Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech
1-2 2004
Kultura v Třanovicích s dotací i bez ní Rožnov pod Radhoštěm Město, odkud se nikdo nechce stěhovat Kroniky a kronikáři Dění v kronikářském světě Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku Slučování galerií v Ústeckém kraji Svátek hudby Přežije? Péče o tradice v Maďarsku svěřena nové instituci Česká hudba – únor 2004 Přehled celorepublikových akcí
Ročník XIV
www.mistnikultura.cz
Místní kultura
Z obsahu
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XIV. Vydává Informační a poradenské středisko pro místní kulturu.
Památkové objekty v roce 2002 ...................... 4 Svaz osvětový – Masarykův lidovýchovný ústav ......................................... 5 Národní divadlo v Praze.................................. 6 Městská knihovna Frýdek-Místek................... 7 Kultura v Třanovicích s dotací i bez ní ......... 15 Kroniky a kronikáři....................................... 21 Muzeum Beskyd Frýdek-Místek................... 28 Škola plná obrázků........................................ 35 Slučování galerií Ústeckého kraje................. 37 Divadlo jako hokejový zápas ........................ 39 Přežije svátek všech muzikantů?................... 41 Dům Pod svícnem Frýdek-Místek................. 44 Péče o tradice v Maďarsku............................ 45 Česká hudba 2004, akce únor 2004............... 47 Kouzlo jílovského betlému ........................... 50 Velký bratr v roce 2004… .....................příloha
Adresa redakce: IPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail:
[email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová, S. Peričová. Úprava: M. Cais Redakční rada: V. Appl, L. Lázňovská, A. Mockovčiaková, J. Radová, Fr. Zborník (předseda). Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře IPOS. Tyto krátké zprávy jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne MATISK, Praha 10, Nad Úžlabinou 98. Evid. čís. MK ČR E 6627. ISSN 1211-7994 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9, tel. 234 092 851, fax 234 092 813, pí Alena Hauzírková, e-mail:
[email protected], www.predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary IPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682
2
Stálé rubriky LEGISLATIVA Legislativa, Ekonomika, Dokumenty, Statistika, Granty, Organizace…
INFORMATIKA Knihovny, Informační střediska, Média, Publikace…
MÍSTA Kraje, Regiony, Cestovní ruch, Kulturní komise, Kroniky, Kulturní domy, Kina, Hvězdárny, Etnika…
DĚTI - MLÁDEŽ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Lidová kultura, Movité kulturní dědictví, Muzea, Nemovité památky…
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo, Hudba, Tanec, Výtvarné umění, Literatura, Audiovize, Multikultura…
ZAHRANIČÍ NABÍDKA Akce, Aktivity, Zajímavosti…
Na titulní straně: Památník evangelického faráře v Třanovicích, foto: L. Kučerová Předáno do tisku: 20. ledna 2004. Uzávěrka čísla 3/2004 je 2. února 2004. Uzávěrka čísla 4/2004 je 1. března 2004. MÍSTNÍ KULTURA
ÚVODNÍK O souvislostech A je tady rok 2004, rok, ve kterém uplyne 15 let od doby, kdy jsme získali možnost hájit svá lidská, společenská, respektive všechna práva. Rok, kdy vstupujeme do Evropské unie, a je to také rok, kdy budeme moci opět uplatnit to nejzákladnější občanské právo, tj. volit. Co z toho je pro kulturu důležité? Vše. Všichni, kteří se kultuře věnovali v době totalitní, vědí, co bylo potřeba překousnout, kde bylo potřeba slevit, kdy trochu ukročit a kdy zašvejkovat, aby aktivity, kterým se věnovali, měly smysl, a aby přitom neměli pocit ponížení a ohnuté páteře. Ostatní, kteří tento způsob existence nezvládli, maximálně něco kutili doma a pokud možno nevystrkovali nos ze zabouchnutých dveří domova. Tak toto snad máme za sebou a každý, kdo má chuť, může to letos oslavit. (Já to slavím každý den.) Ale hlavně všichni můžeme dělat věci po svém, myslet si a říkat věci bez cenzury a bez omezení se věnovat nejrůznějším zálibám. A to je pro kulturu základ. Evropská unie nás přizvala a my jsme přijali. Je teď liché a zbytečné varování, že ztrácíme svrchovanost a že je ohrožena národní identita. Je rozhodnuto a dá se předpokládat, že každý, kdo volil a tím pádem rozhodoval, o věci přemýšlel před tím, než hodil lístek do volební urny. Absolutní svrchovanost nemůžeme mít jako jedinci nikdy, část jí ztrácíme, když volíme své zástupce do různých orgánů, o část jí přijdeme v každém vztahu, přivedením dětí na svět, zaměstnaneckým poměrem atd. Jako společenství a národ přicházíme o absolutní svrchovanost každým paktem, smlouvou či úmluvou. Důležité je, že tak činíme s rozmyslem a dobrovolně. V květnu se tedy Česká republika stane součástí Evropy a mezi lidmi se šíří různé obavy. Jedna z nich se týká české kultury a otázka zní: nezanikne?, uhájíme kulturní svébytnost a tradice?, dokážeme je dále rozvíjet? A já se ptám, proč ne, tedy pokud budeme sami chtít, pokud si budeme vlastní kultury vážit a pokud ji dokážeme podporovat. V evropském společenství není vše 1-2 / 2004
ideální - pro mnoho lidí je moc sociální, pro většinu byrokratická, ale určitě je kulturní. Letos budeme volit hned do několika institucí. V určitém smyslu je to pro kulturu jeden z nejdůležitějších kroků. Volbou totiž přenášíme na zvolené zástupce starost o veřejné blaho. A zvolit dobře není lehké. Nevím jestli máte rádi slovo elita, ale právě té je potřeba svěřit správu věcí veřejných. Lidem, kteří dokážou s nadhledem posouvat věci dopředu, umějí přijímat rozhodnutí, která jsou nepopulární, ale s dlouhodobým výhledem správná, kteří také za svá rozhodnutí ponesou odpovědnost a v neposlední řadě si umí dát věci do souvislostí. Ludmila Kučerová Milí čtenáři, máte právě v ruce číslo Místní kultury v novém „balení“. Jak už jsme avizovali, je v časopise více prostoru a tím pádem více informací pro vás i od vás. A právě díky tomu můžeme náš časopis trochu zpestřit. Počínaje tímto číslem budeme otiskovat krajové recepty (najdete je na straně 51). Ve městě Štramberk pečou uši z perníku. Všude se něco peče, vaří smaží, ale doslechli jsme se, že Štramberk získal na výrobu pro město typického pečiva několik ochranných známek včetně loga a péci Štramberské uši je dovoleno jen pekařům na katastru města. Starosta Jan Socha považuje recept na výrobu tohoto pečiva za kulturní dědictví. Pokud se u vás vaří nějaká zvláštnost, či jinak upravuje nevšední krajový pokrm nebo nápoj, budeme rádi, pokud nám jej za účelem zveřejnění a proslavení vaší obce, města či kraje, zašlete na známou adresu:
[email protected] Další kapitolu, kterou chystáme, bychom chtěli věnovat zajímavým místním tradicím a zvyklostem zděděným po předcích nebo i nově vzniklým. Bez vaší pomoci to ale nepůjde a tak prosíme, máte-li chuť, čas a povědomost o něčem výjimečném, co stojí za zmínku, napište. luk
3
Památkové objekty v roce 2002 řečí statistiky Ve Statistice kultury 2002 vydané IPOS Praha, zpracoval útvar Centrum informací o kultuře (WWW.IPOS-MK.CZ) kromě jiných i statistiku památkových objektů. Jsou zde podchyceny hrady, zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže atd. v ČR, které jsou zpřístupněny návštěvníkům. První sledovanou skupinou jsou památky ve správě ministerstva kultury, Národního památkového ústavu a dalších orgánů státní správy, obcí a měst. Druhá skupina jsou památkové objekty v majetku nebo správě jiných resortů, dalších státních ústředních orgánů, občanských sdružení dle zák. č. 83/90 Sb., obecně prospěšných společností a církví. Třetí skupinu tvoří památkové objekty v majetku podnikatelských subjektů a podnikatelů. První skupina památkových objektů obsahuje v roce 2002 celkem 174 objektů (v roce 1998 šlo o 138 objektů), počet návštěvníků dosáhl čísla 6 566 138 (v roce 1998 to bylo 6 388 832 návštěvníků), průměrný počet návštěvníků na jeden objekt byl 37 736 (v roce 1998 byl průměr 46 296), počet kulturních akcí dosáhl 13 456 (v roce 1998 to bylo pouze 5590 akcí), kulturní akce navštívilo 2 604 621 zájemců (v roce 1998 jen 1 889 505 diváků). Na vstupném bylo vy-
bráno 254 607 tisíc Kč (v roce 1998 částka 196 672,1 tis. Kč) – tržby vzrostly o 29,5 %. Průměrné vstupné bylo 38,80 Kč (v roce 1998 jen 30,80 Kč) – tedy navýšení o 26 %. Druhou skupinu tvořilo ve sledovaném roce 26 památkových objektů (v roce 1998 jen 7 objektů), navštívilo je celkem 2 536 575 zájemců (v roce 1998 pouze 1 266 238), průměrný počet návštěvníků v jednom památkovém objektu činil 97 561 (tady došlo k výraznému poklesu oproti průměru v roce 1998, který byl 180 891 osob), počet kulturních akcí byl 409 (v roce 1998 jen 298), počet návštěvníků kulturních akcí činil 266 570 (v roce 1998 celkem 298 630). Třetí skupinu představuje v roce 2002 celkem 33 objektů (v roce 1998 jen 18 objektů), počet návštěvníků dosáhl čísla 659 071 (v roce 1998 to bylo 601 210 návštěvníků), průměrný počet návštěvníků na jeden objekt byl 19 972 (v roce 1998 šlo o 33 401 návštěvníků), počet kulturních akcí dosáhl 470 (v roce 1998 šlo o 151 akcí), kulturní akce navštívilo 104 403 návštěvníků (v roce 1998 pouze 62 116 návštěvníků). Eva Veselá
STATISTIKA OLOMOUCKÝ KRAJ: Posledním víkendem v říjnu se uzavřela hlavní sezona na nejnavštěvovanějších hradech a zámcích v Olomouckém kraji. Hrad Helfštýn navštívilo v roce 2003 – 101 000 zájemců (v roce 2002 – 90 tis.), Bouzov 99 tis. (110 tis.), Sovinec 52 tis. (45 tis.), Velké Losiny 42 tis. (44 tis.), Jánský vrch 35 tis. (38 tis.), Náměšť na Hané po oba dva roky 20 tis. návštěvníků, Šternberk 18 tis. (v roce 2002 – 20 tis.). (Olomoucký kraj, č. 11, 2003) Zdroj: ČSÚ
Velká část návštěvníků hradů a zámků jsou zahraniční turisté.
4
MÍSTNÍ KULTURA
LEGISLATIVA - STATISTIKA Svaz osvětový – Masarykův lidovýchovný ústav Na obzoru kulturní výročí (2. část) Snahy podpořit český kulturní život vedly Národní radu českou k výzvě „Národu českému“ z 21. října 1905. V prohlášení se říkalo, že Národní rada česká (NRČ) uvážila potřebu ústředí, které by pečovalo o šíření a povznesení lidového vzdělání a zřídila proto Svaz osvětový. V době výzvy ke spolupráci s novým ústředím měla již NRČ v rukou návrh stanov schválený vídeňským c.k. ministerstvem vnitra (9. srpna 1905). Svaz byl povolen s působností pro „království České, markrabství Moravské, vévodství Slezské a sídelní město Vídeň.“ Uváděným účelem organizace bylo: „šířiti a povznášeti lidové vzdělání v národě českoslovanském, stránku politickou vyjímaje.“ Ke spolupráci se záhy přihlásily desítky obcí a kulturních aj. organizací. Ustavující valná hromada se konala 6. ledna 1906. Prvním a poté dlouholetým předsedou svazu se stal univerzitní profesor slovanské filologie František Pastrnek, mj. editor slovanské legendy o sv. Václavovi. Stanovy svazu uváděly, že „svého účelu se spolek bude domáhati: a) zakládaje a zvelebuje lidové knihovny a čítárny; b) rozšiřuje a vydávaje dobré knihy a časopisy; c) pořádaje přednášky a rozhovory; d) udržuje v patrnosti veškerou činnost na poli lidové osvěty, podávaje výroční zprávy, pořizuje soupisy, vydávaje tiskopisy apod.; e) zařizuje besídky pro výchovu mládeže obecné škole odrostlé; f) pořádaje ušlechtilé zábavy, představení divadelní, hudební produkce, vědecké i umělecké výstavy a jinak podporuje uměleckou výchovu lidu; g) podněcuje a podporuje zakládání a organizování vzdělávacích spolků místních i krajových, a sdružuje tyto k společné práci vzdělávací; h) pořádaje občasné sjezdy vzdělávacích spolků a jejich členů.“ Svaz osvětový byl v prvním období své činnosti rozdělen na čtyři pracovní odbory: přednáškový, knihovní, umělecký, organizační. Po vzniku Československa byla potřeba budovat demokratickou republiku a za nástroje k tomu byly považovány legislativa a osvěta. 1-2 / 2004
Zákony zakládající již v roce 1919 organizační a ekonomické podmínky pro osvětovou činnost byly: o organizaci kurzů občanské výchovy (s tím o zřizování sborů osvětových v okresech a městech), o obecních knihovnách a o obecních knihách pamětních (kronikách). Na Svaz osvětový byly v souvislosti s tím kladeny stále vyšší požadavky. To vedlo v roce 1925 k jeho proměně v Masarykův lidovýchovný ústav – Svaz osvětový (MLÚ) s určitou ingerencí státu, jako logický důsledek skutečnosti, že demokratický stát potřeboval centrální instituci. MLÚ byl budován jako svazová, nestranická, liberálně demokratická instituce s rozsáhlými vazbami na množství kulturních sdružení a institucí, s mnohaoborovými činnostmi a kompetencemi. Ústav byl v roce 1937 charakterizován takto: „MLÚ je studijní a pracovní ústředí lidové výchovy v ČSR, jehož úkolem je zkoumati a zkoušeti různé prostředky a metody lidové výchovy a jež ostatním lidovýchovným organizacím a institucím ČSR dává pokyny a opatřuje pomůcky k jejich činnosti. Založen 1925 darem 4 mil. Kč z Národního fondu T. G. Masaryka jako nástupce a pokračovatel Svazu osvětového. Vedle členů volených má ve výboru členy kmenové, tj. zástupce velkých organizací rázu lidovýchovného (Dělnické akademie, Svobodného učení selského, Ústřední školy dělnické, Čs. obce sokolské, Matice slovenské) a členy přidružené zastupující ostatní důležité organizace. Nejvyšším orgánem ústavu je rada, jež se schází jednou do roka. Z deseti odborů, do nichž je rozvržena činnost ústavu, jest nejdůležitější odbor studijní, vydávající vědecké práce o lidové výchově i praktické příručky pro lidovýchovné pracovníky; má svou vlastní knihovnu, vydává úřední věstník Čs. lidová výchova a sjednává styky s obdobnými ústavy zahraničními. Jinými tiskovými orgány MLÚ jsou revue Čes. osvěta (do r. 1924 orgán Svazu osvětového, pak nákladem Státního nakladatelství) a Úhor, kritická revue literatury pro mládež (do r. 1926 majetek Čs. společnosti pro literaturu pro mládež, pak majetek ústavu).“ (Masarykův slovník naučný) Na obzoru byl ale Mnichov a všechno mělo být jinak. (Pokračování příště) Zdeněk Jírový
5
Národní divadlo v Praze (2. část) V první části textu (MK 12/2003) jsem psal o vytvoření "Sboru pro zřízení českého Národního divadla v Praze" v roce 1850, a o jeho výzvě ke sbírkám. Z řady důvodů politických i ekonomických trvalo až do roku 1862 než bylo za předsednictví F. L. Riegra postaveno alespoň Prozatimní divadlo a poté za předsednictví Karla Sladkovského a znovu F. L. Riegra v roce 1881 otevřena téměř dokončená i budova Národního divadla. K definitivnímu otevření nedošlo, neboť po třinácti představeních budova vyhořela. Pak se ale projevila povaha českého národa, který tak často se vzchopí k akci až po nějaké katastrofě: sbírky a dary během pouhých 47 dní přinesly milion zlatých a umožnily tak odstranit škody a dokončit stavbu budovy ND. (Tentokrát přispěl i císař a král.) 18. listopadu 1883 bylo obnovené divadlo otevřeno. Národní divadlo bylo v rakouských poměrech divadlem vlastněným a spravovaným družstvem (vzniklým z výše uvedeného Sboru), později bylo ve správě Země České a od r. 1930 ho na základě zvláštního zákona převzal stát, tj. Republika Československá. Dnes činoherní, operní a baletní soubory ND působí na scénách historické budovy, Stavovského divadla a Divadla Kolovrat. Koncepce Národního divadla se v průběhu let průběžně proměňuje, je logické, že nemohla zůstat u osvícenských ideálů minulých století, takže zejména
v současnosti – v konkurenci nejen filmu a televize, ale i stovky dalších divadel se 129 stálými scénami – musí stále hledat a stále znovu obhajovat své místo a poslání v české kultuře. Podle vyjádření dnešního ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka „je jedním z hlavních cílů nového vedení ND vedle dosažení vyváženosti tří základních směrů (tzn. uvádění klasického, neoklasického i moderního repertoáru) větší otevření se světu. V souvislosti právě s celonárodní snahou o vstup ČR do Evropské unie je veškeré úsilí věnováno pomoci zařadit českou kulturu hlouběji do evropského povědomí a současně seznamovat českou veřejnost s novými trendy evropského divadelního umění v celé jeho žánrové šíři.“ Zdeněk Jírový P.S. Obvykle se sice pod pojmem Národní divadlo myslí to pražské – a tento článek chce připomenout jeho vznik – ale nelze opomenout skutečnost, že v Česku máme „národní“ divadla tři. Mimo Prahy tu je ještě Národní divadlo v Brně a Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Obě posledně uvedená vznikla jako spolky bez vlastních budov (v Brně 1881, v Ostravě 1918) a to ve městech, kde již působila ve vlastních budovách městská divadla německá. Z.J.
