âÍSLO 8 ROâNÍK 16 21. ¤ÍJNA 2005
◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗
Odbory a Evropa Pro nás, Evropany (asi bude chvíli trvat, neÏ si zvykneme, Ïe nejsme jenom âe‰i, Slováci, nebo Nûmci ãi Francouzi, ale Ïe jsme i Evropani), je samozfiejmû nejv˘znamnûj‰ím kontinentem Evropa. A proto taky Evropská konference PSI (tj. Mezinárodní federace vefiejn˘ch sluÏeb, jejímÏ ãlenem je i OS UNIOS), která se konala poslední t˘den v záfií, byla v leto‰ním roce nejdÛleÏitûj‰í akcí pro evropské svazy vefiejn˘ch sluÏeb. Tato konference se konala pod heslem „EURECON 2005 - Bridging the Gap“, coÏ bychom mohli vyloÏit jako snahu o pfiemostûní propasti v Evropû, tedy o postavení mostu mezi Západem a V˘chodem. Hlavní smysl konference byl pfievést priority Akãního programu PSI, schváleného na posledním svûtovém kongresu v Kanadû, do kontextu specifick˘ch evropsk˘ch podmínek.
Základní podmínky na‰í práce v Evropû Evropa je bezpochyby jedním z nejdÛleÏitûj‰ích politick˘ch a ekonomick˘ch regionÛ ve svûtû. Specifiãnost a váhu jí dodává Evropská unie, její orgány a instituce, které pfiedstavují klíãovou roli nejenom v evropském regionu, ale stále víc a víc i v celosvûtovém mûfiítku. Následkem toho Evropská unie silnû ovlivÀuje rozhodnutí, která se pfiijímají v rámci jednotliv˘ch evropsk˘ch zemí, ale i na mezinárodních fórech. Av‰ak souãasnû i rozhodnutí, která ãiní celosvûtové instituce a organizace, se pfiímo ãi nepfiímo t˘kají Evropy, jejích vlád a obãanÛ. Stejnû jako zbytek svûta, i Evropa se musí vyrovnávat jednak se zmûnami, které pfiiná‰í globalizace, a jednak s neoliberální politikou, která nám v souãasné dobû vládne. Na evropské obãany, jejich vlády, ale i na odborové organizace se valí celá fiada problémÛ spojen˘ch s takov˘mi zmûnami, jako je voln˘ pohyb kapitálu, zboÏí a pracovní síly a sluÏeb (voln˘ pohyb pracovníkÛ ov‰em v men‰ím rozsahu), rozpadání firem, pohlcování men‰ích spoleãností vût‰ími, deindustrializace cel˘ch regionÛ, ale zejména privatizace vefiejn˘ch sluÏeb jak místními, tak i nadnárodními spoleãnostmi. Evropu ovlivÀuje rozhodnutí celé fiady mezinárodních institucí, zejména takov˘ch, jako jsou Mezinárodní mûnov˘ fond, Svûtová banka, Svûtová obchodní organizace a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Následky tûchto zmûn a rozhod-
V âÍSLE: ❐
Kolektivní vyjednávání
(str. 3)
❐
Zákon o inspekci práce
(str. 4)
❐
Pfiehled právních poraden SdruÏení nájemníkÛ âR
(pfiíloha)
nutí jsou ãasto devastující jak pro obãany jakoÏto uÏivatele vefiejn˘ch sluÏeb, tak i pro pracovníky pÛsobící v tûchto sluÏbách. V‰ichni víme, jaké obrovské rozdíly pfietrvávají v Ïivotních a pracovních podmínkách v rámci západní a v˘chodní Evropy. Pfiesto v‰ak ãelí pracovníci ve vefiejn˘ch sluÏbách v obou ãástech Evropy podobn˘m problémÛm, které jsou následkem ekonomick˘ch a sociálních reforem zavádûn˘ch národními vládami pod tlakem globalizace a neoliberální politiky. V západní Evropû se neoliberální politika zejména snaÏí vytlaãovat odbory na okraj spoleãnosti, znevaÏovat jejich zásluhy o fungující ekonomiku, slu‰né Ïivotní podmínky a stabilní demokratické systémy. Následkem toho klesá prÛmûrn˘ Ïivotní standard pracovníkÛ a oslabuje se vliv odborÛ na utváfiení spoleãnosti. Situace v zemích stfiední a v˘chodní Evropy je v tomto kontextu samozfiejmû je‰tû mnohem hor‰í. Vedle uveden˘ch problémÛ, zmûn a obecn˘ch tendencí zaÏívají tyto zemû následky extrémnû tûÏkého pfiechodu od centrálnû plánované ekonomiky k ekonomice trÏní. Navíc v‰ak celá fiada zemí je‰tû trpí kvÛli vnitfiním válkám, hospodáfiské destrukci, politické nestabilitû, napûtí z nacionalistick˘ch ãi náboÏensk˘ch dÛvodÛ atd. Pokud jde o odbory, ve v‰ech evropsk˘ch zemích je váÏn˘m problémem úbytek ãlenÛ.
DÛsledkem zmûn v oblasti vefiejn˘ch sluÏeb, ale i v ‰ir‰í spoleãnosti evropsk˘ch zemí je nejistota, chudnutí a nezamûstnanost. Pfiitom v‰ak je evidentní, Ïe kvalita vefiejn˘ch sluÏeb je jak rozhodujícím elementem, tak i pfiedpokladem pro dobrou vládu, pro demokratickou spoleãnost i silnou ekonomiku.
Úloha PSI v Evropû V uveden˘ch souvislostech má PSI v Evropû velkou zodpovûdnost, aby se naplnil Akãní program PSI schválen˘ na minulém svûtovém kongresu. Úloha PSI spoãívá v ovlivÀování klíãov˘ch institucí, jejichÏ rozhodnutí má dopad na Ïivoty pracovníkÛ vefiejn˘ch sluÏeb: jak národních vlád, tak i nadnárodních institucí, jako jsou Mezinárodní organizace práce, mezinárodní finanãní a obchodní instituce, ale i nadnárodních firem. Hlavním a spoleãn˘m zájmem odborov˘ch svazÛ vefiejn˘ch sluÏeb v Evropû jsou pfiedev‰ím vytváfiení a obhajoba kvalitních vefiejn˘ch sluÏeb, dále boj proti ‰kodlivé privatizaci a neoliberální politice a také podpora zásad rovnosti a spravedlnosti ve spoleãnosti. Odborové organizace ve stfiední a v˘chodní Evropû, za mnohem komplikovanûj‰ích podmínek neÏ v západní Evropû, se musí snaÏit o lep‰í schopnost obhajovat zájmy sv˘ch ãlenÛ a ovlivÀovat politická rozhodnutí ve sv˘ch zemích. (Pokraãování na str. 3)
Demonstrace
Pfiijìte i vy 26. listopadu do Prahy, kde budeme demonstrovat na podporu pfiijetí nového zákoníku práce a proti omezování zamûstnaneck˘ch práv. PrÛvod demonstrantÛ se vypraví z Letenské plánû na Palachovo námûstí, kde mítink ve 12:00 zaãne. Více ãtûte v pfií‰tím ãísle na‰eho ãasopisu.
ODBOROVÉ AKTUALITY RÛst platÛ Pfiedseda âMKOS Milan ·tûch se vyjádfiil, Ïe odbory budou po zamûstnavatelích poÏadovat v kolektivních smlouvách na pfií‰tí rok nejménû ãtyfiprocentní reáln˘ rÛst mezd. Zamûstnavatelé to povaÏují za nemoÏné. Tvrdí, Ïe nárÛst by neodpovídal produktivitû práce. ·éf Ïelezniãních odborÛ Jaromír Du‰ek má nároky je‰tû vy‰‰í. Podle nûj je reálné, aby platy rostly pûtiprocentním tempem. V celé Evropské unii se v˘platy po odeãtení inflace zv˘‰í o dvû procenta, nad tímto prÛmûrem v‰ak budou témûfi v‰echny ãlenské zemû stfiední a v˘chodní Evropy s v˘jimkou Polska. Lépe se budou mít zamûstnanci na Slovensku, kter˘m se mají mzdy v prÛmûru zv˘‰it celkovû o 6,3 procenta a reálnû o 3,5 procenta. (4. 10.)
Urychlení liberalizace Ïeleznice Evropsk˘ parlament se vyslovil pro rychlej‰í liberalizaci osobní Ïelezniãní dopravy, neÏ navrhuje Evropská komise. Poslanci navrhli posunout otevfiení mezinárodní osobní pfiepravy konkurenci na rok 2008 a vnitrostátní pfiepravy na rok 2012. Komise chce liberalizovat mezinárodní pfiepravu od roku 2010; pro vnitrostátní linky nemá termín. Návrhem smûrnice se nyní budou zab˘vat ãlenské státy; pokud se neztotoÏní s postojem EP, nastane obtíÏné dohadování. âeská republika zatím nesouhlasí s liberalizací vnitrostátní Ïelezniãní pfiepravy lidí. Stejn˘ názor mají i odbory, naopak poslanci ODS hlasovali pro. (28. 9.)
