âÍSLO 2 ROâNÍK 17 27. ÚNORA 2006
◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗
Hodnocení plnûní programu svazu BlíÏí se konec druhého roku volebního období a je tfieba zaãít rekapitulovat, co se svazu podafiilo splnit a co je v plánu na roky následující. Sjezd schválil program svazu na léta 2004 aÏ 2010, coÏ znamená, Ïe jiÏ tfietina tohoto období bude za námi. Co se jiÏ tedy splnilo a co se dafií plnit? V principech ãinnosti máme ‰est základních bodÛ, prvním z nich je respektování práva na svobodné sdruÏování. Odborov˘ svaz toto pravidlo respektuje, znamená to tedy, Ïe jsme od sjezdu nezaznamenali spor ve vztahu k pfiijetí ãi vystoupení ãlena svazu. âlenem svazu se mÛÏe stát kdokoli, kdo splÀuje pravidla daná stanovami svazu, a vystoupit mÛÏe také jak˘koli ãlen, a to i tím zpÛsobem, Ïe pfiestane platit ãlenské pfiíspûvky. V dal‰ím bodû jde o odborovou solidaritu. OS UNIOS spolupracuje s odborov˘mi svazy, které jsou ãleny âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ, i se svazy stojícími mimo konfederaci. Jedním z dÛkazÛ je i uzavírání vy‰‰í kolektivní
smlouvy ve shodû s OS TRANSGAS. âlenové svazu se úãastnili i nûkolika demonstrací, jak v âR, tak i v zahraniãí, kde projevili solidaritu mezi odboráfii prosazujícími svá práva a hájícími lep‰í pracovní podmínky zamûstnancÛ. Otázka sounáleÏitosti a vzájemné pomoci mezi ãleny svazu je dána moÏnostmi v oblasti bezplatné rady od svazov˘ch specialistÛ, právní pomoci nebo finanãní podpory. V minul˘ch letech svaz vyplatil roãnû pfies pÛl milionu korun sv˘m ãlenÛm na sociálních pfiíspûvcích podle zásad schválen˘ch v˘konn˘m v˘borem. Co se t˘ká soudních sporÛ, tak jejich ãetnost v posledních letech ub˘vá. V roce 2005 se podafiilo úspû‰nû ukonãit ãtyfii právní spory, v bûhu jsou dosud tfii soudní spory, které pfiecházejí z minulého období. V oblasti poradenství se situace zlep‰ila vzhledem k v˘raznému posílení dostupnosti na‰ich pracovníkÛ prostfiednictvím mobilních telefonÛ nebo e-mailÛ. Svaz vytiskl kartiãky se spojením na v‰echny pracovníky kontaktních míst a na specialisty svazu. Mimo to lze najít spojení i na internetov˘ch stránkách svazu. Dal‰í prioritou je vystupování proti jakékoliv diskriminaci z dÛvodÛ rasov˘ch, náboÏen-
sk˘ch, politické pfiíslu‰nosti, vûku, zdravotního stavu a pohlaví. Ani v jednom z vyjmenovan˘ch dÛvodÛ nebylo zaznamenáno Ïádné poru‰ení. Mimo to na svazu pracuje komise pro rovnost pfiíleÏitostí, která by kaÏd˘ podnût ihned pfie‰etfiila. V oblasti prosazování sociálního partnerství a dialogu se svazy zamûstnavatelÛ, zamûstnavateli a s pfiedstaviteli státní správy a samosprávy je stav setrval˘ a v posledních letech se nedafií jej nûjak v˘raznûji zlep‰it. Ve vût‰inû organizací existují jiÏ upravené vztahy na základû kolektivních smluv. Jedin˘m svazem zamûstnavatelÛ, se kter˘m se uzavírá vy‰‰í kolektivní smlouva, je âeská plynárenská unie. Dal‰í spolupráce je se Svazem ãesk˘ch a moravsk˘ch bytov˘ch druÏstev a v souãasné dobû funguje i spolupráce s vládou pfii dohadování podmínek pro rozpoãtové organizace. Poslední prioritou je nezávislost na politick˘ch stranách a politick˘ch hnutích, vládû, zamûstnavatelích, náboÏensk˘ch a dal‰ích institucích, coÏ v‰ak nevyluãuje pfiípadnou spolupráci s tûmi, kdo podporují a prosazují poÏadavky a cíle svazu. (Pokraãování na str. 7)
âlenské pfiíspûvky – sníÏení danû JiÏ podruhé, a to za rok 2005, mohou ãlenové odborové organizace vyuÏít moÏnost danou zákonem ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, a sníÏit svÛj základ danû o zaplacené ãlenské pfiíspûvky, a tím u‰etfiit na dani z pfiíjmÛ. Podle ustanovení § 15 odst. 11 uvedeného zákona lze od základu danû odeãíst ãlenské pfiíspûvky ãlena odborové organizace zaplacené této organizaci podle jejích stanov, která uskuteãÀuje ãinnosti spoãívající v obhajobû hospodáfisk˘ch a sociálních zájmÛ zamûstnancÛ v rozsahu vymezeném zvlá‰tním právním pfiedpisem. Takto lze odeãíst ãástku do v˘‰e 1,5 % zdaniteln˘ch pfiíjmÛ, s v˘jimkou pfiíjmÛ zdanûn˘ch sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû, maximálnû v‰ak do v˘‰e 3000 Kã za zdaÀovací období. K vyuÏití této moÏnosti musí ãlen odborové organizace prokázat svÛj nárok, to znamená pfiedloÏit potvrzení odborové organizace o v˘‰i zaplacen˘ch ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ. Prokazování nároku na uznání nezdaniteln˘ch ãástek ze základu danû fie‰í ustanovení § 38l zákona. Zákon neuvádí konkrétní postup a podobu potvrzení
V âÍSLE: ÚdrÏba osobních ochrann˘ch prostfiedkÛ (str. 3) ❐ Jak postupovat pfii Ïádosti o dÛchod (str. 4) ❐ K postavení závodního v˘boru základní organizace (str. 4) ❐
pro tyto úãely. Proto jiÏ v roce 2004 vydala âeskomoravská konfederace odborov˘ch svazÛ metodick˘ pokyn k postupu pro uplatnûní ãástky zaplacen˘ch odborov˘ch pfiíspûvkÛ jako odeãitatelné poloÏky od základu danû z pfiíjmÛ, kter˘ byl odsouhlasen ministerstvem financí. V souladu s touto metodikou mohou odborové organizace vydat potvrzení pro jednotlivého odboráfie, které vydají pfiedev‰ím tomu odboráfii, kter˘ si podává pfiiznání k dani z pfiíjmÛ sám, popfiípadû odboráfii, kter˘ mûnil v prÛbûhu roku zamûstnání. Dále mohou odborové organizace vydat hromadné potvrzení pro ty odboráfie - zamûstnance, ktefií poÏádali zamûstnavatele o provedení roãního zúãtování danû. Ve vydaném potvrzení je nutné uvést ãlenské pfiíspûvky, které byly ãlenÛm sraÏeny ze mzdy a pfiipsány na úãet odborové organizace v prÛbûhu zdaÀovacího období, tedy kalendáfiního roku. V pfiípadû, Ïe ãlenové hradí ãlenské pfiíspûvky sami vÏdy aÏ po obdrÏení mzdy za odpracovan˘ mûsíc nebo jsou tyto pfiíspûvky sráÏeny ze mzdy zamûstnavatelem a pfiipisovány na úãet odborové organizace, budou v potvrzení uvedeny pfiíspûvky ze mzdy za období prosinec roku 2004 aÏ listopad roku 2005. Abychom mûli pfiedstavu, kolik vlastnû u‰etfiíme, uvádím pfiíklad: Zamûstnanec - ãlen odborové organizace zaplatil v roce 2005 na ãlensk˘ch pfiíspûvcích odborové organizaci celkem 1500 Kã. Jeho základ danû, to znamená celkov˘ pfiíjem po odpoãtu pojistného a v‰ech nezdaniteln˘ch ãástí danû bez ãlen-
sk˘ch pfiíspûvkÛ, je 148 000 Kã a v˘sledná daÀ pak 24 140 Kã. Pokud uplatníme odpoãet ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ, je základ danû 146 500 Kã a daÀ pak 23 840 Kã. Úspora v daném pfiípadû ãiní 300 Kã.
Zmûny od roku 2006 Novelou zákona o daních z pfiíjmÛ ã. 545/2005 Sb. se pro dal‰í období zpfiesÀuje ustanovení § 15, které nyní zní: „Od základu danû lze odeãíst zaplacené ãlenské pfiíspûvky zaplacené ve zdaÀovacím období ãlenem odborové organizace odborové organizaci, která podle sv˘ch stanov obhajuje hospodáfiské a sociální zájmy zamûstnancÛ v rozsahu vymezeném zvlá‰tním právním pfiedpisem. Takto lze odeãíst ãástku do v˘‰e 1,5 % zdaniteln˘ch pfiíjmÛ podle § 6, s v˘jimkou pfiíjmÛ podle § 6 zdanûn˘ch sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû, maximálnû v‰ak do v˘‰e 3000 Kã za zdaÀovací období.“ Novela tedy zpfiesÀuje, Ïe se musí jednat o ãlenské pfiíspûvky ãlena odborové organizace zaplacené ãlenem této organizace a odpoãet je vázán na pfiíjmy podle § 6 zákona, tzn. na pfiíjmy ze závislé ãinnosti a z funkãních poÏitkÛ. Dále byl také novelizován zpÛsob prokazování nároku na odpoãet v ustanovení § 38l takto: „Nárok na sníÏení základu danû podle § 15 prokazuje poplatník plátci danû potvrzením odborové organizace o v˘‰i zaplaceného ãlenského pfiíspûvku v uplynulém zdaÀovacím období, uplatÀuje-li sníÏení základu danû podle § 15 odst. 7.“ Ing. Anna Kodlová
ODBOROVÉ AKTUALITY Demonstrace ve ·trasburku Desetitisíce odboráfiÛ burcovaly poslance Evropského parlamentu, aby nepfiijímali pÛvodní návrh zákona o pohybu sluÏeb v EU. Ten se jako „Bolkesteinova smûrnice“ stal pro odborové hnutí, zejména v západní Evropû, symbolem bezbfiehé liberalizace a ohroÏení sociálních jistot. Demonstrace se zúãastnilo aÏ 50 000 lidí ze dvou desítek zemí. Nejvíce bylo FrancouzÛ, NûmcÛ, BelgiãanÛ a ItalÛ. Podle Evropské odborové konfederace (EOK), která demonstraci svolala, by pÛvodní návrh „vytvofiil nespravedlivou soutûÏ mezi poskytovateli sluÏeb a zavedl nové, nepfiijatelné formy diskriminace, které by ohrozily zamûstnanost“. Její generální tajemník John Monks nicménû usoudil, Ïe kompromisní pokusy z posledních dní jdou správn˘m smûrem a ãiní zákon pfiijatelnûj‰ím. (14. 2.)
