Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech
1-2 2005
Místní kultura vstoupila do 15. ročníku V Hradci Králové zakládají OPS Knihovna ve Vsetíně jako multikulturní zařízení Malá sonda do kultury Jihomoravského kraje Královský stolec na Osoblažsku Kultura v Holešově Tradiční lidová kultura a péče o ni Opravy historických varhan Hrad Houska opředený pověstmi Databáze amatérského divadla na webu
Ročník XV
www.mistnikultura.cz
Místní kultura
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail:
[email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: 234 092 866, fax: 22 81334 09 e-mail:
[email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994
Obsah 15. ročník, kdo by to byl řekl... ................... 3 V Hradci Králové zakládají OPS ................ 6 Knihovna jako multikulturní zařízení ........ 10 Malá sonda do kultury Jihomoravského kraje ............................. 15 Srdce Valašska tepe ve Vsetíně .............. 18 Královský stolec na Osoblažsku .............. 20 Český Těšín - město na hranici ............... 21 Setkání pražských kronikářů ................... 23 Městské kulturní středisko a kultura v Holešově ................................ 25 Vsetínská cesta od dalekohledu ke hvězdárně ........................................... 26 Tradiční lidová kultura a péče o ni ........... 29 Grand Prix do Merklovic .......................... 30 Historické varhany? Opravit, ale nezničit! ............................................. 31 Ze zámecké věže spatříte současnost, v zámku minulost ..................................... 34 Pojďte s námi do Betléma... ................... 37 Hrad Houska opředený pověstmi ............ 39 Nikdy nekončící projekt Databáze amatérského divadla na webu ................. 42 Tanec, tanec... 2004 ................................ 44 Když se řekne Bibiana... .......................... 48 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové .................................... 50 Přílohy: Vykopávky a malování standardních čertů na zeď (PhDr. A. Mockovčiaková) Rejstřík 2004
Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682
2
Na titulní straně: Gotický kostel sv. Michaela archanděla v Hrozové, foto D. Návratová Uzávěrka čísla 3/2005 – 24. 1. 2005 Uzávěrka čísla 4/2005 – 21. 2. 2005
Místní Kultura
Místní kultura vstoupila do 15. ročníku
15. ročník, kdo by to byl řekl… Po listopadu 1989 začal na Ministerstvu kultury vycházet věstník, jehož redaktor měl spíše vlastní literární ambice, než starost o potřebné informace pro lidi, kteří měli kulturu obcí a okresů přeměnit a vytvořit pro ni demokratické prostředí. Tak vznikla myšlenka pověřit vydáváním takového „informačního servisu“ nově ustavené Informační a poradenské středisko pro místní kulturu. Tou se podle ministra Uhdeho myslela „kultura která je přímo odněkud“, což jsme si přeložili tak, že zejména z obcí a měst, ale také z regionů a jen výjimečně (třeba ve vztahu k zahraničí) „přímo z ČR“. Zakázali jsme si psát recenze beletrie a kritiky na představení a koncerty – to bohatě dělaly jiné časopisy, jejichž počet narůstal geometrickou řadou. Když jsem byl koncem roku 1990 pověřen redigováním „Místní kultury“ (jako informačního média pro resort kultury), bylo nutno si: a) ujasnit adresáty nového bulletinu, b) vydolovat z paměti zkušenosti s vydáváním periodických tiskovin, c) najít způsob oboustranných kontaktů „s terénem“, d) zajistit si relativní nezávislost periodika a tím odpovědnost redakce za obsah. Praxe ukázala, že to vše nebude až tak jednoduché. Lidé „v terénu“ sice žádali informace, ale přetrvávala tendence čekat, jak ministerstvo rozhodne i o tom, o čem by nově měly rozhodovat zastupitelstva obcí a okresní úřady. Na druhé straně v centru trvaly názory, které bezděčně vyjádřila tehdejší ředitelka odboru památkové péče ministerstva: „Nemám čas starat se o informování starostů, časopisů vychází spousta, kdo chce informace, ať si v nich hledá.“ Nezbylo než šlapat chodníky a chodby kanceláří a hledat potřebné informace osobně. Byli jsme na to dva. Ještě že redakci časem pomohla anotovaná článková bibliografie z celostátního a regionálního tisku, kterou připravoval útvar IPOS, i statě o legislativě z Regisu.
1-2 / 2005
Pomalu se rozjížděla také technická příprava periodika. V prvním ročníku jsme texty psali na elektrickém psacím stroji, stříhali a lepili na archy, které si podniková tiskárna přefotografovávala na kovolisty, z kterých se tisklo. Adresní štítky vyráběl počítačový operátor informačního útvaru, nalepovala je tiskárna a vozila na poštu. Trvalo léta než jsme se dostali k vlastním počítačům, k relativně mnohem snadnější přípravě „sazby“, kterou už tiskla zprivatizovaná tiskárna a rozesílala distribuční firma. To vše ovšem nebylo levné. Tak bylo třeba ušetřit a namísto původního zasílání „zpravodaje“ přejít na předplatné „časopisu“. Zprvu ještě čtyřikrát ročně dostaly všechny obce čtyřstránkový tištěný informační servis zdarma, ale náklady na poštovné ho zlikvidovaly po dvou letech. Donedávna také souběžně vycházel „Monitor článků o místní a regionální kultuře“ obsahující vybrané články z místních zpravodajů a regionálního tisku. (Byly to často jediné autentické informace pro decisní sféru – poslance, senátory, ministerské úředníky apod.) Již několik let lze číst také internetovou verzi Místní kultury. Za velmi potřebný považuji e-mailový „Informační servis“, který přináší dvacetkrát ročně na všechny radnice „obcí s rozšířenou působností“, na krajské úřady a postupně i dalším zájemcům aktuální (často jen pár hodin staré) informace o vypisovaných grantech v kultuře, o nové legislativě, o zajímavých akcích a vůbec o tom, co a kde by si mohli příjemci (stanou-li se zájemci o konkrétní téma) na internetu najít a dozvědět se podrobnosti. Je s tím sice spousta práce, ale tak vlastně novým způsobem Místní kultura plní své zadání z prvního ročníku i v ročníku patnáctém. Zdeněk Jírový, bývalý vedoucí redaktor MíKu
3
Vzpomínám si...
Přání po patnácti letech
Po dlouhé době, nejméně půldruhého roku, se mi v závěru roku 2004 dostal opět do rukou časopis Místní kultura č. 12. Letos vstupuje časopis do svého patnáctého, jubilejního ročníku. Vzpomínám si (jako tehdejší tajemník IPOS) na diskuse, které jeho vznik před patnácti lety provázely, ostatně stejně, jako na debaty k nově se ustavující organizaci. To, že nová organizace bude vydávat časopis pro (jak se tehdy říkalo) „terén“, tj. pro okresy, místa, regiony a další, bylo ovšem jasné od začátku. Byl to také jeden ze základních záměrů, s nímž IPOS dne 1. 1. 1991 vznikal. Podoba časopisu v jeho dřevních dobách neměla ovšem nic společného s tím, jak časopis vypadá na startu patnáctého ročníku. Bylo to dáno technickými, organizačními i dalšími podmínkami. Postupně se ale ujasňovalo, „o čem“ by měl časopis psát. Názory se občas různily, nicméně v tom základním existovala shoda a časopis se brzy profiloval jako svébytná tiskovina, oslovující v prvé řadě pracovníky v místech a regionech a zprostředkovávající jim důležité informace pro jejich práci. Ustálila se také praxe pravidelných příloh, věnovaných právě různým otázkám ekonomickým a právním, jejichž autorkou je v poslední době vedoucí útvaru Regis, PhDr. Alena Mockovčiaková. Přílohy se tak staly jakousi odbornou knihovničkou a cenným materiálem, přesahujícím rámec časopisu. Nespornou a rozhodující zásluhu na zformování Místní kultury má jeho dlouholetý šéfredaktor, Zdeněk Jírový. Svého času jsme položertem, polovážně říkali, že Místní kultura je „výkladní skříní“ IPOS – a ona jí do značné míry je. Tož – ať jí to vydrží i do dalších let.
Ještě dnes vidím první číslo Místní kultury. Bylo to pár rozmnožených stránek, na kterých o sobě dávala vědět po „sametové revoluci“ nově založená příspěvková organizace Ministerstva kultury. Bylo to v situaci, kdy léta budovaná síť kulturních zařízení krajů, okresů i míst padla, dostala nálepku nositelů normalizačních opatření, a cestu do krajiny svobody si tak měla nacházet kultura v místech sama. Kde by v té chvíli, po desetiletích rozhánění, bylo možné počítat s rozvinutím iniciativ dávných organizátorů – spolků. Jak jinak si v té situaci počínat než shromažďovat a publikovat příklady přístupů k organizování kulturního života obcí, okresů a krajů a informovat je o legislativních možnostech, někdy i zauvažovat o problémech, které stojí v cestě kultuře v místech. To byl také cíl časopisu, který se zrodil z těch původních rozmnožených stránek, s rozhodujícím vlivem šéfredaktora Zdeňka Jírového. Navíc se stal po dlouhá léta vlastně jediným pracovníkem instituce, který veřejně uvažoval o problémech místní kultury. A jeho nástupkyně Lída Kučerová dnes rozvíjí časopis k pohotovému a čtenářsky jistě zajímavějšímu informátoru o tom, co se kde děje, a navíc v informačním servisu nabízí zájemcům paletu nabídek, kde si vlastními silami pomoci z finančních a legislativních šlamastyk. Časopis dostal novou atraktivnější podobu a množství informací úctyhodně přibylo. (Pravda, o proporcích těchto informací v jednotlivých rubrikách někdy pochybuji.) Patrné je i rozšíření okruhu externích dopisovatelů, ale dopisovatelů z řad pracovníků instituce, kteří by odhalovali problémy jednotlivých oborů a oblastí kultury, nepřibylo. Zadrž, Valento, k jubileu se přece spíš hodí přání. Posílám časopisu jen jedno. Aby udělal další rozhodný krok. Od krotkého informátora čtenáře k burcujícímu komentátoru, ke kritikovi, k organizátoru diskusí, rozhovorů, výměn názorů, k časopisu, který se nebude bát, že někde narazí. Znepokojivá témata nabízí denně život. Např. z nedávné historie: podíl pozitivního a negativního v činnosti bývalých krajských a okresních kulturních středisek. Z horké současnosti: sprejeři, ničitelé kulturních hodnot i soukromého majetku. Do budoucna: přístup ke grantům a jejich rozdělování, vláda peněz atp. Já vím: lehce se to řekne.
PhDr. Miroslav Šmolík, bývalý tajemník a ředitel IPOS
Jiří Valenta, bývalý ředitel IPOS a redaktor Místní kultury
4
Místní Kultura
Úvodník Za námi je 14 let, před námi 15. ročník a výzva Před rokem a půl jsem převzala jediný a jedinečný časopis zabývající se kulturním klimatem v místech a regionech a snažím se navázat na to dobré, co přivedli na svět mí předchůdci, zejména pak bývalý šéfredaktor a dlouholetý pozorovatel a analytik místní kultury, Zdeněk Jírový. Zároveň ale hodlám, a se mnou celá redakce, přiblížit zajímavou formou prostředí kultury v celé ČR nejen profesionálům z decizní sféry, ale všem, kteří o ně projeví zájem. Jak jste se mohli dočíst výše, byla v začátcích Místní kultura oborovým bulletinem určeným pracovníkům kultury v institucích všech úrovní. Aniž bychom tuto čtenářskou skupinu pomíjeli, zaznamenali jsme v poslední době, a k naší velké radosti, větší zájem spolků a čtenářů ze soukromé sféry. Jedním z našich prioritních úkolů pro nejbližší budoucnost je tedy nejen permanentní zkvalitňování obsahu, ale také snaha dát o sobě vědět a přiblížit se ke každému potencionálnímu zájemci. Na kulturním klimatu se totiž podílíme všichni, ať už pouhým zájmem nebo nezájmem, hodně či málo, profesně nebo amatérsky, v roli spotřebitele či tvůrce, mecenáše nebo sponzora a tak dále. Působením nás všech vzniká celek, tedy kulturnost národa. Už při svém vzniku si časopis vzal obrovské sousto, a sice postihnout kulturu v místech v celé její šíři, od dopadů státní politiky a legislativy po financování jednotlivých organizací a akcí. Od kulturního dědictví po cestovní ruch, od osvědčených praktik po nejrůznější nápady. Nejednou se nám stalo, že to, co pro jednoho bylo přínosem, druhý zatratil. Ale tak to na světě chodí a koneckonců je to v pořádku. My všechny podnětné rady vnímáme a mnohým z nich zkusíme v rámci možností vdechnout život.
Vím ale, že to nepůjde obratem, a že hodně bude záležet na vás, našich čtenářích, a na vaší poptávce. I sebelepší a kvalitní zboží, zůstává-li na skladě, je určeno k odpisu. Dovolte mi, abych se ještě zmínila o letošním ročníku, resp. o tématech, kterým se chceme věnovat více, než v minulém období. Letos vám představíme v souhrnných textech ty kraje, na které se vloni nedostalo, a naši pozornost obrátíme k péči o tradiční lidovou kulturu v duchu vládní koncepce. Budeme sledovat, jak se kulturně žije handicapovaným spoluobčanům a seniorům. Zkusíme se vrátit k problematice sponzorství a pro inspiraci zaskočíme do obcí s titulem „Vesnice roku“. Všechny příspěvky na tato témata, ale i další, vítáme. Jednou jsem zaslechla, že politika by se měla stát komplotem slušných lidí. Dá se s tím souhlasit, ale je to utopie. Já si přeji, aby se spikli lidé kolem kultury, a to už takový nesmysl není. Nabízíme časopis i webové stránky Místní kultury jako kontaktní místo pro tyto spiklence. Děkuji vám za spolupráci dosavadní i budoucí a za úsilí, které každý z vás kultuře věnujete, amatérsky či profesně... Ludmila Kučerová, vedoucí redaktorka Milí přátelé a zájemci o náš časopis, koncem roku rozesílala distribuční firma A.L.L. production, s.r.o. faktury na zaplacení předplatného na rok 2005. Pokud jste ji neobdrželi, kontaktujte prosím redakci nebo distribuční firmu. Objednávky a reklamace vyřizuje: redakce – Jarmila Bláhová, tel.: 221 507 921, A.L.L. - Miluše Jelínková, tel.: 234 092 866
Časopis Místní kultura i Informační servis aktualit z kultury můžete objednat také na
www.mistnikultura.cz 1-2 / 2005
5
V Hradci Králové zakládají OPS z divadel a filharmonie Na tzv. transformaci dnešních příspěvkových organizací na obecně prospěšné společnosti existují značně protichůdné názory. Jedni tvrdí, že zákon o OPS je nevhodný a příspěvkové organizace ve svazku s veřejným rozpočtem fungují dobře a budou fungovat nadále. A že jim nehrozí žádné nebezpečenství ani stran Evropské unie. Druzí naopak, že obecně prospěšné společnosti jsou reliktem socialismu a jejich privatizace, tedy „odstátnění či odobecnění“, je krokem správným. A jedním dechem přidávají, že veřejné zdroje na tom ušetří… V Hradci Králové se úvahami o novém právním postavení kulturních organizací zabývají řadu let. Počítali, srovnávali, hledali modely, sledovali pražské i jiné tendence... Město zřizuje Klicperovo divadlo, Divadlo Drak, Filharmonii Hradec Králové a Knihovnu města. Před rokem 2004 město zřizovalo i Filmcentrum (příspěvkovou organizaci zděděnou po někdejším Krajském filmovém podniku), zajišťující filmový provoz a dokonce i Filmový klub. Tu však vytlačil soukromý multiplex Cinestar – během jediného roku znásobil návštěvnost na filmová představení víc než dva a půlkrát(!) Městu nezbylo než svou PO zrušit, protože i s městskou dotací byla vstupenka dražší než v tomto multiplexu… Zastupitelstvo pronajalo kino občanskému sdružení Pro-Centrál a jeho neziskovou činnost podporuje grantem - čtyřikrát menším, než stál původní provoz městské organizace! A mnohým nevěřícím Tomášům se podařilo dokázat, že provoz kina je charakteru činnosti profesionálních těles produkujících vlastní umělecká díla velmi vzdálen. A Hradeckou kulturní a vzdělávací společnost - další městskou kulturní organizaci – k 1. lednu 2005 město založilo jako s.r.o. Této organizaci nakupující a prodávající kulturní a vzdělávací služby bude v konkurenčním prostředí tato právní forma slušet lépe. A knihovnu s rozpočtem nad 20 milionů korun si město bude zřizovat a platit samo, z 98 % totiž slouží jeho občanům.
6
Všechny zmíněné kulturní instituce „nadělila“ městu tradice, kulturně historický vývoj a významné postavení regionálního kulturního centra. Po dlouhá léta usilovali osvícení občané, aby v Hradci existovaly profesionální divadlo, symfonický orchestr a dokonce i opera, na níž v padesátých letech bylo slušně zaděláno. Instituce vznikaly z tohoto úsilí i - z punktu státně plánovaného hospodářství minulého režimu. Filharmonie vznikla až v roce 1972, jaksi i proto, že Hradec přece nemohl nemít symfonický orchestr, když v Pardubicích takový už měli, byť jen komorní. Vše plánoval a platil stát a vstupenka byla za babku. Rozhodnutí o převedení těchto institucí na obce bylo po roce 1990 myšlenkou správnou a pozitivní, leč… To, co obec ve státně plánovaném hospodářství nebolelo, to se za čas začalo promítat do ekonomických úvah – zda např. „ta kultura“ není příliš drahá, zda by nebylo výhodnější spojit hradecké symfoniky s pardubickými kamermuzikanty, zda musí být dvě profidivadla dvacet kilometrů od sebe, zda by nemohli herci přejíždět. Jen na ten Drak nám, prosím, nesahejte, to je české (a hradecké) rodinné stříbro, to se nějak utáhne. A druzí na to, ať si to zřizuje kraj! A třetí zrušme všechno, stagiony stačí, jako v Kolíně (nad Labem) nebo teď v Karlových Varech… Královéhradecké Klicperovo divadlo je až z 30 % soběstačné vlastními výnosy na celkových nákladech. Přes 70 % musí dofinancovat veřejné zdroje - příspěvek města. Soběstačnost vysoká i ve srovnání se zahraničními městskými nekomerčními divadly. Příspěvek státu a kraje minimální, představuje cca 3 % podílu na nákladech. Stejné je to u Divadla Drak či Filharmonie. Ale pozor - Klicperovo divadlo uvádí mimo území „zřizovatelského“ města 20 % své produkce, Filharmonie 50 % a Divadlo Drak dokonce 70 %! A v okolních městech i jinde po republice pak divadla i filharmonie hrají za „dumpingové ceny“. Tam totiž táhnou především televizní hvězdy a „pražské tváře“, nikoliv Hamlet nebo Místní Kultura
Legislativa Novosvětská, za ně divák dá třeba i dvakrát víc, ušetří přece za cestu do Prahy… Po roce 1990 si město „svá“ divadla a orchestr financuje z 97 % samo, z daní svých občanů. Ale také představení a koncerty v jiných městech, příjmy z těchto tržeb jsou jen pětinou skutečných nákladů. Rozpočtu města by se proto výrazně ulevilo, kdyby se na financování podílely i další územní rozpočty, kdyby se kraj podílel na nákladech spojených s výkony divadel a filharmonie na území kraje a stát na výkonech jinde na území ČR či v zahraničí. Nebo kdyby se o tyto náklady „solidárně“ podělilo město s krajem, když už stát je chudý. Totiž kulturní „spotřeba“ města konkuruje mnoha jiným prioritám obce a budiž k dobru Hradce Králové připsáno, že kromě příspěvků na provozní výdaje zafinancovalo v posledních letech i rozsáhlou rekonstrukci Klicperova divadla, Divadla Drak, kompletní přestavbu Filharmonie – vše bez státních dotací(!), že koupilo obrovskou „secesní továrnu“, kterou s architektem Davidem Vávrou chystá jako novou městskou knihovnu… Co se dlouhodobě nedaří, je úsilí o stále a ve všech pádech skloňované vícezdrojové financování. Mnoho lidí za ním vidí především zvýšené příjmy z privátních zdrojů, ze sponzoringu. Tedy peníze od podnikatelů. Volá se po komerčnějším chování divadel a orchestrů. Zvyšte vstupné! Ať do divadla a na koncerty chodí ti, co na to mají, koukejte, kolik to stojí na Západě! Vždyť i v multiplexu dají za kino skoro sto padesát korun a ještě chroustají popcorny za padesátku! Komerční divadla působí především v Praze a jsou založena - bez upírání kulturních hodnot některých z nich - na podnikatelském záměru. Na poptávce po titulech (zábavných, muzikálových), po interpretech, které „klient“ žádá. Taková vyjíždějí „po Tylovsku“ i po vlastech českých. Jiné je to ale v regionech, kde divadla i orchestry celoroční denní prací plní řadu funkcí důležitých z hlediska kulturní budoucnosti. Z toho důvodu jsou v osvícených venkovských městech dotována jako jedinečná nezaměnitelná součást kulturního klimatu. Pokud by v Hradci Králové někdo zřídil komerční divadlo s funkčním obsahem městského divadla, pokud by di1-2 / 2005
váci v tomto nepražském prostředí byli ochotni zaplatit třeba i dvakrát, třikrát tolik za lístky, pokud by se našli sponzoři, kteří by do toho vložili své peníze jako do fotbalu nebo hokeje - pak by mohlo město změnit svou kulturní politiku, jako to učinilo v případě Filmcentra. České sponzorské prostředí je ostatně kuriózní. Díky „společenským“ (a quasi obchodním) zájmům, které s kulturou ducha mají společného málo, je např. prvotřídní hradecká herečka placena desetkrát hůře než tamní druholigový fotbalista, jehož klub má movité sponzory. Přestože Klicperovo divadlo přiláká každoročně do svého čtyřstovkového divadelního sálu třikrát více diváků než fotbalisté na svůj pětitisícový stadion. Když už se najde sponzor s kulturní vizí, pak většinou přispěje na nějaký festival nebo jiný podnik spojený s reklamou a rautem. On se totiž billboard těžko instaluje do dekorace Rusalky. O mecenášství, tedy o finanční podpoře z přesvědčení, nikoliv z obchodního zájmu, v České republice ani zbla. Vícezdrojové financování zasluhuje výraznou osvětu a v budoucnosti i posun v daňových zákonech. Á propos, v tomto smyslu je návrh zákona o veřejné podpoře kultury velmi krotký, až zbytečný… Město Hradec Králové chce uskutečnit změnu právního postavení svých dosavadních příspěvkových organizací v kultuře ze dvou důvodů. Prvním z nich je snaha o lepší, odborně fundované a kompetentní řízení těchto institucí. Dnes je jediným „nadřízeným“ řediteli (a celé příspěvkové organizaci) - rada města. Ta za rok projedná a přijme usnesení cca k 1300 nejrůznějším tématům, od odpadového a vodního hospodářství, školních a sociálních věcí, dopravy, výstavby, strategických plánů až po prodej majetku. Dvakrát za rok celých deset minut jedná o situaci v kulturní organizaci – pokud není průšvih, manko či jiný důvod k odvolání ředitele! Bude-li organizace pracovat na bázi OPS, pak řízení formou správní rady prospěje oběma stranám. Organizacím (ředitelům) i jejich zakladateli. Konečně tu bude řídící prvek schopný kontinuálně posoudit, kromě akceschopnosti a efektivnosti, i rozvoj a budoucnost „firmy“. Ani lobbystické povinnosti členů správní rady nelze pominout.