Nov˘ zákoník práce Vláda i pfies odpor KDU-âSL schválila návrh kontroverzního zákoníku práce. Mûl by nahradit souãasn˘ kodex, kter˘ je v platnosti od roku 1966. Pokud jej schválí parlament a podepí‰e prezident, pak by to spolu s doprovodn˘mi zákony znamenalo nejvût‰í zmûnu pracovnûprávních vztahÛ od roku 1990. Nová ustanovení zaãlenûná do návrhu zákoníku práce ru‰í 58 pfiedpisÛ a nahrazuje nûkolik zákonÛ. Mezi hlavní zmûny patfií pfiedev‰ím nov˘ princip vztahÛ mezi zamûstnanci a zamûstnavateli: „co zákon nezakazuje, je povoleno“. Dosud byl kodex zaloÏen na principu „zakázáno je v‰e, co není povoleno“. Jednou z mnoha zmûn je i to, Ïe firmy mohou bez odborÛ vydávat vnitfiní pfiedpisy. (22. 9.)
Koncem záfií zaãala roz‰ífiená zasedání profesních sekcí Ve dnech 29. aÏ 30. záfií probûhlo spoleãné zasedání sekce plynárenské a teplárenské. Jednání zahájil místopfiedseda OS UNIOS Petr Pech. Slovo pfiedal pfiedsedovi svazu Karlu Sladkovskému, kter˘ ve zkratce pfiiblíÏil dûní v OS UNIOS. Mimo jiné pfiipomnûl nov˘ zpÛsob vzdûlávání schválen˘ pfiedsednictvem na následující léta. Od roku 2006 by mûlo probíhat ‰kolení pfiedev‰ím v regionech a korespondenãní vzdûlávání, které stejnû jako ãasopis Servis bude v internetové podobû. Upozornil, Ïe obsah ãasopisu bude zachován. Ing. Anna Kodlová, ekonomka svazu, pomocí dataprojektoru seznámila ãleny sekce a ostatní v sále se zpracovan˘mi v˘sledky rozboru kolektivních smluv a v˘roãních zpráv (mzdové tarify 2005, prÛmûrná mzda v letech 2001 aÏ 2004, prÛmûrn˘ rÛst mzdy a produktivity práce v procentech v letech 2002 aÏ 2004 atd.). Posledním bodem jednání spoleãného zasedání byly informace zástupcÛ osmi regionálních plynárensk˘ch distribuãních spoleãností o aktuálním dûní, zejména o probíhajících personálních zmûnách a kolektivním vyjednávání na pfií‰tí rok. Právû uzavírání vy‰‰í kolektivní smlouvy zajímalo ãleny sekce a zástupce teplárenství, ktefií uzavírají pouze kolektivní smlouvy na podnikové úrovni. V podveãer se sekce rozdûlily. Sekce plynárenství dále fie‰ila kolektivní vyjednávání pro následující období, první kolo jednání s nov˘m vedením âPU bylo 6. fiíjna v Praze. Na dotazy ãlenÛ sekce teplárenství odpovídala JUDr. Jitka Kocianová a Ing. Anna Kodlová. Stejnû tak i druh˘ den, protoÏe Ing. Václav Hrach, jednatel MVV Energie, CZ, s. r. o., kter˘ mûl úãastníky sekce informovat o aktivitách spoleãnosti, se omluvil. To ãlenové a zástupci sekce plynárenství mohli mluvit o ‰tûstí. Jejich zástupci svazu zamûstnavatelÛ se druh˘ den dostavili. Pfiijel nov˘ prezident âPU Ing. Dan Ëok, pfiedseda pfiedstavenstva Jihomoravské plynárenské, a. s., a zástupce v˘konného pracovi‰tû
âPU Ing. Jaroslav Tománek. PfiiblíÏili organizaãní strukturu âPU, sdûlili jména nov˘ch ãlenÛ prezidia, dozorãí komise a v˘konného pracovi‰tû. Odpovûdûli na dotazy, které se t˘kaly návrhu nové KSVS. Oba pohovofiili k projektu TROJA a HELENA a nastínili vznik nového projektu MOJA, kter˘ by mûl fie‰it právní a ekonomické záleÏitosti (rozdûlení distribuce a obchodu). Pfiípravná fáze má probûhnout do konce roku a realizace v pfií‰tím roce. Celkov˘ dojem ze spoleãného zasedání byl nad oãekávání pfiízniv˘, v‰ichni úãastníci se rozjíÏdûli uspokojeni prÛbûhem jednání.
¤íjnové zasedání sekce bytov˘ch druÏstev âlenové sekce bytov˘ch druÏstev se se‰li 5. fiíjna v Praze v ústfiedí OS UNIOS. Pfiedseda sekce Jan Kozel pfiednesl úvod a slovo pfiedal místopfiedsedovi svazu Petru Pechovi, kter˘ pfiiblíÏil aktuální informace ze svazu. ZdÛraznil akce v posledním ãtvrtletí roku, kde je plánována úãast zástupcÛ sekce bytov˘ch druÏstev. 24. - 25. fiíjna se bude v Hotelu Ol‰anka v Praze konat konference k otázkám bydlení s mezinárodní úãastí a 24. - 26. listopadu budou spoleãná zasedání sekcí a komisí svazu se zástupci sekcí a komisí SOZ-S (SR) v PruÏinû. Ing. Anna Kodlová sdûlila v˘sledky dotazníkové akce. Z 82 bytov˘ch druÏstev organizovan˘ch v OS UNIOS odeslalo vyplnûn˘ dotazník zpût na odborov˘ svaz 37 bytov˘ch druÏstev. Pfiedseda sekce Jan Kozel chce pokraãovat v dotazníkové akci i v pfií‰tím roce. Zpracované v˘sledky byly pfiedány ãlenÛm sekce a na jejich Ïádost odeslány nûkter˘m základním organizacím. Ke konci zasedání probûhla diskuse, která se soustfiedila k tolika jiÏ diskutovanému novému zákoníku práce. Jana S˘korová
Jednalo pfiedsednictvo svazu
Energetick˘ gigant âEZ zahajuje velkou zmûnu struktury, kvÛli které z podniku odejde do roku 2008 asi 1500 lidí. Reorganizaci vyvolala nutnost vyhovût legislativû Evropské unie, která vyÏaduje oddûlení prodejÛ od distribuce. Proto zaniknou v‰echny rozvodné firmy a vznikne deset zcela nov˘ch. Nûkteré z nich, jako jsou âEZ Zákaznické sluÏby, âEZ Data nebo âEZ Mûfiení, jiÏ pracují, dal‰í teprve zaãnou fungovat. Náklady na restrukturalizaci dosáhnou asi dvou miliard korun, firma v‰ak nakonec u‰etfií asi 7,7 miliardy korun. Odboráfii âEZ jiÏ pfii‰li s poÏadavkem, aby propu‰tûní zamûstnanci dostali vût‰í odstupné, neÏ jim náleÏí. (20. 9.)
Koncem záfií t. r. zasedalo pfiedsednictvo na‰eho svazu. Hlavním bodem jednání byl pfiedbûÏn˘ návrh rozpoãtu svazu na pfií‰tí rok vãetnû plánu investic, kter˘ byl schválen. Tento materiál bude i na jednání v˘konného v˘boru svazu v fiíjnu t. r. âlenové pfiedsednictva vyslechli zprávu o stavu uloÏení finanãních prostfiedkÛ svazu a pohledávek. V bodu Nemovitosti se tentokrát jiÏ hovofiilo o v‰ech tfiech na‰ich svazov˘ch budovách vãetnû plánu do budoucnosti. KaÏd˘m rokem se ãlenové pfiedsednictva touto dobou pravidelnû seznamují se zprávami o sjednávání PKS a anal˘zou jejich obsahu, zprávou o ãinnosti SIBP za první pololetí 2005 a schvalují cíle kolektivního vyjednávání na dal‰í rok. Velká diskuse probûhla nad aktualitami z odborÛ a ze svazu. Zejména s blíÏícím se sjezdem âMKOS (7. a 8. dubna 2006) bylo nutné, aby se pfiedsednictvo zab˘valo materiálem âMKOS „Návrh koncepce Programu âMKOS na období 2006 - 2010“ a Statutem âMKOS na dal‰í období. Po dÛkladném prostudování pak pfiijalo k tûmto materiálÛm své stanovisko. BlíÏící se období kolektivního vyjednávání o uzavfiení KSVS s âPU na rok 2006 vedlo ãleny pfiedsednictva k tomu, Ïe povûfiili vyjednávací skupinu, která bude hájit zájmy zamûstnancÛ na‰eho svazu v tomto odvûtví. Závûrem se pfiedsednictvo seznámilo s ãinností a plnûním finanãních plánÛ spoleãností SvaNem, s. r. o., a ·ARZ VR·OV, s. r. o., za první pololetí leto‰ního roku. Jitka Zettelová
Platy pedagogÛ
Zasedala roz‰ífiená sekce teplárenství
âEZ propustí stovky lidí
Ministerstvo ‰kolství má mít podle vlády v pfií‰tím roce o ‰est miliard korun vy‰‰í rozpoãet neÏ ten, kter˘ pÛvodnû navrhovalo ministerstvo financí. Vy‰‰í rozpoãet umoÏní zv˘‰it platy uãitelÛ o ‰est procent a mít pro vysoké ‰koly o 2,8 miliardy korun více, fiekla novináfiÛm ministrynû ‰kolství Petra Buzková. ·kolské odbory poÏadují ale desetiprocentní nav˘‰ení a chtûjí o tom je‰tû jednat, oslovily místopfiedsedy vlády a chtûjí hovofiit i s poslanci, ktefií budou rozpoãet schvalovat. (8. 9.)