GRANTY, PŘÍSPĚVKY 303 28 Plzeň, kontakt: tel. 378 002 128. mobil: Nadace Duhová energie kultuře 602 282 370, fax: 378 002 001, e-mail: Nadace vypsala pro oblast kultury 2 programy:
[email protected], webové stránky: WWW.ZCE.CZ. TerDuhová energie regionům (např. Podpora kulmín pro předložení žádostí: do 30. dubna 2004. turních regionálních projektů) a Duhová energie Plž/ev pro kulturu (Podpora výjimečných projektů české kultury, Podpora mladých talentovaných OSTRAVA (323 tis. obyv.): Statutární město Ostrava umělců, Podpora vybraných regionálních provyhlašuje pro r. 2004 výběrové řízení na poskytnutí jektů, Donátorství v oblasti výtvarného umění dotace - mimořádného grantu v oblasti kultury za dílo a filmu). Nadace o předložených projektech roznebo počin mimořádných kvalit a trvalého charakteru. hoduje dvakrát ročně. Žádost musí být předloTematický okruh: výtvarné umění ve veřejném prostoru s možným umístěním děl ve 3 ulicích (které žena na oficiálním formuláři a doručena na adurčují podmínky grantového řízení). (Ateliér, č.11, resu: Mgr. Petr Holub, Západočeská energetika, 2003) a.s., skupina Komunikace, Gulderova 19,
6
MÍSTNÍ KULTURA
INFORMATIKA Městská knihovna Frýdek-Místek Okresní knihovna změnila zřizovatele od ledna 1993. Stalo se jím město a knihovna se stala Městskou knihovnou ve Frýdku-Místku (MěK). V současné době má knihovna ústředí ve Frýdku, velkou pobočku v Místku, 4 menší pobočky v integrovaných obcích a 1 pobočku na základní škole, která tady funguje i jako knihovna školní. (MěK ve škole neplatí nájem, dopoledne slouží knihovna jako školní, odpoledne je určeno pro veřejnost – fond je převážně zaměřen na dětského čtenáře). Historie knihoven ve Frýdku-Místku je opravdu bohatá, zájemce odkazuji na webové stránky knihovny – HTTP://WWW.MKMISTEK.CZ
Knihovna nepůjčuje jen knihy… V září 2003 vyhlásila knihovna již 11. ročník literární soutěže pro začínající autory. Soutěž, jíž se účastní každoročně 50 – 60 zájemců, má dvě kategorie - od 15 do 30 let a nad 30 let. Literární práce obsahují poezii i prózu, v jednom ročníku se podařilo vydat sborník obsahující téměř všechny soutěžní práce. Pravidelně jsou literární práce publikovány v místním tisku Črt. V pobočce v Místku je Modrý salonek, v němž jsou pořádány kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost. V roce 2002 měla knihovna smlouvu s konzervatoří v Ostravě. Její vyučující a studenti připravili pořad o skladateli doplněný příslušnými skladbami. Z finančních důvodů byla akce zrušena, ale knihovna opět uvažuje o její obnově, protože o pořad byl zájem - zejména jej navštěvovali mladí lidé. V roce 2003 byl zahájen cyklus O čem sní ženy. Akce je pořádána jednou měsíčně, zatím v knihovně vystupovala Olga Sommerová, Jiřina Šiklová, Iva Herzigová. Poslání tohoto programu se dá shrnout do několika slov: žena má být osobností. S velkým ohlasem (zejména u dětí) se setkala akce nazvaná Pojďte s námi do středověku. V hlavní budově ve Frýdku chodily knihovnice ve středověkých kostýmech, knihovna měla středověkou výzdobu (fakule, prapory), vařila se medovina, medový čaj s rumem (pro děti samozřejmě bez rumu), knihy se půjčovaly do 21 hodin, probíhala vystoupení šermířů, divadelní 1-2 / 2004
představení, před knihovnou předváděl své umění polykač ohně. Víte, co je to FAQ? Jde o zkratku z angličtiny a jsou to vlastně odpovědi na často pokládané otázky o fungování knihovny. Na webových stránkách si můžete přečíst odpovědi na následující otázky: Chci se stát čtenářem knihovny, co musím udělat? Platí můj průkaz i pro sourozence, manžela, rodiče, kamaráda?, Platí se něco za čtenářský průkaz?, Kolik stojí půjčování CD v hudebním oddělení?, Co mám dělat, když ztratím průkaz?, Mohou chodit děti na internet?, Když nejsem čtenářem knihovny, mohu používat internet?, atd. Regionální funkce V roce 1992 se střediskový systém v okrese rozpadl a knihovny v obcích zůstaly odkázány samy na sebe. Téměř ustal nákup knih do knihovního fondu jako důsledek nedostatku obecních financí. Situace se změnila až po zavedení regionálních funkcí vykonávaných MěK ve Frýdku-Místku. V roce 2003 obdržela MěK na výkon RF 970 tisíc Kč. Tyto finance jsou vedeny ve zvláštním účetnictví, zvlášť se vedou i knihy nakoupené do výměnných souborů (každý soubor tvoří 60 – 80 svazků a knihy zůstávají majetkem MěK). RF využívají v okrese Frýdek-Místek tři knihovny s profesionálním knihovníkem (v Šenově, Raškovicích a Bašce) a 16 knihoven s neprofesionálním knihovníkem. Kromě poskytování výměnných souborů nabízí MěK poradenské a koordinační služby (jde zejména o zavádění výpočetní techniky, připojení k internetu atd.) a vykonává nezbytné činnosti napomáhající rozvoji zúčastněných knihoven (např. statistiku knihovnických činností, vzdělávání knihovníků, pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů, pomoc při zpracování projektů k žádosti o grant). Vše se děje na základě písemných smluv jednak s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě, ale i s jednotlivými obcemi, které využívají RF. Pokud se některá obec rozhodne dát z vlastního rozpočtu peníze na nákup knih, jejich nákup i zpracování provádí knihovník příslušné místní knihovny. Eva Veselá
7
Třanovická knihovna konečně ve svém Obecní knihovna v Třanovicích (900 obyv., okres Frýdek-Místek) se několikrát stěhovala – ze soukromého domku na poštu, pak do hospody, starého bytu ve škole či do dílny. Od roku 2002 má obec novou knihovnu, kterou by jí mohla závidět i mnohem větší místa. Knihovna je teď umístěna v nové přístavbě školy, v přízemí je klasický knihovní provoz – regály s knihami, půjčovní pult, v 1. patře na galerii jsou stolečky s počítači, čtenáři mohou využívat internet a nebo se jen začíst do některého z časopisů. O provoz knihovny se střídavě starají dvě pracovnice obecního úřadu, jehož je knihovna po organizační stránce součástí. Knihovnice samy nakupují a zpracovávají knihovní fond. Knihovna v Hnojníku je pověřena od 1. 1. 2002 Moravskoslezskou vědeckou knihovnou k výkonu regionální funkce pro 8 obcí – jednou z nich jsou také Třanovice. Knihovna je veřejnosti otevřena 2x týdně odpoledne. Děti zaplatí roční poplatek 10 Kč, studenti, dospělí a důchodci 20 Kč. Kromě internetu (5 Kč za 15 minut) nabízí knihovna i možnost využít kopírku. ev
Foto: Ludmila Kučerová
Kultura na větvi Kormidla Rádi bychom Vás upozornili na nový internetový katalog odkazů občanské společnosti Kormidlo (WWW.KORMIDLO.CZ), který zveřejnilo na začátku října 2003 občanské sdružení Econnect. Jednou z jeho šesti základních větví je Kultura a v současnosti zde najdete v pěti základních oblastech (Kultura a nové technologie, Kultura a společnost, Kulturní alternativy, Kulturní dědictví, Kulturní politika) odkazy na více než 600 kulturních internetových stránek. Katalog Kormidlo vznikl jako reakce na univerzální rozcestníky, ve kterých jsou témata občanské společnosti nesystematicky řazena a tak často potlačována. Výběr témat v katalogu Kormidlo vychází z potřeb a aktivit občanské společnosti s širokým spektrem občanských iniciativ a organizací. Struktura každé tematické oblasti vychází z potřeby tématu a zároveň z potřeby srozumitelnosti pro většinu uživatelů. Významnou roli při plnění větve Kultura sehrála potřeba zpracovat informační zdroje
8
vzhledem k blížícímu se vstupu do EU. Neziskové organizace tak mohou využít např. přehled zdrojů financování kultury nebo odkazy na kvalitní kulturní evropské projekty a mezinárodní organizace. Bohaté je i spektrum odkazů na projekty s potenciální možností navázat mezinárodní spolupráci. Větev Kulturní dědictví spravuje Informační centrum UNESCO, které může nabídnout řadu informací o české kulturní paměti. Sekce Nové technologie nabízí např. inovativní projekty, v kterých je kultura propojená s digitální podobou, multimédii či internetem. Četné další kategorie posilují a zviditelňují významná kulturní „internetová místa“ pro nejširší publikum – viz Kultura a společnost. Katalog Kormidlo je výsledkem více než rok trvajících příprav a hledání vhodných spolupracujících organizací a stále se vyvíjí. Přispět k jeho podobě může i každý návštěvník; může navrhnout nové odkazy či úpravu stávajících. MÍSTNÍ KULTURA
INFORMATIKA V případě zájmu se může stát i správcem celé, dosud neobsazené, kategorie. V současnosti stále hledáme nadšence, kteří by se ujali neobsazených kulturních kategorií a dále je rozvíjeli. V případě zájmu nás kontaktujte mailem:
[email protected]. Katalog Kormidlo je neziskovým projektem podpořeným z programu Phare 2000 a 2001 Evropské unie. Eliška Kapounová
Nový portál o fondech EU V minulých dnech byl zprovozněn nový neziskový portál v angličtině nabízející přehled dostupných finančních zdrojů EU. V rámci tohoto portálu, který je ve své podstatě věnován neziskovým organizacím z budoucích členských zemí EU, je možné si objednat bezplatné zasílání měsíčníku s novinkami. WWW.EUCENTER.ORG luk
Krčínův rok začíná V lednu nebo v únoru 1604, tedy právě před čtyřmi sty lety, dotlouklo srdce Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan. Přestože nebyl sedlčanským rodákem a věhlas svého jména získal především rybníkářskou prací v jižních Čechách, na Sedlčansku strávil poslední třetinu svého pestrého života. Jako první toto významné výročí připomněla Městská knihovna Sedlčany společně se Základní uměleckou školou Sedlčany na výstavě dětských prací nazvané „Jakub Krčín a rybníky“. Na výtvarném projektu děti pracovaly od září loňského roku. Slavnostní vernisáž se uskutečnila 8. ledna 2004 v 18 hod. v sedlčanské knihovně. luk
KNIHOVNY PRAHA 5: Koncem října byly slavnostně otevřeny nové prostory Knihovny Smíchov v Praze 5. Knihovna je součástí automatizované sítě Městské knihovny hlavního města a zároveň jednou z největších poboček na jeho území. Sídlí v secesním interiéru bývalé Smíchovské tržnice. Náklady na její rekonstrukci, která citlivě zachovala původní sloh, a na moderní vybavení dosáhly 53 mil. Kč, z čehož největší část hradila Městská část Praha 5. Fondy knihovny nabízejí 66 tis. svazků (z toho 35 tis. knih beletrie a 31 tis. naučných publikací), 70 titulů periodik, 5 titulů denního tisku a 2 tis. zvukových nosičů (CD a magnetofonových kazet). Návštěvníkům je umožněn bezplatný přístup na internet - zatím 8 pracovních míst, jejichž počet se má zdvojnásobit. Knihovna funguje také jako čítárna denního tisku a svými výstavními plochami, kulturními pořady a kurzy v počítačové učebně také jako instituce celoživotního vzdělávání široké veřejnosti. (Pražská pětka, č.11, 2003)
1-2 / 2004
PRAHA 16: Na území Městské části Praha 16 působí několik knihoven. Místní knihovna Zbraslav v září zahájila provoz ve svých původních prostorách, které poškodily loňské povodně. V současné době má ve fondu zhruba 9 tis. knih, další zachráněné publikace jsou postupně katalogizovány a nabízeny čtenářům. Od povodně tu bylo nakoupeno 1584 knih, knihovna pravidelně odebírá 12 periodik. V Lipencích je malá knihovna s dobrovolným knihovníkem. Zatím je umístěna v nevyhovujících prostorách, takže se zde nepůjčuje. Městská část však přislíbila, že do jednoho roku bude knihovna přemístěna do vhodnějšího místa a bude opět sloužit veřejnosti. Rekonstrukce probíhá i v knihovně v Lochkově, kde také působí dobrovolný knihovník. Knihovna v Chuchli je řízena Obvodní knihovnou pro Prahu 5. Místní knihovna Radotín má ve fondu více než 39 tis. titulů. (Noviny Prahy 16, č.2, 2003) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Jihočeská vědecká
knihovna v Českých Budějovicích získala celostátní ocenění - cenu MK ČR v kategorii "Knihovna roku 2003" za významný čin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Tato cena byla v celostátním měřítku udělována vůbec poprvé. Knihovna uspěla v konkurenci např. se Státní technickou knihovnou a Národní knihovnou v Praze, Moravskou zemskou knihovnou či Mahenovou knihovnou v Brně a dalšími institucemi, které do soutěže přihlásily více projektů najednou, zatímco Jihočeská knihovna pouze jeden - vítězný. Jde o elektronickou knihu Kohoutí kříž, která je přístupná na internetu všem, kdo otevřou stránky Jihočeské vědecké knihovny, ať už v ČR, Německu či USA. Kniha se snaží zmapovat české, rakouské, a německé pohraničí z pohledu literárních osobností a menších literárních děl. Obsahuje data o jednotlivých autorech i ukázky jejich děl v češtině a němčině. Vedle ocenění za tento projekt, který spojuje techniku s literárním obsahem, dostala Jihočeská vědecká
9
knihovna významný dar z italského Udine. Od tamního hejtmana a univerzity obdržela 500 svazků vynikajících nových publikací z oblasti umění, architektury a malířství, které byly zakoupeny za peníze získané z finanční sbírky, uspořádané v regionu Udine. Českobudějovická knihovna navázala spolupráci s univerzitou v Udine již před lety v rámci jednoho evropského projektu v oblasti historických fondů. (Jihočeské noviny, 27.11.2003) VODŇANY (6 tis. obyv., okres Strakonice): Odborná rybářská knihovna Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech má ve svém fondu kolem 28 tis. svazků. Přes značné škody způsobené loňskou povodní je nyní její specializovaná literatura znovu k dispozici široké laické i odborné veřejnosti. (Táborské listy, 26.11.2003) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Zastupitelstvo města v říjnu rozhodlo, že potřebám Knihovny města Hradec Králové bude po rekonstrukci sloužit areál Vertexu. Nyní má knihovna ve 3 objektech ve staré části města k dispozici 1100 metrů čtverečních (Vertex jich nabízí 5600). Fond knihovny obsahuje 630 tis. svazků, z toho je ve volném výběru 150 tis. knih. Ostatní jsou umístěny ve skladech. (Hradecké noviny, 14.10.2003) MORKOVICE-SLÍŽANY (2,8 tis. obyv., okres Kroměříž): Město Morkovice-Slížany je od 2. pololetí 2002 zřizovatelem Městské knihovny v Morkovicích a její pobočky - Místní knihovny ve Slížanech. Spolupráce knihovny s městem je velmi dobrá již několik let. Např. v r. 2001 jí město poskytlo prostředky na rekonstrukci dětského oddělení. Městský úřad a knihovna také společně pořádají různé akce, z nichž k nejúspěšnějším patřila rozsáhlá výstava Histo-
10
rie a současnost Morkovic a Slížan ve fotografii a dokumentech. Letos se knihovně - opět za finanční podpory města - podařilo zpřístupnit katalog na internetových stránkách. Knihovna také spolupracuje s místními školami a průběžně připravuje besedy a soutěže pro děti. S Knihovnou Kroměřížska letos vyhlásila 11. ročník dětské literární soutěže nazvané Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Morkovická knihovna poskytuje vybrané regionální služby 14 knihovnám v okolí. V r. 2002 obsahoval její fond (včetně fondu pobočky ve Slížanech) celkem 21 597 svazků knih, 625 zvukových dokumentů a 20 titulů periodik. Registrovala 630 čtenářů, z toho 225 dětí. Za r. 2002 ji navštívilo celkem 8 622 čtenářů, kteří si vypůjčili 32 775 knihovních jednotek. V posledních letech se činnost knihovny zaměřila na automatizaci, dále rozšířila služby o půjčování zvukových nosičů a v posledních 2 letech zpřístupnila veřejnosti 2 internetové stanice. (Čtenář, č.11, 2003) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): V prostorách nově budované knihovny v muzeu v Ústí nad Labem probíhají dokončovací práce. Na projekt "Studijní centrum a knihovna pro česko-německé vztahy Muzea města Ústí nad Labem" získalo muzeum od Česko-německého fondu budoucnosti dotaci ve výši 500 tis. Kč. Budou zde uloženy fondy knih muzea s regionální tematikou, ústeckého archivu a Ústavu pro slovansko-germánská studia při ústecké univerzitě. Jedná se o cca 70 tis. svazků, jejichž historická hodnota je pro oblast severozápadních Čech nenahraditelná. Knihovna by měla začít fungovat nejpozději 31.1.2004. (Ústecký deník, 27.10.2003) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Od prosince sídlí Knihovna města Ostravy v prostorách pavilonu C
na Výstavišti Černá louka v Ostravě. Pronájem bude trvat 1 a půl roku. Na rekonstrukci původních prostor město uvolnilo 160 mil. Kč. (Moravskoslezský deník-Havířovsko, 02.12.2003) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Plzeňská Studijní a vědecká knihovna získala na Borech nové prostory. Díky tomu bude možné v centrální knihovně rozšířit čítárnu a studovnu. Úpravy v centru budou knihovnu stát 10 mil. Kč, stavební práce na Borech 120 mil. Kč. Peníze budou investovány během 5 let. (Plzeňský deník, 11.11.2003)
MÉDIA DĚČÍN (53 tis. obyv.): V říjnu začal vycházet týdeník Noviny Děčínska. Vydavatel AZ Propag si klade za cíl, aby toto periodikum přinášelo informace o dění v městě Děčín a postupně také v jižní části někdejšího okresu Děčín, a to z kulturní, sportovní a společenské oblasti. Vedle těchto problematik dostanou prostor i zábava a příspěvky čtenářů. (Noviny Děčínska, č.1, 2003) PRAHA 16: Praha 16 je další částí hlavního města, která bude vydávat vlastní periodikum. Pod názvem Noviny Prahy 16 bude tento měsíční informační zpravodaj seznamovat veřejnost s aktuálním děním na území správního obvodu Prahy 16, tj. na Zbraslavi, v Radotíně, Lochkově, Velké a Malé Chuchli, Lipencích, Lahovicích a Lahovičkách. Nová tiskovina bude vedle zpráv z městského úřadu a radnic přinášet informace z oblasti kultury, sportu i společenského života. Chce také publikovat zajímavosti o přírodě a historii, prezentovat komerční sektor a vedle rozhovorů se známými osobnostmi poskytovat rady pro volný čas a uveřejňovat názory občanů. Noviny budou distribuovány přibližně 7,5 tis. domácnostem. (Noviny Prahy 16, č.1, 2003)
MÍSTNÍ KULTURA
INFORMATIKA Národopisná revue 2003 V roce 2003 vyšel již 13. ročník časopisu Národopisná revue vydávaný Ústavem lidové kultury ve Strážnici. Tento časopis svou existencí navázal na původní periodikum Národopisné aktuality (1964 – 1990) zabývající se otázkami lidové kultury. Současná Národopisná revue se již ale snaží být svými tematicky zaměřenými čísly také časopisem populárně–naučným s širokým zaměřením na otázky soudobého folklorismu a folklorních aktivit. V prvním čísle se Národopisná revue zaměřuje na problematiku etnických menšin. Pojednává o české menšině, která se v 19. století usadila v jižní části srbského Banátu, o mezietnických vztazích v Bratislavě v roce 1918, zabývá se židovskými otázkami, etnografickou skupinou tzv. Moravců na česko-polském pohraničí nebo kulturními a vědeckými aktivitami Lužických Srbů. Rubrika Proměny tradice je věnována zápiskům z turistického pobytu u české menšiny v rumunském Banátě a výzkumu současných Velikonoc. Společenská kronika přibližuje jubilea dvou představitelek současného folklorismu – Marie Pachtové (nar. 1932) a zpěvačky Vlasty Grycové (nar. 1943). Nekrology jsou ohlédnutím za životem a tvorbou sběratele a upravovatele lidových písní Zdeňka Kašpara (1925 - 2002) a muzikologa Jiřího Fukače (1936 - 2002). Taneční antropologie byla nosným tématem pro druhé číslo. Nabízí pohled na soudobý tanec z mnoha stran – jde o městskou taneční zábavu posledního desetiletí, která se vyvinula až v určitou subkulturu s vlastní módou, hudbou vytvářenou pomocí moderních technologií, časopisy, stylem prožívání včetně drog apod., zájem o tzv. břišní tanec nebo tzv. africký tanec. Rubrika Fotografická zastavení prezentuje masky z taneční hry tančené při mrtvém (fotografie z roku 1922 z Podkarpatské Rusi). Společenská kronika přináší jubilea skladatele Emanuela Kuksy (nar. 1923), etnomuzikologa Dušana Holého (nar. 1933), sběratele lidových písní Jiřího Tesauera (nar. 1933) a vedoucího folklorního souboru Vysočan Míly Brtníka (nar. 1928). V nekrologu 1-2 / 2004
je vzpomenuta osobnost fotografa Jana Berana (1913 - 2003). Třetí číslo Národopisné revue roku 2003 se věnuje tématu spolkové činnosti. Zabývá se pozicí českých spolků na Moravě, pražským ženským tělocvičným spolkem na přelomu 19. a 20. století a ve stejném historickém období, ale naopak v Brně spolkem Vesna. Tematický blok zakončuje studie o společenské funkci Sboru dobrovolných hasičů na tradičním venkově na konci 19. a v průběhu 20. století. Společenská kronika připomíná jubilea tanečního pedagoga Ladislava Vaška (nar. 1928) a Anny Maděričové (nar. 1943). Závěrečné čtvrté číslo Národopisné revue se týká národopisné fotografie v českých zemích a na Slovensku. Této problematice se pak věnuje jak na obecné bázi jejího vývoje, tak na konkrétních příkladech. Pokouší se charakterizovat reprezentační fotografický fond Národopisné společnosti českoslovanské a zachytit počátky fotografické dokumentace lidových tanců Leošem Janáčkem a jeho spolupracovníky. Na zajímavých fotografiích z průběhu 20. století je zde zdokumentována svatba na luhačovském Zálesí. Společenská kronika přináší medailony Libuše Hynkové (nar. 1923), Jiřiny Veselské (nar. 1943), Miroslavy Ludvíkové (nar. 1923) a malíře Františka Cundrly (nar. 1943). Nekrolog vzpomíná hudebního skladatele Emanuela Kuksu (1923 – 2003). Každé číslo vždy přináší pravidelné rubriky se zprávami z festivalů, soutěží, výstav, konferencí. Pravidelně jsou recenzovány nové knihy a CD. Uvedená čísla Národopisné revue za rok 2003 i za ty předcházející si můžete objednat písemně či telefonicky na adrese Ústavu lidové kultury ve Strážnici. Magdalena Petříková Kontakt: Ústav lidové kultury Zámek 672, 696 62 Strážnice tel.: 518 332 092, fax: 518 332 101 e-mail:
[email protected] HTTP://WWW.ULK-STRAZNICE.CZ
11
Kulturní dům vydavatelem Městský dům kultury Karviná (MěDK) vydává měsíčník Kultura a život. V tomto měsíčníku získají čtenáři podrobný přehled o akcích a kulturním dění ve svém městě, včetně přehledného programu karvinských kin. Z pravidelných a aktuálních rubrik se čtenáři dozví o akcích i novinkách v předstihu, takže si mohou v klidu vybrat program a zakoupit vstupenku. MěDK vyhlašuje soutěže o ceny - např. vstupenky na pořady a akce, které pořádá MěDK ve svých prostorách a karvinských kinech, a také věcné ceny, které poskytují sponzoři a filmové distribuční společnosti. Čtenáře nachází toto médium nejen mezi jednotlivci, ale odebírají jej také úřady, školy, knihovny, kina a firmy. Koupit jej lze i na stánkách s prodejem tisku města Karviné, v karvinských kinech, knihovnách a soukromých prodejnách. Odběratelská cena jednoho kusu je 3,- Kč, doporučená prodejní cena je do 5,- Kč proto, aby byl měsíčník přístupný opravdu všem sociálním skupinám. luk
Dlouhý život zpravodaje V malém sálku rychnovského Národního domu se v prosinci sešli spolupracovníci Rychnovského zpravodaje, kteří tuto aktivitu dělají pro město bez nároku na honorář. Mezi hosty byli místostarostové Rychnova nad Kněžnou, Miroslav Richter a Jaroslav Kos. Dvacítka současných spolutvůrců měsíčníku Rychnovský zpravodaj si připomenula mj. fakt, že toto periodikum završilo vloni 30. ročník své existence. Za ta léta přineslo nesčetné množství textových i obrazových materiálů a informací z historie i ze současnosti města. Srovnáme-li současnou novinářskou tvář Rychnovského zpravodaje (obsahovou i grafickou) s obdobnými periodiky nejen ve východních Čechách, může dostat jeho redakční rada v čele s Františkem Žatečkou i vydavatel, jímž je Městský úřad Rychnov nad Kněžnou, absolutorium. Redakčně kráceno. Josef Krám (PhDr. Josef Krám je dopisovatelem redakce)
Beskydské informační centrum Město Frýdek-Místek (62,5 tis. obyv.) je zřizovatelem Beskydského informačního centra (BIC), které působí hned na třech místech - na náměstí v centru Místku, ve Frýdku na nádraží Českých drah a ve Frýdlantu nad Ostravicí (9,8 tis. obyv., okres Frýdek-Místek). Je zařazeno v kategorii B a s pracovníky můžete komunikovat také v angličtině, němčině a polštině. Poslání BIC Je to regionální agentura pro informace a služby cestovního ruchu, jejímž posláním je poskytovat služby turistům a být také spolehlivým partnerem pro města a obce v regionu v oblasti služeb cestovního ruchu. K činnostem BIC patří propagace partnerů na výstavách a veletrzích zaměřených na cestovní ruch u nás i v zahraničí, poradí v programech Evropské unie, zpracovává a realizuje rozvojové projekty cestovního ruchu, provozuje vlastní internetový systém atd.
12
Nabídka nejen pro turisty Pro příchozí turisty je BIC schopno nabídnout informace o kulturních, sportovních a společenských akcích nejen ve městě, ale také v celém regionu, následují informace o cyklistických a turistických trasách, o památkách, o gastronomických službách, firmách a službách v obou místech působení i přilehlém okolí. Další službou je návrh programu pobytu v regionu Beskyd podle požadavků zadavatele. Návštěvníci si mohou v BIC vybírat z řady bezplatných turistických materiálů, je možnost zakoupit pohlednice, mapy, informační brožury, suvenýry a dárky s tematikou Beskyd i vstupenky na vybrané kulturní a společenské akce. Pro zájemce o ubytování je k dispozici nabídka téměř 60 smluvních ubytovacích zařízení, průběžně je doplňován katalog těchto zařízení na internetu (WWW.BESKYDY.COM nebo WWW.BESKYDY-INFO.CZ). MÍSTNÍ KULTURA
INFORMATIKA Široké spektrum služeb Od pracovníků BIC můžete získat také informace o programech a grantech EU, informace o dalších dotačních titulech (např. od Ministerstva pro místní rozvoj, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje). Dále jde o externí posouzení vhodnosti projektového záměru,
zpracování regionálního nebo místního marketingového výzkumu cestovního ruchu (včetně strategie rozvoje), zajištění propagace, přípravu a zhodnocení propagačního materiálu, zpracování vyhledávací studie realizačního projektu značených cykloturistických tras. Eva Veselá
V Ročence Kruhu přátel muzea je zajímavé čtení Kruh přátel muzea Varnsdorf obohatil regionální knižní nabídku další vlastivědnou publikací. Název „Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf 2002 - 2003“, ačkoli se drží několikaleté tradice, asi není nejšťastnější. Fakticky totiž jde - podobně jako u předchozích ročenek o sborník vlastivědných příspěvků z autorského okruhu členů a spolupracovníků KPMV. Několik úvodních stran je věnováno prezentaci činnosti spolku (akce jednotlivých klubů - např. historického, výtvarného, mineralogického, sběratelského atd.). Pak teprve následuje oddíl statí z historie i současnosti regionu. Různorodost jejich témat naplňuje heslo „pro každého něco“. Varnsdorf jako město-kuriozitu popisuje ve vzpomínkové stati zdejší rodák a nyní německý historik Heinrich Pleticha. Pod nadpisem „Ve Varnsdorfu před sto lety“ se skrývá kronikářsky pojatý výčet událostí roku 1903, které tehdejším obyvatelům připadaly hodné zaznamenání. Stručné shrnutí historie varnsdorfských dobrovolných hasičů vzniklo k jejich 135. výročí, autorem je současný velitel a místostarosta města Jiří Sucharda. Dále příspěvky o varhanách v děkanském kostele, „divadle světelných efektů“ (dnešní kinokavárna) a dalších několik střípků z historie města. Zaniklým obcím na Šluknovsku jsou věnovány příspěvky G. Koutové (Fukov) a K. Mrštíkové (Skřivánčí Pole). Pokračuje se i v tradici představování spřízněných spolků a institucí - např. Spolku přátel Krásnolipska a CHKO Lužické hory. Poněkud neorganicky jsou do sborníčku včleněny také dva příspěvky spisovatelky Marie Šulcové. Týkají se totiž zcela jiného regionu Jičínska. Stať „Pan Valdštejn a Kartouza val1-2 / 2004
dická“ je ovšem dost zajímavá, výrazné stopy po podnikavosti vévody středoevropského formátu jsou odhalovány s citem pro únosnou beletrizaci. Návštěvu z východních Čech lze tedy ve sborníku akceptovat jako zajímavého hosta. Ročenku KPMV lze získat v muzeích a informačních střediscích regionu Děčínska a Šluknovska, lze si ji také objednat na adrese muzea ve Varnsdorfu (Poštovní 615, PSČ 407 47) nebo e-mailem:
[email protected]. Díky velkorysosti vydavatele se za ni ani nemusí platit, je zdarma. Redakčně kráceno. Martin Havlíček
Kniha o Praze 15 Druhé rozšířené a doplněné vydání Knihy o Praze 15, Hostivaři, Měcholupech a okolí vydala MILPO MEDIA s.r.o. koncem minulého roku. Editorem byl Pavel Augusta, svůj nemalý díl práce odvedla i kronikářka Prahy 15 Marie Zdeňková (je autorkou řady kapitol a fotografií). První vydání této knihy je zcela rozebráno, a protože se objevil zájem dalších o její zakoupení, vyšlo toto vydání. Kniha má formát A4, 167 stánek textu, který obsahuje řadu černobílých i barevných fotografií. Kniha se dělí na kapitoly – např. Historie a život, Život duchovní, Školy a učitelé, Spolky, Medailonky, Na prahu třetího tisíciletí. Závěrem je resumé v angličtině, francouzštině a němčině. V kapitole Žijí mezi námi je přiblížena řada osobností – např. umělecký kovář Jan Beran, herečka Jiřina Bohdalová, astronom Jiří Grygar, malíř a grafik Jaroslav Chudomel. Přispělo také sedm sponzorů, součástí je i inzertní část. Doporučená cena knihy je 252 Kč. ev
13
PUBLIKACE
Antonín Švehla a Hostivař
Práce a studie Muzea Beskyd
Kronikářka Prahy 15 Marie Zdeňková je autorkou knihy Antonín Švehla a Hostivař. Publikace byla vydána k příležitosti 130. výročí narození (15. 4. 1873) a 70. výročí úmrtí (12. 12. 1933) A. Švehly. 151 stránek textu (formát A5) je doplněno velkým množstvím fotografií, nechybí ani rodokmen Švehlova rodu, přehled pramenů a literatury či resumé v angličtině, francouzštině a němčině. Knihu vydala MILPO MEDIA s.r.o., finančně přispělo pět sponzorů. Cena knihy je 168 Kč. ev
Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku vydalo v minulém roce již 12. svazek řady Práce a studie Muzea Beskyd. Publikace formátu B5 má 108 stránek. Na nich najdeme řadu článků (např. Turecká tematika v moravských tištěných sbírkách, Osudy sokolské organizace v Dobré do sjednocení tělovýchovy po únoru 1948) a zpráv (např. Dosavadní výsledky projektu „Průzkum pravěkých výšinných sídlišť v Pobeskydí mezi Bečvou - ČR a Bialou - Polsko“). ev
Pražské groše Václava IV. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech vydalo v roce 2003 publikaci Jiřího Hány Pražské groše Václava IV. z let 1378 – 1419. Kniha má 189 stránek formátu A4. Vlastní text doplněný řadou tabulek a grafů najdeme na 125 stránkách. Na dalších stránkách najdeme řadu příloh – klíč k určování pražských grošů Václava IV., chronologie podle korun, tabulku depozit, metrologickou přílohu atd. Závěr knihy patří obrazové příloze. Jde o 1. vydání knihy, náklad byl 500 výtisků. ev
Muzea a galerie Plzeňského kraje Publikace s tímto názvem vyšla v roce 2003, vydala ji muzea a galerie tohoto regionu v redakci Západočeského muzea v Plzni. Na barevném přebalu skládačky se představují jednotlivá muzea a galerie – každý subjekt je představen fotografií, několika větami je popsáno zaměření, včetně kontaktu. Volné listy uvnitř jsou věnovány jednotlivým muzeím či galeriím – např. Muzeum Českého lesa v Tachově nabízí kromě několika fotografií a kresby objektu stručné přiblížení expozic, následuje oddíl Z výstavního kalendáře přibližující nejvýznamnější výstavy roku, nechybí ani otevírací doba či odkaz na příslušné webové stránky. ev
14
Ašské Infocentrum nabízí dvě nové publikace První publikace má název Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů a přináší výběr prací členů společnosti z let 1982 až 2003. Kromě textu obsahuje kniha řadu barevných fotografií, její cena je 110 Kč. Druhá publikace nazvaná Rozhledny a vyhlídky v kraji západočeských lázní obsahuje text v českém i německém jazyce a je doplněna řadou barevných dobových fotografií. Listy Ašska/ev
Novoročenka jičínských muzejníků Novoročenku většinou po přečtení zahodíte. To se vám ale nemůže stát, pokud obdržíte novoročenku z Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Malá knížečka formátu A6 přináší kromě klasického novoročního přání informace o připravovaných akcích podle jednotlivých měsíců. Na obálce je důležitá informace pro „přespolní“ – jak se dostane návštěvník do muzea. Je doplněna sloganem „v roce 2004 všechny cesty vedou do muzea“. Například v lednu skončila výstava Medvídek – nejmilejší dárek, na únor je připravena výstava Hospodářský a živnostenský život na Jičínsku a v galerii proběhne výstava A. Hofmanová, B. Kužel, S. Serdelová, výtvarníci regionu. A také začíná zimní semestr Muzejní univerzity. Zadní stránka novoročenky přináší kontakty, návštěvní dobu a výši vstupného. ev MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA Kultura v Třanovicích s dotací i bez ní Obec Třanovice leží na řece Stonávce v podhůří Beskyd. Má necelou tisícovku obyvatel, z nichž přes 70 % je národnosti české, přes 20 % polské, víc jak 3 % slovenské a vyskytují se i některé další menšiny. Obec spravuje 15 zastupitelů a starosta Bc. Jan Tomiczek. Starosta je ve funkci už třetí volební období a ku prospěchu Třanovic stíhá ještě funkce další: je také předsedou krajského Spolku obnovy venkova, Školy obnovy venkova a Sdružení Obcí Stonávka. Obec Třanovice hospodařila vloni s celkovým rozpočtem ve výši 7 mil. korun, z toho vyčlenila cca 126 tis. na kulturu a knihovnu, což je 1,4 % z celkových výdajů. Dotace z Ministerstva kultury Obec je hodna pozornosti, kromě jiného tím, že od roku 1998 do roku 2002 byla příjemcem grantu z Ministerstva kultury na rozvoj místní kultury. Resp. příjemcem bylo občanské sdružení Slunce, které vzniklo v roce 1997 a které si vytklo cíl zajistit takové podmínky pro mladou generaci, aby se v obci mohla věnovat svým koníčkům, rozvíjet svůj talent, zkrátka, aby se v obci cítila dobře. Však také obec získala v soutěži Vesnice roku Bílou stuhu za práci s mládeží. Ovšem to neznamená, že by se na dospělé nemyslelo. Projekt, se kterým se OS úspěšně ucházelo o peníze, má název: Živá vesnice. Jeho cílem je propojit několik jednorázových kulturních akcí do tematického celku představujícího prožívání roku na slezské vesnici (jde o 5 projektů - Velikonoce dříve a dnes, Třanovský podzim, Dny mládeže aj.). Starosta Tomiczek s pýchou říká: „V Třanovicích dětí přibývá,“ a z podtextu vyplývá, že je přesvědčen, že to není náhodou, ale systematickým přístupem zejména ke kulturním (ale nejenom) potřebám obyvatel. Peníze z Ministerstva kultury posloužily na rozjetí některých aktivit, ale hlavně pomohly celkovému rozvoji kultury. Ve škole byla vybudována keramická dílna (na keramickou pec poskytl peníze sponzor), fungují kurzy hudební výchovy, Sdružení Slunce dokumentovalo kulturní a společenské dění v obci a vydávalo různé propagační letáky a brožury. Jedna z nich představuje aktivní občanská sdružení a spolky a je1-2 / 2004
jich aktivity (vyšla v roce 2000 zčásti z financí Ministerstva kultury). Kultura na přání V obci je bohatý kulturní život, ale starosta říká, že každá akce vyšla z iniciativy obyvatel. Tedy, co si občané vymyslí a jsou schopni zrealizovat, tomu jde obec naproti. Je třeba podotknout, že je těžké od sebe oddělit aktivity OS Slunce, obce a dalších spolků. Vše působí v obci propojeně, na téměř všech akcích spolupracuje více subjektů. Dotace z ministerstva (která dosáhla během pěti let výše 56 tisíc korun) určitě obci velmi pomohla, na druhou stranu bez jejího přidělení už dnes není kulturní a společenský život v Třanovicích ohrožen. Oproti minulým rokům došlo pouze k omezení výdajů, např. na prezentaci a propagaci jednotlivých aktivit. Peníze i odjinud Obec je schopna získat další finanční prostředky od sponzorů a významným faktorem je také to, že lektoři jednotlivých kroužků pracují za symbolické odměny. Třeba účetnictví OS vede pracovnice úřadu úplně zdarma. Horší je to s dotacemi z kraje; krajské granty vyhlašované pro oblast kultury jsou podle starosty pro Třanovice nedostupné vzhledem k tomu, že jsou malá obec a akce mají lokální charakter. Stejný přístup předpokládá od Evropské unie. A to nemá starosta malé plány a nechybí mu ani nápady. Jedním z nich je zřízení muzea, které by chtěl zasvětit evangelickému faráři, současníkovi J. A. Komenského, Jiřímu Třanovskému, s jehož životem je obec spjata. Pro tento záměr by potřeboval cca 300 – 500 tisíc korun. Společenské a kulturní aktivity potřebují prostor Ojedinělý, ne-li jedinečný, je nápad vybudovat multikulturní sál s jedním v podstatě otáčivým jevištěm a dvěma hledišti, přičemž hlediště by byla ve dvou variantách – pro představení pod širým nebem, a jedno uvnitř, pod střechou.
