Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

âÍSLO 6 ROâNÍK 19 30. âERVNA 2008

◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗

Ano, tato stávka byla politická!!! Proã stávkovalo skoro 300 000 zamûstnancÛ a dal‰ích více neÏ 600 000 hodinovou v˘straÏnou stávku podporovalo? Proti nespravedlivé daÀové reformû, která chud˘m bere a bohat˘m dává, proti reformû zdravotnictví, která má udûlat ze zdraví k‰eft, proti reformû dÛchodového systému, která za víc odpracovan˘ch a zaplacen˘ch let nabídne men‰í dÛchody, proti neúnosnému zdraÏování v‰eho, co je k Ïivotu nezbytné? Ano, to v‰e bylo dÛvodem k jejímu vyhlá‰ení, ale to nejdÛleÏitûj‰í, proã se stávkovalo, je zpÛsob a styl, jak˘m jsou reformy, které mají závaÏné dopady na Ïivot kaÏdého obãana, pfiipravovány a uvádûny v Ïivot. Ano, tato stávka byla politická, byla namífiena proti zjednodu‰enému vnímání demokracie omezené na moÏnost jít jednou za onoho ãasu k volbám a pak „drÏet hubu“ bez ohledu na to, jak je s na‰ím volebním mandátem zacházeno, byla namífiena proti tzv. silovému pfiístupu pfii prosazování reforem, jejichÏ nûkteré navrhované kroky jsou prakticky nevratné. Ano, nûkdy je silov˘ pfiístup nutn˘ a i po letech je schvalován. Pfiíkladem mÛÏe b˘t napfiíklad vznik samostatného âeskoslovenska. Situace a cíle rozhodnutí byly v‰ak tehdy ponûkud odli‰né od na‰í dne‰ní situace i cílÛ. PouÏití silového pfiístupu pfii pfiijímání zmûn je nebezpeãné, protoÏe pfii jejich uvádûní v praxi, bez pfiihlédnutí ke v‰em názorÛm a pfiipomínkám, existuje váÏné nebezpeãí, Ïe nûkteré rodiny a jedinci se ocitnou v nefie‰itelné situaci. ProtoÏe pokud nejsou vzaty v úvahu vzájemné vlivy jednotliv˘ch reforem a souãasnû jejich celkov˘ dopad, existuje váÏné nebezpeãí, Ïe se celé skupiny obyvatel ocitnou v nefie‰itelné situaci. KdyÏ je i v rámci vlády uplatÀována politika silového pfiístupu a ministr ‰kolství slab˘, mÛÏe se stát, Ïe se drasticky omezí kvalita vzdûlávání a nበcíl transformovat se na ekonomiku vysoce kvalifikované práce pak budeme muset zaloÏit na pfiistûhovalcích. PouÏití silového pfiístupu pfii rozhodování o zásadních zmûnách je nebezpeãné, protoÏe kdyÏ se nezadafií, je na dlouhou dobu zablokována moÏnost pouÏití demokratického systému pfiípravy a tak i pfiijetí potfiebn˘ch zmûn.

V âÍSLE: ❐ Poskytování ochrann˘ch nápojÛ (str. 3) ❐ Zaruãená mzda (str. 3) ❐ Nûkteré pfiípady ukonãení pracovního pomûru a jejich fie‰ení (pfiíloha) ❐ Leto‰ní sportovní hry ve své polovinû… (str. 7)

Ano, tato stávka byla politická, ti, kdoÏ se jí zúãastnili, mûli za to, Ïe reformy tak velkého dosahu by mûli b˘t pfiipravovány a pfiijímány na základû rozsáhlej‰ího konsensu, kter˘ pfiesáhne souhlasem poãet hlasÛ koaliãních poslancÛ a pár pfiebûhlíkÛ. Takov˘ pfiístup pouÏili napfiíklad ve ·védsku pfii pfiípravû tamní dÛchodové reformy. Od poãátku aÏ do konce byla tato zmûna pfiipravována za spolupráce v‰ech politick˘ch stran, odborÛ a dal‰ích nevládních organizací, takÏe pfiesto, Ïe volby tûsnû pfied jeho schválením zmûnily podstatnû politickou situaci v zemi, byla zmûna dÛchodového systému schválena 80% vût‰inou poslancÛ. Tato stávka byla vyprovokována zjevnû diktátorsk˘m pfiístupem pfii prosazování reforem: návrh je udûlán v tajnosti, pokud má

nûkdo pfiipomínky, jsou odmítnuty s tím, Ïe je‰tû není nic úplnû hotovo, takÏe není co pfiipomínkovat a místo diskuze je pak narychlo protlaãen vládou i parlamentem. Pro diktaturu vût‰iny z nás staãí jeden ãi dva hlasy. To se ve vyspûl˘ch demokraciích uÏ málokdy vidí. Karel Sladkovsk˘, pfiedseda svazu

Prohlá‰ení âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ po v˘straÏné stávce Dûkujeme odboráfiÛm, zamûstnancÛm i vefiejnosti za projevenou obãanskou stateãnost! • Den 24. ãerven 2008 se zapí‰e do historie ãesk˘ch odborÛ jako nejmohutnûj‰í stávkov˘ protest. • Pfies milión odboráfiÛ a zamûstnancÛ v‰ech profesí, zejména ze zdravotnictví, dopravy, prÛmyslu, státní správy, ‰kolství, jednoznaãnû vzkázal politikÛm, Ïe k vládním reformním krokÛm, které jsou nespravedlivé, nejsou a nebudou lhostejní. • Tento nejvût‰í stávkov˘ protest vyhlá‰en˘ âMKOS dÛraznû pfiipomnûl vládû, Ïe demokracie není o tom, jít jednou za ãtyfii roky k volbám a pak pouze pasivnû pfiihlíÏet k chybn˘m krokÛm politikÛ, zejména takov˘m reformám, které mohou hazardovat se zdravím obãanÛ âeské republiky. • âeskomoravská konfederace odborov˘ch svazÛ dûkuje zejména v‰em, ktefií se stávky zúãastnili, nebo ji nejrÛznûj‰ími formami podpofiili, ale i sympatizantÛm ze strany vefiejnosti, za projevení obãanského sebevûdomí a stateãnosti. • Podûkování za projevenou solidární podporu patfií i na‰im kolegÛm ze zahraniãních odborov˘ch centrál a z Evropské odborové konfederace. • Od dubna 2007, kdy âMKOS poprvé zvefiejnila svoji odbornou anal˘zu varující pfied negativními dopady nûkter˘ch reformních zámûrÛ, do dne‰ních dnÛ nikdo ze zodpovûdn˘ch politikÛ tuto prognózu vefiejnû a odbornû nevyvrátil. • Naopak - ãas nám dává za pravdu. • Reformní kroky negativnû ovlivÀují v˘voj inflace a vláda odhalila svÛj scénáfi privatizace vefiejn˘ch sluÏeb v první fiadû zdravotnictví. • Stávkov˘ protest jednoznaãnû prokázal, Ïe ãeské odbory jsou reálnou silou tolik potfiebné protiváhy, která je nezbytná pro fungování demokratické a obãanské spoleãnosti. • âe‰tí zamûstnanci a obãané si zaãínají uvûdomovat, Ïe ‰anci ovlivÀovat svou budoucnost jim dává moÏnost v souladu s Listinou základních práv a svobod vyjádfiit protest ãi obãanskou nespokojenost. 25. ãervna 2008

ODBOROVÉ AKTUALITY Mzdy uãitelÛ Uãitelé letos dostanou na mzdy dal‰ích 0,5 miliardy korun, na v˘platních páskách by mûli nav˘‰ení poprvé uvidût v srpnu. Dal‰í ãtyfii miliardy navíc má regionální ‰kolství pfiislíbeno na pfií‰tí rok. Prostfiedky by mûli získat uãitelé, ktefií splní kvalitativní kritéria pedagogické práce. ·kolské odbory upozorÀují na to, Ïe pracovníkÛm ‰kolství kvÛli vysoké inflaci letos zatím reálnû klesají mzdy. Proto poÏadovaly pro leto‰ní rok posílení rozpoãtu regionálního ‰kolství o tfii miliardy korun. Vyjednané prostfiedky jim pfiipadají nedostateãné. ·koly kvÛli platové situaci 9. ãervna stávkovaly, nûkteré podpofiily i stávku 24. ãervna. OdboráfiÛm se také nelíbí, Ïe peníze jsou urãeny pouze na platy pedagogÛ, a ne pro ostatní zamûstnance, napfiíklad ‰kolníky nebo hospodáfie. (27. 6.)

Do penze v 65 letech Lidé v âeské republice budou zfiejmû po roce 2030 odcházet do penze v 65 letech. Snûmovna podpofiila novelu, která s postupn˘m zvy‰ováním vûkové hranice poãítá. Pfiedlohu je‰tû posoudí senát a prezident. Podle novely by bezdûtné Ïeny, matky jednoho dítûte a muÏi mûli po roce 2030 chodit do dÛchodu v 65 letech. Vûk se má ale zvy‰ovat postupnû, stejnû jako se postupnû zvedá uÏ od poloviny 90. let na 63 let. U muÏÛ by hranice pro odchod do penze roãnû rostla o dva, u Ïen o ãtyfii mûsíce. DÛchodov˘ vûk v âR patfií zatím k nejniωím v Evropské unii. Ve více neÏ polovinû zemí unie je základní dÛchodov˘ vûk u muÏÛ 65 let, u Ïen pfievaÏuje také vûk 65 let, následovan˘ 60 roky. Podle vládní pfiedlohy by moÏnost jít dfiív do penze mûly mít i po roce 2030 nadále matky dvou a více dûtí. Do penze by chodily v 62 aÏ 64 letech. Normu ale tvrdû kritizuje opozice. Proti jsou i odbory a nesouhlas s novelou byl jedním z dÛvodÛ, proã uspofiádaly stávku 24. ãervna. (25. 6.)

V˘straÏná hodinová stávka Do hodinové v˘straÏné stávky 24. ãervna proti reformám vlády Mirka Topolánka (ODS) se v âesku rÛznou formou zapojil více neÏ milion lidí. Na setkání zamûstnancÛ praÏského dopravního podniku to fiekl Milan ·tûch, pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ (âMKOS), jeÏ stávku vyhlásila. Souãástí stávky byl i protest zdravotníkÛ, ktefií jiÏ od rána v nemocnicích poskytovali ãasto jen akutní péãi. V celém âesku se jich do stávky podle vedení zdravotnick˘ch odborÛ aktivnû zapojilo asi 30 000, dal‰ích 40 000 kolegÛ s nimi sympatizovalo. V mnoha mûstech se na hodinu zastavila doprava. Do stávky se zapojili napfiíklad také úfiedníci a zamûstnanci mnoha dal‰ích profesí. Federace strojvÛdcÛ zastavila vût‰inu vlakÛ âesk˘ch drah. V‰echny ãlenské svazy se ke stávce ov‰em nepfiipojily. Aktivnû do ní nevstoupili napfiíklad Ïelezniãáfii z Odborového sdruÏení ÏelezniãáfiÛ (OSÎ). (24. 6.)

