âÍSLO 4 ROâNÍK 16 25. DUBNA 2005
◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗
·edesát let poté âeská republika si spolu s dal‰ími státy letos pfiipomíná ‰edesát let od ukonãení nejrozsáhlej‰ího a nejniãivûj‰ího váleãného konfliktu v dûjinách lidstva, pfii nûmÏ pfii‰lo o Ïivot pfies padesát milionÛ lidí. Druhá svûtová válka zaãala 1. záfií 1939, kdy Nûmecko vpadlo do Polska. V Evropû boje skonãily v kvûtnu 1945, definitivní konec války v‰ak pfii‰el aÏ 2. záfií, kdy se vzdalo Japonsko. V âeské republice vyvrcholí oslavy konce války 8. kvûtna. Loni se osm˘ kvûten poprvé slavil jako Den vítûzství, pfiedtím byl tento státní svátek oznaãen v kalendáfii jako Den osvobození. Vût‰inu území dne‰ní âeské republiky osvobodila sovûtská armáda, pfieváÏnou ãást západních âech jednotky americké armády. K vítûzství nad nacismem pfiispûl také domácí a zahraniãní odboj, partyzánské skupiny a povstání v posledních dnech války.
Nûktefií, a to pfiedev‰ím ti, co tuto hrÛzu nezaÏili, se v‰ak nechovají zrovna dÛstojnû. Niãí památníky osvobození, malují tanky na rÛÏovo a podobnû, a moÏná ani netu‰í, proã je na toto v˘roãí nutno vzpomenout. Îijeme v dobû, kdy jiÏ kaÏd˘ mÛÏe oslavovat své pravé osvoboditele, ale musíme si uvûdomit, Ïe i to, co nám bylo mnohá léta pfiedkládáno, bylo pro mnohé pravdou alespoÀ ãásteãnou a pro nûkoho i skuteãnou. KaÏd˘ má právo na vlastní zhodnocení a vyjádfiení své my‰lenky, vÏdyÈ máme demokracii. V dobû stále nov˘ch a nov˘ch váleãn˘ch konfliktÛ je tfieba pfiipomenout, co v‰echno pro nás udûlali ti, kdo pfiinesli pfied ‰edesáti lety svûtu mír. I kdyÏ nûktefií tento ãin vyuÏívali pozdûji pfiedev‰ím ve svÛj prospûch, ti pfiímí úãastníci o tom pfied ‰edesáti lety tak neuvaÏovali. PfiestoÏe potomci nûkter˘ch z tûch tehdy oslavovan˘ch národÛ si svoji reputaci v letech míru po‰ramotili, pfiece stojí za to vzpomenout na v‰echny, ktefií tenkrát pfiinesli na‰í zemi mír. Petr Pech
Hodnocení stavu dodrÏování BOZP v roce 2004 Svazová inspekce bezpeãnosti práce vám, ãtenáfiÛm mûsíãníku Servis, kaÏdoroãnû v tomto období pfiedkládá zprávu o stavu BOZP u zamûstnavatelÛ, u kter˘ch pÛsobí na‰e základní ãi místní odborové organizace. Tato zpráva vychází z proveden˘ch 261 vstupÛ svazov˘ch inspektorÛ bezpeãnosti práce na pracovi‰tû zamûstnavatelÛ a je bohuÏel jiÏ tradiãnû velmi kritická, neboÈ situace v oblasti BOZP je neutû‰ená, a to z mnoha znám˘ch dÛvodÛ: roztfií‰tûná, neúplná a pfiíli‰ komplikovaná legislativa, chybûjí motivace zamûstnavatelÛ a zamûstnancÛ a jejich pfiístup k plnûní úkolÛ v této oblasti. Svazová inspekce bezpeãnosti práce v roce 2004 zjistila kolem 820 závaÏn˘ch nedostatkÛ a v rámci své ãinnosti se zamûfiila na tûchto osm základních okruhÛ: 1. Vy‰etfiování pracovních úrazÛ a nemocí z povolání 2. Od‰kodÀování pracovních úrazÛ a nemocí z povolání 3. Organizace provûrek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci 4. Závodní preventivní péãe a její zaji‰Èování 5. ·kolení zamûstnancÛ o právních a ostatních pfiedpisech k zaji‰tûní BOZP, vãetnû pravidelného ovûfiování znalostí 6. Poskytování osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkÛ a ochrann˘ch nápojÛ
V âÍSLE: ❐
K povinnosti zamûstnavatele evidovat pracovní dobu (str. 4) ❐ Pfiíjmy (plnûní) poskytované zamûstnancÛm... (2. ãást) (pfiíloha) ❐ Penzijní pfiipoji‰tûní (pfiíloha) ❐ Nûco z ekologie – tekuté odpady (str. 7)
7. Zaji‰Èování a provádûní revizí, kontrol a prohlídek stavu v˘robních a pracovních prostfiedkÛ a zafiízení 8. Stav pracovi‰È a pracovního prostfiedí JelikoÏ zde není moÏné podrobnû probrat v‰echny jednotlivé sledované oblasti, upozorÀuji zejména na ty okruhy, které byly v roce 2004 nejãastûji hodnoceny hor‰í známkou. Byly to: A. Stav pracovi‰È a pracovního prostfiedí B. Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP C. Závodní preventivní péãe a její zaji‰Èování D. Revize, kontroly a prohlídky stavu v˘robních a pracovních prostfiedkÛ a zafiízení
provûrky BOZP, a to nejménû jednou v roce, na v‰ech pracovi‰tích a zafiízeních zamûstnavatele. Provûrky BOZP v nûkter˘ch pfiípadech na‰i zamûstnavatelé chápou jako povinnost odborové organizace nebo jsou spojovány s b˘val˘m, totalitním reÏimem. To, Ïe jde o velmi v˘znamn˘ nástroj prevence, kter˘ má svoji dlouholetou tradici, je asi zbyteãné uvádût. BohuÏel zcela bûÏnû se stává, Ïe provûrky BOZP jsou organizovány pouze na vybran˘ch pracovi‰tích. To platí zejména pro organizace bytov˘ch druÏstev, kde se zcela zapomíná na pracovi‰tû kotelen.
Stav pracovi‰È a pracovního prostfiedí
Tfietí nejproblémovûj‰í oblastí je oblast závodní preventivní péãe a jejího zaji‰Èování. Mnozí zamûstnavatelé sice mají sepsanou smlouvu s pfiíslu‰n˘m zdravotnick˘m zafiízením, ale ve skuteãnosti nadále vysílají zamûstnance k preventivním lékafisk˘m prohlídkám k lékafiÛm svobodnû zvolen˘m poji‰tûnci, ktefií v‰ak vût‰inou neznají konkrétní zdravotní nároky urãité práce v dan˘ch pracovních podmínkách. Lékafii závodní preventivní péãe vlivem nedostateãné legislativní úpravy chápou tuto péãi jako starost o provádûní preventivních lékafisk˘ch prohlídek, takÏe ostatní úkoly tohoto zdravotnického zafiízení nejsou vût‰inou zabezpeãovány. S oblastí závodní preventivní péãe je úzce spjata evidence preventivních lékafisk˘ch prohlídek a oblast ‰kolení vybraného poãtu zamûstnancÛ, ktefií organizují poskytování první pomoci. Evidence preventivních lékafisk˘ch prohlídek je velmi chaotická a v mnoha pfiípadech se zdravotní zpÛsobilost zamûstnancÛ specifick˘ch profesí nesleduje, respektive se ponechává její evidence, ovûfiování a dodrÏování stanoven˘ch lhÛt na samotném zamûstnanci, ãi na ‰kolicím zafiízení. (Pokraãování na str. 2)
Nejhor‰ího v˘sledku dosáhla kontrola ze strany SIBP v oblasti pracovního prostfiedí. Pracovi‰tû nejsou kromû administrativních budov a kanceláfií zamûstnancÛ vût‰inou udrÏována. Na dílnách je nepofiádek, neãistí se okna ãi kryty svítidel a není dodrÏována stanovená lhÛta pro malování a údrÏbu sanitárních zafiízení. Nebezpeãná místa prostfiedkÛ a zafiízení nemají v nûkter˘ch pfiípadech ochranná zafiízení (zejména to platí u dfievoobrábûcích strojÛ a u elektrického zafiízení). Vybavení pracovi‰È prostfiedky pro poskytování první pomoci je nedostateãné, neodpovídá danému nebezpeãí pracovi‰tû a zdravotní pomÛcky umístûné v lékárniãkách první pomoci mají pro‰lou lhÛtu pouÏitelnosti. Novû se zaãaly objevovat nedostatky v chybûjící dokumentaci BOZP - místní fiády skladÛ, místní provozní bezpeãnostní pfiedpisy strojÛ a pro provoz dopravy, pravidla BOZP pro zacházení s chemick˘mi látkami nebo pfiípravky apod.
Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP Na druhém místû pomyslného Ïebfiíãku se objevila povinnost zamûstnavatele organizovat
Závodní preventivní péãe a její zaji‰Èování
ODBOROVÉ AKTUALITY Budou Ïelezniãáfii stávkovat? Vedení âesk˘ch drah neustoupí poÏadavkÛm odboráfiÛ na okamÏité zastavení propou‰tûní. Na to reagoval pfiedseda Odborového sdruÏení ÏelezniãáfiÛ tím, Ïe stávka na dráze „stoprocentnû bude“. Datum jejího konání odbory oznámí v pfií‰tích dnech. Pokud odbory hrozby splní, postihne ãeskou Ïeleznici po pûti letech dal‰í velká stávka. (12. 4.)