15
Zatím k pořádání akcí slouží kulturní sál přímo na obecním úřadě – při stolové úpravě je určen asi pro 200 lidí. Pokud se odstraní stoly, může tady usednout naráz 250 – 300 lidí. A právě za bohatý společenský život získaly Třanovice modrou stuhu v soutěži Vesnice roku. Cestovní ruch Rozvoj cestovního ruchu řeší obec v rámci Mikroregionu Povodí Stonávky, který čerpá finance z dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj. Mezi obcemi mikroregionu probíhá kromě řešení strategických a rozvojových cílů a výměny informací také výměna kulturní. Další kontakty udržuje obec s partnerskými městy v Polsku a na Slovensku. Zástupci polské menšiny v Třanovicích participují na kulturním životě obce, v polském jazyce vychází příspěvky v místním zpravodaji, prostor mají i na webových stránkách. Místní periodikum – Informátor, vychází 6x ročně a kromě aktuálních informací mapuje i historii obce. Kulturní komise Kulturní komise má pět členů. Do její kompetence spadají záležitosti spolků (kromě OS Slunce je to např. Myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, Matice slezská, Křesťanské společenství, polské sdružení PZKO) a akce
pořádané obecním úřadem. Připravuje i návrhy na přidělování finančních příspěvků. Aktivní muzicírování Obyvatelé Třanovic jsou hudbymilovní – působí zde Mužský pěvecký sbor (má 30 členů, jedním z nich je starosta obce Jan Tomiczek), dva smíšené sbory a dechový soubor. Děvčata kolem dvaceti let pak mají možnost si zazpívat v souboru Melodie. Hudbě se věnují i děti – jde o hru na hudební nástroje a zpěv. Kronika Třanovice vedou kroniku od roku 1958. První svazek je uložen v příslušném státním archivu, obec má k dispozici xerokopii těchto zápisů. Další zápisy jsou bohatě doplněny přílohami a zejména rozsáhlou fotodokumentací všeho, co se v obci odehrává. S kronikou a všemi jejími součástmi se mají možnost seznámit občané na výstavkách, které jsou konány při určitých příležitostech. Třanovická knihovna viz str. 8. Ludmila Kučerová, Eva Veselá MÍSTA PLZEŇ (169 tis. obyv.): Před 4 lety koupilo město Plzeň od Škodovky budovu Měšťanské besedy. Rekonstrukci rozvrhli odborníci do 4 etap, na které město vyčlenilo 270 mil. Kč. Nultá etapa prací stála 30 mil. Kč (topení, rozvody elektřiny a vody, nová střecha). Další část rekonstrukce v letech 2001-2002 si vyžádala 80 mil. Kč (úpravy klubové části, obnovení secesní kavárny, v patře taneční a zrcadlový sál a promítací sál s teleskopickým hledištěm a administrativní prostory). Od letošního června tu probíhají práce na sálové části, na které bude třeba 160 mil. Kč. Celá rekonstrukce by měla skončit v r. 2006. (Plzeňský deník, 23.10.2003) POLICE (540 obyv., okres Vsetín): V říjnu byla otevřena již třetí výstava o historii obce Police, kterou připravila místní kronikářka. Cyklus těchto výstav zahájila v r. 2000. Výtěžek ze vstupného obec využívá na menší opravy místních památek. (Prostějovský týden-Olomoucký den, 22.10.2003)
Starosta Třanovic, Bc. Jan Tomiczek – ví, co chce!
16
TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Zastupitelstvo města v Třeboni rozhodlo ke 31.12.2003 sloučit Kongresové centrum Roháč a Informační a kulturní středisko. Důvodem jsou menší náklady na vedení (protože se ušetří plat účetní a vedoucího) a očekávané zlepšení koordinace kultury ve městě. (Listy Jindřichohradecka, 27.10.2003)
MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA SEZIMOVO ÚSTÍ (7 tis. obyv., okres Tábor): Od ledna 2004 vznikne v Sezimově Ústí příspěvková organizace města - Městské středisko kultury a sportu. Radnice se tak stane garantem veškerého kulturního dění ve městě. Důvodem této změny je skutečnost, že akciová společnost Kovosvit prodává Hotel MAS, kde mají zázemí zájmové kroužky, sdružené pod hlavičkou Kulturně-vzdělávacího zařízení Kovosvit. Kroužky by od příštího roku spolu s městskými kiny a areálem Kozího hrádku přešly pod nově vzniklý subjekt. Do této organizace, budou převedeni nejen zaměstnanci kin, ale také pracovníci Kulturně-vzdělávacího zařízení. (Táborské listy, 07.11.2003) BOR (3,9 tis. obyv., okres Tachov): Po rekonstrukci zámecké věže, která byla zpřístupněna před letní sezonou, by měla být na zámku v Boru zpřístupněna kaple a opraveno věžní křídlo včetně restaurace ol-
táře. Stát přispěl 3 mil. Kč a město Bor 2 mil. Kč, dotace je přislíbena z fondu Záchrany movitých památek. Zámek nebude sloužit jen turistům, ale město počítá, že zde bude ZUŠ, knihovna, restaurace a galerie pro využití místními občany. (Tachovský deník, 29.11.2003) KLADNO (72 tis. obyv.): Komise pro kulturní aktivity fondu primátora města Kladna rozdělila 279 tis. Kč mezi autory knih a různá kulturní seskupení. Formou grantů se snaží pomoci kulturnímu životu ve městě. Příspěvek získají např. výtvarník P. Povondra na knížku Co je les, fotografové J. Hanke na publikaci snímků z oblasti jazzu Stop Time, L. Švorc na knížku České řeky a říčky, M. Holečková na vydání titulu Zákoutí Kladenska a Slánska atd. (Kladenský deník, 14.10.2003)
KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ: Pro nevidomé a slabozraké občany připravil kraj vydání magazínu Pardubický kraj i na audiokazetách. Pracovníci tiskového oddělení Krajského úřadu Pardubického kraje načetli ve Středisku integračních aktivit při Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR v Pardubicích text magazínu, který byl na podzim v tištěné podobě distribuován do všech domácností v kraji. Nahrávka tohoto magazínu je krok na cestě k integraci zdravotně postižených do společnosti. Zvukový magazín Pardubický kraj bude rozšiřován mezi zrakově postižené občany prostřednictvím Střediska integračních aktivit při Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR. Toto Středisko vzniklo v r. 2002
a sdružuje na 170 zrakově postižených obyvatel Pardubického kraje. Vydává časopis, jehož prostřednictvím bude zvukový magazín nabízen. (Veřejná správa, č.50, 2003) LIBERECKÝ KRAJ: Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ v Liberci hodlá do konce roku vydat publikaci o chráněných územích Libereckého kraje. Má zahrnout asi 10 lokalit, součástí knihy bude i barevná mapa kraje, kde budou vyznačena všechna chráněná území a bude doplněna fotografiemi a informacemi o ochraně přírody a krajiny. Kniha navazuje na publikaci Naučné stezky Libereckého kraje, která vyšla loni. (Deník Jablonecka, 22.11.2003)
REGIONY ňuje, ani „Region Orlické hory“. Ten sice je Založen nový mikroregion rozlohou velký, ale se svými 12 tisíci obyvateli V Rychnově nad Kněžnou byl 6. ledna ustaven příliš malý. Na závěr byl zvolen jednatelem Mikroregion Rychnovsko. Ze 32 obcí na území, představenstva Jiří Rokl, starosta Rychnova nad spravovaném pověřeným Městským úřadem Kněžnou, a předsedou dozorčí rady Pavel UlRychnov nad Kněžnou, se jich rozhodlo vstoupit rich, starosta Kvasin. Josef Krám do tohoto svazku 26, další tři – Říčky v Orlických horách, Pěčín a Trnov (jediný z nich POCÍNOVICE (1,8 tis. obyv., okres Domažlice), z Dobrušska) – o přičlenění uvažují. Od nově LIBKOV (120 obyv., okres Domažlice), BĚHAŘOV vzniklého mikroregionu, v němž budou mít (150 obyv., okres Klatovy), DLAŽOV (420 obyv., okres Klatovy), JANOVICE NAD ÚHLAVOU (2,1 všichni členové rovnoprávné postavení, očekátis. obyv., okres Klatovy): Sdružení obcí Pohoří, které vají, že jeho prostřednictvím bude možné čerpat zahrnuje obce Pocínovice, Libkov, Běhařov, Dlažov peníze z fondů Evropské unie. Z evropského a Janovice nad Úhlavou vydává kalendář na rok 2004, hlediska totiž mikroregion má mít alespoň 50 tive kterém bude každé obci věnována 1 strana. Na síc obyvatel a tento limit žádný z dosavadních dalších stranách budou k vidění zajímavosti mikrore15 mikroregionů v rychnovském okrese nesplgionu. (Domažlický deník, 11.11.2003) 1-2 / 2004
17
Rožnov pod Radhoštěm Město, odkud se nikdo nechce stěhovat „Rožnov je kulturní město a nepotřebuje odbor kultury,“ řekl nám Tomáš Gross, pracovník kanceláře starosty. Kulturu má na starosti místostarostka Libuše Rousová spolu s kulturní komisí, která slova Grosse potvrzuje: Rožnov je město s dobrou kulturní úrovní a lidé se tady cítí dobře. Rožnov pod Radhoštěm (18 tis. obyv., okres Vsetín) hospodařil s rozpočtem 337 mil. korun, z toho 2320 tis. připadlo kinu, knihovně 3228 tis., na kult. granty byla vyčleněna částka 200 tis. a se 4225 tis. hospodařila agentura T-klub. Posledně jmenovaná organizace je příspěvkovou organizací města a zajišťuje kulturu financovanou městem. T-klub sídlí ve větší rodinné vile, se sálem v přízemí o kapacitě cca 50 návštěvníků. Agentura pořádá velké množství kulturních akcí, organizuje taneční zábavy a diskotéky. Je také vydavatelem novin - Spektrum Rožnovska. Na zajištění všech úkolů zaměstnává devět zaměstnanců plus tři - čtyři „civilkáře“. Granty vypisuje radnice ve čtyřech základních oblastech. Změnou je, že od letošního roku již nebudou k dispozici příspěvkovým organizacím, jejichž finanční potřeby budou zakotveny v městském rozpočtu. Cestovní ruch a zahraniční styky jsou v kompetenci T. Grosse. Říká, že město se cestovnímu ruchu programově věnuje, je členem Agentury Beskydy – Valašsko, sdružení obcí regionu Valašska a Beskyd, a vydává různé propagační materiály. Na rozkvětu cestovního ruchu nemá zásluhy jen město, má i zdatné partnery. V prvé řadě je to Valašské království, které kromě mnoha aktivit provozuje ve městě jedno ze dvou informačních center, na jehož provoz město přispívá částkou 0,5 mil. korun. Dalším subjektem je Valašské muzeum v přírodě, nejnavštěvovanější místo města (čtěte
18
v příštím čísle). Za sezonu navštíví muzeum cca 300 tis. návštěvníků a s tímto subjektem radnice rovněž spolupracuje. V muzeu se koná ročně cca 55 vystoupení a folklorních akcí. Ve městě působí přibližně 30 různých kulturních sdružení. Mezi nimi jsou cimbálové muziky a soubory, ale jsou zde i možnosti pro milovníky hudby jazzové a rockové, která se provozuje v klubech. Rožnov nemá divadelní scénu, ale o divadelní umění také místní nepřicházejí, protože setkání s touto múzou přináší amatérský soubor, případně přijíždějí hostovat profesionální soubory. K různým kulturním a společenským akcím si město pronajímá Společenský dům (majetek firmy Synot). Nepomýšlí na výstavbu jiného objektu, protože ke kulturním účelům slouží kostely, Janíkova stodola (majetek muzea) s dobrou akustikou, která je využívána pro divadelní představení, výstavy se konají v knihovně. Zkrátka ač nemá Rožnov zařízení typu kulturního domu, přesto všechny ak-
Radnice v Rožnově pod Radhoštěm
tivity našly ve městě své zázemí. Chybí větší prostory pro galerii, ale i tento problém by mohl být v budoucnu vyřešen, protože umělecký kovář Igor Kitzberger, provozující ve městě malou prodejní galerii, je odhodlán investovat do vybudování nové galerie, za předpokladu, že město poskytne pozemek. Ludmila Kučerová
MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA Mezinárodní ples v Bystrém v Orlických horách Na leden přichystali v Bystrém (221 obyv., okres Rychnov nad Kněžnou) česko-polský hasičský ples. K tanci vyhrávaly střídavě hudba z polského Levína (Lewin Kłodzki) a dechovka z Bystrého v Orlických horách. Přijeli i partneři ze slovenského Bystrého u Vranova nad Topľou, německého Gross Bärenu, ředitel školicího střediska holandského záchranného systému z Amsterodamu (má v Bystrém v Orlických horách rekreační chatu), který s sebou vzal svého kolegu ze Skotska. V této obci, kde žije něco přes 200 obyvatel, rok co rok připravují tradiční recesistickou oslavu komunistického Prvního máje jako setkání dělníků, rolníků, školní mládeže a pracující inteligence, kde nechybějí alegorické vozy ani vojenské i nevojenské organizace. O pár dní později zvou na Májový proletářský vínek, který se koná v místní hospodě. Známé je i Osvobozováním Janova (místní části obce), po-
řádáním masopustů, zabijaček a v období MDŽ i pyžamových bálů. Oslavy 1. máje tu probíhají jako happening, parodující komunistické prvomájové manifestace. V ten den dopoledne jsou na návsi, kde už stojí tribuna, vyvěšeny dobové vlajky, transparenty a portréty stranických funkcionářů. Průvod stovky jásajících pionýrů, dělnické třídy i svazarmovců je doplněn víc než dvacítkou alegorických vozů. Ti pak spolu s asi 500 přihlížejícími vyslechnou projevy stranických představitelů i zahraničních hostů. Mezi těmi posledními byl také bývalý americký prezident Clinton, který před tribunou vystoupil z limuzíny s Monikou Lewinskou. Alegorické vozy hýří nápaditostí, jeden z nich byl např. v podobě mauzolea na Rudém náměstí – za zvuku sovětské hymny vstal balzamovaný Lenin z mrtvých a postavil se do pozoru. Josef Krám
Návštěvnický rekord Koncem loňského roku skončila 7. regionální výstava Betlémy z kraje Orlických hor, která se konala od 16. prosince ve Společenském centru v Rychnově nad Kněžnou a zahrnovala artefakty od Třebechovicka a Královédvorska v Hradeckém kraji po Vysokomýtsko a Králicko v kraji Pardubickém. Na výstavu zavítalo rekordních 12 tisíc návštěvníků. Mezi 116 artefakty byly k vidění mj. barevný perníkový betlém, který každoročně připravuje pro pražský kostel svatého Matěje Jana Hlaváčková z Byzhradce, skleněné betlémské vitráže, vytvářené Jitkou Karlíčkovou z Kostelce nad Orlicí, vyřezávaný soukenický betlém Jarmily Haldové ze Sedloňova v Orlických horách či prostorově ztvárněná krajka Svatá rodina, jejíž autorkou je rychnovská Dana Mihulková. Každý z vystavených artefaktů byl něčím zajímavý a hodnotný betlém z javornického kostela svatého Jiří, vyřezaný roku 1894, rozsáhlý keramický soubor Hany Šromové z Třebešova, v němž ztvárnila své sousedy, opona z majetku královédvorského muzea, namalovaná pro ochotníky v Žírči s motivem Betléma, jak ho vytvářel Matyáš Bernard 1-2 / 2004
Braun, či soudobé vyřezávané betlémy třebechovického Jana Vokouna a rychnovských Vlastimila Borůvky a Jana Červeného. Každý z návštěvníků našel, co ho zaujalo a potěšilo. Mohl to být např. Pišlův mechanický betlém z roku 1915 či kolekce broumovských a červenokosteleckých betlémů. Jiný ocenil tvorbu zapomínaného Ladislava Štichauera (1874 1950), pocházejícího z početné rychnovské soukenické rodiny, který byl jako šestileté dítě zasažen bleskem a pak v továrně utrpěl těžký úraz. Po celý svůj život nesl tento bohem nadaný řezbář svoje postižení (byl obecním metařem, mohl pracovat jen levou rukou a dožil v chudobinci). Josef Krám MÍSTA MĚSTEČKO TRNÁVKA (1,6 tis. obyv., okres Svitavy): Pardubický kraj poskytne v r. 2004 na zakonzervování hradní zříceniny Cimburk u Městečka Trnávka a dostavbu sousedního přírodního amfiteátru 300 tis. Kč. Celý záměr by měl být dokončen do r. 2007. (Noviny Svitavska, 29.11.2003)
19
Stát a turistický ruch Hlavními prioritami v oblasti turismu pro další dva roky bude propagace ČR v zahraničí a rozsáhlé investice do rozvoje cestovního ruchu. Od dubna by se měly krásy Česka objevovat i na televizních stanicích CNN a BBC. V letech 2004 až 2006 očekává naše republika výraznou finanční pomoc z EU – ze strukturálních fondů bude možné využít až 3,3 miliardy Kč. Peníze jsou určeny zejména na podporu podnikatelských subjektů působících v cestovním ruchu a na vytvoření potřebné infrastruktury. Ze státního rozpočtu se zatím ročně věnovalo na cestovní ruch jen 150 milionů Kč. Po letech poklesu počtu zahraničních návštěvníků, by letos měl nastat obrat k lepšímu. Pomoci tomu má i připravovaná spotová kampaň Visit New Neighbour (Navštiv nového souseda), která proběhne v řadě zemích EU. Jejím posláním je představit nás jako nového člena EU. Kampaň bude probíhat na několika evropských televizních stanicích. Naší snahou bude usilovat o roz-
voj kongresové turistiky - proto bychom rádi získali pořadatelství světového kongresu ASTA (Asociace amerických cestovních kanceláří) v roce 2006. Vláda se bude snažit podpořit i rozvoj domácí turistiky, která by se měla zaměřit zejména na prodloužené víkendy. K rozvoji turistiky má přispět i jednotná klasifikace a standardizace hotelových zařízení, která bude procházet zvláštním kontrolním procesem (od roku 2006 bude povinný). Právo/ev CESTOVNÍ RUCH PLZEŇ (169 tis. obyv.): Regionální centrum cestovního ruchu v Plzni se rozhodlo vytvořit podrobnou analýzu stavu a možností informačních center. Turisté mohou dostávat informace o ubytování, památkách, zajímavostech či kulturních a sportovních akcích na letácích ve stojanech na sběrných parkovištích, popřípadě v informačních kancelářích i jinde než v Plzni (na hraničních přechodech, letištích, dálničních odpočívadlech). Analýza má také ukázat, jak zlepšit služby turistům a zvýšit cestovní ruch co nejefektivněji. (Plzeňský deník, 03.12.2003)
Kulturní rada m ěsta Sedlčan Kulturní rada města vznikla vyčleněním od Komise pro výchovu a vzdělávání. Její činnost se zaměřuje na oblast kultury a propagace města, popřípadě regionu. Plánuje a koordinuje kulturní akce ve městě, hlídá, aby nedocházelo ke kolizi termínů a nezapomínalo se na významná výročí. Věnuje se organizaci akcí pořádaných městem či městskými institucemi. Stará se o efektivitu financí vynakládaných městem do kultury a propagace, navrhuje nové granty, podporuje aktivity spolků a organizací (hledá jejich uplatnění, pomáhá jim s propagací a s podáváním grantů). Zaměřuje se na získávání sponzorů a partnerů. Od spolků a organizací a spolků vyžaduje předkládání pravidelných zpráv o jejich činnosti a doporučuje radě města a zastupitelstvu případnou podporu (míněno i finanční) ze strany města. Kulturní rada se také zabývá soupisem kontaktů na osoby, spolky a firmy, které se mohou zapojit do oblasti kultury a propagace města s cílem spolupracovat. Má rovněž na starosti dohlížet na dobrou propagaci města (internet,
20
RIS, vydávání propagačních materiálů, pravidelná informovanost veřejnosti a médií, rozvoj turistického ruchu). Ještě ne úplně běžnou záležitostí je vydávání tiskových zpráv podobnými orgány, což Kulturní rada města Sedlčan činí a zviditelňuje tak kulturní dění ve městě, informuje veřejnost a probouzí v ní zájem o společenský život. S podněty do Kulturní rady může přicházet kdokoliv se zájmem o danou problematiku. Rada sama si na svá jednání (a nejen na ně) bude tyto lidi zvát a usilovat o jejich začlenění do veřejného kulturního života. Činnost Kulturní rady vyžaduje úzkou spolupráci zejména s Regionálním informačním střediskem, Sdružením obcí Sedlčanska, místními školami, organizacemi i podniky. V Kulturní radě jsou zastoupeni: zástupce města a představitelé městských kulturních a společenských zařízení. Z každého jednání se zhotovuje zápis pro interní potřeby města a tisková zpráva pro média a veřejnost. luk MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA
Koncem roku vyšlo další, již sedmé číslo zpravodaje pro obecní kronikáře a vlastivědné pracovníky. Na 36 stránkách tiskoviny formátu A5 si opět můžete přečíst aktuální informace o dění v kronikářském světě. Kronikářský seminář v Chrudimi Jednalo se o setkání 44 kronikářů okresu Chrudim, které proběhlo v pardubickém archivu. Ten uspořádal unikátní výstavu kronik různých typů z celé ČR. Kromě úvodních informací o vedení kroniky zazněla informace kronikáře obce Horka pana Andra o projektu Rodokmen obce. Jde o sestavování rodokmenu pro jednotlivé rodiny. V diskusi byla přednesena celá řada důležitých informací – např. podmínky zveřejnění kroniky na internetu, informace o tom, že na kroniky se nevztahuje autorský zákon, atd. Pro začínající kronikáře byly důležité informace o zakládání a vedení kroniky – pro zakládání nového svazku kroniky je vhodné pořídit dokumentační papír, nechat jej svázat a poté zahájit zápis (kontakt na dodavatele papíru s dlouhodobou životností: Neograph Štětí, a.s., Litoměřická 272, 411 08 Štětí, tel. 416 803 725), pro ručně prováděné zápisy do kroniky je vhodný inkoust Centropen 2631 nebo Centropen 2635. K výzdobě kronik lze doporučit pouze pastelky, které nenarušují papír a mají dlouhodobou životnost. Vlepování materiálů (fotografií, novinových výstřižků) do hlavních svazků není vhodné. Dnešní lepidla jsou agresivní, jejich složení není šetrné k dokumentům. Navíc vlepování může způsobit porušení knižní vazby. Letecké snímky obcí z 30. let 20. století je možné získat za úhradu ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce. Aktuální kontakt na SokA Chrudim: Filištínská 37, 537 01 Chrudim, tel. 469 660 411, fax 469 660 409, e-mail:
[email protected], webové stránky: HTTP://WWW.SOKA-CR.CZ
Kronikářský seminář v Ostravě V archivu města Ostravy se konaly semináře k vedení obecních kronik pořádané Vzdělávacím centrem pro veřejnou zprávu ČR. Semináře 1-2 / 2004
provázely dlouhé diskuse týkající se právních norem pro vedení kroniky a metodiky vedení kroniky. Mgr. Martin Juřica byl jedním z lektorů a byl také v komisi soutěže Vesnice roku 2003 v Moravskoslezském kraji, která hodnotila obecní kroniky soutěžících obcí. Nejlepší byla kronika Veřovic, ručně psaná dokumentačním inkoustem. Má přehledné řazení, přílohy a odkazy na ně a samostatnou fotodokumentaci. Kronikářský seminář v Semilech Semilský archiv přivítal v listopadu kronikáře z celého okresu – sešlo se jich přes 40. Seznámili se s činností muzea v Turnově, následoval příspěvek o vedení kronik v 21. století. Kronikáři byli vyzváni ke spolupráci na fotodokumentaci drobných památek regionu. V archivu je nyní uloženo 691 kronik, z toho je 213 obecních. Archiv postupně podle svých možností provádí jejich digitalizaci (kopii CD poskytuje obci zdarma). V semilském okrese pouze dvě obce nevedou kroniku, letopisecké komise fungují v polovině z nich. Zajímavá byla informace o novém přírůstku archivu – jde o kroniku nalezenou v kontejneru. Pochází z Podbozkova a byla psána v letech 1952 – 1980, zpětně od počátku 19. století. Nová publikace – Obecní kroniky Pro IPOS Praha ji připravil Mgr. Tomáš Hromádka. Cena publikace bude kolem 50 Kč, za poštovné (dobírka a balné) cca dalších 50 Kč. Adresa IPOS – viz tiráž našeho časopisu. Budou se krajské úřady věnovat kronikářům? První z vlaštovek je příspěvek Jakuba Langa z Odboru kultury Krajského úřadu Karlovarského kraje. V jeho příspěvku si můžeme přečíst: „Zabývám se metodikou kronikářů v Karlovarském kraji a jsem připraven všem kronikářům v kraji být kdykoliv v rámci možností nápomocen. Jedním z mých cílů je vytvořit archiv pokud možno všech kronik v elektronické podobě včetně digitálních fotografií.“ Kontakt: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary, tel. 353 502 319, e-mail:
