Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

6 2005

Ceny Ministerstva kultury Granty nadace OF Malá sonda do kultury Plzeňského kraje Olešnice z Vesnice roku městem Plumlovská přehrada se rozezní Co v hlíně vytvořím, to prostě je Rozhovor s nevidomou umělkyní Mariannou Jánošíkovou - Machalovou Tradiční lidová umělecká výroba Divadlo, kde je loutka alfou i omegou Nová evropská města kultury

Ročník XV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 6. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2

Obsah

Ceny Ministerstva kultury .......................3-4 Vazby mezi weby ....................................... 9 Litomyšlská knihovna .............................. 11 Malá sonda do kultury Plzeňského kraje ..................................... 13 Olešnice – z Vesnice roku městem ......... 17 Kino Eden v Plzni .................................... 21 Plumlovská přehrada se rozezní ............. 24 Co v hlíně vytvořím, to prostě je .............. 25 Tradiční lidová umělecká výroba ............. 27 Litomyšlský zámek nejen v zajetí hudby ................................ 30 Divadlo, kde je loutka alfou i omegou ...... 32 Svátek hudby se v ČR neujal .................. 35 Výtvarné umění v Litomyšli ..................... 37 Nová evropská města kultury .................. 39 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové .................................... 43 Příloha: Kroniky opět, nikoliv však naposledy a ještě pár drobností... (PhDr. A. Mockovčiaková)

Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: 234 092 866, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Na titulní straně: Dílo nevidomé umělkyně Marianny Jánošíkové – Machalové Uzávěrka dvojčísla 7-8/2005 – 17. 5. 2005 Uzávěrka čísla 9/2005 – 22. 8. 2005 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

Místní Kultura

Obecná problematika Slovo úvodem

Vyšla jsem si v sobotu za kulturou. Mým cílem byl gotický kostel sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici v Praze 2. Ve Foerstrově síni se konal koncert, který uváděla společnost zasvěcená skladateli J. B. Foerstrovi. Společnost působí na dobrovolnické bázi, lidé v ní pracují bez nároku na jakýkoli honorář. Z velmi nízkého vstupného a grantu hradí pronájem sálu, ladění a opravy klavíru, inzerci a další nejnutnější výdaje. Tři mladé a nadějné umělkyně byly skvělé, jenže jsem se nemohla soustředit. Můj zážitek kalil technický stav objektu. Hlavou se mi honily úvahy, kdy asi naposledy se tady něco opravilo (pominu-li moderní a do historického objektu nevhodné osvětlení), jak dlouho to ještě v tomto stavu vydrží a o kolik se prodraží případná rekonstrukce. Od promáčeného stropu jsem nemohla odtrhnout oči, leda když přelétly k popraskaným zdem. A navíc mě děsila představa, že se naplní předpověď a začne pršet. Pro účely tohoto článečku jsem nezjišťovala, kdo je vlastník, ale najednou se mi zdálo, že stav památky je vizitka nás všech a vzpomněla jsem si na „porcování mědvěda“. Pro ty, kteří nevědí, co to je, připomínám, že naši poslanci každý rok při hlasování o rozpočtu zcela nesystematicky rozdělují asi 1 miliardu korun. Peníze používají k osobním cílům, tj. ke svému zviditelnění, k tomu aby se odvděčili ve svých regionech za zvolení a získali body do voleb dalších. I když jedna miliarda asi zásadně neovlivní kýžené jedno procento ze státního rozpočtu pro kulturu, i když nepovažuji akt porcování medvěda za správný, napadlo mne, že než šelma zdechne, mohla by jít celá do kultury. Místo sportu, který si snadněji získává sponzory, místo obecních škol, které někdy stojí stranou zájmu proto, že se budují radnice palácového typu, místo nefungujících aquaparků... Ludmila Kučerová Omluva: V minulém čísle jsem na tomto místě chybně napsala jméno primátora hl. města Prahy Pavla Béma. Panu primátorovi i čtenářům se za toto nedopatření omlouvám. Ludmila Kučerová 6 / 2005

Ceny Ministerstva kultury v roce 2005

v oborech zájmových uměleckých aktivit (dle Nařízení vlády č. 5/2003) Cena za divadelní a slovesné aktivity bude udělena Vlastimilu O n d r á č k o v i za celoživotní přínos pro rozvoj amatérského divadla. Cena bude předána na 75. ročníku Jiráskova Hronova v termínu 5. – 13. 8. 2005 v Hronově nebo na festivalu amatérského divadla „Krakonošův podzim“ ve dnech 15. – 22. 10. 2005 ve Vysokém nad Jizerou. Cena za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru bude udělena Josefu R e ž n é m u za jeho celoživotní přínos pro rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru. Cena bude předána na 60. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici ve dnech 23. – 26. 6. 2005. Cena za hudební aktivity bude udělena PhDr. Jaroslavě M o d r o c h o v é za její celoživotní přínos pro rozvoj sborového umění. Cena bude předána na 48. ročníku Mezinárodního festivalu sborového umění ve dnech 24. – 26. 6. 2005 v Jihlavě. Cena za dětské estetické aktivity bude udělena sbormistru Čestmíru S t a š k o v i za celoživotní přínos v oblasti dětských uměleckých aktivit. Cena bude předána na Celostátní přehlídce dětských školních pěveckých sborů v Českém Krumlově ve dnech 3. – 5. 6. 2005. Cena za audiovizuální a výtvarné aktivity bude udělena Karlu N o v o t n é m u za celoživotní přínos k rozvoji amatérského filmu. Cena bude předána na Celostátní soutěži neprofesionální filmové tvorby v Ústí nad Orlicí ve dnech 16. – 18. 6. 2005.

3

Ministerstvo kultury oznamuje, že k 28. říjnu budou uděleny:

Ceny Ministerstva kultury

Za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury

pro rok 2005

Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury se uděluje k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v těchto oblastech. Návrhy na udělení ceny mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na adresu Ministerstva kultury, a to nejpozději do 30. června 2005. Informace o náležitostech podání návrhu najdete na internetové adrese Ministerstva kultury:

WWW.MKCR.CZ,

případně na odboru umění a knihoven Ministerstva kultury, tel. 257 085 202. Informace o průběhu a výsledcích předchozích ročníků najdete na WWW.DIVADLO. CZ/CENYMKCR.

MK informuje Ministerstvo kultury prostřednictvím tiskové mluvčí K. Besserové informuje o aktuální situaci národní kulturní památky Babiččino údolí v Ratibořicích. Vzhledem k tomu, že vlastník nemovitostí (společnost PODZÁMČÍ, tč. v likvidaci) hrubě zanedbával péči o objekty, došlo k devastaci a téměř ke zničení tzv. Panského dvora, Panského hostince, Panklovny (Ratejny) a původní hospodářské a obytné budovy v areálu zámku. MK využilo předkupního práva na přednostní koupi národní kulturní památky a podle zákona o státní památkové péči zajistilo v r. 2004 na náklad vlastníka (v současnosti zastoupeného likvidátorem) nejnutnější stavebně technická opatření, která zabránila bezprostřednímu zániku zmíněných čtyř budov. Jednání o zápisu do katastru nemovitostí bylo přerušeno vzhledem k existujícímu soudnímu sporu o určení vlastnictví s rodinou Schaumburg-Lippe a jeho ukončení je závislé na rozhodnutí příslušného soudu. Ostatní objekty v Babiččině údolí, které jsou v majetku a péči státu, jako Staré bělidlo, mlýn a zámek jsou naopak ve velmi dobrém stavu. [luk]

4

Vydavatelům zpravodajů měst a obcí Všichni vydavatelé periodického tisku, tudíž i zpravodajů obcí a měst, jsou povinni dodržovat zákon čís. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). Vydavatel musí ohlásit na Ministerstvu kultury (MK) záměr o vydávání periodika, a to 30 dní před jeho zahájením. Do 15 dnů pak MK přidělí evidenční číslo, které vydavatel musí spolu s dalšími povinnými údaji uvádět v tiráži. V řadě periodik jsou zveřejněny velmi užitečné údaje − internetová adresa časopisu a e-mailová adresa redakce. Tiskový zákon dále ukládá povinnost zasílání povinných výtisků a jedním z adresátů je Ministerstvo kultury. V současné době dochází 1100 zpravodajů obcí a měst, z nichž cca polovina udává svoji internetovou adresu. Vzhledem k tomu, že v ČR existuje přes 6000 obcí, předpokládáme, že je celá řada dalších zpravodajů, které nejsou na MK zaregistrované. Menší procento asi tvoří ta periodika, která sice vydavatel zaregistroval, ale zapomíná posílat povinné výtisky. Apelujeme na ty, kteří neplní tiskový zákon a nezasílají povinný výtisk na Ministerstvo kultury, aby zjednali nápravu. Řada vydavatelů posílá jak povinný výtisk na MK, tak i do Národního informačního střediska pro kulturu (dříve IPOS). Původně tyto výtisky sloužily jako výměna za časopis Místní kultura. Vzhledem k tomu, že od začátku minulého roku jsme od „výměn“ ustoupili, prosíme všechny tyto vydavatele, aby již neposílali výtisk svého zpravodaje na adresu NIPOSu ani Místní kultury, neboť nám všechny zpravodaje (povinné výtisky) předává MK. Jana Radová Vedoucí útvaru CIK-NIPOS Místní Kultura

Obecná problematika Starostové odmítli novelu zákona o střetu zájmů Ve čtvrtek 21. 4. 2005 se konal XII. celostátní kongres starostů a primátorů České republiky. Připravil jej Svaz měst a obcí ČR na brněnském Výstavišti v rámci rozvojových a stavebních veletrhů. Jedním z bodů programu byla novela zákona o střetu zájmů. Starostové v souvislosti s ní nejvíce kritizovali skutečnost, že jejich zastupitelstva by měla přijít o vedoucí pracovníky příspěvkových organizací, například ředitele škol či kulturních zařízení. Nikoli ojediněle zazněla slova o anarchii, o tom, že novela je paskvil, který je potřeba ignorovat. Někteří přítomní argumentovali, že příspěvkové organizace nelze klást na roveň podnikatelským subjektům. Jiní účastníci debaty však upozorňovali na to, že nelze beztrestně porušovat zákony. Roli bezvýhradného obhájce normy převzal poslanec Miloslav Kala, který ji předložil: „Střet zájmů je objektivní úkaz. Nikdo, kdo se dostal do politiky, nebyl nepopsaným listem. Naše novela je pouze zábradlím na schodišti, které má zabránit pádu,“ vysvětlil. Výstupy z Kongresu budou tvořit podklad pro jednání Sněmu Svazu měst a obcí ČR, který se sejde 26. a 27. 5. ve Žďáru nad Sázavou. Na něm budou delegáti diskutovat o největších problémech měst a obcí s čelnými politiky, mimo jiné i s prezidentem ČR V. Klausem. [luk]

Hejtman apeluje na ministra kultury Hejtman Moravskoslezského kraje ing. Evžen Tošenovský se obrátil na ministra kultury Pavla Dostála ve věci zápisu národní kulturní památky Důl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Letos v únoru rada doporučila k zápisu do Seznamu „Industriální soubory v Ostravě“. Hejtman kraje v dopise ministra informuje o svém znepokojení, že k budoucímu využití Dolní oblasti Vítkovic dosud nebyl zpracován žádný relevantní projekt, který by kromě navrhovaného využití jednotlivých objektů přinesl i konkrétní vyčíslení nákladů na úvodní investice, spojené se zpřístupněním areálu veřejnosti, a na následný provoz. Hejtman kraje proto ministra kultury upozorňuje, že pokud se ministerstvo nezaváže pokrýt ročně částku 100 mil. Kč, zasadí se o to, aby výše jmenovaný soubor nemovitostí na Seznam světového dědictví UNESCO zapsán nebyl. Tisková zpráva/luk 6 / 2005

Podporuje kraj kulturu dostatečně? Otázka by mohla samozřejmě znít v množném čísle, tedy podporují kraje kulturu dostatečně? V minulém čísle jsme upozornili na otevřený dopis (z konce roku 2004), ve kterém vyjádřil nespokojenost s podporou kultury ze strany Jihočeského kraje Josef Brůček, předseda občanského sdružení Tatrmani se sídlem v Sudoměřicích u Bechyně a ředitel bechyňského kulturního domu (dopis najdete na WWW. MISTNIKULTURA.CZ). Prosí v něm hejtmana, aby použil svého vlivu k větší podpoře kultury z krajského rozpočtu. Proto jsme se obrátili na odbor kultury Jihočeského kraje s otázkou, zda pro letošní rok počítá s větší podporou „živé kultury“, tzn. spolků, sdružení a akcí regionálního významu, a jak tuto oblast podporoval v minulosti. Odpověděla Nora Havlíčková z odboru kultury: „Kulturu, respektive „živou kulturu“, jak jste ji označila, podporuje Jihočeský kraj od samého začátku svého vzniku v roce 2001. Nad grantovou politikou převažuje forma příspěvků (granty se ve větší míře týkají památek a cestovního ruchu). V uplynulých letech (2001 − 2004) podpořil Jihočeský kraj živou kulturu celkovou částkou 10 005 tis. Kč. Několik vybraných akcí získalo zároveň „Záštitu hejtmana Jihočeského kraje“, která má formu morální (tzn. přítomnost hejtmana na akci, příp. jejím zahájení) či finanční podpory.

5

Rok 2005 a podpora kultury: 1) Granty − pomineme-li podporu památek, bude v dubnu vyhlášen grant Podpora činnosti jihočeských kulturních subjektů (k dispozici celkem 2300 tis. Kč); cílový stav projektu je charakterizován zlepšením podmínek kulturních jihočeských subjektů v oblasti realizace, inovace, rozvoje a údržby jihočeských expozic, pořádání seminářů a školení; tento grantový program předpokládá přijetí řady malých projektů s dotací do 200 tis. Kč. 2) Příspěvky − vedení Jihočeského kraje v těchto dnech hledá cestu a možnosti vyčlenění financí pro oblast kultury právě na tuto formu podpory (pokud k tomu dojde, mohly by být vypsány letos v květnu). Informace najdou zájemci na WWW.KRAJ-JIHOCESKY.CZ, případně mohou kontaktovat pracovnice odd. kultury a cestovního ruchu − paní Jitku Stiborovou (tel. 386 720 270; mail: [email protected]) či paní Alenu Janků (tel. 386 720 532; mail: [email protected]). Se stížností pana Brůčka z Bechyně jsme seznámeni, a svým způsobem ji snad i chápeme, ale souhlasit s ní rozhodně nemůžeme. Finanční rozpočet Jihočeského kraje je omezený, a musíme tedy logicky vycházet z toho, kolik prostředků je z něj uvolněno právě pro kulturu. Bohužel skutečnost je taková, že kultura není zdaleka jedinou oblastí, kde se financí nedostává. Jsme však přesvědčeni, že i v této komplikované situaci se snažíme pro kulturu udělat v rámci zmíněných možností maximum. Bylo by jistě přínosné, kdyby se o tuto záležitost mohlo více zasadit také Ministerstvo kultury.“ Ludmila Kučerová

6

Financování kultury nemůže být pouze z obecních pokladen Na webových stránkách Českých Budějovic: WWW.C-BUDEJOVICE.CZ jsme k výše uvedenému tématu přečetli: Z jednání dne 4. 4. 2005, zaměřeného na financování a správu profesionálního živého umění, které se za účasti zainteresovaných osob konalo v Liberci, jednoznačně vyplynulo, že současný systém financování například divadel je naprosto neúnosný. „Realitou je, že obcím se už nedostává finančních prostředků. Od roku 1992, kdy ze státního majetku přešla divadla ve většině případů pod správu obcí bez jakéhokoliv finančního přispění, jsou už obecní kasy téměř vyčerpané,“ říká k situaci primátor Miroslav Tetter s tím, že existuje představa o vytvoření konsilia, které se pokusí nastavit parametry financování této profesionální kultury. Financování by mělo být adekvátní a ze tří zdrojů, od státu, kraje a obce. Primátor Tetter, který se společně s náměstkyní Vlastou Bohdalovu, do jejíhož rezortu právě kultura spadá, shodují, že pracovní skupina složená z představitelů Ministerstva kultury, krajů a obcí musí vzniknout v co nejkratší době. „Pravidla spolufinancování musí být na základě společenské dohody striktně dána a také dodržována. Bývá zvykem, že si politici občas berou kulturu jaksi za vlastní, slibují, jak ji budou podporovat, ale praxe ukazuje, že se jedná spíše o nenaplněné proklamace,“ dodává náměstkyně Vlasta Bohdalová.

Města už na financování kultury nestačí

V dubnu proběhla v Liberci konference s mottem financování a správa profesionálního umění. Organizátorem byla Asociace profesionálních divadel spolu s Asociací symfonických orchestrů. Akce se zúčastnila řada divadel, zejména vícesouborových, která nejcitelněji pociťují nedostatek finančních prostředků, nechyběli ani zástupci samosprávy krajů, měst a obcí, které jsou zřizovateli divadel či hudebních těles. Náš stát podporuje kulturu a umění pouze půl procentem ze státního rozpočtu, zatímco v zemích Evropské unie jde o více než dvojnásobek. Patnáct let po revoluci stále neexistuje systém vícezdrojového financování a právě zmíněná konference měla iniciovat vznik pracovní skupiny, která by se touto tematikou zabývala. [ev] Pozn.: O setkání v Liberci budeme více informovat příště. Místní Kultura

Granty NADACE OB�ANSKÉHO FÓRA

vyhlašuje své grantové programy pro rok 2005:

JIŽ 10. RO�NÍK GRANTOVÉHO PROGRAMU

OPOMÍJENÉ PAMÁTKY

Smyslem programu je podpo�it záchranu opomíjených památek v �eské republice prost�ednictvím ob�anských iniciativ. O grant si mohou zažádat pouze právnické osoby za p�edpokladu, že prokáží ob�anskou iniciativu p�i pé�i o památku. (Nap�. regionální nadace, ob�anská sdružení, farnosti. Rozpo�tové a p�ísp�vkové organizace musejí prokázat svojí finan�ní spoluú�ast minimáln� 50 %). P�ihlášené projekty se musí realizovat v roce 2006! Nelze žádat o grant znovu na již podpo�ené projekty z minulých let! Výše poskytnutého grantu je maximáln� 50 000 K�. Došlé žádosti bude posuzovat odborná porota podle t�chto kritérií: a) míra ob�anské iniciativy b) historická hodnota památky c) naléhavost oprav d) kvalita a odbornost p�ipraveného projektu

JIŽ 10. RO�NÍK GRANTOVÉHO PROGRAMU

PAMÁTKY A ZDRAVÍ

V tomto programu mohou zažádat o grant ob�anská sdružení, obecn� prosp�šné spole�nosti, nadace a nestátní zdravotnická za�ízení se zam��ením na zdravotní a sociální pé�i, která provozují nebo cht�jí provozovat svoji �innost v budovách s charakterem kulturních památek. P�ihlášený projekt musí p�isp�t ke zlepšení prost�edí a životních podmínek osob, kterých se tato �innost týká. Ú�astníky grantového programu nemohou být rozpo�tové ani p�ísp�vkové organizace. P�ihlášené projekty se musí realizovat v roce 2006, a to pouze v objektech, které jsou zapsány v Úst�edním seznamu nemovitých kulturních památek, a s jejichž obnovou nebo úpravou bude projekt p�ímo spojen. V programu Opomíjené památky budou na granty použity výnosy z prost�edk� Nada�ního investi�ního fondu, které Nadace Ob�anského fóra získala ve výb�rovém �ízení v r. 1999, 2002, 2003 a 2004.