Kolektivní smlouva ve ·kodû Auto Vedení ·kody Auto podepsalo se zástupci odborové organizace novou kolektivní smlouvu. Potvrzuje mimo jiné sedmiprocentní nárÛst mzdy zamûstnancÛ automobilky od 1. ãervna, a to ve v‰ech platov˘ch tfiídách. Nová smlouva je platná zpûtnû od 1. dubna a její platnost vypr‰í 31. bfiezna 2007. Dohodu, která podpisu kolektivní smlouvy pfiedcházela, uzavfiely obû strany po nûkolikamûsíãním vyjednávání. ZaÏehnaly tak hrozbu celodenní stávky. Odboráfii zároveÀ zru‰ili stávkovou pohotovost a ukonãili ãinnost stávkového v˘boru. V pfií‰tím roce se mzdy zvy‰ovat nebudou, ale zÛstanou na úrovni, kterou odbory nyní vyjednaly. (6. 4.)
Popularita odborÛ Popularita odborÛ mezi lidmi jiÏ dva roky mírnû roste, nyní jim dÛvûfiuje 46 procent obyvatel. Pfied dvûma lety se pfiitom tû‰ily podpofie jen zhruba tfietiny lidí. Nejoblíbenûj‰í jsou tradiãnû u pfiíznivcÛ KSâM - podporuje je 57 procent z nich, nejménû jim jsou naklonûni voliãi ODS, jen 40 procent. I ti v‰ak jsou k odborÛm vstfiícnûj‰í neÏ v minulosti. Vyplynulo to z prÛzkumu, kter˘ letos v únoru provedla agentura STEM. Z ankety je zfiejmé, Ïe odborÛm dÛvûfiuje polovina Ïen, ale jen 41 procent muÏÛ. NadprÛmûrnou oblibu odborÛ autofii prÛzkumu zjistili u studentÛ a dÛchodcÛ, zatímco u zamûstnancÛ je na celorepublikovém prÛmûru. Pouze tfietinové oblíbenosti se tû‰í u podnikatelÛ a ÏivnostníkÛ. I pfies vzestup popularity odborÛ nedosáhla jejich oblíbenost rekordu z roku 1997, kdy je podporovalo 50 procent obãanÛ. Od té doby aÏ do roku 2003 jejich obliba upadala aÏ na 37 procent. Pak se trend zastavil. (23. 3.)
Dlouhá stávka v USA V nejvût‰ím závodû na zpracování vla‰sk˘ch ofiechÛ na svûtû skonãila stávka po 13,5 letech. Vût‰ina ze 600 protestujících zamûstnancÛ, ktefií zahájili stávku 4. záfií 1991, si na‰la od té doby místa jinde a neãeká se, Ïe by se vrátili. Nyní mají deset dnÛ na to, aby odpovûdûli na dopis, kter˘ jim nabízí moÏnost návratu. Podnik navzdory stávce prosperoval, a to díky nov˘m zamûstnancÛm a nové strojové technice. Zamûstnanci závodu pfiistoupili na 30procentní sníÏení mezd v roce 1985, kdy se podnik dostal do potíÏí, a oãekávali, Ïe peníze dostanou zpût, protoÏe se finanãní situace podniku zlep‰ila. Odbory vyzvaly ke stávce, kdyÏ vedení zamûstnancÛm nabídlo v roce 1991 jen nepatrné zv˘‰ení hodinové mzdy a prémie. (23. 3.)
PilotÛm âSA platy porostou PilotÛm âesk˘ch aerolinií letos porostou platy o 12,5 procenta a v dal‰ích dvou letech vÏdy o 15,5 procenta. Na rÛstu platÛ se vedení firmy dohodlo s piloty po pûtimûsíãním kolektivním vyjednávání. Podle prezidenta odborÛ pilotÛ Radomila Kratochvíla zaji‰Èuje dohoda letcÛm postupné srovnávání podmínek s jejich zahraniãními kolegy. S ostatními osmi odborov˘mi organizacemi se podnik dohodl jiÏ dfiíve. Piloti pÛvodnû poÏadovali je‰tû vy‰‰í nárÛst. (22. 3.)
2
■
Demonstrace v Bruselu Na v˘zvu Evropské odborové konfederace k uspofiádání masové demonstrace pfied Jarním zasedáním Evropské rady odpovûdûla i âMKOS a za pomoci odborov˘ch svazÛ vypravila dva autobusy plné odboráfiÛ pfiipraven˘ch hájit zájmy pracujících. Hlavní hesla demonstrace byla: • za více a lep‰ích pracovních míst, • za kvalitní pracovní místa a sluÏby - ne Bolkesteinovû smûrnici, • za základní sociální práva, za sociální Evropu. Protestu se zúãastnilo pfies 70 tisíc odboráfiÛ z celé Evropy, z toho 75 z âeské republiky. Protest byl svolán, aby evrop‰tí politici vidûli, Ïe odbory jsou proti jednostranné a nevyváÏené liberalizaci EU a Ïe by chtûly udrÏet evropsk˘ sociální model. Jak je z posledních informací vidût, demonstrace pfiece jen splnila svÛj úãel. Návrh smûrnice Fritze Bolkesteina (b˘valého nizozemského komisafie EK), kter˘ poãítal s uvolnûním ve‰ker˘ch sluÏeb, na které se vztahují zvlá‰tní úpravy, by mûl projít takovou úpravou, aby nedo‰lo k ohroÏení evropského sociálního modelu. Je jen dobfie, Ïe hlas ãeské delegace nezanikl, protoÏe v‰ichni úãastníci byli vybaveni jak ze sv˘ch svazÛ, tak dostali i bílé ‰ály s logem âMKOS, v ãele skupiny nesli velk˘ transparent s logem âMKOS a nad hlavami létaly dva obfií balony OS KOVO. V první linii navíc mezi zástupci ostatních odborov˘ch centrál ‰li i Zdenûk Málek (místopfiedseda âMKOS), Alena Vondrová (pfiedsedkynû OS státních orgánÛ a organizací) a Jan Sábel (pfiedseda OS pracovníkÛ hornictví, geologie a naftového prÛmyslu). Je jen ‰koda, Ïe o tuto demonstraci ãeská média neprojevila Ïádn˘ zájem. Michal Votava
Zasedání sekcí a komisí pokraãují 17. bfiezna zasedala poprvé v tomto roce sekce bytov˘ch druÏstev. Po zahájení jednání pfiedseda sekce Jan Kozel pfiedal slovo místopfiedsedovi svazu Petru Pechovi, aby seznámil pfiítomné s aktuální situací v OS UNIOS a âMKOS. Dal‰ími body programu byla diskuse o moÏnostech uzavírání vy‰‰í kolektivní smlouvy a novela zákona o úãetnictví. K této problematice pohovofiila Ing. Anna Kodlová. V dal‰í ãásti jednání informovala JUDr. Jitka Kocianová o návrhu zákona o podpofie v˘stavby bytÛ ze státního rozpoãtu a o tezích návrhu nafiízení vlády o poskytování podpory ze státního rozpoãtu na v˘stavbu druÏstevních bytÛ. Závûr jednání byl vûnován diskusi o pfiípravû roz‰ífieného zasedání sekce bytov˘ch druÏstev v první polovinû fiíjna, na které upozorníme je‰tû v ãervnovém vydání ãasopisu Servis.
V úter˘ 12. dubna se se‰la sekce vefiejnû prospû‰n˘ch sluÏeb. Zasedání zahájil pfiedseda sekce Franti‰ek Kaláb pfiivítáním pfiedsedy svazu Karla Sladkovského, místopfiedsedy svazu Petra Pecha a ãlenÛ sekce. Karel Sladkovsk˘ hovofiil o situaci ve svazu a v âMKOS. Petr Pech informoval o prÛbûhu pfiede‰l˘ch schÛzí sekce a upozornil na zku‰ební provoz intranetu a ãasopisu Servis na internetov˘ch stránkách. âlenové sekce informovali o zmûnách ve sv˘ch základních organizacích, dohodlo se, jak postupovat pfii nové dotazníkové akci. Posledním bodem jednání byla pfiíprava roz‰ífiené sekce vefiejnû prospû‰n˘ch sluÏeb v fiíjnu. Na závûr probûhla diskuse. 19. dubna se se‰la komise pro rovnost pfiíleÏitostí. Informace z jednání pfiineseme v pfií‰tím ãísle ãasopisu. Jana S˘korová
Hodnocení stavu... (Dokonãení ze str. 1) To platí napfiíklad u profese sváfieã, fiidiã manipulaãního vozíku s vlastním pohonem, obsluha tlakov˘ch nádob a obsluha pfienosn˘ch motorov˘ch pil.
Revize, kontroly a prohlídky stavu v˘robních a pracovních prostfiedkÛ a zafiízení Nejvût‰ím problémem se u povinnosti zamûstnavatele zaji‰Èovat pfiedepsané revize, kontroly a prohlídky prostfiedkÛ a zafiízení jiÏ del‰í dobu jeví problematika odstraÀování zji‰tûn˘ch závad a provádûní revizí a kontrol elektrického ruãního náfiadí, elektrick˘ch spotfiebiãÛ, vãetnû jejich pohybliv˘ch pfiívodÛ, dále tlakov˘ch nádob stabilních a pfienosn˘ch motorov˘ch pil. Stává se bohuÏel jiÏ ãast˘m jevem, Ïe zamûstnavatel má revizní zprávu, ale díky chybûjící zpûtné kontrole nemá vlastnû pfiehled o odstranûní zji‰tûn˘ch závad, a to i pfiesto, Ïe pfii opakovan˘ch revizích je opûtovnû upozorÀován na neodstranûní pfiedchozích závad. Zejména to platí u tlakov˘ch nádob stabilních a odborn˘ch prohlídek nízkotlak˘ch kotelen.