[email protected] Výše uvedené informace jsou jen z prvních osmi stránek čísla. Seznámení s textem na dalších stránkách najdete v MíKu č. 3/2004. Eva Veselá
21
Soutěž Vesnice roku a kroniky
KRONIKY
Další oceněnou kroniku v rámci soutěže Vesnice roku, která získala diplom a pamětní plaketu, najdeme v obci Kobyly (299 obyv., okres Liberec), která se stala vítězem krajského kola v Libereckém kraji. Téměř třicet let vede obecní kroniku Dana Marušková. Původní kronika obce zachycuje údaje od roku 1924 do roku 1997. Do dnešního, druhého a téměř sedm kg vážícího svazku, zapisuje kronikářka události speciálním inkoustem. Ročně přibude v kronice kolem deseti stránek textu. Důležitou součástí jsou přílohy a fotografie, které lepí kronikářka na listy formátu A4 (pro rychlou orientaci jsou u zápisů v kronice příslušné odkazy). Fotografie pořizuje pracovnice zdejšího obecního úřadu, která rovněž dodává data konání různých společenských akcí v obci. Zaznamenávána je i bohatá činnost zdejších organizací a spolků. Kroniku využívají žáci a studenti pro zpracovávání různých témat zadaných ve škole. ev
PRAHA 13: Od r. 1991 jsou všechny významné události v Praze 13 zaznamenávány v měsíčníku STOP, který tato městská část vydává. Do té doby byly zapisovány do kroniky, kterou od r. 1956 až do své smrti v r. 1991 vedl F. Vlasák. Vytvořil z kroniky zcela unikátní dílo velké kulturní hodnoty. Události a dění ve Stodůlkách popisoval osobitým stylem a krasopisným písmem, často čerpal z historických pramenů, tisku i literatury. Text prokládal stovkami barevných ilustrací. Vzhledem k historické hodnotě třísvazkového originálu rozhodla rada Prahy 13 o pořízení digitální faksimile kroniky o téměř 2 tis. stranách na DVD, aby se tato literární památka mohla dostat do rukou také zájemcům o historii. V současné době radnice Prahy 13 hledá zájemce o funkci kronikáře, který by kroniku měl zpracovávat již v elektronické podobě. (Večerník Praha, 03.12.2003)
Národní dům Frýdek-Místek Zřizovatelem této příspěvkové organizace, která nabízí občanům širokou škálu kulturních programů a aktivit, je Město Frýdek-Místek. Národní dům (dále ND) působí v několika objektech – kromě ND jde o Novou scénu Vlast a kino Petra Bezruče (kapitola Místa, str. 24). Národní dům Tento objekt, který byl od svého vzniku v r. 1895 centrem české kultury, najdeme nedaleko středu Místku. Právě tady se pořádají akce většího charakteru – plesy, taneční kurzy (v lednu se například konala pohárová soutěž společenského tance třídy E „O cenu tanečních škol“), koncerty, konference, ale i aktivity menšího rozsahu – např. jazykové a pohybové kurzy. K dispozici je velký sál, jehož kapacita se podle druhu pořádané akce pohybuje od 128 do 400 míst, zasedací sál je pro 160 lidí a do malého sálu se vejde 80 osob. V budově najdeme i několik kluboven a v přízemí také restauraci, kterou provozuje ND. Pod ND působila dříve řada kroužků. Dnes jde o občanská sdružení, která si ke své činnosti pronajímají prostory (za symbolické nájemné) na základě smlouvy v ND. Jde např. o Symfonický orchestr Frýdku-Místku, V-klub (řezbáři),
22
hudební skupiny. Opomenuto není ani pořádání výstav, které jsou instalovány v malém sále. ND slouží i k pořádání sportovních aktivit – konalo se tady např. šachové mistrovství nadějí. Pro zlepšení ekonomiky pronajímá ND některé své prostory např. k pořádání schůzí a dalším akcím. Národní dům přeje vážné hudbě. Pro sezonu 2003/2004 připravil ve spolupráci s Kruhem přátel hudby, Muzeem Beskyd a jeho Spolkem přátel komorní hudby II. cyklus koncertů pro mládež - tvoří jej 4 koncerty. Nová scéna Vlast Původní budova kina Vlast prošla rozsáhlou rekonstrukcí za téměř 30 milionů Kč. Od roku 2002 tak město získalo zcela nový prostor sloužící k pořádání divadelních představení, ke koncertům, promítají se tady filmy pro členy Filmového klubu (viz kapitola Kino), své místo tady našla i literární kavárnička, zájmové sdružení osob tady pořádá ve foyeru výstavy (fotografie, práce mateřských škol atd.). Kapacita hlediště je 188 míst v přízemí a 30 na balkoně. Na této scéně vystupuje také divadlo. Eva Veselá MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA KD v Karviné komfortnější V roce 2002 rozhodl magistrát města Karviné o rekonstrukci velkého sálu Městského domu kultury (MěKD). K tomuto rozhodnutí vedl zejména stav vzduchotechniky, která byla původní a hygienicky již nevyhovovala. Vloni v květnu byly rekonstrukční práce zahájeny. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 15 mil. korun a již v srpnu loňského roku práce skončily. Pro návštěvníky je tak zajištěn přísun teplého či chlazeného čerstvého vzduchu, který je filtrován a jsou tak splněny hygienické požadavky. Zlepšilo se „posezení“ v nových čalouněných křeslech a lepší je i akustika sálu a další. Kapacita sálu se zvýšila na 586 míst, 4 místa jsou i nadále rezervována pro tělesně postižené. Sál, který v letošním roce zaznamená 40 let od uvedení do provozu, prošel největší rekonstrukcí za tuto dobu. Slavnostně byl otevřen v září loňského roku a hosté si mohli prohlédnout mnoho detailů, které nyní nabízejí i náročným divákům komfort srovnatelný s jinými moderními kulturními stánky, mezi které se MěKD Karviná zařadil. luk KULTURNÍ DOMY JILEMNICE (6 tis. obyv., okres Semily): V roce 2004 čeká Kulturní dům v Jilemnici přístavba. Novým prostorám bude dominovat taneční sál, přibude samoobslužné informační středisko, kde se budou návštěvníci prostřednictvím videa seznamovat s regionem a audiovizuální sál a loutková scéna. (Krkonošské noviny, 21.11.2003) TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Kvůli nedostatku peněz musela radnice v Turnově zastavit přestavbu kulturního domu Střelnice. Do konce letošního roku město vybere firmu, která připraví projekt schopný uspět při žádosti o dotaci u Evropské unie. (Veřejná správa, č.47, 2003) VESELÍ NAD LUŽNICÍ (7 tis. obyv., okres Tábor): Ve Veselí nad Lužnicí se 13.12. uskutečnil den s hudbou, výtvarným uměním a poezií, nazvaný Letěla Múza nad Veselím. V programu dostali příležitost umělecky založení obyvatelé města nebo ti, kteří mají k Veselí nějaký vztah. Akce, kterou připravil kulturní dům ve spolupráci s městem, přilákala na 80 účinkujících (včetně sborů) a přes 220 návštěvníků. Největší zájem byl o výstavní část, která prezentovala obrazy, kresby a keramiku. (Táborské listy, 15.12.2003)
1-2 / 2004
Kina v Rožnově pod Radhoštěm Mít kino ve městě není dnes samozřejmostí. Chce to potřebné finanční prostředky a lidi, pro které není provozování kina zaměstnáním, ale koníčkem. Město Rožnov pod Radhoštěm (18,1 tis. obyv., okres Vsetín) má dvě kina – jedno kamenné, druhé letní. Dobrou vílou obou kin je Vlasta Nováková. Letní kino Má netradiční podobu, najdeme jej za městem, v areálu kempu na fotbalovém hřišti. Pro diváky slouží k sezení místa na tribunách (kapacita je 500 míst), plátno je pojízdné, promítá se ze zvukové kabiny. Filmy jsou promítány v červenci a srpnu, průměrně přijde na jedno promítání 73 diváků. Kamenné kino Bylo postaveno v roce 1951 a v 70. letech prošlo kompletní rekonstrukcí. Další úpravy bylo nutné provádět po povodni v srpnu 2002, která se kinu nevyhnula. Budova kina je majetkem města, kapacita hlediště je 235 míst, nájemce provozuje kino na základě živnostenského listu. Město poskytuje ročně dotaci ve výši 250 tisíc Kč, které jsou účelově vázány úhradu na energií. Město provádí údržbu většího rozsahu (např. oprava střechy, topení, sociální zařízení). Povinností nájemce kina je promítat filmy po šest dnů v týdnu. Kino je vybaveno ozvučným systémem Prologic stereo, návštěvníkům kina je k dispozici bufet s občerstvením. Kino hraje i v době letních prázdnin, kdy se promítá v letním kině. Široká nabídka je důležitá Kino promítá každý den jedno až dvě filmová představení, průměrně přijde na jedno promítání 40 diváků, za vstupenku zaplatí částku v rozmezí od 50 do 70 Kč. V zimních měsících se v neděli promítají pro děti pohádky. V rámci Klubu seniorů připravuje kino filmové představení v odpoledních hodinách za snížené vstupné (o 50 %). Tradici má Projekt 100 tvořený 10 filmy ze Zlatého fondu světové kinematografie i novými filmovými snímky. Filmový maraton V září minulého roku se uskutečnil filmový maraton nazvaný Jiří Suchý a český film pořádaný
23
u příležitosti 20. výročí vzniku zdejšího Filmového klubu. Bylo promítnuto 9 filmů, diváci mohli vybírat ze tří tematických bloků, nechybělo ani noční promítání. Příznivci filmového plátna měli možnost vidět i takové snímky, které nebyly veřejně promítány. Na tuto akci se podařilo získat i dva sponzory. Artkino, filmový klub a cyklus Během roku je promítnuto 10 až 15 umělecky hodnotných filmů v rámci tzv. artkina. Filmový klub vznikl v roce 1983, v Asociaci filmových klubů má velice nízké evidenční číslo – 65 a je zařazen do kategorie B. Registruje kolem 240 členů, za roční průkazku zaplatí každý člen 30 Kč. Značný počet členů tvoří studenti a mladí lidé. Klubových promítání je ročně kolem desítky. Pro středoškoláky je připraven Filmový cyklus (nejen) pro středoškoláky, průměrná návštěvnost těchto filmů je 50 diváků. Tato nepravidelně konaná filmová představení jsou přístupná i členům Filmového klubu. Slevy jsou poskytovány na základě studentské průkazky. Kino neslouží jen k promítání filmů Budova kina je využívána zejména v dopoledních hodinách na akce určené pro školy. Jde o koncerty pořádané různými agenturami. Kinosál je pronajímám na pořádání schůzí spolků, na valné hromady, atd. Tradici má i pořádání výstav v předsálí kina. Eva Veselá
Kino Petra Bezruče Ve Frýdku Místku původně existovala tři kina – kino Vlast bylo přestavěno, další kino bylo zbořeno při stavbě silnice, zůstalo jediné – kino P. Bezruče. Budova kina je ze 70. letech minulého století a v současnosti ji čeká řada potřebných úprav. Půjde o elektroinstalaci, bude nutné vyřešit i zateplení (připravuje se zazdění části zbytečně velkých prosklených ploch), bude pořízeno nové ozvučení atd. Filmová představení (dvě denně) jsou promítána po pět dnů v týdnu. Průměrně navštíví jedno filmové představení 60 diváků, cena za jednu vstupenku je 50 až 75 Kč. ND připravuje nabídkový list pro školy (od MŠ po SŠ), na jehož základě si školy vybírají filmová představení. V kinosále se také konají koncerty – vystupoval tady např. František Nedvěd a různé hudební skupiny. ev
24
KINA KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Ve Staré Roli, části Karlových Varů, má dojít k rekonstrukci kinosálu v Lidovém domě. Další sál v Lidovém domě má být pronajat Karlovarskému symfonickému orchestru. (Karlovarské noviny, 27.11.2003) HORA SVATÉ KATEŘINY (320 obyv., okres Most): Po několikaleté pauze se bude v Hoře Svaté Kateřiny opět promítat v kině. První projekce určená dětem bude 1.11. Obec chce biograf provozovat sama. (Deník Mostecka, 01.11.2003) STRAKONICE (25 tis. obyv.): Město Strakonice se snaží získat na rekonstrukci kina Oko dotaci na základě povodňových škod. Rekonstrukce vázne i na určení vlastnických práv ke vjezdu do dvora před kinem. V mezičase byla zbourána staticky narušená část kina. (Listy Strakonicka, 25.11.2003) NOVÉ STRAŠECÍ (5 tis. obyv., okres Rakovník): Zastupitelé v Novém Strašecí odhlasovali, že budova kina, která před 2 roky vyhořela a bude zbourána. Pojišťovna městu vyplatí 1,5 mil. Kč. V případě zachování budovy by sice pojišťovna poskytla 3,5 mil. Kč na opravu střechy, ale statika budovy je podle zastupitelů v příliš špatném stavu. (Rakovnický deník, 02.12.2003) POSTOLOPRTY (4,6 tis. obyv., okres Louny): Promítací profil kina v Postoloprtech se od začátku r. 2004 změní: počet filmů bude zachován, ale bude o polovinu méně představení. Tím se sníží roční náklady až o několik desítek tisíc Kč. Od 1. ledna se bude promítat pouze v pondělí a ve čtvrtek. (Deník Lučan, 08.11.2003) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Generální manažer sítě CineStar v Českých Budějovicích doporučuje zachránit městská kina přeměnou jejich repertoáru a změnit je na art kina. Město může kinům pomoci snížením nájemného. (Českobudějovické listy, 19.11.2003) ČR: Součástí širokého donátorského programu společnosti Philip Morris ČR "Bez bariér" je projekt Svět bez bariér, který je pokračováním projektů Kino bez bariér a Divadlo bez bariér. Díky nim mohou vozíčkáři již 3 roky navštěvovat Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, začalo fungovat bezbariérové kino Svět v Kutné Hoře a v Praze bezbariérové Divadlo v Celetné. Projekt Svět bez bariér nyní zpřístupňuje handicapovaným lidem knihovnu a informační centrum v Kutné Hoře. (Kutnohorský deník, 16.10.2003)
MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA Filmový Klub ve Frýdku-Místku Filmový klub provozuje občanské sdružení Společnost pro podporu a rozvoj kina Vlast. Přestože jde o poměrně mladý filmový klub (FK) – vznikl v březnu 2003, je zařazen Asociací českých filmových klubů do nejvyšší kategorie A. Klub má kolem 400 členů, průměrná návštěvnost jednoho filmového představení je 70 diváků. Pokud se týká věkového složení, najdeme tady pamětníky dřívějšího filmového klubu, ale i mladé, zejména studenty středních škol. Promítány jsou klasické, osvědčené tituly, ale i filmy kontraverzní produkce, které vyvolávají tolik potřebnou diskusi. Klub pořádá na začátku každého měsíce třídenní miniprofily vybraných režisérů, FK se účastní také Projektu 100. Jednou ročně je pořádán festival. V letošním roce to bude na přelomu března a dubna apůjde o festival konaný u příležitosti 1. výročí založení FK. Název festivalu bude Kletba kina Vlast a půjde o přehlídku hororů. Pro členy FK jsou připravovány stručné informace o promítaných filmech. Klubová průkazka (platí po celé republice) pro rok 2004 přijde na 70 Kč a zajišťuje minimální slevu 10 Kč na každé představení. Filmy jsou promítány na Nové scéně Vlast. Filmový klub má s Národním domem písemnou smlouvu, podle níž ND zajišťuje technické podmínky, vše ostatní má na starosti výše zmíněné občanské sdružení. Podrobnosti o filmovém klubu najdete na WWW.FKFM.PODSVICNEM.CZ. ev
Nové kino Retro v Zábřehu Sedm let nebylo v Zábřehu (14,9 tis. obyv., okres Šumperk) kino. To se změnilo v listopadu minulého roku. Město koupilo v dražbě dům postavený v roce 1900, v němž kino původně sídlilo. Objekt, který sloužil jako sklad stavebního materiálu, se na sklonku prázdnin začal měnit v kino. Stavební úpravy i potřebné vybavení ve výši 13 milionů Kč financovalo město. Do kina může přijít naráz 150 diváků, pro něž jsou připraveny pohodlné sedačky, včetně dvojsedadla pro zamilované v poslední řadě. Úkol přestřihnout pásku nového kinostánku připadl herci Jaroslavu Somerovi. Začátek promítání patřil návratu do slavné historie našeho filmu. Po promítání filmu Žert a Ostře sledované vlaky, které bylo určeno pro pozvané diváky z řad starostů, zástupců distribučních společností i firem, které se podílely na opravách kina, následovaly čtyřdenní filmové hody pro diváky. Nejprve to byl den otevřených dveří, pak následovala kolekce oscarových filmů, nových českých filmů i filmů archivních. Nechybělo ani hudební vystoupení místních bigbandů. Zahájena byla také činnost filmového klubu. ev KINA BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ (2,5 tis. obyv., okres Litoměřice): Po roční pauze zaviněné povodní bylo kino opět otevřeno. Do jeho rekonstrukce byly investovány statisíce korun. Město na provoz kina každoročně doplácí cca 0,5 mil. Kč. Kapacita kina byla snížena z 300 na 246 míst, cena vstupenky se zvýšila z 21 na 40 Kč. Nyní kino promítá třikrát týdně. (Deník Litoměřicka, 15.10.2003)
Poláci v Havířově jsou aktivní Aktivity členů polské menšiny v Havířově není možné přehlédnout. Vydali totiž dokument s názvem: Koncepce kulturně-osvětové činnosti PZKO v Havířově do roku 2010. (PZKO = Polski Zwiazek Kulturalno-Oswiatowy – Polský svaz kulturně-osvětový), který vypovídá o tom, že skupina je aktivní a své aktivity si plánuje s docela velkým předstihem. Svaz má cca 1150 členů a na území města Havířova působí sedm místních skupin. Kulturně-osvětovou činnost MS řídí výbory a jako koordinátor působí Městský výbor PZKO. Ten od roku 1994 pořádá 1-2 / 2004
každoročně na podzim „Setkání s kulturou“. Je to pro účastníky akce nabídka širokého spektra kulturních aktivit od hudby, tance po folklor. V programu se objevují i zahraniční hosté (např. z Francie, Polska atd.) a cílem akce je propagovat národní a národnostní kulturní dědictví, dát možnost všem aktérům předvést veřejnosti kulturní rozmanitost. Svaz pořádá i další akce, jako jsou plesy, dožínky a nezůstává stranou kulturního dění, i když je pořadatelem jiná společenská organizace. Ludmila Kučerová
25
Přečetli jsme pro vás… …Rád a často, takřka každý volný víkend jezdím po vesnicích Slovácka. Někdy sám, častěji s přáteli, s nimiž nás pojí společný zájem. Zvláště když začne hodová sezona. Od června do září vedou naše cesty na Podluží a hanácké Slovácko, od září do počátku listopadu do různých oblastí slováckého Dolňácka. Týden co týden jsou všude tam na některé vesnici hody. Někdy s právem, jinde s fedrem, někde s dechovkou, jinde s cimbálovou muzikou. Někde se dvěma stárky, někde dokonce se šesti a ještě se sklepníkem. A všude s krojem. Lidovým oděvem, který nezanikl, jak mu na konci 19. století předpověděl malíř Joža Úprka, ale který ožívá znovu a znovu – tu v tradiční, tu ve stylizované podobě. Ba zdá se, jako by na venkově nastávala renesance folkloru – dnes se totiž neoblékají do kroje jenom vesničtí, selští synkové, ale přivlastňují si ho mladí lidé ze všech společenských vrstev, z venkova i měst. A lidé všech generací – od malých dětí po stařešiny. Když večer pouštím televizní zprávy, marně čekám na reportáž nebo alespoň šot z některých těch nádherných podívaných, které člověk vytvořil sobě pro radost a potěchu srdce. Když v pondělí otevřu noviny, marně hledám reportáž anebo aspoň sloupek o takových událostech. Média vytvářejí svůj svět, ze kterého lidové prostředí a lidovou kulturu takřka úplně vytěsnily. A tak žiji v podivné schizofrenii – jsem pře-
svědčován, že jsem obklopen pouze světem automobilů, nákupních středisek, voleb královny krásy, vytunelovaných bank, zábavních center, sportu za velké peníze, světem kokakoly, benzínových pump, hádek v parlamentu a drbů o panu prezidentovi a jeho manželce. A především – že kromě takového světa už žádný jiný a hlavně žádný lepší svět neexistuje. A já při tom vím, že mne zrak nešálil, když jsem fotografoval průvody hodové chasy v Míkovicích, Topolné, Kunovicích či Boršicích, když jsem tancoval na krojových plesech v Nedakonicích, Tvrdonicích a Rakvicích, když jsme s kamarádem Evenem stavěli hodovou máji v Čejkovicích a zpívali zavádku ve Vrbici či ve Velkých Bílovicích. A s průvody fašankové chasy putovali Komňou, Březovou, Záhorovicemi… Všude tady jsou také lidé jako v tom předešlém světě. Mají víc starostí než radostí, ale jejich kroky, ať jdou s motykou přes rameno do vinohradu, anebo ve slavnostním kroji do kostela, jejich kroky mají směr. Vědí, kam mají jít, protože tudy šli jejich rodiče, prarodiče. Takové průvody a skupiny lidí se dají potkat již jenom na Moravě. Když se pak o nich nedozvídám, jsem zmatem. Mýlil jsem se snad? A tak se seberu a jedu se ujistit, že ten svět moravského venkova je reálný a že skutečně existuje, že je jenom nechtěný, a proto zamlčený… Zdeněk Mišurec Folklor, č.6/2003
Křest publikace Při Betlémě na salaši (další svazek edice Rožnovské malé tisky) V pátek 5. prosince 2003 byla a staré vánoční písně Rožnovv Dřevěném městečku Valašské ze sběrů Josefa Tvarůžka. ského muzea v přírodě v rámci Unikátní soubor více než dvaMikulášského podvečera slavcítky koled sesbíraných na nostně představena publikace přelomu 19. a 20. století rožPři Betlémě na salaši - koledy novským archivářem Josefem Tvarůžkem, byl za podpory Zlínského kraje vydán městem Rožnov p. Radhoštěm a Čes<< První svazek edice kou křesťanskou akademií jaRožnovské malé tisky ko druhý svazek edice Rož(ediční řada Národopis) novské malé tisky. luk
26
MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ Čurající chlapeček jako součást betlému Brusel má svého čurajícího chlapečka, tak proč by Češi neměli mít svého, a originálního. Toho belgického, kterému střídají ošacení, neopomene obdivovat a zvěčnit žádný návštěvník tamní metropole. Ten náš má jen trochu pod kolínka zelené kraťasy s laclem, košilku s ohrnutými rukávy, světlé vlásky, široce otevřená kukadla a trochu rozpustilý úsměv. A je vyřezaný ze dřeva. Našli jsme ho v levé části půvabného Rychnovského soukenického betlému, který vytvořila v letech 1999 - 2001 Jarmila Haldová ze Sedloňova v Orlických horách, když byl vystaven i na letošní 7. výstavě „Betlémy z kraje Orlických hor“ ve velkém sále rychnovského Společenského centra spolu s dalšími 115 artefakty. Proč tato postavička? To souvisí s faktem, že Rychnov nad Kněžnou nese své jméno o něco víc než 150 let. Do té doby to byl jen Rychnov nebo Rychnov Soukenický – to proto, že byl vedle Broumova nejvýznamnějším střediskem soukenictví u nás. A teď buďme po komensku
názorní, jak to vypadalo v tomto městečku před nějakými 130 lety. Tehdy tu byly – citujeme staré prameny - rozestavěny dlouhé rámy, obdélníky mnoho metrů do délky a skoro dva metry vysoké, zrobené ze silných trámů, šindelovou stříškou po celém okraji chráněné a na celém obvodu malými hřebíčky pobité. Na tyto rámy napíchali mistři soukeničtí svoje půlky, tj. dlouhé kusy suken, aby - proti slunci postaveny - pěkně se vysušily, protáhly a srovnaly. V chalupách bychom našli stavy, kde tkalci odehrávali svoji jednotvárnou písničku Nouze sem - bída tam, a na dvorcích i v hospodách stály sudy, do nichž se sbírala moč, která se používala k výrobě sukna, protože obsahovala čpavek. No, a to je vysvětlení našeho čurajícího chlapečka. Nic nemravného, jen pravda pravdoucí. Jen doplňme, že v té době – hovoříme o době kolem roku 1870 - soukenické řemeslo už ztrácelo svou slávu, i když v těch letech byla na chodu 420 stavů závislá existence 1480 lidí a ještě v roce 1800 bylo jen v Rychnově a okolí na 700 soukenických mistrů. Škarohlídům jen doplňme, že v onom betlému jsou i další desítky soukeníků a dokonce i panna na jelenu. Ale to už je jiná kapitola – ta je ve znaku tohoto městečka. Josef Krám