Uzáv�rka pro p�íjem žádostí je 24. �ervna 2005 do 14 hodin - rozhodující je datum odeslání! Výsledky budou vyhlášeny do 31. �íjna 2005. Formulá�e p�ihlášek jsou na našich internetových stránkách, nebo je zájemc�m zašleme za ofrankovanou obálku v hodnot� 10 K�. Informace: Nadace Ob�anského fóra, Hálkova 1406 / 2, 120 00 Praha 2, Tel. 224 941 305 - 07 [email protected]

www.radio.cz/nadace-of/

TISKOVÁ ZPRÁVA

6 / 2005

Praha, 10. 3. 2005

7

Na peníze dosáhnou i malé subjekty

Vzniká seznam míst veřejného přístupu k internetu

Přes sto žadatelů se uchází o dotaci v rámci čtyř grantových schémat vyhlášených Moravskoslezským krajem. Na peníze dosáhnou i drobní podnikatelé nebo menší instituce. Na spolufinancování se přímo bude podílet kraj. Celkem 111 návrhů na financování akcí čtyř grantových schémat (dále jen GS) v rámci evropského Společného regionálního operačního programu (dále jen SROP) bylo doručeno ke dni 16. března 2005 na krajský úřad Moravskoslezského kraje. Celkově je připraveno 192 mil. z pokladny EU a dalších 63 mil. Kč poskytne z vlastního rozpočtu kraj. Výše dotace z veřejných zdrojů (EU, státní rozpočet, kraj) se mohou pohybovat od 50 až do 100 procent nákladů. „Důraz je kladen na vytvoření nových pracovních příležitostí – největší balík peněz i nejvíce žádostí je v rámci schématu Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji 2004,“ upřesnil náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj Pavel Drobil. Zastupitelstvo kraje by mělo o doporučení akcí k realizaci rozhodovat v červnu. Jednotlivá GS jsou zaměřena na podporu širokého spektra aktivit, které vycházejí z potřeb samotného kraje, a jsou připravena v souladu s prioritami a opatřeními SROP. [luk]

Na internetové adrese WWW.VEREJNYINTERNET.CZ vzniká databáze míst veřejného přístupu k internetu. Tato informace byla prezentována na tiskové konferenci k zakončení akce „Březen – měsíc internetu“ představiteli Ministerstva informatiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a BMI sdružení. Cílem jejich společného projektu Veřejný internet je soustřeďovat informace o zařízeních nabízejících veřejný přístup k internetu a zpřístupňovat je tak, aby se dalo snadno zjistit, kde se tato místa nacházejí a jaké služby nabízejí. Údaje z této databáze bude přebírat Adresář Portálu veřejné správy a doplní o ně informace o obcích v ČR. Místem veřejného přístupu k internetu se míní jakékoli zařízení (knihovna, úřad, kavárna, informační středisko, hotel atd.) umožňující veřejnosti přístup k internetu, a to zdarma nebo i za úplatu. Může jít o veřejného i soukromého poskytovatele. „Počet míst s veřejným přístupem k internetu na 1000 obyvatel patří ke sledovaným ukazatelům, podle kterých posuzuje Evropská komise úroveň informační společnosti v jednotlivých členských zemích EU. Česká republika si v tomto směru nevede špatně,“ uvedl Martin Boka z Ministerstva informatiky a dodal „Mezi novými členskými zeměmi zaujímá třetí místo za Estonskem a Maltou. Ke zlepšení její pozice ještě přispěje právě probíhající Projekt internetizace knihoven, na základě kterého připojí Ministerstvo informatiky do konce roku 2006 k internetu na 4000 knihoven.“ Podle knihovního zákona by měly být připojeny k internetu do konce příštího roku všechny veřejné knihovny, nyní tuto povinnost splňuje přibližně 2500 knihoven a jejich poboček. Databáze na www.verejnyinternet.cz se začíná plnit právě v těchto dnech. Údaje o svém zařízení do ní může vložit každý poskytovatel místa veřejného přístupu k internetu. Po zaregistrování obdrží zdarma výraznou samolepku Veřejný internet o formátu A4, jíž si může označit své zařízení, a vizuálně tak na ně upozornit veřejnost. Kontakt: Jaroslav Winter, BMI sdružení, tel. 234 602 267, 775 224 777, [email protected] Tisková zpráva/luk

GRANTY, PŘÍSPĚVKY KOSTELEC NAD ORLICÍ (6 tis. obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): Město Rychnov nad Kněžnou vyhlásilo 2 grantové programy, z nichž první nese název Podpora neprofesionálních kulturních aktivit. Je určen na podporu nestátních kulturních organizací či sdružení v oblasti hudební, literárně-dramatické, výtvarné, fotografické a taneční. Z rozpočtu města bylo pro tyto účely vyčleněno 100 tis. Kč. (Veřejná správa, č.14, 2005)

8

Místní Kultura

Informatika

Vazby mezi weby veřejných knihoven a obcí

Možná se shodneme na tom, že informace nás zahlcují a je problém je utřídit a uchovat. Určitou nadhodnotou k zásobě informací jsou jejich souvislosti. A právě k tomuto problému směřuje následující studie, zabývající se propojením webových stránek obcí a knihoven vzájemnými odkazy. Jejím autorem je Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí n. L., který ji prezentoval na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 5. 4. v Hradci Králové. Stránky veřejných knihoven

Obecní knihovny

- Poskytují informace o tom, kde se knihovna nachází, jak má otevřeno, jaké akce pořádá, jaké služby poskytuje (viz též ceník), jaké dokumenty pomocí online katalogu zveřejňuje, odkazy na zajímavé stránky apod. - Přibývají na nich elektronické služby: rezervace a prodlužování výpůjčky dokumentů, předregistrace, navržení deziderat, upozornění na vrácení dokumentu, služba Ptejte se knihovny aj. Počet českých veřejných knihoven s vlastními webovými stránkami 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

61

102

157

220

295

370

437

Které knihovny mají své stránky? - Všechny knihovny v obcích nad 13 tisíc obyvatel (kromě Krupky a Zábřehu) mají informačně bohaté stránky. - Rovněž i řada knihoven v menších obcích (např. v obci Bílá na Liberecku, kde žije jen 600 obyvatel). - Velké knihovny vlastní doménu 2. řádu, menší knihovny využívají stránky obce, města. Seznam obecních a městských knihoven, které mají na hlavní stránce odkaz na stránky obce (města) skrytý pod znakem města Horšovský Týn, Litovel, Olomouc (MěK), Orlová, Slaný, Strakonice, Šumperk, Třinec. Pozn.: Na stránce knihovny v Trutnově a ve Vrbnu pod Pradědem je sice znak města, ale není to odkaz na městské stránky. 6 / 2005

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

1

1

7

19

40

89

110

Seznam obecních a městských knihoven, které mají na hlavní stránce slovní odkaz na stránky obce (města) Blansko, Boskovice, Česká Třebová, Chodov, Karlovy Vary, Litoměřice, Mariánské Lázně, Nová Paka, Nové Veselí, Nový Jičín, Velké Meziříčí, Všenory. Pozn.: Řada dalších knihoven má odkaz na stránky města v nabídce Odkazy, k němuž se musí zájemce „proklikat“. Dobré příklady Havířov – o havířovské knihovně se návštěvník magistrátních stránek dozví nejen pod odkazem „Instituce a úřady“, ale i v nabídce „Kultura a sport“ a „Informační servis“.

Jičín – podle autora studie A. Brožka se v tomto směru dostali nejdál jičínští knihovníci. Ale to už si můžete sami ověřit na webové stránce HTTP://KNIHOVNA.JICIN.CZ. [luk]

9

Rokování o „síti“

Jak jsme předem avizovali, konal se ve dnech 4. – 5. dubna v Hradci Králové už 8. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě, kterou tradičně pořádala společnost Triada s dalšími partnery. Zaregistrovalo se přibližně 2 tisíce účastníků z 26 zemí a kapacita hradeckého kongresového centra Aldis byla téměř vyčerpána. Prestiž konferenci dodalo vystoupení ministrů Vladimíra Mlynáře, Jiřího Paroubka, Františka Bublana, Libora Ambrozka, eurokomisaře Vladimíra Špidly či zástupce ředitele Mezinárodního visegrádského fondu René Kubáška, ale i mnoha dalších. Zúčastnil se jí také velvyslanec USA v ČR Wiliam Cabanis. Záštitu nad akcí převzal premiér Stanislav Gross a ministr informatiky Vladimír Mlynář. Všichni, kteří si do Hradce našli cestu, měli možnost vyslechnout přednášky a diskuse o obrovské škále témat a zapojit se do nich. Již tradičně byla tato konference místem, kde se vyhlašovali vítězové různých soutěží od Českého zavináče po Zlatý erb. Dobrou příležitost k setkání a výměně názorů zde našlo mnoho primátorů, starostů, úředníků, knihovníků nebo šéfredaktorů obecních časopisů. Právě jednání pracovních skupin pro posledně jmenované se naše redakce zúčastnila. Redaktoři obecních zpravodajů diskutovali o technických záležitostech, personálním obsazení, o zpoplatnění inzerce, distribuci, dodržování zákona o ochraně dat a dalších. Stěžejním tématem bylo propojení časopisu s webovými stránkami obce (toto téma dominovalo i jednání knihovníků, viz níže). V diskusi padla také zásadní otázka, zda se má časopis přednostně líbit starostovi nebo čtenářům a problematika „cenzury“ ze strany vedení obce. Referát z jednání sekce pro knihovníky přinášíme na str. 9. [luk]

10

Soutěž O nejhezčí krajkový obal na knihu Hanse Ch. Andersena Vloni v říjnu u příležitosti Týdne knihoven vyhlásila Městská knihovna Sedlčany spolu s dalšími partnery celorepublikovou soutěž O nejhezčí krajkový obal na knihu Hanse Christiana Andersena. Akce navázala na obdobnou soutěž O nejhezčí krajkovou záložku do knihy, při které byla prioritou propagace české krajky a českých knihoven. Tento cíl naplnily obě soutěže bezezbytku. Vzhledem k tomu, že se sešlo 102 krásných obalů a byla by veliká škoda neukázat je veřejnosti, vznikla putovní výstava s první zastávkou v Národní knihovně v Praze. Odtud poputuje do Brna a dále po celých Čechách. Své putování pak obaly, alespoň ty opravdu krajkové, ukončí v Dánsku v muzeu H. CH. Andersena. Nezbývá než popřát, aby se práce našich výtvarníků líbila… Závěrem je třeba zdůraznit, že celá soutěž by se neobešla bez sponzorů. Dík patří firmě NOVASOL, občanskému sdružení KRAJKA, Svazu knihovníků a informačních pracovníků a v neposlední řadě i velvyslanectví Dánského království v České republice. Výsledky najdete na WWW.MISTNIKULTURA.CZ [luk] KNIHOVNY NOVÉ STRAŠECÍ (5 tis. obyv., okres Rakovník): Nové Strašecí si v r. 2003 připomnělo 500. výročí svého povýšení na město a hned v roce následujícím tamní knihovna oslavila 140. výročí svého vzniku. Na počátku byla knihovna místního Čtenářského spolku, kterou spolek po r. 1919, kdy byl schválen první knihovní zákon, jež ukládal obcím a městům zřizovat knihovny, propůjčil městu a učinil přístupnou všem občanům. Knihovna nepřerušila činnost ani v průběhu 2. světové války. Pak přišly různé změny a knihovna se několikrát stěhovala. Na svém současném místě sídlí od r. 1964, v r. 1973 v ní vzniklo samostatné dětské oddělení. Do budoucna má od svého zřizovatele slíbeno přestěhování do větších prostorů s moderním vybavením, studijním koutem, pracovištěm internetu a větším skladem. V loňském roce měla ve fondu 32 017 svazků knih, 872 registrovaných čtenářů (z toho 336 dětí) a zaznamenala celkem 10 234 návštěv a 35 244 výpůjček. Od r. 2000 je vybavována moderní výpočetní technikou (celkem 6 PC, z toho 3 pro veřejnost), finanční prostředky získává pomocí grantů Ministerstva kultury se spoluúčastí města. Používá automatizovaný výpůjční systém LANIUS, návštěvníci tu hojně využívají internetu. (Čtenář, č.3, 2005)

Místní Kultura

Informatika

Litomyšlská knihovna spoluvytváří kulturní klima V historickém domě v centru města najdeme Městkou knihovnu, příspěvkovou organizaci zřizovanou od roku 2003 městem. Podílí se na kulturním životě, připravuje řadu aktivit pro žáky všech stupňů škol i programy určené dospělým. Litomyšl byla mezi prvními osmi městy, která reagovala na výzvu Vojtěcha Sedláčka z roku 1818 k založení knihovny. První půjčovna (převážně německy psaných knih) vznikla v knihkupectví Jana Veselíka. V té době existovaly i spolkové knihovny, z nichž největší patřila Řemeslnické besedě. Veřejná knihovna pro všechny vrstvy obyvatel byla díky sbírce knih a tomu, že se získaly potřebné finanční prostředky a vhodné prostory, otevřena až v roce 1891. Od 70. let 20. století spadala pod Okresní knihovnu ve Svitavách. O spolupráci knihovny a škol Dětské oddělení pořádá (kromě klasických informačních lekcí) každý měsíc výtvarné a literární soutěže. Vybrané výtvarné práce jsou vystavovány v prostorách zařízení. Každý měsíc se koná literární soutěž zaměřená na knižní novinky pro mladší a starší dětské čtenáře. K dobré spolupráci přispívají i dvakrát ročně pořádaná setkání se zástupci škol, při nichž se učitelé dovídají o všech akcích, které knihovníci připravují. Pokračuje i spolupráce se zdejší Střední pedagogickou školou, jejíž studenti zde mj. nacházejí potřebnou pedagogickou literaturu. Na webových stránkách se mohou žáci i studenti seznámit s regionálními výročími i s téma-

6 / 2005

tem Spisovatelé a Litomyšl (M. D. Rettigová, B. Němcová, A. Jirásek atd.). Regionální funkce V okrese Svitavy fungoval střediskový systém od roku 1980 až do konce roku 2002. Městská knihovna v Litomyšli nakupovala a zpracovávala knihy pro místní lidové knihovny (MLK) a vytvářela soubory, které jim několikrát za rok rozvážela. Knihovníky MLK proplácela Okresní knihovna ve Svitavách, od roku 2003 přešla tato povinnost na obce. Od téhož roku vykonává litomyšlská knihovna RF na základě písemné smlouvy s MěK Svitavy pro 16 základních knihoven s dobrovolným knihovníkem, z toho ve čtyřech větších a jedné menší obci mají čtenáři k dispozici internet (počet obyvatel se pohybuje od 90 do 800). V loňském roce obdržela knihovna od MěK Svitavy na nákup knih v rámci RF 143 500 Kč, z této částky bylo pořízeno 1038 knih, z nichž vznikly výměnné soubory po 50 knihách. Do souborů jsou zařazovány i dříve získané publikace – vloni tvořilo 47 souborů 2474 svazků. Obce nemusí, ale mohou přispívat na nákup knih. Základní knihovny mají možnost ponechat si bez úplaty starší výměnný fond (pořízený do roku 1995). Knihovna v číslech V minulém roce obsahoval fond 63 198 knižních titulů (roční přírůstek 2221) a 108 časopisů. Knihovnu navštívilo celkem 45 471 návštěvníků, registrovaných čtenářů má 3095, z toho 930 dětí. Počet výpůjček dosáhl 128 860. Celkem bylo vloni uspořádáno 196 akcí pro školy a veřejnost. Eva Veselá

11

Informace v muzeu Regionální informační středisko (RIS) je součástí Muzea Těšínska v Českém Těšíně od roku 1991. Na jeho činnost přispívá město i okolní obce. RIS má výhodnou polohu na Hlavní třídě mezi hraničním přechodem z polského Těšína a Nádražní ulicí. Návštěvníci mohou služby využívat ve všední dny (od 8 do 18 hodin) a v sobotu a neděli (od 8 do 14 hodin). Klasickou nabídku informačních středisek doplňují informace a prodej materiálů muzejní povahy. Nabízeny jsou i kopírovací služby (černobílé a barevné) a laminování do formátu A3. Informace mohou získat zájemci (i telefonicky) v českém, polském, anglickém, německém a slovenském jazyce. [ev]

Změny v IC Klatovy Informační centrum Klatovy spadá pod Odbor školství, kultury a cestovního ruchu MěÚ, je umístěno na náměstí Míru 63 v budově, která městskému úřadu patří. V letech 1997 – 2002 však provozovala Informační středisko v Klatovech soukromá cestovní kancelář, která sídlila v městských prostorách za komerční nájemné. Radnice na provoz IS přispívala částkou 144 tis. ročně. V r. 2002 tato soukromá společnost vypověděla smlouvu, a tak Klatovy od listopadu 2003 provozují IS ve vlastní režii i z toho důvodu, že CK turistické služby nevykonávala ke spokojenosti města. Nyní zde pracují dva zaměstnanci, v letním období jsou přibíráni brigádníci. Zabezpečena je komunikace v angličtině, němčině a španělštině. Od května 2005 se plánuje rozšíření dosavadní nabídky služeb IC o prodej vstupenek do kina a na akce městského kulturního střediska. [ika]

12

Lidová architektura

Plzeňský kraj vydal ve spolupráci s NPÚ, územním odborným pracovištěm v Plzni, publikaci Lidová architektura, Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji (náklad 1500 kusů). Text v rozsahu 198 stránek (formátu A4) doplňuje řada mapek a fotografií. Po úvodu následují kapitoly, např. Půdorysné typy sídel, Plošná ochrana vesnických sídel, Postup při obnově kulturní památky. [ev]

Památky Plzeňského kraje

Publikaci Památky Plzeňského kraje – koncepce podpory státní památkové péče v Plzeňském kraji, vydal Plzeňský kraj – Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu v roce 2004. Na přípravě se podílely NPÚ v Praze i územní odborné pracoviště v Plzni, Plzeňské biskupství, Archiv města Plzně, muzea Plzeňského kraje atd. Příručka obsahuje i přehled právních předpisů a jiných normativních opatření a některých řídících aktů vydaných a účinných na úseku státní památkové péče MK ČR atd. [ev]

25 let kulturního domu v Semilech

Sborník příspěvků s tímto názvem vydalo (s finanční podporou města Semily) současné kulturní zařízení – Kulturní centrum Golf. Neprodejná tiskovina vyšla jako příloha Semilských novin v únoru 2005. Text na 15 stránkách (formátu A4) doplňuje řada fotografií. [ev]

Kulturní dědictví v současnosti

Společnost ochránců památek ve východních Čechách vydala v minulém roce publikaci Kulturní dědictví v současnosti, sborník z konference konané 20. 11. 2003 v Hradci Králové. Na 116 stránkách (doplněných řadou fotografií) formátu A5 najdete také možnosti využití zdrojů Evropské unie při obnově a záchraně památek. [ev]

Pardubický kraj

Publikaci autora Františka Šebka s názvem Pardubický kraj vydalo nakladatelství Helios. Kniha má 199 stránek formátu B4. Text je rozdělen do kapitol – Pardubicko, Chrudimsko, Orlickoústecko a Svitavsko, následuje resumé v angličtině a němčině. Fotografie (přes 300) jsou dílem Štěpána Bartoše a dalších. [ev]

Místní Kultura

Místa

Malá sonda do kultury Plzeňského kraje

Mgr. Martin Baxa, radní pro kulturu

Od dávných věků se na území kraje mísily rozličné kultury a střetávaly různé národy, což je důvodem jeho bohaté historie i současnosti. Počátky prvního osídlení jsou z doby 250 – 40 tisíc let př. n. l., krajem prošli v průběhu věků Keltové, Germáni, Slované. Region byl protkán řadou zemských stezek, od 12. století probíhala kolonizace území, první zmínky o židovském obyvatelstvu pocházejí ze 14. století. Důsledkem 2. světové války a událostí následujících po roce 1948 bylo narušení kontinuity osídlení, rozvoje i tradic. Dokladem bohatého vývoje je řada historických sakrálních i světských památek, které jsou magnetem pro turisty.