Závûr Stav v oblasti BOZP je tedy nadále velmi neutû‰en˘. I pfies znaãné mnoÏství právních
a ostatních pfiedpisÛ k zaji‰tûní BOZP dochází v této oblasti k velmi malému posunu ve zlep‰ování pracovních podmínek a dodrÏování povinností, a to ze strany na‰ich zamûstnavatelÛ, ale i zamûstnancÛ. Z jednotliv˘ch inspekãních záznamÛ je patrné, Ïe celková úroveÀ závisí na finanãních moÏnostech zamûstnavatelÛ, jejich pfiístupu a ekonomické motivaci a také na kvalitû a pfiístupu dozorov˘ch orgánÛ. Celé této situaci napomáhá i úroveÀ a mnoÏství pfiijíman˘ch právních pfiedpisÛ a jejich novel, neúmûrná cena sluÏeb, prodávan˘ch technick˘ch norem a publikací, chybûjící legislativa a chybûjící vzájemná koordinace orgánÛ státního odborného dozoru pÛsobících na úseku BOZP. Dosavadní právní úprava motivace zamûstnavatelÛ je nedostateãná a postavená pouze na sankcích a opatfieních orgánÛ státního dozoru. Zákon o úrazovém poji‰tûní je v souãasné dobû po vnûj‰ím pfiipomínkovém fiízení a jeho znûní se vzdaluje pfiedstavû odborÛ o zfiízení jedné, neziskové, vefiejnoprávní a tripartitnû spravované instituce. Právní úprava fie‰ící poskytování sluÏeb v oblasti BOZP stále chybí a stávající legislativa oblasti závodní preventivní péãe neodpovídá jejímu smyslu a v˘znamu. Robert Kfiepinsk˘
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Informace ze sbírky pfiedpisÛ (vybrané právní pfiedpisy za období prosinec 2004 - bfiezen 2005) • ãástka 236/2004 Sb. - rozeslána 31. prosince 2004 700/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Nafiízení vlády, kter˘m se mûní nafiízení vlády ã. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdov˘ch tarifÛ a mzdového zv˘hodnûní za práci ve ztíÏeném a zdraví ‰kodlivém pracovním prostfiedí a za práci v noci, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ 699/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Nafiízení vlády, kter˘m se mûní nafiízení vlády ã. 303/1995 Sb., o minimální mzdû, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • ãástka 227/2004 Sb. - rozeslána 23. prosince 2004 664/2004 Sb. - úãinnost od 23. prosince 2004 Nafiízení vlády, kter˘m se zvy‰ují ãástky Ïivotního minima 647/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Vyhlá‰ka, kterou se pro úãely poskytování cestovních náhrad stanoví v˘‰e sazeb stravného, v˘‰e sazeb základních náhrad za pouÏívání silniãních motorov˘ch vozidel a v˘‰e prÛmûrn˘ch cen pohonn˘ch hmot • ãástka 218/2004 Sb. - rozeslána 22. prosince 2004 642/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Vyhlá‰ka, kterou se provádí zákon o obãansk˘ch prÛkazech a zákon o cestovních dokladech • ãástka 216/2004 Sb. - rozeslána 17. prosince 2004 637/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Nafiízení vlády, kter˘m se mûní nafiízení vlády ã. 330/2003 Sb., o platov˘ch pomûrech zamûstnancÛ ve vefiejn˘ch sluÏbách a správû • ãástka 208/2004 Sb. - rozeslána 8. prosince 2004 613/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Vyhlá‰ka o základních sazbách stravného v cizí mûnû pro rok 2005 • ãástka 7/2005 Sb. - rozeslána 18. ledna 2005 35/2005 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 s v˘jimkou Úplné znûní zákona ã. 328/1999 Sb., o obãansk˘ch prÛkazech, jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn 36/2005 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 s v˘jimkou Úplné znûní zákona ã. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o zmûnû zákona ã. 283/1991 Sb., o Policii âeské republiky, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (zákon o cestovních dokladech), jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn
37/2005 Sb. - úãinnost od 31. prosince 2004 Sdûlení Ministerstva práce a sociálních vûcí o uloÏení kolektivních smluv vy‰‰ího stupnû a dodatkÛ ke kolektivním smlouvám vy‰‰ího stupnû Pod bodem 2: Kolektivní smlouva vy‰‰ího stupnû (ze dne 25. listopadu 2004 na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2008 Obecná ãást; od 1. ledna 2005 do 31. 12. 2005 Zvlá‰tní ãást) uzavfiená mezi Odborov˘m svazem pracovníkÛ textilního, odûvního a koÏedûlného prÛmyslu âech a Moravy a Asociací textilního, odûvního a koÏedûlného prÛmyslu (ATOK) Pod bodem 8: Dodatek ã. 2 (ze dne 20. prosince 2004) ke kolektivní smlouvû vy‰‰ího stupnû uzavfien˘ mezi Odborov˘m svazem UNIOS, Odborov˘m svazem TRANSGAS a âeskou plynárenskou unií • ãástka 8/2005 Sb. - rozeslána 20. ledna 2005 38/2005 Sb. - úãinnost od 19. února 2005 Vyhlá‰ka, kterou se mûní vyhlá‰ka Ministerstva zdravotnictví ã. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup pfii uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnick˘ch zafiízení, která tyto nemoci uznávají • ãástka 17/2005 Sb. - rozeslána 9. února 2005 64/2005 Sb. - úãinnost od 9. února 2005 Vyhlá‰ka o evidenci úrazÛ dûtí, ÏákÛ a studentÛ • ãástka 22/2005 Sb. - rozeslána 23. února 2005 67/2005 Sb. - úãinnost od 15. února 2005 Nafiízení vlády o úpravû náhrady za ztrátu na v˘dûlku po skonãení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravû náhrady nákladÛ na v˘Ïivu pozÛstal˘ch a o úpravû náhrady za ztrátu na v˘dûlku po skonãení pracovní neschopnosti nebo pfii invaliditû (úprava náhrady) 80/2005 Sb. - úãinnost od 1. ãervence 2005 s v˘jimkou Úplné znûní zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn 84/2005 Sb. - úãinnost od 1. bfiezna 2005 Vyhlá‰ka o nákladech na závodní stravování a jejich úhradû v pfiíspûvkov˘ch organizacích zfiízen˘ch územními samosprávn˘mi celky • ãástka 30/2005 Sb. - rozeslána 1. bfiezna 2005 101/2005 Sb. - úãinnost od 1. bfiezna 2005 Nafiízení vlády o podrobnûj‰ích poÏadavcích na pracovi‰tû a pracovní prostfiedí Vybrala: JUDr. Jitka Kocianová
Pfiedstavujeme vám... FEZKO, a. s. ZO OS UNIOS pÛsobí ve Strakonicích ve ãtyfiech akciov˘ch spoleãnostech - FEZKO, a. s., FEZKO SERVIS, a. s., FEZKOTEX, a. s., a TONAK, a. s., závod Strakonice. ProtoÏe v jednom ãlánku nemohu obsáhnout problematiku ve v‰ech akciov˘ch spoleãnostech, kde na‰e organizace pÛsobí, chtûl bych se dnes vûnovat FEZKU, a. s. FEZKO, a. s., se zab˘vá v˘robou autotextilií nejen pro domácího v˘robce ·kodu Auto. UÏ potfietí jsme obhájili certifikát ISO/TS 16 949, tedy nejvy‰‰í standard v automobilovém prÛmyslu, a z hlediska plnûní environmentální politiky v rámci ISO 14 001 patfiíme k absolutní ‰piãce v na‰í republice. Pro spoleãnost FEZKO je klíãov˘m odbûratelem ·koda Auto. Zakázky pro nûj dosahují ‰edesáti pûti procent objemu v˘roby. V loÀském roce se FEZKU podafiilo mimo jiné zahájit v˘robu textilií pro nové modely Fabia, Octavia i pro luxusní automobil ·koda Superb. Pfies úspûchy na domácím trhu se spoleãnosti dafií pronikat i do dal‰ích zahraniãních spoleãností. Nejen díky svûtovému trendu v popularitû hladk˘ch tkanin se na‰e v˘roba orientuje pfiedev‰ím na nûmeck˘ automobilov˘ trh. Z rozpracovan˘ch projektÛ pak do v˘roby postupnû nabíhají textilie zejména pro firmy Opel, Daimler Chrysler, VW, BMW Mini a Smart. Aktivity na‰í firmy jsou smûfiovány na západoevropsk˘ i v˘chodoevropsk˘ trh tak, aby se v nejbliωích letech FEZKO zafiadilo mezi nejv˘znamnûj‰í dodavatele a v˘robce v tomto oboru. O tom, Ïe se spoleãnosti dafií i na asijském trhu, svûdãí teprve nedávno sjednané dodávky do Malajsie. Textilie z Fezka se objeví ve vozech Proton a Perodua. O úspûchu strakonického Fezka svûdãí i novû otevfien˘ závod ve slovenské Îilinû. Na‰ím zámûrem je vybudovat v Îilinû druhé strakonické Fezko s v˘robou nároãn˘ch autotextilií. V‰ichni víme, Ïe pokud se dafií matefiské spoleãnosti, bude se dafiit i zamûstnancÛm, potaÏmo odborÛm. V kolektivní smlouvû máme pro pfií‰tí rok ujednáno nûkolik v˘hod mzdové nav˘‰ení 6,4 %, sportovní den, den otevfien˘ch dvefií, firemní setkání zamûstnancÛ, plné financování setkání b˘val˘ch pracovníkÛ - ãlenÛ odborové organizace, ples aÏ po relaxaãní a rehabilitaãní program akciové spoleãnosti. PrÛmûrná mzda v na‰em podniku dosahuje 18 294 Kã. NárÛst pfiím˘ch zakázek do zahraniãí, rostoucí v˘roba autotextilií, obhájení v˘znamn˘ch certifikátÛ, roz‰ífiení v˘roby na Slovensko, titul Dodavatel Auta (·koda Octavia) - to je spoleãnost FEZKO Strakonice. Rudolf Pru‰ák pfiedseda ZV FEZKO, a. s.
