Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

12 2005

Potřebujeme Českou televizi? Svazek obcí Mikroregion Litomyšlsko Město ze seznamu UNESCO Deset let České inspirace Dvě výročí hvězdárny Kouzlo bílé výšivky Co nového v Třebechovicích Česká klasická fotografie má muzeum Zpráva o projektu Nová síť Když město fandí jazzu Studenti za evropskou identitu Kulturou k ženské emancipaci Pátrání po předcích

Ročník XV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 12. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: 234 092 859, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Obsah

Potřebujeme Českou televizi? ................... 3 Statistika vypovídá .................................... 4 Seminář o regionálních funkcích knihoven ...................................... 5 Knihovny a veřejný internet ....................... 6 Infocentrum v novém ................................. 6 Svazek obcí Mikroregion Litomyšlsko ....... 8 Největší Sedlčaňák .................................... 9 Město ze seznamu UNESCO .................. 10 Tajemná zahrada v Jičíně ........................ 11 10 let České inspirace ............................. 12 Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji .................................... 13 Fórum Kultura 2005 ................................. 14 Uherskohradišťské kino Hvězda.............. 15 Dvě výročí hvězdárny .............................. 16 Má vlast v srdci Evropy ........................... 17 Regionální dějiny ve výuce ...................... 18 Handicap ................................................. 19 Kouzlo bílé výšivky .................................. 20 Péče o lidovou kulturu ............................. 22 Poezie třebíčských betlémů .................... 23 Co nového v Třebechovicích ................... 25 Česká klasická fotografie má muzeum .... 27 Historická sídla a cestovní ruch ............... 28 Zpráva o projektu Nová síť ...................... 29 Divadlo a dům kultury .............................. 30 Když město fandí jazzu ........................... 32 Radost z tance ........................................ 33 Patricijský dům ........................................ 35 Listování.cz ............................................. 36 Studenti za evropskou identitu ................ 38 Kulturou k ženské emancipaci ................. 40 Pátrání po předcích ................................. 41 Vlastivědný vycházkář ............................. 42 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové .................................... 43 Na titulní straně: Figurka z třebíčského betlému, foto z archivu Muzea Vysočiny Uzávěrka dvojčísla 1-2/2006 – 2. 1. 2006 Uzávěrka čísla 3/2006 – 6. 2. 2006 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

Místní Kultura

Úvodník

Potřebujeme Českou televizi?

Potřebujeme televizi veřejnoprávní, přesněji televizi veřejné služby? K rozpravě na téma „Potřebujeme Českou televizi“ pozvali veřejnost členové klubu Osma, kteří pořádají pravidelně diskuse za účelem, jak sami deklarují, překlenout deficit intelektuální reflexe problémů významně ovlivňujících naše veřejné mínění a politický život. Členy klubu jsou společensky angažovaní lidé (V. Cepl, J. Grygar, J. Pehe, L. Smoljak, L. Koubská, J. Zieleniec, T. Klvaňa, D. Kvasnička, A. Vondra), kteří se zamýšlejí nad společensky aktuálními tématy, která předkládají k veřejným rozpravám. Na těchto setkáních se nediskutuje s urputnou snahou za každou cenu „zvítězit nad protivníkem“, ale kultivovaným způsobem a vzájemnou argumentací se přiblížit k jádru problému. Diskuse na téma ČT proběhla v říjnu a 4. listopadu vysílala zkrácený záznam stanice Český rozhlas 6. Jako panelisté byli přizváni Ladislav Jakl (ředitel sekretariátu prezidenta republiky), Ivo Mathé (bývalý ředitel ČT, nyní rektor Akademie múzických umění) a Erik Tabery (zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt). Moderoval člen Osmy Tomáš Klvaňa, který úvodem předeslal okruh otázek: Potřebujeme Českou televizi jako médium veřejné služby? Co vlastně je veřejná služba a čím bude v budoucnosti? Oč bychom přišli, kdyby tato služba u nás neexistovala a jaký význam by to mělo pro kvalitu našeho života a demokracie? Případně, jak tuto službu ČT plní? Ivo Mathé patřící mezi zastánce veřejnoprávní televize řekl: „ČT potřebujeme, v závorce, zatím.“ Položil otázky, kdo by nyní nahradil veřejnoprávní službu? Tržní mechanismy nejsou tak dokonalé, aby zvládly všechno. Existuje penzum veřejných statků, které trh nemůže obstarat. Jaké má svět zkušenosti s tržním prostředím, které by se případně ujalo vykonávání služby veřejnosti, dokreslil na příkladech z Nového Zélandu, kde v r. 1989 byla veřejnoprávní televize zprivatizována a po 14 letech znovu založena, a z USA, kde také mají stanici, která poskytuje obdobnou službu s docela solidní sledovaností. 12 / 2005

Erik Tabery existenci České televize, jako nositelky veřejných služeb, rovněž hájil. Prohlásil, že on sám ji nutně potřebuje minimálně jako alternativu ke komerčním televizím, diskutabilní je kvalita pořadů. Na opačném názorovém břehu stanul Ladislav Jakl. Nepovažuje existenci veřejnoprávních institucí za samozřejmou a nutnou. ČT (i rozhlas) je v ČR podle něj zděděný pozůstatek z dob, kdy nikdo jiný kromě státu neměl peníze na provozování této služby. Poté nastala změna v oblasti technické, finanční i legislativní. Změnil se i pohled na média v životě společnosti, nastal boom nezávislých soukromých médií, a ČT by podle něj měla být zrušena, transformována, nebo by měl někdo dodatečně vymyslet důvod k její existenci. Řekl také, že společnosti jako celku se taková otázka položit nedá. Jistě ji potřebují ti, co jsou na ní existenčně závislí, politické síly, které si myslí, že lépe prosadí své ideologie, „vnucovači“, tedy ti, kteří si myslí, že lépe než druzí znají kritéria pro posuzování hodnot a ostatním je vnucují. A přitom použil argument, že ČT žije ze zdrojů násilně inkasovaných i od těch, kteří se na programy ČT nedívají. Společnost podle něj veřejnoprávní televizi nepotřebuje. „Umí někdo definovat okruh veřejných statků v rozhlasovém a televizním vysílání, tedy těch statků, jejichž zajišťování je nutno vynucovat formou zákona,“ ptal se. Bohužel jeho otázka zůstala bez odpovědi. Přitom mnozí z nás máme ujasněno, co od ČT očekáváme – médium oproštěné od tlaků komerčních i politických, které připravuje kvalitní, kultivující program, vpravdě osvětový. Pokud ale nebudou naši političtí představitelé schopni definovat veřejný zájem a dát jasné zadání ČT, argumenty těch, kteří veřejný zájem považují za abstraktní, nedefinovatelný pojem a veřejnou službu za nepotřebnou, se stanou pádnými. Pěkné Vánoce s televizí i bez ní! Ludmila Kučerová

3

Ministerstvo kultury

odbor umění, knihoven a kinematografie vyhlašuje výběrové řízení pro rok 2006 na poskytnutí dotací knihovnám evidovaným dle zákona č. 257/2001 Sb., (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb. a občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., jejichž hlavním účelem je knihovnická a informační činnost či jejich podpora, na nekomerční projekty z oblasti knihoven: 1) Program: Veřejné informační služby knihoven – VISK VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti ICT, VISK 3 – Inf. centra knihoven a národní programy, VISK 5 – RETROKON, VISK 6 – Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 – Kramerius, VISK 8 – Inf. zdroje a Jednotná informační brána, VISK 9 – CASLIN a Národní autority ČR 2) Grant: Knihovna 21. století – K21 (podpora práce s národnostními menšinami, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením, kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí) Přihlášky si vyzvedněte na adrese: Ministerstvo kultury, odbor umění, knihoven a kinematografie, P.B. 74, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 – Malá Strana HTTP://WWW.MKCR.CZ

VISK též na: HTTP://VISK.NKP.CZ/ Knihovna 21. století též na:

KNIHOVNAM.NKP.CZ/SEKCE.PHP3?PAGE=02_KNIHOVNA21.HTM

Bližší informace: Mgr. Petra Miturová, tel.: 257 085 216 (VISK 2, 5, 6, 7, 8 a 9) Stanislava Firstová (VISK 3 a K21) tel.: 257 085 357 PhDr. Vít Richter, tel.: 221 663 338

!!! Uzávěrka: 10. ledna 2006 !!! 4

Statistika vypovídá V Praze přibývá divadel

Kina a divadla nejvíce bojují s konkurencí televize. Přitom divadla se souborem zaznamenala v posledních letech úbytek jen ve třech případech. Soubory byly zrušeny a z divadla se stala stagiona v Kolíně, Teplicích a Karlových Varech. Kina se sice v celé republice od počátku devadesátých let ruší často, ale stále ještě existuje v České republice daleko více kin než divadel. Ale v hlavním městě to už není pravda. Statistika kultury a výkazy Asociace provozovatelů kin jasně ukazují, že v uplynulém roce 2004 bylo v Praze 53 kin z celkových 815 kin v celé ČR a divadel se souborem nacházíme v Praze 65. Pouze 8 z nich zřizuje město (v celé ČR je 66 % kin zřizováno městy). 44 kin v Praze je zřizováno a financováno mimo veřejné rozpočty (jedno kino zřizuje a financuje armáda). V Praze je i 5 artkin a funguje tu i 17 klubů filmového diváka. Na druhé straně v celkovém počtu kin v Praze je 10 multikin, to jsou 2/3 ze všech dosud otevřených v ČR. Průměrná roční návštěvnost na obyvatele je ale větší v Hradci Králové a Českých Budějovicích. Praha je až na třetím místě. Celkový počet divadel se souborem v celé ČR je 119, takže v Praze jich je více než polovina. 50 těchto divadel je zřizováno a financováno mimo veřejné rozpočty (jen živností je mezi nimi 28). Většina ale usiluje o granty města a vyhledává i další možnosti svého financování. Podotýkáme, že statistika kultury zatím neeviduje jako divadla muzikály. Do statistiky kultury, oddíl divadla se souborem a stagiony, jsou zahrnuta pouze divadla repertoárová. [sholl] Místní Kultura

Informatika

Seminář o regionálních funkcích knihoven

Počátkem listopadu 2005 proběhl v Pardubicích dvoudenní seminář Regionální funkce knihoven 2005. Pořadatelem byla Krajská knihovna v Pardubicích, Národní knihovna ČR a Komise SDRUK pro regionální funkce. Akce byla určena vedoucím pracovníkům krajských knihoven, knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí (RF), zaměstnancům odborů kultury krajských úřadů a představitelům samosprávy. Příspěvek „RF knihoven v letech 2002 až 2004, analýza, trendy“ přednesla Mgr. L. Zemánková z Národní knihovny ČR. Rok 2004 byl posledním, kdy RF financoval stát. Šlo o částku 129,5 milionu Kč. O 6162 obsluhovaných knihoven se staralo 109 knihoven pověřených. RF v roce letošním a příštím přiblížil PhDr. V. Richter z Národní knihovny ČR. Letos došlo ke změně – RF nefinancuje stát, ale jednotlivé kraje. Toto postihuje i zákon č. 1/2005 Sb. a na něj navazující změna knihovního zákona. Oba příspěvky jsou na webových stránkách Národní knihovny WWW.NKP.CZ. O koncepci podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje hovořila ředitelka Středočeské vědecké knihovny PhDr. Jiřina Bínová–Kádnerová. Zastupitelstvo kraje přijalo Koncepci rozvoje knihoven ve Středočeském kraji do roku 2010. V letošním roce je v celém kraji 15 pověřených knihoven ve 12 okresech. Převedením získal kraj z rozpočtu státu 19 milionů 283 tisíc Kč. Od ledna 2006 dojde ke změně, jejímž cílem je snížení mzdových prostředků, jiný systém nákupu knihovního fondu, zvýšení finanční účasti obce a v konečné fázi by měl poznat efekt

konečný uživatel. Pro knihovny byl vyhlášen dotační program ve výši 3,5 milionu Kč, s termínem odevzdání projektu do 30. 11. 2005. Pověřenými knihovnami zůstanou zařízení v Benešově, Kladně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami. Příští rok bude rokem zkušebním, po němž může dojít k určitým korekcím. Podrobnosti na webu Středočeské vědecké knihovny Kladno WWW.SVKKL.CZ. „Statistika činnosti knihoven za rok 2005 a 2006: metodika, změny, problémy“ – na toto téma hovořili pracovníci NIPOS – CIK PhDr. V. Lindnerová a P. Macháček. Z dalších příspěvků připomínám vystoupení Mgr. Z. Houškové z Národní knihovny ČR „Komunitní úloha knihoven“ o postavení knihovny v malé obci, o situaci v budoucnosti, o velké hustotě knihoven na našem území a o jejich snižujícím se počtu. Připomenula rozdíly mezi poskytováním služeb knihovnami stejně velkých obcí. S myšlenkou, že knihovna by neměla být jen půjčovnou, ale i informačním a kulturním centrem, místem vzdělávání, prostorem k setkávání, souhlasili všichni přítomní. Eva Veselá

KNIHOVNY KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Krajské knihovně v Karlových Varech se pro letošní rok podařilo zajistit 1 mil. Kč především na nákup naučné literatury (regionální a balneologická problematika, vysokoškolská skripta, jazykové učebnice, slovníky atd.). Z dotací byl zorganizován také 11. ročník čtenářské soutěže Kamarádi moudrosti (účastní se pravidelně kolem 2 tis. dětí ze ZŠ v Karlových Varech). Ze strukturálních fondů Evropské

12 / 2005

unie je placen např. projekt Informační a komunikační technologie pro veřejnost Karlovarského kraje (za 9,7 mil. Kč byl zřízen veřejný internet v obecních knihovnách v regionu). Dále byla navázána spolupráce s Karlovarským klubem neslyšících a hluchoněmých (pořádání kurzů českého znakového jazyka). Nejvýznamnější letošní akcí knihovny byl mezinárodní seminář knihovníků na téma práce knihoven s dětmi. Knihovna

realizovala 15 projektů v celkové hodnotě 2,9 mil Kč. (Karlovarské noviny, 03.10.2005) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): V r. 2005 získala Městská knihovna v České Lípě cenu Biblioweb v kategorii obcí do 75 tis. obyvatel za nejlepší internetové stránky. K vítězství přispěla úprava webu pro nevidomé. Knihovna zároveň poskytuje regionální služby pro knihovny v okolí. (Českolipský deník, 01.10.2005)

5

Knihovny a veřejný internet: Zaregistrujte se! Na adrese WWW.VEREJNYINTERNET.CZ vzniká databáze míst s veřejným přístupem k internetu. Dá se v ní vyhledávat podle názvu obce nebo PSČ a vyhledávání případně upřesnit podle typu internetového místa (knihovna, kavárna, úřad atd.), otevírací doby, možnosti bezbariérového přístupu a podobně. Kromě toho byla aplikace propojena s Portálem veřejné správy, kde v Adresáři úřadů přibyl odkaz Nejbližší místa veřejného přístupu k internetu, a to u každé obce hned pod linkem Podrobnosti o obci dle informačního systému o území. Zájemci se tak mohou dozvědět, kde v okolí do 30 kilometrů je veřejně přístupný internet. Z celkem 962 míst, která se koncem října dosud do databáze zaregistrovala, tvoří počtem 790 absolutní většinu knihovny. Avšak vzhledem k tomu, že přístup k internetu již nabízí zhruba 3 tis. knihoven, není to až tak ohromující číslo. K čemu může být registrace v této databázi dobrá? Poskytovatelé míst veřejného přístupu k internetu obdrží po zaregistrování v databázi výraznou oboustrannou samolepku formátu A4 – Veřejný internet, kterou si mohou označit své zařízení. Jedna samolepka je zdarma, v případě požadavku většího množství se platí 20 korun + balné za každou další. Nová samolepka je oproti dřívější podstatně výraznější a větší a lze ji jen doporučit. V tomto případě jde o jeden z výstupů společného projektu Ministerstva informatiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a BMI sdružení. Cílem projektu je soustředit informace o místech veřejného přístupu k internetu (www.verejnyinternet.cz) a umožnit veřejnosti snadno je vyhledat. V případě jakýchkoli dotazů se lze obrátit na správce databáze, kterým je Jaroslav Winter, e–mail [email protected], tel. 234 602 267. [luk]

6

Infocentrum v novém

V červnu letošního roku se slavnostně otevřelo v Hluboké nad Vltavou (4,4 tis. obyv., okres České Budějovice) nové infocentrum (IC). Nachází se v samém středu, v budově, kterou město poskytuje formou bezplatného pronájmu. Celkové náklady na vybudování IC dosáhly 2,5 milionu Kč, finančně jej podpořila Nadace Duhová energie. Provozovatelem IC, které se zaměřuje zejména na poskytování informací turistům, se stal Union Tourist Service spol. s r.o. Klienti mohou vybírat z pestré palety nabízených služeb – ubytování, stravování, návštěvy kulturních akcí, možností sportovního vyžití atd., a to nejen ve městě, ale i v okolí. Lze tu také využít služeb směnárny. Provoz zajišťují dvě stálé pracovnice a tři brigádníci, komunikovat s nimi můžete i v angličtině, němčině a španělštině. K dispozici je pět internetových míst, každodenně od 9 do 10 hodin zdarma, poté se platí za 1 minutu připojení 1 Kč. V Městské knihovně jsou další tři přístupy k internetu a jeden ve vestibulu Městského úřadu. Vybavení těchto tří klíčových míst počítačovou technikou s příslušenstvím bylo zrealizováno letos s finanční podporou strukturálních fondů EU ze Společného regionálního operačního programu v rámci projektu „Veřejně přístupný internet pro občany a návštěvníky města Hluboká nad Vltavou“. Eva Veselá KNIHOVNY LIBEREC (100 tis. obyv.): V říjnu se 141 knihoven v Libereckém kraji dočká internetu. Peníze poskytne ze 70 % z programu SROP Evropská unie, 15 % přispívá liberecká Krajská vědecká knihovna a 10% státní rozpočet. Cílem je zajistit veřejné internetové připojení pro co největší počet místních knihoven v regionu. (Liberecký den, 24.09.2005) PŘEROV (50 tis. obyv.): Knihovna v Přerově byla v srpnu vzhledem ke špatné statice uzavřena. Do prosince bude objekt stažen lany a opatřen betonovou injektáží. Opravy přijdou na 1,8 mil. Kč, které zaplatí město. (Nové Přerovsko, 08.10.2005) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Počátkem září otevřela Knihovna města Plzně hudební a internetové oddělení v nových prostorách na Slovanech. Návštěvníci tu mají k dispozici téměř 3000 CD a zhruba stejný počet gramofonových desek. Zájemcům o internet bude sloužit 5 nových PC. Hudební oddělení knihovny doposud sídlilo na Lochotíně, kde však již přestaly stačit prostory. (Hudební rozhledy, č.10, 2005)

Místní Kultura

Informatika PUBLIKACE

BOŽÍ DAR (120 obyv., okres Karlovy Vary): Společnost Služby Boží Dar vydala v r. 2005 knihu Znovuobjevené Krušnohoří autora Petra Mikšíčka. Obsahuje historické pohlednice a fotografie krajiny centrálního Krušnohoří doplněné o současné snímky. (Karlovarské noviny, 28.09.2005)