Rozlohou 7561 km² je Plzeňský kraj třetím největším u nás, v 501 obcích žije přes půl milionu obyvatel. Tvoří jej okresy Plzeň - jih, Plzeň - sever, Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Průmyslovým, obchodním, správním a kulturním centrem kraje je město Plzeň s 167 tisíci obyvatel. Přírodní dominantou je pásmo pohraničních hor – Šumava a Český les, na severovýchodě pak Plzeňská kotlina. V regionu se nachází Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast Šumava, 162 maloplošných chráněných území i vyhlášené přírodní parky. Dále 14 národních kulturních památek (kostely, kláštery, hrady, zámky i slovanská hradiště), 8 ochranných pásem NKP, cca 3140 kulturních památek, 5 ochranných pásem KP, 3 městské památkové rezervace, 2 ochranná pásma MPR, 5 vesnických památkových rezervací, 21 městských a 44 vesnických památkových zón, 2 krajinné památkové zóny. Po odborné stránce se o památky stará Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (jeho působnost přesahuje území kraje). Kraj, finance, kultura V letošním roce je pro oblast kultury určena částka 186 964 tisíc Kč. Z toho pro krajem zřizované příspěvkové organizace 168 264 tisíc Kč (neinvestiční příspěvky 139 434 tisíc a investiční 28 830 tisíc Kč). Na grantový program v působnosti kultury (oblast divadla, hudby, tance, výtvarného umění, literatury, audiovize a kul6 / 2005

turního dědictví) bude rozděleno 2,5 milionu Kč, program na zhodnocení a oživení památkového fondu kraje získal 10 milionů Kč, program zachování a obnovy historického stavebního fondu na území památkových rezervací a zón 5 milionů Kč. Finále Plzeň (festival českých filmů) obdrží 700 tisíc Kč, odborné posudky, vydávání publikací, výstavní činnost atd. 500 tisíc Kč. V loňském roce vyčlenil kraj na kulturní granty 2,5 milionu Kč, na účelové dotace pro obnovu kulturních památek cca 19,5 milionu Kč (celkem kraj podpořil 79 památek), na obnovu objektů v památkových zónách cca 1,6 milionu Kč (dotaci získalo 20 objektů). Rozvojové dokumenty kraje Stěžejním materiálem přijatým v roce 2003 je Program rozvoje Plzeňského kraje, jehož součástí je i problematika kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Samostatná Koncepce památkové péče Plzeňského kraje byla přijata zastupitelstvem kraje v roce 2003 (31 stránek formátu A4). O rok později následovala Koncepce muzeí Plzeňského kraje (29 stránek formátu A4) s podtitulem Současný stav a perspektivy ochrany hmotného kulturního dědictví a rozvoj muzejní práce v Plzeňském kraji na léta 2004 – 2009. Kraj vydal i dvě publikace – Lidová architektura a Památky Plzeňského kraje. K tisku je připravena publikace s názvem „Tvorba a ochrana prostředí historických jader měst a obcí“. Dále odbor uspořádal na jaře letošního

13

roku pracovní setkání tematicky zaměřené na zachování a zhodnocení památkového a historického stavebního fondu kraje. Porady představitelů muzeí se konají každé dva měsíce a vždy v muzeu, které nabízí něco nového. Kraj jako zřizovatel Kraj zřizuje následující příspěvkové organizace: Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni, 2 galerie – Západočeskou galerii v Plzni a Galerii Klatovy/Klenovou, Hvězdárnu Rokycany, Stálou divadelní scénu Klatovy (viz MíKu č. 5, str. 31), Muzeum a galerii severního Plzeňska Mariánská Týnice a 7 muzeí – Západočeské muzeum Plzeň, Muzeum Chodska Domažlice, Vlastivědné muzeum dr. Hostaše Klatovy, Muzeum Českého lesa Tachov, Muzeum Dr. B. Horáka Rokycany, Muzeum jižního Plzeňska Blovice, Muzeum Šumavy Sušice. Odbor kultury a památkové péče Radním odpovědným za tuto oblast je Mgr. Martin Baxa. Vedoucí odboru je Mgr. Vlasta Frouzová. Odbor tvoří oddělení památkové péče (vedoucí a 3 pracovníci) a oddělení kultury (vedoucí a 2 pracovníci), jedna pracovnice ještě na polovinu úvazku vykonává sekretářské práce a na druhou záležitosti týkající se památkové péče. Komise Kulturní komise je devítičlenný poradní orgán rady kraje. Její složení odpovídá zastoupení politických stran v zastupitelstvu. Vyjadřuje se k udělovaným grantům v oblasti tzv. živé kultury. Komise památkové péče se od letošního roku vyjadřuje ke dvěma programům zaměřeným na památky. Tvoří ji 3 radní, zástupci z odboru kultury a pam. péče kraje, zástupci NPÚ územního odborného pracoviště v Plzni. Grantová komise bude rozhodovat letos poprvé. Bude mít asi 7 členů včetně předsedy kulturní komise. Tradiční lidová kultura Krajským pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu je Vlastivědné muzeum dr. Hostaše v Kla-

14

tovech. Folklorní festivaly se konají v Plzni, Domažlicích (Chodské slavnosti), Klatovech, Tachově (spolu s německou stranou), tradici má i Plaská pouť. Živou folklorní tradici dokládá řada souborů dětí i dospělých – např. Soubor písní a tanců Jiskra, Chodský soubor Mrákov, folklorní soubory Čtyřlístek, Meteláček, Haltravan, Mladina, Rokytka, Šumava atd. Sídlem o.s. Folklorní sdružení Plzeňsko (pro oblast západních Čech) jsou Klatovy. Areál expozice lidových staveb v obci Chanovice (okres Klatovy) buduje od 90. let 20. století klatovské muzeum. Na území kraje žijí 2 Nositelé tradic lidových řemesel – Rudolf Volf v oboru lidová hrnčířina (Koloveč, okr. Domažlice) a Miloslav Trefanec v oboru tradiční kovářství (Čínov, okr. Klatovy). Síť kulturních zařízení Řadu dalších kulturních subjektů zřizují obce, města, firmy, soukromé subjekty i občanská sdružení. V kraji najdeme hustou síť muzeí – kromě zařízení zřizovaných krajem je to 36 klasických městských i specializovaných muzeí (např. Pivovarské muzeum v Plzni, Hornické muzeum v Plané, Muzeum Škoda v Plzni). Divadelní tradici dokládají profesionální i neprofesionální divadla, včetně divadel loutkových (např. v Plzni Divadlo J. K. Tyla, Alfa viz str. 32, Pod lampou, občanské sdružení Plzeňská neprofesionální scéna), příznivci výtvarného umění mohou navštívit řadu galerií (např. Galerii bratří Špillarů v Domažlicích, v Plzni Galerii města Plzně, Galerii 21). V kraji působí téměř 60 městských a místních knihoven, řada kulturních domů či městských kulturních středisek, kamenných i letních kin a 36 informačních center. Přehlídky, festivaly, soutěže a další akce V loňském roce získalo finanční dotace od kraje (celkem 2,5 milionu Kč) v oblasti kultury přes 60 předkladatelů projektů. Většinou se jednalo o významné akce s tradicí – např. XII. Haydnovy hudební slavnosti, XXI. ročník festivalu Skupova Plzeň, 24. hudební festival Smetanovské dny Plzeň, regionální postupové přehlídky Místní Kultura

Místa amatérského divadla, V. ročník Pocty Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, Mezinárodní festival Divadlo v Plzni, Mezinárodní sochařské a řezbářské sympozium v Nepomuku a Kozojedech, 10. ročník kulturního léta na zámku v Chanovicích, Mezinárodní filmový a televizní festival dětí a mládeže Filmák a mnoho dalších. Plzeň je sídlem Střediska západočeských spisovatelů. Působí zde několik občanských sdružení zabývajících se literaturou a knihami (viz MíKu č. 5, str. 36). Amatérští divadelníci a loutkáři se setkávají v řadě souborů (např. Divadelní spolky Jezírko, Mlask Manětín, Štace Kaznějov), nemalý je i počet amatérských hudebních těles (např. Pěvecký sbor Čerchovan o.p.s., Tachovský dětský sbor). Hudbě se věnuje i LAETITIA, spolek pro vokální a komorní hudbu, nebo Sdružení Vačkářův Zbiroh a další. Přístup kraje k cestovnímu ruchu najdete na str. 19. Eva Veselá KRAJE ZLÍNSKÝ KRAJ: Převážně na místní úrovni a nesystematicky fungovala v minulosti spolupráce knihoven paměťových institucí na území nynějšího Zlínského kraje. Po změně územně-správního uspořádání se v tomto regionu sešly okresy z bývalých 2 krajů a z jedné z bývalých okresních knihoven se stala knihovna krajská. V současnosti se spolupráce knihoven zmíněných institucí rozvíjí na krajské úrovni. Jedním z prvních koncepčních kroků bylo uspořádání semináře knihoven paměťových institucí v únoru 2004 ve zlínské Krajské knihovně Františka Bartoše. Tehdy byla oslovena všechna městská a oblastní muzea, státní okresní archivy a větší galerie. Účastníci setkání se dohodli na půlroční periodicitě setkání. Mezi důležité sféry, kde se kooperace nabízí a často již v různých formách funguje, patří akvizice regionální literatury. Muzea, archivy a regionální oddělení knihoven jsou místy, kde je regionální literatura nejen uložena ve fondech a sbírkách, ale kde také často vzniká. V září 2004 se uskutečnil druhý seminář knihoven paměťových institucí Zlínského kraje, tentokrát ve Slováckém muzeu v Uh. Hradišti. Jeho účastníci se mimo jiné dohodli na spolupráci při přípravě koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji. (Čtenář, č.3, 2005) PLZEŇSKÝ KRAJ: Rada Plzeňského kraje schválila „Grantový program PK v oblasti kultury pro rok 2005“. Předmětem podpory tohoto programu se staly kulturní projekty v oblastech divadlo, hudba a tanec, výtvarné umění, literatura, audiovize (film, foto, nová informační média) a kulturní dědictví. Preferovány budou projekty financované i z jiných zdrojů než z krajského rozpočtu a ti žadatelé, kteří mají své sídlo na území Plzeňského kraje. (Veřejná správa, č.13, 2005)

6 / 2005

Malá muzejní slavnost V polovině března se v prostorách Kamenného sálu Muzea Vysočiny Třebíč konala „Malá muzejní slavnost“. Připravil ji odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu kraje Vysočina společně s Muzeem Vysočiny Třebíč. Zúčastnilo se jí na 50 zástupců prezentujících téměř 70 muzeí, galerií a pamětních síní v kraji. Zájemci si přišli vyměnit zkušenosti ze svého oboru a především z grantového programu „Klenotnice Vysočiny 2004“, který byl vyhlášen v únoru 2004 a určen na podporu kulturních aktivit v oblasti movitého kulturního dědictví muzeí a galerií kraje. Odbor kultury a památkové péče ve spolupráci s muzei zřizovanými krajem Vysočina jednotlivé projekty grantového programu průběžně sledoval a na Slavnosti předali radní Václav Kodet a další představitelé kraje Vysočina ocenění zástupcům devíti dosud nejlépe realizovaných projektů. Ocenění si tak odvezla obec Havlíčkova Borová za novou expozici o pilotu Josefu Stránském a letcích Vysočiny, Luka nad Jihlavou za Muzeum tradičních řemesel, obec Lukavec za otevření památníku Antonína Sovy, město Svratka za projekt městské muzeum, město Polná za vybavení nové expozice v hradu Polná, Telč za novou Galerii Hasičský dům a Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou za zajímavou výstavu mapující bohatou spolkovou činnost od 19. století do současnosti. Čestné uznání získalo Městské kulturní a informační středisko v Humpolci za rozšíření národopisné expozice městského muzea a město Žirovnice za interiérové změny na zámku. Příjemnou atmosféru dodala slavnosti muzika folklorního souboru Bítešan a první „Malou muzejní slavnost“ zakončila společná prohlídka stálých expozic a výstav Muzea Vysočiny Třebíč. Tisková zpráva/luk

15

Olešnice a mikroregiony

V roce 1999 vznikl dobrovolný svazek obcí Olešnicko. Z původních osmi zakládajících obcí se jejich počet v roce 2001 zvýšil na devět – Crhov, Kněževes (součástí je malá obec Veselka), Křtěnov, Lhota u Olešnice, Louka, Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, Ústup. Olešnice spolu s mikroregionem podala v roce 2001 žádost o dotaci z Programu obnovy venkova na vybudování mikroregionálního muzea a infocentra, o rok později byl podán projekt na tyto aktivity v programu SAPARD (z předložených 6 projektů uspěly 4). V roce 2002 si mikroregion nechal zpracovat Rozvojovou koncepci mikroregionu Olešnicko. Obce regionu spojují některé zájmy a zásadní problémy (např. turistická atraktivita území). Na rozloze cca 4,5 ha žije kolem 3 tisíc obyvatel. Kromě památek na území Olešnice se jedná zejména o lidovou architekturu. Lidovou tradici představuje modrotisková dílna v Olešnici. V obcích je relativně bohatý spolkový život, téměř ve všech se konají tradiční hody, plesy, taneční zábavy atd. Kulturní akce probíhají v šesti obcích na výletištích (jde o akce konané pod širým nebem). Kulturní domy najdeme v Crhově, Kněževsi (také v Jobové Lhotě a Veselce, které jsou její součástí), Louce, Olešnici a Rozsíčce. Knihovna je v provozu v Kněževsi, Olešnici, Rozsíčce a Ústupu. Území Olešnicka je součástí Přírodního parku Svratecká hornatina, jsou zde přírodní podmínky vhodné pro turistické využívání. Přívětivý ráz krajiny doplňuje zachovalá lidová ar-

chitektura. Rozvojovou koncepci mikroregionu přináší i Program pro realizaci turistiky. Podle něj je předmětem projektu např. budování rozhleden, podpora lokálních výstav, ve spolupráci s etnografickým muzeem příprava podkladů pro budování lokálních vesnických muzeí (např. na téma „jak žili“, mlékárenství, modrotisk apod.). Program podporuje také zpracování koncepce informačních systémů o území (např. webové stránky, brožury, mapy). Dvě obce mikroregionu Olešnicko jsou i členy Sdružení svratecko-křetínského trojúhelníku (Olešnice, Kněževes). V roce 2001 se Olešnice podílela spolu s městem Bystré (1,7 tis.obyv., okres Svitavy) na setkání obcí Svratecko-křetínského trojúhelníku a účastníků konference „Vesnice evropské kultury“. Součástí byla i tzv. Dílna mladých, které se zúčastnili zástupci 11 venkovských obcí z Evropy (Olešnice hostila mladé z Estonska). Eva Veselá

REGIONY TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily), LIBEREC (100 tis. obyv.): Na území Euroregionu Nisa působí od roku 2000 volné sdružení fotografů Kontakt, se sídlem v Liberci, které má v současnosti 120 členů v ČR, Polsku, SRN. Každoročně připravuje členskou výstavu apod. (Semilské noviny, č.1, 2005) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): Severočeská mutace MF Dnes vyhlásila výsledky tradiční ankety nazvané Kulturní událost roku na severu Čech. Podruhé za sebou zvítězilo ústecké Činoherní studio. Celkem 185 hlasů dostala rekonstrukce a otevření jeho budovy. Se ztrátou více než 40 bodů se umístily zahraniční úspěchy Severočeské filharmonie Teplice. Třetí příčku obsadila operní show Aida v nově opraveném letním kině v Ústí nad Labem. V kategorii

16

„kulturní propadák“ získala nejvíce hlasů televizní soutěž Česko hledá SuperStar, a to i přes úspěch severočeských účastníků v tomto projektu. (Divadelní noviny, č.5, 2005) BOLEHOŠŤ (510 obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): V Bolehošti probíhá soutěž základních a mateřských škol členských obcí Dobrovolného svazku obcí Vrchy a Svazku obcí Dolní Bělá o vytvoření postavičky patrona či patronů obou seskupení. Začal se tak fakticky uskutečňovat grantový projekt Medializace, který prostřednictvím Královéhradeckého kraje financuje Evropská unie. Cílem projektu je inspirovat dětskou fantazii na tvorbě výstižného loga pro prezentaci regionu. Ceny budou předány 28. 5. ve Voděradech. (Moderní obec, č.4, 2005)

Místní Kultura

Místa

Olešnice – z Vesnice roku městem Soutěže o titul Vesnice roku se Olešnice poprvé zúčastnila v roce 1998 a získala bílou stuhu za práci s mládeží v regionu jižní Moravy. O rok později zvítězila v konkurenci 56 obcí v témže regionu a posléze se stala vítězem celostátního kola. V soutěži EU (obdoba naší soutěže Vesnice roku) získala Olešnice v konkurenci 28 evropských obcí ocenění. Olešnice byla vesnicí do listopadu 1999, v prosinci téhož roku získala statut města. Ze znaku z roku 1350 vychází i prapor udělený v roce 1997. Nyní žije ve městě 1,8 tis. obyvatel. O dění informuje Olešnický zpravodaj, vycházející v klasické podobě i na internetových stránkách města. Veškeré dění v obci zachycuje od roku 1865 kronika, její doslovný přepis trval půl roku (bylo zhotoveno 80 výtisků) a nyní se připravuje vydání na CD nosiči. Řada amatérských filmů natočených v průběhu minulých desetiletí byla převedena na videozáznam a tento druh dokumentace života pokračuje na přání občanů i nadále (o prodej videokazet je velký zájem).

šek, který umožní pořádat akce i za nepříznivého počasí. Na zahradu KD se vejde kolem 2 tisíc lidí, právě z částky získané za obdržení titulu Vesnice roku bylo mimo jiné rekonstruováno sociální zařízení na zahradě. Součástí KD je velký sál s jevištěm a kapacitou 350 míst, klubovna, knihovna a kinosál. Knihovna má dvě oddělení, pro děti a pro dospělé, obec ji ročně dotuje 60 tisíci Kč, úvazek knihovnice je 0,2. Čtenáři mají k dispozici přes 10 tisíc svazků knih. Biograf navštíví během roku cca 2300 diváků. Pojízdné letní kino, pořízené obcí v roce 1997, pak promítá v areálu koupaliště.

Olešnice a kultura

V Olešnici jsou dvě muzea – Regionální muzeum a Muzeum strašidel. To prvé se nachází od roku 2003 v podkroví MěÚ a vžilo se pro ně označení Muzeum na půdě. Většina exponátů, které jsou dary občanů, pochází z Olešnice a jejího okolí. Návštěvník může vidět nářadí na domácí a zemědělské práce, na panelech je přiblížena historie, nechybí ani letecké pohledy a možnost navštívit radniční věž. Muzeum využívají zdejší školy, kterým jsou určeny i dvě publikace vydané jako součást projektu Program obnovy vesnice v roce 2000. Prvouka Olešnice a okolí je pro 3. ročník ZŠ (formát A4, 31 stránek textu s fotografiemi a kresbami), Čítanka vlastivědy Olešnicka pro žáky II. stupně ZŠ a odborného učiliště (formát A4, 43 stránek textu s fotografiemi a kresbami). Další publikací je kniha Pověsti městečka Olešnice a okolí. Jejich autorem je olešnický starosta PaedDr. Zdeněk Peša. Muzeum strašidel je umístěno v bývalé ledárně z roku 1850, která později sloužila jako kryt CO a sklad zeleniny. Vzniklo v roce 2003, je přístupné od května do září, vstupné pro dospělé je 15 a pro děti 10 Kč. Zhruba půlhodinový namlu-

Kromě dochovaných měšťanských domů na náměstí jsou nejzachovalejší památkou lidové architektury dřevěnice na Vejpustku, tři kostely, Katolický dům, Kulturní dům atd. Radnice byla postavena v roce 1797. Z běžných výdajů je na kulturu určeno 9 milionů Kč. Město se stará téměř o všechna kulturní zařízení prostřednictvím komise a správního odboru MěÚ. Měšťanská beseda je výkonným orgánem kulturně-školní komise, kterou tvoří zástupci čtyř spolků, základní školy a odborného učiliště. Zajišťuje a koordinuje kulturní akce a hospodaří s rozpočtem cca 100 tisíc Kč na rok. Přispívá z ní např. na výjezdy „za kulturou“, které se uskutečňují každý měsíc. Kulturní dům s kinem a knihovnou Majitelem budovy je město, které hradí provoz, ve výši 150 tisíc Kč za rok, a veškeré opravy. KD vznikl rekonstrukcí bývalé Sokolovny v roce 1988. V roce 2002 si vybudování sociálního zázemí výletiště a kina vyžádalo investici 800 tisíc Kč, vloni byl za 700 tisíc zbudován přístře6 / 2005

Muzea

17

vený program seznámí návštěvníky se strašidly – např. nevěstou v rakvi, divoženkou, raráškem. Autorem pověstí je opět starosta, postavy strašidel ztvárnila Mgr. Blanka Kudová, zdejší učitelka výtvarné výchovy. V loňském roce navštívilo muzeum 4,5 tisíce osob. Informační středisko Internetové centrum v budově MěÚ funguje od konce roku 2002 jako infocentrum s klasickou nabídkou služeb (otevřeno pondělí až sobota). Jeho vybavení přišlo město na půl milionu Kč, příspěvek se podařilo získat i v programu SAPARD. Od roku 2002 jej (spolu s Muzeem strašidel) provozuje fyzická osoba na živnostenský list. Město platí provoz, včetně připojení na internet. Granty pro církevní památky i spolky Město přispívá ročně 50 tisíci každé ze tří farností na obnovu kostela za předpokladu, že každá z nich investuje 100 tisíc Kč. „Město se musí o kulturu starat, napomáhat veškeré spolkové činnosti, podporovat mladé. Právě zájmová umělecká činnost dělá dědinu dědinou,“ říká starosta. Kromě klasických spolků – např. rybáři, včelaři, hasiči, myslivci, sportovci – tady působí i občanská sdružení a spolky v oblasti kultury. Trampská osada Zmijáci pravidelně organizuje festival Olešnická kytka (letos proběhne jubilejní 20. ročník). Řada spolků se podílí na akcích doprovázejících tradiční Olešnickou pouť sv. Vavřince. Od roku 2000 se konají Pivní slavnosti, společná akce olešnických spolků. Katolický dům o.s. je majitelem stejnojmenného objektu, v němž probíhají schůze a další činnost. Ochotnickým divadlem se zabývá 9 osob středního věku – od 25 do 40 let. Velké množství kulturních aktivit je svázáno se zdejšími školami – např. setkávání pěveckých sborů, Středisko volného času při ZŠ nabízí i kurzy pro dospělé (drátování, práce s internetem atd.). Výroba modrotisku V Olešnici se do dnešních dnů zachovalo řemeslo považované za umělecké – výroba modrotisku, jehož počátky spadají do 17. století. Danzingerova dílna se jeho výrobě věnuje po několik generací, přes 150 let. Jiří Danzinger získal v roce 2002 titul Nositel tradic lidových řemesel udělovaný ministrem kultury. V dílně jsou dodnes používány formy tvořené deskami z tvrdého dřeva s nabitým měděným plechem nebo drátem v různých vzorech. Eva Veselá

