ mohou navštěvovat astronomický kroužek, pro středoškoláky a vysokoškoláky pořádá hvězdárna od října 2004 do června 2005 astronomický kurz. Co zařízení nabízí Kulturně vzdělávací činnost (kromě výše uvedené spolupráce se školami) zahrnuje večerní programy, pozorování Slunce i večerní oblohy, specializované odborné akce, programy pro

3 / 2005

21

děti, organizované skupiny mládeže a dospělých, sledování významných jevů, tematické výstavy, systematické vzdělávání, metodickou a poradenskou činnost, informační a poradenskou službu, šíření informací z astronomie a příbuzných vědních oborů, tvorbu a prodej publikací a pomůcek, konference atd. Zejména školy využívají zdejší malé Zeissovo planetárium, nejstarší u nás a svému účelu sloužící přes 40 let. Jeho kapacita je 40 míst, projekční klenba má průměr 6,5 m. Víceúčelový sál pojme 90 osob, výstavy probíhají ve vestibulu objektu a ve výstavním sále, vlastní pozorování se uskutečňuje v hlavní kupoli a na rozlehlé střešní terase, speciální odborná pozorování v samostatném observačním pavilonu. Troška statistiky Podle statistiky za rok 2003 a roky předchozí se hradecká hvězdárna počtem návštěvníků zařízení a vzdělávacích a osvětových akcí (77 965) a pořadů v zařízení i mimo ně (1889) umísťuje v ČR na jednom z předních míst. Hvězdárna na webu Na webové adrese WWW.ASTROHK.CZ najdou zájemci nepřeberné

množství informací. K dispozici je přehled programů, ceník publikací, články z Měsíčníku Hvězdárny a planetária, informace o astronomickém kroužku či kurzu, Astronomické společnosti, přiblíženo je přístrojové vybavení hvězdárny. Nechybí časopis Povětroň, řada fotografií, nejnovější aktuality ze světa astronomie a odkazy na další webové zdroje. Eva Veselá

22

Zaostřeno na památky S nadšením u dětí i pořadatelů se setkala soutěž pro mladé historiky „Praha plná památek“, vyhlášená odborem památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy. Studenti ocenili to, že se mohli akce zúčastnit a získat větší rozhled o pražských památkách. Kromě jiného považovali tuto zkušenost za prospěšnou pro další studium. Někteří ze soutěžících se dokázali na památkovou péči v Praze podívat velmi kriticky a upozornit na její nedostatky. Např. David Šesták, který společně se dvěma spolužáky připravil dokumentární snímek o Masarykově nádraží, kritizoval jeho stav, špinavé záchodky, nápisy na zdech, omítku znečištěnou holubím trusem atd. Náměstek primátora Jan Bürgermeister řekl, že považuje za úspěch, kolik studentů se zapojilo do soutěže a také to, jak se zhostili svých úkolů, a dodal: „Práce, které studenti vytvořili, jsou natolik kvalitní, že by rozhodně neměly zůstat založené. Určitě se objeví na serveru památkové péče a uvažujeme i o jejich vydání v malém sborníku.“ Osobně by rád v budoucnu soutěž viděl jako prestižní celopražskou záležitost. Všichni finalisté získali mimo jiné zdarma vstup do expozice Národního muzea v Lobkovickém paláci a Muzea hlavního města Prahy. [luk]

Mladí umělci se prezentovali klasickou i lidovou tvorbou Nastal čas třídních koncertů učitelů hudby vsetínské Základní umělecké školy. První z nich se konal ve středu 26. ledna a patřil žákům Jaromíra a Kateřiny Bazelových. Osmnáct mladých protagonistů s hopuslemi či cimbálem předvedlo posluchačům, co se během pololetí naučili. Sálem zněla hudba Čajkovského, Vivaldiho, Mozarta, Haydna, ale i lidová tvorba. Tyto třídní koncerty se pořádají pravidelně alespoň jednou ročně, aby rodiče poznali, jak se jejich děti vyvíjejí. Mezi nejmladší účinkující patřily děti z prvního ročníku, které mají s nástrojem zkušenost cca jeden rok. Nejzkušenější žíci studují již desátým rokem a mnozí z nich školu úspěšně reprezentují nejen doma, ale i na různých soutěžích za hranicemi regionu. Například v loňském školním roce se umístilo houslové kvarteto pod vedením J. Bazela na prvním místě v krajském kole soutěže komorních souborů, kterou vyhlásilo ministerstvo školství, školní rok 2002/2003 byl úspěšný pro žáka K. Bazelové Š. Mikulenčáka, který získal v krajském kole ve hře na cimbál 1. místo. [luk] Místní Kultura

Kulturní dědictví Cyklus dětského filmu

Sdružení Filmák v Klatovech již deset let nabízí pořady a filmová představení pro děti a mládež a po roční přestávce se opět vrátilo k tradiční akci věnované historii a vývoji dětského filmu. Pro školní rok 2004/2005 si vybralo téma počátky vývoje animovaného filmu a významné osobnosti tohoto oboru. Pořady jsou doprovázeny soutěžemi, doplňovačkami a ukázkami z děl tvůrců. Cyklus je využíván jako doplněk učiva literatury a výtvarné výchovy. Začátek února byl věnován Zdeňku Smetanovi – malíři a režisérovi, zakladateli českého animovaného seriálu, tvůrci populárních postaviček animovaných filmů pro děti. [luk] DĚTI - MLÁDEŽ

VRBNO POD PRADĚDEM (6 tis. obyv., okres Bruntál): ZŠ Vrbno pod Pradědem je jednou ze 4 ZŠ v Moravskoslezském kraji, která získala finanční dotaci od nadace Duhová energie. 20 tis. Kč bude investováno na nákup výtvarných potřeb pro školní výtvarnou dílnu. (Bruntálský a krnovský deník, 30.12.2004) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Před 4 lety vznikl v Ostravě Dětský pěvecký sbor Formáneček. Původně byl přípravným oddělením Dětského pěveckého sboru Formánek, jehož název byl odvozen od Základní školy Františka Formana v Ostravě-Dubině, při které sbor vznikl a rozrůstal se. Formáneček se zúčastňoval společných akcí, ale ve stále větší míře rozvíjel samostatnou tvůrčí činnost nezávislou na koncertním sboru. Začal pravidelně vystupovat na vánočních koncertech a reprezentovat školu na různých akcích. V r. 2003 navázal přátelské vztahy s přípravným oddělením sboru Permoníček z Karviné, s nímž společně vystupoval. Za svou nepříliš dlouhou existenci získal několik významných úspěchů – např. v r. 2003 to bylo 2. místo v soutěži ZUŠ Ostravska (nazvané Šikula šikovný), v níž se v listopadu 2004 umístil jako první. Po ukončení činnosti DPS Formánek v září 2004 převzalo status koncertního sboru právě zmiňované přípravné oddělení. Nyní vystupuje pod názvem DPS Formáneček a tvoří ho 22 dětí ve věku 5 – 12 let. (Učitelské noviny, č.2, 2005)

3 / 2005

Projekt Jihočeský folklor 2005

Kdo jiný, než Jihočeské folklorní sdružení, by měl garantovat projekt, jehož záměrem je upozornit na velké bohatství lidové tvorby, které udržují folklorní soubory a další občanské aktivity s cílem rozvíjet toto kulturní dědictví pro další generace. Ukazovat co nejširší veřejnosti a zejména dětem a mládeži jednu z možností, jak využívat volný čas, upozorňovat kulturní instituce, státní správu, soukromé subjekty a další organizace na potřebnost podporovat tyto občanské iniciativy se zaměřením na folklor a lidové tradice. Jihočeské folklorní sdružení je dobrovolnou zájmově-společenskou organizací sdružující dětské a dospělé folklorní soubory i přátele folkloru s posláním přispívat k ochraně, tvůrčímu rozvíjení a popularizaci lidové kultury, zejména oblasti jižních Čech. Je autonomní součástí Folklorního sdružení ČR. Celkové náklady projektu jsou zhruba 2,8 mil. Kč. Kromě vlastních zdrojů sdružení finančně podporují projekt příslušné obce a města, privátní sféra, Jihočeský kraj, Ministerstvo kultury, Folklorní sdružení ČR, Národní ústav lidové kultury, Nadace Vltava a další. Majoritní akcí sdružení se stane letos již X. jihočeský folklorní festival Kovářov 2005, který se bude konat v červnu. Další součástí projektu jsou členské a spolupracující folklorní festivaly a slavnosti a také obnova krojového vybavení členských souborů, které kromě písní, tanců a zvyků uchovávají jedinečné lidové kroje jednotlivých oblastí jižních Čech. A právě v této souvislosti jsme položili několik otázek předsedovi Jihočeského folklorního sdružení Milanu Škochovi:

23

Co konkrétně znamená obnova krojového vybavení? Kroje používané folklorními soubory potřebují každoročně drobné opravy, které si jejich uživatelé, tj. tanečníci, zpěváci a muzikanti, provádějí sami. V řadách mnoha souborů jsou velice zruční vedoucí nebo členové, kteří dokáží kroje svépomocí nejen obnovovat, ale i zhotovovat. Ne všude je možné využít vlastní zkušenosti nebo zručnost, a tak na opravy většího rozsahu musí každý soubor využít specialistu, který odborně například vymění krajky u sukní, podrazí boty či opraví klobouk. Samozřejmě, každý materiál má svou životnost, a proto nezbývá po určitém období některé kroje vyřadit. Soubory oslovují dodavatele, kteří zhotovují taneční obuv, dodávají a případně šijí nejrůznější krojové doplňky i celé kroje. S jakými těžkostmi se setkáváte a kolik finančních prostředků si obnova krojů vyžaduje? Jihočeské folklorní soubory působí v několika etnografických oblastech, jako jsou například Doudlebsko, Prácheňsko či Kozácko. Každá oblast se samozřejmě krojově odlišuje, a proto se používané kroje i doplňky liší. Soubory jsou podle zkušeností schopny vyhledat správného výrobce nebo dodavatele a pořídit odpovídající kroj. V současné době větší problémy s možností výběru výrobců krojů nevidím, i když někdy chvíli trvá najít správnou látku, krajku nebo jiný vhodný doplněk. Horší situaci vidím ve finančním zajištění, vždyť například vysoké boty pro tanečníka stojí dva až tři tisíce korun. Spočítáme-li si třeba náklady na výrobu bot a zhotovení celých krojů v třiceti nebo čtyřiceti členném souboru, dostáváme se do řádu desetitisíců. Existují nějaké kresby či fotografie původních krojů? A jakou roli sehrávají pamětníci? Většina souborů se řídí v otázce krojového vybavení historickými prameny dané národopis-