Stávková pohotovost? Federace strojvÛdcÛ âR zvaÏuje vyhlá‰ení stávkové pohotovosti kvÛli ustanovením nového zákoníku práce, která se t˘kají vyjednávání zamûstnavatelÛ s odbory. Pfiipravena je i k jin˘m protestÛm. Snûmovna schválila nov˘ pracovní kodex, podle nûhoÏ by firmy mohly uzavfiít kolektivní smlouvu s odbory, které mají nejvíce ãlenÛ, kdyÏ by se odborové organizace ve firmû na spoleãném postupu nedohodly. Pro federaci strojvÛdcÛ je v‰ak tato úprava nedemokratická a nepfiijatelná, zamûstnavatelé by tak pr˘ mohli zaãít opomíjet hlas men‰ích odborov˘ch organizací. Federace strojvÛdcÛ âR je samostatná odborová organizace. Vznikla v roce 1986, v minulosti byla nûkolikrát zakázána. Svou ãinnost obnovila v roce 1990. Má asi 13 000 ãlenÛ. V ãervnu 1995 se úãastnila stávky na Ïeleznici. (9. 2.)
Zákoník práce Zamûstnanci a zamûstnavatelé v âesku se moÏná od pfií‰tího roku zaãnou fiídit nov˘m zákoníkem práce. Pracovní kodex, kter˘ prosadili sociální demokraté a komunisté, jiÏ schválila snûmovna. Norma zaãne platit, pokud ji odhlasuje senát a podepí‰e prezident. Nahradí právní úpravu z roku 1966 a fiadu dal‰ích zákonÛ. Pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ a senátor za âSSD Milan ·tûch povaÏuje nov˘ kodex za v˘znamnou zmûnu k lep‰ímu. „Zákoník práce bude moderní, funkãní normou, která bude potfiebnû chránit zamûstnance,“ fiekl novináfiÛm pfiedák. Odmítl v˘tky, Ïe by zákoník zv˘hodÀoval odboráfie pfied ostatními pracovníky. „BohuÏel práva odborÛ zÛstala na stejné úrovni, já bych si umûl pfiedstavit, Ïe by byla vût‰í,“ konstatoval. (8. 2.)
Protesty ve Francii Francouzské odborové a studentské organizace svolaly na 150 manifestací proti zámûru vlády zavést nov˘ typ pracovní smlouvy, která má usnadnit pfiijímání mlad˘ch lidí do práce, ale mÛÏe b˘t bûhem dvou let rozvázána bez udání dÛvodu. Odbory aÏ na malou v˘jimku nesáhly ke stávkám. Nové smlouvy prosazuje pfiedev‰ím premiér Dominique de Villepin, kter˘ v nich vidí moÏnost sníÏit nezamûstnanost mlad˘ch lidí. Ta v kategorii do 25 let ãiní skoro 23 procent. Odbory a levicová opozice poukazují na to, Ïe nové smlouvy zv˘‰í sociální nejistotu. VÛdce socialistÛ Francois Hollande mluví o „celkové demontáÏi zákoníku práce“. V prÛzkumech se nadpoloviãní vût‰ina dotázan˘ch vyslovila k nov˘m smlouvám kriticky a dvû tfietiny povaÏují mobilizaci za oprávnûnou. (7. 2.)
2
■
Velké vítûzství pro evropské pracující Demonstrace ve ·trasburku dne 14. února, které se mimo jiné úãastnili i ãlenové na‰eho pfiedsednictva Vladislav Krsiãka a Jan Wolf, byla úspû‰ná. Evropská odborová konfederace (EOK) povaÏuje v˘sledek hlasování v Evropském parlamentu ke smûrnici o sluÏbách za skuteãn˘ úspûch pro evropské pracující. Evropsk˘ parlament se totiÏ 16. února velkou vût‰inou vyslovil pro kompromis, kterého bylo dosaÏeno mezi hlavními politick˘mi uskupeními v Evropském parlamentu, pohfibil tak pÛvodní BolkesteinÛv návrh a nahradil ho nov˘m textem. Vût‰iny poÏadavkÛ EOK bylo dosaÏeno, napfiíklad: - pracovnûprávní legislativa je vylouãena ze smûrnice, zejména otázky spojené s vysíláním pracovníkÛ, - citlivá odvûtví, jako doãasné agenturní zamûstnávání a soukromé bezpeãnostní sluÏby, jsou vylouãeny ze smûrnice, - základní práva na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce jsou respektována, - sluÏby obecného zájmu a nûkteré sluÏby obecného ekonomického zájmu, jako zdravotní sluÏby, jsou vylouãeny ze smûrnice, - princip zemû pÛvodu je odstranûn, coÏ umoÏÀuje ãlensk˘m státÛm provádût lépe kontrolu a uplatÀovat pravidla, která ochraÀují vefiejn˘ zájem.
SchÛzka ãeského zastoupení PSI 25. ledna 2006 se na své pravidelné schÛzce se‰li zástupci ãesk˘ch ãlensk˘ch svazÛ PSI, ke kter˘m patfií i nበsvaz. Na programu jednání byly aktuální informace z dûní v PSI a EPSU. Dosavadní místopfiedsedkynû Anne-Marie Perret se stala pfiedsedkyní EPSU po Annû Salfi, jedním místopfiedsedou je Dave Prentis z UNISON. âeské afilace navrhly, aby se místopfiedsedkyní stala zástupkynû nûkterého OS ze Skandinávie. Hlavním tématem byla pfiíprava úãasti ãesk˘ch zástupcÛ na schÛzce volebního obvodu PSI, která se bude konat od 6. do 9. bfiezna v Novém Sadu v Srbsku. Za OS UNIOS se zúãastní Michal Votava. Bûhem prvních dnÛ schÛzky probûhnou odborné semináfie pod vedením lektorÛ PSI a EPSU. Poté následovaly obecné informace z obou organizací:
• Byla ustavena pracovní skupina pro spojení obou organizací (PSI a EPSU), ke kterému by mohlo dojít bûhem dvou aÏ tfií let. Pak se zfiejmû budou znovu utváfiet i volební obvody. Zatím projevily zájem o návrat do na‰eho stfiedoevropského obvodu z „nûmecky mluvícího“ obvodu Rakousko a ·v˘carsko. Bfieznové schÛzky v Novém Sadu se zúãastní jako pozorovatelé. • EPSU v ObûÏníku ã. 1 informovala o své ãinnosti a personálních zmûnách v sekretariátu. Brian Synnott pfievzal fiízení kampanû za kvalitní vefiejné sluÏby, zdravotnictvím se teì bude zab˘vat Tamara Goosens z AbvaKabo (Nizozemí); Richard Pond zÛstává externím pracovníkem EPSU pro koordinaci sítû kolektivního vyjednávání a pravidelnû rozesílá ãlenÛm sítû informace o dûní v evropském kolektivním vyjednávání (epsucob@NEWS). EPSU se rozrÛstá o nové ãleny, nyní je jich 209. (mv)
Co bude s Regionálními radami âMKOS? V rámci pfiíprav v‰esvazového sjezdu se v jednotliv˘ch odborov˘ch svazech i v samotné âMKOS diskutuje, v jaké formû mají pÛsobit Regionální rady odborov˘ch svazÛ nebo zda vÛbec mají i po sjezdu existovat. Názory se zatím rÛzní a pfii koneãném rozhodování bude mít asi velkou váhu aspekt ekonomick˘. Delegovaní zástupci odborov˘ch svazÛ k pÛsobnosti Regionálních rad jsou vesmûs pro dal‰í jejich existenci, pfiedsedové odborov˘ch svazÛ jednotní vÛbec nejsou. Vedení odborové centrály chce zachovat dosavadní stav. Zku‰enosti a poznatky autora tohoto pfiíspûvku ukazují, Ïe ãinnost RROS v jednotliv˘ch krajích je rÛzná a fiídící ãinnost pfiíslu‰ného útvaru odborové centrály je spí‰e administrativní. A coÏ by se stávat nemûlo, Ïe v mnoha pfiípadech stanoviska jednotliv˘ch funkcionáfiÛ nejsou vÏdy totoÏná se stanovisky jejich odborov˘ch svazÛ. ProtoÏe vedení OS UNIOS poskytuje sv˘m funkcionáfiÛm dostatek potfiebn˘ch informací, s vedoucími funkcionáfii svazu lze pfiedem konzultovat, pfii jednání RROS se k jednotliv˘m problematikám mohou kvalifikovanû vyjadfiovat v souladu s danou svazovou politikou. Îe nûkde je ãinnost Regionálních rad prospû‰ná, dokumentují zku‰enosti z nûkter˘ch krajÛ, kde se jim napfiíklad podafiilo prosadit ustavení „krajsk˘ch tripartit“ nebo alespoÀ uskuteãnit jednání s hejtmany. A to vzhledem k politické orientaci krajsk˘ch pfiedstavitelÛ a postoji jejich strany k odborÛm je jistû úspûchem. Napfiíklad v PlzeÀském kraji jiÏ po nûkolik
let organizují setkání s poslanci Parlamentu âR zvolen˘mi v tomto regionu. Poprvé se takovéto akce zúãastnili jen poslanci „levicoví a stfiedu“ politického spektra, následnû i zástupce strany pravicové. A v‰ichni pfiiznávají, Ïe si rádi vyslechnou názory odboráfiÛ. Ty nemusí b˘t vÏdy shodné s tím, co jejich politické strany prosazují a s ãím se prezentují na vefiejnosti, pfiedev‰ím v televizi, jejich pfiedstavitelé. Ale v mnohém, jak sami pfiiznávají, to ovlivní jejich postoj pfii jednání ve v˘borech i klubech, nakonec i pfii hlasování (samozfiejmû u nûkter˘ch pfiedem stanoven˘ch zákonÛ musí „poslouchat“). Je ‰koda pro nás v‰echny, Ïe bohuÏel u vût‰iny poslancÛ vítûzí pfii koneãném rozhodování spí‰e „partajní“ zájmy. A my pak jen sly‰íme od jednûch, Ïe koaliãní vláda má úspûchy, a od druh˘ch, Ïe je v‰echno ‰patné. (hrk) Milé kolegynû, milí kolegové, váÏení ãtenáfii ãasopisu SERVIS. S politováním Vám oznamujeme, Ïe dne 31. ledna 2006 zemfiela náhle ve vûku 65 let b˘valá dlouholetá pracovnice na‰eho odborového svazu paní Miládka Málková. Na poslední cestû jsme se s ní rozlouãili dne 3. února v obfiadní síni krematoria v Nymburku.