18

Město založilo s.r.o. Kultura O založení s.r.o. rozhodlo zastupitelstvo Rychnova nad Kněžnou koncem března. Jednateli nové společnosti jsou místostarosta Miroslav Richter, vedoucí Pelclova divadla Jaroslav Havel a vedoucí rychnovské městské knihovny Naďa Kaločová. Společnost Kultura Rychnov nad Kněžnou je tak pátou s.r.o. města. Slučuje kino, Pelclovo divadlo, videostudio, Městský zpravodaj a městskou knihovnu do jedné společnosti s platností od 1. 4. 2005, ekonomicky od 1. 6. 2005. Josef Krám MÍSTA KŘENOVICE (1,8 tis. obyv., okres Vyškov): Vedení Obecního úřadu v Křenovicích jedná s místní Jednotou Orel o možnostech využití budovy bývalého kina. To bylo v této vesnici zrušeno již v polovině loňského roku. Jednání se týká možnosti přemístit do prostor bývalého kina obecní knihovnu. Pro její fungování by v sále nebylo třeba provádět žádné velké stavební úpravy. Velkým problémem je však strop, který je v havarijním stavu. Zástupci Orla se na jeho opravu budou snažit získat dotaci. Pak se zřejmě obě strany na přestěhování knihovny domluví. (Rovnost-Deník Vyškovska, 08.03.2005) HOLEŠOV (13 tis. obyv., okres Kroměříž): Město Holešov vyhlásilo ve spolupráci s hlavním organizátorem Týdne židovské kultury (společnost Olam Judaica Holešov) výtvarnou soutěž k uvedenému festivalu a zároveň k 60. výročí vzpomínky na oběti holocaustu a ukončení 2. světové války. Tématem jsou Židovské památky a tradice ve městě Holešově. Festival proběhne ve dnech 1. až 6. 8. Vítězné práce budou instalovány v prostorách obřadní síně židovského hřbitova. Soutěž je určena dětem a mládeži do 18 let i dospělým. Uzávěrka: 15. 6. (Holešovsko, č.4, 2005)

Místní Kultura

Místa

Cestovní ruch a Plzeňský kraj

Po volbách v loňském roce se cestovní ruch v Plzeňském kraji zviditelnil, neboť byl vyčleněn jako samostatná oblast činnosti krajské samosprávy. Cestovní ruch dostala na starost náměstkyně hejtmana. V rámci úřadu vznikl nový samostatný odbor a spolu s vedoucím Tomášem Kotorou se problematikou cestovního ruchu zabývá 5 pracovníků. Poradním orgánem Rady je devítičlenná komise cestovního ruchu, v níž zasedají odborníci i představitelé místních samospráv. Pro letošní rok komisi čeká závažný úkol – připravit podklady a náměty pro řešení financování údržby lyžařských stop a cyklotras. Základní informace o problematice cestovního ruchu může každý najít v dokumentu, který v květnu 2004 přijalo zastupitelstvo jako Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji, jehož nedílnou součástí je dokument Cestovní ruch na Šumavě. Plzeňský kraj má z pohledu cestovního ruchu dvě významné lokality – Plzeňsko a Šumavu. Každá tato oblast je jiná, možná právě proto se dobře doplňují. Ostatní části kraje mají zatím nepříliš rozvinutou infrastrukturu, zde se cestovní ruch odvíjí spíše po linii krátkodobých návštěv památek (Kladruby, Bezdružice) než jako komplexní několikadenní nabídka. Ale určitě se dá očekávat zvýšený zájem o krásné přírodní partie Brdska, Křivoklátska (opravuje se zámek Zbiroh – od června by měl být částečně zpřístupněn veřejnosti). Zajímavou destinací je určitě Chodsko a do budoucna CHKO Český les. Problematika Šumavy není jednoduchá, neboť tento turistický region zasahuje dva kraje, Plzeňský a Jihočeský. Proto se vyplatil společný postup obou krajů při podpoře některých projektů, například Bílé stopy, což představuje spolufinancování a spoluorganizování údržby zimních lyžařských běžeckých tras. Největšímu zájmu turistů na Plzeňsku se tradičně těší Zoologická zahrada v Plzni, plzeňský pivovar, včetně jeho muzea, a lovecký zámeček Kozel. Nejvíce zahraničních hostů přijíždí ze sousedního Německa. Levnou a pohodovou dovolenou si v našich kempech dopřává mimořádně velký počet hostů z Holandska. Kraj se snaží o dobrou propagaci 6 / 2005

jak v České republice, tak i v zahraničí. Účastní se na výstavách a veletrzích a vydává propagační materiály. Mezi úspěchy patří 2. místo v kategorii Nejlepší cizojazyčný propagační materiál kraje v soutěži „Náš kraj 2004“, jejíž třetí ročník připravil vydavatelský dům COT media. I v letošním roce zastupitelstvo vyčlenilo 3 miliony Kč pro konkrétní podporu cestovního ruchu. Žadatelé mohou získat podporu stejně jako v roce 2004 jednak na rozvoj infrastruktury a propagace, a jednak na činnost informačních center v kraji. Jako vždy při této příležitosti zdůrazňuji – nejdůležitější je vnímat cestovní ruch jako službu, u níž více než kde jinde záleží na ochotě, dobré vůli a hlavně profesionalitě toho, kdo ji nabízí a poskytuje. Úkol nelehký, a bohužel činnost, kde se jeden špatný krok jen těžko napravuje. Mgr. Olga Kalčíková, náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje

Propagace v japonštině

Na přelomu roku 2004/2005 rozšířilo město Český Krumlov ediční řadu propagačních materiálů. Vzhledem k rostoucímu zájmu ze strany japonské klientely vydalo ve spolupráci s Českokrumlovským rozvojovým fondem − Destinačním managementem – propagační leták v japonském jazyce. [luk]

Kultura i na horách

Horský penzion v Karlovicích připravuje pro své hosty výstavy uměleckých děl tvůrců z celé republiky. Obrazy, fotografie nebo sochy najdou zájemci v nekuřácké kavárně s galerií. A to nejen místní, ale i pacienti z lázní v Karlově Studánce. [luk]

19

Kronikáři a středočeská muzea

Do počátku 90. let 20. století se po metodické stránce o kronikáře starala příslušná okresní muzea. Poté je začaly proplácet přímo jednotlivé obce. Část muzeí však s nimi nepřestala spolupracovat a dá se říci, že k oboustranné spokojenosti. Situace se v každém z okresů vyvíjela různým způsobem, v některých místech převzaly péči o kroniky příslušné okresní archivy. V textu je přiblížena situace v části Středočeského kraje. Středočeské muzeum Roztoky u Prahy Muzeum před rokem 1989 nevykonávalo funkci metodického centra pro kronikáře okresu Praha – západ, pouze koordinovalo činnost okresních muzeí a zajišťovalo akce celokrajského významu pro kronikáře (soutěže, semináře). Tato činnost od roku 1990 nepokračovala. Nyní muzeum úzce spolupracuje pouze s kronikářkou města Roztok – má volný vstup do muzea a na všechny jím pořádané akce. V minulém roce proběhla výstava městských kronik, na jejímž uspořádání se kromě muzea podílelo i město (v rámci výstavy zajistilo muzeum přednášky pro ZŠ). Oblastní muzeum Brandýs nad Labem K ukončení aktivní spolupráce s kronikáři, včetně proplácení ročních zápisů i pořádání seminářů (jednou ročně), došlo v roce 2002. Stále však mají kronikáři přístup do knihovny a archivu muzea, pravidelně jsou informováni o akcích muzea. Polabské muzeum Poděbrady Spolupráce muzea s kronikáři nikdy nebyla přerušena, pouze proplácení zápisů provádí obce. Poslední seminář pro kronikáře proběhl v roce 2003 (o seminářích jsme psali v minulých číslech MíKu). Muzeum poskytuje metodické konzultace, kronikáři mají i přístup do muzejní knihovny, informují muzejníky o dění v regionu, někteří přinášejí i sbírkové předměty. Muzeum Českého krasu Beroun Až do roku 1993 trvalo proplácení ročních kronikářských zápisů muzeem (v tomto roce muzeum hodnotilo 64 kronikářských zápisů). Poslední dva semináře proběhly v roce 1990 a byly spojeny s exkurzí do muzeí (Hořovice, Brandýs

20

nad Labem) a s přednáškou historika moderních dějin. V letech 1980 až 1990 byly v muzeu představeny kroniky v rámci tří výstav. Někteří z kronikářů sem ještě nějakou dobu docházeli pro metodickou poradu, dnes stále využívají pomoc v rámci běžné badatelské služby. Nyní muzeum plánuje semináře pro kronikáře ve spolupráci se Státním okresním archivem v Berouně. Kronikáři nepřestali být pro muzeum významným informačním zdrojem dění v obcích. Hornické muzeum Příbram Po roce 1989 došlo k přerušení spolupráce muzea s kronikáři. Této činnosti se ujal Státní okresní archiv v Příbrami, který od roku 2002 pořádá jednou ročně seminář pro kronikáře a nyní připravuje soupis kronik příbramského regionu. České muzeum stříbra Kutná Hora K přerušení spolupráce muzea s kronikáři došlo v roce 1992. Poslední seminář se uskutečnil v roce 1990 za účasti 32 kronikářů. Muzeu se spolupráce osvědčila při různých dotazníkových akcích – např. lidová architektura a její současný stav, dodržování lidových zvyklostí. V současné době je individuální metodická pomoc muzeem poskytována minimálně. Eva Veselá KRONIKY MEZNÁ (110 obyv., okres Tábor): Bývalý kronikář obce Mezná V. Leška se tamní kronice, založené v r. 1925, věnoval 32 let. Nedávno připravil pro místní občany posezení u videokroniky. Vzhledem k malému počtu obyvatel obce lze 40 zájemců o tuto akci považovat za dobrou návštěvnost. Měli možnost prohlédnout si videokazety ze starých masopustů, dětských představení, z výlovů rybníka atd. a také vidět sami sebe a své známé. (Táborské listy, 03.02.2005)

Místní Kultura

Místa

Kino Eden se probudilo

Koncem 80. let byla v Plzni v provozu necelá desítka biografů. Nyní promítá pouze kino Elektra s Minikinem a zdejší nejstarší kino – Eden (viz MíKu r. 1998, č. 1-2, str. 22), které bylo v roce 1991 v restituci vráceno původní majitelce. Během let však rostly dluhy a výsledkem byl v roce 2002 prodej objektu kina společnosti MAWI Dřevoprodej. V červenci 2003 si kino pronajalo sdružení Filmák, reprezentované 2 pány s živnostenským listem. Radek Uhlíř a Pavel Nový, kteří nejsou v této oblasti žádnými nováčky, už od ledna připravovali program. V té době byla také zahájena přestavba budovy a skomírající kino Eden dostalo šanci. Úpravy stále pokračují Kinosál nabízí 540 míst, ke komfortu přispívá nový zvuk Dolby SR, polovina sedadel byla přečalouněna, následovalo vymalování interiéru, nyní probíhá rekonstrukce fasády. O úhradu prováděných prací se dělí rovným dílem pronajímatel i nájemce s cílem vybudovat víceúčelový objekt pro řadu kulturních aktivit. Nabídka se rozšiřuje Současná cena vstupenky je 150 Kč, ale divák má možnost využívat systém slev. Rodinné vstupné a vstupné pro studenty je nižší o 20 %, slevy mají i senioři a handicapovaní občané. Zajímavou aktivitou je spolupráce s Českými drahami – kino leží v blízkosti vlakového nádraží. Na základě uzavřené smlouvy mají držitelé Z-karty 20% slevu při nákupu vstupenky. Nádražní rozhlas informuje o filmech promítaných v Edenu a naopak kino v reklamních šotech přináší časy odjezdů vlaků. První rok obnoveného provozu navštívilo kino 40 tisíc diváků, další rok to bylo již 160 tisíc osob. Nyní je Eden nejnavštěvovanějším kinem v Plzni, předčí i multikina (v oblibě jej má zejména věková skupina od 13 do 25 let) a v celorepublikovém žebříčku se drží na předním místě. Filmový divák se vychovává od dětství Každé pololetí připravuje kino nabídkový list pro školy s kulturním programem. Během roku je realizováno cca 140 promítání filmů a kolem 6 / 2005

dvoustovky divadelních představení a koncertů v dopoledních hodinách. Filmák – mezinárodní filmový a televizní festival Hlavní část loňského jubilejního 10. ročníku se poprvé nekonala v Plzni, ale v Dobřanech (na přelomu října a listopadu). Došlo tak k výměně na postu hlavního pořadatele, jímž se stalo město Dobřany, spolupořadatelem bylo Středisko volného času dětí a mládeže v Plzni a Společnost Radek Uhlíř. Loňský ročník nabídl 110 projekcí, 86 filmů ze 17 států. Vznik distribuční společnosti V závěru minulého roku vznikla nová filmová distribuční společnost (jediná v ČR mimo Prahu) ATYPFILM, s.r.o., která je propojena s Filmákem. Jejím cílem je (na základě zakoupených licencí) kinodistribuce cizojazyčných a českých filmů v ČR a na Slovensku, dále uvádění těchto filmů na videu a DVD. Dlouhodobým záměrem společnosti bude podpora české kinematografie, podílení se na vzniku českých filmů a hledání cest k divákům. Půjde o filmy, určené zejména dětem a mládeži, které nejsou v běžné nabídce, o evropské filmy, o něž roste v poslední době zájem. Pracovníci ATYPFILMU jezdí na mezinárodní festivaly a vybírají si vhodné tituly. V letošním roce budou představeny 4 filmy. Nechybí další plány… Filmák připravuje v Plzni na Borech diskotéku pro věkovou skupinu od třiceti let, která v nabídce města chybí. Bývalá telefonní ústředna o ploše 350 m² se změní od září v diskotéku se dvěma sály – Nebem a Peklem. Výnosy z provozu by měly finančně podporovat kulturní akce, které jsou ztrátové. Eva Veselá

21

Kampaň na podporu četby získala cenu

Divadlo Nablízko zkouší Trnkovu Zahradu anglicky

Série tří plakátů na propagaci četby „Přečti si to dřív než Hollywood“, kterou pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR připravila agentura Leo Burnett Advertising, získala cenu Louskáček Grand Prix 2004. Louskáček je prestižní soutěž o nejlepší a nejkreativnější českou reklamu, kterou každoročně pořádá Art Directors Club České republiky ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur a Asociací producentů v audiovizi. Louskáček je součástí Art Directors Club of Europe Awards. Vítězné práce tak automaticky postupují do této významné evropské soutěže, která se koná v Barceloně. Vyhlášení výsledků proběhlo na slavnostním večeru 5. dubna 2005. Plakáty byly vydány v nákladu 6000 výtisků a distribuovány do více než 400 knihoven, které zajistily jejich vylepení na veřejných místech. Kampaň se snaží vyvolat humorný kontrast mezi titulem klasického románového díla a vizualizací, jež často odpovídá obsahově posunutému hollywoodskému zpracování. Oslovuje s humorem a nadsázkou především tu část mladší populace, která má často sklon preferovat „rychlejší a pasivnější“ kulturu − televizi, kino a internet. Tisková zpráva/luk

Pražské divadlo NABLÍZKO připravuje ve spolupráci s překladatelem Robertem Russellem anglickou verzi úspěšného představení pro celou rodinu Zahrada, které v květnu oslaví už stopadesátou reprízu. Nyní se divadlo rozhodlo Trnkův ojedinělý text zprostředkovat i anglicky hovořícím divákům žijícím v Praze, nebo školám s výukou angličtiny a chystá se i na zahraniční festivaly.

Noc s Andersenem okouzlila více než 12 tisíc čtenářů

Pozn. redakce: Organizace ASSITEJ (Mezinárodní organizace divadel pro děti a mládež) byla založena v roce 1965. Jejím cílem je pomáhat rozvoji divadla pro děti a mládež. Asociace je otevřena všem zájemcům z oblasti divadelní tvorby pro děti a mládež, bez rozdílu národnosti, původu, rasy a politického uspořádání země. Vrcholných orgánem ASSITEJ je Kongres, který se koná každé dva roky.

Rekordní počet 12 322 dětí a 2260 dospělých prožilo z pátku 1. na sobotu 2. 4. kouzelnou Noc s Andersenem. Již tradiční akci na podporu dětského čtenářství, kterou knihovny uzavírají svoje pestré aktivity v Březnu – měsíci internetu, uspořádal Klub dětských knihoven SKIP ve spolupráci s BMI sdružením. Zúčastnilo se jí 408 knihoven, škol, družin, domů dětí, dětských domovů a nemocnic, z toho 28 slovenských, 21 polských a jedna rakouská knihovna. Celou tiskovou zprávu najdete na: HTTP://WWW.BREZEN.CZ/ [luk]

22

Ilustrační foto

Anglická verze Zahrady bude mít premiéru v neděli 22. května v 15 hodin a v pondělí 23. května v 18 hodin v Nosticově divadle na Kampě. Nad představením přebírá záštitu mezinárodní organizace divadla pro děti a mládež Assitej. Divadlu NABLÍZKO můžete poslat dárcovskou SMS ve tvaru: DMS NABLIZKO na tel. číslo 87777. [luk]

DĚTI - MLÁDEŽ SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Dům dětí a mládeže připravil vernisáž výstavy „Bohové, bůžci a patroni“, která prezentuje práce členů keramických kroužků. Expozice v muzeu Rožmberský dům bude přístupná do 5. 6. (Soběslavská hláska, č.4, 2005)

Místní Kultura

Děti - Mládež Netradiční expozice po stopách babičky Občanské sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura, vyhlašuje konkurz na místa v netradiční expedici. Hodinky se před odjezdem posunou o celých 150 let zpátky! Účastníkem expedice se mohou stát pouze badatelé, výtvarníci i reportéři ve věku 10 – 16 let, kteří předloží do 15. května 2005 řádně zpracované úkoly: vědecko-výzkumný a tvořivý. V druhé polovině srpna (20. – 27. 8. 2005) navštíví místa, kde žila a tvořila Božena Němcová a výsledkem snažení by měl být neobvyklý cestovní deník plný zpráv, rozhovorů a reportáží.