24

né oblasti. Pro předlohy využívá buď původní staré kroje, či obrazové materiály ve vlastnictví souborů nebo muzeí. V případě nejasností se vedoucí souborů obracejí na odborníky působící v regionálních muzeích nebo Národním muzeu v Praze. Některé soubory využívají také zkušenosti pamětníků, kteří informace nejen o krojích (dále o místních zvycích, slavnostech apod.) předávají tak, jak je získali od svých rodičů, prarodičů nebo známých. Jak jsou staré kroje, které ještě soubory používají a jakou mají životnost? Soubory mají většinou zhotovené nové, obyčejně již „stylizované“ kroje, vycházející ze zmíněných pramenů. Zejména u tanečníků jsou uzpůsobeny pro souborové programy ukazující nejrůznější choreografické prvky tanečního výrazu. Samozřejmě, že soubory s dlouholetou tradicí mají ve svém fondu „krojové poklady“ pocházející z dob před mnoha desetiletími. Životnost krojů je dána jako u jiných materiálů jejich používáním a péčí daného uživatele. Jaké máte zkušenosti s mládeží? V řadách Jihočeského folklorního sdružení jsou i dětské soubory. Vedoucí těchto souborů motivují mládež a děti nejen k tanečnímu a pěveckému projevu, ale snaží se také o vnímání oblasti krojů. Zejména ti nejmenší ve spolupráci s rodiči dbají na to, aby kroje, které oblékají, byly vždy v pořádku. Pokusili jste se získat finanční prostředky z EU? V roce 2004 nám pomáhalo Ministerstvo kultury, Folklorní sdružení ČR a Nadace Vltava. O peníze z EU jsme zatím nežádali, ale pokud nalezneme dotační titul týkající se výše uvedené problematiky, určitě se pokusíme finanční prostředky členským souborům zajistit. Ptala se Ludmila Kučerová

Místní Kultura

Kulturní dědictví Péče o tradiční lidovou kulturu v Praze

Propagátoři tradic čestnými občany Vsetína

Otázka pro Ing. Igora Němce, radního pro kulturu: V červnu roku 2003 schválila vláda Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR s tím, že v každém kraji bude jedno pracoviště zabývající se touto problematikou. Všechna jsou již známa kromě Prahy. Zajímalo by mne, jestli má Praha v plánu takové pracoviště zřídit. Zároveň prosím o sdělení, zda má hlavní město ve své vlastní kulturní koncepci péči o lidovou kulturu nějakým způsobem zohledněnu. Odpověď: „Vzhledem ke specifice podmínek v hl. m. Praze neuvažujeme o zřízení nové příspěvkové organizace, která by plnila funkci informačního, školicího a metodologického pracoviště tradiční lidové kultury a péče o ni. Těmito funkcemi nebude pověřena ani žádná ze stávajících příspěvkových organizací. Neznamená to však, že by tradiční lidové kultuře nebyla věnována pozornost. V dokumentační činnosti plní tyto úkoly Muzeum hl. m. Prahy, které dokumentuje každodennost života v Praze. Má ve svých sbírkách řadu exponátů, jež zpřístupňuje jak ve svých trvalých expozicích (např. expozice zaniklého Podskalí v objektu Na Výtoni), tak na výstavách. Hl. m. Praha dále poskytuje každoročně finanční podporu tradiční lidové kultuře formou grantů nebo spolupořadatelství. Podporována je především celoroční činnost folklorních souborů, jejichž vystoupení obohacují kulturní život hlavního města – např. se jedná o dětské folklorní soubory Rosénka, Lučinka a Rozmarýnek. Se sdružením Limbora hl. m. Praha každoročně spolupořádá mezinárodní festival Praha srdce národů, formou spolupořadatelství byl podpořen Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark nebo Přehlídka dětských folklorních souborů. Z oblasti tradičního lidového řemesla lze uvést např. každoroční finanční dotaci pro výstavu betlémů, kterou pořádá B. Lukavec a která je vždy zaměřena na jednu z oblastí tradiční lidové kultury. V podpoře projektů tradiční lidové kultury bude hl. m. Praha i nadále pokračovat.“ [luk]

Slavnostní předání titulů čestný občan města Vsetína proběhlo v duchu tradic Valašského folkloru v pátek 21. ledna ve velkém sále vsetínského Domu kultury. Titulem byly vyznamenány hned tři významné osobnosti, které se velkou měrou zasloužily o propagaci lidových písní a tradic Valašska – Zdeňka Straškrabová, Josef Laža a Jarmila Šuláková. Před nimi získalo toto prestižní ocenění již 12 osobností. Po poděkování a předání cen připomněl život vyznamenaných i jejich uměleckou genezi Jan Rokyta. Všichni tři pak, podle režijního plánu Jaromíra Matušů, poděkovali způsobem sobě nejvlastnějším, tedy Zdeňka Straškrabová písničkou. Zazpívali i tři mladí zpěváci, jejichž vystoupení symbolizovalo kontinuitu generací i vzor a odkaz tří valašských pěveckých stálic. V programu vystoupila také Cimbálová muzika souboru Vsacan, Klára Blažková naplňující odkaz Jarmily Šulákové, pokračovatelka tradic sólového zpěvu Jarmila Šuláková ve Vsacanu Iva Kašparová – Šimková, představitel mladé mužské pěvecké generace Pavel Ptáček a Valašský orchestr lidových nástrojů. Slavnostní předání čestného občanství města se mohli zúčastnit i diváci, kteří si zakoupili vstupenku v hodnotě 50 Kč. [luk] Josef Laža

3 / 2005

25

LIDOVÁ KULTURA JABLONEC NAD NISOU (46 tis. obyv.): Letos oslavil soubor Nisanka, z Jablonce nad Nisou, 40. výročí vzniku. V roce 1964 vznikl dětský folklorní soubor Nisanka, který se s rostoucím věkem zpěváků přeměnil na soubor písní a tanců pro dospělé. V současné době má Nisanka 25 členů a to nejen tanečníků, ale i hudebníků a zpěváků. (Deník Jablonecka, 09.12.2004) ZNOJMO (36 tis. obyv.): Soubor Dyjavánek ve Znojmě pracuje nyní pod ZŠ Mládeže a v roce 2006 oslaví 20 let trvání. V současné době ho navštěvuje přes 50 dětí. Soubor je rozčleněn na tanečníky a hudebníky a na starší a mladší děti. V roce 2004 došlo ke změně vedoucí souboru, protože jeho zakladatelka A. Bulová st. se odstěhovala do Holandska, soubor převzaly její dcery A. Bulová ml. a K. Bulová. (Rovnost-Deník Znojemska, 15.12.2004) VELKÁ NAD VELIČKOU (3,3 tis. obyv., okres Hodonín): V kulturním domě ve Velké nad Veličkou se 12. 12. konal maraton zpívání ženských folklorních sborů, na který se sjelo 14 souborů z celého Slovácka. (Slovácké noviny, 17.12.2004) JIHLAVA (52 tis. obyv.), TELČ (6 tis. obyv., okres Jihlava), TŘEBÍČ (40 tis. obyv.), POLIČKA (9 tis. obyv., okres Svitavy), PELHŘIMOV (17 tis. obyv.): V Edici Vysočina a v Edici Folklorního sdružení ČR vyšel v roce 2004 Zpěvník horáckých písní po lidech sebraných, který obsahuje přes 300 lidových písniček z Jihlavska, Telčska, Třebíčska, Poličska a Pelhřimovska. Autorem je umělecký vedoucí národopisného souboru Vysočina Míla Brtník, který písně sbíral 50 let. (Vysočina-Noviny Havlíčkobrodska, 14.12.2004)

26

Rychnovské radniční hodiny se zastavily Hodiny na radnici z roku 1804 byly odvezeny na generální opravu. Sloužily tu od roku 1896, původně byly natahovány ručně a od 80. let 20. století měly elektrický pohon, který namontoval tehdejší Pragotron. Systém hodin byl jednoduchý, ale zajímavě vyřešený – tři nestejně klesající nezávisle natahovaná závaží, soustava spojek i převodů, schodišťový(!) přepínač a elektrický motorek. „Při ustáleném počasí sem chodím jednou za tři dny, jinak přes den, a když se mění letní a zimní čas, přicházím v noci,“ říká Jan Červený, který se o ně pečlivě stará posledních 19 let. K věžním hodinám na rychnovské radnici (není to ledajaká radnice – jednak je z roku 1804 a pak právě v ní dopsala roku 1825 svoji slavnou Domácí kuchařku Magdalena Dobromila Rettigová, jejíž manžel tu byl úředníkem) se přichází přes půdu s trámovím do malé místnůstky. Právě tam věžník Jan Červený mj. přenastavil stroj za chvíli při změně času. Při přechodu na zimní čas to trvalo hodinu – prostě na tu dobu věžník hodiny zastavil a šel se projít nočním městem. Z tří set věžních hodin, které vyrobila čáslavská firma Karel Adamec a jež najdeme v Maďarsku, Srbsku, Bulharsku, Německu, Rusku a u nás – např. na biskupském kostele v Litoměřicích a městských jatkách v Praze, měl Rychnov nad Kněžnou původně troje – kromě těchto radničních i dvoje na zámeckých věžích (z jedněch však zůstalo jen torzo). Josef Krám MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Podle nových poznatků žili lidé na území Hradce Králové o tisíce let dříve, než se doposud uvádělo. V areálu bývalého pivovaru, který stojí na místě někdejšího středověkého opevnění, bude stát administrativní centrum kraje, a tak tu archeologové zahájili průzkum. Nyní mohou s určitostí konstatovat, že první osídlení dnešního Hradce bylo už v pozdní době kamenné nebo v době měděné, což je asi 3 tis. let před naším letopočtem. Nálezy úlomků keramiky jsou tak bohaté, že expertům umožnily stanovit i rozsah osídlení, a to v celé ploše nad soutokem Labe a Orlice, což se příliš neliší od dnešní zástavby. Nálezy také pomohou rozšířit znalosti o způsobu života tehdejších lidí. Na jaře bude průzkum pokračovat. (MF Dnes, 12.01.2005) MLADÁ BOLESLAV (44 tis. obyv.): Koncem roku 2004 nalezli archeologové v lokalitě u Mladé Boleslavi unikátní soubor 44 římských mincí ze 3. a 4. století, některé jsou z přelomu letopočtu. Nalezené mince dokládají kontakty mezi Římany a Germány, sídlícími na našem území v rozmezí 1. až 6. století n. l. (Moravskoslezský deník, 22.11.2004)