KARLOVY VARY (55 tis. obyv.), MARIÁNSKÉ LÁZNĚ (15 tis. obyv., okres Cheb), FRANTIŠKOVY LÁZNĚ (5 tis. obyv., okres Cheb): Na začátku října byla veřejnosti představena kniha Básníci a spisovatelé u pramenů. Autorka Eva Hanyková z Karlových Varů sbírala 30 let informace o básnících a spisovatelích, kteří působili v trojici nejznámějších západočeských lázní (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) nebo je navštívili. V publikaci je uvedeno více než 160 osobností české i světové literatury. (Chebský deník, 06.10.2005) ŘEVNICE (2,9 tis. obyv., okres Praha–západ): V Galerii No 1 v Řevnicích lze zakoupit novou publikaci autorů Otomara Dvořáka a Marie Holečkové nazvanou Dolní Berounka (putování mikroregionem, historií města a obcí od Radotína po Tetín), která doplňuje publikaci Řeka sedmi jmen (Od pramene Mže po ústí Berounky), vydanou v r. 2004. (Ruch, č.9, 2005) NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU (5 tis. obyv., okres Třebíč): Ještě před vánočními svátky vyjde kniha nazvaná Náměšť nad Oslavou, historie a současnost. Je rozdělena do 4 oddílů. Úvodní část přináší základní informace o městě – poloha, přírodní a zeměpisné podmínky, postupné osidlování oblasti. Následuje kompletní historie města od jeho počátků do r. 2004. Třetí část obsahuje 12 kapitol z dějin a současnosti města (kultura, spolky, památky, školství atd.). Poslední oddíl tvoří tabulkové přílohy. Celý text provází 200 historických a současných snímků města a ilustrace. (Náměšťské listy, č.10, 2005) ZDICE (3,8 tis. obyv., okres Beroun): V r. 2005 vydalo město knihu Zdice, rodáci a občané, ve které autor Pavel Dušánek představil 42 zajímavých osobností ve městě žijících nebo zde narozených. (Berounský deník, 29.09.2005) OPAVA (62 tis. obyv.): V říjnu byla vydána Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy, která zahrnuje oblast historie, česky, polsky a německy psané literatury, výtvarné umění, architekturu, hudbu, divadlo, lingvistiku, folklór, demografii, rozhlas a televizi. (Opavský a hlučínský deník, 12.10.2005)

12 / 2005

TACHOV (13 tis. obyv.): V Muzeu Českého lesa v Tachově se na začátku října konal křest druhého svazku unikátní řady Naše pohoří nazvaný Český les – příroda, historie, život. Obsahuje 800 stran, 1800 barevných a 300 dobových fotografií, kresby, tabulky, grafy, mapy, plánky. Na vzniku se podílela řada renomovaných odborníků všech vědních oborů. (Tachovský deník, 08.10.2005) CHÝNOV (2 tis. obyv., okres Tábor): Město Chýnov stojí za vydáním již třetí knihy fotografa Járy Novotného. Nese název Táborsko a obsahuje 150 barevných snímků z táborského regionu. Město Chýnov nemohlo náklady na její vydání financovat ze svého rozpočtu. Muselo předem zajistit odběratele. Knihu nechalo vydat v nákladu 2 tis. výtisků, hlavními odběrateli se stali oslovení sponzoři z významných regionálních firem. Tím město docílilo plného pokrytí nákladů, které dosáhly téměř půl milionu korun. O knihu projevily zájem také města a obce v regionu. (Táborské listy, 24.08.2005) TŘEBÍČ (40 tis. obyv.): Zájem o minulost Třebíčska zesílil v poslední době ze dvou důvodů. Prvním byly oslavy 900. výročí založení třebíčského kláštera v r. 2001, druhým pak oslavy zápisu třebíčských historických památek, baziliky sv. Prokopa, Židovského města a hřbitova, do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Když se třebíčským památkám dostalo obecného uznání, vystoupilo ze zapomnění zaniklé třebíčské opatství řádu sv. Benediktina a proniklo do povědomí obyvatel města, které za svůj vznik vděčí právě mnišské komunitě. V souvislosti se zájmem o dávno neexistující a zpola zapomenutý klášter Panny Marie vyvstala naléhavá otázka, co ve skutečnosti z jeho dějin a staletého působení řeholníků ve zdejším regionu zůstalo zachováno pro naši současnost a co je možné dovědět se o jeho historii. Odpověď na tuto otázku přináší publikace Dr. R. Fišera „Z historie benediktinského opatství“, kterou letos vydalo nakladatelství FIBOX. Srozumitelnou formou přibližuje dlouhou historii kláštera textem členěným do 13 kapitol. Doplňují ho poznámky, seznam pramenů, literatury, zkratek a fotografií a výběrový rejstřík. Publikace vyšla jako součást Edice Vysočiny nákladem 1 tis. výtisků za finanční podpory Fondu Vysočina. Tvoří určitou sérii s knihou „Třebíč. Město a čas“, vydanou vloni stejným vydavatelstvím, a s publikací „Třebíč. Osudy židovských domů“, kterou má letos vydat KVÍZ Třebíč. (Veřejná správa, č.13, 2005)

7

Jihočeský kraj má web v šesti jazycích

Na internetových stránkách WWW.KRAJ–JIHOCESKY.CZ jsou nově zveřejněny základní informace o regionu v šesti světových jazycích, a to angličtině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině a ruštině. Ve srovnání s českou verzí nabízejí tyto jazykové mutace údaje obecnějšího druhu a jejich aktualizace bude méně častá. Stránky jihočeského regionu nyní patří mezi weby krajských úřadů, které zprostředkovávají informace v nejvíce jazycích. Internetovou prezentaci Pardubického a Středočeského kraje mohou uživatelé číst v pěti jazykových verzích, Olomoucký, Královéhradecký kraj a Vysočina se představují ve čtyřech jazycích. [ika]

Kniha o Středočeském kraji

V rámci projektu „Zachování kulturní hodnoty a národního dědictví ČR v Evropské unii“ vyšla v říjnu nová kniha s názvem Středočeský kraj. Na 544 stranách doplněných 1721 fotografiemi se představují všechna města regionu, chráněná krajinná území a osobnosti kraje. V samostatné kapitole najdeme muzea, galerie a řemesla. Publikace má i anglickou a německou jazykovou mutaci. Doposud se v rámci projektu realizovaly knihy o kraji Karlovarském, Olomouckém, Královéhradeckém, Plzeňském, Ústeckém, Pardubickém a Vysočina. [ika] KRAJE JIHOČESKÝ KRAJ: Nová obrazová publikace o Jihočeském kraji je dílem fotografů J. a M. Erhartových. Vydali ji vlastním nákladem v počtu 2 tisíc kusů. Na obsahovém zpracování knihy nazvané Jihočeský kraj se podílel ředitel krajského úřadu J. Stráský, který je i autorem textové části. Impulzem k vydání tohoto titulu byla potřeba reprezentační knihy, zachycující celý kraj. Snímky ukazují nejcharakterističtější místa každého ze 17 správních obvodů na území kraje – rybníky, jezera, lesy, architekturu měst i malebnost venkovských stavení. Publikace obsahuje celkem 179 barevných fotografií, tabulky s údaji o počtu obcí a obyvatel. Je vybavena podrobnými trojjazyčnými popisy. (Táborské listy, 30.09.2005)

8

Svazek obcí V březnu 2001 vznikl v jihovýchodní části Pardubického kraje Mikroregion Litomyšlsko s rozlohou 410 km². Tvoří jej 42 obcí, mezi nimiž převažují ty s počtem obyvatel do 500, a celkem na jeho území žije kolem 30 tisíc obyvatel. Nachází se v hranicích okresu Litomyšl, jenž byl zrušen v roce 1960, a zasahuje i do dalších tří tehdejších sousedních okresů – Svitavy, Ústí nad Orlicí a Chrudim. Spolupráce na společné strategii rozvoje a služeb důležitých pro obyvatele regionu, která je ale nad možnosti jednotlivých obcí – tak by se dal stručně charakterizovat hlavní cíl zmíněného mikroregionu. Sdružené obce v loňském roce morálně podpořily žádost města Litomyšle na dotace poskytované EU. Jde o 28 milionů Kč, což představuje 75 % potřebných finančních prostředků na opravu zámeckého pivovaru, který je majetkem výše zmíněného města. Pomocí těchto financí má vzniknout ubytovací a kongresové zařízení, které by sem přivedlo další turisty. Rozvoj cykloturistiky je datován do let 1994 až 1995 a je spojen s projektem svazků obcí Kraj Smetany a Martinů, jehož sídlem je Polička (9,4 tis. obyv., okres Svitavy). Na Litomyšlsku je zatím vyznačeno přes 150 km tras pro cyklisty, nechybějí ani mapové informační tabule, odpočívadla, k dispozici je cykloturistická brožura atd. Další podrobnosti v češtině a angličtině najdou zájemci na WWW.LITOMYSLSKO.CZ. Z programu LEADER+ se mikroregionu podařilo v roce 2003 získat finance na přípravu projektu muzea dýmek v Proseči, vloni na studii proveditelnosti Zimního areálu v Poříčí u Litomyšle a na realizaci první části zmiňovaného muzea. Sídlem svazku obcí je Litomyšl (10,4 tis. obyv.), funkci předsedy Správní rady vykonává Ing. Josef Kladivo, starosta obce Dolní Újezd (1953 obyv., okres Svitavy). Jemu jsme položili následující dotaz: Co se zatím mikroregionu podařilo a jaké úkoly na něj čekají v nejbližších letech? Místní Kultura

Místa „Byli jsme dosud každý rok úspěšní při získávání dotací, z nichž se podařilo např. provést modernizaci sportovišť v některých obcích, první část muzea dýmek v Proseči, vydat brožuru o tomto území a zajímavostech pro turisty a další. Již v příštím roce nás čeká realizace projektu BRKO (Integrovaný systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), na nějž jsme získali dotaci 5,5 milionu Kč, projektu Sociální centrum Chotovice (dotace 10,5 milionu), a samozřejmě průběžná příprava dalších projektů na čerpání dotací nejen z fondů EU.“ Eva Veselá

Tři města na slavnosti

Koncem října se v jihočeské metropoli uskutečnila již po jedenácté Slavnost tří měst za účasti nejvyšších představitelů komunální politiky a dalších osobností. Tentokrát zavedli představitelé Českých Budějovic své kolegy z Lince a Pasova na zcela netradiční místo – do areálu národního podniku Budějovický Budvar, jehož zázemí si také hosté prohlédli. Každoroční setkávání osobností z oblasti komunální politiky, podnikatelské sféry, vědy, školství, sociálních organizací, církve i kultury je vždy vhodnou příležitostí pro vzájemný dialog, který často vede k rozšíření spolupráce. Stejně tomu bylo i letos. Navíc byla v rámci slavnostního večera podepsána smlouva o partnerství a spolupráci mezi zástupci českobudějovického Výstaviště a stejnou společností z Pasova. Dialog byl veden v přátelském duchu a bez politických aspektů. Přátelství mezi těmito hlavními středoevropskými městy má svou historii a je mu samozřejmě nakloněna také zeměpisná poloha, zkrátka mají k sobě blízko a chovají se jako dobří sousedé. Na tom se shodli také primátoři Lince a Pasova, jmenovitě Franz Dobusch a Albert Zankl. Hostitelem loňských setkání byl rakouský Linec, příští rok se pořadatelství ujme opět Pasov. [luk] 12 / 2005

Největší Sedlčaňák Výsledky ankety

U příležitosti Týdne knihoven 2005 vyhlásila Městská knihovna Sedlčany anketu Největší Sedlčaňák. Jejím cílem bylo najít nejoblíbenější osobnost, která pochází z tohoto regionu nebo k němu má úzký vztah. Hlasovalo se ve dvou kategoriích – osobnost narozená v 19. století a dříve a osobnost narozená ve 20. století. Z 279 platných hlasovacích lístků vzešlo následující pořadí. V kategorii první se nejvýše umístil hudební skladatel Josef Suk (1874 – 1935). Druhou příčku obsadil rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1553 – 1604). Osobností narozenou ve 20. století se stal ing. Jiří Burian, starosta Sedlčan od r. 1990, který získal nejvíce hlasů. Hned za ním se umístil František Veselý (Robin) 1930 – 2000, turista, skaut a ochotnický herec. V anketě se umístili lidé, u nichž převažuje učitelská profese. Jeden je primář nemocnice, další stavitel, veterinář, ale také knihovnice či sbormistryně pěveckého sboru. Nikoli nevýznamné umístění připadlo Sedlčaňákovi, který byl označen jako svérázný. Tisková zpráva/luk

Orlické baroko

Dne 14. prosince zahájí Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel Deštné v Orlických horách v polském příhraničním městě Nowa Ruda putovní výstavu „Orlické baroko v proměnách času“. Stane se tak v rámci projektu Česko-německý fond budoucnosti, který je zčásti financován z programu EU Culture 2000. „Po Novém roce bude tato expozice přemístěna do německého Hettingenu,“ informuje Bohumír Dragoun, ředitel deštenského muzea. Jednou z památek je barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově z let 1723 – 33, který byl po stránce architektonické představitelem radikálního baroka ve vesnickém prostředí a v době svého největšího rozkvětu se stal významným poutním místem a projevem duchovního života farnosti a okolí. Po požáru koncem roku 1945 již nebyl opraven a velmi rychle se měnil v architektonické torzo. V rozpisu nákladů je uvedeno: příprava 1 milion 105 tisíc korun, zastřešení 8 milionů 100 tisíc, interiér 7 milionů 435 tisíc korun, věže 4 miliony 900 tisíc. Josef Krám Pozn. red.: O neratovickém kostele viz též str. 17.

9

Město ze seznamu UNESCO Litomyšl se může pochlubit bohatou historií, jejímž dokladem je řada movitých i nemovitých památek –– graduál litomyšlský z roku 1563, renesanční zámek, piaristická kolej s klášterem a kostelem, renesanční, empírové a barokní měšťanské domy, díla J. Štursy a V. Makovského atd. Právě tato skutečnost vedla k vyhlášení městské památkové rezervace, za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městské památkové rezervace byla Litomyšl vyhlášena Historickým městem roku 2000, o rok dříve došlo k zapsání zámku na listinu UNESCO. deseti lety Music Club Kotelna, Při vyslovení jména města Litodnes ho na základě koncesionářmyšl se nám vybaví dějiště Filoské smlouvy provozuje soukromý sofské historie A. Jiráska, hudební subjekt. Následující příspěvkové dění spojené se jménem skladatele organizace zřizuje město: Městskou Bedřicha Smetany, ale i působení galerii, Městskou knihovnu, Smetaznámé Augustovy tiskárny, muzenův dům. Kino je jeho organizační um „Portmoneum“ přibližující dvě složkou. (Pozn.: o většině institucí významné postavy – Josefa Portjsme přinesli informace v minulých mana, tiskaře a knihovníka a malíře číslech Místní kultury.) Josefa Váchala. O jeho otevření se zasloužil Ladislav Horáček, majiPodpora spolkům tel pražského nakladatelství Paseka. A následují Litomyšl je proslulá spolkovou činností, v soudalší významné osobnosti našeho kulturního žičasné době tady působí přes 80 spolkových, kulvota – Magdaléna Dobromila Rettigová, Božena turních a sportovních organizací – např. Mužský Němcová, Jan Neruda, Teréza Nováková, Arne pěvecký sbor Litomyšl, Taneční orchestr COMNovák, rozporuplná osobnost Zdeňka NejedléBO 2, Sbor paní a dívek, Divadelní společnost ho atd. Jožina Janouška atd. Město každoročně spolČeská inspirace V červnu letošního roku oslavilo sdružení osmi z nejkrásnějších českých měst 10 let od svého vzniku, přičemž Litomyšl patří do pětice zakládajících členů. Hlavním mottem bylo a je naplnění hesla: „Za kulturou nejen do Prahy“. (Viz strana ??) Nejen město v roli zřizovatele Na území Litomyšle působí řada kulturních institucí – zámek je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích, Regionální muzeum Litomyšl zřizuje Pardubický kraj, Muzeum antického sochařství a architektury spadá pod Karlovu univerzitu Praha. Činné jsou zde také o.p.s. Smetanova Litomyšl, pořadatel stejnojmenného operního festivalu, Portmoneum – Muzeum Josefa Váchala. Město zřídilo před více než

10

kům přispívá a finančně podporuje pravidelně se opakující akce, které spolupořádá. Příkladem je Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, na nějž přispělo 1 milionem Kč, k dalším patří Mladá Smetanova Litomyšl, Majáles litomyšlských studentů atd. Cena města Udělovaná ocenění za letošní rok budou jubilejní – desátá v pořadí. Cena se propůjčuje v pěti kategoriích, mezi nimiž najdeme i tu za nejlepší kulturní či sportovní počin nebo za zvláštní přínos městu. Systém volby je tříkolový a laureáty se stali např. bývalý prezident Václav Havel (za myšlenku uspořádat setkání středoevropských prezidentů v Litomyšli a za trvalou snahu o zvýraznění významu malých měst v ČR), sochař Olbram Zoubek, nakladatel Ladislav Horáček, vloni získala ocenění Divadelní společnost Jožina Janouška. Místní Kultura

Místa Pro handicapované občany Litomyšl se vloni rozhodla zmapovat potřeby této skupiny obyvatel. Za spolupráce vozíčkářů si určení pracovníci „projeli“ celé město a zjistili nejbolavější místa. Díky tomu se letos zlepší přístup do kina a Smetanova domu. Místní média Od začátku roku 2000 je v provozu místní vysílání kabelové televize, jež je zavedena do všech domů, avšak sledovat ji zatím může zhruba jedna třetina občanů. O provoz tzv. místního infokanálu se stará firma, která má měsíčně vyrobit minimálně 60 minut reportáží a odvysílat až 20 stran videotextu. Za tuto službu, včetně zhotovení kazety do archivu, platí radnice cca 850 tisíc Kč ročně. Město vydává nákladem 4300 radniční zpravodaj Litomyšlská lilie a zdarma jej dostávají všechny domácnosti v Litomyšli a integrovaných obcích. Ostatní zájemci si jej musí koupit. Obsah vydání spadá do kompetence odboru kultury a cestovního ruchu MěÚ, zpracovává jej externí redaktor ve spolupráci s vedoucí odboru na zakázku. Na radnici se pravidelně jednou měsíčně koná tisková konference. Stále větší význam má webová prezentace. Eva Veselá

Vrbice potřetí

Tajemná zahrada v Jičíně

Obyčejná zahrada, něco ovocných stromů, dřevěná bouda, studna na zalévání. Kolik je takových zahrad, které lidé obdělávají nebo tam jen odpočívají…, a to je vše. Kouzlo téhle spočívá v tom, že leží uprostřed kouzelného pohádkového města Jičína a má majitelku, která objevuje její paměť. Zahrada patří výtvarnici Radce Mizerové, která již několikrát na ni pozvala Jičíňáky, aby jí s objevováním pomohli. Během festivalu Jičín město pohádky tady byl nával, protože děti se zde naučily z papíru japonským způsobem stříhat a hlavně skládat úžasné věci. K dobré náladě stačily papír, nůžky, trochu šikovnosti a nápadů a hlavně dobrá vůle. Ve spolupráci s přítelkyní Ridinou Ahmedovou a svým mužem Robertem Smolíkem přivedli do zahrady také Babu Yagu. A hledali, jak se tu se svým příběhem zabydlela. Nic moc k tomu nepotřebovali. Ve tmě jen na některých místech svítily malé plamínky a jednoduché rekvizity, často ty, které se na zahradě našly při úklidu, se rozezněly jako hudební nástroje. Muzika to byla zajímavá a nezvyklá. Při premiéře 17. listopadu padal sníh. Diváci i herci byli mokří a zmrzlí, ale atmosféra o to pohádkovější. V Jičíně se zkrátka daří neotřelé kultuře. [proChor]

Dne 22. listopadu byla zkolaudována rozhledna ve Vrbici u Kostelce nad Orlicí. Na výstavbu 29,5 metru vysoké dřevěné rozhledny s ocelovým točitým schodištěm a vyhlídkovými plošinami v 11 a 25 metrech v blízkosti vrcholu Kastel se spotřebovalo 50 kubických metrů opracovaného dřeva, natěženého z obecního lesa. Od začátku stavby do kolaudace uběhlo necelých 100 dnů, přesně 97. V případě optimálních klimatických podmínek bude největším nedočkavcům v průběhu zimního období umožněna vyhlídka i o víkendech. Informace včetně otvírací doby najdou zájemci na internetových stránkách WWW.VRBICE.INFO. Josef Krám 12 / 2005

MÍSTA HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): V Hradci Králové zrekonstruovali kino z roku 1930 a přestavěli ho na koncertní sál filharmonie. Radnice zaplatila 120 mil. Kč. Kapacita nového sálu pro operní produkce, balety, operety i muzikály je 600 sedadel. (Krkonošské noviny, 04.10.2005) KRABČICE (900 obyv., okres Litoměřice): V Krabčicích byla před prázdninami za podpory EU prostřednictvím programu Phare 2002 otevřena internetová kavárna v Domově odpočinku ve stáří. Pravidelně ji navštěvuje 4 – 5 obyvatel. Internet je pro seniory atraktivní cestou jak nacházet společná témata napříč generacemi. (Deník Litoměřicka, 15.09.2005)

11

Deset let České inspirace Svazek českých historických měst vznikl roku 1995. Tehdy se spojilo šest městských reprezentací s cílem společné propagace podporující rozvoj cestovního ruchu a kultury v jednotlivých regionech. Jejich mottem se stala výzva: „Za kulturou nejen do Prahy“. Nyní má toto jediné nadregionální sdružení cíleně zaměřené na prezentaci kulturních aktivit osm členů – Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb. Ke konci loňského roku odstoupil Český Krumlov a nově bylo do exkluzivní osmičky přijato posledně jmenované západočeské město. „Pod hlavičkou České inspirace se kulturní nabídce sdružených měst dostane větší propagace s menšími náklady,“ říká Ing. Daniela Manďáková, výkonná ředitelka svazku a vedoucí Informačního centra v Hradci Králové. A pokračuje: „Společně vydáváme kulturní kalendář, nejrůznější tematické brožury, mezi nimiž je letos novinkou ta s názvem ‚Na kongres i za poznáním do měst ČI‘. Spolupracujeme s řadou partnerů především z oblasti cestovního ruchu – CK Čedok, Agenturou Jitro, provozující čtyři infocentra v historickém jádru Prahy, i s CzechTourismem. Města se společně zúčastňují veletrhů, akcí na Pražském hradě nebo na ambasádách v zahraničí, což by se samotným povedlo jen stěží.“ Již tradicí se staly putovní výstavy, provázené přednáškami a workshopy a úspěch zaznamenal i projekt s názvem „Hudba České Inspirace 2004“ – turné Pražského studentského orchestru po sdružených městech. Letos se svazek měst stal spolupořadatelem 1. ročníku Evropského festivalu filmů o umění Arts&film 2005, který se konal po tři červnové dny v Telči. Podoba současné organizace se v průběhu její historie měnila. Vedle zájmového sdružení právnických osob začala v roce 1996 ještě působit incomingová cestovní kancelář Česká inspirace s.r.o., která ovšem zanikla, a ČI získala od roku 2002 současný právní statut svazku měst a obcí.