Dohoda EU o pracovní dobû Zatímco zástupci ãesk˘ch zamûstnavatelÛ dohodu o maximální v˘‰i pracovní doby, na které se shodli zástupci ministrÛ práce a sociálních vûcí EU, pfiivítali, odboráfii jsou proti. Podle této dohody bude dále platit maximální t˘denní pracovní doba 48 hodin, ale zamûstnanci se budou moci rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat pfiesãas. âeskomoravská konfederace odborov˘ch svazÛ s navrÏen˘mi zmûnami nesouhlasí, neboÈ by pr˘ jejich realizace znamenala ústup od dosaÏeného standardu sociální ochrany zamûstnancÛ a zhor‰ení jejich postavení. „Zásadnû nepfiízniv˘ vliv by provedení tûchto návrhÛ mûlo nejen na úroveÀ bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, n˘brÏ i na moÏnosti slaìování rodinného a profesního Ïivota zamûstnancÛ,“ fiekla mluvãí âMKOS Jana Ka‰parová. (18. 6.)

2

■

Zasedání pfiedsednictva âervnové „pfiedprázdninové“ zasedání na‰eho pfiedsednictva se se‰lo v Praze, aby nejen v rámci bûÏn˘ch bodÛ zhodnotilo stav finanãních prostfiedkÛ svazu a situaci v odborech, zejména pfiípravu v˘straÏné hodinové stávky, ale i vybralo dodavatele webov˘ch stránek, které budou aktuálnû informovat o na‰em svazu a nahradí tak ti‰tûnou formu svazového ãasopisu. UmoÏní tak lépe a hlavnû pruÏnû reagovat nejen na svazové události. Místopfiedseda svazu Petr Pech seznámil s obsahem uzavfieného Dodatku ã. 1 KSVS s âPU. Závûrem svazov˘ inspektor bezpeãnosti práce Robert Kfiepinsk˘ podrobnû informoval o nové smûrnici k zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v OS UNIOS. Jitka Zettelová

Demonstrace pfied Úfiadem vlády proti ‰kolství bez penûz dne 9. 6. 2008.

Inflace – kvûten 2008 Hladina spotfiebitelsk˘ch cen vzrostla v kvûtnu proti dubnu o 0,5 %. Mezimûsíãní rÛst spotfiebitelsk˘ch cen o 0,5 % ovlivnilo zejména zv˘‰ení cen pohonn˘ch hmot o 3,9 %. Cena motorové nafty se zv˘‰ila o 5,8 % a dosáhla tak dosavadního historického maxima. Ceny benzinu Natural 95 byly nejvy‰‰í od fiíjna 2005. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly zejména ceny zeleniny vã. brambor o 8,0 %, ovoce o 1,0 %, chleba o 1,1 %, mouky o 3,1 %, r˘Ïe o 3,9 %, rostlinn˘ch tukÛ o 4,9 % a ceny pfiípravkÛ pro dochucení jídel o 5,3 %. V oddíle zdraví vzrostly ceny lázeÀsk˘ch léãebn˘ch pobytÛ o 7,5 % a léãiv o 0,6 %. Mírnû sniÏující vliv na v˘voj spotfiebitelsk˘ch cen mûly ceny v oddíle rekreace a kultura v dÛsledku sníÏení cen audiovizuálních a fotografick˘ch zafiízení a zafiízení pro zpracování dat o 1,5 %. Pokles cen v oddíle po‰ty a telekomunikace zpÛsobily niωí ceny mobilních telefonÛ o 3,6 %. Z potravin byly niωí zejména ceny peãiva o 2,6 %, vajec o 3,2 %, s˘rÛ o 2,5 % a másla o 2,6 %. Ceny zboÏí úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny sluÏeb o 0,3 %. Meziroãnû vzrostly spotfiebitelské ceny v kvûtnu stejnû jako v dubnu o 6,8 %. Zhruba stejné zÛstaly i meziroãní zmûny cenové hladiny ve vût‰inû oddílÛ spotfiebního ko‰e. Zrychlení cenového rÛstu nastalo hlavnû v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny mouky o 54,7 % (v dubnu o 50,7 %), r˘Ïe o 28,5 % (v dubnu o 24,7 %), jogurtÛ o 9,9 % (v dubnu o 7,6 %). U cen zele-

niny vã. brambor se zmírnil meziroãní pokles na 3,0 % ze 17,7 % v dubnu. Ke zpomalení cenového rÛstu do‰lo v oddíle alkoholické nápoje a tabák vlivem zmírnûní rÛstu cen tabákov˘ch v˘robkÛ na 14,3 % (v dubnu 16,6 %) a alkoholick˘ch nápojÛ na 2,9 % (v dubnu 3,9 %). Nejvût‰í vliv na v˘‰i cenové hladiny mûly i nadále ceny bydlení, kde vzrostly ceny zemního plynu o 18,4 %, elektfiiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,4 %, tuh˘ch paliv o 20,9 %. Vodné bylo vy‰‰í o 8,3 % a stoãné o 9,1 %. âisté nájemné vzrostlo o 16,6 %, v tom v bytech s regulovan˘m nájemn˘m o 26,4 % a v bytech s trÏním nájemn˘m o 2,1 %. Ceny pohonn˘ch hmot vzrostly o 7,6 %, z toho ceny nafty o 18,2 % a benzinÛ o 5,0 % aÏ 5,8 %. Niωí neÏ loni byly ceny odívání o 2,2 %, pfiístrojÛ a spotfiebiãÛ pro domácnost o 1,6 %, automobilÛ o 2,0 %, audiovizuálních a fotografick˘ch zafiízení a zafiízení pro zpracování dat o 11,2 %. Z potravin byly meziroãnû niωí hlavnû ceny brambor o 37,9 %. V oddíle po‰ty a telekomunikace klesly ceny mobilních telefonÛ a ceny telefonick˘ch a telefaxov˘ch sluÏeb vlivem komerãních slev mobilních operátorÛ. Ceny zboÏí úhrnem vzrostly o 6,1 % a ceny sluÏeb o 8,0 %. Míra inflace vyjádfiená pfiírÛstkem prÛmûrného indexu spotfiebitelsk˘ch cen za posledních 12 mûsícÛ proti prÛmûru pfiedchozích 12 mûsícÛ byla v kvûtnu 5,0 %, coÏ je o 0,3 procentního bodu více neÏ v dubnu 2008. Zdroj âSÚ

V˘voj prÛmûrné mzdy V 1. ãtvrtletí 2008 ãinila prÛmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda 22 531 Kã, to je meziroãnû více o 10,4 %, reálná mzda vzrostla o 2,8 %. V podnikatelské sféfie se prÛmûrná mzda zv˘‰ila nominálnû o 12,2 %, reálnû o 4,5 %. V nepodnikatelské sféfie vzrostla nominálnû o 3,5 %, reálnû poklesla o 3,6 %. PrÛmûrná mzda ãinila 22 531 Kã, coÏ je o 2120 Kã (10,4 %) více neÏ ve stejném období roku 2007. Je to nejvy‰‰í rÛst mezd od 4. ãtvrtletí 1998. Vysok˘ ale byl i rÛst spotfiebitelsk˘ch cen - za 1. ãtvrtletí 2008 se v porovnání se stejn˘m obdobím pfiedchozího roku zv˘‰ily o 7,4 %, reálná mzda proto vzrostla jen o 2,8 %. V podnikatelské sféfie se prÛmûrná mzda zv˘‰ila o 2512 Kã (12,2 %) na 23 174 Kã, reálná mzda vzrostla o 4,5 %. V nepodnikatelské sféfie byl rÛst mezd v˘raznû niωí, prÛmûrná mzda se zv˘‰ila o 678 Kã (3,5 %) na 20 204 Kã, reálná mzda poklesla o 3,6 %. Meziodvûtvová mzdová diferenciace se v 1. ãtvrtletí 2008 proti stejnému období pfiedchozího roku zv˘‰ila. Nejniωí relativní rÛst nominálních mezd byl zaznamenán v odvûtvích (podle sekcí OKEâ) vzdûlávání, vefiejná správa a obrana, povinné sociální zabezpeãení (shodnû o 3,0 %) a zdravotní a sociální péãe, veterinární ãinnosti (o 5,3 %). Nejvy‰‰í rÛst vykázala odvûtví v˘roba a rozvod elektfiiny, plynu a vody (o 18,2 %), rybolov a chov ryb (o 17,2 %) a ãinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské ãinnosti (o 17,1 %). Nejvy‰‰í nominální mzda (odvûtví finanãní zprostfiedkování) byla zhruba 3,3krát vy‰‰í neÏ nominální mzda nejniωí (odvûtví ubytování a stravování). Je‰tû vût‰í rozdíl je patrn˘ u prÛmûrn˘ch mezd podle institucionálních sektorÛ. Dlouhodobû nejvy‰‰ích prÛmûrn˘ch nominálních mezd dosahuje sektor finanãních institucí (52 154 Kã). Nejniωí mzdy (14 538 Kã) byly zji‰tûny v sektoru domácností (tj. mzdy zamûstnancÛ u fyzick˘ch osob nezapsan˘ch do obchodního rejstfiíku). Zdroj âSÚ

PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Poskytování ochrann˘ch nápojÛ S blíÏícími se letními vedry zaãíná b˘t aktuální problematika poskytování ochrann˘ch nápojÛ na pracovi‰tích. Podmínky poskytování upravuje v § 8 nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci. K ochranû zdraví pfied úãinky zátûÏe teplem nebo chladem se poskytuje zamûstnanci ochrann˘ nápoj. Nápoje se poskytují na pracovi‰ti nebo v jeho bezprostfiední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpeãnû dostupné. Ochranné nápoje musí b˘t zdravotnû nezávadné a nesmí obsahovat více neÏ 6,5 hmotnostních procent cukru. MnoÏství alkoholu v nich nesmí pfiekroãit 1 hmotnostní procento; ochranné nápoje pro mladistvého zamûstnance v‰ak nesmí obsahovat alkohol. Ochrann˘ nápoj chránící pfied zátûÏí teplem se poskytuje v mnoÏství odpovídajícím nejménû 70 % tekutin a minerálních látek ztracen˘ch z organizmu za osmihodinovou smûnu potem a d˘cháním. MnoÏství tekutin a minerálních látek ztracen˘ch z organismu potem a d˘cháním by mûlo b˘t zmûfieno autorizovanou osobou. Ochrann˘ nápoj chránící pfied zátûÏí chladem se poskytuje tepl˘, v mnoÏství alespoÀ pÛl litru za osmihodinovou smûnu. Ochrann˘ nápoj chránící pfied zátûÏí teplem nebo chladem mÛÏe obsahovat látky zvy‰ující odolnost organizmu. Hygienick˘ limit ztráty tekutin z organizmu potem a d˘cháním ãiní 1,25 litru za osmihodinovou smûnu. To znamená, Ïe nejmen‰í poskytované mnoÏství ochrann˘ch látek by mûlo b˘t 0,875 litru. Náhrada minerálních látek prostfiednictvím ochranného nápoje se uplatÀuje v pfiípadû, Ïe dochází podle v˘sledkÛ mûfiení ke ztrátû tekutin vût‰í neÏ 3,75 litru. V takovém pfiípadû se jako ochrann˘ nápoj podává voda se stfiední mineralizací 500 aÏ 1500 mg rozpu‰tûn˘ch pevn˘ch látek na 1 litr vody. Pfii ztrátû tekutin do 3,75 litru se náhrada tekutin zaji‰Èuje podáváním vody s nízkou mineralizací 50 aÏ 500 mg rozpu‰tûn˘ch pevn˘ch látek na 1 litr vody. MnoÏství minerálÛ by mûlo b˘t uvedeno vÏdy na obalu konkrétní minerální vody.