Školka, ve které „sází semínka krásy“ Na letošních Uničovských dětských sborových dnech (17. 3. 2005) vzbudilo mimořádnou pozornost vystoupení dětí z mateřské školy z Paseky u Šternberka. Děti z malé mateřské školy v malé obci ukázaly širokou škálu činností s využitím zpěvu, pohybu, dětských nástrojů i slova v uceleném programu, za který by se nemusela stydět nejrenomovanější školka z velkých kulturních center. Jitka Špittová, která za krásnou prací s dětmi stojí, hledá inspiraci a poučení pro svou práci v odborné literatuře i na celostátních seminářích a hlavně získané vědomosti tvořivě uplatňuje u „svých“ dětí. Říká: „Věřím, že do dětí postupně sázím semínka krásy, která když budou posilovat zpíváním a hraním, poslechem hudby a tancováním, budou jistě klíčit a stanou se jejich potřebou v dospělosti jako zdroj energie, duševní pohody a pěkných vztahů mezi lidmi.“ Pasecká škola je důkazem, že i ve skromných podmínkách lze dělat pro děti velké věci, jestliže se jim věnuje pedagog zanícený a poučený. Jaroslava Macková NIPOS – Artama 6 / 2005

Vědecko-výzkumný úkol: Maminka BABIČKY Vybrat jedno místo, kde žila Božena Němcová a zjistit co nejvíce zajímavostí o tom, jak v její době místo vypadalo, s kým se stýkala, jak žila (v ideálním případě doložit citacemi). Zároveň pátrání doplnit informacemi o tom, jak vypadá dané místo – město dnes. Tvořivý úkol: Moje BABIČKA Někdo si představí knížku od Boženy Němcové, jiný třeba svou vlastní babičku. Je na fantazii řešitele, jak si s tématem poradí. Může se vyjadřovat slovem volným i vázaným (tedy verši i prózou) a využít některý z novinářských žánrů (rozhovor, anketa, reportáž). Maximální rozsah jedna strana A4. Inspirací může být i stará rodinná fotografie (psát je možné třeba i o pra-pra-babičce). Informace na: WWW.DTA.ZDE.CZ Tisková zpráva/luk DĚTI - MLÁDEŽ ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Spolupráci škol v Euroregionu Nisa i vzájemné kontakty studentů pomáhá rozvíjet česko-německo-polský projekt Lanterna futuri (Maják budoucnosti). Do projektu, který byl zahájen vloni na podzim, se zapojili studenti i pedagogové 4 gymnázií z příhraničních oblastí všech 3 zemí. Spolupráce obohacuje výuku, pomáhá rozvíjet jazykové dovednosti atd. Jedním z organizátorů je Euroregionální centrum Lemberk. Cílem společného projektu je vytvoření regionálního kulturně-vzdělávacího programu bez ohledu na hranice a národnostní rozdíly. Program by měl být vzorem pro rozvíjení spolupráce dalších škol a vzdělávacích institucí. Vedle českolipského gymnázia se do projektu zapojili studenti gymnázií z Varnsdorfu, německého Herrnhutu a polské Kamiennej Gory. (Učitelské noviny, č.13, 2005) PRAHA: Vybrané obrázky, které zaslaly děti do soutěže Namaluj svého Čecha, jsou od 14. 4. vystaveny v Muzeu dětské kresby v Praze. Do soutěže vyhlášené Českou televizí v rámci projektu Největší Čech děti zaslaly více než 2,5 tis. obrázků osobností české historie a současnosti. (Lidové noviny, 14.04.2005)

23

Plumlovská přehrada se rozezní

Mezinárodní hudební festival pro děti a mládež se zdravotním postižením „Plumlovská přehrada“ se letos uskuteční 1. – 2. 6. již po desáté v rekreační oblasti 3 km od Prostějova. V r. 1996 to byla první velká akce svého druhu v ČR s cílem napomoci sblížení lidí zdravých s postiženými, tedy festival otevřený široké veřejnosti. Děti i dospělí klienti diagnostických ústavů, ústavů sociální péče, stacionářů, zvláštních a pomocných škol i jednotlivé rodiny se svými handicapovanými dětmi se mohou setkávat nejen na vlastních koncertech, ale je tu připraven i doprovodný program. Poslední 3 – 4 roky přijíždělo pravidelně asi 50 škol, letos se jich přihlásilo o něco více – kolem 60. Na Plumlovské přehradě platí handicapovaní účastnický poplatek: na den činí 50 Kč. Pro příchozí po 17 hod. je vstupné 100 Kč – na koncerty profesionálů. Vystoupení se odehrávají na jedné velké scéně, vpodvečer se prezentují hosté – mediálně známí zpěváci a skupiny s finančně dostupnými požadavky pro organizátory. Účinkování některých z nich zprostředkovává umělecká agentura SAP, jejíž majitel Honza Musil je zároveň tradičním moderátorem akce. Ubytování se nabízí dvojí, buď vlastní ve stanech nebo v chatkách – 50 Kč za osobu a noc. Stravování s nízkými cenami je rovněž zajištěno na místě formou stánkového prodeje. Připraveny budou také speciální festivalové autobusy, které převezou účastníky zdarma do areálu, firma provozující dopravu tak festival sponzoruje. 1. ročník proběhl v roce 1996, pořádali ho pracovníci Dětského domova a Speciální školy Čechy pod Kosířem s organizační pomocí dánského partnera v rámci programu Phare. Dnes je pořadatelem festivalu občanské sdružení „Písničkou ke slunci“. Organizační vedení tvoří 6 lidí, mezi nimi je také 1 zástupce vojenské posádky Prostějov. Spolupráci s vojáky si organizátoři velmi chválí, protože mají zajištěnu těžkou techniku,

24

Foto: archiv Sdružení

zázemí i pomocnou sílu. Vojáci dávají k dispozici polní kuchyni, funguje tu nemocnice i s personálem atd. Prostějovské kapely zase zapůjčují za symbolický poplatek zvukařskou techniku. Inspirací pro organizátory byla podobná akce v Dánsku s masovou návštěvností několika tisíc lidí. Vedle mladých Dánů našli cestu do Prostějova v minulých letech i Slováci, Němci, Chorvati a Švédové (partnerským městem Prostějova je tamější Borglände). Vloni projevili zájem i Albánci. Letos se představí děti z Německa a Chorvatska. Rozpočet celé akce je 700 tis. Kč a daří se pokrýt. Organizátoři pravidelně žádají formou grantů stát o dotaci – letos se jim jako už zavedenému sdružení podařilo získat od MK 180 tis. Kč (loni 150 tis. Kč), od MŠMT 100 tis. Kč (loni 0 Kč). Z rezortu školství by uvítali větší angažovanost, např. zprostředkování kontaktů na partnerské projekty. Krajský úřad přispěl 20 tis. Kč, nejvíce akci podpořilo město Prostějov 200 tis. Kč (čestnou ředitelkou festivalu je zdejší místostarostka). Zbývající finance je nutné zajistit od sponzorů a nadací. Sdružení pořádá opakovaně veřejnou sbírku, jejímž prostřednictvím shromáždilo loni 60 tis. Kč. Pečivo ve Místní Kultura

Handicap tvaru sluníčka (logo festivalu) v množství 4000 kusů prodávali studenti SŠ po 20 Kč. Vzhledem k tomu, že krajský úřad může povolit veřejnou sbírku jen 3 roky za sebou, se v tomto roce sbírka neuskutečnila. Organizátoři se letos soustředili na připomenutí uplynulých ročníků výstavou fotografií v prostějovském kině Metro. Neustále pracovat na zlepšování nabídky festivalu nutí pořadatele také konkurence. Ve 25 km vzdáleném Přerově se totiž v těsném časovém závěsu 3. – 4. 6. koná 6. ročník kulturně-sportovního setkání zdravých a handicapovaných dětí MOSTY 2005, které se odehrává na Výstavišti Přerov v centru města. Oproti festivalu Plumlovská přehrada, využívajícího plně možnosti přírodního areálu přehrady, nabízejí MOSTY zase více sportovních akcí. Svým rozsahem jsou obě přehlídky přibližně srovnatelné – koncerty v Prostějově si přichází poslechnout asi 1500 – 2000 lidí. Kontakt: WWW.OKRAJE.COM/FESTIVAL Irena Koušková

Znalci zvukových knih soutěžili

Internetovou korespondenční soutěž INKOS 2005 stejně jako vloni vyhlásila v rámci Března – měsíce internetu Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Úkolem soutěžících bylo správně odpovědět prostřednictvím internetu na dvacet otázek z oblasti české i světové literatury. A soutěž má již vítěze: První místo patří Stanislavě Krajíčkové z Lovosic, druhé místo obsadil Bořivoj Marek z Jihlavy a na třetím se umístila Lenka Nagyová z Kladna. Do soutěže se mohli přihlásit všichni znalci a milovníci knih, jimž zdravotní stav umožňuje vnímat „jen“ jejich zvukovou podobu a mají zároveň přístup na internet. [luk] 6 / 2005

Co v hlíně vytvořím, to prostě je V galerii Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm proběhla od 8. do 29. dubna výstava soch nevidomé sochařky Marianny Machalové – Jánošíkové. Akci organizačně připravil T klub – kulturní agentura (TKA), a ta nám také zprostředkovala kontakt na umělkyni, které jsme poslali několik dotazů. Její odpovědi, za něž děkujeme, najdete na následujících řádcích. Představte se, prosím Jmenuji se Marianna Jánošíková – Machalová. Jsem z Michaloviec na východě Slovenska a před rokem jsem se se svým manželem přestěhovala do Valašského Meziříčí. Nevidím téměř 11 roků následkem chronického onemocnění. Jak jste se dostala k sochařství a je to váš koníček nebo profese? K modelování jako k profesi jsem se dostala až po ztrátě zraku. Na střední škole jsem měla kreslení a modelování jako koníčka a nemínila jsem se jim v budoucnosti věnovat profesionálně. V období maturit se můj zrak natolik zhoršil, že jsem všechny plány ohledně budoucnosti musela změnit. Po definitivní ztrátě zraku jsem asi rok očekávala zázračné zlepšení, a proto jsem si z dlouhé chvíle zkusila modelovat po hmatu. Rodiče mi dali do rukou hlínu a mně se jakoby zázrakem dařilo zaměstnat mysl i ruce. Poznala jsem, že oproti minulosti víc vnímám detaily, precizněji pracuji s hlínou. Víc začala pracovat moje představivost, v mysli se mi vynořovaly barevné obrázky, které jakoby čekaly na ztvárnění v hlíně. Absolvovala jsem různé kurzy keramiky, až jsem se dostala k akademické sochařce, docentce Jaroslavě Šickové v Bratislavě. Tak začala naše spolupráce a stále pokračuje. Arteterapie, kromě terapeutického účinku, umožňuje také rozvoj a obohacení osobnosti. Takže nyní se moje modelování spojuje také s prací s lidmi v mé dílně. Z původního koníčka se hrou osudu či jiným cíleným řízením stala mému srdci blízká profese. Jakému druhu sochařství se věnujete? Je to převážně figurální tvorba. Hlavně postavy žen, znázorňující moje myšlenky a touhy. Občas ráda vytvořím reliéf. Náměty jsou okolo nás a já je vnímám intenzivněji.

25

Sochařství je, myslím, fyzicky náročná disciplína. Zvládnete ji sama, nebo máte pomocníky? Je to opravdu namáhavá práce. Tvořím v sedě za pracovním stolem. Hlína jako materiál je mokrá, a tedy těžká, těžší než socha po vypálení. Hlínu si připravuji nejraději sama. Podle toho, co chci ztvárnit, musím hlínu smíchat, dohlédnout, aby v ní nebyly vzduchové bubliny a aby při vypalovaní dílko nevybuchlo. Až potom následuje práce zajímavější, pro mne to nejhezčí – modelování. Nakonec potřebuji sochu rozřezat a vydlabat zevnitř. To je nejnáročnější jak na fyzickou, tak na jemnou práci zároveň. Musím si pomoci sama. Někdy mi však poradí moje maminka a získala jsem i dalšího poradce – mého manžela. Poodstoupí od sochy, a pokud se mu nezdají proporce, upozorní mě na to. Já to mohu a nemusím akceptovat. Na některých výstavách a prezentacích jsem se setkala i s takovým názorem, že není možné, abych dílo vytvořila já. Tento názor mě mrzí, a proto se nebráním modelování přímo na výstavě, nebo předvádím práci dětem, které jsou velmi zvědavé. Práce s hlínou je pro děti velmi lákavá. Pomocníka potřebuji v konečné fázi tvorby při přenosu díla do pece, při samotném výpalu či dozoru nad teplotami, a toho se rád ujal můj manžel Peter. Kde tvoříte a kde vystavujete? Ještě před rokem jsem měla na Slovensku dílnu na keramickou tvorbu. Tvořila a učila jsem tam. Nyní jsme dílnu přestěhovali a postupně ji dáváme do provozu. Velmi nám pomáhají přátelé a příbuzní. Nyní tvořím v obýváku. Chci pokračovat v začaté práci. Výstav jsem měla několik. Jen minulý rok jsem vystavovala v Levoči, Dubnici, Trenčíně. V Levoči jsme modelovali s nevidomými dětmi. Moje práce byly nedávno k vidění v Maďarsku na putovní výstavě spolu s pracemi akademické sochařky J. Šickové. Jak je pro Vás uspořádání výstavy náročné organizačně? Bála jsem se, že to nezvládnu. Ale galerie a agentury mají zkušenosti a vědí, jak na to. Já musím jenom dopravit sochy na místo a o ostatní se postarají. Když mám svoji představu o rozmístění, můžu se vyjádřit. Propagace a brožury

26

se vytisknou na základě mého návrhu. Takto postupujeme, když mě osloví galerie. Nejvíc se nadřou můj manžel a přátelé, kteří ty sochy musí nosit.

Autorka a její dílo. Viz též titulní strana.

Čím jste inspirována? A pakliže vůbec, jak je váš handicap limitující? Inspirují mě běžné věci. Dotýkání se květů, stromů a naslouchání v přírodě. Čtení, návštěva koncertu, poslouchání básně. Zamyšlení se nad něčím krásným, čím pohladit duši, když jsou dny tmavší. V mysli se objeví obraz, postupně se mění, přetváří, až je zralý, aby vyšel na světlo. A omezení? Na jedné straně je ztráta zraku omezením, ale přes něj přicházejí také pozitiva, schopnost vnímat a vidět jiným způsobem. V životě mě omezují i jiné věci. Někdy nepochopení, neschopnost jiných lidí komunikovat se mnou, udržování jakéhosi odstupu. S tím vším Místní Kultura

Kulturní dědictví se však setkávám málo. Mám štěstí na lidi mne blízké, rodinu a přátele. Co v hlíně vytvořím, to prostě je. Akorát potřebuji na tvorbu víc času, než vidící. Chybí mi také ten odstup a pohled na hotové dílo vnímané zrakem. Je to ale jen touha, ne omezení. Máte podporu např. ze strany obce, profesní nebo jiné organizace? Jsem tu necelý rok. Ještě jsem neměla možnost něco v tomto směru zjistit, ale na Slovensku nebyl problém zažádat o dotaci dílny jako chráněného pracoviště. Co se týká spolupráce s galeriemi tady na Moravě neměla jsem žádný problém. Po ukázce mých prací galeristé projevili zájem, věnovali mi svůj čas, naplánovali výstavy... Daří se Vám získat sponzory, resp. jakou máte v tomto směru zkušenost? Sponzory jsem potřebovala pouze na reprezentování země na abilympiádě v modelování. V soukromém životě s tím nemám zkušenosti. Maximálně, když modeluji s dětmi v mateřské škole, tak si školka koupí hlínu a zařídí vypálení v nejbližší umělecké škole. Ludmila Kučerová DĚTI - MLÁDEŽ ČR: Liga za práva vozíčkářů vyhlásila fotografickou soutěž nazvanou Život nejen na kolech 2005. Téma letos již 9. ročníku soutěže zní Život lidí se zdravotním postižením. Zúčastnit se mohou amatérští i profesionální fotografové, uzávěrka pro příjem soutěžních prací je 22. 8. Odborná porota určí absolutního vítěze a vítěze ve 2 kategoriích – 1) fotografie autorů se zdravotním postižením a 2) fotografie autorů bez postižení. (Grantis, č.4, 2005) ČR: Sugestivní životní příběhy poslali autoři organizátorům literární soutěže nazvané internet a můj handicap. Cílem akce bylo přinést autentické svědectví o tom, co znamená Internet pro lidi se zdravotním postižením. Autoři měli maximálně 600 slovy vyjádřit na základě vlastních zkušeností, jak jim internet pomáhá vypořádat se se zdravotním handicapem. Soutěž připravili příslušníci BMI sdružení za spolupráce s asociací AISO a občanského sdružení Křižovatka. Vítězové byli pozvání na konferenci INSPO 2005 Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, která se uskutečnila 12. 3. v Kongresovém centru Praha. (Čtenář, č.3, 2005)

6 / 2005

Tradiční lidová umělecká výroba a Slovácké muzeum Kdo by si v Uherském Hradišti nevzpomněl na prodejnu Krásné jizby s vybraným sortimentem a na Ústředí lidové umělecké výroby, známé pod zkratkou ÚLUV. Už téměř deset let tato kulturně-výrobní organizace, která pečovala o uchovávání a rozvoj oborů lidové umělecké výroby na území Čech a Moravy, neexistuje. Vedle Prahy a Brna mělo Uherské Hradiště zásadní postavení. Toto středisko zajišťovalo programy pro pracoviště výšivky, keramickou dílnu (Vlčnov, Uherské Hradiště) a modrotiskařskou dílnu (Strážnice, Olešnice), staralo se o zpracovávání přírodních pletiv – proutí a orobince (Morkovice, Brumovice), o dřevovýrobu, především výrobu nábytku. Zabezpečovalo také rozsáhlý výkup zvykoslovných předmětů, hlavně kraslic. Vedoucím vzorkových dílen se v Uherském Hradišti hned se zřízením organizace stal Ing. arch. Vladimír Bouček, který formuloval po rozsáhlém průzkumu tehdejšího stavu lidové rukodělné výroby některé zásady, jež se staly teoretickým základem pro praktický program této nové instituce. První období činnosti ÚLUV se soustřeďovalo na poznávání a obnovování zanikajících technologií a na vyhledávání výrobců, kteří by byli schopni podílet se na obnově tradičních technologií. Na zajišťování rozsáhlé dokumentace pracovali národopisci i výtvarníci spolupracující s ÚLUV a řada odborníků. Jejich teoretické práce v časopisech Tvar, Věci a lidé a Umění a řemesla prokázaly, že po staletí rozvíjené technologické principy, znalosti přírodních materiálů a různé dovednosti jejich zpracování je užitečné zachovat jako kulturní dědictví, a že nejdokonalejší způsob zachování tohoto dědictví je jeho tvůrčí uplatnění v současnosti. Důležitou oblastí byla vlastní vývojová práce. Prostřednictvím ÚLUV byl prováděn výzkum, zajišťována dokumentace, práce v terénu, vyhledávání výrobců, pečováno o jejich odborný růst, lidová umělecká výroba byla propagována výstavami i publikační činností. V ediční řadě Technologie lidové výroby byla postupně zpracovávána širo-

27

ká problematika rukodělných odvětví. Po roce 1989 řešilo ÚLUV ekonomické problémy, které vyplývaly z ukončení poskytování dotací a z restitucí. To mělo za následek rušení některých výrobních oborů a přechod řady dílen do soukromých rukou. Se zrušením zákona o ÚLUV došlo v závěru roku 1996 k ukončení jeho existence. Po roce 1990 se začal rozšiřovat trh s nabídkou sortimentu lidové umělecké výroby. Rozpadaly se velké zavedené dílny, z nich vznikaly samostatné menší dílny a zakládaly se vlastní živnosti. Svou roli sehrávaly rekvalifikační kurzy, kterými na řadě míst Čech a Moravy podporovaly úřady práce nezaměstnané. Absolventi těchto kurzů si také na základě dotační politiky státu otevírali nové dílny. Bývalí pracovníci ÚLUV a družstev umělecké výroby začali vytvářet také různá občanská sdružení, jako je Sdružení lidových řemeslníků a výrobců nebo profesní sdružení různých oborů lidových řemesel. Dnes jsou výrobky lidových řemesel a lidové umělecké výroby exkluzivním doplňkem bydlení nebo odívání a významným zdrojem předmětů pro potřeby turistického ruchu. Zároveň zhotovování předmětů z přírodních materiálů tradičními technologickými postupy představuje nezanedbatelnou část národních nebo regionálních tradic, jež ovšem bez moderního marketingu a solidní osvěty jen živoří. Úplným zrušením Ústředí lidové umělecké výroby jako jediné organizace, zajišťující komplexně péči o tuto část kulturního dědictví, ztratil stát možnost prosazovat své zájmy v této oblasti. Vznikající občanská sdružení také nemají bez pomoci státu dost sil stát se partnery organizací, sdružených například v European Federation Folk and Crafts. Ministerstvo kultury České republiky v duchu dokumentů UNESCO, známých jako Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury a Žijící lidské poklady, iniciovalo významné legislativní kroky, např. nařízení vlády 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, díky němuž je vybraným výrobcům udělován titul Nositel tradice lidových řemesel, a usnesení vlády 571/2003 Sb. týkající se Koncepce účinnější péče o tradiční li-

28

dovou kulturu v České republice. Pro obor etnologie se tento fakt stal významným mezníkem. Vláda vzala za svůj zájem odborné veřejnosti a obavy před zánikem některých jevů a vyjádřila konkrétními opatřeními povinnosti státu, doporučení samosprávě a výzvu ostatním nestátním organizacím ke spolupráci na ochraně důležité části nehmotného kulturního dědictví. Společné úsilí by mělo směřovat k ochraně hodnot vytvářených po celá staletí, v nichž je zobrazen život předků. Jsou proto základem kulturní identity, zdrojem kulturní rozmanitosti a vzdělanosti. Ministerstvo kultury rozvíjí rovněž grantový systém, zaměřený nejenom na výzkum a dokumentaci tradičních technologií, ale i na přímou podporu výrobcům. Institucionálním zázemím pro komplexní péči o tuto část národního kulturního dědictví se staly Národní ústav lidové kultury ve Strážnici a regionální odborná pracoviště pověřená péčí o tradiční lidovou kulturu. Centrem péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje bylo v roce 2004 ustanoveno Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. V rámci Centra péče o tradiční lidovou kulturu se začalo muzeum více specializovat na zmapování současného stavu tradiční rukodělné výroby. Dlouhá léta právě Slovácké muzeum v Uherském Hradišti úzce spolupracovalo s Ústředím lidové umělecké výroby a rovněž s Družstvem SLOVAČ a věnovalo se především národopisnému geografickému vymezení, jehož pojmenování muzeum nese už devadesát let ve svém názvu, tedy oblasti Slovácka. S reorganizací územního uspořádání naší republiky a se vznikem nových krajů došlo k podstatné změně zaměření muzea, které v současné době rozšířilo svůj odborný zájem rovněž na části národopisných celků Valašska a Hané v rámci Zlínského kraje. Plán činnosti etnografického oddělení muzea byl v souvislosti se vznikem Centra péče o tradiční lidovou kulturu rozšířen v první fázi o důkladnější průzkum v oblasti lidové výroby a řemesla. Oddělení se zaměřilo na shromažďování podstatných informací o osobnostech zabývajících se tradiční rukodělnou výrobou a pokusilo se získat postupně obraz o současných lidových Místní Kultura