PÛjãka z FKSP Pokud zamûstnavatel - pfiíspûvková organizace zfiízená územním samosprávním celkem (obcí, krajem) poskytoval zamûstnancÛm pÛjãky z fondu kulturních a sociálních potfieb, byl k tomuto úkonu nutn˘ souhlas zfiizovatele. Zmûnu pfiinesl zákon ã. 557/2004 Sb., kter˘ novelizoval zákon ã. 250/2002 Sb., o rozpoãtov˘ch pravidlech územních rozpoãtÛ. Ustanovení zákona v odst. 1 § 34 Úvûry, pÛjãky a ruãení pfiíspûvkové organizace bylo doplnûno o text: „Tento souhlas se nevyÏaduje v pfiípadû pÛjãek zamûstnancÛm z fondu kulturních a sociálních potfieb.“ Úãinnost novely je od 9. listopadu roku 2004. To znamená, Ïe zamûstnavatel mÛÏe zamûstnanci poskytovat pÛjãky v souladu s vyhlá‰kou Ministerstva financí ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, v platném znûní. Jedná se o pÛjãky na bytové úãely podle ustanovení § 6 na pofiízení domu nebo bytu do v˘‰e 100 000 Kã a na koupi bytového zafiízení do v˘‰e 50 000 Kã. Dále se jedná o pÛjãky poskytované v souladu s ustanovením § 11 k pfieklenutí tíÏivé finanãní situace, nejv˘‰e 20 000 Kã nebo 50 000 Kã v pfiípadech postiÏení Ïivelní pohromou, ekologickou nebo prÛmyslovou havárií na územích, na kter˘ch byl vyhlá‰en nouzov˘ stav, se splatností do pûti let od uzavfiení smlouvy o pÛjãce. Ing. Anna Kodlová
■
3
C O VÁ S Z A J Í M Á K povinnosti zamûstnavatele evidovat pracovní dobu Právní úprava povinnosti zamûstnavatele evidovat pracovní dobu byla do zákona ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákoník práce“), zakotvena s úãinností od 1. ledna 2001 zákonem ã. 155/2000 Sb. DÛvodem, kter˘ vedl zákonodárce k tomuto kroku, byly problémy praxe, které zpÛsobovala absence této povinnosti zamûstnavatelÛ, a to pfiedev‰ím pfii kontrolách dodrÏování pracovnûprávních pfiedpisÛ a pfiedpisÛ o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci. V této souvislosti je v‰ak nutno zdÛraznit, Ïe uvedená novela zákoníku práce formu této evidence pracovní doby nestanovila a ponechala plnû na zamûstnavatelovû rozhodnutí, jak˘ zpÛsob prÛkazné evidence zvolí, aby evidence mûla vypovídací schopnost. Zamûstnavatel se pfii tomto svém rozhodování musí fiídit pfiedev‰ím tím, Ïe evidence pracovní doby zakotvená do ustanovení § 94 zákoníku práce není totoÏná s evidencí docházky do zamûstnání. Z právní úpravy této povinnosti zamûstnavatele pak pro nûho vypl˘vá povinnost vést evidenci pracovní doby ve smyslu ustanovení § 83 odst. 1 zákoníku práce, práce pfiesãas dle ustanovení §§ 83 odst. 6 a 96 zákoníku práce, pracovní pohotovosti a noãní práce dle ustanovení §§ 83 odst. 5, 95 a 99 téhoÏ zákona. Tuto evidenci musí zamûstnavatel vést u jednotliv˘ch sv˘ch zamûstnancÛ samostatnû. Uvedená novela zákoníku práce souãasnû zakotvila pro zamûstnavatele dal‰í povinnost, a to na Ïádost zamûstnance mu umoÏnit nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. Pracovní doba je zákoníkem práce definována jako doba, v níÏ je zamûstnanec povinen vykonávat pro zamûstnavatele práci. Samozfiejmû, Ïe jde o práci na základû pracovního úvazku dohodnutého v pracovní smlouvû. Z úpravy v ustanovení § 94 zákoníku práce v‰ak vypl˘vá pojetí pracovní doby v ‰ir‰ím rozsahu. Povinnost zamûstnavatele k evidenci pracovní doby totiÏ zahrnuje i shora naznaãenou povinnost zvlá‰tní evidence práce pfiesãas, pracovní pohotovosti i práce noãní. Práce pfiesãas je zákoníkem práce stále upravena jako práce pro zamûstnance v˘jimeãná, kdy jeho povinnost odpracovat stano-
venou t˘denní pracovní dobu pro zamûstnavatele jiÏ byla zamûstnancem splnûna. Práci pfiesãas musí zamûstnavatel evidovat kaÏdou u jakéhokoliv zamûstnance bez rozdílu, tedy i ve vedoucích funkcích, a to i pfiesto, Ïe se napfiíklad odpracovaná práce pfiesãas nezahrnuje do rozsahu nejv˘‰e pfiípustné práce pfiesãas v roce, protoÏe zamûstnanci bylo zamûstnavatelem za tuto práci poskytnuto náhradní volno. Zamûstnavatel musí evidovat i práci pfiesãas konanou zamûstnanci, se kter˘mi byla mzda dohodnuta v pracovních nebo kolektivních smlouvách jiÏ s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas. U pracovní pohotovosti se podle zákonné úpravy jedná o dobu, v níÏ je zamûstnanec pfiipraven k pfiípadnému v˘konu práce podle pracovní smlouvy, která musí b˘t v pfiípadû naléhavé potfieby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních smûn. Pokud není takov˘to zamûstnanec povolán k v˘konu práce, jedná se jen o jeho pfiipravenost k pfiípadnému v˘konu práce. Pracovní doba, které se povinnost evidence t˘ká, zahrnuje rovnûÏ noãní práci, je-li konána v noãní dobû. Za noãní práci zákoník práce povaÏuje práci konanou v noãní dobû, pfiiãemÏ noãní dobou se rozumí doba mezi 22. a 6. hodinou. Evidenãní povinnost zamûstnavatele musí zamûstnavatel realizovat, jak jiÏ bylo naznaãeno, v individualizované podobû. Z toho tedy plyne, Ïe ji zamûstnavatel musí plnit zvlá‰È ve vztahu k jednotliv˘m sv˘m zamûstnancÛm, nikoliv souhrnnû vÛãi více zamûstnancÛm zafiazen˘m k v˘konu práce na urãitém pracovi‰ti ãi jiné organizaãní jednotce zamûstnavatele najednou, popfiípadû vÛãi celému pracovnímu kolektivu v‰ech zamûstnancÛ zamûstnavatele. Uvedenou povinnost evidovat pracovní dobu ve v‰ech jejích ãástech má ze zákona zamûstnavatel. Ten tuto svoji povinnost nemÛÏe Ïádn˘m zpÛsobem pfienést na jednotlivé fiadové zamûstnance. Zamûstnavatel tak nemÛÏe uãinit Ïádn˘m sv˘m individuálním rozhodnutím, ani organizaãním ãi vnitfiním pfiedpisem zamûstnavatele. Nelze tak uãinit ani na základû kolektivní smlouvy, ani individuální smlouvy uzavfiené se zamûstnancem. Pokud by takov˘mto zpÛsobem zamûstnavatel postupoval, bylo by takovéto jeho poãínání v rozporu se zákonem. Jak jiÏ bylo v úvodu naznaãeno, povinnost zamûstnavatele evidovat pracovní dobu jednotliv˘ch zamûstnancÛ nelze zamûÀovat s kontrolou docházky zamûstnancÛ do práce.
Zamûstnanec je podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. b) zákoníku práce povinen konat podle pokynÛ zamûstnavatele práci dle pracovní smlouvy osobnû a ve stanovené pracovní dobû. Dále je jeho povinností dle ustanovení §§ 73 odst. 1 písm. b) a 88 odst. 1 téhoÏ zákoníku plnû vyuÏívat pracovní doby k vykonávání svûfien˘ch prací a b˘t na svém pracovi‰ti na zaãátku pracovní doby a odcházet z nûho aÏ po jejím skonãení. Mezi základní povinnosti vedoucích zamûstnancÛ zamûstnavatele pak dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) zákoníku práce patfií fiídit a kontrolovat práci. Tato povinnost nepochybnû v sobû zahrnuje i povinnost vedoucích zamûstnancÛ kontrolovat i dodrÏování pracovní doby jednotliv˘mi podfiízen˘mi zamûstnanci. Do této kontroly docházky do práce lze, na rozdíl od evidence pracovní doby, zamûstnance zapojit a jejich postup mÛÏe b˘t upraven v pfiedpisech zamûstnavatele. Ani u kontroly docházky zamûstnancÛ do práce zákoník práce Ïádn˘ závazn˘ postup nestanoví, stejnû jako nestanoví postup, jak˘m má b˘t zaji‰tûno plnûní povinnosti vedení evidence pracovní doby. Pfii volbû postupu a zpracovávání evidence pracovní doby bude vÏdy záleÏet na podmínkách konkrétního zamûstnavatele, poãtech jeho zamûstnancÛ, jeho organizaãní struktufie, ale i ekonomick˘ch moÏnostech. Pfii rozhodování o formû a zpÛsobu zaji‰tûní této evidence v‰ak je nutno mít na pamûti, Ïe zvolen˘ postup musí zajistit i druhou shora naznaãenou povinnost zamûstnavatele, a to povinnost umoÏnit k Ïádosti zamûstnance jeho nahlédnutí do evidence jeho pracovní doby. V kaÏdém pfiípadû je nutné, aby evidence pracovní doby vedená zamûstnavatelem splÀovala zákonn˘ úãel, byla vedena pfiehlednû, prokazatelnû a tak, aby byla kontrolovatelná. Nesplnûní, popfiípadû nedostateãné plnûní obou uveden˘ch povinností pfiedstavuje poru‰ení povinností uloÏen˘ch pracovnûprávními pfiedpisy, a to pfiedpisy stanovujícími pracovní podmínky. Plnûní tûchto povinností jsou oprávnûny kontrolovat orgány státního odborného dozoru nad bezpeãností práce, které mají i potfiebná sankãní oprávnûní. Tolik ve struãnosti k problematice evidování pracovní doby zamûstnavatelem, jejíÏ plnûní mÛÏe v praxi nûkdy pfiivodit problémy, a proto povaÏujeme za vhodné nûkteré související otázky zde takto pfiipomenout. JUDr. Karel Horn˘
§
podle pracovní smlouvy. Bez va‰eho souhlasu vás mÛÏe na jinou práci pfievést pouze v pfiípadech uveden˘ch v § 37 zákoníku práce. Právo zamûstnavatele pfievést zamûstnance na jinou práci aÏ na 30 pracovních dnÛ bylo od 29. 5. 1992 zru‰eno. Dále není pravda, Ïe mohl v tomto pfiípadû zamûstnance pfievést bez uvádûní dÛvodÛ. Zamûstnavatel do 29. 5. 1992 mohl zamûstnance pfievést na jinou práci z dÛvodu jiné nezbytné provozní potfieby, a nikoliv bez uvedení dÛvodu. Na základû v˘‰e uvedeného vám doporuãujeme zamûstnavateli písemnû sdûlit, Ïe trváte na pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy i v dobû v˘povûdi. Pokud by vám dal v˘povûì z dÛvodu poru‰ení pracovní káznû, je tfieba mu opût písemnû sdûlit, Ïe s v˘povûdí nesouhlasíte a trváte na zamûstnání - na pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy i po uplynutí v˘povûdní doby. JestliÏe by zamûstnavatel v˘povûì neodvolal, bude nutné nejpozdûji do dvou mûsícÛ ode dne, kdy uplyne v˘povûdní doba této nové v˘povûdi, u soudu podat Ïalobu, kde budete navrhovat, aby soud urãil, Ïe tato v˘povûì je neplatná. Vzhledem k tomu, Ïe se
jedná o pomûrnû sloÏitou právní problematiku, doporuãujeme vám poÏádat o pomoc prostfiednictvím va‰í odborové organizace odborového právníka.