7
Druhým důvodem je kýžená vícezdrojovost. Samozřejmě nové zdroje financování bude hledat spolu s ředitelem správní rada. Ale Hradec Králové v souvislosti s transformací oslovuje navíc krajský úřad - aby se stal spoluzakladatelem těchto OPS, protože celé území užívá jejich obecné prospěšnosti. Protože založení se všemi městy Královéhradeckého kraje by zřejmě bylo obtížné. Tímto aktem by územní samospráva deklarovala svůj podíl na nadregionální funkci těchto institucí, dnes prakticky realizovaných, avšak převážně za peníze občanů jednoho města. Podíl na financování, vyplývající ze „spoluzaložení“, by měl odpovídat podílu výkonů (představení, koncertů) doma a na jiném území. Přispění státu zřejmě ani v budoucnosti nebude meritorním příjmem. Principy vícezdrojového financování projednává město Hradec Králové s krajským úřadem již od února 2003 a pokud dojde k založení OPS tímto způsobem, bude to ozdravujícím prvkem v kulturní politice kraje i obce. Založení OPS – jak rozhodlo v září 2004 královéhradecké zastupitelstvo – neznamená v žádném případě snížení nároků na dosavadní dotace města. Ale pokud proces „spoluzaložení“ neproběhne, pokud tento minimální krok k vícezdrojovému financování bude politicky neprůchodný, pak si město může nadále zřizovat příspěvkové organizace až do alelujá… Mgr. Alexandr Gregar, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu MMHK Vývoj financování kulturních institucí města Hradec Králové 1998 - 2003 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Klicperovo divadlo - náklady celkem 29 239 31 146 31 778 34 502 37 997 39 462 příspěvek města 21 400 22 493 23 407 25 689 27 994 22 311 soběstačnost 26,86 28,40 29,60 28,64 27,29 24,79 11 hosp. výsledek 17 133 0 18 0 10 118 11 324 Divadlo Drak - náklady celkem 12 167 14 505 14 812 18 654 příspěvek města 8 100 8 890 9 784 9 400 10 166 13 554 soběstačnost 19,96 21,64 19,80 33,27 28,24 24,65 hosp. výsledek 2 16 22 9 33 11 26 011 Filharmonie - náklady celkem 21 057 22 849 23 260 28 694 31 273 příspěvek města 17 281 19 742 18 733 19 456 21 062 23 650 soběstačnost 18, 82 13,70 19,50 24,23 22,08 21,74 hosp. výsledek 186 23 0 0 3 4 Filmcentrum* - náklady celkem 10 304 9 973 9 579 10 293 9 666 6 003 příspěvek města 1 940 1 963 2 100 2 300 2 082 2 210 soběstačnost 80,56 80,33 78,40 80,34 69,32 48,02 hosp. výsledek 1 805 613 28 1 - 883 - 864 HKVS - náklady celkem 14 964 15 982 17 106 18 769 19 355 24 851 11 394 příspěvek města 7 601 8 377 8 815 8 840 12 825 soběstačnost 49,20 48, 08 51,53 50,50 41,32 41,90 hosp. výsledek 0 78 87 6 36 903 Knihovna - náklady celkem 21 617 24 851 příspěvek města ** 21 460 ** ** ** ** soběstačnost 6,24 5,87 hosp. výsledek -58 293 * Filmcentrum jako samostatná organizace byla rozhodnutím ZM zrušena k 31.12. 2003 ** Knihovna města byla do roku 2002 dotována tehdejším zřizovatelem, Okresním úřadem, naposledy v roce 2002 příspěvkem ve výši 19 810 tis. Kč
Předpokládaný vývoj kooperativního financování obcí, krajem a státem (s valorizací 5% - údaje z roku 2003) Název organizace
Celkový počet výkonů
Klicperovo divadlo
308
Počet vlastních výkonů (nenakupovaných) (100% pro podíly) 238
Divadlo Drak
349
321
8
Výkony na domácích scénách
%
Výkony na území kraje
199
84
12
5
27 / 0
11
88
27
31
10
126 / 76
63
%
Výkony jinde v ČR/ v zahraničí
%
Místní Kultura
Legislativa Vytrženo z kontextu: „V Evropě je jedno procento (ze státního rozpočtu na kulturu) obvyklé – v Maďarsku a Polsku se k tomu už přiblížili, my se naopak vzdalujeme. Přitom, jestliže byl náš rozpočet asi 850 miliard korun, jedno procento činí 8,5 miliardy. Ministerstvo kultury má necelých 6 miliard včetně rozpočtu církví. Ten rozdíl dvou miliard by udělal hrozně moc, zajistil by rozvoj alternativní kultury, problém památkové péče by vyřešil do pěti, maximálně do deseti let... Ale žádná vláda, a to jsem byl ve třech, neměla tu odvahu říct ano, pane ministře kultury, váš názor respektujeme a to jedno procento z rozpočtu dáme. Nevýhodou mého resortu je, že umělecká veřejnost je natolik atomizována, že neumí ani vytvořit vlivnou lobby.“ Z rozhovoru Marty Bystrovové s ministrem kultury Pavelm Dostálem, zveřejněném v Lidových novinách 16. 12. 2004.
§§ sledujeme za vás
► Poslanecký návrh novely zákona o právu autorském byl postoupen ke schválení senátu. Prohlášení OSA - Ochranného svazu autorského k této novele najdete na WWW.OSA.CZ. ► Vláda ČR ustavila dne 22. 12. 2004 usnesením č. 131 komisi pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku v obchodní veřejné soutěži Výstavba divadla „Centrum umění a kultury“ v České Lípě. ► Vláda ČR dne 15. 12. 2004 schválila usnesením č. 1267 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění zákona č. 273/1993 Sb. a uložila ministru kultury vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 241/ 1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. ► Vláda ČR schválila dne 15. 12. návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů a uložila ministru kultury vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. 1-2 / 2005
LEGISLATIVA ČR: Dne 15.12. vláda schválila novelu Zákona o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Návrh Ministerstva kultury předpokládá, že kromě kin budou filmovou tvorbu podporovat též provozovatelé prodejen a půjčoven nosičů i provozovatelé televizního vysílání. Ministerstvo počítá s tím, že tříprocentní sazba, vybíraná formou poplatku, by byla odpočitatelnou položkou při stanovení daňového základu. Každý subjekt by měl možnost získávat ze zmíněného fondu peníze na konkrétní filmové projekty. Argumentem pro zavedení poplatku z rozmnoženiny audiovizuálního díla je to, že významná skupina filmů se do kin nedostane, často z důvodů nízké kvality. Přesto se prodávají a půjčují. Vzniká obtížně obhajitelný stav, kdy snímky svou kvalitou schopné veřejné produkce jsou zatíženy výběrem příplatku jedné koruny ze vstupného, jiné nikoliv. Rozdíl má odstranit nově zaváděný poplatek. Návrh na zavedení poplatku z reklam a teleshopingu vychází ze skutečnosti, že televizní distribuce audiovizuálních děl prezentuje největší podíl na trhu a že filmy patří mezi divácky nejvděčnější programy. Proto je odůvodněné, aby se právě toto médium podílelo na podpoře tvorby a výroby audiovizuálních děl a aby se zdroje z poplatku z vysílání reklamy a teleshopingu soustřeďovaly ve fondu a jejich použití nebylo závislé na provozovatelích televizního vysílání. Takový způsob financování je obvyklý ve většině zemí EU. (Lidové noviny, 16.12.2004)
www internet pro vás
► Na adrese: WWW.DONORSFORUM.CZ najdete přehled povinností nadací a nadačních fondů od vypracování výroční zprávy po podání přiznání k dani z přidané hodnoty. ► Mapa evropských uměleckých vysokých škol je k dispozici na: WWW.ARTSCHOOLS-EUROPE.ORG
On-line databáze evropských vysokých uměleckých škol, která zahrnuje i země jako je Albánie, Kypr, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora a Turecko. Současně jsou tímto vyzývány školy, které nejsou v databázi ještě zahrnuty, aby zaslaly ke zveřejnění potřebné informace, neboť tento informační zdroj se bude v budoucnu rozšiřovat. Zdroj: WWW.PROCULTURE.CZ
9
Knihovna jako multikulturní zařízení Do Masarykovy veřejné knihovny (MVK) si vsetínští za více než 80 let její existence zvykli chodit nejen za literaturou, časopisy, kompaktními disky, AV médii. I když je budova knihovny na Svárově prostorově nedostačující, stále se v ní něco zajímavého děje nebo organizuje. Ještě se po Vsetíně povídalo o VŘSČ – Velkém říjnovém společném čtení, v rámci Týdne knihoven a už se všichni těšili na předvánoční živý Betlém, na Malý ples pro knihu, na literární soutěže pro děti. To vše je pouze zlomek z aktiFoto: Eva Horníčková vit, které sice nepatří mezi tradičně uznávané poslání knihovny, ale mají již mnohaletou tradici a oslovují nejrůznější věkové kategorie obyvatelstva. Knihovna spolupracuje s kulturními institucemi, s nadacemi, spolky, s národnostními menšinami a se skupinami zdravotně postižených spoluobčanů (zpřístupnění internetu, zvuková knihovna pro nevidomé). Hnacím motorem je PhDr. Helena Gajdušková, ředitelka MVK. Na jejím pracovním stole již na mě čekají ukázky z bohaté ediční činnosti knihovny - od pravidelného Zpravodaje MVK s přehledem besed a přednášek přes sborníky a almanachy, až po výbor z korespondence básníka Jakuba Demla. Čtenáři mají svou „dámu v růžovém“, jak bývalou vilu láskyplně nazývá paní ředitelka, moc rádi. Přesto by však s ohledem na prostor a širší spektrum služeb uvítali Městem Vsetín slíbené a schválené přestěhování knihovny do větší budovy v centru. Malí čtenáři si do knihovny - klubovny chodí i hrát, poslouchat hudbu, vyhledávají si informace na internetu, téměř denně se mohou účastnit zajímavých besed. Spokojeni jsou i senioři, kteří se tu mohou například naučit pracovat s internetem. Masarykova knihovna však boduje i u čtenářek, v půjčovně, studovně, čítárně a v přičleněném antikvariátu totiž pracují také muži. Díky kvalitní výpočetní technice se
10
zdokonalilo poskytování informačních služeb, usnadnilo a urychlilo se vyhledávání a půjčování knih (on-line katalogy) a čtenářům se díky internetovým stránkám jednotlivých knihoven dostanou do rukou žádané tituly v co nejkratší době. „Toto vše, spolu s realizací řady dalších projektů, jsme však mohli uvést v život jen s grantovou podporou MK, Městského úřadu Vsetín a dalších,“ doplňuje ještě H. Gajdušková. Regionální působnost Knihovna poskytuje služby 83 knihovnám na území okresu Vsetín. „Kontinuita této spolupráce nikdy nebyla narušena, přestože naše knihovna přešla pod město již v roce 1997. Okresní úřad na tuto činnost uvolňoval určité finance, posléze bylo financování služeb knihovnám (tzv. ´regionální funkce´) zakotveno i v knihovním zákoně a od letošního roku zodpovědnost za ně přebírá kraj. Knihovny od nás dostávají cirkulační soubory knížek a kromě toho mají svůj základní knihovní fond. Také čtvrtletně organizujeme pracovní porady, které kromě předávání informací slouží i jako výměna zkušeností mezi knihovníky. Dále pomáháme zpracovávat projekty pro ministerstvo týkající se zavádění internetu do knihoven a automatizace knihovnických procesů, poradíme i v oblasti legislativy,“ říká H. Gajdušková. I číselné údaje svědčí o úrovni poskytovaných služeb. V knihovně pracuje 26,2 (fyzicky 30) zaměstnanců. Počet čtenářů se pohybuje kolem 5200, což je necelých 15 % obyvatelstva. Knihovní fond obsahuje 130 tis. svazků, MVK pravidelně odebírá 100 titulů časopisů ze všech oblastí. Ročně se zde průměrně uskuteční 400 tis. výpůjček, pro veřejnost je k dispozici celkem 18 počítačů s přístupem na internet. Také počet akcí pro čtenáře je poměrně vysoký, ročně cca 350. Eva Horníčková Místní Kultura
Informatika „Memorandum“ mezi hl. m. Prahou a Národní knihovnou Memorandum k vybudování nové budovy Národní knihovny České republiky schválila dne 14. 12. 2004 Rada hl. m. Prahy. „Tento dokument vyjadřuje společný zájem na vybudování nové budovy Národní knihovny České republiky,“ uvedl radní Pavel Klega. „Ředitel Národní knihovny České republiky, která sídlí v prostorách historického Klementina, požádal o pomoc a spolupráci při výstavbě nové budovy pro novodobé fondy knihovny. Současné depozitáře v Klementinu a v Hostivaři postačí podle odhadů odborníků do roku 2010. Vedení knihovny navrhlo svému zřizovateli – Ministerstvu kultury ČR – výstavbu zcela nové budovy a ministerstvo záměr podpořilo s tím, že knihovna najde vhodný pozemek. Ředitel Národní knihovny se obrátil na hlavní město Prahu s návrhem na posouzení vytipovaných pozemků na Letné, které jsou ve vlastnictví hlavního města Prahy,“ informoval radní Klega a dodal: „Výstavba nové budovy Národní knihovny umožní také rekonstrukci a revitalizaci barokního areálu Klementina, který je hned po Pražském hradu druhou největší pražskou národní kulturní památkou. V historických prostorách Klementina zůstanou soustředěny rukopisy a staré tisky do roku 1800, hudební fondy a slovanská knihovna. Větší a z historického hlediska nejcennější část Klementina se otevře veřejnosti.“ Pozemky o celkové výměře 11 926 m² na Letné poblíž stanice Hradčanská tvoří logický celek, který je podle územního plánu rozvoje města vhodný k tomuto záměru. Tisková zpráva/luk
Knihovna Václava Havla
Knihovna, jako nestátní organizace, byla založena v červenci minulého roku a její vznik iniciovala manželka V. Havla Dagmar a další Havlovi přátelé. Jde o první prezidentskou knihovnu v Evropě. Vzorem pro její vznik se staly obdobné knihovny ve Spojených státech amerických, které mají dlouholetou tradici. Základní fond knihovny je uložen na stejné adrese jako kancelář bývalého prezidenta - v Praze, Voršilské ulici č. 11. V knihovně najdeme velké množství korespondence, úředních dokumentů, samizdatových publikací atd., které vznikly během života V. Havla. Knihovna hodlá také vypisovat badatelská témata, na jejichž zpracování bude poskytovat stipendia, organizovat diskuse, a stane se místem konání literárních a dramatických večerů. Jako důležitá je vnímána vlastní publikační činnost. První vydanou knihou je Prague - Washington - Prague / Praha - Washington - Praha, kterou k vydání připravil Vilém Prečan. Přináší přes stovku telegramů - depeší, monitorujících události v Československu koncem roku 1989, které byly odeslány z Prahy americkým diplomatům. Další podrobnosti najdete na webové adrese: WWW.VACLAVHAVEL-LIBRARY.ORG. [ev] 1-2 / 2005
KNIHOVNY BÍLINA (17 tis. obyv., okres Teplice): Městské knihovně v Bílině bylo po auditu doporučeno zrušit jednu ze dvou poboček. Pobočka má ve fondu 12 tis. titulů a zaznamenávala i 28 tis. výpůjček za rok. Jejich počet sice klesal, ale knihovna je rentabilní, pokud dosáhne 20 tis. výpůjček ročně. Knihy zrušené pobočky budou nabídnuty školám, tituly, o něž nebude zájem, budou prodány na burze. (Deník Směr, 13.11.2004) DĚČÍN (53 tis. obyv.): V děčínské Městské knihovně je velký zájem o básnické sbírky. Knihovna ročně pořizuje více než 100 sbírek, z toho 2 třetiny pro oddělení dospělých. Každý měsíc pořádá autorské čtení, kdy básníci předčítají své verše. (Děčínský deník, 16.11.2004) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Studijní a vědecká knihovna v Plzni získala nový depozitář za více než 5 mil. Kč. Je v něm uloženo 20 tis. starých tisků, které pocházejí z období do r. 1800. V tomto počtu je zahrnuto 355 svazků prvotisků. (Plzeňský deník, 29.10.2004) PLESNÁ (1,9 tis. obyv., okres Cheb): V rámci krajského kola soutěže Vesnice roku získala Městská knihovna v Plesné diplom a částku 21 tis. Kč, která posloužila na rozšíření zařízení knihovny. Od Ministerstva kultury získala 40 tis. Kč na nákup počítačových programů a od Krajského úřadu Karlovarského kraje 35 tis. na připojení na Internet. (Chebský deník, 05.11.2004)
11
Město chce pořídit do knihovny schodolez Na webových stránkách WWW.INFOPOSEL.CZ jsme našli rozhovor s Pavlem Weissem, náměstkem primátora pro oblast sociálních věcí, kultury a rozvoje lidských zdrojů, který odpovídal na otázky k tématu Město Most a handicapovaní občané. Kromě dalších zodpověděl také následující dotaz: Bariéry jsou pro handicapované stále i v dostupnosti knihovnických služeb v Mostě. Lze očekávat změny k lepšímu, například výtah či služby pro zrakově postižené? Původní koncepce budovy s potřebami těchto lidí nepočítala. V nové koncepci knihovny je výtah jako jedna z priorit, není však jisté, zda ji bude možno realizovat v příštím roce. Každopádně bychom chtěli pořídit „schodolez“ - zařízení, které umí vozíčkáři pomoci zdolat schody. Zrakově postižení mohou využívat hudebního oddělení s nahrávkami mluveného slova, počítá se s rozšířením výpůjčního materiálu a zavedením internetu pro nevidomé. [luk]
Americká knihovna v Brně
Moravská zemská knihovna (MZK) otevře v polovině roku americkou knihovnu. V současné době provozuje knihovnu rakouskou, německou a anglickou, které jsou zaměřeny zejména na výuku jazyků a reálie příslušných zemí. Americká knihovna má nabídnout literaturu této provenience určenou zejména odborníkům. První knihy získala MZK v prosinci minulého roku od kulturního atašé americké ambasády v Praze. Velvyslanectví investovalo pro začátek do této knihovny 50 tisíc dolarů. Mezi první pětistovkou titulů najdeme encyklopedie, slovníky a další naučnou literaturu z oboru sociologie, ekonomie, historie atd. Knihovnu zřejmě využijí zejména studenti amerických reálií, fond knihovny bude průběžně doplňován. [ev]
12
Kam ve Vyškově nejen pro informace Turistické informační centrum najdeme v těsné blízkosti radnice, v měšťanském domě z 16. století. Celková rekonstrukce domu, který je majetkem města, přišla na cca 1 milion Kč. Přízemní prostory patří od února 2002 Turistickému a informačnímu centru (dále TIC). Vybavení bylo pořízeno z grantů Programu obnovy venkova od Ministerstva pro místní rozvoj ve výši cca půl milionu Kč. Po organizační stránce je TIC součástí vyškovského Městského úřadu, spadá pod kancelář starosty a tajemníka do oddělení vnějších vztahů. Provoz zajišťují dva pracovníci, kromě češtiny ovládají dva světové jazyky. Otevřeno je v pracovní dny od 8 do Foto: Eva Veselá 17 hodin. TIC je zařazeno v kategorii C, některými druhy poskytovaných služeb se však blíží kategorii vyšší. Informace tady najdou místní občané i turisté. Ve spolupráci s Informační kanceláří Blanka Blansko se realizuje projekt „Stezka srdcem jižní Moravy“. Otevření cyklostezky o délce asi 56 km je připravováno na jaro letošního roku. Finanční prostředky na její vybudování poskytl Jihomoravský kraj z grantů na rozvoj cestovního ruchu. K dispozici bude tištěný průvodce, pohlednice, samolepky s logem stezky. Od letošního února najdou zájemci informace na webových stránkách WWW. SRDINKO.CZ. Kromě standardních služeb najdou návštěvníci v TIC také minigalerii, která nabízí každé dva týdny novou výstavu. Eva Veselá KNIHOVNY KRÁSNÁ LÍPA (3,4 tis. obyv., okres Děčín): Infocentrum v Krásné Lípě s celoročním provozem slouží i pro potřeby Národního parku České Švýcarsko, jehož návštěvnost se zvýšila z předloňských 5 tis. turistů na 35 tis. Infocentrum kromě informací o stravování a ubytování nabízí průvodcovskou službu a není problém sestavení pobytového programu podle požadavků turistů. (Děčínský deník, 15.11.2004)
Místní Kultura
Informatika Městské informační centrum Holešov
Publikace pod záštitou hejtmana
V přízemí budovy, ve které sídlí Městské kulturní středisko, každodenně nabízí četné služby Městské informační centrum s certifikací A. Ve všední dny až do 20, o víkendu do 16 hodin se zde podávají informace o městě a jeho okolí, o ubytovacích a stravovacích možnostech, prodávají se zde vstupenky on-line na kulturní a společenské akce jak místní, tak v celé republice atd. Město Holešov leží na rozhraní Hané a Valašska, v tzv. přechodné oblasti, která by měla být přičleněna k sousednímu Valašskému království. Alespoň tak je to uvedeno v Pase Walaského královstvjá, který se tu na počkání vystavuje. Stoupenci tohoto státního zřízení si mohou vybírat i z dalších bohatých propagačních materiálů. Kosmopolité naopak využívají služeb zdejší směnárny i cestovní agentury, toulají se na čtyřech počítačích po internetu, kopírují, skenují či faxují. V prostorách informačního centra, které ročně navštíví na 29 tisíc zájemců, je také bezplatná čítárna denního tisku a časopisů. K úplnému výčtu nabízených služeb je třeba jmenovat i úschovnu kol a fotosběrnu. Bližší informace naleznete na WWW.HOLESOV.MIC.CZ. Eva Horníčková
V Muzeu východních Čech v Hradci Králové proběhl navečer 7. prosince (v den začátku židovského svátku Chanuka) slavnostní křest knihy „Vryté do paměti (Shromaždiště)“, nad níž převzal záštitu hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík.
Nemovité kulturní památky a handicapovaní Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze vydal za finanční podpory Ministerstva kultury publikaci Seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro osoby se sníženou schopností pohybu. Jejími autory jsou Kateřina Burešová a Ondřej Šefců. Na 75 stránkách formátu A5 se představuje šedesát hradů a zámků v Česku. Každý objekt obsahuje plánek, stručnou historii, popis částí přístupných vozíčkářům, nechybí informace o parkovišti a kontakty. Tiskovinu je možné získat na Ministerstvu kultury, v Národním památkovém ústavu a u Národní rady zdravotně postižených. K dispozici čtenářům bude také ve všech krajských knihovnách. [ev] 1-2 / 2005
Autoři knihy
Kniha přináší vyčerpávající obraz o všech místech, odkud byli Židé v letech 1942 a 1943 deportováni do koncentračních táborů. Krátce ji představili jak zástupce nakladatelství, tak oba její autoři - 89letý univerzitní profesor Rudolf Klen, který „koncentráky“ přežil, a 49letý Petr Narwa, příslušník mladší židovské generace, jehož otec se po pochodu smrti z koncentračního tábora vrátil. Osmdesáti sedmi stránková kniha, která zaznamenává fakta o odsunech z jednotlivých míst, čísla transportů, počty odsunutých a přeživších, si všímá také toho, nakolik tyto tragické události ještě žijí v paměti lidí. Měla by se stát součástí celoevropského sborníku, který zmapuje tuto hrůznou etapu dějin. Josef Krám PUBLIKACE LIBEREC (100 tis. obyv.): Liberecké nakladatelství Bor vydalo v roce 2004 za podpory Kulturního fondu Statutárního města Liberce a Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor knihu Evy Koudelkové Pověsti z kraje sklářů. Pověsti byly přeloženy z němčiny a zachycují tradici německých obyvatel Jizerských hor. Kniha navazuje na Pověsti z Liberce a Liberecka, která vyšla před 3 lety. (Liberecký den, 24.11.2004)
13
Město vydavatelem
Třebechovičtí pokřtili novou publikaci
Autorem (v originále krásně barevné veduty) byl roku 1820 královéhradecký kanovník Jan Antonín Venuto, pochovaný v Chrasti u Chrudimi. Veduty českých a lužických měst - je jich přesně 299 - jsou uloženy ve vídeňském císařském archivu.