Ochrann˘ nápoj chránící pfied zátûÏí teplem se poskytuje: a) pfii práci del‰í neÏ 4 hodiny za smûnu zafiazené do tfiídy práce IIb a vy‰‰í (zafiazení prací do tfiíd je v pfiíloze ã. 1 k tomuto nafiízení, ãásti A, tabulce ã. 2), pokud je na pracovi‰ti teplota vy‰‰í neÏ 26 °C. Proti pfiedchozí úpravû ve zru‰eném nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. se zmûnilo zafiazení jednotliv˘ch prací do tfiíd. Napfiíklad práce fiidiãe nákladního vozidla jiÏ není ve tfiídû IIb, ale byla pfievedena do tfiídy práce IIa. b) je-li mûfiením doloÏeno, Ïe pfii dané práci dochází ke ztrátû tekutin vy‰‰í neÏ 1,25 litru; v˘poãet ztráty tekutin se provádí vÏdy, kdyÏ je práce zafiazená do tfiídy IIb nebo vy‰‰í vykonávána v pracovním prostfiedí, v nûmÏ je relativní vlhkost vzduchu vy‰‰í neÏ 70 %, rychlost proudûní vy‰‰í neÏ 0,3 m . s -1 nebo kdyÏ práce vyÏaduje pouÏití pracovního odûvu, u nûhoÏ jsou tepelnû izolaãní vlastnosti vy‰‰í, neÏ jaké odpovídají trojvrstvému odûvu, c) pfii trvalé práci v zátûÏi teplem zafiazené podle zákona o ochranû vefiejného zdraví do kategorie ãtvrté, nebo d) pfii trvalé práci na venkovním pracovi‰ti, pokud je na základû monitorování teploty venkovního vzduchu pfiedpoklad, Ïe teplota venkovního vzduchu, mûfiená na pracovi‰ti zastínûn˘m teplomûrem v prÛbûhu osmihodinové smûny jednorázovû, pfiesáhne hodnotu (tomax) operativní teploty stanovené pro danou tfiídu práce. Pro tfiídu práce I je tomax = 28 °C, pro tfiídu práce IIa je tomax = 27 °C a pro tfiídy práce IIb a vy‰‰í je tomax = 26 °C. Ochrann˘ nápoj chránící pfied zátûÏí chladem se poskytuje pfii práci del‰í neÏ 4 hodiny za smûnu na: a) pracovi‰ti, kde musí b˘t z technologick˘ch dÛvodÛ udrÏována teplota 4 °C a niωí, nebo b) venkovním pracovi‰ti, pokud jsou nejniωí teploty venkovního vzduchu namûfiené na pracovi‰ti zastínûn˘m teplomûrem v prÛbûhu osmihodinové smûny niωí neÏ 4 °C. Václav âikl

Zaruãená mzda JiÏ druh˘m rokem se pfii sjednávání kolektivních smluv uãíme pracovat s institutem zaruãené mzdy. Skuteãnost, Ïe pojem zaruãená mzda je chápán rÛznû, ukazují sjednané kolektivní smlouvy. Nadále se také setkáváme s názorem zamûstnavatelÛ, Ïe zamûstnanci mají nárok na zaruãenou mzdu pouze ve v˘‰i minimální mzdy. Zamûstnavatelé neberou v úvahu zmûnu, kterou pfiinesla novela zákoníku práce od roku 2007 v podobû zaruãené mzdy, na kterou zamûstnanci vznikne nárok podle zákona, smlouvy, pfiedpisÛ, mzdového nebo platového v˘mûru a opomíjejí dal‰í úrovnû zaruãené mzdy podle sloÏitosti, odpovûdnosti a namáhavosti vykonávan˘ch prací. Ve sjednan˘ch kolektivních smlouvách je ãasto zaruãená mzda chybnû pouÏívána jako minimum, které musí vyplatit zamûstnavatel v pfiípadû sv˘ch finanãních problémÛ. Nesprávn˘ text ujednání fie‰ící zaruãenou mzdu zamûstnancÛ je napfiíklad následující: „V pfiípadû nedostatku finanãních prostfiedkÛ mÛÏe zamûstnavatel pohyblivou sloÏku mzdy (odmûny a prémie) vyplatit zamûstnancÛm v pozdûj‰ím termínu, nejpozdûji v‰ak do tfií mûsícÛ po uplynutí termínu“ nebo „v pfiípadû platební neschopnosti je zamûstnavatel povinen vyplatit zaruãenou mzdu ve v˘‰i základního mzdového tarifu a nárokové mzdové pfiíplatky, pozastavené ãásti mzdy musí b˘t doplaceny do tfií mûsícÛ!“. Uvedená ujednání jsou nesprávná a zamûstnavatel je pro odmûÀování zamûstnancÛ nemÛÏe vyuÏít, protoÏe by tím poru‰il zákonná opatfiení. Proã je tento postup v rozporu se zákonem, vypl˘vá z ustanovení zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb., v platném znûní, dále jen ZP) § 112 a následujících ustanovení a z nafiízení vlády ã. 567/2006 Sb., o minimální mzdû, o nejniωích úrovních zaruãené mzdy, o vymezení ztíÏeného pracovního prostfiedí a o v˘‰i pfiíplatku ke mzdû za práci ve ztíÏeném pracovním prostfiedí. Podle zákona zaruãenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zamûstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitfiního pfiedpisu, mzdového v˘mûru nebo platového v˘mûru. Nejniωí úrovnû zaruãené mzdy a pod-

mínky pro její poskytování zamûstnancÛm, jejichÏ mzda není sjednána v kolektivní smlouvû, a pro zamûstnance, kter˘m se za práci poskytuje plat, je stanovena v˘‰e uveden˘m nafiízením vlády. Nejniωí úroveÀ zaruãené mzdy je stanovena na úrovni minimální mzdy a dal‰í nejniωí úrovnû zaruãené mzdy pak diferencovanû podle sloÏitosti, odpovûdnosti a namáhavosti vykonávané práce. Pokud nedosáhne mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci pfiesãas, pfiíplatku za práci ve svátek, za noãní práci, za práci ve ztíÏeném pracovním prostfiedí a za práci v sobotu a v nedûli pfiíslu‰né nejniωí úrovnû zaruãené mzdy, je zamûstnavatel povinen zamûstnanci poskytnout doplatek. Stanovené nejniωí úrovnû zaruãené mzdy ochraÀují zamûstnance zamûstnavatelÛ poskytujících za práci mzdu, u nichÏ neprobíhá kolektivní vyjednávání, anebo sice probíhá, ale kolektivní smlouva není uzavfiena nebo neobsahuje ujednání o mzdách (tj. zamûstnanci nejsou chránûni pfied nepfiimûfienû nízk˘m ocenûním své práce kolektivní smlouvou). Zaruãená mzda v pfiípadû, Ïe mzda je sjednána v kolektivní smlouvû, je mzda za v˘kon práce, na kterou vzniklo zamûstnanci právo podle sjednan˘ch podmínek. Znamená to, Ïe zamûstnanec má nárok na v‰echny sloÏky mzdy, tj. na základní mzdu (tarif), v‰echny pfiíplatky, na které mu vznikl pfii v˘konu práce nárok, prémie, odmûny a dal‰í pobídkové sloÏky mzdy, 13. a 14. mzdu, podíly na hospodafiení zamûstnavatele, pokud byly splnûny podmínky pro jejich poskytnutí. Termín v˘platy mzdy se fiídí ustanovením § 141 ZP, podle kterého jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozdûji v kalendáfiním mûsíci následujícím po mûsíci, ve kterém vzniklo zamûstnanci právo na mzdu nebo plat nebo nûkterou jejich sloÏku. Nebyl-li pravideln˘ termín v˘platy mzdy nebo platu sjednán v kolektivní smlouvû, urãí jej zamûstnavatel po projednání s odborovou organizací v mezích období, tj. v prÛbûhu následujícího kalendáfiního mûsíce, nejpozdûji v jeho poslední den. Zamûstnavatel je tedy povinen vyplatit zamûstnanci v uvedeném termínu v˘platy mzdy celou mzdu, tj. v‰echny její

sloÏky, na jejichÏ v˘platu vznikl zamûstnanci nárok. V kolektivní smlouvû nelze zakotvit ustanovení, podle kterého urãené ãásti mzdy nebudou zamûstnanci po vykonání práce ve stanoveném termínu vyplaceny. Pokud by zamûstnavatel nevyplatil nûkterou ãást mzdy, na kterou vznikl zamûstnanci nárok, stává se zamûstnavatel dluÏníkem a zamûstnanec se mÛÏe domáhat uspokojení sv˘ch nárokÛ soudní cestou. V pfiípadû platební neschopnosti zamûstnavatele mohou zamûstnanci poÏádat o uspokojení sv˘ch mzdov˘ch nárokÛ kter˘koliv úfiad práce. Aby mohli o dluÏné prostfiedky poÏádat, musí zamûstnanci podat u pfiíslu‰ného krajského soudu na zamûstnavatele návrh na prohlá‰ení konkurzu. Pro kolektivní vyjednávání o pravidlech pro odmûÀování zamûstnancÛ podnikatelské sféry neexistuje, kromû zákonné úpravy, Ïádné dal‰í omezení. Je zcela ponecháno na potfiebách zamûstnavatele, jak˘ systém odmûÀování uplatní a sjedná s odborovou organizací, nejlépe v kolektivní smlouvû. Mezi hlavní cíle kolektivního vyjednávání prosazované odborovou organizací patfií dosaÏení toho, aby komplexní úprava pravidel pro odmûÀování zamûstnancÛ byla souãásti (nebo pfiílohou) kolektivní smlouvy. V oblasti zaruãené mzdy lze sjednat napfiíklad vy‰‰í úroveÀ minimální mzdy (tj. vy‰‰í neÏ 8000 Kã za mûsíc), dále minimální v˘‰i zaruãené mzdy v jednotliv˘ch tarifních tfiídách v pfiípadû, Ïe je mzda sjednána pro jednotlivé tarifní tfiídy s rozpûtím. Ze sjednan˘ch pravidel pro odmûÀování by mûlo b˘t vÏdy zcela jasné, jaké podmínky platí pro odmûÀování zamûstnancÛ jednotliv˘ch funkcí. Závûrem bych chtûla uvést, Ïe zaruãená mzda je dÛleÏit˘m institutem, kter˘ nelze opomíjet a podceÀovat. Za chybn˘ postup v odmûÀování zamûstnancÛ mÛÏe inspekce práce v souladu se zákonem ã. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znûní, uloÏit zamûstnavateli pokutu aÏ do v˘‰e 2 milionÛ korun. Ing. Anna Kodlová