2
■
Zasedání sekce teplárenství OS UNIOS se uskuteãnilo ve dnech 29. aÏ 30. záfií 2005 v Horním Bradle. Jednání bylo zahájeno jako spoleãné jednání sekcí plynárenství a teplárenství. Pfiedseda odborového svazu Karel Sladkovsk˘ informoval o aktuální situaci v odborech a ve svazu, o stavu a postupu projednávání nového zákoníku práce, zejména poukázal na rizika, která by vyplynula pro práci odborov˘ch organizací pfiijetím návrhÛ urãit˘ch politick˘ch stran a podnikatelÛ. Dále probûhla informace o prÛbûhu restrukturalizace odvûtví plynárenství, zejména o dopadech na územní ãlenûní, zamûstnanost a mzdov˘ v˘voj. Násle-
dovalo samostatné jednání sekce teplárenství s dÛrazem na pfiípravu a projednávání kolektivních smluv na dal‰í období. V‰ichni pfiítomní se shodli na rÛzn˘ch obstrukcích ze strany zamûstnavatelÛ pfii kolektivním vyjednávání, napfiíklad na nereagování na v˘zvy k jednání apod. Místopfiedseda svazu Petr Pech informoval pfiítomné o postupu prací pfii uzavírání smlouvy o zfiízení Evropské rady pracujících pfii MVV Energie AG Mannheim, která v âeské republice vlastní osm teplárensk˘ch spoleãností, a o dal‰ích aktivitách svazu v oblasti teplárensk˘ch podnikÛ. Lubomír Pavlík pfiedseda sekce teplárenství
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE
Kolektivní vyjednávání v roce 2005 Pro rok 2005 je odborov˘mi organizacemi na‰eho svazu uzavfieno cca 318 podnikov˘ch kolektivních smluv. Pro vyhodnocení jejich obsahu jsme mûli k dispozici 167 kolektivních smluv. Ze zhodnocení vypl˘vá, na které oblasti vyjednávání se mají odborové organizace pfii jednání o nové smlouvû více zamûfiit a kter˘ch chyb by se v kolektivním vyjednávání mûly vyvarovat. S nûkter˘mi v˘sledky vyhodnocení vás chceme touto cestou seznámit. Mezi zásadní problémy v kolektivním vyjednávání fiadíme otázku platnosti uzavfiené kolektivní smlouvy. Velmi závaÏnou chybou, která se opûtovnû v kolektivních smlouvách vyskytuje, je nepfiesn˘ název organizace. Názvosloví odborové organizace je nutno dodrÏet tak, aby bylo v souladu s platn˘mi Zásadami o evidenci ãlenÛ a organizaãních jednotek Odborového svazu UNIOS. Dále je nutno správnû uvádût zastupující ãleny odborové organizace, ktefií také podepisují kolektivní smlouvu (dva ãlenové). V závûreãn˘ch ustanoveních je zapotfiebí správnû pouÏívat pojmy platnost a úãinnost kolektivní smlouvy. Poskytování ekonomick˘ch informací obsahuje cca 81 % uzavfien˘ch kolektivních smluv (dále jen PKS), ale konkrétní postup a sjednání termínÛ pro poskytování ekonomick˘ch informací odborové organizaci obsahuje pouze ãást tûchto smluv. ProdlouÏení dovolené obsahuje 87 % smluv sjednan˘ch u podnikatelsk˘ch subjektÛ (v roce 2004 u 92 %, v roce 2003 u 90 %, v roce 2002 u 93 % PKS). U prodlouÏení dovolené musíme dodrÏet zásadu, Ïe pokud je dovolená sjednána nad rámec zákoníku práce, musí se jednat o t˘den dovolené. Nemohou to b˘t napfiíklad dva dny. Nûkdy se v kolektivních smlouvách v této souvislosti objevuje i nesprávn˘ termín „dodatková dovolená“. Zde upozorÀujeme, Ïe dodatková dovolená náleÏí pouze zamûstnancÛm uveden˘m v zákoníku práce. Zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny obsahuje 38 % smluv. V roce 2001 byla zkrácena pracovní doba ve 40 %, v roce 2002 v 41 %, v roce 2003 v 50 % a v roce 2004 ve 40 % sledovan˘ch PKS. Nedostatkem v ujednáních ve sjednan˘ch PKS je, Ïe se ve smlouvách objevuje jen strohá úprava pracovní doby, pfiitom zákoník práce zde dává odborÛm velké pravomoci, napfiíklad práce pfiesãas, pracovní pohotovost atd. Dal‰í chybou, která se v oblasti úpravy pracovní doby objevuje, je to, Ïe v kolektivní smlouvû je úprava pruÏné pracovní doby. Zákoník práce v‰ak uvádí, Ïe pruÏná pracovní doba musí b˘t upravena pouze v pracovním fiádu. Poskytování pracovního volna s náhradou mzdy ve v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku nejménû po dobu tfií pracovních dnÛ v pfiípadû nemoci zamûstnance bylo sjednáno pouze ve 3,5 % PKS. Tento cíl pro kolektivní vyjednávání byl vyhlá‰en v roce 2004 a pravdûpodobnû nabude na v˘znamu po zmûnû zákonné úpravy poskytování nemocensk˘ch dávek.