12

O jeho činnosti rozhoduje valná hromada složená ze zástupců měst, jejichž počet je odvislý od velikosti sídla, a také výkonný výbor, který je tvořen převážně pracovníky příslušných informačních center. Výše ročních členských příspěvků se odvíjí od počtu obyvatel jednotlivých měst. Organizace hospodaří s ročním rozpočtem 1mil. 39 tis. Kč, finance získává kromě ročních příspěvků i z grantů. Ministerstvo pro místní rozvoj podpořilo její vydavatelské aktivity v posledních třech letech celkovou částkou 1338 tis. Kč. Letošní rok svazek nejen oslavil kulaté jubileum, ale zároveň jej k 31. 12. 2004 opustil Český Krumlov. Starosta města JUDr. František Mikeš nám k tomu sdělil, že kvůli vysokému příspěvku chtělo město spolupracovat se sdružením pouze na jednotlivých projektech a vždy uhradit na něj připadající část. Ředitelka Manďáková k tomu dodává: „Krumlov chtěl zavést do stanov zvláštní institut čestného členství, ale sdružená města upřednostňují aktivně spolupracující subjekty, které přicházejí s novými nápady, baví je vymýšlet a dotahovat plány do zdárného konce. A to je také jeden z důvodů, proč uvolněné místo v České inspiraci zaujal Cheb. Navíc jeho zkušenost s přeshraniční spoluprací a využíváním fondů EU, především Interreg, je pro nás další výzvou.“ Pro následující období sdružení o rozšíření neuvažuje, chce si udržet jistou exkluzivitu a organizačně únosnou míru. Irena Koušková CESTOVNÍ RUCH

STARÉ MĚSTO (2,2 tis. obyv., okres Šumperk): Naučná, 8 km dlouhá, stezka spojuje 6 bunkrů těžkého opevnění na Šumpersku, pocházejícího z r. 1938. Je dílem členů sdružení Beton Bunkr Club Kronfelzov. Uvnitř bunkrů se nacházejí zbraně, ochranné masky, replika vzduchotechniky, ložnice mužstva atd. (Karvinský deník, 05.08.2005)

Místní Kultura

Místa Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji

Na předchozí dva články dnes navazuje závěrečný text, který představí poslední dva okresy, a to Klatovy a Domažlice. Krajské město Plzeň je čtvrtým největším u nás, na ploše 125 km² žije 167 tisíc obyvatel. V deseti městských obvodech působí sedm činných kronikářů. Kronika, která by obsáhla celé město, není vedena. Muzeum Chodska v Domažlicích Metodické vedení kronikářů, spadající do náplně práce historika, bylo na počátku 90. let minulého století v tomto muzeu ukončeno. Přestože zařízení tuto povinnost nadále nemá, existuje drobná a oboustranně výhodná spolupráce na základě osobních kontaktů. Muzeum dává k dispozici odbornou knihovnu i s metodickými příručkami pro vedení kronik a oplátkou získává některé zajímavé informace o dění v regionu. Vlastivědné muzeum dr. Hostaše v Klatovech Přestože došlo po roce 1989 v kronikářské činnosti k řadě změn, muzeum spolupráci s kronikáři nepřerušilo a nadále je s nimi v úzkém kontaktu. Nejdůležitější akcí je pro ně seminář, na nějž navazuje vydání muzejního zpravodaje. Kronikáři jsou informováni o důležitých národních aktivitách v oblasti výzkumu regionů či o významných projektech muzea s tím, že právě oni jsou při těchto činnostech oporou. Zatím poslední seminář proběhl v červnu minulého roku a zaměřil se na problematiku tradiční lidové kultury (klatovské muzeum je regionálním pracovištěm pro Plzeňský kraj). Součástí bylo i setkání s Nositelem tradice lidových řemesel v oboru kovářství Miroslavem Trefancem, spojené s promítnutím filmu o kráse i obtížnosti této zvolna zapomínané lidské činnosti. Muzeum se vždy snaží zařadit do programu téma, které by přispělo k dalšímu přiblížení metodiky. (Letos se však kvalitního lektora nepodařilo zajistit, a tak seminář neproběhl.) O zájmu tvůrců kronik o tato setkání vypovídá i jejich účast, která se pohybuje kolem 40 až 50 osob. Tradicí se stalo i oceňování práce dlouholetých kronikářů, kteří mohou předávat své zkušenosti a nechat nahlédnout do kronik těm právě začínajícím. 12 / 2005

„Kronikáře zapojujeme do výzkumných projektů muzea. Často se jedná o poskytnutí výchozích informací, ale mnohdy jde i o naplňování základního výzkumu. Připomenul bych např. projekt ‚Pasportizace drobných památek‘, realizovaný v letech 2001 – 2004. V současné době chceme zapojit ochotné kronikáře do plnění úkolů vyplývajících z Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu – a zde už jde o celokrajský projekt,“ říká ředitel muzea Mgr. Miloš Smolík. Nově nastupujícím kronikářům muzeum nabízí vstupní proškolení, dílčí instruktáže, informace o pracovněprávních vztazích, možnost projednání podmínek kronikářské činnosti za účasti samosprávy atd. V poslední době je velmi oceňovanou službou poskytování údajů o jednotlivých lokalitách z databáze regionálního tisku, využívána je i možnost bádání ve fondu muzejní knihovny a archivu. „Letitým a dlouhodobým úkolem je přesvědčování obcí o nutnosti uložení kronik do archivu. Velmi tomu napomohla ochota Státního okresního archivu v Klatovech pořizovat pro obce kopie odevzdaných kronik,“ dodává ředitel muzea. V okrese Klatovy se nachází necelá stovka samosprávných obcí. Kronik je vedeno kolem 80, včetně zápisů osad, tedy dílčích částí obcí. Eva Veselá

Setkání kronikářů v Semilech V pátek 18. listopadu se ve Státním okresním archivu v Semilech konalo setkání kronikářů obcí a měst. V rámci programu byla vyhodnocena koncepce péče o tradiční lidovou kulturu v Libereckém kraji a projekt „Tvář našich měst a obcí na počátku XXI. století“. Samozřejmě, že účastníci rokovali o aktuálních problémech kronikářské práce. [luk]

13

FÓRUM KULTURA 2005 Setkání pracovníků kulturních domů

Kulturní dům K-TRIO v Ostravě-Hrabůvce se stal koncem října 2005 místem setkání pracovníků kulturních domů, jež mělo přispět především k vytvoření platformy pro výměnu názorů a zkušeností. Převážná část zástupců kulturních domů (KD) či středisek pocházela z Moravskoslezského, Jihomoravského a Zlínského kraje, z Čech přijeli zástupci z kulturních zařízení v Teplicích a Bílině a z Městského úřadu v Mladé Boleslavi. Program jednodenního setkání se skládal ze dvou částí. V oficiální zazněly příspěvky o fungování KD majících různou podobu – příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti. Neformální část představovala tři workshopy určené pro různé profese pracovníků KD. Oficiální část V prvním příspěvku představila hostící KD K-TRIO ředitelka Darina Daňková. Jeho zřizovatelem je od roku 2003 město Ostrava-Jih. Zařízení tvoří kulturní dům, podle něhož je organizace nazvána, kino Luna a další KD ve Výškovicích. Objekt, v němž se setkání konalo, prošel vloni náročnou celkovou rekonstrukcí. Následovalo seznámení s KD Akord z Ostravy s.r.o., který je v provozu v této podobě od roku 1992. Jeho ředitelka a jednatelka Vlasta Housková přiblížila postupný vývoj instituce, kdy z původních tří vlastníků zůstal jeden – statutární město Ostrava. DK města Ostravy, akciovou společnost, prezentoval předseda představenstva a ředitel společnosti Jan Vogl. Jde o největší zařízení tohoto druhu u nás – roční návštěva se pohybuje kolem 200 tisíc osob. Zmínil také to, že objekt je zapsán na seznamu kulturních památek a co všechno s tím souvisí. Dále vystoupil ředitel a jednatel s.r.o. KD ve Vsetíně Milan Kostelník. Ve společnosti má 75 % město a 25 % vlastníci objektu – odbory. M. Kostelník, který je rovněž předsedou Sdružení uživatelů autorských práv – SUAP (31 členů nejvíce z Moravy, ale i severních Čech), přiblížil problémy spojené s ochrannými autorskými organizacemi, legislativou vztahující se k autorským právům atd. O kultuře v EU hovořil asistent poslankyně EP Věry Fla-

14

šarové Radim Hybnar. Zmínil se o podpoře národní kultury v EU, o vypisovaných dotačních programech, vyhlašování měst kultury atd. Vystoupil i předseda odborového svazu pracovníků kulturních zařízení Jaroslav Matoušek. Workshopy Probíhaly ve třech klubovnách a byly určeny pro vedoucí pracovníky, ekonomy a pro zaměstnance zajišťující vzdělávání a kurzy, program a propagaci. V prvé sekci se hovořilo o podobách kulturních zařízení, o jejich financování a o provozu. Jiný pohled přinesla zástupkyně Kultúrného zariadenia ve slovenské Žilině s krajskou působností, které se významně podílí na organizování místní kultury, spolupracuje se starosty atd. Diskutovalo se i o založení profesní organizace sdružující KD a jim podobné subjekty; základem by se mohla stát již fungující SUAP. Eva Veselá KULTURNÍ DOMY

KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ (16 tis. obyv., okres Chomutov): Opravy v kulturním domě v Klášterci nad Ohří stály zhruba 135 tis. Kč. Jednalo se o výměnu lan v jevištním zázemí. (Deník Chomutovska, 15.09.2005) OTVICE (460 obyv., okres Chomutov): Rekonstrukce Kulturního domu v Otvicích je zatím financována z místních zdrojů a přišla na 1,3 mil. Kč. Na příští rok obec zažádá o dotace. (Deník Chomutovska, 20.09.2005) PRAHA 1: Objekt Malostranská beseda, který má v budoucnu sloužit jako kulturní centrum Malé Strany, bude rekonstruován. Městská část Praha 1 chce tuto akci dokončit v polovině příštího roku. Náklady se odhadují na 50 – 60 mil. Kč. Praha 1 požádala o dotaci Ministerstvo kultury. (MF Dnes, 02.11.2005)

Místní Kultura

Místa Uherskohradišťské kino Hvězda v síti evropských kin Od 1. ledna příštího roku se kino Hvězda v Uherském Hradišti (27,6 tis. obyv.) zařadí do sítě evropských kin EUROPA CINEMAS. Stane se tak devátým městem u nás chlubícím se

Foto: E. Veselá

tímto oceněním. Ročně může zařízení získat od zřizovatele výše uvedené sítě částku až 450 tisíc Kč. Aby se mohlo honosit tímto označením, musí splnit celou řadu náročných kritérií, např. týkajících se filmové nabídky. Síť Europa Cinemas vznikla v roce 1992 a je financována z fondu MEDIA Programme of the European Union a Francouzského Centre National de la Cinématographie. Finančně podporuje kina, která se rozhodla do svého programu zařazovat určité množství evropských filmů a také organizační a propagační aktivity, představující evropský film mezi mladými. Do východní Evropy se činnost Europa Cinemas rozšiřuje zejména díky podpoře Eurimages a Ministerstva zahraničních věcí Francouzské republiky. V ČR je v této síti 16 kin z 9 měst, v 29 evropských zemích promítá pod touto značkou 479 kin z 264 měst. [ev]

Ostravské kino Luna jubilantem

Poslední kamenný biograf v Ostravě – kino Luna oslavilo 11. listopadu výročí 35 let své existence. Jako dárek připravilo pro návštěvníky nový špičkový zvuk dolby digital v plné verzi pro intenzivnější filmový zážitek. Narozeninový den přinesl odpolední filmový maraton i bohatý program pro děti i dospělé v okolí kina. Akci navštívilo několik tisíc nadšených diváků. Instituce je od roku 2003 součástí příspěvkové organizace Kulturní zařízení Ostrava-Jih. Nabízí největší filmové plátno v republice a 600 míst v sále. Kromě na promítání běžných filmů sem přicházejí fanoušci stříbrného plátna do Klubu filmového umění. V kině se rovněž odehrávají koncerty populární hudby. Darina Daňková, ředitelka Kulturního zařízení Ostrava-Jih 12 / 2005

KINA JEMNICE (4,4 tis. obyv., okres Třebíč): Na rozdíl od minulých let promítalo letní kino v Jemnici tentokrát pouze v červenci, kdy odehrálo 6 představení. Redukce počtu projekcí byla provedena vzhledem k opadajícímu zájmu diváků a také pro nevhodné chování části mladých návštěvníků. Na uvedených 6 promítáních bylo přítomno 223 lidí, průměrná návštěvnost činí 37 diváků na jedno představení. Celková tržba dosáhla částky 14 232 Kč, což představuje v průměru 64 Kč na jednu vstupenku. Provozovatel kina vysvětluje klesající zájem lidí několika faktory – počasí, cena vstupenky, konkurence v podobě domácího promítání aj. (Jemnické listy, č.10, 2005) TÁBOR (37 tis. obyv.): Letní sezona kin na Táborsku byla v tomto roce velmi špatná. Kino v Mladé Vožici zařadilo do programu především české filmy, u nichž se dal předpokládat velký zájem. Na jednu projekci však zavítalo průměrně 18 lidí. Zklamání z návštěvnosti bylo zaznamenáno i v biografu v Sezimově Ústí. Přes léto tam funguje letní kino, ovšem vzhledem k dešti se z 57 představení 10 nekonalo. Průměr na jednu produkci se pohyboval kolem 25 diváků. Také kino v Bechyni navštívilo v létě méně lidí než vloni. Provozovatelé kin si snížení zájmu veřejnosti vysvětlují tím, že řada filmových fanoušků si na nové tituly počká, aby je mohla zhlédnout doma na DVD a videokazetách, nebo dává přednost návštěvě premiéry v multikinech či si filmy stahuje z internetu. (Táborské listy, 02.09.2005) PŘÍBOR (9 tis. obyv., okres Nový Jičín): Objekt bývalého příborského kina Úsměv byl postaven roku 1907, v roce 1923 se zde začalo promítat. Letos bylo plánováno 114 představení, 52 se odehrálo, ale pro malou návštěvnost, 7 – 9 lidí, byl zbytek představení zrušen, a tím zaniklo i příborské kino. (Novojičínský deník, 30.09.2005)

15

Dvě výročí hvězdárny Hvězdárna v Sezimově Ústí (7,5 tis. okres Tábor) slaví v letošním roce hned dvě události – 40 let od zahájení provozu a 100 let od narození zdejšího astronomického nadšence Františka Pešty, jehož jméno má od roku 1996 v názvu (HFP). Budova je majetkem města a to ji od roku 1999 na 10 let pronajalo občanskému sdružení „Hvězdárna Františka Pešty“. Chod instituce zajišťují členové o.s., finance na provoz získávají z příspěvků návštěvníků a členů, ze sponzorských darů od firem či soukromých osob. Foto: E. Veselá

Z historie V roce 1950 zde vznikl astronomický kroužek. Během let jeho činnost opadla, oživení nastalo počátkem 60. let 20. století s příchodem F. Pešty. Rok 1963 proběhl ve znamení přípravných prací a zajišťování finančních prostředků pro stavbu, v červnu 1965 se uskutečnilo slavnostní otevření. Právě F. Pešta byl neúnavným organizátorem a propagátorem astronomie, pořádal přednášky za účasti našich předních odborníků, besedy u dalekohledu. Lidová hvězdárna fungovala do roku 1999 jako součást kulturního vzdělávacího zařízení při Kovosvitu MAS. V letech 2003 – 2004 proběhla rekonstrukce objektu, kterou převážně platilo město. Finančně a vlastní prací se podíleli členové HFP. Osvěta a popularizace Hlavní činnost hvězdárny představuje popularizace a osvětová činnost pro širokou veřejnost. Otevřeno je podle měsíců 2 až 3 dny v týdnu, je možné sledování dalekohledy také při různých příležitostech a koná se tu řada dalších akcí. Odborná činnost Je směrována na „Pozorování aktivity Slunce“ a „Pozorování těles sluneční soustavy“. HFP

16

úspěšně a dlouhodobě spolupracuje s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, s AsÚ AVČR v Ondřejově a se zahraničními subjekty na Slovensku, v Belgii a v Norsku v oblasti vizuálního sledování sluneční aktivity, jíž se účastní celkem 28 pozorovacích stanic. Hvězdárna dětem V roce 2000 vzniklo na HFP oddělení mládeže, které školám nabízí programy. Např. program ve škole s přednáškou a besedou trvající jednu vyučovací hodinu a další akce – soutěže, prohlídky hvězdárny, pozorování oblohy či pozemních objektů a večerní pozorování s krátkou besedou od 18 do 23 hodin. Nabídky využívají školy z blízkého i dalekého okolí, některé pořady jsou určeny i dětem z MŠ. Od roku 2000 existuje při hvězdárně i dětský astronomický kroužek. Hovoří čísla V loňském roce dosáhl počet návštěvníků sledujících oblohu čísla 1019, na ostatní akce pořádané HFP přišlo 1458 účastníků. S největším zájmem se setkalo pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk a zatmění Měsíce. Na závěr sezony proběhla Noc na hvězdárně – první velké pozorování v nově zrekonstruované hvězdárně. Eva Veselá

Pražské planetárium slavilo 45. výročí

V letošním roce oslavilo Planetárium v pražské Královské oboře 45 let své existence. Na listopadový víkend 19. a 20. 11. připravilo bohatý mimořádný program. Každý návštěvník obdržel jako mimořádný dárek pohlednici s unikátním příležitostným razítkem. [luk] Místní Kultura