■

3

C O VÁ S Z A J Í M Á K problematice zániku základní organizace s právním nástupcem V poslední dobû se znovu objevují dotazy funkcionáfiÛ nûkter˘ch na‰ich základních organizací dot˘kající se problematiky zániku základní organizace, spojeného v‰ak nikoliv s její likvidací, n˘brÏ s právním nástupcem. Situace je v nûkter˘ch pfiípadech nepfiímo vyvolána i realizovan˘mi zmûnami v organizaãní struktufie nûkter˘ch zamûstnavatelsk˘ch subjektÛ. Proto povaÏujeme za vhodné se k této problematice znovu ve struãnosti vyjádfiit. Základní organizace (tím máme na mysli i místní organizaci) pfiedstavuje, jak jiÏ bylo v poslední dobû na stránkách Servisu opakovanû pfiipomenuto, organizaãní jednotku na‰eho odborového svazu ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 zákona ã. 83/1990 Sb., o sdruÏování obãanÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Z tohoto zákonného ustanovení pak vypl˘vá, Ïe stanovy svazu mohou urãit, které jeho organizaãní jednotky mají zpÛsobilost jednat vlastním jménem, tedy i nab˘vat vlastním jménem práv a povinností. Toto postavení platné stanovy na‰eho odborového svazu základním#organizacím pfiiznávají (ãást V - VI, ãl. 36 - 54), a ony tedy jednají jako právnické osoby. Uvedené postavení základní organizace má potom právní dÛsledky i v pfiípadû, Ïe ãlenové sdruÏení v takovéto organizaci dojdou k rozhodnutí, Ïe jejich organizace ukonãí svoji ãinnost. V takovém pfiípadû zániku organizace nemÛÏe tato organizace „prostû zmizet ze svûta“, n˘brÏ je nutno postupovat podle ãl. 49 platn˘ch stanov svazu a vnitrosvazového pfiedpisu. Tímto vnitrosvazov˘m pfiedpisem jsou v souãasné dobû Zásady ã. 16/1998, o podmínkách zániku základní a místní organizace Odborového svazu UNIOS a souvisejících majetkov˘ch pfievodech. Základní organizace zaniká podle ãl. 49 odst. 1 platn˘ch stanov zru‰ením její evidence jako organizaãní jednotky u svazu. K rozhodnutí o zru‰ení její evidence je potom dle stanov pfiíslu‰n˘ v˘konn˘ v˘bor odborového svazu. Tomuto samotnému zru‰ovacímu aktu povinnû pfiedchází rozhodnutí o ukonãení ãinnosti základní organizace k urãitému konkrétnímu datu a v pfiípadû, Ïe tato organizace nemá jako právnická osoba právního nástupce, její likvidace. Tato likvidace pfiedstavuje vypofiádání jejího ve‰kerého majetku ustanoven˘m likvidátorem. Dále se v‰ak budeme zab˘vat jiÏ pouze zánikem základní organizace s právním nástupcem. U tohoto zpÛsobu zániku pfiíslu‰í ve‰keré rozhodování o ukonãení ãinnosti v˘luãnû základní organizaci, tj. ãlenÛm v ní sdruÏen˘m. Îádn˘ jin˘ orgán svazu do takovéhoto rozhodnutí zasahovat není oprávnûn. Rozhoduje-li základní organizace o ukonãení své ãinnosti a má-li mít právního nástupce, musí b˘t v takovémto rozhodnutí také stanoveno, zda je tak ãinûno z dÛvodu rozdûlení takovéto organizace na více subjektÛ, nebo splynutí ãi slouãení základních organizací. Rozdûlení základní organizace pfiedstavuje vznik dvou ãi více základních organizací jako organizaãních jednotek svazu. V takovém pfiípadû vznikem nov˘ch základních organizací souãasnû zaniká pÛvodní rozdûlující se základní organizace. Souãástí rozhod-

4

■

nutí o ukonãení ãinnosti takovéto základní organizace musí b˘t nejen souhlas stanovami poÏadovaného poãtu ãlenÛ (ãl. 43 odst. 2 stanov) s tímto ukonãením, ale i jejich rozhodnutí o delimitaci majetku, kter˘ pfiechází ze zanikající organizace na novû vzniklé. V pfiípadû slouãení základních organizací zÛstává zachována ta základní organizace, s níÏ se dal‰í sluãuje (sluãují), a tím ukonãuje (ukonãují) svoji ãinnost. V pfiípadû takovéhoto postupu majetek zanikající základní organizace (organizací) pfiechází na základní organizaci, se kterou dochází ke slouãení. Pfii splynutí základních organizací dochází na rozdíl od slouãení ke vzniku nové základní organizace, která vzniká ze dvou ãi více organizací, které ukonãují svoji ãinnost a zanikají. Pfii takovémto splynutí organizací je nezbytné, aby okamÏik vzniku nové základní organizace byl shodn˘ s okamÏikem zániku spl˘vajících organizací. Pfii nedodrÏení této podmínky by nemohlo v novû vzniklé organizaci jít o právního nástupce. V‰echna rozhodnutí pfiijímaná v základní organizaci o ukonãení její ãinnosti mohou b˘t ãleny organizace pfiijímána pouze na ãlenské schÛzi a navíc kvalifikovanou vût‰inou ãtyfi pûtin v‰ech ãlenÛ základní organizace, nikoliv pouze pfiítomn˘ch na ãlenské schÛzi (ãl. 43 odst. 2 písm. l) stanov). Rozhodování nûjak˘m náhradním zpÛsobem platné stanovy svazu nepfiipou‰tûjí. V pfiípadû rozhodování uveden˘ch shora je nutné zdÛraznit, Ïe rozhodnutí musí b˘t pfiijímána na ãlensk˘ch schÛzích ve v‰ech základních organizacích, jichÏ se tato rozhodnutí dot˘kají. Rozhodnutí o ukonãení ãinnosti základní organizace s právním nástupcem, které je ãinûno z dÛvodu rozdûlení takovéto organizace na více subjektÛ nebo slouãení s jinou základní organizací, musí obsahovat rozhodnutí o delimitaci majetku podle jednotliv˘ch základních organizací. V pfiípadû nemovitého majetku ve vlastnictví zanikající základní organizace je nutné ohlednû takovéhoto majetku postupovat tak, aby pfied pfiijetím takového rozhodnutí bylo dohodnuto, na jak˘ konkrétní

§

ODPOVÍ DÁME

DOTAZ: Ráda bych se zeptala, zda podle vás mÛj zamûstnavatel postupoval správnû. Nejprve jsme se spolu dohodli na tom, Ïe zÛstanu se synem (*15. 12. 2004) na rodiãovské dovolené aÏ do ãtyfi let vûku dítûte, a zamûstnavatel mi proto (od 16. 12. 2007) poskytl neplacené volno. Situace se ale záhy zmûnila, zamûstnavatel mi pozdûji nabídl práci na jinou pracovní pozici (neÏ jsem vykonávala pfied matefiskou dovolenou), coÏ jsem pfiijala, k 31. 1. 2008 ukonãila neplacené volno a od 1. 2. 2008 nastoupila zpût do zamûstnání (smlouva mi byla zmûnûna na jinou pracovní pozici na dobu neurãitou). Ve firmû máme nárok na 30 dní dovolené za rok, z v˘platní pásky jsem v‰ak zjistila, Ïe já mám pfiiznáno pouze 27 dní. Postupoval zamûstnavatel správnû (a kdyÏ, tak na základû ãeho), kdyÏ mi ubral 3 dny dovolené? (PÛvodnû jsem si myslela, Ïe je to na základû toho, Ïe jsem v lednu 2008 pobírala neplacené volno a o to Ïe se mi dovolená zkrátila, ale nyní si tím nejsem jista a myslím si, Ïe bych mûla mít za rok 2008 nárok na cel˘ch 30 dní dovolené). I. B., Havífiov