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ÚdrÏba osobních ochrann˘ch prostfiedkÛ Dle § 133a odst. 4 zákoníku práce je zamûstnavatel povinen udrÏovat osobní ochranné pracovní prostfiedky v pouÏivatelném stavu. V praxi se toto ustanovení vykládá a naplÀuje rÛznû. Nebudu se na tomto místû zab˘vat tûmi zamûstnavateli, ktefií se domnívají, Ïe kdyÏ zamûstnanci vydají montérky, takÏe splnili v‰echny své povinnosti v péãi o bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci. Chtûl bych ale pfiipomenout tûm zamûstnavatelÛm, jimÏ záleÏí na vytváfiení bezpeãného a zdraví neohroÏujícího pracovního prostfiedí, Ïe pro zaji‰tûní údrÏby osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ existuje dle právních pfiedpisÛ nûkolik moÏností, jak tuto údrÏbu zajistit. Jedna moÏnost je, Ïe zamûstnavatel zajistí údrÏbu osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ zcela ve své reÏii. Buìto dodavatelsky, to znamená, Ïe prostfiedky v urãen˘ch termínech sbírá a posílá napfiíklad do prádelny. Nebo povûfií vlastního zamûstnance, aby ochranné prostfiedky udrÏoval. V praxi se s tûmito zpÛsoby zaji‰tûní je‰tû setkávám, ale je pravdou, Ïe od toho zamûstnavatelé postupnû upou‰tûjí z dÛvodu velké organizaãní nároãnosti. Potom se snaÏí povinnost udrÏovat osobní ochranné pracovní prostfiedky pfiesunout na zamûstnance. Pokud je za to zamûstnanci poskytnuta náleÏitá náhrada, tak s tím lze souhlasit. Na tuto moÏnost pamatuje zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, kter˘ v § 6 odstavce 7 stanoví, Ïe za pfiíjmy ze závislé ãinnosti se nepovaÏují a pfiedmûtem danû nejsou: hodnota osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkÛ poskytovan˘ch v rozsahu stanoveném zvlá‰tním pfiedpisem, vãetnû nákladÛ na udrÏování osobních ochrann˘ch a pracovních prostfiedkÛ, jakoÏ i hodnota poskytovan˘ch stejnokrojÛ, vãetnû pfiíspûvkÛ na jejich udrÏování, dále hodnota pracovního obleãení, urãeného zamûstnavatelem pro v˘kon zamûstnání, vãetnû pfiíspûvku na jeho udrÏování. Dále se v odstavci 8 v˘‰e uvedeného zákona fiíká, Ïe hradí-li zamûstnavatel zamûstnanci v˘daje (náhrady) pau‰ální ãástkou, povaÏují se tyto v˘daje za prokázané do v˘‰e pau‰álu stanoveného zvlá‰tními pfiedpisy nebo pau‰álu uvedeného v kolektivní smlouvû, popfi. ve vnitfiním pfiedpise zamûstnavatele za pfiedpokladu, Ïe v˘‰e pau‰álu byla zamûstnavatelem prokazatelnû stanovena na základû kalkulace skuteãn˘ch v˘dajÛ. Stejn˘m zpÛsobem postupuje zamûstnavatel pfii stanovení pau‰álu v pfiípadech, kdy dojde ke zmûnû podmínek, za nichÏ byl pau‰ál stanoven. V˘‰e uvedené je‰tû upfiesÀuje pokyn minister-
stva financí ã. D-190 k jednotnému postupu pfii uplatÀování nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 586/1992 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V tomto pokynu se k § 6 odst. 7 podává je‰tû tento v˘klad: Za pfiíjem ze závislé ãinnosti se nepovaÏuje a pfiedmûtem danû není hodnota pracovního obleãení urãeného zamûstnavatelem pro v˘kon zamûstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní obleãení povaÏováno tzv. jednotné pracovní obleãení (stejnokroje), poskytnuté zamûstnavatelem zamûstnancÛm (napfi. zamûstnancÛm prodejních organizací, zamûstnancÛm poskytovatelÛ sluÏeb pohostinsk˘ch, ubytovacích zafiízení), pokud plní zejména reklamní, propagaãní a organizaãní úãely. Pfiedpokladem je, Ïe zamûstnavatel ve vnitfiním pfiedpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvû stanoví povinnost zamûstnancÛ pouÏívat pracovní obleãení pouze pfii v˘konu zamûstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního obleãení a v‰ech jeho souãástí. Pracovní obleãení nesmí b˘t zamûnitelné s bûÏn˘m obãansk˘m nebo spoleãensk˘m odûvem. Z v˘‰e uvedeného tedy pro praxi vypl˘vají a jsou pouÏívané dvû moÏnosti, jak poskytnout zamûstnanci náhradu za to, Ïe údrÏbu osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ provádí sám. Jednak je to naturální náhrada ve formû pracího prostfiedku. To je asi nejpouÏívanûj‰í zpÛsob. Druhá moÏnost je, Ïe zamûstnanci je poskytována pau‰ální náhrada v penûzích. Pfii stanovení v˘‰e náhrady, aÈ uÏ naturální nebo finanãní, doporuãuji, aby se nezapomnûlo také na to, Ïe se pfii praní spotfiebovává nejen prací prá‰ek, ale také voda, elektrická energie a v neposlední fiadû by mûla b˘t nahrazena také vynaloÏená práce. Pfii stanovení v˘‰e náhrady také musíme brát v úvahu nároãnost údrÏby OOPP, jiné náklady bude mít napfiíklad opraváfi strojÛ, kter˘ musí montérky prát dvakrát t˘dnû, a jiné mistr, kter˘ pere pracovní plá‰È jednou za ãtrnáct dnÛ. Dle mého názoru je zde moÏno postupovat obdobnû jako pfii stanovování mnoÏství mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkÛ. To znamená rozdûlit práce u zamûstnavatele na ãinnosti ãisté, ménû ãisté, neãisté a velmi neãisté a podle toho urãit v˘‰i náhrady pro jednotlivé profese v podniku.V oblasti náhrad za údrÏbu osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ vidím velk˘ prostor pro kolektivní vyjednávání. Tady lze zamûstnavateli vysvûtlit, Ïe pokud si zamûstnanec sám zaji‰Èuje údrÏbu OOPP, tak Ïe jej to nûco stojí, a buìto tyto náklady uhradí z penûz, které obdrÏí pfii v˘platû, to je po zdanûní a provedení v‰ech odvodÛ (a potom zamûstnanec poÏaduje mzdové nav˘‰ení), nebo je uhradí z pau‰álu na údrÏbu OOPP, kter˘ je pro zamûstnavatele daÀov˘m nákladem, ale pro zamûstnance není daÀov˘m pfiíjmem a ani se z nûj neodvádí zdravotní a sociální poji‰tûní. Václav âikl
Pfiedstavujeme vám... TEPLO P¤EROV, a. s. Spoleãnost Teplo Pfierov, a. s., vznikla po transformaci b˘valého Bytového podniku mûsta Pfierova rozhodnutím jediného akcionáfie Mûsta Pfierova dne 27. 11. 1997. Spoleãnost zaji‰Èuje kompletní dodávku tepla a teplé uÏitkové vody pro bytov˘ a nebytov˘ sektor v podstatné ãásti mûsta. Na základû smlouvy o bezúplatném pfievodu majetku s Fondem národního majetku âR, podloÏené privatizaãním projektem, pfie‰lo dne 1. dubna 1998 vlastnické právo majetku zaji‰Èujícího tepelné hospodáfiství mûsta ze státního podniku Bytov˘ podnik mûsta Pfierova na Mûsto Pfierov. Mûsto následnû smlouvou o vkladu podniku pfievedlo tento majetek ke dni 12. listopadu 1998 do vlastnictví spoleãnosti TEPLO P¤EROV. V té dobû dosáhlo základní jmûní akciové spoleãnosti v˘‰e 146 400 000 Kã. Nov˘m nepenûÏit˘m vkladem ze dne 24. ãervna 1999 se základní jmûní nadále zv˘‰ilo na souãasnou hodnotu, která ãiní 172 339 000 Kã. Ve spoleãnosti pÛsobí odborová organizace registrovaná u OS UNIOS. V souãasné dobû má 27 ãlenÛ. Mezi vedením spoleãnosti a odborovou organizací dojde kaÏdoroãnû k uzavfiení kolektivní smlouvy. Ta souãasná platí do 31. 12. 2006. Vladislav Krsiãka
Nûkteré akce pofiádané KM v roce 2006 KM Praha • 18. - 19. záfií 2006 - dvoudenní semináfi pro ZO/MO Prahy a Stfiedoãeského kraje (spoleãnû s KM Hradec Králové) místo konání: Vr‰ov • 25. - 26. záfií 2006 - dvoudenní semináfi pro ZO/MO PlzeÀského kraje (spoleãnû s KM Sobûslav) místo konání: Penzion PAVLA, Sobûslav • koncem roku 2006 se uskuteãní ‰kolení pro hospodáfie ZO/MO zamûfiené na pfiechod z jednoduchého na podvojné úãetnictví
KM Uherské Hradi‰tû • od bfiezna 2006 do ãervna 2006 - náv‰tûva v‰ech ZO za úãelem aktualizace ãlenské základny • záfií 2006 - tfiídenní setkání funkcionáfiÛ ZO regionu KM Uherské Hradi‰tû a KM Brno s programem: a) ‰kolení hospodáfiek o zpÛsobu vedení úãetnictví b) zákoník práce (v pfiípadû, Ïe bude schválen) c) vedení kolektivního vyjednávání d) novinky v oblasti BOZP Místo setkání bude vãas zvefiejnûno.
KM Hradec Králové • porady s funkcionáfii odborov˘ch organizací regionu V˘chodní âechy, v Hradci Králové 4. kvûtna 2006 - pro ZO podnikatelsk˘ch organizací 10. kvûtna 2006 - pro ZO pfiíspûvkov˘ch organizací • 18. záfií - 19. záfií 2006 - dvoudenní semináfi „Právní minimum“ ve ‰kolicím a rekreaãním zafiízení ·ARZ VR·OV v Horním Bradle • porady s funkcionáfii odborov˘ch organizací regionu V˘chodní âechy, v Hradci Králové 14. listopadu 2006 - pro ZO podnikatelsk˘ch organizací 16. listopadu 2006 - pro ZO pfiíspûvkov˘ch organizací • 12. prosince 2006 - ‰kolení hospodáfiek ZO/MO v Hradci Králové
KM Olomouc a Ostrava Kontaktní místo Ostrava a kontaktní místo Olomouc budou stejnû jako v pfiedchozích letech i v roce 2006 pofiádat dvû ‰kolení funkcionáfiÛ základních a místních odborov˘ch organizací Odborového svazu UNIOS z regionÛ kontaktních míst Ostravy a Olomouce. • 17. kvûtna od 9:00 hodin - jednodenní ‰kolení v zasedací místnosti Domu odborov˘ch sluÏeb v Ostravû • 11. a 12. fiíjna - toto ‰kolení bude na stejném místû jako v loÀském roce, tj. v rekreaãním stfiedisku Retaso v Prostfiední Beãvû pfiedpokládan˘ program: - odborové informace - nové pracovnûprávní pfiedpisy, novela zákoníku práce - nové pfiedpisy v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci - rÛzné - diskuse Pozvánka do organizací bude zaslána v dostateãném pfiedstihu.