Děti - Mládež

Má vlast v srdci Evropy – Poznej ji a chraň První ročník této vlastivědné celostátní soutěže uspořádala Památková komora ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže. Za cíl si dala v souvislosti se vstupem ČR do EU motivovat především mladou generaci k větší péči o naše kulturní dědictví i historické tradice, a posílit tak její národní hrdost při současném upevňování mezinárodního partnerství. Nad projektem převzali záštitu zesnulý ministr kultury Pavel Dostál, ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, MŠMT i velvyslanci Polska a Slovenska. Finančně jej podpořilo MK a Purkyňova nadace, mediálním partnerem se stal Český rozhlas. Soutěže, která probíhala od října 2004 do září 2005, se zúčastnilo dvacet kolektivů a jednadvacet jednotlivců z celé republiky, kteří posílali své práce do osmi tematických kategorií: monitoring památek, zejména zanedbaných a opomíjených; seznámení se s původem a historií určité památky nebo lokality; převzetí konkrétní péče o památku (patronátu); zpracování vlastivědné studie regionu; obnova a udržování historických tradic; spolupráce s regionálními muzei při záchraně malých movitých památek; podpora návštěvnosti pamětihodností; navázání zahraničních partnerství. Na slavnostním vyhlášení vítězů, které se konalo v říjnu v Hudebním salonku Černínského paláce, vyzvedli organizátoři kvalitu, až odbornost přihlášených prací, ze kterých dýchal skutečný zájem o věc. Z rukou ministra zahraničí pak přijali ocenění první tři z každé kategorie a rozdána byla i čestná uznání. Absolutním vítězem 1. ročníku soutěže se stalo Sdružení Neratov, vedené Josefem Suchárem, s prací Obnova neratovské-

ho kostela a poutí. Pojednává o činnosti mladého kněze, který po roce 1989 v malé pohraniční osadě v lůně Orlických hor kolem sebe soustředil kolektiv obdobně zapálených lidí a upozornil

Zleva Cyril Svoboda, Dita Ducháčková, Kateřina Lušková, Petra Němečková

na zříceninu kdysi proslulého poutního kostela. Obnovil nejen poutní tradici, ale zahájil i rekonstrukci zničené památky, a vrátil tak do Neratova život. Soutěž má do budoucnosti ambici překročit české hranice a stát se středoevropskou záležitostí. Ke spolupráci se hlásí Polsko, Slovensko, Rakousko a jedná se s Německem. Bližší informace o soutěži: WWW.CRDM.CZ/MAVLAST Irena Koušková

Opera nás baví Stejnojmennou knihu pro děti i rodiče vydalo v listopadu nakladatelství Práh pod záštitou ND Praha. Autorky, operní pěvkyně J. Marková a redaktorka A. Novotná, společně s ilustrátorem J. Votrubou, vytvořily dílo barevné, živé a čtivé i pro dětského zájemce. Vybraly do něj třicet operních titulů podle klíče – nejslavnější, nejhranější a pro malé čtenáře nejsrozumitelnější. Vyprávějí 12 / 2005

děj oper, stručně představují jednotlivé skladatele. Kromě toho slovně i kresbou vysvětlují různé odborné výrazy z oblasti scénických umění, např. inscipient, tenor apod. Součástí celobarevné publikace je tzv. Karta věrného diváka ND na slevy vstupenek a CD s ukázkami dramatických hudebních děl, které nahrála Dětská opera Praha. Knihu nakladatelství nabízí za 405 Kč. [ika]

17

Regionální dějiny ve výuce Na vlastivědné soutěži „Má vlast v srdci Evropy“ se úspěšně v několika kategoriích prezentovali také studenti VOŠ stavební arch. Jana Letzela v Náchodě pod vedením pedagožky Mgr. Věry Vlčkové, kterou jsme požádali o představení školních aktivit: Zabývat se regionálními dějinami, přesněji řečeno mikroregionální historií, nepatřilo v letech po 2. světové válce k prioritám historického bádání ani školní výuky dějepisu. Regionální dějiny byly spíše spojovány s dost pejorativním označením lokální patriotismus až šovinismus. Jako dědictví minulosti zde však zůstávaly místopisné práce, jejichž autory byli převážně učitelé, leckdy i kněží či nadšení amatéři. Potlačení regionálních dějin (namísto toho vyzdvihováno socialistické vlastenectví a internacionalismus) bohužel vedlo u mladé generace k neznalosti minulosti vlastního kraje. Na VOŠ stavební arch. Jana Letzela, která v Náchodě působí od roku 1994, a jejímž nosným oborem je specializace na obnovu památek, vyučuji dějiny hmotné kultury. Zařazuji regionální dějiny do výuky na trochu jiné bázi, protože studenti přicházejí z celé ČR, a nelze se tedy zaměřit jen na historii našeho regionu. Studenti vypracovávají v průběhu studia několik k tomuto tématu zaměřených seminárních prací. První většinou mapuje situační plán obce či jiného sídliště, později se shromažďují poznatky o některé (spíše méně známé) historické památce z místa bydliště nebo regionu. Velmi specifické byly aktivity studentů, tzv. bunkrologů, kteří nejen že podrobně znali jednotlivé části opevnění budovaných na Náchodsku před 2. světovou válkou, ale dokonce si v jednom z nich vybudovali vlastní muzeum, které ve své práci důkladně popsali a zdokumentovali. Předem stanovené požadavky na vypracování vedou studenty ke spolupráci s místními muzei, archivy a dalšími odbornými pracovišti. Součástí seminární práce je také dobře připravená obrazová dokumentace a bibliografie. Některá zajímavá díla zasílám k publikování v regionálních listech, např. Rodným krajem nebo do

18

časopisu Dědictví koruny české, který vydává Nezávislá památková unie. Do muzeí samozřejmě chodíme i v rámci souvislých podzimních a letních exkurzí, kdy zajíždíme do různých míst celé ČR a také do Polska. Vzájemná spolupráce vrcholí v období přípravy absolventské práce. Její součástí je totiž nejen stavební úprava či rekonstrukce objektu, ale i jeho stavebně historický průzkum. V jednom případě dokonce student zpracoval projekt zadaný ředitelem okresního muzea na přestavbu domu v Purkyňově ulici v Náchodě na depozitáře. Velmi kvalitní byla práce studentky, zabývající se rekonstrukcí budovy staré fořtovny v Dubně, která by měla sloužit jako vzdělávací středisko mikroregionu „Sdružení obcí 1866“, a kde se počítá s umístěním muzejní expozice. Nyní několik studentů pracuje na projektech, týkajících se zchátralých hospodářských objektů v Ratibořicích. Zaměří se nejen na současný stav, ale ve spolupráci se Společností pro záchranu Babiččina údolí připraví i podklady pro revitalizaci těchto památek tak, aby byly důstojnými místy spojenými s životem spisovatelky Boženy Němcové – např. rekonstrukce bývalého Panklova bytu. Na soutěži „Má vlast v srdci Evropy – Poznej ji a chraň“ se umístilo celkem 8 studentů. Redakčně kráceno a upraveno. Mgr. Věra Vlčková

Návraty domů

Soutěž o nejlepší studentskou práci na téma rodinné historie vyhlásila Společnost Czechoslovak Genealogical Society International ve spolupráci s Nadací OSF Praha. Je určena studentům středních škol v České republice. Téma Návraty domů vybízí najít v rodině člověka, jehož život byl zajímavý, a napsat o něm odborný esej. Uzávěrka soutěže je 1. března 2006. Práci zašlete ve třech vyhotoveních na adresu Open Society Fund, Seifertova 555/47, 130 00 Praha 3. Případné bližší informace získáte na e-mailové adrese: [email protected]. [luk] Místní Kultura

Handicap Dům dětí a mládeže Jednička Dvůr Králové nad Labem

a Redakce časopisu

Internet a můj handicap

Co znamená internet pro lidi se zdravotním postižením, jak ovlivňuje či může ovlivnit jejich život? Odpovědi na tyto otázky by měla přinést literární soutěž, kterou již podruhé vyhlásily Asociace informačních systémů pro osoby se specifickými potřebami (AISO), BMI sdružení a Křižovatka. Mediálním partnerem projektu je časopis Vozíčkář. Soutěžní prací v rozsahu maximálně 600 slov mají autoři vyjádřit, jak jim internet pomáhá vypořádat se se zdravotním postižením. Při hodnocení se bude přihlížet jak k literární úrovni textu, tak k obsahové zajímavosti. Vítěze čeká pozvání na konferenci INSPO 2006 – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, která se uskuteční 11. 3. 2006 v Kongresovém centru Praha. Soutěžní práci opatřenou poštovní i elektronickou adresou je třeba poslat v elektronické podobě nejpozději do 12. 2. 2006 na adresu [email protected]. Kontakt: Jaroslav Winter, BMI sdružení, [email protected], tel. 234 602 267. [ika]

Přístupné weby od roku 2008

vyhlašují XI. ročník literární soutěže mladých autorů

ZLATÁ TUŽKA Svá řádně popsaná literární dílka označte heslem „Zlatá tužka“ a zašlete na adresu: Vladimír Jiřička, DDM Jednička, Spojených národů 1620, 544 01 Dvůr Králové nad Labem nebo e-mailem: [email protected]

nejpozději do konce února 2006. Drobná rada od poroty: Obvykle „nezabodují“ práce, které jsou příliš dlouhé; sladkobolně milostné; s brutálním (nejsou-li zážitkem) nebo militaristickým obsahem; bez nápadu kopírující telenovely a fantasy-filmy. Témata a instrukce najdete na WWW.MISTNIKULTURA.CZ

12 / 2005

Novela Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, která do českého právního řádu zavádí povinnost přístupného webu pro instituce státní správy, prošla v říjnu Poslaneckou sněmovnou. Povinnost bezbariérového webu je zakotvena v bodě 38, kde se institucím veřejné správy přikazuje: zvolit při uveřejňování informací takovou formu, která je zpřístupní i osobám se zdravotním postižením. Všechny instituce veřejné správy mají tedy povinnost uvést své webové stránky do přístupného stavu do 1. 1. 2008. Více informací: HTTP://PRISTUPNOST.NAWEBU.CZ [ika]

Cena hejtmana

Hejtman Moravskoslezského kraje ocení autory literárních, publicistických, zpravodajských a dalších prací, které přispívají k popularizaci problémů občanů se zdravotním postižením a podporují myšlenku jejich společenské integrace. Letos ji obdrží kolektiv autorů za práci „S bílou holí“ – soubor humorných povídek o lidech nevidomých, kteří ale svět černě nevidí, sestavený zlínskou autorkou Jiřinou Medveďovou. Jednou z autorek je i nevidomá Eva Reinwaldová z Ostravy, redaktorka slepeckého časopisu Ema. Některé příběhy namluvili herci Divadla Na Vinohradech a vyšly na CD. Cenu hejtman kraje předá na začátku prosince t.r. při příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených. [luk]

19

Kouzlo bílé výšivky Ministr kultury uděluje vynikajícím lidovým výrobcům od roku 2001 titul „Nositel tradic lidových řemesel“. Jde o významnou podporu části národního kulturního dědictví nejvíce ohroženou zánikem. Zatím bylo oceněno 22 tvůrců. V druhém ročníku získala toto prestižní ohodnocení za bílou výšivku Jana Juřicová z Vigantic u Rožnova pod Radhoštěm. Nejstarší dochované lidové výšivky u nás pocházejí ze 17. století. Jejich význam během času rostl, avšak s nástupem tovární výroby v druhé polovině 19. století zájem poklesl. Až do 18. století se vyšívalo na hrubém lněném nebo konopném plátně, případně také na suknu. Použitý materiál určoval druh výšivky. S příchodem jemného kupovaného plátna či tylu nebo kvalitnějšího vyšívacího materiálu se rozvinula řada dalších vyšívacích technik. Například bílá výšivka, která se kolem poloviny 19. století těšila velké oblibě. Na východní Moravě vzory vycházely z renesanční ornamentiky, později se projevily vlivy empíru či biedermeieru. Od babičky k vnučce První generaci tvůrkyň bílé výšivky zastupovala Františka Holišová ze Zubří (5,4 tis. obyv., okres Vsetín), která se vyšíváním živila od čtrnácti let. Vytvářela zejména bytový textil a doplňky, pro organizaci Lipta vyšívala součásti oděvů. Poté přešla do Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), začala pracovat na mlynářském plátnu a realizovala zejména návrhy textilní výtvarnice Evy Vítové. V roce 1968 získala titul „Mistryně lidové umělecké tvorby“ pro obor bílá výšivka. Druhou generaci představuje dcera paní Holišové Milada Bělunková ze Zubří. Vyšívat se naučila od své matky a soustředila se zejména na oděvní součásti. Po odchodu do důchodu vytváří zejména pokrývky a kapesníčky. Její dcera Jana Juřicová pracovala jako kreslička a s vyšíváním začala v roce 1973, na první mateřské dovolené. Učila se u své babičky a ve volném čase pokračovala v rodinné tradici. Aby práce nezůstala nedokončena… Když Františka Holišová v roce 1979 zemřela, zůstala po ní nedokončená práce. Šlo o závěsné třímetrové panó, které navrhla Eva Vítová. Po dohodě s ÚLUV je Jana Juřicová úspěšně dokončila, a to ve vynikající kvalitě. Proto jí byla

20

nabídnuta spolupráce, která trvala do roku 1981. Během ní vytvořila práce zejména pro obřadní síně a další veřejné prostory. „Jako materiál používám převážně mlynářské hedvábí, které bylo vybráno jako náhražka v té době nedostupného batistu. Ukázalo se však, že jde o velice šťastný krok, protože podklad má různý rastr a rozměry dávají možnost vytvářet i velké solitery,“ říká Jana Juřicová a dodává: „Za přínos považuji seznámení s kurátorkou sbírky textilu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Marií Salichovou. Díky ní jsem se seznámila se starším typem rožnovského vyšívání. Zaujal mě a stále z něho čerpám.“ Nejen koníček Od roku 1993 pracuje Jana Juřicová na živnostenský list. Neříká však, že se živí vyšíváním, užívá označení „jdu šít krajku“. Její tvorba je časově velmi náročná: na kapesníček je potřeba 20 až 30 hodin, dečky se zuberskou výšivkou si vyžádají 150 až 200 hodin. „Práci se věnuji 8 až 10 hodin denně, vzory vznikají z části podle mých návrhů vycházejících z bohatého rodinného archivu, inspiruji se v muzeu uloženými krojovými součástmi. Nadále spolupracuji s výtvarnicí Evou Vítovou, a to zejména na velkých výšivkách o délce až 2,5 m, určených pro reprezentační prostory,“ doplňuje Jana Juřicová. Místní Kultura

Kulturní dědictví S její prací se můžeme setkat u nás i v zahraničí. Zakoupit si můžete zcela drobné kapesníčky či zarámované rožnovské ky-

Jana Juřicová

tičky, inspirované šátky rožnovského kroje, ale i pokrývky různých rozměrů. Na objednávku vytvořila i složitou výšivku pro manželku guvernéra belgické banky. Bílá výšivka ozvláštní každý interiér a přinese do něj originální ztvárnění krásy. Eva Veselá

Hledá se sousoší

Vrbenská radnice se snaží najít ztracený pomník z náměstí sv. Michala. Sousoší nazvané „Matka a dítě“ vytvořil vrbenský rodák, kameník, řezbář a akademický sochař Max Ludwig a stávalo na kamenném podstavci ještě v 60. letech dvacátého století. Podle výpovědí vrbenských pamětníků byla socha v poválečném období odvezena na skládku. Sochař Ludwig, který se dožil pouhých 47 let, byl tvůrcem soch, křížů i náhrobků, vytvořil též plastický městský znak na čelní stěně bruntálské nemocnice. „Návrat sousoší na náměstí by mohlo být jedním z obnovených pout k historii Vrbna, v níž mělo umění Maxe Ludwiga své místo. Pátrání zatím skončilo ve slepé uličce, přesto, třeba někdo o sousoší má více informací. Budeme rádi, pokud nám je na radnici sdělí,“ řekla Helena Kudelová. Zdroj: Bruntálský a krnovský deník [luk] 12 / 2005

Ukradené knihy vráceny

Opatství sv. Tomáše na Starém Brně získalo po několika letech soudních sporů zpět 28 vzácných historických knih, které byly zcizeny z klášterní knihovny před návratem řeholníků do opatství. Nyní se vrátí do světově proslulé knihovny uvnitř kláštera, k čemuž pomohli také zástupci Ministerstva kultury. „Je to ojedinělé a příjemné vítězství, dostat zpátky ze zahraničí naše knihy, které po staletí byly uloženy v naší knihovně,“ řekl opat Řádu sv. Augustina na Starém Brně Lukáš Evžen Martinec. Město Brno vítá každou iniciativu, která zlepší umělecké hodnoty města. „Jsem přesvědčen o tom, že opatství na Starém Brně mělo a má obrovský význam pro dějiny tohoto města,“ uvedl primátor Richard Svoboda. Tisková zpráva/luk

Originál notového zápisu

V Deštném v Orlických horách mají originál protinacistické písně Jaroslava Ježka s názvem Balada o ježkovi. Potvrdil to Václav Šplíchal, bývalý ředitel tamního Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném, s tím, že notový zápis byl objeven 1998 v hotelu Orlice v Deštném v Orlických horách na stránce vytržené z návštěvní knihy hostů. „Balada o ježkovi“ z března 1933, tedy dva měsíce po vítězství Adolfa Hitlera v Německu, je napsána na text Karla Hrnčíře a začíná – v narážce na Foto: J. Krám tehdejší politickou situaci – slovy „Na hradě Rábí běhali švábi“. Jaroslav Ježek byl v tomto hotelu na týdenním ozdravném pobytu u MUDr. Josefa Káše, zakladatele Kocourkovských učitelů, proto je také na začátku uvedeno připsání Kocourkovským učitelům. Josef Krám

21

Péče o lidovou kulturu

Na Ministerstvu kultury proběhlo v listopadu 2005 další setkání zástupců regionálních pracovišť, zajišťujících realizaci vládního usnesení č. 571 z června 2003 nazvaného Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice co pod toto označení zahrnout, kde ho předCentrálním pracovištěm je Národní ústav lidové stavovat atd. Vyslovil se pro zpracování stukultury ve Strážnici (NÚLK), odborná regionální pracoviště vznikla ve všech krajích kromě die v každém okruhu, jejímž posláním by bylo Prahy, která dosud pověřenou instituci neurčila. zhodnotit současný stav, zjistit výsledky a určit Stala se jimi krajská muzea. Výjimku představudalší směřování. Koncepci identifikace a dokuje Pardubický kraj, kde tuto funkci plní Soubor mentace jevů tradiční lidové kultury představil lidových staveb v Hlinsku, spadající pod územMgr. Jan Blahušek, vedoucí útvaru nehmotného ní odborné pracoviště Národního památkového kulturního dědictví NÚLK. Koncepce ukládá ústavu v Pardubicích. V Moravskoslezském jako východisko úlohu identifikace jevů tradičkraji byla funkce regionálního pracoviště rozdění lidové kultury, na jejímž základě bude možné lena mezi dvě krajská muzea – Muzeum Těšínrealizovat další úkoly. Cílem vznikající databáska a Muzeum Novojičínska. ze je vytvářet výběr umožňující zhodnotit stav Na Ministerstvu kultury (MK) se touto problea proměny lidové tradice. Byly stanoveny termatikou zabývá odbor regionální a národnostní míny, v nichž NÚLK vypracuje hesláře a dotazkultury. Jeho ředitelka PhDr. Zuzana Malcová níky pro jednotlivé oblasti lidové kultury. Další hovořila o účasti krajů na naplňování Koncepce. podrobnosti na webových stránkách MK (WWW. MK pro příští rok, stejně jako v předcházejících MKCR.CZ) a NÚLK: (WWW.NULK.CZ) 4 letech, vyhlásilo konkurz na podporu tradiční Eva Veselá lidové kultury, a to ve dvou samostatných kaPamátková péče tegoriích: 1. obecné výběrové řízení pro různé v občanské společnosti subjekty, jejichž projekty se zaměří na ochranu O.s. Polypeje, společnost pro obnovu a vyv různých oborech tradiční lidové kultury, 2. výužití historických památek pořádá ve dnech běrové řízení pro regionální odborná pracoviště 19. – 20. ledna 2006 na zámku v Rosicích u Brpro péči o tradiční lidovou kulturu, pověřená na mezinárodní konferenci, která je součástí prokrajskými úřady na základě usnesení vlády č. jektu „Poznejme a zachraňme evropské hrady“. 571/2003. Pro oblast identifikace a dokumentaKoná se pod patronací programu EU Culture ce jevů tradiční lidové kultury v ČR vyhlásilo 2000. Mezi hlavními tématy se objeví role státu MK pro příští rok dvě témata: 1. Folklor (slovesa občanských iniciativ v památkové péči obecný, hudební, taneční, dramatický, dětský folklor, ně i poznatky z konkrétních příkladů záchrany projevy folklorismu), 2. Zaměstnání a formy hradních zřícenin. Přihlášku lze stáhnout na: obživy (tradiční zemědělství, lidová výroba). WWW.BRANAPAMATEK.CZ/KONFERENCE/INDEX.HTML [ika] Další témata budou vyhlašována postupně do roku 2010, tedy do doby, kdy má být Koncepce MUZEA vyhodnocena a na základě dosažených výsledROKYCANY (15 tis. obyv.): Muzeum dr. Bohuslava ků provedena její aktualizace. Zazněly také inHoráka v Rokycanech požádalo v červnu příslušné formace o průběhu přijímání projektů přihlášeobecní úřady o pomoc při mapování dochovaných ných do veřejné soutěže Věda a výzkum na rok interiérů v chalupách v regionu. Dochované interiéry, 2006. které mohou díky svým majitelům a jejich odlišných O strategii prezentace tradiční lidové kultupředstavách o bydlení brzy zmizet, hodně vypovídají ry hovořil Mgr. Martin Šimša, vedoucí útvaru o životě v průmyslových i zemědělských oblastech. hmotného kulturního dědictví NÚLK. Přiblížil, (Rokycanský deník, 20.09.2005)

