Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech. Kultura vhodný prostor pro investice. Víte jak má vypadat tiráž u periodik?

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

11 2004

Kultura – vhodný prostor pro investice Víte jak má vypadat tiráž u periodik? Asociace turistických a informačních center Malá sonda do kultury Zlínského kraje Internet zdarma do všech obcí Libereckého kraje Konečný ortel nad kvalitou kroniky vyřknou budoucí generace Význam sebereprezentace pro vnímání muzeí veřejností Česká hudba 2004

Ročník XIV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Z obsahu

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XIV. číslo 11, rok 2004. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO: 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9, Objednávky: e-mail: [email protected] tel.: 234 092 851, fax: 234 092 813 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E 6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit.

Kultura – vhodný prostor pro investice........... 3 Vyhlášení konkurzů na rok 2005 .................... 4 Asociace turistických a informačních center ČR ve znamení oslav............................ 8 Malá sonda do kultury Zlínského kraje......... 10 Bystřice pod Hostýnem ................................. 14 Konečný ortel nad kvalitou kroniky vyřknou budoucí generace ............................ 18 Do zlínské hvězdárny za poučením i hrou .... 20 Místní kultura pro studenty ........................... 21 Význam sebereprezentace pro vnímání muzeí veřejností ............................................ 24 Muzeum Aš a jeho poklady........................... 26 Fotografie bude mít v Praze svůj dům .......... 27 Čerstvý vítr v Divadle Solidarita................... 30 Galerie výtvarného umění v Chebu............... 34 Česká hudba 2004 ......................................... 38 Ty mrtvý lež a nevstávej ............................... 41

Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Stav legislativní nouze v kultuře?… ......příloha

Stálé rubriky LEGISLATIVA Legislativa, Ekonomika, Dokumenty, Statistika, Granty, Organizace…

INFORMATIKA Knihovny, Informační střediska, Média, Publikace…

MÍSTA Kraje, Regiony, Cestovní ruch, Kulturní komise, Kroniky, Kulturní domy, Kina, Hvězdárny, Etnika…

DĚTI - MLÁDEŽ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Lidová kultura, Movité kulturní dědictví, Muzea, Nemovité památky…

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo, Hudba, Tanec, Výtvarné umění, Literatura, Audiovize, Multikultura…

ZAHRANIČÍ NABÍDKA Akce, Aktivity, Zajímavosti…

Na titulní straně: Expozice gotického umění v kostele sv. Kláry v Chebu Předáno do tisku: 2. listopadu 2004. Uzávěrka čísla 12/2004 je 15. listopadu 2004. Uzávěrka dvojčísla 1-2/2005 je 3. ledna 2005. MÍSTNÍ KULTURA

ÚVODNÍK Kultura – vhodný prostor pro investice Stavební fórum – odborný internetový časopis (WWW.STAVEBNI-FORUM.CZ) za podpory PR klubu uspořádal v prvním týdnu října diskusní setkání na téma investice do kultury. K diskusi přizval organizátor zástupce příspěvkových kulturních zařízení, soukromé podnikatele v oblasti kultury, představitele samosprávných úřadů, zástupce bank, firem a další. Část programu měla být věnována kulturní politice státu a legislativě, ovšem vzhledem k tomu, že chyběl zástupce nejfundovanějšího úřadu pro danou oblast - Ministerstva kultury, byly tyto body z programu vypuštěny. I tak se ale rozvinula velmi zajímavá a přínosná debata, zejména pak v oblasti investování kulturních projektů a sponzoringu kultury. Kultura má sociální a ekonomický potencionál, a ač se to mnohdy nezdá je dobrým obchodním artiklem. Významně se podílí na rozvoji cestovního ruchu a tvorbě HDP. Jak ale získat peníze do kulturního prostředí? Vedle základních nástrojů, kterými jsou legislativní podmínky, politika státu a nyní i Evropy, jsou tu další zdroje, které jsou ukryté v oblasti mecenášství, sponzorství a partnerství. Vyhnout se nedorozumění Problém někdy vyvstává už při výkladu pojmů těchto slov. Nejdůležitější však je, aby si obě strany - ta která dává i ta na příjmu, hned na začátku dohody ujasnily, co od transakce či trvalé podpory očekávají. Věci nepřispěje, pokud je špatně zpracovaná nabídka ze strany žadatele o sponzorský příspěvek, když nejsou splněny podmínky dohody, nebo když jedna strana vystupuje jako žebrák a druhá se ocitne v roli vydíraného. Sponzoring jako marketingová aktivita Sponzorující subjekty se zpravidla samy ucházejí o zviditelnění, ovšem pouze na osvědčených a mediálně propagovaných akcích. Dnes už není pro sponzora zajímavá nabídka pouhého umístění loga na plakátu, čeká mnohem více. Kromě nejrůznějších hmotných statků, jakými jsou např. publikace, mohou sponzoři získat pro své zaměstnance volné vstupenky či jim může být věnováno celé představení. Kromě těchto více či méně známých praktik, existuje další, velmi ce11 / 2004

něná aktivita. Je jí společenské setkávání. Kultura sama je přirozené místo pro setkávání a jednou z devíz, kterými disponují kulturní instituce jsou prostory. Nabízí se tedy jejich programové využití pro organizované setkávání se zacílením na určité významné skupiny lidí či společensky důležité osoby. Takové akce mohou být a jsou velmi lákavé pro zástupce sponzorujících firem. Tento trend se osvědčil a pokud je příprava podobných akcí zvládnuta na úrovni, je to přínosem pro všechny zúčastněné. Např. Miro Smolák, majitel známé pražské galerie MIRO a úspěšný podnikatel v této oblasti, poskytuje svým partnerům výherní obrazové poukázky k nakoupení obrazu a pro všechny pak pořádá galavečer, na kterém jsou veřejně předávány šeky na humanitární účely. A hlavně se tady potkají ku prospěchu věci lidé z různých oblastí společnosti. Prosperita společnosti jako důvod ke sponzorování Zejména v zahraničí, ale už i v České republice působí úspěšné firmy, které sponzoringem vyjadřují určité ztotožnění se s hodnotami. Takové firmy si zpracovávají své vlastní koncepce sponzorství a podporují oblasti, z jejichž prosperity profitují i vlastní zaměstnanci. Velkým přínosem pro firmu je skutečnost, že je velkou skupinou lidí vnímána jako subjekt, který významně podporuje určité oblasti. I když to neplatí stoprocentně, jde u sportu téměř vždy o placenou reklamu (na stadionech, dresech apod.), zatímco podporou sociální oblasti, kultury či ekologie získává sponzorující subjekt také společenskou prestiž. Podobně to platí o donátorech a mecenáších. Soukromý sektor versus veřejná sféra Vše výše napsané je z kategorie „snadno se řekne, hůře udělá“. Samozřejmě, že v diskusi muselo zaznít, že snazší to je v Praze a prosperujících regionech, než v těch s vysokou nezaměstnaností. A že soukromé subjekty mají výhody oproti stáním organizacím, jejichž představitelé jsou omezeni nejen v rozhodování a v rozpočtech, ale také personálně. Ludmila Kučerová

3

Víte jak má vypadat tiráž u periodik?

Vyhlášení konkurzů na rok 2005

Tiráž, impressum, povinné údaje – tedy náležitosti, které musí obsahovat každá periodická publikace – obecní či městský zpravodaj nevyjímaje. Rozhodně nejde o žádné novum – na našem území byla první pravidla k jejich tvorbě vydána nařízením Ferdinanda I. v roce 1547. V současné době povinné údaje přesně specifikuje zákon č. 46/2000 Sb. ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).

Ministerstvo kultury - odbor regionální a národnostní kultury, vyhlašuje pro rok 2005 konkurzy na projekty v těchto programech:

§ 8 – Povinné údaje říká následující: 1. Vydavatel je povinen zajistit, aby na každém vydání periodického tisku byly uvedeny tyto povinné údaje: a) název periodického tisku, b) četnost (periodicita) jeho vydávání, c) označení regionální mutace, je-li periodický tisk vydáván v regionálních mutacích, d) místo vydávání, e) číslo a den vydání, f) evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem, g) název, sídlo a identifikační číslo, je-li vydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení a bydliště vydavatele, je-li vydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatel fyzickou osobou, která vydává tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresa místa podnikání, liší-li se od bydliště. 2. Periodický tisk, který neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířen; to neplatí pro evidenční číslo periodického tisku přidělované ministerstvem, jestliže ministerstvo vydavateli nesdělilo evidenční číslo ve lhůtě podle § 7 odst. 4. Tolik citace příslušného paragrafu. Evidencí periodického tisku v ČR vede Ministerstvo kultury. Za obsah periodického tisku zodpovídá vydavatel. ISSN, tzv. mezinárodní číslo časopisu přiděluje Národní knihovna ČR a jde o nepovinný údaj. [ev]

4

• Podpora neprofesionálních uměleckých aktivit – obory hudební, taneční, divadelní, výtvarné a dětské estetické aktivity, včetně národních akcí neprofesionálního umění v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 30. listopadu 2004 určení: občanská sdružení registrovaná do 31. 12. 2003 ve smyslu zák. č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů uzávěrka pro předložení projektů: 31. ledna 2005 určení: kulturní zařízení, obce, města a jiné právnické a fyzické osoby. • Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 30. dubna 2005 určení: občanská sdružení registrovaná do 31. 12. 2003 ve smyslu zák. č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a fyzické osoby zastupující skupinu (sbor, soubor apod.). • Podpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 3. prosince 2004 určení: občanská sdružení registrovaná do 31. 12. 2003 ve smyslu zák. č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Podpora tradiční lidové kultury v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 22. listopadu 2004 určení: právnické a fyzické osoby, včetně občanských sdružení registrovaných do 31. 12. 2003 ve smyslu zák. č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. MÍSTNÍ KULTURA

LEGISLATIVA - EKONOMIKA • Podpora zájmových kulturních – mimouměleckých aktivit v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 10. prosince 2004 určení: občanská sdružení registrovaná do 31. 12. 2003 ve smyslu zák. č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 25. listopadu 2004 určení: právnické a fyzické osoby. • Podpora integrace příslušníků romské komunity v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 6. prosince 2004 určení: právnické osoby. • Podpora integrace cizinců žijících v ČR v roce 2005 uzávěrka pro předložení projektů: 29. listopadu 2004 určení: právnické a fyzické osoby. • Podpora lokálních kulturních tradic v roce 2005 termín předložení projektů: průběžně celoročně obce do konce III. čtvrtletí určení: právnické a fyzické osoby. Texty vyhlášení, včetně podmínek a formuláře, na němž se projekty předkládají, lze vyžádat na adrese:

MINISTERSTVO KULTURY odbor regionální a národnostní kultury Maltézské nám. 1 118 11 Praha 1 telefonicky na čísle 257 085 258, 224 310 680, e-mail: [email protected] – Mgr. Libuše Vaňková (zdravotně postižení občané, tradiční lidová kultura); tel. 257 085 265, 11 / 2004

e-mail: [email protected] - PhDr. Václav Appl (národnostní menšiny, zájmové kulturní – mimoumělecké aktivity); tel. 257 085 259, e-mail: [email protected] - Ivana Vozková, tel. 257 085 470, e-mail: [email protected] – Mgr. Věra Skopová, tel. 257 085 291, e-mail: [email protected] – Róza Polendová (neprofesionální umělecké aktivity); tel. 257 085 269, e-mail: [email protected] – Mgr. Květoslava Gabrielová (romská komunita, integrace cizinců, tradiční lidová kultura); tel. 257 085 292, e-mail: [email protected] – Mgr. Michal Nádvorník (lokální kulturní tradice). Lze je získat též prostřednictvím internetu, ze stránek MK, adresa HTTP://WWW.MKCR.CZ, rubrika Regionální a národnostní kultura - Granty. Mimo konkurzy vyhlášené pouze pro občanská sdružení může Ministerstvo kultury v uvedených programech mimořádně a v odůvodněných případech poskytnout v roce 2005 individuální finanční příspěvky právnickým a fyzickým osobám, jiné organizační formy než občanská sdružení, na veřejně prospěšné projekty, za stejných podmínek jako pro účastníky konkurzů, kromě termínu uzávěrky. Informace o předkládání žádostí mohou zájemci získat v odboru regionální a národnostní kultury na uvedených kontaktních adresách.

Výzva Culture 2000 Projekty spolupráce zemí EU a Japonska Oddělení EK Programu Culture 2000 zveřejnilo výzvu k předkládání projektů na téma: Podpora vzájemné znalosti a porozumění japonské a evropské kultury. Budou podpořeny projekty kulturní spolupráce týkající se jednoho nebo více kulturních oborů s evropskou dimenzí podporujících vzájemné porozumění mezi Evropou a Japonskem. Termín uzávěrky je 30. listopadu 2004. Podrobnější informace naleznete na: WWW.MISTNIKULTURA.CZ [luk]

5

Ministerstvo kultury odbor umění a knihoven vyhlašuje výběrové řízení pro rok 2005 na poskytnutí dotací knihovnám evidovaným dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a občanským sdružením dle zákona číslo 83/1990 Sb., jejichž hlavním účelem je knihovnická a informační činnost či jejich podpora. Nekomerční projekty z oblasti knihoven: 1) Program Veřejné informační služby knihoven - VISK (VISK 2 - Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti ICT, VISK 3 - Informační centra knihoven, a národní programy VISK 5 RETROKON, VISK 6 - Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 - Kramerius, VISK 8 Informační zdroje a Jednotná informační brána, VISK 9 - CASLIN a Národní autority ČR) 2) Grant: Knihovna 21. století – K21 (podpora práce s národnostními menšinami, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením, kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí) Přihlášky a stanovené podmínky si vyzvedněte na adrese: Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, P.B. 74, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 – Malá Strana http://www.mkcr.cz VISK též na: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/VIS K/VISKindex.htm B LIŽŠÍ INFORMACE : Mgr. Petra Miturová (VISK 2,5,6,7,8,9) tel.: 257 085 216 Ing. Josef Holub (VISK 3 a K21) tel: 257 085 357 PhDr. Vít Richter, tel.: 221 663 338 !!! Uzávěrka: 10. ledna 2005 !!!

6

Velké Říjnové Společné Čtení U příležitosti Týdne knihoven 2004 (4. až 10. října 2004) se v Městské knihovně Sedlčany, tak jako v mnoha jiných knihovnách v České republice, uskutečnilo společné nonstop čtení. V Sedlčanech se začínalo v 9.00 hod. a končilo v 18.00 hod. Vydrželi jsme tak číst plných 9 hod. Nepodařilo by se nám to jistě bez partnerských organizací (školy, domov důchodců, ústav sociální péče), ale ani bez jednotlivců, kteří během odpoledne přicházeli podělit se s ostatními o svoji oblíbenou knihu. Společnou akci startoval místostarosta Ing. Miroslav Hölzel, který četl úryvek ze své oblíbené knihy (SaintExupéry: Malý princ). Končili jsme v 18 hod. symbolicky s nejmladší čtenářkou akce – Kačenkou Soukupovou, která teprve začala chodit do 1. třídy a společně se svojí maminkou přečetla jednu z Macourkových pohádek. Celkem jsme den prožili s 68 knihami, 161 předčítajícími a s 347 posluchači! A to jsou, myslím, velmi přesvědčivá čísla. Snad svědčí o tom, že lidé stále knihy mají rádi, že knihy čtou a v neposlední řadě, že se o svou oblíbenou četbu chtějí podělit s ostatními. V 16:00 hod. jsme, tak jako na mnoho jiných místech v republice, čtení přerušili a seznámili přítomné s výsledky ankety Moje kniha. Nutno říci, že z mnoha knih, které se umístily v první padesátce se dnes u nás četlo, ale samozřejmě i z mnoha jiných. Kuriózní čtení předvedl jeden z účastníků, který četl velmi barvitě a věrohodně úryvek z Báchorek z pohádkového údolí. Tento úryvek četl z časopisu Naše rodina a vzhledem k tomu, že posluchače báchorka velmi zaujala, dožadovali se dalších údajů (autor, kdy kniha vyšla apod.). V tom okamžiku však vyšlo najevo, že zmíněný pán si celou pohádku „vybájil“. Všem přítomným musel slíbit pokračování. A o tom všem bylo dnešní společné čtení v Sedlčanech. Všichni doufáme, že nám všem tato nová tradice dlouho vydrží. Blanka Tauberová vedoucí Městské knihovny Sedlčany (WWW.KNIHOVNA-SE.CZ) ([email protected]

MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA „Knihovna roku 2004“ Cena Ministerstva kultury byla udělena Dne 8. října se uskutečnil v Zrcadlové kapli pražského Klementina slavnostní akt předání ceny Ministerstva kultury „Knihovna roku 2004“. Ceny předal první náměstek ministra kultury ing. Zdeněk Novák za přítomnosti zástupců dalších ministerstev, odborné veřejnosti a mnoha hostů. Titul Knihovna roku 2004 v kategorii „základní knihovna“ získala Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou (okres Teplice), kterou společně vedou manželé Hana a Miroslav Bláhovi. Knihovna je typická nápaditou kulturní, vzdělávací a informační činností. Svými aktivitami podporuje rozvoj tradic veřejného života v místě. Kromě hlavní ceny získaly zvláštní ocenění za rozvoj knihovnických služeb Místní knihovna v Babicích (okres Uherské Hradiště) a Obecní knihovna v Mydlovarech (okres České Budějovice). V kategorii „informační počin“ získal hlavní ocenění bývalý ředitel Národní knihovny ČR PhDr. Vojtěch Balík. Ministr kultury udělil cenu na návrh poroty za podíl Národní knihovny ČR na automatizaci knihoven v ČR a rozvoji digitalizace vzácných a ohrožených dokumentů. Další ocenění v této kategorii získala Knihovna Jiřího Mahena v Brně za projekt „Poprvé do školy – poprvé do knihovny,“ kterým iniciuje rozvoj dětského čtenářství u žáků 1. tříd. Podrobné informace o ceně „Knihovna roku 2004“ jsou k dispozici na WWW.NKP.CZ/O_KNIHOVNACH/KNROKU/KNROKU04.HTM [email protected],

Vít Richter tel. 603 223 627

POZVÁNKA na 5. konferenci ARCHIVY, KNIHOVNY, MUZEA V DIGITÁLNÍM SVĚTĚ 2004

1. a 2. prosinec 2003 V konferenčním sále Státního ústředního archivu v Praze, Archivní 4, Praha 4 - Chodovec Odborný garant: PhDr. Vit Richter tel. 221 663 338, [email protected] 11 / 2004

Největší investicí v kraji bude knihovna V říjnu byl v Hradci Králové položen základní kámen ke stavbě studijní a vědecké knihovny, jedné z největších investic v Královéhradeckém kraji. K tomu uvedl krajský radní s gescí za kulturu Jiří Rokl, že návrh stavby ve tvaru otevřené knihy, který byl vybrán v jedné z největších architektonických soutěží v této republice, bude velice zajímavým objektem Vyžádá si investice cca 360 milionů korun a přinese velké zlepšení. „Hradecká knihovna měla nevýhodu, že byla v bývalé židovské synagoze a hrozilo jí vystěhování,“ dodal. Josef Krám KNIHOVNY PŘÍBRAM (37 tis. obyv.): Na konci letošního roku plánuje Knihovna Jana Drdy novou knižní edici. Hodlá vydat monografii výtvarníka Lubomíra Peška (místního rodáka), který propaguje české umění v rámci projektu Orbis pictus. Edice nazvaná Středočeské umění bude věnována výtvarníkům, kteří žijí a tvoří ve zdejším regionu. Knihovna již vydává edici Současná česká poezie, ve které dostávají příležitost mladí autoři. S nakladatelskou činností knihovna začala v r. 1996. Od té doby vydala přes 100 titulů místních autorů nebo tvůrců, kteří se zaměřují na tamní region. (Příbramský deník, 27.08.2004) KLATOVY (23 tis. obyv.): Dne 7. 9. otevřela v prostorách Základní školy v Tolstého ulici v Klatovech tamní Městská knihovna rozšířené a zrekonstruované oddělení pro děti a mládež. Pobočka zde existuje od r. 1983, v květnu byly zahájeny její úpravy. Do elektronického vybavení tohoto pracoviště knihovna investovala 120 tis. Kč, z toho 90 tis. získala od ministerstva kultury. Do zařízení interiéru bylo vynaloženo dalších cca 100 tis. Kč. (Klatovský deník, 08.09.2004) JIHLAVA (52 tis. obyv.): Městská knihovna v Jihlavě letos vydala první knihu napsanou svými dětskými čtenáři. V knize O přátelství se zvířátky je zařazeno 14 příběhů, jejichž autory je 11 dětí. (Noviny jihlavské radnice, č.9, 2004)

www internet pro vás Na webových stránkách: WWW.KLIC.CZ/REMESLA/ najdete přehled řemesel a lidových technik podle druhů, kapitolu Zvyky a tradice, rozdělenou do ročních období.