KM Teplice • 22. 6. - 23. 6. 2006 - „setkání Jetfiichovice“ - setkání funkcionáfiÛ v Jetfiichovicích
■
3
P R ÁV N Í P O R A D N A K postavení závodního v˘boru základní organizace Základní a místní organizace na‰eho svazu prohla‰ují stanovy za jeho základní organizaãní jednotku se stejn˘m právním postavením (ãl. 36 stanov). Jako takové mají právní subjektivitu, v právních vztazích vystupují sv˘m jménem a za poru‰ení sv˘ch závazkÛ odpovídají cel˘m sv˘m majetkem. Nûkteré poznatky z praxe nasvûdãují tomu, Ïe je vhodné pfiipomenout si nûkteré skuteãnosti vypl˘vající ze stanov a dal‰ích svazov˘ch pfiedpisÛ, které se dot˘kají ãinnosti statutárního orgánu tûchto organizaãních jednotek svazu. Statutárním orgánem základní ãi místní organizace je podle ãl. 44 stanov její závodní ãi místní v˘bor. Tento kolektivní orgán fiídí ãinnost této organizace a rozhoduje o v‰ech záleÏitostech, pokud nejsou stanovami vyhrazeny ãlenské schÛzi nebo konferenci základní ãi místní organizace. Toto základní rozdûlení pravomocí mezi ãlenskou schÛzí a statutárním orgánem (závodním ãi místním v˘borem) je nezbytné vÏdy plnû respektovat, neboÈ se jedná o orgány právnické osoby a není moÏné tyto otázky jakkoli upravovat odli‰nû od úpravy zakotvené ve stanovách. V˘jimkou jsou pouze pfiípady, kdy stanovy takov˘to postup pfiipou‰tûjí (napfi. ãl. 43 odst. 2 písm. a) stanov). Pravomoce ãlenské schÛze základní ãi místní organizace vymezují stanovy svazu taxativnû v ãl. 43 odst. 2. Jiné pravomoce ãlenské schÛzi nebo konferenci nepfiíslu‰í. O v‰ech ostatních záleÏitostech základní ãi místní organizace rozhoduje v˘luãnû závodní ãi místní v˘bor jako statutární orgán. Závodní ãi místní v˘bor je orgánem základní ãi místní organizace, kter˘ jménem této organizace jakoÏto právnické osoby jedná. Je tedy kolektivním statutárním orgánem této organizace jako organizaãní jednotky svazu. Jeho právní postavení je dáno úpravou ve stanovách svazu a nemÛÏe b˘t libovolnû mûnûno. Jako takov˘ je tento orgán pfiedstavitelem své základní ãi místní organizace ve vztahu k pfiíslu‰n˘m orgánÛm státní správy a samosprávy, zamûstnavatelÛm a jejich organizacím, i odborov˘m uskupením. Závodní ãi místní v˘bor je rovnûÏ tzv. pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem vÛãi zamûstnavatelÛm, a to ve v‰ech pfiípadech, kde tak stanoví právní pfiedpisy. Jako takov˘ uplatÀuje vÛãi zamûstnavateli zejména právo spolurozhodování, právo na projednání urãit˘ch dan˘ch otázek se zamûstnavatelem, právo na informace a vykonává vÛãi zamûstnavateli právo kontroly v oblastech stanoven˘ch právními pfiedpisy (§§ 22 a 136 zák. práce). Jako pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán zejména schvaluje uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy a kontroluje její plnûní. Rozhoduje napfi. o konání dílãích ãlensk˘ch schÛzí organizace po jednotliv˘ch pracovi‰tích nebo úsecích. Dále, mimo jiné, napfi. rozhoduje o zpÛsobu volby a poãtu delegátÛ na konferenci organizace, je-li rozhodnuto o jejím konání. V˘znamn˘m vnitrosvazov˘m rozhodováním tohoto orgánu je i rozhodování o pfiijetí za ãlena odborového svazu. O vylouãení ãlena ze svazu v‰ak pfiíslu‰í rozhodovat ãlenské schÛzi (ãl. 43 stanov). Závodní ãi místní v˘bor v nûkter˘ch pfiípadech volí ze svého stfiedu pfiedsedu.
4
■
Je tomu tak tehdy, pfienese-li ãlenská schÛze tuto pravomoc k volbû z ãlenské schÛze ãi konference na závodní ãi místní v˘bor organizace. V takovém pfiípadû zvolí ãlenská schÛze nebo konference pouze stanoven˘ poãet ãlenÛ závodního ãi místního v˘boru a tito zvolení ãlenové si pak ze svého stfiedu sami zvolí pfiedsedu i dal‰í funkcionáfie v˘boru. Poãet ãlenÛ v˘boru i struktura jeho funkcionáfiÛ ponechávají stanovy zcela na rozhodnutí závodní nebo místní organizace a jejího statutárního orgánu. Pfii samotné volbû ãlenÛ závodního ãi místního v˘boru je nutno respektovat pouze poÏadavek ãl. 39 stanov, Ïe ãlenem v˘boru mÛÏe b˘t jen ãlen svazu star‰í osmnácti let. Závodní ãi místní v˘bor rovnûÏ schvaluje rozpoãet základní ãi místní organizace a projednává roãní v˘sledky hospodafiení organizace. Jedná se o v˘znamnou pravomoc tohoto orgánu, vezmeme-li v úvahu, Ïe ãlenská schÛze ãi konference mÛÏe b˘t v krajním pfiípadû svolána i pouze jedenkrát za ‰estileté volební období. Zásady hospodafiení organizace v‰ak musí vÏdy schválit ãlenská schÛze ãi konference (ãl. 43 odst. 2 písm. d) stanov). Tuto pravomoc ãlenská schÛze nebo konference nemÛÏe na statutární orgán Ïádn˘m zpÛsobem pfienést. Pro rozhodování závodního ãi místního v˘boru platí, Ïe je usná‰eníschopn˘, je-li pfiítomna nadpoloviãní vût‰ina v‰ech jeho ãlenÛ. Usnesení tohoto orgánu je pfiijato, jestliÏe pro nû hlasovala nadpoloviãní vût‰ina pfiítomn˘ch ãlenÛ. Pro hlasování pak platí, Ïe kaÏd˘ ãlen v˘boru má jeden hlas. V˘bor mÛÏe pfiijímat rozhodnutí i písemnou formou ãi faxem, tzv. per rollam. Pro tento pfiípad se jeho hlasující ãlenové pokládají za pfiítomné a rozhodnutí je pfiijato, je-li schváleno nejménû dvûma tfietinami v‰ech ãlenÛ v˘boru. Dal‰í podmínkou tohoto zpÛsobu rozhodování je, Ïe musí b˘t na nejbliωím zasedání v˘boru pfiijaté usnesení uvedeno do zápisu. Takov˘to zpÛsob rozhodování bude nepochybnû pro svoji povahu spí‰e v˘jimeãn˘m. Tento zpÛsob rozhodování v‰ak stanovy zakazují v pfiípadû, kdy ãlenové v˘boru volí sami ze svého stfiedu pfiedsedu (ãl. 44 odst. 4 stanov). Stanovy potom upravují také zpÛsob jednání
závodního ãi místního v˘boru za organizaci. Stanoví (ãl. 44 odst. 3), Ïe jménem závodního ãi místního v˘boru jedná jeho pfiedseda a v dobû jeho nepfiítomnosti jin˘ povûfien˘ ãlen v˘boru. ZpÛsob podepisování za v˘bor, a tím i za základní nebo místní organizaci, si ãlenové v˘boru mohou stanovit jako orgán sv˘m rozhodnutím. Av‰ak právní úkony závodního ãi místního v˘boru, pro které je pfiedepsána ãi vyÏadována písemná forma, musí podepsat vÏdy nejménû dva ãlenové v˘boru. Na zastávané funkci ve v˘boru u tûchto dvou ãlenÛ nezáleÏí. Respektování této povinnosti dvou podpisÛ pfii písemn˘ch právních úkonech je zcela nezbytné, neboÈ pfii jejím nesplnûní nastupuje dÛsledek v podobû neplatnosti takovéhoto právního úkonu od poãátku pro nicotnost. V souvislosti s postavením a ãinností závodního ãi místního v˘boru jako statutárního orgánu je nutné zdÛraznit, Ïe jde o kolektivní orgán, kter˘ pfiijímá svá rozhodnutí shora uveden˘m zpÛsobem formou usnesení. Pfiitom o obsahu tohoto usnesení ãlenové v˘boru hlasují. Jednotliví ãlenové v˘boru sice mohou b˘t povûfieni realizací pfiijatého rozhodnutí v˘boru v urãen˘ch oblastech a otázkách, vãetnû jejich projednávání, av‰ak rozhodování o nich a odpovûdnost z toho plynoucí pfiíslu‰í v‰em ãlenÛm v˘boru jako kolektivnímu orgánu. To v‰ak neznamená, Ïe by jednotliví ãlenové v˘boru nemûli vlastní odpovûdnost za plnûní ãi neplnûní sv˘ch povinností stanoven˘ch jim v˘borem pfii realizaci pravomocí tohoto orgánu dan˘ch mu stanovami svazu. Stejnû tak jednání za v˘bor se musí opírat o stanovy svazu, pfiíp. o rozhodnutí v˘boru jakoÏto kolektivního orgánu. Jen tak lze realizovat v‰echny pravomoce, které v˘bor jako statutární orgán základní ãi místní organizace má. Jako orgán musí ãlenové v˘boru vystupovat nejenom vnû odborové organizace, ale i na ãlenské schÛzi ãi konferenci, pfiíp. v jednotliv˘ch vztazích se ãleny svazu, sdruÏen˘mi ve v˘borem fiízené organizaci. Tolik alespoÀ ve struãnosti k nûkter˘m skuteãnostem, které je dle na‰eho názoru nutno rovnûÏ zvaÏovat pfii v˘konu ãlena i funkcionáfie statutárního orgánu na‰ich základních ãi místních organizací. JUDr. Karel Horn˘