22

Místní Kultura

Kulturní dědictví

Poezie třebíčských betlémů Před sto a více lety bylo období Vánoc v Třebíči nerozlučně spjato s domácím malovaným papírovým betlémem. Nacházel se téměř v každé domácnosti, zhotovovali jej drobní řemeslníci – z počátku šlo zejména o příslušníky cechu soukenického, k nim se postupně přidávali další. Co do rozměrů se vyskytovaly ve dvou základních typech: stavěcí – velké, často až sedmimetrové, stavěné v adventní době a doplňované během Vánoc, a skříňkové – nejčastěji uzavřené v zasklené skříňce, s miniaturními figurkami, tvořící stálou ozdobu domácnosti. Muzeum Vysočiny Třebíč se může pochlubit sbírkou betlémů čítající přes 70 celků. O přiblížení této problematiky jsem požádala historičku PhDr. Boženu Kabelíkovou. Jaký postup používali zdejší tvůrci? Zvolili techniku malování na tuhý papír práškovými barvami, jejichž míchání byl obřad i tajemství. Střed základního schématu stavění betlémů tvořila jeskyňka se Svatou rodinou, dolní část vyplňovali tzv. daráci a vše zakončovala malovaná ohrada. Horní část tvořily skály a pastviny se stády krav a ovcí a také tzv. hrady. Můžete nám představit některé betlémáře? Nejznámějšími betlémáři jsou František Hartmann (1791 – 1855), který je autorem nejstaršího předmětu ve sbírce, pocházejícího z prvního desetiletí 19. století, a Antonín Čeloud (1839 – 1918), jehož tvorba znamená vrchol zdejšího betlémářství sklonku předminulého století. Původně se vyučil soukeníkem, poté se přeškolil na písmomalíře, pozlacovače a lakýrníka. S jeho díly se můžeme setkat nejen v muzejní expozici, ale také v třebíčském děkanském kostele sv. Martina. Kolem jednoho tisíce figurek zpracovaných do nejmenších 12 / 2005

detailů vytvořil obchodník Jindřich Mládek (1889 – 1950). Nejdelší betlém pochází od malíře pokojů Adolfa Jelínka (1897 – 1982), jeho rozměry záležely na prostoru, v němž byl instalován. Z řady typické pro naši oblast vybočuje pohyblivý betlém Josefa Činčery (1865 – 1942) s dřevěnými vyřezávanými figurkami. Staré figurální vzory a klasické zdejší předlohy využil při tvorbě skříňkového betlému současný autor a externí spolupracovník muzea Antonín Žamberský (nar. 1952). Zejména v období Vánoc roste zájem veřejnosti zhlédnout tyto doklady řemeslného umu. Od kdy a kde se betlémy v Třebíči vystavují? Byly k vidění i v zahraničí? První známá výstava proběhla během druhé světové války v budově Městské spořitelny, od 60. let 20. století mohou zájemci navštívit jejich expozici v sídle muzea, v bývalém valdštejnském zámku. Tradičně největší je zájem o Vánocích, tehdy také připravujeme programy pro školy. V roce 1967 překročil betlém Adolfa Jelínka velkou louži a v obchodním domě v kanadském Torontu lákal návštěvníky do československého pavilonu na Světové výstavě v Montrealu, pořádané o rok později. Od 90. let 20. století vystavujeme pravidelně během adventního období v Rakousku, většinou skříňkové betlémy, v minulém roce se prezentovala putovní výstava

23

ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě. Letos se již potřetí účastní náš betlém soutěžní výstavy „Sto nejkrásnějších betlémů světa“ v Římě. Tentokráte vstoupilo do klání dílo Antonína Žamberského. Současně se tady představí i hmatový keramický betlém, vyrobený v Mezinárodním výukovém centru Axmanovy techniky modelování pro zdravotně postižené v Tasově na Třebíčsku. Do řady rodin se opět vrátil zvyk „stavět“ o vánočních svátcích betlém. Rozhodují se pro koupi již hotového artefaktu, anebo se aspoň částečně na jeho tvorbě podílejí. Vychází muzeum tomuto zájmu vstříc? Naše muzeum vydalo v letošním roce dvouletý pětijazyčný závěsný kalendář se scénami z betlému Antonína Žamberského. Součást tvoří i předtištěné figurky, určené k vystříhání a sestavení betlému vlastního. Kalendář si můžete zakoupit v Muzeu Vysočiny Třebíč, v Muzeu Vysočiny Jihlava a v Oblastní galerii Vysočiny Jihlava. Distribuční síť budeme podle zájmu dále rozšiřovat. Seznam prodejců bude zveřejněn na WWW.ZAMEK–TREBIC.CZ. Doporučená cena činí 185 Kč. Na adrese Muzeum Vysočiny Třebíč, Zámek 1, 674 01 Třebíč, tel. 568 840 518 je možné objednat si kalendář na dobírku. Za zodpovězení dotazů děkuje Eva Veselá MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ OSTRAVA (323 tis. obyv.): V Ostravském muzeu byl po půl roce opraven 150 let starý orchestrion, který je schopný zahrát 8 skladeb. Takové orchestriony jsou v republice pouze 3. (Bruntálský a krnovský deník, 23.09.2005) UHŘÍNOV (260 obyv., okres Žďár nad Sázavou): V Uhřínově ve Středisku experimentální archeologie Villa Nova byl nalezen při opravě schodiště portál asi z 15. století. Artefakt může pocházet z blízkých hradů Liberka nebo Potštejna, anebo z místního kostela. (Pardubické noviny, 06.10.2005) VEJPRTY (3, tis.obyv., okres Chomutov): Oltář sv. Martina ve Vejprtech se dočkal opravy. Restaurátorské práce přijdou na necelých 700 tis. Kč. Akci financuje Ústecký kraj, protože Vejprty uspěly v Programu na záchranu a obnovu kulturních památek. (Deník Chomutovska, 17.10.2005) PRAHA: Po téměř 360 letech se v roce 2006 vrátí do Česka na výstavu osmý div středověkého světa, Ďáblova bible. Největší rukopis světa odvezli po třicetileté válce z Prahy Švédové. Kniha vážící 75 kg bude vystavena v Klementinu a zároveň zpřístupněná na internetu. (Hospodářské noviny, 06.10.2005) DOBROMĚŘICE (1,3 tis. obyv., okres Louny): Do zvonice se vrátil vzácný gotický zvon z roku 1481. Akce (restaurování i vyzdvižení zvonu) vyšla na 150 tis. Kč. (Deník Lučan, 14.09.2005)

24

Varhany mají nadační fond

V únoru letošního roku vznikl v Prostějově Nadační fond kulturního dědictví českých a moravských varhan, jehož cílem je podpora oprav, restaurování a staveb těchto vznešených nástrojů. V současné době stojí před nelehkým úkolem zajištění financí na zhotovení nových varhan určených pro koncertní sál zrekonstruované budovy Filharmonie Hradec Králové. Druhé největší organum v ČR bude mít tři manuály, 61 rejstříků a 3777 píšťal. Celkové náklady na jeho pořízení se pohybují kolem 19 mil. Kč a instalace se plánuje na konec r. 2006. Přítomnost nástroje by měla pozvednout význam zmodernizované budovy. Ta byla po přestavbě za 116,5 mil. Kč, kterou financovalo město, v říjnu opět otevřena veřejnosti. Management filharmonie zde chce vybudovat kulturně-společenské centrum východočeského regionu. Této myšlence je podřízena i nová dramaturgie koncertní sezony, která nabídne muzikál, balet, novodobé světové trendy a koncerty ve stylu „Mezi proudy“. Kontakty na oba subjekty: WWW.FHK.CZ, WWW.NFVARHANY.CZ [ika]

Obec nemá na opravu varhan

Obec Lukavice u Rychnova nad Kněžnou nemá peníze na půlmilionovou rekonstrukci varhan v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Potvrdil to starosta Jiří Hanuš s tím, že obec nechala posoudit stav varhan z roku 1801 a nabídka na opravu nástroje, který je zasažen červotočem, přesahuje 500 tisíc korun. „Potřebovali bychom sponzora,“ dodal. Josef Krám Místní Kultura

Kulturní dědictví

Co nového v Třebechovicích V čase předvánočním, kdy má muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem zřejmě nejvíc napilno, nebyl možná nejlepší čas na položení otázek, ale ředitelka PhDr. Zita Zemanová nám je ochotně zodpověděla, za což děkujeme. Jak je to s realizací přestavby na multifunkční centrum českého betlémářství? (Při těchto plánech získalo město příslib financí od ministra spravedlnosti Němce, tehdy ministra MMR.) Bohužel, naše žádost z roku 2004 nebyla podpořena finanční dotací ze strukturálních fondů EU v rámci SROP určené pro nadregionální projekty týkající se infrastruktury v cestovním ruchu. Už vloni se nejednalo o multifunkční centrum, ale o Dům betlémů v Třebechovicích p. O. Letos jsme ve stejném opatření v rámci II. výzvy podali podobnou žádost nazvanou Třebechovický Proboštův betlém a rozvoj českého betlémářství. Součástí plánu byla i generální oprava mechanizmu NKP Třebechovického Proboštova betlému a spolupráce významných betlémářských oblastí v České republice. Nyní již vím, že náš projekt nebyl Národní výběrovou komisí SROP opět vybrán, a proto se dostavba muzea odkládá na neurčito. Uspělo 5 projektů z podaných 37. Jsme zklamaní a novou vánoční sezonu připravujeme ve staré a nevyhovující budově. Od našeho dopisovatele jsme se dozvěděli o tom, že město Třebechovice pod Orebem navázalo partnerský vztah s palestinským Betlémem. Jak je realizace této myšlenky, údajně podpořené ministrem zahraničí C. Svobodou, daleko? Spolupráce měst byla navázána, ministr zahraničí Cyril Svoboda navštívil Třebechovice p. O. 17. října t.r. a starosta města Ing. Jiří Němec bude podepisovat deklaraci o vzájemné spolupráci ve městě Betlémě v příštím týdnu. (Pozn. redakce: v týdnu od 21. 11. 2005) Mohla byste přiblížit čtenářům akci s názvem: 12 / 2005

Řetězové provádění výstavou aneb Děti dětem? Nápad je převzatý od Vlaďky Fridrichové ze zámku v Janovicích. Tzv. „řetězové provádění“ je zajímavý systém, kdy mohou výstavou provádět vybraní jedinci bez profesionální průpravy (nejlépe děti), ale pod vedením odborníků, kteří jim pomohou orientovat se v přednášené látce. Není přitom žádoucí, aby děti napodobovaly odborný výklad bez porozumění věci, ale naopak mají možnost přiblížit návštěvníkům expozice vlastními slovy. Bezprostřední zážitek z výkonu malých průvodců způsobuje, že přichází mnohem více školních dětí – spolužáků, ale také dospělých, kteří se netají překvapením a uznáním výkonů dětí. Děti toho nemusí zvládnout mnoho (úkoly se dělí – u nás bylo 7 průvodců – dětí ze 7. tříd ZŠ Na Stavě), zato dobře si osvojí malou část například historické výstavy a vyzkouší si částečně zaměstnání muzejníka. Společně s dětmi jsme pracovali už na přípravách a školáci vedli rozhovory s pamětníky, prarodiči a příbuznými a výstavu obohatili předměty, které získali za jejich pomoci. Počítáme, že se děti v budoucnu budou podílet i na vzniku brožurky věnované historii města ve 20. století. Chystáte nějaké významné, zahraniční či ojedinělé akce? Zájem zahraničních návštěvníků o naše muzeum naštěstí stále trvá. Nyní připravujeme IV. ročník bienále „Betlémského řezání“ – setkání řezbářů a betlémářů. Zahraniční zájem vítáme, předpokládáme prozatím účast přátel z Polska. (Pozn. redakce: setkání amatérských a profesionálních řezbářů proběhlo ve dnech 24. – 27. 11.) Ludmila Kučerová

25

Hledá se motor k Proboštovu betlému Třebechovické muzeum betlémů shání náhradní motor, kterým by mohl být poháněn mechanizmus národní kulturní památky Třebechovický Proboštův betlém. Technické údaje hledaného motoru jsou: 220V/50Hz; 0,75A; 0,05kW Nutnou podmínkou jsou otáčky motoru – okolo 1360 otáček/min. Pokud můžete pomoci a motor darovat nebo odprodat, zašlete Třebechovickému muzeu zprávu na: na e-mail: [email protected] nebo na adresu Třebechovické muzeum betlémů, Masarykovo nám. 24, 503 46 Třebechovice p. Orebem.

Muzeum a změna

Asociace muzeí a galerií ČR, Český výbor ICOM a Mezinárodní výbor pro muzejní management INTERCOM, Národní muzeum a Ministerstvo kultury pořádalo mezinárodní muzeologickou konferenci: Muzeum a změna II./The Museum and Change II. Proběhla v úterý 8. listopadu 2005 v Pantheonu Národního muzea. Více informací přineseme v prvním čísle příštího roku. [luk]

26

Budování skanzenů mezinárodně

Starosta Třebechovic pod Orebem Jiří Němec podepsal koncem září v Třebechovicích pod Orebem partnerskou smlouvu o vzájemné spolupráci na projektu skanzenu u příhraničního lázeňského města Kudowa-Zdrój. V obou místech se budují muzea lidové architektury – na polské straně nedaleko města Kudowa-Zdrój a na české v Krňovicích, místní části Třebechovic pod Orebem – u nás jako Skanzen orlické a podorlické lidové kultury. Nápad přišel z polské strany, a aby na projekt získali Poláci peníze z Evropské unie, potřebovali mít partnera na české straně. Role zprostředkovatele se ujal Euroregion Glacensis. Josef Krám MUZEA ŠEVĚTÍN (1,3 tis. obyv., okres České Budějovice): Na území obce Ševětín vznikne Jihočeský skanzen. Bude to první muzeum lidové architektury v jižních Čechách. (Veřejná správa, č.36, 2005) VYSOKÉ MÝTO (12 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Regionální muzeum získalo cenný exponát – osobní automobil značky Aero 50 Dynamic, který se zachoval pouze ve 2 exemplářích. Ty byly karosovány právě vysokomýtskou karosárnou Sodomka. Po zjištění faktu, že jedno z těchto 2 dochovaných vozidel je na území Evropy, a to u sběratele v Českém Dubu v severních Čechách, začalo muzeum spolu s městem jednat o jeho zakoupení. Automobilová rarita stála milion korun, z čehož polovinu přidělilo Ministerstvo kultury z Programu Integrovaného systému ochrany movitého dědictví. Další výraznou částku poskytl Pardubický kraj, pomohlo také město a Česká spořitelna. Vozidlo čeká důkladná a poměrně nákladná renovace, kterou bude hradit muzeum ze svého rozpočtu a z dalšího příspěvku Ministerstva kultury, o nějž chce požádat. Podle odhadů oprava potrvá přibližně jeden rok. Druhý exemplář tohoto automobilu byl před časem nalezen v americké Arizoně a je údajně vystaven v Kalifornii. Tento typ automobilu byl vyroben na přelomu 30. a 40. let minulého století v počtu asi 7 kusů. Po ukončení renovace s ním muzeum počítá jako se základem expozice automobilů. (Orlické noviny, 16.08.2005) DAČICE (8 tis. obyv., okres J. Hradec): Letecké muzeum zahájilo svou druhou sezonu. Jeho cílem je uctít památku místních občanů, kteří měli velice blízko k letectví. Návštěvníci uvidí stíhače 310. perutě Viléma Götha, svou expozici zde mají také O. Leitkep, O. Jakubů, S. Vojtěchová aj. (Listy Jindřichohradecka, 06.06.2005)

Místní Kultura

Kulturní dědictví

Česká klasická fotografie má muzeum

V březnu 2004 se část bývalé jezuitské koleje v Jindřichově Hradci otevřela návštěvníkům coby Národní muzeum fotografie (NMF). Postupně se zde buduje reprezentativní stálá expozice děl českých fotografických klasiků, odlišná od subjektivně limitovaných výběrů. Instituce by měla fungovat jako specializované odborné pracoviště s kompletním vybavením, které se věnuje fotografii jako hlavní náplni, a je schopna prezentovat různé formy obrazových médií, od zábavné po edukační. Idea zřízení muzea fotografie se v naší zemi tativní vzorek ze Zlatého fondu. Velkou ambicí objevuje po celá desetiletí a řada takto orientorealizačního týmu je vytvořit v NMF Regionální vaných center opravdu vznikla, např. Pražský centrum fotografie. V únoru 2005 podalo NMF dům fotografie, Galerie 4 v Chebu ad. To jinžádost o grant do iniciativy Interreg v programu dřichohradecké je o.p.s., kterou založily město Podpora přeshraničních organizačních struktur a občanské sdružení Muzeum fotografie. Instia rozvoj sítí. Oslovilo tehdy rakouské partnerské tuce chce nabídnout komplexní péči o sníminstituce a regionální fotokluby, kterým nabídlo ky, včetně specializovaného konzervátorského spolupráci na tématu „Mizející svět jihočeských pracoviště, které dosud chybělo. Projekt NMF a rakouských statků“, ukončeném putovní výmá přispět také k rekonstrukci bývalé jezuitské stavou. Krajský úřad České Budějovice schválil koleje, ve které muzeum sídlí. Památku vystaprojekt v květnu, a to na 15 měsíců s náklady věnou na přelomu 16. a 17. století okupovali 1 mil. 150 tis. Kč. V současné době se připravupo více než dvě století vojáci a opustili ji až je reprezentativní publikace o NMF. Informace: v roce 1995. O osm let později proběhla první WWW.NMF.CZ. Irena Koušková etapa úprav, jež zpřístupnila pro NMF přízemMUZEA ní prostory jižního a západního křídla. Vznikly ČESKÝ KRUMLOV (15 tis. obyv.): Českokrumtak výstavní prostory a digitalizační pracoviště, lovský rozvojový fond získal od EU 1,5 mil. Kč na které je vybaveno třemi přístroji umožňujícími vytvoření Muzea Fotoateliér Seidel. Tuto významnou skenování velkých předloh ve vysoké kvalitě. historickou, uměleckou i technickou památku (SeideNa rekonstrukci části koleje obývané NMF zíslův fotoateliér) fond zakoupil od soukromých vlastkali zřizovatelé účelovou dotaci z Poslanecké níků. V první etapě investují 2 mil. Kč, vlastních 400 tis., peníze z unie a zbývajících 100 tis. dodá stát. Po sněmovny, další částku pokrylo město Jindřidůkladné dokumentaci bude nutné vytvořit depozitář, chův Hradec, které hradí také provozní náklazpracovat odborné posudky a připravit putovní výstady. Za rok se ve zrekonstruovaných prostorách vu. (Českokrumlovské listy, 29.09.2005) uskutečnilo 4 – 5 výstav, které vidělo 2890 náSLANÝ (16 tis. obyv., okres Kladno): Vlastivědné vštěvníků, z nichž značnou část tvořili školáci. muzeum, jehož zřizovatelem je město, má rozpočet Úspěch sklidila např. instalace improvizovanéna tento rok 2,5 mil. Kč, z čehož 2,3 mil. Kč finanho fotoateliéru, který umožnil studentům vytvocuje město. Na příští rok potřebuje zvýšit rozpočet na řit si vlastní portrétní fotografii, následně pro3,1 mil. Kč, na což žádá dotaci ze Středočeského kramítnutou na dataprojektoru. Muzeum nepořádá je, protože muzeum plní i regionální funkci a ostatní jen jednotlivé autorské výstavy, ale především muzea jsou v kraji zřizována Středočeským krajem. položilo základ budoucímu archivu tzv. Zlatým (Kladenský deník, 05.10.2005) fondem. Ten představuje soubor 220 darovaných PLZEŇ (169 tis. obyv.): Muzeum Škoda v Plzni snímků současných českých autorů. Výběr z tézískalo soustruh SUR 350 z roku 1973, který je plně to kolekce odstartoval desetiletý cyklus, který funkční a byl v provozu do 90. let. (Plzeňský deník, 24.06.2005) každoročně představí v ČNB v Praze reprezen12 / 2005

