Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

9 2004

Na čerpání peněz z EU je třeba být připraven Sdružení katolických knihoven Pokračování z minulého čísla Malá sonda do kultury Karlovarského kraje Polná žije naplno kulturou Klatovský seminář kronikářů Ve znamení tradiční lidové kultury Zámek Mostov znovuzrozen Muzeum slavkovského porcelánu a hotel pod jednou střechou Divadlo v Jablonci n. Nisou má nebývalou návštěvnost Česká hudba září 2004

Ročník XIV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Z obsahu

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XIV. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová.

Na čerpání peněz z EU je třeba být připraven ...................................... 3 Knihovna v Polné nabízí něco navíc .............. 7 Nesnadná cesta k současnosti.......................... 8 Sdružení katolických knihoven ....................... 9 Malá sonda do kultury karlovarského kraje .. 12 Polná žije naplno kulturou ............................ 15 Česko láká turisty.......................................... 18 Klatovský seminář kronikářů ........................ 19 Rok 2003 ve znamení návratu diváků do kin.................................... 22 Chvála malé školy......................................... 26 Kamenné kříže opředené tajemstvím ............ 28 Zámek Mostov zažívá renesanci ................... 33 Divadlo s nebývalou návštěvností................. 35 Letní filmová škola skončila ......................... 40 Sdílení kultury............................................... 42 Česká hudba 2004 ......................................... 44

Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9, Objednávky: e-mail: [email protected] tel.: 234 092 851 fax: 234 092 813 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Financování místní a regionální kultury z veřejných rozpočtů 1991 - 2003 ..........příloha

Stálé rubriky LEGISLATIVA Legislativa, Ekonomika, Dokumenty, Statistika, Granty, Organizace…

INFORMATIKA Knihovny, Informační střediska, Média, Publikace…

MÍSTA Kraje, Regiony, Cestovní ruch, Kulturní komise, Kroniky, Kulturní domy, Kina, Hvězdárny, Etnika…

DĚTI - MLÁDEŽ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Lidová kultura, Movité kulturní dědictví, Muzea, Nemovité památky…

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo, Hudba, Tanec, Výtvarné umění, Literatura, Audiovize, Multikultura…

ZAHRANIČÍ NABÍDKA Akce, Aktivity, Zajímavosti…

Na titulní straně: Kachlová kamna na zámku v Mostově Předáno do tisku: 7. září 2004. Uzávěrka čísla 10/2004 je 20. září 2004. Uzávěrka čísla 11/2004 je 16. října 2004. MÍSTNÍ KULTURA

ÚVODNÍK Na čerpání peněz z EU je třeba být připraven Podle sdělení tiskové mluvčí Ministerstva kultury Kateřiny Besserové se při přípravě jednotlivých ministerstev na možnost čerpat finanční prostředky z EU nepodařilo stanovit ucelenou koncepci a tudíž Ministerstvo kultury nemá vlastní program jako např. MPO, MŽP a další. V současné době je úloha Ministerstva kultury (dále MK) spíše monitorovací a pouze se podílí na schvalovacím procesu jednotlivých dokumentů k dílčím programům jako např. SROP (Společný regionální operační program) a jiné. Zdá se, že tomu nebude jinak ani v dalším období, protože se nepřipravuje žádný program, který by výlučně spadal do kompetence MK. Česká republika tedy nedefinovala komplexně potřeby kultury pro oblast čerpání ze strukturálních fondů a ani pro další období se k tomu nechystá. Možnosti, jak touto cestou získat peníze do kultury, jsou omezené a jejich nalezení vyžaduje určitou fantazii. Ale existují. Např. v rámci priority Regionálního rozvoje infrastruktury je možné podávat projekty na internetizaci knihoven, viz článek Blanky Čermákové v minulém čísle Místní kultury: Velká šance pro kulturu se skrývá v prioritě Rozvoj lidských zdrojů v regionech, kterou nastínila Hana Vlčková v čísle 4, v článku s titulem Místní kultura a strukturální fondy. V červnu pořádalo O.S. Zahrada a Nadace OSF Praha seminář Strukturální fondy pro knihovny a muzea, na kterém byl čerpání fin. prostředků věnován velký časový prostor. Následující řádky jsou letmým shrnutím faktorů, které ovlivňují nejen získávání peněz z EU, ale také těch, které podmiňují úspěšnou existenci kulturních institucí vůbec. Představitelé rozpočtových a příspěvkových organizací, ale i další aktivní občané z neziskové sféry, jsou nuceni k celé problematice přistupovat mnohem aktivněji a cílevědoměji, než tomu bylo v minulosti, a to už v době tvorby jednotlivých strategických dokumentů ať už městských nebo krajských. Jejich zřizovací listiny a statuty by měly umožňovat zpracovávání projektů, klíčový je přitom vztah se zřizovatelem a s dalšími představiteli daných celků, kteří rozhodují 9 / 2004

o kulturním klimatu lokality. Evropa vidí budoucnost ve vytváření místních partnerství, tedy peníze se snáze získávají, pokud se žadatelům daří spolupracovat jak s veřejnou správou, tak s dalšímu subjekty. V neposlední řadě je důležité seznámit se s evropskými strukturami a s používanou terminologií. Myšlenku, že muzea, knihovny, ale i další instituce, musí hledat nové formy přibližování se k potencionálním zákazníkům, přijímá a aplikuje stále více jejich pracovníků. Pomalu přestává stačit, že instituce prostě existuje, je nucena stále více myslet na to, jak přilákat návštěvníky, jak získat peníze a přitom si uvědomovat, jaké je její místo ve společnosti. Dnes nestačí, když muzea schraňují obrovské množství zajímavých a vzácných předmětů a vědci uvnitř zdí bádají a objevují neznámé skutečnosti, když tyto informace nepředávají široké veřejnosti. Chyba byla dosud na obou stranách, ale mnohé výše jmenované instituce se pokouší zviditelnit svou instituci, své výsledky práce, spolupracovat se školami a přilákat tak občany, kteří si začínají uvědomovat, jaké obrovské bohatství mají k dispozici. Jako dobrý příklad může posloužit akce „Noc v muzeu“, kdy nápad zpřístupnit muzea v noci se setkal s velkým ohlasem.. Dr. Alexandra Brabcová, která reprezentuje Nadaci OSF, uvedla kromě jiného také několik oblastí, ve kterých vidí velký potenciál. Je to např. spolupráce muzeí a knihoven při výuce občanské nauky na školách (žáci se mohou za aktivní účasti pracovníků kult. institucí naučit chápat význam historicko-kulturního odkazu, vyhodnocovat historické události po etické stránce či pracovníci muzea mohou připravovat středoškoláky na vysokoškolské studium v oblastech, které jsou muzeu vlastní). Další možnosti se skrývají v cestovním ruchu (příklad z Irska – zavedlo cest. ruch na základních a středních školách a v náplni tohoto předmětu je např. vztah k památkám a jejich význam pro cest ruch). Zkrátka úspěšnější budou ti vynalézaví, nebo tací, kteří dokážou již objevené přijmout a aplikovat. Ludmila Kučerová

3

Statistika kultury 2003 Základní statistické údaje o kultuře v ČR Z pověření Ministerstva kultury zpracovává tuto oborovou statistiku Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). V rámci statistiky kultury je šetřena činnost kulturních zařízení zřizovaných MK, dalšími orgány státní správy, obcemi, městy, občanskými sdruženími dle zákona č. 83/90 Sb., obecně prospěšnými společnostmi, církví, podnikateli aj. V publikaci jsou zveřejněny vybrané údaje za jednotlivé oblasti kultury za rok 2003. Pro srovnání se uvádějí data za posledních pět let. Na začátku jednotlivých oddílů je uveden stručný komentář vysvětlující metodologická, organizační a oborová specifika sběru statistických dat v příslušné oblasti nebo oboru. Výsledky z rezortního statistického šetření jsou určeny pro MK, Český statistický úřad, UNESCO, Eurostat a další. V neposlední řadě slouží odborné veřejnosti. Pokud byste měli zájem se s touto publikací blíže seznámit obraťte se, prosím, na: PhDr. Janu Radovou, Blanická 4, 120 21 Praha 2, tel.: 221 507 920, email: [email protected]. Nebo na internetovou adresu WWW.IPOS-MK.CZ/CIK.ASP, kde bude statistika zveřejněna v nejbližších dnech. Štěpán Filcík, pracovník pro styk s veřejností NIPOS

Mohlo by zajímat i vás: Dotaz: Město vydalo v rámci oslav výročí města publikaci. Tato pěkná prezentační kniha se bude i prodávat. Spadá na město povinnost bezplatně z tohoto vydání zaslat povinné výtisky oprávněným příjemcům a povinnost nabídnout ke koupi dalším oprávněným příjemcům dle vyhlášky MK č. 252/1995? Odpověď: Vyhláška č. 252/1995 Sb. k provedení zákona č. 35/1997 Sb. je platná a tedy i závazná pro všechny vydavatele publikací. Avšak její znění bylo změněno vyhl. č. 156/2003 Sb. (Ministerstva kultury), kterou byl zrušen § 1 cit. vyhlášky, tj. bezplatné zasílání tzv. povinného výtisku. Trvá tedy pouze povinnost vydavatele písemně nabídnout jím vydanou publikaci ke koupi knihovnám uvedeným v § 2 vyhl. číslo 252/1995 Sb. (v platném znění). Odpověděla PhDr. A. Mockovčiaková

4

Veřejná sbírka Státního fondu kultury ČR Ministerstvo kultury sděluje, že Státní fond kultury České republiky zrušil ke dni 18. 6. 2004 zvláštní povodňový účet a současně oznámil Magistrátu hlavního města Prahy ukončení veřejné sbírky za účelem shromáždění prostředků na záchranu kulturních památek a muzejních sbírek poškozených důsledkem záplav a povodní v České republice v srpnu 2002. Veřejná sbírka byla zahájena dne 21. 8. 2002. Hrubý výtěžek sbírky (přijaté dary plus úroky) činil za období od srpna 2002 do dne ukončení 1 015 340 Kč z toho 510 tis. Kč bylo použito na restaurování dvouramenného schodiště do hlavního sálu zámku Veltrusy, 500 tis. Kč bylo použito na opravu hradní zdi na západní straně po povodni a na práce související s protipovodňovou hrázkou zámku Kratochvíle, zůstatek ve výši 5 340,10 Kč byl použit na úhradu nákladů spojených s provozováním veřejné sbírky. Vyúčtování veřejné sbírky bude v souladu se zákonem o veřejných sbírkách zasláno do 3 měsíců magistrátu hl. m. Prahy. Ministerstvo kultury a Státní fond kultury České republiky tímto děkují všem, kteří přispěli na konto záchrany památek po povodních a podíleli se tak na obnově nevyčíslitelných hodnot kulturního dědictví v České republice. [luk]

Příspěvky majitelům památek Magistrát města Českých Budějovic zjišťoval na začátku prázdnin zájem vlastníků kulturních památek o finanční příspěvky na plánované opravy a rekonstrukce v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací. V letošním roce se městu podařilo získat státní příspěvek ve výši 4,310 mil. korun a ze svého rozpočtu město uvolnilo 4,995 mil Kč, takže celkem je na opravy historických kulturních památek v rámci Programu regenerace poměrně velká částka 9,305 tis. korun. [luk] MÍSTNÍ KULTURA

LEGISLATIVA - EKONOMIKA PROGRAM EVROPSKÉ UNIE CULTURE 2000

Evropská komise zveřejnila výzvu k podávání žádostí o finanční podporu mezinárodních kulturních projektů pro rok 2005. Výzva tentokrát nestanoví žádnou prioritní oblast podpory – ta bude směřovat do všech oblastí podporovaných v rámci programu Culture 2000. Těmi jsou perforning arts/scénická umění, výtvarné umění, kulturní dědictví a literatura (včetně překladů). Uzávěrky: 15. října 2004 pro jednoleté projekty a projekty překladů, 29. října 2004 pro víceleté projekty a projekty spolupráce ve třetích zemích. Podrobné informace o podmínkách: Česká kancelář Culture 2000 Divadelní ústav, Celetná 17, 110 00 Praha 1 tel: +420 224 809 134, 118,119, e-mail: [email protected] WWW.CULTURE2000.CZ

Sekce pro kulturní CULTURE 2000:

dědictví

programu

Národní památkový ústav - ústřední pracoviště Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 tel.: +420 257 010 248, 249, 257 532 309 e-mail: [email protected] WWW.SUPP.CZ/HTML/CULTURE2000HERITAGE

[luk]

Návrh programu Culture 2007 Evropská komise zveřejnila na svých internetových stránkách návrh nového programu navazujícího na dosavadní program Culture 2000. Nový program bude koncipován na období let 2007 - 2013. Obecným cílem programu je posílení společného kulturního prostoru prostřednictvím rozvoje kulturní spolupráce mezi tvůrci, kulturními aktéry a kulturními institucemi, za současné podpory evropského občanství. 9 / 2004

Specifickými cíli jsou: - podpora mezinárodní mobility osob pracujících v kulturní oblasti, - podpora mezinárodního oběhu kulturních a uměleckých děl, - podpora mezikulturního dialogu. Akční linie programu zahrnují tyto oblasti: - podpora kulturních akcí (akce: Body spolupráce, Aktivity spolupráce a Zvláštní opatření), - podpora oranizací aktivních v oblasti kultury na evropské úrovni, - podpora analýz, sběru a šíření informacví v oblasti kulturní spolupráce. Akce „Body spolupráce“ musí být tvořena min. 6 subjekty ze 6 různých zemí a předpokládá realizaci víceletých kulturních aktivit (dosavadní víceleté projekty spolupráce). Projekty by měly splňovat dva ze tří obecných cílů, přičemž budou upřednostněny ty návrhy, které budou splňovat všechny tři cíle. Tomuto typu aktivit by mělo být vyhrazeno 36 % rozpočtu. Aktivity spolupráce musí spojovat 4 subjekty ze 3 různých zemí zapojených do programu (dosavadní roční projekty). Tomuto typu aktivit bude vyhrazeno 24 % rozpočtu. Zvláštní akce jsou emblematické projekty, které by měly mít ohlas mezi národy Evropy a přispívat k lepšímu porozumění EU a ocenění kulturní rozmanitosti (např. evropská města kultury). Tomuto typu aktivit bude vyhrazeno 17 % rozpočtu. Podpora organizací aktivních v oblasti kultury zahrnuje provozní granty různým evropským institucím (10 % celkového rozpočtu). 5 % rozpočtu je pak vyhrazeno na studie, analýzy, šíření informací a podporu národních kanceláří. Do programu se mohou zapojit (vedle členských států EU) členské státy EFTA/EEA (Island, Norsko, Lichtenštejnsko), kandidátské země a státy Balkánu. Program umožní spolupráci s mezinárodními organizacemi činnými v oblasti kultury, zejména s UNESCO a Radou Evropy.

5

Celkový rozpočet programu je navrhován ve výši 408 mil. €. Byl předložen Evropskému parlamentu a Radě spolu s návrhy dalších programů zaměřených na vzdělání ( Erasmus, Comenius, Leonardo, Grundtwig), mládež (Youth) a audiovizi (Media 2007). Rozhodnutí o návrhu se očekává koncem roku 2005. Znění návrhu je dostupné v angličtině na webové stránce: HTTP://EUROPA_EU_INT/DGS/EDUCATION_CULTURE/NEWPRO G/COM1_EN.PDF

Česká kancelář přivítá jakékoliv připomínky k návrhu: [email protected] [luk]

Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2004 - 2010 Vláda ČR svým usnesením č. 679 ze dne 7. července 2004 schválila Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. Koncepce byla dlouho připravována Ústřední knihovnickou radou ve spolupráci s Ministerstvem kultury. Jedná se o základní strategický dokument, který by mohl v příštích letech příznivě ovlivnit rozvoj knihoven, pokud se na jeho naplnění budou podílet všichni zainteresovaní, zejména knihovny. Text koncepce najdete ke stažení na HTTP://WWW.MKCR.CZ/ARTICLE.PHP?ID=1033 Koncepci lze využít ke zpracování vlastních strategických materiálů, při žádostech o dotace i při jednání se zřizovatelem. Užitečné je také seznámit se s vlastním textem usnesení, které ukládá různým subjektům naplnění Koncepce. Je to usnesení č. 679 ze dne 7. 7. 2004. Velkým úspěchem pro knihovny v oblasti zdravotnictví je i schválení „Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005 - 2010 z 30. 7. 2004“, která již vychází z obecné koncepce přijaté vládou. Tuto koncepci najdete na: HTTP://WWW.MZCR.CZ/INDEX.PHP?CLANEK=1122. Koncepce rozvoje knihoven má vazbu na již dříve schválenou Státní informační a komunikační politiku. Koncepci vydá také Ministerstvo kultury v knižní podobě včetně anglického překladu. Chtěl bych touto cestou poděkovat členům ÚKR a všem dalším, kteří se na přípravě Koncepce podíleli. Redakčně upraveno Vít Richter, náměstek pro knihovny a poradenství NK

6

Nadace LANDEK Ostrava vypisuje 1. kolo výběrového řízení na udělení nadačních příspěvků pro projekty přijaté do Nadačního programu roku 2005. Tematické okruhy pro přihlášky: 1. Záchrana a údržba hornických památek a dokumentů. 2. Ekologická záchrana a obnova lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo kdykoliv v minulosti souvisely. 3. Osvětová činnost související s tematikou hornictví, hornické historie a geologie. 4. Podpora kultury v regionu i mimo něj. Projekty zpracované podle „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“ spolu s vyplněným formulářem přihlášky do výběrového řízení musí být doručeny nadaci do 15. října 2004 na adresu: Nadace LANDEK Ostrava Prokešovo náměstí 6, 728 30 Ostrava nebo elektronickou poštou na adresu [email protected]

Zásady pro poskytování nadačních příspěvků a závazné formuláře přihlášky do výběrového řízení je možno získat na adrese nadace, informace na tel. číslech 596 262 228 a 605 744 403, nejlépe však na internetových stránkách nadace: WWW.VOLNY.CZ/NADACE-LANDEK

Zde jsou uvedeny veškeré potřebné údaje o podkladech pro přihlášky včetně Zásad pro poskytování nadačních příspěvků. [luk]

Státní fond kultury ČR vyhlašuje podle zákona č. 239/1992 Sb. uzávěrku žádostí o poskytnutí prostředků Fondu na podporu kulturních projektů. Formuláře žádosti a podrobnější informace jsou k dispozici na Internetových stránkách Ministerstva kultury – WWW.MKCR.CZ a u správce Státního fondu kultury na adrese: Ministerstvo kultury ČR, P.B.74, samostatné oddělení správy státních fondů, Maltézské nám 471/1, 118 01 Praha 1 – Malá Strana, tel. 257 085 246 (243, 247), fax: 224 317 261, E-mail: [email protected]. Žádosti na předepsaném formuláři přijímá správce Fondu do 31. října 2004. [luk] MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA Počítačová gramotnost na dosah Ministerstvo informatiky ČR připravilo za podpory vybraných partnerů další počítačové kurzy v rámci Národního programu počítačové gramotnosti. Tyto dotované kurzy (účastník hradí pouze 100,- Kč) jsou určeny pro širokou veřejnost po celé ČR a budou probíhat od srpna do konce tohoto roku. Zájemci se mohou přihlásit na bezplatné telefonní lince 800 800 028. Více informací na stránkách HTTP://WWW.MICR.CZ nebo HTTP://NPPG.COMPUTERHELP.CZ.

Kurzy jsou celkem 3, všechny trvají 2 hodiny a jsou určeny pro širokou veřejnost. V srpnu se konaly v Praze, od září budou kurzy probíhat také v dalších městech: Brno, České Budějovice, Frýdek-Místek, Cheb, Jindřichův Hradec, Mělník, Mimoň, Náchod, Olomouc, Ostrava, Ostrava-Záhřeb, Plzeň, Přerov, Rumburk, Sokolov, Strakonice, Stříbro, Tábor, Třinec, Ústí nad Labem a Znojmo. V případě dotazů napište e-mail na [email protected] .

Telefonický kontakt: 221 503 460 nebo 800 800 028. Informace získáte také ve spolupracujících střediscích v daných městech. tisková zpráva/luk

Vzdělávací kurzy Informační centrum neziskových organizací o.p.s. připravilo novou vzdělávací nabídku na období září – prosinec 2004. Vybraná témata: Psaní projektů a možnosti čerpání prostředků ze Strukturálních fondů, Prezentace na veřejnosti, Public Relations, Time management, Facilitace aneb efektivní vedení porad atd. Více informací: WWW.NEZISKOVKY.CZ/H/AR.ASP?ARI=100627&CAI=2289

Informační centrum neziskových organizací o.p.s., Malé nám. 12, 110 00 Praha 1 tel: 224 239 876 WWW.NEZISKOVKY.CZ, e-mail: [email protected]

www internet pro vás Bezbariérové webové stránky Na webových stránkách: HTTP://PRISTUPNOST.NAWEBU.CZ najdete informace a instrukce, jak připravit web bez bariér. 9 / 2004

Knihovna v Polné nabízí něco navíc Na prahu tohoto tisíciletí najdete polenskou knihovnu tam, kam ji před osmdesáti lety umístili tehdejší radní: na nejhezčím polenském náměstí v blízkosti gotického kostela sv. Anny a parku, který Foto: E. Veselá ji má chránit před prachem a hlukem ulice. Knihovna má dlouholetou a bohatou tradici, jejíž začátky najdeme již v době obrození. V roce 1821 byla založena učitelská knihovna, v roce 1838 obrozenecká (vlastenecká) knihovna a od roku 1863 byla povolena činnost spolku Čtenářská beseda. Začátkem 20. století přišel polenský rodák Gustav Vítek s myšlenkou sloučit živořící spolkové knihovny a vytvořit tak jednu velkou a dobře vedenou knihovnu. Základ tvořilo osm spolkových a jedna obecní knihovna. Na podzim roku 1914 byla poprvé zpřístupněna a 6. června 1915 - na základě smlouvy mezi městem a okresním zastupitelstvem - oficiálně otevřena. A protože v tom roce probíhaly velké oslavy 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, byla na jeho počest pojmenovaná jako knihovna Husova. V období první republiky patřila mezi nejvýznamnější a nejpokrokovější zařízení, kde se do praxe uváděly nové metody knihovnické práce. V roce 1926 - na mezinárodní knihovnické výstavě v Praze - získala polenská expozice první místo. A v roce 1930 jako první v republice zavedla volný přístup čtenáře ke knize (volný výběr přímo z regálu), bez kterého se dnes půjčování neobejde. Když se v současné době probírají zápisy nebo se hovoří s pamětníky, nikdo si ani nedovede představit, jaké bývaly pro knihovnu krušné chvíle v oblasti financování. Příspěvek od obce byl malý, a tak se musely pořádat různé dobročinné akce, obracet se na čtenáře, aby knihovně poskytli knižní nebo peněžité dary, řemeslníci pak zdarma svou práci. Hlavním úkolem v té

7

době nebyla na prvním místě snad ani práce s knihou, ale neustálá snaha získávat finanční prostředky. O to víc si dnes musíme vážit úsilí tehdejších dobrovolných pracovníků. V roce 1926 daroval knihovně jeden dětský čtenář své loutkové divadlo. Vznikla dobrá myšlenka – v prostorách půjčovny pravidelně hrát a výtěžek z představení věnovat na nákup knih pro děti. Tato tradice se udržela až do roku 1946, kdy se divadlo přestěhovalo do uvolněných prostor v přízemí budovy knihovny a osamostatnilo se. A tak pod jednou střechou sídlí dnes dvě kulturní zařízení. Husova knihovna je organizační složkou města s dvěma pracovnicemi a město jí ročně, kromě úhrady provozu, poskytuje 130 tisíc Kč na nákup knih. Automatizovaný výpůjční systém byl zaveden v roce 2002. Je zde zaevidováno přes 800 čtenářů. Vybírat si mohou z 18 tisíc knih, z 26 titulů odebíraných periodik a pro nejmenší čtenáře jsou připravené magnetofonové kazety s hudbou i mluveným slovem. V roce 2003 bylo půjčeno 86 713 knih a časopisů, průměr na čtenáře je sto výpůjček za rok. Internet je samozřejmostí, stejně jako ON-LINE katalog. Půjčuje se třikrát týdně, a to až do 19 hodin. Během roku se uskuteční kolem sta výchovně vzdělávacích akcí. Po dohodě s Městskou knihovnou v Jihlavě plní polenská knihovna regionální funkci pro osmnáct okolních vesnic: nakupuje, zpracovává a rozváží ve výměnných souborech nové knihy. Knihovna nemá sice o čtenáře nouzi, přesto se snaží zvýšit jejich počet a hlavně získat ty malé. A právě pro ně připravuje ředitelka Miluše Skočdopolová prohlídku knihovny, která začíná ve středověkém tajuplném sklepě s podzemní chodbou. Děti v knihovně soutěží, a když dobře odpoví na soutěžní otázky o knihách a spisovatelích, dostanou sladkou odměnu. Eva Horníčková KNIHOVNY NETOLICE (2,7 tis. obyv., okres Prachatice), PRACHATICE (12 tis. obyv.), LHENICE (1,8 tis. obyv., okres Prachatice): Do Městské knihovny v Netolicích zavítá o prázdninách denně kolem 50 čtenářů. Za 4 výpůjční dny tu bylo zaznamenáno přes 1300 výpůjček. Také v knihovnách ve Lhenicích a Prachaticích se v průběhu prázdnin počet návštěvníků nesnižuje. (Listy Prachaticka, 15.07.2004)