Místní Kultura

Kulturní dědictví

Za muzejními exponáty do podzemí Ostrava a uhlí – dvě věci, které k sobě nerozlučně patří. Právě snaha o zachování historie dobývání uhlí vedla ke vzniku největšího hornického muzea u nás. Vyrostlo na úpatí vrchu Landek v roce 1993 a jeho majitelem i provozovatelem je akciová společnost OKD. Kutiště roztroušená po celém vrchu Landeku se postupně sloučila a v roce 1835 bylo zahájeno hloubení první těžní jámy v revíru. Důl postupně měnil majitele, ale i jméno – Ferdinandovo štěstí, Anselm, Petreshofen, Masaryk, Eduard Urx. Patřil vždy k technicky nejprogresivnějším v revíru a může se pochlubit celou řadou prvenství. Jeho činnost byla ukončena v roce 1974, těžba ve zdejším důlním poli ustala o 17 let později. Již v roce 1987 se OKD dohodlo s městem Ostravou na založení hornického muzea (HM). Provoz celého areálu je plně financován a.s. OKD a jí patří dík za záchranu a udržení této významné kulturní památky. Víceúčelový areál Hornické muzeum OKD (tak zní oficiální název) je označení pro areál, který kromě muzejní části nabízí sportovně-relaxační možnosti a klidovou zónu. Má výbornou polohu – najdeme jej v Ostravě-Petřkovicích, na samém okraji města. Právě vrch Landek, v těsném sousedství muzea, je významnou archeologickou lokalitou a od roku 1992 Národní přírodní památkou. Výzkumy ukázaly, že již lovec mamutů užíval jako první na světě uhlí k udržování ohně v ohništi, neméně je známa i Landecká (Petřkovická) Venuše vyznačující se štíhlými, téměř moderními liniemi. Program revitalizace Landeka získal v roce 1999 Cenu H. Forda za obnovu životního prostředí a kulturního dědictví v Evropě. Příměstský rekreační areál navštěvují lidé nejen z blízkého okolí, láká rovněž zájemce z celé republiky i ze zahraničí. Hornický skanzen Převážná část budov historické části areálu (jsou zapsány na seznamu kulturních památek) byla postavena na přelomu 19. a 20. století v architek3 / 2005

tonickém slohu tzv. průmyslové secese. Strojní zařízení zůstalo plně funkční a je předváděno v rámci prohlídky. S počátky hornictví je možné se seznámit ve zpřístupněné štole ve slojích Albert a František z 1. poloviny 19. století. Expozice i sfárání do dolu Návštěvník má možnost si vybírat ze tří prohlídkových tras. Nejdelší (velká) trasa zahrnuje nejatraktivnější část prohlídky – sfárání do dolu, prohlídku expozic ve výstavní budově (historii a technický vývoj dobývání uhlí v ostravsko-karvínském revíru, seznámení s hornickými profesemi, unikátní výstava důlních svítidel, historie osídlení Landeku, pohled do dávné minulosti nabízí rekonstrukce sídliště lovce mamutů). Následuje expozice Báňské záchranné stanice, která je největší svého druhu v Evropě. Střední trasu si každý může zvolit sám – po návštěvě výstavní budovy si vybere mezi dolem a expozicí báňského záchranářství. Malá (nejkratší) trasa je pro ty méně odvážné – zahrnuje pouze prohlídku výstavní budovy nebo báňského záchranářství. Závěrem je seznámení s povrchovou expozicí (např. důlní rypadla, razicí technika, nakladače pro hloubení jam). Podle druhu vybrané trasy (na tu nejdelší je potřeba 2,5 hodiny) se plné vstupné pohybuje v rozmezí od 10 do 80 Kč. Po náročné prohlídce jistě mnozí zavítají do původní hornické hospody – Harendy u Barborky. V roce 2004 navštívilo muzeum 76 tisíc návštěvníků, což je o více jak 13 % více než v předchozím roce. Doprovodné programy Hornické muzeum nabízí i celou řadu programů – je možné absolvovat „skok přes kůži“, což je přijímání zájemců do cechu hornického, projet se historickým kočárem v okolí Landeku nebo

27

zavítat na zámek v Šilheřovicích. Jsou tady vhodné místnosti k pořádání firemních akcí, seminářů, jednání. Ke koncertům, výstavám, prezentacím, společenským a kulturním akcím je možné využít průmyslovou halu bývalé kompresorovny, s plochou přes 700 metrů čtverečních, do níž se vejde až 700 osob. Při muzeu pracuje Klub přátel Hornického muzea. Granty – další zdroj financí Muzeum získalo od Ministerstva kultury prostředky na úpravy některých budov z tzv. havarijního program. Magistrát Ostravy a Moravskoslezský kraj poskytují granty na pořádání kulturních a společenských akcí. Na vybrané aktivity přispívá Nadace Landek.

Regionální badatelské centrum po roce Takřka rok je v provozu Regionální badatelské centrum Krajského muzea Cheb. Poskytování badatelských služeb není pro muzeum nic nového. Prvně však se odehrává v důstojném prostředí, při vhodném osvětlení a s technickým vybavením, které dosud chybělo. Knihovna nabízí takřka 20 000 svazků knih studijního a sbírkového fondu, z toho přes 5000 regionálních publikací. K dispozici čtenářům je 60 titulů periodik.

Muzeum sklízí ceny V II. ročníku soutěže Gloria musaealis 2003 získalo muzeum za stálou expozici báňského záchranářství druhé místo v kategorii Muzejní výstava roku. Na loňském veletrhu cestovního ruchu Regiontour se v soutěži „Pojďte s námi do muzea“ umístilo zařízení mezi pěti nejlepšími a jeho ředitel převzal diplom za přínos pro cestovní ruch. Eva Veselá

Klub přátel hornického muzea Pracuje aktivně při Hornickém muzeu OKD, byl ustaven v roce 1988. Jde o dobrovolné odborné zájmové sdružení, které se v prvopočátcích Hornického muzea velice aktivně podílelo na jeho rozvoji. Šlo zejména o zajišťování větších i menších investičních akcí souvisejících s budováním muzea a organizační zabezpečování aktivit. Současná činnost je orientována zejména do osvětové oblasti – jde o pravidelné pořádání přednášek pro členy i veřejnost (dosud se uskutečnilo více jak 130 přednášek). Klub má nyní přes 300 individuálních členů a 26 členů kolektivních. [ev]

28

Badatelé mají ke své práci v Badatelském centru Krajského muzea Cheb důstojné prostředí. Foto: Markéta Plevná - Šalátová

Vedle tradičních badatelů z řad žáků a studentů všech typů chebských i vzdálených škol, soukromých badatelů, odborných pracovníků z nejrůznějších institucí, novinářů z celé republiky, nás v poslední době potěšil zájem studentů Univerzity třetího věku ze zdejší Ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Jsou to velice zodpovědní badatelé, kteří si předem přicházejí objednat materiály ke zpracovávaným tématům, aby jim skutečně nic nechybělo, nechávají si pořizovat kopie. Vracejí se k nám badatelé, kteří sem kdysi přišli pro drobné informace a postupně zde připravují své bakalářské a diplomové práce, pokračují pak ve studiu materiálů i jako vědečtí pracovníci. Informace zde hledají autoři odborných publikací. Badatelské Místní Kultura

Kulturní dědictví centrum neposkytuje pouze písemný materiál, ale zprostředkovává konzultace s pracovníky odborného oddělení muzea. V tomto roce nabídneme novinku. Kompletní řadu časopisu Egerer Jahrbuch zpracovaných na CD. Jedná se o periodikum vycházející v Chebu od konce 19. do poloviny 20. století. V současné době je v takovém stavu, že již není možné ho volně půjčovat. Díky pomoci Ministerstva kultury a Národní knihovny ČR se podařilo pořídit jeho elektronickou verzi, která bude brzy k dispozici. Obsahem je to unikátní sbírka článků vlastivědného charakteru a věříme, že vzbudí zájem badatelské veřejnosti. V letošním roce usilujeme o digitální zpracování časopisu Kalender für das Egerland. Badatelské centrum je otevřeno v pondělí od 8 do 18 hodin, ve středu od 8 do 16 hodin, vždy s půlhodinovou polední přestávkou, ostatní dny po domluvě. Irena Michaláková, knihovna KMCH MUZEA ČESKÁ TŘEBOVÁ (17 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Jediné Muzeum esperanta v ČR bylo v roce 2004 zrušeno. Radnice v České Třebové, kde sídlilo, sdělila, že nemá peníze na jeho provozování. V Evropě tedy zůstává nadále jediné muzeum, a to ve Vídni. Český esperantský svaz má rok času na najití nových prostor pro exponáty a bohatou knihovnu. (Noviny Svitavska, 20.12.2004) MOHELNICE (10 tis. obyv., okres Šumperk): Ve Vlastivědném muzeu v Mohelnici odkryli restaurátoři malbu z první pol. 19. stol. Místnost s kruhovým výklenkem, které odborníci vracejí původní výmalbu, je určena k prezentaci etnografie a měšťanské společnosti 19. stol., přímo ve výklenku bude instalován interiér měšťanského pokoje. (Rovnost-Brněnský deník, 15.12.2004) HARRACHOV (1,7 tis. obyv., okres Semily): Správa KRNAP otevřela v roce 2004 v Harrachově novou lesnickou a mysliveckou expozici, a to v prostorách budovy Šindelka, kde se do roku 1934 vyráběly šindele. Část expozice je tomuto tématu věnována. Dále je zde umístěn model plavení dřeva, vystavují se saně s ojí, typické pro západní Krkonoše, součástí výstavy je i multimediální projekce animovaných fotografií na téma Nálada v lese. (Krkonošské noviny, 16.12.2004)

3 / 2005

Rekonstrukce zvonice společnými silami V Bílém Újezdu mezi Dobruškou a Rychnovem nad Kněžnou, obci známé pověstí o zaseknuté sekyrce, je téměř hotová oprava historické zvonice před kostelem Proměnění Páně. Letos na jaře se nákladem 100 tisíc korun dokončí výměna zbývající čtvrtiny šindele z celkových 340 m². Oprava představovala výměnu dvou spodních ploch a šindele na střeše, dopravu materiálu ručně do výše 15 m, zhotovení pracovního střešního lešení, demontáž stávajících latí a montáž nových, opravu vadných krovů, dvojitou pokládku šindelové krytiny, úklid nabouraného materiálu v prostorách hřbitova i opravu a revizi hromosvodů. Náklady zatím dosáhly 448 tisíc korun, z toho 100 tisíci korunami přispěl z grantového programu a dalšími 150 tisíci korunami z účelové dotace Královéhradecký kraj, 100 tisíci neinvestiční dotací Obecní úřad Bílý Újezd, 15 tisíci Lom Masty, víc než 62 tisíci korunami římskokatolická farnost Bílý Újezd a darem 20 tisíc korun ZEAS Podorlicko. Lešení, které bylo nutné postavit ve spodní části, poskytl zdarma jeden farník; na jeho postavení, demontáži a úklidu šindele na faře bylo odpracováno 155 hodin zdarma. Josef Krám NEMOVITÉ PAMÁTKY BRNO (386 tis. obyv.): Za plného provozu se dokončují opravy katedrály sv. Petra a Pavla v Brně. V rámci rekonstrukce se opravovaly obě věže chrámu, obnovoval se kamenný plášť kostela. V roce 2004 probíhaly i restaurátorské práce v interiéru, např. obnova a doplnění historického hlavního oltáře. Na rok 2005 je naplánovaná poslední část obnovy chrámu, restaurace kaple Panny Marie, rekonstrukce bočního oltáře a zřízení adorační kaple. Celková rekonstrukce bude stát 75 mil. Kč, oproti původnímu odhadu 20 mil. Většinu peněz poskytl stát, přispělo i brněnské biskupství. (Rovnost-Deník Vyškovska, 30.12.2004) JÍLOVÉ (5 tis. obyv., okres Děčín): V průběhu února 2005 bude ukončena druhá etapa rekonstrukce zámku v Jílovém. Jeho obnova si doposud vyžádala částku ve výši cca 20 mil. Kč. Na dokončení obnovy bude zapotřebí přibližně stejně. (Děčínský deník, 04.01.2005)

29

Zámek Velké Březno a hrabě Chotek

Jen pár kilometrů na východ od Ústí n. L. leží obec Velké Březno (1,8 tis. obyv.), která se může pochlubit hned dvěma zámky. Ten první byl vystavěn v těsné blízkosti Labe (nyní slouží jako domov důchodců), druhý nahoře ve stráni. Měl jediného majitele – čtyři generace rodu Chotků. Z oken, a zejména ze zámecké věže, je pohled na krásnou krajinu a právě to byl jeden z důvodů, proč se hrabě Karel Chotek, který během své profesní dráhy působil v řadě věhlasných míst (Terstu, Neapoli, Insbrucku), rozhodl právě pro tuto lokalitu. Pohled do života Chotků

Foto: Eva Veselá

Z historie Hrabě Chotek koupil v roce 1841 nejdříve starý renesanční zámek a o rok později začal s výstavbou nového sídla, které patří k nejmladším u nás. Bylo zbudováno v letech 1842 až 1945 ve stylu rakouského empiru, na přelomu 19. a 20. století následovala přestavba v romantické novorenesanci. Z původních velkorysých plánů došlo k realizaci jen části zamýšlených úprav. Chotkové se přihlásili k německému občanství, a proto se po skončení 2. světové války vztahovaly na zámek Benešovy dekrety. Zámek se stal majetkem státu – do roku 1956 sloužil jako dětský domov, poté byl sídlem politické školy (do této doby se datují neodborné stavební zásady), následovala armáda. Od roku 1970 mohou jeho interiéry a rozsáhlý park opět obdivovat návštěvníci. Anglický park s řadou vzácných stromů má rozlohu 5,5 ha, na jeho zakládání se podílel zahradník pražské Stromovky.