7

Asociace turistických a informačních center ČR ve znamení oslav Letošní rok předznamenávají dvě výročí – před turistických a informačních center ČR (A.T.I.C. číslo Zpravodaje. Jak vznikalo A.T.I.C. ČR Prvním impulzem byla práce komise rady cestovního ruchu při Ministerstvu hospodářství na projektu NIRES (Národní informační a rezervační systém), který však nebyl realizován. Myšlenka vytvořit na území ČR organizaci pomáhající koordinovat činnost v oblasti regionální nabídky cestovního ruchu se realizovala vznikem Asociace turistických informačních středisek ČR. Na valné hromadě, konané v Praze, bylo schváleno založení, stanovy a vedení. Snahou Asociace se stalo na jedné straně vejít do povědomí a přesvědčit o potřebě tohoto subjektu, na druhé straně však jednotlivá turistická informační centra (TIC) bojovala o to nejzákladnější – o potřebné vybavení. V počátcích mělo pouze 5 TIC internet a vlastní e-mailovou adresu. V těchto počátcích se snažilo vedení navázat co nejvíce kontaktů na celorepublikové úrovni, bez ohledu na skutečnost, kdo je provozovatelem TIC. Některá byla soukromými subjekty, jiná zřizovaly obce či města, podmínky v jednotlivých centrech byly velice rozdílné a mnohá z nich musela v místě působení dokazovat svoji potřebnost. Denní praxe existence TIC s sebou přinesla nutnost schválení nového programu. Jednotný informační systém i program kategorizace Informační a rezervační systém (RIS), s jehož návrhem Asociace přišla, měl představovat vznik jednotného informačního systému pro všechny členy. Jeho cílem byl sběr a přenos dat od místní až po celorepublikovou působnost. Projekt s cílem poskytovat informace o celé ČR, byl realizován po jednotlivých etapách. Rok po založení přijali členové Asociace po dlouhé diskusi pravidla kategorizace, která jsou platná i dnes. V platnost vešel dokument, který stanovil minimální standard služeb. Každá z kategorií má přesně určená kritéria, která musí

8

10 lety, v říjnu 1994, byla založena Asociace ČR) a před 5 lety, v lednu 1999, vyšlo první plnit. A rozhodně nejde o jednorázovou akci – úroveň jednotlivých TIC je sledována členy celostátní rady, kteří mají odpovědnost za příslušný kraj. Existují čtyři kategorie – A, B, C a D, přičemž nejvyšší je kategorie A. Vývoj pokračuje dál Rostl počet nových TIC i jejich zájem stát se členy Asociace. Proto členské fórum schválilo na jaře roku 1999 zásadní změny ve stanovách. Z nich vyplývá, že Asociace je nezávislá organizace cestovního typu, která hájí zájmy svých členů za účelem zajišťování činnosti v oblasti cestovního ruchu. Dále bylo stanoveno, že členy se může stát fyzická nebo právnická osoba (registrovaná na našem území), která provozuje TIC splňující minimální standard služeb a podmínek činnosti. V současné době je členem Asociace 121 subjektů a dalších 20 čeká na přijetí. Členský příspěvek je stanoven na 4 tis./rok. Stále je co zlepšovat Koncem 90. let se pod označením „íčka“ nacházely mnohdy subjekty, které poskytovaly nekvalitní informace a dělaly těm dobrým ostudu. Proto se Rada Asociace dohodla s Českou centrálou cestovního ruchu na definici obsahu činnosti IC. Byl připraven projekt jednotného značení IC – je to bílé „i“ na zeleném podkladu o velikosti 50 x 50 cm pro označení vlastní provozovny, pro další použití pak zmenšená podoba. Asociace se podílí na celé řadě akcí a aktivit. Jednou z nich je soutěž O nejhezčí turistickou pohlednici ČR - letos proběhl již 7. ročník. V loňském roce se podařilo vydat nákladem 50 tisíc výtisků propagační materiál s adresářem informačních center A.T.I.C. ČR. Nová adresa sídla Asociace: V Perníkové chaloupce 36, 533 52 Ráby, e-mail: [email protected] Asociace na webu Na webové adrese WWW.ATIC.CZ, najdeme řadu informací o činnosti Asociace. V letošním roce MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA byly například jejich prostřednictvím mapovány provozní podmínky Informačních center A.T.I.C. ČR. Dotazník byl členěn do tří částí: a) vstupní podmínky (zřizovatel, právní forma, technické vybavení atd.), b) služby (provozní doba, rozsah služeb, počet obsloužených návštěvníků atd.), c) pracovníci (např. počet stálých pracovníků, vzdělanostní struktura, jazykové vybavení). Zjištěné skutečnosti vypovídají o podmínkách a fungování jednotlivých IC. Zpravodaj A.T.I.C. ČR První číslo vyšlo v lednu 1999 v černobílém provedení, rozmnožené na kopírovacím stroji. Dostali jej členové Asociace a k dispozici bylo na veletrzích cestovního ruchu konaných v Praze a Brně. Časopis se nehradil z členských příspěvků, pomohli členové rady Asociace, kteří podnikali v cestovním ruchu. Problém spojený s financováním Zpravodaje stále trvá. Podle rozhodnutí členského fóra si každý kraj vzal pod patronát tisk jednoho čísla. V současné době vychází Zpravodaj dvakrát ročně, má 8 stránek formátu A4. Eva Veselá

Bystřický Zpravodaj Město Bystřice pod Hostýnem (8,8 tis. obyv., okres Kroměříž) vydává téměř 28 let Zpravodaj. Vychází nákladem 1,2 tis. výtisků, má rozměry 15 x 26 cm a cena za 1 číslo je 15 Kč. Obálka je barevná, text doprovází velká řada fotografií. Pro letní měsíce je vždy připraveno dvojčíslo – to letošní mělo 62 stránek. Šéfredaktorkou je vedoucí Odboru kultury a komunikace s veřejností MěÚ. O tom, že je Zpravodaj vnímán občany města kladně, vypovídá řada dopisovatelů z různých oblastí lidské činnosti. Zpravodaj má stálé členění do kapitol. Články vztahující se ke kultuře najdeme nejen v příslušné kapitole, ale také v dalších. Ve stejném formátu a úpravě vychází také Edice Zpravodaje. Zatím poslední svazek nazvaný Z pamětí Inocence Krutila, podhostýnského rodáka, autora řady publikací spjatých se zdejším regionem, přinesl první díl pamětí doplněných řadou fotografií. Publikace má 76 stránek, formát je shodný s formátem Zpravodaje, náklad byl 500 výtisků a cena za kus 50 Kč. Eva Veselá 11 / 2004

Historie Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Současný karlovarský kronikář Mgr. Květoslav Kroča je autorem výpravné a jedinečné publikace Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Kronika 1946 – 2001. Knihu vydal MIRROR PROMOTION, s. r. o. v roce 2002. „Na rozdíl od mnoha teoretiků si dnešní divák neklade otázku, zda je film uměním či ne. Stále podléhá kouzlu pravnuka kinematografie a možná, že obliba nejtypičtějšího kulturního fenoménu moderní doby potrvá další století,“ píše úvodem autor. Kniha má 305 stránek formátu A4, je bohatě doplněna fotografiemi. Text je členěn do 6 kapitol, nechybí resumé v pěti jazycích, přehled pramenů a literatury, rejstříky (jmenný a filmů). Kronika karlovarského festivalu je každoročně doplňována další publikací ve stejné grafické podobě. [ev] PUBLIKACE ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM (4,4 tis. obyv., okres Příbram): Letos v červenci vyšly 3 publikace vztahující se k městu Rožmitál pod Třemšínem. První je kniha Královna Johana a laskavec lidský (o Johaně z Rožmitálu a Jiřím z Poděbrad), další je 1. dílem titulu Kouzelné město Rožmitál a jako třetí byly vydány Toulky za Jakubem Janem Rybou. Od srpna je v prodeji také jednolistový celoroční kalendář s názvem 540 let od cesty Lva z Rožmitálu z Čech na konec evropského světa. (Třemšínské listy, č.9, 2004) STRAKONICE (25 tis. obyv.): Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích vydalo publikaci Josefa Režného Po stopách dudáků na Prácheňsku. Kniha zahrnuje informace o dudácké hudbě v jednotlivých oblastech Prácheňska (na Strakonicku, Písecku, Vodňansku, Prachaticku a Vltavotýnsku). (Listy Prachaticka, 21.08.2004) VESELÍ NAD LUŽNICÍ (7 tis. obyv., okres Tábor): Člen Spolku přátel historie Veselí nad Lužnicí a okolí Z. Zikmundovský společně se svou dcerou přes 2 roky pracuje na vytvoření knihy, která by prezentovala pohlednice Veselí za posledních zhruba 100 let. Nápad vznikl v r. 2002 po úspěšné výstavě pohlednic, kterou zmíněný spolek pořádal. Materiál pro knihu autorům zapůjčilo mnoho sběratelů, převážná část však pochází z jejich vlastní sbírky. Z autorského hlediska je publikace již hotová, bylo nashromážděno celkem 206 pohlednic. Zbývá získat sponzory a zvolit vhodnou tiskárnu. Hlavní záštitu nad vydáním publikace převzalo město. (Veselsko, č.9, 2004)

9

Malá sonda do kultury Zlínského kraje V celé naší republice nenajdeme žádný jiný kraj, který by mohl nabídnout hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně i vinobraní. Na jeho území se stýkají tři významné národopisné celky – Valašsko, Slovácko a Haná. Počtem pořádaných kulturních akcí patří kraj k nejaktivnějším regionům ve středoevropském prostředí. Zlínský kraj se skládá ze čtyř okresů – Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín, na jeho území žije 595 tisíc obyvatel. hlídek šlo 390 tisíc Kč (z toho na Letní filmovou Na seznamu památek školu v Uherském Hradišti 200 tisíc Kč). Na UNESCO je Zlínský jiné záležitosti vynaložil kraj 400 tisíc a příspěkraj zapsán hned dvakrát vek divadlům a filharmonii (zřizované městy) – jde o chráněnou kračinil 1600 tisíc Kč. Z programů Ministerstva jinnou oblast Bílé Karkultury určených pro obnovu památek se podapaty (biosférická rezerřilo získat cca 15 milionů Kč. vace) a zámecké zahrady a zámek v KroměKraj v roli zřizovatele říži. Právě na UherskoKraj zřizuje v současné době 4 muzea – Muhradišťsku se nacházela zeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (jeho souRadní pro kulturu, Velkomoravská říše, se částí se stalo světoznámé Obuvnické muzeum), Mgr. Jiří Severin zdejším centrem křesMuzeum Kroměřížska, Slovácké muzeum ťanství, s Velehradem je spojována mise Cyrila v Uherském Hradišti a Muzeum regionu Valaša Metoděje. Město Zlín je naopak ukázkou moska ve Vsetíně, jednu galerii – Krajskou galerii derního, funkcionalistického řešení městské výtvarného umění ve Zlíně, jednu krajskou aglomerace. Národních kulturních památek je na knihovnu – Krajskou knihovnu Františka Barúzemí kraje 9 (např. Areál Pusteven a Valašské toše ve Zlíně a dvě hvězdárny – ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm), dále Meziříčí a ve Vsetíně. K 1. 1. 2005 bude slou1 městská památková rezervace (Kroměříž), čeno Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně vesnické památkové rezervace jsou 3 (Veletiny, a Hvězdárna Vsetín. Vlčnov, Rymice – Hejnice), následuje 13 městBudovy většiny výše uvedených kulturních zaříských památkových zón a 1 vesnická památková zení jsou v majetku jednotlivých měst. V areálu zóna. bývalého zlínského Svitu by měly být upraveny Dlouhodobý plán památkové obnovy má kraj objekty pro zdejší knihovnu a galerii (za pomoci zpracován do roku 2010. Po odborné stránce se finančních prostředků získaných z EU), v Uherstará o památky Zlínského kraje Národní památském Hradišti se zvažuje revitalizace továrního kový ústav, odborné územní pracoviště v Brně. objektu pro potřeby Slováckého muzea. Zárodek vlastního odborného pracoviště pro Odbor kultury a památkové péče Zlínský kraj je situován právě na kroměřížský Kultura, památkové péče, ale i cestovní ruch, zámek (viz MíKu č. 4, str. 9). spadají do gesce krajského radního Mgr. Jiřího Na koncepci rozvoje kultury Zlínského kraje se Severina. pracuje od poloviny roku 2004 a měla by být Vedoucí odboru kultury a památkové péče: dokončena v závěru roku 2005. Ing. Jan Slezák, Kraj, finance, kultura 1. oddělení kultury: vedoucí a 2 pracovníci V letošním roce činí celkové výdaje na kulturu 2. oddělení památkové péče: vedoucí a 3 praa památkovou péči 118 786 tisíc Kč (včetně incovníci. vestic). Z této částky je na činnost krajských Odbor má ještě ekonomku a admin. pracovnici. kulturních organizací určeno 94 822 tisíc Kč. Mimo fond kultury byla podpořena autorská Fond kultury a vydavatelská činnost a filmová tvorba 615 tiKoncem roku 2001 byl usnesením Zastupitelsíci Kč, na podporu filmových festivalů a přestva Zlínského kraje zřízen Fond kultury. Jeho

10

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA účelem je poskytování finančních dotací a věcných i finančních darů na podporu kulturních a jiných, s hmotnou a duchovní kulturou souvisejících potřeb v kraji. Je určen zejména k podpoře kulturních aktivit, estetické výchovy dětí a mládeže, k ochraně kulturních památek. Příjemci dotace mohou být fyzické i právnické osoby, spolky sdružení, kroužky kluby atd., které vyvíjejí aktivity v oblasti zájmové a profesionální kultury. Dotace jsou poskytovány přísně účelově – tedy na konkrétní akci, projekt nebo činnost. O dotacích do výše 200 tisíc Kč rozhoduje rada (pokud se nejedná o obec), o vyšších částkách zastupitelstvo kraje. Podpora činnosti a kulturních akcí činí letos 3000 tisíc, na obnovu památek bylo použito 9650 tisíc Kč. Mimo fond kultury byly přiděleny další finanční prostředky. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež podpořil kraj stejnou částkou jako v minulém roce – tedy 200 tisíc Kč (podpora šla z rozpočtu kanceláře hejtmana). Na obnovu památek vyčlení letos kraj 7 milionů Kč. Finanční částku získají památkové objekty v soukromém, státním či církevním vlastnictví. Podpořeny budou i objekty, které nejsou prohlášené za kulturní památku – např. kapličky. Kulturní komise Jejím předsedou je Mgr. J. Severin, má 7 stálých členů a 2 stálé hosty. Členové jsou vesměs odborníky v jednotlivých oblastech kultury. Bohatá kulturní nabídka Kromě kulturních zařízení zřizovaných krajem působí v regionu řada dalších institucí. Samotné město Zlín je od dob 1. republiky svázáno s filmem (Ateliéry Bonton Zlín), tradici má i zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Profesionální divadelní scény najdeme ve Zlíně a Uherském Hradišti, následuje řada knihoven profesionálních i neprofesionálních, galerie, městská kulturní střediska, kulturní domy, kluby, kina atd. Tradiční lidová kultura Folklorní tradice udržuje řada folklorních souborů. Během roku se v kraji koná kolem 70 různých festivalů a přehlídek (např. Kunovské léto, Liptálské slavnosti). Na území kraje najdeme i nejstarší skanzen u nás – Valašské muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (viz MíKu č. 3, str. 23). 11 / 2004

Edice Zlínský kraj Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně vydává díky podpoře kraje publikace vztahující se k památkám, výtvarné a lidové kultuře kraje. Zatím spatřily světlo světa tyto svazky: Zlínský kraj - Stavební a umělecké památky, Výtvarní umělci zlínského kraje, František Bartoš – Nové národní písně moravské (reprint), Pověsti a balady (z Hané, Valašska a Slovácka), Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a SUPŠ ve Zlíně a Uherském Hradišti (1939 – 2003), František Bartoš „Lid a národ“, národopisné studie. Nyní se připravuje k vydání katalog cimbálových a dalších muzik (kromě dechovek, které budou zpracovány samostatně). Kraj a kronikáři Spolupráce s kronikáři je v každém okrese jiná. Tradičně s nimi spolupracuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, které využívá těchto kontaktů pro svoji činnost. Poskytuje zdejším kronikářům metodickou a konzultační pomoc, vypracovává posudky o stavu zápisů v kronikách pro obce a města v uherskohradišťském okrese. V rámci soutěže Vesnice roku se na hodnocení kronik podílí Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Cestovní ruch Oddělení cestovního ruchu (CR) spadá do Odboru strategického rozvoje, má vedoucí a jednoho pracovníka. Komise cestovního ruchu je poradním orgánem zastupitelstva Zlínského kraje a má 13 členů. Program rozvoje cestovního ruchu byl zpracován v letech 2002 – 2003 a v plném znění je k dispozici na webových stránkách kraje. Koncepci rozvoje CR ve Zlínském kraji schválilo Zastupitelstvo ZK v roce 2004, “Koncepce se připravovala dlouhou dobu a podílela se na ní celá řada subjektů, které mají s CR své zkušenosti. Je důležité, že máme koncepční materiál, na jehož základě budeme schopni v této oblasti pracovat tak, abychom ji rozvíjeli a přilákali do kraje další návštěvníky, čímž podpoříme ekonomický rozvoj,“ řekl krajský radní Jiří Severin. Úspěšně se rozvíjí spolupráce s okolními kraji, v červenci letošního roku podepsali hejtmani Zlínského a Jihomoravského kraje na Velké Javořině deklaraci o spolupráci v CR mezi oběma

11

kraji. V rámci projektu „Klíčem k rozvoji CR je spolupráce“ se uskutečnila 2 kola setkání subjektů působících v CR ve Zlínském kraji a napomohla díky šíření informací k tomu, že z podprogramu na přípravu projektů v CR kraj rozdělil 553 tisíc Kč. Podáno bylo 19 žádostí, úspěšných bylo 14 žadatelů, kteří získali částku od 20 do 50 tisíc Kč. Dále krajská rada schválila dotaci Klubu českých turistů Valašsko – Chřiby ve výši 180 tisíc Kč na obnovu a údržbu turistického značení v krajině. Roční náklady na realizaci, údržbu a rekonstrukci veškerého turistického značení v kraji přesahují půl milionu Kč. Kraj rovněž rozhodl o zpracování turistického průvodce na CD, jehož posláním je zvýšení návštěvnosti kraje a jeho představení potencionálním návštěvníkům. Vydáno bude 4 tisíce kusů v české, anglické, německé a polské jazykové mutaci. CD doplní barevná publikace v nákladu 8 tisíc kusů – vše by se mělo stihnout do konce letošního roku. Ještě dříve se objeví materiál TOP SKI MORAVA A SLEZSKO, připravený ve spolupráci s Moravskoslezským krajem, obsahující zimní panoramatické mapy lyžařských středisek a další potřebné informace pro zimní turistiku. Materiál poslouží při prezentaci kraje v listopadu na veletrhu cestovního ruchu v Lipsku. Eva Veselá

Stavba Moravskoslezské vědecké knihovny má zelenou Na konci června byla vyhlášena veřejná soutěž o návrh na zpracování urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V termínu pro odevzdání návrhů, tedy k 15. září 2004, bylo odevzdáno celkem 43 soutěžních návrhů. 12 z nich nesplňovalo požadavky soutěžních podmínek a stavebního programu, proto byly vyřazeny a porota hodnotila zbývajících 31 návrhů. Vítězem se stal návrh Sdružení „Kuba, Pilař architekti“ – Brno, který podle náměstka hejtmana a člena poroty Jiřího Carbola natolik převyšoval ostatní oceněné návrhy, že porota všemi hlasy rozhodla o zrušení druhé ceny a udělení dvou třetích cen. Vítězný návrh byl oceněn 1250 tis. Kč, každá z obou třetích cen částkou 775 tis.Kč. [luk]

12

Internet zdarma do všech obcí Libereckého kraje V České republice je evidováno okolo šesti tisíc veřejných knihoven, z toho v Libereckém kraji 236, které mají 32 poboček. Dvacet osm knihoven zřizují městské úřady a pracují v nich profesionální knihovníci, zaměstnanci úřadu. Místních – obecních knihoven je na území kraje celkem 204. Ve čtyřech městech – v Liberci, Jablonci n. N., České Lípě a v Semilech jsou městské knihovny, které zajišťují regionální knihovnické služby na území bývalých okresů. Krajská vědecká knihovna v Liberci je jednou z krajských kulturních příspěvkových institucí, které patří pod resort kultury Libereckého kraje a plní současně i regionální funkce v rámci krajských standardů. Do roku 2006 mají podle knihovního zákona všechny evidované knihovny umožnit jejich uživatelům přístup k internetu. Podle našich průzkumů z letošního roku je v Libereckém kraji připojeno k internetu 47 knihoven. Orientačně 113 knihoven by mělo zájem o připojení, 127 knihoven v současné době dosud nemá počítač. Dostupnost internetu pro obyvatele zejména v malých obcích Libereckého kraje je nedostatečná a pro mnohé je to finančně nedostupné. Také ne každá domácnost si může dovolit koupit počítač a pokud jej už má, je stále poměrně drahé zřídit připojení a hradit z rodinného rozpočtu provoz internetu. Proto bychom rádi v každé i té nejmenší obci zavedli internet do veřejných obecních knihoven, a to zdarma. Projekt, který by umožnil návštěvníkům knihoven v Libereckém kraji využívat zdarma internet schválili počátkem září letošního roku krajští radní a je už hotový. Počítá se zřízením trvalého širokopásmového vysokorychlostního připojení (512/128 kbit/s) bez omezení, ale i s nákupem počítačů a příslušenství a s hrazením provozu. Náklady celého projektu jsou odhadnuty na třináct a půl milionu korun, z toho o polovinu požádáme o příspěvek Evropskou unii, předpokládáme, že dva miliony zaplatí stát a přes milion že vydá ze svého rozpočtu Liberecký kraj. Nezbytné je, aby se na projektu finančně podílely MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA obce, a také očekáváme, že zajistí kvalifikovanou obsluhu počítačů a přizpůsobí otevírací dobu v knihovnách zvýšenému zájmu návštěvníků o novou službu. Už od příštího roku by si mohli chodit lidé do knihovny prohlížet na internetu třeba nabídky volných míst a hledat řadu dalších užitečných informací. Připojení knihoven na internet bude znamenat i to, že počítače se propojí s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, takže návštěvníci budou moci plně využít služby, které poskytuje krajská knihovna. Jsem přesvědčen, že možnost užívat internet by měli mít všichni stejnou, a že to má být služba veřejná, tudíž zdarma. Ing. Jaroslav Zámečník, CSc., člen Rady Libereckého kraje

Kraje a Zlatý Erb 2005 Dne 8. října 2004 se v Karlových Varech, v budově KÚ uskutečnilo 22. zasedání Rady Asociace krajů České republiky. Kromě jiného se Rada zabývala účastí AKČR na spoluorganizování soutěže Zlatý Erb 2005 (soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí ČR). [luk]

Nový rok klepe na dveře Sedlčansko má nový kalendář Sdružení obcí Sedlčanska vydalo nový kalendář na rok 2005. Veřejnosti byl představen v Městském muzeu Sedlčany koncem září v rámci vernisáže výstavy 110 let muzea a místní dráhy.