subjekt pfiejde vlastnictví k této nemovitosti nebo zda takto delimitací vznikne podílové spoluvlastnictví. Takovéto rozhodnutí pak musí uvedené rozhodnutí obsahovat. V pfiípadû slouãení rozhodnutí zanikající organizace musí pro právní jistotu obsahovat konkretizaci majetku pfiecházející na základní organizaci, se kterou se zanikající organizace sluãuje. K pfiechodu majetku na právního nástupce, tj. novû vznikající základní organizaci ze spl˘vajících zanikajících organizací, dochází ze zákona, aniÏ je potfiebn˘ jak˘koliv schvalovací úkon ohlednû majetku. Je v‰ak nezbytné, aby pfied okamÏikem ukonãení ãinnosti spl˘vajících základních organizací byl evidenãnû podchycen ve‰ker˘ majetek zanikajících základních organizací. Jak vypl˘vá ze shora citovaného vnitrosvazového pfiedpisu, v‰echny úkony základních organizací v tomto rozhodování musí mít písemnou podobu. Pfiitom rozhodování o odborovém majetku v souvislosti s rozhodováním o ukonãení ãinnosti základní organizace musí b˘t vÏdy v souladu s obecnû závazn˘mi právními pfiedpisy, stanovami svazu a vnitrosvazov˘mi pfiedpisy i vnitfiními pfiedpisy svazu. Ve‰keré rozhodování v rámci základní organizace musí b˘t písemnû zachyceno v dokumentaci organizace, vãetnû pfiítomnosti hlasování ãlenÛ na ãlenské schÛzi, kde byly tyto otázky rozhodování. Pfiesto, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ nepÛjde o rozhodování, pfiedev‰ím v oblasti majetkové, sloÏité, doporuãujeme, je-li takov˘to postup v základní organizaci zvaÏován, konzultovat jej s pfiíslu‰n˘m kontaktním místem ãi specialisty svazu, aby nedo‰lo pfiípadnû k pochybením s negativními následky. Rozhodnû by v‰ak mûli b˘t poÏádáni o pomoc svazoví specialisté v pfiípadû, má-li b˘t pfiedmûtem pfiechodu majetku majetek nemovit˘. Tolik ve struãnosti k dané problematice s tím, Ïe se nepochybnû k nûkter˘m otázkám na stránkách na‰eho ãasopisu budeme vracet. JUDr. Karel Horn˘ ODPOVùë: JelikoÏ vበpracovní pomûr k témuÏ zamûstnavateli trvá nepfietrÏitû a je pfiedpoklad, Ïe v kalendáfiním roce 2008 odpracujete 60 dní, coÏ je základní podmínka vzniku nároku na dovolenou za kalendáfiní rok, máte nárok na celou dovolenou. Pfiesto, Ïe jste v lednu ãerpala neplacené pracovní volno, pfiedpokládám, Ïe vበpracovní pomûr k zamûstnavateli trval, a proto nemá zamûstnavatel dÛvod vám urãit pouze pomûrnou ãást dovolené (§ 212 odst. 1, 2, § 216 odst. 2 zákoníku práce). DOTAZ: Prosím vás o radu. LoÀsk˘ rok jsem neãerpala ani jeden den dovolené. Od 1. 1. 2007 do 17. 6. 2007 jsem pracovala, od 18. 6. 2007 jsem byla v pracovní neschopnosti a od 1. 11. 2007 jsem ãerpala matefiskou dovolenou. Smlouvu mám na 6 dní v t˘dnu, 42,5 hodiny. Bude se mi krátit dovolená? Za rok 2008 mám nárok na celou dovolenou, nebo pouze za dobu matefiské dovolené? E. S., Kolín ODPOVùë: Dovolená za rok 2007 se vám bude krátit za 117 smûn zame‰kan˘ch nemocí, a to o 1/12, tj. z 20 dnÛ dovolené 1,5 dne. Nárok za rok 2008 máte cel˘ (20 dnÛ), krátit se vám nebude. Musíte v‰ak o dovolenou poÏádat tak, aby bezprostfiednû navazovala na va‰i matefiskou dovolenou (28 t˘dnÛ); (§ 217 odst. 5 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ). (koc)

V˘‰e podpory v nezamûstnanosti

Maximální v˘‰e

první tfii mûsíce

50 %

zb˘vající mûsíce

45 %

0,58 násobek prÛmûrné mzdy v národním hospodáfiství za první aÏ tfietí ãtvrtletí kalendáfiního roku pfiedcházejícího kalendáfinímu roku, 0,65násobek prÛmûrné mzdy v národním hospodáfiství za první aÏ tfietí ãtvrtletí kalendáfiního roku pfiedcházejícího kalendáfinímu roku

pfii rekvalifikaci

60 %

- prÛmûrného mûsíãního ãistého v˘dûlku dosaÏeného v posledním zamûstnání - posledního vymûfiovacího základu - násobky prÛmûrné mzdy v národním hospodáfiství Poji‰tûní obãana vedeného v evidenci úfiadu práce zdravotní poji‰tûní dÛchodové poji‰tûní nemocenské poji‰tûní

platí za obãana stát je úãasten dÛchodového poji‰tûní v dobû, kdy mu náleÏí hmotné zabezpeãení a dále v rozsahu maximálnû tfií let není úãasten

Je tfieba dbát v‰ech pokynÛ a ponauãení od úfiadu práce a vyvíjet potfiebnou souãinnost s úfiadem, aby nedo‰lo ke zbyteãnému vyfiazení uchazeãe ze seznamu uchazeãÛ, a tudíÏ zastavení v˘platy podpory. V roce 2008 jsou podmínky pro uchazeãe o zamûstnání oproti minulosti pfiísnûj‰í. Nárok na podporu v nezamûstnanosti nemá uchazeã o zamûstnání, se kter˘m byl v dobû posledních ‰esti mûsícÛ pfied zafiazením do evidence uchazeãÛ o zamûstnání zamûstnavatelem skonãen pracovnûprávní vztah z dÛvodu poru‰ení povinnosti vypl˘vající z právních pfiedpisÛ vztahujících se k jím vykonávané práci zvlá‰È hrub˘m zpÛsobem; to platí i v pfiípadû skonãení jiného pracovního vztahu z obdobného dÛvodu. Zákon o zamûstnanosti podrobnû stanoví podmínky pro vyfiazení z evidence uchazeãÛ o zamûstnání. Zákon naopak umoÏÀuje moÏnost pfiiv˘dûlku. Odmûny z pfiiv˘dûlku se sãítají a nesmí pfiesáhnout polovinu minimální mzdy. Po dohodû s úfiadem práce mÛÏete také pracovat krátkodobû, tj. maximálnû tfii mûsíce. V pfiípadû krátkodobého zamûstnání není odmûna sledována. Onemocní-li uchazeã o zamûstnání v ochranné lhÛtû (sedm dnÛ od skonãení zamûstnání), vyplácejí se mu nemocenské dávky, v˘plata podpory v nezamûstnanosti se pozastaví, doba nemoci se nezapoãítává do podpÛrãí doby. Vystavená pracovní neschopnost je omluvenkou pro úfiad práce. V pfiípadû, Ïe uchazeã o zamûstnání onemocní po ochranné lhÛtû, kdy nemá nárok na nemocenské dávky, je mu poskytována podpora v nezamûstnanosti pfii splnûní podmínek zákona o zamûstnanosti. Uchazeã - poji‰tûnec je povinen ohlásit pfiíslu‰né zdravotní poji‰Èovnû do osmi dnÛ, Ïe se stal uchazeãem o zamûstnání. Zdravotní poji‰tûní platí po celou dobu evidence u úfiadu práce stát. V pfiípadû, Ïe nezamûstnan˘ onemocní dfiíve, neÏ je vzat do evidence uchazeãÛ o zamûstnání na pfiíslu‰ném úfiadu práce, nebude jako nemocn˘ vzat do evidence úfiadu práce, pracovní neschopnost uplatní u svého posledního zamûstnavatele (u mal˘ch organizací u pfiíslu‰né sociální správy) a ti jej opûtovnû pfiihlásí k jeho zdravotní poji‰Èovnû a odvádí za nûj zdravotní poji‰tûní. Jedná se o pfiípad, kdy neschopnost bezprostfiednû navazuje na ukonãení pracovního pomûru. Pozor v‰ak na pfiípad, kdy je ukonãen pracovní pomûr, zamûstnanec není v evidenci úfiadu práce, pracovní neschopnost bezprostfiednû nenavazuje na ukonãení pracovního pomûru - v tomto pfiípadû si zamûstnanec musí za dobu, kdy není v evidenci úfiadu práce, sám platit zdravotní poji‰tûní (minimum ãiní 1080 Kã za mûsíc). Uchazeã o zamûstnání je dÛchodovû poji‰tûn pouze po dobu, pokud bere podporu, a v dobû, kdy nebere podporu, je evidován u úfiadu práce jako nezamûstnan˘; takto je dÛchodovû poji‰tûn celkem po dobu tfií let. Po vyãerpání této doby je dána zákonem moÏnost se dobrovolnû pfiihlásit k dÛchodovému poji‰tûní a platit si je. Tato pfiíloha obsahuje pouze základní informace pro na‰e ãleny, ktefií se ocitnou v nelehké sociální situaci. Pfii fie‰ení konkrétních problémÛ vám poskytneme potfiebnou právní pomoc. JUDr. Jitka Kocianová

S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E

Nûkteré pfiípady ukonãení pracovního pomûru a jejich fie‰ení (Základní právní informace) Celá fiada zamûstnavatelÛ v souãasné dobû v rámci racionalizaãních a reorganizaãních opatfiení propou‰tí zamûstnance. Jsou také pfiípady, kdy sice je zamûstnanec zamûstnán, ale nedostává vyplacenu mzdu. Jak se v takov˘ch situacích zachovat, jaké moÏnosti nám poskytují pracovnûprávní a sociální pfiedpisy, to v‰e vám chceme nabídnout v tomto ãlánku. Budeme se proto zab˘vat tûmito problémy: 1. OkamÏité zru‰ení pracovního pomûru zamûstnancem 2. V˘povûì z organizaãních dÛvodÛ 3. Dohoda o ukonãení pracovního pomûru (vzory) 4. Platební neschopnost zamûstnavatele 5. Potvrzení o zamûstnání, posudek 6. Úfiad práce a nezamûstnaní 7. Îivotní a existenãní minimum, hmotná nouze, dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, v˘‰e minimální mzdy - minimální v˘‰e zdravotního poji‰tûní (zde odkazujeme na podrobné ãlánky jiÏ v Servisu uvefiejnûné) 1. OkamÏité zru‰ení pracovního pomûru Jedním z dÛvodÛ, kdy mÛÏe zamûstnanec zru‰it pracovní pomûr okamÏitû, je to, Ïe zamûstnavatel zamûstnanci nevyplatil mzdu nebo plat, popfiípadû jejich náhradu do patnácti dnÛ po uplynutí splatnosti tûchto penûÏit˘ch plnûní (§ 56 písm. b) zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ). Mzda nebo plat je splatn˘ pozadu za mûsíãní období, a to nejpozdûji v následujícím kalendáfiním mûsíci, pokud nebylo v pracovní nebo kolektivní smlouvû dohodnuto jinak. To znamená, Ïe napfi. mzda nebo plat, popfi. jejich náhrady za mûsíc leden 2008, jsou splatné do konce mûsíce února 2008; teprve následující den po tomto datu by bûÏela uvedená patnáctidenní lhÛta, tzn. kdyÏ 15. 3. 2008 by nebyly mzda nebo plat, popfiípadû jejich náhrady, vyplaceny, bylo by moÏno okamÏitû zru‰it pracovní pomûr. OkamÏité zru‰ení pracovního pomûru je tfieba provést písemnû. Musí v nûm b˘t pfiesnû uveden dÛvod tak, aby jej nebylo moÏno zamûnit s jin˘m dÛvodem, napfi.: „... dosud mi nebyla vyplacena mzda za mûsíc leden 2008.“ OkamÏité zru‰ení pracovního pomûru musí b˘t doruãeno osobnû nebo po‰tou zamûstnavateli, jinak je neplatné. Uveden˘ dÛvod nelze dodateãnû mûnit. Pracovní pomûr konãí okamÏikem doruãení okamÏitého zru‰ení pracovního pomûru zamûstnavateli. Zákoník práce v § 59 udává lhÛty pro okamÏité zru‰ení pracovního pomûru. Zamûstnanec mÛÏe okamÏitû zru‰it pracovní pomûr pouze do 2 mûsícÛ ode dne, kdy se o dÛvodu k okamÏitému zru‰ení pracovního pomûru dovûdûl, nejpozdûji do jednoho roku ode dne, kdy tento dÛvod vznikl. Zamûstnanci, kter˘ okamÏitû zru‰il pracovní pomûr, pfiíslu‰í pfii skonãení pracovního pomûru odstupné ve v˘‰i nejménû trojnásobku prÛmûrného v˘dûlku. 2. V˘povûì z dÛvodÛ organizaãních zmûn Zamûstnavatelé, ktefií napfi. ru‰í celou provozovnu, sniÏují stavy zamûstnancÛ nebo fie‰í své finanãní problémy, dávají zamûstnancÛm v˘povûdi z dÛvodÛ tzv. organizaãních zmûn podle § 52 písm. a) - c) zákoníku práce. Organizaãními zmûnami jsou: ru‰í-li se zamûstnavatel nebo jeho ãást, pfiemisÈuje-li se zamûstnavatel nebo jeho ãást, stane-li se zamûstnanec nadbyteãn˘m vzhledem k rozhodnutí zamûstnavatele nebo pfiíslu‰ného orgánu o zmûnû jeho úkolÛ, technického vybavení, o sníÏení stavu zamûstnancÛ za úãelem zv˘‰ení efektivnosti práce nebo o jin˘ch organizaãních zmûnách. V˘povûdní doba ãiní dva mûsíce a poãíná bûÏet od prvního dne mûsíce následujícího po doruãení v˘povûdi. Zamûstnanci náleÏí dle zákoníku práce odstupné ve v˘‰i nejménû trojnásobku prÛmûrného v˘dûlku, popfiípadû dal‰í odstupné nasmlouvané v podnikové kolektivní smlouvû, popfi. kolektivní smlouvû vy‰‰ího stupnû nebo v pracovní smlouvû.