Kulturní dědictví tvůrcích, jejich vzorech i pokračovatelích, včetně zdokumentování výroby. Výstavu Lidová umělecká výroba v České republice připravilo Slovácké muzeum ve spolupráci s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici, s podporou Ministerstva kultury a Zlínského kraje. Podává přehled současného stavu lidového řemesla a lidové umělecké výroby v ČR a nabízí možnost konfrontace úrovně práce stovky výrobců z různých koutů naší země. Podle použitých materiálů je možno na výstavě obdivovat výrobky z pletiv – ze slámy, proutí, orobince, loubku, z keramiky – režnou a zakuřovanou hrnčinu, kameninu a majoliku, předměty textilního charakteru z vlny, konopí, lnu, z modrotisku, krajky a výšivky, práce ze dřeva, např. bednářské a kolářské výrobky, štípané holubičky, kuchyňské náčiní, figurální tvorbu, soustružené výrobky – hračky a dřevěnou galanterii. Na výstavě jsou prezentovány výrobky z kůže, perleti a rohoviny, ale také drobné umění, především zvykoslovné předměty – kraslice, předměty z kukuřičného šustí, pečivo i perníky. Výstava potrvá do 11. 9. 2005. PhDr. Romana Habartová, Slovácké muzeum Uherské Hradiště MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ

LUČANY NAD NISOU (1,5 tis. obyv., okres Jablonec nad Nisou): V Lučanech nad Nisou chtějí ztracenou sochu sv. Františka z Assisi nahradit její kopií. Cena kopie se odhaduje na 0,5 mil. Kč. Na shromáždění této sumy bude vyhlášena sbírka. (Deník Jablonecka, 10.01.2005) MARIÁNSKÉ LÁZNĚ (15 tis. obyv., okres Cheb): Skupina nadšenců kolem archeologa Zdeňka Buchteleho z Velké Hleďsebe si dala za úkol zmapovat na Mariánskolázeňsku výskyt kamenných křížů, božích muk, pomníků a dalších památek. Výsledkem je rozsáhlý soubor údajů, v němž nechybí přesné zaznamenání poloh jednotlivých památek, historie jejich vzniku i svědectví o zmizelých artefaktech. S inventarizací začali v roce 2002 kolem Staré Vody a Velké Hleďsebe. Pátrání podpořilo krajské muzeum v Karlových Varech. Zachytili současnou situaci ve 26 obcích mikroregionu. Dohledali 354 památek, z toho je 126 na původních místech, 49 objektů je v troskách, 176 se nepodařilo objevit. Informace čerpali z tzv. Josefovské vojenské mapy z let 1764 až 1768 a ze současných leteckých snímků. Využili systém satelitní navigace GPS, díky němuž byli schopni naprosto přesně určit polohu jednotlivých památek. (Chebský deník, 19.02.2005)

6 / 2005

Muzeum vystupuje ze svých zdí Když listujeme výroční zprávou Regionálního muzea a galerie v Jičíně za rok 2004, uvědomujeme si, jak moc se změnila činnost instituce, kterou mnozí z nás stále považují za muzeum v tom starém zaprášeném slova smyslu. Málokterá instituce tak silně dokumentuje změny v naší společnosti jako právě muzeum, rozuměj – dobře vedené muzeum. Galerie, která k muzeu patří, už dávno není jen galerií obrazovou, což ovšem neznamená, že tím klesá umělecká úroveň. I výstava medvídků – dětských hraček, se může připravit vysoce esteticky. Kladem je i to, že se na jejím vzniku podílelo mnoho Jičíňáků, kteří nanosili stovky medvídků. Tolik jeden pól výstavního programu. Některé klasické obrazové výstavy, jako druhý pól, byly realizovány tak, že návštěvníci nebyli pouze v roli pasivních diváků. Tak bylo koncipováno Putování divnou zemí Evy Vlasákové. Muzeum má svého pedagoga, což napovídá, že je i jakýmsi pokračováním školy, ale zajímavějším. Žáci chodí na dvouhodinovky do muzea, plní tu úkoly, baví se, učí se a přitom se nenudí. 15 škol okresu bylo zapojeno do projektu Cestička do školy. Mnoho obcí je součástí sdružení Mariánská zahrada, kterého je muzeum garantem. Svérázné poetické pojetí Svatojánské noci je dalším příkladem konání, při kterém muzeum vystupuje ze svých zdí skutkově i metaforicky. Vynášení Morany s klapačkami a verši je příkladem oživování tradic ve městě… Muzeum v Jičíně už není to, co bývalo. proChor MUZEA ŠUMICE (1,8 tis. obyv., okres Uh. Hradiště): Od konce r. 2004 bylo v obci otevřeno muzeum. V expozici je nashromážděno asi 420 exponátů týkajících se vesnického života, které jsou v budově pošty. (Brodský zpravodaj, č.3, 2005)

29

Kampaň Asociace muzeí a galerií ČR

Asociace zahajuje řadu každoročních informačních kampaní, které budou zaměřeny na akce v oblasti muzejní prezentace s jednotící linkou – speciálním zvýrazněným tématem z historie 20. století. Na letošní rok připadá významné 60. výročí ukončení druhé světové války. Do kampaně Muzea a 20. století je přihlášeno celkem 111 akcí (výstavy, expozice, publikace, přednášky, komponované pořady, living history, divadelní představení apod.), které pořádají muzea ve všech krajích České republiky v průběhu roku, zejména pak ve dnech 15. dubna až 15. května 2005. Více informací naleznete na internetových stránkách kampaně HTTP://WWW.MUZEA20STOLETI.CZ, které budou pravidelně aktualizovány. [luk] MUZEA TVAROŽNÁ LHOTA (860 obyv., okres Hodonín): Za podpory Mikroregionu Strážnicko se v Tvarožné Lhotě připravuje vybudování muzea oskeruší. Vzniká v budově bývalého OÚ a je financováno pomocí programu Leader za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Evropské unie. Jeřáb oskeruše, ovocný teplomilný strom, měl v minulosti velkou hodnotu, plody se užívaly v lidovém léčitelství, v krajině odděloval pozemky, býval dominantou a měl protierozní funkci. Projekt podporuje i regionální pobočka Bílé Karpaty. Otevření muzea se plánuje na 1. 5. 2005. (Rovnost-Deník Slovácka, 22.02.2005) VIKÝŘOVICE (2 tis. obyv., okres Šumperk): Ve Vikýřovicích vznikne Muzeum silnic, které ukáže práci silničářů při výstavbě a údržbě silnic a mostů. Přípravu první etapy, která si vyžádá náklady ve výši 4,5 mil. Kč, schválila v lednu Rada Olomouckého kraje. Dobře připravený projekt má naději získat peníze z fondů Evropské unie i od sponzorů. Muzeum vyroste v objektu, který dříve sloužil silničářům. První etapa zahrnuje rekonstrukci severního křídla objektu a vybudování sítí. Na úhradě nákladů se částkou 500 tis. Kč bude podílet Správa silnic Olomouckého kraje, kraj poskytne 4 mil. (Moderní obec, č.13, 2005)

30

Litomyšlský zámek nejen v zajetí hudby K zapsání zámeckého areálu, národní kulturní památky, do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO došlo v roce 1999. Majitelem převážné části areálu (jde o zámek, II. a III. nádvoří, zahradu, panský dům, sallet, park, kočárovnu) je stát, uživatelem Národní památkový ústav, odborné územní pracoviště v Pardubicích. Dalším vlastníkem je město Litomyšl, kterému na základě restitucí patří I. nádvoří s kašnou, stáj, konírna, obytný dům, jízdárna a pivovar. V jednotlivých objektech najdeme řadu nájemců – v pivovaru je možné navštívit rodný byt Bedřicha Smetany (součást Regionálního muzea) a prostory o.p.s. Smetanova Litomyšl. V kočárovně sídlí Okresní archiv Litomyšl, v konírně Státní oblastní archiv Zámrsk, pobočka Litomyšl, panský dům je využíván jako mateřská škola, v jízdárně se nachází Muzeum antického sochařství a architektury Univerzity Karlovy, ve 2. patře zámku je umístěna Městská obrazárna, která představuje sbírkové fondy Městské galerie. Nahlédnutí do historie První zmínku o litomyšlském hradě najdeme v Kosmově kronice. Na místě slovanského hradiště, později pohraničního hradu Slavníkovců, vyrostl v 2. polovině 16. století renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou. Do období baroka spadá úprava zámeckých interiérů a stavba hospodářských budov. Rozlehlý dvouhektarový park, založený spolu se zámkem, byl upraven a rozšířen v 18. století. Posledními majiteli se stali Thurn-Taxisové, kteří ztratili panství na základě Benešových dekretů. Šlechta přála divadlu Unikátní barokní divadélko z konce 18. století sloužilo zejména v letních měsících, kdy majitelé panství pobývali na zámku. Z původních dekorací a kulis vytvořených vídeňským mistrem Josefem Místní Kultura

Kulturní dědictví Platzerem (autor scény k premiéře Dona Giovanniho v Praze) se zachovalo 16 variací, které jsou používány dodnes. K jejich obsluze a výměně slouží důmyslné zařízení z dílny zdejšího truhlářského mistra Václava Bonaventury. Prohlídka zámku Návštěvník si může vybírat ze dvou okruhů – první nabízí klasicistní historické interiéry a zámecké divadélko, druhý prohlídku kaple a hostinských pokojů. Dnes je veřejnosti přístupno 26 místností, v nichž se podařilo instalovat velkou část původního zařízení. Nástěnné malby, obrazy věhlasných mistrů, české křišťálové sklo, porcelán, kulečníkový stůl a řada dalších exponátů dokládá život na šlechtickém sídle. V jednom ze sálů se nachází obrovský lustr, vytvořený pro Formanův film Amadeus. Prohlídka jednoho okruhu trvá 45 minut. V zámeckém sklepení je k vidění expozice soch Olbrama Zoubka. Jde o dar městu Litomyšli od sochaře, který se také podílel na restaurátorských pracích na zámku. Nejvhodnější doba k prohlídce je v měsících květen až září (otevřeno je každý den mimo pondělí), v říjnu a dubnu je nutné (mimo víkend) se ohlásit 3 dny předem, od listopadu do března zaplatí zájemce o předem objednanou návštěvu příplatek. Ročně zavítá na zámek kolem 40 tisíc lidí, ze zahraniční jsou to zejména Angličané, Holanďané, Poláci, Rusové a Japonci. Kulturní a společenské akce Dlouholetou kontinuitu v Litomyšli mají tradiční studentské slavnosti Majáles (přiblížené A. Jiráskem ve Filosofské historii). Zámek je také úzce svázán s hudbou – na druhém zámeckém nádvoří probíhá Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. Pro tuto příležitost bylo zkonstruováno zařízení, které v případě nepříznivého počasí zastřeší celé nádvoří. Mezi další hudební události patří Mladá Smetanova Litomyšl – tradiční festival hudební mládeže, Mezinárodní houslové kurzy a další. Ve znovu vysvěcené kapli se konají svatební obřady i koncerty, zámecké divadélko zve do hlediště zejména děti (na loutkové pohádky), pořádány jsou výstavy, noční nebo kostýmované prohlídky zámku a další akce. Objekt se stal i svědkem významných mezinárodních událostí – např. setkání sedmi středoevropských prezidentů v roce 1994 a návštěvy španělského krále J. Carlose. Eva Veselá 6 / 2005

Kostel se změnil v koncertní síň V letech 2000 až 2002 proběhla v Sokolově přestavba kostela sv. Paduána na koncertní síň. Byly použity finance města a Ministerstva pro místní rozvoj – v roce 2002 město získalo dotaci 10 milionů Kč. Celkové náklady přestavby činily 27,4 milionu Kč, z toho souhrnné náklady na pořízení a rekonstrukci varhan představovaly 1,2 milionu Kč. Varhany získalo město z kostela sv. Martina v Jindřichovicích, patřícího Římskokatolické církvi. Jde o barokní nástroj s dvoudílnou skříní, s pozitivem a s pneumatickým dvoumanuálovým nástrojem, včetně pedálu. Současným nájemcem objektu je sokolovský Městský dům kultury, který tady pořádá různé koncertní a společenské akce. [ev] NEMOVITÉ PAMÁTKY BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV (15 tis. obyv., okres Praha-východ): Do soutěže o Cenu EU pro kulturní dědictví Europa Nostra je v roce 2005 přihlášený zámek Brandýs nad Labem. Toto nejvýznamnější evropské ocenění se uděluje ve 4 kategoriích, Brandýs se uchází o cenu v oblasti architektonického dědictví za restaurování historických budov. Opravu zámku neprováděl stát, ale město. Ceny se doposud udílely dvakrát. ČR získala již hlavní cenu Grand Prix za zrestaurování zámeckého divadla v Českém Krumlově a diplom v kategorii uměleckých sbírek za sbírku Františka Ferdinanda d´Este na Konopišti věnovanou sv. Jiřímu. S cenou je spojena finanční odměna 10 tis. euro. (Mělnický deník, 12.02.2005) LYSÁ NAD LABEM (8 tis. obyv., okres Nymburk): Rekonstrukcí prochází kostel sv. Jana Křtitele. Na jeho stavbě se podíleli mj. i Anselmo Lugano a Jan Brokof. Je zajímavé, že kostel i zeď kolem něho jsou prohlášeny kulturními památkami, avšak u varhan z roku 1774, které jsou stejně hodnotné, se tak doposud nestalo. (Metro, 01.04.2005)

31

Divadlo, kde je loutka alfou i omegou Na Rokycanské třídě v městské části Plzeň 4 má svou budovu profesionální loutkové divadlo s mnohoznačným až magickým názvem Alfa. Navazuje na slavnou loutkářskou plzeňskou tradici, kterou výmluvně připomíná také festival Skupova Plzeň, jež se koná každý sudý rok, tedy 25. ročník je plánován na červen 2006. Pořadateli festivalu jsou kromě Divadla Alfa Město Plzeň, Ministerstvo kultury a Sdružení profesionálních loutkářů. Novodobé dějiny divadla začínají rokem 1930, kdy zde bylo založeno první profesionální loutkové divadlo v ČSR – Plzeňské loutkové divadlo prof. J. Skupy, které po válce přesídlilo do Prahy (ale už od roku 1913 tu působilo Loutkové divadlo feriálních osad patřící spolku, který posílal o prázdninách /fériích/ děti z města do přírody a prostřednictvím divadla měl určitý zisk). Další profesionální loutková scéna vznikla v Plzni až v r. 1966 pod názvem Divadlo dětí, hrálo v historické budově Alfy na Americké třídě. V r. 1992 se však přestěhovalo do nové moderní budovy a přijalo název Divadlo ALFA. Má statut příspěvkové organizace města, od kterého letos obdrželo dotaci 14 409 tis. Kč. Krajský úřad nepřispívá na provoz divadla, ale na jednorázové projekty, např. formou grantu podpořil vydání multimediálního CDromu, vyrobeného koncem roku 2003. (Zájemce na něm najde: encyklopedii všech představení divadla, více než 400 fotografií z představení a zájezdů, přes 200 interaktivních fotografií loutek, téměř 30 videosekvencí, interaktivní procházku divadlem atd.) Kraj podporuje festival Skupova Plzeň, v loňském roce částkou 25 tis. Kč. Na svůj provoz dostalo divadlo vloni z Ministerstva kultury 389 tis. Kč a letos byla podána žádost o srovnatelnou částku. V Alfě se hraje na dvou scénách – velké (230 míst) a klubové (65 míst). Průměrná návštěvnost je 77, 2 %. Soubor často vyjíždí na zájezdová představení, v poslední době stoupl i počet zahraničních cest, a to na 4 – 5 do roka. Účinkoval tak v 10 zemích, letos např. už potřetí zavítá do Japonska, kde v městské galerii v Takasaki vystaví 170 loutek. Nejsou to ovšem výjezdy pouze na festivaly, ale také tzv. komerční zájezdy na objednávku. Alfa se tak snaží získat v zahraničí dobré

32

renomé, které je pro domácí prostředí tou nejlepší reklamou. Divadlo zaměstnává asi 40 lidí, z nichž 11 tvoří soubor. Důležitou složkou jsou umělecké dílny, kde loutky vznikají a kde se nyní snaží vytvořit univerzální sadu loutek podle tradice lidových loutkářů. Na repertoáru bývá kolem 15 her, za rok se nastudují 4 premiéry. Vzhledem k tomu, že hlavními návštěvníky divadla jsou děti školou povinné, odehrají se na dvou scénách i 4 dopolední představení za den. Nabídka ale směřuje ke všem věkovým kategoriím. Mimořádného úspěchu dosáhl soubor inscenací hry Ivy Peřinové: Jeminkote, Psohlavci, jež byla vyhlášena „hrou roku 1999“, získala řadu ocenění na Skupově Plzni a vysílala ji ČT. Divadlo má bezbariérový přístup, výtah i místa v hledišti velkého sálu pro vozíčkáře. Management pronajímá prostory na různé kulturní akce, svá vystoupení tu mají amatérské folklorní, divadelní soubory, handicapovaní umělci a hostující profesionální soubory. Sponzory se daří získávat spíše na konkrétní aktivity. Ředitel divadla Jiří Koptík, hudební skladatel, říká, že by si do budoucnosti přál, aby loutkové divadlo obstálo v konkurenci s novými médii, přičemž sází na nezastupitelný kontakt s živým uměním a na originální scénické prostředky (nejrůznější loutkářské techniky v kombinaci s hercem, videoprojekce, hudba). Plzeň s dlouhou a slavnou loutkářskou tradicí (připomíná ji i výpravná kniha Plzeňské loutkářství – historie a současnost, kterou vydalo divadlo za přispění města a sponzorů v roce 2000) si podle něj zaslouží vedle loutkového divadla i stálou prezentaci loutek v podobě muzea loutek. Projekt na jeho realizaci se již zpracovává v kooperaci města, kraje a Západočeského muzea Plzeň. Irena Koušková Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Spolufinancování divadla prodejem křesel V současné době zaměstnává nejednu hlavu problém financování divadel a dalších kulturních zařízení, jejichž provoz leží zejména na bedrech obcí, ve kterých instituce sídlí. Město Třebíč se úspěšně pokusilo zainteresovat na dostavbě Městského divadla více subjektů z bývalého okresu symbolickým prodejem křesel. Ovšem nesleduje pouze profit finanční, ale snaží se docílit toho, aby divadlo vzali za své i přespolní. Výstavbu městského divadla zahájila Třebíč už v roce 1990, stavebníkem byl tehdy Okresní úřad Třebíč, který v roce 1993 převedl objekt na město. Do tohoto roku spolkla stavba téměř 59 mil. Kč. Na divadelní sál s kapacitou 523 křesel už peníze nezbyly. V letech 1994 – 1998 se práce úplně zastavily, rozběhly se opět v roce 1999. Oslovili jsme představitele města Třebíče a položili několik otázek ohledně dostavby divadla a projektu prodeje křesel. Z pověření starosty Miloše Maška odpovídá Marie Báňová z odboru investic: Stavba divadla probíhá od roku 1990. Na nějakou dobu byla pozastavena z důvodu rozdílných názorů na jeho další existenci. Od roku 1999 se opět staví. Rekonstrukce je financována především z městského rozpočtu a ze státní dotace z MF ČR. Stavební práce skončily, probíhá dokončování divadelní a jevištní technologie a v I. pololetí 2005 se předpokládá konečné zprovoznění. Celkové náklady stavby dosáhly cca 167 mil. Kč, státní dotace do roku 2004 činila 43 mil. Kč. Je potřeba zmínit, že se nejedná o objekt klasického divadla, ale o víceúčelové kulturní zařízení, kde I. etapa – kinosál – byla zkolaudována již dříve, nyní se dostavuje divadelní sál včetně zázemí, který poslouží jak k divadelním, tak hudebním a filmovým produkcím. Díky tlumočnickému zařízení bude vhodný i pro kongresové, přednáškové a školící účely. Co se týče záměru prodeje křesel, chtěli jsme do dostavby divadla vtáhnout ostatní města a obce bývalého okresu Třebíč, pro něž je naše město stále spádovým nejen při cestě za kulturou, ale i sportem, vzděláním, zdravím atd. Náš záměr ovšem nebyl zaměřen výhradně finančně. Máme za to, že když se člověk na jakékoliv činnosti nějak podílí, bere si ji více za svou a více si jí 6 / 2005

váží a opečovává. A skutečnost, že dárce, který přispěje na křeslo v novém divadle, bude po dobu životnosti budovy zveřejněn ve foyeru divadla, znamená bezesporu dobrou prezentaci i motivaci pro několik příštích pokolení. V loňském roce jsme proto oslovili zastupitele měst a obcí, rovněž Kraj Vysočina a některé podnikatele. K dnešnímu dni (pozn. redakce 14. 3. 2005) nám poskytlo dar na pořízení křesel 25 obcí, dvě města − Jaroměřice a Hrotovice, Kraj Vysočina a 2 podnikatelé. Celkem se nám podařilo zatím „prodat“ 90 křesel, přičemž kapacita sálu je 523. Podnikatelé budou znovu osloveni nyní prostřednictvím Hospodářské komory. Ještě jednu informaci je třeba dodat. Nové kulturní zařízení nebude provozovat Město Třebíč, ale městem zřízená příspěvková organizace KVIZ Třebíč (Kulturní, vzdělávací a informační zařízení). Irena Koušková a Ludmila Kučerová Pozn.: Pokud si zájemce chce „pořídit“ křeslo v třebíčském divadle, zaplatí přes 6600 Kč. K dispozici je 523 křesel, a kdyby se všechna podařilo prodat, získá divadlo téměř 3,5 mil. Kč, a to už není částka zanedbatelná. Ovšem nemůže vyřešit problém pravidelného financování provozu divadla a ze strany radnice existuje zcela oprávněná obava, zda městský rozpočet zvládne financování běžného provozu. DIVADLO DAČICE (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Na prvním místě v celokrajské přehlídce amatérských divadel Dačické kejklování se umístil v roce 2005 prachatický Šumavský ochotnický spolek (ŠOS). Získal i dalších 6 ze 14 udělovaných cen a čestných uznání. Porota doporučila jeho inscenaci Don Juan k dalšímu výběru na národní přehlídky. (Listy Strakonicka, 07.03.2005)