Královéhradecký kraj je o krok napřed Královéhradecký kraj využil jako první v České republice možnost podávat projekty z programů EU přímo v Bruselu. 30. září odcestovali na jednání do Bruselu hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, náměstek hejtmana Rostislav Všetečka a ředitelka Centra evropského plánování Klára Dostálová. Po zasedání výborů regionů se zúčastnili semináře s názvem „Financování EU po roce 2006“. Vedle účasti na oficiálním programu, měli vyslanci kraje ještě jedno důležité poslání. Královéhradecký kraj totiž jako první z ČR předal projekt na svou propagaci v zemích Evropské unie z programu PRINCE přímo v Bruselu. Josef Krám KRAJE PLZEŇSKÝ KRAJ: Krajský úřad vydal publikaci o přírodě svého regionu nazvanou "Příroda Plzeňského kraje". Kniha, na jejíž tvorbě se podílel početný tým předních odborníků Plzeňska, seznamuje čtenáře se všemi oblastmi životního prostředí včetně historie vývoje území, na němž se dnes Plzeňský kraj rozkládá. Text doplňují barevné fotografie a obrázky 30 modelů krajiny. Bylo vydáno celkem 3 tis. výtisků, z nichž třetina bude k dostání v plzeňských knihkupectvích. Z výtěžku bude financován další zamýšlený projekt odboru životního prostředí - "Plzeňský kraj ze vzduchu". (Veřejná správa, č.37, 2004)

11 / 2004

Za Sdružení obcí Sedlčanska jej prezentovala tajemnice paní Štěpánka Barešová, která připomenula, že se jedná již o čtvrtý kalendář vydávaný nákladem Sdružení. Tentokrát je tematicky zaměřen na zajímavosti ze Sedlčanska, jež na fotografiích zachytil fotograf pan Martin Stecker. [luk]

Seminář Dotace do krajiny Svazek obcí povodí Liběchovky zve na seminář Dotace do krajiny. Koná se dne 24. listopadu 2004 v zasedací síni Restaurace U Marka v obci Vidim. Zahájení v 9.00 h., prezence od 8.30 h Podrobnosti najdete na www.mistnikultura.cz

13

Bystřice pod Hostýnem Bystřici pod Hostýnem ležící na úpatí Hostýnských vrchů si většina z nás spojuje s nedalekým poutním místem sv. Hostýnem a s výrobou ohýbaného nábytku světoznámé značky Thonet. Malebné město se může pochlubit i zámkem, který se opravuje a stává se magnetem pro turisty i místem konání kulturních akcí pro zdejší občany. jejím skončení nabídne kapacitu 333 míst, sál Pohled do historie Okolí Bystřice p. H. bylo asi 200 let před naším bude využíván jako víceúčelový (i pro divadelní letopočtem osídleno Kelty, město vzniklo na představení). Předpokládané náklady oprav KD křižovatce obchodních cest o několik století jsou kolem 15 milionů Kč, z toho státní dotace později. Nejstarší písemná zmínka je datována činí 9,5 milionů Kč. do roku 1368, v polovině 15. století je poprvé Město poskytuje ze svého rozpočtu příspěvky na zmiňován zdejší zámek. Z poloviny 19. století činnost kulturních spolků – v letošním roce jde pochází první zmínky o zdejších Lázních, o částku 300 tisíc korun. Příspěvek ve výši 40 v nichž se léčily nemoci dýchacího ústrojí. Nejtis. získal například Valašský soubor písní větší rozkvět je spjat s příchodem bratří Thoa tanců Rusava na festival Podhostýnské září. netů, kteří tady založili továrnu na ohýbaný náKulturní a památková komise má 6 členů, bytek. Městem se Bystřice stala v roce 1864. a přestože nemá žádné rozhodující pravomoci, V současné době je domovem 8760 občanů, leží její podíl na kulturním životě města je nemalý. na území okresu Kroměříž, je součástí PodhosMapuje památky, dává typy která památka a kde týnského mikroregionu a patří do Zlínského by si zasloužila opravit, zpracovává dlouhodokraje. bější výhled v oblasti kultury. Město a kultura Zámek se probouzí k životu Z rozpočtu města jde na kulturu v letošním roce Gotické sklepy, renesanční budovy s přídavkem cca 2 mil. Kč (na kulturní akce, činnost inf. baroka i klasicismu, to vše nabízí návštěvníkům bystřický zámek. Do svého majetku jej získalo centra, provoz kina včetně rekonstrukce a vydáměsto počátkem 90. let – do této doby sloužil vání městského časopisu). Kulturu má v náplni ústřednímu vojenskému zdravotnickému zásoOdbor kultury a komunikace s veřejností, který bování. Naštěstí bylo v zámku za této éry provznikl v minulém roce. Má tři pracovnice – vevedeno minimum stavebních úprav. Město podoucí je zároveň šéfredaktorkou měsíčníku stupně investuje do oprav – do opraveného Zpravodaje města Bystřice p. H. (viz MíKu 9) předzámčí se přestěhovaly některé odbory rada tiskovou mluvčí MěÚ, druhá pracovnice má na starosti kulturní akce, výstavní sály, muzeum, nice, městská policie a informační středisko. Kulturní dům Sušil a kino Klub, třetí pak zajišBudova zámku má novou střechu i fasádu ťuje chod Informačního centra. Organizační a zvolna pokračují opravy interiérů. V 1. patře složkou města je zdejší Městská knihovna. byl uveden do provozu hudební sál s obnoveSpolečenský dům Sušil (nazvaný podle sběratele nými nástěnnými malbami. Je určen pro 100 lidí lidové slovesnosti) je využíván zčásti pro sport, a město jej využívá také jako obřadní síň. Názčásti pro kulturní účely. Původním majitelem vštěvníci zatím mohou zhlédnout expozici nabyl Vzdělávací spolek Sušil a TON (továrna zvanou Muzeum keramiky, v kapli pak dřevěné ohýbaného nábytku). Spolek svoji část městu objekty s duchovní tematikou sochaře Vojmíra daroval a od TONu jeho podíl město vykoupilo. Vokolka. Část místností v 1. patře je využívána Posledních 5 let je ve znamení rekonstrukcí, k výstavním účelům. V Bystřici p. H. bylo s jejichž ukončením se počítá v příštím roce. v roce 1933 založeno krajinské muzeum, jehož V provozu je po rekonstrukci taneční sál, kde se exponáty byly po roce 1975 převezeny do Mukoná řada koncertů a plesů. Kino Klub, nazea Kroměřížska. Od roku 1996 probíhá pocházející se v SD Sušil, prochází od července do stupné předávání těchto sbírek zpět městu Byskonce letošního roku rozsáhlou opravou. Po třice p. H. V zámku se nezachovalo žádné pů-

14

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA vodní vybavení, ale návštěvníci si mohou prohlédnout prostory, jejichž prohlídku jiné zámky nenabízí – jde o gotické sklepy a půdu, kde je k obdivování kromě hodinového stroje také soustava zajímavých komínů. V budoucnu by se na zámek měl přestěhovat celý MěÚ, rozšíří se výstavní plochy. Zatím přišly opravy zámku asi na 25 mil. korun, z toho město dalo 14,6 mil., krajský úřad 550 tisíc a z programů Ministerstva kultury 8,9 mil. korun. Předpokládané opravy potrvají do roku 2015 s předpokládanými náklady 140 mil. Kč, z toho asi 50 mil. na obnovu vnějšího pláště budovy (střech a fasád) a 90 mil. na rekonstrukci interiérů. Kulturní akce s tradicí i zcela nové Skládačka Kulturní akce v Bystřici pod Hostýnem a okolí přináší přehled jednotlivých kulturních akcí řazených podle data jejich konání. Nabídka je opravdu pestrá – plesy (Valašský bál v únoru 2005 bude již 50. v pořadí), koncerty, poutě na Hostýn (poutní kostel se nachází v katastru obce Chvalčov), výstavy atd. Mezi významné akce patří také mezinárodní folklorní festival Na rynku, který se koná každé dva roky a střídá se s menším setkáním Podhostýnské září. Žádná z folklorních akcí se zajisté neobejde bez zdejšího Valašského souboru písní a tanců Rusava (vloni oslavil 50 let trvání) a dětského souboru Malá Rusava (letos slaví 40 let činnosti). Bystřické zámecké slavnosti trvající dva týdny, se letos konaly po desáté, jsou festivalem vážné hudby, divadelních představení, nechybí ani výtvarné projekty či tanec. Bystřický kulturní nadační fond Vznikl v roce 1990 ještě jako Zámecký klub na podporu obnovy zámku a kulturního života v něm. Ze Zámeckého klubu vznikla v roce 1992 Bystřická kulturní nadace, později Bystřický kulturní nadační fond. Má v současné době deset členů a klade si za cíl obnovu rozvoje kulturní činnosti ve městě. Každý měsíc pořádá komorní koncerty, spolupodílí se na pořádání dětské pěvecké soutěže „O hostýnskou píšťaličku“ a především na Bystřických zámeckých slavnostech. Pořádání tohoto hudebního festivalu také před deseti lety založil. Každý měsíc vydává časopis „Bystřické poKroky?“ Eva Veselá 11 / 2004

Jak dělat festival Větší kulturní akce, jako třeba Jičín - město pohádky, mají kromě bohatého programu, dílen, vystoupení, setkání i svou druhou, veřejnosti skrytou stránku. A ona je důležitá nejen pro pořadatele, protože napovídá mnoho o životě pořádající komunity, ale i města, a celé naší společnosti. Na příkladu jičínského pohádkového festivalu se pokusím připomenout některá zajímavá hlediska. Ne, nechci mluvit o tom, že peněz i lidí je málo a naříkat. Obého je právě tolik, kolik jsme schopni sehnat. O našem mistrovství vypovídá to, že navzdory nedostatku lidí i peněz akci úspěšně uspořádáme. Lidi: Tady je problém v motivaci, a tím nemyslím finanční odměnu. Víc než v jiných letech se nám letos podařilo zainteresovat důchodce. Oni často meditují nad tím, jak je ten dnešní svět už nepotřebuje. Dost velké procento jich přišlo, a hlavně - chytlo se. Ti lidé festivalem žili a pak o něm velmi pěkně mluvili a radovali se z toho, že mohli být užiteční. Podobný zážitek možno vysledovat na druhém konci věkového řetězce. Studenti byli „určeni“ k pomoci festivalu pro daný den namísto výuky. Pravda, mnozí sledovali hodinky, někteří zmizeli, ale byli tací, kteří se chytli, pracovali intenzivně bez ohledu na rozvrh a přišli i v sobotu. A pak přiznali, že tahle atmosféra je pro ně nová, dosud neznámá a zajímavá. Mnoho poznali, lecčemu se přiučili. Není škoda zameškaného vyučování. Oni přešli nakrátko jen do jiné školy - školy života. Schopnosti: Ty máme každý. Problém je v tom, že jsme je v sobě neobjevili, přesněji neměli možnost objevit. Starší paní učitelka se přihlásila, ráno přišla a nevěděla, co bude dělat. Na nádvoří zámku jí byl přidělen stánek „kočka leze dírou“. Jednalo se o skládanku, dobře výtvarně vyvedenou, která byla pro děti zajímavá. Paní učitelka netušila svůj divadelní talent, dovedla odchytit třídy jdoucí okolo a ke konci týdne dětem i zpívala. A ty stály okolo s otevřenými pusami. O to jde. Dvě gymnazistky poslané na pomoc postávaly v centru a zdálo se, že své místo nenajdou. “Zkuste se, děvčata, podívat do parku, tam je stánek o smyslovém vnímání, okoukněte to,

15

támhle je počítač, něco o tom napište do zpravodaje!“ Stály a koukaly. „No tak, támhle je papír a propiska ...“ Vrátily se a napsaly. Dobře napsaly. Druhý den přišly a ptaly se, kam mají jít dnes... Improvizace: Ne, není to návod kterak konat bez přípravy. Týdenní záležitost se stoosmdesáti programovými položkami se musí připravovat s velkým předstihem a důkladně. Sem patří i třeba to, že pro každý pořad je třeba počítat s mokrou variantou. Přesto se všechno předvídat nedá. Kupříkladu pečlivě postavený stan pod náporem vody protekl. Věci tu jsoucí přes noc byly namočené. Nebo přijede divadlo, požaduje podmínky nad rámec někdejší dohody. Materiál, stoly, židle, elektřinu tam, kde není zavedena... Nic takového nás nesmí zaskočit. Pomůže přítelkyně improvizace. Ale pozor, její fungování je podmíněno zkušeností, nebo můžeme říci profesionalitou nás, amatérů. Za čtrnáct let konání není mnoho věcí, které můžou zaskočit. Ostatně, tahle naše pomocnice občas dovede přinést pod tlakem okolností také úžasné nápady. Poznávání: Patří k nepeněžním odměnám pořadatelů. Přijíždí herci, klauni, muzikanti, výtvarníci. Je třeba dovést je k jejich místu, dohlídnout zda tu mají potřebné, zajistit převlékání, rozcvičení, uložení věcí..., často za podmínek velmi skromných. V pauze obstarat kávu. Jaký prostor tu je k neformálnímu popovídání, poznání. S výjimkou některých zpěváků, zpěvaček (honoráře se měří na desítky tisíc - samostatná šatna, samostatné WC, pití jen určitého druhu atd.) potkáváme skromné, moudré a zajímavé lidi, kteří krásně mluví o své práci i o životě. Skoro až líto se loučit. Tady nejlépe rodí se nápady, koho pozvat za rok. Patříme k sobě: Mezi pořadateli vyvinul se poněkud neobvyklý druh přátelství. Možná je výstižnější výraz sounáležitost. Ne, že bychom se nedovedli náležitě pohádat. Na mnohahodinových schůzích festivalového „vejboru“ jiskří to často velmi. Ale: víme už, co jeden od druhého můžeme čekat. Víme o sobě dobré i méně dobré. Vykonané dílo spojuje, dobře vykonané spojuje více. Darwinův přirozený výběr funguje i tady. Ti liší tiše odpadnou, ti harmoničtí padnou si po závěrečném ohňostroji do náručí a nemusejí k tomu ani moc mluvit. proChor

16

Vesnicí roku 2004 je Kovářov Obec Kovářov (663 obyv., okres Písek) se zúčastnila soutěže Vesnice roku již pošesté. V letošním roce se do soutěže Vesnice roku 2004 přihlásilo celkem 238 obcí, z toho 31 z Jihočeského kraje. V krajském kole této soutěže se právě Kovářov umístil jako první, a stal se Jihočeskou vesnicí roku. Toto umístění tedy znamenalo postup do celostátního kola soutěže. Ještě než se Kovářov stal absolutním vítězem, bylo v místním Zpravodaji č. 3/04 popsána cesta, na jejímž konci bylo absolutní vítězství: Přihlášení obce do této soutěže předcházela spousta práce. Bylo nutné vytvořit dokument, který popisuje a zároveň představuje obec v předem stanovených bodech: 1. Obec a její koncepční dokumenty, 2. Společenský život, 3. Aktivity občanů, 4. Podnikání, 5. Péče o stavební fond a obraz vesnice, 6. Občanská vybavenost, inženýrské sítě, úspory energií, 7. Péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, 8. Péče o krajinu. 4. června přijela do Kovářova devítičlenná hodnotící komise. Zajímala se o výstavbu nových bytů, opravu kulturního domu, o poskytování pečovatelské služby. Všímala si úpravy veřejného prostranství, opravy historických památek (nejen budov, ale i např. soch), spolupráce obce se školou a v neposlední řadě také společenského života (činnost různých spolků – folkor, sportovci, myslivci, hasiči). [luk] MÍSTA DESNÁ (3,6 tis. obyv., okres Jablonec nad Nisou): Nový 19 minut dlouhý film o městě si nechali vyrobit v Desné. Snímek, jehož výroba stála 65 tis. Kč, je určen pro širokou veřejnost i pro reprezentační účely, k dispozici je na videokazetě a na nosiči CD-ROM. Seznamuje se zajímavostmi města a okolí s poukazem na historii. Připomíná též významné osobnosti, které mají nebo měly s městem Desná něco společného. (Deník Jablonecka, 02.09.2004) LIBŘICE (250 obyv., okres Hradec Králové): Obec Libřice má poprvé v historii svůj prapor, který navrhl heraldik J. V. Pavlů. V sobotu 25. 9. byl prapor v kostele sv. Michaela Archanděla vysvěcen. (Hradecké noviny, 27.09.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Český Krumlov se představil

Turisté si Česko oblíbili

Státní agentura CzechTourism ve spolupráci s Českokrumlovským rozvojovým fondem (ČKRF) zrealizovala v září inspekční cestu s cílem představit pražským a mimopražským subjektům aktuální nabídku kongresových a incentivních možností v Českém Krumlově a okolí. Celodenního programu se zúčastnilo 34 zástupců zejména pražských, ale i mimopražských společností, které se zabývají organizací kongresových akcí a incentivních programů. V rámci programu se účastníci seznámili s nabídkou služeb vybraných českokrumlovských hotelů a dalších prostor využitelných pro kongresovou turistiku a incentivu. CzechTourism považuje spolupráci s regiony i v podpoře kongresové a incentivní turistiky za důležitou a efektivní. V příštím roce proto hodlá v obdobných aktivitách pokračovat v ostatních regionech České republiky, zejména pak v místech národních produktů podle strategie agentury. Další informace a fotografie: WWW.CKRUMLOV.INFO [luk]

V poslední době roste počet turistů, kteří se rozhodli navštívit naši republiku, zejména pak město Prahu. Podle dosavadních statistik, bude zřejmě letošní návštěvnost nejvyšší za posledních deset let. Během 1. pololetí navštívilo ČR 3,58 milionů zahraničních turistů (ve srovnání s rokem 2003 je to nárůst o 25 %) a podle odhadu jich má být do konce roku celkem 6,7 milionů. Téměř všichni navštíví Prahu a polovina z nich zůstane jen v hlavním městě, druhá polovina zavítá i do dalších míst – zejména do Českého Krumlova a Telče. Průměrný turista utratí u nás denně 107 dolarů a stráví u nás v průměru 4,2 dny. Z toho 3 dny v Praze. Ke zvýšení přílivu turistů přispívá i levnější letecká doprava. Hotely a penziony v Praze nabízí turistům 80 tisíc lůžek, další možností je pronajímání bytů, část turistů přijíždí v karavanech. [ev]

MÍSTA MĚRUNICE (240 obyv., okres Teplice): Nadační fond na záchranu kostela sv. Stanislava a fary v Měrunicích byl státní správou řádně zaregistrován. V budoucnu se areál stane kulturním centrem s přírodním divadlem. Celková investice se odhaduje na 30 mil. Kč. S nadačním fondem spolupracuje německá obec Beuren. (Deník Směr, 28.08.2004) TÁBOR (37 tis. obyv.): Středisko sociálních služeb při G-centru v Táboře připravilo nový pořad určený nejen seniorům, který dostal název Literárně-hudební podvečery. Ve spolupráci s Městskou knihovnou, v jejíchž prostorách se večery budou konat, tak středisko doplní již osvědčené Diskusní pořady a Akademii III. věku. Povídání a četba budou zaměřeny převážně na českou literaturu a Táborsko. Cyklus, který bude slavnostně zahájen 20. 9., se od října do dubna v knihovně uskuteční průměrně dvakrát měsíčně. První Literární toulky Táborskem se uskuteční 4. 10. V lednu potom organizátoři vyhlásí literární dílnu seniorů, s jejímiž výsledky se publikum seznámí na závěrečném podvečeru. Další novinkou bude vydávání tiskoviny Stálé okénko seniorům, jehož první číslo vyjde již v září. Tento informační občasník bude G-centrum distribuovat právě při Literárně-hudebních podvečerech, dále v domově důchodců a v domech s pečovatelskou službou. (Táborské listy, 01.09.2004)

11 / 2004

Do Plzně nejen na Prazdroj Pro řadu našich a zahraničních návštěvníků je hlavním lákadlem Plzeňský Prazdroj. Desítky tisíc návštěvníků projdou během roku návštěvnickým centrem pivovaru, kde kromě informací spojených s výrobou zlatavého moku, získají i náměty k návštěvě kulturních zařízení a památek v Plzni. Dnes již není takovým problémem turisty přilákat, ale udržet je ve městě co nejdéle. Nevýhodou Plzně se jeví v této souvislosti nedostatek ubytovacích kapacit. V orientaci a rozhodování má pomoci turistům také Informační centrum v historické budově Zlaté slunce, které je sídlem Národního památkového ústavu, odborného územního pracoviště v Plzni. Multimediální cyklus „Cesty za poznáním“ postupně představí nejvýznamnější památkové objekty regionu. Výklad kastelánů, filmy a fotografie přibližují zájemcům i památky, které nejsou v současné době veřejnosti přístupné. Program je úmyslně situován do zimních měsíců, kdy je většina hradů a zámků uzavřena. Cílem je seznámit příchozí s jednotlivými památkami a přilákat je k jejich návštěvě. Např. v říjnu se představily zámky Nebílovy a Kozel, následovat budou prezentace Bezdružic, Chotěšova, Manětína, Horšovského Týna i kláštera v Kladrubech. [ev]