Jak postupovat pfii Ïádosti o dÛchod Podávání Ïádostí o informativní osobní list dÛchodového poji‰tûní Pfied 1. 1. 2006 bylo nutno pfied zahájením vlastního dÛchodového fiízení poÏádat o takzvané pfiedstihové fiízení. Za zamûstnance Ïádal zamûstnavatel prostfiednictvím pfiíslu‰né správy sociálního zabezpeãení. Ke dni 31. 12. 2005 zanikla tato povinnost organizací poÏádat pro své zamûstnance nejpozdûji dva roky pfied dovr‰ením nároku na starobní dÛchod o v˘pis dob poji‰tûní z evidence âSSZ v rámci pfiedstihového fiízení. Od 1. 1. 2006 mohou obãané sami poÏádat âeskou správu sociálního zabezpeãení (odbor správy údajové základny) o zaslání informativního osobního listu dÛchodového poji‰tûní. Tento informativní list obsahuje pfiehled dob dÛchodového poji‰tûní (trvání pracovního pomûru), pfiípadnû náhradních dob poji‰tûní (napfi. doba studia, doba vedení v evidenci úfiadu práce, v˘kon vojenské základní sluÏby, nemoc v ochranné dobû, apod.), uloÏen˘ch v evidenci âSSZ po dobu od roku 1986 obsahuje i pfiehled vymûfiovacích základÛ (dosaÏené hrubé pfiíjmy) a vylouãen˘ch dob (napfi. pobírání nemocensk˘ch dávek v dobû trvání pracovního pomûru). Obãan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendáfiní rok. Informativní list za‰le âeská správa sociálního zabezpeãení obãanovi do 90 dnÛ ode dne doruãení jeho Ïádosti (§ 40a zákon ã. 582/1991 Sb.). Îádost musí obsahovat následující údaje: rodné ãíslo Ïadatele, pfiíjmení, jméno, rodné pfiíjmení a adresu, na kterou bude informaãní osobní list zaslán. Îádost se zasílá na adresu: âeská správa sociálního zabezpeãení, odbor správy údajové základny, KfiíÏová 25, 225 08 Praha 5. Doba zamûstnání pfied 1. 1. 1993, pokud mûl obãan v té dobû trval˘ pobyt na Slovensku, je evidován Sociální poji‰Èovnou - ústfiedí v Bratislavû. Údaje této evidence budou âSSZ vyÏádány aÏ v rámci dÛchodového fiízení, kdy bude rozhodnuto, zda se doby zamûstnání pfied 1. 1. 1993 povaÏují za doby zabezpeãení ãeského nebo slovenského státu (ãl. 20 Smlouvy mezi âeskou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpeãení ã. 228/1993 Sb.). Doba poji‰tûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch je evidována pfiíslu‰nou okresní (PraÏskou) správou sociálního zabezpeãení a do centrální evidence âSSZ jsou údaje o tomto poji‰tûní zasílány zpravidla po uplynutí jednoho aÏ dvou kalendáfiních rokÛ po odevzdání Pfiehledu o v˘‰i pfiíjmÛ a v˘dajÛ za pfiíslu‰n˘ kalendáfiní rok popfiípadû pfii uplatnûní Ïádosti o dÛchod. (Pokraãování na str. 7)
§
BYDLÍM
Neãlen v pfiedstavenstvu DOTAZ: V na‰em domû je bytové druÏstvo a v jeho pfiedstavenstvu (které se samo najmenovalo) je i ãlenka, která zde nebydlí (má svÛj byt v jiném domû), její manÏel je ãlenem na‰eho druÏstva a tento byt pronajímá cizincÛm. Dal‰í byt jiného ãlena druÏstva je pronajímán jako „ubytovna“ pro mnoho osob. MÛÏe b˘t v pfiedstavenstvu cizí osoba, vedeny dva úãty u rÛzn˘ch finanãních ústavÛ, pronajímány byty bez na‰ich souhlasÛ a pouÏíván nátlak ãlenÛ pfiedsednictva z pozice jejich zamûstnání (místní úfiad, policie) k ukonãení ãlenství, vystûhování ãi pfiípadné koupû na‰ich bytÛ? Nevíme, zda je nûjaká organizace, která by mohla provádût kontrolu hospodafiení. Dodáváme, Ïe vût‰inû ãlenÛ druÏstva je tato situace lhostejná. J. K., Praha ODPOVùë: Nejprve obecnû. DruÏstvo je obchodní spoleãnost upravená obchodním zákoníkem (zákon ã. 531/1991 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, §§ 221 - 260). K tomu, aby druÏstvo vzniklo, musí b˘t splnûny náleÏitosti obchodním zákoníkem stanovené. Pro zaloÏení druÏstva se vyÏaduje konání ustavující ãlenské schÛze za pfiítomnosti notáfie, kter˘ pofiizuje notáfisk˘ zápis, takÏe se nemÛÏe nûkdo do funkce ustanovit, ale pouze zvolit. PfiipusÈme v‰ak, Ïe bylo vyuÏito situace, kdy jiní byli neãinní. DruÏstvo pak vzniká dnem zápisu do obchodního rejstfiíku, nedílnou souãástí návrhu na zápis je mimo jiné uveden˘ notáfisk˘ zápis, kter˘ osvûdãuje prÛbûh voleb a stanovy, dále ãestné prohlá‰ení o bezúhonnosti ãlena pfiedstavenstva a o tom, Ïe nedo‰lo u ãlena pfiedstavenstva ke stfietu zájmÛ. Na ãlena pfiedstavenstva se vztahují pfiíslu‰ná ustanovení obchodního zákoníku o odpovûdnosti za pfiípadnou ‰kodu zpÛsobenou druÏstvu a o ruãení cel˘m sv˘m majetkem. Do orgánÛ druÏstva mohou b˘t voleni jen ãlenové druÏstva star‰í 18 let a zástupci právnick˘ch osob, které jsou ãleny druÏstva (pokud stanovy právnické osoby nevylouãily). Tak, jak situaci popisujete ohlednû „cizí“ ãlenky druÏstva a pfiedstavenstva, jsou va‰e informace dle na‰eho názoru zkreslené, protoÏe zfiejmû v tomto pfiípadû jde o spoleãné ãlenství manÏelÛ (uvádíte, Ïe manÏel jmenované má v domû byt), tudíÏ se zfiejmû nejedná o „cizí“ ãlenku druÏstva ani pfiedstavenstva druÏstva. O tom, Ïe máte dva úãty u finanãních ústavÛ, jste museli rozhodnout na ãlenské schÛzi nebo za vás o tom mohl rozhodnout pfiedseda spolu s místopfiedsedou druÏstva a není to zakázané. Obãansk˘ zákoník v § 719 stanoví, Ïe pronajat˘ byt ãi ãást bytu lze pfienechat do podnájmu na dobu urãenou ve smlouvû nebo bez ãasového urãení jen s písemn˘m souhlasem pronajímatele. Poru‰ení této povinnosti je jedním z v˘povûdních dÛvodÛ zániku nájmu bytu. Nezb˘vá vám, neÏ na tuto situaci písemnû upozornit kontrolní komisi druÏstva a vûc pfiednést na ãlenské schÛzi. Ve stanovách druÏstva máte jistû urãeno, Ïe kontrolní komise je oprávnûna kontrolovat ve‰kerou ãinnost druÏstva a projednává stíÏnosti jeho ãlenÛ. V˘znamná je ãinnost kontrolní komise zejména v otázkách hospodafiení druÏstva. Bylo by tfieba vyhledat pfiedsedu kontrolní komise a v‰echny va‰e poznatky a obavy projednat s ním, písemnû se na kontrolní komisi obrátit a Ïádat zjednání nápravy. O otázkách pfievodu bytÛ do vlastnictví rozhoduje ãlenská schÛze, nikoli pfiedstavenstvo samo, takÏe vyhroÏování není na místû. Pokud byste mûli pocit, Ïe je s vámi manipulováno, je tfieba mít o tûchto vûcech informace, to znamená jít se poradit, jak celá záleÏitost s pfievody bytÛ do vlastnictví probíhá. Na závûr k nezájmu vût‰iny ãlenÛ „o vûci vefiejné“ ãili vás - ãlenÛ druÏstva. ¤e‰ení naleznete v obchodním zákoníku a ve stanovách va‰eho druÏstva. To znamená svolat ãlenskou schÛzi a fie‰it. Mimo jiné ãlenská schÛze musí b˘t
●
BYDLÍ·
●
BYDLÍME
svolána, poÏádá-li o to písemnû alespoÀ jedna tfietina v‰ech ãlenÛ druÏstva, kontrolní komise, jakoÏ i v dal‰ích pfiípadech, urãují-li tak stanovy. JestliÏe pfiedstavenstvo ãlenskou schÛzi nesvolá do 40 dnÛ od doruãení Ïádosti, je osoba písemnû povûfiená osobami nebo orgánem, kter˘ poÏadoval svolání ãlenské schÛze, oprávnûna svolat ãlenskou schÛzi sama, pfiedstavenstvo jí musí vydat seznam ãlenÛ druÏstva.
Centrální evidence obyvatel DOTAZ: Jaké údaje se vedou v centrální evidenci obyvatel pro majitele domÛ? Kde se o v˘pis Ïádá? L. K., Modfiany ODPOVùë: Informaãní systém, kter˘ zpracovává poãítaãovou evidenci obãanÛ, se naz˘vá Centrální registr obãanÛ (CRO). Registr obsahuje zákonem taxativnû stanovené údaje o státních obãanech âeské republiky, o cizincích s povolením k pobytu na území âeské republiky a o osobách, kter˘m byl udûlen azyl na území âeské republiky. Taxativnû stanoven˘mi údaji, které se o obyvatelích vedou, jsou napfi. identifikaãní údaje (jméno, pfiíjmení, rodné ãíslo), dal‰í osobní údaje (místo narození, stav, omezení, zbavení zpÛsobilosti k právním úkonÛm, zákaz pobytu, údaje o obãanském prÛkazu, úmrtí, státní pfiíslu‰nost), lokaãní údaje (adresa trvalého pobytu), údaje o vazebních osobách (rodiãe, dûti, partnefii). Jsou to údaje o obãanech. V centrální evidenci obyvatel nejsou vedeny Ïádné údaje pro majitele domÛ. Správcem informaãního systému evidence obyvatel je ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra, krajské úfiady a obecní úfiady obcí s roz‰ífienou pÛsobností mohou poskytovat údaje z informaãního systému evidence obyvatel, pokud tak stanoví zvlá‰tní právní pfiedpis (napfi. v rámci soudního fiízení) nebo pokud to vyÏaduje ãinnost orgánÛ státní správy a orgánÛ povûfien˘ch v˘konem státní správy vypl˘vající z jejich zákonem stanovené pÛsobnosti (napfi. zdravotní poji‰Èovna). O v˘pis z centrální evidence mÛÏe Ïádat pfiedev‰ím obyvatel star‰í 15 let (do doby jeho 15 let Ïádá zákonn˘ zástupce). Údaj o osvojení mÛÏe b˘t poskytnut obyvateli aÏ po dovr‰ení vûku 18 let. Obyvatel Ïádá prostfiednictvím tiskopisu „Îádost o poskytnutí údajÛ z informaãního systému“, a to v ohla‰ovnû obecního, mûstského úfiadu, obce s roz‰ífienou pÛsobností, u krajského úfiadu, podle trvalého pobytu nebo pfiímo na Ministerstvu vnitra âR. Majiteli domu nemohou b˘t poskytnuty o jiném obãanovi Ïádné údaje z centrální evidence obyvatel. Poskytnutí osobních údajÛ z informaãního systému je upraveno v § 8 zákona o evidenci obyvatel, zákon ã. 133/2000 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Hlá‰ení k trvalému pobytu a zálohy za sluÏby spojené s bydlením DOTAZ: Máme dvû odrostlé dûti. Obû jsou u nás pfiihlá‰eny k trvalému pobytu, syn sice studuje poslední roãník vysoké ‰koly, ale dcera je uÏ 10 let v zahraniãí, provdala se tam a dosud Ïije mimo republiku. Doposud jsme platili i za ni ve‰keré sluÏby spojené s bydlením. Je to pro nás jiÏ neúnosné, manÏelka je v invalidním dÛchodu. Napfi. poplatky za odpad se stále zvedají a nበdotaz na mûstském úfiadû, zda neexistuje v˘jimka, kdyÏ není osoba trvale pfiítomna v republice, nám bylo sdûleno, Ïe v˘jimka pro tento pfiípad není, aÈ nám dcera pfiispívá. Má úfiad pravdu? Opravdu musíme platit i v její nepfiítomnosti? D. ·., Nov˘ Jiãín ODPOVùë: Dfiíve platná vyhlá‰ka ã. 176/1993 Sb. upravovala ohla‰ovací povinnost nájemce. Podle této právní úpravy se v praxi postupuje i nadále. Nájemce bytu by mûl pronajímateli oznámit skuteãnosti rozhodné pro pfiípadnou zmûnu sjednaného nájemného a cen sluÏeb do 30 dnÛ po jejich vzniku. Zmûní-li se skuteãnosti rozhodné pro pfiípadnou zmûnu sjednaného nájemného a cen sluÏeb, zmûní se jejich v˘‰e od prvého dne mûsíce následujícího po zmûnû