Křest nové, tři sta padesátistránkové publikace velikosti A4 „Třebechovice pod Orebem“, jejímiž tvůrci je kolektiv tamních autorů Ouřadníková – Hofmanová – Rückerová – Rücker – Jiran, proběhl v prosinci na třebechovickém Masarykově náměstí za účasti Třebechovických trubačů. Toto encyklopedické dílo, zahrnující historii, současnost, kulturu, sport i spolkový život města, bylo vydáno nákladem 1500 výtisků. Město jako organizátor vydání této publikace tak plní jeden z programových cílů zastupitelstva. Kniha vyšla prostřednictvím Heldovy městské knihovny, příspěvkové organizace města. Její prodejní cena je 595 Kč. Počítá se s tím, že finanční náklady pokryje z velké části prodej knihy. Město poskytlo 15 tisíc. Josef Krám
Hlasová výchova NIPOS vydal koncem minulého roku publikaci Aleny Tiché nazvanou Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. Kniha formátu B5 o 95 stránách zachycuje poznatky a zkušenosti, které získala autorka za svého bohatého pedagogického působení. Úvahy i praktické náměty byly ověřeny na řadě seminářů pro sbormistry i pro učitele hudební výchovy. Pokud máte o publikaci zájem, můžete si ji objednat nebo zakoupit na adrese: NIPOS, P. O. Box 12, Blanická 4, 120 21 Praha 2. Cena je 35 Kč (+ poštovné). [ev]
14
Opomíjené klenoty Občanské sdružení Společnost přátel Poodří, které se zabývá především vydáváním vlastivědné literatury regionálně zaměřené na Poodří (krajinu kolem Odry v Oderských vrších a Moravské bráně), vydalo ve své Edici POODŘÍ knihu Opomíjené klenoty s podtitulem Drobné sakrální stavby v Poodří. V publikaci jsou shrnuty výsledky tříleté práce na podrobném přehledu zdejších drobných sakrálních staveb. Předmětem dokumentace se staly všechny typy drobných sakrálních staveb - kříže, boží muka, kapličky a sochy svatých. Celkem se mapování uskutečnilo na území o velikosti 270 km² a bylo zdokumentováno 223 objektů. Publikace o dvě stě stranách s desítkami černobílých fotografií (každý objekt má své foto), jejímž autorem je Bořivoj Teichmann, je prvním materiálem poskytujícím shrnující informace o bohatství drobných sakrálních staveb v Poodří. [luk] PUBLIKACE PLZEŇ (169 tis. obyv.): Publikace fotografa J. Bergera Plzeň z nebe nabízí více než 200 pohledů na krajské město z míst, kam se většina lidí nedostane - z paluby letadla a z koše balonu. Autor se specializuje na letecké snímky měst a památkových objektů. Kniha obsahuje neobvyklé záběry nejen známých míst a plzeňských dominant, ale i zastrčená zákoutí, periferii, spleti silnic a kolejí či soutoky řek. Většina fotografií vznikla letos, a tak zachycuje současnou podobu města. Zajímavým doplňkem jsou unikátní snímky Plzně, pořízené z ochozu katedrály sv. Bartoloměje kolem r. 1890. (Veřejná správa, č.46, 2004) VELKÉ MEZIŘÍČÍ (12 tis. obyv., okres Žďár nad Sázavou): V roce 2004 vyšel 3. svazek publikace V. Makovského Mlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku, který mapuje 20 mlýnů v povodí Oslavy a Balinky. Knihu vydala Vlastivědná a genealogická společnost - občanské sdružení při Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí. (Vysočina-Noviny Žďárska, 03.11.2004) ÚŠTĚK (2,7 tis. obyv., okres Litoměřice): V listopadu vyšla publikace Úštěcko na starých pohlednicích, která shromažďuje 282 historických pohlednic bývalého soudního okresu Úštěk. Kniha obsahuje mimo jiné řadu unikátních pohlednic již neexistujících staveb. Všechny dobové fotografie pocházejí zejména ze soukromých sbírek. (Deník Litoměřicka, 23.11.2004)
Místní Kultura
Informatika Malá sonda do kultury Jihomoravského kraje
Ing. Jan Letocha, radní pro kulturu v minulém volebním období
Víno, bohaté folklorní tradice, široká škála památek různého druhu, nádherná příroda, pestrá nabídka kulturních programů, ale i proslulá srdečnost a pohostinnost zdejších obyvatel – tak by se dal ve zkratce charakterizovat Jihomoravský kraj. Od pradávna tvoří křižovatku Evropy - na jeho území se protínaly cesty mezi východem a západem, severem a jihem. Současný kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, rozlohou přes 7 tisíc kilometrů čtverečních je čtvrtým největším krajem v ČR. Metropole kraje Brno je největší moravské a druhé největší město v Česku. Celý kraj je bohatý na archeologické lokality, výsledky výzkumů jsou prezentovány v řadě muzeí – v brněnském Anthroposu, Moravském zemském muzeu, v Dolních Věstonicích atd.
Na seznamu UNESCO je kraj zapsán čtyřikrát – jde o Lednicko-valtický areál, Vilu Tugendhat v Brně a chráněné krajinné oblasti Pálava a Bílé Karpaty. Národních kulturních památek se nachází na území kraje 21 (Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, hrady Bítov, Lysice, Milotice, Bučovice, vodní mlýn ve Slupi atd.), následují 3 městské památkové rezervace (Brno, Mikulov, Znojmo), 11 městských památkových zón (Boskovice, Ivančice, Jevišovice, Valtice atd.), 3 vesnické památkové rezervace (Soubor vinných sklepů Plže u Petrova a dal.), 9 vesnických památkových zón (Javorník-Kopánky, Lysovice, Šatov, Vratěnín atd.), 2 krajinné památkové zóny (Bojiště bitvy u Slavkova, Lednicko - valtický areál) a 2 archeologické rezervace (lokalita Břeclav-Pohansko, Staré Zámky u Líšně). Soubor technických památek tvoří Stará Huť v Josefském údolí u Olomoučan. Kraj má zpracovanou Koncepci památkové péče, která čeká na schválení zastupitelstvem. Po odborné stránce se o archeologické záležitosti stará Ústav archeologické památkové péče Brno, o památky pak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně (jeho působnost zasahuje do sousedních dvou krajů – Zlínského kraje a Kraje Vysočina). Celková Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji je v současné době ve stádiu přípravných prací (probíhá sběr potřebných podkladů), koncepce muzeí bude připravena v příštím roce. 1-2 / 2005
Kraj, finance, kultura V roce 2004 tvořily výdaje na kulturu a památkovou péči 128 241 tisíc Kč, což představovalo 1,17 % z celkového rozpočtu kraje. Z této částky na činnost příspěvkových organizací zřizovaných krajem v oblasti kultury a památkové péče šla částka 85 424 tisíc Kč. Na dotace (granty) vyčlenil kraj vloni 42 817 tisíc Kč, z toho na památky 12 112 tisíc Kč. Mezi významné akce patřil např. Festival Concentus Moraviae (1 milion Kč), hudební festival Janáčkovo Brno (1 milion Kč), Český filharmonický sbor o.p.s. (získal na činnost 700 tisíc Kč), MORAVIAPRESS a.s. (obdržel na vydávání časopisu Malovaný kraj 200 tisíc Kč). Dotace se rozdělují jedenkrát ročně, další možnost představují mimořádné dotace. Do výše 200 tisíc Kč je schvaluje rada kraje, nad 200 tisíc pak krajské zastupitelstvo. O přidělování dotací jednotlivým obcím rozhoduje vždy krajské zastupitelstvo, bez ohledu na výši poskytnuté částky. Kraj má od roku 2002 schválený grantový program Poskytování a vyúčtování dotací v oblasti kultury a památkové péče. Dne 1. 1. 2005 nabyly účinnosti nové Zásady poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury a památkové péče na rok 2005 a Zásady poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje na obnovu – technické zhodnocení kulturních zařízení na rok 2005. Z Programu regenerace městských památkových rezervací
15
a městských památkových zón získal kraj od Ministerstva kultury 14 760 tisíc Kč. Kraj v roli zřizovatele Kraj zřizuje Galerii výtvarného umění v Hodoníně, Ústav archeologické památkové péče Brno, Hvězdárnu Veselí nad Moravou a pět muzeí – Masarykovo muzeum v Hodoníně se třemi pobočkami (Městské muzeum Veselí nad Moravou, Vlastivědné muzeum Kyjov a Národní kulturní památník Valy u Mikulčic), Regionální muzeum v Mikulově s detašovanými expozicemi v Divákách (Památník bratří Mrštíků), Dolních Věstonicích (Archeologická expozice) a Mikulově (Synagoga), Muzeum Vyškovska s 1 pobočkou (Muzeum Bučovice), Muzeum Brněnska sídlí v Předklášteří (má 4 pobočky: Podhorácké muzeum, Muzeum v Ivančicích, Muzeum ve Šlapanicích a Památník Mohyla míru, od ledna 2005 přibyla 5. pobočka – Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě), Jihomoravské muzeum ve Znojmě s Domem umění ve Znojmě, Památníkem Prokopa Diviše v Příměticích a hradem Cornštejnem. Odbor kultury a památkové péče Kultura a památková péče spadaly v minulém volebním období do gesce krajského radního Ing. Jana Letochy. (Zda tak tomu bude i pro nadcházející vol. období, nebylo v době naší uzávěrky ještě známo.) Vedoucí Odboru kultury a památkové péče: Mgr. Tomáš Drobný. Oddělení kultury má 3 pracovníky, oddělení památkové péče 4 pracovníky. Pro odbor pracuje jedna sekretářka. Komise pro kulturu V minulém volebním období tvořilo komisi jedenáct členů delegovaných jednotlivými politickými stranami. Zabývali se zpracováváním koncepčních materiálů a podíleli se na určování výše přidělovaných dotací. Síť kulturních zařízení Zřizovatelem Moravského zemského muzea, Moravské zemské knihovny (MZK), Národní-
16
ho ústavu lidové kultury a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně je Ministerstvo kultury (MK). Od ledna letošního roku je MK také zřizovatelem Muzea romské kultury v Brně. Další rozsáhlou skupinu tvoří kulturní instituce zřizované městem či obcí. Jedná se o divadla, muzea, galerie, kina, kulturní střediska, kulturní domy atd. Jedinečným fenoménem v oblasti kultury jsou knihovny, kterých působí v kraji přes 700.V roce 2000 existovalo v tomto regionu 90 galerií (vč. poboček), 76 muzeí a památníků (vč. poboček), 16 divadel (budovy), 69 stálých kin atd. Za zmínku stojí také činnost Státní filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno. Tradiční lidová kultura Folklor a jižní Morava jsou dva pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Na území kraje se stýkají národopisné celky Brněnsko, Kyjovsko, Slovácko, Podluží a Horňácko. Ve Strážnici sídlí Národní ústav lidové kultury, jehož součástí je skanzen – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Stal se také Národním centrálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu. Krajským pracovištěm pro tuto problematiku je Masarykovo muzeum v Hodoníně. Řada folklorních akcí se koná s mezinárodní účastí a má za sebou mnoho úspěšných ročníků – např. nejstarší Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici (v letošním roce proběhne 60. ročník), Jízda králů ve Vlčnově a další. Titul Nositel tradic lidových řemesel získalo v letech 2001 až 2004 v kraji 5 lidí (celkem bylo v ČR uděleno 20 těchto ohodnocení) v oborech lidová fajáns, tradiční či lidový modrotisk, černá hrnčina a ruční tkaní. O zapsání na seznam UNESCO v oblasti nehmotné lidové kultury usiluje slovácký tanec verbuňk. Cestovní ruch Množství památek (hrady, zámky, kostely, kláštery, ale i novější, technické památky), rozsáhlá a pestrá nabídka kulturních akcí, příroda, to vše vytváří dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Další směřování v této oblasti je dáno dvěma materiály – Programem rozvoje JihomoravMístní Kultura
Místa ského kraje a Strategiií rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Kraj se chce stát moderně řízenou turistickou destinací středoevropského významu – nyní je v návštěvnosti podle krajů na druhém místě (za Prahou). Za nejvýznamnější strategický segment trhu jsou považováni tuzemští turisté, se zaměřením zvláštní pozornosti na juniory a seniory. U zahraničních turistů jde o orientaci na dvě skupiny: 1. na obchodníky a účastníky kongresového turismu, 2. evropské turisty standardní příjmové kategorie. Území kraje je rozčleněno na 5 regionů: 1. Brno a okolí, 2. Moravský kraj a okolí, 3. Pálava a Lednicko-valtický areál, 4. Slovácko, 5. Znojemsko a Podyjí. Nejvíce turistů uvádí na prvním místě jako důvod návštěvy prohlídku kulturních a historických památek, druhá příčka patří pěší turistice. Problematika cestovního ruchu spadá do odboru regionálního rozvoje, oddělení cestovního ruchu, které tvoří 4 pracovníci. Jejich náplní práce je příprava materiálů pro orgány kraje - provádění analýz rozvoje CR, zpracovávání koncepcí. Podílejí se na vytváření jednotného systému propagace a produktu CR na území kraje atd. Vykonávají také poradenskou činnost pro orgány obcí v oblasti CR, spolupracují s CzechTourismem i dalšími subjekty. Problematikou cestovního ruchu se zabývá Komise regionálního rozvoje, která má 13 členů z řad zastupitelstva i odborníků. Eva Veselá KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ: V říjnu se uskutečnil křest publikace „Regenerace prostoru - Pardubický kraj“. Kniha na 86 stranách mj. seznamuje s historií Pardubického kraje, jeho architektonickými památkami i s přírodou. Uvádí také informace o dopravní síti, silniční, železniční i vodní dopravě v tomto regionu. Cyklus knih Regenerace prostoru poskytuje základní informace o jednotlivých krajích, představuje nové investiční záměry, realizované i chystané projekty v oblasti infrastruktury, dopravy, bydlení ap. Jednotlivé publikace jsou připravovány pod záštitou hejtmanů krajů ve spolupráci s ministerstvy a některými celostátními a krajskými institucemi. (Moderní obec, č.11, 2004)
1-2 / 2005
Kraj vydává novou publikaci Výroční zpráva je v Czech Top 100 Základní údaje o kraji, informace o dopravě, průmyslu, školství, přírodě, kulturních, technických a historických památkách, turistickém ruchu i řadu fotografií přináší publikace vydaná krajem „Moravskoslezský kraj, Seznamte se…“.
Texty jsou v českém, anglickém a polském jazyce a poslouží jako prvotní informace o kraji pro široké spektrum veřejnosti. Brožura formátu A4 bude užívána na domácích i zahraničních veletrzích k propagaci, stane se prezentačním předmětem pro návštěvy, zveřejněna bude také na webových stránkách kraje. Náklad: 10 000 ks (6000 ČJ, 3000 AJ, 1000 PJ). Chloubou Moravskoslezského kraje je Výroční zpráva za rok 2003, která byla na 11. ročníku CZECH TOP 100 zařazena mezi 100 nejlepších výročních zpráv za rok 2003. „Přestože jsme obsadili stou příčku, je to pro nás prestižní cena. Jsme totiž jediný kraj, který se mezi nejlepší stovku vůbec zařadil, z oblasti veřejné správy bodovala už jen výroční zpráva Statutárního města Ostravy,“ říká Kahánková s tím, že přední místa patří privátnímu sektoru. Konkrétně první příčka ČEZ, a.s., druhá PPF, a.s. a třetí společnosti PRAŽSKÁ ENERGETIKA, a.s. Tisková zpráva/luk
17
Srdce Valašska tepe ve Vsetíně Uprostřed valašských kopců leží město Vsetín (29 tis. obyvatel, rozloha 5761 ha), o němž nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1308. Nejvýznamnější pohledovou dominantou je původně renesanční zámek z počátku 17. století na Horním městě. Z jeho nově zrekonstruované vyhlídkové věže lze spatřit celé panorama a také novodobou „dolnoměstskou“ dominantu – výškovou budovu vsetínského městského úřadu. příspěvkové organizace - vsetínského kulturního střediska. A tak kulturní pořady nekomerčního charakteru, např. hudební festivaly, výstavní činnost a další zajišťuje odbor kultury. Zastupitelstvo každoročně schvaluje víceméně závazný plán kulturních akcí. Město Vsetín se účastí na projektu Zdravé město začlenilo do národní sítě tzv. zdravých měst, která podporují celostátní kampaně zaměřené na zdravý způsob života. Dům kultury jako s.r.o. přináší bohatou nabídku nejrůznějších spíše komerčně zaměřeBc. Věra Goldová, vedoucí Odboru školství a kultury ných akcí, na něž město přispívá přibližně 2500 tis. Kč. Ke kultuře cesta široká Sedmičlenná kulturní komise kromě kurátorské Starší část obce - Horní Vsetín se s mladší dolní činnosti vždy na rok dopředu připravuje a schvačástí, založenou koncem třicetileté války, slouluje aktivity a zprostředkovává mezinárodní čila až v roce 1849. Tehdy sem začíná pronikat kontakty. průmysl, ale kromě cukrovaru, přádelny, sirkárny a později sklárny je zaměřen na zpracováBohatý spolkový život ní dřeva. Sídlí zde továrny na výrobu nábytku Vsetín žije bohatým kulturním životem, přestoz ohýbaného dřeva světoznámých firem J. Kohn že nemá zřízenou žádnou kulturní příspěvkovou a Bratři Thonetové. Druhá polovina 20. století organizaci. Radnice finančně podporuje spolkopatřila především vsetínské Zbrojovce, v níž navý život, za kterým stojí neziskové organizace. šly práci tisíce obyvatel ze Vsetína i okolí. Město S dotační politikou vsetínské radnice souvisí jim muselo zajistit přiměřené bydlení, a tak nové zřízení obecně prospěšné společnosti - Společpanelové zástavbě bohužel ustoupily některé hisnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s. Ta kromě torické objekty. Dnes je jméno Vsetína neodlučičinnosti administrativní, informační, koordinačtelně spjato také s tradicemi lidové kultury, které ní, vzdělávací a poradenské zpracovává projekty udržují např. známé soubory valašských písní a žádosti o dotace ze všech dostupných zdrojů, a tanců Jasénka a Vsacan. Kultuře se zde daří, včetně strukturálních fondů EU. Starosta Jiří Čuskvěle tu pracuje Masarykova veřejná knihovnek v souvislosti s jejím vznikem poznamenal: na, Muzeum regionu Valašsko, několik galerií, „Vsetínská radnice se tak stane koordinátorem kino Vatra, hvězdárna a Dům kultury. Jednou a administrátorem projektů vznikajících na úzeza dva roky zde probíhá soutěž Interfotoklub. mí města, čímž mj. podpoří i příliv investorů…“ Vedoucí Odboru školství a kultury je Bc. Věra Goldová a pod něj spadá oddělení kultury a úsek Podpora kulturních památek cestovního ruchu. Současná koncepce kultury Na finanční podporu obnovy movitých i nemovychází z faktu, že je třeba adekvátně navázat vitých památek je vypsán grantový systém, kažna všestrannou činnost zastupitelstvem zrušené doročně je možno účastnit se výběrového řízení.
18
Místní Kultura
Místa Na opravu kulturních památek a dále na objekty nacházející se v 1. až 3. ochranném pásmu lze poskytnout finanční částky, které vyplývají z rozdílu v ceně za běžné stavební úpravy a navýšené o požadavky z hlediska památkové péče. Vloni se 4 žadatelům poskytlo 200 tis., ale výše příspěvků se každoročně mění podle konkrétního schváleného rozpočtu. Formuláře žádostí lze nalézt na WWW. VSETIN.CZ - Odbor výstavby, územního plánování a dopravy. Cestovní ruch Město se honosí opravenou vyhlídkovou věží na zdejším zámku, v provozu jsou zrekonstruované městské lázně s tobogánem a veškerými lázeňskými službami, jejich součástí je i venkovní koupaliště. Město podporuje cykloturistiku, např. jeho chloubou je stezka kolem Vsetínské Bečvy. Město Vsetín se pravidelně prezentuje na veletrzích cestovního ruchu jak v ČR, tak na Slovensku a v Polsku, odkud sem také zavítá nejvíce turistů. Pro zvýšení informovanosti vydává úřad vlastní propagační materiály (turistický průvodce mikroregionem Vsetínsko, kalendář akcí, městský plán), v rámci příhraniční spolupráce s Trenčianskými Teplicemi vyjde publikace vč. CD představující obě města. Eva Horníčková
Hradec Králové – příjemné místo k žití Podle statistiky se nejlépe v Česku žije obyvatelům města Hradce Králové (100 tis. obyv.). Na této skutečnosti se zřejmě podílí řada faktorů. Jedním z nich je jistě prostředí města, v němž našly ve 14. století zalíbení dvě české královny. Právě architektura nabízí přehlídku nejrůznějších stylů, včetně jedinečné moderní architektury přelomu 19. a 20. století, pro niž bývá město nazýváno „Salónem republiky“. Tuto původní urbanistickou koncepci, ale také dobrou kvalitu nové výstavby se podařilo udržet i v problematických padesátých a osmdesátých letech 20. století. Svůj jistě nemalý podíl tvoří osobnosti s tvořivým duchem, na něž mělo město štěstí. Jde o velkou plejádu slavných jmen – Karásek Lvovický ze Lvovic, B. Balbín, V. V. Tomek, Fr. Smotlacha, R. Medek, M. D. Rettigová, K. J. Erben atd. K nim se řadí starostové města – František Ulrich a Josef Pilňáček, jejichž zásluha na vzhledu města je nemalá. Další oblastí je kultura, která nabízí nepřeberné množství akcí – např. mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, setkání světových osobností jazzové hudby Jazz Goes to Town, festival taneční a pohybové tvorby Entrée k Tanci, Královéhradecké slavnosti sborového zpěvu, interaktivní hudební festival Na jednom břehu, Folklórní festival Pardubice – Hradec Králové. Ve městě působí řada kulturních institucí, které jsou známy daleko za hranicemi města – např. loutkové Divadlo Drak, Klicperovo divadlo, Galerie moderního umění, Muzeum východních Čech, Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, Kongresové centrum Aldis. Další rozvoj města nastal po roce 1989 – je sídlem úřadu Královéhradeckého kraje a řady dalších státních a regionálních institucí, oživení přinesli vysokoškoláci, prudký rozmach představuje pořádání kongresů, pokračuje nová výstavba, v oblasti průmyslu jsou preferovány menší firmy. K dobrému klimatu města přispívá i řada možností trávení volného řasu, sportovní aktivity, ale i pestrá nabídka v oblasti gastronomie. „Město ani malé, ani velké, ani nudné, ani příliš hlučné. Město intimní i svobodně otevřené ke komunikaci“ i tak se dá stručně charakterizovat město, kde se příjemně žije nejen jeho obyvatelům, ale i návštěvníkům. Tolik z textu publikace Kudy Kam v H.K. Eva Veselá MÍSTA
SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Město Soběslav získalo grant Jihočeského kraje ve výši 67,2 tis. Kč na zpracování studie informačního, kulturního a vzdělávacího centra v objektu městského hradu, který čeká na rekonstrukci. Středisko má sloužit městu a mikroregionu. Podle odhadů si oprava hradu vyžádá kolem 50 mil. Kč, což město hodlá financovat z dotací na regeneraci památek, ze strukturálních fondů EU i ze svého rozpočtu. Studie centra má být hotová do konce února 2005. (Táborské listy, 30.11.2004)
1-2 / 2005
19
Královský stolec na Osoblažsku Na Osoblažsku, v těsné blízkosti hranic s Polskem, na území okresu Bruntál, najdeme Hrozovou, půvabnou vesničku, která čítá 14 stálých obyvatel. Pokud připočteme chalupáře, blíží se jejich počet stovce. Spolu s Matějovicemi spadají pod Obecní úřad v Rusíně. Většina nynějších majitelů chalup vyrostla v Hrozové a později odešla za prací do Krnova či Ostravy. Přes malý počet obyvatel však vesnice žije svým životem, jehož nedílnou součástí je i kultura. Z historie obce První písemná zmínka o vsi Hrozová je datována do roku 1306. V té době zřejmě stála i tvrz, která byla později přestavěna na nevelký renesanční zámek, zpustošený za třicetileté války (1642). Statek tyrolského stylu postavený později na stejném místě a nazývaný „zámeček“ byl obýván do konce padesátých let. Kolektivizace v 50. letech 20. století a vyvlastňování majetku přimělo mnohé rolníky k odchodu z vesnice a budovy chátraly. Poslední zbytky „zámečku“ byly odstraněny kolem 60. let 20. století. Na této ploše se v současnosti rozkládá louka. Po skončení druhé světové války nezůstal ve vesnici z původních německých obyvatel nikdo. V letech 1945 až 1947 přišli noví osídlenci z vnitrozemí, Slovácka, Slovenska, z okolí Zlína, později Volyňští Češi. Počet obyvatel se před válkou pohyboval kolem čtyř stovek, v obci byla i škola (už v roce 1610), zrušená rovněž počátkem 60. let minulého století. Občanské sdružení Královský stolec V dubnu minulého roku (přesné datum 4. 4. 2004) založily čtyři ženy občanské sdružení Královský stolec. Právě tak se podle tradice jmenuje místo na skále u Hrozové, odkud Přemysl Otakar II. sledoval své vojsko při tažení do Pruska. Zakládající sněm formuloval záměry občanského sdružení, které rozdělil podle délky trvání na krátkodobé (např. příprava oslav vstupu do EU, umělecké ztvárnění historických objektů formou grafických listů atd.), střednědobé (zpracování historických materiálů o kulturních památkách Hrozové, Matějovic a Rusína) a dlouhodobé (spolupráce při udržování historické části hrozovského hřbitova, vybudování muzejní expozice v prostorách obecního úřadu v
20
Rusíně, zpracování historie obcí po roce 1945). Ke konci minulého roku mělo sdružení necelých třicet členů a mohlo se pochlubit řadou úspěšných aktivit. Lidé mají potřebu se setkávat Akce Královské léto byla zahájena koncem května 2004 úvodním varhanním koncertem na nově opravených varhanách v historickém kostele v Hrozové a sešli se na ní stálí obyvatelé, chalupáři i zahraniční hosté – bývalí krajané z Německa. Další setkání se konalo u příležitosti Božího Těla, při němž byla vysvěcena stará kaplička, opravená ve spolupráci s Obecním úřadem a ze sbírek obyvatel Rusína a Hrozové. Lidé se sešli také na dosud největší akci - evropském setkání tří národů - Čechů, Poláků a německých krajanů u příležitosti konání tradiční rusínské pouti. Osoblažsko se otevírá turistice Spolu s poutěmi se objevila myšlenka otevřít Osoblažsko, oblast netknutou průmyslem, pro turistický ruch. Jeden z německých krajanů, účastník pouti, při níž se světil obecní prapor a znak, přišel s nápadem rekonstrukce cyklistické trasy od Města Albrechtic až po rusínskou kapli. Tohoto návrhu se ujal Královský stolec a nechal zpracovat projekt Obnova krajinné sítě aneb Cestičkou blíž, chodníčkem spíš. Cílem tohoto nápadu je nabídnout obyvatelům i návštěvníkům Osoblažska trasy, které propojují a otvírají prostor. Každá trasa bude mít svůj „příběh“, program, náměty na zamyšlení. Ve spojení s Obecním úřadem sleduje Obnova krajinné sítě i praktický cíl: rekonstrukce silnic a propojení odlehlých míst s městy by mohlo pomoci ke snížení vysoké nezaměstnanosti v tomto regionu (ta je místy až 40 %). Na obnovu starých i současMístní Kultura
Místa ných tras pěších stezek a jejich okolí má navázat úprava vjezdů a průjezdů obcemi, dále úprava komunikačních center v obci, následovat budou kompoziční dominanty v krajině a územní systém ekologické stability. Opomenuté památky Osoblažsko nabízí unikátní památku – původně gotický kostel sv. Michaela archanděla v Hrozové (13. stol.), který najdeme uprostřed areálu hřbitova, ohrazeného mohutnou kamennou zdí s unikátním půdorysem, která pochází ze 16. stol. (foto na titulní straně). Poslední svého druhu dochované zdi hrozil rozpad a zničení. První část rekonstrukce v roce 2001 realizovali pracovníci památkové péče a obecního úřadu v Rusíně. Na další opravu přispěl v roce 2003 Česko-německý fond budoucnosti částkou 200 tisíc. V nedalekých Slezských Rudolticích najdeme barokní zámek (nazývaný slezské Versailles), v 18. století proslulý zejména hudebními a divadelními slavnostmi. O potřebnosti být informován V roce 2002 vyšly Hrozovské listy – 82 stránek formátu A4, zpracované místním nadšencem, důchodcem panem Nejezem, který podobně zpracoval historii i dalších obcí Osoblažska od 13. stol. Tyto materiály čítají 1800 stran strojopisu, jsou bohatě doplněny fotografiemi. Listy obdržely všechny chalupy v obci. O všech současných událostech se vede kronika bohatě doplněná fotografiemi a přílohami. Členové sdružení také shromažďují různé předměty mající vztah k dávné i nedávné historii všech tří obcí pro chystanou muzejní expozici. Připravuje se vydání turistického razítka se znakem Hrozové má podobu kvetoucího srdce, které se dochovalo na starobylé obecní pečeti a vyjadřuje pozitivní vztah k bližním. V rámci připravovaných rekreačních jízd s parní lokomotivou najdou turisté na nádraží ve Slezských Rudolticích informace o okolních obcích a nabídku tras do nejbližšího okolí. K důležitým životním příležitostem místních občanů je připraven pamětní list, udělováno bude i ocenění Řád hrozovské lípy. Eva Veselá 1-2 / 2005
Český Těšín město na hranici Těšín a Český Těšín – každý z nich leží na jiném břehu řeky Olše a v jiném státě. Pro mnoho lidí jsou však jedním městem – k jeho rozdělení totiž došlo relativně nedávno, v roce 1920. Historický Těšín se stal dvojměstím Cieszyn – Český Těšín, rozděleným řekou Olší, kudy vede státní hranice. Obě města jsou hlavním městem Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński. V zajímavé, pestré, dlouhé a spletité historii města Těšín se odráží kultura a dějiny několika národů. Kultura ve městě, kulturní organizace Kulturní a společenské dění v Českém Těšíně obohacuje řada významných kulturních a společenských zařízení. Příspěvkovými organizacemi města jsou Kulturní a společenské středisko „Střelnice“ (KaSS) a Městská knihovna. KaSS Střelnice, foto: Eva Veselá
KaSS zastřešuje činnost zájmových kroužků a souborů, zajišťuje činnost Kruhu přátel hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Je organizátorem významných mezinárodních akcí, jako jsou: přehlídka českých filmů Kino na hranici, Mezinárodní divadelní festival Na hranici a další. Součástí KaSS je hvězdárna, galerie Půda a Kino Central. Budova KaSS je kulturní památka pocházející z roku 1882.