17

Konečný ortel nad kvalitou kroniky vyřknou budoucí generace Seminář kronikářů v Sokolově Krajské muzeum v Sokolově se stalo v říjnu hostitelem prvního celokrajského semináře kronikářů Karlovarského kraje. Účastnilo se ho 75 kronikářů a představitelů obcí ze všech tří okresů – Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, zástupci kulturních zařízení zřizovaných krajem a žurnalisté. Organizátorem semináře byl Karlovarský kraj, náklady na pořádání nepřekročily 10 tisíc Kč. riálu. Doporučuje kronikářům, aby si pro vlastní Úvodní slovo k semináři patřilo náměstkovi potřebu udělali jeden výtisk kronikářského záhejtmana ing. Jiřímu Behenskému. Následoval referát pracovnice NIPOS, odborný útvar Regis, pisu, protože se může stát, že někdo nahradí Mgr. Věry Schollarové. Hovořila o problematice stránku psanou kronikářem jiným textem. Předkronikářské práce, představila publikaci Kronistavil přítomným historii karlovarské kroniky, káři, kterou vydal NIPOS, odborný útvar Regis kterou vedl do loňského roku. Zprvu vedl zápisy (po platnosti nového archivního zákona bude chronologicky, časem tato forma přestala vyhodotisk této publikace). Dále se zmínila o kronivovat a proto vypracoval novou metodiku, ktekách ve vztahu k autorskému právu, k ochraně rou používal 15 roků. Zápisy v kronice jsou rozosobních údajů (včetně uvedení několika příčleněny do 40 statí (např. životní prostředí, pokladů), o potřebě uzavření smlouvy mezi obcí a litické strany, církve, stavebnictví, kultura, láarchivem před předáním obecní kroniky (ve zeňství), a ty se dál člení na jednotlivé podkasmlouvě má být řešen problém, za jakých podpitoly. Stejným způsobem je postupováno u fomínek a na jaké akce si obec může kroniku z artodokumentace a příloh, což umožní rychle najít chivu vypůjčit), o pomoci nabízené Regisem v informace na určité téma. Fotodokumentace je orientována zejména na změnu tváře města – této oblasti. Připomenula skutečnost, že řadu právě ta bude pro další generace jistě zajímavým kronik zejména v malých obcích vedou chaludokladem k historii města. Do dokumentace páři (tato skutečnost sbližuje komunity místních jsou také zařazeny telefonní seznamy, které moobyvatel a chalupářů, do života obcí je tak vnáhou mít po letech velkou vypovídající hodnotu. šen nový prvek), poukázala na potřebu probuPodle L. Jáchymovského je uměním kronikáře zení zájmu o kroniku u mladých i skutečnost, že zapsat do kroniky rozhodující události, tedy to, kronika je důležitým nástrojem pro pocit co bude zajímat další generace. Konečný ortel sounáležitosti. Časopis Místní kultura (včetně nad kvalitou kroniky vyřknou právě ony. Kroniwebových stránek s anketou pro kronikáře) kář musí chodit po městě s otevřenýma očima, s představila redaktorka Mgr. Eva Veselá – upoblokem a fotografickým aparátem. Novým krozornila na články vztahující se ke Karlovarnikářem Karlových Varů se stal Mgr. Květoslav skému kraji a kronikám. Následovala odborná přednáška Stanislava KaKroča, který plynule navázal na práci předchosíka na téma obecní symboly a jejich problemazího kronikáře, využívá jeho rad i zkušeností (L. tika, zákon č. 128/2000 Sb, § 5 a 6 z pohledu Jáchymovský se k kronikářskou prací nerozloupraxe, právní ochrana obecních symbolů., o vyčil úplně – v současné době doplňuje bílá místa hláškách měst a obcí o užívání symbolů, dopov karlovarské kronice). Za půl roku práce kroniručení k jejich obsahu, o vztahu k autorskému káře napsal přes 400 stránek textu (píše na PC), zákonu č. 121/2000 Sb. pořídil 500 fotografií a soustředil značné množZávěr semináře patřil karlovarským kronikářům ství dokumentace. Část z toho přinesl ukázat na Ladislavu Jáchymovskému a Mgr. Květoslavu seminář. Mgr. K. Kroča je autorem publikace Kročovi. Ladislav Jáchymovský má za sebou 32 Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (viz let kronikářské práce, což představuje téměř 32 MíKu str. 9). tisíc stránek psaného textu strojem, 7 tisíc fotoSeminář se setkal u zúčastněných s příznivým grafií a nemalé množství dokumentačního mateohlasem. Na můj dotaz, zda je takové setkávání

18

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA pro kronikáře přínosem, mi odpověděla Martina Bečková, kronikářka Rotavy (3,5 tis. obyv., okres Sokolov): „Pro mne je setkávání s dalšími kronikáři velkým povzbuzením pro moji práci. Vyměníme si názory na různé aspekty kronikářské práce, zanedbatelný není ani osobní kontakt. Ráda se také podívám na výsledky práce jiných kronikářů – na zápisy, fotodokumentaci i dokumentaci“. Eva Veselá KINA SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Město Soběslav schválilo přidělení 500 tis. Kč na úpravy kina. Předmětem dalších jednání mezi městem a kulturním domem, pod jehož působnost kino spadá, bude upřesnění druhu oprav, na něž bude dotace využita. Kino stále drží ceny na minimu určovaném distributory. Vloni tu zaznamenali 5532 návštěvníků, což činí průměr 37,6 lidí na představení. Celostátní průměr dosahuje 35,5 osob. (Táborské listy, 06.09.2004) POVRLY (2,1 tis. obyv., okres Ústí n. L.): Po dlouhé pauze se v letošním roce opět začalo promítat v obecním Biografu. Za jeho rozběhem stojí filmový nadšenec František Šmahel, který provozuje na Ústecku několik kin. Zatím se promítá každý druhý víkend, mimo letní prázdniny. Návštěvnost je poměrně vysoká, některá představení dokáží naplnit celý sál. Provoz kina hradí obec - ročně jde o částku 150 tisíc Kč. Podle slov starosty hledají sponzory kina mezi zdejšími firmami a zatím s úspěchem. Kino využívá také zdejší divadelní spolek DUHA. [ev] OSTRAVA (323 tis. obyv.): Po nákladné rekonstrukci zahájilo od září v prostorách Domu kultury města Ostravy svůj provoz Art kino. Zároveň byla obnovena činnost Klubu náročného diváka. Filmový klub existuje i v kulturním centru na Opavské ulici v Porubě a v Minikinokavárně. (Moravskoslezský deník, 07.09.2004)

11 / 2004

Vsetínské kino Vatra hraje třeba jen pro dva diváky V samém centru města Vsetína (30,7 tis. obyv.), v moderní budově radnice působí od roku 1980 kino Vatra. Dříve se ještě promítalo v Besedě, ale objekt byl vrácen v rámci restitucí. Letní kino se potýkalo s nezájmem návštěvníků a zaniklo. Na to, jak se daří v dnešní době kinu Vatra, které je organizační složkou MěÚ, jsem se zeptala vedoucí Jany Bogarové. Co může kino divákům nabídnout? Kino promítá filmy dvakrát denně, podle zájmu hrajeme i představení pro děti. V prosinci patří kino seniorům a ti si sami zvolí, který film chtějí promítnout. Hlediště je určeno pro 335 diváků, průměrná cena vstupenky je 70 Kč. Letos v únoru bylo vybaveno kino vysoce kvalitním zvukovým systémem DOLBY DIGITAL-SURROUND EX, ke zlepšení prostředí přispělo i položení nového zeleného koberce nebo vybudování WC pro vozíčkáře. Průměrná návštěvnost na 1 představení je 70 osob. Nikdy se nestalo, že by divák přišel na film a odešel s nepořízenou. Diváků si vážíme a hrajeme třeba jen pro dva zájemce. V provozu je šatna, která je součástí kina, občerstvení provozuje soukromník. Nebojíte se konkurence multiplexů? Nejbližší multiplex je v současné době v Ostravě a to je příliš daleko. Hovoří se však o vybudování multiplexu ve Zlíně, a to už pro nás může být konkurence. Proto se musíme snažit nabídnout divákům dobré filmy, kvalitní zvuk i projekci, příjemné prostředí a přijatelnou cenu vstupenky. Co můžete nabídnout náročným filmovým divákům? Kino je jedním z účastníků filmového Projektu 100, který nabízí to nejlepší co naše i světová kinematografie přinesla. Dlouholetou tradici má zdejší Filmový klub se statutem občanského sdružení. Má kolem 160 členů, většinou ve věku 20 až 23 let. Pod něj také spadá Studentský filmový klub, pro jehož členy jsou filmy promítány přímo v aule gymnázia. Filmová představení probíhají většinou v podvečerních a večerních hodinách. Provoz sálů však není levnou záležitostí, využívá se i pro jiné aktivity? Kinosál je sálem víceúčelovým. Dá se říci, že je využíván během celého dne. Právě tady se odehrávají divadelní představení pro mládež, koncerty folkové hudby, různé besedy pro školy. Školy využívají sál zdarma, ale agentury, které zde pořádají představení pro veřejnost, už za pronájem samozřejmě platí. Eva Veselá

19

Do zlínské hvězdárny za poučením i hrou Kousek od centra města, v Lesní čtvrti, se nachází zlínská hvězdárna. Je jedním z mála zařízení tohoto typu, které bylo postaveno v posledních letech. Pro veřejnost byla slavnostně otevřena v lednu letošního roku. Více jak 130 zájemců si přišlo prohlédnout novou budovu, vyslechnout si informace o průběhu výstavby a také astronomickou přednášku. umístěn na staré hvězdárně) na pilíř pozorovatelny nové budovy. Stěhování nebylo jednoduché, odehrálo se za pomoci čtyřicetimetrového autojeřábu. V prosinci 2003 je slavnostně budova předána investorovi a ZAS vítězí ve výběrovém řízení na využití nové budovy - jde o smlouvu o výpůjčce (tj. bezplatně). Nic tak nebrání zahájení provozu hvězdárny počátkem letošního roku. V květnu je slavnostně znovu uveden do provozu zmodernizovaný hlavní dalekohled, včetně osazení nového pohonu. Astronomické kroužky a astrotábor Řadu let probíhají na hvězdárně astronomické Začátky astronomie na Zlínsku kroužky – po dobu absence hvězdárny se jejich V roce 1950 se jako součást Závodního klubu konání přesunulo do Domu dětí a mládeže, od Svit ustavil astronomický kroužek, jehož čleledna 2004 se opět vrátily do budovy hvězdárny. nové se původně scházeli ve Společenském Kroužek označený římskou číslicí I má zatím 10 domě (dnes hotel Moskva). Počáteční činnost členů (ještě stále existuje možnost přihlásit se) představovala odborné přednášky a pozorování je určen pro začátečníky od 12 let a jeho účastnově zakoupeným dalekohledem. Rok 1952 je níci se seznámí se zajímavostmi o hvězdách, ve znamení zahájení stavby hvězdárny, v níž byl Slunci, Měsíci atd., kroužek II je určen pro poinstalován výše zmíněný dalekohled, o dva roky kročilé a rozšiřuje znalosti získané v předchozím byl přistavěn přednáškový sál a potřebné techkroužku. Má nyní 12 členů – od starších dětí nické a sociální zázemí hvězdárny. Od počátku přes studenty až po dospělé. byla tato stavba považovaná za provizórium, Od roku 1987 pořádá ZAS každoročně astronopřesto se v těchto prostorách scházeli zájemci mický tábor na základně u Vlčkové u Zlína. o astronomii až do roku 2002, kdy byla budova Termín je vždy volen tak, aby bylo možné pozovyklizena a následně zbourána. rovat noční oblohu. Letos se konal v druhé poJak se stavěla nová hvězdárna lovině července za účasti 40 osob (26 dětí a 14 Od října 2000 vyvíjela Zlínská astronomická vedoucích). Tento tábor se od běžného liší mnospolečnost (dále ZAS) snahu o výstavbu nové hem pozdějším budíčkem, protože astronomická budovy. V lednu 2001 odhlasovalo Zastupitelpozorování se protáhnou dlouho do noci. stvo Zlína příslib 480 tisíc Kč na vypracování Zlínská astronomická společnost. projektové dokumentace, v únoru bylo získáno Dnešní Zlínská astronomická společnost je obúzemní rozhodnutí. Podle projektu zadaného čanským sdružením, které vzniklo v roce 1992 Magistrátem města Zlín (duben 2001) měla a navázalo tak na dlouholetou činnost astronohvězdárna stát 8,9 milionů Kč, skutečnost byla 9 mického kroužku Domu kultury Svit. V soumilionů Kč (včetně plynové kotelny a všech příčasné době má 63 členů – od studentů, až po ty pojek, ale bez vnitřního vybavení). Výstavba tr„dříve narozené“. Spojuje je společný zájem, vala 3 roky, město je 100% investorem a vlasta tím je popularizace astronomie, jejíž součástí níkem hvězdárny. Do konce roku 2002 proběhla je pořádání odborných přednášek a výstav (např. montáž hlavního dalekohledu (původně byl

20

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA výstava papírových modelů kosmické techniky). Členové ZAS se starají o provoz zlínské hvězdárny - je ryze amatérským zařízením, bez profesionálních pracovníků. Finance z členských příspěvků a veškeré dotace jsou věnovány na činnost společnosti a na vybavení hvězdárny. ZAS se účastní dvou mezinárodních odborných pozorovacích programů, pořádá pozorování mimořádných jevů a úkazů, podílí se na popularizaci astronomie v místním tisku. Dlouhodobě spolupracuje s odborem mládeže a tělovýchovy Úřadu města Zlína, s hvězdárnami ve Valašském Meziříčí, Brně, Praze, Ondřejově a v Rokycanech. Její členové byli iniciátory zřízení webových stránek České astronomické společnosti a dosud je spravují. Velká zlínská noční hra Její přesný název zněl „Od soumraku do úsvitu“. Jednalo se o hru určenou pro 2 až 5 členné týmy dospělých lidí, kteří dokáží aktivně strávit jednu noc řešením problémů a luštěním šifer ve městě Zlín a jeho okolí. Letos se hry účastnilo 89 týmů (tedy 376 lidí) nejen ze Zlína, ale z různých míst ČR. V dubnu 2005 proběhne zřejmě 2. ročník. Eva Veselá

Nové představení brněnské hvězdárny Pořad nazvaný Vzácná země měli možnost zhlédnout jen během října návštěvníci Hvězdárny a planetária M. Koperníka na brněnské Kraví hoře. Program přiblížil podmínky za nichž mohl vzniknout na zemi život, uchovat se po dlouhou dobu a na čas se proměnit do komplexní podoby. Komentář moderátora doplňovala špičková audiovizuální technika. Na nevšedním zážitku se podílela i doprovodná hudba a netradiční obrazové kompozice. [ev] 11 / 2004

DĚTI - MLÁDEŽ Místní kultura pro studenty Místní kultura jako jediný časopis speciálně věnovaný místní a regionální kultuře může mít své potenciální čtenáře také mezi vysokoškolskými studenty spřízněných oborů. Přináší totiž celou řadu informací o tom, jak se kultura „dělá“, tedy spravuje, organizuje, financuje atd., vybírá náměty, témata, dobré nápady a přístupy postihující podmínky pro existenci kultury na různých úrovních. Místo pozvánek, recenzí a kritik se dívá na kulturu praktickýma očima jejích organizátorů a zprostředkovatelů, v tom je její specifičnost a důležitá funkce, která časopis řadí mezi ty odborné. Že tyto informace mohou být užitečné nejen pro místní a krajské úřady, kulturní instituce, příspěvkové a jiné organizace či v organizování místní kultury angažované jednotlivce, jsem se přesvědčila při přípravě na státní závěrečné zkoušky (SZZK). SZZK v rámci aplikované kulturologie zahrnuje také otázky týkající se managementu a marketingu kultury. Od studenta se očekává, že bude mít základní přehled o ekonomickém fungování kulturní instituce, o neziskových organizacích, metodách fundraisingu, o tom z jakých zdrojů je kultura financována, o právních normách upravujících fungování kultury apod. Místní kultura mu k tomu může pomoci tím, že přináší informační servis, ve kterém sleduje nejen řadu novinek a aktuálních zpráv, ale také ukazuje konkrétní příklady realizace kulturní politiky, institucionalizace kultury na úrovni krajů či obcí. Předkládá problémy, které kulturní instituce řeší a odpovídá na ně, seznamuje s novými projekty a zdroji podporujícími kulturu, včetně konkrétních údajů a souvislostí, terminologii oboru předvádí v praxi. Odpovídá tak nepřímo na témata zkoušky, může posloužit jako bohatý zdroj ilustračních příkladů. Lze tu najít odpovědi na otázky „Jak získávají neziskovky peníze“, informace o prioritách ve sféře kultury jednotlivých krajů, o historii správy vybraných kulturních objektů a jejich fungování v péči státu ve srovnání např. s obecně prospěšnou společností, jaké nové kulturní projekty často s využitím moderních technologií vznikají na školách atd. Irena Koušková Pozn. redakce: Irena Koušková z časopisu Místní kultura nejen čerpala při studiu kulturologie na Filozofické fakultě UK, ale nějaký čas do něj také přispívá. Těší nás obé. Doufáme, že ukončení jejích studií nebude znamenat konec naší spolupráce. Naopak budeme rádi, pokud se nám podaří získat další externí spolupracovníky z řad mladé generace. Ludmila Kučerová

21

Časopis Fakulty informatiky nebude o informatice

Jihočeský folklorní festival Kovářov 2004

Elektronická kultura, současné umění, nové technologie, vznikající fenomény a společnost – to jsou témata, s kterými přichází 1. listopadu 2004 nový časopis Fakulty informatiky s názvem IM6. Součástí projektu je originální propagace za pomoci výtvarných děl. Cílem redakce IM6 je produkovat kvalitní publicistiku na témata, která jsou klasickými médii opomíjena, nebo nejsou doposud příliš známa. Projekt IM6 sdružuje mladé publicisty, kurátory, bloggery a umělce. Inspiraci hledali autoři v zahraničních internetových magazínech, které tvoří alternativu k obvyklým médiím. „I když se budou na časopisu podílet studenti a mezi studenty bude distribuován, nejedná se o časopis studentský,“ říká Palo Fabuš, autor projektu a šéfredaktor časopisu. Koncepce projektu IM6 vychází z pětileté zkušenosti s vydáváním časopisu Informagika na půdě Fakulty informatiky. V průběhu tohoto školního roku vyjde šest čísel v nákladu 1 tis. ks a volně bude dostupný ke stažení ve formátu PDF na internetových stránkách (HTTP://WWW.FI.MUNI.CZ/IM6). K propagaci projektu prostřednictvím výtvarných děl bylo přizváno šest brněnských autorů, převážně studentů. Dostali za úkol namalovat ke každému číslu jeden obraz, které pak budou viset v prostorech Fakulty informatiky, Fakulty sociálních studií, Filosofické fakulty a Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Prvotním účelem těchto obrazů, jejichž autoři nejsou nijak omezováni, je však umění a je také chápáno více jako součást projektu IM6, než nástroj public relations. Palo Fabuš 737 608 994, [email protected]

na videokazetě a CD-R Devátý jihočeský folklorní festival Kovářov 2004 proběhl koncem května v Kovářově na Písecku (letošní vítěz soutěže Vesnice roku viz strana 16). Stejně jako v minulých letech pořadatelé zajistili natáčení všech tří festivalových dnů. V průběhu uplynulých měsíců byly vykonány práce potřebné pro vytvoření dokumentu tohoto jedinečného projektu svého zaměření v Jihočeském kraji. Vybraly se a sestříhaly nejzajímavější okamžiky festivalu z prvního dne, kdy probíhala vystoupení dětských folklorních souborů, řemeslné dílny, divadelní představení pro děti, zábavné odpoledne a také zajímavé večerní nokturno na hradě Zvíkově. Dále sobotní program hlavního festivalového dne dospělých folklorních souborů i doprovodných programů - jarmark, ukázky řemesel či divadlo. Nechybí ani záběry z nedalekého Kostelce nad Vltavou, kde vystoupily kovářovské folklorní soubory v rámci III. ročníku Zíbrtova Kostelce. Dokument obsahuje stejně jako v minulém roce i záběry z balónu, jehož vzlety byly také součástí doprovodných festivalových programů. Celá kazeta VHS obsahuje samozřejmě nezbytné titulky, komentář, zajímavou doprovodnou hudbu v délce 55 minut. Pořadatelům se také podařilo připravit ještě další festivalový nosič a to CD-R, který nabízí zajímavé kreativní menu. V jeho nabídce jsou základní informace o pořadatelích, sponzorech, dokumenty jednotlivých festivalových dnů a nechybí ani fotogalerie. Věříme, že tyto nosiče přispějí k prezentaci Jihočeského folklorního festivalu Kovářov, který se snaží udržovat a rozvíjet lidové tradice. Neméně důležitou funkci bude plnit jistě i z hlediska dokumentárního a stane se dokladem usilovné práce členů folklorních souborů, kteří lidové tradice svých oblastí oživují a uvádějí do života. Milan a Pavla Kochovi, ředitelé festivalu

DĚTI-MLÁDEŽ JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): Nejen školáci, ale i děti ve věku 1,5 roku mohou navštěvovat hudební školu Yamaha. Pro hodně malé děti jsou připravena spíše rytmická cvičení. Od 4 let už ale mohou hrát na flétnu, přihlásit se mohou i dospělí. Škola, jejíž majitelkou je I. Bedáňová, počátkem září začala přijímat nové žáky v Jindřichově Hradci i v dalších místech regionu (v Dačicích, Třeboni a v Nové Včelnici, kde letos nově otevřela pobočku). (Listy Jindřichohradecka, 08.09.2004)

22

Další informace naleznete na adrese

http://www.kovarov.cz/ob_festival.htm MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Na opravu varhan přispějí podnikatelé V dubnu 2007 oslaví pražský Břevnov 100. výročí povýšení obce Břevnov na město. V rámci dlouhodobého projektu „Město Břevnov – Vize 2007“ se rozhodl Spolek břevnovských podnikatelů a živnostníků přispět realizací rekonstrukce barokní části varhanní skříně a výrobou varhan pro baziliku sv. Markéty v Břevnovském klášteře. Ten je spolu s kostelem, konventem a dalšími i podmínky koncertního provozu pro interpretaci částmi od roku 1964 zapsán na seznamu nemobarokní varhanní literatury. Poslouží tak nejen vitých kulturních památek. Projekt probíhající při svatbách, křtinách, ale také k pořádání konod října 2004 do dubna 2007 bude financován certů a festivalů. Finanční rozpočet, který zahrz veřejné sbírky povolené Magistrátem hl. m. nuje restaurování varhanní skříně, stavbu noPrahy. Varhany v bazilice sv. Markéty mají za vých mechanických varhan, výrobu dřevěné sebou pohnutou historii. Barokní varhanní skříň podlahy kruchty byl stanoven na necelých navrhl stavitel kostela Kilián Ignác Dienzenho11 milionů Kč. fer, v roce 1775 došlo k umístění varhan. KonSpolek břevnovských živnostníků a podnikatelů cem 19. století proběhla jejich první rekonvznikl v roce 1992 a má za sebou pořádání celé strukce, ovšem neodborně a nástroji spíše ublířady kulturních akcí. „V Praze 6 působí několik žila. Devastaci varhan dokončil soukromý vardesítek občanských sdružení, ale na prstech haník v roce 1977. Z původního nástroje se zajedné ruky by se dala spočítat ta, která nejsou chovalo pouze několik píšťal barokního pedálu, zaměřena jen na negaci stávajícího, ale na vykteré budou umístěny v depozitáři kláštera nebo tváření něčeho budoucího pozitivního,“ sdělil v některém muzeu hudebních nástrojů. starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa a dodal: „Benediktini se vždy řídili heslem 'ora et labo„Spolek je v tomto ohledu jedním z nejvýznamra', zúrodňovali krajinu v okolí kláštera a pro nějších, pořádá pravidelné poutě, oživil tradici sousední vesnice vytvářeli – řečeno jazykem masopustu a tato jeho iniciativa je dalším výdnešní doby – pracovní příležitosti. Spolek razným počinem.“ břevnovských živnostníků a podnikatelů teď Praha 6 se rozhodla na varhany přispět částkou 2 miliony Kč (pokud tuto částku schválí v prosvým způsobem vrací klášteru tento jeho histosinci zastupitelstvo). V případě potřeby pomůže rický vklad,“ řekl převor kláštera Petr Prokop finančně i pražský Magistrát. Další finance buSiostrzonek. dou získávány pořádáním benefičních koncertů Výroba varhan, instalace a ozvučení má trvat (ten první patřil Hradišťanu a Spirituál kvindva roky, rekonstrukce varhanní skříně jeden tetu). Finanční příspěvek přislíbili také sponzoři. rok. Všechny součásti nových varhan se umístí Klášter se postupně stává místem setkávání lidí, výhradně do půdorysu původní varhanní skříně. nejen věřících. Eva Veselá Kromě liturgického určení bude nástroj splňovat MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ SUŠICE (12 tis. obyv., okres Klatovy): Barokní varhany ve Smetanově sále gymnázia v Sušici prošly loni rekonstrukcí za 200 tis. Kč. Letos ředitel gymnázia dostane na opravy mechaniky dalších 95 tis. Kč. Nástroj se tak stane funkčním a bude moci být využíván. (Klatovský deník, 24.09.2004) HOLEŠOV (13 tis. obyv., okres Kroměříž): Město Holešov investuje každoročně částku cca 250 tis. Kč do oprav a restaurování drobných sakrálních i světských památek. Letos byly zahájeny opravy Božích muk v Dobroticích. V Holešově probíhá restaurování 3 významných památek (pomník B. Smetany ve Smetanových sadech, socha sv. Jana Nepomuckého na ná-