§
tûchto skuteãností. Podle poãtu osob v bytû hradí nájemce zálohy za sluÏby spojené s bydlením. Co se t˘ká úhrady sluÏeb spojen˘ch s bydlením, zde máte dvû moÏnosti. Dcera by vám skuteãnû mûla pfiispívat na sluÏby spojené s bydlením, pokud hodlá v bytû bydlet. Pokud ne, mûli byste oznámit pronajímateli, Ïe va‰e dcera jiÏ s vámi neÏije ve spoleãné domácnosti, a pronajímatel by vám sníÏil úhradu za sluÏby spojené s bydlením o jednu osobu v bytû. Skuteãnost, Ïe zde má na adrese uvedeného bytu nahlá‰en trval˘ pobyt, nezakládá va‰í dcefii Ïádné právo k bytu. Pokud se dcera domnívá, Ïe by v budoucnu na ni mohlo pfiejít nájemní právo, tak pro tento pfiípad je rozhodující skuteãnost, zda s vámi v bytû skuteãnû Ïije, bydlí a pfiispívá na nájemné a sluÏby spojené s bydlením a sdílí s vámi spoleãnou domácnost. To, Ïe je nûkdo nûkde trvale hlá‰en, má zcela a v˘hradnû evidenãní charakter. Jde o vztah mezi obãanem a státem, kter˘ se fiídí zákonem ã. 302/2004 Sb., o evidenci obyvatel, úplné znûní zákona. K druhé ãásti dotazu uvádím, Ïe úhrada poplatku za odpad není vûcí jednoduchou. Poãínaje 1. 1. 2003 má kaÏdá obec moÏnost zvolit si jeden ze tfií systémÛ úhrady poplatku za odpad. Je tfieba dodat, Ïe jednotlivé formy úhrady nelze kumulovat, tzn. Ïe zavedení jedné formy automaticky ze zákona vyluãuje jinou. Tûmi tfiemi formami úhrady poplatku za odpad jsou: 1. Místní poplatek podle zákona o místních poplatcích (zákon ã. 565/1990 Sb., § 10b), kde poplatníkem je mimo jiné fyzická osoba, která má v obci trval˘ pobyt podle zákona ã. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (úplné znûní zákona ã. 302/2004 Sb.). Sazbu poplatku tvofií ãástka aÏ 250 Kã na osobu a kalendáfiní rok a ãástka stanovená na základû skuteãn˘ch nákladÛ obce pfiedchozího roku na sbûr a svoz netfiídûného komunálního odpadu aÏ 250 Kã na osobu a kalendáfiní rok. Obec v obecnû závazné vyhlá‰ce stanoví rozúãtování nákladÛ na sbûr a svoz netfiídûného komunálního odpadu na osobu. 2. Poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech (zákon ã. 185/2001 Sb., § 17a). Podle tohoto zákona je poplatníkem kaÏdá fyzická osoba, pfii jejíÏ ãinnosti vzniká komunální odpad. Maximální v˘‰e poplatku se stanoví podle pfiedpokládan˘ch oprávnûn˘ch nákladÛ obce vypl˘vajících z reÏimu nakládání s komunálním odpadem rozvrÏen˘ch na jednotlivé poplatníky podle poãtu a objemu nádob urãen˘ch k odkládání odpadÛ pfiipadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle poãtu uÏivatelÛ bytÛ a s ohledem na tfiídûní tohoto odpadu. V poplatku mohou b˘t promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob urãen˘ch k odkládání odpadu. Poplatek je pfiíjmem obce. 3. Smluvní forma úhrady, která je nejménû vhodná. Ten, kdo odpad produkuje, uzavfie s obcí smlouvu. Tato moÏnost pfiichází v úvahu aÏ po prvních dvou uveden˘ch formách. Z va‰eho dotazu nemohu posoudit, která z forem úhrady poplatku za odpad byla pouÏita. Podrobné informace vám poskytne pfiíslu‰n˘ úfiad, vãetnû moÏn˘ch v˘jimek z poplatkové povinnosti. Podle toho, zda je rozhodující pro úhradu poplatku za odpad trval˘ pobyt ãi pouhé uÏívání bytu, tak jak jsem popsala u prvních dvou forem úhrady, byste se spoleãnû s dcerou mûli rozhodnout, jak celou situaci vyfie‰íte. Znamená to, Ïe buì byste dceru odhlásili z bytu (viz ohla‰ovací povinnost popsaná shora), nebo by si dcera musela zru‰it trval˘ pobyt. Pokud by i pfies v‰echny uvedené informace k placení sluÏeb a poplatku za odpad dcera chtûla zachovat souãasn˘ stav, mûla by vám na úhradu v‰ech tûchto sluÏeb pfiispívat. JUDr. Jitka Kocianová
■
5
Na realizaci protidrogové politiky se budou podílet i samosprávné celky - kraje a obce. Kraj v samostatné pÛsobnosti mimo jiné koordinuje a podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém území, za tím úãelem spolupracuje se státními orgány, s orgány obcí a s poskytovateli sluÏeb v oblasti protidrogové politiky, ve spolupráci se státními orgány i s orgány obcí zpracovává krajskou strategii protidrogové politiky, podílí se na financování programÛ protidrogové politiky a kontroluje úãelné vyuÏití tûchto finanãních prostfiedkÛ, zfiizuje za úãelem koordinace protidrogové politiky na svém území funkci krajského protidrogového koordinátora. Tato funkce je vykonávána v pracovním pomûru s tím, Ïe v pracovní smlouvû nemÛÏe b˘t sjednán jin˘ druh práce, neÏ je plnûní úkolÛ krajského protidrogového koordinátora. Vedlej‰í ãinnost krajského protidrogového koordinátora u téhoÏ zamûstnavatele je vylouãena.
Krajsk˘ protidrogov˘ koordinátor a) napomáhá pfii uskuteãÀování ve‰ker˘ch ãinností kraje v oblasti protidrogové politiky, b) koordinuje, prÛbûÏnû kontroluje a vyhodnocuje plnûní úkolÛ vypl˘vajících z krajské strategie protidrogové politiky, c) spolupracuje s obcemi na tvorbû místních plánÛ protidrogové politiky, d) spolupracuje se státními a nestátními subjekty zab˘vajícími se programy prevence a léãby návykov˘ch nemocí, e) fie‰í úkoly v oblasti protidrogové politiky státu na úrovni kraje a poskytuje souãinnost státním orgánÛm v oblasti protidrogové politiky. Obdobné pravomoci a povinnosti má i obec. Na rozdíl od kraje napfiíklad mÛÏe, ale nemusí, zfiizovat místního protidrogové koordinátora. Kontrolu dodrÏování povinností stanoven˘ch tímto zákonem vykonává a) obecní policie, b) Policie âeské republiky, c) obec v pfienesené pÛsobnosti, d) âeská obchodní inspekce, jde-li o alkohol, e) Státní zemûdûlská a potravináfiská inspekce, jde-li o tabákové v˘robky, f) orgán ochrany vefiejného zdraví, jde-li o stravovací sluÏby. Dále zde jsou stanoveny správní delikty a stanoveny sankce - pokuty. Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, Ïe a) poru‰í zákaz t˘kající se prodeje tabákov˘ch v˘robkÛ nebo tabákov˘ch potfieb nebo prodeje a podávání alkoholického nápoje stanoven˘ tímto zákonem nebo obecnû závaznou vyhlá‰kou obce, b) umoÏní koufiení na místech, na nichÏ je koufiení tímto zákonem zakázáno, nebo c) poru‰í jinou povinnost stanovenou tímto zákonem. Jak je v˘‰e uvedeno, v souvislosti s pfiijetím tohoto zákona se novelizují nûkteré dal‰í zákony. Jedná se o jiÏ v˘‰e uveden˘ zákon o spotfiebních daních. Dále je tímto zákonem zmûnûn zákon ã. 200/1990 Sb., o pfiestupcích, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Zde je novû formulován pfiestupek uveden˘ v § 30 odst. 1 písm. i). Tohoto pfiestupku se dopustí ten, kdo „se odepfie podrobit vy‰etfiení, zda není ovlivnûn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, k nûmuÏ byl vyzván podle zvlá‰tního právního pfiedpisu“ (jedná se o v˘‰e uveden˘ zákon ã. 379/2005 Sb.). Dále zde jsou stanoveny nové pfiestupky na úseku ochrany pfied alkoholismem a jin˘mi toxikomaniemi, kter˘ch se dopustí ten, kdo: - prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavfiené jednotkové balení cigaret, - koufií na místech zákonem zakázan˘ch, - prodá v˘robek podobn˘ tabákovému v˘robku, tabákové potfiebû ve formû potravináfiského v˘robku nebo hraãky, a nebo podobn˘ alkoholickému nápoji ve formû hraãky, - prodá tabákov˘ v˘robek, tabákovou potfiebu nebo alkoholick˘ nápoj v zafiízení nebo na akcích urãen˘ch osobám mlad‰ím 18 let, - prodá, podá nebo jinak umoÏní uÏití tabákového v˘robku osobû mlad‰í 18 let nebo neodepfie jejich prodej fyzické osobû, o níÏ lze mít pochybnost, Ïe splÀuje podmínku vûku.