33

Litomyšl, B. Smetana a hudba

K poctě slavného rodáka Bedřicha Smetany ožívá každoročně areál litomyšlského zámku hudbou. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, založený již v roce 1949, vstoupí v letošním roce do 47. ročníku. Festival pořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a o.p.s. Smetanova Litomyšl, finančně jej podporuje Ministerstvo kultury (MK). Během 18 dnů na přelomu června a července se uskuteční 24 hudebních pořadů, volnou součástí festivalu však také budou výstavy významných výtvarníků a další aktivity. Pohled do historie Smetanovská tradice v Litomyšli má počátky již v 70. letech 19. století, kdy vysokoškoláci, soustředění ve spolku „Akademikové“, přinášeli do Litomyšle oživení hudebního života. S myšlenkou uspořádat ve městě „Smetanovu Litomyšl“ u příležitosti 125. výročí narození B. Smetany přišel tehdejší ministr školství, věd a umění Z. Nejedlý. Do programu 1. ročníku byl kromě oper Dvě vdovy a Dalibor zařazen také koncert Východočeské župy Fibichovy a představení Jiráskovy M. D. Rettigové; na ně pak navázalo otevření nově zařízeného Smetanova rodného bytu a zpřístupnění dobově zařízených prvních sálů zámku. Došlo k vybudování dvou jevišť – na nádvoří a v zahradě zámku. Všechny akce, které proběhly během tří dnů v roce 1949, se setkaly s velkým ohlasem, a vytvořily tak základ soustavné a trvalé péče o zpřístupnění díla B. Smetany. Festival se potom konal každoročně s přestávkou v letech 1966 – 1973 a v roce 1975. Po roce 1989 se rozšiřoval, co se dramaturgie, počtu pořadů i délky trvání týče. Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem klasické hudby u nás. Smetanova Litomyšl, o. p. s. Festival vždy pořádalo město Litomyšl. V devadesátých letech dvacátého století se však natolik rozrostl, že bylo třeba zřídit zvláštní pořadatelskou organizaci. V roce 1993 proto vznikla Nadace Smetanova Litomyšl, která se o šest roků později transformovala do obecně prospěšné společnosti (dále jen SL). Finance získává z několika zdrojů – od MK, Pardubického kraje, Města Litomyšl, ale především od sponzorů (až do výše 70 %). S účastí sponzorů je spojena vý-

34

razná reklamní kampaň předcházející festivalu, takže je propagován plakáty a billboardy po celé republice. Součástí festivalů je pak také pořádání společenských akcí, při kterých se zástupci sponzorů mohou setkávat s účinkujícími, představiteli města, kraje a s čestnými hosty z řad politiků a významných osobností. K organizaci takových setkání využívá SL bohatých zkušeností, získaných další svojí celoroční činností – provozováním kongresových prostor na litomyšlském zámku. Navíc je SL pro město jakousi „servisní organizací“ podílející se na přípravách různých městských aktivit, návštěv oficiálních delegací a podobně. Sídlo SL se nachází v budově bývalého pivovaru, kde se B. Smetana narodil. Kam na festivalové programy Centrem festivalového dění je litomyšlský zámecký areál. Tady zní hudba hned na několika místech – v akusticky dokonalém II. nádvoří s 1300 místy a unikátním výsuvným zastřešením, které umožní zakrýt hlediště v případě nepříznivého počasí, v zahradním amfiteátru pro 2200 posluchačů, v audienčním sále s kapacitou cca 170 sedadel a v barokním zámeckém divadélku se 130 místy. Koncerty se však konají i v litomyšlských chrámech – kapitulním s novými kvalitními varhanami a v piaristickém, jehož interiér sice čeká rozsáhlá rekonstrukce, ale současná surová podoba bez vnitřní výzdoby je inspirující kulisou pro některé typy programů. Pořady jsou uváděny i ve Smetanově domě, jenž právě letos oslaví 100 let od svého otevření. Nabídka je stále atraktivnější Uváděna jsou především díla s výraznou vokální složkou – opery, oratoria, kantáty, pěvecké a sboMístní Kultura

Múzická a výtvarná kultura rové koncerty. Opomíjena ale není ani hudba komorní nebo orchestrální. Na festivalu vystupují nejlepší české operní soubory, orchestry a sólisté, stále častěji na zdejší pódia nacházejí cestu i významní zahraniční interpreti. Letos tak budou moci návštěvníci vidět například soubor opery i baletu Národního divadla v Praze, Českou filharmonii, pěvkyně E. Urbanovou a D. Peckovou či zahraniční pěvce A. Peebo, W. Millgrama a S. Larina. Zájem o festival roste Festivalové programy zhlédne kolem 14 tisíc diváků, návštěvnost jednotlivých vystoupení se pohybuje kolem 95 %. Vstupenky na většinu pořadů bývají vyprodány během prvního měsíce předprodeje. Pardubickému kraji totiž chybí stálá operní scéna a Smetanova Litomyšl ji svým způsobem nahrazuje. I proto asi 50 % posluchačů tvoří návštěvníci z regionu, 40 % ze zbytku ČR a jen 10 % ze zahraničí. Zájem cizinců však roste, kromě hostů z Německa, Rakouska a Holandska přijíždí čím dál více Japonců. Letošní festival proběhne ve dnech 17. června až 4. července, mimo oper Prodaná nevěsta, La Traviata či baletu Labutí jezero budou mít návštěvníci možnost vyslechnout mimořádné projekty – koncertní provedení opery R. Wagnera Tannhäuser, Mahlerovu Píseň o zemi v hvězdném obsazení, obdivovatelé houslisty P. Šporcla si jistě nenechají ujít jeho koncert a zkrátka nepřijdou ani příznivci jiných žánrů, pro které je připraven koncert legendární art-rockové skupiny SBB. Další podrobnosti na:

WWW.SMETANOVALITOMYSL.CZ

Eva Veselá 6 / 2005

Svátek hudby se v ČR neujal Svátek hudby, který se slaví 21. června, vznikl ve Francii na začátku osmdesátých let. Evropské rozměry začal získávat v roce 1985. Organizátoři se snaží zlepšit povědomí o umělecké úrovni v evropských zemích a rozvinout spolupráci v hudební oblasti. K pořádání happeningů se sdružují veřejnoprávní i soukromé prostředky. Jedním z největších přínosů je to, že hudba v ten den zní téměř všude, od veřejných prostranství až po nejrůznější prostory pro provozování hudby netypické (např. v nemocnicích, věznicích či dětských domovech). Všude vystupují vedle sebe profesionálové i amatéři a veřejnost je hudbou obdarována zdarma. Ty státy, které se připojí, kromě jiného prezentují a zviditelňují evropskou soudržnost. Česká republika se oficiálně, prostřednictvím Ministerstva kultury, přihlásila v roce 1990 a zájem tehdy projevilo 49 měst a obcí. Bohužel ministerstvo akci finančně nepodpořilo, ani nepověřilo žádnou organizaci pořadatelstvím. Až v roce 1996 se tohoto úkolu, s příslibem pomoci ze strany MK a Velvyslanectví Francouzské republiky, ujímá nadace Art Accord, založená k tomuto účelu. V roce 1999 se nadace z důvodů legislativních mění na nadační fond a ještě v roce 2002 je uspořádán benefiční koncert ve prospěch postižených povodněmi. V tomto roce se připojilo více než 200 oficiálně evidovaných obcí, ale pro nedostatek finančních prostředků se rušilo mnoho plánovaných vystoupení. A stejný problém přetrval do následujících let, kdy byl pořadatel nucen omezovat aktivity z nedostatku finančních prostředků. Na náš dotaz, zda Ministerstvo kultury stojí o to, aby se tradice udržela, zda je gestorem akce (i ve smyslu finanční podpory), jakým způsobem a v jaké finanční výši ji podporovalo v minulosti a jak zajistí letošní průběh, odpovídá mluvčí MK Kateřina Besserová: „Pokud se týče Svátku hudby, je to zcela iniciativa soukromého subjektu, MK není gestorem ani organizátorem, ani akci nepodporuje finančně. Je víceméně na iniciativě měst a obcí, zda se k oslavám připojí. Jediná případná finanční podpora je možná z grantového řízení na podporu neprofesionálních uměleckých aktivit, případně z grantů zahranič-

35

ního odboru MK. V minulosti se ovšem jednalo vesměs o drobné částky.“ Na našich cestách po lánech českých jsme zjistili, že se sice na mnoha místech Svátek hudby slaví, ale chybí ochota spolupracovat na celostátní úrovni. Radnice sice v den slunovratu poskytují podporu muzicírování v nelukrativním duchu, ale vytrácí se spojovací prvek evropské soudržnosti a mezinárodní kontakty. Ludmila Kučerová

Festival Krákor v Moravském Krumlově

Stanovisko starosty města Moravský Krumlov Bartoloměje Pitlacha. V minulé čísle Místní kultury jsme Vás seznámili s potížemi, které mají organizátoři s pořádáním letošního (již sedmého) ročníku multikulturního festivalu Krákor. Slíbili jsme také, že pokud se představitelé města vyjádří, jejich stanovisko otiskneme. Na náš dotaz zaslaný e-mailem odpověděl starosta M. Krumlova B. Pitlach klasickou poštou, která nám byla doručena dne 6. 4. 2005. Na dotaz: Rada města údajně nemá zájem o pořádání takovýchto kulturních akcí na pozemcích ve vlastnictví města. Prosím o sdělení, jaké k tomu má důvody. V případě, že by se konal festival na pozemcích jiného vlastníka, by to městu nevadilo? Starosta odpovídá: Žádostí o pronájem pozemků v majetku města Moravský Krumlov pro konání festivalu Krákor ve dnech 24. a 25. června 2005 se Rada města zabývala na 45. schůzi dne 10. 1. 2005 a dále na 47. schůzi dne 7. 3. 2005. Pronájem pozemků je zcela v kompetenci Rady města, která rozhodla pozemek nepronajmout na výše uvedený termín. Uzavření nájemní smlouvy je aktem smluvních stran s vyjádřením jejich vůle, k němuž není možno žádnou ze zúčastněných stran nutit, eventuálně používat netradičních přesvědčovacích metod k dosažení uzavření nájemní

36

smlouvy. Rovněž je s podivem vynucování si zdůvodnění neuzavření smlouvy, což Igor Látal (pozn. redakce: jeden z pořadatelů) ze Sopel tzv. productions nazývá „trapným konfliktem“ ve svém e-mailu ze dne 10. března 2005. Co se týká Vašeho dotazu na konání festivalu na pozemcích jiného vlastníka, jsou Vám nepochybně známy všeobecně platné podmínky pro konání obdobných akcí. Pozn. redakce: Jestli je v tomto přísně úředním jazyce skryta odpověď na otázku, proč si město nepřeje, aby se konal festival na jeho pozemcích, skryta, já jsem ji neobjevila. Tak snad jen dodám, že zvolení funkcionáři obecní majetky nevlastní, pouze vlastníky zastupují. Právě proto mají občané právo na informace, v současnosti navíc podpořené zákonem. Stejně tak mají právo na zdůvodnění postupu rady či zastupitelstva. Ludmila Kučerová HUDBA HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): Vagon club v Havlíčkově Brodě uspořádal 12. 3. Minifest na podporu klubové hudby ve městě. Vystoupilo zde 5 kapel. Klub musí ustoupit výstavbě autobusového terminálu a bude letos uzavřen. Náhradní prostory zatím nejsou. (Vysočina-Noviny Žďárska, 14.03.2005) PRAHA: Od 19. 3. se v pražském Abatonu koná 2. ročník Jarního SázavaFestu, mladší odnože letního festivalu SázavaFest. 5. ročník letní přehlídky se koná ve dnech 4. až 7. 8. na Ostrově v Sázavě. (Sázavské listy, č.2, 2005) ŠUMPERK (30 tis. obyv.): Klasika Viva, 5. ročník cyklu koncertů, který oživuje kulturní život v Šumperku, byl letos zahájen 15. 3. Přehlídka, kterou tentokrát otevřel swing, trvá do začátku příštího roku a nabídne 11 produkcí českých i zahraničních hudebníků. (Hudební rozhledy, č.4, 2005) OLDŘICHOV (250 obyv., okres Tábor): Více než 100 lidí si 19. 3. poslechlo v Kulturním domě v Oldřichově 13 heligonkářů a jednu zpěvačku. Do obce přijeli hudebníci z nejrůznějších míst republiky, mezi nimiž byly i 3 děti ve věku 8 – 11 let. Setkání heligonkářů tu pořádali již před 15 lety. Nyní se k této tradici vrátili. Akci pořádal místní sbor hasičů ve spolupráci s obecním úřadem. (Táborské listy, 21.03.2005)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Výtvarné umění v Litomyšli není popelkou Dům U Rytířů, sídlo Městské galerie, patří k nejcennějším na historickém náměstí v Litomyšli. Na podzim roku 2000 bylo dokončeno restaurování fasády pocházející ze 40. let 16. století. Práci provedli studenti a pedagogové zdejšího Institutu restaurování a konzervačních technik (nyní se změnil na vysokou školu). Interiéru se úpravy nedotkly, pouze po zřízení sídla galerie v domě U Rytířů byl z jedné výstavní místnosti vybudován dočasný depozitář pro obrazy. Po několikaletém sporu se počátkem roku 2001 definitivně stalo vlastníkem budovy město. Městská galerie, příspěvková organizace zřizovaná městem, vznikla v roce 2004 (zřizovatelem muzea je Pardubický kraj).

šl, konané pod záštitou Miroslava Brýdla, radního pro kulturu Pardubického kraje.

Aby galerie žila Sbírkový fond o 2 tisících položkách (je evidován v CES) tvoří obrazy, grafická sbírka a plastiky. V posledních letech město výtvarná díla kupuje, sice je nezařazuje do galerijních sbírek, ale veřejnost se s některými z nich má možnost seznámit v obrazárně na zámku. Během roku je realizováno 8 až 10 výstav. V loňském roce uchystala galerie pro školy program seznamující s konzervováním a restaurováním – šlo o pilotní projekt a s ohledem na kapacitu dílny se ho účastnilo 30 dětí. Pro letošek je připravováno seznámení s vystavovanými exponáty, které se zaměří na žáky 4. a 5. tříd ZŠ. Veřejný cyklus přednášek počítá i s účastí frekventantů univerzity 3. věku. Spolupráce s Institutem pro restaurování spočívá zejména ve využití našich fondů pro studijní účely – studenti vytvářejí kopie dle obrazů galerie apod., na druhé straně restaurátoři odborně pečují o vybrané sbírkové předměty. V minulém roce navštívilo galerii 4 tisíce zájemců, vyšel 1 katalog a 3 skládačky. V posledních letech se galerii (tehdy ještě Muzeu a galerii) podařilo získat granty od Ministerstva kultury – na katalog obrazárny a zařízení depozitáře. Letos je připravena žádost na Pardubický kraj o příspěvek na doprovodné tiskoviny především k výstavám, které byly zařazeny do letní série nazvané Smetanova výtvarná Litomy-

6 / 2005

Foto: E. Veselá

Historie obrazárny V polovině roku 2000 byla v 2. patře východního křídla litomyšlského zámku znovuotevřena stálá expozice obrazů ze sbírek bývalé městské obrazárny. Ta je zde v provozu již od roku 1926. Z původních tří se rozšířila v roce 1936 na 11 sálů, po potížích v období válečných let proběhla reinstalace v roce 1947 a v této podobě pak zůstala řadu let. V roce 1960 se stala součástí tehdejšího Vlastivědného muzea v Litomyšli, od poloviny 70. let skončila vystavovaná díla v depozitářích, když musela ustoupit expozici Muzea české hudby. Po roce 1989 začalo Muzeum a galerie Litomyšl prosazovat znovu umístění obrazárny v 2. patře zámku. Instalace do středního a východního křídla by přinesla potřebu značných stavebních úprav v delším čase. Proto našla obrazárna umístění v části západního křídla zámku, kde nebyly nutné stavební úpravy. Po řadě úspěšných krátkodobých výstav vznikla současná expozice obrazárny členěná do 4 částí, které představují českou malbu od 19. století až po současnost. Eva Veselá

37

VÝTVARNÉ UMĚNÍ BRUMOV-BYLNICE (6 tis. obyv., okres Zlín): Předmětem činnosti Fotoskupiny Andromeda Brumov-Bylnice je rozvoj výtvarné fotografie – vlastní tvorba, výstavní, publikační a soutěžní činnost, propagace a popularizace výtvarné fotografie. Členové se podílejí jednak na společné činnosti, jednak pracují individuálně. Fotoskupina byla pořadatelem soutěže fotografických kolektivů Moravsko-slezského mapového okruhu, jejíž vyhodnocení se konalo v červnu 2004. Skupina Andromeda zvítězila nad Klubem fotografů města Brna. Po celý rok pořádala výstavy snímků předních českých a slovenských autorů v Minigalerii Topas club. Její členové obesílali domácí i zahraniční soutěže, účastnili se kolektivních výstav. Klub spolupracoval se slovenskými fotokluby, pořádal lektorskou činnost atd. V prosinci 2004 fotoskupina získala v konkurenci fotografií ze 35 států světa bronzovou medaili v mezinárodní soutěži pořádané Interfotoklubem Vsetín. Činnost Andromedy finančně podporuje město Brumov-Bylnice a řada dalších sponzorů v regionu. (Městský zpravodaj, č.2, 2005) TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Pořadatelé Fotoklub Safír Turnov, Ministerstvo životního prostředí a Sdružení fotografů Euroregionu Nisa-Kontakt vyhlašují 16. ročník bienále krajinářské fotografie Zemský ráj 2005 s mezinárodní účastí. Soutěž, která se letos uskuteční v období od 1. 4. do 20. 11., má tato témata: A. Chráněná území světa (vše, čeho si člověk v krajině váží), B. Vliv člověka na životní prostředí (devastace krajiny, vizuální znečištění, vliv prostředí na život kolem nás). Posláním soutěže je ukázat pomocí fotografie na bezohlednost a nešvary, které ničí nejen přírodu, ale i životní prostředí na naší planetě. Tímto je soutěž ojedinělá. Jejími účastníky se mohou stát fotografové z celé Evropy s černobílými i barevnými snímky. Pořadatelé umožní vítězům uspořádat autorskou výstavu v turnovské Galerii Safír. (Fotografie-magazín, č.4, 2005) KRÁSNÁ LÍPA (3,4 tis. obyv., okres Děčín): Správa Národního parku České Švýcarsko, Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, město Krásná Lípa a Český svaz ochránců přírody Krásná Lípa-Tilia pořádají 6. ročník fotografické soutěže Náš národní park. Tématem je Krásná Lípa – Sídlo Správy Národního parku České Švýcarsko. Soutěž je určena dětem a mládeži do 15 let a starším zájemcům ve věku nad 15 let. Uzávěrka pro příjem soutěžních prací je 14. 10. 2005. (Rumburské noviny, č.3, 2005)

38

BŘECLAV (27 tis. obyv.): Městské muzeum a galerie Břeclav vyhlásilo 3. ročník bienále drobné grafiky GRAFIX Břeclav 2005. Zájemci se mohou zúčastnit nejvýše čtyřmi díly provedenými tiskem z hloubky, výšky nebo i z plochy, která vznikla v posledních 3 letech. Podmínkou bezplatné účasti je darování nejméně jedné práce do sbírky břeclavského muzea a galerie, kde se ve dnech 17. 6. – 14. 9. uskuteční prezentace výtvarných děl. (Ateliér, č.5, 2005) ČR: Fotografická soutěž na téma Ze života neziskových organizací vstoupila již do 6. ročníku. Každoročně se jí zúčastní několik desítek neziskových organizací, které soutěžními snímky přibližují zájemcům svou činnost. Vítězové dostávají nejen hodnotné ceny (fotoaparáty od Centra FotoŠkoda), ale také získávají zájem médií a možnost přirozenou cestou informovat širší veřejnost o svém působení. Letos se přihlásilo 43 neziskových organizací s celkovým počtem 189 fotografií. Odborná porota vyhlásila první 3 místa v kategoriích „volná fotografie“ a „fotopříběh“. Výstava vítězných a dalších vybraných snímků byla letos putovní. Od konce ledna si ji postupně prohlédli návštěvníci hypermarketů společnosti Tesco Stores ČR v Praze-Letňanech, Plzni, Ostravě-Třebovicích a Hradci Králové. Poprvé byla také vyhlášena cena veřejnosti. Od 3. 3. je kolekce těchto snímků instalována na stálé výstavě v Malém Nosticově divadle v Praze (Divadlo Nablízko). Nad výstavou převzal záštitu houslový virtuos P. Šporcl. (Grantis, č.3, 2005)

LITERATURA TŘEBÍČ (40 tis. obyv.): Vydavatelství Akcent, které sídlí v Třebíči, vyhlásilo literární soutěž nazvanou Česká historie. Jejím předmětem je původní, dosud nevydaný text z českých dějin, který má historický podklad a je psaný formou literatury faktu. Dílo může být sepsáno jako jednodílný celek (román), nebo může být sestaveno z jednotlivých částí, tvořících souvislý celek. Soutěž je určena osobám ve věku nad 18 let, které vytvoří rukopis v českém jazyce. Podmínkou účasti v soutěži je podepsání smlouvy s vydavatelstvím o vydání knihy, pokud vydavatelství ohodnotí text jako dobrý. První cenou je finanční obnos ve výši 10 tis. Kč a návrh vydavatelství na uzavření dlouhodobé smlouvy k vydávání knih. Druhá a třetí cena je spojena s finanční částkou 5 tis. Kč a s návrhem vydavatelství na uzavření dlouhodobé smlouvy k vydávání knih. Ostatní dobré rukopisy budou vydávány postupně. Uzávěrka pro příjem soutěžních příspěvků je 30. 11. 2005. (K-revue, č.1-2, 2005)

Místní Kultura

Zahraničí

Nová Evropská města kultury

Prostřednictvím programu Evropská města kultury (EMK) se financují výstavy a akce vyzdvihující kulturní dědictví vybraného města a jeho regionu stejně jako široká škála vystoupení, koncertů a jiných přehlídek umění, při jejichž realizaci se scházejí umělci z celé EU. Získané zkušenosti ukazují, že program má ve vybraných městech dlouhodobý dopad na vývoj kultury a cestovního ruchu. Byl původně plánován do konce roku 2004, ale jeho úspěch je tak velký, že je obnoven na dalších 15 let.