ODPOVÍ DÁME
DOTAZ: Zamûstnavatel mi dal v˘povûì z dÛvodu organizaãních zmûn. V dobû v˘povûdi mû nutí vykonávat jinou práci. KdyÏ jsem to odmítl, sdûlil mi, Ïe závaÏn˘m zpÛsobem poru‰uji pracovní kázeÀ, a Ïe mi zfiejmû dá v˘povûì z dÛvodu poru‰ení pracovní káznû, kde jiÏ není nárok na odstupné. Podle jeho tvrzení mû mÛÏe na jinou práci pfievést na 30 pracovních dnÛ a nemusí uvádût dÛvod. Má zamûstnavatel pravdu? Pokud nemá, jak se mám bránit? S. V., Praha ODPOVùë: Zamûstnavatel nemá pravdu. I v dobû bûhu v˘povûdní doby je zamûstnavatel povinen vám pfiidûlovat práci
4
■
DOTAZ: Prosím o sdûlení, zda budu mít nárok na nûjaké placené volno na pohfieb mého dûdy. Bylo mi sdûleno, Ïe mi nárok na placené volno nevznikl, protoÏe jsem s ním neÏila ve spoleãné domácnosti. L. ·., Uherské Hradi‰tû ODPOVùë: Tvrzení, Ïe vám nárok nevznikne, protoÏe jste s dûdou neÏila ve spoleãné domácnosti, je nesprávné. Podle písmena c) bodu 4 pfiílohy k nafi. vlády ã. 108/1994 vám k úãasti na pohfibu va‰eho dûdy náleÏí pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytnû nutnou, nejv˘‰e v‰ak na jeden den. Spoleãná domácnost se vyÏaduje u jin˘ch osob, které nepatfií k nejbliωím pfiíbuzn˘m uveden˘m v tomto bodu pfiílohy. Jedná se napfiíklad o tetu, str˘ce, bratrance nebo se ani nemusí jednat o pfiíbuzného. Pokud byste zafiizovala jeho pohfieb, vznikl by vám nárok na dal‰í den placeného volna. (zr)
S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E Pfiíjmy (plnûní) poskytované zamûstnancÛm, jejich zdanûní a odvod zdravotního a sociálního pojistného (Pokraãování z minulého ãísla)
Pozn.: Pro úãely placení pojistného je nutno rozli‰ovat, zda se jedná o plnûní poskytnutá v souvislosti se zamûstnáním, a to plnûní vûrnostní nebo stabilizaãní povahy – pojistné se odvádí. Takovéto plnûní znamená, Ïe se jedná o plnûní s podmínkou trvání zamûstnání po urãitou dobu nebo k urãitému dni. Pokud se jedná o plnûní poskytnuté v souvislosti se zamûstnáním mající jin˘ charakter, napfi. sociální, kulturní, sportovní, rekreaãní, vzdûlávací, pojistné se z takovéhoto plnûní neodvádí. Státní podniky uplatÀují pro FKSP vyhlá‰ku ã. 310/1995 Sb.
Plnûní poskytnutá z odborov˘ch prostfiedkÛ sv˘m ãlenÛm
Druh pfiíjmu
daÀ
pojistné
Druh pfiíjmu
daÀ
SP ZP Vstupní prohlídka zamûstnance ve zdravotnickém zafiízení zamûstnavatele nebo jeho smluvním zafiízení hrazená zamûstnavatelem pfiímo nebo zprostfiedkovanû pfies zamûstnance
ne
Vstupní prohlídka zamûstnance provedená v jiném zafiízení, napfi. u o‰etfiujícího praktického lékafie, kterou si zamûstnanec sám zaplatil a byla mu proplacena zamûstnavatelem – není daÀov˘m v˘dajem zamûstnavatele
ano
Vstupní prohlídka zamûstnance provedená v jiném zafiízení, napfi. u o‰etfiujícího praktického lékafie – hrazena zamûstnavatelem ze sociálního fondu, ze zisku nebo z v˘dajÛ, které nejsou v˘daji na dosaÏení, zaji‰tûní a udrÏení pfiíjmu
ne
Odstupné pfii ukonãení pracovního pomûru z organizaãních dÛvodÛ a ze zdravotních dÛvodÛ - § 46 odst. 1 písm. a) aÏ d) zákoníku práce
ano
ne
ne
ne
ne
Pfiíspûvek penûÏní i nepenûÏní na stravování, rekreaci, kulturní a sportovní akce
ne
ne
ne
Pfiíspûvky na schÛzovou ãinnost – konference, kolektivní vyjednávání
ne
ne
ne
Sociální podpory a pfiíspûvky
ne
ne
ne
Pfiíspûvky penûÏní i nepenûÏní na rehabilitaci, saunu, bazén
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Dárek pfii náv‰tûvû nemocného ãlena
ne
ne
ne
Zakoupení vûncÛ pfii úmrtí ãlena, proplacení hudby, autobus
ne
ne
ne
Bezúroãné pÛjãky z odborov˘ch prostfiedkÛ
ne
ne
ne
ano 15 %
ne
ne
ano 15 %
ne
ne
ano
ano
ano
Dary penûÏní i nepenûÏní: - pfii odchodu do dÛchodu ne
ne
- pfii Ïivotních a pracovních jubileích - pfii narození dítûte
ne
ne
Poukázka na odbûr zboÏí, napfi. v obchodním domû - zamûstnavatel poskytne v prosinci v‰em zamûstnancÛm, kter˘m od 1. 1. pfiíslu‰ného roku trvá pracovní pomûr a nemûli neomluvenou absenci
ano
Vstupenka do divadla (kulturní nebo sportovní akce) - zamûstnavatel proplatí kaÏdému zamûstnanci, kter˘ mu ji pfiedloÏí
ano
ne
ne
Vstupenka do divadla - zamûstnavatel zakoupí a nabídne je zamûstnancÛm
ne
ne
ne
Vánoãní kolekce v hodnotû 200 Kã poskytnutá v rámci vánoãní akce pro dûti
ne
ne
ne
Vánoãní kolekce v hodnotû 200 Kã (podmínka: trvání pracovního pomûru nejménû po dobu 1 roku) - v‰em zamûstnancÛm
ano
ano
ano
Jednotné obleãení (stejnokroj) - zamûstnavatel zakoupí v‰em zamûstnancÛm
ne
ne
ne
PenûÏní pfiíspûvek na udrÏování stejnokroje podle stanoven˘ch podmínek
ne
ne
ne
PenûÏní pfiíspûvek mûsíãnû v‰em zamûstnancÛm na pofiízení a udrÏování stejnokroje
ano
ano
ano
Poskytnutí v˘robkÛ a sluÏeb zamûstnancÛm za niωí cenu, neÏ je cena obvyklá - § 5 odst. 2 písm. c) bod 8) zákona ã. 589/199 Sb., v platném znûní, a § 3 odst. 2 písm. c) bod 8) zákona ã. 592/1992 Sb.