8

Křest grafické značky Městské knihovny Sedlčany a vernisáž výstav sedleckých umělců Dne 2. září 2004 se uskutečnil slavnostní křest historicky první grafické značky Městské knihovny Sedlčany. Kmotrem této značky je starosta města Ing. Jiří Burian a kmotrou Marie Břeňová, redaktorka Příbramského deníku. Autorem značky je grafik František Mika, který úzce spolupracuje se sedlčanskou knihovnou. Zároveň byly zahájeny přehlídka celoživotní tvorby grafických značek Františka Miky a výstava školních prací studenta soukromé Střední školy grafické v Jihlavě Petra Smíška. Ten v sedlčanské knihovně již jednou vystavoval – bylo to při 1. ročníku výstavy Budoucí slavní… Tato výstava každoročně představuje žáky, kteří byli přijati na výtvarné školy. Oba výtvarníci žijí v Sedlci-Prčici. [luk] KNIHOVNY ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): Severočeská vědecká knihovna nabízí po Praze jako jediná v ČR knihy dětem vietnamské národnosti. Ve svém fondu má již 12 titulů (36 duplikátů) ve vietnamském jazyce, které jsou určeny pro děti ve věku do 12 let. Knihovna získala z Ministerstva kultury dotaci ve výši 10 tis. Kč na nákup dalších titulů pro vietnamskou a romskou menšinu. (Ústecký deník, 19.07.2004) UHERSKÉ HRADIŠTĚ (28 tis. obyv.): Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti koncem června již potřetí uspořádala festival na podporu dětského čtenářství. Týdenní akce nazvaná Hradišťské sluníčko byla tentokrát zaměřena především na malé a začínající čtenáře. Celkem 212 prvňáčků bylo ve Slováckém divadle pasováno na čtenáře knihovny, kde v dalších dnech akce navštěvovali s rodinnými příslušníky, čtené večerníčky a své oblíbené pohádky četli herci Slováckého divadla. Součástí programu bylo i promítání, návštěva dětí a pracovnic ze slovenské Knižnice P. O. Hviezdoslava v Prešově a československý kvíz. Jeden den Hradišťského sluníčka patřil mladým literátům, kteří přispěli do literární soutěže „Píšu povídky, píšu básně, je mi těžko, je mně krásně“, kterou knihovna vyhlásila v dubnu. (Čtenář, č.7-8, 2004)

MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA Sdružení katolických knihoven Pokračování z minulého čísla Sdružení církevních nebo odborných teologických knihoven působí v Americe, Evropě a na Novém Zélandě. Články o některých teologických knihovnických asociacích najdete v časopise Čtenář z roku 19991. Odkazy shromažďujeme na webových stránkách Centrální katolické knihovny2. Česko bývá často srovnáváno s Polskem nebo Maďarskem. V obou těchto postkomunistických zemích již taková sdružení existují a pracují k všeobecné spokojenosti3. V minulosti byly učiněny návrhy na vytvoření ekumenického sdružení teologických knihoven, které ovšem byly neúspěšné. P. František Verner OCr. vypracoval podle předlohy německého a polského sdružení katolických teologických knihoven Stanovy Sdružení katolických knihoven v roce 2001. V pracovní verzi stanov bylo popsáno, že by se jednalo o dobrovolné sdružení katolických knihoven s vědeckým zaměřením na česky mluvícím území. Úkolem by bylo podporovat vědecké knihovnictví katolické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tím, že by se pečovalo o spolupráci mezi knihovnami, podporovalo by se knihovnické vzdělávání, předkládaly by se odborné návrhy příslušným církevním místům atd. Členství bylo navrhováno řádné i přidružené. Sdružení by mělo své orgány a pořádalo by pravidelná výroční zasedání. Hlavním cílem bylo pomoci tak katolickým knihovnám. Stanovy byly několikrát připomínkovány odborníky i laiky. Prošly schvalováním Českou biskupskou konferencí a byly opět vráceny k přepracování. Osobně se domnívám, že čas pro takové sdružení v Česku ještě nedozrál. Katolické knihovny jsou až na pár výjimek stále ve stádiu zrodu a získávání zkušeností. Především nemáme 1

NOVOTNÁ, E. Teologické knihovnické asociace. Čtenář. 1999, č. 1, 2, 3, 4, 5. 2 Teologické knihovnické asociace. Dostupný z: http://www.ckk.cz/pub/asociace.xml 3 Federacja Bibliotek Kościelnych: FIDES. Dostupný z: http://www.fides.org.pl 9 / 2004

všude diecézní knihovny, které by byly schopny zaštítit knihovnicko-informační činnost v diecézi. Klášterní knihovny jsou sice o krok napřed, ale věnují se často zejména historickým fondům a na moderní knihovny nemají čas. Navíc jsou zaměřeny většinou dovnitř instituce samé a nikoliv vně. Další velký problém vidím v neschopnosti efektivní spolupráce, mnoho institucí pracuje tzv. na vlastní pěst a má tolik vnitřních potíží, zejména finančních, že na spolupráci nemá sil. Závěr: Katolické knihovny na všech úrovních jsou doposud většinou roztříštěné a neuspořádané a není jim věnována patřičná péče a pozornost. Stále sklízíme plody totality, kdy byla katolická církev záměrně decimována a jakákoliv služba veřejnosti byla považována za protistátní činnost. Zdá se, že tuto bariéru je stále obtížné překonat. Pokud v některých místech jsou knihovny budovány, nepůsobí v nich až na výjimky bohužel většinou profesionální knihovníci a informatici. Pozitivním jevem je snaha o jednotnou katalogizaci a využití jednoho knihovnického systému KP-WIN u všech zkoumaných církevních knihoven. To by v budoucnu mohlo výrazně usnadnit a urychlit kooperaci církevních knihoven v oblasti katalogizace. Východiska jsou možná prostřednictvím diecézních knihovnických metodických center, která ve spojení s teologickými fakultními knihovnami mohou vytvářet vyšší knihovnické sítě. Od nich se pak paprskovitě mohou rozvíjet vikariátní a farní knihovny vytvářející sítě nižší odpovědnosti. Zároveň by se tak zabránilo množství stávajících problémů v jednotlivých diecézích spojených např. s evidencí vzácných tisků a s pozůstalostmi kněžských knihoven. Především by bylo možno koordinovat vytváření farních knihoven a jejich veřejného působení v dané lokalitě. Knihovny mohou pak nejen pravidelně žádat o státní dotace, ale být i významnou součástí sociální práce církve s potřebnými na regionální úrovni. Ceny knih i časopisů stále stoupají a půjčování dokumentů může pomoci

9

řešit rostoucí sociální informační bariéry. Navíc prostřednictvím počítačové techniky a Internetu dnes mohou lidé hledat práci, mohou se rekvalifikovat a dále vzdělávat. Knihovna může konečně přejmout i některé úřednické úkony faráře, např. prostřednictvím programu vést matriku apod. Vyšší a nižší katolické knihovnictví, propojené vzájemnými kooperačním vazbami, by poté mohlo zastřešovat Sdružení katolických knihoven. Doufejme tedy, že v budoucnu bude věnována našim katolickým knihovnám větší pozornost v duchu papežského dokumentu Církevní knihovny v poslání církve, podle něhož by měla biskupství i řehole vytvářet ústřední knihovny, uchovávat vzácné sbírky, katalogizovat fondy a vidět v nich nositele kultury a evangelizace. Mimo jiné se zde uvádí: „Církev si přeje plně zachovat vlastní přímou odpovědnost za církevní knihovny, vzhledem k jejich významné úloze evangelizačního nástroje.“4 Mgr. Eva Novotná, vedoucí Centrální kat. knihovny, Praha 6

4

Papežská komise pro církevní kulturu. Církevní knihovny v poslání církve. Praha : ČBK, 2002. 16 s.

10

Horská informační centra V Orlických horách byl dokončen projekt, který byl slavnostně uveden do provozu v pátek 13. srpna v 8 hodin na Obecním úřadu Olešnice v Orlických horách. Projekt má název „Horská informační centra“ a jeho nositelem je Dobrovolný svazek obcí. Region Orlické hory měl rozpočet 3 550 000 Kč bez DPH, přičemž spolufinancování z programu Evropské unie SAPARD činilo 90 %. Jednotlivé aktivity projektu představovaly instalaci šesti informačních kiosků ve vybraných horských obcích tak, aby Orlické hory a jejich okolí byly pokryty kvalitními službami v oblasti poskytování turistických informací. Kiosky byly instalovány v Olešnici v Orlických horách, Orlickém Záhoří, Bartošovicích v Orlických horách, Rokytnici v Orlických horách, Zdobnici a v Dobrém. Infokiosky, jež mají dotykovou obrazovku a slouží jako veřejný přístup k informacím, jsou externí boxy, zabudované do zdi s přístupem k dotykové obrazovce zvenku. S její pomocí lze získávat informace, aktualizované přes síť internetu, o cestovním ruchu se zaměřením např. na přírodu v Orlických horách, Kačenčinu pohádkovou říši či zimní střediska. „Co se týče Orlického Záhoří, v souvislosti s připravovaným otevřením silničního hraničního přechodu pro automobilovou dopravu Orlické Záhoří – Mostowice vzniklo na obecním úřadu nové turistické informační centrum, kompletně vybavené potřebným zařízením a technikou. Jeho cílem je oslovit návštěvníky z Polska a hned na hranici jim nabídnout ucelený přehled turistických možností na území Orlických hor a jeho okolí. A pokud jde o Deštné v Orlických horách, pak tu došlo ke zřízení nových veřejných přístupů k internetu a k vybavení pracoviště nábytkem a počítači s připojením k internetu,“ dodal ředitel Regionální rozvojové agentury RDA (Regional Development Agency) Helmut Dohnálek. Josef Krám VYTRŽENO Z KONTEXTU Z rozhovoru s novým předsedou Rady Českého rozhlasu Michalem Prokopem zveřejněnémv Lidových novinách dne 22. 7. 2004: Dotaz LN: Ve zmiňované zprávě (Zpráva Rady o činnosti ČRo v roce 2003) se překvapivě tvrdí, že ČRo Brno ztrojnásobil svou denní poslechovost a podstatný podíl na tom má hudební redakce, která uvádí větší procento české a moravské produkce. Opověď MP: Pouští hodně folklor, protože jím ten region žije. Jižní Morava je ovšem výjimečná oblast, kde má místní kultura silné kořeny. Proto je Brno nejúspěšnější z regionálních stanic. Těžko použít stejný model třeba v Ústí nad Labem… Pozn.: Nevím, nevím, nevím, ale zkusit by se to mohlo i jinde. Ludmila Kučerová MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA Publikace o církevním a světském zpěvu V nakladatelství Press-Pygmalion, s. r. o., Český Těšín vychází publikace Jaromír Kyncl: Od gregoriánského chorálu po současné zpěvní formy. Práce informuje čtenáře o zajímavostech týkajících se církevního a světského zpěvu a jeho nejrůznějších forem. Závazné objednávky na knihu v ceně 249,- Kč včetně DPH (při objednávce 3 a více kusů se neúčtuje balné a poštovné) je možno posílat na: Press-Pygmalion, s. r. o., Viaduktová 57/8, 737 01 Český Těšín e-mail: [email protected] [hor]

Sága o dobývání uhlí Mirošov – Geologickými poměry i zajímavostmi a báňskou historií mirošovské černouhelné pánve se zabývá nová kniha Martina Langa Sága černého zlata pod Brdy. Autor je vědeckým pracovníkem Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a ve své knize klade důraz na druhou polovinu 19. a počátek 20. století. Stručně též připomíná historii města Mirošova. Publikaci vydává nakladatelství MILPO Media Praha v rámci své Malé ediční řady. Je k dostání v Muzeu Dr. Horáka, v knihkupectvích i ve vybraných městských knihovnách Rokycanska. [hor] PUBLIKACE ČESKÝ BROD (7 tis. obyv., okres Kolín): Hudební publicista a moderátor Jaroslav Špulák napsal publikaci Rock for People - 10 let, která mapuje cestu od lokální přehlídky k jednomu z největších festivalů v ČR. Text je doplněn barevnými i černobílými fotografiemi. (Kolínský deník, 25.06.2004) KARVINÁ (66 tis. obyv.): Městské informační středisko v Karviné nabízí novou publikaci "Lázeňská promenáda", která je koncipována jako průvodce pěší procházky po spojnici starých Lázní Darkov a nových lázní Rehabilitačního sanatoria. Brožura především přináší informace o zajímavostech města, nacházejících se na trase promenády nebo v její blízkosti. Součástí je mapa s itinerářem trasy, základní údaje o městě, tipy na zábavu, sport, informace o ubytování a dopravě. Publikaci obohacují fotografie zajímavých míst z celé trasy promenády. (Veřejná správa, č.34, 2004)

9 / 2004

ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): V Turistickém informačním centru v Českých Budějovicích je k dostání dotisk publikace České Budějovice krok za krokem. Publikace vychází paralelně v češtině, angličtině a němčině, v nejbližších dnech vyjdou i mutace ve španělštině, ruštině, italštině a francouzštině. Kromě průvodce je k dispozici informační skládačka s přehledem ubytování a stravování ve městě. (Českobudějovické listy, 13.07.2004) DUB (400 obyv., okres Prachatice): Obec Dub vydala u příležitosti letošního výročí 730 let existence obce publikaci o historii Dubu, která má 150 stran textu a 9 stran obrazových příloh. Jsou zde zveřejněny archivní doklady počínaje 14. stol. a konče rokem 1989. (Listy Prachaticka, 16.07.2004)

INFORMAČNÍ CENTRA LIPNO NAD VLTAVOU (520 obyv., okres Český Krumlov): Nové Infocentrum zahájilo 15. 6. provoz v Lipně nad Vltavou. Infocentrum provozuje obec spolu se společností Lipno Servis a bude zaměstnávat 5 lidí. (Českokrumlovské listy, 16.06.2004) LITOMĚŘICE (26 tis. obyv.): Informační centrum Městského úřadu v Litoměřicích letos oslaví 10 let trvání. Centrum v roce 2003 navštívilo 23 327 turistů, z toho bylo přes 6 tis. ze zahraničí. V průběhu prvního pololetí přišlo do centra již 9400 návštěvníků. Od roku 1995 se tržba ze 48 tis. Kč zvýšila v roce 2003 na 325 tis. Kč. Středisko nabízí na 150 druhů propagačních materiálů. Informační centrum nabízí i průvodcovskou službu. Trasa trvá přibližně 1,5 hodiny a od minulého týdne zahrnuje i prohlídku historických sklepů. (Ústecký deník, 15.07.2004) MÉDIA

RUMBURK (11 tis. obyv., okres Děčín): Rumburské noviny, vydávané městském úřadem, byly v 5. ročníku soutěže Firemní médium roku 2003/2004 v kategorii Časopisy veřejné správy vyhlášeny nejlepším firemním médiem roku. Do tohoto ročníku soutěže přihlásilo 47 firem a 15 organizací veřejné správy celkem 89 médií. Ta byla rozdělena do 7 kategorií (magazíny, noviny, audiovizuální prezentace, intranet, www stránky, časopisy neziskových organizací a firemní brožury). Porota hodnotila celkovou úroveň, text, grafiku a titulní stránku. (Veřejná správa, č.31, 2004)

11

Malá sonda do kultury Karlovarského kraje V nejzápadnější části České republiky leží Karlovarský kraj, který je u nás i ve světě znám jako výjimečná lázeňská oblast s bohatou kulturní historií i přítomností. Právě největší koncentrace lázeňských míst v celé Evropě, množství památek, řada kulturních akcí s mezinárodní účastí, kulturní nabídka směřovaná ke zdejším obyvatelům i lázeňským hostům vytváří předpoklady pro další rozvoj lázeňství, turistického ruchu i kultury.

nám. hejtmana Karlovarského kraje Ing. J. Behenský

Kraj, finance, kultura Celkově v letošním roce činí výdaje na kulturu cca 72 mil Kč, což je cca 5,7 % z rozpočtu kraje. Z toho jde na činnost příspěvkových organizací cca 55 mil. Kč. V letošním roce byly poskytnuty příspěvky (7,2 mil. Kč) na celou řadu kulturních aktivit – např. Kulturní léto na hradu a zámku Horní hrad u Ostrova, Západočeské divadelní přehlídky v Karlových Varech, Milíře 2004 (mezinárodní malířský plenér) v Karlových Varech, Mezinárodní jazzový festival v Chebu, 110. výročí od premiéry Novosvětské symfonie v Karlových Varech, Sokolovský filmový seminář, Bečovská hudební noc, Karlovarský folklorní festival, Literární Františkovy Lázně, Rockfest a Porta v Březové, Cesty za slávou české hudby v K. Varech. V dokumentu Kulturní politika Karlovarského kraje, který byl schválen zastupitelstvem, se deklaruje, že bude podporovat významné kulturní akce jako např. MFF, Festival uprostřed Evropy, Tourfilm K.V.FIJO Cheb, DFF Ostrov. V letošním roce byly poskytnuty na tyto akce příspěvky ve výši: MFF - 3 mil. Kč, Festival uprostřed Evropy – 850 tis. Kč, Tourfilm - 200 tis. Kč, FIJO Cheb – 150 tis. Kč, DFF Ostrov – 100 tis. Kč.

12

Památky – bohatství kraje Na území kraje najdeme dvě nemovité národní kulturní památky – hrad a zámek Bečov a zámek Kynžvart. Románský relikviář sv. Maura (umístěný v bečovském zámku) ze 13. století, je spolu s korunovačními klenoty českých králů nejvýznamnější movitou kulturní památkou u nás. Na území kraje je jedna archeologická památkové rezervace (Tašovice), 3 městské památkové rezervace (Cheb, Františkovy Lázně a Loket), 11 městských památkových zón (Horní Slavkov, Bečov nad Teplou, Jáchymov, Karlovy Vary, Teplá, Žlutice atd.), 2 vesnické památkové rezervace (Doubrava, Nový Drahov), 8 vesnických památkových zón (Beranov, Kojšovice, Popovice, Dolní Lažany, Královské Poříčí, Salajka atd.), 1 krajinná památková zóna (Valečsko) a 7 památkových ochranných pásem (Čistá u Rovné – důl Jeroným, Chlum Svaté Maří – poutní kostel, Dalovice – zámek atd.). Kulturní památkou je zřícenina v Andělské Hoře, tvrz v Dalovicích, hrady v Lokti, Chebu, zámky v Chyších, Verušičkách, Valči, Sokolově, klášter premonstrátů v Teplé atd. V roce 2002 podal Karlovarský kraj návrh na vyhlášení čtyř národních kulturních památek. Jednalo se o Klášter premonstrátů Teplá, důl Jeroným, hrad Loket a areál poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu Sv. Maří. O správu tří zámků v kraji (Bečov, Kynžvart a Valeč) se zatím stará Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni. V Lokti bylo otevřeno nové detašované pracoviště, které má působit v Karlovarském kraji (viz MíKu č. 5, str. 6). Struktura odboru kultury, památkové péče, cestovního ruchu a lázeňství Vedením resortu je pověřen náměstek hejtmana Ing. Jiří Behenský, vedoucím odboru je Jan Prudík. 1) oddělení kultury – vedoucí a 3 pracovníci, 2) oddělení památkové péče – vedoucí MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA a 2 pracovníci, 3) oddělení cestovního ruchu – vedoucí a 2 pracovníci, 4) oddělení lázeňství – vedoucí a 1 pracovník. Kulturní komise Je iniciativním a poradním orgánem Rady Karlovarského kraje, má 9 členů a schází se většinou každý měsíc. Projednává financování a činnost příspěvkových organizací z oblasti kultury, doporučuje orgánům kraje kulturní akce a projekty v rámci přímé podpory kulturních aktivit a grantových programů. Zabývá se problematikou památkové péče, navrhuje Radě a zastupitelům kraje doporučení a opatření v celé oblasti kultury, památkové péče, cestovního ruchu a lázeňství. Kraj zřizuje 7 příspěvkových organizací v oblasti kultury Jsou to: Krajská knihovna Karlovy Vary (metodicky se stará o 40 městských a 96 obecních knihoven v kraji), Krajské muzeum Karlovy Vary (má 2 pobočky v K. Varech – muzea na Nové louce a Zlatý klíč, Královskou mincovnu v Jáchymově, Muzea v Nejdku, Horní Blatné a Žluticích), Krajské muzeum Cheb, Krajské muzeum Sokolov (má pobočku – muzea v Horním Slavkově a Krásnu), Galerii výtvarného umění v Chebu (pobočka v kostele sv. Kláry), Galerii umění Karlovy Vary (pobočka Letohrádek v Ostrově), Galerii G4 – galerii fotografie v Chebu. Kulturní politika Celý název dokumentu (datován je v listopadu 2003) zní: Hlavní úkoly rozvoje kultury, památkové péče, cestovního ruchu (CR) a lázeňství Karlovarského kraje. Vlastní text (formát A4) má 20 stránek, následují 3 stránky příloh. Hlavní cíle kulturní politiky jsou zejména: 1. vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů, 2. garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (senioři, národnostní menšiny, osoby se zdravotním postižením atd.), 3. garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně, s cílem zvyšování turistické atraktivity kraje, 9 / 2004

4.

garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací uvnitř systému kultury a CR, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice, 5. podporovat výchovu a osvětu všech skupin obyvatel kraje, zejména dětí a mládeže v systému tvorby i užívání kulturních statků, 6. omezovat negativní vlivy komercionalizace kultury a CR, 7. systémově posilovat vliv kultury a kulturního dění v kraji na pozitivní rozvoj CR a lázeňství, 8. vymezit rozvoj CR a lázeňství jako prioritní směr hospodářského rozvoje kraje. Celkem 43 článků je v textu rozčleněno do 9 kapitol – 1) zapojení občanů a občanských iniciativ do kulturních aktivit, 2) financování kultury, 3) mezinárodní vliv kultury, 4) profesionální a lidová kultura, 5) kulturní dědictví a památkový fond, 6) muzea a galerie, 7) regionální kultura, 8) knihovny, 9) lázeňství a CR. Kraj a kronikáři V Karlovarském kraji se semináře kronikářů uskutečňují prostřednictvím muzeí zpravidla každoročně a v rámci okresu. Od letošního roku plánuje Karlovarský kraj pořádání pravidelných každoročních společných seminářů pro kronikáře z celého kraje. Budou se konat střídavě každý rok v jiném okrese ve spolupráci s místním muzeem. Letošní se uskuteční 20. 10. 2004 na sokolovském zámku. Program rozvoje CR Jeho vznik je datován do května 2003, má dvě verze, plnou a zkrácenou. Zpracovatelem byla Západočeská univerzita v Plzni, materiál byl financován z prostředků programu PHARE za spoluúčasti Karlovarského kraje a České centrály cestovního ruchu. Program má dvě části – analytickou a koncepční. Z údajů (z roku 2001) mimo jiné vyplývá následující: v Karlovarském kraji (KK) je nejvyšší zaměstnanost v pohostinství a ubytování z celé ČR – 5,7 % (průměr v ČR je 3,4 %), v průměrné délce pobytu bezkonkurenčně vede – 7,0 dnů (průměr v ČR je

13

4,6 %), v dotacích z veřejných rozpočtů na podporu CR na 1 tisíc obyvatel je KK na 2. místě. Na otázku „proč turisté přijíždí do KK“, odpověděli respondenti následovně: rekreace (46,5 %), kultura (36,5 %), zábava (33,5 %), léčení (20,2 %) atd. Projekt Informační systém Jde o jednotné značení přístupových (dopravních) cest ke kulturním památkám na území kraje a o umístění informačních tabulí k významným kulturním památkám. Byl zahájen v roce 2002 a v současné době probíhá jeho třetí etapa. Turisté tak získají lepší orientaci a podívají se tak mnohdy na památky, které by bez těchto informací minuli. Dobré turistické značení je jedním z předpokladů rozvoje CR. Značení je prováděno v souladu s příslušnými mezinárodními normami a systém značek by měl turistu bez problémů přivést k vybranému památkovému objektu. Památky a rozvoj CR V kraji najdeme více jak 2600 památek. Statisticky je dokázáno, že památky přitahují návštěvníky do měst i obcí, lákají zejména jejich historická jádra. Předpokladem rozvoje CR jsou i dobře udržované památky. Příkladem záchrany památky a jejího využití pro CR i kulturní aktivity je zámek Mostov (viz kapitola Kulturní dědictví). KK poskytl v roce 2003 na obnovu, zachování a využití památek a památkových ob-

jektů 1,6 milionů Kč, pro letošní rok je to částka 5 milionů Kč. Z dotačních programů Ministerstva kultury bylo v roce 2003 na opravu kulturních památek v Karlovarském kraji poskytnuto celkem cca 28,8 mil. Kč (z toho cca 16,2 mil Kč z Programu záchrany architektonického dědictví a cca 10,7 mil. Kč z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón). V letošním roce je příslib, že by mohlo být z dotačních programů Ministerstva kultury poskytnuto na kulturní památky až cca 35,2 mil. Kč. (Program záchrany architektonického dědictví – 22,4 mil Kč, Program regenerace městských památkových rezervací a zón - 10,6 mil. Kč). Podpora CR V rámci cíleného rozvoje CR v kraji se region představuje na veletrzích u nás i v zahraničí – jde o propagaci s důrazem na lázeňství (lázeňství a CR jsou jedním z hlavních směrů hospodářského rozvoje kraje), ale také na památky, kulturu, přírodní krásy, možnosti aktivního odpočinku atd. Při propagaci regionu se kraj snaží spolupracovat se státními i soukromými subjekty působícími v této oblasti. Nejsou opomíjeny ani speciální prezentace v zahraničí – např. v Mnichově. Dnes už je samozřejmostí vydávání propagačních materiálů jednotlivými obcemi a městy, nechybí informace o kulturních akcích či dobře fungující informační střediska pro turisty. Eva Veselá

Potřebujete informace o SROP? Občané a především předkladatelé projektů do Společného regionálního operačního programu z Moravskoslezského kraje, ale i další zájemci najdou odpovědi na nejčastěji kladené dotazy na webových stránkách kraje: HTTP://WWW.KRAJMORAVSKOSLEZSKY.CZ/EU_SROP.HTML Uchazeči o finanční prostředky z Evropské unie zde naleznou informace o uznatelných nákladech, financování projektů i samotném programu. „Objevila se řada dotazů, které mají stejný základ. Proto jsme na ně vypracovali odpovědi a zveřejnili je na webových stránkách. Dotazy samozřejmě dále přijímáme na našem oddělení, odpovědi na opakující se otázky budeme průběžně na webové stránky doplňovat,“ uvedla