11 / 2004

městí F.X. Richtera a kříž ve Zlínské ulici). V létě byla také dokončena obnova obřadní síně židovského hřbitova, která by měla sloužit jako další místo muzejní expozice. (Holešovsko, č.15, 2004) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Občanské sdružení Drobné památky severních Čech ve spolupráci s památkáři a českolipským Vlastivědným muzeem by mělo do konce listopadu dokončit opravy několika sakrálních staveb, které byly v minulosti zdevastované i úplně zničené. Na jejich záchranu uvolnila radnice v České Lípě 395 tis. Kč. Opravy se týkají křížů v Manušicích, u Dobranova, Vlčího Dolu, Písečné adal. (Českolipský deník, 30.08.2004)

23

Význam sebereprezentace pro vnímání muzeí veřejností Údělem institucí, které jsou zřizovány ve veřejném zájmu a jejichž činnost je tudíž financována převážně z veřejných rozpočtů, je stále znovu a znovu prokazovat, že veřejný zájem na jejich činnosti je skutečně oprávněný. V míře vrchovaté to platí také o muzeích, pronevyslovený, je zřejmý – nebude to s těmi nevytože ta se musí navíc neustále potýkat se specičíslitelnými hodnotami a jejich významem asi fickým problémem, jen zdánlivě pouze jazykotak horké. vým. V každém naučném slovníku lze najít výMuzejníci jsou mizerně placeni. O to víc ale klad slova „muzeum“, jako kulturní, sbírkočasto zdůrazňují, že důvodem, proč v muzeích tvorné instituce, ale zároveň také výklad slova přesto setrvávají je „láska k práci“, tj. k těm de„muzeální“, ve smyslu zastaralý, z módy vyšlý, pozitářům naplněným věcmi, které nikdo nikdy zbytečný. Společný základ obou slov pak může neviděl, odpovědnost za ten „neviditelný návést, byť třeba podvědomě, k překrývání výrodní poklad“, o němž si ale jen málokdo skuznamů. Nejen z tohoto důvodu není povědomí tečně myslí, že jej nezbytně potřebuje. Neuvěo významu muzeí ve veřejnosti stále takové, domují si, že „láska k práci“ sice skutečně exisjaké by si muzea zasloužila. Není náhodou, že tuje, ale je to jakási nesmírně intimní katagorie. objeví-li se např. ve filmu, v divadelní či teleJakmile je prezentována jako atribut celé jedné vizní hře postava muzejníka, rozuměj zaměstskupiny lidí, stává se podezřelou. Málokdo nance muzea, bývá to pro herce obvykle příleuvěří, že pro celou skupinu občanů stojí zato žít žitost ztvárnit roli podivína, žijícího ve vlastním více než skromně a odsoudit k tomu i vlastní rosvětě zaprášených krabic a kuriózních předmětů. diny, a to všechno jen kvůli „lásce k práci“. Co na tom, že to je představa falešná, že s realiA pokud ano, jde nejspíš o skupinu lidí zvláštního ražení, pro níž je asi „láska k práci“ jatou většiny muzeí nemá již dávno nic společkýmsi deputátem k platu, a proč by jí měly být ného, když má devět životů! Jak ji vyvrátit? Jak platy tudíž zvyšovány. vyloučit, aby se z podvědomí nevynořila třeba Tyto dvě základní chyby způsobují, že sebepreprávě ve chvíli, kdy se jedná o platech muzejzentace muzeí a muzejníků je pasívní a nepřeníků? Zvyšovat platy i těm „tichým bláznům“? svědčivá, nepřispívá k upevňování postavení To snad není nutné! Nejhorší je ale to, že tuto muzeí a muzejníků ve společnosti. představu stále živí i nešťastná sebeprezentace samotného muzejnictví a muzejníků. Jak chyby napravit Základem pozitivní sebeprezentace je ujasnění Dvě nejčastější chyby v sebeprezentaci si rozdílu mezi smyslem muzeí a prostředkem muzeí a muzejníků k jeho dosažení a vyvarování se záměny těchto Chtějí-li muzejníci sdělit veřejnosti něco dvou kategorií. Smyslem muzea není tvorba, o smyslu a významu práce muzeí i práce své, uchovávání a správa sbírky přírodnin nebo lidobvykle ze všeho nejdříve mluví o desetitisících ských výtvorů! Samotná existence sbírky nepři(statisících, milionech…) sbírkových předmětů, náší vlastně žádné významné hodnoty. Smyslem o něž se obětavě starají, a dodávají, že se jedná muzea je získávat, zhodnocovat a veřejnosti o nevyčíslitelné hodnoty a „národní poklad“. zprostředkovávat poznatky o přírodě nebo spoJenže pro většinu „normálních“ lidí je to smysl lečnosti. Tyto poznatky jsou součástí kultury a význam velmi abstraktní. Vždyť naprostou v nejobecnějším smyslu toho slova, tedy souvětšinu těch úžasných předmětů nikdy neviděli boru hmotných a duchovních hodnot vytvořea vidět nebudou a mnozí z nich neviděli nikdy ných za celou dobu existence lidstva. Osvojoani těch pár desítek (stovek, tisíc…) předmětů vání si kultury v procesu vzdělávání je předvystavených, protože do muzeí prostě nechodí. pokladem civilizační konkurenceschopnosti Co je tedy tak významného na péči o věci, bez nichž se klidně obejdou? Závěr, byť obvykle každé společnosti a předpokladem její skutečné

24

MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ prosperity. Je proto nezbytné tvořit a uchovávat zdroje těchto kulturních hodnot, nemůže to být ovšem cílem, je to pouze prostředkem k nezbytnému předávání hodnot z generace na generaci. Jedním z významných zdrojů kulturních hodnot jsou také muzeálie, zprostředkující zvláštní poznávací a hodnotící vztah ke skutečnosti (ke světu), který nazýváme muzealitou. Pro realizaci tohoto vztahu, jehož existenci lze doložit už od starověku, jsou – mimo jiné – už několik staletí zřizovány instituce – muzea. Stručně shrnuto – smyslem muzea tedy je podílet se – spolu s dalšími subjekty – na procesu neustálého předávání kulturních hodnot dalším generacím a přispívat tak k civilizační konkurenceschopnosti a obecné prospěritě společnosti. Od jiných forem přenosu kulturních hodnot, realizovanými např. rodinou, školou, zájmovými sdruženími, divadlem, filmem, tiskem, literaturou, informačními systémy z dálkovým přenosem atp. se ta muzejní liší tím, že muzeum, podobně jako archiv, k naplňování své role nezbytně potřebuje sbírku dokladů. V naplňování smyslu muzeí obecně přitom není rozdíl mezi muzeem s milionovými sbírkami a muzeem s tisícovými sbírkami. Obě muzea jsou kamínky v mozaice přenosu kulturních hodnot, sice různě velkými a různě významnými, ale ani ten nejmenší není nevýznamný, protože mozaika by bez něj nebyla úplná. Pro sebeprezentaci muzeí a muzejníků z toho plyne, že veřejnosti je třeba připomínat především cílový efekt činnosti (přenos kulturních hodnot) a teprve potom prostředek (sbírky), s jehož pomocí je tohoto efektu dosahováno. Je třeba např. prezentovat: • Muzejníka jako vysoce kvalifikovaného profesionála, jehož činnost nespočívá pouze v tom, že umí tvořit, pořádat, uchovávat a spravovat sbírku, ale především v tom, že dokáže ze sbírky dešifrovat poznatky o přírodě a společnosti a spolu se sbírkovými předměty (autentickými, krásnými, starobylými, cennými…) je zprostředkovávat veřejnosti. A protože tyto poznatky se podílejí na oné civilizační konkurenceschopnosti a prosperitě společnosti, zaslouží si za to také odpovídající plat. • Že činnost muzea při přenosu kulturních hodnot není zaměřena pouze na návštěvníky, ale i na všechny ostatní občany, protože poznatky 11 / 2004

o přírodě a společnosti získané ze sbírek k nim z muzea „infiltrují“ také prostřednictvím literatury, internetu, filmu, divadla, posudků a expertíz…a prostřednictvím učebních textů pro všechny typy škol. Příjemcem produktů muzea jsou tedy i ti, kdo je nenavštěvují. • Že navštěvování muzeí má dokonce přímý vliv na průběh profesní kariéry občanů a výši jejich výdělků. V tomto smyslu je zajímavý publikovaný výzkum univerzity v britském Essexu, který doložil, že ve zkoumané skupině lidí ve věku kolem 40 let dosáhli vyššího vzdělání i výdělků a lepšího uplatnění v zaměstnaní ti, kteří jako dvacetiletí navštěvovali muzea, galerie, divadla, koncerty a zkoušeli psát. • Že muzejní sbírky jsou jedním z důležitých pramenů přírodních i společenských věd, že muzea sama pracují na celé řadě vědeckovýzkumných projektů, ale prezentovat také to, co bylo vybádáno a jak to změnilo znalosti o světě (Evropě, státu, regionu..). • Že muzea přinášejí zajímavou nabídku pro volnočasové aktivity občanů, hrají významnou roli v celoživotním vzdělávání občanů. • Že se muzea významně podílejí na turismu a tím také nepřímo na vzniku nových pracovních míst ve službách. • Že produkty muzeí významně slouží ke zvyšování kvality státní správy a samosprávy. Mnozí jiní už principy sebeprezentace založené na propagaci finálních produktů pochopili. Např. energetici už se veřejnost dávno nesnaží ohromovat počtem vyrobených kilowatthodin, ale snaží se prodat efekty, které z toho pro občany plynou. Dobře vědí, že kdyby neexistoval zájem veřejnosti na tom, jak si např. uvařit ranní kávu, nezajímaly by jí ani elektrárny. Vím, samozřejmě, že každé srovnání kulhá, snažím se pouze připomenout, že některé zkušenosti se sebeprezentaci jiných oborů mohou být i pro muzejnictví přínosné. Nejde ale jen o sebeprezentaci verbální. Pokud muzejníci přestanou zaměňovat smysl muzeí s prostředkem jak jej naplnit, projeví se to na formě i kvalitě muzejních výstav, programů a publikací, změní se komunikace muzeí s návštěvníky i „nenávštěvníky“, a to především bude postupně pro stále více lidí mazat rovnítko mezi pojmy „muzejní“ a „muzeální“. Konec

25

konců muzeí, která už toto pochopila, i u nás přibývá. Pokud by ke změně v přístupu k sebeprezentaci skutečně došlo v celém oboru muzejnictví, nestane se něco, co by postavení muzeí ve společnosti výrazně upevnilo ze dne na den a muzejníkům přineslo vyšší platy. Bude jen vytvořen jeden z předpokladů, aby k tomu vůbec kdy dojít mohlo. Pokus o změnu sebeprezentace má navíc velkou výhodu – pozitivní a účinná sebeprezentace není náročnější ani dražší než sebeprezentace nešikovná, nešťastná nebo doslova špatná. Proto je možné se o ní pokusit bez váhání a ihned. Jiří Žalman (V textu byly použity některé pasáže z připravované autorovy publikace „Má hlava je muzeum“) MUZEA DAČICE (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): První soukromé letecké muzeum v Dačicích si po prvním měsíci provozu již našlo své návštěvníky. Je otevřeno o víkendech, vstupné je dobrovolné. Zatím je otevřena jen polovina muzea. Majitel v ní shromáždil autentickou historickou dokumentaci o životě a hrdinství válečných pilotů, kteří mají vztah k Dačicku, a mnoho zajímavých leteckých přístrojů, dílů nebo uniforem. Majiteli muzea V. Kolomazníkovi, který je velkým leteckým nadšencem, pomohlo při jeho zřízení dačické muzeum a informační středisko. Raritou mezi exponáty je 80 let stará dřevěná vrtule. (Listy Jindřichohradecka, 06.09.2004) LIBEREC (100 tis. obyv.): V září otevřela Nadace škola hrou v libereckém Centru Babylon zábavně-naučné muzeum, které je pojato jako dům plný her. Vyhýbá se elektronickým a dalším moderním novinkám, chce v dětech i dospělých rozvíjet fantazii a tvůrčí schopnosti. Expozice nabízí kolem 70 exponátů, s nimiž si návštěvníci mohou hrát. Nejvíce jsou zde zastoupeny mechanické hlavolamy z přírodních materiálů. Muzeum provozuje obecně prospěšná společnost Labyrint Bohemia za finanční podpory Centra Babylon. (Pardubické noviny, 14.09.2004) KOSMONOSY (3,6 tis. obyv., okres Mladá Boleslav): V prostorách zámku v Kosmonosích vzniká za podpory občanských sdružení Přátelství měst, Osvětové besedy, formujícího se Muzejního spolku Kosmonosy a za podpory města nová samostatná muzejní expozice, mapující přírodu a historii Kosmonos a okolí. První část bude pro veřejnost otevřena 10. 9. (Boleslavský deník, 08.09.2004)

26

Muzeum Aš a jeho poklad Vznik ašského muzea spadá do roku 1892. Současné muzeum je příspěvkovou organizací zřizovanou městem a od roku 1966 sídlí v zrekonstruované empírové vile připomínající zámeček, který na tomto místě stával před tím, než v roce 1814 vyhořel. Budova je majetkem města. Na zahradě najdeme náhrobní kameny z bývalého evangelického kostela (nedávno byly převráceny a dva z nich poničeny vandaly), hraniční kříže, mezní kameny a další kamenné artefakty. Specifika muzea Ašské muzeum je nedílně spjato s kamennými kříži (viz MíKu č. 9, str. 28) a exponáty z oboru textilní výroby. V depozitáři je uložena nevšední sbírka stávkových rukavic, která se svojí velikostí – 23 tisíc kusů, řadí mezi největší ve světe. Nejstarší rukavice ve sbírkovém fondu je datována do období počátku 20. století. Zastoupeny jsou rukavice paličkované, krajkové, pletené, stříhané z bavlněného i polyamidového úpletu v nepřeberném množství variant. Převážně je jen jedna rukavice z páru, ale není to pravidlem. V expozici z roku 1986 věnované textilní výrobě je představen vývoj textilní výroby od předení přes tkaní, pletení, barvení až po konečnou úpravu. Vystavené tkalcovské a pletařské stroje (nejstarší je z roku 1830) jsou všechny provozuschopné. Návštěvník se může seznámit s postupem výroby stávkových rukavic, obraz dokreslují ukázky odívání z přelomu 19. a 20. století. Rozšířila se expozice i sbírkový fond V roce 1988 byla zpřístupněna expozice Dějiny Ašska, která představuje události v této oblasti od první písemné zmínky z roku 1270 až po vývoj řemesel od poloviny 17. do počátku 19. století. Expozici dotváří dobový nábytek, porcelán, sklo, obrazy. Sbírkový fond se zvýšil z necelých 3 tisíc kusů předmětů v roce 1975 na současných téměř 30 tisíc sbírkových předmětů. Jde především o výše zmíněné textilní sbírky, ale také obrazy, liturgické předměty, sbírku akvarelů etnografa Karla Šrámka, na nichž najdeme drobné památky, hrady a zámky české krajiny. Muzejní knihovna MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ nabízí ve svém fondu kromě regionální literatury také rozsáhlý soubor odborné textilní literatury. Grant na výstavu Muzeum Aš získalo v minulém roce grant 20 tisíc Kč z Fondu česko-německé budoucnosti na uspořádání výstavy „Aš 1918 – 1948 bez komentáře“ a na výrobu příslušného katalogu. Tato akce byla pořádána ve spolupráci s Domovským spolkem okresu Aš.

Široká kulturní nabídka Muzeum se také aktivně podílí na celkovém kulturním životě města a okolí. Letos v červnu bylo např. organizátorem oslav 100 let rozhledny na vrchu Háj, v září se v muzeu sešli ti, kteří bádají v oblasti kamenných křížů (letos po jednadvacáté). Pořádány jsou přednášky na historická a filozofická témata – ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií a Českým svazem ochránců přírody. Eva Veselá

Fotografie bude mít v Praze svůj dům Zastupitelstvo a Rada hl. m. Prahy schválily založení obecně prospěšné společnosti Pražský dům fotografie - Prague House of Photography, o.p.s. (PHP). Zakladateli budou hl. m. Praha spolu s Českou republikou - Ministerstvem kultury a s občanským sdružením PHP - Pražský dům fotografie. Současně rada schválila plnou moc potřebnou pro založení obecně prospěšné společnosti a návrh zakládací smlouvy společnosti. Účelem založení a hlavním oborem činnosti zásadní je rozhodnout o založení obecně proPražského domu fotografie bude dokumentace spěšné společnosti a dořešení otázky sídla Domu a prezentace umělecké fotografické tvorby, přefotografie dořešit samostatně. Zastupitelstvo vážně z období 2. poloviny 20. století až do souPrahy tento postup akceptovalo. Pražský dům časnosti a umělecké tvorby na tzv. nových méfotografie bude velkoryse pojatou institucí pro diích (digitálních fotografie, videoart, internet co nejlepší možnou prezentaci, vznik, výzkum apod). Jako nezisková organizace bude společi výuku fotografie. V domě by měly sídlit arnost napomáhat rozvoji a šíření fotografické chivy, restaurátorská dílna, vědecko-výzkumné tvorby a nových médií v ČR i v zahraničí, a to pracoviště, výstavní sály, veřejná knihovna, především prostřednictvím dokumentační, výprojekční sál i místa pro pořádání seminářů, stavní, publikační, vzdělávací, sbírkotvorné a inpřednášek a jiných vzdělávacích aktivit. Bude formativní činnosti. také spravovat fotografickou sbírku UměleckoJak už uvedl radní Němec, o spolupráci Prahy průmyslového muzea, které čeká rozsáhlá rea domu fotografie s Českou republikou - Miniskonstrukce. Hlavní město Praha a Ministerstvo terstvem kultury na projektu jednala Praha s mikultury nevkládají nyní do nově zakládané o.p.s. nistrem kultury Pavlem Dostálem. A ten se žádný vklad, vklad PHP tvoří finanční prov lednu zavázal podpořit její založení, čímž se středky ve výši 500 tis. Kč. Při případném zruotevřely podmínky pro finanční spoluúčast Mišení společnosti je v zakládací smlouvě stanonisterstva kultury na provozu nového právního veno, že likvidační zůstatek bude převeden na subjektu. Pro rok 2005 a následující léta má jít na hl. m. Prahu, která jej využije k zajištění služeb v oblasti výtvarného umění, zejména fotoo částku zhruba 10 mil Kč. Vznik Pražského grafie. domu fotografie už podpořila svým rozhodnutím [luk] také vláda. Praha se na vzniku Pražského domu fotografie MUZEA angažuje ochotou finanční spoluúčastí na rekonNASAVRKY (1,5 tis. obyv., okres Chrudim): Obstrukci jejího sídla, výstavních prostor a dílen čanské sdružení Boil zpřístupnilo v nasavrckém a ateliérů v Revoluční ulici, které má společnosti zámku Keltskou expozici a v okolí 10 kilometrů poskytnout Praha 1. Ovšem Zastupitelstvo MČ dlouhou Keltskou stezku Železnými horami. NáPraha 1 o této věci ještě nerozhodlo a není jisté, vštěvníci si mohou vyzkoušet tkaní na stavu, mletí zrní nebo stavbu keltského obydlí. (Noviny Chrudimže se se společností o využití uvedeného objektu ska, 14.09.2004) dohodne. Jak uvedl radní RNDr. Igor Němec, 11 / 2004

27

Knihobraní IV. ročník knižního minitrhu regionální literatury V sobotu 2. října 2004 se v Krajském muzeu Cheb konala přehlídka regionálních i mimoregionálních nakladatelů. Vystavovatelé prezentovali a prodávali své knihy po celé expozici. Muzeum po dobu akce zpřístupnilo své prostory veřejnosti zdarma a průvodcovských služeb se ujali studenti místního gymnázia. K dispozici bylo občerstvení a muzejní obchod. Kromě autogramiád vystavujících autorů se mohli návštěvníci těšit z doprovodných akcí pro děti i dospělé. Akci podpořilo Město Cheb a Ministerstvo kultury. [luk]

Osud židovských památek Záležitost celospolečenská Správní rada Česko-německého fondu budoucnosti přidělila na svém zářijovém zasedání Federaci židovských obcí v ČR se sídlem v Praze finanční částku 200 tisíc Kč jako grantový příspěvek na opravu věží židovské synagogy v Krnově v českém Slezsku.