Myšlenka na obnovení památníku studentů v Brně V minulých letech došlo k obnově některých památníků obsahujících německé texty. Obnovy se dočkala pamětní deska brněnského starosty Christina d’Elverta či pomník Josefa II. V poslední době se hovoří o obnově pomníku brněnských studentů, který připomíná jejich zásluhy o obranu města Brna při švédském obléhání města v roce 1645. Tuto významnou etapu dějin města připomíná dnes jen busta Raduita de Souches. Studentský pomník byl odhalen v roce 1895. Jeho podobu dokládají jen fotografie, o žádném fragmentu pomníku není nic známo. S nápadem obnovení pomníku přišla Společnost 1645, snahu podporuje i velitel brněnského 1-2 / 2004
městského střeleckého sboru. Podle něj by bylo vhodné obrátit se se žádostí o podporu na instituce, ale i církve a školy. Rovnost/ev MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ LIBÁŇ (1,7 tis. obyv., okres Jičín): Po několikaleté odmlce se 22.11. znovu ozvaly historické varhany v kostele Narození Panny Marie v Osenicích (m.č. Libáně). Z iniciativy Sdružení rodáků a přátel Dětěnic, Osenic, Brodku a občanů Rokytňan, za finanční pomoci litoměřické diecéze, libáňské fary a místního OÚ byl nástroj nákladem 155 tis. Kč renovován. (Pardubické noviny, 24.11.2003)
27
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek Muzeum ve Frýdku bylo ustaveno v roce 1924, muzeum v Místku bylo otevřeno v roce 1929. Tato dvě muzea se v roce 1949 spojila a vzniklo Lašské muzeum. Expozice i sbírky se nacházely v Sekerově vile. K přestěhování do frýdeckého zámku došlo v roce 1960. Územní působnost muzea je shodná s územím okresu Frýdek-Místek. Od dubna 1991 změnil zřizovatel (Okresní úřad ve Frýdku-Místku) název muzea na Muzeum Beskyd a stanovil geograficky rozsah činnosti muzea na oblast Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny. Po zániku okresních úřadů se stal zřizovatelem muzea Moravskoslezský kraj. Expozice a výstavy Ve frýdeckém zámku si může návštěvník prohlédnout pět stálých expozic – Beskydy, příroda a lidé, Frýdek a Místek, Zámecký okruh, Frýdek - Mariánské poutní místo, Památník Ondry Lysohorského (básník a překladatel). V roce 2003 bylo realizováno celkem 13 výstav – např. Století uniforem, Rostliny v hudbě, 100 let Slezských písní, Jedovatí živočichové, Kočárky a vozítka. Mezinárodní trienále smaltu Muzeum bylo v minulém roce vyhlašovatelem 4. mezinárodního trienále smaltu 2003. Posláním je navázat na umění tohoto prastarého řemesla, na tradice smaltérství u nás i ve světě. Představují se autoři, kteří používají techniku smaltu ve volné i užité tvorbě. Jde o obrazy, sochy, plastiky, realizaci pro architekturu atd. Každý z umělců může přihlásit 2 - 6 samostatných prací, 3 menší nebo 1 větší soubor nebo 1 3 kolekce šperků. Výstava proběhla v říjnu a listopadu na frýdeckém zámku, v prosinci a v lednu v Kysucké galerii v Čadci. Představeny byly práce umělců od nás, ze Slovenska a Rakouska. Hrad Hukvaldy a Leoš Janáček Obec Hukvaldy (1870 obyv., okres FrýdekMístek) je v našem povědomí zafixována zejména jako rodiště hudebního skladatele Leoše
28
Janáčka (1854 – 1928). Hukvaldský hrad je majetkem Moravskoslezského kraje, je ve správě Muzea Beskyd, které jej pronajalo Fondu Leoše Janáčka. Motto Fondu zní: Hukvaldy, Janáček a kulturní dění. Muzeum platí za provádění návštěvníků na hradě, Fond se stará o další program. Fond Leoše Janáčka je sdružením. Od roku 1994 jsou Hukvaldy místem konání hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy (pod záštitou prezidenta Václava Klause). Muzejní lekce pro školy V muzeu tyto vzdělávací lekce zajišťuje oddělení programu a propagace (má 2 lektory). Muzeum vydalo pro školní rok 2003/2004 brožuru Nabídka programů formátu A5 o 12 stránkách, která vyčerpávajícím způsobem informuje o možnostech, které se v této oblasti nabízí školám. Po Organizačních pokynech (návod, jak a na koho se s objednávkou akcí obrátit) následují Termínované akce, které jsou vázány na dobu trvání jednotlivých výstav (např. Život ve stínu Kremlu, Trienále smaltu 2003, Kočárky a vozítka). Poté jsou uveřejněny informace nazvané Celoroční lekce (např. Jak se žilo na zámku, Práce našich předků, Živočichové žijící v Beskydech, Památky a my, Naši zmizelí sousedé, Literáti Pobeskydí), Vycházky pro školy (Pojďte s námi po Frýdku, Pojďte s námi po Místku, Pojďte s námi do okolí města), Školní exkurze a zájezdy (škola si může individuálně domluvit trasu zájezdu). Závěrem brožurky jsou otištěny Tipy do školní knihovny (Práce a studie, P. Juřák: Pamětihodnosti města FrýdkuMístku) a Orientační plánek. Nabídku programů doplňuje stejně nazvaná jednoduchá skládačka, která nabízí ještě jednu termínovanou akci a sedm celoročních lekcí (např. Panská sídla – hrady, Tajemství erbů, Lidová architektura, Zámecké parky a okrasné zahrady). Nabízené akce se konají v expozicích, na výstavách, v muzejní učebně atd. Vstupné pro jednoho žáka se pohybuje v cenových relacích od 8 do 15 Kč. Seniorgymnazium Ze strany seniorů je o tento druh vzdělávání velký zájem. Jde o obdobu univerzity třetího věku, a v muzeu probíhá již 12. rokem. Po MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ 4. ročníku skládají absolventi „maturitu“ formou závěrečného testu. Senior zaplatí roční poplatek 250 Kč, kulturní komise města „přidá“ na každého účastníka 180 Kč. V jednom ročníku je 26 až 30 posluchačů, výuka probíhá 1x za 14 dnů a zájem mají senioři nejen z Frýdku-Místku, ale i z okolí (např. také z Ostravy). Tuto aktivitu má muzeum uvedenu ve zřizovací listině. Témata jednotlivých přednášek jsou opravdu pestrá – státní správa, lékařství, astrologie, kosmetika.
o bezplatnou půjčovnu videokazet (fond tvoří 157 videokazet vztahujících se k životnímu a přírodnímu prostředí). Muzeum pravidelně měsíčně vydává skládačku Muzeum Beskyd Frýdek-Místek nabízí…, kde jsou informace o expozicích, výstavách, přednáškách, koncertech, připomenuta jsou výročí významných osobností regionu. Spolky a muzeum Beskydská muzejní a vlastivědná společnost
Přednášejícími jsou pracovníci muzea, ale i profesoři z vysokých škol atd. Na Seniorgymnázium získalo muzeum po tři roky grant od Open Society Fund Praha. Absolventi seniorgymnázia pak mohou pokračovat v tzv. seniorklubu. Široká nabídka Muzeum kromě své klasické muzejní práce připravuje pro návštěvníky řadu programů a rozšiřuje nabídku kulturních akcí ve městě. Bohatou tradici má přednášková činnost, oblíbené jsou večerní prohlídky expozic (při svíčkách se mají návštěvníci možnost setkat nejen s exponáty, ale i s řadou pohádkových bytostí – je to vlastně něco mezi divadelním představením a prohlídkou muzejní expozice), své návštěvníky mají jarmarky. Součástí muzea je videotéka – jde
(dále jen Společnost) byla založena v 60. letech minulého století a před dvaceti lety byla činnost při muzeu obnovena (má kolem 70 členů). Členové mohou pracovat ve dvou kroužcích - geologickém a archeologickém. Roční členský poplatek činí 160 Kč, za něj dostávají členové všechny informace o akcích. Společnost sama pořádá řadu akcí – přednášky, besedy, terénní průzkumy, vlastivědné vycházky atd. V roce 2002 bylo uspořádáno 70 akcí, které navštívilo 1230 osob. Spolek přátel komorní hudby při muzeu zahájil v říjnu 2003 další koncertní sezonu v Rytířském sále frýdeckého zámku. Na úvodním koncertu vystoupilo francouzské duo hudebníků, hrajících na saxofon a klavír. Eva Veselá
1-2 / 2004
29
„Roztoky a muzeum dětskýma očima“ aneb Půl druhého roku po povodních Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy bylo podobně jako jiné kulturní instituce v ČR zasaženo katastrofálními povodněmi v srpnu roku 2002. Na zámku a přilehlých budovách sahala voda až do prvního patra, v Braunerově mlýně do 2. patra a ateliér Zdenky Braunerové byl zatopen po střechu. Tato fakta jsou známá z minulosti. Muzeum od prosince 2002 funguje, i když v omezeném rozsahu a se zázemím v provizorních podmínkách, dál. Připravuje kulturní akce a výstavy a v listopadu 2003 vydáním publikace „Roztoky a muzeum dětskýma očima“ završuje projekt, na němž se začalo pracovat už před povodněmi.
„Roztoky a muzeum dětskýma očima“ je název projektu programu Brána muzea otevřená. Projekt vznikl ve Středočeském muzeu a ve spolupráci se sdružením Roztoč (sdružení připravuje celou řadu kroužků a víkendových dílen určených roztockým i neroztockým dětem a dospělým. Podílí se na akcích směřujících k obnově místní kultury a tradic či komunitních akcí zaměřených na místní rozvoj). Projekt podpořila nadace Open Society Fund Praha – muzeum zažádalo r. 2001 o grant. Součástí projektu byly tři výstupy: výstava, kniha (je vytvořena z kreseb a příběhů roztockých dětí, které píší o osobnostech, budovách a tajemných místech Roztok)
30
a dětské návrhy na obnovu školní zahrady (Zakoupením publikace se na tuto akci přispívá). Ale ještě zpět k povodním a k odstraňování jejich následků. Roztocké muzeum spravuje Středočeský kraj, ten uvolnil na odstraňování povodňových škod v období 2002 - 2003 částku 13 980 000 Kč. Ministerstvo kultury přispělo 6 535 000 Kč a z Fondu solidarity EU získalo muzeum 11 004 000 Kč. Finanční prostředky byly použity na ochranu a rekonstrukci objektů. Pro veřejnost je v současnosti otevřeno 1. patro zámku (Malá výstavní síň, Síň Zdenky Braunerové, Renesanční sál a salon ve stylu biedermeieru), přízemní prostory jsou dosud uzavřeny. Zahájeny byly práce na opravách ateliéru Zdenky Braunerové a na jaře 2004 je plánováno otevření dalších výstavních prostor. Stejně jako letos i příští rok se budou konat pravidelné kulturní akce jako výstava historických vozidel, masopust, historický šerm ad. Následky povodní muzeum připomene návštěvníkům ještě výstavou o restaurování sbírkových předmětů „Když voda opadla a truhly oschly“ (2. 4. – 9. 5.) a dál se vrátí k tematizovaným výstavám (viz kalendář výstav na rok 2004 na internetových stránkách muzea). Po povodních se v roztockém muzeu opět otevírá konzervační ozařovací pracoviště. Na obnovu přispěly formou finančních darů společnost Člověk v tísni, nadace VIZE 97, nadace VIA a American Friends of the Czech Republic Washington. Dále byly pro tento účel použity prostředky z povodňového konta muzea. Celková částka shromážděná tímto způsobem přesáhla 1 052 600 Kč. Informace: WWW.MUZEUM-ROZTOKY.CZ foto: archiv muzea Irena Koušková (externí spolupracovnice redakce) MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ Památník Adolfa Hejduka snad v roce 2005? Jednopatrový řadový dům s bohatou sgrafitovou výzdobou byl postaven v roce 1900 a v roce 1934 jej majitelé odkázali městu s tím, že v něm bude umístěno trvale Heydukovo muzeum. V roce 1991 odkoupilo objekt Prácheňské muzeum, ale o 4 roky později musel být dům pro veřejnost uzavřen z důvodů havarijního stavu všech sítí. Z provozních prostředků muzea byly odstraněny nejkřiklavější nedostatky. K významnějším opravám bylo přistoupeno v době, kdy se zřizovatelem muzea stal Jihočeský kraj. Spolu s královským hradem a kamenným mostem tvoří dům trojici nejvýznamnějších památek města. „Důraz klademe do budoucí expozice rozšířené o památkovou část, na skvělý secesní interiér s originálními předměty básníka Heyduka. Je to krásná ukázka čisté secese a my chceme expozici rozšířit ještě o jednu místnost zaměřenou na život a dílo A. Hejduka s poukázáním na česko-slovenské vztahy,“ řekl ředitel Prácheňského muzea Václav Bartoš. Krajskému úřadu se zatím podařilo pro loňský rok získat na opravy 750 tisíc Kč, z nichž byla opravena i vadná elektroinstalace. Na celkové dokončení všech oprav je potřeba ještě 2,5 milionu Kč a provádění dalších oprav je závislé na přidělování finanční dotace od kraje. Listy Písecka/ev
Za filmovými dokumenty do muzea Součástí brožury Nabídkový katalog vzdělávacích pořadů a programů ve školním roce 2003/2004 vydaného Vlastivědným muzeem Dr. Hostaše v Klatovech je kromě jiného i seznam téměř padesátky dokumentárních videofilmů, které je možné zájemcům zájemcům z řad škol promítnout v přednáškovém sále muzea (kapacita sálu je 80 míst, každý žák nebo student zaplatí vstupné 5 Kč). Seznam obsahuje např. následující filmy: Návštěva T. G. Masaryka a Ed. Beneše v Klatovech, Kouzelný svět starých řemesel, Lékárny milosrdných bratří, Naši v Anglii za války, Textilní techniky, Lidová keramika, Architektura románská, Architektura gotická, Pergamenová knižní vazba, Mechanické betlémy, Paličkování. ev 1-2 / 2004
Když se řekne skanzen… Co je to vlastně „skanzen“? Podle Malé československé encyklopedie z roku 1987 je to muzeum v přírodě, soustřeďující lidové stavby, technické památky a jiné nemovité objekty. Skanzeny vznikají kolem stávajících objektů nebo přenášením staveb, popř. rekonstrukcí archeologického naleziště. Název „skanzen“ je podle parku a prvního muzea lidových staveb ve Stockholmu, založeného roku 1891 A. I. Hazeliusem. „Nechceme budovat mrtvé skladiště budov a předmětů, chceme zbudovati pomocí praktického národopisu živé muzeum, v němž zděděné tradice valašské minulosti a svéráz plemene a bydliště lidu jsou udržovány při životě výkony práce, zvyky, tanci, zpěvy a obřadnostmi lidu“ Takové, na svou dobu zcela moderní názory, vyslovil v roce 1932 Bohumír Jaroněk, zakladatel prvního muzea v přírodě – skanzenu u nás, v Rožnově pod Radhoštěm. Od příštího čísla vám budeme postupně představovat skanzeny v naší republice a první bude právě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. ev
Kočování v obrazech - to je název výstavy, kterou je možné v Muzeu romské kultury navštívit až do 28. února 2004. K vidění jsou výtvarná díla známých českých, moravských, německých a vlámských výtvarníků. Jde o časové období od 17. do 20. století. Vystaveny jsou např. obrazy Josefa Navrátila, Mikoláše Alše, Joži Úprky, Jakuba Obrovského, Míly Doležalové (ta se v 60. letech 20. století účastnila velkého etnografického výzkumu ve slovenských osadách a nakonec u něj zůstala až do konce svého života), Miloše Jiránka. Součástí přípravy výstavy bylo oslovení řady institucí nejvíce vystavených obrazů je zapůjčeno z Národní galerie v Praze. Kolem čtyřiceti obrazů doplňují návrhy scény a kostýmů Bizetovy opery Carmen. Součástí výstavy jsou i doprovodné akce - např. Povídání před obrazy, Romská inspirace v krásné literatuře, Romská inspirace ve vážné hudbě. Záštitu nad výstavou převzala Národní galerie v Praze, finančně výstavu podpořila americká vláda. Další podrobnosti ev najdete na WWW.ROMMUZ.CZ
31
MUZEA VOLENICE (560 obyv., okres Strakonice): Za finanční spoluúčasti KrÚ byla 5.11. otevřena první část Muzea selského statku U Poláků ve Volenicích. V Jihočeském kraji je tento projekt jediný svého druhu. Muzeum bude uchovávat exponáty týkající se vesnického života (staré výrobní stroje, předměty ve dvoře a stodolách, obytné stavení). (Listy Prachaticka, 08.11.2003) RADNICE (1,7 tis. obyv., okres Rokycany): Muzeum v Radnici dostalo od státu dotaci 80 tis. Kč (z původně požadovaných 220 tis. Kč) na opravu střechy muzea. Část střechy bude opravena do konce roku a další opravy budou pokračovat v roce 2004. (Rokycanský deník, 29.11.2003) BYSTŘICE POD HOSTÝNEM (9 tis. obyv., okres Kroměříž): Krajinské muzeum v Bystřici pod Hostýnem vzniklo v r. 1933 z iniciativy Františka Táborského, který do muzejních fondů věnoval mnoho knih a trojrozměrných předmětů ze svých sbírek. Ani po několika stěhováních (tzv. chlapecká škola, po válce tzv. kaplanka, domek vedle fary) se městu nepodařilo zajistit vhodné prostory. Proto byly sbírky (nebezpečí poškození a ztrát) tzv. Památníku Táborského po r. 1975 převezeny do Muzea Kroměřížska. Od r. 1996 probíhá postupné předávání sbírek zpět městu Bystřice. (Zpravodaj, č.11, 2003) DOBŘÍŠ (8 tis. obyv., okres Příbram): V dobříšském zámku bylo v r. 2003 otevřeno muzeum hodin. V expozici je umístěno 270 unikátních exponátů dokumentujících řemeslnou zručnost evropských hodinářských mistrů. Nejstarší hodiny pocházejí z poloviny 18. století, nejmladší, s kubistickým designem, jsou z 30. let
32
20.století. Od r. 2004 se zde budou pořádat tematické výstavy, např. zaměřené na selské, pohyblivé a porcelánové hodiny. Spolumajitelem muzea je starožitník Vladimír Kotek. (Příbramský deník, 21.11.2003) CHRASTAVA (6 tis. obyv., okres Liberec): Městské muzeum v Chrastavě instalovalo ve svých prostorách ojedinělou výstavu o životě Romů nazvanou Žijí mezi námi, která představuje život etnika na Liberecku. (Liberecký den, 21.11.2003) JAROMĚŘ (13 tis. obyv., okres Náchod): Členové Společnosti železničního muzea připravují kompletní rekonstrukci jedné z nejstarších parních lokomotiv Conrad Vorlauf v Evropě, která oslavila 130. narozeniny. Lokomotiva se nachází v expozici Železničního muzea v Jaroměřici. (Noviny Náchodska) PRAHA: Národní galerie otvírá 28.11. Muzeum českého kubismu, a to v Domě U Černé Matky boží na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu v Praze 1. Nová stálá expozice se snaží maximálně respektovat ojedinělou architekturu slavného památkového objektu architekta J. Gočára. Kubistická díla tu jsou prezentována ve 3 podlažích, přízemí je vyhrazeno pro komerční aktivity, které financují chod muzea. Neobsazeno zůstává 5. patro s prostorem pro krátkodobé výstavy a tvůrčí ateliér. Doposud prázdné je i 1. patro, kde původně bývala kavárna. Národní galerie se ji pokusí opět uvést v život ve stylu původního interiéru. Sál ve 2. patře představuje triumvirát malířů B. Kubišty a E. Filly a sochaře O. Gutfreunda, doplněný nábytkem J. Gočára. O patro výš jsou vystaveny práce J. Čapka a A. Pro-
cházky, dále architektonické návrhy a modely významných kubistických staveb. Sál ve 4. patře ukazuje nejen kresby a grafiky českých kubistů, ale také jeden z jejich inspiračních zdrojů - africké domorodé umění. Muzeum přešlo v rámci reformy veřejné správy pod kraj a nebylo možné, aby krajská organizace užívala státní majetek. Dům U Matky boží patří Státnímu fondu kultury a ministerstvu financí. Národní galerie vytvořila expozici na zakázku a za peníze fondu. Není tedy v domě v nájmu, bude muzeum jen provozovat. (Hospodářské noviny, 28.11.2003) SVITAVY (17 tis. obyv.): V Městském muzeu a galerii ve Svitavách je uloženo 3163 sbírkových předmětů, které jsou v centrální evidenci MK ČR. V současné době je v 1. stupni sbírkové evidence registrováno na 3300 trojrozměrných předmětů a souborů, více než 1500 kusů publikací v regionální knihovně, téměř 6,5 tis. knih v Ottendorferově knihovně a skoro 2000 historických fotografií. (Noviny Svitavska, 21.11.2003) PRACHATICE (12 tis. obyv.): Od 1.10. je budova čp. 43 v Prachaticích majetkem Národního muzea Praha. Historické muzeum při Národním muzeu Praha zde nainstaluje stálou expozici české loutky. Expozice se bude nazývat Muzeum české loutky v Prachaticích. Její financování zatím není dořešeno, jedná se o cílených dotacích ze státního rozpočtu. Na rozdíl od podobných muzeí v Chrudimi, Českém Krumlově a na Kratochvíli zde budou vystaveny pouze loutky Divadelního oddělení Národního muzea v Praze. (Listy Prachaticka, 04.10.2003)
MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ MUZEA RUPRECHTOV (560 obyv., okres Vyškov): Do 18. 4. 2004 je otevřena ve větrném mlýně v Ruprechtově unikátní výstava Současnost větrných mlýnů v ČR. Na 15 panelech jsou instalovány jejich fotografie, náčrty, průřezy a 4 trojrozměrné modely, z čehož 2 jsou plně funkční. Cílem výstavy je ukázat současný stav této zajímavé technické památky. Před 150 lety bylo na území Čech, Moravy a Slezska téměř 1 tis. mlýnů tohoto typu. (Znojemské noviny, 17.10.2003) CHŘIBSKÁ (1,4 obyv., okres Děčín): Obecní muzeum v Chřibské, které má za sebou 2 sezony, je věnováno rodákovi a slavnému botanikovi Tadeáši Haenkemu a historii obce. Letos ho navštívilo 684 zájemců (od jeho otevření celkem přes 1100). Muzeum se mimo jiné také zapojilo do turistické hry Vandrování po Tolštejnském panství. (Děčínský deník, 21.10.2003) MERBOLTICE (110 obyv., okres Děčín): V r. 2004 plánuje Obecní úřad Merboltice otevření muzea, které bude umístěno v místní zvonici. Historie obce zde bude zachycena především prostřednictvím historických dokumentů, map, pohledů a negativů. Při přípravě expozice vedení obce spolupracuje se státním archivem a oblastním muzeem. (Děčínský deník, 27.10.2003) BOSKOVICE (12 tis. obyv., okres Blansko): Muzeum Boskovicka otevřelo novou stálou expozici věnovanou Keltům, konkrétně jejich sídlišti na Starém Hradisku. (Veřejná správa, č.51-52, 2003)
1-2 / 2004
Osud jedné kaple Na hřebenu Orlických hor ve výšce 1037 metrů n. m., původně v lese, nyní na otevřené planině, dokončilo Sdružení občanů Via Aurea první etapu oprav barokní Kunštátské kaple, zasvěcené Navštívení Panny Marie, která zde byla na kruhovém půdorysu postavena na staré výběrčí cestě do Velké Zdobnice v roce 1760 a o rok později vysvěcena. Kunštátská kaple, kterou převzala v roce 2002 obec Zdobnice v žalostném stavu, původně sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří pocházeli většinou z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni za prací. Dřevo, jež těžili, se dodávalo do kutnohorských dolů a do místních skláren. Pro devastaci kaple udělaly své extrémní klimatické podmínky, odlehlost i vandalizmus. Na její záchranu a obnovu přispěly Královéhradecký kraj, Česko-německý fond budoucnosti, Nadace Občanského fóra, Program obnovy venkova, Obec Zdobnice a Sdružení občanů Via Aurea, které zajišťuje koordinační a záchranné práce na základě vloni vydaného stavebního povolení. Na začátku 80. let 20. století tu bylo ještě vidět ohniště uprostřed kaple s ohořelými zbytky lavic, zůstaly vyvrácené dveře a mj. byl poškozen vstupní portál. Při obnově zde byl proveden archeologický výzkum a kamenná podlaha má opět obnovený cihlový kříž. Ve druhé etapě zbývá udělat ještě hodně práce, mj. natřít šindelovou střechu, pokusit se obnovit alespoň částečně vnitřní inventář a vymalovat kapli světle modrou i bílou barvou tak, aby mohla být oficiálně představena návštěvníkům Orlických hor už letos v létě. Josef Krám NEMOVITÉ PAMÁTKY KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): V r. 2003 prošla celkovou rekonstrukcí rodinná hrobka rodu Becherů na hřbitově v Karlových Varech-Drahovicích. Oprava si vyžádala 674 080 Kč. Investorem byl magistrát. (Chebský deník, 08.11.2003) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): V Českých Budějovicích bylo do programu regenerace městské památkové rezervace pro rok 2004 zařazeno cca 40 památkových objektů. Požadavek na MK ČR o dotaci je cca 46 mil. Kč. Od r. 1995 bylo v programu regenerace opraveno 60 objektů, na které město od ministerstva získalo více než 24 mil. Kč. Samo přispělo částkou 6 mil. Opravila se např. Samsonova kašna, bývalý Dominikánský klášter, budova historické radnice a další památky. (Českobudějovické listy, 2003) HORNÍ PLANÁ (2,4 tis. obyv., okres Český Krumlov): Spolek pro obnovu a rozvoj Stifterova parku v Horní Plané na Dobré Vodě, který vznikl v roce 2001, se snaží obnovit za podpory města a brigádníků park z přelomu 19. a 20. století. Krajský úřad v Českých Budějovich poskytl na opravy dotaci 200 tis. Kč, také nadace Občanského fóra přispěla 30 tis. Kč. Z peněz byl opraven Památný kříž na Křížovém vrchu, práce v parku probíhají podle projektu zahradního architekta. Spolek chce vybudovat vycházkové cesty, odpočivná místa, hřiště, opravit zeď hřbitovní kaple a zpřístupnit studánku. (Českokrumlovské listy, 04.10.2003)