14

Petra Chovanioková, vedoucí oddělení integrace a strukturálních fondů KÚ MSK. Úplný text výzvy je zveřejněn na webových stránkách kraje (viz výše). Informace o programu poskytuje: oddělení integrace a strukturálních fondů (Sekretariát Regionální rady), Moravskoslezský kraj - Krajský úřad. Tel: 595 622 318, 595 622 544, 595 622 931 - 933. Kontaktní mail: [email protected] Katherini Koláčková, tisková mluvčí MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA KRAJE LIBERECKÝ KRAJ: Rada Libereckého kraje rozhodla uvolnit na letošní rok na opravu památek 9,2 mil. Kč. Kraj vyhověl 52 žádostem. Krajský úřad vytvořil seznam nejohroženějších kulturních památek kraje. Ten obsahuje 99 objektů, jejichž stav je nevyhovující. Nejvíce, 28 památek, je na okrese Česká Lípa. (Českolipský deník, 15.07.2004) NIŽBOR (1,4 tis. obyv., okres Beroun): Na projekt Keltská Evropa, který byl vypracovaný a realizovaný zastupiteli Středočeského kraje a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech uvolnil kraj již 11,6 mil. Kč. Z toho bylo necelých 7 mil. Kč věnováno na rekonstrukci zámku v Nižboru, ve kterém bylo 21. 6. otevřeno Informační centrum keltské kultury. Objekt je přístupný i pro vozíčkáře. Ve všech místnostech jsou zachovalé dobové prvky. Multimediální expozici o keltské kultuře doplňuje výstava fotografií, která je umístěna v sále paláce a mapuje rekonstrukci zámku. (Berounský deník, 23.06.2004) NOVÝ BOR (12 tis. obyv., okres Česká Lípa): Dotace 0,5 mil. Kč z Libereckého kraje na rekonstrukci divadla v Novém Boru je podmíněna tím, že město Nový Bor vloží do rekonstrukce také 0,5 mil. Kč. Ideální by bylo využít na rekonstrukci divadelní prázdniny, i proto, že peníze musí být proinvestovány do konce roku. (Českolipský deník, 15.07.2004) STRAKONICE (25 tis. obyv.): O získání čtvrtiny hradu ve Strakonicích, kde jsou uloženy sbírky a expozice Muzea středního Pootaví, se uchází Jihočeský kraj. Krajští radní proto doporučili zastupitelstvu, aby schválilo záměr na převedení části této národní kulturní památky do jeho majetku. Nyní je hrad ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, část objektu patří fyzickým osobám. Bude-li vyřešeno majetkové vyrovnání s těmito vlastníky, má kraj naději na získání památky. Poté bude celý objekt patřit státu. Zřizovatelem Muzea středního Pootaví je kraj, za prostory platí nájemné. Z ekonomických důvodů by bylo výhodnější tuto nemovitost vlastnit. Historie strakonického hradu sahá do 12. století. (Táborské listy, 22.05.2004)

REGIONY STRAKONICE (25 tis. obyv.), VOLYNĚ (3,2 tis. obyv., okres Strakonice): Mikroregion Šumavské Podlesí existuje již druhým rokem. Letos rozšířil své působení na místa na Volyňsku. Členství v mikroregionu znamená snadnější přístup k dotacím. Svazek obcí čerpá prostředky z grantového programu na podporu a rozvoj mikroregionálních uskupení, které vyčlenil Jihočeský kraj. (Listy Strakonicka, 22.07.2004)

9 / 2004

Polná žije naplno kulturou Město Polná (s necelými 5 tisíci obyvatel, okres Jihlava) se může pochlubit opravdu bohatým kulturním životem. V provozu je Husova knihovna (viz str. 7), Kulturní středisko, Městské kino, pobočka Muzea Vysočiny (viz str. 29), Regionální židovské muzeum – synagoga, Loutkové divadlo (viz str. 37), Lidová škola umění, Dům dětí a mládeže. Nemalou měrou se na kulturním klimatu města podílí zdejší spolky. Na kulturu dává město 3 % ze svého rozpočtu. Pohled do historie Polná zřejmě vznikla už v polovině 13. století a díky své poloze (uprostřed Českomoravské vysočiny) se stala důležitým obchodním i vojenským centrem. 15. a 16. století bylo ve znamení rozvoje řemesel, zejména soukenictví. Koncem 16. století byla zahájena rozsáhlá renesanční přestavba polenského zámku, koncem 17. století došlo k výstavbě prvních 16 domů židovského města. Ve města existovala významný židovská komunita, synagoga a hřbitov byly centrem pro židovské obyvatelstvo z širokého okolí. Pohromou se stal požár v roce 1863 a posléze i stavba Severozápadní dráhy, která minula město o 6 km. Polná tímto ztratila možnost držet krok s pokračujícím hospodářským rozvojem země. Naopak kulturní život dosáhl velkého rozkvětu. Výraznou roli sehrála Polná v době národního obrození – ochotnické divadlo se poprvé hrálo v roce 1798 (česky v roce 1808), do poloviny 19. století se datuje vznik knihovny, české besedy, Slovanské Lípy i Národní gardy. To vše zásluhou polenského starosty Antonína Pittnera (jeho dcera Vlasta byla spisovatelkou). V Polné krátce žila Božena Němcová (tady poprvé četla českou knihu), K. H. Borovský. V minulém století tady prožil ve zdejším pivovaře několik dětských let Bohumil Hrabal. Město kultuře přeje Polná se může pochlubit téměř 34 spolky. Podle slov starosty Jindřicha Skočdopole jsou spolky „rodinným stříbrem“ města. Velká část spolků je kulturních – hudebních skupin, orchestrů a pěveckých sborů je 12, divadelní soubory 3 atd.

15

Jde např. o Pěvecký soubor Čestmír, který je druhým nejstarším pěveckým souborem u nás (po pražském Hlaholu), Polenská dechová hudba, Polenský big band, BEAT FAN CLUB (od letošního roku je také provozovatel kina a místem zkoušek dalších kapel a ochotníků. Město platí režijní náklady, přispívá na nákup zařízení nebo na půjčovné filmů), Divadlo Duha, Divadelní soubor Jiří Poděbradský, nechybí ani Loutkové divadlo. Město poskytuje spolkům finanční příspěvky. Koncem roku se vždy spolky schází se starostou, bilancují se úspěchy a také se mluví o příspěvcích na rok příští. Město může, ale nemusí požadovat vyúčtování přidělených financí. Kontrolní výbor si každoročně vybere 8 spolků ke kontrole. Město zřizuje následující příspěvkové organizace: Polenský big band, ZŠ, MŠ, ZUŠ a Dům dětí a mládeže. Organizačními složkami města jsou: Husova knihovna a Loutkové divadlo. Kulturní středisko provozovaly do konce září dvě fyzické osoby, od 1. října dochází ke změně. Město vypsalo výběrové zřízení, jehož vítězem se stala PAROLAART na dobu neurčitou, bude pokračovat v pořádání kulturních akcí s navazováním na regionální kulturu. Dominantou Polné je zámek Chloubou, ale i velkou starostí města je bezesporu polenský zámek. Stal se majetkem města již v roce 1922, do roku 1990 byl pobočkou Muzea Vysočiny. Od roku 1991 procházel náročnou rekonstrukcí, která skončila letos v červnu. Na jeho obnovu bylo potřeba 42 milionů Kč, z toho necelých 12 milionů šlo z Programu regenerace. Hlavní částka šla z rozpočtu města. Na zámku se nachází pobočka Muzea Vysočiny, Kulturní středisko, Základní umělecká škola, Zámecká rychta, v podhradí najdeme objekt Městského kina. Součástí zámeckého areálu je letní amfiteátru, s kapacitou až 3 tisíce míst (využívá se ke koncertům, akcím města atd.). Pestrá mozaika památek Přestože ničivý požár v polovině 19. století zničil řadu renesančních a barokních měšťanských domů a zcela změnil podobu města, zůstalo ještě dost zajímavých památkových objektů. Kromě již zmíněného zámku je tu řada kostelů – sv.

16

Anny, sv. Barbory, sv. Kateřiny a děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie. Dále stará polenská škola, křížová cesta na vrchu Kalvárie, budova měšťanského pivovaru, kaplička sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, kaplanka atd. K Polné patří také významné židovské památky – původní gheto si uchovalo dřívější trojúhelníkový půdorys, později rozšířený o domy na Rabínském plácku. V synagoze (vedle ní stojí rabínský dům), která byla koncem devadesátých let 20. století rekonstruována, je umístěno Regionální židovské muzeum. Kromě výstav jsou k vidění expozice „Případ Leopolda Hilsnera“ a „Historie Židů na Polensku“. Židovský hřbitov, na němž najdeme i cenné náhrobky barokní a klasicistní, opravuje a udržuje od roku 1989 Spolek za záchranu židovských památek. Vzniká nová tradice V říjnu se bude konat již 2. ročník Polenského hudebního podzimu. Naváže na předchozí akci nazvanou I. Swingový festival. Letošní festival nabídne pestřejší paletu hudebních žánrů - jeden den bude patřit poctě Beatles, druhý den swingu a třetí country hudbě. Kromě polenských hudebníků se představí kapely z Chomutova, Roudnice nad Labem, Prahy. Hudba bude znít na dvou místech města – v kulturním sále na zámku a v kině. Kulturní komise Má 11 členů, je poradním orgánem Rady města. Zpracovává návrhy na propagační tiskoviny a další materiály, vyjadřuje se k výši návrhů finančních příspěvků pro jednotlivé spolky. Informační středisko Nachází se v přízemí městského úřadu, je součástí správního odboru. IS je členem Asociace turistických center ČR, otevřeno je v pracovní dny. K dispozici jsou propagační materiály – zdarma i k prodeji, řada videokazet (jednak o městu Polné, ale také o významných kulturních akcích), poskytovány jsou informace (o městě, MěÚ, službách atd.). Do pracovní náplně pracovníka IS spadá také zpracování podkladů pro Polenského zpravodaje a jeho přípravu k tisku (náklad 2 tisíce kusů) a zpracování webových stránek města po obsahové stránce. Eva Veselá MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Cena města České Budějovice Českobudějovičtí zastupitelé schválili udělení Ceny města za rok 2003 akademickému malíři Jiřímu Tichému, kterého nejprve doporučili členové kulturní komise a poté schválili radní. Jiří Tichý se tak dočká ocenění za celoživotní uměleckou tvorbu přesahující svým významem hranice města a přispívající k reprezentaci jihočeské metropole v tuzemsku i v zahraničí. Slavnostní předání Ceny statutárního města včetně zápisu do kroniky se uskuteční při příležitosti vernisáže jeho výstavy v radniční síni dne 13. října 2004. Nositeli, který se letos dožívá významného životního jubilea, osmdesáti let, bude předána také finanční odměna ve výši 100 tisíc korun, grafický list a výtvarný symbol se znakem města. [luk]

Město označí kulturní památky Všichni vlastníci kulturních památek v Českých Budějovicích mohou požádat město o přidělení měděných tabulí formátu A5 opatřených nápisem "Kulturní památka" a velkým státním znakem. V současné době má odbor památkové péče k dispozici 826 těchto tabulek s evidenčními čísly, které budou v případě zájmu distribuovány vlastníkům kulturních památek zdarma. Instalovány budou na základě respektování vůle majitelů objektů a v souladu se zákonem o státní památkové péči. Tisková zpráva/luk MÍSTA LITOMYŠL (10 tis. obyv., okres Svitavy): Letos na jaře skončila rekonstrukce části pivovaru v Litomyšli, který je součástí zámeckého areálu, zapsaného na Seznam památek UNESCO. Vznikla tam prosklená hala, ekumenická kaple pro 82 lidí a výcviková místnost s audiovizuální technikou. Celkové investice činila téměř 8 mil. Kč. Nové tréninkové centrum YMCA bude sloužit pro školení a setkávání mladých lidí z celého světa, zejména členů a sympatizantů neziskových organizací. V současné době se připravuje další etapa rekonstrukce zámeckého pivovaru. Část potřebných prostředků se město pokusí získat ze

9 / 2004

strukturálních fondů EU. Realizací projektu by se mj. zlepšily podmínky kongresové turistiky a zvýšila nabídka aktivního využití volného času pro mládež i ostatní obyvatele města atd. Projekt obnovy dalších podlaží pivovaru předpokládá náklady ve výši 35-40 mil. Kč. Na jeho přípravě se významně podílel i mikroregion Litomyšlsko. Zvýšení počtu návštěvníků ve spádovém městě je totiž předpokladem pro rozvoj jednotlivých členských obcí. Nabídka okolí Litomyšle je naopak velmi důležitá pro prodloužení pobytu turistů ve městě na déle než jeden den. (Moderní obec, č.8, 2004) HORNÍ TŘEŠŇOVEC (600 obyv., okres Ústí nad Orlicí): Horní Třešňovec letos slaví 700. výročí od první zmínky. Obec patří mezi 27 obcí, které v roce 1304 věnoval Václav II. zbraslavskému klášteru. V rámci oslav bude otevřena expozice historických fotografií se vztahem k obci. (Orlické noviny, 29.06.2004) LENORA (840 obyv., okres Prachatice): Prázdniny v Lenoře odstartovaly oslavy 175. výročí založení obce. Na kulturní akce byl sice vstup zdarma, ale přesto se vybralo 10 tis. Kč, které půjdou na opravy MŠ a ZŠ. (Listy Prachaticka, 31.07.2004) MILEVSKO (10 tis. obyv., okres Písek): Zastupitelé města Milevska odsouhlasili podání žádosti o dotaci ze strukturálních fondů EU na stavební obnovu Domu kultury jako centra celoživotního vzdělávání. Rozpočet akce se pohybuje kolem 20 mil. Kč, na vypracování projektové dokumentace získalo město grant ve výši 0,5 mil. Kč. Město by mělo akci financovat z vlastních zdrojů nebo z úvěru a teprve po dokončení a ohodnocení má obdržet peníze z EU. (Listy Písecka, 16.07.2004) ZLUKOV (240 obyv., okres Tábor): V obci Zlukov se 19. 6. poprvé v její historii uskutečnilo setkání rodáků. Nápad se zrodil vloni, kdy tu slavili 100. výročí úmrtí místního rodáka, herce Národního divadla Jakuba Vojty Slukova. A jelikož budova staré školy stojí v obci také 100 let, bylo rozhodnuto využít této příležitosti k pozvání rodáků. Po několikaměsíčním pátrání po jejich adresách bylo odesláno 260 pozvánek. Na setkání přijelo 150 rodáků. V budově stoleté školy, v níž dnes funguje školka, byla připravena výstava fotografických dokumentů z historie obce. Díky dotazníkům rozneseným po domech a kronikám se podařilo sestavit historii domů v obci, lidé zapůjčili staré fotografie, které byly doplněny zachycením různých událostí současného období. Po mši za zemřelé rodáky se uskutečnilo vystoupení folklorního Ševětínského souboru a taneční zábava při dechovce. (Táborské listy, 21.06.2004)

17

Česko láká turisty Během 1. čtvrtletí letošního roku navštívilo ČR o 15 % turistů více než v roce 2002. Téměř 1,4 milionů turistů u nás utratilo 23 miliard Kč, což je čtvrtina příjmů z tohoto druhu turistiky za celý rok 2003 (přitom hlavní turistická sezona začíná už v měsíci květnu). Největší nárůst představují Italové – přijelo jich skoro 90 tisíc, což je navýšení o 56,6 %. Němců k nám přicestovalo více o 17 %. Počet turistů z Polska se naopak snížil. V počtu návštěvníků ze zahraničí podle země původu vedou Němci (27,5 %), následují Britové (12,5 %), Italové (10,8 %), Poláci (5,8 %). Česko bylo poslední zemí nejen v západní, ale i střední Evropě, které se rozhodlo pro vlastní televizní reklamní kampaň v zahraničí. Její realizací byla pověřena vládní agentura na podporu turistického ruchu CzechTourism (viz MíKu č. 1/2 2004). Nyní připravuje další reklamní kampaň, která se zaměří na Polsko a Rakousko (bude probíhat na jaře příštího roku). Reklama, na níž je určeno 53 milionů Kč (CzechTourism je chce získat z fondů EU), proběhne v národních televizích, časopisech i denním tisku. Po zkušenostech z předchozí kampaně (skončila 20. května 2004) si podle ředitele CzechTourism Davida Gladiše „turisté v reklamách na cestovní ruch žádají silnější příběhy a vtip.“ Ukázalo se, že uvádění spotů v celoplošných televizních stanicích je mnohem účinnější než prezentace v satelitních televizích. Více než polovina turistů, omezí svůj pobyt pouze na hlavní město Prahu. Do jejich přízně se dostala ještě další 2 města – Karlovy Vary a Český Krumlov. Zahraniční klienti ubývají i lázním – jde zejména o občany Německa a arabských zemí. Pokud turisté do regionů zavítají, je to většinou na jednodenní výlet. Regionům se nedaří turisty přilákat k delšímu pobytu a to přesto, že stát vynakládá stovky milionů Kč na podporu cestovního ruchu. Celý Státní program podpory cestovního ruchu (150 milionů Kč ročně) je zaměřen na rozvoj turistiky v regionech, další finanční prostředky na propagaci jsou z rozpočtů jednotlivých krajů – pro letošní rok 86 milionů Kč. Polovina z této

18

částky jde na účast na výstavách, část jde na propagační materiály. Agentura CzechTourism zavedla od roku 2003 zcela novou koncepci propagace ČR. Její aktivity jsou soustředěny do 5 hlavních témat: 1. Kouzlo hradů, zámků a historických měst, 2. Zdravá a aktivní dovolená, 3. Zlatá Praha (historická, kulturní, pro mladé), 4. Lázně, místo pro odpočinek a potěšení, 5. Církevní památky a poutní místa. Cestovní ruch je také významným faktorem naší ekonomiky. 96 miliard, tedy 4,2 % hrubého domácího produktu tvoří právě devizové příjmy z příjezdové turistiky. Aktivity CzechTourism směřují ke zvýšení příjmů z cestovního ruchu. Toho lze dosáhnout následujícími způsoby: zvýšením počtu zahraničních turistů, prodloužením jejich pobytu u nás, opakováním jejich cest do ČR a přilákáním movitější klientely. CzechTourism spravuje také 24 zahraničních zastoupení po celém světě, z toho je 17 zastoupení v Evropě. Koncem roku 2002 zpracovala CzechTourism materiál „55 překážek cestovního ruchu“. Mezi ně patří např. nedostatečná koordinace státní propagace ČR v zahraničí, kterou provádí různé resorty a instituce – ministerstva zahraničních věcí, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Jedním z dalších problémů je také nedostatek finančních prostředků na řádnou údržbu a obnovu památkového fondu a na zabezpečení památek zpřístupněných veřejnosti, nedostatečné využívání kulturního dědictví venkovských oblastí – památkově chráněno je přibližně stejné množství vesnic jako měst atd. Eva Veselá

Mapa pro tělesně postižené Město České Budějovice vydalo v nákladu 2000 kusů mapu s názvem „České Budějovice bez bariéry“. V mapě, která vznikala ve spolupráci s handicapovanými občany, jsou barevně rozlišena místa, která jsou pro ně přístupná bez pomoci, dále místa méně dostupná a zcela nedostupná. Mapu lze získat zdarma v Turistickém informačním centru. Mapa by měla být také umístěna na WWW.C-BUDEJOVICE.CZ [luk] MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Moravskoslezský kraj a cestovní ruch V roce 2003 Moravskoslezský kraj zaznamenal výrazný nárůst v počtu českých turistů, a to 545 610 (pro srovnání, v roce 2002 - 478 180 a v roce 2001 - 448 610 turistů). Bohužel, dále pokračuje pokles zahraničních turistů. V roce 2001 byl jejich počet 170 007, v roce 2002 133 227 a v roce 2003 119 226, což je téměř o 30 % méně než v roce 2001. Na druhou stranu se Moravskoslezský kraj může pochlubit faktem, že jako jediný dosáhl nárůstu počtu turistů z Polska a Slovenska. Tabulku pořadí podle národnosti a počtu přenocování vedou Češi, Poláci, Slováci a Němci. Početnou skupinu návštěvníků v roce 2003 tvořili také Rakušané, Italové a Litevci. Velký zájem je zaznamenáván také z Ruska a Velké Británie. Rada kraje schválila v červenci t.r. prezentaci Moravskoslezského kraje na 5 tuzemských a 5 zahraničních veletrzích a výstavách cestovního ruchu, takže statistická čísla o počtu turistů v kraji mohou být v příštím roce opět o něco vyšší. [luk]

Turistická olympiáda v Plzni Město Plzeň (171,8 tis. obyv.) se stane v roce 2005 místem konání 9. turistické olympiády IVV (Internationaler Volkssportverband). Jde o prestižní mezinárodní akci pořádanou světovou turistickou organizací IVV, vzniklou v roce 1998 a založenou Německem, Švýcarskem, Lichtenštejnskem a Rakouskem. V současnosti organizace sdružuje 5,5 tis. členských klubů s více jak 80 miliony členů. Olympiáda se koná každé dva roky a pokaždé na jiném místě v Evropě - první se konala v roce 1989 v Holandsku a zatím poslední v Belgii. Během 3 až 4 dnů proběhne řada soutěží v různých disciplínách – pěší pochody na 7, 10 a 20 km, maratón na 42 km, pro příznivce kol jsou připraveny cyklotrasy, plavecké soutěže a podle možností budou zařazeny akce pro tělesně postižené občany. Centrum olympiády bude v Plzni, s dalšími akcemi se počítá v Praze, Mariánských Lázních, Karlových Varech a v Prášilech (okres Klatovy). Sportovní zápolení doprovodí kulturní program. [ev] 9 / 2004

Klatovský seminář kronikářů ve znamení tradiční lidové kultury Také v letošním roce se počátkem léta uskutečnil seminář kronikářů okresu Klatovy. Místem konaní bylo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech a pozvání přijalo víc jak 30 obecních kronikářů. Téma semináře znělo: Péče o tradiční lidovou kulturu. V červnu minulého roku vláda schválila usnesení č. 571 nazvané Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (podrobnosti na WWW.MKCR.CZ → Regionální a národ. kultura). „Přijetí dokumentu a jeho naplňování není jen úzce českou záležitostí. Nebezpečí ztrát v oblasti tradiční lidové kultury si světové společenství uvědomuje už po několik desetiletí“, řekl přednášející – ředitel klatovského muzea Mgr. Luboš Smolík. Na 25. zasedání Generální konference UNESCO v roce 1989 byl přijat dokument Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury, který je zatím jediným mezinárodně uznávaným dokumentem v této oblasti. Naše Koncepce směřuje k ochraně hodnot vytvářených po celá staletí, v nichž je zobrazen život předků (od bydlení až po zábavu a umění). Hlavním garantem naplňování Koncepce je Ministerstvo kultury, funkcí národního odborného pracoviště je pověřen Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. V každém regionu má vzniknout pracoviště, které bude garantem péče o tradiční lidovou kulturu. V Plzeňském kraji požádalo o tuto funkci klatovské muzeum. Na semináři byla představena (a také prodávána) publikace „Kroniky“, kterou vydalo NIPOS, odborný útvar Regis. V diskusi se hovořilo o problémech spojených s ochranou osobních dat, o těžkostech při získávání informací od podnikatelských subjektů i spolků. Kronikáři byli vyzváni ke spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou v Plzni, která připravuje kalendárium regionu. V letošním roce skončil výzkumný úkol Dokumentace drobných památek, jehož výsledkem je evidence téměř dvou tisíc objektů a na jehož realizaci se také podíleli kronikáři. Nakonec byl promítnut film a proběhla beseda s mistrem kovářem Miroslavem Trefancem, který získal titul Nositel tradice lidových řemesel. Eva Veselá

19

Je čest být kronikářem? Nemohu se ztotožnit s názorem, který občas zaznívá, že upadá kultura a kulturnost národa. Myslím, že problém není v kultuře samotné, ale v lidech. Spíše v mladých a mladších lidech a stylu jejich života. Konzum převýšil nad hodnotami. Není to ani rychlost a expanze s jakou se dnes žije, ale je to neschopnost zamyslet se nad tím, že někde jsou společné kořeny, základy, které nás všechny spojují a tím myslím na historii národa, na jeho velké osobnosti, na hmotné památky. Byla to možná pokora a úcta před velkým duchem. Byla to schopnost vážit si druhých, jejich práce, jejich díla, jejich umu… Jak to souvisí s položenou otázkou? Vezmu-li to opravdu od bájné minulosti a začnu-li kronikářem Kosmasem, myslím, že pro něho byla čest zachycovat na pergamen dávné příběhy, protože mu tu čest za jeho práci okolí prokazovalo.