ano
ne
ne
Poskytnutí v‰em zamûstnancÛm, napfi. 2 m3 palivového dfiíví z dÛvodu, Ïe zamûstnání trvalo od urãitého data
ano
ano
ano
Odmûny dle zákona o vynálezech a ZN vyplácené vlastnímu zamûstnanci
ano
ne
ne
–5–
pojistné SP ZP
ano
ano
Funkãní poÏitky do 5000 Kã Odmûny hospodáfiek (pokladníkÛ) do 5000 Kã Mzda uvolnûn˘ch funkcionáfiÛ, vãetnû odvodu zdravotního a sociálního poji‰tûní, uvolnûn˘ch pro v˘kon funkce dle vyhl. ã. 172/1973 Sb., v platném znûní, pokud není pojistné za tohoto funkcionáfie z ãásti nebo plnû hrazeno zamûstnavatelem na základû kolektivního vyjednávání – úhradu pojistného fie‰í § 26 a) zákona ã. 592/1992 Sb. a § 25 a) zákona ã. 589/1992 Sb., v platném znûní
Pozn.: Uvedená plnûní nejsou s v˘jimkou funkãních poÏitkÛ a odmûn pokladníkÛ a hospodáfiÛ pfiedmûtem danû z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob. Tyto pfiíjmy jsou pfiedmûtem danû darovací (zákon ã. 357/1992 Sb., v platném znûní) a jsou do v˘‰e 20 000 Kã v prÛbûhu dvou po sobû jdoucích kalendáfiních rokÛ od této danû osvobozeny. Zkratky: ZDP – zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, v platném znûní SP – pojistné na sociální zabezpeãení ZP – zdravotní poji‰tûní SF – sociální fond FKSP – fond kulturních a sociálních potfieb Ing. Anna Kodlová –6–
Penzijní pfiipoji‰tûní Poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní se stalo jednou z nezastupiteln˘ch forem v˘hod poskytovan˘ch zamûstnavatelem zamûstnancÛm. Poãet zamûstnavatelÛ, ktefií poskytují sv˘m zamûstnancÛm pfiíspûvek na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem nebo na soukromé Ïivotní poji‰tûní, se zvy‰uje, coÏ vypl˘vá i ze zhodnocení kolektivních smluv uzavfien˘ch pro rok 2004 provedeného âMKOS. Ujednání o poskytování pfiíspûvku obsahovalo 35,2 % kolektivních smluv a prÛmûrná v˘‰e pfiíspûvku ãinila asi 261 Kã mûsíãnû. Podle v˘sledkÛ z hodnocení provedeného na úrovni Odborového svazu UNIOS obsahovalo ujednání o poskytování pfiíspûvku 54 % podnikov˘ch kolektivních smluv a pfiíspûvek zamûstnavatele se pohyboval v rozmezí od 100 do 1200 Kã mûsíãnû. Pro jednání o uzavfiení kolektivní smlouvy a správné rozhodnutí, zda bude odborová organizace poÏadovat sjednání pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní, pfiípadnû jeho zv˘‰ení nebo nárÛst mezd, je dÛleÏité znát zákonnou úpravu, moÏnosti daÀového zv˘hodnûní a úlevy jak pro zamûstnance, tak i pro zamûstnavatele. Pfii posuzování vycházíme z ustanovení zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, v platném znûní (dále jen ZDP).
DaÀové zv˘hodnûní u zamûstnancÛ Penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem - podle ZDP § 6 odst. 9 písm. u) je u zamûstnance daÀovû osvobozen pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem poukázan˘ na úãet jeho zamûstnance u penzijního fondu, maximálnû v‰ak do v˘‰e 5 % vymûfiovacího základu zamûstnance pro pojistné na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti. Rozhodn˘m obdobím pro zji‰tûní vymûfiovacího základu zamûstnance je kalendáfiní mûsíc. Maximální v˘‰e daÀového osvobození závisí na úhrnu pfiíjmÛ, které u zamûstnance vstupují do jeho vymûfiovacího základu pro pojistné na sociální zabezpeãení v kalendáfiním mûsíci. Problém t˘kající se opoÏdûného zji‰Èování vymûfiovacího základu pro pojistné (mzda za kalendáfiní mûsíc se vyplácí nejpozdûji do konce následujícího mûsíce) je vyfie‰en ustanovením § 38 h) odst. 13 ZDP. Podle tohoto ustanovení u zamûstnavatelÛ, ktefií provádûjí zúãtování mezd pravidelnû mûsíãnû, se pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem poukázan˘ na úãet zamûstnance u penzijního fondu do osmi dnÛ po zúãtování mezd za uplynul˘ kalendáfiní mûsíc povaÏuje za pfiíjem zamûstnance dosaÏen˘ za uplynul˘ kalendáfiní mûsíc. âást pfiíspûvku, která pfiesáhne stanoven˘ limit 5 %, se u zamûstnance posuzuje jako pfiíjem ke zdanûní. Soukromé Ïivotní poji‰tûní - podle § 6 odst. 9 písm. w) jsou osvobozeny ãástky pojistného, které hradí zamûstnavatel poji‰Èovnû za zamûstnance na poji‰tûní pro pfiípad doÏití nebo pro pfiípad smrti nebo doÏití nebo na dÛchodové poji‰tûní, a to i pfii sjednání dfiívûj‰ího plnûní v pfiípadû vzniku nároku na starobní dÛchod nebo pln˘ invalidní dÛchod, nebo v pfiípadû, stane-li se zamûstnanec plnû invalidním podle zákona o dÛchodovém poji‰tûní, nebo v pfiípadû smrti (dále jen „soukromé Ïivotní poji‰tûní“), na základû pojistné smlouvy sjednané zamûstnancem jako pojistníkem a poji‰Èovnou, která je oprávnûna k provozování poji‰Èovací ãinnosti na území âR podle zvlá‰tního pfiedpisu za podmínky, Ïe ve smlouvû byla sjednána v˘plata pojistného plnûní aÏ po 60 kalendáfiních mûsících a souãasnû nejdfiíve v roce dosaÏení vûku 60 let, maximálnû v‰ak do v˘‰e 12 000 Kã roãnû od téhoÏ zamûstnavatele. To platí v pfiípadech, kdy má právo na plnûní z tûchto pojistn˘ch smluv poji‰tûn˘ zamûstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt poji‰tûného, osoby urãené podle § 817 obãanského zákoníku, kromû zamûstnavatele, kter˘ hradil pojistné. SníÏení základu danû - § 15 odst. 12 uvádí úlevu, která umoÏÀuje poplatníkovi danû z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob (jedná se o v‰echny poplatníky, ne pouze zamûstnance) odeãíst od základu danû platbu pfiíspûvkÛ zaplacen˘ch poplatníkem na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem sníÏenou o 6000 Kã. Maximálnû mÛÏe poplatník odeãíst za zdaÀovací období 12 000 Kã. Odpoãet nezdanitelné ãástky je moÏné uplatnit a provést pfii roãním zúãtování záloh na daÀ z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob. Dále v § 15 odst. 13 je uvedena úleva, podle které lze odeãíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaÀovacím období na jeho soukromé Ïivotní poji‰tûní podle pojistné smlouvy uzavfiené mezi poplatníkem jako pojistníkem a poji‰tûn˘m v jedné osobû a poji‰Èovnou, která je oprávnûna k provozování poji‰Èovací ãinnosti na území âR podle zvlá‰tního právního pfiedpisu, za pfiedpokladu, Ïe v˘plata pojistného plnûní (dÛchodu nebo jednorázového plnûní) je ve smlouvû sjednána aÏ po 60 mûsících –1–
od uzavfiení smlouvy a souãasnû nejdfiíve v kalendáfiním roce, v jehoÏ prÛbûhu dosáhne poplatník vûku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevnû sjednanou pojistnou ãástkou pro pfiípad doÏití navíc za pfiedpokladu, Ïe pojistná smlouva s pevnû sjednanou pojistnou ãástkou pro pfiípad doÏití s pojistnou dobou od 5 do 15 let vãetnû má sjednanou pojistnou ãástku alespoÀ na 40 000 Kã a pojistná smlouva s pevnû sjednanou pojistnou ãástkou pro pfiípad doÏití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou ãástku alespoÀ na 70 000 Kã. (Podmínka, kterou se stanoví minimální v˘‰e pojistné ãástky, platí od roku 2005.) U dÛchodového poji‰tûní se za sjednanou pojistnou ãástku povaÏuje odpovídající jednorázové plnûní pfii doÏití. V pfiípadû jednorázového pojistného se zaplacené pojistné pomûrnû rozpoãítá na zdaÀovací období podle délky trvání poji‰tûní s pfiesností na dny. Maximální ãástka, kterou lze odeãíst za zdaÀovací období, ãiní v úhrnu 12 000 Kã, a to i v pfiípadû, Ïe poplatník má uzavfieno více smluv s více poji‰Èovnami. Pfii nedodrÏení tûchto podmínek z dÛvodu zániku poji‰tûní nebo dodateãné zmûny doby trvání poji‰tûní nárok na uplatnûní odpoãtu nezdanitelné ãásti základu danû zaniká a pfiíjmem podle § 10 ve zdaÀovacím období, ve kterém k této skuteãnosti do‰lo, jsou ãástky, o které byl poplatníkovi v pfiíslu‰n˘ch letech z dÛvodu zaplaceného pojistného základ danû sníÏen, s v˘jimkou pojistn˘ch smluv, u nichÏ nebude vyplaceno pojistné plnûní nebo odbytné a zároveÀ rezerva nebo kapitálová hodnota poji‰tûní bude pfievedena na novou smlouvu soukromého Ïivotního poji‰tûní splÀující podmínky pro uplatnûní nezdanitelné ãásti základu danû.