30

Zařízené zámecké interiéry připomínají život šlechtické rodiny Chotků na konci 19. století. Osobnost hraběte není v české historii neznámá. Vykonával funkci nejvyššího purkrabího Českého království, s jeho jménem je spjata řada staveb v Praze – Smetanovo nábřeží, točitá silnice k Pražskému hradu, podepsal se na panoramatu Hradčan, jeho zásluhou byl dělostřelci vyklizen a následně opraven letohrádek královny Anny, podílel se na zakládání parků, veřejného osvětlení. Jako první použil tištěné PF, založil tradici průmyslových výstav u nás, pozval věhlasného J. Barranda (dal mu úkol najít cestu pro železnici), zahájil paroplavbu na Labi atd. Připomenuta je i osobnost Žofie Chotkové, manželky následníka rakouského trůnu Ferdinanda d‘Este, která se se spolu s manželem stala obětí sarajevského atentátu. Druhá část expozice je věnována vnukovi a pravnukovi, za nichž došlo k přestavbě objektu. Součástí instalace je i zámecká knihovna s 8 tisíci svazků. Ve druhém patře zámku je umístěna výstava fotografií, jejichž autorem je sám hrabě Karel Chotek. Nejstarší fotografie z počátku 40. let 19. století byla dokonce pořízena tehdy zcela novou technikou zvanou daguerrotypie. Osud fotografií nebyl jednoduchý – tvořily součást svozů na zámku v Ličkově, poslední část fotoarchivu se podařilo najít nedávno. Zachycují nejen rodinu, ale jsou mezi nimi i žánrové fotografie z cest. Místní Kultura

Kulturní dědictví Zámek musí žít Prohlídka zámku trvá hodinu, základní vstupné činí 50, rodinné 130 a snížené 30 Kč. Příplatek na noční prohlídky je 50 %. V interiérech, ale i v parku se konají svatební obřady (uzavře se tady 3,5 % všech svateb v ČR), výstavy květin a koncerty. Letos proběhne již 3. ročník O velkobřezenského sekáče (soutěž v ručním sekání parkové trávy), zámecké vinné trhy, výstava Zámecká historie očima sedmi ročníků oživeného zámku. Zámek se těší přízni filmařů, příjmy plynou i z pořádání firemních akcí, rautů atd. Eva Veselá NEMOVITÉ PAMÁTKY ZNOJMO (36 tis. obyv.), BRNO (386 tis. obyv.): V roce 1990 byl založen Klub přátel znojemské rotundy, jehož členy se stali zájemci z Brna a Znojma. Po několika letech přestala fungovat znojemská pobočka, a to pro nedostatek aktivních a odborných zájemců. Brněnský klub se osamostatnil a stále pracuje. Jeho hlavním cílem je úsilí, aby znojemská rotunda sv. Kateřiny byla zachována pro příští generace. Klub inicioval průzkum a sanaci podzemí, dal podnět k nedestruktivnímu průzkumu maleb apod. Bádání o významu a ikonografii maleb patří k předním zájmům členů sdružení. Své příspěvky vydají ve sborníku prací z konference o výsledku nedestruktivního výzkumu maleb, konané v roce 2004. (Rovnost-Deník Znojemska, 23.12.2004) STRAŠICE (2,5 tis. obyv., okres Rokycany): Oprava kostela sv. Vavřince ve Strašicích přišla letos na 615 tis. Kč. Na další opravy je třeba ještě 650 tis. Kč. Peníze byly získány z veřejné sbírky, kterou organizovala Sdružení Svatý Vavřinec a Sdružení pro obnovu památek Rokycan, a to 224 250 Kč. Podnikatelé přispěli 178 900 Kč, 25 tis. darovala obec Těně a obec Strašice 230 tis. Kč. (Rokycanský deník, 28.12.2004) PACOV (5 tis. obyv., okres Pelhřimov): Město Pacov získalo dotace od MK ČR na opravy některých historických památek. Na opravu výklenkové kapličky 38 tis. Kč, na restaurování mobiliáře kostela sv. Michala 593 tis. Kč, na opravu židovských náhrobků 285 tis. Kč a na opravu valů 374 tis. Kč (město přispělo 440 tis. Kč). Horší je to s rekonstrukcí zámku, která je odhadována na 40 mil. Kč. Zatím pokračují práce na úpravě jižního a západního křídla. (Vysočina-Listy Pelhřimovska, 06.01.2005)

3 / 2005

NEMOVITÉ PAMÁTKY LYSICE (1,9 tis. obyv., okres Blansko): Na stálou expozici o Ebner-Eschenbachové, která je od roku 2003 na zámku v Lysicích, naváže v roce 2005 výstava o zaniklém divadle, kterou připravují památkáři. Zámecké divadlo sídlilo v severním křídle zámku, před sto lety jej zničil požár. Podařilo se zachránit divadelní kroniku, fotografie a návrh kulis od jednoho z majitelů zámku Emanuela Dubského. Odehrávaly se zde premiéry her spisovatelky Ebner-Eschenbachové a her W. Shakespeara, kterého překládala. Spisovatelka je řazena mezi rakouské autory, ale pocházela z moravského šlechtického rodu Dubských. (Rovnost-Deník Blanenska, 20.12.2004) MILOVICE (2,3 tis. obyv., okres Nymburk): Náročnou opravou prochází věž kostela svaté Kateřiny v Milovicích. Kostel byl postaven až v roce 1907 jako náhrada za kostel v obci Mladá, který byl zbourán kvůli vojenskému cvičišti. Na jeho vnitřní výzdobě se podíleli váleční zajatci v letech 1915 až 1916. Z tohoto důvodu byl v červenci 2003 prohlášen za kulturní památku. Celkové náklady na jeho rekonstrukci činí 0,5 mil. Kč. Polovinu této částky má farnost již k dispozici, druhou polovinu plánuje získat v roce 2005. Město přispělo 100 tis. Kč, kraj 70 tis., arcibiskupství 30 tis. Kč. (Nymburský deník, 30.12.2004) HOŘEPNÍK (640 obyv., okres Pelhřimov): Po letech chátrání byl zrekonstruován kostel v Hořepníku. Na jeho opravu se mezi místními občany vybrala částka ve výši 190 tis. Kč. Impuls k renovaci dal Spolek na záchranu památek Hořepnicka ve spolupráci s místní radnicí. Včetně dotací a příspěvku radnice se na rekonstrukci shromáždilo více než 0,5 mil. Kč. (Vysočina-Noviny Jihlavska, 27.12.2004) BUČOVICE (7 tis. obyv., okres Vyškov): Památkáři připravují na zámku v Bučovicích výstavu historických gobelínů z českých a moravských zámků a prácí restaurátorů z Valašského Meziříčí při jejich opravě. Tato výstava bude otevřena od června do srpna. Nápad vznikl poté, co zámek dostal zrestaurovaný gobelín ze 17. stol. Gobelín je dlouhý 5 a vysoký 3 metry a jeho restaurování trvalo 6 tis. hodin. (Rovnost-Deník Vyškovska, 14.12.2004) ČERADICE (240 obyv., okres Louny): Rekonstrukcí letos projde Kaple sv. Andělů z roku 1856 v Čeradicích. Opravy si vyžádají přes 700 tis. Kč, obecní úřad bude žádat o přidělení dotace na krajském úřadě. Úpravy se budou týkat nové fasády, opravy střechy a výměny oken. (Deník Lučan, 06.01.2005)

31

Činoherní studio Ústí nad Labem zve na generálky studenty Vloni byla ukončena rekonstrukce objektu, v němž sídlí Činoherní studio. Povodně v roce 2002 způsobily, že voda sahala až 7 cm pod okraj opěradel sedadel v hledišti. Divadelníci dva a půl roku hráli v Malém divadle ústeckého podniku SETUZA a hostovali na jevištích po celé ČR. Rekonstrukce objektu V objektu divadla se původně nacházelo kino Alhambra (později přejmenované na Morava) a v roce 1927 se v něm porvé u nás promítal zvukový film. Majitelem budovy je město Ústí n. L. (97 tis. obyv.), které uhradilo hlavní část potřebných financí. Celkem si rekonstrukce vyžádala přes 37 mil. Kč, z toho pojišťovna uhradila 2 mil. Přispělo Ministerstvo kultury, američtí krajané, občanská sdružení i podnikatelé. Finance byly získány i ze sbírky Divadla pod vodou. „Z bývalého kina se teď na nejbližších patnáct let stalo moderní divadlo, kam chodí zejména mladá generace,“ říká ředitel divadla Jaroslav A. Haidler. Hlediště je variabilní – může se přeměnit v arénu, sál k pořádání přednášek, alžbětínské divadlo atd. Podle uspořádání do něj může usednout najednou 60 až 200 diváků. Opravená budova odpovídá současným evropským požadavkům na zajištění bezpečnosti. Nahlédnutí do historie Letošní sezona je pro Činoherní studio již 36. v pořadí. Jeho počátek můžeme hledat v souboru ústeckého Severočeského divadla. Souborem prošla řada výrazných osobností – K. Heřmánek, I. Chýlková, K. Roden, O. Vetchý, J. Bartoška atd. V současné době hraje v divadle již čtvrtá generace divadelníků. Repertoár je zaměřen na verbální divadlo, na současnou dramatickou tvorbu. Ročně divadlo navštíví kolem 14 tisíc diváků, v době působení v provizorních prostorách jich bylo o jednu třetinu méně. Divák má z čeho vybírat V současné době hraje divadlo 14 titulů, ročně nastudují herci 5 nových. Nabídku tvoří i scé-

32

nická čtení, netradiční představení, koncerty, vystoupení jiných divadelních souborů. Jednou za tři roky je nastudována pohádka. „Osvědčily se generálky za přítomnosti studentů, kteří se mají možnost vyjádřit k hranému titulu, vznést svoje připomínky a ty jsou pro nás inspirací,“ dodává ředitel divadla. Úspěch mají i pohádky. Zatím poslední uváděnou je Pal o somnakuno Sidoris – O zlatém Sidorovi, jejíž předloha vychází z romských pohádek. Režisér svěřil čtení pohádky učitelkám základních škol. Děti pak nakreslily svoji představu a tak vznikla v foyeru divadla velká plocha s řadou těchto výtvorů. Po městě vylepené plakáty byly zvláštní tím, že každý z nich byl originálem. Všechny vytvořily děti. Bez finančních prostředků to nejde Divadlo je příspěvkovou organizací zřizovanou městem Ústí n. L. Pro letošní rok zatím získalo dotaci ve výši přes 7 milionů Kč. Dalším finančním příjmem jsou tržby ze vstupného – základní vstupné je 100 Kč (sleva 67 Kč), zvýšené vstupné 140 Kč (sleva 94). Slevu mohou uplatnit děti, studenti a důchodci. Předplatitelská legitimace platí 12 měsíců, je přenosná, nabízených 9 představení v ceně 900 Kč přijde na 540 Kč. Celková soběstačnost divadla je 12 až 15%. Eva Veselá DIVADLO BŘEZNICE (3,7 tis. obyv., okres Příbram): Divadelní spolek v Březnici má 25 členů, kteří v něm účinkují již 11 let. Celkem nastudovali již 6 představení, která hrají půl roku. V městech, ze kterých pochází členové souboru, mají návštěvnost až 150 lidí, v okolních městech je menší. (Příbramský deník, 28.12.2004)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura DIVADLO