Muzeum vesnice mezi paneláky V Plzni, v městské části zvané Bolevec, vznikne muzeum vesnice. Město vykoupí od soukromníků památkově chráněnou středověkou vesnickou usedlost, v níž má vzniknout muzeum lidové architektury. Za objekt zaplatí město 4 miliony Kč a bude na vzniku muzea spolupracovat s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracoviště v Plzni, které se stane zřizovatelem muzea. Pokud půjde vše dobře, muzeum by mohlo první návštěvníky přivítat nejdéle za pět let, v lepším případě již za 3 roky. Město zřejmě převede dům na stát, plzeňští památkáři zajistí opravu a vlastní provoz. [ev] MUZEA JABLONEC NAD NISOU (46 tis. obyv.): Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou bylo 23. 9. slavnostně otevřeno pro veřejnost. Rekonstrukce stála více než 80 mil. Kč. Návštěvníci mají k dispozici 3 patra a 2 expozice. Expozice skla je poprvé oddělená od bižuterie (Čarovná zahrada skla, Kouzelný svět bižuterie a její součásti). (Liberecký den, 24.09.2004) NÁCHOD (21 tis. obyv.): Na Náchodsku bylo otevřeno muzeum Kahan III, které je umístěno v objektu patřícího do systému předválečného československého opevnění, později bývalého pracoviště Státní tajné bezpečnosti. Vzhledem k tomu bylo dlouhodobě utajované. Nachází se v lesích mezi obcemi Dobrošov a Česká Čermná. (Náchodský zpravodaj, č.7-8, 2004)

28

Severní věž již byla letos v létě opravena včetně výměny měděné krytiny a kopule, oprava druhé se uskuteční do konce letošního roku. Vzhledem k tomu, že jen na Moravě a v českém Slezsku se nachází 45 bývalých židovských synagog, ale na stejném území žije dohromady méně než 500 Židů s průměrným věkem 65 let, stává se osud židovských památek záležitostí celospolečenskou. Krnovská synagoga je jednou z posledních synagog v zemi, která je dosud v žalostném stavu. Celkové investice na obnovu byly vyčísleny na 10 mil. Kč. Město Krnov na opravu synagogy letos uvolnilo 80 tis. Kč. Členové krnovské židovské obce dali městu např. dvě textilní továrny, likérku Praděd, palác Silesia, známou kavárnu Hermes na náměstí atd. Někteří její členové bojovali v zahraničních československých jednotkách proti nacizmu. Historikové odhadují, že Židé tvořili asi třetinu všech našich dobrovolníků v armádách Velké Británie a SSSR. Pavel Kuča, člen občanského sdružení Krnovská synagoga Pozn.: Při podávání grantové žádosti pomohla profesorka krnovského gymnázia Mgr. Ludmila Čajanová, která zdarma vyhotovila německou jazykovou verzi potřebných dokumentů. MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Věčné světlo v kapličce

NEMOVITÉ PAMÁTKY

Pro kapličku svaté Anny ve střediskové obci Zdobnice v Orlických horách darovali bývalí němečtí starousedlíci zvon a věčné světlo, napájené solární energií. Pro případ, že by bylo málo slunečního svitu, i baterii. Potvrdil to starosta obce Josef Trpišovský s tím, že obnovu této kapličky z roku 1787 v místní části Zdobnička, ukryté na obecním pozemku v kolowratských lesích, za komunistického režimu totálně zdevastované, uhradili bývalí němečtí obyvatelé této obce nákladem 165 tisíc korun. Stejně tak i obnovu zničené křížové cesty, vedoucí od této kapličky směrem do kopce nákladem dalších 70 tisíc korun. „Obec na obnovu kaple ani křížové cesty nemusela dát nic, my děláme práci, mj. jsme sem převezli i boží muka s podstavcem a křížem, která byla na obecní parcele, zarostlé roštím. Nový zvon – má průměr 30 cm - osadíme nejspíš na jaře, kdy budeme natírat kopuli kapličky,“ dodal starosta s tím, že kontakty s německou stranou jsou velice dobré. Josef Krám

RADIMOVICE U ŽELČE (300 obyv., okres Tábor): V srpnu byla rekonstruována kaplička v Radimovicích u Želče. Opravy si vyžádaly zhruba 200 tis. Kč. Obec dostala 120 tis. ve formě dotace z programu Obnova venkova, zbytek financovala ze svého rozpočtu. Kromě zlepšení estetického dojmu bude kaplička na místní občany působit i svým vyzváněním, které má varovat před nečekanými událostmi. (Táborské listy, 30.08.2004)

Město opravuje pronajatou jízdárnu Náročná a nákladná rekonstrukce jízdárny rychnovského kolowratského zámku zaznamenala významný mezník - v poschodí osadili restaurátoři Šárka a Petr Bergerovi poslední díl první obnovené nástropní malby Pád Faetona. Jízdárna z roku 1727, kterou si město pronajalo v roce 1997 na 99 let na základě nájemní smlouvy s jejím majitelem Janem Kryštofem Kolowratem Krakovským za symbolických 1000 Kč ročně, se postupně opravuje. Jak dodal místostarosta Jaroslav Kos, na její rekonstrukci v letech 1999 až 2004 přispělo Ministerstvo kultury z fondu Záchrana architektonického dědictví 6 miliony 800 tisíci korunami, město přidalo 3 miliony 35 tisíc korun a Krajský úřad Královéhradeckého kraje 495 tisíc. Josef Krám NEMOVITÉ PAMÁTKY HRUŠOVÁ (320 obyv., okres Ústí nad Orlicí): V Hrušové byla navržena ministerstvu kultury náves a některá zákoutí kolem ní za vesnickou památkovou zónu, nyní se čeká na schválení. (Orlické noviny, 22.09.2004)

11 / 2004

SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ (630 obyv., okres Tábor): Obec Sudoměřice u Bechyně investuje 160 tis. Kč do opravy kaple v Bechyňské Smolči. Peníze poskytne ze svého rozpočtu. Vloni na tuto stavební akci získala 50 tis. Kč jako grant nadace Občanského fóra. Oprava, která má trvat do konce září, objektu zajistí novou krytinu střechy, měděný plech na věži, opraveno bude i uchycení zvonu. Poslední větší opravy kaple, která pochází z doby kolem r. 1880, byly provedeny v r. 1997. (Táborské listy, 25.08.2004) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Město Hradec Králové vyčlení 10 mil. Kč na rekonstrukci severní strany historických hradeb, které jsou v havarijním stavu (schodiště). Začátek oprav je naplánován na květen příštího roku. (Hradecké noviny, 04.09.2004) HRÁDEK NAD NISOU (7 tis. obyv., okres Liberec): Chrám sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou patří k nejstarším stavbám na Liberecku. Jeho záchrana byla zahájena již v r. 1972, ale na dokončení renovace interiéru stále chybí přes 0,5 mil. Kč. Na nezbytnou opravu oltáře je třeba zajistit nejméně 600 tis. Kč. (Liberecký den, 01.09.2004) HRÁDEK NAD NISOU (7 tis. obyv., okres Liberec): Luděk Vele spolu s kolegy z opery Národního divadla v Praze uspořádal již 12. benefiční koncert na záchranu kaple sv. Barbory na hradu Grabštejn u Hrádku nad Nisou. Uskutečnil se 21. 8., kdy za klavírního doprovodu zazněla Dvořákova Rusalka. Akce se setkala s takovým zájmem, že se diváci téměř nevešli na hradní nádvoří. Jako každý rok opeře předcházela vernisáž - tentokrát byly vystaveny grafiky a obrazy Jaroslava Klápště. (Divadelní noviny, č.14, 2004) MRÁKOTÍN (920 obyv., okres Jihlava): Obec Mrákotín získala krajskou dotaci ve výši 200 tis. Kč na opravu kostela v Dobré Vodě, dalšími 200 tis. přispěla ze svého rozpočtu. Obec se stará ještě o dvoje boží muka v okolí a dvě žulové kašny na náměstí, jejichž oprava si vyžádala 82 tis. Kč. (Vysočina, 09.09.2004)

29

Čerstvý vítr v Divadle Solidarita Městská část Praha 10 zrušila příspěvkovou organizaci Divadlo Solidarita a objekt pronajala občanskému sdružení Divadlo Company za jednu symbolickou korunu ročně. Na provoz divadla bude MČ přispívat částkou 900 tis. Kč na rok. Divadlo Solidarita nemělo stálý soubor a aktijímalo by mě, kdo za MČ a na základě čeho vitami a širokou programovou náplní plnilo bude vybírat podporovaná představení. Rada MČ, na základě doporučení příslušné kospíše funkci kulturního domu. Co vedlo Městskou část Praha 10 ke zrušení Divadla jako přímise. spěvkové organizace a k pronájmu objektu 5) Bude pokračovat Divadlo Company v něobčanskému sdružení jsme se zeptali zástupce kterých již tradičních akcích a soutěžích postarosty Vladislava Lipovského, v jehož gesci je řádaných bývalým vedením divadla? kromě dalších také problematika kultury. V podmínkách výběrového řízení se přímo říkalo: K výběrovému řízení musí uchazeč před1) Co bylo důvodem pro rozhodnutí zrušit ložit podrobný programový záměr na období Divadlo Solidarita jako příspěvkovou organizáří až prosinec 2004 a výhled na rok 2005 zaci? Pakliže to byla také úspora fin. prov němž budou respektovány následující podstředků, prosím o sdělení v jaké výši je očemínky městské části Praha 10: kávaná úspora. Základním důvodem bylo nedostatečné využití • zachovat nedělní odpolední pohádky pro divadla a souvisejících prostor, zvláště v odpomalé diváky – pravidelně každou neděli ledních a večerních hodinách. v období září až červen • realizovat dopolední představení a vzdělá2) Kolik subjektů se přihlásilo do výběrového vací programy pro mateřské, základní řízení a co rozhodlo ve prospěch OS Divadlo a střední školy - minimálně 2x týdně v obCompany? dobí říjen až květen K výběrovému řízení se přihlásily 4 subjekty. • 10x za rok umožnit konání akcí pořádaných Ve prospěch Divadla Company rozhodla předeÚřadem městské části Praha 10 vším kvalita a pestrost předloženého programo• pokračovat v již tradičních akcích obvodvého záměru, který byl zpracován do konce roku ního, celopražského a celorepublikového 2004 a s výhledem na celý rok 2005. charakteru jako jsou například festivaly 2) Co městská část očekává v souvislosti Pražské vajíčko, „Pražská snítka“, „Kalich“, s touto změnou? „Pohárek“, „Přehlídka amatérských středoOčekáváme plné využití divadla a zvláště rozšíškolských divadelních souborů“ a přehlídky ření produkce orientované na dospělého diváka. amatérských středoškolských divadelních V minulém týdnu (pozn.red.: začátkem října) souborů. Splnění těchto podmínek ze strany jsme obdrželi program na říjen a listopad 2004 žadatele je nezbytným předpokladem účasti s pestrou nabídkou pořadů pro děti i pro dove výběrovém řízení. spělé. 3) Bude MČ nějak ovlivňovat dramaturgii nového subjektu? Dramaturgický plán na každý rok schvaluje Rada městské části, ale přímo na jeho tvorbě se MČ Praha 10 nepodílí. Nicméně zástupci společnosti Divadlo Company jsou v kontaktu s oddělením kultury ÚMČ Praha 10 a o chystaných pořadech informují. 4) Vzhledem k tomu, že MČ chce peníze vydávat postupně a jen na konkrétní akce, za-

30

Divadlo Solidarita změní svou tvář od základu říká tisková mluvčí sdružení Mária Uhrinová. Divadelní sdruž. DIVADLO COMPANY.CZ podepsalo 30. září 2004 s městskou částí Praha 10 nájemní smlouvu na pronájem Divadla Solidarita a činnost zde zahájilo 1. října. Aktivity Divadla Solidarita byly doposud zaměřeny především na děti a mládež. Večerní představení pro dospělého diváka již tak tradiční nebyla, MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA vyjma několika let, kdy zde mělo domovskou scénu legendární Divadlo Járy Cimrmana. O záměrech vytvořit Strašnické divadlo s jinou, změněnou tváří, řekla Eva Bergerová, umělecký šéf a režisér toto: „Ambicí DIVADLA COMPANY.CZ je vytvořit zde kulturní centrum pro co nejširší diváckou obec. Budeme se orientovat na dospělého i dětského diváka ve třech dramaturgických liniích. První z nich je činohra. Chceme uvádět tituly zahraniční klasické i moderní dramatiky s důrazem na latinskoamerickou tvorbu. Dalším prvkem je divadelní podoba složitých románových opusů a chceme se soustředit i na současnou českou hru. Jde nám o co nejodvážnější objevování nových textů pro divadelní zpracování, o nové mosty mezi literaturou a divadlem. V této souvislosti připravujeme i workshopy pro nové autory. Druhou linií, kterou se chceme ubírat, je crossover, propojení dědictví evropského divadla s technikami asijského divadla. Třetí linií budou inscenace, zaměřené především na dětského diváka. Ludmila Kučerová DIVADLO PRAHA: Při povodni v r. 2002 dosáhla voda v pražském Divadle pod Palmovkou výše 4 metrů a naprosto zničila jeviště, hlediště, foyer a zázemí pro herce. Kompletně zrekonstruovaná budova tohoto divadla byla otevřena až 6. 10. Díky rekonstrukci se zvětšila kapacita z 274 na 338 míst, k tomu ještě přibylo 72 sedadel na Malé scéně, která byla otevřena již 28. 9. Ačkoliv divadlo funguje od loňského března, na šatny, klub a další prostory museli herci čekat až do těchto dnů. Nová secesní tvář divadla se vrací k původního vzhledu z r. 1905. Náročná rekonstrukce si vyžádala zhruba 60 mil. Kč. Peníze pocházely z pojištění divadla, z jeho úspor a částečně ze státního rozpočtu. V půdním prostoru čtvrtého patra objektu navíc vznikla druhá scéna. (Metro, 11.10.2004) TÁBOR (37 tis. obyv.): Táborské Divadlo Oskara Nedbala připravuje novinku. Od února, kdy zahajuje jarní předplatné, rozšíří nabídku o skupinu F s podtitulem DPH - což znamená Divadlo, Pohyb, Hudba. V této řadě budou uváděny soubory z alternativní scény, jejichž představení nejsou zařazována do běžného předplatného pro „klasického“ diváka. Jedná se o tituly určené především divákům ve věkové kategorii od 25 do 45 let, kteří divadlu vytýkají, že takový repertoár v jeho nabídce doposud chybí. (Táborské listy, 04.09.2004)

11 / 2004

NOVÁ SÍŤ Druhé pracovní setkání regionálních partnerů projektu Začátkem října proběhlo na hradě Grabštejn poblíž Liberce již druhé pracovní setkání partnerů projektu Nová síť (NS). Projekt Nová síť vznikl jako reakce na situaci nezávislého divadelního umění v Praze a především i v regionech České republiky a je finančně podpořen Ministerstvem kultury. (viz MíKu č. 4 a 6) Jednou z hlavních náplní tohoto projektu je cirkulace nezávislé divadelní tvorby po ČR. Oproti prvnímu setkání, které se zaměřilo spíše na nastínění základní dlouhodobé strategie projektu a seznámení jednotlivých partnerů, bylo druhé orientováno směrem ke konkrétnější vzájemné spolupráci všech partnerů Nové sítě, k praktickým možnostem jejich vkladu do projektu a součinnosti při získávání financí na rozvoj a rozšíření NS. Mimo jiné se zúčastnění shodli na realizaci putovního festivalu Velká inventura, který se uskuteční v různých regionech ČR v dubnu a květnu 2005. Celkovou dramaturgii si partneři upraví podle svých požadavků, ale jeho stěžejní náplní bude nezávislá divadelní tvorba. Naváže tak na festival Malá inventura, reprezentativní přehlídku nezávislých divadelních projektů, jenž se bude konat 23. - 26. 2. 2005 v divadle Alfred ve dvoře a v NOD Roxy v Praze. Bližší informace o projektu NOVÁ SÍŤ naleznete na: HTTP://WWW.ALFREDVEDVORE.CZ/ Jarmila Pávková, koordinátorka projektu

Nová hudební scéna v Brně Začátkem října byla slavnostně otevřena a předána veřejnosti nová budova stávající hudební divadelní scény Městského divadla Brno. Výstavbu financovalo Ministerstvo kultury a Statutární město Brno. Město tak získalo moderní, technicky vybavenou scénu pro hudební divadlo. [luk]

31

Otáčivé hlediště má stále varianty

Mezinárodní festival s cenou Petra Ebena

Přestože představitelé Českého Krumlova usilují o zachování otáčivého hlediště v zámecké zahradě i po roce 2006, kdy má rozhodnutím ministra kultury skončit provoz v této lokalitě, podnikají i kroky pro případ, že by se toto rozhodnutí nepodařilo zvrátit. Zastupitelé města schválili deklaraci o spolupráci s českobudějovickou společností Dagonart směřující k přípravě území a výstavbě nové přírodní scény s otáčivým hledištěm v ČK v prostorách bývalého zahradnictví za zámeckou zahradou. Příprava tohoto řešení by měla zaručit, že k přerušení krumlovské divadelní tradice v plenéru nedojde ani při případném vymístění točny ze zámecké zahrady, jež by znamenalo značnou ztrátu v oblasti kultury, cestovního ruchu i věhlasu Č. Krumlova. Zástupci společnosti Dagonart se zavázali zajistit výkup pozemků ve vytypované a územním plánem podpořené lokalitě od Pozemkového fondu ČR a soukromého vlastníka. Dále vypracovat studii proveditelnosti, scénografický návrh a ostatní náležitosti potřebné k uvedení záměru v život, včetně financování zřízení divadelního parku a výstavby otáčivého hlediště a přírodní scény. Město společnosti poskytne institucionální a politickou podporu. Jiří Pomeje z Dagonartu přislíbil, že pokud by otáčko dále fungovalo na současném místě, lze s podílem firmy na financování jeho oprav, úprav a provozu rovněž počítat. Jana Zuziaková, MÚ Český Krumlov, Kancelář starosty

Mezinárodní sborový festival Vánoční a adventní hudby se poprvé konal krátce po revoluci v roce 1991. Stal se jedním z největších sborových festivalů v ČR a jedním z nejprestižnějších ve střední Evropě. Během jeho existence se jej zúčastnilo přes 500 amatérských pěveckých sborů z celého světa, z nichž třetina účastníků byla z České republiky. Součástí festivalu je soutěžní přehlídka se zaměřením na duchovní, adventní a vánoční hudbu. Sbory, které zařadí do soutěžního programu skladbu Petra Ebena, soutěží o jeho cenu. Zpravidla tak učiní cca 80 % těles, včetně sborů ze zahraničí a už tento fakt znamená významnou propagaci české sborové tvorby v zahraničí. Soutěž hodnotí mezinárodní porota, jejímž předsedou je sám Petr Eben, významný skladatel sborové a duchovní hudby. 14. ročník se uskuteční ve dnech 26. a 27. 11. 2004 v Praze v Národním domě na Smíchově. K účasti se přihlásilo cca 50 sborů z 15 zemí tří světadílů. Kromě ČR jsou to Estonsko, Filipíny, Finsko, Chorvatsko, Jihoafrická republika, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Portugalsko Rakousko, Rusko a Singapur. Festival je součástí projektu „Česká hudba“. Vyhlašovatelem je NIPOS – Artama Praha, útvar pro neprofesionální umění a dětské estetické aktivity, záštitu převzalo hl. m. Praha a koná se za finanční podpory Ministerstva kultury. Vstup na festival je zdarma. [luk]

DIVADLO

Kulturní středisko ve Smržovce v Jizerských horách zve na III. ročník hudebního festivalu

ÚSTÍ NAD ORLICÍ (15 tis. obyv.), ČESKÁ TŘEBOVÁ (17 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Před slavnostním zahájením Mezinárodního festivalu české a slovenské dramatické tvorby, který potrvá do 20. 11. v Ústí nad Orlicí a České Třebové, byly předány ceny za úspěšné inscenace a výkony na krajské přehlídce Zlom vaz po IV. (Orlické noviny, 16.09.2004) ŽLEBY (1,3 tis. obyv., okres Kutná Hora): Na zámku ve Žlebech byla v září otevřena nová expozice zámeckého divadla pocházejícího z poloviny 19. století. (Kutnohorský deník, 16.09.2004)

32

WONDERfest HUDBA NA TROJZEMÍ podporovaného Ministerstvem kultury, Česko-německým fondem budoucnosti a Nadací Český hudební fond

20. listopadu 2004 WWW.WONDERFEST.CZ, WWW.SMRZOVKA.CZ

telefon 483 369 325, 324 MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Různé taneční formace na jednom parketu Historicky první setkání všech oborů početně nejrozšířenější mimoškolní umělecké dětské činnosti se konalo v Chrudimi 16. – 17. října ve velkém sále muzea. Na prvním ročníku celostátní nesoutěžní přehlídky dětského parketového tance DĚTSKÁ TANEČNÍ SEZÓNA 2004 byly k vidění plesové i diskotékové formace, mažoretky a country tance, step, aerobik, rokenroll i společenský tanec… Všechny tyto obory mají svá pravidelná setkání a celostátní soutěže, ale v Chrudimi se setkaly poprvé na jednom místě. To, že se zde podařilo soustředit víc jak 30 stylově a věkově odlišných souborů (v praxi to znamená organizačně zvládnout přes 600 dětí), není tedy jen příležitostí k zhlédnutí toho nejzajímavějšího, co dětský parketový tanec v současnosti nabízí, ale také příležitostí ke kooperaci a vzájemnému poznání všech, kteří se o dětský tanec prakticky zajímají. Přehlídku pořádalo z pověření Ministerstva kultury Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), jeho útvar pro neprofesionální umělecké aktivity Artama, spolu se Svazem učitelů tance ČR ve spolupráci s dalšími tanečními svazy. Nad přehlídkou převzal záštitu jak hejtman Pardubického kraje Ing. Roman Línek, tak také starosta města Chrudimi Ing. Ladislav Libý. Všechny tři instituce se také podílely na finančním zajištění této akce. Bližší informace: NIPOS Artama, Lenka Novotná, tel.: 221507 972, 604 433 485 e-mail: [email protected] [luk] TANEC ČESKÁ KAMENICE (6 tis. obyv., okres Děčín): V Domě kultury v České Kamenici se 7. 9. konal 1. ročník taneční soutěže, která by se měla stát tradicí. Zúčastnilo se jí 50 dětí z 6 ústavů sociální péče. Tančily ve 3 kategoriích - cvičení aerobiku, country a moderní tance. Předsedou poroty byl Vlastimil Harapes, který si mezi soutěžními bloky s účastníky také zatančil. (Děčínský deník, 08.09.2004)

11 / 2004

Chasidé tančí v kruhu Taneční skupina Jocheved v obsazení 19 krásných dívek a 5 kluků vystoupila začátkem října v synagoze v Krnově. V rámci představení probíhala také výuka tanců pro veřejnost.