Z dÛvodÛ organizaãních zmûn lze uzavfiít i „dohodu s odstupn˘m“. 3. Dohoda o ukonãení pracovního pomûru Dohoda o ukonãení pracovního pomûru, jako jakákoli jiná dohoda, znamená, Ïe smluvní strany se dohodly na obsahu dohody, tedy Ïe s jejím obsahem souhlasí. V pfiípadû v˘povûdi z dÛvodu organizaãních zmûn mnohdy zamûstnavatelé „nabízejí“ zamûstnancÛm místo v˘povûdi ukonãení pracovního pomûru dohodou z dÛvodÛ zmínûn˘ch organizaãních zmûn (vzor ã. 2) obvykle s nav˘‰en˘m odstupn˘m (vût‰ím neÏ zákonn˘m). Zde je na zamûstnanci, aby celou situaci zváÏil. Hlavnû je nutno si dát pozor pfii podpisu takovéto dohody, aby nakonec zamûstnanec nepodepsal dohodu dle § 49 (vzor ã. 1), kdy odstupné nenáleÏí. (Vzory dohod uvedeme v pfií‰tím ãísle.) 4. Platební neschopnost zamûstnavatele Ochrana zamûstnancÛ pfii platební neschopnosti zamûstnavatele je stanovena za podmínek uveden˘ch v zákonû ã. 118/2000 Sb., o ochranû zamûstnancÛ pfii platební neschopnosti zamûstnavatele a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ v platném znûní. Ochrana spoãívá v pfiiznání mzdov˘ch nárokÛ zamûstnanci, které mu nebyly vyplaceny zamûstnavatelem, kter˘ je v platební neschopnosti. Zamûstnavatel je v platební neschopnosti, jestliÏe neuspokojil splatné mzdové nároky zamûstnancÛ, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na nûho u pfiíslu‰ného soudu podán insolvenãní návrh. Insolvenãní návrh je oprávnûn podat dluÏník (zamûstnavatel) nebo kter˘koliv z jeho vûfiitelÛ (tedy i jeho zamûstnanci). O podaném návrhu informuje soud úfiad práce, v jehoÏ obvodu má zamûstnavatel sídlo, místo podnikání, bydli‰tû nebo je zde umístnûna organizaãní sloÏka nadnárodního zamûstnavatele. Úfiad práce poté zvefiejní na své úfiední desce informace o zamûstnavateli, jehoÏ zamûstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úfiadu práce, a souãasnû informuje o lhÛtû, do které mohou zamûstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovnûÏ sdûlí Ministerstvu práce a sociálních vûcí, které je zvefiejní na své internetové stránce a souãasnû je oznámí v‰em úfiadÛm práce. Úfiady práce tyto informace vyvûsí na své úfiední desce nebo oznámí jin˘m rovnocenn˘m zpÛsobem. Mzdové nároky mÛÏe zamûstnanec uplatnit nejpozdûji do jednoho mûsíce ode dne, kdy úfiad práce zvefiejnil informace soudu o podaném insolvenãní návrhu na úfiední desce, jsou-li splnûny dal‰í podmínky stanovené tímto zákonem. JestliÏe v této lhÛtû soud o insolvenãním návrhu rozhodne jinak neÏ rozhodnutím o úpadku, toto fiízení zastaví nebo konkurz zru‰í, lze mzdové nároky uplatnit nejpozdûji do dne, kdy soud o tom pravomocnû rozhodl. Zamûstnanec uplatÀuje mzdové nároky u kteréhokoliv úfiadu práce. Pokud zamûstnanec Ïádá o uspokojení mzdov˘ch nárokÛ úfiad práce, kter˘ není místnû pfiíslu‰n˘, postoupí neprodlenû tento úfiad práce Ïádost místnû pfiíslu‰nému úfiadu práce. Mzdové nároky uplatÀuje zamûstnanec písemnû. Tiskopisy „Îádost o uspokojení mzdov˘ch nárokÛ“ a „DoloÏení mzdov˘ch nárokÛ zamûstnance“ obdrÏí zamûstnanec u kteréhokoliv úfiadu práce nebo si tyto tiskopisy mÛÏe zamûstnanec stáhnout z integrovaného portálu MPSV. Mzdové nároky mÛÏe zamûstnanec uplatnit nejv˘‰e v rozsahu odpovídajícím mzdov˘m nárokÛm splatn˘m za tfii mûsíce v dobû ‰esti mûsícÛ pfiedcházejících mûsíci, ve kterém byl podán insolvenãní návrh („rozhodné období“). Doba tfií mûsícÛ se poãítá zpûtnû od prvního dne mûsíce, ve kterém byl podán insolvenãní návrh. Zamûstnanec si tedy nemÛÏe sám urãit, za které mûsíce rozhodného období bude uplatÀovat mzdové nároky. To platí i v pfiípadû, Ïe mzdov˘ nárok za dan˘ mûsíc byl zamûstnavatelem ãásteãnû vyplacen. JestliÏe byl napfi. insolvenãní návrh podán v kvûtnu, mÛÏe zamûstnanec uplatnit splatné mzdové nároky za duben, bfiezen a únor. Pokud by mûl zamûstnanec za únor mzdové nároky vyplacené, ale zamûstnavatel by mu dluÏil mzdové nároky za leden, zamûstnanec by v Ïádosti uplatnil mzdové nároky za mûsíce duben, bfiezen a leden. JestliÏe zamûstnanci pfii skonãení pracovního pomûru vznikl nárok na odstupné nebo na náhradu mzdy, nejedná se o samostatné mzdové nároky za tfii mûsíce, ale o mzdov˘ nárok za mûsíc, ve kterém zamûstnanec naposledy u zamûstnavatele pracoval. Za tento mûsíc zamûstnanec uplatÀuje jak mzdu, tak i pfiípadné odstupné, resp. náhradu mzdy. Úfiad práce mÛÏe uspokojit mzdové nároky zamûstnance uplatnûné vÛãi jednomu a témuÏ zamûstnavateli v období jednoho roku pouze jednou. Celková v˘‰e mzdov˘ch nárokÛ vyplacen˘ch úfiadem práce jednomu zamûstnanci nesmí pfiekroãit za jeden mûsíc jedenapÛlnásobek rozhodné ãástky. Rozhodnou ãástku stanoví Ministerstvo práce a sociálních vûcí vyhlá‰kou vÏdy s úãinností od 1. kvûtna kalendáfiního roku na dobu 12 kalendáfiních mûsícÛ, a to ve v˘‰i prÛmûrné mzdy v národním hospodáfiství za pfiedchozí kalendáfiní rok. Vychází se z rozhodné ãástky platné v den podání insolvenãního návrhu. –2–

5. Posudek, zápoãtov˘ list, potvrzení o zdaniteln˘ch pfiíjmech atd. Pfii skonãení pracovního pomûru je zamûstnavatel povinen v souladu s § 313 zákoníku práce vydat zamûstnanci potvrzení o zamûstnání (tzv. zápoãtov˘ list), a to i v pfiípadû, Ïe zamûstnanec nemá vyrovnány v‰echny závazky vÛãi zamûstnavateli nebo je skonãení pracovního pomûru pfiedmûtem soudního sporu. Zamûstnanec by si mûl zkontrolovat údaje v zápoãtovém listû uvedené, jelikoÏ se jedná o dÛleÏit˘ doklad pro nového zamûstnavatele nebo pro jednání s úfiadem práce. Údaje o v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku a o dal‰ích skuteãnostech rozhodn˘ch pro posouzení nároku na podporu v nezamûstnanosti je zamûstnavatel povinen uvést na Ïádost zamûstnance v oddûleném potvrzení. Pracovní posudek je zamûstnavatel povinen vydat jen na Ïádost zamûstnance, a to nejdfiíve dva mûsíce pfied skonãením pracovního pomûru, nejpozdûji do 15 dnÛ od podání Ïádosti. Nesouhlasí-li zamûstnanec s obsahem posudku a nedojde-li k dohodû o jeho úpravû, mÛÏe se jeho zmûny domáhat u soudu ve lhÛtû tfií mûsícÛ ode dne, kdy se o jeho obsahu dovûdûl (totéÏ platí i o potvrzení o zamûstnání). Pfii skonãení pracovního pomûru bûhem kalendáfiního roku vystaví zamûstnavatel na Ïádost zamûstnance „Potvrzení o zdaniteln˘ch pfiíjmech ze závislé ãinnosti a funkãních poÏitkÛ a o sraÏen˘ch zálohách na daÀ“, aby nov˘ zamûstnavatel mohl provést vyúãtování danû, popfiípadû aby zamûstnanec mohl pouÏít tento doklad ke svému daÀovému pfiiznání, a to do 10 dnÛ od podání Ïádosti. 6. Úfiad práce a nezamûstnaní V pfiípadû, Ïe pracovní pomûr skonãil a zamûstnanec nemá zaji‰tûno nové místo, je tfieba jednat s úfiadem práce podle místa trvalého pobytu zamûstnance a poÏádat úfiad práce o zprostfiedkování zamûstnání. Písemnou Ïádost s Ïadatelem sepí‰e úfiad práce. Pokud je tato Ïádost sepsána do tfií dnÛ od ukonãení pracovního pomûru a úfiad práce Ïadateli do sedmi dnÛ nezprostfiedkuje práci, je Ïadatel vzat do evidence uchazeãÛ o zamûstnání zpûtnû ode dne skonãení pracovního pomûru a je mu také od tohoto dne poskytnuta podpora, pokud splÀuje ostatní podmínky v˘platy podpory (odstupné vyplacené zamûstnavatelem nemá na v˘platu podpory v nezamûstnanosti vliv). Nárok na podporu má ten uchazeã, kter˘ byl v posledních tfiech letech pfied zafiazením do evidence uchazeãÛ o zamûstnání alespoÀ 12 mûsícÛ zamûstnán. Zákon stanoví náhradní doby zamûstnání. V˘‰e podpory v nezamûstnanosti se stanoví z prÛmûrného mûsíãního ãistého v˘dûlku, kter˘ byl zji‰tûn a naposledy pouÏíván pro pracovnûprávní úãely v posledním ukonãeném zamûstnání v rozhodném období, tj. v posledních tfiech letech pfied zafiazením do evidence uchazeãÛ o zamûstnání. V pfiípadû, Ïe naposledy pfied zafiazením do evidence uchazeãÛ o zamûstnání byla vykonávána samostatná v˘dûleãná ãinnost, v˘‰e podpory v nezamûstnanosti se stanoví procentní sazbou z posledního vymûfiovacího základu v rozhodném období. V˘‰e podpory v nezamûstnanosti ãiní první tfii mûsíce podpÛrãí doby 50 % a po zb˘vající podpÛrãí dobu 45 % prÛmûrného mûsíãního ãistého v˘dûlku nebo vymûfiovacího základu. Pfiehled uvádíme v následující tabulce: V˘‰e podpory podle zákona ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ Doba poskytování podpory v nezamûstnanosti