Nav˘‰ení odstupného nad zákonn˘ rámec je sjednáno ve 44 % kolektivních smluv (48 % v roce 2004, 50 % v roce 2003 PKS). Pouze ve 12 % PKS je sjednáno odstupné ve v˘‰i ãtyfinásobku a v˘‰e. PrÛmûrn˘ násobek v roce 2005 je 3,5, v roce 2004 byl prÛmûrn˘ násobek 3,6. Pro posuzování nároku na nav˘‰ené odstupné, které se pohybuje v rozmezí jednoho aÏ 16 násobkÛ prÛmûrného v˘dûlku, je v pfieváÏné vût‰inû rozhodující délka zamûstnání u zamûstnavatele a také doba ukonãení pracovního pomûru jiÏ v prÛbûhu v˘povûdní doby. V pfiípadû skonãení pracovního pomûru z dÛvodÛ uveden˘ch v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce je sjednáváno odstupné vût‰inou pouze ve v˘‰i dvojnásobku prÛmûrné mzdy. Pokud je v kolektivních smlouvách ujednání o odstupném nad zákonné odstupné, doporuãujeme dodrÏet pfii formulaci terminologii zákoníku práce. Napfiíklad: „Zamûstnanci, kterému skonãí pracovní pomûr v˘povûdí nebo dohodou z dÛvodÛ organizaãních zmûn dle § 46 odst. 1 písm. a) aÏ c) zákoníku práce, bude nad rámec zákonného nároku poskytnuto odstupné ve v˘‰i trojnásobku prÛmûrného v˘dûlku.“ RÛst prÛmûrn˘ch v˘dûlkÛ byl sjednán v 76 % kolektivních smluv (v roce 2001 byl rÛst sjednán v 71 %, v roce 2002 v 74 %, v roce 2003 v 60 %, v roce 2004 v 71 % PKS). PrÛmûrn˘ nárÛst nominální mzdy byl ve v˘‰i 4,1 % (v roce 2004 ve v˘‰i 3,9 %, v roce 2003 ve v˘‰i 4,2 %, v roce 2002 ve v˘‰i 5,3 %). Mzdové tarify jsou sjednány pouze ve 20 % PKS a z toho jsou v 21 % smluv niωí neÏ minimální mzdové tarify stanovené nafiízením vlády ã. 333/1993 Sb. Pravidla pro odmûÀování zamûstnancÛ, ov‰em ve vût‰inû kolektivních smluv se jedná pouze o dílãí ãást pravidel u zamûstnavatele, je sjednáno v 93 % PKS. Ze mzdov˘ch pfiíplatkÛ uvádíme: ● pfiíplatek za práci pfiesãas je sjednán ve 52 % PKS ve v˘‰i 25 % prÛmûrného v˘dûlku (dále jen PV), v 9 % PKS ve v˘‰i 30 % PV a 1,5 % PKS ve v˘‰i 33 % PV, 1,5 % PKS ve v˘‰i 35 % PV, ● pfiíplatek za práci pfiesãas v sobotu a v nedûli je sjednán celkem ve 43 % PKS ve v˘‰i 50 % aÏ 75 % PV, ● pfiíplatek za noãní práci je sjednán v 52 % PKS s prÛmûrnou v˘‰í 7,34 Kã/hod. V˘‰e pfiíplatku se pohybuje v rozpûtí od 5,40 do 15,00 Kã. ● pfiíplatek za odpolední práci je sjednán ve 30 PKS od 1,50 Kã do 8,50 Kã; prÛmûrná v˘‰e pfiíplatku ãiní 4,54 Kã, ● pfiíplatek za práci o sobotách a nedûlích byl sjednán v 21 % PKS v prÛmûru 34 % PV nebo 8 Kã za odpracovanou hodinu, ● pfiíplatek za ztíÏené pracovní prostfiedí je sjednán v 38 % PKS, v˘‰e pfiíplatku se pohybuje v rozmezí od 1 Kã do 50 Kã/hod. PrÛmûrná v˘‰e pfiíplatku je cca 7 Kã. Ve 43 % PKS je sjednána v˘plata 13. mzdy v pfieváÏné mífie ve v˘‰i mûsíãního tarifu nebo prÛmûrného mûsíãního v˘dûlku. Není ale v˘jim-
kou ani ujednání o poskytnutí této mzdy fixní ãástkou na zamûstnance a je formulováno jako poskytnutí pfiíspûvku na dovolenou a na Vánoce. 14. mzda je sjednána ve 26 % PKS. Mezi nejzávaÏnûj‰í nedostatky v ujednáních mzdové oblasti kolektivních smluv fiadíme pfiedev‰ím fakt, Ïe je velké mnoÏství kolektivních smluv, které obsahují pouze nûkterou ãást z oblasti odmûÀování, mnohdy spí‰e nepodstatnou, ale neobsahují kompletní pravidla pro zafiazování zamûstnancÛ, pouÏívání mzdov˘ch forem a mzdové tarify. Dal‰ím problémem je, Ïe mzdové tarify mûsíãní nebo hodinové jsou sjednány v niωí v˘‰i, neÏ jsou stanovené minimální mzdové tarify. Poskytované pfiíplatky za práci v noci a za práci ve zdraví ‰kodlivém pracovní prostfiedí jsou sjednané v niωí v˘‰i, neÏ je stanovena nafiízením vlády. V pfiípadû stanovení mzdy s pfiihlédnutím k práci pfiesãas není stanoven limit této práce pfiesãas. Zabezpeãení závodního stravování se podafiilo sjednat v 95 % PKS (v roce 2001 v 90 %, v roce 2002 v 97 %, v roce 2003 v 87 % a v roce 2004 v 94 % PKS). Pfiíspûvek na stravování z nákladÛ zamûstnavatele je sjednán vût‰inou ve v˘‰i 55 % ceny hlavního jídla, popfiípadû pevnou ãástkou, jejíÏ prÛmûrná v˘‰e je 30,50 Kã. V˘‰e pfiíspûvku na stravování z FKSP nebo ze sociálního fondu se pohybuje od 2,1 Kã do 26 Kã a prÛmûrná v˘‰e pfiíspûvku z fondÛ dosáhla v˘‰e 11,38 Kã. Pfiíspûvek na penzijní pfiipoji‰tûní se podafiilo sjednat ve 46 % PKS. V˘‰e pfiíspûvku poskytovaného z nákladÛ zamûstnavatele se pohybuje v rozpûtí od 100 Kã do 1200 Kã za mûsíc a jeho prÛmûrná v˘‰e pfiíspûvku dosáhla 330 Kã. Podmínkou pro poskytnutí pfiíspûvku je ve vût‰inû pfiípadÛ stanovení minimálního poãtu odpracovan˘ch let u zamûstnavatele a také hrazení pojistného zamûstnancem. Ujednání o ochranû zdraví pfii práci zamûstnancÛ obsahuje celkem 91 % smluv. PouÏití pfiedchozího kalendáfiního roku jako rozhodného období pro zji‰Èování prÛmûrného v˘dûlku v pfiípadû zji‰Èování náhrady ‰kody pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je sjednáno v 33,5 % PKS. Mezi nedostatky, které jsou v této oblasti, fiadíme pfiedev‰ím skuteãnost, Ïe ustanovení kolektivních smluv v pfieváÏné mífie postihují oblast bezpeãnosti práce jenom zãásti a vût‰inou neobsahují ujednání o zabezpeãení ‰kolení odborov˘ch orgánÛ v oblasti BOZP. Pfii celkovém hodnocení sjednan˘ch kolektivních smluv na rok 2005 mÛÏeme konstatovat, Ïe úroveÀ kolektivních smluv je vcelku dobrá. V nûkter˘ch pfiípadech je ale nutné odstranit nedostatky, které jsou závaÏné, a to pfiedev‰ím názvy organizací, zastupování a podepisování. ProtoÏe se v podnikov˘ch kolektivních smlouvách vyskytují a opakují stejné nedostatky jako v minul˘ch letech, doporuãuji v prvé fiadû konzultovat návrh kolektivní smlouvy je‰tû pfied jejím uzavfiením se specialisty svazu. Ing. Anna Kodlová
(Dokonãení ze str. 1) DÛleÏité je, Ïe i pro odborové organizace v západní Evropû, které pfiedev‰ím brání to, co bylo dosaÏeno v uplynul˘ch dekádách, je Ïivotním zájmem, aby v sousedních zemích stfiední a v˘chodní Evropy byly silné odbory. Boj o slu‰né Ïivotní a pracovní podmínky ãlenÛ, které ovlivÀuje neoliberální politika, to je nበspoleãn˘ úkol. âinnost PSI v Evropû se proto zamûfiuje hlavnû na usnadnûní spolupráce mezi odborov˘mi svazy vefiejn˘ch sluÏeb na celém kontinentû. Je zapotfiebí pfieklenout propasti mezi V˘chodem a Západem, abychom dosáhli spoleãn˘ cíl: kvalitní vefiejné sluÏby, plná pracovní a odborová práva, slu‰né Ïivotní a pracovní
podmínky pro v‰echny. Tím slouÏíme nejenom bezprostfiedním zájmÛm sv˘ch ãlenÛ, ale pfiispíváme i ke stabilní, demokratické a prosperující spoleãnosti.