Členové souboru předvedli tance chasidů na reprodukovaný klezemer. Chasidé tančí své tance v kruhu, což symbolizuje svornost a rovnost všech. Tančí jen muži, ženy jsou s dětmi doma. Tanci se věnují po sobotní bohoslužbě před synagogou, při postupně se zrychlující hudbě až do vyčerpání sil. Jocheved působí při Základní umělecké škole FORUM v Třebíči pod vedením Kamily Malé a židovským tancům se věnuje teprve jeden rok. Na zaplacení cesty získal soubor sponzora (7,5 tis. Kč) a vzdal se honoráře (vybralo se asi 1,5 tis. Kč) ve prospěch opravy synagogy, na kterou letos město Krnov přispělo částkou 80 tis. Kč (je potřeba asi 10 mil. Kč). Vystoupení se zúčastnila řada významných hostů, mezi nimi předseda Židovské obce Ostrava Peter Bachrach. Pavel Kuča

Celostátní přehlídka dětského parketového tance v ČR Svaz učitelů tance vyhlašuje celostátní přehlídku dětského parketového tance ve formě festivalu. Do soutěže se mohou přihlásit všechny kolektivy z ČR, které se zabývají některou ze soutěžních disciplín FTM a splní podmínky soutěžního řádu. Termín konání: Regionální kola – březen až duben 2005 Celostátní kolo – květen 2005 Podrobnosti k přehlídce najdete na: WWW.SUT.CZ

33

INSPIRACE 2004 Tvůrčí taneční dílna NIPOS Artama připravilo v rámci programu Česká hudba 2004 taneční dílnu, v níž se představí folklorní soubory s novými choreografiemi - scénickými kompozicemi. Datum konání: sobota 20. 11. 2004 Místo: Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov Taneční dílna je určena všem souborům, které přicházejí se zajímavým projektem - choreografií a novým pohledem na zpracování folklorního materiálu. Inspirací mohou být jména jubilujících autorů, ale to není podmínkou. Nabízíme možnost vzájemné konfrontace, kterou považujeme za nesmírně potřebnou v každém stadiu vývoje tvůrčí práce, možnost setkání souborů v podmínkách, které motivují k tvůrčím počinům. Nedílnou součástí dílny bude seminář, kde se formou diskuse s lektorským sborem zhodnotí dramaturgický záměr, choreografické ztvárnění, interpretační úroveň, celkové umělecké vyznění, ale také námět a libreto. Jana Rychtová

34

Galerie výtvarného umění v Chebu Prostor otevřený nejen výstavám Galerie výtvarného umění v Chebu byla založena v r. 1962 jako Městská obrazárna. Sídlí v budově bývalé barokní radnice architekta G. B. Alliprandiho, která svou palácovou dispozicí a štukovou výzdobou patří k nejzdařilejším ve městě. Na širokou škálu aktivit galerie jsme se zeptali Venuše Hofrajtrové, která působí v galerii ve funkci knihovníka odborné knihovny, ale zároveň je pověřená komunikací s veřejností: „Stálá expozice prezentuje české moderní umění přelomu 19. a 20. století. V kabinetě kresby a grafiky je vystavována česká kresba. Návštěvníkům je k dispozici kavárna s nabídkou knihkupectví Paseka v hlavní budově. Součástí galerie je rovněž kostel sv. Kláry na Františkánském náměstí, otevřený letos po rekonstrukci. V barokním kostele architekta K. Dientzenhofera je instalována stálá expozice gotického sochařství z území bývalého historického Chebska a sbírka evropského malířství 17. a 18. století (J. K. Hirschely, P. v. d. Bosch, P. Brandl). Ve výstavní síni se pořádají varhanní a komorní koncerty. Svými sbírkami i aktivitami má chebská galerie vysoce nadregionální charakter a bohaté mezinárodní vazby. Již od roku 1991 je zapojena do projektů mezinárodního kulturního festivalu Upostřed Evropy – Mitte Europa. Za dobu své historie připravila galerie téměř 300 výstav, 150 koncertů, v jejích prostorách se hrálo divadlo a promítaly krátké filmy. Pořádají se večery poezie, besedy s výtvarnými umělci a zajímavými osobnostmi z různých oborů, přednášky k výstavám. Galerie výtvarného umění spolupracuje se školami v regionu a pravidelně pořádá pro děti ze všech stupňů škol přednášky ve svých prostorách. Každoročně vyhlašuje výtvarnou soutěž. Na příkladu konkrétního uměleckého díla se děti seznamují se základními pojmy výtvarného umění. Galerie výtvarného umění v Chebu se věnuje i publikační činnosti (katalogy, plakáty, pozvánky). Spolupracuje s ostatními galeriemi v rámci České republiky formou zápůjček uměleckých děl. Rovněž v zahraničí se o chebské galerii dobře ví – naposledy byl jeden z jejích nejcennějších exponátů, obraz Opuštěné doupě české surrealistické malířky Toyen, vystaven v prestižním Muzeu moderního umění ve francouzském Saint Etienne. Všechny výše uvedené aktivity a činnosti zajišťuje 22 pracovníků GVU v Chebu pod vedením ředitele PhDr. Jiřího Vykoukala.“ S penězi se musí hospodařit Letošní rozpočet galerie je 10, 5 mil. korun, z toho 90 % je podíl zřizovatele. Je to částka, která musí pokrýt i výdaje investiční. Na nákup uměleckých děl je rozpočtováno 600 tis. Kč. 10 % z celkové částky tvoří příjmy galerie z vlastní činnosti, např. ze vstupného: 80 Kč platí návštěvník na výstavu aktuální, stálou sbírku a Grafický kabinet, do kostela sv. Kláry – 60 Kč. MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Galerie výtvarného umění v Chebu obdržela v časové řadě od roku 1996 příspěvky na činnost ve výši viz následující tabulka. Údaje jsou v tisících Kč a vypovídají o tom, s jakou částkou hospodařila instituce v posledních osmi letech: Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Příspěvek na činnost v tis. Kč 7 490 6 678 7 260 7 423 7 519 7 702 8 736 7 938 Nárůst příspěvku v tis. Kč 812 582 163 96 183 1 034 162 Nárůst příspěvku v % 10,40 8,71 2,24 1,30 2,43 13,40 1,85 Sloupec 7 je uveden včetně částky 636 tis. Kč, kterou představuje podílový příspěvek galerie jako žadatele v rámci získané dotace z fondů EU. Zájem stoupá V roce 2003 navštívilo galerii celkem 17 825 návštěvníků z toho 12 755 platících, což je oproti roku předešlému o téměř 2900 zájemců o výtvarné umění více. Pozvání na… Z aktivit, které čekají návštěvníky galerie do konce roku uvádíme např. výstavu japonského umění Zlatý věk Ukijo-e, situovanou do hlavní budovy, jejíž vernisáž proběhne 9. prosince a vánoční koncert v podání Ars Cameralis, který se bude konat v kostele sv. Kláry 18. prosince. Pozvání na další akce, výroční zprávy a mnoho dalších zajímavých informací najdete na: WWW. GALERIECHEB.CZ Ludmila Kučerová VÝTVARNÁ KULTURA

LITERATURA

ČESKÝ TĚŠÍN (27 tis. obyv., okres Karviná): Galerie Půda v Českém Těšíně patří tamnímu Kulturnímu a společenskému středisku Střelnice. Zahájila provoz v r. 1980 pod střechou bývalého Městského kulturního střediska, a tak vznikl její název. Dramaturgií navázala na výstavy, které od r. 1976 pořádalo kulturní středisko ve foyer Těšínského divadla. Díky místním podmínkám tam v 80. letech bylo možné bez tehdejší cenzury vystavovat např. práce sester Válových, K. Gebauera aj. Koncem 80. let byla galerie nucena svou činnost utlumit, po r. 1989 se opět zaměřila především na mladé umělce. V r. 1996 se kulturní středisko přestěhovalo do nové budovy ve Střelniční ulici. Změnilo název na „Střelnice“, vznikly i nové výstavní prostory pro galerii (opět půdní). Po roce byl zahájen provoz nové Galerie Půda. Vzhledem k blízkosti polské hranice galerie často organizuje akce s mezinárodní účastí (výstavy, semináře, přednášky). V posledních letech v ní vystavovali např. umělci a výtvarné skupiny z Ostravy, Brna, ale i ze Slovenska a Polska. Galerie prezentuje sochy, obrazy, fotografie, video, performance, mail art atd. Finančně ji podporuje město. Na organizování její činnosti se podílejí členové OS Půda. (Ateliér, č.19, 2004) PRAHA: Spolek výtvarných umělců Mánes otevřel v záři 2004 novou galerii v paláci Diamant ve Spálené ulici v Praze. Úvodní výstava byla věnovaná dílu někdejšího předsedy spolku Jiřího Seiferta. (Hradecké noviny, 17.09.2004)

LETOHRAD (6 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Klub autorů literatury faktu spolu s Obcí spisovatelů a městem Letohrad uspořádal 19. ročník setkání autorů literatury faktu spojené s udílením Ceny E. E. Kische. Sjelo se přes 70 literátů z Česka a Slovenska. (Orlické noviny, 23.09.2004)

11 / 2004

Den poezie Pod názvem Poezie z ptačí perspektivy se již po šesté slaví Den poezie, který se váže k výročí narození Karla Hynka Máchy. Letos se koná od 16. do 22. listopadu, kdy budou probíhat prezentace poezie na různých místech – v divadlech, muzeích, klubech, kavárnách, ale i na ulicích. [ev] Redakce Místní kultury připravuje a zdarma zasílá

@INFORMAČNÍ SERVIS MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ KULTURY Objednejte si prostřednictvím: WWW . MI STNIK U LTURA . CZ

nebo REDAKC E @ MIST NIKULTU RA . C Z

35

NaturVision 2004 skončil, práce na dalším ročníku začaly Slavnostním večerem 2. října 2004 skončil ve Vimperku již třetí ročník mezinárodního filmového festivalu o zvířatech - NaturVision. Během vimperské přehlídky proběhl také workshop filmových tvůrců a představeny byly dvě fotografické výstavy. Práce organizátorů však nekončí, již na 18. října byla naplánována pracovní česko-německá schůzka o možnostech financování příštího - čtvrtého ročníku festivalu. [luk] AUDIOVIZE TÁBOR (37 tis. obyv.): Marie Šechtlová jako třetí z generace rodiny, jež se v Táboře zasloužila o rozvoj fotografického umění, již počátkem 90. let přišla s nápadem zřídit ve městě muzeum fotografie. Rodové dědictví zůstalo zachováno ve velmi dobré kvalitě. Našel se vhodný dům U Lípy na náměstí Mikuláše z Husi, v němž se 23. 8. muzeum slavnostně otvírá. Vzhledem k tomu, že malé prostory nepojmou všechny dobové fotografie, které by zakladatelé muzea chtěli veřejnosti představit, pracují na rozsáhlém projektu digitalizace celého archivu. Zájemci tak budou mít možnost si na počítači prohlédnout více než 1400 snímků. Zakladatelem firmy Šechtl & Voseček byl Ignác Josef Šechtl, průkopník momentní fotografie v Čechách. Jeho syn v r. 1907 vystavěl moderní fotoateliér v místech, kde dnes stojí táborský hotel Palcát, a prosadil se zejména kvalitními portréty umělců, politiků a dalších významných osob. Po něm ateliér až do združstevnění v r. 1953 vedli Josef a Marie Šechtlovi. Obor neopustili, vydali desítky fotografických publikací a uspořádali mnoho výstav. První expozice nového muzea prezentuje snímky Tábora od r. 1876, některé i starší, které zachycují stavební proměny města. (Táborské listy, 23.08.2004) MLADÁ BOLESLAV (44 tis. obyv.): Hlavní cenu 2. ročníku Festivalu evropských filmových úsměvů, který se konal ve dnech 11. - 18. 9. v Mladé Boleslavi, získal ruský film Klíč od ložnice režiséra E. Rjazanova. Hlavní cenu za evropský film vybojovala španělská komedie režiséra D. Serrana Fotbalové dny. Cenu za český film dostal snímek M. Najbrta Mistři. V soutěžní přehlídce nových evropských komedií, jejímž smyslem je zviditelnit evropskou filmovou tvorbu prostřednictvím nejpopulárnějšího žánru, se utkalo celkem 15 snímků, z toho 8 tuzemských a 7 z produkce evropských kinematografií. České tituly soutěžily v samostatné sekci, vítězný snímek postoupil do soutěže mezinárodní. (Hospodářské noviny, 20.09.2004)

36

Museum Network V prvním týdnu října přijal ve své rezidenci primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém účastníky projektu Museum Network Pod názvem Museum Network probíhá již pět let setkání zástupců předních evropských muzeí a výstavních organizací, které se zabývají užitým uměním, designem a architekturou. Účastníci setkání se vzájemně informují o chystaných či probíhajících výstavních projektech, o jejich případné výměně, spolupráci apod. Setkání se konají vždy v některém z evropských měst a pro letošní setkání byla vybrána poprvé Praha. Organizátorem a garantem se stalo Uměleckoprůmyslové muzeum. [luk]

Romský festival v Berlíně Druhá polovina září patřila v německé metropoli kultuře evropských Sintů a Romů. Spojila se řada kulturních institutů evropských měst (včetně Českého centra v Berlíně) s cílem přiblížit život tohoto etnika. Festival nabídl koncerty, projekce, diskusní fóra. Jeho posláním bylo zdůraznit potřebu dialogu mezi kulturou Sintů a Romů na straně jedné a většinovými kulturami evropských zemí na straně druhé. Společnost kulturních institutů chtěla představit 12 milionovou menšinu, která je v EU nejvíce početná. [ev]

Spolupráce se rozvíjí V polovině října uspořádal Maďarský institut (psali jsme o něm v MíKu 12/2003) setkání organizací, které se v sousedských zemích zabývají amatérským uměním. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) navázal kontakty již v loňském roce. Nyní přijali pozvání kromě České republiky také zástupci Rumunska, Chorvatska, Slovenska a Slovinska. Delegace z jednotlivých zemí představily vzájemně instituce, jejichž jednou z hlavních činností je podpora neprofesionálního umění. Nakonec třídenního semináře byla podepsána deklarace o spolupráci. [luk] MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Kultura.Přes.Hranice 2. konference ACCC spojila umělce a kulturní pracovníky z celé střední Evropy a vytvořila impulzy pro další rozvoj přeshraniční kulturní spolupráce. Novým návštěvnickým rekordem skončila 15. října 2004 v Bad Leonfelden (Mühlviertler Sterngartl) 2. konference ACCC na téma „Kultura.Přes.Hranice“. Mimo četných aktivit z hornorakousko-jihočeského příhraničního regionu působí nyní regionální kulturní síť větší měrou také za hranicemi regionu. A tak letos se poprvé zúčastnili hosté z Berlína a Drážďan. Saskia Hellmund, vědkyně v oboru přeshraničního zprostředkovávání kultury, ve svém referátu například informovala o intenzivním úsilí kulturních zařízení v německo-francouzském příhraničním prostoru přizpůsobit svou nabídku návštěvníkům ze sousední země. Je to skutečnost, která by mohla hrát velkou roli zejména pro větší kulturní zařízení v Horním Rakousku a jižních Čechách. ACCC už proto plánuje praktický seminář s paní Hellmund zaměřený na rozšiřování vzdělávání hornorakouských a jihočeských institucí. [luk]

Skanzen soch socialistické éry Na okraji maďarské Budapešti vznikl park, v němž jsou soustředěny sochy komunistických vůdců a hrdinů tohoto historického období. U vchodu vítá návštěvníky V. I. Lenin s Karlem Marxem. Na ploše přesahující 1 tisíc čtverečních metrů je umístěno 42 soch z různých míst Maďarska – vůdce Maďarské republiky rad Béla Kun, Jiří Dimitrov, milicionáři, sovětští vojáci, dělníci v bojovém postoji. Dominantu tvoří památník Republiky rad, který byl původně umístěn v centru města, kde se konaly prvomájové průvody. Park je v provozu od roku 1993 a je navštěvován zejména západními turisty, kterých přijde denně několik stovek. Uvnitř vyhrává rozhlas pochody a dobové písně z padesátých let. Návštěvníci si mohou zakoupit CD s touto hudbou, ale i odznaky, kopie dobových fotografií atd. – na odbyt si prodávající rozhodně nemohou stěžovat. Otevřeno je denně, vstupné pro dospělé je 600 forintů (cca 50 Kč). [ev] 11 / 2004

Čeká kultura na přehlídce v Drážďanech Šestý ročník Dnů české kultury v Drážďanech a v euroregionu Elbe/Labe byl zahájen pátek 29. října. Potrvá do 14. listopadu a po dobu 17 dnů zhlédnou návštěvníci bezmála 100 akcí. Tuto přehlídku kulturních akcí, pódiových diskusí a seminářů k významným tématům spolupráce České republiky a spolkové země Sasko organizuje tradičně s podporou odboru kultury magistrátu města Drážďan a řady sponzorů České centrum v Drážďanech a německá nadace zabývající se rozvíjením česko-německých vztahů Brücke - Most. Hlavním cílem prezentace je nejen představit drážďanské veřejnosti osvědčené hodnoty ale i nové ukázky směřování české kultury a nové talenty, ale především také na pódiových diskusích a seminářích otevírat a rozvíjet otázky zajímavé pro české i německé odborníky a veřejnost a důležité pro rozvoj dobrých vztahů a prezentaci ČR po vstupu do EU. Konkrétní program těchto Dnů je k dispozici na následující internetové adrese: HTTP://WWW.TSCHECHISCHE-KULTURTAGE.DE [luk]

Inspirace není nikdy dost O přízeň návštěvníků musí bojovat i známé galerie a muzea. Příkladem je pařížský Louver, který uzavřel dohodu se sítí veřejné dopravy. Turistům jsou tak nabízeny „balíčky“, které umožňují zvýhodněný vstup do Louvru, muzea Eugene Delacroice, dvě jízdenky a 10% slevu v restauracích v Louvru. [ev]

Krade se všechno - i literární díla Skutečnost, že se pirátsky kopírují filmy, videoklipy, hudba, je všeobecně známá. Neobvyklý je případ s novou prózou Gabriela Garcií Márqueze, která měla vyjít 27. října. Vydavatel uzavřel s autorem řádnou smlouvu, nakladatelští piráti však byli rychlejší. Knihu, která původně měla stát v přepočtu kolem 300 Kč, prodávají piráti v předstihu za 100 Kč. [ev] ZAHRANIČÍ KOLÍN (31 tis. obyv.): Ve dnech 9. až 11. 9. se zde konal 9. ročník mezinárodního festivalu neverbálního divadla Mimoriál. (Kolínský deník, 13.09.2004)

37

NABÍDKA Rokycany - Muzeum Dr. Bohuslava Horáka PROMĚNY MĚSTA POHLEDEM ARCHITEKTA, do 31. 12. Duchcov - Popelova výstavní síň: VÁNOČNÍ VÝSTAVA ARKADIE 2004, prodejní vánoční výstava výrobků chráněných dílen Arkadie v Teplicích, prosinec Semily - Muzeum a pojizerská galerie: VÝBOR Z DÍLA – AKVARELY A DŘEVOŘEZY, Ludmila Matoušová, do 28. 11. Ostrava - Krajský úřad: „POZOR, VYLETÍ PTÁČEK!“, (pořadatel Muzeum Těšínska), do 30. 11. Jílové u Prahy- Regionální muzeum ČAS JIM NA KRÁSE NEUBRAL (Z darů muzeu za posledních 10 let), do 30. 1. 2005 Jablunkov - Těšínské muzeum PLICNÍ SANATORIUM V JABLUNKOVĚ, do 3.4.2005 Roztoky u Prahy - Středočeské muzeum TARAS…fotografická setkání 1965 – 1983, do 31.1.2005 Rokycany - Muzeum dr. B. Horáka Klement Štícha: PROMĚNY MĚSTA POHLEDEM ARCHITEKTA, (Obrazy K. Štícha), do 31.12. Zlín - Krajská galerie výtvarného umění EDUARD OVČÁČEK&ABSOLVENTI A STUDENTI ATELIÉRU VOLNÉ GRAFIKY, do 28.11. ČESKÉ MALÍŘSTVÍ A SOCHAŘSTVÍ 20. STOLETÍ ze sbírek Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, nová stálá expozice Zlín - Muzeum jihovýchodní Moravy DŘEVO, PROUTÍ, SLÁMA V TRADIČNÍ RUKODĚLNÉ VÝROBĚ, nová stálá expozice Jičín - Regionální muzeum a galerie JINDŘICH PROCHÁZKA (souborná výstava malíře meziválečného období, jehož námětem bylo město Jičín), od 1. do 31. 12.