DaÀové zv˘hodnûní u zamûstnavatelÛ V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zj) se za v˘daj vynaloÏen˘ zamûstnavatelem na dosaÏení, zaji‰tûní a udrÏení zdaniteln˘ch pfiíjmÛ pro zji‰tûní základu danû povaÏuje pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem poukázan˘ na úãet jeho zamûstnance u penzijního fondu, maximálnû v‰ak do v˘‰e 3 % vymûfiovacího základu zamûstnance pro pojistné na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti za zdaÀovací období nebo jeho ãást. âástka pfiíspûvku zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem uhrazená za zamûstnance nad uveden˘ limit jiÏ není uznateln˘m v˘dajem, a proto jej musí zamûstnavatel uhradit ze sociálního fondu, fondu FKSP nebo ze zisku. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zo) se dále za v˘daj vynaloÏen˘ zamûstnavatelem povaÏuje i pojistné, které hradí zamûstnavatel poji‰Èovnû za zamûstnance na soukromé Ïivotní poji‰tûní na základû pojistné smlouvy uzavfiené mezi zamûstnancem jako pojistníkem a poji‰Èovnou, maximálnû v‰ak do v˘‰e 8000 Kã za zdaÀovací období nebo jeho ãást za podmínky, Ïe ve smlouvû byla sjednána v˘plata pojistného plnûní aÏ po 60 kalendáfiních mûsících a souãasnû nejdfiíve v roce dosaÏení vûku 60 let. Pfiíklad v˘poãtu ãisté mzdy zamûstnance a nákladÛ zamûstnavatele Pod písm.: A je uveden v˘poãet ãisté mûsíãní mzdy zamûstnance a nákladÛ zamûstnavatele B u zamûstnance do‰lo ke zv˘‰ení mzdy o 300 Kã C místo nav˘‰ení mzdy byl poskytnut pfiíspûvek na penzijní pfiipoji‰tûní ve v˘‰i 300 Kã mûsíãnû Mzda zamûstnance v Kã A B C 15 000 15 300 15 000 1 200 1 224 1 200 675 689 675 1 545 1 605 1 545 300 11 580 11 782 11 580
Náklady zamûstnavatele v Kã A B C 15 000 15 300 15 000 (26 %) 3 900 3 978 3 900 (9 %) 1 350 1 377 1 350
Hrubá mzda Pojistné sociální (8 %) Pojistné zdravotní (4,5 %) DaÀ* Pfiipoji‰tûní 300 âistá mzda âist˘ pfiíjem Náklady celkem: 11 580 11 782 11 880 celkem: 20 250 20 665 20 550 * Pro v˘poãet danû je daÀov˘ základ sníÏen pouze o 3170 Kã, tj. mûsíãní základní nezdanitelná ãástka. Ing. Anna Kodlová –2–
PRO KAÎDÉHO NùCO LETNÍ DùTSK¯ TÁBOR VARVAÎOV Do konce dubna máte poslední moÏnost poslat pfiihlá‰ky na LDT.
Nûco z ekologie – tekuté odpady Svût kolem nás tvofií v podstatû tfii hlavní sloÏky: zemû, voda a vzduch. NበkaÏdodenní Ïivot zneãi‰Èuje v‰echny tfii. JiÏ v druhém ãísle ãasopisu Servis jsem psala o v˘znamu odpadÛ v dne‰ní dobû. Struãnû jsem popsala plynné a tuhé odpady a zpÛsoby, jak lze s nimi nakládat. V tomto ãísle vám pfiedstavím tfietí ãást odpadÛ, které ãlovûk produkuje. Jsou jimi odpady kapalné. Odpadní vody jsou tedy dal‰ím problémem z hlediska zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí. Víme, Ïe voda je jednou z nejdÛleÏitûj‰ích sloÏek Ïivotního prostfiedí, je nenahraditelná a na‰e Ïivoty jsou na ní závislé. Proto také musíme brát v úvahu fakt, Ïe pitné vody rapidnû ub˘vá, zato té zneãi‰tûné je‰tû rychleji pfiib˘vá. Na zneãi‰Èování vody se podílí prÛmysl i domácnosti. Podobnû jako tomu je se vzduchem, i ve vodû se jednotlivé kontaminující látky rozpt˘lí,
‰uje její cenu, voda se stává vzácn˘m statkem. JiÏ brzy si ãlovûk bude muset vody zaãít více váÏit. VÏdyÈ jiÏ dnes stojí voda více neÏ pivo. Zemûdûlské vody obsahují napfiíklad moãÛvku, hnojÛvku, pesticidy, prÛmyslová hnojiva, siláÏní ‰Èávy, odpady z rostlinn˘ch produktÛ a velkochovÛ. Potrava, kterou jíme, pochází z plodin vypûstovan˘ch za pomoci ‰iroké ‰kály chemikálií. Nûkteré z tûchto látek se dostávají do na‰í potravy nebo do pitné vody. PrÛmyslové vody se li‰í v˘raznû podle druhu v˘roby, z níÏ pocházejí. Dal‰ím zdrojem zneãi‰tûní vody jsou i ropné vrty a následné pfievozy nafty tankery pfies oceán. Havárie pfii takov˘chto ãinnostech mají dalekosáhl˘ vliv na prostfiedí, na Ïivot v mofii i mimo nûj. Pfii tûchto haváriích se hladina pokryje tenkou vrstvou ropy a ta zamezí pfiístupu kyslíku, svûtla do
a tak zasáhnou ‰irokou oblast, nûkdy znaãnû vzdálenou od zdroje zneãi‰tûní. Skládky domácího a prÛmyslového odpadu kontaminují pÛdu a voda, která z nich prosakuje, obsahuje chemikálie; ty se mohou dostat do studní, z nichÏ se ãerpá pitná voda, ãi do podzemních nádrÏí, kde je ukryta velká ãást svûtov˘ch zásob sladké vody. Spla‰kové vody z mûst obsahují vût‰inou zbytky po vafiení, koupání, mytí a také fekálie. Jejich obsahem jsou téÏ patogenní organismy a vajíãka parazitÛ, ktefií mohou b˘t nositeli nákazy a infekcí. Ano, s tûmito odpady si pfiece poradí ãistiãky odpadních vod! Ale opravdu se ãlovûk zamyslel nad v‰ím, co vody po nás obsahují ve skuteãnosti? Vkládáme dostateãné mnoÏství prostfiedkÛ do v˘zkumu, ekologizace, modernizace star‰ích ãistiãek? Nebo právû zde ‰etfiíme finance? ·etfiit bychom mûli jinde. Budeme-li ‰etfiit vodu, mÛÏeme pfiece ‰etfiit také na‰e peníze! Ménû ãisté vody zvy-
mofie. Následkem zahyne mnoho ryb, ptákÛ, ale i ÏivoãichÛ, ktefií se Ïiví planktonem. KaÏdoroãnû tak skonãí miliony mofisk˘ch ptákÛ, které pokryla ropa. Nûkteré se podafií zachránit a oãistit, ale naprostá vût‰ina uhyne bez pov‰imnutí. Tam, kde se st˘ká volná pfiíroda s prÛmyslem, to vût‰inou dopadá pro pfiírodu ‰patnû. Mimo zneãi‰tûní hladiny dojde i ke zneãi‰tûní pobfieÏí, coÏ má za následek kontaminaci pÛdy. Pravdou je, Ïe by k mnoha haváriím ani nemuselo dojít, kdyby si ãlovûk uvûdomil, Ïe ‰etfií na nesprávném místû, kdyÏ nenahradí zastaralé stroje (tankery) novûj‰ími. Vím, Ïe jednotlivec nemÛÏe porouãet ostatním, co mají dûlat, zato má vûdût, jak si má poãínat sám. KaÏd˘ z nás se mÛÏe pokusit nabádat lidi ve svém okolí, ãi dokonce vládu, aby zabránila niãení Ïivotního prostfiedí. Za to, co sami dûláme ãi nedûláme bûhem svého Ïivota na této planetû, téÏ sami zodpovídáme. Bc. Lenka ·imonová
Vybavení pracovi‰È hasicími pfiístroji V zákonû o poÏární ochranû ã. 133/1985 Sb. je právnick˘m a podnikajícím fyzick˘m osobám stanovena povinnost obstarávat a zabezpeãovat v potfiebném mnoÏství a druzích poÏární techniku, vûcné prostfiedky poÏární ochrany a poÏárnû bezpeãnostní zafiízení se zfietelem na poÏární nebezpeãí provozované ãinnosti a udrÏovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené poÏární techniky, vûcn˘ch prostfiedkÛ poÏární ochrany a poÏárnû bezpeãnostních zafiízení, lze instalovat a pouÏívat pouze schválené druhy. Povinnost obstarat poÏárnû bezpeãnostní zafiízení (napfi. hasicí pfiístroje) se zpravidla nevztahuje na rodinné domky a byty. Konkrétnû je upfiesnûna ve vyhlá‰ce o poÏární prevenci ã. 246/2001 Sb. Je v ní fieãeno, Ïe pokud nebylo stanoveno mnoÏství, druhy a zpÛsob vybavení vûcn˘mi prostfiedky poÏární ochrany a poÏárnû bezpeãnostními zafiízeními, projektovou dokumentací, zabezpeãuje se a instaluje alespoÀ jeden pfienosn˘ hasicí pfiístroj na kaÏd˘ch zapoãat˘ch 200 m2 pÛdorysné plochy podlaÏí objektu. Jmenovité mnoÏství náplnû hasicího pfiístroje pfiitom musí odpovídat nejménû nûkteré z tûchto hodnot: 9 litrÛ vody, 6 litrÛ vodního roztoku pûnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prá‰ku nebo 5 kg oxidu uhliãitého (CO2). Pfii rozmísÈování hasicích pfiístrojÛ je nutno myslet na to, aby byly snadno a rychle pouÏitelné. UmísÈují se tak, aby byly dobfie viditelné a volnû pfiístupné. Je-li to nezbytné (napfi. z provozních dÛvodÛ), lze hasicí pfiístroje umístit i do skryt˘ch prostor. V pfiípadech, kdy je omezena nebo ztíÏena orientace osob z hlediska rozmístûní hasicích pfiístrojÛ (napfi. v nepfiehledn˘ch, rozlehl˘ch nebo skryt˘ch prostorách), se k oznaãení jejich umístûní pouÏije pfiíslu‰ná poÏární znaãka. Tato znaãka musí b˘t umístûna na viditelném místû. Hasicí pfiístroje se dávají na místa, kde je nejvy‰‰í pravdûpodobnost vzniku poÏáru nebo v jejich dosahu. Druhy a typy pfienosn˘ch hasicích pfiístrojÛ se volí podle charakteru pfiedpokládaného poÏáru, vyskytujících se hofilav˘ch látek nebo provozované ãinnosti; pfiitom musí b˘t vylouãeno, Ïe bude v pfiípadû potfieby pouÏit hasicí pfiístroj s nevhodnou hasební látkou (napfiíklad rozvodnu elektrické energie nikdy nevybavíme vodním hasicím pfiístrojem). Pfienosné hasicí pfiístroje se umísÈují na svislé stavební konstrukci a v pfiípadû, Ïe jsou k tomu konstrukãnû pfiizpÛsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. RukojeÈ hasicího pfiístroje umístûného na svislé stavební konstrukci musí b˘t nejv˘‰e 1,5 m nad podlahou. Hasicí pfiístroje umístûné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí b˘t vhodn˘m zpÛsobem zaji‰tûny proti pádu. Kontrola hasicích pfiístrojÛ se provádí po kaÏdém jeho pouÏití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (napfiíklad pfii mechanickém po‰kození) a nejménû jednou za rok, pokud jiná dokumentace nestanoví lhÛtu krat‰í. Provozuschopnost hasicího pfiístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole, kontrolním ‰títkem a plombou spou‰tûcí armatury. K hasicím pfiístrojÛm musí b˘t udrÏován voln˘ pfiístup tak, aby je bylo moÏno kdykoliv rychle pouÏít. V nûkter˘ch provozech se v‰ak tato základní pravidla nedodrÏují a je otázkou, k jak˘m zbyteãn˘m ‰kodám by v pfiípadû poÏáru do‰lo. Václav âikl