21
Městská knihovna (MěK) shromažďuje 80 tisíc tištěných dokumentů, z toho 20 % v polském jazyce, 3400 audiovizuálních médií. Knihovnické a informační služby jsou zajišťovány centrální knihovnou, dvěma specializovanými pobočkami, oddělením hudby a umění a třemi pracovišti v integrovaných obcích. Všechny knihovny garantují veřejný přístup k internetu, v centrální knihovně jsou k dispozici zahraniční elektronické databáze. MěK poskytuje veřejné informační služby, pořádá kulturní a vzdělávací akce a komunitní aktivity pro různé zájmové skupiny a multikulturní akce pro národnostní menšiny. Spolupracuje zejména s knihovnami v Polsku, ale i na Slovensku a v Maďarsku. Na území města najdeme i kulturní zařízení zřizovaná Moravskoslezským krajem – Muzeum Těšínska, které svými pobočkami pokrývá prostor od Bohumína až po slovenskou hranici, Těšínské divadlo s českou a jedinou polskou scénou v České republice a Dům dětí a mládeže. A další organizace věnující se volnočasovým aktivitám dětí. Ke kulturním tradicím patří pravidelné festivaly a přehlídky. Společným svátkem, odkazujícím na legendární založení města, se stal pro oba Těšíny (Český Těšín a Cieszyn) Svátek tří bratří, konaný v polovině června. Poloha města vybízí k mezinárodní spolupráci O dění v obou městech informuje Kalendář událostí každoročně vydávaný v česko-polské jazykové verzi. Na řadě akcí čeští a polští organizátoři spolupracují. Patří k nim projekty dotované z fondů EU, např. projekt „Překlenutí hranic internetem“, v rámci něhož byl zřízen informační systém, který na stránkách WWW.INFO.TESIN. CZ informuje o historii i současnosti obou měst, projekt prezentace turistických tras, realizovaný společně oběma městy či projekt „Těšínské Slezsko – malá vlast v Evropě“, který z české strany připravilo Pedagogické centrum pro polské národnostní školství a řada dalších. Města spolupracují také při vydávání propagačních materiálů, dvakrát ročně se konají společná zasedání zastupitelstev. Eva Veselá
22
Turisté se rozhlédnou z výšky Obecní úřad Deštné v Orlických horách obdržel studii na projekt rozhledny na nejvyšším vrcholu Orlických hor Velká Deštná, který byl vypracován v rámci programu Společného fondu malých projektů CBC Phare o přeshraniční spolupráci za Euroregion Glacensis. Jde o významný posun v rozvoji cestovního ruchu. Celkové náklady na studii činily 5438 eur. Evropská unie hradí téměř 90 % nákladů, což činí 4880 eur, a zbytek platí obec Deštné v Orlických horách jako nositel projektu. Studie počítá s pěti variantami řešení. V zadání byla 25 metrů vysoká rozhledna s vyhlídkovou terasou jako dominanta Orlických hor, která bude vybudována především z přírodních materiálů, jako je dřevo a kámen, a zároveň bude sloužit pro umístění telekomunikačních zařízení ke zkvalitnění televizních a rozhlasových signálů. Studie, jejímž autorem je brněnská projektová kancelář Pavel Mattuš, obsahuje i tzv. vizualizaci, tedy umístění rozhledny přímo v terénu. Předpokládaný termín výstavby rozhledny je podle starosty Deštného, Luboše Domši, reálný do pěti let, bude záležet na finančních prostředcích a také na jednání s majitelem pozemku Janem Kolowratem Krakovským. Josef Krám
Za cestování se utratí víc
Za první tři čtvrtletí minulého roku vzrostly příjmy z cestovního ruchu (CR) o necelých 8 %, na téměř 80 mld. Kč. V českých hotelích se ubytovalo víc cizinců, svůj vliv mělo i oživení německé ekonomiky či levná letecká přeprava. Podle odhadů by výše předpokládaných devizových příjmů z CR měla činit vloni 107 až 108 mld.Kč. V roce 2003 dosáhly tyto příjmy 100,3 mld. korun. K růstu došlo také u devizových výdajů českých turistů při cestách do zahraničí. Za devět měsíců roku 2004 vzrostly o 7 % – překročily 43 mld. Kč. Na tomto růstu se podílely vyšší příjmy domácností a levné zájezdy do přímořských letovisek v Africe. [ev] Místní Kultura
P
2
Místa Turistická olympiáda v Plzni: Hotely vyprodány Až 10 000 lidí, z toho více než dvě třetiny ze zahraničí, má dorazit na Mezinárodní turistickou olympiádu, která se koná každé dva roky. Letos mezi 28. až 31. červencem si to nasměrují do Plzně. Město se tak stane prvním ve východní Evropě, kde se tato celosvětově populární akce uskuteční. Všechny hotely i penziony ve městě (tedy cca 900 lůžek v hotelích a 200 v penzionech) už jsou údajně půl roku vyprodané. Klub českých turistů (KČT) hledá další možnosti ubytování. Kvůli nedostatku lůžek připravilo město marketingovou kampaň, zaměřenou na jednodenní zájezdy mladých, které organizovaná turistika tolik nezajímá. Radnice je nabídla na veletrzích v Brně. Podle vedoucí odboru cestovního ruchu Plzeňského kraje Ludmily Navrátilové jsou podobně vyprodané také hotely a penziony v okolí Plzně, v Berouně a všechny lepší hotelové kapacity na trase Praha - Plzeň. [luk]
Město sází na citlivý přístup
Český Krumlov se zamýšlí nad tím, jak dál rozvíjet oblast cestovního ruchu. Radnice chce společně s Českokrumlovským rozvojovým fondem analyticky vyhodnotit stávající situaci a zaměřit se na citlivý rozvoj této oblasti, až do roku 2010. Tomu by měl napomoci pilotní projekt na podporu incomingové turistiky města, který odstartoval v listopadu loňského roku prvním pracovním setkáním zástupců města s podnikateli v cestovním ruchu, pořadateli kulturních akcí a další veřejnosti. Odhalit silné a slabé stránky města i regionu v oblasti cestovního ruchu a definovat příležitosti a možná ohrožení, to bylo smyslem už druhého workshopu, který se vloni uskutečnil. [luk] CESTOVNÍ RUCH PLZEŇ (169 tis. obyv.): Radnice v Plzni chce investovat více než 1 mil. Kč do značení dálnic a silnic, které bude navigovat řidiče k zajímavým turistickým cílům ve městě, protože v roce 2005 očekává kvůli 60. výročí osvobození nárůst turistů. (Plzeňský deník, 26.10.2004)
1-2 / 2005
Setkání pražských kronikářů Koncem minulého roku uspořádalo Muzeum hlavního města Prahy setkání kronikářů městských částí našeho hlavního města. Podnět k vedení kronik na území Prahy vzešel od radního Igora Němce a dá se říci, že našel kladnou odezvu u většiny městských částí. Přitom jde o území, které je velice rozdílné co do plochy i počtu obyvatel. Nosným tématem semináře se staly archeologické nálezy v Praze. První se ujal slova Mgr. Tomáš Hromádka, autor hlavního textu publikace Kroniky. V této knize zvolil dva přístupy – ten první vycházel z pohledu člověka studujícího pomocné vědy historické, druhý pak z hlediska praktika píšícího kroniku městské části Velká Chuchle. V publikaci se snažil zachytit vše, co s sebou nese kronikářské řemeslo. Pozornost věnoval mimo jiné vstupu moderní techniky do práce kronikáře, např. psaní textu a zpracování příloh na CD, DVD, disketách, videokazetách atd. S textem a s jeho částmi se budou moci setkávat čtenáři periodika Kroniky a kronikáři (vychází dvakrát ročně a je k dispozici na WWW.KRONIKA.SF.CZ). Seznámil přítomné s řadou informačních zdrojů, kde mohou pražští kronikáři získat potřebné informace, a s prací, která je čeká v souvislosti s evidencí válečných hrobů. Archeologické výzkumy probíhající v Praze představil přítomným pracovník Muzea hl. m. Prahy, Mgr. Milan Kuchařík. Hovořil o tom, jak funguje archeologická památková péče na území Prahy, popsal její právní rámec a předal všem zúčastněným Adresář archeologických institucí působících na území hlavního města. Zmínil se také o pražské archeologické komisi, která svoji činnost zahájila v 70. letech 20. století a stala se vzorem pro vznik komisí v dalších místech ČR. Přiblížil některé právě ukončené záchranné archeologické výzkumy – např. v Řepích, na Babě nebo ve Zličíně. Nejvíce se jich v současné době uskutečňuje v souvislosti s výstavbou obytných
23
domů. Informoval také o tom, jak postupovat, pokud někdo objeví nález, a kde jsou uloženy zprávy o archeologických výzkumech atd. Zmínil i nutnou spolupráci příslušných stavebních úřadů s archeology a ocenil práci kronikářů, kteří v mnoha případech upozorní archeology na cenný prehistorický materiál. Archeologický průzkum se v současnosti stal průmyslovým odvětvím, téměř všechny archeologické nálezy nyní pochází ze záchranných výzkumů. Mgr. Věra Schollarová hovořila o publikaci Kroniky a o snaze pracovníků útvaru NIPOS- Regis o její zpřístupnění co nejširšímu okruhu kronikářů, zejména těm začínajícím. Připomněla skutečnost, že téměř 20 % kronikářů malých obcí tvoří chalupáři. Zmínila problematiku ochrany osobních dat, která je stále aktuální. Informovala o připravovaném doplňku k již vydané publikaci na téma vlastnictví archeologických nálezů (ty byly dosud majetkem státu, nyní se stanou majetkem krajů, na jejichž území se našly) i nového archivního zákona (podle něj se stávají kroniky archiválií a pokud obec není schopna zajistit jejich bezpečné uložení, musí je předat do archivu). Další setkání pražských kronikářů se uskuteční na jaře letošního roku s plánovanou prohlídkou výstavy Koně a Pražané v Muzeu hl. m. Prahy a návštěvou záchranného archeologického výzkumu na náměstí Republiky. (V současnosti je ukončena druhá část tohoto největšího záchranného archeologického výzkumu ve střední Evropě. Jde o neporušený archeologický terén, na němž byl dosud získán materiál, který zaplnil 7 tisíc banánových krabic.) Eva Veselá
Kronikáři se potřebují setkávat V Místní kultuře vám přinášíme pravidelně informace o konání seminářů v jednotlivých městech či krajích. Situace je místo od místa jiná – v Karlovarském kraji byl pořádán celokrajský seminář kronikářů v muzeu v Sokolově, Liberecký kraj vyčleňuje na pořádání seminářů ročně 50 tisíc Kč a setkání kronikářů se konají v každém okrese (v muzeích). V některých krajích se setkání nekonají a nebo probíhají jen někde (např. v Jihomoravském kraji). Jsou i muzea, která nepřerušila kontakt s kronikáři koncem 80. let a úzce s nimi spolupracují. O řadě připravovaných seminářů se dozvíme, o dalších však nikoli. Chtěli bychom všechny organizátory setkávání či seminářů pro kronikáře touto cestou požádat o spolupráci. Pokud nám (samozřejmě v potřebném časovém předstihu) oznámíte místo konání a náplň, zveřejníme ji v našem časopise. A protože mezi našimi čtenáři jsou také kronikáři bez možnosti přístupu na internet, je to cesta, jak se i k nim mohou tyto, podle ohlasu, velmi potřebné informace dostat. Krátkou zprávu o připravovaném setkání kronikářů nám můžete zaslat e-mailem: VESELA@ MISTNIKULTURA.CZ, poštou – Místní kultura, P.O. Box 12, 120 21 Praha 2, Blanická 4, nebo zatelefonovat - 221 507 921. Další možností je poslat informaci prostřednictvím našich webových stránek: WWW.MISTNIKULTURA.CZ [ev]
Uzavíráme anketu zveřejněnou na našich www stránkách Vážíme si kronikářů, umíme je ocenit?
Ano Ne Vážíme si jich, ale ocenit je neumíme
25.81% (8) 9.68% (3) 64.52% (20)
Celkem hlasovalo 31 návštěvníků. Výsledek nepotřebuje komentář, spíš zamyšlení „co s tím?“.
24
Místní Kultura
Místa Městské kulturní středisko a kultura v Holešově Městské kulturní středisko (MKS) bylo zřízeno v roce 1992 městem Holešov jako příspěvková organizace s hlavním posláním zabezpečování kulturně vzdělávací a společenské činnosti. MKS tvoří řada subjektů, které se jeho součástí stávaly postupně v průběhu 90. let 20. století. K původním subjektům - kino Svět a Městská knihovna - přibylo postupně muzeum, galerie, Městské informační centrum, historická Zemanova kovárna a také provozování Šachovy synagogy, která jako jediná není v majetku města. Klasickou činností MKS je pořádání kulturvala až dodnes. Těší se velkému zájmu turistů ních a společenských akcí pro všechny věkové nejen od nás, ale i ze zahraničí - zejména z Izkategorie (vloni jich proběhlo kolem 24). Pro raele a USA. V loňském roce ji navštívilo 3200 alternativní hudební žánry vznikl Drive Club osob, které mohly zhlédnout stálou expozici s kapacitou kolem 100 míst, který pořádá ročně Židé a Morava. Tradici získal Festival židovdalších cca 15 klubových akcí. MKS organizuje ské kultury pořádaný společností Olam Judaica celoměstské akce přesahující svým významem za podpory města a MKS. Synagoga i židovský hranice kraje. Jsou to tradiční Holešovská jazhřbitov s tumbou významného židovského rabízová pódia a Bluesový podzimek, spolupořádána Sabbatai ha-Kohena jsou majetkem Židovské ní postupového kola mistrovství ČR mažoretek, obce v Brně. Melouniáda aneb Rozloučení s prázdninami. Ve V budově bývalé městské radnice na náměstí spolupráci se školami všech stupňů připravuje vybudovalo MKS v roce 1998 stálou muzejřadu pořadů od divadelních představení po kurní expozici. Nabízí pohled od nejstarší historie zy tanečních a společenské výchovy. Celkem je představované archeologickými nálezy až po jich 25. současnost, závěrem jsou představeny holešovKino Svět sídlí v budově postavené ve 20. letech ské osobnosti. V depozitářích muzea se nacháminulého století. Sál prošel před 15 lety rozsáhzejí etnografické předměty, zbraně, obrazy, porlou rekonstrukcí, v minulém roce proběhly další celán, archeologické nálezy atd. Část sbírek je úpravy, v současné době slouží jako víceúčelový. evidována v CESu. Během roku odehraje kino přes 260 představení Ve stejné budově sídlí i Městská galerie. Nově s průměrnou návštěvností kolem 50 diváků. upravenou galerii otevřela počátkem minulého V prvním a druhém poschodí budovy na náměstí roku ostravská skupina Chagall. První výstava je Městská knihovna, která od roku 2002 zajišpředstavila právě výtvarná díla členů této skupiťuje i regionální funkce pro 14 registrovaných ny. V loňském roce bylo uspořádáno 9 krátkodoknihoven v obcích spadajících pod region Hobých výstav, které navštívilo 4700 zájemců. lešovsko. Knihovna má 6 poboček v místních Zemanova kovárna v části Holešova zvané Hočástích města. Činnost knihovny pracující s výlajka je historickým objektem z 18. století. Dopůjčním počítačovým systémem Clavius je veldnes se tady kují koně, provádějí drobné kované mi rozsáhlá. Disponuje cca 140 000 svazky, má úkony, ale i některé umělecko-kovářské práce. cca 2000 registrovaných čtenářů s cca 106 000 Areál Žopy je místem, kde se konají venkovní ročních výpůjček a pořádá besedy různého zakulturní a společenské akce. Město je vlastníkem měření pro děti ze škol všech stupňů (123 besed) pouze z části, hlavním je stát a majetkové vztahy i pro dospělé (8 přednášek). Knihovna má i elekse musí vyřešit. tronický katalog v internetové síti na adrese Do roku 1995, kdy se přestěhovalo do současWWW.MKS.HOLESOV.CZ nebo WWW.KNIHY. ných prostor, sídlilo MKS spolu s knihovnou MKS.HOLESOV.CZ. a muzeem v rozsáhlé budově holešovského zámPod správou MKS je i židovská Šachova synaku, který byl v rámci restituce vrácen do soukrogoga, jediná tzv. polského typu, která se dochomého vlastnictví. Současný vlastník chce zámek 1-2 / 2005
25
spolu s rozsáhlým parkem a oborou prodat. Zastupitelstvo města Holešova na svém zasedání v závěru roku 2004 odsouhlasilo záměr koupit zámek včetně pozemků. Po nutných opravách by pak prostory ranně barokního zámku i park opět sloužily kulturním a společenským potřebám obyvatel města i okolí. Veškeré aktuální informace o MKS na WWW. MKS.HOLESOV.CZ a v Městském informačním centru tel. 573 395 344. Eva Veselá KINA HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Po té, co byl v kině Centrál v Hradci Králové odcizen projektor za 120 tis. Kč, nechalo vedení kina nainstalovat bezpečnostní opatření za 30 tis. Kč a zakoupilo nový projektor za 620 tis. Kč. Polovinu částky zaplatila radnice, dalších 290 tis. přispěl Fond na podporu a rozvoj české kinematografie. (Hradecké noviny, 26.10.2004) VYŠŠÍ BROD (2,5 tis. obyv., okres Český Krumlov): Kino ve Vyšším Brodě je kvůli nízké návštěvnosti ztrátové. Vedoucí Městských kulturních zařízení chce kino přesto uchovat, protože je jediným kinem v okolí. Náklady na topení ho však nutí přes zimu nepromítat. Další výdaj čeká kino v nejbližší době, protože bude muset koupit nový projektor. (Českokrumlovské listy, 15.11.2004)
Frenštátské kino V typické budově ze 30. let minulého století najdeme širokoúhlé kino, které dříve patřilo Sokolům. Nyní je součástí Městského kulturního střediska (tvoří jej ještě dům kultury a knihovna) a jako organizační složka je v majetku města. Kino má parametry víceúčelového zařízení. Do hlediště se na filmové představení vejde 314 diváků, na divadelní 365. Koná se zde i řada koncertů a estrád. Sál si také pronajímají Základní umělecké školy a Sokol, denně se tu konají až čtyři akce. Poslední rekonstrukce objektu proběhla koncem 70. let 20. století, úpravy zvuku jsou prováděny za běžného provozu. Nebližší multiplex je daleko (cca 35 km), takže konkurenci kino nepociťuje. Frenštát má 11,6 tis. obyv. (okres Nový Jičín), což je málo pro vznik filmového klubu. Občas jsou v kině promítány filmy artkina, ale zájem není příliš veliký (přijde méně než 10 diváků). Promítá se 6 až 7krát do týdne, na jedno představení přijde cca 40 - 50 diváků, kteří za vstupenku zaplatí v průměru 67 Kč. Pokud mají zájem školy, je pro ně připraveno školní filmové představení. [ev]
Vsetínská cesta od dalekohledu k hvězdárně Vsetínská hvězdárna, která letos oslaví 55 let od zahájení provozu, se od ledna letošního roku sloučila s Muzeem regionu Valašska se sídlem ve Vsetíně v jednu příspěvkovou organizaci. Zřizovatelem zůstal Zlínský kraj. dovalo ve velice krátké době – 30. července téNa historii vzniku a současné působení jsem se hož roku. Ihned se rozběhla aktivní odborná i zázeptala odborného pracovníka Pavla Svozila. jmová činnost a za první rok působení dosáhla Co bylo impulsem k vlastní výstavbě hvězdárny návštěvnost 3500 dospělých a žáků škol. Po řadě a jak práce postupovaly? personálních změn působily na hvězdárně tři Úvahám o výstavbě hvězdárny předcházela snasubjekty – místní pobočka ČAS a astronomické ha dvou vsetínských pedagogů o postavení hvězkroužky při dvou vsetínských podnicích. Rozdářského dalekohledu. Poté, koncem roku 1948, víjející činnost sebou přinesla potřebu rozšířit následovalo založení místní odbočky Českoslohvězdárnu přístavbou, jejíž kolaudace spadá do venské astronomické společnosti (ČAS), která roku 1957. Další prostory byly přistavěny v šesi vytkla za cíl výstavbu hvězdárny. Snaha však desátých, sedmdesátých a devadesátých letech v té době narazila na klasickou překážku – neminulého století. Od r. 1957 je v provozu meteodostatek finančních prostředků. V květnu 1950 rologická stanice, která se koncem devadesátých se našel vhodný pozemek a mohla být zahájena výstavba. Slavnostní otevření objektu pak náslelet proměnila v moderní automatické zařízení.