S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E
Zákon o boji proti alkoholismu a koufiení JUDr. Jaromír Zrutsk˘ (Dokonãení z ãísla 10/2005) 6. Zdravotnická zafiízení k tomu odbornû a provoznû zpÛsobilá jsou povinna poskytnout zamûstnavateli, útvarÛm policie a VûzeÀské sluÏbû âeské republiky potfiebnou pomoc provedením odbûru biologického materiálu. 7. Zdravotnické zafiízení je povinno sdûlit v˘sledky vy‰etfiení subjektÛm uveden˘m v odstavci 3 na základû jejich Ïádosti. To neplatí, je-li pacient vy‰etfiován na pfiítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v organismu pouze v souvislosti s poskytovanou zdravotní péãí pro diferenciální diagnostiku. 8. Vy‰etfiení biologického materiálu hradí v pfiípadû, Ïe se prokáÏe pfiítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vy‰etfiovaná osoba. V pfiípadû, Ïe se pfiítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáÏe, náklady nese osoba, která podle odstavce 3 k vy‰etfiení vyzvala, s v˘jimkou pfiípadÛ diferenciální diagnózy hrazené z vefiejného zdravotního poji‰tûní podle zvlá‰tního právního pfiedpisu. Zejména tato oblast se pfiímo t˘ká i pracovnûprávních vztahÛ. V zákoníku práce je rovnûÏ ustanovení ohlednû oprávnûní zamûstnavatele poÏadovat, aby se zamûstnanec podrobil zji‰tûní, zda není pod vlivem alkoholu. V § 135 odst. 4 písm. g) zák. práce je uvedeno, Ïe zamûstnanec je povinen podrobit se na pokyn pfiíslu‰ného vedoucího zamûstnance stanoveného v pracovním fiádu zji‰tûní, zda není pod vlivem alkoholu nebo jin˘ch návykov˘ch látek. To ustanovení se t˘ká v‰ech zamûstnancÛ. Ustanovení § 1 v˘‰e uvedeného zákona se t˘ká pouze zamûstnancÛ uveden˘ch v § 16 odst. 1 a 2. I kdyÏ v tomto zákonû není uvedeno, kdo má jménem zamûstnavatele vyzvat zamûstnance, aby se podrobil vy‰etfiení, doporuãuji, aby to byl vedoucí zamûstnanec uveden˘ napfiíklad v pracovním fiádu. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe zamûstnavatel má dvû moÏnosti: 1. mÛÏe sám vyzvat zamûstnance, aby se podrobil orientaãnímu vy‰etfiení, které následnû provede, nebo 2. má moÏnost ho vyzvat, aby se podrobil lékafiskému vy‰etfiení, které v‰ak mÛÏe provést pouze zdravotnické zafiízení k tomu odbornû a provoznû zpÛsobilé. Skuteãnû revoluãní je nepochybnû ustanovení § 16 odst. 5 tohoto zákona, kde je uvedeno: „Odmítne-li se osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 vy‰etfiení podle odstavce 4 podrobit, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.“ Vzhledem k okruhu osob, kter˘ch se tato právní úprava t˘ká, chápu smysl této právní úpravy. Mám v‰ak urãité pochybnosti o jejím uplatÀování v praxi. Urãitû proto budeme oãekávat, jak˘ právní názor na tuto právní úpravu budou mít soudy. Do té doby lze obtíÏnû pfiedvídat, zda budou soudy rozli‰ovat mezi skuteãn˘m zji‰tûním alkoholu a mezi v˘‰e uvedenou tzv. právní fikcí, tj. kdy alkohol nebude zji‰tûn, ale protoÏe se zamûstnanec odmítne podrobit vy‰etfiení, bude se na nûho hledût, jako by pod vlivem alkoholu byl. Podle mého názoru rozli‰ovat mezi tûmito pfiípady budou. Nedovedu si dost dobfie pfiedstavit, Ïe zamûstnanci mÛÏe b˘t dána v˘povûì nebo okamÏitû zru‰en pracovní pomûr pouze na základû v˘‰e uvedené právní fikce, tj. Ïe je v zamûstnání pod vlivem alkoholu (aãkoliv zji‰tûn nebyl), protoÏe se odmítl podrobit vy‰etfiení. Dále je zde upraveno o‰etfiení v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici a jaká preventivní opatfiení v této oblasti finanãnû a organizaãnû zaji‰Èují státní orgány (nûkterá ministerstva). Realizaci protidrogové politiky zaji‰Èuje a koordinuje vláda prostfiednictvím ministerstev a jin˘ch ústfiedních orgánÛ státní správy.
PRO KAÎDÉHO NùCO Evropsk˘ sociální dialog Na zaãátku února (pfiesnûji od 2. do 5.) se ve slovenské Bratislavû konal semináfi, kter˘ pofiádala Evropská odborová konfederace (EOK) pro zástupce mlad˘ch ze Slovenska, Slovinska a âeské republiky. Za ãeskou stranu se semináfie zúãastnil pfiedseda Rady mlad˘ch âMKOS Michal Votava (Odborov˘ svaz UNIOS), tajemnice Rady mlad˘ch âMKOS Katefiina Hofmannová (Odborov˘ svaz zdravotnictví a sociální péãe âR) a ãlen rady mlad˘ch Vlastimil Skofiepa (Odborov˘ svaz pracovníkÛ textilního, odûvního a koÏedûlného prÛmyslu âech a Moravy). Hlavním úkolem semináfie bylo seznámit mladé odboráfie s funkcí Evropské unie a s ãinností EOK. Cel˘ semináfi vedla Juliane Bir, specialistka EOK na evropsk˘ sociální dialog. Sociální dialog v EU je strukturovan˘ proces bipartitního vyjednávání na úrovni Evropské unie (probíhá mezi zástupci zamûstnavatelÛ a zamûstnancÛ). Je uznáván jako základní prvek Evropského sociálního modelu. Dále jsme se seznámili s úãastníky evropského sociálního dialogu. Práva zamûstnancÛ hájí EOK, která byla zaloÏena v roce 1973.
Jejími ãleny je 79 ãlensk˘ch organizací z 35 evropsk˘ch zemí, které v souãasné chvíli reprezentují 60 milionÛ ãlenÛ. Zamûstnavatelské svazy, které zastupují evropské zamûstnance, jsou tfii: - UNICE - Unie evropsk˘ch prÛmyslov˘ch a zamûstnavatelsk˘ch konfederací, zaloÏena v roce 1958, - UEAPME - Evropská asociace fiemesel a mal˘ch a stfiedních podnikÛ, - CEEP - Evropské centrum podnikÛ se zapojováním vefiejnosti a podnikÛ obecného ekonomického zájmu, zaloÏeno v roce 1961. Na základû sociálního dialogu, kter˘ probíhá od roku 1985, bylo dokonãeno okolo 50 spoleãn˘ch iniciativ vãetnû: - cca 40 spoleãn˘ch doporuãení, vyjádfiení a kampaní dobré praxe, - 5 rámcov˘ch smluv - ProdlouÏená matefiská dovolená (1995), Zkrácen˘ pracovní úvazek (1997), Smlouvy na dobu urãitou (1999),
Hodnocení plnûní programu svazu (Dokonãení ze str. 1) I tuto prioritu svaz dodrÏuje a prosazuje i prostfiednictvím zástupcÛ svazu v orgánech âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ. V rámci spolupráce s ostatními odborov˘mi sdruÏeními se dafií prosazovat zachování jednotného kodexu pracovního práva. V souãasné dobû je jiÏ na poslancích parlamentu, jak novela zákoníku práce dopadne. Zástupci na‰eho svazu podpofiili svou úãastí na demonstraci v Praze v minulém roce zásadní body, které by se z tohoto zákona nemûly ztratit. Nesouhlasíme s tím, Ïe má zamûstnanec stejné postavení jako zamûstnavatel, a Ïádáme, aby byl zamûstnanec proti svévoli nûkter˘ch zamûstnavatelÛ chránûn zákonem. O rÛst reáln˘ch pfiíjmÛ zamûstnancÛ a pravidelné zvy‰ování minimální mzdy usilujeme na úrovni základních organizací i na úrovni svazu. Pfii kolektivním vyjednávání se tato vûc stává v poslední dobû prioritou, neboÈ v ostatních oblastech kolektivního vyjednávání jsme jiÏ témûfi v‰echny moÏnosti vyãerpali. Ve vût‰inû pfiípadÛ se dafií dohodnout nav˘‰ení mezd minimálnû ve v˘‰i inflace. Ve vy‰‰í kolektivní smlouvû byl v posledních letech dohodnut nárÛst tarifÛ v prÛmûru okolo 3,5 %, coÏ v praxi znamená nárÛst zaruãené ãásti mzdy, ale celkov˘ rÛst mezd je vût‰inou u rÛzn˘ch zamûstnancÛ velice odli‰n˘. JelikoÏ nejsme svazem jednoho odvûtví ãi jedné profese, jsou i rozdílné prÛmûrné v˘dûlky jednotliv˘ch skupin na‰ich ãlenÛ. V plynárenství byl prÛmûrn˘ v˘dûlek 25 864 Kã, v teplárenství 17 504 Kã, v bytov˘ch druÏstvech 17 113 Kã a ve vefiejnû prospû‰n˘ch a technick˘ch sluÏbách 14 097 Kã. RÛst mezd je zde sjednán v rozmezí dvou aÏ ‰esti procent. U úkolÛ t˘kajících se usilování o vytvofiení stabilního moderního komplexního systému dÛchodového poji‰tûní a pfiipoji‰tûní, kter˘ zajistí zamûstnancÛm dÛstojnou Ïivotní úroveÀ ve stáfií, a prosazování rychlej‰ího projednávání pracovnûprávních sporÛ se zatím moc nedafií. Na‰i ústavní ãinitelé v tûchto oblastech nemají jednotn˘ názor, a tak politika vítûzí nad vÛlí nûco pro své voliãe zlep‰it. A ani sebevût‰í usilování a prosazování lep‰ích podmínek ze strany odboráfiÛ nic nezmûní. Pro splnûní tohoto úkolu budeme muset poãkat na lep‰í politické klima. V závûru nûco k hlavním úkolÛm svazu pro toto volební období.