BOLERADICE (840 obyv., okres Břeclav): Divadlo v Boleradicích se hraje více než 100 let. Ochotnický Divadelní soubor bratří Mrštíků měl své zázemí v budově bývalé orlovny a stal se tak jediným amatérským venkovským divadelním souborem v ČR, který měl stálou divadelní scénu. Od roku 2002 soubor musel hrát v provizoriu, protože budova byla v havarijním stavu. Díky sbírkové akci Pomozte nám splnit sen a poslanecké iniciativě (ochotníci dostali ze státního rozpočtu 10 mil.Kč) získali potřebnou částku na rekonstrukci divadelní budovy. Nově otevřeno bylo v červnu 2004. Divadlo je bezbariérové, zachován zůstal i počet míst. (Rovnost-Deník Slovácka, 31.12.2004) PRAHA: Divadlo pod Palmovkou v Praze vystavuje část unikátních snímků, které byly nalezeny při popovodňové rekonstrukci. Jde o domněle ztracený archiv od r. 1949. (Divadelní noviny, č.22, 2004) NÁCHOD (21 tis. obyv.): Město Náchod letos oslavilo výročí 750 let od své první písemné zmínky, ale na Přírodní divadlo, vybudované před 50 lety v rámci 700. výročí města, se zapomnělo. K divadlu o kapacitě 2500 návštěvníků patřila pergola. Hrálo se každoročně od pol. května do pol. září. Do podzimu 1989 byla vysoká návštěvnost. Pak došlo ke zrušení Náchodského kulturního střediska, které se staralo o provoz divadla, a to rychle chátralo. (Noviny Náchodska, 04.12.2004) HVOZDNÁ (950 obyv., okres Zlín): Do prosince 2004 se podařilo dokončit několikaletou rekonstrukci budovy Kroužku divadelních ochotníků ve Hvozdné. Veškeré finanční prostředky a koordinaci oprav si divadelníci zajistili sami. Rekonstrukce stála cca 5 mil. Kč. V r. 2004 slaví ochotníci 95. výročí založení kroužku a 75. výročí postavení spolkového domu. (Zlínské noviny, 14.12.2004) SOBOTKA (2,3 tis. obyv., okres Jičín): Město získalo v roce 2004 1,78 mil. Kč na rekonstrukci místní solnice. Cílem oprav je odstranit moderní přístavby v objektu, snížit kapacitu kinosálu a upravit ho na případné promítání multifunkčních projektů. Plánují se zde představení klasického a loutkového divadla. Objekt byl poprvé využit jako divadelní sál v roce 1849. V roce 1921 se v něm nacházel i kinosál. Bývalá solnice (postavená městem roku 1778) je jedním z nejstarších sálů v Čechách. Jedná se o celonárodní památku. (Noviny Jičínska, 08.01.2005)

3 / 2005

Program Česká hudba 2004 je minulostí O velkolepé zakončení se postaraly Řecké pašije Bohuslava Martinů a Covent Garden Rok české hudby i finančně a propagačně podpůrný program Česká hudba 2004 je minulostí. Zaregistroval na tisíc vyhraněných akcí (festivalů, koncertů, výstav, edic, filmových projektů) s tématem české hudby. Proběhly také stovky amatérských koncertů. Česká televize jako hlavní mediální partner uvedla především řadu archivních hudebních snímků, výrazně přispěl Český rozhlas. Jádro Roku české hudby i programu tvořily etablované mezinárodní festivaly – Pražské jaro mj. s kompletním provedením Dvořákových symfonií hostujícími orchestry a dirigenty, barokním pasticciem Praha založená Libuší, Poctou české avantgardě v divadle Archa a především nahrávkou Dvořákovy Svaté Ludmily, Pražský podzim, jehož dlouhodobou koncepcí je zadávání českých skladeb zahraničním orchestrům. Náš nejstarší operní festival Smetanova Litomyšl uvedl po dlouhé době (naposledy v r. 1961!) opět premiéru Smetanových Braniborů v Čechách a reprízu Dvořákova Dimitrije (scénicky naposledy v Čechách uveden v r. 1966). Podtitulem festivalu Moravský podzim bylo heslo „Dvořák, Janáček – Země odkud pocházíme“, což vypovídá o jeho tematickém zaměření. Také většina koncertů Janáčkova máje připomněla především dílo Dvořáka, Janáčka, árie ze slavných českých oper v podání E. Urbanové, mimořádný byl a capella sborový koncert z díla českých autorů. Festival v Českém Krumlově uvedl Mou vlast B. Smetany (SF Brno), zdobil jej mj. také recitál s českou hudbou, podobně jako Pražské jaro, žačky Ivana Moravce Jaroslavy Pěchočové. K mimořádným ročníkům patřil festival Concen-

33

tus Moraviae, do zahraničí exportovaný a obohacený dalšími koncerty (celkem na 67 místech Evropy) jakožto České sny. Uváděl méně hrané kompozice či autory včetně soudobých, židovského původu a dříve opomíjených emigrantů v podání naší mladší úspěšné generace interpretů (M. Kožená, P. Šporcl, I. Bittová, M. Janková, M. Kasík, Afflatus Quintet, Boni pueri ad.). Z tematických festivalů je třeba připomenout především mimořádný festival Janáčkovo Brno 2004 s kompletem Janáčkových oper (naposledy byly souborně provedeny v r. 1958), kvalitní festival historické hudby Letní slavnosti staré hudby v Praze a Baroko 2004 v Olomouci. Operní scény uváděly často po 20 a více letech základní český repertoár. Záslužná byla premiéra Dvořákova Dimitrije ve Státní opeře (vhodně koordinovaná s uvedením starší zdařilé filmové verze M. Macků v ČT), Vandy v Národním divadle, pokračování cyklu ND Bušení do železné opony s premiérami soudobých autorů. Nagano M. Smolky/J. Duška v režii O. Havelky přineslo nový typ komické opery založený na hře jazykových a stylových kódů, Prodaná nevěsta v závěru roku byla půvabnou, herecky i pěvecky zvládnutou inscenací zejména v obsazení M. Haan a V. Prolata. Závěr celého programu – premiéra první verze opery B. Martinů Řeckých pašijí v provedení Royal Opera House Covent Garden ve spolupráci s Národním divadlem v Brně 16., 18. a 20. ledna, byla beze sporu jedním z vrcholů a oficiálním závěrem programu Česká hudba 2004. Neměli bychom opomenout, že prakticky všechny profesionální orchestry připomínaly některou svou řadou či festivalem české téma, výrazně i Česká filharmonie s cyklem Pocta českým tvůrcům a jejich tvorbě; na mnoha místech byly poprvé uvedeny větší kompozice Dvořáka a Janáčka (Requiem, Glagolská mše apod.). Cenné byly nejen špičkové výkony, dramaturgická invence, ale také velký zájem regionálních i euroregionálních festivalů, menších obcí o oživení vlastní kulturní paměti daného místa. Vznikly také trvalejší hodnoty – publikace, série článků reflektující dosud ne zcela probádaná

34

témata (např. články V. Reittererové – V hudbě život Čechů apod.), sborníky konferencí (o Smetanovi, Dvořákovi, Janáčkovi, soudobé hudbě apod.). Patří k nim rovněž vydání první zvukové Antologie české hudby, filmové dokumenty o Roku české hudby, koncertech pro děti, Dvořákovi, Janáčkovi, Smetanovi. Širokému zájmu a ocenění se těšila putovní výstava o české hudbě určená pro propagaci v zahraničí, kde také docházelo od počátku roku 2004 k reflexi české hudby – hned v lednu se odehrál festival v New Yorku a celá řada operních premiér v Německu. Dalšími zeměmi, reagujícími výrazně tematickými řadami na festivalech na náš „Rok“, byly Anglie, Francie, Rakousko, k závěru roku také Japonsko. K vynikajícím patří mj. animovaný film BBC ve spolupráci s ČT – Příhody lišky Bystroušky. Tímto velmi redukovaným vhledem bychom chtěli stručně připomenout, že Rok české hudby i program Česká hudba 2004 přinesly řadu zkušeností, které zúročíme v budoucnosti. Událost vzbudila také velký zájem publika, nejen zahraničního, ale i domácího. V zahraničí, kde zaznamenali souvislost oslav s rokem vstupu republiky do Evropské unie, očekávají, co a jakým způsobem budeme schopni v oblasti hudby nabízet dále. Zájem o interpretaci naší hudby českými umělci určitě je! Lenka Dohnalová Dovětek: Jak velkolepá událost bylo uvedení opery B. Martinů Řecké pašije, vyplývá kromě jiného z článku v MF Dnes ze dne 22. 1. 2005. Šéf brněnské opery Milan Kaňák se v něm svěřuje s pocity radosti, které se ovšem mísily s rozpaky. Řekl, že projekt takového formátu se mohl uskutečnit pouze jednorázově, díky podpoře mnoha subjektů a pod záštitou programu Česká hudba 2004. Aby se takové projekty staly běžnou součástí repertoáru naší scény, muselo by dojít k přehodnocení stávající struktury, organizace kultury a její financování. Je přesvědčen, že čas ke změnám dozrál.

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Řecké pašije z pohledu diváka K naplnění významu slavnostní tečky celoročního festivalu výjimečného roku vstupu ČR do EU bylo provedeno maximum. Z pohledu diváka mohu celé představení hodnotit pouze v superlativech. Scénograf Stefanos Lazaridis vyplnil celé jeviště až po výšku portálu stavbou, kvůli které bylo vybráno právě Janáčkovo divadlo. I tak chybělo něco přes metr, avšak jedinečnost scény byla dokonalá. Po zvednutí opony se naskytla úchvatná podívaná. V prostoru bylo kolem jakéhosi mohutného kmene stromu zavěšeno šest interiérů vesnických stavení vzájemně propojených visutými lávkami, na kterých pak vynikaly sborové scény vesničanů a uprchlíků. Tento neobyčejný ráz pohledu podporoval otáčivý pohyb celku podle rytmu děje a točna svým pohybem přirozeně provazovala přechody jednotlivých dějství. Režisér David Poutney vtiskl do vyprávění nenucenost a srozumitelnost a v této jednoduchosti je klíč k tomu, jak lze otevřít operní dílo celé veřejnosti, nejen znalcům a milovníkům tohoto umění. Brno se tak zapsalo do evropského VIP operního programu a v mnohém předběhlo i Prahu. Na další podobný výkon si budou muset čeští diváci určitě několik let počkat. Dali to také při děkování najevo, vestoje, mnohaminutovým aplausem a neutuchajícím voláním bravo. Musím bohužel také upozornit na jednu zbytečnou neomalenost; do neopakovatelného zážitku z anglického originálu, za doprovodu jednoho z nejkvalitnějších souborů, Královské opery Covent Garden v Londýně a na české poměry nevídaného obsazení evropskými špičkami operních hlasů se ozývalo zvonění mobilních telefonů. Martin SKŘEPEK-ARDEN HUDBA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (25 tis. obyv.): Radnice ve Žďáru nad Sázavou poskytne na 10. ročník Mezinárodního hudebního festivalu 13 měst Concentus Moraviae 90 tis. Kč. (Vysočina-Noviny Žďárska, 18.12.2004)

3 / 2005

Symbióza moderního umění s barokem Původně barokní jízdárna roudnického zámku z konce 17. století se stala v roce 1965 sídlem Galerie moderního umění. Zřizovatelem této příspěvkové organizace se po Ministerstvu kultury stal Ústecký kraj.