26
Místní Kultura
Děti - Mládež Jaké je současné poslání hvězdárny? Především jde o odborně vzdělávací zařízení, jehož záběr přesahuje území vsetínského okresu. Kromě zabezpečování odborných astronomických pozorování jde především o popularizaci astronomie a příbuzných oborů mezi širokou veřejností, se zaměřením zejména na děti a mládež. Během roku je uspořádáno přes 400 akcí s účastí až 7 tisíc návštěvníků. Jaké přednášky nabízíte školám? Přednášková činnost je jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Pro žáky základních a středních škol připravují pracovníci hvězdárny řadu zajímavých programů a pořadů, které jsou vhodným doplněním probíraného učiva ve škole. Jde zejména o témata navazující na poznatky získané ve fyzice, zeměpisu a přírodopisu, ale i problematiku týkající se astrofyziky, meteorologie, ekologie atd. Pro předškolní děti zabezpečujeme zajímavá filmová pásma a videopořady, které jsou adekvátní jejich věku. Postupně děti seznamujeme s technickým vybavením hvězdárny, připravujeme pro ně pozorování Slunce a snažíme se je upoutat a zábavnou formou obohatit jejich znalosti. V letních měsících navštěvujeme dětské tábory a pomocí dalekohledů přibližujeme zajímavé dění na hvězdné obloze. Na které programy se zaměřuje především odborná činnost? Jde zejména o sledování nepřímé sluneční aktivity, v níž máme letitou tradici. Dalším dlouhodobým programem je pozorování bleskových výbojů. Od konce devadesátých let je v areálu umístěna stanice na měření čistoty ovzduší a řadu let probíhá pravidelné sledování klimatických poměrů v místě. Na hvězdárně pracují dvě odborné vědecké sekce – BOLID věnující se meteorickým rojům a TRIFID, který fotografuje zajímavé kosmické objekty a úkazy. Pokud projeví návštěvníci zájem o detailnější poznání, mají možnost dalšího vzdělávání? Při našem zařízení pracují v současné době dva kroužky. První je určen pro začátečníky, tedy pro žáky 2. stupně ZŠ, druhý mohou navštěvovat pokročilejší zájemci, tedy studenti středních či vysokých škol a dospělí. Postupně se tak mohou zapojovat do odborných astronomických pozorování, pracovat v odborných sekcích, někteří se pravidelně účastní soutěže ASTROFOTO. Eva Veselá 1-2 / 2005
Fond na podporu mladého alternativního umění V listopadu 2004 zahájil svou činnost Českokrumlovský nadační fond Malého Vítka, který sídlí v Hotýlku U Malého Vítka, Radniční ul. 27 v Českém Krumlově. Míní zacílit na podporu alternativních forem nezávislé kultury. Fond se chystá pořádat a produkovat hudební programy, divadelní představení pro děti, mládež i dospělé a poskytovat prostor scénářům, dramaturgii a režii mladých autorů. Fond deklaruje, že je otevřen pro všechny s neotřelými nápady z kulturní oblasti. Podporu zde najdou nadaní lidé formou studijních pobytů, hostováním v kulturních pořadech a výstavní činnosti. Českokrumlovský nadační fond Malého Vítka bude nakloněn rozvoji řemeslné, výtvarné, divadelní a umělecké činnosti, kterou bude podporovat mimo jiné též rozvíjením mezinárodních kontaktů a výměn mezi mladými lidmi z alternativních proudů kultury. Mail:
[email protected] [luk]
DOMINIÁDA 2004
Dominiáda je soutěžní přehlídka rozhlasových pořadů pro děti a o dětech, podporovaná Ministerstvem kultury a probíhající pod záštitou Českého výboru pro UNICEF Klub Domino, Dětská tisková agentura ji pořádá jako příspěvek k tradičnímu Mezinárodnímu dni dětského vysílání, který připadá každý rok na první prosincovou neděli. Vloni tedy na 5. prosince. Přehlídka mapuje současný stav a úroveň rozhlasových pořadů věnovaných dětem a aktivizuje profesionální i amatérská rádia k tvorbě pro děti a mládež. Všechny pořady přihlášené do Dominiády uvádí ve svém vysílání internetové Rádio Domino WWW.RADIODOMINO.CZ. Na tomto webu najdete další informace. [luk]
27
V České republice na zkušené Dvacítka mladých lidí se vloni sjela do střediska experimentální archeologie Villa nova v Uhřínově pod Deštnou na přátelské víkendové setkání, ralizované v rámci programů Evropské unie. V prostředí rodícího se skanzenu středověké vesnice si vyměňovala své zkušenosti z působení v českém prostředí. Pobyt si mladí odpracovali denně třemi hodinami. Toto středisko má bohaté zkušenosti z dlouhodobých stáží zahraničních studentů a snaží se je zprostředkovávat i pro zájemce z východu. Všichni studenti ze zahraničí si odsud odvezou informace a zkušenosti, ale lidem z Východu může zdejší pobyt pomoci nastartovat životní kariéru. Josef Krám
Soutěž o cenu prof. A. Voráčka má vítěze V květnu 2004 byl vyhlášen Šmidingerovou knihovnou a Městem Strakonice již 3. ročník Literární a výtvarné soutěže o cenu prof. Antonína Voráčka. Soutěž o čtyřech kategoriích je určena pro studenty středních škol dříve Prácheňska, od letošního roku celé ČR. A to hlavně proto, že se soutěže zúčastňovala stále stejná skupina a je jen dobře, že se mohli zúčastnit i studenti z ostatních míst republiky. Soutěže, jejíž uzávěrka byla v říjnu loňského roku, se zúčastnilo 40 studentů s 101 příspěvky. Nejvíce soutěžících (19) bylo z Gymnázia ve Strakonicích. Celkem své práce poslalo 30 dívek a 10 chlapců. Odevzdáno bylo 17 příspěvků prózy, 57 sbírek poezie, 25 výtvarných děl a 2 naučná pojednání. Jako každý rok přišlo minimální množství příspěvků z posledně jmenované kategorie a pořadatelé zvažují, zda ji nezrušit. Vítěze soutěže najdete na WWW.MISTNIKULTURA.CZ. [luk]
28
Zámek Bor vyhlašuje
2. ročník výtvarné soutěže Mikroregionu Borsko
„MISTR THEODORIK“ Témata: - historické památky v Boru a okolí - slavné osobnosti českých dějin při významných událostech - slavné osobnosti českých dějin na portrétu Kategorie: 1) 1.-3. třída, 2) 4.-6. třída, 3) 7.-9. třída ZŠ, 4) ostatní (tj. střední školy a dospělí) Vyberte si téma a nakreslete obrázek čímkoli a na cokoli. Na zadní stranu nezapomeňte napsat jméno, bydliště, věk, popř. školu a třídu. Nejlepší tři obrázky v každé kategorii budou oceněny hezkými dárky a vystaveny v galerii v zámecké věži. Svá díla odevzdávejte v kanceláři Odboru kultury na zámku v Boru nebo v případě školáků třídním učitelům. Uzávěrka soutěže je v pátek 18. 3. 2005. Informace: Galina Kortanová - Zámek Bor - 374 789 198 DĚTI - MLÁDEŽ BROUMOV (8 tis. obyv., okres Náchod): Komenďáček, školní časopis Masarykovy ZŠ v Broumově, vyhlašuje 6. ročník literární soutěže na volné téma. Je určena dětem ZŠ. Uzávěrka: 30. 6. 2005. (Broumovský zpravodaj, č.12, 2004) TÁBOR (37 tis. obyv.): Od 23. 11. funguje pod táborským Domem dětí a mládeže nový kroužek určený dětem i dospělým. Kurz Digitální fotografie - základy tvorby a její zpracování bude do února zájemce učit práci s digitálním fotoaparátem, počítačové zpracování snímků, jejich nahrání na CD, vytváření koláží atd. (Táborské listy, 24.11.2004) PRAHA: Sdružení klubů dětí a dětských domovů Květ Praha vyhlásilo 14. ročník národní přehlídky Folkový kvítek 2004. Finále autorsko-interpretační soutěže pro děti a mládež do 18 let se koná 14. 5. 2005 v přírodním divadle na Konopišti. Uzávěrka přihlášek: 15. 2. 2005. (Noviny Jičínska, 18.11.2004)
Místní Kultura
, -
m -
a
8
Kulturní dědictví Tradiční lidová kultura a péče o ni V prosinci minulého roku proběhla na Ministerstvu kultury pracovní porada zástupců regionálních odborných pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu. V současné době jsou určena tato pracoviště ve všech krajích, s výjimkou hlavního města Prahy. Jejich přehled jsme přinesli v č. 12/2004 MíKu, str. 21, zbývá jen doplnit skutečnost, že pracovištěm pro Středočeský kraj se má stát Regionální muzeum Kolín. Hlavním bodem jednání byla spolupráce regiMinisterstvo kultury se obrátilo v této záležitosti onálních pracovišť a Národního ústavu lidové na jednotlivé hejtmany již v roce 2003, oslovilo kultury ve Strážnici (NÚLK). Kontaktní pověřerovněž ředitele krajských úřadů a bude průběžně nou osobou v NÚLK je Mgr. Jan Blahůšek, ktespolupracovat s kontaktními pracovníky odborů rý představil webové stránky: WWW.LIDOVAkultury krajských úřadů. Situace v jednotlivých KULTURA.CZ. Seznámil přítomné s rubrikami krajích se může lišit – někde budou spolupracostránek, kam je možné zasílat své příspěvky vat další muzea zřizovaná krajem, jinde se zai s fungováním redakčního systému. O konkrétpojí kronikáři obcí atd. Pro orientaci zpracovalo ní podobě prezentace hovořil ředitel Slováckého Ministerstvo kultury doporučení, které obdržely muzea v Uherském Hradišti PhDr. Ivo Frolec. všechny krajské úřady. Vzniklé databáze budou využívat kraje, NÚLK V dalších číslech našeho časopisu vás budeme i NIPOS (Národní informační a poradenské střeseznamovat s jednotlivými regionálními pracodisko pro kulturu). višti. Jako první najdete informaci o VlastivědV druhém bodu si přítomní vyslechli informaném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech, určeném ce o ustavení Národní rady pro tradiční lidovou pro Plzeňský kraj. Eva Veselá kulturu. Předpokládá se, že počet členů nebude LIDOVÁ KULTURA nižší jak 16 a vyšší než 26. Členy by se měli stát SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Zřejmě nejzástupci krajů, organizací, občanských sdružení starším hudebním tělesem na Táborsku (podle věku – a to z oblasti samosprávy, etnografie či médií, členů) je soběslavský folklorní soubor Jitra. Průměrný kteří by měli přispět k popularizaci této oblasvěk jeho současných 15 členů převyšuje 61 let. Traditi naší kultury. Ustavující zasedání by se mělo ce souboru sahá podstatně dál do historie než naznauskutečnit v průběhu ledna a února 2005. čuje oficiální letopočet jeho vzniku. Před tím byli muŘeditelka odboru regionální a národnostní kulzikanti, zpěvačky i tanečníci nedílnou součástí života tury Ministerstva kultury PhDr. Zuzana Malcová baráčnické obce, která nedávno oslavila 75. výročí hovořila o vyhlášení konkurzů pro rok 2005 (viz svého založení. Samostatně soubor působí od r. 1982. Název převzal z místopisného jména části blatských MíKu č. 11/2004, str. 4), jeden z nich je zamělesů. Vystupoval v jižních Čechách, v Praze, Liberci řen na podporu tradiční lidové kultury. Obsahuje a dalších českých městech a také v rakouském Linsamostatnou kategorii pro regionální odborná ci a německém Norimberku. Celkem jím prošlo 100 pracoviště, která jsou přímo ve vyhlašovaném účinkujících, po proměnách a odchodech za studiem textu vyjmenována. Uzávěrka pro rok 2005 byla a prací zůstávali jen skalní členové. Nyní ho tvoří 4 22. 11. 2004. hudebníci a zpěvačky - nejmladší členka má 35 roků, Rozsah působení jednotlivých pracovišť bude nejstaršímu zpěváku a hudebníkovi J. Novotnému je různý, některá z nich se touto problematikou za85 let. Repertoár souboru tvoří několik pásem, a to bývají běžně. A zcela rozdílné bude také plnění především Weisovy a lidové blatské písně posbírané na Soběslavsku, další jsou masopustní, vánoční a mátohoto úkolu v oblasti s bohatou folklorní tradicí jové. Soběslavská radnice mu přispívá na zachování (např. Slovácko, Valašsko) a v oblasti, která není krojů a pronájem sálu na zkoušky, další náklady si na lidovou kulturu tak bohatá (např. severní Čečlenové hradí sami. Ročně odehrají kolem 30 vystouchy). pení. (Táborské listy, 25.11.2004)
1-2 / 2005
29
Grand Prix do Merklovic
Nebýt náhodného setkání začátkem prosince, nevěděli bychom, že Jana Štefková, krajkářka z Merklovic, vesnické části Vamberka, je nositelkou Grand Prix v soutěži na téma „oděvní doplněk jako šperk“. Konala se v rámci světového kongresu OIDFA (Organisation internationale de la dentelle au fuseau et l´aiguille), který probíhal letos v červenci v Praze. Zde soutěžila s paličkovaním byla 1. cena za lněnou ným čepcem z pravého hedsoupravu s ručně paličkovavábí a stříbra a hlavní cenu nou krajkou v designerské (Grand Prix) získala za orisoutěži Českého národního ginální nápad, vynikající výpodniku, jejímž hlavním tvarné i řemeslné zpracování tématem byla „stolní dekoi celkový estetický dojem. race – inspirace tradiční řeÚspěch to byl o to větší, že meslnou tvorbou“ a do níž z dalších prvních cen čtyři bylo přihlášeno 50 prací. získaly její italské žákyně. Odborná komise ocenila na V rámci doprovodného provítězném artefaktu užití nágramu kongresu byla také ročné tradiční technologie, vyzvána k uspořádání autorprecizní zpracování, vyváské výstavy. Ta se pak kožené a výtvarně kvalitní řenala ve vamberském Muzeu šení a celkovou kompozici. krajky a slavila obrovský „V září a říjnu letošního úspěch. roku (pozn. redakce: rok Nenápadná skromná špičko2004) jsem zapůjčila něktevá návrhářka a realizátorka ré ze svých paličkovaných moderní paličkované krajky betlémů na výstavu XVII. patří mezi několik málo čessvětového kongresu betlékých výtvarníků, které ředitelství Světové výstamářů, který se konal v Hradci Králové. Je mi ctí, vy v Hannoveru vyzvalo, aby na ní představili že můj největší, 120 cm vysoký betlém zakousvé práce v pavilonu naší republiky. A tak její pilo Muzeum betlémů ve Španělsku. V příštím návštěvníci mohli obdivovat především origiroce mám naplánovanou velkou autorskou výnální paličkované šperky Jany Štefkové, jakými stavu v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě,“ dojsou náhrdelníky, náramky a náušnice. Moderní dala závěrem Jana Štefková. Josef Krám krajka této autorky, charakterizovaná novým pojetím, nápaditostí, vzhledem, vzory i originálními materiály, patří mezi špičkové práce v tomto Jihočeské folklorní sdružení oboru na světě. S jejím uměním se mohli seznáKalendář akcí 2005 mit mj. v severoitalském městečku Fagagna, v holandském Rodenu a v centru finského krajJihočeské folklorní sdružení vydalo v závěru kářství Raumě. uplynulého roku nový celobarevný Kalendář Připomeňme dvě její loňská ocenění – to první akcí 2005. Tento prezentační a propagační mave Strážnici na výstavě „Lidová řemesla a lidoteriál podává základní informace o členských vá umělecká výroba v České republice“, kterou folklorních souborech s fotografiemi a kontakty. uspořádal Národní ústav lidové kultury. Tam neKalendář obsahuje seznam akcí, které v průběbyla nikomu udělena první ani druhá cena, ale hu letošního roku jednotlivé soubory či sdružení několik vybraných nejlepších řemeslníků získalo pořádají. Harmonogram akcí najdete na: Cenu NÚLK. Dalším loňským vysokým oceněWWW.JFOS.CZ [luk]
30
Místní Kultura
Kulturní dědictví Historické varhany? Opravit, ale nezničit! Již několikrát jsme se doslechli o problémech vlastníků historických varhan při výběru správné firmy a financování renovace vzácných nástrojů. Položili jsme proto několik otázek odborníkovi – varhanáři Štěpánu Kopečkovi, aby nám problematiku opravy historických varhan přiblížil. Kde se dá vystudovat profese „opravář“ varhan a jak jste se dostal k tomuto řemeslu? K řemeslu jsem se dostal jako onen pověstný slepý k houslím. Jakožto studenta střední ekonomické školy mne po třech letech snažení vyděsila představa sebe sama obklopeného razítky a lejstry (počítače tehdy byly ještě v plenkách i ve Slušovicích) a klotové rukávy mi neslušely. Ukončil jsem proto studium a poohlédl se po něčem pro mne smysluplněším. U soukromníka v Kutné Hoře jsem se naučil praxi výroby varhanních píšťal (zabývám se pouze cínovými píšťalami, ale celou opravu dokáži zařídit také) a v Hradci Králové jsem vystudoval dnes již myslím neexistující obor Mechanik klávesových nástrojů se zaměřením na varhany, tedy jsem varhanář. V srpnu roku 1994 jsem se stal z učně tovaryšem, o tři roky později odlétl z rodné dílny a zřídil si provoz vlastní. Kolik máte zakázek a jak dlouho trvá oprava varhan? (Např. generální rekonstrukce.) Zakázek mám tolik, abych to bez problémů stíhal, ale to neznamená, že se nedá operativně zvýšit kapacita. V současné době převládají opravy historických nástrojů před novými. Na otázku délky opravy nástroje nelze jednoznačně odpovědět, protože záleží na stupni poškození mechanickém, hmyzem, vlhkem, vandalstvím či neodbornými zásahy a na restaurátorském záměru. Nemalou roli v tomto případě hraje i finanční situace investora opravy, protože se nezřídka stává, že jsou kvůli splátkám práce rozfázovány třeba i na několik let. Jakou největší (nejdražší zakázku) jste měl? Největší zakázkou byl více než roční kontinuální odběr veškeré mé produkce zákazníkem z Chicaga. Při opravách není můj podíl na celkové práci majoritní, proto i zakázky z finančního hlediska nejsou závratné. O to víc se musím snažit jich mít dost. 1-2 / 2005
Jaké nejstarší varhany jste opravoval? Nejstarší varhany, na kterých jsem se restaurováním cínu podílel, byly nedávno kolaudované varhany v Děkanském kostele v Polné, datované přibližně rokem 1640. Starší nástroj, který lze také s přivřením oka označit za varhany, byl Regal – nástroj s jedním jazykovým hlasem – pro Muzeum české hudby. Pochází z doby před rokem 1600 a je u nás velmi jedinečný, ne-li jediný. Práce na něm byla vskutku ctí. Kolik stojí oprava menších (1 manuál a 8 rejstříků) varhan? Záleží na stupni poškození a na tom, co se s nástrojem má vlastně dělat. Zda uvést do hratelného stavu, či jen zakonzervovat ve stavu nynějším, aby až jednou budou peníze... Samozřejmě lze opravu ušít horkou jehlou a pak je laciná a rychlá, ale tomu potom odpovídá i kvalita a od takové práce se distancuji, resp. ji vůbec nedělám. Máte i objednávky ze zahraničí? Ano. Rok jsem posílal píšťaly do zmiňovaných Spojených států, pracuji do Německa, na Slovensko a mnohdy ani nevím, kam moje práce jde, protože výrobky dodávám varhanáři činícímu zbytek a ne vždy se zmíní. Co se na varhanách nejčastěji opravuje a jak se shání náhradní díly? Historické varhany se opravují celé, protože zub času není mlsný a chroupe vše bez rozdílu. Píšťalový fond pro svou atraktivitu bývá poškozen neodborným vstupem častěji, dřevěné části zas napadá hmyz, protože se na nástroje používá dřevo kvalitní, které brouku chutná. U historických nástrojů se součásti neshánějí, tam si vše musíme vyrobit sami, protože co kus, to originál. U „prefabrikovaných“ nástrojů od konce 19. stol. je to ovšem jiné. Ale snažíme se specializovat na starší.