Stejně tak králové si vážili svých písařů, kteří zapisovali jejich hrdinské činy. Na položenou otázku nemohu jednoznačně odpovědět ano. Pro mě je to částečně povinnost, částečně nutnost, částečně radost, částečně zvědavost, částečně zájem, částečně nechuť či chuť s tím přestat. Čest by to mělo být pro obec, město či městskou část, která by to měla dát najevo a to nejen kronikáři, ale hlavně při různých rozhovorech či mediálním zájmu, že jsou rádi, že mají kronikáře (či kronikářku), který píše budoucím o historii místa, kde žili a žijí jejich předkové. Obec by se měla chlubit nejen novou kanalizací či přístavbou školy, ale také svojí historií a ta je spjata s trpělivou prací kronikářů. Eva Škrdlová, kronikářka Uhříněvsi (Městská část Praha 22)

Jak se píše kronika ve Vraňanech Chtěl bych se podělit se čtenáři Místní kultury o své problémy a starosti při psaní obecní kroniky v obci Vraňany (763 obyv.), která leží na levém břehu dolního toku Vltavy v mělnickém okrese. Pod obec Vraňany patří místní část Vraňany – nádraží a obec Mlčechvosty. První zmínka o Vraňanech pochází z roku 1228, obec Mlčechvosty se připomíná poprvé v roce 1436 a místní část obce Vraňany nádraží vzniklo v souvislosti se stavbou železniční dráhy z Prahy do Podmokel, která byla dokončena r. 1850. Na počátku roku 2003 jsem převzal funkci obecního kronikáře. Touto prací navazuji na působení mého dědy v místní samosprávě. Po komunálních volbách v roce 2002 mne oslovila starostka obce, zda bych chtěl psát obecní kroniku. Po pár dnech váhání jsem nabídku přijal. Nebyla to pro mne zcela neznámá oblast, protože historie byla mým koníčkem od dětství a také volba mého povolání směřovala tímto směrem. Vystudoval jsem střední polygrafickou školu a této profesi se věnuji dodnes. Možná vás překvapí můj věk - 28 let. Jak jsem se přesvědčil v časopise Kroniky a kronikáři, věnují se kronikaření i mladší lidé. Také na každoročním setkání kronikářů mělnického regionu

20

jsem se s nimi potkal. Představa osoby kronikáře jako postaršího člověka s všeobecnou vážností nemusí být v současné době vždy pravdou. Pokud je mi známo, byla v naší obci vedena obecní kronika od konce 19. století do 60. let století minulého. Bohužel se mi ji nepodařilo najít. Na obecním úřadě byla uložena kronika obce se zápisy z let 1980 – 1983 a také zápisní kniha o práci Sboru pro občanské záležitosti. Mnoho dalších materiálů se nezachovalo. Proto moje kroky vedly do státního archivu, muzea, knihoven a dalších institucí. Navštívil jsem také starousedlíky a rodáky z obce.. Zkontaktoval jsem jednatele spolků a organizací, které dříve působily anebo dosud působí v obci. Písemně jsem oslovil instituce – bohužel si musím postěžovat na pozdní zaslání odpovědí. Počátkem ledna jsem osobně navštívil všechny jednatele spolků a požádal je o výroční zprávu. Do dnešního dne (počátek června) nemám od jednoho z nich dosud žádnou zprávu. Zápis za rok 2003 sestavuji podle metodiky Regionálního muzea v Mělníku. Čistopis zápisu jsem si nechal schválit obecním zastupitelstvem a kromě vlastního zápisu do kroniky zhotovím ještě tři kopie, které budou sloužit badatelům MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA a dalším zájemcům. Tento způsob jsem zvolil proto, že se osvědčil kolegům kronikářům. Svoji činnost obecního kronikáře ještě doplňuji o setkání s rodáky z obce, které připravuji jednou za půl roku. Přečtu jim zajímavé články věnující se historii obce a v diskusi s nimi si pak ujasním případné nesrovnalosti. Navštěvuji také zdejší základní školu, kde si povídám s žáky při hodině vlastivědy o minulosti obce a jejím okolí. Musím konstatovat, že zájem o toto téma je ze strany žáků kupodivu velký a jejich otázky mne mnohdy překvapí. Oslavy výročí založení obce, první písemné zmínky o obci, svěcení obecního praporu – to všechno jsou události, které přispívají k propagaci. Je to příležitost pro setkání rodáků, občané mohou nahlédnout do činnosti obecního úřadu, školy, navštívit kostel, ale i hasičskou zdrojnici a v neposlední řadě se také začíst do zápisů v obecní kronice. Obce by neměly zapomínat na svá jubilea a pokud to finance dovolí, dát o sobě vědět – byť v jediném dnu nebo víkendu. Kronikář dělá svoji práci ne pro peníze, ale proto, že jej baví. Jistě příjemná je i odměna za vykonanou práci, přestože nevyjadřuje ve finanční podobě všechnu námahu, čas a um, který kronikář vedení obecní kroniky věnoval. Největší odměnou pro něho je uznání současných i budoucích čtenářů kroniky. Redakčně upraveno Václav Uher, kronikář obce Vraňany KRONIKY VESELÍ NAD LUŽNICÍ (7 tis. obyv., okres Tábor), BECHYNĚ (6 tis. obyv., okres Tábor), SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Města ctí tradici zaznamenávat události do kronik, které však z obavy před poškozením příliš neprezentují. Ve Veselí nad Lužnicí vede kroniku již řadu let bývalá učitelka M. Lacinová. Starší díly, vedené již od 20. let, byly odevzdány státnímu archivu. Jejich kopie jsou uloženy na radnici a po dohodě lze do nich nahlédnout. V Bechyni vede kroniku od r. 1980 J. Veselá, která zpracovává již 6. díl. Do městské kroniky lze nahlédnout pouze na radnici, půjčovat ji není možné. V r. 1968 se tu kronika ztratila a poté opět kdesi objevila v nekompletním stavu. Město Soběslav vede kroniku s přestávkami od 19. století. Záznamy posledních let jsou k nahlédnutí v matrice, starší jsou uloženy v okresním archivu. Knihy z konce komunistického režimu se ztratily. (Táborské listy, 01.06.2004)

9 / 2004

Kulturní středisko ve Slavonicích Městské kulturní středisko sídlí v budově, kterou vlastní město Slavonice. Budova byla postavena v roce 1979 a dosud jasně odráží duch této doby, mohla by sloužit jako učebnicová ukázka tehdejšího architektonického pojetí jak interiéru, tak exteriéru. To je však jen vnější tvář, ta pravá – pracovní – je zcela současná. Kulturní zařízení vzniklo v roce 1979 a navázalo jako odborové klubové zařízení s celoměstskou působností na práci bývalé Osvětové besedy. Na financování se podílelo společně s městem pět největších slavonických závodů a provozů. Počátkem devadesátých let postupně jednotlivé podniky ze sdružení odstoupily. Město Slavonice tedy zřídilo příspěvkovou organizaci Kulturní klub. Tento název provázel kulturní zařízení až do května letošního roku. Na svém dubnovém zasedání schválilo městské zastupitelstvo změnu názvu na Městské kulturní středisko. K tomuto rozhodnutí vedla skutečnost, že současná činnost již dalece překračuje původní klubový charakter. Vedle kmenových činností, kterými je příprava kulturních akcí, je MěKS provozovatelem Regionálního informačního střediska (RIS), Impulsního centra pro přeshraniční spolupráci, městské knihovny a městského muzea. Dále připravuje pro město Slavonice vydávání měsíčníku Slavonické novinky, je správcem oficiálních slavonických internetových stránek, zajišťuje plakátovací službu a dvě místa pro veřejný internet. Tyto činnosti i technický provoz zabezpečuje pěti stálými zaměstnanci – do května to dokonce byli pouze čtyři pracovníci. Ředitele MěKS a odpovědného redaktora Slavonických novinek v jedné osobě Čestmíra Palána jsme se zeptali, co zajímavého se pro občany připravilo a připravuje v současné době: Letní sezonu tradičně zahajujeme v červnu, kdy se děti vydávají na „Cestu pohádkovým lesem“. V rámci Slavonického kulturního léta, které probíhá od června až do září, pořádáme nejrůz-

21

nější výstavy, koncerty a divadelní představení v historických prostorách na slavonickém náměstí. Na závěr letní sezony pak, opět tradičně, plánujeme již 15. Slavonický jarmark s bohatým programem po celý den. Nebude chybět dechovka, souboje rytířů ani country, je zajištěna jarmareční diskotéka a sportovní program. To jsou jednorázové akce, co třeba nabízí slavonické muzeum? Modernizace muzea je jedním ze stěžejních úkolů MěKS. Prvořadým úkolem je od základu přebudovat celou expozici, což se pochopitelně nestihne za jednu sezonu. Díky úzké spolupráci se slavonickým občanským sdružením Inspirace se nám podařilo navázat kontakty s Ústavem archeologie a muzeologie filosofické fakulty Masarykovy university v Brně. Studenti muzeologie pod vedením Mgr. Pavla Holmana pro nás připravují celkovou budoucí koncepci muzea. Bohužel, převážná část sbírek se v uplynulých letech přestěhovala do Muzea Jindřichohradecka. Budeme tedy odkázáni na to, zda nám část těchto sbírek bude zapůjčena. Věřím, že budeme úspěšní. Podobná situace je i kolem nálezů vykopávek nedaleké středověké osady Pfaffenschag. I zde se pokusíme o zapůjčení některých exponátů, které jsou v majetku Moravského zemského muzea v Brně. Zmínil jste se, že MěKS je provozovatelem Regionálního informačního střediska. Co to pro Slavonice znamená? V době, kdy se naše město stává stále vyhledávanějším místem v rámci cestovního ruchu, stoupá i význam Regionálního informačního střediska (viz Místní kultura č. 7-8/04, str. 13). Již to není jen místo, které pouze poskytuje informace návštěvníkům, ale aktivně s nimi spolupracuje. Vytváří programy pro skupiny zájemců - jakési balíčky nabídek. Na základě žádostí klientů zajišťuje kontakty na ubytovací a stravovací služby, jedním z významných úkolů, které RIS plní, je propagace města v médiích, na internetových stránkách, prostřednictvím zahraničních výstav a veletrhů cestovního ruchu. Eva Horníčková

22

Rok 2003 ve znamení návratu diváků do kin Letos v květnu vydalo Ministerstvo kultury Zprávu o české kinematografii v roce 2003. Podle ní překročil počet návštěvníků kin po devíti letech magickou hranici 12 milionů. Jde o ojedinělý jev v 25 zemích EU, kde naopak návštěvnost kin stagnuje. Příčiny zvýšené návštěvnosti u nás jsou dvě: jde o rozšiřování sítě multikin (15) a úspěch českých filmů (viděla je ¼ diváků). Multikina ovládla filmovou distribuci V loňském roce přibylo pouze jediné multikino – osmisálová pražská Flora, spojená s kinosálem „trojrozměrného“ systému IMAX. Multikina navštívilo 7 milionů diváků, což představuje 57 % všech návštěvníků kin u nás. Jejich podíl na tržbách byl 69 % a odehrálo se v nich 58 % filmových představení. Nejvíce se dařilo právě pražské Floře, která za 9 měsíců přivítala ¾ milionu diváků. Vedoucí pozici si podržel pražský Nový Smíchov, největší nárůst návštěvnosti (kromě Flory) zaznamenal Cinestar v Českých Budějovicích a Velký Špalíček v Brně. Celá třetina kin však hlásila pokles počtu diváků – u pražského Slovanského domu byla příčinou zřejmě výše vstupného: 179 Kč. Pražská lokalita je multiplexy zcela naplněna, a tak se musí zájemci o jejich výstavbu podívat po dalších městech. Ve hře jsou města Plzeň, Olomouc, Zlín, Mladá Boleslav, méně pak Ústí nad Labem a Liberec. Plusy a mínusy multiplexů U měst, která mají multiplexy, došlo k následující situaci: na jedné straně vzrostla návštěvnost, byl rozšířen program, divákům se dostalo většího komfortu a lepšího technického vybavení. Na druhé straně se podstatně zvedly ceny vstupenek, program se mnohdy zredukoval pouze na atraktivní a převážně komerční tituly, filmová MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA projekce nebyla vždy dokonalá. Hlavním záporem je však skutečnost, že dochází k likvidaci klasických kin - těch špatně vybavených, ale i těch, která mají dobré technické parametry. To se přitom děje nejen způsobem volné hospodářské soutěže, ale např. ve spojení s distributory je vyvíjen tlak na zvyšování vstupného či pozdní uvolňování premiérových titulů z multikin. Pokud na provoz těchto kin nepřispěje místní samospráva, je jejich osud zpečetěn. Návod, aby se tato kina věnovala umělecky hodnotným filmům, je realizovatelný jen v Praze a Brně, kde je dostatečný počet potencionálních diváků. V Brně bylo v provozu pouze osm jednosálových kin, z toho polovina představuje malá klubová zařízení. V Ostravě je v provozu jedno klasické kino a dvě malá klubová zařízení, v Českých Budějovicích a Hradci Králové zůstalo jen po jednom klasickém kině. Průměrná roční návštěvnost Ve skupině velkých měst si udržel první místo Hradec Králové (5,3), následují České Budějovice (4,5), Praha (3,9), Brno (3,3), Ostrava (1,9), Olomouc (1,5) a Zlín (1,45). Ve středních městech jsou na vedoucím místě tři města - Uherské Hradiště, Šumperk a Valašské Meziříčí (2,0), Písek (1,6), Prostějov, Mladá Boleslav a Příbram (1,3), Znojmo (1,4). V kategorii malých měst byl na prvním místě Turnov (2,4), následuje Náchod (2,2), Nový Bor, Jindřichův Hradec, Domažlice a Čáslav (2,0). Samostatnou kategorií jsou multikina – nejvyšší průměrnou návštěvnost měla Flora IMAX a Velký Špalíček (56), konec tabulky patří pražským multiplexům - Metropoli Zličín (20) a Ládví (13). Na návštěvnosti se také podílí letní kina, z nichž se na prvním místě drží letní kino v Novém Kníně, kde průměrně navštívilo jedno filmové představení 200 diváků. Počet kin poklesl jen mírně Pokud podle údajů Unie filmových distributorů srovnáme čísla z roků 2002 a 2003, dojdeme k zjištění, že počet kin, sálů a počet sedadel poklesl jen mírně (čísla za rok 2002 jsou v závorce). V loňském roce bylo u nás 573 (604) klasických kin s 584 sály (620), s cca 142 tisíci (150) sedadly, 35 (37) kinokaváren a jiných aty9 / 2004

pických provozu nabízelo 4 tisíce míst. 15 (14) multikin mělo 137 (128) sálů. V 70 (50) sálech se promítaly filmy nepravidelně a pro uzavřený okruh diváků. Předpověď o tom, že letní kina u nás končí se kupodivu nenaplnila – jejich počet byl v posledních dvou letech stejný – 112, s 82 tisíci míst. Dále fungovala kina putovní (maringotky), které navštívily 44 (77 míst). Vloni je navštívilo přes 300 tisíc příznivců filmu. Tržba v kinech přesáhla miliardu Spolu se zvyšující se návštěvností vzrostly i tržby za vstupného, které zaznamenaly 14% meziroční nárůst a dosáhly výše 1,084 miliardy Kč. Průměrné vstupné se zvýšilo o 80 haléřů na 89,30 Kč. V multiplexech cena vstupenek stagnovala, vstupné v nejdražším multiplexu Slovanský dům je více jak čtyřikrát vyšší než v nejlevnějším vesnickém kinu. Zvýšil se počet filmových představení, jichž se konalo přes 341 tisíc ( v roce 2002 to bylo 306 tisíc). Po deseti letech došlo k obratu v průměrné návštěvě 1 představení – v roce 2002 to bylo 35 diváků, v loňském roce 35,5 diváků. Zvýšil se i meziroční nárůst počtu premiér – ze 196 na 208. Eva Veselá KINA DYMOKURY (800 obyv., okres Nymburk): Provozovatel Letního kina v Dymokurech odstoupil 13.7. pro nedostatek diváků od smlouvy. Nově se začne promítat po měsíci. (Nymburský deník, 03.08.2004) TÝNEC NAD LABEM (1,9 tis. obyv., okres Kolín): Letní kino v Týnci nad Labem má zatím velmi malou návštěvnost. Ke zlepšení by mělo dojít v srpnu, kdy bude promítán Pán prstenů, Troja a Spiderman 2. (Kolínský deník, 03.08.2004) VŠETATY (320 obyv., okres Rakovník): Návštěvnost kina ve Všetatech je letos průměrná. Na filmy chodí cca 30 lidí. Díky nejlevnějším vstupenkám (které dotuje obec) v okrese sem dojíždí lidé z okolních obcí. (Rakovnický deník, 29.07.2004) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): V Ústí nad Labem se 21. - 29. 7. konala 2. filmová přehlídka kinematografu bratří Čadíků. Na 8 představeních se sešlo 9 - 10 tis. lidí, kteří dali na dobrovolném vstupném 62 530 Kč. V roce 2003 přišlo 13 tis. lidí, kteří dali 77 tis. Kč. Vybrané peníze putují na konto nadačního fondu Kapka naděje. (Ústecký deník, 30.07.2004)

23

Hvězdárna na Žebráku opět získá ztracený věhlas

Romské pohádky paní Křenkové

Od 16. června t.r. je oficiálním provozovatem hvězdárny na Žebráku občanské sdružení. Zásluhou V. Slezáka a K. Zámečníka již proběhlo slavnostní zahájení činnosti. Renovací však ještě prochází vnitřní kopule a dalekohled. V prostorách Kulturního klubu proběhne výstava k 50ti letému výročí založení hvězdárny, od 3. září začínají pravidelná pozorování oblohy a právě probíhá nábor do astronomického kroužku pro děti a mládež, bude obnoveno vydávání časopisu Astronomie dnes. Starosta Žebráku Daniel Havlík je s obnovením hvězdárny spokojen, smlouva mezi pronajímatelem a provozovatelem je taková, že radnice bude hradit elektřinu a náklady spojené s opravami a trvalým inventářem hvězdárny, naopak na náklady společnosti půjdou provozní náklady spojené s činností pro veřejnost a s odbornou prací, vlastní propagací a celkovým chodem hvězdárny. Dokladem zájmu města o rozvoj hvězdárny je skutečnost, že byla upravena přístupová cesta, zřízen navigační systém, instalováno veřejné osvětlení, připravuje se zbudování vodovodní přípojky a sociálního zázemí. Bližší informace na HTTP://WWW.HVEZDARNAZEBRAK.WZ.CZ [hor]

Velmi často užíváme termíny multikulturní společnost a kulturní diverzita, avšak ne vždy umíme přesně pojmenovat jejich obsah. Představte si, že se našla učitelka, která se nebojí říci nahlas, že romské děti se nenaučí česky podle sloganu z čítanky „Míla mele maso, máma mele maso“. Oni tomu totiž nerozumějí. Z masa znají kabanos, po sociálních dávkách kuře a kuře je kuře, žádné maso. Mlýnek v romských rodinách najdete těžko. Ta paní učitelka se jmenuje Libuše Křenková. Po téměř třiceti letech putování po základních školách na Přerovsku se vrátila do svého rodného města Lipníka nad Bečvou a začala se věnovat metodice vyučování humanitních předmětů. Za přelom v této práci sama považuje seznámení s dr. J. Nováčkovou, která se zabývá psychologií učení. V polovině devadesátých let minulého století začaly vznikat první projekty zaměřené na děti jiných etnik žijících na území ČR. Součástí projektů jsou i dramatizace paramis – pohádek vietnamských, romských, arabských, čínských. Další odborná spolupracovnice dr. Eva Houdková k nim vytvořila nádherné loutky. Loutka je totiž přirozeným prostředkem osobnostního rozvoje dítěte, zejména emocionálního a smyslového, pomocí loutky dochází k rozšiřování slovní zásoby, prohlubování fantazie i manuální zručnosti při výrobě a manipulaci. Všechny tři dámy soudí, že loutka má význam i pro probuzení a uvědomění si významu národnosti, tradice a lidské vzájemnosti. Prolínání kultur jednotlivých národů neznamená jejich splynutí. Poznání vlastních kořenů může vést k vyššímu stupni vzájemného porozumění, což má význam pro soužití v multikulturní společnosti. Paní Křenková s paní Houdkovou jsou lektorkami Přátel angažovaného učení s akreditací MŠMT a nabízejí pro učitele, sociální pracovníky, romské asistenty apod. víkendové kurzy dramatické výchovy. Pomocí verbální i nonverbální komunikace (ve spolupráci s romskými účastníky) učí připravovat a realizovat loutkové pohádky se speciálními romskými loutkami,

Hvězdárny na webu Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně nabízí k prohlédnutí na svých webových stránkách WWW.HVEZDARNA.CZ dva „datafony“ výjimečných astronomických úkazů – jde o Černou Venuši (ta je spolu s řadou dalších informací k dispozici také na CD, které si můžete na hvězdárně zakoupit) a Noc s kometou. Na webové adrese HTTP://WWW.IAN.CZ najdete Instantní astronomické noviny, které vychází několikrát do měsíce (minimálně 2x) a přináší zprávy o nových astronomických objevech, informace o připravovaných přednáškách, anotace publikací i řadu dalších zajímavostí. Nové webové stránky HTTP://HVEZDARNAPV.CZ má Lidová hvězdárna v Prostějově (příspěvková organizace města). [ev]

24

MÍSTNÍ KULTURA

DĚTI - MLÁDEŽ které si účastníci s odborným vedením sami ušijí. Lektorky nabízejí balíček se střihy na loutky a texty dramatizovaných pohádek. Cílem je získat pro tento projekt romské rodiny. Snem je celostátní přehlídka školních loutkových multikulturních souborů. Dalším projektem jsou letní tábory Putování za předky tety Sovy z Moravské brány v Týně nad Bečvou (pořadatel občanské sdružení Moravská brána). V rytířských

družinách se účastníci naučí šít dobové šaty a boty, vyrábět ozdoby z drátu a přírodní keramiky, stavět přírodní pec, vyrábět ruční zbraně a poznají na vlastní kůži život ve středověku. Pokud máte zájem o metodické semináře, kontaktujte paní Křenkovou na e-mail: [email protected].

Lenka Lázňovská, vedoucí útvaru NIPOS – Artama

Umění bez hranic V Českém Krumlově se koncem července uskutečnil mezinárodní projekt pro mládež nazvaný „Umění bez hranic“. Akce se zúčastnilo 40 mladých lidí ve věku 15 - 18 let ze čtyř zemí: Česka, Polska, Rakouska a Německa. Projekt byl organizován Centrem pro pomoc dětem a mládeži o.p.s. Č. Krumlov (WWW.ICMCK.CZ) a finančně byl podpořen programem EU pro podporu neformálního vzdělávání „Mládež“ (WWW.YOUTH.CZ) v rámci Akce 1 - mezinárodní výměny mládeže. V předchozích letech se v podobném duchu a za podobného složení účastníků uskutečnily tři další akce - Evropský most mládeže, Hudba bez hranic a Trimix, všechny však v Německu či v Rakousku. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit platformu pro komunikaci a vzájemné poznání mladých lidí ze sousedících evropských zemí. Program byl vystavěn především na pěti workshopech s uměleckým zaměřením - malba, grafika, objekt, happening, dokument - mezi nimiž účastníci postupně přecházeli v národnostně smíšených skupinách. Účastníci si postupně vyzkoušeli všechny techniky a zároveň si zvykali na spolupráci ve větším a smíšenějším týmu. Doplňkově byla zařazena v jednom bloku práce v národním týmu a dlouhodobá práce na osobním projektu, kde se kladl důraz na systematičnost a konzultaci s vybraným vedoucím. Pro zpestření a inspiraci účastníci navštívili Centrum Egona Schieleho se čtyřmi vynikajícími výstavami a jeden večer strávili v centru města na koncertu. V jednom dopoledni ještě zbyl čas na průjezd Krumlovem na raftech. Projekt byl uzavřen veřejnou prezentací v „Boudě“ - volnočasovém zařízení CPDM o.p.s. na Špičáku, kde byly vystaveny výsledky 9 / 2004

celotýdenní práce jednotlivých workshopů a také zde postupně každý představil svůj osobní projekt. Jiný druh umění zde poté prezentovali tři malíři graffiti, jejichž výtvory budou zdobit Boudu. Celý večer uzavřela taneční party přizvaných DJ’s. Evropská mládež v Krumlově prožila týden plný inspirace, nových poznatků, zkušeností a zážitků. Jan Látal, hlavní vedoucí projektu

Podpora mladým talentům Statutární město České Budějovice - Odbor kultury magistrátu města, vyhlásilo výběrové řízení na získání STIPENDIA PRO TALENTY V OBLASTI KULTURY NA ROK 2004. Finanční dar je určen mladým umělcům do 18 let věku, kteří mají trvalé bydliště v Českých Budějovicích a v letošním roce získali významné ocenění na národních nebo mezinárodních festivalech, přehlídkách nebo výstavách. V průběhu měsíce října budou došlé žádosti předloženy kulturní komisi Rady města, která posoudí podané nominace a připraví pro RM návrh na ocenění mladých umělců. Na základě usnesení RM budou primátorem města vybraným mladým umělcům předány šeky při příležitosti rozsvícení vánočního stromu. [luk] DĚTI - MLÁDEŽ ROKYCANY (15 tis. obyv.): Organizátoři z rokycanského Centra pro zdravotně postižené uspořádali uzavřenou výtvarnou a literární soutěž Co bych si přál zažít. Soutěž byla určena pro handicapovanou mládež. (Rokycanský deník, 28.06.2004)

25

Chvála malé školy Ve vesnici Veliš na Jičínsku, kde je krásný kostel, zrušili v roce 1999 školu. Zachovalá budova ve vsi stála, děti však dojížděly jinam. Prý, jak to u nás bývá, provoz se nevyplatil. Možná, počítaje na peníze. Někteří lidé chválabohu dovedou i jiné počty. Pan učitel, kterému žáci říkají Bodlák, s paní učitelkou Pampeliškou přijeli a začali jednat. Nejprve v obci, pak na úřadech, což bylo nejtěžší. Na jednom nejmenovaném byli více než desetkrát. Kolikrát byli v té době otrávení, znechucení byrokracií, člověčí nedobrou vůlí, nechtějí spočítat. O prázdninách roku 2003 bylo ve škole živo. Pedagogové, rodiče, všichni, kdož Bodlákovi a Pampelišce uvěřili, smejčili, myli, upravovali, či se jinak přičinili, způsobili, že se 1. září otevřela Základní škola Bodláka a Pampelišky, obecně prospěšná společnost. Do dvou tříd pěti postupných ročníků nastoupilo celkem 26 dětí. Malotřídní škola na české vesnici není jen historie. Některé děti dojížděly autobusem i 10 kilometrů a rády. Znají své kantory. Oni i rodiče vědí, co je naučí. Nejen ve třídě v lavicích. Výstavy dětských výtvarných prací, koncerty sboru i jiná vystoupení, Dětský den, čarodějnice, výstava panenek. Velišský slavíček, soutěž ve zpěvu, měl 45 účastníků. Každý, kdo postoupil do užšího výběru, odnášel si z parádního koncertu i CD s písničkami všech 15 finalistů. Na opravu varhan velišského kostela dala škola obci 1830 korun. Hlavní hodnota těch peněz není

v částce, ale v tom, že je děti poctivě sběrem papíru, či pomerančové kůry vydělaly. Výčet mimoškolních aktivit zdaleka není úplný. „Ne, žáky si kupovat nemusím,“ usmívá se starostka Ivana Jandová. Dodává, že škola nezatíží obecní rozpočet. Toliko budovu poskytla obec zdarma. Školu opravili a pro výuku připravili sami učitelé, rodiče a další přátelé. To je ona nesmírná hodnota, kdy lidé přicházejí a pro dobrou věc konají. Ta se nedá na peníze přepočítat. Ani onen přínos, který škola pro život obce a jeho kulturu přináší. Nesmělejší děti, které nastupují do školy, cítí se daleko lépe v malé útulné učebně s nemnoha žáky. Pokud se mladé rodiny stěhují do vsi, ptají se, zda je v místě škola. … Zajisté našly by se i další klady. Prvního září 2004 v 9 hodin přišlo ve Veliši do školy 31 žáků. Nastoupila další učitelka. Pan ředitel Jiterský – Bodlák, má další plány a zatím co slíbil, to splnil. V pohádkách nejsou jen lidé dobří. Některé školy, jakož i úřady těm školám příslušné, těžko se smířily, že děti se přihlásily do Veliše. Jeden pan učitel pravil: „Nestačí jen dělat s dětmi kroužky. Důležité je, aby se taky naučily, kolik je jedna a jedna.“ Aniž by onu větu velišští slyšeli, sami si objednali školskou inspekci. Její hodnocení vyznělo příznivě. Škola a český kantor vždy k české vesnici patřili. Ve Veliši dokazují, že to platí stále. [prochor]