V oblasti svobody odborového sdruÏování se vyskytují problémy se zakládáním nov˘ch odborov˘ch organizací u nûkter˘ch zamûstnavatelÛ, vût‰inou se ale nenajde nikdo ze zamûstnancÛ, kdo by chtûl diskriminaci vefiejnû fie‰it. Jak odborové organizace vzniknou, tak v tichosti i zaniknou a nadále pfietrvává obava o zamûstnání a nezájem o fie‰ení problémÛ kolektivu zamûstnancÛ. Tam, kde odborová organizace jiÏ existuje a má své postavení u zamûstnavatele, se svaz snaÏí pomáhat závodním v˘borÛm pfii prosazování sv˘ch práv. A to jak právními radami, tak pfiímo jednáním se zamûstnavateli. Pomoc v kolektivním vyjednávání je zprostfiedkovávána pracovníky svazu na kontaktních místech a zabezpeãována pfiímo specialisty svazu pro danou oblast vyjednávání. Svaz zpracovává metodiku pro vyjednavaãe ze základních organizací. Pofiádá semináfie ke kolektivnímu vyjednávání na poradách kontaktních míst a na zasedání sekcí informuje o stavu kolektivního vyjednávání a zabezpeãuje v˘mûnu zku‰eností mezi funkcionáfii svazu. KdyÏ si sami funkcionáfii závodních v˘borÛ nevûdí rady s kolektivním vyjednáváním, pomáhají pracovníci svazu jak sepsáním návrhu, tak i pfiímou úãastí pfii vyjednávání. V rámci svazu se uzavírá jedna vy‰‰í kolektivní smlouva a 318 podnikov˘ch kolektivních smluv, z toho 68 % s pomocí pracovníkÛ svazu a 8 % s pfiímou úãastí specialistÛ svazu. Formou semináfiÛ a ‰kolení, ale i prostfiednictvím internetov˘ch stránek a svazového ãasopisu, se naplÀuje úkol zvy‰ovat autoritu odborov˘ch organizací. Nemalou zásluhu na tom má i získávání informací o jednotliv˘ch zamûstnavatelích i vlastnících firem prostfiednictvím odborov˘ch zástupcÛ v dozorãích radách, ale i v evropsk˘ch zamûstnaneck˘ch radách. To je nová forma, kterou uplatÀujeme v podnicích ze zahraniãní úãastí. Právní pomoc, bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci, sociální a mzdová oblast je základní ãinností svazu, která je zabezpeãována vÛãi ãlenÛm od poradenské a konzultaãní ãinnosti aÏ po zastupování pfied soudem. V neposlední fiadû svaz zabezpeãuje prostfiednictvím závodních a místních v˘borÛ, ale i centrálnû, organizovanou rekreaci pro ãleny a jejich dûti. Dále organizuje sportovní hry a podílí se na zprostfiedkování mezinárodní v˘mûny zku‰eností mezi odboráfii. Petr Pech
Práce na dálku (2002), Stres (2004), - rámce akcí pro celoÏivotní rozvoj kompetencí a kvalifikací (2002), - rámce pro rovné pfiíleÏitosti (2005), a dal‰í. První tfii rámcové dohody (ProdlouÏená matefiská dovolená, Zkrácen˘ pracovní úvazek, Smlouvy na dobu urãitou) byly zapracovány do direktiv EU, a jsou proto závazné pro v‰echny ãlenské zemû EU. Zbylé dvû jsou pouze doporuãení a je pouze na nás, zda se nám je podafií prosadit do na‰í legislativy. V jedné z dal‰ích prezentací nás Juliane Bir seznámila se strukturou orgánÛ Evropské unie - o sloÏení Rady, Parlamentu a Komisi. Je pfiíjemné zjistit, Ïe odbory v Evropû mají svoji sílu a vliv. Jen doufám, Ïe se nám spoleãnû podafií zlep‰it kredit odborÛ i u nás. Je pfiece tolik moÏností, kde prezentovat na‰i práci - mÛÏeme se napfiíklad pokusit o osvûtu mezi mlad˘mi lidmi v uãili‰tích, ktefií se pfiipravují na svá zamûstnání; kaÏd˘ rok se koná i nûkolik veletrhÛ práce, na kter˘ch by se mohly prezentovat i odbory. Víme, Ïe to bude dlouhá cesta, ale kaÏdá cesta má i svÛj konec, jen se k nûmu musí vykroãit. Michal Votava pfiedseda Rady mlad˘ch âMKOS
Jak postupovat... (Dokonãení ze str. 4) Potvrzení o této dobû vydává na Ïádost poji‰tûnce okresní (PraÏská) správa sociálního zabezpeãení. Obdobn˘ reÏim platí i u osob úãastn˘ch dobrovolného dÛchodového poji‰tûní. Chybûjící dobu poji‰tûní âeská správa sociálního zabezpeãení pro informativní osobní list dÛchodového poji‰tûní nedo‰etfiuje. Bliωí informace o zpÛsobu prokazování chybûjících dob poji‰tûní zamûstnání a o podmínkách nároku na dÛchod podává okresní nebo PraÏská správa sociálního zabezpeãení, popfiípadû Informaãní kanceláfi âSSZ. Jakmile splníte podmínky pro vznik nároku na dÛchod a rozhodnete se, Ïe o dÛchod poÏádáte, obrátíte se na svého zamûstnavatele nebo na pfiíslu‰nou správu sociálního zabezpeãení (v pfiípadû malé organizace do 25 zamûstnancÛ). JestliÏe o svém kroku nejste je‰tû úplnû rozhodnuti a potfiebujete v tûchto otázkách poradit, mÛÏete se obrátit na: • Okresní správy sociálního zabezpeãení (PraÏská správa sociálního zabezpeãení) • âeská správa sociálního zabezpeãení, KfiíÏová 25, Praha 5, informaãní kanceláfi • Telefon call centra 257 062 860 • Webové stránky www.cssz.cz nebo www.duchodovareforma.cz (zde si mÛÏete ovûfiit pfiibliÏnou ãástku dÛchodu) O podmínkách vzniku nároku na starobní dÛchod vás budeme informovat pfií‰tû. JUDr. Jitka Kocianová
■
7
PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âR Telã Telã - perla jiÏní Moravy, poloÏená mezi tfiemi rybníky, opl˘vá mnoÏstvím historick˘ch památek. Jádro mûsta bylo v roce 1992 zapsáno do seznamu kulturních památek UNESCO. Mûsto Telã je poloÏeno na hranici mezi âechami a Moravou. Poprvé je Telã zmiÀována roku 1180 jako osada na ãeskomoravském pomezí. JiÏ kolem roku 1121 zde mûl stát hrad kníÏete Oty II. V královsk˘ch rukou byla jen krátce. V roce 1339 získal Telã Oldfiich z Hradce v˘mûnou za královsk˘ majetek od ãeského krále Jana Lucemburského. Vznikl nov˘ gotick˘ hrad. Souãástí opevnûní se staly i dva rybníky ·tûpnick˘ a Zliãsk˘. Rozsáhlé poÏáry na konci 14. a v polovinû 16. století v‰ak zniãily mnoho budov a mûsto se zcela zmûnilo. Zachariበz Hradce pfiistoupil v letech 1546 -1580 k zásadní pfiestavbû, která zmûnila hrad v luxusní renesanãní zámek. V˘hodnû se oÏenil s Katefiinou z Vald‰tejna, zvanou Perchta. Na úpravách pracoval stavitel Leopold Estreicher. Pozdûji v‰ak tuto roli pfievzali ital‰tí umûlci. Koneãnou podobu zámku ovlivnil Ital Baldassare Maggi z Arogna. Na stranû k mûstu byla zfiízena zámecká zahrada. Nápisy v renesanãních prostorách jsou ãeské. V˘stavbu zámku zakonãila kaple V‰ech svat˘ch s bohatou renesanãní v˘zdobou. Roku 1681 se majiteli stali Lichten‰tejnové. Tito majitelé v‰ak provádûli jiÏ jen drobnûj‰í úpravy. Pozornost vûnovali spí‰e zámecké zahradû a parku, kde byl vystavûn vznosn˘ empírov˘ skleník. PÛdorys mûsta byl vymezen rybníky a opevnûním. Do mûsta se vstupovalo tfiemi branami, Malou, Velkou a Horní. Naprost˘m
Îena musí umût mlãet, manÏelství bez mlãení je jako auto bez brzdy. Aznavour
Tip do kina RafÈáci
unikátem je telãské námûstí. PÛvodní pozdnû gotické kamenné domy byly po poÏárech upraveny renesanãnû a dostaly nová prÛãelí s ozdobn˘mi ‰títy ãasto zdoben˘mi sgrafitem. Dvû del‰í strany námûstí lemuje podloubí. Zajímavou zvlá‰tností jsou podpûrné sloupy, které spojovaly vÏdy dva sousední domy. Mariánsk˘ sloup na námûstí Zachariá‰e z Hradce je dílem sochafie Davida Liparta. Na jedné z ka‰en na námûstí je umístûna socha sv. Markéty, patronky mûsta. Telã s mimofiádnû hodnotn˘m zámkem a jedineãnû dochovan˘m námûstím patfií proto k na‰im nejkrásnûj‰ím historick˘m mûstÛm.
Správné odpovûdi: 1. Uveìte jméno tohoto mûsta. Telã 2. Jak se jmenují tfii brány, kter˘mi se vstupovalo do mûsta? Malá, Velká, Horní 3. Jak se jmenovala proslulá Bílá paní zvaná Perchta, která zde Ïila se sv˘m manÏelem? Katefiina z Vald‰tejna
KaÏd˘ z nás si vzpomíná na noãní mÛru dospívajícího teenagera, kterou je dovolená s rodiãi. A kdyÏ se tato noãní mÛra stane skuteãností jen díky ne‰Èastné souhfie náhod, je to opravdu k vzteku. Dany s Filipem se ale nevzdávají ani v této situaci. Celoveãerní film RafÈáci je pln˘ smíchu, napûtí a trapasÛ z neãekan˘ch situací. Poslední dovolená s rodiãi, pfii které kluci zaÏívají akce, u kter˘ch by rodiãe vÛbec b˘t nemûli. KdyÏ Dany slíbil Filipovi, Ïe mu pomÛÏe sbalit holku, netu‰il, kolik pfiekáÏek se jim postaví do cesty. PfiestoÏe se postupnû musejí vyrovnat s pfiítomností Danyho rodiãÛ, malého brá‰ky Honzíka i pfiísného instruktora Bofika. Objevení dívãího vodáckého kurzu nakonec nabídne nepfieberné moÏnosti, jak dosáhnout cíle Filipovy touhy. Co v‰echno se dá na vodû zaÏít? Koupání, nudu, pefieje, únavu, lásku, zklamání ãi opilost. A hlavnû sex, drogy a rokenrol. RafÈáci jsou komedií pro mládeÏ, teenagery, ale svoje si v nûm najde i generace jejich rodiãÛ, kter˘m se po bezstarostnosti prvních lásek uÏ jen st˘ská. âR, 2006, komedie/rodinn˘ film ReÏie: Karel Janák (vol)
DùTSKÁ REKREACE VARVAÎOV
Nejlépe odpovûdûla: Kvûta KREJâÍKOVÁ, AMBA Malín.
✁ Kupon 2/06 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno a pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .............................. ZO/MO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slosovány budou odpovûdi do‰lé do 20. bfiezna 2006. Jména v˘hercÛ a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií‰tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov˘ svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3 nebo na e-mail:
[email protected] (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis).
?
Tento soubor byl na seznam svûtového dûdictví UNESCO zapsán 3. ãervence 2004. Souãástí souboru je první Ïidovská památka mimo území Izraele, která byla na seznam zapsána (ostatní jsou souãástí seznamu v rámci vût‰ích celkÛ, jako napfiíklad Ïidovsk˘ hfibitov na Starém Mûstû v Praze). Na seznam UNESCO byl zapsán jako cenn˘ doklad souÏití a vzájemného ovlivÀování kfiesÈanské a Ïidovské kultury. Tento soubor leÏí na bfiehu fieky Jihlavy. Otázky: 1. V jakém mûstû leÏí tento soubor památek? 2. Jak je soubor zapsán na seznamu UNESCO (název památek)? 3. Komu byla bazilika pÛvodnû zasvûcena?
Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka ·imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail:
[email protected]. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057
Milí rodiãe, jistû vût‰ina z Vás má doma nebo na pracovi‰ti pfiístup k internetu. KdyÏ si zadáte internetovou adresu http://unios.cmkos.cz a v nabídce si „odklepnete“ ãasopis SERVIS 2005, otevfie se Vám obsah ãísla 10, ve kterém si najdete ãlánek SVAZOVÁ REKREACE 2006. Po otevfiení se objeví mimo jiné upoutávka na LETNÍ DùTSK¯ TÁBOR, kterou si jistû peãlivû pfieãtete a po‰lete nám do uvedeného termínu, tj. 31. bfiezna 2006, pfiedbûÏné pfiihlá‰ky na Odborov˘ svaz UNIOS. Podrobnûj‰í informace k letnímu dûtskému táboru najdete opût v dal‰ích ãíslech ãasopisu SERVIS na v˘‰e uveden˘ch internetov˘ch stránkách. Jana S˘korová