33
BRUMOV-BYLNICE (6 tis. obyv., okres Zlín): Radnice v Brumově-Bylnici hodlá v příštích 5 letech investovat do městských památek 46 mil. Kč. Chce opravit náměstí, bývalou měšťanskou školu, hrad, kostel sv. Václava a další 4 objekty. (Slovácké noviny, 07.12.2003) DOKSANY (330 obyv., okres Litoměřice): V r. 2003 probíhá první etapa rekonstrukce hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla, patřícího Královské kanonii premonstrátů na Strahově (v Praze). Stavba byla velice zdevastovaná, náklady se odhadují na více než 2,5 mil. Kč. (Deník Litoměřicka, 27.11.2003) JABLONEC NAD NISOU (46 tis. obyv.): Dne 15.12. začíná v Jablonci nad Nisou veřejná sbírka na záchranu kostela sv. Anny. Na opravu tohoto nejstaršího dochovaného chrámu ve městě je třeba 20 mil. Kč. Objekt chátrá téměř 30 let. Patří římskokatolické církvi, která však nemá na jeho opravu dost peněz. Sbírka potrvá do konce příštího roku. (MF Dnes, 15.12.2003) JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ (3,8 tis. obyv., okres Česká Lípa): Po ukončení turistické sezony začíná na zámku Lemberk v Jablonném v Podještědí sezona pracovní. Díky vyšší návštěvnosti (cca o 1,5 tis. více návštěvníků) a několika komerčním akcím se může do oprav investovat více peněz. MK ČR na rekonstrukci přispělo z programu na Záchranu architektonického dědictví částkou 1 mil. Kč. Dotace byla určena na opravu hlavního zámeckého sálu ze 17. století. (Českolipský deník, 18.11.2003) JAROMĚŘICE (1,3 tis. obyv., okres Svitavy): Unikátní areál Kalvárie v Jaroměřicích je v katastrofálním stavu. Oprava by přišla
34
na 25 mil. Kč. Před několika dny vznikla Nadace pro záchranu Kalvárie, jejíž kostel Povýšení sv. Kříže byl vysvěcen v roce 1713. Fond pro záchranu architektonického dědictví poskytl na opravy 1 mil. Kč. (Noviny Svitavska, 25.11.2003)
znamu kulturního dědictví UNESCO, bude stát 100 mil. Kč a potrvá celkem 5 let. Gotický chrám ročně navštíví téměř 150 tis. turistů. Katedrála bude pro návštěvníky otevřena i po celou dobu oprav. (MF Dnes, 25.11.2003)
UNIČOV (13 tis. obyv., okres Olomouc): Významnou barokní památku Uničova - kašnu s Neptunem - čeká generální oprava v hodnotě 300 tis. Kč. S obnovenou kašnou se má veřejnost seznámit na jaře 2004. (Veřejná správa, č.49, 2003)
LIBERK (770 obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): V obci Liberk slavnostně vysvětili rekonstruovanou lesní kapličku s vyobrazením Panny Marie Lurdské. (Veřejná správa, č.47, 2003)
HRÁDEK NAD NISOU (7 tis. obyv., okres Liberec): K 1. 9. 2003 byly vyhlášeny nové památkové zóny ve vybraných městech a obcích. Jednou z nich se stal střed města Hrádku nad Nisou. Vlastníci objektů v ohraničeném území budou moci čerpat finanční dotace z programů regenerace městských památkových zón. Nová situace však zároveň přináší vyšší nároky na připravenost majitele při opravách objektů (projednání projektu obnovy s orgány státní památkové péče). (Hrádecko, č.10, 2003) JABLONEC NAD NISOU (46 tis. obyv.): Kostel sv. Anny, nejstarší památku v Jablonci nad Nisou, chce místní radnice zachránit před další devastací. Barokní stavba už 30 let chátrá, na její opravy bude zapotřebí 15-20 mil. Kč. (Hospodářské noviny, 10.11.2003) KUTNÁ HORA (22 tis. obyv.): Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře se po 100 letech konečně opravuje. Této světoznámé katedrále, která je jednou z nejvýznamnějších památek gotické architektury u nás, již hrozilo zřícení. Po celé století se na její rekonstrukci nepodařilo sehnat peníze. Nynější oprava objektu, zapsaného v se-
NOVÁ VČELNICE (2,6 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Město Nová Včelnice získalo před 7 lety zámek, protože se potomci rodu Geimüllerů vzdali restitučního nároku. Objekt, který byl před 12 lety ještě obýván, potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Náklady na ni se odhadují na cca 150 mil. Kč. (Listy Jindřichohradecka, 02.10.2003) OSTROV (18 tis. obyv., okres Karlovy Vary): V Zámeckém parku v Ostrově, který se nachází v památkové zóně, probíhá v současné době rekonstrukce za 800 tis. Kč. Termín dokončení vysázení keřů je plánován na 15.12. Na rok 2004 je naplánována údržba a následné otevření parku pro veřejnost. (Karlovarské noviny, 12.11.2003) UHLÍŘSKÉ JANOVICE (3,1 tis. obyv., okres Kutná Hora): Křížek u lesní cesty směrem od loveckého zámečku Svatý Hubert k osadě Smrk (m.č. Uhlířských Janovic) byl opraven a posvěcen. Památku z r. 1884 nechal v rámci Programu 2000 opravit státní podnik Lesy České republiky. V rámci tohoto projektu jsou obnovovány lesní studánky, upravují se odpočívací místa nebo renovují drobné památky (viz křížek). (Kutnohorský deník, 11.11.2003)
MÍSTNÍ KULTURA
DĚTI - MLÁDEŽ Škola plná obrázků Škola, o které bude níže řeč, sídlí v Havířově – Bludovicích, ve Frýdecké ulici. Učitelé této školy založili občanské sdružení Tranoscius, které spolu se školou pořádá různé akce. Jedna z aktivit přerostla rámec školy, města, re-
lený kontinent, jakým je Austrálie. Soutěž nese název „Krásná jako kvítka je ta země“, má za sebou už 14 ročníků a jejím smyslem je upozornit na krásy přírody, kulturních památek a dědictví předků a na potřebu ochrany tohoto bohatství. Každý ročník má své téma a záštitu významné osobnosti. Patronem loňského ročníku se stala spisovatelka Markéta Zinnerová. Zakladatelem soutěže a člověkem, který už v době totalitní přemýšlel, jak by taková akce měla vypadat, a jak by se měla lišit od těch pořádaných dosud, byl Vladimír Zemánek, profesí výtvarník a od roku 1990 ředitel školy v Bludovicích. První ročník se konal již v roce 1991 a byl úspěšný. Výstavu uspořádanou z prací dětí vidělo šest tisíc návštěvníků. A co je na takové akci mimořádného? Třeba to, že pořadatelem je „obyčejná“ základní škola, že organizátoři zvládají neuvěřitelný nápor zaslaných prací, jakož i všechny organizační záležitosti spojené s výstavou, s vydáním barevného katalogu apod. Ale zcela výjimečný je nápad uvádět u prací vystavujících dětí i ty, kteří se neméně zasloužili, tj. jejich pedagogy. Obrázky dětí z výtvarné soutěže byly vydány jako pohlednice. Soutěž je každoročně obeAutor: Tomáš Laurenčík, 14 let slána cca 3 tisíci obrázky z různých zemí světa. Pogionu…, zkrátka stala se akcí mezinárodní. Je to řadatelé je ještě před prázdninami zhodnotí, aby výtvarná soutěž v oboru kresby a grafiky pro se již začátkem září slavnostně vyhlásily výžáky MŠ, ZŠ a nižších tříd gymnázií. Původně sledky a mohla být uspořádána výstava, která se byla vyhlášena pro země Visegrádské čtyřky, již tradičně koná v Kulturním domě L. Janáčka ale přerostla i tyto hranice a zasáhla tak vzdáv Havířově. Ludmila Kučerová 1-2 / 2004
35
Naděje má dětské oči Právě tak se jmenuje autorský projekt Petra Matouška a Martina Reissnera představený v listopadu na prvním národním veletrhu Svět knihy 2003 v Brně. Tuto akci připravilo Ministerstvo kultury u příležitosti mezinárodního Veletrhu knih pro děti v italské Bologni. Kromě vlastní výstavy byla vydána ročenka nazvaná „Česká kniha pro děti a mládež 2002“, která
mapuje významné autorské a nakladatelské počiny v kontextu celé ČR. Ročenka slouží studentům, učitelům, knihkupcům i rodičům, kteří dětem knihy kupují. Cílem organizátorů projektu je nejen prodat jména autorů české dětské literatury v zámoří, jde jim také o pozvednutí tohoto typu literatury. Rovnost/ev
DĚTI - MLÁDEŽ CHOMUTOV (52 tis. obyv.): Pro současný školní rok vyhlásili mladí redaktoři školního časopisu Felix ze Základní školy v Heyrovského ul. v Chomutově tvůrčí literární soutěž Děti dětem, která našla odezvu na školách v celé republice. Má 2 kategorie - 1): próza "Pohádka pro děti, kterým nemá kdo pohádky vyprávět" a 2) poezie "Kdybych byl básníkem, zpíval bych svými verši o mládí, kráse, prvních láskách...". Uzávěrka soutěžních prací je 29.2. 2004. Nejlepší práce z obou kategorií chtějí organizátoři nechat ilustrovat dětmi. Pokud se podaří získat sponzory a nakladatelství, měla by vzniknout knížka pohádek a veršů, která by putovala tam, kde jsou děti, jimž "nemá kdo vyprávět pohádky" - do ústavů, vesniček SOS, dětských domovů atd. Kolem poloviny června se má uskutečnit slavnostní vyhodnocení soutěže, setkání úspěšných autorů a křest knihy. (UN, č.46, 2003) TÁBOR (37 tis. obyv.): Dětem do 15 let je věnován 3. ročník soutěže o nejhezčí webovou stránku dětského oddělení knihovny - Webík. Oslovuje děti, které dobře ovládají počítač, mají velkou fantazii a jsou schopny zpracovat svou představu webových stránek dětského oddělení knihoven. Regionální kolo soutěže vyhlášené Městskou knihovnou Tábor končí 31.1. 2004, celostátní je připraveno na únor.
36
Soutěž v rámci projektu "Březen měsíc Internetu" vyhlásily Klub dětských knihoven SKIP a sdružení BMI. (Táborské listy, 15.12.2003) TŘEBÍČ (40 tis. obyv.): V ZŠ Benešova v Třebíči bylo 26.11. otevřeno Divadélko pod schody. Má kapacitu 100 míst a bude sloužit nejen pro školní dramatickou výchovu, ale i pro výuku klasických předmětů. Nyní zde v rámci projektu Děti dětem hrají členové dramatického souboru školy představení pro děti z mateřských škol. Přestavba suterénu na divadlo začala o letních prázdninách. Škola proinvestovala cca 140 tis. Kč. (Vysočina-Listy Pelhřimovska, 27.11.2003) PRAHA: Nadační fond Josefa Luxe podporuje šíření etických hodnot a kultivaci mediálního prostředí, proto udělil v rámci soutěže o nejlepší školní časopis r. 2003 ocenění desítce ZŠ a SŠ za kvalitu jejich časopisů. 16.12. jejich redakce převzaly v Praze z rukou předsedkyně fondu Věry Luxové diplomy za vítězství, které bylo spojeno s finančními příspěvky ve výši 20 tis., 15 tis. a 10 tis. Kč na další činnost. (Příbramský deník, 17.12.2003) DĚČÍN (53 tis. obyv.): V dětském oddělení Městské knihovny v Děčíně jsou vystaveny obrázky dětí, které vznikly v rámci soutěže "Máme pro ně místo?". Akci připravila děčínská zoologická
zahrada ve spolupráci s deníkem Mladá fronta Dnes. (MF Dnes, 05.12.2003) PŘÍBRAM (37 tis. obyv.): K 10. výročí založení školního časopisu Tužkoviny uspořádala 7. třída 7. ZŠ v Příbrami dvoudenní výstavu (19. - 20. 11.) a vydala speciální číslo. Časopis děti vydávají za pomoci svých učitelů. (Příbramský deník, 20.11.2003) KOPŘIVNICE (24 tis. obyv., okres Nový Jičín): V listopadu se v Kulturním domě v Kopřivnici konal 7. ročník přehlídky tvorby fyzicky a mentálně postižených dětí, která nese název Motýlek. Ze 34 zařízení z celé ČR přijelo 460 účinkujících. Program obsahoval 37 převážně tanečních vystoupení, součástí byla i výtvarná dílna na téma Podzimní čarování a Láska. Akci pořádalo Dětské centrum Kopřivnice. Její další 8. ročník je naplánován na 6.11. 2004. (Kopřivnické noviny, 13.11.2003) KRNOV (26 tis. obyv., okres Bruntál): Soukromá ZUŠ v Krnově vyhlásila výtvarnou soutěž Krnovské malování na téma vodní svět. Byla určena dětem z MŠ, ZŠ, ZUŠ a výtvarných kroužků. Odborná porota vybírala ze 214 prací. Slavnostní vyhlášení a předání cen se koná 12.12. Výstava oceněných prací potrvá do dubna 2004. (Moravskoslezský deník-Bruntálský region, 09.12.2003)
MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Slučování galerií Ústeckého kraje? Na počátku tu bylo Usnesení č. 250/71/2003/D1 Rady Ústeckého kraje nazvané Změny v síti galerií zřizovaných Ústeckým krajem. Reakce, zejména odborné veřejnosti, na sebe nedaly dlouho čekat. Lidové noviny přinesly 24. 10. 2003 článek nazvaný Ústecký kraj chce mít galerijního molocha s podtitulem Projekt sloučení čtyř regionálních galerií směřuje k neblahému modelu jeden kraj – jedna galerie. Podle návrhu by se měly sloučit tři galerie umění: v Lounech, Mostě a Roudnici – s galerií v Litoměřicích. Proti záměru se staví Uměleckohistorická společnost, česká sekce AICA, Rada státních galerií a další. V tomto případě jde o síť vyprofilovaných galerií vzniklých v padesátých letech, které byly na základě zákona z roku 2000 převedeny do majetku krajů. Od r. 1989 do r. 1999 bylo zřizovatelem Ministerstvo kultury a právě převod na kraje byl silně kritizován odborníky. Podle Rady galerií bylo (pod zřizovatelem MK) možné řešit profesní problémy a koordinovat činnost. Tehdy vyslovené pochyby se nyní naplnily. Odborníci se shodují, že avizovaný záměr se stane precedentem pro ostatní kraje. Uspěchaný záměr Ještě dva měsíce před koncem roku neměli současní ředitelé jednotlivých galerií žádné konkrétní informace. Netušili, zda se bude jednat o vytvoření jedné sbírky nebo svezení do jedné lokality. Také informace o tom, že by se měly ušetřit pracovní síly a místo nich najmout restaurátoři, vyvolávají pochyby. Navíc ve světě dochází naopak k individualizaci, klade se důraz na zachování jedinečnosti kulturní instituce. Podle zástupce kraje je snahou „vytvořit větší samostatný subjekt, který bude lépe zacházet s financemi a bude lépe reagovat na potřeby kraje, v Evropské unii má být pro velký celek snadnější navázat partnerství se zahraničními institucemi“. Proti sloučení je Ministerstvo kultury ČR Ředitel odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií MK ČR Ing. Pavel Jirásek sdělil, že obecně nesouhlasí se slučováním muzeí umění především proto, že jde o ztrátu identity – u specializovaných muzeí umění, 1-2 / 2004
která vznikala u nás zhruba před 50 lety, byla nosná myšlenka prezentace špičkového umění v regionech. Jejich posláním byla i sbírkotvorná činnost na základě stanovených záměrů, publikační a vědecko výzkumná činnost a kulturně výchovná činnost. Vznikly tak sbírky, které jsou určitým způsobem profilované. Každá z institucí tak získala svoji vlastní identitu. Od vytváření velkých konglomerátů se ustoupilo také u nás – například sloučení muzea, knihovny a galerie v Karlových Varech se neosvědčilo. Tato praxe slučování se neosvědčila ani na Slovensku, které se touto cestou také nevydalo. I když zůstane jen jeden ředitel, každá z poboček bude mít svého vedoucího a ten bude dostávat přípatek za vedení. Možná se ušetří za ekonoma, ale zase vzroste potřeba finančních prostředků na cestovné mezi centrem a pobočkami. Záporem centralizace je i možná ztráta motivace vedoucích poboček. Pokud bude každý krok nutné projednat na ústředí, bude vedoucí pobočky vlastně jen úředníkem. Hledání co nejvýhodnějšího fungování kulturních institucí je dobrou věcí. Musí mu ale předcházet důkladná analýza a vyhodnocení všech rizikových faktorů tohoto kroku. Dosud se centralizovalo ad hoc a pak se teprve zjistilo, že to nefunguje, následoval návrat k původnímu modelu. Muzea a muzea umění se totiž značně liší od dalších kulturních zařízení (kino, divadlo, knihovny) a proto je nutné k těmto krokům přistupovat velice opatrně. To je důvod, proč se Ing. Pavel Jirásek přiklání v těchto případech k cestě osvědčené decentralizace. Proti je Asociace muzeí a galerií ČR Snahy o centralizaci chápe Asociace jako narušení téměř dvousetletého vývoje muzejní sítě u nás. Případy sloučení institucí zatím ukázaly, že očekávané úspory byly na druhé straně anulovány zvýšenou náročností nově vzniklé agendy a větší byrokratizací řízení několika institucí „na dálku“. Neobstojí ani argument, že za uspořené finance bude možné zaplatit místo restaurátora. To by předpokládalo vytvoření odborného pracoviště, jehož vybavení je značně finančně náročné a navíc by finanční nároky vysoce kvalifi-
37
kovaného odborníka bylo obtížné uhradit z prostředků, které jsou adekvátní platům administrativních sil v kultuře. Z trendu současného managementu vyplývá, že období, kdy byl kladen důraz na dosažení zisku zvyšováním výkonu, bylo nahrazeno péčí o zákazníka, v tomto případě návštěvníka galerie. To předpokládá bezprostřední kontakt koncového „producenta“ s „terénem“ a zejména vytvoření dostatečně velkého manévrovacího prostoru pro kreativitu producenta, tedy jeho co největší samostatnost. Zastupitelstvo (zatím) sloučení neschválilo… Na svém 20. zasedání 5. listopadu 2003 neschválilo zastupitelstvo kraje změny v síti galerií
zřizovaných Ústeckým krajem. Uložilo předkladateli JUDr. Zděnku Lavičkovi (3. náměstek hejtmana) následující: 1. předložit organizační schéma nové organizace, 2. rozpočtový výhled minimálně na 2 roky, 3. vyřešení problémů sbírek, 4. principy výběrového řízení, 5. zajištění stanoviska odborné veřejnosti. Termín byl stanoven na 1. pololetí 2004. O dalším vývoji vás budeme informovat. Připravila Eva Veselá
VÝTVARNÉ UMĚNÍ BEROUN (18 tis. obyv.): Dnem 10.12. začíná Městská galerie v Berouně vůbec poprvé využívat vlastní reprezentativní prostory, a to ve zrekonstruované Duslově vile. V jejím přízemí vznikly pro činnost galerie 3 výstavní sály s nezbytným zázemím. Berounská galerie doposud sídlila ve vypůjčených prostorách Muzea Českého krasu v Jenštejnském domě. Zajímavou součástí galerie na novém místě je prosklená zimní zahrada, kde se vedle květin počítá i s umístěním několika plastik. První výstavou v Duslově vile je Salon berounských výtvarníků, zahájený právě 10.12. (Právo, 11.12.2003) OPAVA (62 tis. obyv.): Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě již 13 let produkuje stále kvalitnější výsledky. Jeho pedagogové připravili na počátek listopadu setkání, které nemá v dějinách českého fotografického školství obdoby. Zúčastnili se ho zástupci všech našich vysokých škol s výukou fotografie (kromě Slezské univerzity FAMU také z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a z významnějších
38
středních škol) a pedagogové z Polska a Slovenska. Akce se stala konferencí, na které jednotlivé školy prezentovaly svůj systém výuky a výsledky tvorby studentů, podaly výpověď o kvalitě i rezervách výuky fotografie v ČR a ukázaly možnosti spolupráce. K příležitosti tohoto ojedinělého setkání opavský institut uspořádal zatím největší výstavu diplomových a klauzurních prací svých studentů. Koná se v Domě umění a v prostorách minoritského kláštera do 4.1.2004, poté bude z Opavy dále putovat do Ostravy, Poznaně, Kaunasu a Prahy. (Lidové noviny, 13.11.2003) KRNOV (26 tis. obyv., okres Bruntál): Tradiční dominantou kulturního dění v oblasti severní Moravy je město Krnov. V roce 1989 tu vzniklo sdružení 13 profesionálních výtvarníků. V průběhu let se počet i personální složení jeho členů měnilo, v současné době ho tvoří umělci, kteří se zabývají knižní a propagační grafikou, malbou, kresbou, dřevořezy, linoryty atd. a představují různé tvůrčí styly a generační přístupy. Kromě vlastní tvorby se příslušníci sdružení, které se jmenuje "a13", angažují i v akcích kolektivního rázu. Jedná se např. o výstavy v partnerských pol-
ských a německých městech, účast na plenérech v Rakousku, Polsku a Litvě či o akce doma v rámci krnovského kulturního života. Letos v létě sdružení uspořádalo 1. mezinárodní výtvarný plenér za účasti výtvarníků z Polska, Litvy a ČR. (Ateliér, č.22, 2003) UHERSKÉ HRADIŠTĚ (28 tis. obyv.): V prosinci otevřela Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti dětský ateliér. (Slovácké noviny, 05.12.2003) CHODOV (15 tis. obyv., okres Sokolov): V listopadu 2003 vyhlásila radnice 2. ročník výtvarné a fotografické soutěže Moje město, který je rozdělený do 7 věkových kategorií (děti, dospělí). Uzávěrka: 30.8.2004. Fotografická část má podtitulek Chodov z mého okna. (Sokolovský deník, 05.11.2003) FRANTIŠKOVY LÁZNĚ (5 tis. obyv., okres Cheb), ČR: Do 3. ročníku fotosoutěže pro fotografy-amatéry, vyhlášené v roce 2003 akciovou společností Lázně Františkovy Lázně, se přihlásilo 43 fotografů, z toho bylo 27 z ČR, 15 ze SRN a jeden fotograf ze Švýcarska (celkem 436 fotografií). (Františkolázeňské listy, č.12, 2003)
MÍSTNÍ KULTURA
ČERVENÝ KOSTELEC (8 tis. obyv., okres Náchod): V Červeném Kostelci se podobně jako v okolních místech (např. v Hronově, Broumově či Polici nad Metují) divadlo hraje od dob národního obrození. První zmínky o něm sahají na počátek 19. století, první oficiální (tj. úředně povolený) spolek tu byl založen v roce 1864. Jak uvádí brožura, vydaná na počest 130. výročí vzniku spolku, od r. 1883 do r. 1910 kostelečtí ochotníci uvedli 173 her ve 210 představeních. Základní kámen k budově divadla byl položen v r. 1924 - bylo vybudováno "Spolkem divadelních ochotníků za přispění všeho občanstva". V současné době má soubor 80 členů, z nichž jádro tvoří 30-40 lidí. Je vícegenerační - jeho členům je od 23 do 89 let. V Kostelci mají 5 režisérů, premiéry tu jsou plánovány rok dopředu, takže každý režíruje jednou za 2-3 roky. V regionu se udržela tradice tzv. okresních inscenací. Soubory z regionu, mezi nimiž jsou velmi dobré vztahy, si půjčují herce. O budovu divadla, v níž spolek působí, pečuje Městské kulturní středisko. (Amatérská scéna, č.5, 2003) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Městské divadlo v Karlových Varech povede prozatímní ředitelka M. Makkiehová, která má vyprostit divadlo z dluhů a připravit ho na transformaci. Prvním krokem bude pravděpodobně přechod od příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost. Do konce roku má proběhnout uzávěrka, inventarizace a zatřídění majetku, který byl původním vedením nadhodnocen. (Karlovarské noviny, 27.11.2003) PRAHA: a.s. FOIBOS, umělecká agentura, již tradičně pořádá v Praze přehlídku českých profesionálních souborů divadel ČR.