DĚTI – MLÁDEŽ OSTRAVA (323 tis. obyv.): V r. 1991 se v Ostravě zrodila škola, která zdravotně postižené vyučuje estetické obory - tedy dramatickou výchovu (i pro sluchově postižené), tvořivé psaní, sólový zpěv (včetně zaměření na populární hudbu), hru na klavír, saxofon, flétnu, kytaru, bicí a další nástroje, step, břišní tance, výtvarnou výchovu a výrobu keramiky (pro děti i dospělé). Všem oborům se na této škole učí lidé méně i více zdravotně handicapovaní, včetně skutečně velmi těžkých postižení (neslyšící, nevidomí, děti s poruchami sociálního kontaktu či s kombinovanými vadami aj.). Ve speciálních oborech (např. arteterapie, ergoterapie, sociální poradenství, rodinná terapie, pohybové hry pro nevidomé) škola pomáhá svým žá-

26

kům vyrovnat se s defektem a dokonce najít seberealizaci. Výuka estetických i speciálních oborů je určena všem zájemcům ve věku od 3 let, horní věková hranice není limitována. Nabídka je určena zdravotně postiženým i zdravým. Mnozí školu navštěvují 10 i 12 let, někteří se oboru věnují i v dalším studiu. (Literární noviny, č.34, 2004) TEREZÍN (2,9 tis. obyv., okres Litoměřice): Vedení památníku Terezín vyhlásilo 10. ročník literární a výtvarné soutěže určené žákům a studentům ZŠ a SŠ. Téma Zůstat člověkem zpracovalo 117 literátů a 310 výtvarníků z celé ČR. Vítězové převzali v červnu své ocenění, peněžitou a knižní odměnu, přímo v památníku. (Kolínský deník, 30.06.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Hořeňák v Řecku

Na mojem srdéčku

Do Lázní Bělohradu se vrátil z hostování folklorní soubor Hořeňák v Řecku, kde v roce 55. výročí svého vzniku s velkým úspěchem reprezentoval z pověření Folklorního sdružení České republiky náš stát. Během pobytu na poloostrově Peloponés předvedlo 34 členů souboru včetně 8 muzikantů své umění na pěti vystoupeních, přičemž na každé z nich zavítalo víc než tisíc návštěvníků. Jedno z těch nejpůsobivějších, jak uvedl Milan Rychtera, se konalo v nejstarším řeckém amfiteátru v Argosu nedaleko Mykén. Folklorní soubor Hořeňák z Horní Nové Vsi, místní části Lázní Bělohradu, za dobu své existence od roku 1949 uskutečnil 2800 vystoupení, z toho 70krát hostoval ve více než 40 zemích Evropy, Asie (poprvé byl v Turecku roku 1989) a Ameriky (Kanada 1994, USA 1998 a Brazílie 2000). Hořeňák má za sebou mnoho nahrávek v rozhlase, deset televizních pořadů a mj. je zapsán do Guinessovy knihy rekordů, když 4. června 2000 tancovalo při „Durynském tanečním festivalu“ durynské tance kolem velkého rybníku Altenburg 20 minut najednou 3472 tanečníků v lidových krojích ze Švýcarska, Německa a Česka a mezi nimi i soubor Hořeňák. Redakčně kráceno Josef Krám

Cimbálová Muzika Stanislava Gabriela je skupinou mladých hudebníků, kteří v roce 1992 navázali na tradiční odkaz dolňáckých cimbálových muzik - starého Hradišťanu s primášem J. Staňkem a strážnické muziky S. Volavého. Kapela ctí odkaz předešlých generací lidových muzikantů a snaží se i o svůj vlastní muzikantský přínos formou aranžérských úprav, či dokonce skládáním vlastních písní. Hradišťské Dolňácko kapela reprezentuje nejen na domácích scénách, ale také v zahraničí (Rakousko, Belgie, Dánsko, Thaiwan), kde moravská lidová hudba našla své posluchače. V současné době působí kapela v Babicích u Uherského Hradiště a spolupracuje s folklorním souborem Kalina. Uměleckým vedoucím kapely je primáš Stanislav Gabriel. Muzika vydala CD nosiče: Chodníčky k písni, Hody na Podluží. Nejnovějším CD má název Na mojem srdéčku - osahuje 17 písní. Jsou tu písně upravené primášem S. Gabrielem i písně, jejichž je sám autorem. Redakčně kráceno Tomáš Gabriel

Selské slavnosti v Holašovicích Poslední červencový víkend se v jihočeských Holašovicích (zapsaných od roku 1998 na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO) konaly již posedmé Selské slavnosti. Poprvé si je kompletně zajišťovala obec (Holašovice patří k obci Janov, okres České Budějovice). Zastupitelstvo o tom rozhodlo v říjnu minulého roku a určilo, kdo bude mít jaké oblasti na starosti. S velkým ohlasem u návštěvníků, kteří se počítali na tisíce, se setkal jak jarmark s ukázkou starých řemesel, tak bohatý kulturní program. Organizátoři chtějí v tomto trendu pokračovat a dál jej zlepšovat. V příštím roce by rádi zařadili ukázku podobné akce z druhé strany hranic a dovezli hornorakouský nebo bavorský soubor. [ev] 9 / 2004

Pracoviště pro lidovou kulturu v jižních Čechách Krajští radní schválili zřízení regionálního odborného pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu v Jihočeském kraji. Bude v Jihočeském muzeu, jehož je kraj zřizovatelem. Pracoviště se stane odborným garantem péče o tuto oblast kultury. Půjde o činnosti jako je např. dokumentace v terénu, práce zpravodajů nebo kronikářů v oboru lidové kultury, vybavení pracoviště, výstavy, případně vydání publikací. Pracoviště vzniklo k 1. 7. 2004 a bude moci čerpat finanční prostředky z projektů, na něž ještě letos poskytne Ministerstvo kultury 60 tisíc Kč. [ev] LIDOVÁ KULTURA FRÝDEK-MÍSTEK (62 tis. obyv.): Ve dnech 19. a 20. 6. se na náměstí Svobody ve Frýdku-Místku konal 10. ročník mezinárodního folklorního festivalu Roztančené náměstí, na který přijely soubory z Mexika, Portorika, Ukrajiny, Chorvatska, ČR, Slovenska, Brazílie, Gruzie atd. (Moravskoslezský deník, 21.06.2004)

27

Kamenné kříže opředené tajemstvím V Muzeu v Aši (12,5 tis. oby., okres Cheb) vznikl v letech 1981 – 1984 aktiv externích spolupracovníků, jejichž cílem se stalo vypracování celorepublikové evidence monolitických křížů. Později byl jejich zájem rozšířen ještě na hraniční kameny a ostatní Foto: ev drobné památky v přírodě. Každá evidenční karta obsahuje popis, mapku, foto a evidenční číslo. Současná Společnost pro výzkum kamenných křížů (SPVKK) je občanským sdružením. Jeho členové se schází měsíčně v ašském muzeu. Vždy jednou ročně je poslední víkend v září pořádána konference. Tu loňskou, jubilejní XX. Konferenci, navštívilo více jak 90 badatelů a spolupracovníků SPVKK a účastnili se také zájemci z Polska, Slovenska a Německa. Akci finančně podpořilo i město Aš účelovou dotací 50 tisíc Kč, za něž byl vydán sborník a uspořádána vlastní konference. V ašském muzeu byla instalována výstava Jak jsme zachraňovali kamenné kříže. Nyní se touto problematikou zabývá kolem dvou set dobrovolníků. Centrální evidence obsahuje cca 1400 položek drobných památek, 920 hraničních kamenů, 250 kamenných křížů v zahraničí a více jak 2 tisíce položek kamenných křížů u nás. Pro zájemce o tuto problematiku byla vybudována odborná knihovna o 1200 titulech. Jde převážně o práce členů a příznivců občanského sdružení. V roce 1990 vydala SPVKK vlastním nákladem sborník přednášek, další vyšel v roce 1999 (k 15. výročí činnosti Společnosti), v roce 2001 byl vydán soubor Balady z Vysočiny. Bibliografie kamenných křížů poprvé vyšla v roce 1995, úplná Bibliografie kamenných křížů pak v roce 2000. K popularizaci této tematiky přispěly dvě knihy Vladimíra Preclíka vydané počátkem 90. let – Smírčí kameny a Kameny pokání. Dvě vydání má za sebou kniha Kamenné kříže Čech a Moravy, jejíž součástí je i katalog kamenných křížů. Eva Veselá

28

Muzejní sbírky v pohybu Nizozemský institut kulturního dědictví a Holandské ministerstvo školství, kultury a vědy připravují v rámci nizozemského předsednictví EU celoevropskou konferenci MUZEJNÍ SBÍRKY V POHYBU – v Haagu 28. a 29. října 2004. V posledních letech se v celé Evropě projevovala rostoucí potřeba muzeí prezentovat své sbírky. Zároveň sílila v národních kulturních politikách i na mezinárodní úrovni tendence posílit kulturní výměnu jako součást procesu evropské integrace. Tento nový přístup vyžaduje změnu mentality, podmínek a postupů. Konference Muzejní sbírky v pohybu se zaměřuje na mobilitu sbírek, její podmínky a možnosti v evropském kontextu zahrnujícím i 10 zemí nově vstoupivších do EU. Jsou na ni zváni vedoucí muzejní pracovníci i příslušní činitelé z ministerstev kultury. Program konference bude mít 3 jasné linie: 1.Inspirace: Mnoho nádherných sbírek je skryto v depozitářích, a přitom by mohly být využity při putovních výstavách, jako zápůjčky, v mimomuzejních prezentacích apod. 2.Kulturní politika: Jak může „Evropa“ přispět k mobilitě sbírek? Jaké jsou perspektivy nově přistoupivších zemí? Jak může mobilita sbírek stimulovat vytváření kulturních identit? 3.Praxe: Co brání muzeím ve výměnných programech? Jaké jsou předpoklady mobility sbírek? Přehled evropských předpisů a nařízení ohledně pojištění sbírek, standardních postupů a směrnic, standardních smluv o zápůjčkách atd. Cílovými skupinami jsou ředitelé muzeí a vedoucí pracovníci z oblasti muzejního managementu, vedoucí pracovníci z ministerstev kultury a ředitelé zastřešujících organizací. Další na WWW.MUSEUMCOLLECTIONSONTHEMOVE.ORG [luk] MUZEA HROB (2,1 tis. obyv., okres Teplice), OSEK (5 tis. obyv., okres Teplice): Členové Klubu přátel krušnohorské železnice připravují na nádraží v Hrobu exponáty pro budoucí muzeum, pro které nemají zatím vyhovující budovu. Exponáty opravují, čistí a natírají. Budoucí výstavu mají tvořit přístroje a dokumenty, které souvisejí s moldavskou tratí, která je už 5 let technickou památkou. (Ústecký deník, 03.08.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Pozvání do muzea v Polné Polenské muzeum je pobočkou Muzea Vysočiny v Jihlavě (příspěvková organizace zřizovaná krajem Vysočina), jeho sídlem je polenský hrad a zámek, který je majetkem města. Muzeum platí pouze symbolický nájem. Do evidence I. a II. stupně je zapsáno kolem 50 tisíc položek, což představuje téměř 80 tisíc sbírkových předmětů. Sbírkový fond je charakteristický pro regionální muzeum vlastivědného typu. Najdeme v něm mince, staré tisky, archiválie, keramiku, sklo, textil atd. V jeho sbírkách se např. nachází i nejstarší datovaný filigrán u nás. Pohled do historie Historie polenského muzejnictví sahá do roku 1895, kdy byl v Polné založen Spolek polenského muzea. Podnětem pro jeho vznik byly přípravy Národopisné výstavy Českoslovanské (1895). První myšlenky na zřízení muzea však byly zaznamenány již od 40. let 19. století, kdy je prosazovali zdejší obrozenečtí vlastenci. Městské muzeum, umístěné ve třech místnostech ve škole na kaplance, bylo zpřístupněno veřejnosti v lednu 1900 a k vidění bylo 1600 exponátů. V roce 1922 získal Spolek muzea polenský hrad a o dva roky později mohli návštěvníci vidět zpřístupněné části hradu i novou expozici. Pobočkou jihlavského Muzea Vysočiny se polenské městské muzeum stalo v roce 1963. Expozice a výstavy Ve východním křídle zámku mohou návštěvníci vidět expozici historických hodin a lékárnu „U Černého orla“, které doplňují každoročně sezonní výstavy – např. letos je to výstava Polenská lokálka ve fotografiích a dokumentech

a Kouzlo porcelánových panenek. Expozici „Stará polenská škola“ najdeme v barokním domě v Poděbradově ulici, který je majetkem města. Tvoří ji 1 školní třída, 2 kabinety, byt učitele a malý výstavní prostor. V jednom z opravených sálů je možno zhlédnout malovaný nábytek ze Štocka. Daří se získávat granty Od Ministerstva kultury získala instituce v devadesátých letech dva granty – první byl na realizaci expozice historických hodin (v roce 1994), druhý na restaurování cínových rakví a šperků, které byly vystaveny v roce 1977 na pražské výstavě o Rudolfu II. V současné době se připravuje žádost o grant na opravu opon a pláštíků z polenské synagogy, které pocházejí z 18. století. Žádost bude směřovat na Nadaci, která funguje při Židovském muzeu Praha a MK. Co muzeum připravuje O provoz pobočky se stará v přepočteném stavu 2,5 pracovníků. Ti musí zvládnout vše – od evidence přes provádění, instalace výstav, organizování přednášek, propagaci, služby badatelům, publikační činnost až po drobné konzervátorské práce či úklid. Letos v červnu byla dokončena oprava hradu a muzeum rozšíří své expozice. Bude reinstalován kupecký krám a polenská řemesla, ve sklepních prostorách hradu přibude lapidárium, postup oprav zachytí výstava „Jak jsme stavěli hrad“, která nabídne pohled na opravy hradu v období 1. republiky a na právě skončené opravy, zahájené v roce 1995. Eva Veselá

MUZEA MODRÁ (640 obyv., okres Uherské Hradiště): Od června je u obce Modrá v sousedství Velehradu otevřen unikátní slovanský archeoskanzen, který návštěvníkům názorně ukazuje způsob života Slovanů v období Velké Moravy. Skanzen byl zřízen právě v oblasti, která je mimořádně bohatá na vykopávky z tohoto období. S ideou archeoskanzenu přišla před 13 lety obec Modrá. Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví vybudovalo brněnské Moravské zemské muzeum a po odborné stránce spolupracovalo i Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.

9 / 2004

Se stavbou pomohli jak místní školáci, tak dobrovolníci ze zahraničí. Archeoskanzen, jehož stavbu dotoval stát i Evropská unie, tvoří 21 objektů postavených v souladu s původními technologiemi včetně vstupní vyhlídkové věže. Návštěvníci si mohou objekty prohlédnout i zevnitř. Se vstupenkou dostanou brožuru s textem, který popisuje původní účel stavby i místo nálezu pozůstatků, jež posloužily jako předloha. O víkendech se ve skanzenu konají atraktivní doprovodné programy - ukázky starých řemesel či předvádění starých slovanských rituálů. (Právo, 13.08.2004)

29

Poklady Moravskoslezského kraje Velkolepou výstavu u příležitosti 190 let muzejnictví v kraji pořádal Moravskoslezský kraj. Pod jednou střechou vystavovalo v Domě umění v Ostravě od června do konce srpna 2004 sedm regionálních muzeí: Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Muzeum Novojičínska, Muzeum Těšínska, Muzeum v Bruntále, Ostravské muzeum a jubilant Slezské zemské muzeum Opava. V sedmi sekcích bylo vystaveno okolo dvou tisíc exponátů, které organizátoři vybírali z celkového počtu vyššího než 5 milionů. Na realizaci výstavy, která je označována za největší v Moravskoslezském kraji od roku 1883 a za nejrozsáhlejší výstavu vlastivědného typu ve střední Evropě, uvolnil kraj ze svého rozpočtu 2 miliony korun. Výstavu navštívilo cca 5,5 tis. zájemců, doprovodné programy zaujaly na 2 tisíce návštěvníků a do didaktického programu se zapojilo 250 dětí. Výstava byla podle mnoha aspektů velmi úspěšná a je přihlášena do Národní soutěže muzeí v ČR GLORIA MUZEALIS – v kategorii Výstava roku. U příležitosti jejího zahájení byla vydána publikace představující více než 60 muzeí. Moravskoslezský kraj podle své mluvčí Katherini Koláčkové, touto akcí zřetelně vykročil k realizaci Programu rozvoje muzejnictví, schváleného zastupitelstvem kraje v tomto roce. [luk]

Sborník Hostašův V letošním roce vydalo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech v edici Věstník muzea města Klatov IV. svazek nesoucí název Sborník Hostašův. Vychází v roce 150. výročí narození a 70. výročí úmrtí zakladatele klatovského muzea JUDr. Karla Hostaše. Na 20 stranách brožury formátu A5 najdeme 7 článků přibližujících osobnost Dr. Hostaše jako zakladatele muzea, starosty města, národopisce, archiváře, muzejního knihovníka i archeologa. Počátky vzniku muzea, expozice i výstavy z let 1894 až 1911 přibližuje 15 reprodukcí fotografií. Závěrem je otištěna bibliografie Hostašovy archeologické literatury. [ev]

30

Kubistické muzeum V muzeum a galerii kubismu, uměleckého směru, který se u nás uplatnil také v architektuře, se změní Bauerova vila v Libodřicích (222 obyv., okres Kolín). Je dílem významného kubistického architekta Josefa Gočára. Objekt koupila před rokem Nadace českého kubismu, která se také chce dát do opravy a rekonstrukce střechy. Náklady jsou odhadovány na 20 milionů Kč a nadace má v úmyslu je získat z dotací z Ministerstva kultury, Ministerstva pro místní rozvoj i z programů EU. Vila je z roku 1911, je poměrně zachovalá, včetně interiérů a maleb. [ev]

Archiv brandýského muzea Po téměř čtvrt století trvající práci se může Oblastní muzeum Praha-východ se sídlem v Brandýse nad Labem pochlubit přehledným a praktickým sumářem archiválií. Tuto skutečnost přivítají všichni, kteří potřebují získat materiál k odborným pracím – kronikáři, učitelé, studenti, novináři a další zájemci o historii. Před uspořádáním byly všechny materiály umístěny v devadesáti šanonech a byly popsány velice obecně. Nejprve byly všechny písemnosti ze šanonů očíslovány a byl pořízen jejich lokační seznam. I když se systém třídění archivního materiálu během let měnil, přinesl nový systém přehledné členění archivních materiálů do jmenných abecedních seznamů podle osobností a institucí. Pro lepší orientaci uživatelů byla vytvořena nová sekce, která podchycuje místní instituce a pamětihodnosti. Své šanony má Brandýs i Stará Boleslav. V samostatných složkách pak najdete materiál např. o gymnáziu, okresním soudu, zámku. Na jednom místě tak jsou soustředěny pohlednice, výstřižky článků, diplomové práce – zkrátka vše, co se k danému tématu vztahuje. K rozšíření archivu došlo počátkem 90. let 20. století, kdy byly získány materiály z předchozích 40 let. Byly zpracovány záznamy a životopisy místních osobností, přibyl i materiál od Českého svazu bojovníků za svobodu. [ev] MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Zámek v Kamenici nad Lipou poprvé ve své historii otevřen veřejnosti

Pozdně klasicistní zámek se zbytky původního hradu ze 13. století v Kamenici nad Lipou (kraj Vysočina, okres Pelhřimov, 4,2 tis. obyv., město je sídlem Mikroregionu Pelhřimovsko – jih, který sdružuje 20 měst a obcí a jednu právnickou osobu) byl 3. 7. 2004 po rozsáhlé rekonstrukci prováděné v letech 1998 – 2004 částečně otevřen veřejnosti pod správou Uměleckoprůmyslového musea Praha (dále jen UPM). Zámek byl v minulosti mnohokrát přestavován (renesanční úpravy připomínají arkády na nádvoří) a měnil majitele, posledním byla v rozmezí let 1831 – 1945 rodina vídeňského bankéře Geymüllera, která se o zámek dobře starala. Objekt získal svou konečnou podobu, ale uvnitř se proměnil ve strohou správní budovu, zasedal zde soud. Poslední vlastníci požádali o vrácení zámku a dalšího majetku (lesy, pozemky, další nemovitosti), ale restituční žádosti Rudolfa a Elisabeth Geymüllerových nebylo vyhověno. V letech 1945 – 1998 sloužil zámek jako dětská ozdravovna především pro léčení respiračních onemocnění. Od r. 1998 je zámek ve správě UPM Praha. Vlastníkem zámku je stát. Proto také celkové náklady na rekonstrukci (dosáhly vzhledem k novému poslání objektu cca 60 mil. Kč) plně hradilo MK ze státního rozpočtu. Kraj Vysočina ani město se na financování rekonstrukce nepodílelo. Stavebně historický průzkum byl už ukončen. V současné době, kdy je zámek ve zkušebním provozu, probíhá ještě oprava ven9 / 2004

kovní fasády. Až do konce r. 2004 je vstupné dobrovolné, návštěvník si při vstupu zakoupí za 5,- Kč letecký snímek města – vstupenku, kterou může použít jako pohled z Kamenice nad Lipou. Běžný provoz se stálým personálem bude zahájen 1. 1. 2005. V zámku našlo své prostory vedle UPM také městské muzeum. O spolupráci obou institucí, potažmo města a UPM Praha, starosta města Ing. Ivan Pfaur říká: „Město uzavřelo s UPM smlouvu o spolupráci a smlouvu o nájmu nebytových prostor na zámku, které využívá pro depozitáře a expozice městského muzea. Součástí pronájmu je i společenský a obřadní sál. UPM mnohokrát prokázalo, že dokáže spravovat zámek s citlivou péčí, kterou by mohl těžko jiný správce poskytnout.“ Městské muzeum (otevřeno 1940) se stěhovalo se svými expozicemi i depozity na zámek – do pronajatých prostor jižního křídla v průběhu I. pololetí 2004. V současné době se připravuje nová podoba původní expozice. Městské muzeum představuje starosta města takto: „Pro veřejnost jsme otevřeli společenský sál, který bude používán nejen pro koncerty a setkání na zámku, ale již také slouží jako obřadní místnost města. Ve výstavním sále byla veřejnosti představena nová koncepce stálých expozic výstavou ´Muzeum pro všechny smysly´. Základní koncepcí plánované stálé expozice, která se otevře v roce 2006 ve třech sálech, je představit město a jeho historii všestranně a poutavě zároveň.“ Podle způsobů vnímání budou jednotlivé exponáty rozděleny do skupin s cílem vytvoření živé expozice, s interaktivními prvky. O novém přístupu k muzejnímu výstavnictví svědčí i další slova zastupitele města: „Nechceme vytvářet klasickou expozici založenou na chronologii, ani zahltit běžného návštěvníka množstvím informací o osobnostech regionu“. Počítá se ale také se zájemci o podrobnější studium – připraveny budou studijní depozitáře, počítačový informační systém, databáze regionálních osobností. Na přípravě expozic se podílely fakulta Tomáše Bati ve Zlíně a Historický ústav Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zámek bude sloužit především pro UPM jako depozitář nábytku (sbírka nábytku UPM je nejen v evropském měřítku jedinečná), své místo zde

31

najdou studijní depozitáře, restaurátorské dílny (celé I. patro severního a jižního křídla čeká na sbírkové předměty UPM). UPM připravilo stálou expozici „Kované železné práce ze sbírek UPM v Praze“ v renesančním sále zámku, dále výstavu „Minulost a budoucnost zámku“, na podzim je připravována výstava z prací sklářských výtvarníků. Společně UPM a městské muzeum připravují expozici o sklářství na Kamenicku a další akce. Otevření zámku přinese i zvýšenou aktivitu v kulturním životě města. Kromě výstav a komorních pořadů uvažují zastupitelé města o pořádání festivalu výrobců hraček, jímž by navázali na tradici kamenické hračkářské školy. Od letošního roku je město zapojeno do 2. ročníku Festivalu řemesel a vyznání (o festivalu jsme informovali v MK č.10/2003). Informace a kontakt: WWW.KAMENICENL.CZ. Irena Koušková NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY JABLONEC NAD NISOU (46 tis. obyv.): Na rekonstrukci kostela sv. Anny v Jablonci nad Nisou potřebuje město cca 20 mil. Kč, z toho ve veřejné sbírce se sebralo přibližně 400 tis. Kč. Z toho důvodu byla rekonstrukce odložena, alespoň do doby kdy bude v pokladně 15 mil. Kč. (Deník Jablonecka, 25.06.2004) STVOLÍNKY (280 obyv., okres Česká Lípa): Na záchraně kostela Všech svatých ve Stvolínkách se podílí sdružení Drobné památky severních Čech spolu s obcí. Občanskému sdružení se podařilo získat na opravu 540 tis. Kč. Ministerstvo kultury přispělo ze střešního fondu 150 tis. Kč a zbývající částku dodal Krajský úřad Libereckého kraje. (Českolipský deník, 02.08.2004) OSVRAČÍN (530 obyv., okres Domažlice): Zámek v Osvračíně se letos dočká dalších oprav, protože se zastupitelé rozhodli po získání financí z Programu obnovy venkova investovat do projektu minimálně 300 tis. Kč. Opravovat se bude západní stěna směrem do parku. (Domažlický deník, 31.07.2004) OMLENICE (360 obyv., okres Český Krumlov): Kostel v Omlenici, který je kvůli havarijnímu stavu už dlouho nepřístupný, se letos zřejmě dočká zahájení oprav. Ministerstvo kultury totiž na opravu přispělo 2 mil. Kč. Situaci ale značně komplikuje přilehlý chátrající zámeček, který nemá vlastníka. (Táborské listy, 22.05.2004)