27

15. konference

Historická sídla a cestovní ruch Ve dnech 20. – 22. října se sjeli odborníci na památkovou péči, cestovní ruch, zástupci státní správy a další do Znojma. Jejich místem rokování byl Loucký klášter, nepřehlédnutelná stavba, která již po staletí neodmyslitelně patří k městu Znojmu. Klášter s pohnutou historií, kde kromě jiného přebývala, jak bylo v našich končinách zvykem, armáda. Ta odešla asi před 11 lety a díky akciové společnosti Znovín Znojmo, která je největším tuzemským výrobcem vinných specialit a odrůdových vín, začal monumentální klášterní komplex znovu rozkvétat. Téma konference vyplývá z titulku. Tuto či související problematiku, např. význam kulturních památek v cestovním ruchu, spolupráce památkové péče a cestovního ruchu, význam historických sídel pro rozvoj turistiky, postihlo cca 15 odborných referátů. Zazněly úvahy o motivaci turistů a jejich nárocích, o nových funkcích památek, ale také o negativních jevech a rizicích, které cestovní ruch přináší. Tak trochu vybočení či zpestření přinesl referát MUDr. Aleše Novotného: Znojemská malba z hlediska teorie komunikace neboli Pomoc psychologie památkové péči. Na možné téma 4. Bienále technických památek, které se bude konat v roce 2007 ve Zlíně – Turistika a technické památky, upozornil – Ing. Svatopluk Zídek (prezident Českého svazu stavebních inženýrů, Kolegium pro technické památky ČSSI a ČKAIT). Všechny příspěvky najdete na webových stránkách SHSCMS: HTTP://WWW.SHSCMS.CZ/ [luk] NEMOVITÉ PAMÁTKY

Anketa o památkách

Na webové stránce www.pruvodce.com/klastertepla/ jsme našli inspirativní anketní otázku: Navštěvujete někdy památky jen kvůli zajímavým kulturním akcím? Průběžný stav hlasování byl 25. 10. 2005 následující – ano: 6440, ne: 5252. Rozdíl není nijak dramatický, přesto z něj vyplývá, že kulturní nabídka může návštěvnost památek pozitivně ovlivnit. [ika]

POTŠTEJN (940 obyv., okres Rychnov n. K.): Obec příští rok výrazně pokročí v opravách zříceniny místního hradu. Z evropských fondů získala dotaci ve výši 3,5 mil. Kč, kterou využije především na zastřešení hradního paláce. (Veřejná správa, č.36, 2005)

MUZEA MORAVSKÝ KRUMLOV (6 tis. obyv., okres Znojmo): Minimuzeum československého opevnění 1935–1938 se zabývá opevněním Československa ze 30. let minulého století proti hitlerovské agresi. V oblasti Moravského Krumlova se areál skládá ze 2 objektů lehkého opevnění. Jeden objekt je postupně rekonstruován do plánované podoby, které by pravděpodobně – nebýt Mnichova – dosáhl.

28

V druhém objektu je postupně zřizována expozice poválečné reaktivace opevnění. (Moravskokrumlovské noviny, č.10, 2005)

lařství, s praktickými ukázkami, popisy úlů, příslušným nářadím atd. (Rovnost–Deník Blanenska, 16.06.2005)

NÁSEDLOVICE (850 obyv., okres Hodonín): Obec Násedlovice se rozhodla vybudovat v prostorách staré klubovny včelařské muzeum. Členové svazu včelařů zde začali instalovat stálou muzejní expozici, která návštěvníky seznámí s historií vče-

KLADRUBY (1,3 tis. obyv., okres Tachov): Tři nadšenci zabývající se vojenskou historií vytvořili v Kladrubech nové muzeum. Ze zrekonstruovaného vojenského krytu vzniklo v r. 2005 Muzeum československého opevnění. (Tachovský deník, 20.09.2005)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura

Zpráva o projektu Nová síť Projekt Nová síť je zaměřen na distribuci a decentralizaci nezávislého divadelního umění a na vznik aktivních kontaktů mezi nezávisle tvořícími umělci, umělkyněmi a kulturními prezentačními prostory a kulturními sdruženími v krajích ČR a v nejbližším zahraničí. Iniciátorem projektu bylo občanské sdružení Motus – produkce pražského divadla Alfred ve dvoře, finančně projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Posláním projektu Nová síť je vytvoření stabilní sítě stálých prezentérských míst po celé České republice, která mají zájem pravidelně uvádět a zviditelňovat nezávislé divadelní projekty. Stálá prezentační místa budou zajišťovat kontakt s novými spolupracujícími subjekty v krajích. Tímto způsobem by měla být propojena různá, avšak obdobně zaměřená, prezentační místa pro nové formy živého scénického umění. Nová síť chce být jakožto nabídka prostoru pro profesionální prezentaci a cirkulaci divadelních projektů „alternativou“ ke stávající síti kamenných divadel. Nová síť se snaží alespoň zčásti řešit problém chybějící infrastruktury pro uvádění nezávislých divadelních projektů. Je aktivitou asistenční, koncepčně rozvojovou a obecně prospěšnou. V druhém roce činnosti se Nová síť etablovala jako unikátní a potřebný projekt na české kulturní scéně. V rámci českého nezávislého divadla neexistuje podobná paralela, která by se systematicky zabývala zviditelňováním umělecky hodnotných nezávislých projektů v krajích naší republiky. Co se dělo (v) Nové síti V roce 2005 se pod hlavičkou Nové sítě podařilo uskutečnit celkem 38 vystoupení na 20 místech v ČR a na Slovensku. V rámci putovního festivalu Velká inventura bylo přitom uvedeno celkem 12 představení, přičemž náklady na propagaci a realizaci byly zcela hrazeny z prostředků Nové sítě. Role Nové sítě spočívá především v produkčním zaštítění nových projektů, které vlastní produkci prozatím nemají: zaručuje tím alespoň minimální výši honorářů umělcům, organizaci dopravy a technického zabezpečení a současně touto cestou Nová síť navazuje nové kontakty s regionálními prezentéry. Tuto koordinační a produkční činnost považujeme za stěžejní i do budoucna. Představení zařazená do Nové sítě v roce 2005 (jedná se především o projekty vzniklé ve spolupráci s Divadlem Alfred ve dvoře a občanským sdružením Motus: Co jí malá ryba a No me llores; Fragile; Mama Luna a Noise; Mezzo; Mr. Brufein; Na jejím gauči; S tebou navždy; Věc – takzvaná „realita“) byla tento rok kromě dalších výjezdů prezentována také na mnoha regionálních divadelních festivalech: festival Ašlerky (Aš), Divadelní flóra (Olomouc), Festival Otevřeno 2005 (Chomutov), Festival jednoho herce (Cheb), Bezručova Opava, festival Sám na javisku (Trenčín). V listopadu 2005 byla představena již nová inscenace MATAPA.DE v Žilině v rámci festivalu Filmové kúpanie– POP, v prosinci uzavře druhou sezónu Nové sítě MEZZO výjezdem do Tábora (16.12.) a Pardubic (18.12.). 12 / 2005

29

Co se bude dít (v) Nové síti 23. – 27. února 2006 proběhne čtvrtá „Malá inventura“, pražská přehlídka progresivních divadelních forem, kterou pořádá občanské sdružení Motus a která bude východiskem pro dramaturgickou nabídku Nové sítě pro rok 2006. Přehled inscenací zařazených do třetího ročníku Nové sítě a jejich výjezdů včetně těch, které se uskuteční v rámci festivalu Velká inventura, bude možné po únorové Malé inventuře nalézt na webových stránkách WWW.ALFREDVEDVORE. CZ: nová síť. V roce 2006 plánujeme navázat intenzivnější přeshraniční spolupráci se Slovenskými partnery, současně chceme v rámci (finančních a personálních) možností rozšířit výjezdy Nové sítě o další regionální prezentérská místa a to nejen v rámci putovní přehlídky Velká inventura. Ve spolupráci s nejbližšími partnerskými organizacemi chceme vytvářet provázanou a úzce spolupracující síť, která by měla být informačním, produkčně–organizačním a kontaktním zázemím pro umělce i prezentéry v oblasti nezávislé scénické tvorby. Současně usilujeme o možnost iniciovat, realizovat a podporovat rezidenční pobyty umělců v rámci této Nově komunikující struktury. Zveme vás ke spolupráci s Novou sítí, bližší informace si můžete vyžádat na [email protected] nebo na +420 777 186 461. Michala Pohořelá, koordinátorka projektu (Pozn. redakce: první informaci jsme přinesli v loňské Místní kultuře č. 4)

30

Divadlo a dům kultury dvě budovy jediné organizace

Krušnohorské divadlo přestalo být roku 1995 samostatným subjektem a přešlo pod správu Domu kultury Teplice, který zřizuje magistrát jako příspěvkovou organizaci. „Ve městě okresního formátu je jedna zastřešující instituce pro kulturní zařízení dotované radnicí optimální,“ soudí ředitel DK Přemysl Šoba. Foto: I. Koušková

Historie teplických scén byla vždy spjata s lázněmi. Dnešní budova Krušnohorského divadla (dále KDT) stojí na okraji lázeňského parku, na místě původní neoklasicistní stavby z let 1872 – 4. Ta roku 1919 vyhořela a nahradila ji současná vystavěná ve slohu 20. let, výrazné architektonické hodnoty. Monumentální divadlo se sálem pro 730 diváků, společenskými i restauračními prostorami bylo po pražských scénách v celé ČSR největší. Před rokem 1995 spravoval KDT, které patřilo k nemnoha operetním divadlům s vlastním souborem, okresní úřad. Poté se budova jako historický majetek vrátila městu, jež provedlo ve dvou etapách důkladnou rekonstrukci. Současně ale došlo ke zrušení operetního souboru a divadlo začalo fungovat jako stagiona pro hostující ansámbly všech žánrů. P. Šoba k tomu dodává: „Dříve to bylo v Ústeckém kraji rozděleno následovně: Ústí nad Labem se soustředilo na operu a balet, Most na činohru a v Teplicích se hrála opereta. Ale pro šedesátitisícové město je obtížné udržet dva hudební soubory – operetní divadlo i symfonický orchestr – Severočeskou filharmonii.“ (Pozn. redakce: ta dnes působí v DK.) Vedení instituce se teď snaží především maximálně naplnit Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura jak rozsáhlé prostory divadla, tak kulturního domu postaveného r. 1995 v bezprostřední blízkosti historické scény. V budově KDT se nachází kromě divadelního sálu také menší plesový, restaurace, kavárna, cukrárna, bar a pivnice. Posledně jmenované zařízení funguje nepřetržitě, ostatní pouze při akcích, nejčastěji během plesové sezony či v době konání kongresů. Na rekonstrukci v KDT čeká ještě původní kino Květen, tento zbývající neadaptovaný prostor by se měl proměnit na multifunkční sál sloužící jako kinokavárna, divadlo malých forem, koncertní klub apod. Vzhledem k variabilnímu architektonickému řešení celé budovy se počítá také s jeho využitím jako rozšířené taneční plochy plesového sálu. V obou objektech, které zaměstnávají 60 osob, se konají pořady organizované DK nebo pořádané zprostředkujícími agenturami, a to tak, aby si programy vzájemně nekonkurovaly. V loňském roce se uskutečnilo v obou objektech celkem 329 akcí, z toho 203 pořadů uspořádal DK a 126 ostatní pořadatelé. V samotném divadle se obvykle v týdnu odehraje 1 – 2 představení, klasických divadelních inscenací bylo loni 48. Průměrná návštěvnost se tu pohybuje kolem 400 diváků, tedy přes 50 % možné kapacity. Co do poměru žánrů, vychází skóre 4:1 ve prospěch činohry oproti hudebním vystoupením, což odpovídá poptávce, ale nikoliv původnímu hudebnímu určení scény. Ředitel doplňuje: „Ještě před dvěma lety lidé chodili především na známé tváře z televize, dnes zaznamenáváme zájem o prověřenou kvalitu pražských divadel jako je Dejvické, V Řeznické či Járy Cimrmana.“ Pořádají se tu ale také taneční, herecké kurzy a vystupují i místní ochotníci. V poslední době ubývá objednávek od škol, které si raději koupí představení přímo do tělocvičny. Na to reaguje divadlo otevřenými dopoledními představeními. Večerní vstupné je stanoveno tak, aby pokrylo přímé náklady na účinkování umělců. Je odstupňováno podle atraktivity a nákladnosti pořadu a pohybuje se od 100 do 190 Kč. Před pěti lety zavedli tepličtí počítačový systém prodeje vstupenek, který umožňuje zakoupit si v kterékoliv pokladně lístek na akce v obou objektech, ale také na 12 / 2005

koncerty konané v soukromém jazzovém klubu (viz str. 32). Tzn., že si z divadla můžete odnést vstupenku do kina. Tomu vycházejí vstříc i otevírací hodiny prodejních míst – od 9.30 do 20 h, v rámci jednoho funguje i směnárna. Zajímavou nabídku pro obyvatele Teplic starší 60 let představuje tzv. Senior pas. Opravňuje je k získání 75% slevy na 4 – 6 vybraných představení v měsíci. Do programu se zapojilo asi 1200 členů, jímž vstupné dotuje magistrát. Divadlo nabízí šest předplatitelských skupin na půl roku, které využije v rámci jednoho cyklu 250 abonentů. Mohou si vybrat buď z klasického abonmá nebo z blokového předplatného, kdy si předem obstarají slevové kupony na vybraná představení. Dvě řady pak nabízejí jen exkluzivní nejžádanější tituly, za ty pak zájemce zaplatí 20% příplatek, tedy navíc tolik, co v ostatních řadách ušetří. Rozpočet na rok 2004 činil pro obě budovy 32 mil. Kč. Polovinu pokryje dotace zřizovatele – města, tu druhou financuje DK z vlastní činnosti a díky krátkodobým pronájmům jiným pořadatelům. Ke komerčnímu využití divadla ředitel DK dodává: „Pronajmout sál firmě na raut či vánoční večírek nepovažuji za komerční využití prostor, pokud je divadlo postaveno jako kulturně společenský objekt.“ Irena Koušková DIVADLO

VARNSDORF (16 tis. obyv., okres Děčín): Městské divadlo v Děčíně připravilo pro začínající sezonu zajímavou novinku. Vrací se k představením amatérských divadelních souborů. „Ochotnický cyklus“ nabídne setkávání s prací amatérských divadelníků z širokého regionu a může se stát inspirací pro obnovení činnosti divadelního souboru ve Varnsdorfu. (Hlas severu, č.19, 2005) LIBEREC (100 tis. obyv.): Naivní divadlo Liberec vyhlašuje soutěž o Cenu festivalu Mateřinka za nejlepší novou hru pro děti předškolního věku (tj. ve věku od 3 do 7 let), určenou pro loutkové divadlo. Této anonymní soutěže se mohou zúčastnit autoři píšící v českém, popř. slovenském jazyce. Tři nejlepší texty budou finančně ohodnoceny (1. cena ve výši 15 tis. Kč). Uzávěrka přijetí soutěžních prací je 31. 12. 2006, vyhlášení výsledků se uskuteční v rámci festivalu Mateřinka v červnu 2007. (Loutkář, č.5, 2005)

31

Konference na téma

DIVADLO

Zhruba 40 zástupců měst a divadel se na semináři 12. listopadu v Plzni o financování živé kultury shodlo, že se pokusí prosadit takovou úpravu zákona o rozpočtovém určení daní, aby města získávala na velká divadla konkrétní procenta například z DPH nebo ze spotřební daně, z nichž jim zatím podíly neplynou. Navrhli konkrétní opatření, jak situaci zlepšit: 1) Transformovat podmínky existence příspěvkových organizací, občanských sdružení a obecně prospěšných společností, které provádějí profesionální divadelní činnosti tak, aby jejich práva a povinnosti byly srovnatelné (zejména v oblasti finanční kontroly, zaměstnanosti, v sociálních otázkách, daňových povinnostech a v dalších povinnostech vůči státu a veřejnému financování). 2) Vyloučit jakoukoliv dotaci podnikatelského zisku z veřejných zdrojů. 3) Dosáhnout shody o systému kooperativního financování z veřejných zdrojů ze všech úrovní veřejné správy. 4) V systému kooperativního financování striktně oddělit podporu stálé činnosti od podpory inovativních a nových projektů. 5) Sjednotit kritéria při rozhodování o užití veřejných zdrojů s důrazem na podporu kvality a soustavnosti umělecké práce. 6) Zvýšit podíl krajů a států na financování živého umění. 7) Zefektivnit a proměnit podporu vícezdrojového financování s ohledem na větší zapojení soukromých zdrojů do financování živého umění. 8) Zavést jako jednu z priorit podporu exportu a mezinárodní spolupráce. 9) Při alokaci daňových výnosů zohlednit ve prospěch vybraných obcí a regionů kvalitu i kvantitu kulturních služeb, které jsou na jejich území poskytovány. Zdroj: Divadlo.cz, 19. 11. 2005 [luk]

32

Když město fandí jazzu V lázeňském městě Teplice s 51 tis. obyvateli, kde se v minulosti léčil i Ludwig van Beethoven, působí více hudebních subjektů – Severočeská filharmonie, konzervatoř a také od října 2004 jazzový klub. Jde o soukromou podnikatelskou aktivitu podporovanou městem, kterou vyvíjejí místní jazzoví nadšenci.

Foto: I. Koušková

Najít vyhovující prostor pro jazz, jak říká majitel Jaroslav Purkyt, nebylo vůbec snadné. V objektu, který se nachází v centru města v ulici 28. října 12, se původně provozovala diskotéka, přesto musel projít kompletní rekonstrukcí. Klub hudebníci chválí za vyhovující zvukové parametry, kvalitní aparaturu a skvělou akustiku. Té se docílilo také tím, že podlahy jsou ze dřeva a stěny obložené kobercovinou. Na diváky tu čeká příjemné překvapení v podobě tří zvýšených úrovní náhledu na jeviště. Sedí se u stolků s dřevěnými židlemi, přičemž zadním řadám ulehčuje výhled stupínek. Těm úplně posledním pomáhají téměř barové zvýšené židle. Hrála tu celá řada kvalitních hudebníků (např. R. Hladík, L. Deci, L. Andršt ad.), které si prostřednictvím agentur majitel najímá. Nedávno se tepličtí připojili k projektu Jazz do regionů, za nímž stojí kulturní agentura Art, Jiří Šveda, organizující sérii vystoupení zahraničních kapel v oblastních klubech. Agentura sežene nezbytné dotace, a ulehčí tak práci provozovatelům hudebních zažízení. S náklady na umělecké honoráře, cestovné apod. ovšem vypomáhá především město. Velmi výhodné vstupné se totiž pohybuje v rozmezí 40 – 100 Kč. Navíc se daří spolupráce s domem kultury, jenž Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura se stará o propagaci, prodej vstupenek, tištění a distribuci plakátů. Měsíčně se uskuteční kolem 15 pořadů, které zahrnují nejen jazz či jiné hudební styly, ale také divadla malých forem, promítání filmů, výstavy. Na jednotlivé akce chodí v průměru 40 lidí (kapacita sálu činí 60 míst). Otevřeno je od středy do neděle od pěti hodin. Nezbytný bar, jistý zdroj příjmů, nabízí klasickou studenou kuchyni, vítanou i v případě firemních večírků, které se tu pořádají až třikrát do měsíce. Dramaturgie klubu se snaží zajistit program vysokého standardu, jenž by návštěvníky přesvědčil, že má smysl přijít na cokoliv, tedy nejen na zvučná pražská jména. Motivovat nejen hudbymilovné k častějším návštěvám mají také pozvánky rozesílané týdně mailem všem, kteří se přihlásí na internetových stránkách klubu (asi 300 lidí): WWW.JAZZTEPLICE.CZ. Tento systém nahradil členské jazzové karty. Klub poskytuje 50% slevy výhodné např. pro seniory či studenty konzervatoře. V prosinci si dovoluje pozvat všechny hudební fajnšmekry na vánoční koncert Eleny Suchánkové. Irena Koušková HUDBA KYJOV (13 tis. obyv., okres Hodonín): MKS Kyjov připravilo na období od 22. 10. až 10. 12. Kyjovský jazzový podzim 2005, přehlídku, která veřejnosti představí osobnosti a hudební seskupení evropské jazzové hudby, např. Trio Music z Velké Británie, Sax & Crime z Rakouska, David Helbock Trio, také z Rakouska, a další. (Kyjovské noviny, č.10, 2005)

12 / 2005

Radost z tance Malé “jablonecké” ohlédnutí

Tanec, tanec... 2005 – XIX. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých se konala ve dnech 27. – 30. října v Městském divadle Jablonec nad Nisou o.p.s. z pověření Ministerstva kultury České republiky a pod záštitou místostarosty města Jablonec nad Nisou.