efektivnosti práce PSI i EPSU zaãaly hledat moÏnosti, jak vytvofiit jednu spoleãnou strukturu evropsk˘ch odborov˘ch svazÛ vefiejn˘ch sluÏeb. Proto bude konstruktivní spolupráce s EPSU a konzultace s afilacemi na Západû i na V˘chodû o realizaci tohoto zámûru patfiit ke klíãov˘m úkolÛm PSI v Evropû v pfií‰tích letech. Jen tak se nám mÛÏe i v Evropû podafiit to, co jsme si schválili v Akãním programu PSI na léta 2002 - 2007. PhDr. Josef Krejbych tajemník PSI pro region stfiední Evropy
Odbory a Evropa Pfii uskuteãÀování tûchto úkolÛ je ze zásady zapotfiebí, aby PSI pÛsobila v úzké spolupráci se svou sesterskou evropskou organizací vefiejn˘ch sluÏeb - EPSU. Tato spolupráce je prospû‰ná pro v‰echny pracovníky vefiejn˘ch sluÏeb v Evropû. Na základû v˘voje mezinárodního odborového hnutí, v souladu s poÏadavky mnoha afilací a hlavnû kvÛli vy‰‰í
■
3
C O VÁ S Z A J Í M Á
Zákon o inspekci práce Dnem 1. ãervence 2005 vstoupil v platnost zákon ã. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Tímto zákonem se ru‰í âesk˘ úfiad bezpeãnosti práce a inspektoráty bezpeãnosti práce. Zákon o inspekci práce upravuje zfiízení a postavení orgánÛ inspekce práce jako kontrolních orgánÛ na úseku ochrany pracovních vztahÛ a pracovních podmínek, pÛsobnost a pfiíslu‰nost orgánÛ inspekce práce, práva a povinnosti pfii kontrole a sankce za poru‰ení stanoven˘ch povinností. Novû tedy vznikl Státní úfiad inspekce práce se sídlem v Opavû a osm deta‰ovan˘ch oblastních inspektorátÛ. Jsou to: 1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní mûsto Prahu se sídlem v Praze, vykonává pÛsobnost v hlavním mûstû Praze 2. Oblastní inspektorát práce pro Stfiedoãesk˘ kraj se sídlem v Praze, vykonává pÛsobnost ve Stfiedoãeském kraji 3. Oblastní inspektorát práce pro Jihoãesk˘ kraj a Vysoãinu se sídlem v âesk˘ch Budûjovicích, vykonává pÛsobnost v Jihoãeském kraji a v kraji Vysoãina
4. Oblastní inspektorát práce pro PlzeÀsk˘ kraj a Karlovarsk˘ kraj se sídlem v Plzni, vykonává pÛsobnost v PlzeÀském kraji a v Karlovarském kraji 5. Oblastní inspektorát práce pro Ústeck˘ kraj a Libereck˘ kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vykonává pÛsobnost v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji 6. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradeck˘ kraj a Pardubick˘ kraj se sídlem v Hradci Králové, vykonává pÛsobnost v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji 7. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravsk˘ kraj a Zlínsk˘ kraj se sídlem v Brnû, vykonává pÛsobnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji 8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezsk˘ kraj a Olomouck˘ kraj se sídlem v Ostravû, vykonává pÛsobnost v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji Inspektoráty práce se zab˘vají nejen kontrolou dodrÏování pfiedpisÛ o bezpeãnosti práce, ale novû kontrolují i dodrÏování povinností vypl˘vajících z pracovního pomûru. To znamená, Ïe Státní úfiad a inspektoráty kontrolují zejména dodrÏování povinností vypl˘vajících z: - právních pfiedpisÛ, z nichÏ vznikají zamûstnancÛm, pfiíslu‰nému odborovému orgánu nebo radû zamûstnancÛ nebo zástupci pro oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci práva nebo povinnosti v pracovnûprávních
vztazích vãetnû právních pfiedpisÛ o odmûÀování zamûstnancÛ, náhradû mzdy nebo platu a náhradû v˘dajÛ zamûstnancÛm, - právních pfiedpisÛ stanovujících pracovní dobu a dobu odpoãinku, - právních pfiedpisÛ k zaji‰tûní bezpeãnosti práce, - právních pfiedpisÛ o zamûstnávání zamûstnankyÀ, mladistv˘ch zamûstnancÛ, zamûstnancÛ peãujících o dûti. Státní úfiad inspekce práce a oblastní inspektoráty také kontrolují dodrÏování: - kolektivních smluv v ãástech, ve kter˘ch jsou upraveny individuální pracovnûprávní nároky zamûstnancÛ vypl˘vající z právních pfiedpisÛ, jakoÏ i vnitfiních pfiedpisÛ zamûstnavatele, - vnitfiních pfiedpisÛ vydan˘ch podle zákona o mzdû, odmûnû za pracovní pohotovost a prÛmûrném v˘dûlku, zákona o platu a odmûnû za pracovní pohotovost v rozpoãtov˘ch a v nûkter˘ch dal‰ích organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliÏe zakládají nároky zamûstnancÛ. Dále zákon pomûrnû podrobnû upravuje oprávnûní inspektorÛ pfii provádûní kontroly, vzor prÛkazu inspektora atd. Novû definuje, co je pfiestupkem a co správním deliktem. Zákon stanovuje pokuty za nedodrÏení povinností stanoven˘ch právními pfiedpisy aÏ do v˘‰e dvou milionÛ korun. Václav âikl svazov˘ inspektor bezpeãnosti práce
Pfiesn˘ název odborové organizace, jednání jménem odborové organizace V souladu se zákonem ã. 83/1990 Sb., o sdruÏování obãanÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, je Odborov˘ svaz UNIOS evidován na MV a vznikl 1. bfiezna 1994. Souãástí návrhu na evidenci OS UNIOS jsou stanovy. Povinnou náleÏitostí stanov je mj. ustanovení o organizaãních jednotkách (ZO, MO), pokud budou zfiízeny s právem jednat sv˘m jménem. Stanovy jsou uloÏeny na Ministerstvu vnitra âR a jakákoli jejich zmûna se musí tomuto ministerstvu oznámit. Ve Stanovách OS UNIOS je v ãl. 37 uvedeno, Ïe jednotlivé MO/ZO mají právní subjektivitu. Mít právní subjektivitu znamená v právních vztazích vystupovat sv˘m jménem a za poru‰ení sv˘ch závazkÛ odpovídat cel˘m sv˘m majetkem. Svaz neruãí za závazky ZO/MO. Jako kaÏd˘ jin˘ právní subjekt vstupuje do rozliãn˘ch právních vztahÛ a ãiní právní úkony. Právní úkon musí b˘t uãinûn svobodnû a váÏnû, urãitû a srozumitelnû, jinak je neplatn˘. Odborová organizace jedná a sv˘m jednáním se zavazuje, ãili ãiní závazné právní úkony, nejãastûji pfii: 1. uzavírání kolektivní smlouvy a jejím vyjednávání 2. jednání na katastru nemovitostí 3. jednání s finanãním úfiadem 4. jednání se statistick˘m úfiadem 5. jednání s penûÏním ústavem Nyní k jednotliv˘m bodÛm. Kolektivní vyjednávání je tím nejv˘znamnûj‰ím a zároveÀ nejzávaÏnûj‰ím v˘sledkem práce odborové organizace. Navíc uzavfiená smlouva se vztahuje nejen na odboráfie, ale na v‰echny zamûstnance zamûstnavatele, kter˘ kolektivní smlouvu s odbory uzavfiel. Bylo by proto ‰koda, pokud by tato mnohdy sisyfovská práce byla zmafiena jen proto, Ïe kolektivní smlouvu uzavfiela neexistující odborová organizace. Jedná se o závaÏnou chybu, která se opakovanû v kolektivních smlouvách objevuje. VÏdyÈ
4
■
kaÏdá fyzická i právnická osoba má své jméno, název, kter˘ nelze v právních vztazích jen tak mûnit. Jedná se o citlivou oblast. Ani my pfiece nejsme rádi, kdyÏ nám nûkdo zkomolí jméno. Jak bychom mûli postupovat a kde nalezneme, jak má b˘t uveden název odborové organizace pfiesnû? V pfiípadû na‰eho odborového svazu jsou to platné Zásady o evidenci ãlenÛ a organizaãních jednotek Odborového svazu UNIOS. Podle tûchto zásad je nutno dodrÏet následující názvosloví: Základní/místní organizace Odborového svazu UNIOS ...................... ...................... název organizace, adresa vã. PSâ Takov˘to název má odborová organizace uveden ve svém evidenãním listû, takto je vedena v evidenci na‰eho odborového svazu. Proto je tfieba takto uvádût název ZO OS UNIOS v záhlaví kolektivní smlouvy. S vystupováním v právních vztazích je pak spojen dal‰í problém, a to jednání jménem odborové organizace. Stanovy OS UNIOS v ãl. 44 odst. 1 uvádûjí, Ïe statutárním orgánem základní/místní organizace je závodní/místní v˘bor. âl. 44 odst. 3 Stanov OS UNIOS stanoví, Ïe jménem ZV/MV jedná jeho pfiedseda a v dobû jeho nepfiítomnosti jin˘ povûfien˘ ãlen ZV/MV. Právní úkony ZV/MV, pro které je pfiedepsána písemná forma, podepisují nejménû dva ãlenové ZV/MV. Proto v kolektivní smlouvû musí b˘t uvedeno: Základní/místní organizace Odborového svazu UNIOS ............ název, ............. adresa, zastoupená jejím závodním/místním v˘borem, zastoupen˘m paní/panem ............., pfiedsedou a paní/panem ............., místopfiedsedou (ãlenem závodního v˘boru). Se zastupováním souvisí i podepisování, jak jiÏ bylo uvedeno. Kolektivní smlouvu podepisují dva ãlenové závodního/místního v˘boru.