32

Co s ním? U zámku v Rokytnici v Orlických horách, který je v majetku Strojíren Rokytnice, se podařilo odstranit havarijní stav opěrné zdi K věci uvedl místostarosta Petr Hudousek: „Snažili jsme se s majitelem jednat, aby si připravil projekty pro příští rok, kdy by se daly sehnat některé finanční prostředky z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací – Rokytnice byla touto zónou vyhlášena roku 2003. Z těchto zdrojů by MK mohlo určité prostředky poskytnout, takže věříme, že na to majitel nějakým způsobem zareaguje a že se podaří aspoň něco opravit. Zámek je veřejnosti nepřístupný, nemá v tuto chvíli využití a např. v Anenském sálu je lešení. Bohužel se majiteli nepodařilo sehnat dostatek prostředků na dokončení rekonstrukce havarijního stavu, který tam byl.“ Rokytnický zámek je čtyřkřídlá jednopatrová renesanční budova, postavená v letech 1548 53, v níž koncem 17. století byly provedeny některé barokizující úpravy a roku 1680 přistavěna kaple. Pravděpodobně vodní tvrz na místě dnešního zámku postavili Lickové z Rýzmburka, do renesanční podoby ho pak přestavěli Mauschwitzové a r. 1627 ho i s panstvím prodali pobělohorské šlechtě Nosticům. Ti však koncem 20. let 20. století zbankrotovali a zámek přešel do rukou jejich největšího věřitele - Říšské banky, která jim půjčovala na stavby budov převážně v Německu. Ta jej vlastnila do roku 1945, kdy byl zámek na základě Benešových dekretů znárodněn. V letech 1919 - 1938 zde sídlila také česká obecná a měšťanská škola, po 2. světové válce sloužil zámek pro výrobní účely (brašnářství) a v 50. letech zde sídlil státní statek. V letech 1966 - 1993 byl zámek využíván jako školicí středisko tehdejšího ČSD, spravované prostřednictvím MTH Praha. Na zámku je cenný právě tzv. Anenský sál, původně nazývaný Ahnensaal, tedy sál předků, z přelomu 17. a 18. století, má elipsovitý tvar a zajímavou konstrukci stropu s antickýmimi a starozákonními výjevy. Josef Krám MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Zámek Mostov zažívá renesanci Na severovýchod od Chebu leží zámek Mostov (součást obce Odrava, která má 166 obyvatel), jehož historie je úzce spjata s výrobou porcelánu. Nová historie zámku se začala psát v roce 1997. V současné době zde žijí ve zdařilé symbióze dvě podnikatelské aktivity – zámecký hotel a expozice slavkovského porcelánu. Prostory zámku jsou navíc využívány k pořádání různých kulturních akcí. Bohatá historie Na místě dnešního zámku stávala v 15. století tvrz, o níž je první písemná zmínka v roce 1620. Na témže místě byl založen zámek – zřejmě v 17. století. Barokní zámek prošel v 60. letech 19. století přestavbou a změnil se v novogotické romantické sídlo. V 80. letech 19. století koupil zámecký areál spolumajitel porcelánky v Horním Slavkově velkoprůmyslník Georg Haas z Hasenfelsu. V majetku tohoto rodu byl zámek do Foto: Eva Veselá roku 1945. Poté se stal na čas správním sídlem státních statků a v osmdesátých letech sloužil k dětské rekreaci. Jak se zámek probudil Zámek byl v roce 1992 zapsán na seznam kulturních památek a o pět roků později spojil opět svůj osud s porcelánem. Jeho majitelem se stala První porcelánová manufaktura Haas&Czjzek v Horním Slavkově, která financovala obnovu zámku, jeho přeměnu na zámecký hotel i náklady spojené s vybudováním muzea slavkovského porcelánu. Vlastní stavební obnova trvala 14 měsíců, z toho 4 měsíce zabrala výměna dřevěných trámů napadených dřevokaznými houbami. Opravy zatím přišly na desítky milionů korun, další nemalé částky zbývá investovat. Vlastníkům se na opravu bohužel nepodařilo získat příspěvek z Programu záchrany architektonického dědictví. Pro veřejnost byl mostovský zámek otevřen v roce 2002. K životu se znovu probouzí také zámecký park – k původním 2 ha přikoupili majitelé ještě 1 ha pozemku směrem k řece a celý prostor kultivují. Na úpravu parku se naopak podařilo získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Časem by se zámecký park měl změnit v arbore9 / 2004

tum s našimi i exotickými listnatými a jehličnatými stromy. V parku najdeme i tři kašny, které na svoje oživení ještě čekají – majitelé předložili projekt a žádost o dotaci Karlovarskému kraji. Spojení zámku a slavkovského porcelánu V přízemí zámku najdeme sbírku slavkovského porcelánu, která je majetkem současných vlastníků porcelánky v Horním Slavkově. Představuje produkci porcelánky od jejího vzniku po dnešek. Nejstarším exponátem je konvička z roku 1793, ručně malované koflíky, čajové a kávové soupravy bohatě zdobené kobaltem a zlatem, unikátní vázy, podnosy atd. Návštěvníka jistě zaujme figurální porcelán, který dosáhl vysoké umělecké úrovně, zejména v polovině 19. a ve 20. a 30. letech 20. století. Sbírka vznikala v průběhu sedmi let a v současné době čítá přes 200 exponátů, které se podařilo zakoupit v prodejnách starožitností a ze soukromých sbírek. V muzeu můžete také na figuríně vidět osobní šatstvo, vějíře a slunečník baronky Olgy, která žila na zámku až do své smrti v roce 1942. V roce 1992 uběhlo 200 let od vzniku slavkovské manufaktury. Firma Haas&Czjzek vydala

33

k tomuto výročí knihu „Porcelánová tradice“. U příležitosti velké jubilejní výstavy „Slavkovský porcelán 1792 – 2002“ vydalo stejnojmennou publikaci sokolovské muzeum ve spolupráci s porcelánkou. Publikace byla přihlášena do I. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2002 a v kategorii B se z 25 přihlášených umístila na 2. místě. Chloubou zámku jsou kachlová kamna (Viz titulní strana) Vzhledem k historii zámku po roce 1945 se uchovaly z původního vnitřního vybavení pouze dva kusy nábytku. Jde o vestavěnou skříň v recepci a dominantní skleník v zeleném loveckém salonku. V celém zámku najdeme 15 originálních kachlových kamen. Pouze ve vstupní hale jsou dvoje symetrická s motivem sv. Floriána. Bohužel jedna kamna, krásně růžová, byla v devadesátých letech 20. století odcizena a poté údajně prodána do zahraničí. Vzácným pokladem zámku jsou vitráže, které prošly rukama odborných restaurátorů. Najdeme je ve vstupní hale, v loveckém salonku a v prostorách muzea porcelánu. Vitráže s církevním námětem najdeme v zámecké kapli, nedávno znovu vysvěcené. Pod mnoha vrstvami maleb se podařilo uchovat ukázky stylů různých nástropních a nástěnných maleb, včetně štuků. Zámek s bohatou nabídkou Inspirací pro vznik zámeckého hotelu s 19 stylovými pokoji byly Evropské zámecké hotely a restaurace. Jeho součástí je i kongresový sál, který je využívám také k pořádání koncertů vážné hudby. Návštěvníkům jsou k dispozici informace o historii zámku a o posledních vlastnících a mohou si také zakoupit současné výrobky slavkovské porcelánky. Zámek byl místem konání česko-bavorsko-saského setkání, které se konalo u příležitosti našeho vstupu do EU. Nabídka kulturních a sportovních programů se stále rozšiřuje – letos se Mostov účastnil Mezinárodního dne památek. Právě blízkost hranic i „lázeňského trojúhelníku“ je jedním z předpokladů stále se zvyšující návštěvy mostovského zámku. Spojení továrny a zámku Společnost Haas & Czjzek převzala slavkovskou porcelánku 1. 1. 1992 na základě schvále-

34

ného privatizačního projektu. Celý areál je spolu s přípravnou porcelánových hmot významnou technickou památkou. Právě úspěchy porcelánky umožnily přesvědčit banky a získat tak úvěr na opravu a rekonstrukci zámku Mostov, na vybudování zámeckého hotelu i muzea porcelánu. Jaké jsou další plány V těsném sousedství zámku stojí objekt bývalého mlýna, který je v havarijním stavu. Právě tady by měly vzniknout další ubytovací kapacity, ale např. i krytý bazén. Zbytky bývalého pivovaru jsou majetkem obce Odrava. Odhad ceny budov, které zatím nebyly zbourány, je přes 1 milion Kč. Současní majitelé zámku by jej rádi získali do svého vlastnictví a zahájili v něm opět výrobu piva (jednalo by se o typ tzv. mikropivovaru) a obnovili tak tradici, podle níž se za dřívějšího majitele G. Haase „vařilo pivo, pekl chleba a k tomu se jedly tvarůžky“. V roce 1998 byla založena nadace, jejímž posláním je pomoci při opravách a oživení zámku. Eva Veselá Poznámka Příklad z Mostova je určitým dobrým signálem pro ostatní zdevastované kulturní památky, kterým hrozí totální zánik. Zámek v Mostově byl ještě na konci minulého století ruinou zarostlou křovím. Záměrů s podobnými objekty jsme jen v našem časopise uvedli celou řadu a tak nás opravdu těší, že můžeme upozornit na takový, který byl úspěšně dotažen do konce. Je ale nutno podotknout, že obnovené propojení porcelánky se zámkem byl dobrý nápad, že noví zámečtí páni nejsou motivováni pouze hmotně, že se nebáli zadlužit, a že svou aktivitu mají promyšlenou a do budoucna strategicky naplánovanou. [luk] NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY CHUDENICE (680 obyv., okres Klatovy): Správa zámku v Chudenicích očekává od Státního památkového ústavu 180 tis. Kč a od Ministerstva kultury 400 tis. Kč na opravy zámku. Z peněz by se měly opravit další 3 části střechy Starého zámku. Z finančních důvodu Správa zámku přesunula rozšíření expozice Dobrovského a instalování nových exponátů na další sezonu. (Klatovský deník, 24.06.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo s nebývalou návštěvností Městské divadlo Jablonec nad Nisou je jako jedno z mála divadel s právní formou o.p.s. neboli obecně prospěšná společnost. Jak nám řekl ředitel Mgr. Pavel Žur, i s touto ne příliš běžnou právní formou je možné dosáhnout velmi dobrého ekonomického výsledku. V roce 2003 bylo totiž divadlo při nákladech cca 15 mil. Kč z 51 % soběstačné. Na provoz přispívá město Jablonec n. Nisou (loňská dotace byla 4,5 mil. Kč, letošní je 6,5 mil.). Příjmy divadla plynou z tržeb, pronájmů, reklam a další doplňkové činnosti. Návštěvnost Ředitel P. Žur si ji velice pochvaluje, ročně sem zavítá kolem 75 000 diváků (jen o 5000 návštěvníků méně než do divadla v Liberci, který má 100 000 obyvatel - Jablonec jich má „jen“ 45 000). Toto úspěšné číslo dokumentuje dobrou dramaturgii divadla. Jako základní nabízí osm abonentních skupin, z toho dvě hudební. Jedno abonomá je určeno pro setkávání nejrůznějších hudebních žánrů. Převážná část repertoáru je postavena na činohře. „Snažíme se k nám dostat, co se urodilo i v Praze,“ upřesňuje P. Žur. Dobrá je spolupráce s některými pražskými divadly. „Máme svou statistiku, která ukazuje, o co je největší zájem, a podle toho vytváříme programovou skladbu.“ V návštěvnosti jsme úspěšní, na jedno představení přichází v průměru 390 lidí (kapacita divadla je 512), na hudební program kolem 130 a na abonomá přijde až 200 lidí. Pouštíme se i do zajímavých projektů, letos byl výjimečný koncert Magdaleny Kožené – proběhl jen u nás a v Praze. Samostatné koncerty tu měly i další hvězdy operní scény. „Snažíme se také vytvořit určitou alternaci např. Divadlu F. X. Šaldy v Liberci, které má svou pevnou programovou skladbu,“ říká P. Žur. Vstupné Výše vstupného není pevně stanovena. Jsou tituly, na kterých divadlo prodělává, ale ty zase vykompenzuje jinými. Na hudební pořady stojí vstupenka kolem 130 až 150 Kč, na ostatní pak od 160 do 200 Kč. Podle typu představení se však cena podle potřeby mění (např. M. Kožená vyprodala divadlo s výší vstupného kolem 1100 korun). Divadlo se zapojuje do různých projektů V rámci regionu je to projekt Společně na jevišti pro mentálně handicapované, na němž se ve společné dílně setkávají zdraví i handicapovaní. 9 / 2004

Vloni velmi úspěšně proběhl první ročník, a proto je na letošní rok již přislíbená dotace z Libereckého kraje. „Každý rok probíhá Tříkrálové zpívání, na němž vystupuje kolem devíti dětských sborů z našeho regionu. Další doménou je projekt Rodáci Jablonecka, v němž se snažíme představit ty, kteří se vrhli na profesionální hudební dráhu,“ uvádí ještě P. Žur. „Chceme tím naznačit, že Jablonec není jen město sportu, ale i hudby. Ve spolupráci s Artamou se například uskutečnil projekt Tanec Jablonec 2003, celostátní přehlídka scénického tance, jehož loňský - již 11. ročník - se konal poprvé právě zde v jabloneckém Městském divadle,“ dodává. Z čeho projekty financujete? „Projekty probíhají pouze s pomocí grantů. Na přehlídku scénického tance jsme dostali příspěvek asi 20 tisíc, v rámci Libereckého kraje pak dalších 70 tisíc korun. Na projekt pro mentálně postižené Společně na jevišti 15 tisíc, na Rodáky v rámci grantu, který vypsalo město, 40 tisíc. Udělali jsme také několik projektů v rámci Euroregionu Nisa z fondu Phare (partner Jelenia Góra).“ Co Vás nejvíce trápí? „Pro naše aktivity jsou pochopitelně nezbytné finanční zdroje. Ty se snažíme získat i od partnerů, kteří dění v regionu podporují. V tomto případě je důležitá komunikace. Když vás vyhodí dveřmi, musíte se vrátit oknem. Ale nestěžuji si. V letech 1995 až 1998 u nás probíhala celková rekonstrukce za 150 mil. Kč. Hlavním donátorem bylo město a 45 procenty se podílel stát. Rekonstrukci, při níž zůstaly jen obvodové zdi, prováděla známá vídeňská stavební firma. A dnes je tedy naše divadlo důstojným kulturně společenským stánkem a jsem si jist, že zastává nemalou úlohu i v kraji.“ Stáňa Peričová

35

Ochotníci ve Vsetíně se loučili s uplynulou sezonou Prkna vsetínského „Liďáku“ ještě nezažila to, co se odehrálo na závěr divadelní sezony 2003/2004.

Už u vchodu diváky vítalo Theatro pimperlato a když hosté přicházeli do sálu, videoprojekce se vzpomínkami na uplynulou sezonu dávala tušit, že se chystá něco opravdu velkolepého. Nadcházel večer plný legrace a parodických výstupů a pro slavnostní ocenění nejlepších hereckých výkonů letošní sezony by těžko někdo mohl najít vhodnější chvíli. Kromě dalších byl oceněn Miroslav Urubek za přínos vsetínskému divadelnictví. Pavel Rejman, režisér a člověk, který se nejvíce zasadil o rozkvět divadla ve vsetínském Lidovém domě, přijal cenu Klubu přátel divadla – prý „za všecko, co vykonal pro vsetínské divadelníky“. Pavlovi Rejmanovi poděkoval také sám místostarosta města Vsetína Jaromír Kudlík. Závěr večera patřil děkovnému aplausu celého publika, které tak ochotníkům vyjádřilo svůj dík. [luk] TEST STACHY (1,2 tis. obyv., okres Prachatice): Po zhruba 30 letech mají Stachy opět svůj ochotnický divadelní soubor: Královácké divadlo. (Listy Prachaticka, 14.07.2004) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Současný nájemce Jiráskova divadla v České Lípě, platí symbolických 10 Kč ročně za pronájem. Kromě toho město přispívá na divadelní činnost 1,4 mil. Kč, na energii 100 tis. Kč a na opravy 70 tis. Kč. Smlouva končí k 31.12.2004 a divadlo bude dále spravovat KD Crystal. (Českolipský deník, 23.07.2004)

36

Divadlo v Karlových Varech Válka o podobu místní kultury Zdá se, že v Karlových Varech je dobojováno. Karlovarské městské divadlo, jako příspěvková organizace města, bylo k 1. červenci t.r. zrušeno. Herec a ředitel pražského Divadla bez zábradlí Karel Heřmánek již podepsal smlouvu na čtyřletý pronájem karlovarského divadla a měl by jej převzít k 1. lednu 2005. Ale situace, která zde nastala, vyvolala řadu otázek k zamyšlení. Jedním z těch, kteří se k problematice vyjádřili, je i senátor J. Hadrava, viz níže. Karlovarští radní zrušili divadlo jako příspěvkovou organizaci a rozhodli se budovu pronajmout. To vyvolalo na naše poměry neobvykle silnou odezvu u občanů Karlových Varů ale i dalších lidí a známých osobností včetně Václav Havla. Od června se mohli občané, kteří nesouhlasili s kroky radnice, jejíž postup považovali za nekompetentní až destruktivní (text petice), podepsat pod petici „Nedejme divadlo a orchestr“. (Podle posledních informací podpisová akce stále trvá.) V ní vznesli požadavek kromě jiného na zachování stálé divadelní scény s vlastním souborem a na zachování Karlovarského symfonického orchestru ve stávajícím rozsahu. Karlovarští radní posoudili petici opakovaně jako neopodstatněnou. Podle vyjádření zúčastněných došlo mezi radnicí a občany k nedorozumění a komunikační bariéře. Dokládají to slova náměstkyně primátora Moniky Makkiehové, zveřejněných na oficiálních webových stránkách města, která říká: „Divadlo nezavíráme, Karlovarský symfonický orchestr nerušíme. Naopak obě tyto organizace město podporuje. …“ Domnívá se také, že lidé připojili svůj podpis pod petici, aniž by věděli, co podepisují. (Připomínám jen, že petice žádala zachování divadelní scény s vlastním souborem.) Radnice se ovšem snaží lidem vysvětlit, že kulturu ve městě podporuje a proč přistoupila k pronájmu. Vedle různých setkání hodlá vydat informační materiál v nákladu 25 tisíc výtisků s názvem Fakta a mýty o karlovarském divadle a doručit jej do schránek všech občanů Karlových Varů. MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Se zajímavým námětem k problematice přišel senátor Jan Hadrava V Karlovarském kraji by podle něj mohl působit jeden společný profesionální divadelní soubor, který by využívala a financovala velká města. Stejně tak by mohla využívat jeden kvalitní symfonický orchestr. K tomuto návrhu jej údajně vedla znepokojivá situace, kdy krajské město Karlovy Vary jako jediné v České republice ruší z ekonomických důvodů svůj divadelní soubor. Soudí, že ze stejných důvodů zažívají v současné době existenční nejistotu také symfonické orchestry v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Celým regionem podporovaný a po kraji putující divadelní soubor a orchestr by podle senátora výrazně přispěly ke kulturnímu ztotožnění obyvatel měst a obcí s novým, dosud spíše jen úřednicky definovaným Karlovarským krajem. "Nutnost zachránit jedinečnou identitu místní kultury je přesně to, o čem nedávno hovořil v Karlových Varech Václav Havel," řekla MfD organizátorka petice za záchranu karlovarského divadla a orchestru Jitka Kulhánková. Ludmila Kučerová DIVADLO JIHLAVA (52 tis. obyv.): Mezi amatérskými divadelními soubory, které na sebe v posledních letech výrazně upozornily, je jihlavský soubor De Facto Mimo. Pozornost si zasluhuje dokonce ve třech oblastech - jako autorské činoherní divadlo, jako divadlo dospělých pro děti a divadlo poezie. Soubor vznikl v r. 2000 jako občanské sdružení. Oficiálně má 35 zaregistrovaných členů. Hraje ve vlastním prostoru, nemusí tedy platit nájem. Na činnost souboru přispívá i magistrát. (Amatérská scéna, č.3, 2004) BOLERADICE (840 obyv., okres Břeclav): V Boleradicích byla 19.6. slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná orlovna a divadlo. Díky sbírce Pomozte nám splnit sen se místním ochotníkům podařilo vybudovat zázemí pro herce i příznivce amatérského herectví. Divadlo se v obci hraje více než 100 let. Současný soubor se jmenuje DS bratří Mrštíků. Dnešní divadlo coby orlovna bylo postaveno v r. 1939. První etapa rekonstrukce budovy v havarijní stavu začala v říjnu 2002. Prostřednictvím Orla se podařilo získat 2 mil. Kč, investorem akce byla obec. Na začátku r. 2003 se získalo dalších 6 mil. a opravy mohly pokračovat. Funkci investora převzal místní Orel. Rekonstrukce a dostavba přišla na 12 mil. Kč. (RovnostDeník pro Brno-město a Brno-venkov, 21.06.2004)

9 / 2004

Zrod loutkového divadla v Polné

Jeho počátky sahají do roku 1926, kdy dětský čtenář Miloš Vítek věnoval knihovně své loutkové divadlo. Od toho se odvinula idea hrát veřejná loutková představení a výtěžek z nich věnovat na nákup dětských knih. Hrálo se v prostorách půjčovny každou neděli a vždy bylo potřeba divadlo nově postavit a po skončení představení zase celé rozebrat a společně s loutkami uklidit. Loutky byly asi 25 cm vysoké a žádná z nich se nedochovala. Pamětníci dodnes s dojetím vzpomínají na krásné chvíle s Kašpárkem, Škrholou, Kalupinkou a dalšími. V roce 1946 se uvolnily prostory v přízemí knihovny a město rozhodlo věnovat je právě loutkovému divadlu. Budovalo se s velkým nadšením, vzniklo potřebné zázemí, jeviště a prostorné hlediště. Tomu odpovídají i současné loutky vysoké od 50 do 80 cm. Jsou převážně z dílny polenských řezbářů - Joukla, Lorence a Vencelidese. Až v 70tých letech byly dokupovány další loutky. Aby se dětem v novém divadle líbilo, vyzdobil polenský malíř Otto Matula stěny pohádkovými motivy. Najdete zde čerta s Káčou, vodníka a další pohádkové bytosti. V roce 1972 pan Matula kresby opět opravil a před pěti lety - na základě zachovalých šablon - restauroval jeho syn Ota Matula. Hraje se každou druhou neděli od listopadu do dubna, v závislosti na počasí. Průměrně se představení účastní 120 dětí a asi 50 dospělých. Dětské vstupné je 5 Kč, dospělí zaplatí 10 Kč. Veškeré výdaje hradí Městský úřad v Polné, jehož organizační složkou samostatné Loutkové divadlo v současné době je. Eva Horníčková

37

Festival duchovní hudby Česká Lípa 2004 Festival je kulturní a společenskou událostí, kterou pod záštitou Biskupství litoměřického, za podpory Ministerstva kultury a za výrazné podpory města Česká Lípa připravila hudební agentura Trifolium. Jde již o třetí ročník Festivalu duchovní hudby Česká Lípa 2004, který se koná od 2. září do 14. října. Nosnou myšlenkou letošního festivalu je žánrová pestrost, která má pomoci otevřít pomyslnou bránu duchovních témat širšímu spektru posluchačů a nabídnout různé úhly pohledu na tytéž základní otázky lidského bytí. Dramaturgie třetího ročníku festivalu je vedena ve dvou liniích, které se v jednotlivých koncertech vzájemně protínají. První linie by se dala nazvat „Česká hudba pro Evropu“, kde chceme dát zaznít tvorbě českých skladatelů, jejichž působení přesáhlo hranice naší země a zároveň akceptovat některá významná výročí. Druhá dramaturgická linie je nazvána „Evropa svatých“. Mnozí světci se svými životními příběhy stali inspirací pro hudební tvorbu daleko za hranicemi svého působení. Cestu po Evropě svatých zahájil 2. září úvodní koncert festivalu Brittenovo oratorium SAINT NICOLAS op 42. Informaci o festivalu a jeho programu najdete na: WWW.TRIFOLIUM.CZ, WWW.TRIFOLIUM.CZ/FESTIVAL2004/PROGRAM2004.HTM

Roman Baďura, manažer festivalu Pozn. redakce Financování festivalu zajišťují pořadatelé sami. Celkový rozpočet festivalu je 1200 tis. Kč, z toho město Česká Lípa jako hlavní spolupořadatel se podílí 250 tis. Kč, Ministerstvo kultury 142 tis., Liberecký kraj přispěl 19 tis. Kč. Hlavním partnerem festivalu je firma Rabat ČR a dalších 35 partnerů, kteří akci sponzorují. Pozoruhodná byla návštěvnost II. ročníku, kdy na deset koncertů přišlo více jak 3500 posluchačů.