■
7
PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my âesk˘ Krumlov Mûsto v jiÏních âechách na fiece Vltavû; 14 500 obyvatel (1999). Jedna z nejv˘znamnûj‰ích mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací v âR. Od roku 1992 souãást svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Dopravní kfiiÏovatka. PrÛmysl dfievozpracující, potravináfisk˘. Stfiedisko cestovního ruchu. âesk˘ Krumlov vyrostl jako stfiedisko mocného feudálního rodu VítkovcÛ; hrad z 1. pol. 13. stol. (po praÏském nejrozsáhlej‰í v âechách) byl pfiestavûn ve 2. pol. 17. stol. na zámek s bohat˘mi sbírkami. V zámeckém parku stojí letohrádek a jízdárna, letní divadlo s otáãecím hledi‰tûm (1958). Ve mûstû je gotick˘ kostel sv. Víta (1407 - 1439) se síÈovou klenbou, klá‰tery minoritÛ a klarisek se spoleãn˘m gotick˘m, pozdûji zbarokizovan˘m kostelem, renesanãní pivovar a zbrojnice, Budûjovická brána (1598), renesanãní radnice (1580). Esovit˘ meandr fieky Vltavy hlouben˘ v dramatické skalnaté scenérii je základním kompoziãním prvkem tohoto krásného jihoãeského mûsta. âesk˘ Krumlov, jako centrum mimofiádnû rozsáhlého panství, pro‰el zejména v 15. a 16. století obdobím velkého rozkvûtu. Bylo dostavûno mnoho mûstsk˘ch domÛ, radnice, ‰pitál s kostelem sv. Jo‰ta, jezuitská kolej a star˘ gotick˘ hrad byl pfiestavûn na obytnou zámeckou rezidenci.
Mûsto dodnes ovládají dvû dominanty renesanãní válcová vûÏ zámku s obnovenou malífiskou v˘zdobou a ‰tíhlá vûÏ gotického kostela sv. Víta, jehoÏ síÈová klenba opakuje motiv z katedrály sv. Víta na PraÏském hradû. V 17. století byl dobudován, pÛvodnû gotick˘, minoritsk˘ klá‰ter s kostelem BoÏího tûla. V následujícím století do‰lo k rozsáhlé pfiestavbû zámku, kdy zde pfiibyl ma‰karní sál s iluzivními malbami, byla upravena zahrada s letohrádkem Bellarie a pfiedev‰ím byla v letech 1766 - 1767 zbudována nová stavba zámeckého divadla, vybavená na svoji dobu nejmodernûj‰í jevi‰tní technologií, rozsáhl˘m souborem kulis, divadelních rekvizit a kost˘mÛ. Pfii dobov˘ch divadelních inscenacích bylo moÏno vytváfiet barevné ohnû a koufie, iluzi zahrady ãi mofiské zátoky, umûlé vlnobití, hfimûní, koÀskou jízdu, padající dé‰È, vodotrysk, hukot vichfiice ãi létající stroje. ·Èastnou shodou okolností byl cel˘ komplex barokního divadla v jedineãné autenticitû zachován do dne‰ních dnÛ, a to vãetnû celého souboru jevi‰tní techniky, kost˘mÛ a rekvizit, coÏ jej zafiazuje mezi skuteãné svûtové unikáty.
Správné odpovûdi: 1. Jak se toto mûsto jmenuje? âesk˘ Krumlov 2. Kter˘ slavn˘ ãesk˘ rod byl u zrodu tohoto mûsta? Vítkovci 3. Jaká zvífiata jsou chována v pfiíkopu u hradu? Medvûdi Nejlépe odpovûdûli: Franti‰ek Bumba, ZO FAURECIA Tábor Marcela Dytrtová, OPP Poliãka Miroslav Dytrt, OPP Poliãka Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Ing. Jindfiich Lasák, CSc., ZO OS UNIOS Praha Josef Míãka, SBD Su‰ice Radek Náprava, ZO FAURECIA Tábor Eva Táborská, MP Brno
✁ Kupon 4/05
Pfied hodnocením jeden za v‰echny. Pfii hodnocení v‰ichni do jednoho.
Tip do kina Sleãna DrsÀák 2: Je‰tû drsnûj‰í Ve filmu Sleãna DrsÀák 2: Je‰tû drsnûj‰í se diváci setkají s agentkou FBI Gracií Hartovou (Sandra Bullocková) krátce poté, co úspû‰nû dokonãila svÛj poslední úkol. V pfiestrojení za jednu ze soutûÏících na Miss Sympatie zne‰kodnila atentátníka, kter˘ mûl spadeno na soutûÏ Miss Spojen˘ch státÛ, a pfies noc se stala miláãkem médií. Gracii se ale poslední dobou zrovna nedafií. Vzpamatovává se z nevydafieného vztahu a s hrÛzou zji‰Èuje, Ïe popularita ohroÏuje její milovanou práci tajné agentky. Nakonec se tedy nechá pfiemluvit sv˘m ‰éfem, agentem McDonaldem (Ernie Hudson), aby slouÏila svému úfiadu jedin˘m moÏn˘m zpÛsobem: jako Tváfi FBI v sérii talk-show, a to v dokonalém úãesu a kost˘mku. FBI se snaÏí ze své dosud nejvût‰í propagaãní kampanû vytûÏit co nejvíc, a tak Gracii donutí, aby se s pomocí stylisty Joela (Diedrich Bader) pro své vûrné fanou‰ky opût promûnila v dokonale upravenou dámu. Gracie ke svému novému úkolu pfiistupuje zpoãátku s nechutí, ale pfiízeÀ divákÛ se jí brzy zalíbí a zanedlouho se do své role vÏije aÏ pfiíli‰. Zato její nová parÈaãka Sam Fullerová (Regina Kingová) je drsná, ambiciózní agentka, která evidentnû mezi Graciiny fanou‰ky nepatfií a je také první, kdo upozorní FBI, Ïe se z jejich h˘ãkané hvûzdy stala cukrová barbie. KdyÏ jsou ale Graciina nejlep‰í pfiítelkynû, vítûzka soutûÏe Miss, Cheryl Frazierová (Heather Burnsová), a moderátor Stan Fields (William Shatner) uneseni v Las Vegas, Graciin instinkt kriminalisty se opût probudí. Zvlá‰tû kdyÏ se ukáÏe, Ïe její kolega Collins vede vy‰etfiování ‰patn˘m smûrem. Gracie musí znovu dokázat, Ïe hezké holky mohou b˘t i schopné, a Ïe kdyÏ jde o to vyfie‰it tûÏk˘ pfiípad nebo pomoci pfiátelÛm, nikdo a nic ji nezastaví. Film USA, komedie ReÏie: Wes Anderson
1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno a pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .............................. ZO/MO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slosovány budou odpovûdi do‰lé do 13. kvûtna 2005. Jména v˘hercÛ a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií‰tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov˘ svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3, nebo na e-mail:
[email protected] (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis).
Pamûtní sloup se nachází na Moravû, byl ? vztyãen v prvních letech 18. století. Je v˘jimeãn˘m pfiíkladem památky velmi typické pro stfiední Evropu. Dosahuje v˘‰ky 35 metrÛ, je postaven v charakteristickém stylu a vyzdoben mnoÏstvím soch vynikajícího moravského umûlce. Nejvût‰í souso‰í bylo vysvûceno v roce 1754 za osobní úãasti Marie Terezie. Památka je od roku 2000 souãástí svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Otázky: 1. Jak se tato památka jmenuje? 2. V jakém stavebním slohu je sloup postaven? 3. Uveìte jméno prvního z nûkolika architektÛ.
Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn˘ redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 194, e-mail:
[email protected]. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick˘ch vûzÀÛ 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057
Recept pro vás Horká sangría Ingredience: 5 pomeranãÛ, 1 citron, 2 grapefruity, 1,5 l ãerveného vína, 6 lÏic pomeranãového likéru, 75 aÏ 100 g mouãkového cukru Postup pfiípravy: Ze tfií pomeranãÛ vymaãkáme ‰Èávu. Citrony dobfie omyjeme v horké vodû. Osu‰íme je a tence z nich okrájíme kÛru. Zahfiejeme víno s likérem, citronovou kÛrou a pomeranãovou ‰Èávou. Zbylé pomeranãe a grepy oloupeme a ostr˘m noÏem nakrájíme na plátky. Pfiidáme je k vínu a krátce zahfiejeme. Podle chuti dosladíme cukrem. Poãet porcí: 6 - 8 (‰el)