Osudy galerie Roudnická galerie, jejíž vznik se datuje do roku 1910, je po Praze a Brně v pořadí třetím zařízením tohoto druhu vybudovaným u nás. Její počátky souvisejí s bohatým kulturně-politickým životem, s národním obrozením. Zrod galerie je svázán se jménem Augusta Švagrovského, jehož dary tvoří základ sbírky. Původně byly obrazy vystavovány v aule měšťanské školy, v roce 1919 nabídl F. Lobkovic k jejich instalaci pět sálů svého zámku. Po 1. světové válce patřilo galerii 2. patro v nové spořitelně. Do těchto prostor se sbírky přestěhovaly v roce 1932 a zde zůstaly do počátku 2. světové války.

35

V roce 1942 došlo k zabrání výstavních sálů a jejich přeměně na byty pro četnictvo. Každý exponát byl ofotografován, zabalen a umístěn v zasedací síni a salonku městské spořitelny. Galerie obnovila svou činnost v roce 1946, o dva roky později ji mohli zájemci navštívit opět v zámku. Ale pouze do roku 1950, pak zámek převzala armáda a galerijní sbírky čekalo další stěhování. Provizorní azyl v kreslírně gymnázia vystřídala v roce 1955 instalace sbírky v budově radnice. Počátek šedesátých let znamenal změnu zřizovatele i umístění sbírek – od roku 1963 se galerie stala okresním zařízením, o dva roky později následovalo přestěhování do zrekonstruované jízdárny.

stavní prostor v přízemí se dá lehce změnit na přednáškovou síň či koncertní sál. Nejen v rámci vyučování je možné navštívit literární a hudební pořady, přednášky. Většinu výstav doplňují katalogy, které jsou připravovány vlastními silami v tiskárně, která byla pořízena v době, kdy Ministerstvo kultury galerii zřizovalo. Rozšiřování prostor pokračuje i v současné době – po dokončení má přízemí patřit expozici a výstavám, 1. patro poslouží jako přednáškový a koncertní sál. Eva Veselá

Nejen exponáty moderního umění

Kolekci nejlepších fotografií doručených do mezinárodního bienále Interfotoklub Vsetín 2004, která byla na přelomu roku vystavena v Galerii Stará radnice a v Muzeu regionu Valašsko, navštívilo rekordních 3010 milovníků umělecké fotografie. To je v porovnání s minulou výstavou, která se uskutečnila v roce 2002, zhruba o 500 návštěvníků více. Výběr přibližně 250 fotografií z celého světa si zájemci mohli v uvedených prostorách prohlédnout do 23. ledna, v dubnu letošního roku ji mohou ještě zájemci vidět ve slovenské Staré Ľubovni a poté v Praze. Následně budou fotografie rozeslány zpět jejich autorům. Eva Stejskalová

V první etapě zamýšlel August Švagrovský předat městu Roudnie n. L. sbírku staršího umění. Za finanční prostředky získané jejím prodejem se měla rozšiřovat sbírka moderního umění. K realizaci tohoto záměru však nikdy nedošlo. Proto současný sbírkový fond tvoří umění 18. – 20. století. Statut vymezuje zaměření galerie na české moderní umění od 20. století po současnost, starší sbírka není dále doplňována. Největším přínosem bylo v roce 1988 získání části výtvarných prací ze sbírky Josefa Sudka (další díl je ve vlastnictví Národní galerie v Praze) – jde o více jak 500 obrazů, kreseb, soch a grafických listů (z toho je přes 170 prací Františka Tichého). Současný sbírkový fond tvoří přes 3 tisíce položek, z něhož je 250 předmětů z odkazu duchovního otce galerie A. Švagrovského. Současnou expozici a výstavy (vloni 9), nacházející se na ploše necelých 700 m², zhlédne ročně kolem 10 tisíc návštěvníků. Galerie patří i hudbě a mluvenému slovu Prvotním posláním galerie je získávání a správa sbírkového fondu a jeho prezentace na výstavách. Roudnické galerii se daří řadu let práce s žáky a studenty zdejších škol. Připravuje pro ně komentované prohlídky a přednášky – někteří posluchači si po ukončení studia na gymnáziu zvolili umělecké a uměnovědné povolání. Vý-

36

Interfotoklub s rekordní návštěvností

VÝTVARNÁ KULTURA CHRUDIM (24 tis. obyv.): Chrudimská beseda spolu s místním fotoklubem připravila na březen 2005 nesoutěžní výstavu fotografií s udělením grantu pro vybraného autora, s tematikou města a života v něm. Autor ucházející se grant musí mít minimálně 18 let a musí do soutěže zaslat soubor alespoň 5 snímků. Akce není věkově omezena. Uzávěrka: 5. 3. 2005. (Chrudimský zpravodaj, č.1, 2005) FRANTIŠKOVY LÁZNĚ (5 tis. obyv., okres Cheb): Akciová společnost Františkovy Lázně vyhlašuje 4. ročník fotosoutěže na téma Františkovy Lázně - oáza klidu a pokoje, určený fotografům -amatérům. Uzávěrka: 10. 11. 2005. (Františkolázeňské listy, č.1, 2004)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Klub „Hezky česky“ Oddělení kulturních služeb při Krajské knihovně v Pardubicích již osmým rokem pořádá pravidelná programová setkání Klubu „Hezky česky“. Inspirací k tomuto zajímavému projektu se stal stejnojmenný pořad brněnské redakce Českého rozhlasu, který mu propůjčil název. Tento cyklus k velké radosti pořadatelů oslovil posluchače různých věkových i profesních skupin. V Klubu „Hezky česky“ si zajímavou formou rozšiřují a prohlubují své znalosti literatury a gramatiky studenti, pedagogové i ostatní příznivci českého jazyka. Programová setkání též zaujala odborné spolupracovníky, kteří mají hlavní podíl na úspěšnosti tohoto cyklu. Pravidelnými lektory jsou doc. PhDr. Jana Bartůňková z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, její kolegové PhDr. Vladimír Koblížek, Miloslav Vondráček či doc. Alena Zachová. Velkému zájmu se těší přednášky univ. prof. Jaroslavy Janáčkové. Za dobu existence Klubu si návštěvníci právě v podání těchto špičkových lektorů vyslechli nejméně 70 přednášek na různá témata. Nemalou úlohu při programech plní i paní Renata Klečková, učitelka chrudimské ZUŠ, která jednotlivá setkání moderuje a doplňuje uměleckým přednesem. Podle ohlasu a vstřícnosti odborníků pořadatelé těchto programových setkávání usuzují, že Krajská knihovna v Pardubicích může být právem hrdá na svou celostátní raritu a že právě literární Klub má své významné místo v činnosti knihovny. Již nyní se příznivci vlídné mateřštiny mohou těšit na přednášky o problémech a záludnostech češtiny v reklamě, o frazeologii, zajímavé bezpochyby bude setkání s překladatelkou MUDr. Jaroslavou Moserovou, chybět nebudou ani rozpravy o výročích několika dramatiků, která si letos připomínáme, či porovnání básnické tvorby autorů počátku 20. století. [luk] 3 / 2005

Internet bourá bariéry

Sugestivní životní příběhy posílají autoři organizátorům literární soutěže Internet a můj handicap. Již teď je jisté, že se naplní cíl soutěže – přinést autentické svědectví o tom, co znamená internet pro lidi se zdravotním postižením, jak ovlivňuje či může ovlivnit jejich život. Aby se mohli připojit i další uživatelé internetu s handicapem, kteří o soutěži dosud nevědí, prodloužili organizátoři soutěže z BMI sdružení, asociace AISO a občanského sdružení Křižovatka uzávěrku přihlášek do 20. února. Vítězové soutěže budou pozváni na konferenci INSPO 2005 – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, která se uskuteční v sobotu 12. března 2005 v Kongresovém centru Praha. Zde jim budou předány ceny a nejlepší autoři budou moci prezentovat svoji tvorbu. [luk] LITERATURA ČR: Katalog o knižních novinkách, ale i starších titulech za zvýhodněné ceny, nazvaný Rodinné knihkupectví, který letos vychází již třetím rokem, rozšiřuje svou periodicitu - bude vycházet šestkrát ročně. K jarnímu, letnímu, školnímu, předvánočnímu a vánočnímu číslu letos přibylo i novoroční, které by do domácností v 92 českých městech mělo být doručeno 18. l. Náklad periodika se pohybuje mezi 1,6 - 2 mil. výtisků, obsahuje 8 stran s tipy na více než 50 titulů z různých oblastí literatury. Iniciátorem projektu, jehož se zúčastní více než 100 českých knihkupectví, je největší knižní distributor Pemic, který se tímto způsobem snaží rozšířit okruhy čtenářů. (MF Dnes, 19.01.2005) CHRUDIM (24 tis. obyv.): MěÚ Chrudim, oddělení sociální prevence pořádá 3. ročník soutěže o nejlepší slohovou práci nazvaný O Zlatý brk na téma mezilidské vztahy s náměty 1. Ublížil mi!, 2. Nemám je rád, protože..., 3. Drby v paneláku, 4. Můj táta ztratil práci (a máma nervy). Soutěžící jsou rozděleni do 2 věkových kategorií (do 13 let, nad 13 let). Uzávěrka: 31. 3. 2005. (Chrudimský zpravodaj, č.1, 2005) ROŽNOV POD RADHOŠTĚM (18 tis. obyv., okres Vsetín): V roce 2004 se konal 11. ročník literární soutěže Rožnovský fejeton. V obou kategoriích zvítězili fejetonisté ze severní Moravy. Zúčastnilo se 53 soutěžících z celé ČR a poprvé i z Polska. Podle vítězného fejetonu Petra Steinera z Ostravy, nazvaného Dobrý den, pane Nerudo!, byl pojmenován almanach, který obsahuje práce soutěžících. V roce 2005 by měli soutěžit i Němci. Akci zaštítila Obec spisovatelů Ostrava, nejlepší práce budou vytištěny v regionálním periodiku Spektrum. (Zlínské noviny, 14.12.2004)

37

Oáza české kultury v Bratislavě

Před více než půl stoletím byla založena tzv. kulturní informační střediska. Po vzniku ČR se změnila na Česká centra, příspěvkovou organizaci Ministerstva zahraničí s ústředím v Praze. „Našim posláním je vytváření dobrého jména a pozitivního obrazu České republiky v zahraničí spolu s rozvíjením mezinárodní spolupráce a partnerství především v oblasti veřejné diplomacie,“ tolik úvodní text k tiskovému materiálu českých center. Síť jednotlivých pracovišť se rozšířila o zastoupení ve státech západní Evropy a USA. V současné době je v provozu 19 center, z toho po třech v Německu a Rusku. Jedno centrum působí také v Bratislavě, kde vzniklo v roce 1994 v budově české ambasády. Specifika Zastoupení na Slovensku má řadu specifik, která vyplývají z blízkosti obou kultur a sedmdesáti let prožitých ve společném státě. Od toho se odvíjí i zaměření kulturních programů, které jsou určeny pro všechny věkové kategorie, svoji nemalou roli hraje i příbuznost obou jazyků. Výstavy a další akce Víceúčelový sál s jevištěm a promítacím plátnem má kapacitu 100 sedících návštěvníků. Každý měsíc se vernisáží otvírá jedna výstava, z nichž největší byla vloni věnována našim cestovatelům Zikmundovi a Hanzelkovi. Obsahovala kromě fotografií řadu trojrozměrných exponátů a jedna část byla umístěna ve Slovenském národním muzeu. Pořádají se zde autorská čtení, koncerty, přednášky, filmová a divadelní představení, představovány jsou akce ČR pořádané v zahraničí atd. Podle ankety na webových stránkách je největší zájem o filmová představení, následuje divadlo a literatura. Knihovna Od počátku činnosti ČC v Bratislavě byla jeho součástí knihovna. Knihovní fond v současné době čítá kolem 6500 svazků a k dispozici mají čtenáři také denní tisk a řadu časopisů.