Pohybové divadlo „H“ Praha - Lásky včerejší. Foto: Jan Svoboda

Poprvé se přehlídka konala v překrásném nově rekonstruovaném Městském divadle Jablonec nad Nisou o.p.s. v roce 2003. V programu se tehdy ve dvou večerech představilo 17 choreografií (120 účastníků) z celé ČR. V zahajovacím večeru uchystal jabloneckému publiku francouzský choreograf Serge Ambert jedinečný zážitek z česko-francouzského projektu Cestou s ní. Konalo se také minisympozium na téma Vztah mezi hudbou a tancem. Rok 2004 byl v krajských přehlídkách úrodný, a tak přehlídkový program v Jablonci nabídl 29 choreografií (téměř 200 účastníků). V zahajovacím večeru nazvaném Moje první taneční (režie Števo Capko) se představily studentky katedry nonverbálního divadla pražské DAMU. Proběhl cyklus přednášek nazvaný Dotýkání, tzv. pohledem „k sousedům“ (videoart, folklor, kinezioplogie, tap dance, nonverbální divadlo). Letošní devatenáctý ročník proběhl v Jablonci nad Nisou potřetí a uvedl 23 choreografií (téměř 150 účastníků). Čtvrteční zahajovací večer byl věnován neslyšícím. A to jak na jevišti, tak v hledišti. Představilo se brněnské divadlo „Neslyším“ svou prací „Sem tam“ (režie Zoja Mikotová). Bezprostředně

33

po představení se konala malá improvizovaná rozprava s režisérkou. V pátek se přehlídka rozběhla naplno. V divadle se od časných ranních hodin zkoušelo na první přehlídkový večer. Bylo zahájeno minisympozium „Tělo v pohybu a pohyb v těle“ určené vedoucím souborů, které otevřelo bohatou diskusi. Vlastní přehlídku zahájil místostarosta Jabloneckého městského úřadu Mgr. Jiří Rudolf. Na závěr večera představila Jana Hošková, taneční kritička a teoretička, všem přítomným knihu „Cesty k tanečnímu a baletnímu mistrovství“ s podtitulem Taneční konzervatoř hlavního města Prahy 1945 – 2005, která vyšla v libereckém nakladatelství 555. Sobotní den pokračoval v tom, co se započalo v pátek – světelné zkoušky druhého večera, interpretační semináře a minisympozium. Během sobotního programu se konala aukce obrazů dětí, které vytvořily na základě inspirace tanečními představeními v regionální přehlídce Podzimní fantazie předcházející Celostátní přehlídce. Výtěžek byl věnován handicapovaným dětem. Mezi tím se jeviště divadla proměnilo v jazzovou tančírnu 20. a 30. let. Hrál Orchestr Ladislava Bareše, taneční ukázky a výuku tanců zprostředkovali členové Tanečního studia Zig–Zag Praha. Tančilo se, povídalo, diskutovalo vážně i nevážně, díky pochopení vedení divadla, až do dvou do rána. Neděle patřila diskusím. Novinkou tohoto roku se stal diskusní klub, ve kterém měli tanečníci možnost vyjádřit se k jiným pracím a zároveň dostat zpětnou vazbu na svá vystoupení od ostatních účastníků. Tyto diskuse byly určeny pro interprety a konaly se v době závěrečného rozborového semináře, tj. v neděli dopoledne a řeč byla o vhodnosti námětu a choreografického záměru při tvorbě, o práci s rekvizitou, o volbě zvukového doprovodu, především pak hudebních mixů, které je nutno vnímat vždy jako celek a ne jako jednotlivé skladby. Detaily sděloval každý lektor jednotlivému souboru. XIX. ročník přehlídky scénického tance mládeže a dospělých v Jablonci nad Nisou skončil. Všichni účastníci měli možnost odvést si množství zážitků a nových poznatků. Ty jim jistě budou pomáhat v další tvorbě, která má být prostředkem k radosti z tance. Přehlídku pořádaly NIPOS–Artama Praha a Taneční a pohybové studio Magdaléna Rychnov u Jablonce nad Nisou ve spolupráci s Městským divadlem Jablonec nad Nisou o.p.s., Tanečním studiem Gradu Jablonec nad Nisou a Sdružením pro taneční a pohybové divadlo “my“ Praha. Jiří Lössl, Zuzana Smugalová

34

TANEC

PRAHA 5: Před 14 lety vznikla na Praze 5 taneční škola Pohyb Praha, která se zaměřila na tanečně–pohybovou výchovu dětí a výuku současných tanečních technik jako je disco dance, hip hop ap. V současné době v této škole tančí malé děti i dospělí tanečníci. Příslušníci všech věkových kategorií zaznamenávají úspěchy na různých soutěžích. Naposledy to byli dospělí, kteří na nedávném mistrovství světa v disciplíně disco dance v Žilině v konkurenci tanečníků z 18 zemí vybojovali semifinálové umístění. (Pražská pětka, č.11, 2005)

VÝTVARNÉ UMĚNÍ MĚLNÍK (20 tis. obyv.): Provozovatel mělnické věže A. Atanasov chce udržet v tomto prostoru galerii i kavárnu jako neoddělitelné součásti. Ve věži se výstavy konaly již v 70. letech. Galerie poskytuje prostor také amatérským výtvarníkům. (Mělnický deník, 13.08.2005) PRAHA 6: Pod názvem GPS Art Gate vznikla letos na jaře v bývalém průmyslovém ateliéru u Nádraží Bubeneč v Mlýnské ulici v Praze 6 Galerie pražských studentů. Svůj výstavní a prezentační program zaměřuje hlavně na práce začínajících umělců, studentů vysokých uměleckých škol a jejich nedávných absolventů. V rámci pravidelných tematických i autorských výstav včetně dalších paralelních projektů představuje a zároveň nabízí díla talentovaných tvůrců odbornému publiku i široké veřejnosti. Galerie spolupracuje s uměleckými školami a snaží se tak studenty podporovat v profesním vývoji. Vznikla především z pocitu akutního nedostatku výstavních prostor pro prezentaci dosud nezavedených autorů, jejichž díla chtějí provozovatelé dostat do povědomí veřejnosti. Galerie usiluje o vytvoření mezinárodně uznávaného prostoru, kde by bylo možné se s mladými talenty seznámit. (Ateliér, č.22, 2005)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura

Patricijský dům Dříve palác, nyní galerie

Jeden z nejkrásnějších renesančních paláců ve Znojmě, postavený na místě dvou starších gotických domů, nese stopy barokních úprav. Na jeho fasádě můžeme obdivovat sgrafitovou výzdobu s protiválečnou tematikou. Unikátní sklípková klenba se nachází v místnosti, která zřejmě dříve sloužila jako rodinná kaple. V roce 1945 došlo ke konfiskaci Československým státem a počátkem 50. let bylo rozhodnuto o jeho využití pro galerijní účely. Budova patří do majetku města Znojma. Rozsáhlé rekonstrukce objektu probíhaly až do poloviny 60. let, tehdy byl slavnostně otevřen jako Dům umění Jihomoravského muzea ve Znojmě (DU JMM). Další úpravy se uskutečnily v letech 1986 – 1990. Dnes má JMM právo užívat celou budovu, pouze v zadní části v přízemí sídlí vinařská firma. Stálé expozice i výstavy Druhé patro domu patří expozici Staré umění Znojemska, v 1. patře, bývalé kapli, se prezentuje život a dílo medailéra Jana Tomáše Fischera. Výstavy se pak střídají v sálech v 1. patře a ve víceúčelovém sále v přízemí. „V loňském roce se uskutečnilo 10 výstav, které navštívilo 4,4 tis. zájemců. Letos bude tento počet mnohem vyšší. Nejvíce osob přišlo na Svět panenek – téměř 3 tisíce. S kladným ohlasem se setkala také retrospektivní výstava znojemského malíře Oskara Dvořáka z fondu JMM, kterou navštívilo 1,3 tis. lidí,“ říká kurátorka umělecko-historických sbírek Marie Nevrklová a dodává: „Pravidlem jsou vernisáže, většinou s hudebním programem. Převážná část výstav je přejatých. Každoroční tradici představují díla současných českých sklářů, z pražské galerie VIVO pochází výstava soudobé výtvarné tvorby instalovaná při příležitosti konání Mezinárodního televizního a rozhlasového festivalu Znojemský hrozen. Snažíme se, aby se vždy alespoň jedna akce týkala zdejšího regionu.“ Bohaté sbírky Předměty umělecké povahy tvořily součást muzejních sbírek od samého počátku, avšak samostatné oddělení dějin umění vzniklo až v polovině 60. let 20. století. Sbírkový fond představuje kolem osmi tisíc předmětů. Původ exponátů se 12 / 2005

často váže na prostředí jižní Moravy, některé sem byly v průběhu minulých století importovány. Sbírku obrazů tvoří několik set maleb vzniklých od konce 15. století do současnosti. Kolekce barokní sakrální olejomalby pochází většinou ze zrušených církevních staveb jihozápadní Moravy a čítá kolem 350 položek. Také kresby a grafiky jsou díly řady evropských autorů, významnou součást zabírají pohledy na město Znojmo a okolí od počátku 17. století do dnešní doby. Soubor litografických kamenů připomíná činnost zdejší tiskárny Hoffmann z poloviny 19. století. Těžištěm sbírky soch je pozůstalost profesora berlínské Akademie a znojemského rodáka Hugo Lederera (1871 – 1940), zastoupena je řada modelů ke zdejším pomníkům. „Téměř 2600 exponátů keramiky představuje tradiční řemeslo této oblasti. Jde o výrobky habánů, manufaktury ve Vranově n. D. a především o tvorbu znojemských keramických dílen 19. století, na něž navázala tovární výroba Ditmar-Urbach. Samostatnou kapitolu reprezentuje keramická tvorba profesorů a žáků zdejší Odborné keramické školy (1872 – 1922). Nechybí ani kamenina a porcelán evropské i mimoevropské provenience. Lapidárium soustřeďuje fragmenty ze zanik-

35

lých staveb a kamenné plastiky, nacházející se dříve ve Znojmě a okolí“, doplňuje M. Nevrklová. Akviziční a další odborné činnosti stále pokračují. S některými exponáty se měli možnost seznámit i příznivci umění mimo Znojmo a ČR. Například nejcennější sbírkový předmět – dřevořezba Madony znojemské od Mistra michelské madony, vyřezaná z lipového dřeva kolem roku 1335, byla v 80. letech na výstavě v německém Kolíně, v roce 2000 v Brně na Špilberku. Dům umění zve nejen na výstavy Ve víceúčelovém sále v přízemí právě tradičně probíhá přednáškový cyklus, který letos na jaře vstoupil do 25. ročníku. Je věnován společenským i přírodním vědám. S úspěchem se setkala Muzejní noc, probíhající ve všech objektech JMM. V mázhausu DU najdeme malou kavárničku, která zve k příjemnému posezení. V pokladně je možné zakoupit nejen vstupenky, ale také řadu muzejních publikací. Eva Veselá VÝTVARNÉ UMĚNÍ ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): Žatecký fotoklub vznikl v 80. letech minulého století. Jednou z jeho aktivit bylo pravidelné měsíční dodávání reportážních fotografií z nejrůznějších akcí do médií a k prezentaci ve výlohách, což se setkávalo s velkým zájmem občanů. Členové klubu se zúčastňovali různých seminářů a vzdělávacích akcí a díky vlivu zkušených pedagogů získali řadu úspěchů v různých soutěžích. Společenské a ekonomické změny na počátku 90. let přinesly jistý útlum činnosti klubu, přesto nikdy nepadl návrh na ukončení jeho činnosti. Koncem 90. let klub začal opět vystavovat, navázal zajímavou spolupráci s žateckým muzeem. V jeho výstavní síni uspořádal řadu tematických výstav, což motivovalo i další fotografy k aktivnější práci. V současnosti má klub 8 stálých členů, kteří organizují občasné společné fotovýlety a díky digitalizaci fotografie hledají nové přístupy k tvorbě atd. (Fotografie magazín, č.11, 2005) KADAŇ (18 tis. obyv., okres Chomutov): Galerie Karla Havlíčka vyhlásila výtvarnou soutěž pro neprofesionální umělce z regionu Kadaňska a Chomutovska. Uzávěrka: 31. 5. 2006. Účastníci získají možnost vystavovat v galerii v období od 22. 6. do 1. 8. (Deník Chomutovska, 06.10.2005)

36

Návrat ke knize Poprvé jsme se o této aktivitě krátce zmínili v prvním letošním čísle Místní kultury, jako o začínajícím projektu mladých herců činohry Jihočeského divadla a Městského divadla v Brně. Dnes je možné říci, že se projekt dobře rozběhl. Zhruba před rokem si jeho autoři dali neskromný úkol, a sice představovat nové nebo aktuální, do češtiny přeložené, knihy, které se objeví na našem trhu, a v zdramatizované podobě je předvádět každý měsíc na třech místech naší republiky (v klubu Kalliopé v příjemném českobudějovickém knihkupectví Tyché, v Brně v útulné Skleněné louce v půdním prostoru Místo galerie a v Praze v poetické kavárně Obratník na Andělu či ve velkém sále Paláce Akropolis). Příležitostně se pořad objevuje i na nejrůznějších knižních či jiných kulturně zaměřených festivalech. V seriálu LiStOVáNí je každý měsíc představen nový titul. Jde vždy o zhruba hodinové divadelní vystoupení, které má přiblížit obecenstvu (složenému zatím převážně ze studentů) děj knihy, jazyk autora, atmosféru dané literatury. LiStOVáNí si už také vydobylo své místo na rozhlasové stanici Český rozhlas 3 – Vltava, kde se vysílá vždy první pátek v měsíci od 19 h v pořadu Čajovna. Je také součástí nového projektu Českého rozhlasu České Budějovice nazvaného Divadlo v rozhlase, ve kterém se celé představení naživo, za účasti diváků, nahrává. Posledním důležitým želízkem v ohni jsou webové stránky WWW.LISTOVANI.CZ, které by měly sloužit nejenom jako server tohoto projektu, ale také (a především) jako velký knižní portál, na němž se ve spolupráci s předními nakladateli objeví ediční plány, knižní novinky, rozhovory, články i drobné knižní zprávičky. Ludmila Kučerová Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Poetický Jičín

Také Literární spolek při Městské knihovně v Jičíně přispěl k 7. ročníku Dne poezie. Pozval na 16. listopad některé české básníky 19. století do fiktivní hospody. Vůbec není důležité, že se Karolína Světlá, Karel Hynek Mácha, Václav Bolemír Nebeský, Václav Šolc a Josef Svatopluk Machar takhle sejít nemohli. Přesto si měli co říct a přečetli si ukázky ze svých děl. Bavili se herci – členové literárního spolku, i diváci. proChor LITERATURA ČR: Od r. 1994 pravidelně vypisuje Společnost Franze Kafky literární soutěž o Cenu Maxe Broda, která je určena mladým lidem do 20 let a zaměřena na esejistickou tvorbu. Porota letos vybírala ze 174 soutěžních textů, které se věnovaly základním tématům – Soužití s menšinami, Zločin a trest, Co považujete za úspěch? V příštím – již 12. ročníku – se studenti středních škol mohou zamyslet nad tématy: Rodiče a děti, láska a boj, Co bych chtěl v životě zažít, Esej o povídce Franze Kafky Proměna. (Knižní novinky, č.20, 2005) BRUNTÁL (18 tis. obyv.): Literární elektronický časopis Sušená švestka ve spolupráci s Městským divadlem Bruntál vyhlašuje literární soutěž na téma Svět bez místa (próza, poezie, umělecká publicistika). Soutěží se ve 3 věkových kategoriích (do 15, 15 až 25, od 26 do 145 let). (Náš domov, č.14, 2005) ČÁSLAV (10 tis. obyv., okres Kutná Hora): Literární klub Dr. Nadi Benešové v Čáslavi dostal v r. 2005 kompletní technické vybavení pro profesionální vydávání publikací, které má posloužit k rozšíření činnosti klubu. Na pořízení počítače nejnovějšího typu přispěl hlavně místní MěÚ a soukromý dárce. (Kutnohorský deník, 03.09.2005) BLANSKO (21 tis. obyv.): V r. 2005 se konal 33. ročník literární soutěže Františka Halase, kterého se zúčastnilo 16 mladých autorů od 14 do 35 let z Blanska, Boskovicka i vzdálenějších míst. Porotě předsedal Ludvík Kundera. (Rovnost-Deník Blanenska, 19.10.2005) BÍTOV (174 obyv., okres Znojmo): Na hrad Bítov se sjela na 6. poetický víkend 7. – 9. října stovka našich i zahraničních básníků. Akci zorganizovali J. Kuběna a M. Pluháček. (Zlínské noviny, 10.10.2005)

12 / 2005

Bruntál v krajině Nízkého Jeseníku

Barevný film trvající necelých 20 minut poslouží jako propagační materiál, může být také zajímavým vánočním dárkem pro vaše přátele a známé nejen v České republice, ale i v zahraničí. Je doplněn třemi jazykovými verzemi (angličtina, polština, němčina) a k dostání je na DVD v reprezentační verzi (obal A5 s barevnými snímky Bruntálu) a v jednoduché verzi (papírový obal bez potisku). Tvůrci a výrobci filmu ve snaze pomoci propagaci města Bruntálu stanovili cenu filmu tak, aby při jeho prodeji byl přibližně reálný návrat skutečných výrobních nákladů. Cena DVD je značně nízká, protože nejde o akci ziskovou. Objednávku můžete poslat e-mailem či poštou na adresu: Podnikatelské informační centrum Bruntálska, Zámecké náměstí 4, 792 01 Bruntál. E-mail: [email protected], tel.: 554 710 004; 724 100 646 [luk] AUDIOVIZE ČR: Více než 20 mil. Kč se rozhodla společnost RWE Transgas investovat do české kinematografie. Nepůjde o podporu jednorázovou, ale o dlouhodobý systematicky vedený projekt. Společnost, zajišťující dovoz a přepravu zemního plynu, je od r. 1996 partnerem Karlovarského festivalu. Nyní hodlá své sponzorské aktivity rozšířit na podporu hraných filmů a dokumentárních cyklů, na spolupráci s FAMU, podporu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a založení Filmové nadace. V letech 2006 – 2007 plánuje investovat do 3 – 5 celovečerních filmů. Za tímto účelem se spojila s TV Nova a již nyní se podílí na výrobě některých filmů. V oblasti dokumentární tvorby společnost RWE spolupracuje s Českou televizí. V příštím roce bude mít premiéru 27 titulů natočených s jejím přispěním. Filmová nadace zahájí svou činnost počátkem příštího roku a bude úzce spolupracovat s barrandovským studiem. Zaměří se hlavně na literární přípravu a vývoj scénářů, následně bude hledat cesty k jejich realizaci. Projekt by měl navázat na aktivity Nadace Miloše Havla. Společnost RWE se chce podílet i na zajištění lepších podmínek studentů FAMU. Přispěje na vybrané absolventské snímky či cvičení – ročně by měla pomoci k realizaci několika desítek studentských prací. (Lidové noviny, 11.11.2005)