Obû tyto chyby mají nebo mohou mít nedozírné následky. Pokud není uveden fiádnû název, kolektivní smlouva není podepsána dvûma zástupci ZV/MV, je kolektivní smlouva neplatná. TakÏe napfiíklad v pfiípadû soudního sporu zamûstnanec neuspûje se sv˘mi nároky na plnûní, jelikoÏ se doÏaduje plnûní dle neplatné kolektivní smlouvy. Obdobnû jako pfii kolektivním vyjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy má svÛj v˘znam pouÏívání pfiesného názvu odborové organizace a jednání jménem odborové organizace v souladu se Stanovami OS UNIOS ve vztazích souvisejících s vlastnictvím nemovitostí. Pokud odborová organizace kupuje nebo prodává nemovitost, chce si vzít pÛjãku na opravu nemovitosti, je dÛleÏité dodrÏet stanovy a Zásady o evidenci ãlenÛ a organizaãních jednotek Odborového svazu UNIOS. Odborov˘ svaz UNIOS totiÏ ve vztazích s katastrem nemovitostí, kde se v‰echny nemovitosti zapisují, musí katastrálnímu úfiadu osvûdãit, Ïe tato na‰e odborová organizace existuje, Ïe je vedena v evidenci na‰eho svazu. Název organizace v evidenci OS UNIOS (název v souladu se Zásadami o evidenci ... viz shora) pak musí b˘t totoÏn˘ se zápisem, kter˘ je uveden na listu vlastnictví k nemovitosti. Mnohokrát jsme jiÏ fie‰ili sloÏité vztahy, které vznikají napfiíklad pfii v˘mûnû ZV/MV, kter˘ si organizaci prostû pfiejmenuje. Rázem si zaloÏí na dalekosáhlé problémy, kdy najednou je nemovitost zapsána na neexistující odborovou organizaci, protoÏe v na‰í evidenci je vedena organizace s odli‰n˘m názvem, neÏ kter˘ dala na‰e odborová organizace zapsat do katastru nemovitostí nebo s tímto jin˘m názvem dokonce uzavfiela kupní smlouvu apod. Obdobnû mohou nastat problémy pfii jednání na finanãním úfiadu, statistickém úfiadu nebo u penûÏních ústavÛ. Byla bych proto ráda, kdybyste má doporuãení vzali váÏnû. JUDr. Jitka Kocianová
Pfiehled právních poraden SdruÏení nájemníkÛ âR PRAHA Celostátní informaãní centrum pro bydlení Tû‰nov 5 dle telefonického objednání 110 00 Praha 1 tel.: 224 805 125 Praha-Nové Mûsto nám. W. Churchilla 2 pouze na telefonické objednání Praha 3-ÎiÏkov tel.: 234 463 343, 234 463 346 ST¤EDOâESK¯ KRAJ Beroun Wágnerovo námûstí 1541 (6. patro) stfieda v mûsíci po telefonické dohodû tel.: 311 622 052 16:00 - 18:00 Kladno Va‰atova 1460 (Dûlnick˘ dÛm, I. patro) stfieda ob t˘den 13:00 - 16:00 GSM: 603 359 945 Kolín Sluneãní 76, zasedací místnost kaÏd˘ druh˘ ãtvrtek 10:00 - 12:00 Centra sluÏeb pro zdravotnû postiÏené tel.: 321 723 933, 327 562 398 Slan˘ Wilsonova ulice 547 (I. patro) kaÏd˘ ãtvrtek s lich˘m datem tel.: 312 523 705 16:00 - 17:30 KRÁLOVÉHRADECK¯ KRAJ Hradec Králové Divi‰ova 829/2 kaÏd˘ lich˘ ãtvrtek 17:00 - 20:00 sídlo âeské strojnické spoleãnosti LIBERECK¯ KRAJ Jablonec nad Nisou R˘novická 4 první pondûlí v mûsíci 14:00 - 17:00 tel.: 483 318 581 Liberec Stavební bytové druÏstvo pondûlí, úter˘ 8:30 - 12:00 pouze Pozemních staveb na objednání, 14:00 - 17:30 bez objednání Ml˘nská 611 úter˘ - poradna pouze pro ãleny Liberec IV âMBD a SV (Spol. vlastníkÛ) tel.: 485 108 927 stfieda 8:30 - 12:00, 14:00 - 17:30 cel˘ den e-mail:
[email protected] pouze na objednání, kaÏdá 1. a 3. stfieda www.liberec.son.cz poradenství pro vytápûní a ohfiev TUV na objednání, ãtvrtek 8:30 - 12:00 pouze na objednání, 14:00 - 17:30 ÚSTECK¯ KRAJ Lovosice Terezínská 205/2 lich˘ ãtvrtek 16:00 - 20:00 GSM: 607 630 371 e-mail:
[email protected] Ústí nad Labem Velká Hradební 19, DÛm Kultury chemikÛ, sudá stfieda 14:00 - 17:00 pfiízemí, vchod z Dvofiákovy ulice lichá stfieda 10:00 - 15:00 tel.: 475 220 318 –1–
GSM: 603 230 694, 605 430 512 e-mail:
[email protected] Îatec ObráncÛ míru ã. p. 3 tel.: 415 728 201 PlzeÀ Hou‰kova 35 tel.: 377 383 073 e-mail:
[email protected]
dle telefonické dohody kaÏdá lichá stfieda 15:00 - 17:00 PLZE≈SK¯ KRAJ sudé úter˘ 16:00 - 18:00
JIHOâESK¯ KRAJ âeské Budûjovice ul. âeská 52 kaÏdé pondûlí od 17:00 tel./zázn.: 386 360 265, 385 520 070 mobil: 737 178 546, 604 690 866 e-mail:
[email protected] Prachatice Neumanova ul. 128 kaÏd˘ ãtvrtek 10:00 - 15:00 tel.: 388 310 264, 723 318 146 e-mail:
[email protected] âesk˘ Krumlov Kaplická ulice 586 (aut. nádraÏí) kaÏdé první úter˘ v mûsíci 16:00 - 17:00 vchod od ãerpací stanice AGIP tel.: 380 729 150 Tábor ÎiÏkovo námûstí 11 (3. patro) kaÏdá 1. a 3. stfieda v mûsíci 14:00 - 17:00 tel.: 381 486 330 Stálá kanceláfi kaÏdé pondûlí 10:00 - 12:00 tel.: 381 486 330 kaÏdá stfieda 14:00 - 16:00 Strakonice Velké námûstí 212, ve spolupráci pfiedposlední stfieda v daném mûsíci s poslaneckou kanceláfií JUDr. J. Kupãové 15:00 - 18:00 tel.: 383 322 688 e-mail:
[email protected] JIHOMORAVSK¯ KRAJ Brno ul. Kfienová 67 (4. patro) kaÏdé 1. a 3. pondûlí v mûsíci 13:00 - 18:00 tel.: 549 127 223 - osobnû Brno, Kfienová 67, 4. poschodí, e-mail:
[email protected] - 8:00 - 12:00 kontakt (Brno, Vevefií 7, dv. 206) na tel. ãís. 549 127 222: 5. 9., 19. 9., 3. 10., 17. 10., 7. 11., 21. 11., 5. 12., 19. 12. 2005 objednávání: P. O. Box 211, 601 00 Brno Vevefií 7 (ã. dvefií 407) ve v˘‰e uveden˘ch dnech právních poraden 8:00 - 12:00 tel.: 549 127 222 Brno DÛm odborov˘ch svazÛ (pro ãleny OS) 2. a 4. ãtvrtek v mûsíci 8:00 -15:00 - kontakt Malinovského nám. 4 pracovní dny na sekretariát OS KOVO (I. poschodí ã. dvefií 110) - tel. ãís. 542 212 536 tel.: 542 212 536 - 14:00 - 16:00 osobnû Brno, Malinovského nám. 4, –2–