38

Zájem o absenční výpůjčky je velký, ale vzhledem k malému fondu je omezen na tři svazky. Knihovna také funguje jako informační centrum. Zájemci, kteří chtějí navštívit ČR, zde získají řadu informací i propagační materiály. Velký zájem je o Sbírky zákonů, encyklopedie, ale i o Pravidla českého pravopisu. Ročně se uskuteční 4500 výpůjček. Krajanské spolky Ve Slovenské republice působí čtyři krajanské spolky: Český spolek na Slovensku vydává měsíčník Česká beseda (formát A4, 22 stránek textu bohatě doplněného fotografiemi), přinášející články přibližující kulturní dění v ČR, tradice, informuje o česko-slovenské vzájemnosti (o působení českých osobností na Slovensku, o česko-slovenských kulturních akcích atd.). Klub občanů ČR na Slovensku je mladou organizací, vznikl v roce 1994 a sdružuje občany ČR, kteří žijí v SR. Má 400 aktivních členů ve třech místních klubech (Bratislava, Košice a region Banská Bystrica – Zvolen). Kruh přátel české kultury zahájil činnost v roce 1983, o deset let později se stal občanským sdružením. V jeho čele stojí rada, kterou tvoří přední osobnosti kulturního života – herci, umělci, spisovatelé atd. Spolek Moravanů na Slovensku v současné době nevyvíjí téměř žádnou činnost. Všechny krajanské spolky spolupracují s bratislavským ČC, v jeho prostorách nacházejí potřebné zázemí ke své činnosti. Další podrobnosti najdete na webové adrese: WWW.CZECHCENTRES.CZ/BRATISLAVA

Eva Veselá

ZAHRANIČÍ

VELKÉ LOSINY (2,9 tis. obyv., okres Šumperk): Městečko Velké Losiny podepsalo koncem roku 2004 smlouvu o vzájemné spolupráci s partnerským městem Allendorfen v SRN. Podepsání předcházela téměř dvouletá příprava. Postupně budou navázá-

Místní Kultura

Zahraničí Postupná rekonstrukce Slovenské národní galerie

Výtvarný projekt ŠUPKAMBER

Pro nevhodný technický stav (zatékání do střechy a pronikání vody do vnitřních prostor, nemožnost udržet potřebnou teplotu a vlhkost, celkové opotřebení) musela galerie uzavřít v roce 2001 významnou část svých výstavních ploch v moderní přístavbě (byla zpřístupněna v roce 1977). Tímto ztratila galerie asi 1800 m² výstavní plochy. Problémy se však netýkají jen této přístavby, ale celého objektu – nevhodné umístění depozitářů do sklepních prostor, omezená kapacita depozitářů, nevyužitý amfiteátr, chybějící vstupní a společenské plochy pro veřejnost atd. To vše bylo důvodem toho, že slovenská vládá schválila v roce 2002 usnesení, na jehož základě se o rok později konala architektonická soutěž. Ta však nepřinesla požadovaný výsledek. Poté došlo ke změně přístupu k rekonstrukci, protože současná společenská a ekonomická situace neumožňuje reálně uvažovat o velkorysém projektu rekonstrukce a revitalizaci celého areálu. Proto vedení Slovenské galerie přistoupilo ke strategii postupných kroků, které umožní modernizovat už stávající prostory a objekty. Jako první etapa byla koncem roku 2003 schválená rekonstrukce a modernizace Esterházyovského paláce, který v rámci zařízení tvoří samostatnou jednotku. Jde zejména o vybudování klimatizace, bezpečnostího a protipožárního systému, vhodného osvětlení, bezbariérového přístupu pro handicapované návštěvníky, nového výstavního fundusu atd. Po ukončení prací bude v první polovině roku následovat vybavení interiérů potřebnými funkčními prvky. [ev]

V bývalých prostorách Školy užitkového výtvarnictví na bratislavských Palisádách otevřelo občanské sdružení Artmisa výstavní prostory. Tato myšlenka se zrodila před pěti lety. Budova se po více jak 55 letech vrátila do vlastnictví Evangelické církve augsburského vyznání, ale řadu let sem neměla veřejnost přístup. Na podzim minulého roku tady vystavovalo svá díla šestnáct mladých slovenských výtvarníků, kteří jako poslední studovali v této budově. Koncepce byla postavena na různosti druhů, technik a témat výtvarných děl. O budoucnosti objektu není zatím rozhodnuto, ale při dalším využití by se mělo počítat právě s aktivitami výtvarného charakteru. [ev]

Vzdělání, kultura a věda v Polsku prioritou Národní rozvojový plán (NRP), napříště Národní strategický referenční rámec, je základním dokumentem, který schvaluje EU a na jehož základě se čerpá finanční podpora EU (strukturální fondy) a provádí politika jednotlivých zemí. Na přípravách tohoto plánu se v Polsku významně podílí neziskový sektor i polské Ministerstvo kultury. Na prvním místě mezi hlavními zásadami, kterými se má nový polský plán řídit, je uznání vzdělání, vědy, informací a kultury za základ společného ekonomického rozvoje. Ochranu trhu a konkurence řadí Poláci až na čtvrté místo. Zdroj: WWW.PROCULTURE.CZ [luk]

ZAHRANIČÍ

ny vztahy mezi hasiči, tělovýchovnými jednotami, ZŠ, kluby důchodců i římskokatolickými farnostmi. Partnerství by mělo být dlouhodobým a přirozeným vztahem sloužícím k trvalé výměně zkušeností, včetně kulturní spolupráce. Město Allendorf se nachází ve spolkové zemi Hessensko, přibližně 150 km severně od Frankfurtu nad Mohanem. (Prostějovský týden-Olomoucký den, 22.12.2004)

3 / 2005

ŠTĚKEŇ (930 obyv., okres Strakonice): V zámku ve Štěkni se 10. 12. koná závěrečný seminář projektu Klostermannův odkaz Evropě, který vznikl za podpory grantu CBC PHARE EU a svazku Euregio Freistadt. V rámci projektu byla např. zrekonstruovaná Klostermannova stezka kolem Štěkně. Seminář spolupořádalo občanské sdružení Karel Klostermann spisovatel Šumavy. (Listy Strakonicka, 10.12.2004)

39

NABÍDKA Litoměřice – Severočeská galerie FRANTIŠEK KUPKA, do 6. 3. 2005 České Budějovice – Jihočeské muzeum JIŽNÍ ČECHY A DRUHÁ VÁLKA, do 15. 5. 2005 Česká Skalice – Informační centrum Výstava NEZISKOVÝ SEKTOR Tradiční prezentace českoskalických spolků a sdružení. Do 27. 2. Rožnov p. Radhoštěm – Galerie na radnici BESKYDY LETECKY ve fotografiích Pavly Rechtenbergové, do pátku 8. 4. Třebíč - Muzeum Vysočiny – Sedlárna „PAPÍROVÝ SVĚT“ – Celorepubliková přehlídka papírových modelů, do 25. 2. Břeclav – Městské muzeum a galerie Václav Vaculovič – KRAJINY PATMOSKÉ (Velké formáty), do 6. 3. Roztoky u Prahy – Středočeské muzeum KOVOVÝ VĚK (kovaná a litá plastika studentů SUPŠ a VOŠ Turnov), od 22. 2. do 8. 5. ČÍNSKÉ MINIATURY (historické suvenýry 19. st. na rákosovém papyru), od 10.3. do 22. 5. Slavičín – Galerie Jasmín PROŽÍVÁNÍ – obrazy Hanky Václavovičové, do 15. 4. Mirošov - Radnice – synagoga JUBILEUM DOLŮ KAMENOUHELNÝCH V MIROŠOVĚ SE VZPOMÍNKOU NA TRADICE UHELNÉ TĚŽBY NA RADNICKU, do 15. 3. Kroměříž – Muzeum Kroměřížska GRAFIKA ŽÁKA MAXE ŠVABINSKÉHO – CYRILA BOUDY, JEHO SYNA JIŘÍHO A JEHO MANŽELKY JANY, do 27. 2. Třebíč - Muzeum Vysočiny – Malá Galerie „STOPY NA EVERESTU“ – Fotografie o historii vysokohorského horolezectví a o životě v Nepálu, do 15. 4. Olomouc – Muzeum umění KNIHA V ČESKÉM KUBISMU, KUBISTICKÝ NÁBYTEK – od 3. 3. do 22. 5.