38

Pozvánka na mezinárodní seminář VÝZNAMNÁ MÍSTA DVOŘÁKOVA POBYTU A INSPIRACE středa 22. září – pátek 24. září 2004 Místo konání: Vysoká u Příbrami Výjezdní jednání: Nelahozeves, Zlonice, Lužany, Sychrov, Praha Ubytování: Příbram Účelem semináře je připomenout osobnost Antonína Dvořáka (1841 – 1904) v mezinárodním kontextu, a to s odstupem sta let od skladatelova úmrtí. Přihlášku na seminář je možné získat na: WWW.ANTONINDVORAK.CZ

a odeslat e-mailem na adresu: [email protected]

HUDBA ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Římskokatolická farnost při děkanství sv. Mikuláše v Českých Budějovicích společně s městem pořádá další ročník mezinárodního varhanního cyklu, který se koná v rozmezí 3 měsíců v prostorách katedrály sv. Mikuláše. Představí se např. Zoltán Borbély z Rakouska (6.7.), Irena Chříbková (26.7.), Gabriele Damiani z Anglie (23.8.), Iva Slancová (27. 9.) atd. (Listy Prachaticka, 28.06.2004) JIHLAVA (52 tis. obyv.): Ve dnech 10.-14.9. pořádá Občanské sdružení Mahler 2000, společnost Gustava Mahlera pod záštitou primátora Statutárního města Jihlava V. Výborného a kraje Vysočina hudební festival nazvaný Mahler Jihlava 2004. Program nabízí vedle Mahlerových skladeb i díla Beethovena, Mozarta, Dvořáka, Bendy aj. V prostorách hotelu Mahler, chrámu sv. Ignáce, Horáckého divadla, kostela Povýšení sv. Kříže a na dalších místech města se představí např. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Smyčcový orchestr ZUŠ Jihlava, Wihanovo kvarteto, I. Kusnjer, Musica bohemica, A. Strejček, J. Molavcová, soubor Triny a další interpreti. (Hudební rozhledy, č.7, 2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA VÝTVARNÉ UMĚNÍ ČR: Liga za práva vozíčkářů pořádá 8. ročník fotografické soutěže nazvané Život nejen na kolech. Téma zní: Život lidí se zdravotním postižením. Soutěžící se mohou zúčastnit ve 2 kategoriích: A) Fotografie autora s postižením, B) Fotografie autora bez postižení. Uzávěrka je stanovena na 15. 10. Kromě vítězů jednotlivých kategorií odborná porota vyhlásí i vítěze absolutního. (Fotografie-Magazín, č.8, 2004) SOSNOVÁ (660 obyv., okres Česká Lípa): V Sosnové se koná pod záštitou Olbrama Zoubka, starosty Umělecké besedy a sochařů Čížkové a Smilauera 1. ročník sochařského sympozia, který bude slavnostně ukončen 28. 8. vernisáží. Na sympozium bylo přivezeno 50 tun kamene. (Českolipský deník, 29.07.2004) PRAHA 3: Městská část Praha 3 vyhlásila 4. ročník fotografické soutěže, která nese název Žižkov 21. století. Účastníci si mohou vybrat z těchto témat: Proměny Žižkova, Kulturní a společenský život, Snímek typický pro Žižkov. Uzávěrka je 15. 10. t.r. (Fotografie-Magazín, č.8, 2004) KROMĚŘÍŽ (30 tis. obyv.): Kroměřížská Galerie U Artuše vznikla v r. 2001 jako prezentační výstavní síň firmy Artuš, která od r. 1992 dováží barvy a výtvarné potřeby z celé Evropy a prodává je obchodům i jednotlivým výtvarníkům v České i Slovenské republice. Galerie je ryze soukromá a sídlí v podzámčí města. Její výstavní program se orientuje na současné umění - hlavně na malbu, grafiku, popřípadě sklo, šperky nebo keramiku. Prezentuje díla jak domácích výtvarníků, tak umělců ze Slovenska, Itálie a Francie. Každý rok se tu uskuteční 8 autorských expozic. Vedle prodejních artefaktů galerie nabízí v menší samostatné části svých výstavních prostor kabinet grafiky s díly J. Jírů, D. Kállaye, K. Demela aj. V částečně zastřešeném atriu jsou pořádány vernisáže, různé workshopy, hudební a recitační pořady, módní přehlídky aj. (Ateliér, č.14-15, 2004) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Ve dnech 12. a 13. 6. se před ostravským knihkupectvím Librex konal O. ročník soutěže uměleckých řezbářů Ostravské dláto, při kterém 5 řezbářů vytvořilo několik velkých soch pomocí motorové pily a zároveň další tři předvedli své umění v prostorách knihkupectví. Akce se zúčastnil i Petr Stoklasa z Velkých Karlovic, oceněný Ministerstvem kultury jako nositel tradice lidového řemesla. Soutěž je součástí projektu Centrum žije, který podporuje městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz. (Moravskoslezský deník, 14.06.2004)

9 / 2004

Rajhradský klášter se stane Památníkem písemnictví na Moravě V únoru letošního roku schválili zastupitelé Jihomoravského kraje navýšení rozpočtu Muzea Brněnska o 12 milionů Kč. Tato částka bude využita na předplacení nájemného v benediktinském klášteře v Rajhradě (2,8 tis. obyv., okres Brno-venkov), kde vznikne Památník písemnictví na Moravě. Provozovatelem bude Muzeum Brněnska Vybudováním památníku dojde k realizaci záměru, který je starý přes dvacet let. Provoz památníku zajistí kulturní zařízení, které je příspěvkovou organizací zřizovanou Jihomoravským krajem. Muzeum přesune do kláštera i část svých kapacit, což bude v důsledku znamenat, že nedojde k velkému navýšení provozních nákladů a počtu pracovníků. Muzeum, které se muselo vystěhovat z prostor ivančické radnice, omezí své kapacity v Ivančicích, kde místo pobočky bude jen menší pracoviště zajišťující výstavy. S otevřením expozice památníku se počítá v příštím roce. Z historie kláštera Rajhradský klášter nebyl vybrán náhodně – je nejstarším dosud existujícím klášterem na Moravě (první zmínka z roku 1045) a má historicky doložený vztah k písemnictví. Mohl se pochlubit největší klášterní knihovnou na Moravě (65 tisíc svazků), která se, až na malé výjimky, uchovala do dnešních dnů. Rajhradské opatství se stalo centrem národního obrození, významná byla jeho tiskárna, muzeum založené v 30. letech 19. století patří k nejstarším u nás. Své špatné období má snad klášter za sebou. Po roce 1948 byli benediktini násilně odvezeni a areál sloužil potřebám armády, ale i archivu a Moravské zemské knihovně. Blýskání na lepší časy Čtyřicet let „péče“ armády o historický barokní objekt zanechalo neblahé stopy. Neodborné zásahy do odvodňovacích a větracích systémů měly za následek narušení statiky areálu. Proto se benediktinský řád, který klášter po roce 1990 převzal, zaměřil zejména na neodkladné práce. Zatím bylo proinvestováno cca 34 milionů Kč.

39

Se zajišťováním potřebných financí pomáhá nadace Ora et labora. Uvedení kláštera do ideálního stavu by si vyžádalo stovky milionů korun. Předplacené nájemné pomůže dokončit dvě křídla kolem knihovny. Snahou benediktinů je, aby areál plnil kulturní, společenské i sociální poslání. Jak vzniká památník V současné době se do historického sálu knihovny vyzdobeného freskami (zobrazují zásluhy benediktinů o rozvoj vědy, umění a vzdělanosti) vrací svazky původní klášterní knihovny. Tyto prostory budou veřejnosti poprvé zpřístupněny ve Dnech evropského dědictví. Po vydání stavebního povolení budou zahájeny úpravy, které jsou nutné k vytvoření podmínek pro vybudování expozic a potřebného zázemí. Letos má být provedena většina stavebních prací, počátkem příštího roku bude zahájena instalace první části expozice. Pro veřejnost bude expozice otevřena v symbolický den, na svatého Petra a Pavla, kterým je zasvěcen zdejší klášterní kostel. První výstava má být zaměřena ke 100. výročí narození Jana Zahradníčka. Jádrem památníku bude klášterní knihovna, kterou v přízemí doplní výstavní prostory, v patře budou depozitáře (Muzeum Brněnska opustí budovu v Ivančicích, v níž má depozitáře a za jejíž nájem platí ročně 1 milion Kč), studovny a pracovny. Kromě muzea se bude na provozu podílet Moravský zemský archiv v Brně a Moravská zemská knihovna v Brně (právě její pracovník provedl podrobný soupis všech svazků klášterní knihovny). Eva Veselá

Setkání autorů literatury faktu Klub autorů literatury faktu v součinnosti s Obcí spisovatelů a Nadací E. E. Kische pořádá pod záštitou Ministerstva kultury České republiky a hostitele Města Letohrad XIX. setkání autorů literatury faktu spojené s udílením cen E. E. Kische za rok 2003. Ve dnech 21. a 22. září 2004 se účastníci sejdou v letohradském zámku. Referát na téma „Dr. Edvard Beneš - portrét v literatuře faktu“ přednese prof. dr. Robert Kvaček, CSc. Očekává se účast více než 50 autorů a slovenská delegace. Zájemci si zde budou moci zakoupit knihy přítomných autorů. [luk]

40

Letní filmová škola skončila Ve dnech 23. 7. až 1. 8. se uskutečnil v Uherském Hradišti jubilejní 30. ročník Letní filmové školy (LFŠ) a 40. ročník pravidelného letního setkávání s kvalitním filmem a filmovými nadšenci (první setkání se konalo v Čimelicích). Hlavním pořadatelem je Asociace českých filmových klubů (AČFK) a Město Uherské Hradiště, hlavním organizátorem Městská kina v Uherském Hradišti za finanční podpory Ministerstva kultury, Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, MEDIA Programme EU, International Visegrad Fund a Zlínský kraj. Poslání LFŠ LFŠ se zásadně odlišuje od festivalů pořádaných u nás. Je neformální a nekomerční akcí s výrazným výchovným akcentem i místem setkávání filmových nadšenců z ČR, Slovenska a od letošního roku také ze zahraničí. Právě pro zahraniční účastníky byla připravena novinka – simultánní tlumočení do anglického jazyka (v programu byly tyto filmy označeny zkratkou EN). Letošní téma: pohádka Letošní LFŠ byla pohádková – nabídla dva cykly filmů: 1. Film a dětství a 2. Film a pohádka. V rámci cyklu Čínský film byla promítnuta necelá třicítka čínských filmů, což je největší domácí retrospektiva filmů této provenience. Následoval nový cyklus Cinepur Choice – šlo o desítku filmů vybraných redakcí časopisu Cinepur (v anketě Filmových listů - Na který cyklus se nejvíce těšíte?, se umístil na 2. místě). V cyklu Osobnosti a výročí byly zařazeny filmy odpovídající pohádkovému zaměření, nechyběl cyklus Nový český film, cyklus Ozvěny filmových festivalů a také cyklus Krátký film. Doprovodné programy Nedílnou součástí LFŠ jsou doprovodné programy (podle ankety ve Filmových listech se právě na ně těšilo nejvíce dotázaných), v nichž si jistě každý z účastníků našel to, co bylo jeho srdci nejbližší. A vybírat bylo opravu z čeho. MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Jen namátkou uvádíme: Výlety do širokého regionu, 4. Letní filmová škola digitálního videa (odborné semináře – nejvyšší známku dostal v hlasování seminář Základy počítačového střihu pro každého, natočené snímky respektovaly téma: Pohádka nebo Člověk – zvíře a 3 nejlepší snímky byly promítnuty v posledních ozvěnách 30. LFŠ vysílané v České televizi), komponované programy (Den Visegradu, Den divokého západu, Den AČFK), koncerty, divadelní představení a závěrem Zatrestband – tancovačka (závěrečný taneční večer se swingovou muzikou). Filmové listy Pro účastníky LFŠ byl k dispozici aktuální program na webu a také jej mohli získat prostřednictvím svého mobilního telefonu. V tištěné podobě a na webu vycházely každý den Filmové listy, většinou o rozsahu 8 stránek formátu A4. Tento zpravodaj LFŠ přinášel přehled programů, anotaci promítaných filmů, rozhovory s osobnostmi naší i světové kinematografie, informace o doprovodných akcích, ankety atd. Propagace je potřebná Kromě výše uvedených Filmových listů, webových stránek, článků v denním i odborném tisku byl vydán dvojjazyčný katalog, publikace k hlavním tématům LFŠ, plakáty, pohlednice, v kinech se v předstihu objevila znělka LFŠ. Poprvé v historii se průběh LFŠ objevil v České televizi – každý den mohli diváci sledovat na ČT 2 ve večerních hodinách Zprávy z LFŠ v Uherském Hradišti. Letošní LFŠ v číslech Během 10 dnů bylo promítnuto 445 filmových snímků, akce probíhaly na 10 místech (kino Hvězda, Klub kultury, Slovácké divadlo, Reduta, kino Orlovna, kino Mír, Malá scéna Slováckého divadla, 3 letní kina). Počet akcí včetně promítnutých filmů dosáhl čísla 366, účastníků bylo cca 120 tisíc, rozpočet činil 3,5 milionů Kč. Eva Veselá 9 / 2004

NaturVision Vimperk Vimperk přivítá ve dnech od 29. září do 2. října 2004 již třetí ročník mezinárodního filmového festivalu o zvířatech, tentokrát s tématem: Mláďata Hlavní část festivalu - Mezinárodní soutěž, začne již ve dnech 16. – 19. 9. 2004 v bavorských městech Freyung a Neuschönau. Do velké mezinárodní soutěže je vybráno z cca 120 nových filmů z celého světa. To nejlepší ze soutěže bude pak promítáno ve Vimperku o několik dní později. Vimperská přehlídka letos potrvá celkem čtyři dny, což je o jeden den více, než v loňském roce. V rámci festivalu proběhly již dva workshopy – jeden filmařský, letos ovšem v německém Neuschönau a druhý fotografický v Borových Ladách. S výsledky jejich prací se budete moci seznámit během vimperské přehlídky. Výstava z nejlepších prací fotoworkshopu již putuje po jižních Čechách, Organizátoři německé části festivalu připravili letos českým návštěvníkům milé překvapení! Na oslavu vstupu České republiky do Evropské Unie mají Češi v Německu na festival vstup zdarma. Novým „produktem“ festivalu je pojízdné kino NaturVision. Tento tzv. KINOmobil by měl co nejdříve začít putovat po Šumavě na obou stranách hranice, promítat filmy a propagovat festival. Vzhledem k letošnímu hlavnímu tématu festivalu, kterým jsou mláďata, se organizátoři domnívají, že o diváky nebude nouze. Proto vzkazují zejména školním skupinám, aby si na MěÚ ve Vimperku rezervovaly den i čas, ve kterém by promítání chtěly navštívit (tel.: 388 411 126). [luk] AUDIOVIZE BLANSKO (21 tis. obyv.): Soutěž Okem dobrodruha je letos opět otevřena všem amatérským filmařům, kteří objektivem videokamer objevují svět dobrodružství, dalekých cest a krás přírody. Tradičně se uskuteční jako součást cestovatelsko-outdoorového festivalu Rajbas "OUTDOOR" Kotlík, který se uskuteční ve dnech 18.-21.11. v Blansku. Do letošního 5. ročníku vstupuje s novinkou - zvláštní ocenění poroty získá i dokument zaznamenávající opravdové dobrodružné záběry, přičemž pro hodnocení nebude hlavním kritériem technická kvalita filmového zpracování, nýbrž akčnost a poutavost záběrů. V hlavní soutěži nejsou stanoveny kategorie, zařazení je podmíněno pouze čistým amatérismem tvůrce, tematickým zaměřením na cestování, přírodu, outdoorové a adrenalinové sporty. Konání akce podpořilo Ministerstvo kultury. (Videohobby, č.7, 2004)

41

Léto ve znamení multikulturních festivalů K letnímu období patří kulturní programy pořádané pod širou oblohou. Jejich škála se stále rozšiřuje – jde o jednotlivé akce i festivaly, místem konání jsou obce bez rozdílu velikosti, některé se mohou pochlubit více či méně dlouhou historií, jiné vyrůstají teprve z dětských plenek. K hudebním, divadelním a filmovým festivalům se od počátku 90. let přidaly také festivaly alternativní kultury, které navštěvuje především mladá generace. Dny bez alkoholu a drog Druhý ročník hudebně divadelního festivalu v Borotíně (533 obyv., okres Blansko) proběhl uprostřed prázdnin. Jeho motto znělo: „Dva krásné dny bez alkoholu a drog“. Festival organizovala společnost Sahadža jóga. Největší část festivalu tvořilo vystoupení hudebních skupin různých žánrů, hrálo se i loutkové divadlo, nechyběla řada workshopů. Účastníci si mohli vybírat z více jak deseti rozmanitých dílen. Hudební vystoupení s tancem předvedla polská skupina VIVA FLAMENCO, která je nejznámější flamencovou kapelou ve své zemi. Letošní ročník mělo po organizační stránce na starosti sedm dvojic (každá zajišťovala jednu oblast), kterým pomáhali další lidé – celkem se aktivně podílelo na organizování kolem osmdesátky osob a první přípravy byly zahájeny už po Vánocích. S průběhem loňské akce byli spokojeni i představitelé obce, protože po skončení festivalu dali jeho organizátoři vše do pořádku. Řepice 2004 Festival alternativní kultury Řepice 2004 (Řepice 234 obyv., okres Strakonice) se konal letos v červenci pošesté. Pořadatelem bylo Sdružení pro obnovu Řepice a okolí. Návštěvníci festivalu si mohli vybírat z vystoupení kapel a sólistů (šlo o undergroundové kapely, bigbít, folk, folkrock s lidovými texty atd.), divadelních vystoupení i výstav. Některé názvy vystupujících těles opravdu zaujaly – např. pod označením Markantní úbytek mechanických krtků se skrývá soubor písní a tanců z Hlízova u Plzně. Kulturní nabídku doplnila výtvarná dílna, prodej knih, CD, keramiky a dalších předmětů. [ev]

42

Sdílení kultury Skupina evropských umělců, politiků a akademiků se spojila v prohlášení, které apelovalo na Evropskou Unii u příležitosti voleb do Evropského parlamentu. Jedná se o iniciativu Evropské kulturní nadace (ECF) a Evropského fóra pro umění a kulturní dědictví (EFAH). „Potřebujeme více projektů, které posílí ochranu dědictví, současnou uměleckou tvorbu a kulturní spolupráci coby platformu pro budování důvěry a společných cílů,“ říká tato skupina ve svém Apelu za kulturní Evropu. Na 30 podpisů zahrnuje např. princeznu Margriet z Holandska, bývalého prezidenta Richarda von Weizsaeckera a bývalého prezidenta Evropské komise Jacquese Delorse. Mezi dalšími se připojil francouzský minister kultury Jack Lang, kníže Karel Schwarzenberg a další významné osobnosti. Evropská kulturní nadace coby nezávislý zprostředkovatel rozvoje kulturní politiky a kulturní praxe zorganizovala letos v červnu v Rotterdamu konferenci Sdílení kultury. Cílem této dlouho připravované advokační akce, bylo posunout kulturu do agendy Evropské unie, pozvednout hlas znepokojení a podat konkrétní návrhy evropské kulturní strategie. Konference se stala výjimečnou příležitostí oslovit Evropské ministry kultury. A následovaly další kroky – např. byl sepsán a v předních Evropských novinách v době voleb do parlamentu publikován otevřený dopis sepsaný ECF a EFAH a podepsaný prominentními evropskými osobnostmi, během června byla prezentována v tisku petice za oblast kultury a poté zaslána ministrům. Následovat budou další aktivity, např. na podzim tohoto roku bude uspořádána lobystická kampaň a setkání s kulturní komisí Evropského parlamentu. Cílem těchto snah je přesvědčit evropské ministry a členy dalších evropských institucí, že EU je kromě jiného „kulturní projekt“, že potřebuje novou strategii pro kulturní akce, které pozvednou mobilitu, posílí spolupráci, atd. [luk] MÍSTNÍ KULTURA

ZAHRANIČÍ Česká centra vyhlásila soutěž pro zahraniční turisty Česká centra působící v 18 městech 16 zemí světa vyhlásila 15. června 2004 fotografickou soutěž pro zahraniční návštěvníky, kteří letošní dovolenou stráví v České republice. Soutěží se ve dvou kategoriích, a to o „Nejlepší snímek z návštěvy České republiky“ a „Nejlepší soubor snímků z návštěvy České republiky“. Soutěž probíhá od 15. 6. 2004 do 5. 1. 2005. Přihlášené fotografie budou v lednu 2005 posouzeny odbornou porotou a pro vítěze jsou připraveny ceny. Hlavní náplní činnosti a posláním Českých center je prezentace České republiky v zahraničí, a to především v oblasti kultury, vzdělávání, podpory vnějších ekonomických vztahů a zajišťování kvalitního informačního servisu o naší zemi.„Naší soutěží chceme jednak zatraktivnit turistům pobyt v České republice a zároveň zjistit, co zahraniční návštěvníky u nás nejvíce zaujalo, která místa navštívili,“ kromě jiného uvedl k novému projektu ředitel Správy českých center Jan Bondy. Vítězné snímky budou představeny formou putovní výstavy nejen v Praze, ale prostřednictvím sítě Českých center i v zahraničí. Soutěž o nejlepší fotografii je součástí dlouhodobého projektu Českých center na podporu prezentace České republiky v zahraničí nazvaném „CzechIdea“. Součástí tohoto projektu bylo v roce 2003 vyhlášení soutěže pro studenty vysokých škol grafického designu s cílem vytvořit vlastní grafické zpracování na otevřené zadání „Já & Česká republika“. Jejich práce se v současné době představují formou putovní výstavy na Českých centrech v zahraničí. [luk]

Vídeň ve znamení hudby Před vídeňskou radnicí se v srpnu a na počátku září promítaly filmy z oblasti opery, operety, jazzu a worldmusic. Mottem letošního 14. ročníku Vídeňského filmového festivalu se stala umělecká tvorba nové Evropy. Diváci se mohli seznámit s hudbou W. Mozarta, R. Wagnera a dal. Hudební záznamy byly promítány na obří obrazovku. Každou neděli byl program doplňován vystoupením živých kapel a také kulinářským doprovodem. [ev] 9 / 2004

ZAHRANIČÍ VYŠŠÍ BROD (2,5 tis. obyv., okres Český Krumlov): Hornorakouská zemská vláda podporuje Sdružení na podporu cisterciáckého kláštera Vyšší Brod a má zájem ve spolupráci s českou stranou připravit zde výstavu k románu šumavského rodáka Adalberta Stiftera Vítek. Výstava se má jmenovat Růže a meč a má být součástí kulturního programu Drobné senzace Adalbert Stifter 2005 věnovanému 200. výročí narození spisovatele. (Českokrumlovské listy, 10.07.2004) TELČ (6 tis. obyv., okres Jihlava): Francouzskočeská hudební akademie v Telči (1.-11.7.) je organizována jako mistrovské interpretační kurzy a kurzy komorní hudby a je spojena s koncerty účastníků. Již od počátku je koncipována jako evropský projekt napomáhá mladým českým interpretům obstát v mezinárodní konkurenci a nacházet možnosti budoucí spolupráce. Nositelem projektu, dosud organizovaného společně městem a Francouzským institutem v Praze, se od letošního roku stala obecně prospěšná společnost Česko-francouzská akademie Telč, jejímž jediným zakladatelem je město Telč. Interpretační kurzy jsou určeny pro studenty konzervatoří a vysokých hudebních škol. Každoročně se jich zúčastní 6070 studentů z ČR, Francie i dalších evropských zemí, ale také z Koreje a Japonska. Pedagogy jsou čeští a francouzští umělci - Francouzi vyučují na dechové nástroje a uplatňují tak proslulou francouzskou školu, Češi naopak vyučují v návaznosti na české tradice smyčcové hry. (Hudební rozhledy, č.7, 2004)

Vážení a milí čtenáři, jestli jste dočetli až sem, měli byste být podle daných pravidel na konci časopisu. Číslo má totiž 44 stran (dvojčíslo 52). Jenže my jsme měli po prázdninové odmlce tolik zajímavých textů, že jsme se pro tentokrát rozhodli naplnit 52 stran. Je to také tím, že dostáváme zprávy a informace od vás, za což velmi děkujeme a doufáme, že se naše spolupráce ještě více prohloubí. Někdy přijdou zajímavé zprávy, ale bohužel není možné je zveřejnit z důvodu časových disproporcí. Vyžádejte si proto harmonogram uzávěrek na mailu: [email protected]

Nezapomeňte na naše webové stránky: WWW.MISTNIKULTURA.CZ kde je také prostor pro vás. L. Kučerová

43

NABÍDKA Olomouc - Muzeum umění „TĚLO – DUŠE – DUCH“ - Umění střední a západní Afriky (Sbírka Ronalda Huttera), do 26. 9. Hranice - Dvorana zámku VÝSTAVA BRONZOVÝCH PLASTIK A RELIÉFŮ EVY KMENTOVÉ, do 30. 9. SEMILY - Státní okresní archiv "STOLETÍ SLOVÁKŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH" - výběr z dokumentů a literatury, do 24. 9. Havířov - Muzeum Těšínska Výstavní síň Mussaion – KNOFLÍKY A PERLIČKY, do 31. 10. Poděbrady - Polabské muzeum NÁBYTEK ZE SBÍREK MUZEA, od 21. 9. do 31. 10. Přerov n. Labem - Polabské národopisné muzeum – DĚTI PŘED STO LETY VE ŠKOLE A PO ŠKOLE, do 31. 10. Nymburk - Vlastivědné muzeum ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY VE FOTOGRAFII, od 30. 9. do 31. 10. Jílové u Prahy - Regionální muzeum OBRAZY A KOVOVÁ PLASTIKA Martiny a Zbyňka Fojtů, do 31. 10. DRÁTĚNÝ ŠPERK A PLASTIKA ak. mal. Blanky Šperkové, do 10. 10. Ivančice - Muzeum Brněnska a Muzeum v Ivančicích 110 LET MUZEA V IVANČICÍCH Galerie Památníku A. Muchy, do 31. 10. Roztoky u Prahy - Středočeské muzeum KOČÁRKY A DÍTĚ (ze sběratelské kolekce), do 31. 10. Prachatice - Prachatické muzeum MUZEUM ZA CÍSAŘE PÁNA, do 3. 10. Jičín - Regionální muzeum a galerie FEMINA, ženská profesionální skupina sdružující výtvarné umělkyně – kolektivní výstava, do 31. 10. Příbram, Zámeček - Ernestinum František Drtikol, OČI ŠIROCE OTEVŘENÉ, do 10. 10.