38

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury PROJEKTY 3. 6. - 31. 12. 2004 EVROPSKÉ ZEMĚ České sny 2004. Mezinárodní hudební projekt (export festivalu Concentus Moraviae), konaný u příležitosti vstupu České republiky do EU www.ceskesny.cz 6. - 10. 12. 2004 PRAHA, LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC, RUDOLFINUM Festival Bohuslava Martinů 2004. 10. ročník mezinárodního hudebního festivalu. www.martinu.cz KONCERTY / INSCENACE BRNO 19. a 20. 11. 2004 19:00, Janáčkovo divadlo Baletní večer na hudbu českých skladatelů: A. Dvořák, L. Janáček, B. Martinů, V. Kaprálová – premiéra. Dir. M. Kaňák, chor. H. Litterová, Z. Prokeš, P. Zuska. Repríza 22. 11. www.ndbrno.cz 2. 12. 2004 19:30, Janáčkovo divadlo Koncert k 80. výročí Českého rozhlasu Brno a k ukončení Janáčkova jubilejního roku A. Dvořák: Zlatý kolovrat, dále J. Novák, L. Janáček. Státní filharmonie Brno, dir. P. Altrichter, M. Fukačová – violoncello Přenos EBU. (Státní filharmonie Brno)

MÍSTNÍ KULTURA

NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY 7. 12. 2004 19.30 h., Besední dům Česká hudba 2004. A. Dvořák: Sonatina G dur pro housle a klavír, dále J. Suk, J. Novák, B. Martinů. P. Pomkla – flétna, M. Gajdošová, B. Matoušek – housle, J. Kolmanová, K. Košárek – klavír (Státní filharmonie Brno, České sny) HRADEC KRÁLOVÉ 21. 12. 2004 19.30,Velký sál Adalbertina Vánoce s Boni pueri. Filharmonie Hradec Králové, dir. O. Kukal, Český chlapecký sbor Boni pueri, sbm. P. Horák, J. Martinec LIBEREC 7. a 21. 12. 2004 19.00, Divadlo F. X. Šaldy B. Smetana: Dalibor, Dir. F. Babický, režie J. Průdek. Repríza 16., 23. 11., 7., 21. 12. www.saldovo-divadlo.cz OPAVA 19. 12. 2004 19.00, Slezské divadlo Opava Česká mše vánoční a vánoční koncert s Peterem Dvorským OSTRAVA 18. a 19. 11. 2004 19.30, sál KDmO R. Kubín: Maryčka Magdonova, L. Janáček: Taras Bulba (dále L.van Beetoven). Janáčkova filharmonie Ostrava, dir. P. Vronský, E. Indjić - klavír PLZEŇ 25. 11. 2004 19.30, sál Peklo J. Suk: Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, dále K. Stamitz, B. Martinů. Plzeňská filharmonie, dir. H. Farkač, J. Pěruška - viola PRAHA 15. 11. 2004 19.30, Konzervatoř a ladičská škola Jana Deyla J. Kratochvíl: Rondo pro saxofonové kvarteto ad., Š. Lucký: Sonata brevis pro housle a klavír ad. České saxofonové kvarteto, Juventus Quintet, D. Tuplová,

11 / 2004

E. Bayer – housle, J. Hernychová – violoncello, D. Foltýn – hoboj, P. Hernych – lesní roh, M. Verner – fagot, M. Navrátil, M. Macourek – klavír (Dny soudobé hudby 2004) 16. 11. 2004 20.15, Vysoká škola ekonomická, Nová aula Antonín Dvořák „Můj domov“ - závěrečný koncert festivalu ke státnímu svátku ČR. Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, dir. H. Farkač, J. Hošek – violoncello (Nekonvenční žižkovský podzim 2004) 22. 11. 2004 19.30, Rudolfinum, Dvořákova síň Slavnostní koncert k 10. výročí založení PKF. Pražská komorní filharmonie, E. Urbanová – soprán, R. Janál – baryton, J. Suk, P. Šporcl, I. Ženatý – housle, L. Peterková – klarinet, J. Boušková – harfa, Z. Müller – hoboj, J. Bárta – violoncello, J. Simon – klavír a další, dir. J. Bělohlávek, T. Hanus, Z. Müller, M. Swierczewski (Pražská komorní filharmonie) 26. 11. 2004 19.30, Divadlo Komedie 2krát Martinů. B. Martinů: Slzy Nože, premiéra, Martinů: Ariadna, premiéra. Komorní orchestr Berg, režie D. Balatka. Účinkují: I. Houkalová, V. Sibera, F. Zahradníček, A. Priechodská, M. Žáková, J. Moravec a další. Repríza 27. 11. www.prakomdiv.cz 28. 11. 2004 18.30, Žofín Otakar Ostrčil - Žák Zdeňka Fibicha. O. Ostrčil: Balada česká, Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici, Z. Fibich: Vodník, Štědrý den, Hakon. Filharmonie Hradec Králové, dir. T. Koutník, M. Hrachovinová, H. Maciuchová, M. Stropnický um. přednes, režie V. Šustíková (Český melodram světu) 1. a 7. 12. 2004 19.00, Státní opera Praha A. Dvořák: Dimitrij. Dir. F. Preisler, R. Hein, režie M. Tarant. www.opera.cz 12. a 13. 11. 2004 19.00, Národní divadlo Praha B. Smetana: Prodaná nevěsta, premiéra. Dir. O. Dohnányi, režie J. Nekvasil. Reprízy 17., 18., 25. 11., 4. 12. www.narodni-divadlo.cz 4. 12. 2004 16.30, Rudolfova galerie, Pražský hrad Hudba na dvoře Rudolfa II (Hudba pražského hradu)

39

4. 12. 2004 20.00, Obecní dům, Smetanova síň A. Dvořák: Klavírní koncert g moll, Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“. Pražský Dvořákův symfonický orchestr, dir. J. Vodňanský, R. Kvapil klavír 5. 12. 2004 18.00, Barokní knihovní sál Rosu dejte nebesa - adventní hudba z českých sbírek. Poglietti, Rovenský, Corelli, Černohorský, Brentner. H. Blažíková - soprán, M. Krejčík – bas (Barokní podvečery) 6. 12. 2004 19.30, Lichtenštejnský palác, Sál Martinů Koncert k poctě Viktora Kalabise. Martinů: Sonáta pro cembalo, Smyčcový kvartet č. 3, V. Kalabis: Preludio, Aria e toccata „Příhody Sisyfovy“, Smyčcový kvartet č. 3 . Penguin kvartet, Monika Knoblochová – cembalo (Festival Bohuslava Martinů 2004) 9. a 10. 12. 2004 19.30, Rudolfinum, Dvořákova síň Závěrečný koncert Festivalu Bohuslava Martinů. L. Janáček, B. Martinů, A. Dvořák. Česká filharmonie, dir. C. P. Flor, I. van Keulen – viola (Festival Bohuslava Martinů 2004, Česká filharmonie - Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) 14. a 15. 12. 2004 19.30, Obecní dům, Smetanova síň Pocta Václavu Smetáčkovi. J. B. Foerster, B. Martinů, M. P. Musorgskij. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dir. G. Rožděstvenskij, J. Bárta – violoncello (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK 70. jubilejní sezóna) ZLÍN 27. 11. 2004 Dům umění Koncert pro rodiče s dětmi - Jonáš a Melicharová v opeře. Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, dir. R. Válek, J. Molavcová a J. Suchý (Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín) VÝSTAVY 19. 11. 2004 Praha, České muzeum hudby, Karmelitská 2 Nová expozice Českého muzea hudby Výstava ze sbírek Muzea Bedřicha Smetany a dalších institucí. (Expozice a výstavy Českého muzea hudby) www.nm.cz/mch

40

24. 11. 2004 - únor 2005 Praha, Národní muzeum Otakar Ševčík a česká houslová škola Cílem výstavy je ukázat prostřednictvím hudebních nástrojů, obrazů, fotografií a archiválií k částí pozůstalosti včetně zvukových nahrávek na existenci kvalit české houslové školy a připomenout její hlavní postavy. (Expozice a výstavy Českého muzea hudby) www.nm.cz ČESKÁ CENTRA A ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY ČR V ZAHRANIČÍ Osobnosti české hudby: Smetana-Dvořák-Janáček: SMETANA-DVOŘÁK-JANÁČEK. Putovní výstava Výstava IKC ve spolupráci se SČC a MZV s prezentací CD Supraphonu a videoprojekcí. Kurátor: L. Dohnalová DALŠÍ PROGRAM A ZAHRANIČÍ WWW.CESKAHUDBA2004.CZ

Informačně-koordinační centrum Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 Tel.: 224 809 195 Vstupenky zakoupíte u jednotlivých pořadatelů akcí a v obvyklých předprodejích. Změna programu vyhrazena.

„Koně a Pražané“ Význam koně pro život města Prahy a jeho obyvatel je téma výstavy, která se koná v Muzeu hlavního města Prahy Na stovkách exponátů – fotografií, grafik, obrazů a plastik – dokumentují autoři výsadní postavení koně v průběhu staletí a zejména jeho úlohu v dějinách hlavního města českého státu. „Koně jsou s historií hlavního města neodmyslitelně spjati. Pražané by se bez tohoto krásného zvířete po dlouhá staletí zřejmě neobešli. Já jako rodilý Pražák, který se v mládí ještě setkával s koňmi v ulicích města, mohu jejich význam pro život Prahy jen potvrdit - i když jejich význam do budoucna samozřejmě souvisí se sportem a volným časem Pražanů,“ řekl při slavnostním zahájení náměstek primátora Jan Bürgermeister. Výstava „ Koně a Pražané“ se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy MUDr. Pavla Béma do 30. 4 . 2005. [luk] MÍSTNÍ KULTURA

ZAJÍMAVOSTI Ty mrtvý lež a nevstávej... Výstava „Fenomén vampyrismu ve světle archeologických nálezů a muzejních sbírek a výstava plakátů a grafiky s hororovou tematikou“ v Muzeu Kroměřížska byla prodloužena do 12. 12. 2004. Výstavu uvádí scéna navozující tajemnou atmosféru. Procházíme jídelnou upíra a pohřebištěm, které slouží jednak jako ložnice upíra a jednak jsou tam pohřbeny oběti, v našem případě nevěsta, která se nedočkala svatby, nýbrž vysátí, a tak doplnila jídelníček domnělého milého. Tak vampýr odplácí!

Na vampýrské výstavě v Muzeu Kroměřížska nebyl opomenut ani nejznámější z „upírů“ hrabě Drákula čili nezvykle brutální valašský kníže Vlad III. Dracula proslulý ve své době (vládl 1456 - 1462) oblibou v narážení nepřátel i lidí starých, nemocných a neužitečných na kůly. Bram Stoker ho uvedl koncem 19. století opět do života ve svém hororovém románu Dracula a rumunská vláda jeho jméno i pověst dnes zdárně využívá pro rozvoj cestovního ruchu v zemi. Tato část výstavy je koncipovaná dr. Karlem Jarošem z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Výstavou prolínají i filmové plakáty s hororovou tematikou. Jsou tu představeny plakáty z první republiky, jistě nelze nezmínit plakát Nosferatu z roku 1921 nebo Ve spárech upíra. Jsou zastoupena i léta šedesátá, kdy se v plakátové tvorbě uplatňovali přední výtvarníci např.: Z. Ziegler-Psycho, J. Vyleťal-Ptáci či R. Němec - Valerie a týden divů. Nutno zde poděkovat Dr. Martě Sylvestrové z MG Brno za zapůjčení vzácných plakátů, stejně jako Národnímu filmovému archivu a Uměleckoprůmyslovému muzeu 11 / 2004

v Praze. Morbidní tematika je na výstavě zastoupena i dílem grafiků, které netřeba blíže představovat: František Kobliha, Jan Konůpek a Josef Váchal. Grafiky pocházejí z pražské sbírky DRIT, jejímž správcem je grafik Pavel Hlavatý. [luk]

Výstava, která vzdá hold židovským podnikatelům Židovská náboženská obec v Krnově existovala v letech 1877 - 1938, synagogu v orientálním stylu si dala postavit již roku 1871. Po dobu rakousko-uherské monarchie čítala 500 až 600 členů, v období 1. republiky 300 až 400. Většina krnovských Židů se hlásila k německé národnosti, v náboženských otázkách patřili k liberálnímu směru. Velký přínos židovských podnikatelů z Krnova pro rozvoj tohoto slezského města připomíná výstava v hlavním sále krnovské synagogy. Je složena z dobových vyobrazení továren, obchodů a rodinných vil, stavebních plánů, firemních faktur a etiket výrobků. Největší pozornost na výstavě je věnována krnovské firmě Siegfrieda Gesslera, který si roku 1877 nechal zaregistrovat slavný bylinný likér s německým názvem Altvater a českým překladem Praděd. Občanské sdružení Krnovská synagoga, které výstavu pořádá, nabízí návštěvníkům k shlédnutí unikátní sbírku vinět tohoto likéru od jeho vzniku až do současnosti. Bližší informace k výstavě podá správce synagogy Ing. Jan Stejskal na telefonu 737 201 166. Pavel Kuča

Elektronické pohlednice pro všechny V červnu roku 2004 se v pavučinách českého internetu objevily nové stránky s názvem PRANICKA.NET. Tyto internetové stránky s jednoduše zapamatovatelnou adresou nabízí v současné době více než 1200 elektronických pohlednic pro každé použití. Ovšem pokud si z nich nevyberete, můžete zaslat svůj vlastní obrázek, fotku vlastní pohlednici. pranicka.net budete moci poslat svoji vlastní pohlednici. HTTP://PRANICKA.NET [luk]

41

Svědectví zachycené na pohlednicích Největší sbírku fotografií obce Záměl (600 obyv., okres Rychnov nad Kněžnou) jež se dříve jmenovala i Záměly, Zámělí a za druhé světové války Samiel, má Milan Sedláček, s jehož jménem se setkáme i v odborné literatuře.

Tento sběratel pohlednic za dvacet let nashromáždil do pečlivě vedených kartoték neuvěřitelných 4 tis. pohlednic z celého rychnovského regionu, z toho přes 150 ze Záměle, 600 z Vamberka a 100 z Potštejna. Své „poklady“ vystavuje, např. v letech 1991 a 1995 ve vamberském klubu Sokolovna, od té doby pak v Záměli roku 2000 v zasedací místnosti hostince Orlice a pak i v historické a pečlivě opravené chaloupce U Lávek čp. 111, o dva roky později ve stejném prostředí oné chaloupky následovala další výstava o historii obce a legionářích, poslední pak v roce 2003. Připočteme k tomu i 25minutovou videokazetu s textem a šedesátkou historických obrázků Záměle.

Cukráři obnovili tradici Hejtman Evžen Tošenovský dostal v úterý 26. října 2004 od Společenstva cukrářů sladký dort. „V den, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu, tedy 28. října, předávalo vždycky Společenstvo cukrářů prezidentovi republiky dort. Tato krásná tradice byla v roce 1998 po 80 letech opět obnovena,“ říká Karla Pětrošová, předsedkyně Společenstva cukrářů Moravskoslezského kraje. „Byli jsme požádáni tento zvyk převést i na kraje. Loni jsme dort předali náměstkyni Jaroslavě Wenigerové, letos jej dostal hejtman osobně,“ doplňuje cukrář Jan Janeček. Společenstvo cukrářů si loni připomínalo 280 let své existence. Letos 28. října předali dort prezidentu České republiky Václavu Klausovi cukráři z Jihomoravského kraje. [luk]

Sokolov a secesní šperky Město Sokolov by rádo vidělo v expozicích Krajského muzea v Sokolově vystavený secesní poklad. Soubor šperků byl nalezen před 10 lety při výkopových pracích u zámku v Husových sadech, od té doby jsou unikátní šperky zdobené drahými kameny uloženy v muzejním depozitáři. Město je ochotno investovat do nezbytného bezpečnostního zařízení až 1 milion Kč, přestože je zřizovatelem muzea kraj. Veřejnost měla možnost vidět poklad pouze jedenkrát, když byly šperky vystaveny na 10 dnů v roce 2000. [ev]

Francouzské Bílé noci

Tato obec vzpomene v roce 2006 650. výročí první písemné zmínky o obci a pohlednice jistě leccos napoví o její historii posledních let. Josef Krám Foto: pohlednice Záměle z počátku 20. století.

42

I když Dostojevský umístil svůj román Bíle noci do Ruska, může se Bílými nocemi pochlubit také francouzská metropole Paříž. Právě tak je nazváno množství kulturních akcí, které tady proběhly první říjnový víkend. Město, které žije kulturou celoročně, město, které je stále plné zahraničních turistů, tak nabídlo k vidění málo známá místa zcela výjimečné programy. Pařížské Bílé noci se poprvé konaly v roce 2002 a inspirovala se jimi další dvě města – Řím a Brusel. Pařížané i turisté tak mohli moci objevovat město na kolech, pěšky či jinak. K individuální tvorbě trasy přispěly webové stránky WWW.PARIS.FR [ev] MÍSTNÍ KULTURA

KRAJOVÉ RECEPTY KOŘENÍ PRO KAŽDÉ VAŘENÍ AUTORKY PHDR. JANY HRABĚTOVÉ

KNEDLÍKY Z KUCHYNĚ STARÉ ŠUMAVY AUTORA VÁCLAVA MALOVICKÉHO

CIBULE Cibulová omáčka 2 - 3 cibule, 5 dkg tuku, 6 dkg mouky, 1/3 až ½ l vody Nakrájenou cibuli zapěníme, zaprášíme a zasmažíme do zlatova. Rozředíme vodou, osolíme, povaříme a pak omáčku přecedíme. Můžeme zjemnit žloutkem, rozšlehaným v mléce. Zajíc – cibulář 1 zaječí zadek a plecko, velká cibule, 10 dkg slaniny, 8 dkg másla nebo tuku, lžíce hladké mouky, sůl, 5 zrnek pepře, bobkový list, lžíce octa Zadek i plecko prošpikujeme slaninou, na másle zpěníme cibuli a rozporcované maso upečeme. Pak přidáme koření, podlijeme a okyselíme octem. Dusíme do poloměkka a dopečeme v troubě. Šťávu zahustíme lžící hladké mouky a povaříme.

Zelný knedlík („sklářský“) Vyškvaříme asi 15 dkg tlustého od šunky a promícháme se 2 žemlemi nakrájenými na kousky. Najemno nasekáme asi ½ kg kysaného zelí, pečlivě vymačkáme a přidáme k houskám. 2 vejce rozšleháme s malým šálkem kysané smetany a spolu s ½ kg hrubé mouky zaděláme těsto na knedlíky. Vytváříme rukou malé kulaté knedlíky a vaříme je asi 20 minut. Lze je podávat se strouhankou a másle, nebo se zelím a maštěné sádlem se škvarky. A samozřejmě prý nejlépe chutnají s uzeným.

PAŽITKA Pažitková omáčka 5 dkg tuku, 6 dkg hladké mouky, ¾ l vývaru, sůl, 1/8 l smetany nebo mléka, 3 lžíce pažitky Světle růžovou jíšku rozředíme vodou, osolíme a povaříme. Pak přidáme jemně rozsekanou pažitku a přestaneme vařit, vlijeme smetanu a dáme do omáčky rozpustit kousek másla. Rozhuda ½ kg měkkého tvarohu, sůl, několik lžic sladké smetany, 2 – 3 lžíce jemně usekané pažitky, podle chuti cibule, popř. mletá paprika Vše utřeme, pažitku přidáme nakonec. Rozhudu můžeme vylepšit kouskem másla a strouhanou ředkvičkou nebo mrkví. CELER Celerová polévka 20 dkg celeru, 5 dkg tuku, 5 dkg mouky, voda nebo vývar, ½ l mléka, 1 žloutek, trochu citrónové šťávy Světlou jíšku rozvaříme ve vodě nebo vývaru, přidáme na hrubo nastrouhaný celer a vaříme asi 15 minut. Pak zjemníme mlékem a žloutkem, přichutíme několika kapkami citrónové šťávy. Nakonec ještě okořeníme usekanou petrželovou natí. Do polévky přidáme osmaženou housku. SKOŘICE Zemlbába 30 dkg jablek, 10 dkg cukru, 1/3 l mléka, 2 vejce, 6 dkg másla, rozinky, skořice, žemle nebo vánočka Do vymaštěného pekáče klademe střídavě po vrstvách na plátky nakrájené žemle a oloupaná, rozstrouhaná jablka. Vrstvy jablek sypeme rozinkami, cukrem, skořicí a pokapeme rozpuštěným máslem. Nakonec poslední vrstvu žemlí zalijeme mlékem s rozšlehanými vejci a zapečeme.

11 / 2004

Pečené bramborové knedlíky s tvarohem Asi 1 ½ kg vařených prolisovaných brambor, 1 kg tvarohu, 10 dkg krupice, 30 dkg mouky, sůl Připravíme si těsto a pak vykrajujeme knedlíky lžící, pokládáme je na dobře vymaštěný plech. Lžíci neustále namáčíme do rozpuštěného tuku, aby se nám nelepily. Knedlíky potřeme tukem a upečeme v troubě. Je možné je vylepšit přidáním vajec, škvarků nebo na drobné kostičky nakrájené šunky. Bramborové knedlíky s jablky 1 kg čerstvě uvařených brambor, 20 dkg hrubé mouky, 2 vejce, sůl, 25 dkg jablek, 8 dkg másla, 5 dkg strouhaných ořechů, 8 dkg cukru Uvařené horké brambory prolisujeme, promícháme je s moukou a necháme vychladnout. Pak přidáme sůl, vejce, vypracujeme tužší těsto, rozválíme je a rozkrájíme na čtverce. Do každého čtverce zabalíme čtvrtku oloupaného jablka (jsou-li jablka kyselá, můžeme je trochu přisladit) a knedlíky dobře uzavřeme. Vkládáme je do solené vroucí vody a jakmile vyplavou, odcedíme. Podáváme sypané strouhanými ořechy, cukrem a polité máslem. Bramborové knedlíky natržené 1 kg studených vařených brambor, 10 dkg hrubé mouky, 1 vejce, sůl, 2 žemle a 5 dkg másla (nebo 15 dkg pečeného masa, 1 cibule, 3 dkg tuku a hrst strouhané housky) Připravíme bramborové těsto a nakonec do něho zapracujeme máslo a strouhanku. Utvoříme váleček, rozkrájíme jej na stejně velké dílky a z nich tvarujeme kulaté knedlíky. Vaříme je 10 – 15 minut podle velikosti. Uvařené knedlíky natrhneme, posypeme osmaženou strouhanou houskou a omastíme rozpuštěným máslem. Obměna: Místo strouhanky můžeme do těsta vmíchat směs z jemně nakrájeného masa, osmažené jemně nakrájené cibule a strouhané housky. Těsto dobře propracujeme a tvoříme knedlíky. Takto upravené knedlíky jsou chutné a výživnější.

43

Večer folklorních souborů

EJ, VŠECKO STVOŘENÍ vánoční pořad z Čech, Moravy a Slezska neděle 5. prosince 2004 v 19.30 hodin DIVADLO U HASIČŮ PRAHA 2, ŘÍMSKÁ 45 Vstupenky v pokladně divadla tel./fax: 222 518 716 pokladna otevřena denně 13.00 - 18.00, so 10.00 - 13.00

44

MÍSTNÍ KULTURA