Podmínka

6 mûsícÛ 9 mûsícÛ (uchazeã ve vûku 50 aÏ 55 let) 12 mûsícÛ (uchazeã ve vûku nad 55 let)

zamûstnání s odvodem pojistného na dÛchodové poji‰tûní a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti 12 mûsícÛ v posledních tfiech letech

MoÏnost pfiiv˘dûlku

ménû neÏ 20 hodin t˘dnû maximálnû polovina minimální mzdy (4000 Kã hrubého) –3–

PRO KAÎDÉHO NùCO Toulky Máchov˘m krajem Stejnû jako v letech minul˘ch i letos seriál Svazov˘ch sportovních her naãala turistika s cykloturistikou. Tentokrát doplnûná o turnaj v minigolfu. K Máchovu jezeru do hotelu Bezdûz se sjelo 155 turistÛ, cyklistÛ a hráãÛ minigolfu. Celkem se úãastnilo 39 pû‰ích druÏstev, dal‰ích 7 si s sebou vzalo kola a 27 druÏstev si zahrálo minigolf. V‰e zaãalo jiÏ v pátek, po pfiíjezdu prvních druÏstev. ProtoÏe se turnaj v minigolfu hrál poprvé, a tak nebyl vyzkou‰en v „ostrém provozu“, mûla sportovní komise spolu s pofiadateli z MO ã. 7 Praha 4 obavy, aby se v sobotu ráno stihla odehrát kvalifikace minigolfu zároveÀ se soutûÏí na první kontrole turistÛ a cyklistÛ, která byla právû na hfii‰ti minigolfu. Sportovní komise se proto rozhodla poslat v‰echna druÏstva, která pfiijedou v pátek odpoledne a hrají turnaj minigolfu, odehrát kvalifikaci jiÏ po pfiíjezdu. Kvalifikaci tak odehrála tfietina hráãÛ jiÏ v pátek. Veãer byli v‰ichni úãastníci seznámeni s trasami jak pro pû‰í, tak i pro cyklisty. Byly rozdány mapy, vysvûtlena místa, kde se nacházejí kontroly a jaké úkoly na nich ãekají. Na trase byly ãtyfii kontroly, kter˘mi museli v‰ichni projít. Setkali se tu s jednoduch˘mi úkoly. AÏ na pár zabloudilcÛ na‰li kontroly v‰ichni. JelikoÏ trasa byla pouze doporuãená, byli i tací, ktefií zvolili jinou (del‰í, ale i krat‰í), aÈ uÏ úmyslnû, nebo pro ‰patnou orientaci v mapû nebo terénu. Vût‰ina lidí si procházku nádhernou pfiírodou kraje Karla Hynka Máchy uÏila. Odpoledne se poté znovu rozjel turnaj minigolfu. Veãer se zaplnil taneãní parket a tancovalo se aÏ do noci. Velk˘ dík patfií dûtem z Dûtského domova z Ústí nad Labem-Stfiekov. OS UNIOS patfií mezi sponzory tohoto domova, a proto se spolu se ZO Termo Dûãín rozhodly, Ïe pomohou s organizací SSH. Obsadily chatu ZO Termo Dûãín a pfiipravily na ní obãerstvení pro turisty. Pokud byste chtûli tento dûtsk˘ domov podpofiit i vy nebo se dozvûdût nûco více, nav‰tivte jejich www stránky http://www.ddstrekov.estranky.cz.

A jak Ïe to vlastnû dopadlo? Vyhráli v‰ichni. Ale protoÏe se na kontrolách plnily úkoly, vyhodnotila sportovní komise ty, ktefií odpovídali nejlépe. V kategorii pû‰ích turistÛ bylo nejlep‰í druÏstvo ZO Nemocnice ve Svitavách 13, druhé skonãilo druÏstvo ZO SBD Drubyd Karviná „B“ a tfietí druÏstvo ZO Nemocnice ve Svitavách 3, v kategorii cyklistÛ bylo pofiadí následující: 1. MO ã. 7 Praha „A“, 2. ZO Termo Dûãín „A“, 3. ZO Termo Dûãín „B“. A minigolf? V kategorii druÏstev obsadili první místo ãlenové druÏstva MO Praha 4 „B“ (152 úderÛ), na druhém místû skonãilo druÏstvo MO Praha 4 „A“ (159 úderÛ) a tfietí skonãilo druÏstvo ZO OS UNIOS Praha (180 úderÛ). V kategorii jednotlivcÛ zvítûzil Mirek Ulman (MO Praha 4 „B“ - 38 úderÛ) pfied druh˘m Michalem Votavou (ZO OS UNIOS Praha - 42 úderÛ) a tfietím

Michalem Filipem (ZO MO Praha 4 „A“ 53 úderÛ). V kategorii Ïen potfiebovala na v‰ech 18 jamek nejménû ran Alena Leinweberová (ZO Nemocnice ve Svitavách „A“ 50 úderÛ), druhá skonãila Diana Filipová (ZO MO Praha 4 „A“ - 52 úderÛ) a tfietí Iva Zahajská (ZO MO Praha 4 „A“ - 54 úderÛ). Pfií‰tí rok se turistika pravdûpodobnû pfiesune opût na Moravu, tentokrát v‰ak na jiÏní. JiÏ teì sportovní komise pfiipravuje dal‰í zajímavou trasu jak pro pû‰í, tak i pro cyklisty. Jak jsme zjistili, velká ãást úãastníkÛ by si pfiála, abychom vrátili i otázky t˘kající se místopisu trasy, a tak se s nimi setkáte jiÏ v pfií‰tím roce na dal‰í turistice. Doufáme, Ïe se pfií‰tí rok opût setkáme pfii dal‰ím objevování krás na‰í zemû. Sportovní komise

Leto‰ní sportovní hry ve své polovinû... Prázdniny zaãínají, a tak i svazové sportovní hry pokroãily do své poloviny. Jen co se v‰ichni turisté v pofiádku vrátili od Máchova jezera, jiÏ na nûkteré z nich ãekal turnaj v nohejbalu trojic, turnaj ve stolním tenise a nov˘ turnaj volejbalu Ïen. Patfiil jim opût pfiedposlední víkend v ãervnu v pohostinném ·ARZ Vr‰ov. Nohejbal i stolní tenis se hrály soubûÏnû, takÏe nebylo moÏné, aby stejní hráãi hráli na obou turnajích, naopak volejbal se hrál v sobotu dopoledne, a tak se hráãky mohly zúãastnit odpoledních bojÛ ve stolním tenise Ïen. Nohejbal se opût hrál na hfii‰ti ‰koly v Trhové Kamenici s umûl˘m povrchem. Úãastnilo se ho osm druÏstev, pfiijeli i loÀ‰tí vítûzové s OSBD Îilina. Hrálo se ve dvou skupinách po ãtyfiech. Ze skupin se vykrystalizovalo pofiadí druÏstev pro nasazení do vyfiazovacího pavouka. PoraÏení ze semifinálov˘ch bojÛ ZO Technické sluÏby Sobûslav a OSBD Îilina si to rozdali o tfietí místo. Bronzové medaile nakonec získali sloven‰tí kolegové. Do finále se tak probojovala druÏstva z ROMOTOPu Suchdol a ZO Jihomoravské plynárenské Brno. Ze souboje nakonec vy‰li coby vítûzové hráãi z Jihomoravské plynárenské Brno. Pohár pro vítûze se tak po dvou letech vrátil ze Slovenska zpût k nám. Turnaj ve stolním tenise se stejnû jako

v loÀském roce hrál v kategorii muÏÛ a Ïen. Celkem se na turnaj pfiihlásilo deset druÏstev muÏÛ a sedm druÏstev Ïen. ProtoÏe Ïeny ráno hrály volejbal, odehrály se dopoledne zápasy ve skupinách muÏÛ. Byli rozdûleni do dvou skupin po pûti druÏstvech, kde se opût hrály zápasy kaÏd˘ s kaÏd˘m. Boje ve skupinách urãily pofiadí pro vyfiazovací boje. Po obûdû se do bojÛ zapojily i Ïeny, které byly rozdûleny také do dvou skupin, ze kter˘ch postoupily do vyfiazovací ãásti. Postupnû se odehrály v‰echny zápasy, vãetnû vyfiazovacích bojÛ v kategorii Ïen. Na tfietím místû se umístily hráãky MO Praha 4 „A“, na druhém místû hráãky ze ZO Mûstské policie Brno „C“ a první místo vybojovaly hráãky ze ZO Nemocnice ve Svitavách. A pak pfii‰lo na fiadu semifinále muÏÛ. Zatímco hráãi ZO JMP Brno si se sv˘m soupefiem ze ZO OS UNIOS Praha poradili celkem snadno, souboj mezi trojnásobn˘mi vítûzi turnaje ze ZO ZâP PlzeÀ a hráãi MO Fulnek byl mnohem dramatiãtûj‰í a i vyrovnanûj‰í. ·Èastnûj‰í nakonec byli hráãi z MO Fulnek. Finálov˘ zápas byl dramatick˘ se spoustou fantastick˘ch v˘mûn. Zápasy finále se hrály na tfii vítûzné sety. Z prvenství se tentokrát radovali zástupci z MO Fulnek, druzí skonãili hráãi ZO JMP Brno. Bronz jiÏ podruhé získali PlzeÀ‰tí a druÏstvo ze ZO OS UNIOS Praha ãtvrté místo.