44

VÝBĚR Z PROGRAMU ČESKÁ HUDBA 2004 ZÁŘÍ - ŘÍJEN PROJEKTY 12. 9. - 1. 10. 2004 R UDOLFINUM , P RAHA MHF Pražský podzim 2004 14. Mezinárodní hudební festival s větším podílem české hudby 13. 9. - 26. 10. 2004 R UDOLFINUM , P RAHA Struny podzimu 2004 19. Mezinárodní hudební festival 14. - 28. 9. 2004 Svatováclavské slavnosti 2004 13. Mezinárodní festival duchovního umění Praha, Stará Boleslav 16. 9. - 16. 11. 2004 Nekonvenční Žižkovský podzim 2004, Praha 8. ročník hudebního festivalu pod záštitou Ministerstva kultury a MČ Praha 3 22. 9. - 9. 10. 2004 Moravský podzim - „Dvořák, Janáček“: Země, odkud pocházíme 39. Mezinárodní hudební festival 22. - 25. 9. 2004 Mezinárodní dětský folklorní festival Břeclav 2004 Sdružení pro podporu a rozvoj dětského folkloru v Břeclavi, tel. 519 370 389 (Svatováclavské slavnosti 2004) MÍSTNÍ KULTURA

NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY 24. 9. - 3. 10. 2004 Slet bubeníků 2004 3. ročník putovního hudebního festivalu. Smržovka, Zlín, Třebíč, Šumperk, Brno, Olomouc, Bratislava, Uherské Hradiště, Plzeň, Praha říjen 2004 - květen 2005 Pražský hrad Hudba Pražského hradu Cyklus koncertů vztahujících se k různým historickým obdobím, spjatým s konkrétní osobou panovníka či hlavy státu. 9. - 10. 10. 2004 Kongresové centrum, Praha Zpíváme pro radost Dva galakoncerty lidové písně k 200. výročí narození F. Sušila 9. 10. 2004 - 2. 4. 2005 R UDOLFINUM , P RAHA Pražská komorní filharmonie Ach, ty slavné děti! Aneb hudební velikáni v krátkých kalhotách. Cyklus koncertů pro rodiče s dětmi II. 15. - 16. 10. 2004 Setkání komorních a symfonických těles zaměřené na dílo L. Janáčka a A. Dvořáka pořádá Nipos-Artama a Moravská ANKST, Olomouc

KONCERTY BRNO

16. 9. 2004 19.30, Janáčkovo divadlo Sváteční symfonický cyklus k výročím české hudby v roce 2004 - Zahajovací koncert A. Dvořák: Biblické písně op. 99, B. Martinů: Kytice I. Jiříková - soprán, M. Beňačková - alt, J. Kundlák - tenor, P. Mikuláš - bas Státní filharmonie Brno, Kantiléna, Pražský filharmonický sbor, dir. P. Altrichter (Státní filharmonie Brno)

9 / 2004

22. 9. 2004 17.00, Besední dům Slavnostní zahájení L. Janáček: fanfáry ze Sinfonietty, L. Janáček: Úvod k Její pastorkyni (Žárlivost) pro čtyřruční klavír, M. Ištvan: Festivalová fanfára dechová skupina Jana Slabáka, R. a I. Ardaševovi - klavír (Moravský podzim 2004) 1. 10. 2004 19.30, Semilasso Kdo se vejde do houslí J. Pavlica, Hradišťan a Talant Čeští komorní sólisté, um. ved. I. Matyáš (Moravský podzim) 7. 10. 2004 19.30, konvent Milosrdných bratří Pódium nových talentů L. Janáček: Sonáta 1.X.1905, Pohádka pro violoncello a klavír, Písně detvanské, B. Smetana: Polka a moll, Hulán, Dupák, B. Martinů: Variace na slovenskou lidovou píseň, A. Dvořák: Bibllické písně č. 1, 3, 4, 6, 7, 10 L. Doležel - klavír, T. Brcko - violoncello, M. Mockovčáková - klavír, R. Pohl - klavír, J. Škarka - baryton (Moravský podzim) HAVLÍČKŮV BROD

15. 9. 2004 11.00 a 19.30, Stará radnice Klavírní recitál B. Smetana: Jiřinková polka, Vzpomínka na Plzeň, Črty op. 4, Tři poetické polky op. 8, Vzpomínka na Čechy op. 13, Koncertní fantazie na české národní písně, Sny (výběr), České tance I. Polky (komplet), České tance II (výběr) P. Jiříkovský - klavír (Smetanův klavír) HRADEC KRÁLOVÉ

23. 9. 2004 19.30, Univerzita Hradec Králové, Dvorana Pocta R. A. Dvorskému Mladý týnišťský Big Band, dir. P. Plašil (Hradecké hudební dny 2004)

45

14. 10. 2004 koncertní sál Filharmonie Hradec Králové Americký klub dam Filharmonie Hradec Králové, Filharmonický sbor Hradec Králové, dir. M. Valášek, sbm. J. Míšek, sólisté: Jana Koubková, Ester Kočičková, Edita Adlerová, J. Halamová, Aleš Bárta, Jazz-rocková sekce Příbram, Kuchyňský orchestr M. Dvořáčka (Filharmonie Hradec Králové) CHRUDIM

7. 10. 2004 19.00, Muzeum, Velký sál A. Dvořák: Česká suita D dur op. 39, F. V. Kramář: Koncert pro hoboj a orchestr F dur, dále C. M. von Weber, W. A. Mozart Komorní filharmonie Pardubice, dir. L. Svárovský, J. Adamus - hoboj, K. Novotná - klavír (Komorní filharmonie Pardubice) NELAHOZEVES

3. 10. 2004 19.00, Zámek v Nelahozevsi A. Dvořák: Dumky, L. Juřica: Klavírní trio, B. Martinů: Bergerettes Fenix Ensemble (Dvořákova hudební Nelahozeves) JESENÍK

26. 9. 2004 19.00, Klášterní kaple Jeseník Závěrečný koncert P. Wajsar a J. Kučera: Jazzové skladby, P. Wajsar: Tuitytuityutyu song (dále O. Nelso, P. Metheny, R. Rodgers, J. Coltrane, Ch. Corea) Epoque Quartet (MHF Karla Ditterse z Dittersdorfu) NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

16. 9. 2004 19.30, Klavírní recitál B. Smetana: Tři salonní polky op. 7, Six morceaux caractéristiques op. 1 (výběr),

46

Robertu Schumannovi op. 3/1 (lístek do památníku), Macbeth, České tance II (komplet) J. Novotný - klavír (Smetanův klavír) OLOMOUC

20. 9. 2004 19.30, Divadlo Komedie J. Krček: Nevěstka Raab (scénické provedení elektroakustické opery) sólisté V. Drozdová, P. Borský, T. Pavčík, taneční skupina Filigrán, režie M. ŠvecováKrčková (Svatováclavské slavnosti 2004) PÍSEK

5. 10. 2004 19.30, Koncertní síň Nejsvětější Trojice Klavírní recitál B. Smetana: Tři salonní polky op. 7, Six morceaux caractéristiques op. 1 (výběr), Robertu Schumannovi op. 3/1 (lístek do památníku), Macbeth, České tance II (komplet) J. Novotný - klavír (Smetanův klavír) PLZEŇ

7. 10. 2004 19.30, sál Peklo Koncert z děl západočeských skladatelů K. Pexindr: Suita pro smyčcový orchestr, K. Šimandl: Klavírní koncert, J. Slimáček: Rapsodické variace pro klavír a orchestr, J. Bezděk: 1. symfonie Plzeňská filharmonie (Pocta roku české hudby) PRAHA

16. 9. 2004 16.00, Žižkovská radnice, obřadní síň Slavnostní zahájení festivalu, tisk. konference J. Kubelík: Stará píseň pro housle a varhany, G. Klein: Duo pro housle a violoncello účinkují J. Hošek - varhany, violoncello, M. Vilímec - housle, L. Švormová - um. přednes (Nekonvenční Žižkovský podzim 2004) MÍSTNÍ KULTURA

NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY 19. 9. 2004 19.30, Rudolfinum, Dvořákova síň A. Dvořák: Vodník, Svita A dur „Americká“, Symfonie č. 7 D dur BBC Philharmonic, dir. G. Noseda (MHF Pražský podzim) 19. 9. 2004 19.30, Kostel sv. Prokopa, Praha 3 Česká chrámová hudba - u příležitosti 800. výročí svatořečení sv. Prokopa A. Dvořák: Preludium D dur, Fuga D dur, Tři duchovní zpěvy, Mše D dur „Lužanská“, P. Eben: Monasteriense, Proprium festivum, Aria Ruth Pražský katedrální sbor, dir. J. Kšica, M. Matějková - soprán, P. Kšicová - alt, V. Byček tenor, T. Jindra - bas, J. Hošek - violoncello, J. Kšica - varhany (Nekonvenční Žižkovský podzim 2004) 22. 9. 2004 16.00, Základní „jazyková“ škola Lupáčova Pocta Bedřichu Smetanovi - koncert a vycházka po Olšanských hřbitovech B. Smetana: Písně trojhlasé, Z. Lukáš: Věneček, B. Martinů: Česká říkadla, J. Teml: Šest písniček ze studánky, pro dětský sbor s doprovodem sólových houslí a bicích nástrojů na texty české poezie, J. B. Foerster: Písnička Kühnův smíšený sbor, sborm. J. Chvála, I. Štraus - housle, J. Smolka, L. Neckářová, A. Vanoušek - průvodci (Nekonvenční Žižkovský podzim 2004) 1. 10. 2004 19.30, Rudolfinum, Dvořákova síň B. Smetana: Macbeth a čarodějnice, A. Dvořák: Violonc. koncert h moll, Slovanské tance (výběr) Moskevská filharmonie, dir. J. Simonov, D. Geringas - violoncello (MHF Pražský podzim) 2. 10. 2004 Jízdárna Zahajovací koncert festivalu B. Smetana: Slavnostní symfonie, A. Dvořák: Můj domov, J. Suk: Praga 9 / 2004

Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dir. V. Válek, Hudba Pražského hradu 12. 10. 2004 19.30, Obecní dům, Smetanova síň Slavnostní koncert k 70. výročí založení FOK Hudba z filmů: Měsíc nad řekou (Jiří Srnka), Nemocnice na kraji města (Jan Klusák) B. Smetana: Prodaná nevěsta, Furiant, Árie Mařenky, Polka, A. Dvořák: Te Deum op. 103 Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dir. S. Baudo, J. Tříska - um. přednes, G. Beňačková - soprán, I. Kusnjer - baryton, Pražský filharmonický sbor, sborm. J. Brych (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK - 70. jubilejní sezona) 14. 10. 2004 19.30, Městská knihovna Praha, Velký sál Kaprálová kvartet a host, moderuje A. Opekar (Rebelující dámy české hudby) SLANÝ

12. 10. 2004 18.00, chrám sv. Gotharda A. Dvořák: Requiem pro sóla, sbor a orchestr Orchestr Art-n, dir. G. Mürmann, R. Z. Novák, spojené sbory Messiaskantorei, Zpěvácký spolek Hlahol, Modřanský chrámový sbor, B. Stallmeister - soprán, M. Cukrová - alt, M. Nowak - tenor, J. Verner – bas (Koncerty v rámci roku České hudby a Dnů Evropského dědictví) STARÁ BOLESLAV

28. 9. 2004 17.00, Kostel Nanebevzetí Panny Marie Hold české hudbě Skladby A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka, B. Martinů, Z. Lukáše Hudba hradní stráže a Policie ČR, dir. M. Hanzal, L. Krmášek, V. Blahunek, sólisté M. Bauerová, F. Zahradníček (Svatováclavské slavnosti 2004)

47

ZLÍN

7. 10. 2004 Dům umění Česká hudba 2004 P. Blatný: Erbeniáda - psáno pro Pražské jaro 2004, B. Martinů: Symfonie č. 5 (dále L. van Beethoven) Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, dir. J. Malát, Moskevské Rachmaninovo trio (Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín) VÝSTAVY 4. - 31. 10. 2004 Litomyšl, Zámecký pivovar Dagmar Šmídová Karell: Obrazy Výtvarné variace na cyklus Bedřicha Smetany „Má vlast“ (Smetanův klavír) 15. 10. - 30. 11. 2004 Městská knihovna Praha J. D. Zelenka, osobnost barokní hudby Výstava ozřejmuje význam Zelenkova díla v historii evropské barokní kultury ve světle nových kritických vydání jeho děl z fondu hudebního úseku ÚK MKP. (Mistři české hudby 2004)

Císař Vilém versus Růžový palouček Při svých cestách po Německu jsem navštívil řadu germánských památníků. Není to tak, že bych je přímo vyhledával, ale když už jsem jaksi na místě nebo poblíž, rád je zahrnuji do svého itineráře. Německo je velká země, kterou obývá velký a sebevědomý národ. A tak i jejich památníky jsou velké a sebevědomé. Například Kyffhäuser. Představte si téměř horský hřbet - asi jako naše Pavlovské vrchy, ale zalesněný. A na jeho vrcholu, namísto televizního vysílače, 80 m vysokou kamennou věž.

DALŠÍ PROGRAM A ZAHRANIČÍ

WWW.CESKAHUDBA2004.CZ Informačně-koordinační centrum Divadelní ústav Celetná 17 Praha 1 Tel.: 224 809 195 Změna programu vyhrazena. Vstupenky zakoupíte u jednotlivých pořadatelů akcí a v obvyklých předprodejích.

48

Už z dálky vás to přitahuje, ale teprve na vrcholu vám dojde skutečný rozměr. Věž vyrůstá z jakési kamenné sluje, které vévodí mohutné sousoší trůnícího císaře Friedricha Barbarossy a germánských bojovníků, drtících své nepřátele (ani se mi nechce domyslet, o koho se jedná). Nad ním „vyjíždí“ z věže osmimetrová bronzová plastika císaře Viléma I. na koni! Vrchol věže je vytvarován do formy císařské koruny a slouží jako rozhledna. Jak jinak, vždyť jsme v Německu. Je to skutečně (bez ironie!) epochální dílo, jen s jeho ideologickým obsahem měli soudruzi v čase DDR určité obtíže a uvažovali o likvidaci. Naštěstí od tohoto záměru upustili, zřejmě pro neúnosnou finanční náročnost. MÍSTNÍ KULTURA

ZAJÍMAVOSTI Mnohem známější pro nás je Walhalla, jednak je blíže, ale hlavně se nachází nedaleko Regensburgu, který se poměrně často vyskytuje na trasách českých turistů. Stavebně tento památník představuje repliku athénského Parthenonu, ovšem zasazený do středoevropského kontextu. Vypíná se na terénní terase nad Dunajem a jeho bílá silueta září do vzdálenosti mnoha kilometrů. Správně by sice měl zářit barvami, ale my za Alpami si představujeme antické památky nebarevné – je to pro nás jaksi vznešenější. Vnitřek je ovšem pojednán dostatečně tvarově i pestře. Na rozdíl od Kyffhäuseru se nacházíme na místě kosmopolitnějším, i když plastiky a jména veleduchů umění, vědy i politiky jsou v převážné většině germánské. Celkově je ale Walhalla, přes svůj mystický a mýtický obsah, dílem optimistickým až veselým. Zato památník na soutoku Mosely a Rýna v městě Koblenz je pěkné těžítko. Toto místo se nazývá Deutsches Eck (Německý roh) a významově by se snad dalo srovnat s naším Vyšehradem. A tak jsou zde jeho návštěvníci nezvykle tiší a zadumaní. Na štítech uvnitř jsou vytesány názvy německých historických zemí. Našince pak nepotěší, že pod skupinou „ztracená území“ se nachází i Bohemia. Alternativně si lze představit, že bychom měli do vyšehradské skály vytesáno: Horní a Dolní Lužice, Kladsko, příp. Korutany a podobně. A nechci ani pomyslet, co by si museli vytesat například Keltové nebo Římané. Na mě ale působila především těžkopádnost a ponurost architektury, která je v ostrém protikladu s prosluněným Porýním. Úsek Rýna mezi městy Rüdesheim (s 35 m vysokou alegorií Germanie!) a Koblenz považuji za vůbec to nejkrásnější a nejatraktivnější, co Německo nabízí. Končím s konstatováním, že velikostně a významově srovnatelný památník „češství“ je asi jen Kafkův Jan Žižka s pověstným Zázvorkovým „méblákem“ zapřaženým za koně. Já bych za nejhezčí památník u nás označil Růžový palouček mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí. Místo, kde se údajně loučili pobělohorští exulanti s vlastí. Sice jsem se nedávno dočetl, že je to jen vymyšlená legenda, ale já tomu věřím a nepotřebuji na podporu tohoto faktu ani kamenného, ani bronzového, ba ani předimenzovaného Komenského. Zdeněk Horníček 9 / 2004

Jarmila Šuláková slavila Jarmila Šuláková, známá zpěvačka lidových písní, folklorní aktivistka a královna matka Valašského království, slavila v červnu významné jubileum. Popřát jí přišel kromě dalších také vsetínský starosta Jiří Čunek. Jarmila Šuláková je vyučená dámskou krejčovou, ale téměř celý život prodávala v prodejně Supraphon ve Vsetíně. Jejím největším koníčkem je zpěv. Zpívá s předními cimbálovými kapelami, ale i rockovým Fleretem. Natáčí a vydává CD, pravidelně natáčí v rozhlase i v televizi. S rodným Valašskem je spjata nejen svojí uměleckou tvorbou, ale i celoživotní snahou o propagování tohoto kraje. Jako zpěvačka vystupovala a propagovala Valašsko a Českou republiku a její folklor v osmnácti zemích světa. Mezi gratulanty byl i vsetínský starosta J. Čunek

Jarmilu Šulákovou přijal v červenci také primátor Českých Budějovic Miroslav Tetter. Paní Šuláková proslavila valašskou písničku jako snad nikdo jiný a primátor se s ní chtěl alespoň v krátkosti setkat a popovídat si. Valašskému nářečí, kterým zpěvačka údajně mluví za každých okolností jistě porozumím, řekl primátor a dodal, že oba jsou rodáci ze Vsetína. Primátor využil setkání také k tomu, aby Jarmile Šulákové pogratuloval. [luk] VYŠŠÍ BROD (2,5 tis. obyv., okres Český Krumlov): Hornorakouská zemská vláda podporuje Sdružení na podporu cisterciáckého kláštera Vyšší Brod a má zájem ve spolupráci s českou stranou připravit zde výstavu k románu šumavského rodáka Adalberta Stiftera Vítek. Výstava má být součástí kulturního programu Drobné senzace - Adalbert Stifter 2005. (Českokrumlovské listy, 10.07.2004)

49

Boskovická bible poputuje za moře

Buštěhradské muzeum Oty Pavla U Rotta

Příští rok (od září 2005 do května 2006) bude realizována v Metropolitním muzeu v New Yorku výstava „Karel IV. – z Boží milosti císař“. Poté se výstava, jejíž exponáty budou zapůjčeny od kulturních a církevních institucí u nás, v Evropě a v USA, přestěhuje do Prahy. Představí Karla IV., Václava IV. a Zikmunda jako sběratele a mecenáše umění. Jedním z 250 uměleckých děl bude i Boskovická bible, která je ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL). O její zapůjčení požádala Správa Pražského hradu a ta se také postará o potřebné technické zabezpečení. Není zatím rozhodnuto, zda bude zapůjčen celý rukopis nebo jeho úvodní dvoulist. Se zapůjčením souhlasili radní Olomouckého kraje, který je zřizovatelem VKOL. Boskovická bible je mimořádnou památkou – zachycuje podobu českého spisovného jazyka po Husově reformě a je cenným dokladem českého malířství na konci 14. a počátku 15. století. Podle ředitelky VKOL je bible po malířské stránce považována za nejvýznamnější biblický rukopis, vzniklý na našem území. Jejím původním majitelem byl Václav z Boskovic, počátkem 17. století jej do své knihovny zařadili jezuité. Po zrušení tohoto řádu Josefem II. se bible dostala do fondu předchůdkyně VKOL. Bible má 537 listů, zdobí ji více než 80 figurálních a 5 ornamentálních miniatur, má vazbu z vepřovice s vytlačenými okrasami, je opatřena rytým a puncovaným kováním. [ev]

připravilo expozici věnovanou tomuto spisovateli. Rodina Leo Poppera (otce Oty Pavla) bydlela za protektorátu v Buštěhradě. Povídky Kapři pro wehrmacht, Můžou tě i zabít, Velká bílá loď a Dlouhá míle popisují Otovy zážitky právě z tohoto období. Muzeum se nachází v domě, kde měl krámek pan František Rott a kde byl předváděn Leo Popperem přístroj zvaný lux. V muzeu jsou vystaveny unikátní dokumenty, fotografie a předměty ze spisovatelova života včetně jeho psacího stroje, rybářských prutů či medvídka z dětství. Současně se seznámíte s historií města Buštěhradu a rodiny Rottů. Poté se můžete vydat Buštěhradem po stopách povídek Oty Pavla nebo si projít naučnou „Stezku historií Buštěhradu", která formou rámečků s texty a obrázky umístěnými na domech seznamuje širokou veřejnost s 25 historicky nejvýznamnějšími objekty a stavbami v Buštěhradě. [hor]

Novodobá tradice Kroje stanovila vyhláška V Jindřichovicích pod Smrkem (595 obyv., okres Liberec) schválilo zastupitelstvo dne 23. 8. 2004 rozšíření obecně závazné vyhlášky o obecních symbolech. Další symbolikou obce se tak staly kroje, které si samy nenavrhly a ušily jindřichovické ženy. Kroj vychází ze stávajících obecních symbolů a znaků zakladatelů původní vesnice. Tento krok je chápán místními jako výraz sebevědomí a sounáležitosti s obcí. Jindřichovické ženy už také kroje veřejně prezentovaly na Jindřichovických dnech – kdy lidé od roku 1999 slaví přijetí obecních symbolů, znaku a praporu obce. [luk]

50

Skašovské hračkářství V Měčíně (1,1 tis. obyv., okres Klatovy) je otevřena dlouhodobá expozice „Skašovské hračkářství“. K vidění jsou exponáty ze sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze. Dřevěné soustružené hračky vznikaly v nedalekém Skašově (219 obyv., okres Plzeň-jih) nejspíše již na konci 18. století, největší rozkvět je však datován do 19. století. Soubor různých druhů dřevěných hraček (pro dívky panenky, miminka, nábyteček a pro chlapce koníci, husaři, vozíky) doplňují ukázky postupu výroby některých hraček a rekonstrukce výrobního koutu v obydlí výrobce hraček z doby na přelomu 19. a 20. století. Nechybí ani soubor portrétních fotografií výrobců hraček z 1. poloviny minulého století. Výroba hraček se ve Skašově udržela až do 20. let 20. století, nakrátko došlo k obnovení v době 2. světové války, po roce 1945 se výrobou hraček zabývalo jen pár jednotlivců. V současné době vyrábí typ tradiční hračky soukromá firma Brand a Bálek. Město Měčín vydalo skládačku, která přibližuje historii skašovských hraček, anglické a německé resumé a informace o otvírací době i malou mapku. [ev] MÍSTNÍ KULTURA

ZAJÍMAVOSTI KRAJOVÉ RECEPTY Chodsko Bramborová polévka 2 l vody, 30 dkg syrových brambor, kořenová zelenina, 2 dkg sušených hub, majoránka, sůl, jíška z hladké mouky na trošce sádla, kmín, pepř, česnek Oprané oloupané a nakrájené brambory dáme vařit do osolené vody. K nim přidáme na kostičky nakrájenou mrkev a celer, přidáme koření, utřený česnek a sušené nebo čerstvé houby. Když se zelenina a brambory uvaří, přidá se jíška. Obměnou polévky může být přidání krup nebo krupek, které uvaříme ve vodě zvlášť. Polévka z kysaného mléka 1 l kysaného mléka, sůl, kmín, 1 vejce, ¼ l sladké smetany, hladká mouka na zahuštění, 1 kg vařených brambor ve slupce Dáme vařit 2 dcl vody, do které při varu vlijeme kyselé mléko, osolíme, okmínujeme. Zahustíme smetanou, v níž jsme rozkvedlali hladkou mouku. Nakonec přidáme rozkvedlané vejce a necháme je v polévce srazit. K polévce se mohou jíst brambory na loupačku, šťouchané, omaštěné sádlem se škvarečky. Bacán 75 dkg hladké mouky, 2 lžičky soli, 5 dkg droždí, ½ l mléka, 3 lžíce oleje, 1 vařený strouhaný brambor, 1 lžička cukru, 1 vejce, 1 lžíce sádla na pekáč Do hladké mouky uděláme důlek, osolíme, přidáme droždí, cukr a přelijeme vlažným mlékem. Necháme na teple vykynout. Dále přidáme vejce, trochu oleje, vařený strouhaný brambor. Propracujeme řidší těsto, nalijeme na vymaštěný pekáč a necháme ještě chvíli kynout. Po vykynutí dáme péci. Podává se k zelí s uzeným masem. Míšenice 50 dkg syrových brambor, 50 dkg vařených brambor, 50 dkg hrubé mouky, sůl Polovinu těsta tvoří strouhané vařené a druhou polovinu těsta strouhané syrové brambory. Přidá se hrubá mouka a trochu soli. Ze směsi vypracujeme tužší těsto, z něhož tvoříme malé šišky 3 - 4 cm dlouhé. Vládáme je do vařící vody a vaříme asi 10 minut. Podávají se jako příloha ke kyselému zelí a pečenému vepřovému masu. Chlupaté knedlíky 1 středně velký brambor na 1 rohlík, může se přidat 1 vajíčko, sůl Syrové brambory rozstrouháme, přidáme příslušný počet rohlíků nakrájených na kostičky a vše dobře promícháme. Z těsta tvoříme v dlani koule, které zavaříme do vařící vody a vaříme 20 – 25 minut. Knedlíky se hodí nejlépe jako příloha ke guláši.

9 / 2004

Pískorky 75 dkg brambor, 40 dkg hrubé mouky, 1 vejce, sůl, tuk na pomaštění Z vařených strouhaných brambor, hrubé mouky, vajíčka a soli vypracujeme těsto. Vyvalujeme z něho na vále menší placičky, pečeme je v dobře vyhřáté troubě na pomaštěném plechu. Pečené mažeme povidly a pokapeme smetanou nebo sypeme tvarohem. Pučálka, pálenec 30 dkg hrachu, 15 dkg sádla, sůl, pepř Hrách se namočí na 24 hodin a nechá se důkladně nabobtnat. Pak se vloží na vymaštěný pekáč, osolí, opepří a polije sádlem. Nechá se v troubě opéci po všech stranách. Pekáčem se musí během pečení několikrát zatřást. Pučálka je na Chodsku známější jako pálenec. Iva Kumperová: Chodská kuchařka

Střední Polabí Starý sýr Tvrdý tvaroh ustrouháme, promícháme se solí a kmínem dáme do kamenného hrnku, ovážeme a postavíme do tepla. Denně sýr promícháme, uleželý je za 4-5 dní. Z kuchyně našich prababiček. Tradiční lidová strava středního Polabí. Vybrala Jana Hrabětová

Valašsko Likér mátový ¼ l vody, 2 - 4 lžíce čerstvých lístků máty peprné, 20 dkg cukru, ¾ l vodky Do láhve nalijeme vodku a přidáme mátu. Dobře uzavřeme a necháme tři týdny na světle. Přecedíme a smícháme s vychladlým cukrovým sirupem připraveným z vody a cukru. Užíváme likérovou sklenku při zažívacích potížích. Jaroslav Štika: Lidová strava na Valašsku

Praha a Podbrdí Cibulové zelí 7 velkých cibulí, 3 lžíce sádla, 3 kostky cukru, 1 lžíce octa, 1 lžíce mouky, sůl, kmín Toto zelí je výpomocí z nouze, když se neurodí hlávkové zelí. Oloupanou cibuli nakrájíme jen na kolečka, neboť ta se sama rozpadnou. Rozpustíme sádlo s cukrem, zpěníme na něm část cibule, osolíme, okmínujeme, podlijeme trochou vody a přidáme ostatní cibuli. Na chvíli zakryjeme a dusíme do měkka, nakonec zaprášíme moukou. M. Úlehlová-Tilschová: Chuťový místopis

51

Česko-slovenský festival amatérské umělecké tvorby

Stochovská Thálie 7. - 9. října 2004 Koná se v rámci Měsíce česko-slovenské kulturní vzájemnosti, pod záštitou ministra kultury ČR a ministra kultury SR.

Pořadatelé: NIPOS-ARTAMA Praha, NOC Bratislava,Obec Slovákov v ČR, města Stochov, Nové Strašecí, Lány, Dům kultury Stochov, Divadlo Luna Stochov, DS Tyrš Lány, ZUŠ Nové Strašecí, Dům kultury Nové Strašecí.

Akce se koná za finanční podpory MK ČR, MK SR, Středočeského kraje a měst Stochov, Nové Strašecí, Lány.

Na festivalu se představí soubory divadelní, folklorní a hudební komorní z ČR, SR a slovenské menšiny žijící v ČR. Nebude chybět ani tržiště slovenských řemesel a krajových gastronomických specialit 52

MÍSTNÍ KULTURA