40

Výstava ornátů liturgické oděvy – mešní roucha sváteční ručně vyšívané oděvy kněží

pořadá: Římskokatolická farnost Arciděkanství Bílina v kostele ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE Bílina – Na Újezdě výstavní a koncertní síň – prostor pro nekomerční kulturu Výstava potrvá do 27. 2. 775 120 582 – p. Mlej 603 840 435 – p. Klimeš Vstupné dobrovolné

O nejhezčí krajkový obal na knihu H. Ch. Andersena Výstava regionálního kola soutěže Dne 2. dubna 2005 uplyne již 200 let od doby, kdy spatřil světlo světa známý dánský pohádkář a spisovatel Hans Christian Andersen. Městská knihovna Sedlčany, spolu s dalšími partnery, k tomuto výročí vyhlásila celostátní soutěž O nejhezčí krajkový obal na knihu Hanse Christiana Andersena (bližší informace na www. knihovna-se.cz). Vyhlášení soutěže proběhne po půlnoci 2. 4. 2005 v internetové konferenci dětských oddělení knihoven, která nese právě pohádkářovo jméno a následně v tisku. Uzávěrka soutěže je 1. 3. 2005, ale v Sedlčanech vyhlásili i kolo regionální. To skončilo a do 23. 2. 2005 je možnost si prohlédnout celkem 23 nápaditých obalů na knihy. [luk] Místní Kultura

Zajímavosti Muzeum Kroměřížska Poutní místo milovníků grafiky zve na výstavu:

Je to již třetí výstava, na které si mohou užít milovníci grafiky, a muzeum se tak stává jakýmsi poutním místem milovníků této techniky. Navíc ve stálé expozici „Památník Maxe Švabinského“ zhlédnou virtuózní grafiku tohoto kroměřížského rodáka. „Drobné kouzlo novoročenek“ potrvá do 27. února 2005 a představí přes 300 těchto drobných skvostů ze sbírky paní Marie Zahradníkové, jako adresátky. Ta byla dlouholetou předsedkyní kroměřížského „Švabinského kruhu přátel výtvarného umění“. Z autorů PF-ek namátkou jmenujme: Adolf Born, Jana Krejčová, Vladimír Komárek, Jana Jemelková, Karel Svolinský, Karel Tondl, Karel Minář, Jiří Novák, Ladislav Rusek a další. Nemůže chybět Max Švabinský, jehož jméno najdeme i mezi odesilateli, jakož i další slavné osobnosti, např. Jaroslav Seiferta. [luk]

3 / 2005

Rychnov není v Rusku aneb Kronika nelhala Že Čechy najdeme na Moravě a Polsko v Čechách, to vypadá na pěkné nesmysly, ale je tomu tak. Třeba ty Čechy na Moravě se správně jmenují Čechy pod Kosířem a jsou spojeny s Mánesem, a osada Polsko je u našeho Žamberka. Ale že by Rychnov nad Kněžnou byl v Rusku? A že dokonce to má souvislost s Greenwichem? Vezměme to po pořádku. Mám rád lidi hloubavé, jedním z nich je Jaroslav Kos, místostarosta rychnovského městského úřadu. Toho upoutal zápis v městské kronice z roku 1836, kde je uvedena zeměpisná poloha města: severní šířka 50 stupňů 10 minut 10 vteřin a východní délka 33 stupňů 56 minut 22 vteřin. Mě by nenapadlo nad tím dumat, jeho ano. A tak jsme ho jednou mohli spatřit, jak doprovází pracovníka úpické hvězdárny Libora Vyskočila, ověřujícího tyto údaje na rychnovském Starém náměstí. A ejhle – na náměstí 50 stupňů 9 minut 47 vteřin severní šířky a 16 stupňů 16 minut 27 vteřin východní délky. Těch čísel je trochu moc, ale v každém případě odlišně, než je v kronice. My si povíme, že měření prováděl přístrojem Magellan - GPS 3000, který na první pohled připomíná mobilní telefon. Kdybychom vzali za své údaje z kroniky, Rychnov nad Kněžnou by ležel někde v Rusku na spojnici Petrohrad - Oděsa. Vysvětlení nám podal Libor Vyskočil. Tomu se podařilo zjistit, že do roku 1884 byl nultý poledník v oblasti Kanárských ostrovů, a to koresponduje s údajem v rychnovské kronice. Aby to nebylo tak jednoduché, přidáme trochu historie – rozhodnutím francouzského krále Ludvíka XIII. byl roku 1634 ustaven nultý poledník jako protínající nejmenší a nejzápadnější z Kanárských ostrovů – ostrov Ferro. Roku 1724 se modernějšími přístroji zjistilo, že oním ostrovem údajný nultý poledník neprochází, ale o kousek dál v tomto souostroví. No a v roce 1884 se přešlo na nový souřadnicový systém, kdy se začínalo s odečítáním od Greenwiche. „Měřením v našem městě se nám potvrdilo, že se nacházíme v Evropě. Chovejme se proto tak, abychom tam byli nejen zeměpisně,“ dodal Jaroslav Kos. Josef Krám

41

Žába do Líšnice patří Obec Líšnice u Prahy se proslavila před dvěma lety záhadným zmizením obrovské stopadesátikilové sochy žáby od sochaře Martina Bradáčka.

Socha stála u rybníka na památku vzniku místní divadelní společnosti Křoví a jejich prvního představení Jiráskovy Lucerny, odehraném přímo u místního rybníka. Krádež sochy z návsi se uskutečnila za bílého dne. Dodnes socha žáby v obci chybí, ale obyvatelé Líšnice dělají všechno pro to, aby se na žábu nezapomnělo. V obci vznikly nezávislé noviny s názvem Líšnická žába na prameni a začátkem února, v rámci oslav Masopustu, zde vytvořili pod odborným vedením výtvarnice Dany Radové několik žabích masek. [luk]

Americký Sing Sing vězení i muzeum

Další turistickou atrakcí poblíž amerického New Yorku se stane obávaná věznice Sing Sing. Okres, na jehož území objekt stojí, zažádal stát o dotaci, za níž by část rozlehlých vězeňských staveb mohla být přeměněna na muzeum. Navrhovány jsou budovy, které v roce 1825 postavili sami vězňové. Návštěvník by tak na vlastní oči mohl uvidět elektrické křeslo (nazývané starej jiskrák), na němž zemřeli manželé Rosenbergovi, kteří byli zdejšími nejslavnějšími vězni. Vězení si často pro své záběry vybírali i filmaři. Objevil se plán, aby se vězni podíleli na chodu muzea. [ev]

42

Nejstarší křesťanský kostel je na Slovensku U západoslovenské obce Kopčany najdeme kostelík, který je podle nejnovějšího archeologického výzkumu nejstarším dochovaným křesťanským kostelem ve střední Evropě. Kostel sv. Margity Antiochijské, jehož rozměr je cca 45 m², byl původně datován do 9. až 11. století. Pochází zřejmě z 9. stol. a je jedinou velkomoravskou stavbou, která se zachovala v této podobě – z 80 % je původní. U většiny staveb z tohoto období (je jich 24) se dochovaly jen základy, nadzemní části s několika výjimkami zmizely. Až do roku 1994 nebyl objekt evidovanou kulturní památkou, nyní slovenští památkáři usilují o jeho zapsání na seznam památek UNESCO. Na rekonstrukci zahájenou v roce 1999 navázal archeologický průzkum. Až vloni objevili archeologové 3 hroby (našli také pozlacené bronzové knoflíky a náušnice z období Velké Moravy), které pocházejí z období po dokončení stavby kostela. [ev]

Africké informační centrum IC s knihovnou bylo slavnostně otevřeno v pátek 28. ledna 2005 v Jaromírově ul. 59 v Praze 2 za účasti velvyslance Jihoafrické republiky J. E. Dr. Noel N. Lehoko a za přítomnosti dalších významných osobností. Informace: WWW.HUMANITASAFRIKA.CZ. [luk] ZAJÍMAVOSTI

BOLETICE (280 obyv., okres Český Krumlov): Koncem roku 2004 se v Boleticích konal psychologickofilmový výcvik jak přežít v zajetí nebo se dostat přes minové pole apod. Byl součástí výuky nazvané Válka a krizová dokumentární tvorba, pořádané katedrou dokumentární tvorby FAMU Praha. Absolvovalo ho 20 studentů z ČR, Německa, Velké Británie, Slovenska, Finska, Estonska, Ruska a USA. Tento jedinečný projekt pořádá jako jediná na světě pražská FAMU. Kurz připravili ve spolupráci s Armádou ČR a Vodní záchrannou službou Český Krumlov. (Listy Prachaticka, 06.12.2004)

Místní Kultura

Recepty Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové MAKOVÁ STAŘENKA MAKULKA

Na rozdíl od Makové panenky, kterou zná každý malý Večerníčkův kamarád, tuhle skřítkovou stařenku hned tak někdo nepotká. Snad ji tak ještě znávaly naše prababičky, možná sem tam nějaká dnešní babička. No řekněte sami, v které moderní domácnosti se dnes zadělává na makové buchty a koláče, kde se dnes vaří nudle s mákem nebo peče makovec. Maková stařenka bývala naprosto nepostradatelnou pomocnicí pří mletí máku, ostražitě hlídala, aby se hospodyňce nepřipálila maková nádivka, dohlížela na všechny ingredience, které kuchařka do nádivky přidávala. Dohlížela nad chladnoucí nádivkou a odháněla všechny mlsné Museníky a další nedočkavé ochutnávače. Dnes, když makovou buchtu koupíte v každém pekařství, makové koláče se vyrábějí ve velkém a ještě skoro teplé balí do fólií a nudle s mákem se už nevaří snad ani ve školních jídelnách, nemá skřítková maková stařenka prakticky žádnou práci. Klidně pospává opřena o sklenici se zapomenutým mákem a tiše sní o makových dobrotách. MAKULKY MAKOVEC 20 dkg mletého máku (když už melu mák, semelu si alespoň kilo a v mikroténových sáčcích po 20 dkg uložím do mrazáku), 40 dkg polohrubé mouky + prášek do pečiva, 15 dkg cukru, 2 vejce, ¼ l mléka, citrónová kůra nebo trocha šťávy, skořice, rozinky nebo nakrájené sušené švestky, citrónová nebo čokoládová poleva

Utřeme vejce s cukrem, přidáme vlažné mléko, mák a skořici. Vmícháme mouku a přidáme rozinky nebo nakrájené sušené švestky. Nalijeme do vymazané a moukou vysypané dortové formy nebo na plech s vyšším okrajem (do malé remosky je dávka poloviční). Na plech můžeme použít pečicí papír. Po upečení pocákáme citrónovou i čokoládovou polevou.

Ti skřítkové se v kuchtění docela vyznají, ale těch kalorií. Teď ještě to zimní „špekulení“ zachumláme pod tlustý svetr, ale co až jaro pošle telegram, že už jede! Žádné strachy, v březnu budeme hubnout. Kuchtit bude Okerkule darebná nectná i Kuklinka jarní a kuchtit se bude zeleninka. Skřítkové a strašidláci přejí příjemné těšení na jaro. ...A JEŠTĚ JEDEN RECEPT ODJINUD „GERMKNÖDEL“ Na těsto potřebujeme: 25 dkg mouky, 1/8 l mléka, 1 vejce, 1 žloutek, 5 dkg másla, sůl. Na kvásek: 1 dkg droždí, 1 dkg cukru, 1/16 l vlažného mléka, 2 dkg mouky Přísady na kvásek smícháme ve velkém hrnku, postavíme na teplé místo a necháme vykynout. Pak přimícháme kvásek k přísadám a vypracujeme těsto. Pořádně prohněteme, tak, aby se těsto nechytalo na vařečku. Těsto musí být tuhé. Necháme hodinu kynout na teplém místě. Na3 / 2005

konec vytvoříme 2 – 3 válečky, položíme je na pomoučněný vál, přikryjeme útěrkou a necháme ještě chvíli kynout. Pak je opatrně ponoříme do osolené, mírně se vařící vody. Hrnec nepřikrýváme a necháme 7 minut dojít. Pak je rychle vyndáme z vody a hustě je propícháme vidličkou, abychom z nich dostali páru. Nakonec přelijeme knedlíky rozpuštěným máslem a nití je rozkrájíme. Podávají se horké k pečeni. Pro obměnu je posypeme mletým mákem a cukrem a podáme s kompotem.

43

Česká kancelář Culture 2000 vydala publikaci s názvem

„Program Evropské unie Culture 2000 - projekty s českou účastí“ Publikace může posloužit jako užitečný zdroj inspirace a návod pro organizace, které se chtějí ucházet o finanční podporu Evropské unie. Popisuje program Culture 2000 – jeho cíle a podmínky udílení grantů, podpořené projekty s českou účastí v letech 2001 – 2003 atd. Česká kancelář programu Culture 2000 Divadelní ústav, Celetná 17, 110 00 Praha 1 tel.: 224 809 134, 118-119 fax: 222 326 121 e-mail: [email protected] www.culture2000.cz