31
A potřebují nějakou pravidelnou údržbu, případně v jakých intervalech? Občas potřebuje nástroj přeladit – rozladí se vlivem rozdílné teploty a vlhkosti, u mechanických traktur je záhodno mechanismus tu a tam seřídit. Přeleští-li se jednou za deset patnáct let prospektové píšťaly, zůstanou hezky lesklé, ale to se týká spíš těch nových. Vyčištění a podobné věci je potřeba také někdy udělat, ale to se pohybujeme v časových rozmezích půl generace či více. Především je tuto práci nezbytné svěřit skutečnému odborníkovi a ne nějakému „takyvarhanáři“. Potřebujete ke své práci i součinnost dalších profesí? Při restaurování ano. Konzultuji s restaurátory, konzervátory, chemiky apod., ale to se týká jen mé cínařiny. U celých varhan se uplatní desatero řemesel. Je možné opravit staré (barokní) nástroje, které neladí, a nezničit je při tom? Jestliže se opravit nedají, co je příčinou? Opravit a nezničit je nejdůležitějším heslem všech, kteří se historickými památkami zabývají, nebo by alespoň mělo být. Jakékoli znehodnocení historického nástroje je změna nenávratná a ukrajuje kousek toho, co nám naši předci – i profesní – zanechali. Příčinou neopravitelnosti části nástroje bývá naprostá degradace materiálu, ať už z jakýchkoli příčin, která nelze ani za použití moderních technologií napravit. U cínu např. tak zvaný mor, který se vyskytuje zřídka, ale zato zcela změní strukturu materiálu. V takových případech se po konzultaci s památkovým ústavem a jinými odborníky poškozený kus nahradí novým a původní se, je-li to možné, někde archivuje. Co byste doporučil městům a dalším vlastníkům v případě, že potřebují opravit varhany a předem je téměř jisté, že ani po opravě nebude
32
nástroj dobře ladit. Nahradit je novým nástrojem? Ještě se nám nestalo, že by nástroj po opravě nehrál jak má. Zní jako starý nástroj, na což má při staletích, která zažil, nárok a každý s tím počítá a je to tak správně. Proto městům doporučuji, važte si svých varhan a i když vypadají velice sešle, neházejte flintu do žita a pozvěte na posouzení odborníky. Jejich prostřednictvím se ve vašem kostele zase rozezní hudba. A také doporučuji začít na varhany šetřit. Jaké jsou pořizovací ceny noIlustrační foto vých varhan? Záleží na velikosti a provedení nových varhan. Auto také můžete koupit jeté za pár tisíc a nebo limuzínu v plné výbavě s mohutným osmiválcem pod kapotou a lesklým chromem za miliony. Stavíte také nové nástroje? Celé nové ne, dodávám do nových nástrojů píšťaly. Ptal se Michal Cais Kontakt: Varhanářství a cínařství Kopeček Štěpán Kopeček, tel. +420 603 804 955, e-mail:
[email protected], Český Šternberk 59, PSČ 257 26 MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ POZLOVICE (1,2 tis. obyv., okres Zlín): Sochu sv. Jana Nepomuckého, dominující již 230 let návsi obce Pozlovice, čeká kompletní restaurátorský zákrok včetně přesunu na nové místo. Oprava sochy a její přemístění je součástí rozsáhlého projektu úprav centra obce, který se připravuje na příští rok. Restaurování sochy si vyžádá 242,5 tis. Kč, na což ze svého fondu kultury přispěje Zlínský kraj částkou 50 tis. Kč. Další úpravy centra obce jsou závislé na výsledku žádosti o dotaci z programu PHARE 2003 - II. část, z něhož lze financovat infrastrukturu pro cestovní ruch. Centrum Pozlovic, zapsané v seznamu lázeňských míst, je nástupním místem zajímavých turistických tras a okolí přehrady, kde se nachází centrum regionální kultury Valašský šenk Ogar. (Veřejná správa, č.49, 2004)
Místní Kultura
Kulturní dědictví Záchrana křížové cesty
Ilustrační foto
V Deštném v Orlických horách začalo Sdružení občanů Via aurea ve spolupráci s Muzeem zimních sportů, turistiky a řemesel přemísťovat poškozenou křížovou cestu. Ta je rozházená v těžko přístupném svažitém lesním terénu, a sdružení si vzalo za cíl zachránit ji. V první fázi stáhnout na jedno místo a příští rok ji umístit podél asfaltové komunikace, vedoucí kolem hotelu Panorama k mariánské kapli na Dříši. To vše po dohodě s obecním úřadem, památkáři, církví a majiteli pozemků. Na základní záchranu a obnovu této křížové cesty získalo sdružení grant ve výši 50 tisíc od Nadace Občanského fóra, 10 tisíc korun přidá samo sdružení a přispěje i obec Deštné v Orlických horách. „Čekali jsme, až napadne sníh, udělali jsme saně, aby jednotlivé díly – největší kvádr má 7 metráků – mohl kůň Edvina Sagnera z Uhřínova pod Deštnou vytahovat. „Pro záchranu této památky, která je ve velmi špatném technickém stavu a jejíž jednotlivá zastavení jsou poškozena a poházena v okolí, předložilo naše sdružení odbornému pracovišti NPÚ v Pardubicích projekt. Dostali jsme od něj souhlas a v případě potřeby i nabídku další odborné konzultace. Nutné je přemístění památky, její základní očištění a uložení. Naším hlavním úkolem je zachování kulturního dědictví, které nám zanechali naši předci,“ dodala Irena Dohnálková-Francová, předsedkyně sdružení. Křížová cesta, zhotovená sochařem I. Hartmanem z Olešnice v Orlických horách nákladem 882 zlatých 95 krejcarů při mariánské kapli ve Dříši, místní části Deštného v Orlických horách, byla vysvěcena 22. července 1870 na svátek svaté Máří Magdalény. Roku 1893 byla upravena a bylo na ni položeno 28 kamenných schodů. Josef Krám 1-2 / 2005
MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ LYSÁ NAD LABEM (8 tis. obyv., okres Nymburk): V roce 2004 se v Lysé nad Labem pokračovalo v obnovování a restaurování památek především v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Ministerstva kultury ČR. Ze souboru 12 soch měsíců v zámeckém parku (obnova začala v roce 2003) byla zrestaurovaná socha Června nákladem 105 315 Kč. Obnova sochy Sochařství (proti vstupu do zámku) stála 90 312 Kč. Dále byla zrestaurovaná socha Neptuna (98 056 Kč) a další kamenosochařská díla. V roce 2004 získalo město ze zmíněného programu dotaci ve výši 830 tis. Kč, z Fondu obnovy památek Středočeského kraje 150 tis. na střechu radnice, 170 tis. na zhotovení reprodukce a galerijní restaurování sousoší Venuše s malým Kupidem. Dalších 180 tis. bylo určeno Římskokatolické farnosti na generální opravu střechy a lodi místního kostela. (Listy města Lysé nad Labem a okolí, č.12, 2004) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): V Karlových Varech pracovní skupina navrhla opravu soch sv. Bernarda z Clairvaux, sv. Jana Nepomuckého, Alegorie měsíců Mariánskolázeňské kaple a opravu střechy kostela sv. Lukáše na státní podporu z Programu regenerace památkové zóny. Na všechny objekty by stát přispěl 50 procenty, jen na kostel sv. Lukáše 70 procenty. (Karlovarské noviny, 11.11.2004) KŘEMŽE (2,4 tis. obyv., okres Český Krumlov): V Křemežské kotlině objevili manželé Poláchovi kamenné otloukadlo, kterým zemědělci v 6. - 5. stol. př. n. l. drtili obilí. Dále zde objevili 6 nových sídlišť, z nichž 2 se povedlo umístit na základě keramiky s typickými znaky do 6. - 5. stol. př. n. l. Další zajímavostí je objevení surového grafitu, který se používal k výrobě keramiky, ale zde se netěžil. (Českokrumlovské listy, 13.11.2004) TRUTNOV (32 tis. obyv.): V zahradě barokního hospitálu na Kuksu byla při výkopových pracích nalezena socha asi od Bartolomea Jacobse Zwengse. Soše chybí jen končetiny. Po vyčištění bude socha vystavena v lapidáriu, kde jsou sochy Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna. Zwengs byl na Kuksu před Braunem kolem roku 1701 a vytvořil 8 soch svobodných umění, 2 alegorie a 4 roční období. (Noviny Náchodska, 11.11.2004)
33
Ze zámecké věže spatříte současnost, v zámku minulost Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně sídlí od roku 1964 v nejstarší historické budově. Původně renesanční zámek z počátku 17. století stojí na základech středověké tvrze na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Po požáru v roce 1915 byla zničena i zámecká věž, ale tehdejší majitelé – Thonetové – vrátili zámku jeho původní podobu před požárem. Posledními soukromými vlastníky byli M. Baťová se synem Tomášem. V padesátých letech ho využívaly nejrůznější státní instituce, přičemž došlo ke značnému poškození interiérů. Rekonstrukce započatá roku 1964 proto trvala celých 10 let. V roce 2003 opravená zámecká věž dnes slouží jako vyhlídková a sezonně se tu pořádají i výstavy. budovy tzv. staré radnice, odkud se v roce 1963 sbírky, a po generální opravě budovy i muzejní expozice přestěhovaly definitivně do vsetínského zámku.“ Ve stejném roce vznikl Vlastivědný ústav ve Vsetíně. O jaké institucionální propojení tehdy šlo? V návaznosti na změnu ve státní správě bylo spojeno meziříčské i vsetínské muzeum v tuto jedinou okresní instituci. V názvu se přímo odrážela koncepce, tj. kromě tehdy převaPohled z vyhlídkové věže. Foto E. Horníčková žující sběratelské práce také činnost vzdělávací. A tak se rozjela bohatá ediční a výstavní činnost. Vedoucí odd. společenských věd Mgr. Hanu JaCo pro vás znamenal rok 2003? bůrkovou jsme vloni - v roce 120. výročí zaloOd 1. ledna jsme přešli pod Zlínský kraj jako žení muzea ve Valašském Meziříčí a 80. výročí příspěvková organizace a poté jsme přijali souzaložení muzea ve Vsetíně – požádali o krátké časný název. Vlastníkem budovy a zřizovatelem přiblížení historie i současnosti: „Muzeum ve muzea je tedy Zlínský kraj. V centrální evidenci Valašském Meziříčí, které je v současnosti naší sbírek na Ministerstvu kultury jsou však zapsápobočkou, bylo založeno o 40 let dříve (viz nány zvlášť sbírky ve Vsetíně (23 104 evidenčních sledující článek). Až v roce 1924 vzniká Musejčísel) a zvlášť ve Valašském Meziříčí a Kelči ní spolek jako předpoklad budoucího Okresního (41 864). Celkem je to 64 968 ev.č. Sovova musea, jehož základem se staly soukroV čem se odlišujete od muzea ve Valašském Memé sbírky MUDr. Františka Sovy, zpřístupněné ziříčí a co vás naopak spojuje? veřejnosti v r. 1925. První muzejní expozice byla Typem sbírkových fondů. V meziříčské pobočumístěna až v roce 1932 v prostorách hospodářce se oproti vsetínskému muzeu spravují kromě ské školy. Po válce byla muzeu přidělena část
34
Místní Kultura
Kulturní dědictví archeologických, historických, uměleckořemeslných, uměleckých a národopisných sbírek navíc i sbírky přírodovědné. Ve Valašském Meziříčí jsme k 120. výročí založení muzea v květnu 2004 inovovali stálou, rozsáhlou expozici Sklo a gobelíny. Každé z obou muzeí má svůj vlastní výstavní plán. Co v současnosti návštěvníkům nabízíte? Především stálé expozice: Pod jménem Valachů, Umění a umělecká řemesla, Pamětní síň bratří Hlaviců, Vsetínsko v lidové výrobě, kroji a obyčejích. K tomu ročně připravíme kolem 20 tematických výstav jak z našich muzejních sbírek, tak převzatých. V Zámecké galerii představujeme navíc současnou tvorbu našich i zahraničních umělců. Vsetínský zámek je také místem pravidelného pořádání mezinárodního bienále fotografií Interfotoklub Vsetín. Druhou adventní neděli pravidelně pořádáme ve spolupráci se vsetínským domem dětí a mládeže Alcedo Zámecké adventní kouzlení a vytrubování. Další kulturní programy pořádáme také v květnu k Mezinárodnímu dni muzeí. Od roku 1998 vydáváme dvakrát ročně časopis Valašsko - vlastivědná revue, věnovaný historii, přírodě, lidem, umění a kulturním událostem v našem regionu. Jak pokročilo plánované začlenění vsetínské hvězdárny pod vaše muzeum? Od července 2004 byl do funkce prozatímního ředitele muzea vybrán dosavadní ředitel této hvězdárny Mgr. Jiří Haas s tím, že integraci zajistí. Hvězdárna získala v muzeu odpovídající zázemí pro pořádání svých výchovně vzdělávacích i odborných programů, včetně výstav, a muzeum zase kvalitní technické vybavení, kterým disponuje hvězdárna. Jak vám kraj či město vychází vstříc po finanční stránce? Město Vsetín například několikrát podpořilo naše Zámecké adventní kouzlení, finančně nákladnou převzatou interaktivní výstavu Labyrint a vědecká hračka, současně se Zlínským krajem přispělo na vydání odborné publikace Lidový kroj na Vsetínsku. Značnou investicí však byla celková oprava zámecké věže, mj. s funkčním hodinovým strojem z 20. let minulého století. Eva Horníčková 1-2 / 2005
Za půvabem gobelínů a osvětlovacího skla V minulém roce uplynulo 120 let od založení valašskomeziříčského muzea. U jeho zrodu stála Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí, v jejíchž stanovách se pravilo: „účelem společnosti jest pátrati po všelikých znamenitostech země moravské, jmenovitě po starožitnostech a jiných památkách historických všeho druhu na Moravském Valašsku“. Muzeum je druhým nejstarším českým muzeem na území Moravy. V roce 1948 získalo muzeum trvalé prostory v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí, v bývalém městečku Krásně. Po vzniku nového okresu Vsetín byl zřízen ze sloučených okresních muzeí ve Vsetíně a Valašském Meziříčí Vlastivědný ústav se sídlem ve Vsetíně. Nyní je zřizovatelem muzea Zlínský kraj. Stálé expozice a výstavy S historickým vývojem města a jeho okolí seznamuje expozice Valašské Meziříčí v zrcadle dějin. V květnu r. 2004 byla otevřena nová muzejní expozice Sklo a gobelíny, která představuje produkci krásenských skláren od doby jejich vzniku v r. 1855 až po ukončení činnosti v r. 2003. Spolu s ručně tkanými gobelíny z místní Moravské
Foto E. Veselá
35
gobelínové manufaktury tvoří expozice ojedinělý, esteticky velmi působící celek. V roce 2002 byla otevřena malá expozice Restaurované nástropní obrazy ze zámku Lešná, představující dvě rozměrné olejomalby, pocházející z tohoto nedalekého objektu, na jejichž restaurování byl získán grant Ministerstva kultury. Kromě stálých expozic připravuje muzeum každoročně kolem desítky krátkodobých výstav. V přízemí muzea najdeme expozici Muzejní kavárničky Antonína Duřpeka navozující atmosféru třicátých let minulého století.
Střípky z činnosti muzea v Sedlčanech Městské muzeum Sedlčany si v loňském roce připomnělo dvě významná výročí - dvouleté působení v nově rekonstruovaných prostorách budovy tzv. staré radnice a 110. výročí od svého založení.
Sbírky Odborní pracovníci společenskovědního a přírodovědného oddělení spravují muzejní sbírky. Mezi nejrozsáhlejší patří sbírka historická, která soustředí řemeslné a průmyslové výrobky, zbraně, historický textil, nábytek, vybavení domácnosti, hodiny, hračky atd. Sbírka starých tisků a rukopisů čítá přes 2,5 tisíce položek a patří k nejcennějším v muzeu (na opravu jednoho z cenných prvotisků byl získán grant z Ministerstva kultury). Předměty dokumentační, faktografické a archivní povahy jsou soustředěny ve sbírce písemností a tisků. Historicky velmi cenná je též sbírka etnografická, do které se první předměty dostaly v 90. letech 19. století. Tvoří ji součásti krojů, lidový nábytek, keramika, obrázky na skle atd. Ve sbírce výtvarného umění najdeme obrazy, kresby, grafiky, sochy a okolo 60 kusů gobelínů – vše převážně z regionu Valašska. Na ni navazuje sbírka uměleckoprůmyslových prací, kterou tvoří porcelán a sklo – zejména osvětlovací (kolem 2 tisíc položek). Jde o největší sbírku osvětlovadel v České republice a možná i ve střední Evropě. Přírodovědné oddělení spravuje bohaté sbírky mapující přírodu regionu. Jedná se o sbírku botanickou, zoologickou, entomologickou a geologickou. Muzejní knihovna Občanská záložna zřídila v roce 1872 veřejnou knihovnu pro občany města, kterou muzeum po svém založení v r. 1884 získalo darem. Soustřeďuje tituly z oborů společenských i přírodních věd od konce 19. století až po současnost. Zvláštní fond obsahuje regionální literaturu a noviny. Knihovní fond nyní tvoří přes 13 tisíc svazků, z toho na regionální literaturu připadá 1300 kusů. Pro veřejnost je knihovna přístupná vždy ve středu. Eva Veselá
36
Foto archiv muzea
Naše muzeum nabízelo vedle prohlídky stálých expozic i pravidelně obměňující se krátkodobé výstavy. Z nich bych rád uvedl alespoň ty nejnavštěvovanější letní výstavu „Modely válečných letadel Jiřího Landy“ a pracovníky muzea připravenou výstavu „Jakub Krčín a Sedlčansko“. Uvedené výstavy zhlédlo pokaždé více než 1100 návštěvníků. Zcela jistě nejvýznamnějším počinem bylo zpřístupnění knihovny městského muzea v říjnu minulého roku. Stalo se tak díky grantu ve výši 170 tis. Kč získaného z fondu kultury Středočeského kraje. Využití prostor knihovny jako multifunkčního prostoru s příslušným projekčním zařízením se nabízí jak pro badatele, tak i pro konání přednášek a seminářů. Závěrem roku se zde uskutečnilo několik akcí. Významným počinem se stalo vydání barevné publikace autorů Jana Kuthana a Martina Steckera „Sedlčanskem po stopách Jakuba Krčína“, kterou muzeum prezentovalo v červnu loňského roku. Knížka se stala vskutku důstojným reprezentantem Krčínova výročí. Její vydání umožnily finanční příspěvky ze strany Místní Kultura
Kulturní dědictví Města Sedlčan, Sdružení obcí Sedlčanska a Nadačního fondu Patronát Sedlčansko. Je to důkaz kvalitní spolupráce občanů a institucí, kterým jde o zdokumentování a propagování sedlčanského regionu. V neposlední řadě je třeba zmínit spolupráci muzea a místních škol, která probíhala v několika rovinách. Tradičně se ve stálé expozici muzea konalo tzv. řetězové provádění, kdy se studenti prvého ročníku sedlčanského gymnázia podrobně seznámili s jednotlivými exponáty a na základě textu provedli výklad jak pro své spolužáky, tak i pro zájemce z řad veřejnosti. Zkušebním a tedy i novým se stalo konání vyučovacích hodin přímo v expozici, zaměřených na nejstarší období českých dějin – konkrétně na osídlení Sedlčanska v pravěku. Tento vyučovací cyklus, určený pro první ročník víceletého gymnázia a šestou třídu základní školy, ukázal nové možnosti práce s naší nejmladší návštěvnickou veřejností a zřejmě i směr, kterým se Městské muzeum Sedlčany bude v nejbližším období ubírat. Mgr. David Hroch, ředitel muzea
Tradiční čínské umění V Sedlčanském muzeu budou vůbec poprvé představeny tradiční oděvy čínské společnosti konce 19. století ze sbírek Národního muzea - Náprstkova muzea v Praze. Šily se z hedvábných, brokátových látek a zdobily se bohatou výšivkou. Čínskou specialitou je „hedvábný gobelín“ s jemnými barvami a vzory. Výstava bude doplněna obrázky z konce 19. století, které se malovaly pro Evropany. Slavnostní zahájení se konalo ve čtvrtek 20. ledna v 18 hodin a výstavu je možno navštívit do pátku 4. března 2005. WWW.MUZEUM.SEDLCANY.CZ
1-2 / 2005
Pojďte s námi do Betléma… Ne, nemusíte se bát, Vánoce se nevrátily. Zveme vás do památkové rezervace Betlém v Hlinsku v Pardubickém kraji, která tvoří jednu z částí Souboru lidových staveb Vysočina (SLS). Jde o více než dvacet původních roubených a zděných domů postavených od poloviny 18. do poloviny 19. století. Součástí skanzenu se tyto domy staly během posledních patnácti let. Jejich expozice přibližují život drobných řemeslníků a živnostníků. V těsné blízkosti tohoto areálu stojí zděný objekt, který je sídlem správy SLS. Jak šel čas Na počátku bylo nadšení několika dobrovolných pracovníků památkové péče, jejichž zásluhou se zachovaly hodnotné lidové stavby v osadách Dřevíkov – Veselý Kopec, Svobodné Hamry a Možděnice. Jediná rozsáhlá expozice lidového stavitelství ve východních Čechách vznikla v roce 1972, od počátku osmdesátých let je ve správě památkářů (původně pardubického Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody) – nyní Národního památkového ústavu, odborného územního pracoviště v Pardubicích. Pokud chce návštěvník prohlédnout všechny památkové objekty, měl by si vyčlenit delší čas. Nejde totiž o klasický skanzen, kdy jsou lidové stavby soustředěny na jednom místě. Veselý Kopec Největší počet staveb najdeme v osadě Veselý Kopec, kam byly původně přenášeny drobné objekty, kterým na jejich původním místě hrozila zkáza. Právě tady se nachází nejstarší dochovaná zemědělská usedlost, o níž je první zmínka v roce 1654. K vidění je 25 menších i velkých dokladů lidové architektury. Jde např. o pasekářskou usedlost z Hlinecka, zvoničku, usedlost z Lezníku u Poličky, polygonální stodolu, hájenku z Kozojed, vodní pilu z Dolní Sloupnice, vodní olejnu z Damašku, bělidlo z Přívratu. Výstavba areálu skončila zpřístupněním rozsáhlé zděné usedlosti z Mokré Lhoty, v níž najdeme expozici, která postihuje prolínání tradičních forem bydlení s novými prvky pronikajícími z městského prostředí (jde o ukázku bydlení a hospodaření soukromého zemědělce
37
z 50. let 20. století). Podobně pojatou expozici nenajdeme u nás v žádném muzeu v přírodě. Možděnice, Dřevíkov, Svobodné Hamry a Králova Pila V Možděnících se nachází šest objektů – kovárna, rumpál, Žejdlíkova truhlářská dílna, kolářská dílna, bednářská a pumpařská dílna z Hlinska a stará možděnická škola. Nyní jsou expozice pro návštěvníky uzavřeny, připravuje se přestěhování truhlářské a kolářské dílny na Veselý
dí, odborné semináře a konference, expoziční, dokumentační, sbírkotvornou, publikační a propagační činnost i konzervaci a restaurování sbírkových předmětů a objektů. Sbírkové předměty dokládají život na vesnici Vytváření sbírkového fondu probíhalo zároveň s budováním skanzenu. Z počátku se jednalo o dary, které měly doplnit jednotlivé interiéry objektů. Od 80. let jsou expozice budovány
Foto E. Veselá
Kopec, ostatní objekty jsou soukromé. Dřevíkov byl od počátku 18. století sídlem židovské menšiny, jejíž život dokládá hřbitůvek a chalupa s draslovnou. Ve Svobodných Hamrech najdeme pseudobarokní zámek (dříve sídlo správy SLS, počátkem 90. let vrácený původním majitelům), vodní kovací hamr a mlýn, hamerskou hospodu a Kavánovu chalupu (patřívala akademickému malíři Františku Kavánovi). Samotu Králova Pila tvoří mlýn a pila poháněné vodními koly na spodní vodu – tento soukromý objekt je téměř 20 let návštěvníkům nepřístupný. Odborná činnost Prvořadým úkolem SLS je rekonstrukce a obnova objektů lidové architektury. Neméně důležité jsou odborné vědecké úkoly, zahrnující historicko etnografický výzkum v oblasti hmotné i duchovní lidové kultury, stavebně historický průzkum objektů lidového stavitelství a prostře-
38
do podoby, která nepůsobí staticky a navozuje dojem, „že si obyvatel objektu právě někam odběhl.“ Etnografická sbírka nyní představuje přes 3 tisíce položek, dalších cca 2 tisíce je pomocných a studijních. Sbírku tvoří předměty z domácnosti, oděv, nábytek, nástroje a výrobky lidových řemesel, zemědělské stroje atd. Sbírkový fond je evidován v CESu a sbírky jsou spravovány podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Oživený skanzen Pracovníci SLS věnují stálou pozornost prezentaci lidového stavitelství a projevům lidové kultury. Od roku 1983 se pravidelně koná Veselokopecký jarmark, od roku 1994 masopust, o rok později přibylo posvícení. Dokladem zájmu návštěvníků o lidovou kulturu je i jejich zvyšující se počet – v roce 1979 jich sem zavítalo 27 tisíc, vloni už kolem 80 tisíc. Eva Veselá Místní Kultura
Kulturní dědictví Hrad Houska opředený pověstmi V malebné máchovské krajině, na rozhraní tří okresů - Česká Lípa, Mělník a Mladá Boleslav, se nachází původně gotický hrad Houska. Hrad, který bývá označován jako „brána do pekel“, byl poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti v roce 1999.
Foto E. Veselá
Pohled do historie Hrad, o němž první písemná zmínka existuje z roku 1316, založili předci na těžko přístupném místě, uprostřed nepropustných hvozdů a pralesů. Bezpečnost hradu zajišťovala zejména jeho poloha – ze tří stran jej chránily strmé stěny skal. Prvním doloženým šlechtickým majitelem hradu byl Hynek z Dubé. V průběhu dalších století se majitelé měnili, krátce po skončení Třicetileté války mu hrozilo zničení, nakonec však došlo pouze ke zbourání poplužního dvora. Počátkem 20. let 19. století dal tehdejší majitel hradu Vincenc Karel Kounic upravit Housku k obývání. V roce 1924 koupil objekt prezident Škodových závodů, senátor parlamentu Josef Šimonek. V letech 1929 – 1930 byly při opravách objeveny a restaurovány gotické malby a architektonické články. Za 2. světové války se stal sídlem komandatury SS a právě zde se nacházel depozitář uměleckých předmětů, kterým později hrozilo vyvezení do Říše. Po znárodnění sloužily prostory hradu k sociálním účelům, poté jako depozitář tehdejší Univerzitní knihovny Praha. V 80. letech minulého století se měl gotický objekt pod dohledem Spolany Neratovice změnit v moderní noční sanatorium, pro rekreaci jejích pracovníků i příslušníků spojeneckých vojsk z nedalekého Ralska. Tehdy došlo i přes protesty památkářů ke zboření vyhlídkové věžičky. 1-2 / 2005
Co přinesla hradu restituce Po roce 1989 se hrad v rámci restituce vrátil potomkům posledního vlastníka, Ing. Jaromíru Šimonkovi a MUDr. Blance Horové. Dá se říci, že tímto se začíná psát opět lepší stránka historie Housky. Návštěvníci mají možnost na vlastní oči vidět snahu majitelů o zvelebení celého objektu. Z původního mobiliáře se na hradě nezachovalo nic. Vystavované exponáty ve stylu historismu pochází ze zámku ve Stránově (Valdštejnská skříň, truhly, obrazy atd.). Oživený hrad S třetím tisíciletím se na hrad vrátil opět život. Tradicí se stalo každoroční vystoupení hvězd českých muzikálů (vždy první sobotu v srpnu), v roce 2003 se konal v tanečním sále První hradní ples. Kulturní léto 2004 přineslo celou řadu programů. Své příznivce mají i noční prohlídky konané v prázdninových měsících. Prostory hradu slouží také k pořádání komerčních a firemních akcí, svateb atd. Prohlídkový okruh Návštěvníci mohou vidět většinu místností hradu, z nichž největším lákadlem je jistě hradní kaple opředená řadou tajemství a pověstí. Právě pod ní se měl nacházet vstup do pekla. Fresky v gotické kapli pocházející z přelomu 13. a 14. století představují kromě náboženských výjevů (dokládajících životní filozofii) i poločlověka polozvíře – levorukou lučištnici. Další fresky najdeme v Zelené komnatě. Příznivce myslivosti jistě nadchnou trofeje, z nichž mnohé získaly vysoké ocenění. Na příští sezonu jsou připravovány tři jarmarky, akce Bohnice na Housce, noc s hvězdami z muzikálů atd. Bližší informace najdou zájemci na webové adrese: WWW.HRADHOUSKA.CZ. Eva Veselá
39
Pražští památkáři „jdou s kůží na trh“
Do mrakodrapu nejen za úředníky
Na Tři krále spustili vlastní internetové stránky: HTTP://WWW.PRAHA-MESTO.CZ/PAMATKY. „Internetové stránky památkového odboru mají jednoznačně dva cíle, a sice urychlit lidem styk s úředníky a přinášet nové informace. Obyvatelé se jejich prostřednictvím mimo jiné dozvědí, který z úředníků řeší danou problematiku, co k jejímu vyřízení potřebuje, kam se má obrátit,“ uvedl náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister, do jehož kompetence oblast památkové péče spadá. V jednotlivých rubrikách se lidé dozví aktuality z oblasti památkové péče v Praze, najdou zde informace o grantových řízeních, legislativě, památkovém fondu i fotogalerii. „K dispozici jsou mapy památkově chráněných území, seznam Národních kulturních památek a nemovitých kulturních památek,“ doplnil náměstek Bürgermeister. Samozřejmostí jsou odkazy na stránky Unesca, Národního památkového ústavu nebo Ministerstva kultury. „Lidé mají možnost stáhnout si, vytisknout nebo vyplnit všechny formuláře doma. K dispozici jsou různé metodické materiály, informace o důležitých projektech ve městě. Své připomínky a názory může každý památkářům sdělit v diskusním fóru nebo prostřednictvím dotazníku,“ upozornil ředitel odboru památkové péče Jan Kněžínek. Bez zajímavosti nejsou ani rubriky památkové hříchy a úspěchy, kde si každý může prohlédnout, jak se který vlastník stará či nestará o svůj objekt, vše s podrobným popisem a fotkami. Pracovníci odboru chtějí na těchto stránkách propagovat výsledky své práce a více popularizovat péči o památky mezi obyvateli hlavního města. [luk]
Zlínská „jednadvacítka“ (Baťův mrakodrap), která byla v době svého vzniku výškou 78 m druhou nejvyšší civilní budovou v Evropě, se stala na podzim minulého roku sídlem Krajského úřadu Zlínského kraje. Rekonstrukční práce byly zahájeny v srpnu 2003, slavnostní otevření budovy se uskutečnilo 30. října 2004. Mrakodrap je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek, proto i vlastní rekonstrukční práce ostře sledovali památkáři. V průběhu stavby se prováděly historické průzkumy, podle jejichž výsledků se korigovaly některé postupy stavebních prací. Snahou bylo dosáhnout vzhledu budovy z roku 1938 a zároveň docílit její omlazení. To vše při splnění dnešních kritérií, např. v otázce požární bezpečnosti, a obstát před přísnými požadavky energetického auditu. Na mnohých oknech se podepsal čas a nedoléhala. Proto došlo k dohodě s památkáři – původní repasovaná okna zůstala v památkově nejcennějších částech, další okna byla nově vyrobena, a právě jejich výměna patřila mezi nejnáročnější fáze rekonstrukce. Kvalitní těsnící okna předpokládala instalaci klimatizačního systému, který je využívám v nejmodernějších mrakodrapech světa. Oprava přišla na 636 milionů Kč, které uhradilo Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí. Rekonstrukce mrakodrapu tak zahájila rozsáhlou revitalizaci celého bývalého továrního areálu Svitu. Horních osm podlaží šestnáctipatrové budovy patří krajskému úřadu, čtyři obsadí finanční úřad. Ve třetí etáži bude restaurace, na terase najdou návštěvníci kavárnu s překrásným výhledem na město. Ve druhém podlaží je připravena expozice o historii baťovského podnikání, o vzniku továrního areálu a budovy jednadvacítky. K vidění jsou některé technické exponáty – např. původní brzda nákladního výtahu, restaurovaná strojovna vzduchotechniky. Zájemcům je k dispozici pověstný výtah s instalovanou Baťovou kanceláří. Mohou se také rozhodnout pro rychlovýtah či zachovalý původní paternoster. Eva Veselá
Pozn. redakce: Na stránkách, v kapitole hříchů, jsme našli fotografii domu ve Francouzské ulici č. 21, okolo kterého chodí téměř všichni pracovníci NIPOS do práce. A skutečně je to pohled nevábný, nakonec podívejte se sami.