I. poschodí ã. dvefií 110: 8. 9., 22. 9., 13. 10., 27. 10., 10. 11., 24. 11., 8. 12., 22. 12. 2005 KRAJ VYSOâINA Jihlava Havlíãkova ulice 44 budova druÏstva ROZKVùT
kaÏdé 2. a 4. úter˘ v mûsíci 15:00 - 17:00
OLOMOUCK¯ KRAJ Olomouc Jeremenkova 23 kaÏdá 2. a 4. stfieda v mûsíci 15:30 - 17:30 místnost OSÎ - Hlavní nádraÏí tel.: 585 415 742 GSM: 606 101 122 e-mail:
[email protected] Prostûjov Kostelecká 17 (4. patro) pondûlí 10:00 - 14:00, stfieda 10:00 - 12:00 tel.: 582 337 818 kaÏdou 1., 2. a 4. stfiedu v mûsíci 16:30 - 19:00 GSM: 605 765 505 dle telefonického objednání e-mail:
[email protected] web. adresa: http//:sweb.cz/son.Prostûjov Netu‰ilova 6 kaÏdá 3. stfieda v mûsíci 14:00 - 16:00 tel.: 582 337 818 dle telefonického objednání Uniãov Nerudova 794 kaÏd˘ sud˘ pátek 17:00 - 18:30 GSM: 606 254 895 Pfierov ·kodova 11 po telefonické dohodû tel.: 581 203 747, 602 865 466 kaÏdá 3. stfieda 11:00 - 13:00 e-mail:
[email protected] MORAVSKOSLEZSK¯ KRAJ Bruntál R˘mafiovská 8 kaÏd˘ 2. a 4. ãtvrtek v mûsíci 14:00 - 16:00 GSM: 602 781 361 Vrbno pod Pradûdem Mûstsk˘ úfiad Vrbno pod Pradûdem - ve dvofie 1. stfieda v mûsíci 15:00 - 16:30 Krnov Sídlo Armády spásy kaÏd˘ 3. ãtvrtek v mûsíci 14:30 - 17:00 Opavská ulice 26 po telefonické dohodû tel.: 554 714 409 GSM: 732 422 831 Havífiov-mûsto ulice Uzavfiená 13 2. a poslední pracovní ãtvrtek v mûsíci GSM: 777 810 174 16:30 - 18:00 e-mail:
[email protected] Ostrava-mûsto âeskobratrská 18 kaÏdé úter˘ 15:00 - 18:00, DÛm odborov˘ch sluÏeb jiné dny po dohodû: 604 598 939 Moravská Ostrava tel.: 604 928 313 e-mail:
[email protected] Ostrava 3-jih-HrabÛvka Ostrava-Vy‰kovice, kulturní dÛm ODRA kaÏd˘ 2. ãtvrtek v mûsíci 16:00 - 18:00 Vy‰kovická 169 tel.: 596 739 121-2 –3–
S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E
Vymáhání práv a nárokÛ vypl˘vajících z pracovnûprávních vztahÛ JUDr. Jaromír Zrutsk˘ (Dokonãení z minulého ãísla) ❻ Zamûstnavatel posoudil nepfiítomnost zamûstnance v práci jako neomluvené zame‰kání práce JestliÏe u zamûstnavatele pÛsobí odborová organizace, mÛÏe o tom zamûstnavatel rozhodnout pouze po dohodû s pfiíslu‰n˘m odborov˘m orgánem - napfiíklad závodním v˘borem. Pokud by odborov˘ orgán souhlas nedal, nemohlo by se jednat o neomluvené zame‰kání práce. V tomto smyslu rozhodují soudy. JestliÏe zamûstnavatel bude na svém stanovisku trvat, je zde moÏnost podat Ïalobu k soudu, kde zamûstnanec bude navrhovat, aby soud vydal tento rozsudek: „Urãuje se, Ïe nepfiítomnost Ïalobce v práci ve dnech 13. 6. a 14. 6. 2005 není neomluven˘m zame‰káním práce. Îalovan˘ je povinen nahradit Ïalobci náklady soudního fiízení do tfií dnÛ do právní moci tohoto rozsudku.“ LhÛta k podání Ïaloby zde není stanovena, doporuãuji v‰ak Ïalobu podat co nejdfiíve. Na soud má zamûstnanec moÏnost se obrátit i v tom pfiípadû, kdy odbory dají souhlas nebo u zamûstnavatele odbory nepÛsobí a zamûstnanec s absencí nesouhlasí. ❼ Zamûstnavatel nafiídí ãerpání dovolené napfiíklad jeden den pfied jejím nástupem Zamûstnavatel je oprávnûn nafiídit dovolenou, ov‰em musí to zamûstnanci oznámit alespoÀ 14 dnÛ pfiedem. Tato lhÛta mÛÏe b˘t zkrácena pouze se souhlasem odborového orgánu. Pokud zamûstnavatel nafiídí dovolenou a nedodrÏí v˘‰e uvedenou 14denní lhÛtu, má zamûstnanec právo tento pfiíkaz odmítnout a trvat na pfiidûlování práce. JestliÏe by mu práci nepfiidûloval, jednalo by se o pfiekáÏku v práci na stranû zamûstnavatele a zamûstnanci by podle § 130 odst. 1 zák. práce náleÏela náhrada mzdy ve v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. LhÛta k uplatnûní této náhrady mzdy ãiní opût tfii roky. ❽ Zamûstnavatel odmítá poskytnout náhradu ‰kody na odloÏené vûci Zamûstnavatel podle § 204 zák. práce zamûstnanci odpovídá za ‰kodu na vûcech, které si u nûho odloÏil. Pfiíklad: Zamûstnanci z uzamãené skfiíÀky byl odcizen kabát. Policie, která krádeÏ ‰etfiila, zjistila, Ïe skfiíÀka byla vypáãena. Zamûstnavatel v‰ak odmítl ‰kodu uhradit. I zde se bude postupovat jako ve v˘‰e uveden˘ch pfiípadech. Nejprve se zamûstnanec pokusí o mimosoudní vyfie‰ení sporu. Zde je v‰ak nutné uvést, Ïe zamûstnanec v tomto pfiípadû musí neprodlenû, nejpozdûji do 15 dnÛ ode dne, kdy se o ‰kodû dovûdûl, o tom uvûdomit (radûji písemnû) zamûstnavatele, jinak by nárok na tuto ‰kodu zanikl. Pokud nelze spor vyfie‰it mimosoudnû, je nutné nejpozdûji do dvou let ode dne, kdy se zamûstnanec dovûdûl o ‰kodû, k soudu podat Ïalobu. ❾ Zamûstnavatel odmítá od‰kodnit pracovní úraz I zde se bude postupovat jako ve v˘‰e uveden˘ch pfiípadech. Nejprve se zamûstnanec pokusí o mimosoudní vyfie‰ení sporu. JestliÏe mimosoudní fie‰ení nebude úãinné a zamûstnavatel náhradu ‰kody odmítne poskytnout, písemnû mu sdûlí, Ïe poÏaduje náhradu ‰kody poskytnout nejpozdûji do urãitého termínu, jinak bude nucen se sv˘ch nárokÛ domáhat soudnû. Vzhledem k tomu, Ïe zamûstnavatelé jsou pro úãely od‰kodÀování pracovních úrazÛ ze zákona poji‰tûni, bude vhodné zamûstnavatele poÏádat o sdûlení, u které poji‰Èovny je pro tyto úãely poji‰tûn, a pokusit se jednat i s ní. Známé jsou pfiípady, kdy tato pomoc byla úãinná a pfiede‰lo se zbyteãnému soudnímu sporu. Pokud nelze spor vyfie‰it mimosoudnû, je nutné k soudu podat Ïalobu, a to nejpozdûji do dvou let ode dne, kdy se zamûstnanec dovûdûl o ‰kodû a o tom, kdo za ni odpovídá. U náhrady za ztrátu na v˘dûlku je nutné v této lhÛtû uplatÀovat jednotlivé nároky, tj. náhrady za kaÏd˘ mûsíc.