37

Studenti za evropskou identitu

Cílem projektu „Experiencing Europe – An Academic Network of European Culture“, který vzešel z katedry kulturní vědy na univerzitě v německém Lüneburgu, bylo propojit 25 měst v rámci akademické diskuse o evropských kulturních podmínkách. Studenti přijeli do daného města a kontaktovali kolegy příbuzných studijních oborů, kteří by jim s organizací výzkumu pomáhali (např. se zajištěním prostoru pro diskusi ve škole, s ubytováním či distribucí dotazníků). Takto hosté oslovili i své protějšky z katedry kulturologie na FFUK v Praze a šetření s nimi od 4. do 5. října realizovali. Ve stejnou dobu probíhal výzkum i ve všech ostatních zúčastněných evropských městech. Během svého dvoudenního pobytu měly tři studentky řadu úkolů, které musely splnit – nakoupit nejprodávanější noviny (seriózní i bulvární), několik knih českých spisovatelů, nejprodávanější české CD nosiče a filmy. Bohužel, nezískaly na svůj projekt dostatečně vysoký grant, takže si téměř vše, včetně cesty a nákladů na výše zmíněné položky, musely hradit samy. K jejich projektu patřila také návštěva několika pražských hřbitovů. Jedním z nich byl Slavín na Vyšehradě, představující poslední místo odpočinku nejvýznamnějších českých osobností, nebo Olšanské hřbitovy. Zajímala je sakrální architektura, situování hrobů, kaple (pokud zde byla), viditelné a neviditelné známky náboženství, sociálního statusu a zvyků a také chování lidí na hřbitově (na Olšanech se pokoušely i s některými z nich dělat krátké rozhovory – jako například se starou paní, která provázela lidi po hrobech významných osobností či s ženou s kočárkem). Další důležitý bod spočíval v sesbírání dat ze 70 rozdaných dotazníků. Zde se ptaly zejména na to, jak lidé v Čechách vnímají Evropu, v čem tkví její výhody a nevýhody, zda by byli ochotni pracovat v jiné evropské zemi, jaký je podle nich symbol Evropy a České republiky i co je pro naši zemi typické. Každý večer potom měly německé studentky svoje získané poznatky zveřejnit na internetových stránkách celého projektu (HTTP://EUROPAPROJEKT.ENSIGN. DE/). Na závěr jejich pobytu se konala diskuse na

38

akademické půdě. Zde se setkaly s námitkou, že jejich výzkum k otázce evropské identity si zaslouží konkretizovat na nějakou specifičtější oblast. Jako náznak této specializace bylo navrženo téma hřbitova a s ním spojené kulturní zvyklosti a rozdíly ve vnímání smrti a umírání mezi lidmi v Evropě. Mladí z Lüneburgu ve svém projektu chtějí pokračovat a záleží už jen na nich, jakým směrem. Dalším krokem by mělo být setkání všech účastníků, tedy i studentů–partnerů a jejich kolegů ze všech zkoumaných evropských měst, které se snad uskuteční v lednu či únoru příštího roku v Lüneburgu. Redakčně kráceno a upraveno. Markéta Poláková, studentka kulturologie FFUK

Cirkus jako součást evropské kultury Evropský parlament vyzval na svém říjnovém zasedání všechny členské státy EU, aby uznaly klasický cirkus, včetně předvádění zvířat, za součást evropské kultury. Postavení cirkusu by se vzhledem k přeshraniční mobilitě kočujících společenství mělo posuzovat z evropského zorného úhlu. V současnosti jeho činnost podléhá jurisdikcím jednotlivých států, ale většinou není upravena zvláštními zákony. Mnohá opatření se přijímají na místní úrovni, což nutí cirkusy žádat o nespočet povolení či licencí. Navíc některé členské státy (Itálie, Francie či Portugalsko) uznávají cirkus jako kulturní činnost, zatímco jiné (Německo, Rakousko a Dánsko) ho považují za obchodní živnost. Dále se EP v souvislosti s touto otázkou zabýval školní docházkou dětí z kočujících společenství a odbornou přípravou umělců, technickými standardy přenosných zařízení i mobilitou a zaměstnáváním pracovníků ze zemí mimo EU. [ika] Místní Kultura

Zahraničí Dobrovolníci na Sicílii

V sicilské Katánii se koncem října konala tvůrčí dílna věnovaná problematice poznávání a záchrany evropských hradů. Kromě odborníků a mladých nadšenců ze Sicílie se zúčastnili také členové neziskových organizací, spravujících hrady v Česku, na Slovensku a v Polsku. Problematice záchrany hradů a hradních zřícenin byla věnována i výstava, přístupná v prostorách hradu Castello Ursino. Jedním z prvních úkolů, který na odborníky i mladé zachránce čeká, je oživení a kulturní využití hradů, tvořících prstenec kolem Etny. Z příspěvků, které na setkání zazněly, můžeme jmenovat například přednášku Filipa Manouška, prezidenta sdružení Polypeje, který pojednal o záchraně hradních zřícenin s pomocí občanských aktivit v České republice. „Přestože památková péče na Sicílii a ve střední Evropě funguje poněkud odlišně, máme mnoho společného. Je to především obrovský zájem veřejnosti, která památky navštěvuje a trvá na jejich kulturním využití. Je velmi potěšující, že v zemi nesmírně bohaté na antické památky je věnována pozornost také středověké torzální architektuře,“ uvedl Petr Svoboda z brněnského sdružení Polypeje, společnosti pro obnovu a využití historických památek. Příznačné pro mezinárodní setkání bylo, že se uskutečnilo v prostorách hradu Castello Ursino, který v roce 1239 nechal postavit sicilský král a císař Fridrich II. Ten roku 1212 vydal Zlatou bulu sicilskou – první dokument, jenž potvrzoval výsady českých králů. Tvůrčí dílna se uskutečnila jako součást programu „Poznejme a zachraňme evropské hrady“ podpořeného z programu Culture 2000 Evropskou unií. Tisková zpráva/luk Zpravodajství obrazem: „Pražské křižovatky“ 10. ročník pražského divadelního festivalu německého jazyka uzavřelo dne 17. listopadu 2005 slavnostní setkání exprezidentů Václava Havla a Richarda von Weizsäckera. Diskutovali na téma historické vzájemnosti čtyř německy mluvících zemí a ČR a o širší spolupráci s EU. Diskusi v kostele sv. Anny moderoval Karel Schwarzenberg.

12 / 2005

Foto: Gérard Gratadour

39

NABÍDKA Klatovy – Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše NOSITELÉ TRADICE, do 6. 1.

NARODILO SE DĚŤÁTKO V MĚSTĚ BETLÉMĚ… (výstava betlémů),

do 6. 1. Regionální muzeum Mělník

JIŽ SLUNCE Z HVĚZDY VYŠLO

– výstava betlémů z křesťanských zemí celého světa (Mexiko, Peru, Španělsko, Francie, Itálie), do 8. 1. Kojetín – Galerie Vzdělávacího a informačního centra PETR ŽOCH – prodejní výstava obrazů, do 23. 12. Turnov – Muzeum Českého ráje VÁNOČNÍ RECEPTÁŘ, do 31. 12. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Arnoldinovský dům na Masarykově nám. VILÉM PLOCEK – POHLED DO ŽIVOTA A DÍLA, do 26. 12.

Český Těšín – Muzeum Těšínska – Památník životické tragédie v Havířově-Životicích OD PLAMÍNKU K ŽÁROVCE (historická výstava), do 31. 12. Milevsko – Milevské muzeum ŠTĚDRÝ VEČER NASTAL, do 1. 1. Kolín – Regionální muzeum Marie Flašková – VÁNOČNÍ OBRÁZKY, do 30. 12. KOUZLO ŽELEZNICE – do 30. 12. F. K. Foltýn – OBRAZY, do 30. 12. Roztoky u Prahy – Středočeské muzeum BETLÉMY, tentokrát z Ústí nad Orlicí, do ledna 2006 Jílové u Prahy – Regionální muzeum Jitka Štenclová – REMINISCENCE, do 11. 12.

40

Kulturou k ženské emancipaci Výstava Americký klub dam – krůček k ženské vzdělanosti

Letos vstoupil do devátého roku své existence „Americký klub dam“. Jde o občanské sdružení s kulturně vzdělávacím cílem určené ženám. Členskou základnu představuje ca 100 žen. Navazuje na již historický klub stejného jména, který vznikl 15. září 1865. (Slovo v názvu klubu americký znamenalo především nový, moderní.) U zrodu AKD stál mecenáš, vlastenec a propagátor vzdělání i ženské emancipace − Vojta Náprstek a spisovatelka Karolína Světlá. Spolek se scházel v domě U Halánků, dnešním Náprstkově muzeu (dále NpM), na různé přednášky, besedy. V průběhu více jak osmdesáti let se vystřídalo v AKD přes 200 žen. Cílem klubu bylo poskytnout tehdejším ženám náhradu odborného a středoškolského vzdělání, které pro ženy vlastně neexistovalo. Členky se vzdělávaly v různých oblastech, využívaly Náprstkovu knihovnu, pořádaly exkurze a výlety a také vydávaly časopis „Ženské listy“. Pomáhaly postiženým lidem i dětem, pořádaly různé sbírky. V době války v r. 1866 ošetřovaly a pečovaly o nemocné a raněné vojáky v nemocnicích. Úspěšná působnost spolku skončila po únoru r. 1948 jako nežádoucí aktivita. Historii klubu připomenula zajímavá akce „Výstava Americký klub dam – krůček k ženské vzdělanosti“, jejíž autorka a předsedkyně AKD, PhDr. Milena Secká, CSc., vedoucí archivu a knihovny NpM, přiblížila veřejnosti činnost původního klubu, též některé jeho významné členky, prostřednictvím různých archivních i muzejních předmětů. (Výstava probíhala v období červen – říjen 2005.) Současný AKD má své působiště v NpM. Každoročně pořádá cca 10 kulturně-vzdělávacích akcí: přednášky, koncerty, exkurze, divadelní a filmová představení (zaměřená převážně na významné ženy historie). Např. film O. Sommerové „Nesmrtelná hvězda Božena Němcová“. Klub realizuje též hromadná setkání, tzv. dýchánky – novoroční probíhá v lednu a takzvaný jahodový v červnu. Veškeré aktivity si AKD financuje převážně z členských příspěvků. Řada z nich probíhá za využití profesních i vědomostních možností členek. V programu jsou též exkurze, především do muzeí a na výtvarné, historické i etnografické výstavy a další akce např. Dny evropského kulturního dědictví. Americký klub dam je nevelký spolek, ale svojí náplní cílenou na kulturní současnost s odkazem na historii, je přitažlivý i pro moderní ženy. Vincent Streit Místní Kultura

Zajímavosti

Pátrání po předcích Rád bych se podělil se čtenáři Místní kultury o zkušenosti při sestavování rodových předků – odborně řečeno vývodu, tj. vyhledávání osobních údajů (narození, sňatek, profese, úmrtí) rodičů, prarodičů atd. Slovo rodokmen je trochu zavádějící, protože v tomto případě hledáte své předky, kteří se rozrůstají geometrickou řadou. Začínáte hledat od nejmladšího člena rodiny, kdežto rodokmen sleduje údaje od nejstaršího známého předka přes jeho potomky až do současnosti. Moje povídání neberte jako oficiální návod, napsal jsem to pro představu o tom, co realizace takového záměru obnáší. K této krásné práci jsem se dostal po smutné události v roce 2000, kdy zemřel můj děda z matčiny strany. Při vyklízení místnosti, kde děda žil, jsem nalezl arch papíru s daty narození dědových rodičů a sourozenců a také rodné, oddací a úmrtní listy. Rozhodl jsem se získat další rodinné dokumenty, prozatím v „užší“ rodině a zaznamenání všech doposud sehnaných údajů. Pak jsem se soustředil na „širší rodinný okruh – bratrance a sestřenice rodičů, případně prarodičů. Generace dnešních osmdesátníků či devadesátníků si ještě pamatuje nejen na své příbuzné a předky, ale i na zážitky z doby dávno minulé. Rodné listy se musely během druhé světové války předložit německým úřadům, k doložení toho, že dotyčný neměl židovské předky. Tyto rodné listy obsahují nejen údaje o rodičích narozeného, ale i o prarodičích. A tato ne zrovna chvályhodná německá pečlivost může při pátrání po předcích pomoci. Zavedl jsem si kartotéku předků na kartonových listech formátu B5, na kterých jsou uvedena jména manželského páru, data narození, sňatku a úmrtí, místa narození a pohřbení, profese, u žen jméno za svobodna. Pro dobrou orientaci v dalším pátrání je dobré rozdělit si vývod do čtyř větví – na předky obou dědů a babiček a podle jejich příjmení. Po tomto úspěšném začátku se můžeme pustit do hledání dalších údajů na matričních úřadech a ve státních oblastních archivech (dále jen SOA). Pro střední 12 / 2005

Čechy jsou matriky uložené v Praze – Chodovci, pro severní Čechy v Litoměřicích, pro západní Čechy v Plzni, pro jižní Čechy v Třeboni, pro východní Čechy v Zámrsku. (Na Moravě situaci neznám, ale nebude to problém zjistit.) Je dobré se v jednotlivých institucích ohlásit a objednat. Matriky jsou zde od nejstarších dochovaných až zhruba do roku 1900. Záleží na tom, kdy se která dopsala. Mladší matriky najdete na matričním úřadě, kam obec, kde váš předek zemřel, patří (jedná se o generaci rozenou zhruba okolo roku 1850 – 1860, vyjma předčasných úmrtí). Rodný list je velice důležitý při vyhledávání dalších rodinných příslušníků. Je nutné vědět, kde se dotyčný předek narodil a podle toho se obrátit na příslušnou matriku. Někdy je rozhodující i číslo domu, neboť kdysi se na vesnici vyskytovalo více rodin stejného jména. Matriky jsou rozděleny na evidenci narozených, oddaných a zemřelých. Teď je čas na to začít luštit ze starých dokumentů. Důležitý poznatek je, že chybějící zápis v kolonce otec znamená nemanželský původ dítěte a otcovy předky už není možné dohledat. Ale potkáte se i s dalšími problémy, např., když chybí jméno ženy za svobodna. Zápisy v matričních knihách jsou srozumitelné do let 1830 – 1820, starší už jsou psané staročeštinou a je lepší si je nechat přečíst odborníkem. Můžete se ale pustit i do obráceného postupu, zvaného rozrodu, tzn. „odrazit se“ od prarodiče a dohledávat jeho potomky. To ale není náročné, protože většina potomků je zpravidla naživu a odměnou vám může být, když se seznámíte s osobami, které mají stejného předka, nebo když dohledáte významnou celebritu, se kterou jste spřízněni. Doporučuji (u rozrodu) po 5 letech obeslat všechny kontaktované osoby znovu, aby vám poslaly všechny změny. A pro představu, jak dlouho může tato pátrací akce trvat, uvádím, že jsem vývod z předků a rozrod zpracovával při zaměstnání 2 roky. Václav Uher

41

Vlastivědný vycházkář

Tak si říká akademický malíř a grafik v důchodu, pan Ladislav Hojný. Navštěvuje ty nejmenší vesničky ve Středočeském kraji a snaží se kresbou zaznamenat vesnické motivy, a tak dokumentovat mizející venkov. Výsledky své práce vystavuje. Každý obrázek má někdy poetický, někdy vysvětlující autorský text. Každý rok má v plánu jeden okres. Právě v nadcházejícím roce 2006 se chystá na Nymbursko. Črty z Příbramska a Rakovnicka vznikaly ještě v době jeho aktivní profesní dráhy. Letos (2005) to bylo Benešovsko. Jeho záslužnou práci podpořil finančně i hejtman Středočeského kraje. Hledání sponzorů jak na tvorbu obrázků tak na výstavy je ale nikdy nekončící proces. [scholl]

Zlaté časy médií

Až do konce března 2006 lze ve výstavních sálech Národního muzea v Praze zhlédnout výstavu „Zlaté časy médií: Od Gutenberga k internetu“. Půjde o největší expozici věnovanou vývoji a proměnám společenského působení tisku, rozhlasu, televize a internetu u nás. Informace jsou k dispozici na WWW.NM.CZ. [ika]

42

„Rostlina jako symbol“

V Národním zemědělském muzeu v Praze můžete až do konce ledna 2006 zhlédnout výstavu představující rostliny nejen jako užitkové přírodniny, ale také jako zástupné znaky významných událostí. Expozice má několik témat: rostliny na erbech a pečetích, na platidlech a medailích, jako symbol cechovní a firemní, náboženský, politický i národnostní, jako zástupné znamení času a cyklických změn v přírodě, rostliny coby etnografický materiál ve zvykosloví, věnuje se stromům života i květomluvě ad. [ika] Místní Kultura

Recepty Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové Brrrrr! To je ale zima. No jóóó, co byste chtěli, vždyť je prosinec. Že ale ten rok zase utekl. Jeden se ani nenadál a máme tu svátek svatého Silvestra. Nablejskaná párty v nóbl restauraci se ke skřítkům, co vám celý rok „kuchtili“, ale nehodí. Zůstaneme pěkně u kamen nebo za pecí v romantické chalupě nebo v docela malé chaloupce s partou kamarádů. Než se začne stmívat, vrátíme se pořádně vyfoukaní z procházky a připravíme se na poslední noc v roce. Nejedné skleničce se podíváme na dno, tak ať máme pořádný základ. Se silvestrovským ohňostrojem a dělobuchy vám pomohou odborníci na slovo vzatí. PEKELŇAJS A HROMBURAJS Na první pohled a podle jména by se mohlo zdát, že se jedná o docela obyčejného čerta a bubáka, ale nemylte se. Tihle dva nerozluční, velmi užiteční, strašidláci nejsou žádní hej nebo počkej. Jejich dávní předkové sice opravdu pocházejí ze zaostalého Pekkelňákova a nemoudrých Hrromotřass, ale tihle dva jsou ve svém oboru opravdoví učenci a vědátoři. Pekelňajs se neobejde bez nejmodernější techniky oboru ohňologie, jako je například pekelná zápalná slina, pšoukací čmoud nebo ohnivzdorná jiskra. Pro Hromburajse jsou zase nepostradatelné bouchací kuličky, příruční bleskohrrrombuch nebo zádový mrrrazolezzz. Do vědeckého bádání vkládají i nemalé finanční prostředky v podobě zlaťáků, o které oberou nepoctivé obchodníky, vydřidušské radniční pány nebo šizuňky hospodské. (Jak jen to je v tom Pohádkovém světě moudře zařízeno.) Jejich zapálenost pro bádání a naprostý nezájem o věci všední a praktické je bohužel patrný na jejich zevnějšku. Co svět světem stojí, chodí po něm ušmudlaní, mírně potrhaní a očouzení. Trošku plesniví a nemálo rozcuchaní. Jinak jsou to strašidláci dobrosrdeční a člověku poctivému užiteční. Nedobroty a zloděje trestají spravedlivě, důkladně a rádi. (Holt pohádka.) STRAŠIDLÁCKEJ PEČENEC Vyplatí se vytáhnout z almary ten největší pekáč po babičce, co v něm pekla posvícenskou husu. Vepřové plecko, bůček, krkovice bez kosti, prorostlé odřezky vepřové kýty a když máte možnost, třeba i kus divočáka, nakrájíte na větší kousky a naskládáte do pekáče. Dobře osolíte, hojně posypete kmínem a přidáte na kolečka (spíš kola) nakrájenou cibuli. A cibulí nešetřete! Pak to vrazíte do trouby a pomalu pečete. Měkké, do voňava upečené maso i s „kůrčičkou“ umelete na masovém strojku (lépe dvakrát – pomazánka je jemnější), přidáte vypečené sádlo i s vejpečky a dobře promícháte a uložíte v chladu. Pořádný krajíc měkkého chleba natřete silnější (tenká stejně nejde) vrstvou masové pomazánky, posypete jemně nakrájenou cibulkou a nabídnete okurčičku nebo feferonku. Jemně rozemletej strašidláckej pečenec vydrží v lednici poměrně dlouho a dá se použít i na jednohubky (rohlíky raději tmavé nebo z chlebového těsta). Zdobíme kroužky cibulky, ředkvičkou nebo okurkou. Originály skřítků najdete v Perníkové chaloupce (WWW.PERNIKOVA-CHALOUPKA.CZ). Skřítkové i vlídná a laskavá Ježibabka se těší na vaši návštěvu. 12 / 2005

43

z

f.c

ed i

w.

ww