40
Místní Kultura
Kulturní dědictví NEMOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ BOLETICE (280 obyv., okres Český Krumlov): Nově vzniklé občanské sdružení Kostel svatého Mikuláše v Boleticích hledá finance na záchranu této románské památky. V současnosti je kostel ve vlastnictví Armády České republiky, která na péči o kulturní památky nemá mnoho prostředků. (Českokrumlovské listy, 06.11.2004) MARKVARTICE (620 obyv., okres Děčín): Záchrana kostela sv. Martina v Markvarticích bude pokračovat. Opravy si vyžádají nejméně 10 mil. Kč, což se nepovede bez výraznější finanční podpory státu a kraje. (Děčínský deník, 06.12.2004) OSTROV (18 tis. obyv., okres Karlovy Vary): V hodnocení projektů na obnovu historických objektů Karlovarského kraje se jako nejlepší umístilo město Ostrov. Celostátní vítěz získá ze strukturálních fondů Evropské unie 75 % z celkových nákladů na rekonstrukci památky. (Karlovarské noviny, 27.10.2004) KYNŠPERK NAD OHŘÍ (5 tis. obyv., okres Sokolov): Kostel Vykupitele Krista v Kynšperku prochází rekonstrukcí. Náklady se pohybují kolem 1 mil. Kč. Na financování se podílí členové sborů Kynšperka a Sokolova, Českoněmecký sbor budoucnosti, fond Jeronýmovi jednoty a partnerský sbor ze Syrau u Plavna. (Sokolovský deník, 05.11.2004)
Tajemný rytířský řád zachraňuje zámek Zdevastovaný renesanční zámek ve Stránecké Zhoři (538 obyv., okres Žďár nad Sázavou) opravuje tajemný řád rytířů Kristových, který jej v roce 2000 koupil za symbolickou jednu korunu. V katalogu mužských řeholních institutů v ČR není tato organizace uvedena a v současné době má u nás pouze 3 členy a 1 čekatele. Zámek přímo navazuje na architekturu severní Itálie a je v našich končinách ojedinělou dochovanou stavbou tohoto druhu. Po dokončení oprav má cca jedna třetina zámku sloužit jako česká provinční správa řádu, počítá se zde s velkou knihovnou i veřejným informačním centrem. Velký společenský sál by měl být k dispozicici obci i zhořskému mikroregionu. Pokud se záměr vydaří, najde tu své prostory i expozice o historii objektu. [ev] 1-2 / 2005
KOMÁROV (120 obyv., okres Tábor): Obec Komárov se připravuje na opravu místní kapličky se zvoničkou. Po odstranění omítky má dojít na izolaci objektu a další úpravy, které by bránily vlhnutí. Akce si vyžádá přibližně 400 tis. Kč. Obec již zaslala v rámci Programu obnovy venkova příslušnou žádost o dotaci ve výši 200 tis. Pokud peníze nedostane, pokryje náklady z vlastního rozpočtu. (Táborské listy, 07.12.2004) ZÁKUPY (2,4 tis. obyv., okres Česká Lípa), ZAHRÁDKY (550 obyv., okres Česká Lípa): Stavební práce na zámku Zákupy se chýlí ke konci. Kdyby nebyly problémy s financováním obnovy památek, mohla být akce ukončena za rok. Další je na programu oprava dvora u zámku Zahrádky, která by přišla na cca 100 mil. Kč. Nyní na dvoře probíhají průzkumné práce a uvažuje se o jeho využití. (Českolipský deník, 15.11.2004) JÁCHYMOV (2,8 tis. obyv., okres Karlovy Vary): Oprava pozednice, krokve a nátěr střechy špitálního kostela Všech svatých v Jáchymově si vyžádá částku ve výši 200 tis. Kč. O statisícovou dotaci na rekonstrukci žádá město pro rok 2005 Ministerstvo kultury. Kostelík z roku 1516 prošel v roce 2004 rozsáhlou rekonstrukcí. (Sokolovský deník, 23.11.2004) TŘEBÍČ (40 tis. obyv.): Město Třebíč má na svých webových stránkách rubriku Třebíč - památky UNESCO, která umožňuje virtuální prohlídku tamních památkových objektů - Baziliky sv. Prokopa, Židovské čtvrti a Židovského hřbitova. V některých případech je možné prohlédnout si i panoramatický snímek (např. interiér románské krypty v Bazilice sv. Prokopa). (Veřejná správa, č.50, 2004) VALEČ (360 obyv., okres Karlovy Vary): Barokní zámecký kostel Nejsvětější Trojice ve Valči, postavený v letech 1710 - 1728, je architektonicky výjimečnou stavbou se čtvercovou lodí. V dohledné době se zřejmě dočká kompletní opravy. Zatím byly osazeny několik měsíců sejmuté kupole. Náklady na rekonstrukci kostelních věží dosáhnou přibližně 2 mil. Kč. Další etapy rozsáhlé záchrany zámeckého areálu si však vyžádají investice v řádu desítek milionů korun. Původně renesanční, později barokně přestavěný zámek ze 16. století, známý i množstvím soch z dílny Matyáše Brauna, totiž v r. 1976 zcela vyhořel a jeho obnova se zdála beznadějná. Plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu se pustilo před 10 lety do intenzivní rekonstrukce. Podle odborníků by celý areál valečského zámku měl být pro veřejnost otevřen zhruba do 2 let. (Lidové noviny, 23.11.2004)
41
Nikdy nekončící projekt
Databáze amatérského divadla na webu
Není to poprvé, kdy chceme vaší pozornost upoutat k ojedinělému dílu – Bibliografii a Místopisu amatérského divadla. Je to projekt věnující se v širokých souvislostech dějinám amatérského divadla na našem území. sledně, v podstatě nepřetržitě, upravovat podle Nejen proto, že spolky vznikají a zanikají, ale toho, co si žádá praxe. Nakoukneme-li s předstitaké stálým objevováním nových skutečností, hem do vznikající databáze, zjistíme, že má širovydáním publikací práce neskončily. Dílo zajalo ký záběr od geografických celků, souborů, vynisvé duchovní otce a nepustilo je. Autoři PhDr. kajících jednotlivců, databáze osobností, až po Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta kontinuálně přehlídky všech úrovní. Všechny informace před pokračují ve zpracovávání informací a nyní je zapsáním je potřeba v řadě i napříč jednotlivými soustřeďují do elektronické databáze. Sami si na kapitolami porovnat a ověřit správnost. Vzniká začátku mysleli, že práce bude mnohem jednotak obsáhlá databáze, která bude stále doplňovadušší, že postačí posbírat data a podle nějakého ným a nikdy nekončícím dílem, sloužícím k zíssystému je postupně řadit. Ovšem už fáze samotkávání informací z historie i současnosti. Zřejmě ného sběru informací napověděla, že nepůjde o nikde v Evropě nejsou takto zpracované dějiny jednoduchou záležitost. Nezbytnou se stala spoamatérského divadla, ale také málokde má amalupráce širokého okruhu spolupracovníků. Při térské divadlo takové kořeny a slavnou minulost, obrovském množství soustředěných materiálů, jako u nás. nad kterým žasnou i sami autoři, dochází k nePomoci můžete i vy. Na adrese WWW.IPOS-MK. souladům a ty se odstraňují ověřováním, mnohCZ/CLANEK.ASP?ID=337 najdete podrobné indy i u několika zdrojů. Před zahájením prací na formace o databázi i o možnostech spolupráce. elektronické podobě, stál před zpracovateli úkol Ludmila Kučerová vymyslet systém, technicky jej podpořit a náDIVADLO SOKOLOV (26 tis. obyv.): Historie amatérského divadla v Sokolově se datuje od r. 1964, kdy tu působil Divadelní soubor DK Sokolov. V r. 1974 přešel do Hornického domu kultury a začal pracovat pod názvem Sokolovské hornické divadlo. Poskytl zázemí romskému souboru DS Romen pro nastudování muzikálu Amaro drom, které bylo historicky prvním romským divadelním představením v ČR. Nová etapa - 90. léta minulého století - zahrnuje přestavbu kina v Městském domě kultury (bývalém Hornickém domě) na moderní divadelní sál. Od r. 1999 soubor funguje pod názvem Divadlo bez zákulisí. Posledních 5 let je zatím nejúspěšnějším obdobím historie sokolovských ochotníků. Např. dvakrát byli z krajské přehlídky v Horažďovicích nominováni na národní přehlídku FEMAD Poděbrady/Divadelní Třebíč. (Amatérská scéna, č.5, 2004)
42
ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Dne 16. 12. vyhrálo českobudějovické Jihočeské divadlo (JD) první bitvu o přežití jako čtyřsouborové profesionální divadlo. Jeho řediteli J. Šestákovi se podařilo přesvědčit zastupitele, že radou navrhovaný příspěvek 61 mil. Kč z prostředků města na příští rok by způsobil, že toto jediné profesionální divadlo v jižních Čechách by nepřežilo. Zastupitelé 27 hlasy z 45 podpořili pozměňovací návrh a přidali divadlu 5 mil. z rezervy odboru kultury. Divadlo 40 % své činnosti provozuje mimo město České Budějovice. Se svými 4 soubory má JD stejné parametry jako divadla v Ostravě a Plzni. Jinak však vypadá srovnání s např. s plzeňským v číslech: Jihočeské hospodaří s rozpočtem 100 mil. Kč (Plzeň 160), od zřizovatele získá 66 mil. (117,5), ročně sehraje 630 představení (500) a zaměstnává 270 lidí (400). (Táborské listy, 17.12.2004)
Místní Kultura
Múzická a výtvarná kultura Dotace na Zbraslav
Městská část (MČ) Praha - Zbraslav získá státní dotaci ve výši dva miliony korun na další rekonstrukci zdejšího divadla Jana Kašky, které poničily v roce 2002 povodně. První etapa zahrnovala sanaci hlavní budovy, neboť došlo ke zničení divadelní technologie, akustické a výpočetní techniky a k poškození elektroinstalace. Druhá část rekonstrukce divadla se týkala jeho zázemí. Původní skladové prostory musely být strženy, protože byla narušena statika objektu. Následně se začalo s výstavbou nové budovy, která je přímo spojena s divadlem a v říjnu loňského roku se divadlo slavnostně otevřelo. Celkové náklady dosáhly částky vyšší než jedenáct milionů korun, z toho oprava divadelní budovy a nákup jevištní technologie stál téměř devět milionů a výstavba zázemí zhruba 2,4 miliony. Hlavní město věnovalo ze svého rozpočtu na popovodňovou rekonstrukci zbraslavského divadla téměř jeden milion korun. [luk]
Karlín v rekonstrukci
Rada hl. m. Prahy rozhodla začátkem ledna o výběru nejvhodnější nabídky obchodní veřejné soutěže na zhotovitele stavby „Rekonstrukce Hudebního divadla v Karlíně“. Akceptovala doporučení výběrové komise, která na prvním místě vyhodnotila nabídku předloženou Sdružením HDK, ve kterém se spojily Metrostav a.s. a Skanska CZ a.s. Sdružení v soutěži nabídlo nejnižší cenu rekonstrukce divadla - 828 mil. Kč. [luk]
Představení ve Švandově divadle s anglickými titulky
Pražská smíchovská scéna uvádí některá představení s použitím titulků v anglickém jazyce a zpřístupňuje tak představení zahraničním divákům, kteří jsou v Praze na návštěvě, i anglicky mluvící komunitě žijící v Čechách. Do budoucna počítá managment divadla s tím, že toto zařízení využije k uvedení některých her s titulky pro neslyšící. [luk] 1-2 / 2005
DIVADLO ČERVENÝ KOSTELEC (8 tis. obyv., okres Náchod): Hrou Tři zlaté vlasy oslavil dne 27. 11. loutkářský soubor Radost působící v Červeném Kostelci 50 let své činnosti. Od r. 1922 pracoval v tomto městě loutkářský soubor Československého Orla, jehož činnost zintenzivněla v r. 1933, kdy bylo zrekonstruováno jeviště a pořízeny nové loutky. V r. 1945 na tuto činnost navázal soubor nazvaný Výraz. V r. 1949 bylo dokonce jednáno o profesionalizaci divadla v rámci připravovaného komplexu divadelní centrály - pražského Ústředního loutkového divadla. Vzhledem k emigraci vůdčích osobností divadla k profesionalizaci nedošlo. V prosinci 1954 - tedy právě před 50 lety - byl založen soubor Radost závodu Grafotisk (později působící při Závodním klubu n.p. Severografia). V 90. letech divadlo přešlo pod Městské kulturní středisko. V současnosti má 15 členů, převážně se věnuje marionetám, ale nevyhýbá se i jiným loutkářským technikám. V jeho historii bylo v 80. letech pozoruhodné tzv. kočovné období, kdy se jeho členové o vlastní dovolené vydávali s oslem a krytým vozem po táborech, vsích a domovech důchodců za malými i velkými diváky. V současné době se zúčastňuje krajských i celostátních přehlídek. Od r. 1997 pořádá vždy o listopadových sobotách v Červeném Kostelci regionální přehlídku. (Loutkář, č.6, 2004) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.), Čnoherní studio v Ústí nad Labem se po téměž 2,5 letech vrací do zrekonstruovaného objektu, který zničily povodně v r. 2002. Tehdy se voda zastavila 7 centimetrů pod okrajem opěradel. Po povodní hrál soubor v sálku ústeckého podniku SETUZA a hostoval po celé republice. Opravené prostory budou sloužit i nedivadelním účelům. Hlediště se 150 místy lze proměnit v hřiště, arénu či sál pro pořádání přednášek. Rekonstrukce stála 37 mil., pojišťovna zaplatila 2 mil., Ministerstvo kultury poskytlo 1 mil., stejnou sumou přispěli američtí krajané, pomohla i občanská sdružení, většinu nákladů však zaplatilo město. (Lidové noviny, 25.11.2004) PARDUBICE (93 tis. obyv.): Východočeské divadlo v Pardubicích patří k nejnavštěvovanějším v ČR. Jen málo jednosouborových divadel navštíví v průběhu roku více než 100 tis. lidí. Vloni se před tímto divadlem umístily pouze Divadlo na Vinohradech a Státní opera Praha. V r. 2002 počet diváků Východodočeského divadla dosáhl čísla 100 866, v r. 2003 to bylo již 109 775 diváků. Svého stotisícího návštěvníka divadlo letos uvítalo již 24. 11., zatímco vloni se tak stalo až 14. 12. (Divadelní noviny, č.21, 2004)
43
Malá inventura Třetí ročník přehlídky nejzajímavějších nezávislých projektů, které vznikly v minulé sezoně v oblasti experimentálního divadla.
23. – 27. února 2005
Pořádají: Pražská divadla Alfred ve dvoře, Universální prostor NoD a Divadlo Archa (Archa.lab). Přehlídka bude probíhat 5 večerů na scénách všech tří divadel. HUDBA PRAHA: Opera 2005 - festival hudebního divadla - se od 7. 1. do 5. 3. uskuteční v Praze, a to na scénách Národního, Stavovského a Divadla Kolowrat, dále v Salesiánském divadle, ve Státní opeře a v Divadle v Dlouhé. Program letos již 7. ročníku této akce, která prezentuje nejlepší inscenace všech profesionálních operních souborů ČR, nabídne i tituly, které v Praze nebyly k vidění po desetiletí. Vedle Janáčkových, Smetanových a Čajkovského oper spatří diváci např. i Salieriho Falstaffa. Představí se Národní divadlo Praha, ale také operní soubory z Ústí nad Labem, Liberce, Olomouce, Opavy, Ostravy, Brna, Plzně, Českých Budějovic a pražské komorní soubory. (Harmonie, č.12, 2004) BRNO (386 tis. obyv.), HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Královéhradečtí radní rozhodli, že 11. ročník hudebního festivalu Jazz Goes to Town bude v roce 2005 pořádat brněnská společnost SPKM. Doposud ho organizovalo občanské sdružení ve spolupráci s Agenturou Brunner. SPKM nabídla rozšíření dramaturgie o prezentaci amatérských muzikantů a začlenění festivalu do sítě jazzových akcí na ose Bratislava, Polička, Hradec Králové a Vratislav. Rozpočet se pohybuje kolem 3,7 mil Kč. Naproti tomu původní organizátor, Agentura Brunner, ve svém projektu nabídla pokračování v nastoleném trendu kvalitní dramaturgie moderního jazzu. Rozpočet akce se pohyboval kolem 2 mil. Kč. Obě agentury počítaly s půlmilionovým příspěvkem radnice. (Pardubické noviny, 19.11.2004)
44
TANEC, TANEC... 2004 XVIII. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých Přehlídku pořádaly z pověření Ministerstva kultury České republiky NIPOS-Artama a Taneční a pohybové studio Magdaléna Rychnov u Jablonce nad Nisou. Konala se pod záštitou místostarosty města Jablonec nad Nisou Mgr. Jiřího Rudolfa ve spolupráci s městským divadlem Jablonec nad Nisou, Sdružením pro taneční a pohybové divadlo Praha a tanečním studiem GRADUS Jablonec nad Nisou. Za finančního přispění Krajského úřadu Libereckého kraje a MK, a poskytnutého zázemí Městského divadla Jablonec na Nisou o.p.s. V přehlídkovém programu se představilo ve dvou večerech 28 choreografií z celé ČR. Tyto choreografie z většiny zaujaly i odbornou porotu, která měla velmi složitou úlohu. Dlouho hledala klíč k posuzování jednotlivých prací. Nakonec se jím stala, vzhledem k rozdílné povaze jednotlivých děl, především kompaktnost choreografie jako celku s ohledem na možnosti souboru. Na nedělním rozborovém semináři porota ve složení doc. Dorota Gremlicová, Marie Kinsky, Elvíra Němečková, Tereza Šímová, Petr Tyc a Pavel Žur, rozhodla vyzdvihnout jen dvě práce. Za choreografickou osobitost a uměleckou zralost byla oceněna choreografie Možnost 719 (Malé F Brno, choreografie Veronika Kolečkářová) a za originalitu Distancujeme se (Bandance Praha, choreografie D.S. PoSkoč). Při rozborovém semináři byla dále zúčastněným tvůrcům zdůrazněna možnost přesáhnout své hranice používáním dalších výrazových prostředků k vytvoření celku, tedy choreografie. Více se mluvilo o využití nástrojů jevištní techniky, jako jsou například světla, která stále ještě činila některým tvůrcům větší či menší problémy. Rozprava přes konkrétní poznámky plynule přešla do debaty choreografů a lektorského sboru o jednotlivých dílech. Doprovodný program V rámci doprovodného programu byly uvedeny interpretační semináře klasického tance (Anna Caunerová) a techniky současného tance ( Marie Kinsky, Martin Vraný, Radek Mačák, Dano Raček, Marika HanušoMístní Kultura
Múzická a výtvarná kultura vá). Paralelně probíhalo pro pedagogy pět Dotýkání, jak byl souhrně nazván cyklus přednášek, seminářů a dílen. Šlo o vzájemné představení dalších možností, názorů, pohledů a způsobů, které mohou obohatit tvorbu scénického tance. O své zkušenosti se podělili: Elvíra Němečková (Videoart, Multimedia), Ladislava Košíková (Lidové umění a současnost), Marie Kinsky (Kineziologie), Zdeněk Pilecký (Tap dance), Števo Capko (Klauniáda, pohybové divadlo). Inspiračním podnětem se mohlo stát i představení, které se v rámci oficiálního zahájení přehlídky konalo ve čtvrtek 28. října. Pod názvem Moje první taneční se skrývala taneční clownerie společenské výchovy, ve které se v režii Števa Capka představily studentky 3. ročníku Katedry nonverbálního a komediálního divadla HAMU Praha. Příjemným zpestřením pro účinkující tanečníky byla o přestávkách přehlídky krátká vystoupení Tanečního studia Zig – Zag. Malý dárek v podobě sobotní noční prohlídky Muzea skla a bižuterie věnovaný organizátory všem účastníkům doprovázel krátký koncert pěveckého souboru Vrabčáci. O uměleckou duši bylo tedy postaráno ve všech směrech stejně dobře, jak výborně byla zajištěna i praktická organizace celé přehlídky. Osmnáctým rokem se celostátní přehlídka scénického tance dostala do let plnoletosti. Je dospělá, ale stejně jako podobné subjekty neziskové sféry se bez podpory neobejde. Je to aovšem investice do budoucnosti, která není návratná v penězích, ale v lidské kultuře, bez které je každý národ jen poloviční. Všichni ti, kteří takto scénický tanec podporují to vědí a za to jim patří velký dík.