40
Od 6.12. 2003 do 16.5. 2004 se ve Švandově divadle a v Divadle na Vinohradech postupně představí Divadelní společnost Petra Bezruče Ostrava, Divadlo U Stolu CED Brno, Divadlo Alfa Plzeň, Horácké divadlo Jihlava, Západočeské divadlo Cheb, Městské divadlo Zlín, Městské divadlo v Karlových Varech, Slezské divadlo Opava, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, Městské divadlo Brno, Divadlo Husa na provázku Brno, Těšínské divadlo Český Těšín, Jihočeské divadlo České Budějovice, Středočeské divadlo Kladno a další. (Informační servis Divadelního ústavu, č.12, 2003) TRUTNOV (32 tis. obyv.): Město Trutnov vypsalo architektonickou soutěž na téma Městské divadlo v Trutnově, na kterou se přihlásilo 15 firem. Do 12.12. bude znám vítěz soutěže. Budova má být víceúčelovým zařízením především pro kulturu a společenské vyžití. Město bude žádat na stavbu dotaci nejen z českých fondů, ale také z EU. (Krkonošské noviny, 20.11.2003) LOUNY (20 tis. obyv.): Město Louny má již 100 let loutkářský soubor a Stálé loutkové divadlo. Od r. 1983, kdy si divadlo začalo vést evidenci diváků, je navštívilo 277 684 dětí a 62 574 dospělých. Do r. 2002 na stálé scéně i na zájezdech odehrálo 2743 představení. Zakladatelem spolku a prvním principálem souboru byl Jan Tregler, dodnes mělo divadlo 9 principálů, současným je Milan Raška. Kamenné divadlo stojí na břehu Ohře 80 let, ale první loutkové představení tu bylo sehráno již před 100 lety. K tomuto výročí byla v oblastním muzeu instalovaná výstava (otevřená do 15.10.), spolek vydal pohlednici Louny-Loutkové divadlo-Spolek loutkářů 1903 a Loutkové divadlo 1920. Byl vydán také Almanach
spolku. Nynější soubor čítá 25 členů a od října do dubna pravidelně sehraje 40 až 50 představení. Každý rok pořádá Krajovou přehlídku amatérských loutkářů a ob jeden rok Dostaveníčko. (Deník Lučan, 31.10.2003) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): Činoherní studio v Ústí nad Labem, které bylo značně poškozené loňskými povodněmi, stále nemůže hrát na své scéně. Do opravené budovy by se mělo vrátit nejpozději v lednu 2005. V současné době získá 2 finanční příspěvky. První ve výši 120 tis. Kč mu věnují pražské Divadlo Komedie, Prag-Berlin Festival a Evropská akademie v Berlíně. Tyto instituce společnými silami shánějí prostředky na obnovu divadel, která byla poničena záplavami. Poněvadž ostatní postižená divadla již byla rekonstruována, peníze připadly výlučně Činohernímu studiu. Další příspěvek získalo z fondu Divadla pod vodou, který uzavřel veřejnou sbírku na podporu zatopených scén na konci září se sumou 700 tis. Kč na účtu. Při 3. kole rozdělování peněz přiřkla rada sbírkového konta Činohernímu studiu 500 tis. Kč. Nejsou to peníze určené jen na opravu objektu, ale také na provoz divadla, které by jinak nepřežilo. (MF Dnes, 25.11.2003) VYSOKÉ NAD JIZEROU (1,3 tis. obyv., okres Semily): Divadelní spolek ve Vysokém nad Jizerou je nejstarším v Evropě. Jeho historii i současnost mapuje nově vzniklá stálá expozice v tamním muzeu. Vystaveny jsou zde kostýmy a další exponáty, připomínající DS Krakonoš a přehlídku Krakonošův divadelní podzim, loutkový koutek atd. K 200. výročí začátků ochotnického divadla ve Vysokém byla zřízena turistická divadelní stezka, která je dlouhá 5 kilometrů. (Liberecký den, 31.10.2003)
MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Přežije svátek všech muzikantů? Podpisem diplomatické nóty a Charty Svátku hudby potvrdil počátkem roku 1990 tehdejší ministr kultury Milan Lukeš akt, kterým se Česká republika připojila k vyspělým evropským zemím, které Evropský svátek hudby pořádají. V letošním roce budeme v první letní den (21. 6.) slavit již 10. jubilejní ročník těchto hudebních slavností. Některé obce a města si vzaly pořádání akce za své a slavnosti se staly neodmyslitelnou součástí jejich kulturního života, v mnohých se ještě nestačila uchytit. Faktem je, že akce jako celonárodní prestižní záležitost je kvůli nedostatku finančních prostředků ohrožena. Hlavním pořadatelem v České republice je Nadační fond Evropský svátek hudby – ČR a jeho zástupci upozorňují na to, že poslední dva ročníky postihla stagnace a nedostatek finančních zdrojů. Aby se jubilejní 10. ročník mohl konat a dostalo se mu lokální, národní, ale i mezinárodní prezentace a v neposlední řadě, aby mohly být vytvořeny podmínky pro konání slavností v souladu s Chartou SH, přichází Josef Svoboda – prezident NF a Zdeňka Kukalová – předsedkyně správní rady a zakla-
datelka svátku v ČR, s projektem na samofinancování. Princip tkví v tom, že kraj, obec či městská část se oficiálně přihlásí ke konání slavností podpisem Charty Svátku hudby a poskytnou nadačnímu fondu účelově vázaný dar. Jeho výše není stanovena, ale organizátoři si na základě dlouholeté zkušenosti dovolili učinit návrh, ve kterém výše příspěvku souvisí s počtem obyvatel lokality. Oficiálním účastníkům slavností potom budou poskytnuty určité výhody. Např. prezentace v médiích, možnost prezentace v Praze nebo v jiných partnerských městech, hostování zahraničních umělců na slavnosti v místě apod. Další výhodou je bezplatné poskytnutí loga či potřebné množství bianko plakátů a dalších propagačních materiálů. Celonárodní rámec a součinnost jsou velmi důležité pro rozvoj akce a usnadňují např. mezinárodní kulturní výměnu v rámci Evropy, objevování výjimečných talentů a možnost prezentace všem zájemcům. Zároveň ale není možné zapomenout na to, že Svátek hudby je spontánním projevem vztahu k hudbě a poskytuje radost všem, ať už jsou to sami účinkující, náhodní kolemjdoucí či ti, kteří si z nabídky programově vybrali. Byla by škoda, kdyby v budoucnu první letní dny u nás ztichly. Všechny související informace a podrobnosti, včetně projektu samofinancování a přihlášky najdete na WWW.SVATEKHUDBY.CZ. Ludmila Kučerová
HUDBA při příležitosti vstupu České republiky do EvČR: Projekt České sny, který chce v r. 2004 ropské unie. Záštitu nad ním převzali V. Havel, představit českou vážnou hudbu a její interprety, pěvkyně M. Kožená a ministr zahraničí C. Svozačne v červnu sérií 37 koncertů v českých boda. (Hudební rozhledy, č.11-12, 2003) městech. V červenci se přesune do zahraničí a navštíví do konce roku 14 zemí Evropy a vyŽĎÁR NAD SÁZAVOU (25 tis. obyv.): Ve braná města v Americe. Ani jeden z více než Žďáru nad Sázavou působí již 155 let smíšený 100 koncertů se nebude konat v hlavních měspěvecký sbor Svatopluk, který je nejstarší v naší tech, ale v menších sídlech v regionech. Organirepublice. Jeho vznik se datuje do r. 1848, kdy zátoři chtějí využít partnerství, která mají česká 11 žďárských občanů založilo čtenářský krouměsta v zahraničí. Partnerem při pořádání hužek, který se začal věnovat i zpěvu lidových debních slavností bude i Správa českých center. písní. Ke svému současnému jubileu soubor přiDomácí částí mezinárodního projektu bude ve pravil 3 slavnostní koncerty. (Hudební rozhledy, dnech 3. 6.- 3. 7. 2004 již 9. hudební festival 14 č.11,12, 2003) měst Concentus Moraviae. Celý projekt se koná 1-2 / 2004
41
TANEC PARDUBICE (93 tis. obyv.): Ve dnech 28.-30.11. se konal 5. ročník festivalu Pardubická Ryengle. Pořadatelům se podařilo na tuto největší přehlídku country tanců ve střední Evropě získat nositelku prestižního mezinárodního titulu TCRG - trenérku Anne-Marie Cunningham z Irska. Vedle hlavní kategorie účastníků nad 15 let soutěžily soubory také v kategoriích děti do 10 let a děti od 11 do 15 let. (Hradecké noviny, 01.12.2003) UHLÍŘSKÉ JANOVICE (3,1 tis. obyv., okres Kutná Hora): V Uhlířských Janovicích se v listopadu konal 10. a zároveň poslední ročník podzimní soutěže Uhlířskojanovická parketa, na které soutěžily páry v kategoriích B, C, D. Letos soutěžili i junioři, senioři a neregistrované páry. Představilo se 96 párů. Od r. 2004 se zde bude konat pouze soutěž pro vyšší kategorie - A a taneční liga (7.2. 2004). (Kutnohorský deník, 18.11.2003) BRNO (386 tis. obyv.): V Brně skončil 1. ročník Mezinárodní baletní soutěže, do níž se přihlásilo 103 tanečníků. Podle odborníků měla vynikající úroveň a její laureáti by uspěli i ve světových kláních. Vedle Grand Prix pro absolutního vítěze, kterou obdržel V. Konvalinka z Prahy, byly dále uděleny ceny v kategoriích dívky a chlapci a další v kategoriích ženy a muži. (Lidové noviny, 23.12.2003) TÁBOR (37 tis. obyv.): V táborském hotelu Palcát se 15.11. konal 3. ročník taneční soutěže jednotlivců a dvojic pod názvem Tábor Unlimited. Jedná se o žebříčkovou soutěž, kterou pořádala místní Taneční škola Atak. Je zařazena do zemské, tedy celorepublikové, a regionální ligy. Vyhlásila ji správní rada Českomoravské taneční organizace. Zúčastnilo se 360 závodníků ze 17 klubů. (Táborské listy, 18.11.2003) LIBICE NAD CIDLINOU (1,2 obyv., okres Nymburk): V Kulturním domě v Libici nad Cidlinou se konal ve dnech 13. a 14.12. již 5. ročník taneční soutěže Libický zvoneček, ve kterém se utkalo 145 párů z celé ČR. Tančilo se v kategorii junioři, mládež, dospělí. (Nymburský deník, 16.12.2003)
LITERATURA JIČÍN (17 tis. obyv.): Letos uplyne 150 let od prvního vydání jednoho ze základních děl české poezie Erbenovy Kytice. Městská knihovna v Jičíně se rozhodla vydat k tomuto výročí sborník s titulem Kytice v nás, který zahrnuje 20 příspěvků. Cennou součástí sborníku je soupis knižních vydání Kytice. Obsahuje 168 údajů a dokládá, že se stala třetí nejvydávanější českou knihou po Máji K. H. Máchy a Babičce B. Němcové. (Orlické noviny, 29.10.2003)
42
Literární soutěže Hořovice Václava Hraběty 2004. Město Hořovice spolu s Gymnáziem Václava Hraběte v Hořovicích a tamním městským kulturním centrem vyhlašují VI. Bienále soutěže Hořovice V. Hraběte. Soutěžit mohou autoři ve věku od 14 do 25 let, kteří dosud nepublikovali. Je možné zaslat poezii, prózu či publicistický příspěvek. Uzávěrka je 28. února 2004. Bližší informace: MKC Hořovice, Vrbnovská 1138, 268 01 Hořovice, tel. 311 512 564 (pí Zahradníková), e-mail:
[email protected], webová stránka: WWW.MĚSTO-HOROVICE.CZ/KUL/HVH.HTM Zeměkoule v rukách dětí 2004 Ekologické praktikum 32. ZŠ v Plzni v rámci výchovy k zdravému životnímu stylu vyhlašuje výtvarnou, literární a fotografickou soutěž s názvem Zeměkoule v rukách dětí. Je určena dětem z MŠ, z I. a II. stupně ZŠ. Lze zaslat kresby, koláže, modely, povídky, úvahy, fotografie. Uzávěrka je 29. února 2004. Bližší informace: 32. ZŠ, Sokolovská 54, 323 00 Plzeň, HTTP://WWW.ZS32PLZEN.CZ
O cenu Danny Smiřického 2004 Soukromé gymnázium Josefa Škvoreckého v Praze vyhlašuje X. ročník literární soutěže O cenu Danny Smiřického. Stejně jako vloni je 5 kategorií – v oblasti poezie a prózy jsou hodnoceni zvlášť žáci základních škol a zvlášť studenti středních škol, pátou kategorií jsou dramatické útvary. Uzávěrka: 29. února 2004. Bližší informace: WWW.SGJSVOS.CZ/IMAGES/DANNY2004.RTF, e-mail:
[email protected], nebo telefon: 224 261 173, vedoucí soutěže Mgr. Václav Krištof. Pohádkový Chodov 2004 Městská knihovna v Chodově vyhlašuje literární soutěž pro autory od 8 do 100 let. Lze zasílat poezii a prózu na téma Pohádkový Chodov, Mé město Chodov a Chodov v zrcadle času. Uzávěrka je 29. února 2004. Kontakt: Městská knihovna, Staroměstská 78, 357 35 Chodov, tel. 352 665 598, 777 831 755, 352 665 163, e-mail:
[email protected], HTTP://WWW.KNIHOVNACHODOV.CZ
Plž/ev MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Tvůrce amatérského filmu oceněn Proslulý tvůrce amatérského filmu a neustále aktivní Jaroslav Doleček z Dlouhé Vsi z Rychnova nad Kněžnou převzal v prosinci loňského roku zlatou medaili Nadace F. M. Pelcla. Stalo se tak na malé slavnosti u příležitosti jeho 75. narozenin v malém sále rychnovského Národního domu, kde mezi gratulanty byli mj. zástupci starosty Jaroslav Kos a Miroslav Richter (ten mj. připomněl, že jubilant je nositelem Zlaté medaile UNICA), z odboru kultury, školství a tělovýchovy jeho vedoucí František Žatečka, organizátor kulturních událostí Jan Tydlitát a malířka Ludmila Markovová-Lojdová. Součástí malé oslavy bylo i promítnutí kolekce úspěšných Dolečkových filmů. Připomeňme, že na závěr 50. celostátní soutěže neprofesionální filmové tvorby Český lvíček,
která se konala 29. – 31. května ve Svitavách, byl Jaroslav Doleček oceněn Zlatou medailí UNICA; tu mu předal prezident této světové organizace Max Hänsli. J. D. vytvořil 105 filmů, počínaje černobílými a konče videosnímky, mezinárodně soutěžil 43krát a dostal 10 hlavních cen. Dva z jeho filmů – „Ať spadne“ a „Jen borovičku“ – se dostaly do Londýna mezi světových TEN BEST (deset nejlepších amatérských filmů světa) a s filmem „Jen borovičku“ vyhrál na kontinentálním festivalu na Maltě v roce 1985 kategorii hraných filmů. Od té doby byl film promítán ve Francii, Velké Británii a v Belgii. Tam v roce 1996 - na mezinárodním festivalu neprofesionálních hraných filmů De Drake voor de Humor, který se konal v belgickém Gentu a v němž soutěžilo 53 filmů - získal zvláštní cenu za humor. Josef Krám
AUDIOVIZE KROMĚŘÍŽ (30 tis. obyv.): Klub amatérského filmu při Domu kultury Kroměříž letos oslavuje 30 let své existence. Tvorba jeho členů se vždy skládala z individuálních aktivit jednotlivých členů i kolektivní autorské činnosti. Od počátku své existence se klub výrazně podílel na přípravách, organizačním i technickém zajištění ARSfilmu amatérů. V návaznosti na profesionální přehlídku filmů o umění ARSfilm Kroměříž vznikl v roce 1972 nejprve jako jeho doprovodná akce a později jako samostatná mezinárodní soutěž amatérských filmů o umění, animované tvorby, videoartu a experimentu ARSfilm amatérů. V r. 2002 se tako akce dočkala úspěšných 30 let své existence, od r. 1994 se koná pod patronací světové organizace amatérů UNICA. Členové kroměřížského Klubu amatérského filmu se také výrazně podílejí na přípravě a organizaci další významné a v mezinárodním měřítku unikátní soutěže amatér-
1-2 / 2004
ských filmařů od 58 let - Seniorfórum Kroměříž. (Videohobby, č.11, 2003) PRAHA: Dne 22.1. bude v Praze zahájen 11. ročník Mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa Febiofest 2004. Hlavní město udělilo akci již posedmé grant. Na rozdíl od jiných akcí byl však Febiofest vyřazen ze státního rozpočtu. Zachránila ho až podpora ministerstva zemědělství. Celkový rozpočet letošního ročníku by měl podle předpokladů dosáhnout výše posledního ročníku tedy cca 14 mil. Kč. Počtem kin a měst se letošní rozsah festivalu blíží posledním 3 ročníkům. Narůstá však šíře a pestrost programu, což znamená větší počet filmů a projekcí, a tím i zvýšení počtu diváků. Podle F. Feniče, duchovního otce celého projektu, lze letos očekávat účast 150 tis. návštěvníků v České a Slovenské republice. Festival se uskuteční v 6 českých a 8 slovenských městech, což představuje 26 kinosálů v ČR a 13 na Slovensku. Celko-
vým počtem 39 sálů ve 14 městech obou zemí si Febiofest udržuje pozici největšího filmového festivalu u nás, který uvede největší počet představení (kolem 900-1000) než všechny ostatní filmové přehlídky v celé ČR dohromady. (Večerník Praha, 13.12.2003) ČR: Od 14.1. do 30.4. 2004 se minimálně ve 140 českých kinech uskuteční jubilejní 10. ročník putovní filmové přehlídky Projekt 100. Deset pozoruhodných titulů, které organizátor projektu J. Králík vybírá z oblasti nekomerční filmové tvorby, bude od 1.3. do 31.5. představeno i na Slovensku. Mezi těmito snímky jsou např. legendární Casablanka z r. 1942, Fanny a Alexandr I. Bergmana, Polanského Rosemary má děťátko, Annie Hallová od W. Allena, z našich obnovená premiéra snímku J. Herze Spalovač mrtvol, doplněná krátkým černobílým dokumentem z pohřbu Jana Palacha. (Právo, 04.12.2003)
43
AUDIOVIZE ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice): Nezávislý filmový klub v Roudnici nad Labem hodlá promítnout svým členům to nejlepší, co v nezávislé filmové tvorbě vzniklo za posledních 50 let. Na seznamu je cca 40 filmů. První oficiální projekce bude na začátku prosince. Klub by měl fungovat jako občanské sdružení. Promítání budou otevřena i nečlenům. V plánech je i uspořádání menšího filmového festivalu. (Deník Litoměřicka, 01.11.2003) BYSTŘICE POD HOSTÝNEM (9 tis. obyv., okres Kroměříž): TV Studio Telepace vyrobilo v listopadu 2003 pro Matici svatohostýnskou, sídlící na Svatém Hostýně v Bystřici pod Hostýnem, videonahrávku Rok na Svatém Hostýně, která se zabývá stručnou historií poutního místa a především jeho současností. (Zpravodaj, č.11, 2003) DOBŘÍŠ (8 tis. obyv., okres Příbram): Vedle mnoha soutěží filmových amatérů, jejichž zaměření, podmínky a další parametry jsou víceméně podobné, se letos objevila soutěž, která se od nich liší. Je to soutěž Dobříšský zelenáč, jejíž podmínky stanovují prezentaci pouze takových filmů, které nebyly zpracovány v počítači a mají v rámci této soutěže premiéru. Uskutečnila se koncem října v dobříšském Kulturním domě pod hlavičkou místního Okrašlovacího spolku. Do soutěže bylo přihlášeno 9 snímků. (Videohobby, č.11, 2003)
44
Dům Pod svícnem Frýdek-Místek Galerie, antikvariát, nekuřácká jídelna, klub Pavlač, pavlačová restaurace a trafika – to vše se skrývá v domě, který se zas tak moc neliší od domů okolních. Přitom ještě v polovině devadesátých let byl dům ruinou, chyběla střecha, byly tady dvoumetrové nánosy dřevomorky, v jedné z místností dokonce rostl strom. Za všemi těmito aktivitami stojí Bc. Petr Korč (kromě toho je předsedou zdejšího Filmového klubu – viz strana 25). Stará se o antikvariát, o galerii (spolu s Dagmar Čaplyginovou), má jistý podíl na Klubu Pavlač. Nejen jeho zásluhou (dům je majetkem jeho rodičů) se podařilo dům zcela rekonstruovat a dát mu nenásilným způsobem podobu komunitního centra, které přitahuje zejména mladé lidi. Navíc tady vzniklo nových 10 pracovních míst. Fasáda domu byla opravena podle podkladů získaných v archivu, přestože nejde o památkový objekt. Antikvariát, galerie a trafika Toto vše najdeme v přízemí domu. Antikvariát je příjemné místo, veškeré nabízené knihy jsou přehledně uspořádány, antikvář vám rád poradí nejen při výběru knih, ale i pohlednic, fotografií, gramodesek, map, grafiky, bankovek atd. Výlohy antikvariátu slouží jako výstavní prostor – kromě knih jsou v nich vystavovaná výtvarná díla a galerie je tak vlastně divákům přístupná nepřetržitě. V galerii se v pětitýdenních intervalech představují začínající i renomovaní výtvarníci. Výklady fungují i jako pozvánky do Galerie Pod svícnem - termíny konání výstav jsou sladěny (v lednu byla v obou galeriích instalována výstava Salon Anděl 2003, na níž se představilo 27 výtvarníků). Některá výtvarná díla jsou vytvořena speciálně pro tuto nezvyklou galerii. Trafika a cafeé (provozuje soukromá osoba) se podstatně liší od trafik, které běžně známe – v této trafice si se zakoupenými novinami můžete posedět u stolečku, něco přečíst, vypít kávu. Klub Pavlač Slavnostní otevření Klubu proběhlo v listopadu 2002. Klub se nachází ve dvou podlažích v zadním traktu domu. Pro návštěvníky je otevřen každý den. Sdružuje ve své činnosti řadu aktivit – v salonku se koná ročně kolem desítky výtvarných výstav, k dispozici jsou dva nové restaurované kulečníkové stoly či italský stolní fotbal a nechybí ani restaurace s barem. Klub Pavlač (provozuje soukromá osoba) je místem, kde se koná celá řada akcí, je to i místo, kde můžete jen tak posedět a popovídat s přáteli. Společnost F16 s. r. o. Sídlí také v domě a je vlastníkem značky SWEETSEN PRODUCTION. Ta pořádá vystoupení kapel a pod stejnou značkou se bude letos konat festival SWEEN FESDT, na kterém vystoupí nejlepší kapely a divadla z Frýdku-Místku. Stará se také o nejlepší a nejznámější frýdecko-místeckou kapelu Prouza (viz WWW.PROUZA.PODSVICNEM.CZ) Další podrobnosti najdete na webové adrese: WWW.PODSVICNEM.CZ Eva Veselá MÍSTNÍ KULTURA