SoubûÏnû se zápasy muÏÛ probíhaly i zápasy volejbalu Ïen, kde se pfiihlásila ãtyfii dvouãlenná druÏstva z MO Fulnek, ZO Mûstské policie Brno a ze ZO Nemocnice Svitavy. Hrály se jen zápasy ve skupinû systémem kaÏd˘ s kaÏd˘m. Z prvního místa se nakonec radovalo smí‰ené druÏstvo Fulnek-Brno, druhé místo obsadilo druÏstvo MO Fulnek, tfietí místo obsadilo druÏstvo ze ZO Nemocnive Svitavy a druÏstvo ZO MP Brno skonãilo ãtvrté. Vyãerpaní hráãi uvítali moÏnost zchladit se v bazénu u ·ARZ Vr‰ov a pak si pochutnávali na grilovaném prasátku. A Ïe nepouÏili v‰echny síly jen na sport, se ukázalo pfii veãerním tanci. Ráno se úãastníci, doufáme, Ïe spokojeni, pomalu rozjíÏdûli do sv˘ch domovÛ. Snad se s vût‰inou z nich a se spoustou dal‰ích uvidíme i pfií‰tí rok. Anebo snad uÏ v srpnu na kuÏelkách a bowlingu v Olomouci, ãi v listopadu na ‰ipkách v Medlovû u Nového Mûsta na Moravû. Tû‰íme se! V˘sledky jednotliv˘ch sportÛ a fotografie si mÛÏete pfieãíst a prohlédnout na http://unios.cmkos.cz. Sportovní komise

■

7

PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v˘let KARLOVY VARY V nejzápadnûj‰í ãásti âeské republiky se nachází tzv. LÁZE≈SK¯ TROJÚHELNÍK. Je ohraniãen lázeÀsk˘mi mûsty Karlovy Vary, Mariánské Láznû a Franti‰kovy Láznû. Na jejich územích vyvûrají minerální prameny, které mají léãivé úãinky. Co do ãetnosti i rÛznorodosti tûchto pramenÛ nemá tato oblast obdobu v jin˘ch ãástech svûta. A právû díky tûmto lázeÀsk˘m mûstÛm si tato ãást západních âech vydobyla svûtovou proslulost. KARLOVY VARY jsou na‰e nejznámûj‰í a nejvût‰í lázeÀské mûsto. LeÏí na fiece Ohfii a na jejím území se do ní vlévá fiíãka Teplá. Do K. VarÛ se lze dostat napfiíklad vlakem od Prahy buì pfies PlzeÀ, nebo Chomutov, autobusov˘mi linkami i z Moravy, nebo i letecky. Podle povûsti Karlovy Vary nechal vystavût císafi Karel IV., kdyÏ pfii lovu se svojí druÏinou objevil teplé prameny. PÛvodnû se karlovarská léãba sestávala jen formou koupelí, pozdûji se zapoãalo i s pitím vfiídelní vody. LázeÀskou léãbu, jak ji známe teì, zavedl lékafi David Becher: koupele + pitná kúra + pobyt na ãerstvém vzduchu. LázeÀská léãba se stále vyvíjí a zdokonaluje. Tak jsou tyto základní kúry dnes doplÀovány zábaly, masáÏemi, inhalacemi, vyuÏívají se terapeutické úãinky rÛzn˘ch pfiístrojÛ zdravotnické techniky (lasery, pÛsobení magnetického ãi elektrického vlnûní apod.). Dnes se v Karlov˘ch Varech léãí zejména nemoci trávicího ústrojí, diabetes, obezita, paradontóza, poruchy pohybového ústrojí, nemoci jater, Ïluãníku, pankreatu i onkologická onemocnûní. LázeÀská ãást se nachází v údolí fiíãky Teplé, kde u fiady kolonád vyvûrají léãivé prameny. Zaãít prohlídku Karlov˘ch VarÛ se doporuãuje na rozhraní lázeÀské a prÛmyslové

(mûstské) ãásti „u po‰ty“. Na levé stranû proti proudu Teplé se nachází lázeÀsk˘ dÛm Termal, postaven˘ na pfielomu 60. a 70. let min. století. Je to také místo, které je tûÏi‰tû mezinárodních filmov˘ch festivalÛ. Ve stráni za Termalem je oblíben˘ plaveck˘ bazén. LázeÀsk˘ch pramenÛ se z celkového poãtu asi 80 vyuÏívá k pitn˘m kúrám 13. Mají rÛzné minerální sloÏení, teplotu, vydatnost a obsah CO2. První prameny se nacházejí u Sadové kolonády. Nejznámûj‰ím a typick˘m místem pro K. Vary je Ml˘nská kolonáda architekta Josefa Zítka. Dnes mûfií 132 m, stfiechu nese 124 korintsk˘ch sloupÛ a je v ní vyvedeno 5 minerálních pramenÛ. Dal‰í je TrÏní kolonáda se dvûma prameny. V Zámecké kolonádû v sousedství ve dvou vázách vyvûrají Zámeck˘ dolní a Zámeck˘ horní pramen. Jde prakticky o jeden pramen, ale díky rozdílné nadmofiské v˘‰ce v˘vûru mají rÛznou teplotu i obsah CO2. Na protûj‰ím bfiehu Teplé se nachází Vfiídelní kolonáda s nejznámûj‰ím pramenem Vfiídlo. Je nejteplej‰í (72 °C) a také nejvydatnûj‰í (2000 l horké vody za minutu). V promenádní hale kromû vfiídelní fontány lze nabrat do pohárku vfiídelní vodu rÛznû ochlazenou. Na protûj‰ím bfiehu proti Vfiídlu lze spatfiit kostel Máfií Magdalény z 18. století (autor K. I. Dienzenhofer) a prohlídka mÛÏe pokraãovat proti proudu Teplé kolem Karlovarského divadla a fiadou lázeÀsk˘ch sanatorií k nejznámûj‰ímu karlovarskému hotelu Pupp a Lázní I (dfi. Císafisk˘ch lázní). Za Puppem je moÏné nasednout na lanovku a nechat se vyvézt na rozhlednu Diana. Chloubou Karlov˘ch VarÛ jsou i sklenûné skvosty ze sklárny Moser a Karlovarské LázeÀské oplatky. Známé jsou i v˘robky fiady porcelánek z okolí a suven˘ry z vfiídelního kamene Vfiídlovec. (hrk)

Hledáme pût rozdílÛ

Rozdíly: 1. komín, 2. okno ve vûÏi, 3. okno nad prÛãelím, 4. erb nad bránou, 5. bfieãÈan na budovû Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka ·imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: [email protected]. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057

âasy se mûní a my s nimi. Publius Ovidius Naso Tip do kina Franti‰ek je dûvkafi Hlavní roli hraje Josef Polá‰ek, ve filmu ztvárÀuje postavu nenapravitelného sukniãkáfie. „Franti‰ek Soukenick˘, povoláním psychiatr, si vÏdycky vybíral Ïeny, které za to stály. Pfiesnûji fieãeno - ony si vybíraly jeho. V‰echny je miloval, ale nûkteré se mezi sebou bohuÏel kryly. Není tedy divu, Ïe jednoho dne pfii‰el o lékafisk˘ diplom, stfiechu nad hlavou a vlastní Ïenu,“ fiíká o své filmové postavû Josef Polá‰ek. Autor námûtu, scénáfie a reÏisér Jan Pru‰inovsk˘ dodává: „Scénáfi k filmu jsem se pokou‰el napsat s nadsázkou a humorem, nûkdy moÏná aÏ trochu absurdním. Místy jsem se trochu zapomnûl, takÏe jsou tam i dramatická místa.“ V dal‰ích rolích se pfiedstaví Ela Lehotská, Martin Pechlát, Zdena Hadrbolcová, Petra Nesvaãilová, Leo‰ Noha, Marika Procházková, Arno‰t Goldflam, Petr âtvrtníãek nebo Barbara Trojanová. Hudbu pro film sloÏil Petr Hapka. Komedie, âesko, 2008, 90 minut ReÏie: Jan Pru‰inovsk˘

Recept pro vás Pikantní smûs v kofienûném sladkokyselém nálevu Ingredience: smûs hub (hfiibové a lupenaté), cibule, kapie, sÛl Nálev (pfiibliÏnû 1 l): 100 ml cukru (krystal), 300 ml octa (8%), 700 ml vody, 5 tablet spolarinu, 1 lÏíce soli Kofiení: 10 kuliãek pepfie, 5 kuliãek nového kofiení, 2 bobkové listy, hofiãiãné semínko, jalovec Zelenina: 1 cibule, mrkev, petrÏel, (2 kapie, 1 feferonka - nemusí b˘t) Postup pfiípravy: Plodnice hub úhlednû pokrájíme na kousky velikosti sousta, mÛÏeme pouÏít i vroubkovaného noÏe pro ozdobné krájení, a povafiíme pût minut v mírnû osolené vodû. Za varu sbíráme pûnu. Pak vodu slijeme, houby propláchneme na sítû studenou vodou a vloÏíme do dal‰ího hrnce. Odhadneme, kolik nálevu budeme potfiebovat na zalití, a hned si jej odmûrkou velikosti 100 ml pfiipravíme. Povafiené houby nálevem zalijeme, pfiidáme na prst˘nky pokrájenou cibuli, na prouÏky nakrájenou kapii, feferonku, zeleninu, kofiení a v‰e spoleãnû 10 minut povafiíme. Horkou smûsí i s nálevem plníme skleniãky, uzavfieme je víãkem, oznaãíme a uloÏíme. K oznaãení se hodí zlomek 137/5. âitatel zlomku vyjadfiuje pomûr cukru, octa, vody (1 : 3 : 7), jmenovatel je poãet tablet spolarinu na 1 litr nálevu. Pfii dodrÏení tohoto pomûru cukru, octa a vody není tfieba houbovou smûs sterilovat, houby se nekazí, vydrÏí i nûkolik rokÛ. Kdo má rád nálev kyselej‰í, mÛÏe spolarin vynechat. Nálev 137 se v˘bornû hodí k nakládání ryzcÛ. (koc)