Projekt EMK přijala Rada ministrů EU v roce 1985 z iniciativy řecké ministryně kultury M. Mercouriové s cílem „přispět ke sblížení evropských národů“. V r. 1999 změnil název na Evropská hlavní města kultury. Od té doby je financován z programu Culture 2000. EMK byla do loňského roku vybírána členskými státy a Evropská komise pouze přidělila peníze, od roku 2005 se také instituce Evropské unie podílejí na výběru hostitelských měst. V letech 1985 – 1999 se EMK stalo vždy jen jedno město v roce. Zlom představoval začátek druhého tisíciletí, kdy se titulem Evropské hlavní město kultury ozdobilo hned 9 měst, včetně Prahy. V rozmezí 2001 – 2008 se nepravidelně střídají jedno nebo dvě města. Podle textu, který v únoru schválil Evropský parlament, bude možné jmenovat od roku 2009 vždy nejméně dvě hlavní města pro každý rok. Také deset členských států, které přistoupily k Unii v květnu 2004, může kandidátská města navrhovat a do projektu EMK se může zapojit i město z nečlenských zemí. Francouzské město Lille a italský Janov se honosily titulem EMK vloni. Pomyslnou štafetu po nich přejímají zatím tato odsouhlasená města do r. 2008 – Cork (Irsko, 2005), Patras (Řecko, 2006), Luxemburg a Sibiu (Lucembursko, Ru-

munsko, 2007), Liverpool a Stavanger (Velká Británie, Norsko, 2008). Jednotlivé země musely dosud předložit návrh 4 roky předem, projednal jej Evropský parlament a další orgány, přičemž výsledné hodnocení předkládala Evropská komise Radě, která měla konečné slovo. Evropská komise teď chystá změny pravidel určování EMK. Pro následující období jsou předběžně vybrány Rakousko, Německo, Finsko a zatím poslední v seznamu figuruje v roce 2019 Itálie. Na stránkách Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR (WWW.EVROPSKY-PARLAMENT. CZ) se ve zprávách z jednání EP objevuje mezi státy, které budou nominovat EMK v roce 2015, vedle Belgie i Česká republika. Ale kancelář EP v Praze, na kterou jsme se obrátili se žádostí o potvrzení této informace, sdělila, že zatím není známo, kdy bude opět Praha nebo jiné české město nominováno. Rakousko, konkrétně Linz-Donau, by se měl stát EMK v roce 2009. Na přípravách tohoto projektu se chce účastnit také Český Krumlov, který je partnerským městem Lince v oblasti kultury a cestovního ruchu. Zástupci Krumlova a Jihočeské centrály cestovního ruchu navštívili v této věci v březnu letošního roku 1. turistickou konferenci v lineckém Design Centru. Irena Koušková

Jediné české divadlo na výstavě Expo v Japonsku

Divadlo Continuo, nezávislá skupina působící na české profesionální scéně více než 10 let, jejíž pracovní základnou je statek Švestkový dvůr v Malovicích nedaleko Vodnaň, bude jediným souborem reprezentujícím české divadelníky na výstavě Expo 2005 v japonské prefektuře Aiči. Dne 24. června tu předvede společně s dalšími performery speciální program (vystoupení akrobatů a pouliční představení) v rámci Českého národního dne. Soubor uvádí již devátým rokem v renesanční vodní tvrzi Kratochvíle letní divadelní slavnost Kratochvílení (letos 28. 7. – 7. 8.), oceňovanou i za originální propojení výtvarné složky, technik cirkusu a živé hudby. [ika] 6 / 2005

39

Spolupráce na moravsko-slovenském pomezí Úzká spolupráce mezi regiony Uherské Hradiště a Trenčín na kulturním poli má dlouholetou tradici, která sahá do konce šedesátých let minulého století. Tehdy ji realizovala především okresní kulturní střediska, nyní družební spolupráci zajišťují zejména uherskohradišťský Klub kultury a Trenčianske osvetové stredisko a spolupráce neustrnula ani po rozdělení republiky. Obě kulturní instituce spolupracují s organizátory významných celostátních akcí, jako jsou Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově (hlavní garanti obce Starý Hrozenkov a Drietoma) a Slavnosti na Javořině (hlavní pořadatel Výbor slavností, složený ze zástupců měst a obcí podjavorinské oblasti). Pracovníci obou zařízení se každoročně scházejí na dvoudenních pracovních poradách a společně se podílejí i na dalších kulturních akcích (např. oslava vzniku Československé republiky). Nejživější je ovšem spolupráce na úseku výtvarného umění a fotografie. Již téměř třicet let se každoročně koná třídenní tvůrčí dílna fotografů a výtvarníků obou regionů, výsledkem je pak výstava Setkání - stretnutie, která je vždy instalována v Uh. Hradišti i v Trenčíně, případně v dalších městech. Letošní výstavy se zúčastnilo 40 autorů obou regionů a počet zájemců o tuto akci každoročně roste. V posledních letech se obě kulturní zařízení rozhodla uvádět autorskými výstavami i jednotlivé autory. Tak se v Uh. Hradišti představili trenčínští fotografové Anton Štubňa a Jan Tluka, v Trenčíně vystavoval své dřevořezby Karel Táborský z Uh. Brodu a fotografie hradišťský autor Jaroslav

B. Roderová, J. Činčár. Foto: autor

Strnad. Tato tradice pokračovala i v letošním roce, kdy do prestižní Městské galerie v Trenčíně byla v dubnu připravena výstava Folklorní ozvěny (obrazy a monotypy Lenky Jurečkové z Bzence a fotografie Miroslava Potyky) a ve foyer Klubu kultury v Uh. Hradišti vystavovali obrazy trenčínští autoři Brigita Roderová a Július Činčár. Vernisáže obou výstav byly hojně navštívené včetně účasti televize a rozhlasu. V současné době je snaha získat na tyto akce granty, což by spolupráci v kulturní oblasti na moravsko-slovenském pomezí ještě více zkvalitnilo. Miroslav Potyka

Anglie 19. století V jihoanglickém hrabství Kent, ve městě Chathamu, má do dvou let vyrůst komplex, který zavede návštěvníky do 19. století. Výstavba tematického parku, který má oslavovat život a dílo romanopisce Charlese Dickense, by přišla na 60 milionů liber. „Dickensworld“, zábavní park, jehož zahájení stavby je naplánováno na letošní červen, by měl připomínat život a dílo předního představitele viktoriánského románu. Tvůrci projektu očekávají

40

roční návštěvnost více než 300 tisíc lidí. Ti se budou moci projít starými čtvrtěmi, občerstvit se v dobové restauraci, prohlédnout si vězení. Chystají se exkurze, které nabídnou deset pohledů na viktoriánskou Anglii. Ch. Dickens v Chathamu strávil pět let svého života a často na toto období vzpomínal. Proti projektu se ovšem postavilo město Rochester, kde se již 26 let pořádá Dickensův festival a které se obává odlivu návštěvníků. [ev] Místní Kultura

Zahraničí Japonská společnost NIKON otevřela v Praze galerii České zastoupení japonské společnosti Nikon otevřelo v pondělí 25. dubna v centru Prahy Galerii Nikon. Činnost zahájila výstavou fotografií předního českého fotografa Jaroslava Kučery, který na ní představil své fotografie z knihy Lidi, které jsem potkal. J. Kučera je spoluzakladatelem Fotoklubu Strahov, skupiny Signum a členem agentury Bilderberg. Profesionální fotografii se věnuje od roku 1973 a je držitelem řady ocenění. Společnost Nikon s.r.o. oznamuje, že tímto počinem chce přiblížit veřejnosti fotografickou tvorbu českých předních fotografů a rovněž míní podpořit tvorbu mladých nadaných autorů. Galerie Nikon by se měla stát místem pro setkávání fotografů a milovníků tohoto umění. [luk] ZAHRANIČÍ BRUNTÁL (18 tis. obyv.): Město Bruntál hodlá podstatně rozšířit kontakty s Polskem. Jsou připraveny 2 granty na podporu přeshraniční spolupráce. První projekt, který finančně podpoří Evropská unie z programu PHARE, nese název Vítejte, polští přátelé a je zaměřen na propagaci Bruntálu a jeho okolí jako součásti Euroregionu Praděd. Město představí polským partnerům mj. nejvýraznější aktivity v oblasti cestovního ruchu, projekt má také usnadnit spolupráci informačních center měst Opole a Bruntál ap. Druhý projekt, nazvaný Opole v Bruntále, je rovněž zaměřen na propagaci oblasti Euroregionu Praděd, tentokrát na vzájemnou prezentaci uměleckých souborů, zájmových a občanských sdružení Bruntálu a Opole a na další možnosti kulturních styků mezi oběma městy. Má přispět k setkávání pracovníků z oblasti školství a kultury a k rozvoji vztahů mezi školami obou stran. (Veřejná správa, č.11, 2005) 6 / 2005

NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY Dobřív – vodní hamr XIV. HAMERNICKÝ DEN Memoriál V. Krafta, 21. 5. Vsetín – Galerie stará radnice VÝPRAVA DO HLUBIN DUŠE A VÝŠIN HIMALÁJÍ, výstava fotografií slovenského horolezce Michala Buchoveckého, do 22. 5. Brtnice (zámek) – Město a Společnost J. Hoffmanna BRTNICKÉ KOVADLINY, IV. mezinárodní setkávání uměleckých kovářů – 18. a 19. 6. Rokycany – Muzeum Dr. B. Horáka ROZUMÍME ZVÍŘATŮM?, do 26. 6. Kolín – Regionální muzeum KOLÍN VE STÍNU HÁKOVÉHO KŘÍŽE – LÉTA VZDORU A NADĚJE (1939 – 1945), do 19. 6. Liberec – Oblastní galerie ČESKÉ KRAJINOMALBY ZE SBÍREK OBLASTNÍ GALERIE V LIBERCI, do 12.6. …NĚCO Z MACHATA (Michal Machat – kresby), do 12. 6. Kladno – Sládečkovo muzeum Slovanské hradiště Budeč u Zákolan. Mimořádné zpřístupnění rotundy sv. Petra a Pavla, od 22. do 24. 6. (9 až 16 hodin). Petřvald – technické muzeum PETŘVALD V PROMĚNÁCH STALETÍ do 31. 12. KOUZELNÝ SVĚT TRAMVAJÍ – do 31. 12. Havířov – Musaion NAŠÍ PŘÍRODOU, do 17. 7. Praha – Staroměstská radnice Křížová chodba a Rytířský sál FOTOGRAFICKÝ PROJEKT A. DVOŘÁKOVÉ A V. FISCHERA MISIE, od 3. 6. do 30. 6. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech ZAPOMENUTÁ ŘEMESLA – výstavní sál muzea, do 5. 6. HÁDANKY Z ETNOGRAFICKÉ SBÍRKY KLATOVSKÉHO MUZEA – vitríny ve vstupní hale muzea, do 5. 6.

41

„Osobní hygiena na šlechtických sídlech“ Muzeum Kroměřížska Vás zve na výstavu, která je instalována na zámku v Chropyni do 30. září 2005.

Hygiena nepatřila mezi silné stránky našich předků, například před několika staletími se koupali jen jednou za čas a boj se špínou proto sváděli nejroztodivnějšími způsoby. Hygienická péče o tělo byla omezena v obecném měřítku až do 18. století na minimum, což platilo pro všechny sociální vrstvy, tedy i pro aristokracii. Hygienické nedostatky se hlavně ve vyšších kruzích překrývaly používáním nejrůznějších vonných olejů, balzámů a parfému, které měly překrýt nepříjemný tělesný zápach, způsobený nepravidelním mytím těla a často pod parukami ukrytých vlasů. Přesvědčit se o tom můžou návštěvníci zámku v Chropyni, kde od čtvrtka 28. dubna 2005 probíhá výstava „Osobní hygiena na šlechtických sídlech“, která dokumentuje vývoj tělesné kultury a hygieny od nejstarších zachycených předmětů po artefakty pocházející z první poloviny 20. století. [luk]

Festival Krákor - dobrá zpráva

Zastupitelstvo města Moravský Krumlov zvrátilo rozhodnutí rady a konání festivalu Krákor na městských pozemcích povolilo. (Viz Místní kultura č. 5 str. 33 a v tomto čísle na str. 36)

42

Unikátní publikace

Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou byla obohacena o unikátní přírůstek, kterým je 121stránková exkluzivní publikace reprezentativního charakteru Království české (název je na obálce uveden i německy, anglicky a francouzsky). Celoživotní dílo renomovaného heraldika a historika Jiřího Loudy představuje chronologicky rody, které se vystřídaly na českém trůnu od prvních Přemyslovců po poslední Habsburky. „Nejen obsahem, ale i úpravou jde o unikát o rozměrech 80 x 55 cm, s váhou 5 kg. Vázána je do modrého sametu a vytištěna na křídovém papíru. Ačkoliv oficiální cena je 7500 Kč bez DPH, město ji pořídilo za 5000 včetně daně. Čtenářům je z pochopitelných důvodů k dispozici jen ve studovně, domů se nepůjčuje. Josef Krám

Do divadla na polévku

Počátkem letošního roku oslavila divadelní scéna v ruském Jekaterinburku první výročí tzv. „Polévkového divadla“. Divák přijde do divadla, zaplatí 100 rublů (cca 80 Kč), obdrží talíř polévky, chléb a čaj. Po konzumaci se rozhodne, zda odejde, a nebo se podívá na divadelní představení. Při divadle dokonce vznikl klub, který má spíše kulinářské než divadelní zaměření – jeho členové si vyměňují recepty, nebojí se ani experimentů v dané oblasti. Vedení divadla považuje tuto aktivitu za zcela normální způsob, jak do divadla přilákat více návštěvníků. [ev]

Slovenským sprejerům hrozí vězení

Od května letošního roku hrozí na Slovensku trest až tří roků vězení sprejerům, kteří způsobí značnou škodu, nebo spáchají tento trestný čin opakovaně či jako členové organizované skupiny. Do trestního řádu SR byl totiž zařazen nový trestní čin – poškozování cizí věci pomalováním, postříkáním nebo popsáním barvou či jinou látkou. Pokud je sprejer usvědčen, hrozí mu kromě vězení peněžitá pokuta. [ev] Místní Kultura

Recepty Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové MUSENÍK VLEZLÝ

Je to jeden z nejmlsnějších skřítků jakého vědecká disciplína skřítkologie zná. Najdete ho téměř v každé jen trochu dobře zásobené kuchyni. Nejlépe se mu však daří v kuchyních starých chalup a zemědělských usedlostí. Strká nos pod pokličky, prošmejdí kdejakou špajzku či misník. Nevynechá žádný kastrol, hrnec, pekáč ani mrňavou mističku nebo naběračku. Ubydlí se třeba ve starém krajáči mezi kvedlačkami a nesmírně smutně a vyčítavě kouká na studenou plotnu a trpělivě vyčkává. Ochutnává a okusuje slané, sladké i kyselé. Miluje syrečky a zavináče, stejně jako buchty nebo třeba krupicovou kaši. Je to docela maličký skřítek, takže hospodyňka o jeho existenci často ani neví a jeho řádění přisuzuje nevinným myškám. Vytrvale pak líčí pastičky. Nad tímto marným snažením se Museník jen pohrdlivě ušklíbne a vlezle šmejdí dál. MUSENÍK MLSNÝ narozdíl od svého druhového příbuzného, Museníka vlezlého, je o maličko větší a napapanější. To víte, po dortech, palačinkách, buchtách a bábovkách se tloustne. Museník mlsný je čistokrevný sladkomil a toho, co nevoní po vanilce, kakau nebo oříškách, si ani nevšimne. Co že se to skrývá pod názvem Nebezpečí Museníka vlezlého? To jsou staré dobré syrečky. Raději použijeme kulaté, docela prostě je obalíme v klasickém trojobalu (mouka, vajíčko, strouhanka) a prudce osmažíme v rozpáleném oleji. Zdráhám se to napsat, ale při obalování doporučuji pracovat v rukavicích. Ideální jsou ty, které jsou přibalovány k barvě na vlasy, nebo ty, co jsou k mání u benzinových pump. Tato delikatesa má při konzumaci několik podmínek! Je naprosto a bezpodmínečně nutné, aby ji baštili všichni přítomní. Nejvhodnějším místem konzumace je volná příhoda (ta je ostatně nejlepším místem i pro přípravu a smažení). V případě deštivého počasí buď od tohoto druhu pohoštění upustíme, nebo zajistíme dobře větratelné prostory. Měkký tmavý chlebíček, kyselá okurčička, mladé ředkvičky nebo zeleninový salát jsou báječné nezbytnosti této dobrůtky. Hosté budou chválu pěti, ale vy jako hostitelka nekompromisně trvejte na tom, aby i ti nejmilejší hosté trávili noc mimo vaši chalupu. A to i v případě, že chalupa je po dokonalé rekonstrukci a pevná v základech. Výdechy a výpary by se řečeno s trochou nadsázky daly použít k válečným účelům, ale jinak je to bašta náramná.

MLSÁNÍ MUSENÍKA MLSNÉHO

Palačinky připravíme podle návodu Směs na palačinky. Peču je zásadně bez tuku na kvalitní pánvi. Palačinku lehounce potřu dobrou marmeládou, nejlépe podle druhu ovoce, kterým pak palačinky plním. Nejlepší jsou jahody, meruňky nebo broskve nakrájené ostrým nožem na tenké plátky. Naplněné, srolované palačinky poskládám na talíř a „utopím“ je ve studeném žloutkovém krému (omáčce). Ozdobím ještě kousky ovoce, šlehačkou a posypu mletými vlašskými ořechy opraženými na suché pánvi s trochou vanilkového nebo krystalového cukru. Příprava žloutkového krému je jednoduchá: ½ l mléka, ½ balíčku pudinkového prášku s vanilkovou příchutí, 3lžíce cukru a 3 žloutky. Více jak ¼ l mléka s cukrem dáme vařit a ve zbytku rozkvedláme žloutky a pudinkový prášek. Když je mléko těsně před varem, za stálého míchání pomalu vlijeme zbytek mléka se žloutky a pudinkovým práškem. Stále mícháme a necháme přejít varem. (Nejlépe je použít nerez nádobí se silným dnem, nebo vaříme ve vodní lázni, když pod kastrůlek s mlékem dáme ještě jeden větší s horkou vodou.) Krém necháme vychladnout a občas ho zamícháme, aby se nevytvořil škraloup. Pokud se k malému mlsalovi chce připojit i velký mlsal, je možné trochu krému odebrat a do chladnoucího pomalu vmíchat lžičku, lžíci či naběračku rumíku. 6 / 2005

43

�������������� ��������������������������������������� ������������������������������������������������������ ������������ ��������������������������������������

�������������������

������������ �������� ������������������ ������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������

��������������������� ��������������������������������������������������������

������������������������