ZAHRANIČÍ Péče o tradice v Maďarsku Maďarský stát prokázal příkladné odhodlání systematicky pečovat o tradiční lidové umění své země kromě jiného zřízením instituce. Jmenuje se Dům tradic (dále jen DT) a do vínku dostala nelehký úkol: starat se systematicky o tradiční maďarské lidové umění. Tato poměrně mladá organizace, která vznikla v roce 2001, hospodaří s rozpočtem 800 mil. forintů, z toho vlastní příjmy má cca ve výši 100 mil. forintů. Zatím sídlí společně s MMI v jedné budově (viz Místní kultura č. 12/03), ale o prestiži této instituce svědčí fakt, že speciálně pro ni staví stát novou budovu. Péče o lidové taneční umění V Maďarsku už zhruba třicet let existuje hnutí lidového tance. V roce 2000 byl sice zrušen Maďarský lidový soubor, ale v nové instituci, která vznikla rok poté, byl a je největší prostor věnován právě lidovému tanci. Soubor, který je součástí Domu tradic, kromě provozování vysoce odborného lidového umění, zprostředkovává poklady lidové kultury veřejnosti a speciální výchovná a neformální představení připravuje také pro děti a mládež. Ročně tento soubor uvede asi 150 představení. Archivace a digitalizace DT už od svého vzniku buduje rozsáhlý archiv. Předměty svého zájmu dokumentuje na fotografiích. Ty jsou v digitalizované podobě uspořádány v databázích tak, že je v nich možné vy
hledávat podle 300 hledisek. Zdigitalizované jsou už desetitisíce hodin lidové hudby a další dokumenty, které slouží také zvukem a obrazem. Osvěta a zahraniční aktivity Kromě tance nabízí instituce veřejnosti lidovou hudbu a řemesla a také možnosti vzdělávání v těchto oborech. Její zaměstnanci vyučují na školách s postgraduálním studiem. (V Maďarsku mají vedoucí souborů možnost získat odpovídající vzdělání právě tímto studiem nebo školením, které pořádá DT za úplatu. Absolventi získávají na konci certifikát ministerstva školství). DT má také vlastní vydavatelskou činnost a věnuje se rovněž organizaci různých akcí, jakými jsou např. konference o metodologických otázkách kultury či mezinárodní akce na téma lidové umění v budoucí Evropě. V neposlední řadě se DT stará o možnosti prezentace maďarských lidových umělců v zahraničí. V letošním roce by Maďarsko mělo být zastoupeno na festivalu hudby, tance a řemesla v Římě. Ludmila Kučerová
Klub Evropanů v Olomouci Informace o členství Česka v Evropské unii mohou získat občané na Olomoucku také od členů nově vzniklého občanského sdružení nazvaného Klub Evropanů. Klub sídlí nedaleko centra města. Snahou jeho členů je vydávat zpravodaj, pořádat besedy, přednášky, vzdělávací a poradenské aktivity a další akce, které by co nejvíce přiblížily dění v EU co nejširšímu okruhu obyvatel. Vedení klubu navazuje spolupráci s významnými institucemi kraje, s univerzitou, osobnostmi z oblasti politického, hospodářského 1-2 / 2004
a kulturního života. Chce se také orientovat na ministerstvo zahraničí, parlament a instituce EU. Cílem Klubu Evropanů je vytvoření celokrajské sítě, která by pomohla krajskému úřadu, mikroregionům, obcím, sdružením, školám, firmám při vytváření podmínek pro podávání grantových projektů, získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU i při hledání zahraničních investorů. Klub svojí činností navazuje na úspěšný projekt Regionálního informačního střediska a sítě Městských evropských informačních středisek, které jsou rozesety v několika městech kraje. Vedení klubu sídlí v Olomouci, na třídě 17. listopadu, tel. 585 220 896, e-mail:
[email protected] ev
45
Portugalské kulturní centrum najdete v Brně Koncem minulého roku zahájilo provoz první Portugalské kulturní centrum u nás. V portugalsko-českých vztazích je na co navazovat. Na počátku to bylo Mírové poselstvo krále Jiřího z Poděbrad do Portugalska, které přiblížil jeho účastník Šašek z Bířkova v knize Z Čech až na konec světa. Mnohaletou kulturní spolupráci pak uzavírá činnost českého básníka a portugalského prozaika, publicisty, režiséra Františka Listopada. Málo se ví, že i u nás používané slovo „baroko“ má portugalský původ – vychází z názvu asymetricky rozmáchlého tvaru ulity mořského měkkýše „baroca“. Portugalské centrum otevřela za účasti velvyslankyně Portugalské republiky Anny Marinho Masarykova univerzita v areálu Vysokého učení technického v Údolní ulici v Brně. Česko i Portugalsko patří mezi malé státy a právě vzájemné poznávání a solidarita malých kultur může pomoci k udržení pestrosti světa. Centrum se bude snažit pomoci turistům směřujícím do Portugalska, ale jeho hlavními aktivitami budou aktivity kulturní. Už teď mohou zájemci využívat bohatě vybavenou knihovnu, čítárnu i moderní komunikační média. Rovnost/ev
Česko-slovenský festival amatérů Příprava 2. ročníku česko-slovenského festivalu amatérské tvorby, který se tentokrát bude konat v České republice, nestagnuje. Organizátoři z obou stran (IPOS – Artama a NOC) se sešli v Bratislavě k dojednání organizačních záležitostí. Termín je stanoven: festival se bude konat 8. – 10. října 2004. Známa jsou i města, kde akce proběhne – jsou to Stochov, Nové Strašecí a Lány. Toto mezinárodní setkání amatérského umění proběhne současně s festivalem Stochovská Thálie, který se každoročně koná ve stejném termínu. luk
Francouzští rytíři v české kotlině V prosinci 2003 předal francouzský velvyslanec Joël de Zorzi prestižní francouzskou poctu "Rytíř umění a literatury" čtyřem umělcům z Prahy: malíři Zdeňku Sýkorovi, cembalistce Zuzaně Růžičkové, grafikovi Karlu Demelovi a výtvarníkovi Adolfu Bornovi. luk
46
NABÍDKA Karviná, -Mánesova síň Stanislav Zorman, dřevěné objekty - od 12.2. do 12.3. Renata Valentová, relaxační obrazy - od 18.3. do 9.4. Bílina - Galerie Pod věží Jan Surýnek, Momenty a momentky (kresby a malby z New Yorku), do 31.1. Výstavní síň U kostela – Vánoce , fotografie s tématikou vánoc (studenti ateliéru fotografie FUUD UJEP), do 8.2. Bílina - Galerie pod věží měsíc únor věnovaný obyvatelům tábora Červený Újezd 3. 2. – 17 hod – vernisáž výstavy Kde domov můj… výtvarné práce dětí žadatelů o azyl, do 25. 2. 10. 2. Ochutnávka národních kuchyní 17. 2. Koncertní vystoupení obyvatelů Červený Újezd 24. 2. Beseda o azylovém zařízení Červený Újezd Jílové u Prahy - Regionální muzeum Fezzán – srdce Sahary, RNDr. Pavel Mrázek, CSc. a Živé sfingy, zvířata – putovní výstava fotografií Petry Růžičkové, od 7.2 do 28.3. Dana Sahánková – Plastiky a kresby, Tomáš Tesařík – Malba, od 21.2. do 21.3. Klatovy - Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše Klatovy a Klatovsko v obrazech – do 5.3. Z nových přírůstků sbírkových fondů muzea – do 5.3. Český Krumlov - Regionální muzeum Neznámá malá Afrika, terarijní zvířata z rovníkové Afriky – od 3. do 22. 2. Liberec - Oblastní galerie Ohlédnutí, výstava k 50. výročí právní samostatnosti Oblastní galerie v Liberci - 1. část do 8.2., 2. část od 17.2. do 28.3. Praha - Státní opera Fellner a Helmer, divadelní architekti střední Evropy, do 31.5. (v době představení) Semily - Státní okresní archiv Výstava "Vzácný člověk a umělec Vladimír Komárek" (knižní ilustrace, grafika a obrazy) do 27. 2. 2004, ve všední dny od 8 do 16 h, v pondělí ve středu do 18 h, v pátek do 15 h.
MÍSTNÍ KULTURA
NABÍKA - AKCE - AKTIVITY
PŘEHLED CELOREPUBLIKOVÝCH AKCÍ - ÚNOR 2004 Brno 1.2.2004, 19:00, Mahenovo divadlo Leoš Janáček: Káťa Kabanová Opera Slovenského ND, dirigent: Dušan Štefánek režie: Josef Průdek, Klaudia Dernerová - Káťa (MHF Janáčkovo Brno 2004) 1.2.2004, 16:00, Besední dům L. Janáček: Královničky, Lidová nocturna, Říkadla, Mše Es dur, Adagio I pro varhany, Exaudi Deus, Veni Sancte Spiritus, Adagio II pro varhany, Graduale, Constitues eos, Postludium z Glagolské mše pro varhany, Zdrávas Maria, Otče náš Dětsky sbor Kantiléna, Pražský filharmonický sbor, sbm. Jaroslav Brych (MHF Janáčkovo Brno 2004) 1.2. 2004, 20:00, klub Alterna, Kounicova 48 Elena Suchánková & Jocose Jazz (moderní jazz) (21.1. – 15.2. JazzVocal 2004) 2.2.2004, 19:00, Janáčkovo divadlo Leoš Janáček: Káťa Kabanová dirigent: Richard Armstrong, režie: Zd. Kaloč Jana Havranová - Káťa, Marta Beňačková Kabanicha, Valentin Prolat - Boris (MHF Janáčkovo Brno 2004) 3.2.2004, 19:00, Mahenovo divadlo Návrat do neznámé země 1-2 / 2004
Baletní soubor ND Praha a Pražský komorní balet, choreografie Jiřího Kyliána (MHF Janáčkovo Brno 2004) 4.2.2004, 19:00, Janáčkovo divadlo Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky dirigent: Jan Zbavitel, režie: Václav Věžník, Yvetta Tannenbergerová - Bystrouška (MHF Janáčkovo Brno 2004) 4.2.2004, 20:00, Jazzová kavárna Podobrazy, Moravské nám. 1a, Ridina Ahmed - sólo (počítačově vrstvený vokál) (21.1. – 15.2. JazzVocal 2004) 5.2.2004, 20:00, Janáčkovo divadlo L. Janáček: Dunaj, Putování dušičky, Glagolská mše Státní filharmonie Brno, Slovenský filharmonický sbor, dir. Sir Charles Mackerras, sólo housle - laureát soutěže při PJ 2003 (Závěrečný koncert MHF Janáčkovo Brno 2004) 8.2.2004, 20:00, klub Alterna, Kounicova 48 Eva Svobodová & Petr Kořínek Quartet (české jazzové legendy 80. let) (21.1. – 15.2. JazzVocal 2004) 12.2.2004, 20:00, Jazz kavárna Podobrazy, Moravské nám. 1a Jana Otevřelová & dopr. band (to nejlepší z jazzového Brna) (21.1. – 15.2. JazzVocal 2004)
47
15.2.2004, 20:00, klub Alterna, Kounicova 48 Ericka Ovette & Paul Pieper (USA) + One Brain (funky-jazz) (21.1. – 15.2. JazzVocal 2004) Výstavy: 23.1.-31.3.2004, Dům pánů z Kunštátu Hommage a Leoš Janáček
České Budějovice 18.2.2004, 19:30, Sál filharmonie A. Dvořák: Legendy, op. 59 Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, dir. Stanislav Vavřínek
Hradec Králové 5.2.2004, 19:30, Sál filharmonie Hr. Králové J. Hanuš: Petr a Lucie, A. Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53, B. Martinů: Symfonie č. 4 Filharmonie Hradec Králové, dir. Ondřej Kukal, František Novotný - housle 24.2.2004, 19:30, Velký sál Adalbertina A. V. Michna z Otradovic: Loutna česká, Jaroslav Krček: Symfonie č. 4 „Desiderata“ Komorní filharmonie Pardubice, dir. J. Krček
CHEB 1.2.2004, 19:00, Západočeské divadlo J. Suk/J. Zeyer: Radúz a Mahulena, melodram dirigent: František Drs, režie: Věra Herajtová, scéna: Marie Jirásková a Vlado Andraš
OSTRAVA 12./13.2.2004, 19:30, Kulturní dům města Ostravy B. Smetana: Valdštýnův tábor, A. Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll, J. Suk: Symfonie E dur Janáčkova filharmonie Ostrava, dir. P. Vronský
PARDUBICE 23., 25.2.2004, 19:00, Sukova síň A. V. Michna z Otradovic: Loutna česká, J. Krček : Symfonie č. 4 Desiderata Komorní filharmonie Pardubice, dir. J. Krček
PRAHA 1.2.2004, 19:00, Stavovské divadlo Bušení do železné opony
48
Tomáš Hanzlík (1972): Yta Innocens (Nevinná Yta), světová premiéra Soudobá opera na barokní libreto D. Kopeckého (1728). dirigent: Marek Čermák, režie: Tomáš Hanzlík Damian Orchestra Anna Jelínková – Yta, Jan Mikušek – Henricius, Markéta Večeřová – Virgildis, Radek Prügl – Menander, Pavel Maška – Ferildus, Věra Šimůnová – Rurilla, Jana Synková - Umbra 3.2.2004, 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň B. Martinů: Toccata e due canzoni, E. Zámečník: Elegia per Jan Palach pro housle a smyčce, M. Raichl: Elegie na odchodnou pro soprán a komorní orchestr, Z. Fibich: Dojmy z venkova, op. 54 Komorní filharmonie Pardubice, dir. Leoš Svárovský Pavel Eret - housle, Eva Dřízgová – soprán 3.2.2004, 19:30, Kostel sv. Šimona a Judy, Dušní ul. J. V. Stamic: Symfonie A dur pro smyčce a basso continuo, F. Benda: Koncert e moll pro flétnu, smyčce a basso continuo, J. A. Benda: Koncerty h moll pro cembalo a smyčce, Koncert f moll pro cembalo a smyčce La Stagione Frankfurt, dir. Michael Schneider Karl Kaiser – flétna, Shalev Ad El - cembalo (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK – Tel.: 222002336) 4. 2. 2004, 19:30, Obecní dům, Smetanova síň Česká hudba jubilantů A. Vranický: Koncert pro 2 violy a orchestr C dur, M. Ištvan: Shakespearovské variace, L. Janáček: Taras Bulba, rapsódie podle N. V. Gogola (dále I. Stravinskij) Symfonický orchestr hl. m. Prahy, dir. Leoš Svárovský Jan Pěruška, Pavel Peřina – viola 5.-6.2.2004, 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň L. Vycpálek: Kantáta o posledních věcech člověka, pro sóla, sbor a orchestr, op. 16 (dále C. Franck) Česká filharmonie, dir. Zdeněk Mácal, sbm. Jaroslav Brych Mária Haan - soprán, Ivan Kusnjer - baryton MÍSTNÍ KULTURA
NABÍKA - AKCE - AKTIVITY 6.2.2004 Klementinum, Zrcadlová kaple Praha 1723 - orchestrální díla J. D. Zelenky Musica florea a hosté 8.2.2004, 19:00, Národní divadlo Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, repríza režie: Josef Průdek, dirigent: Jan Chalupecký, scéna: Boris Kudlička 10. - 11.2.2004, 19:30, Obecní dům, Smetanova síň Česká hudba jubilantů A. Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53 (dále J. Brahms) Symfonický orchestr hl. m. Prahy, dir. S. Baudo Augustin Dumay - housle 14.2.2004, 19:00, Divadlo U Hasičů Osmdesát svíček na ztraceným dortu Semafor vzpomíná na Jiřího Šlitra – představení divadla Semafor s rozšířeným orchestrem věnované známým, méně známým i zcela neznámým písním J. Šlitra. režie: Jiří Suchý 18.2.2004, 19:30, Lichtenštejnský palác, HAMU, Malostranské nám. 13 K. Mařatka: Astrosphera, česká premiéra, P. Eben: Pražské nocturno (dále R. Schumann, J. S. Bach) Komorní orchestr Berg, dir. Peter Vrábel (Čeští skladatelé 21. st. českým skladatelům 20. st.) 19. - 20.2.2004, 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň A. Dvořák: předehra k opeře Vanda, B. Martinů: Kouzelné noci, tři písně pro soprán a orchestr (dále A. Bruckner) Česká filharmonie, dir. Gerd Albrecht Lívia Ághová - soprán 19. 2. 2004, 19.30, Kostel sv. Šimona a Judy, Dušní ul. B. Smetana: Smyčcový kvartet č.1 e moll "Z mého života", L. Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 "Listy důvěrné", Z. Zdeněk: Valencia (dále P. Metheny, Ch. Corea, O. Nelson, L. Bernstein) Apollon kvartet (Symfonický orchestr hl. m Prahy FOK - Tel.: 222002336) 1-2 / 2004
21.2.2004, 10:30, Lichtenštejnský palác, Sál Martinů C. Ditters z Dittersdorfu: Lékař a lékárník, suita z opery pro dech. kvinteto, F.V. Kramář: Partita in Es (dále W.A. Mozart) Česká dechová harmonie 22.2.2004, 19:00, Národní divadlo Antonín Dvořák: Čert a Káča, repríza režie: Marián Chudovský, dirigent: Bohumil Gregor/Jan Chalupecký, scéna: Adolf Born 24.2.2004, 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň Filharmonie a jejich hosté komorně B. Smetana: Z domoviny. Dvě dua pro housle a klavír, A. Dvořák: Romance f moll, op. 11, L. Janáček: Sonáta pro housle a klavír, E. Zámečník: Canto pro housle a klavír, J. Suk: Čtyři kusy pro housle a klavír, op. 17, B. Martinů: Sonáta č. 2 pro housle a klavír Jiří Pospíchal - housle, Vladimír Hollý - klavír VÝSTAVY: Do 29.2.2004 - Muzeum A. Dvořáka, Ke Karlovu 20, Praha 2 Dvořákova rodina ve fotografii 1.2. - 15. 3. 2004 - Městská knihovna v Praze, Mariánské nám., Praha 1 Bedřich SMETANA 2. 3. 1824 - 12. 5. 1884 Ikona české hudby 19. století 180 let od narození Výstava ke skladatelovu životu a dílu využívá historického bohatství fondu hudebního úseku a připomíná zároveň historii Knihovny Bedřicha Smetany v Městské knihovně v Praze. (V rámci „Mistři české hudby 2004 - Cyklus výstav věnovaný osobnostem a dílu významných českých skladatelů v prostorách Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze v jubilejním roce České hudby 2004.) NAHRÁVKY Bohuslav Martinů: Mirandolina - live záznam z Wexford festival Opera 2002 (v italštině) National Philharmonic Orchestra of Belarus, dir. Riccardo Frizza Daniela Bruera, Tereza Mátlová, Elena Traversi, Massimiliano Tonsini, Simon Edwards, Enrico Marabelli, Simone Alberghini editor: SU 3770-2 632, 2 CD, nová nahrávka.
49
Udržujeme tradice a vytváříme nové:
Kouzlo jílovského betlému
Pro vlastní radost si stavíme ve škole betlém. Jeho základem se stalo asi deset loutek původně vytvořených pro představení tehdejšího literárně dramatického oboru naší ZUŠ (Jílové u Prahy, 3,3 tis. obyv., okres Praha-západ) v roce 1994 svatá rodina, andělé, pastýři, tři králové ... K těm pak každoročně přibývají další a přispívají k milé předvánoční náladě v našem školním ateliéru. Dnes už je figurek kolem osmdesáti a jejich autorů (dětí ve věku devět až patnáct let pracujících většinou ve dvojicích) ještě více. Ti vytvořili kromě darovníků také kapelu, velké stádo oveček, houf dětí a velké plošné pozadí. Při své práci se snaží jak zacho-
50
vávat určitý styl, tak používat jednotný materiál, jehož základem je juta a textilie s jutou souznějící - přírodní provázky, úplety zemitých barev, režné plátno, surová vlna, nebělený papír, kůže, plst. Přitom každá postava vyjadřuje osobitost svých autorů, jejich výtvarný názor a rukodělné schopnosti i vcítění do připomínky zázraku božího narození. Přirozeně tak děti navazují na tradici lidových betlémářů. I ony do postav a prostředí Betléma promítají své blízké, sami sebe i krajinu a město, kde žijí. A nejmenší žáci naší školy, kteří se ještě na tvorbě nepodílejí, si mohou s figurkami pohrát, pochovat si je i posadit se mezi ně. Vždyť velikost těch nejvyšších je až šedesát centimetrů. Ing. arch. Martina Vandasová ZUŠ – výtvarný obor Masarykovo náměstí 195 foto: archiv ZUŠ Jílové u Prahy MÍSTNÍ KULTURA
ZAJÍMAVOSTI Krajové recepty Bramborová polévka
Kontrabáš
30 dkg brambor, kořenová zelenina, 1 l vody, máslo, cibule, ¼ l smetany, 2 žloutky, sůl, mletý pepř. Očištěnou zeleninu nakrájíme na jemné nudličky, osmažíme na másle a přidáme jemně nakrájenou cibuli. Zalijeme vodou, osolíme, opepříme a přivedeme do varu. Přidáme ještě brambory nakrájené na kostičky, které v polévce uvaříme do měkka. Před podáváním zašleháme do horké polévky žloutky rozmíchané ve smetaně a již nevaříme.
1 kg brambor, 1 hrnek pohanky, 2 hrnky vody, cibule, česnek, 5 dkg tuku, klobása nebo uzené maso, sůl. Uvaříme oloupané brambory a zvlášť pohanku ve vodě. Uvařené brambory rozmačkáme, přidáme pohanku, sůl, usmaženou cibuli, česnek a drobně krájenou klobásu nebo uzené maso. Vše dobře promícháme, vysypeme na vymaštěný pekáček a upečeme do růžova. Do kontrabáše můžeme také přidat celá vejce a okořenit majoránkou.
Kyselica
Pampuchy – hňupky
30 dkg kyselého zelí, klobáska nebo 15 dkg uzeného masa, 25 dkg brambor, 2 dl smetany, mouka, celý pepř, bobkový list, sůl. Kyselé zelí uvaříme s celým pepřem, bobkovým listem a klobásou. Zvlášť uvaříme oloupané brambory (v zelí zůstávají dlouho tvrdé). Když je zelí měkké, přidáme zátřepku ze smetany, mouky a případně vajíčka. Na talíře rozdělíme brambory a klobásu a nakonec nalijeme polévku.
1 kg brambor, sádlo, sůl. Syrové brambory očistíme a jemně nastrouháme. Vymačkáme přebytečnou vodu a osolíme. Těsto vykrajujeme lžící a opékáme v rozpáleném sádle.
Brambory na majoránce
Ingredience: 6 rohlíků, 60 g sušených hub, 60 g krupice, 1/4 l mléka, 2 vejce, 1 cibule, 3 lžíce sádla, pepř, česnek, sůl Postup přípravy: Houby namočíme na půl hodiny a uvaříme do měkka. Rohlíky rozlámeme, zalijeme mlékem, přisypeme krupici, přidáme houby s trochou vývaru a osmaženou cibulku s česnekem. Hmotu nalijeme do vymazaného pekáčku zvolna upečeme dozlatova. Podáváme s kysaným zelím teplé nebo studené.
1 kg brambor, 5 dkg tuku, 1 větší cibule, 2 lžíce mouky, majoránka, sůl. Drobně krájenou cibuli osmažíme na tuku, přidáme na kolečka nakrájené syrové brambory, majoránku, sůl, podlijeme vodou a dusíme do měkka. Potom uděláme světlou jíšku a brambory zahustíme.
Jablečník 1 rohlík, 1 jablko, 1 dl mléka, 1 vejce, 1 lžíce mletého cukru, 1 lžička mleté skořice, tuk na pánev, sůl. Vymažeme hlubší pánev a poklademe ji střídavě na kolečka nakrájeným rohlíkem a jablky, sypeme cukrem a skořicí. Mírně opečeme a zalejeme vejcem rozmíchaným v trošce mléka. Necháme chvíli zapéct. 1-2 / 2004
Z knihy Lidová strava na Valašsku autora Jaroslava Štiky. Recepty připravily Milena Habustová a Vanda Vrlová. A dva ze Šumavy…
Šumavský hubník
Šumavská specialita Ingredience: starší chléb, 1 stroužek česneku, 1 malá cibulka, vejce, sůl, olej Postup přípravy: V kotlíku rozehřejeme olej, zesklovatíme na něm cibulku a nakrájený česnek. Pak přidáme na kostičky pokrájený chleba, osolíme a zahustíme rozkvedlanými vejci (dle počtu strávníků). Připravila ev/luk
51
IPOS ARTAMA Vás srdečně zve na koncert folklorních souborů
TANEC JE HUDBA A
HUDBA JE TANEC Soubory: Hradišťan Uherské Hradiště Muzika Rozmarýnek Praha Rokytka Rokycany Vycpálkovci Praha a hosté Hudba: J. Fišer, B. Martinů, J. Pavlica, B. Smetana, M. Rychta Choreografie: D. Stavělová
14. února 2004, v 19.30 hodin divadlo Komedie Jungmannova 1, Praha 1 Vstupenky v pokladně divadla, tel.: 224 222 734 Cena vstupenky 150,-
52
MÍSTNÍ KULTURA