Nová galerie v Kolíně Koncem minulého roku se otevřely v Kolíně nové výstavní prostory s názvem Galerie U naivního anděla a nacházející se v restauraci stejného jména. Podobná galerie je v provozu v Přelouči. Zahajovací výstava byla věnována černobílé fotografii Petra Soukupa. O obměňování výstav se v obou galeriích stará Kulturní společnost Miroslava Benáka nazvaná Polabský Zlatý pruh. Na jídelních lístcích v restauraci najdou hosté informace o vystavujících výtvarnících a dílech určených k prodeji, u kterých bude uvedena i cena. [ev]
Pohledy z invalidního vozíku
TANEC
Ing. Alfred Jindra, člen Asociace Polio České Republiky, se proslavil jako kanoista, který přivezl v r. 1952 z olympiády v Helsinkách bronzovou medaili. Jeho další sportovní dráhu však přerušila nemoc, která jej neúprosně upoutala na invalidní vozík. Vystudoval vysokou školu a působil v českém rozhlase. Dnes je již mnoho let v důchodu a věnuje se svým koníčkům. Udržuje kontakty s řadou význačných lidí, zejména sportovců. Jako zkušený fotograf sesbíral krásnou kolekci dokumentárních záběrů těchto osobností a kromě toho se věnuje computer-artu. Výstava fotografií Alfreda Jindry, pořádaná asociací POLIO za podpory Ministerstva kultury pod názvem Pohledy z invalidního vozíku, představuje malý výběr z autorova archivu. Vernisáž se konala v prosinci v prostorách Centra Asociace Polio, Na Skalce 1, Praha 5, výstava potrvá do konce dubna 2005. Návštěvy je třeba sjednat telefonicky s V. Novotnou na telefonním čísle 272763563 [luk]
VIMPERK (8 tis. obyv., okres Prachatice): Po 14 letech se do Vimperku vrátil 7. ročník republikové soutěže ve sportovním tanci O vimperský křišťál. Poslední ročník se zde konal v roce 1990, v dalších letech nebylo kde soutěžit. Od roku 2000 byla soutěž provizorně pořádána ve Čkyni. A letos se 7. 11. opět konala ve Vimperku, za účasti 68 párů z ČR. (Vimperské noviny, č.12, 2004)
JIHLAVA (52 tis. obyv.): V Jihlavě byla 25. 11. otevřena ojedinělá soukromá galerie rytin. Jeden obrázek vzniká až několik měsíců, v průměru vyrobí majitelé galerie 4 rytiny ročně, z každé z nich pořídí maximálně 50 výtisků. (Vysočina-Noviny Pelhřimovska, 26.11.2004)
Jiří Lössl, Zuzana Smugalová
1-2 / 2005
VÝTVARNÁ KULTURA
45
Ocenění patří všem, kdo neztratili odvahu k životu
Autoři s hejtmanem E. Tošenovským
Dvě literární díla, která přispívají k poznání problémů občanů se zdravotním postižením, ocenil v pátek 10. prosince 2004 hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Cenu
hejtmana, finanční odměnu 3000 korun a věcný dárek převzal Richard Sobotka za knihu Bezruký Frantík. Uděleno bylo i čestné uznání Milanu Švihálkovi za dílo Štěstí jménem Zuzanka. Soutěž vyhlásil kraj k Mezinárodnímu dni zdravotně postižených (3. prosince) v souladu s krajským plánem vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Přihlášeno bylo celkem 9 literárních děl. „Myslím, že by i cena hejtmana měla přispět k tomu, abychom ještě víc vnímali své okolí a problémy lidí, kteří se s nimi potýkají. Bude to malý krůček k tomu, abychom se v tom složitém prostředí pohybovali zase o trochu lépe,“ řekl hejtman Evžen Tošenovský. [luk]
Literární soutěže Soukromé gymnásium Josefa Škvoreckého vyhlašuje XI. ročník literární soutěže o cenu Danny Smiřického 2005. Stejně jako v minulých letech se soutěží v pěti kategoriích – v oblasti poezie a prózy soutěží zvlášť žáci základních škol a zvlášť studenti středních škol. V kategorii dramatické útvary se soutěžící podle typu škol nerozlišují. Další informace získáte u vedoucího soutěže Mgr. Václava Krištofa, tel. 224 261 173. uzávěrka soutěže je 28. února 2005, vyhlášení proběhne v květnu 2005. *** Klub autorů literatury faktu vyhlašuje pro rok 2005 již V. ročník Ceny Miroslava Ivanova. Cena se uděluje za knihy z oblasti literatury faktu vydané v posledních třech letech. Uzávěrka je 28. února 2005. Bližší informace: Miroslav Kučera, e-mail:
[email protected], tel. 603 766 044, webové stránky:
V současné době si v naší republice vydobyl své místo skromný projekt LiStOVáNí, který si na sebe vzal neskromný úkol - představovat zajímavé, aktuální knihy, které se objevují na trhu. Vybraní autoři a jejich dílo či přímo specifická kniha je pak před diváky interpretována v podobě scénického čtení. Připravují jej členové činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Městského divadla Brno, Věra Hollá, Pavel Oubram a Lukáš Hejlík. Kontakt:
[email protected] WWW.LISTOVANI.CZ [luk]
*** Klub autorů literatury faktu vyhlašuje pro letošní rok další ročník soutěže Ceny Egona Ervína Kische. Je udělována každoročně jako mezinárodní cena autorům literatury faktu z Česka a Slovenska, nyní za knihy vydané v roce 2004. Uzávěrka je 28. února 2005. Bližší informace: Miroslav Kučera, kontakty viz Cena Miroslava Ivanova. [ev]
TANVALD (7 tis. obyv., okres Jablonec nad Nisou): U příležitosti oslav 100. výročí povýšení Tanvaldu na město, které se uskuteční v roce 2005, vyhlásila městská knihovna literární soutěž, pro mládež nad 15 let. Uzávěrka soutěže je 31. 3. 2005. (Deník Jablonecka, 26.11.2004)
HTTP://WWW.MVCR.CZ/DETEKTIV
46
LITERATURA
Místní Kultura
Zahraničí Projekt 100 vstoupil do jedenáctého ročníku
Podpis třístranné smlouvy v Naardenu
Projekt 100 se setkal v předchozích ročnících s velkou odezvou, a proto tato největší domácí akce v oblasti nekomerční kinematografie pokračuje. Organizátorem a duchovním otcem je od počátku ing. Jiří Králík, vedoucí Městských kin v Uherském Hradišti. Projekt 100 v letošním roce proběhne ve 110 kinech v ČR v termínu od 13. ledna do 30. dubna, na Slovensku pak na podzim letošního roku. Hlavním pořadatelem u nás jsou Městská kina v Uherském Hradišti, spoluorganizátorem Asociace českých filmových klubů, na Slovensku se pořádání ujme Asociace slovenských filmových klubů. K promítnutí je připraveno cekem 10 celovečerních filmů a 3 české krátké filmy. Předpokládaná návštěvnost při počtu 1500 projekcí je 100 tisíc diváků. Opět vyjde katalog v podobě novin i jako součást Filmových listů. Najdete v něm recenze všech představovaných filmů, anketu k projektu Film a škola i pozvánky na nejdůležitější filmové akce roku. Předpokládaný náklad je 150 až 200 tisíc kusů. Projekt 100 finančně podporuje Ministerstvo kultury, Státní fond ČR pro podporu české kinematografie a distribuční společnosti WB, SPI a KODAK. [ev]
Na začátku prosince 2004 byla po řadě náročných jednáních s nizozemskými partnery podepsána třístranná smlouva mezi městem Naarden, Nadací Komenského muzea v Naardenu a Muzeem Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě o spolupráci zajišťující další provoz a činnost nizozemského muzea J. A. Komenského v Naardenu, sdělila tisková mluvčí Ministerstva kultury Kateřina Besserová. Tato smlouva zajistí Památníku J. A. Komenského v Naardenu (mausolea a muzea) z finančních prostředků rozpočtu České republiky, ve smyslu usnesení vlády č. 381 ze dne 21. dubna 2004, každoročně částku maximálně do výše 2778 tis. Kč. Vláda se problematikou zabývala již v červenci 2001. Situace se vyhrotila v roce 2003 rozhodnutím rady města Naarden, že utlumí a posléze zcela zruší financování Nadace muzea Komenského, která provoz památníku dosud zajišťovala. Ministerstvo kultury připravilo obratem návrh programu finančního zabezpečení další činnosti naardenského Památníku J.A.K, který vláda schválila v dubnu 2004. V souvislosti s podpisem smlouvy dne 1. 12. 2004 v Naardenu představilo uherskobrodské muzeum demoverzi videoprojektu „Život, dílo a odkaz J. A. Komenského“, který připravuje ve vícejazyčné verzi pro projekci v Památníku. Vlastní realizaci tohoto projektu bude předcházet ještě řada dalších jednání. Naardenská nadace současně oznámila jmenování nového kurátora tamního muzea. Lze tedy s nadějí konstatovat, že provoz naardenského Památníku J. A. Komenského bude v dalších letech řádně zajištěn, odkaz Komenského nebude zapomenut ani v místě jeho posledního odpočinku a v neposlední řadě kulturní spolupráce ČR a Nizozemského království získá další hodnotnou dimenzi. [luk]
AUDIOVIZE PLZEŇ (169 tis. obyv.): Tým odborníků ze Západočeské univerzity v Plzni natočil v roce 2004 nový filmový dokument popisující kulturní památky v přírodě Plzeňského kraje. Film využije např. KrÚ k představení kraje v tuzemsku i zahraničí. (Rokycanský deník, 25.11.2004) PLZEŇ: Poslední týden v dubnu se v Plzni uskuteční 18. ročník filmové přehlídky českých filmů Finále Plzeň. Festival ve svém týdenním programu uvádí kolem 150 filmů a návštěvnost se pohybuje kolem 30 tis. diváků. V posledních 5 letech se zvýšila prestiž festivalu pozváním představitelů mezinárodních festivalů a zahraničních novinářů. (Sokolovský deník, 04.11.2004)
1-2 / 2005
ZAHRANIČÍ FRÝDLANT (8 tis. obyv., okres Liberec), HRÁDEK NAD NISOU (7 tis. obyv., okres Liberec): Pracovnice knihovny z polské Bogatynii připravila ve spolupráci s knihovnami ve Frýdlantu a Hrádku nad Nisou výstavu obrazů a fotografií. Nyní hledá další knihovny pro spolupráci a výměnu výstav a expozic. (Liberecký den, 15.11.2004)
47
Když se řekne BIBIANA… Kulturní instituce BIBIANA - mezinárodní dům umění pro děti, vznikla v roce 1987. Tuto příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je slovenské Ministerstvo kultury, najdeme v centru Bratislavy. BIBIANA je úzce svázána se světoznámým Bienále ilustrací Bratislava (BIB) i s Bienále animace Bratislava (jde o mezinárodní festival animovaných filmů pro děti - BAB). Poslání BIBIANY Instituce „podporuje rozvoj úrovně ilustrační knižní tvorby pro děti a zkvalitňování dětské literatury doma i v zahraničí, rozšiřuje možnosti pro rozvíjení a šíření umělecké tvorby pro děti v bohatém spektru druhů a žánrů, zpřístupňuje dětem umění netradičními, experimentálními formami práce. Spojuje dostupné informace, poznatky a zkušenosti a moderními způsoby, kterým dětem rozumějí, s nimi i komunikuje. Adresátem a partnerem jsou všechny děti bez ohledu na věk, národnost, vyznání, sociální i etnické postavení, děti zdravé i handicapované,“ tolik text informačního materiálu BIBIANY. Aktivity jsou směřovány na obě výše uvedená bienále a také na široce koncipované aktivity na poli výstavním a programovém. Z výstavních aktivit Během pracovních dnů patří BIBIANA především školním dětem a mládeži, a to nejen z Bratislavy, ale z celého Slovenska. O víkendech pak přicházejí celé rodiny. Během roku navštíví výstavy, ale i doprovodné programy, kolem 100 tisíc zájemců. Nejníže položené výstavní prostory ozvláštňují zachovalé oblouky původně středověkého mostu a je tady umístěna i malá scéna. Po namalovaných směrovkách pak postupujeme do dalších pater k návštěvě výstav, které se střídají zhruba po čtyřech měsících. Každá z nich má svůj děj a většinou se děti mohou aktivně zapojit – čeká je tady řada úkolů, které přispívají k povzbuzení jejich fantazie, k podnícení uměleckého cítění i zručnosti. Divadlo a vydávání publikací Studio BIBIANA pracuje od vzniku organizace, svoji nynější podobu získalo v posledních deseti letech. Nabízí divadelní představení a právě
48
tady nabyté zkušenosti vedly ke vzniku přehlídky alternativních a loutkových divadel pro děti s mezinárodní účastí Hrajeme pro vás – letos již popáté. Studio spolupracuje se studenty loutkářství, s mladými scénografy a výtvarníky. Čtyřikrát ročně vychází revue BIBIANA, jediný odborný časopis tohoto druhu na Slovensku, zabývající se problematikou umělecké tvorby pro děti. Centrum informatiky, dokumentace a knihovna Vznik knihovny spadá do roku 1987 a jejím úkolem je sledovat a soustřeďovat knihovní a informační prameny z oblasti rozvoje estetického cítění a tvořivosti dětí, šíření myšlenky krásné knihy a propagace výtvarných hodnot. Základem knihovny se staly knihy z mezinárodní výstavní přehlídky BIB, další část fondu tvoří domácí i zahraniční teoretická literatura. K dispozici jsou informační prameny z pedagogiky a psychologie dítěte, knihy zařazené na Čestnou listiny IBBY nebo oceněné v národních soutěžích. Centrum také soustřeďuje materiály a bibliografické údaje o tvůrcích, ohlasy v tisku, informace o oceněných ilustrátorech atd. Mezinárodní spolupráce BIBIANA je sídlem Slovenské sekce IBBY (Mezinárodní unie pro dětskou knihu) nevládní organizace UNESCO, pořadatelem BIB a BAB. Své výstavní aktivity prezentuje i v zahraničí – v Kanadě v rámci Měsíce slovenské kultury byly představeny loutky v programu Bylo – nebylo, pohádka o loutkářství na Slovensku. Návštěvníci výstavy mohli vidět marionety od těch nejstarších až po současné a měli možnost si sami vyrobit loutku. Eva Veselá Místní Kultura
Akce - Zajímavosti NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY Roztoky u Prahy – Středočeské muzeum JAN KUDLÁČEK – Ilustrace a obrázky, ve kterých sněží, do 27. 2. Liberec – Oblastní galerie JAROSLAV MALINA – Obrazy, kresby, scénografie, do 13. 3. Olomouc – Muzeum umění ET IN ARCADIA EGO (Historické zahrady Kroměříže), do 6. 2. Litoměřice – Severočeská galerie výtv. umění KUPKA KUPKŮ, do 6. 3. Turnov – Muzeum Českého ráje DRAHÉ KAMENY ZVĚROKRUHU, do 28. 2. Brno – Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie VÍDEŇSKÁ SECESE A MODERNA, do 27. 2. Praha – Galerie Rakouského kulturního fóra ZEMĚ – KRAJINA (mezinárodní výstava připravená rakouským časopisem KAMERA AUSTRIA), do 25. 2. Blovice - Muzeum jižního Plzeňska, zámek Hradiště PALIČKOVANÁ KRAJKA, VÝŠIVKA A PLETENINA MAGDALENY CHODOROVÉ Vernisáž: 3. 2. 2005 17.hod, do 28. 2. 2005 Ústí nad Orlicí - Městské muzeum DOBRÁ HOSPODYŇKA D. M. RETTIGOVÁ, do 6. 3. Bílina - kostel Zvěstování Panny Marie VÝSTAVA ORNÁTŮ, od 6.2. do 27.2. Chrudim - Muzeum loutkářských kultur muzejní galerie Břetislavova čp.75 Miroslav Alexa – MALOVÁNÍ O BĚHÁNÍ Vernisáž 19. ledna 2005 v 17 hodin, do 6. 3: Rokycany - Muzeum Dr. Bohuslava Horáka KLOBOUKY NAŠICH PRABABIČEK, do 27. 3. Semily - Státní okresní archiv KRAJINOU DOMOVA, do 24. 2. Praha - Maďarské kulturní středisko POZOR, PŘICHÁZÍME - (maďarská karikatura po Evropě), do 18. 2. 1-2 / 2005
Radek Pilař mezi pacienty Malíř Radek Pilař patří k Jičínu stále, i když již není mezi námi. Péčí rodiny a města Jičín byla v novém pavilonu nemocnice instalována kolekce jeho obrazů. Rozličné grafické kombinované techniky pestrých barev dobře zapadají do moderní architektury. Hlavně ale svým optimistickým laděním přináší nálady v místě marodění tolik potřebné. Neboť mistr Pilař nebyl jen tvůrcem Rumcajse a jeho blízkých. Z pestrobarevných koláží a muchláží se pohádkové postavičky rodily a teprve potom přešly v reálné podobě do knížek. Návštěvníci jičínské nemocnice si můžou onu cestu vysledovat. [proChor]
Kupte si pohled – přispějete na šindel Skanzen ve slovenském Zuberci prodal v posledních několika letech téměř 14 tisíc pohlednic, z nichž každá měla hodnotu jednoho dřevěného šindele. Podle slov správce skanzenu stála výroba jedné pohlednice jednu korunu, devět korun šlo na šindel. Skanzen oravské vesnice v Zuberci je jedním z největších a nejzachovalejších na Slovensku, tvoří jej 53 dřevěných domů pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Naštěstí je skanzen v dobrém technickém stavu, potýká se ale s menším zájmem návštěvníků a tedy i počet prodaných pohlednic je nižší. [ev] Praha – Dům u kamenného zvonu
VÝSTAVA A. HOFMAISTERA Umělec Adolf Hofmeister proslul také jako spisovatel, karikaturista, autor koláží a ilustrací. Osobně se znal s většinou soudobých umělců, hudebníky nevyjímaje a i oni se často stávali námětem jeho karikatur. Patřil mezi ně zejména Jaroslav Ježek, ale také Ervín Schulhoff a Bohuslav Martinů. A právě skladby těchto autorů zazní dne 30. ledna 2005 v doprovodném programu výstavy. Výstava potrvá do 20. 2. 2005
49
Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové Skřítkům a strašidlákům těm je hej! Většina z nich zimu spokojeně prospí a na jaře se probudí pěkně štíhlí. Ale co my, vobyčejní smrtelníci a hlavně smrtelnice. Venku řádí Ledoled s Fukéřnicí kadeřavou a bačkorová kultura nabízí televizní pohádku. V lednici „překážejí“ nasbírané bílky a večer přijdou Nováci - mlsňáci. To je ideální doba pro ukuchtění „Pokušení Zlomyslnky vnadné“. Stejně se ta hubenice Nováků bude zase vytahovat jak už je jí ta nová sukně velká. Tak ať do ní pěkně dotloustne. S pohoštěním k vínečku pomůže Sklepeník tichý.
ZLOMYSLNKA VNADNÁ
Tenhle skřítek je nadán uměním neustále měnit velikost i podobu. Jednou je to pěkná zralá, řádně vyvinutá dáma, jindy zase křehká, drobounká dívenka. Jak je to možné? Zlomyslnka má vždy podobu nějaké vaší kamarádky, která vás zrazuje od pravidelného cvičení, podstrkuje vám dortíky a čokoládičky a vede demoralizující řeči typu: „To víš holka, už nám není dvacet, lepší už to nebude!“ Nebo: „Vykašli se na dietu, co z toho života máš!“ Případně: „Aerobik, kalanetika, posilovna? To ses zbláznila, takhle si huntovat tělo! A stejně z tebe Twiggy nikdy nebude.“ A ještě sladce dodá: „Pojď, zajdeme na panáčka nebo na skleničku vínka, dáme si něco dobrého a zdrbnem chlapy, ty naše zvlášť.“ Tak to je pravá podoba Zlomyslnky. Leckdy ani sama není příliš vnadná. A když je, tím hůř. Zlomyslnice jedna zlomyslná. Pokušení ZLOMYSLNKY VNADNÉ (velké a sladké), nasekanou hořkou čokoládu, 5-6 bílků, 12 dkg moučkového cukru a vanilkový přidat můžeme i nadrobno nakrájené fíky nebo cukr, 10 dkg polohrubé mouky, 5 dkg rozpuštěkandované ovoce. Hmotu nalijeme na vymazaný ného vychladlého másla, mleté vlašské ořechy, a moukou vysypaný plech (nebo papír) a pomalu lískové oříšky, čokoláda, fíky, kandované ovoce, pečeme (sušíme). Ještě horké pocákáme čokoláčokoládová poleva, strouhaný kokos dovou polevou a můžeme posypat strouhaným Z bílků ušleháme tuhý sníh, po částech zašlekokosem nebo mletými oříšky. háme cukr a lehce vmícháme mouku, pak rozDalší zlomyslností Vnadnice je fakt, že tajli puštěné máslo. Do této hmoty se zlomyslností hlídající kamarádka si jen tak zobne a vy dobaZlomyslnky vnadné přidáváme kalorie přímo štíte zbytek plechu. No co! Hned po Vánocích, bombastické! Mleté vlašské ořechy (můžeme Novém roce, Velikonocích, dovolené…, prostě jimi nahradit část mouky), nasekané lískové oříšhned v pondělí začnu s novou, zaručeně úspěšky, v rumu namočené rozinky nejlépe Sultánky nou dietou! Kolikátou?
SKLEPENÍK TICHÝ
Maličký, tajemný a plachý skřítek z pražských sklepení. Jen velmi vzácně je ke zahlédnutí, ale často, zvláště za nočního ticha je slyšet. Tiché, pomalé klapání jeho velkého starého klíče, který používá místo hůlky se rozléhá i s ozvěnou sklepy starých domů. Vzhledem k tomu, že žije ve tmavých sklepeních je na vlhko zvyklý a nestěžuje si. Trochu ho před chladem a vlhkem chrání dlouhý tlustý kabát. Daleko víc však jeho kostem a „regmatickým“ kloubům prospívá „vnitřní mazání“, v podobě dobré pálenky nebo vínka ze zaprášené lahve. Společnost mu dělají myšky šedivky a pracovití pavoučci. Ti se také starají o jeho zchátralý a na mnoha místech spravovaný kabát. Snad každý starý pražský dům má svého Sklepeníka. Některé domy mají i dva, výjimečně i tři sklepeníky. To, když je některý starý dům zbourán a jeho sklepeník je nucen se přestěhovat do sousedního domu. I když sklepeníci dokáží procházet i těmi nejtlustšími zdmi, raději používají dveří. Za tím účelem sebou vláčejí nemalé svazky těžkých klíčů. Sklepeník bývá tak starý, jak starý je jeho dům. Prožívá se svým domem jeho slavné i smutné
50
Místní Kultura
Recepty dny, zná všechny příběhy co se v domě staly i osudy jeho obyvatel. Sklepeníci by mohli vyprávět! Ale jen málokterý vám něco poví. Proto si tak často musejí kronikáři a spisovatelé vymýšlet. TOPINKY SKLEPENÍKA TICHÉHO a zdobíme půlkami ořechů, případně kuličkami Krásně plesnivě prozelenalou Nivu nastrouháhroznového vína. A znovu požádáme o pomoc te na jemném struhadle, našleháte s majolkou Sklepeníka tichého. Tentokrát o dobré červené. dohladka (můžete použít i el. šlehač) a přidáte Pokud nemáte Sklepeníka, pak musíte čepovat mleté vlašské ořechy a nešetříte. Pak požádáme z vlastních „sklepů“. Sklepeníka o krajíc chleba co mu čouhá z jeho K číšce dobrého vínka nebo ke korbelíku pěnivépláště. Pravda, jeho jeden malý krajíček by pro ho piva patří něco slaného. Nemusí to být vždy partu kamarádů asi nestačil a tak šáhneme i do jen kupované slané buráky či tyčinky a ostatní vlastní kapsy. Můžeme použít i plátky veky nebo přebohatá nabídku hypersupermarketů. Pravda, tmavého toustového chleba. Připravíme si tovysypat pytlík slaného na misku je určitě rychpinky, ale raději bez tuku v toustovači. Studené, lejší, ale tohle drobení také nedá tak moc práce jen mírně opečené topinky potřeme pomazánkou
ČÍŠKOVÁ A KORBELÍK
Docela malá hospodská strašidýlka, která se jako nic vejdou do číše na víno. Rozverní filutové, kteří si nenechají ujít žádnou příležitost k provozování lumpáren a taškařic. Nejraději obývají vinárničky a hospůdky ve starých sklepech. Vlhké a mírně zatuchlé „klíma“ jim jde náramně k duhu. Některé druhy Číškových a Korbelíků bývají kapánek vlezlé Číšková a Korbelík a připodrzlé. Klidně vám vlezou do vaší číšky nebo do vašeho korbelíku a ochutnávají a ochutnávají a ochutnáááá…. až docela spokojeně zadřímnou s kebulkou na stole nebo přímo na vaši ruce. Když se prochrupnou, začnou se zase věnovat své záškodnické činnosti. Chudák host, který nemá o existenci tohoto druhu skřítků ani ponětí, pak zmateně prchá z těchto pohostinných míst v domnění, že notně přebral a že je nejvyšší čas začít s intenzivní léčbou svého alkoholismu. Chudák host totiž netuší, že neviděl přerostlé bílé myšky, ale žertující bandu rozverných skřítků. I když se obávám, že zjištěním, že se jedná o skřítky, by se hostovi příliš neulevilo. Hostinští a vinárníci nejsou zrovna nadšeni přítomností Číškových a Korbelíků, domnívají se, že jim odhánějí hosty a tím i šidí jejich prkenice. To je nespravedlnost a strašidýlka to moc mrzí. Naopak jsou hosté, a není jich málo, kteří přítomnost skřítků vítají jako příjemné rozptýlení a milou společnost.Velmi často je pak pohostí kapkou moku a nějakým tím dobrým soustem. DROBENÍ ČÍŠKOVÉ A KORBELÍKA Mražené plátky listového těsta (cca 15x7cm) rozsypané na vále. Ty prý jsou nejlepší. Kulatým mám v mrazáku v dostatečné zásobě. Stačí rozlorádýlkem (je to rychlejší než nožem) nakrájím žit na vál, potřít rozšlehaným vajíčkem a posypat na proužky, naskládám na pečící papír a peču tím co dům dá. Strouhaný sýr, kmín, grilovaní v předehřáté troubě. Do mlsné papuly doporučukoření, paprika, sezamové semínko hrubá sůl… ji strkat vcelku, protože jako každé listové těsto na ty poslední pak všechno dohromady co zbylo je to „drobení“. 1-2 / 2005
51
OSLAVA TANCEM Koncert k životnímu jubileu choreografky
Jiřiny Mlíkovské Neděle 13. února 2005 v 19.00 hod. DIVADLO KOMEDIE Praha 1, Jungmannova 1 Účinkují soubory: BUFO Praha HRADIŠŤAN Uh. Hradiště MLADINA Plzeň VYCPÁLKOVCI Praha s muzikou ROZMARÝNEK
Vstupenky v pokladně divadla: 224 222 734 Pondělí – pátek:
12.00 – 19.00 hod.