PRO KAÎDÉHO NùCO
A opût se koulelo... ... ale nikoli ãervené jablíãko, jako ve známé písniãce, ale ãervené koule po modré dráze do bíl˘ch kuÏelek. Ano, svazové sportovní hry pokraãovaly tfietím dílem - turnajem v kuÏelkách, tentokrát byl doplnûn je‰tû o turnaj v bowlingu. ProtoÏe sportovní komise oãekávala velk˘ zájem sportovcÛ, kter˘ se k na‰í radosti potvrdil, nestaãila by kapacita hotelu v Blansku, a tak musela najít jinou lokalitu. S vydatnou pomocí pracovníka kontaktního místa OS UNIOS v Olomouci Václava âikla se nám podafiilo zajistit ubytování na kolejích Univerzity Palackého v Olomouci. Sportovi‰tû jsou sice trochu vzdálenûj‰í, neÏ tomu bylo v Blansku, ale na turnaje pfiece jezdí sportovci a tûm to pfiece nemÛÏe vadit. Sportovní komise v tomto pfiípadû umoÏnila start druÏstvÛm v obou turnajích, protoÏe nehrozila kolize a ãekání, jako je tomu u nohejbalu nebo stolního tenisu. Od sobotního rána do pozdního odpoledne se na zdej‰í kuÏelkáfiské osmidráze a bowlingové ‰estidráze vystfiídalo témûfi 70 druÏstev muÏÛ a Ïen, celkem se turnajÛ zúãastnilo 180 hráãÛ a hráãek. ProtoÏe byl dostatek drah pro oba turnaje, mohli jsme zahájit turnaj aÏ v devût hodin. Hráãi byli disciplinovaní, na sportovi‰tû pfiicházeli vãas, takÏe turnaj hladce ubíhal. Jen ty stroje na bowlingu zlobily, sice se chvílemi snaÏily nedát na sobû znát dfiívûj‰í datum v˘roby, ale obãas si postavily hlavu a my jsme tak nabírali zpoÏdûní. Nakonec to jedna dráha vzdala úplnû a bowling se musel dohrát na pûti zb˘vajících drahách. KaÏd˘ se snaÏil, seã mu síly staãily. Nûkomu staãily na 283, nûkomu tfieba na 100 kuÏelek, ale potlesku a uznání fanou‰kÛ se dostalo v‰em stejnû. Den probíhal ve velmi pfiíjemné atmosféfie. Vítûzi byli v‰ichni, ocenit pfii veãerním vyhla-
‰ování jsme v‰ak mohli jen ty, kter˘m se podafiilo shazovat nejvíce, ale i tak veãerní vyhla‰ovací ceremoniál trochu pfiipomínal „Neverending story“, vÏdyÈ jsme vyhla‰ovali nejlep‰í v jednotlivcích a druÏstev v kategoriích muÏÛ a Ïen, a to v‰echno jak pro kuÏelky, tak pro bowling. Letos se v kuÏelkách nedafiilo obhájcÛm, a tak je na prvních místech vystfiídali jiní. V˘kony na prvních tfiech místech byly ale velmi vyrovnané, o ãemÏ svûdãí minimální rozdíly. V kategorii Ïen se letos dûvãatÛm z Uherského Hradi‰tû podafiil útok na první pfiíãku Ïen ze Svitavské nemocnice, které ale nakonec uhájily alespoÀ druhé místo, takÏe pofiadí na prvních tfiech místech vypadalo takto: 1. místo ZO ÚSPM Kunovice, „A“ - 809 kuÏelek, 2. místo ZO Nemocnice Svitavy, „C“ 804 kuÏelek, 3. místo ZO ÚSPM Kunovice, „B“ 783 kuÏelek. V jednotlivkyních byla situace stejná, jen si Kunovice vymûnily místa - 1. místo Bohumila Jurásková, ZO ÚSPM Kunovice „B“ 228 kuÏelek, 2. místo Petra Báãová, ZO Nemocnice Svitavy „C“ - 223 kuÏelek, 3. místo Jana Pfierovská, ZO ÚSPM Kunovice „A“ - 212 kuÏelek. V kategoriích muÏÛ byla situace stejná - nedafiilo se loÀsk˘m vítûzÛm (letos skonãili aÏ ãtvrtí), ale i zde byly rozdíly minimální. V kategorii druÏstev je pofiadí následující: 1. místo ZO Nemocnice Svitavy, „B“ - 985 kuÏelek, 2. místo ZO MO Slavonice, „A“ - 980 kuÏelek, 3. místo ZO Tepelné hospodáfiství, s. r. o., Rychnov nad KnûÏnou 917 kuÏelek. A nakonec kategorie jednotlivcÛ. Zde o prvním místû musel rozhodnout vy‰‰í poãet
Setkání mlad˘ch podruhé V ãervnovém ãísle ãasopisu Servis jsme vás informovali o semináfii pro mladé odboráfie ze svazÛ sdruÏen˘ch v âMKOS, jehoÏ hlavní téma bylo „Pracovní moÏnosti mlad˘ch lidí v EU“. V záfií se konalo jeho druhé pokraãování, tentokrát kousek od âeské Lípy, v penzionu Ráj. Za OS UNIOS se semináfie opût zúãastnili zástupci z Rady mlad˘ch âMKOS Michal Votava a Katefiina Jezberová, ze SBD Hradec Králové. Kromû dvou úãastníkÛ OS UNIOS se úãastnilo také nûkolik ãlenÛ Odborového svazu pracovníkÛ obchodu, nûkolik zástupcÛ âeskomoravského odborového svazu pracovníkÛ ‰kolství a v neposlední fiadû i nejpoãetnûj‰í skupina mlad˘ch odboráfiÛ z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péãe (OS ZSP). Na rozdíl od prvního semináfie, kter˘ plnû organizoval OS ZSP, nyní se programu ujala Nadace Friedricha Eberta (NFE). Semináfi zaãal v pátek po veãefii diskusí s pfiedsedou OS ZSP RNDr. Jifiím Schlangrem. V sobotu ráno si zástupci NFE pfiipravili nûkolik dotazníkÛ o tom, co si myslí o moÏnostech mlad˘ch ãlenÛ v odborech a co jim brání v tom, aby vstupovali do odborÛ a byli v odborovém dûní více vidût. Po obûdû se úãastníci seznámili s ãinností Rady mlad˘ch slovenské Konfederace odborov˘ch svazÛ. Poté nám zástupci mlad˘ch z nûmecké odborové konfederace DGB ukázali, jaké mají programy pro seznamování uãÀÛ ve ‰kolách s ãinností a úkoly odborÛ v Nûmecku. V nedûli pfied obûdem se do diskuse zapojil i místopfiedseda âMKOS Zdenûk Málek. Ale to jiÏ byl samotn˘ závûr semináfie a v‰echny úãastníky ãekala jen cesta zpût do Prahy. Tento cyklus semináfiÛ by mûl letos vyvrcholit tfietím dílem, kter˘ by se mûl konat koncem fiíjna v Blansku. Michal Votava ãlen Rady mlad˘ch âMKOS ãlen Rady mlad˘ch Evropské odborové konfederace
kuÏelek sraÏen˘ch v doráÏkách: 1. místo Franti‰ek Koláfi, ZO Nemocnice Svitavy „B“ - 270 kuÏelek, 2. místo Miroslav Ulman, ZO MO Praha 4 „A“ - 270 kuÏelek, 3. místo Pavel S˘kora, ZO Nemocnice Svitavy „B“ - 265 kuÏelek. První roãník turnaje v bowlingu probíhal bez problémÛ, jen dokud si stroje nepostavily hlavu a obsluha si s tím nedokázala moc poradit. Pfiesto se i tento turnaj povedl a i zde byly v˘sledky velmi vyrovnané. V druÏstvech muÏÛ se o prvním místû rozhodovalo aÏ na základû lep‰ího umístûní nejlep‰ího z hráãÛ, a tak 1. místo obsadili muÏi z MO Praha 4 „A“ se 1807 kuÏelkami a 2. místo ZO Nemocnice Svitavy „B“ také se 1807 kuÏelkami, tfietí skonãili muÏi ze ZO Lira, a. s., âesk˘ Krumlov se 1773 kuÏelkami. V kategorii Ïen se nejlépe dafiilo opût MO Praha 4 „C“, a tak s 1420 kuÏelkami vyhráli. Druhé skonãily Ïeny ze ZO Stfiedoãeská plynárenská, a. s., Kolín (1346 kuÏelek) a tfietí ZO Nemocnice Svitavy „C“ (1339 kuÏelek). V jednotlivcích se více ménû kopírovalo pofiadí druÏstev, a tak zvítûzil Miroslav Ulman z MO Praha 4 „A“ (523 kuÏelek), druh˘ skonãil Pavel S˘kora ze ZO Nemocnice Svitavy „B“ (522 kuÏelek) a tfietí Mgr. Branislav Oravec ze Slovenského odborového svazu sluÏeb (514 kuÏelek). V kategorii jednotlivkyÀ bylo pofiadí následující: 1. místo Diana Filipová, MO Praha 4 „C“ - 414 kuÏelek, 2. místo Irena Kvardová, ZO Mûstská policie Brno „C“ - 403 kuÏelek, 3. místo Hana Severová, ZO Stfiedoãeská plynárenská, a. s., Kolín - 381 kuÏelek. VítûzÛm se kromû pohárÛ a medailí dostalo nad‰en˘ch ovací. Ovacemi se ne‰etfiilo ani pfii vyhla‰ování ãulibrkÛ, ktefií dostali jako útûchu dort. A Ïe v‰ichni nepouÏili v‰echny síly jen na sport, to se ukázalo pfii veãerním tanci. Mûli jich víc neÏ muzikanti. Ráno se úãastníci, doufáme, Ïe spokojení, pomalu rozjíÏdûli do sv˘ch domovÛ. Snad se s vût‰inou z nich a se spoustou dal‰ích, ktefií odvahu a ãas zúãastnit se nûkterého turnaje doposud hledají, uvidíme i pfií‰tí rok v Olomouci na kuÏelkách a bowlingu, i kdyÏ ten jiÏ bude na jin˘ch a snad spolehlivûj‰ích drahách. Nebo snad uÏ v listopadu na ‰ipkách na Vr‰ovû? Tû‰íme se! Sportovní komise
Sportovní hry na Slovensku Slovensk˘ odborov˘ svaz pracovníkÛ sluÏeb nás pozval na III. roãník celoslovensk˘ch sportovních her ãlenÛ SOZ-S, které se uskuteãnily od 26. do 28. srpna 2005 v Nov˘ch Zámcích. Za nበsvaz se sportovních her zúãastnilo 19 sportovcÛ z nûkolika ZO/MO pod vedením mezinárodního pracovníka OS UNIOS Michala Votavy a pfiedsedkynû sportovní komise Aleny Leinweberové. Reprezentovali nás v malé kopané, nohejbalu trojic, volejbalu Ïen a ve stolním tenise jednotlivcÛ v kategorii muÏÛ i Ïen. I pfies velmi krátk˘ ãas na pfiípravu a Ïádn˘ spoleãn˘ trénink se na‰i umístili velmi
dobfie. Ve stolním tenise se nám podafiilo zopakovat úspûchy z loÀsk˘ch slovensk˘ch sportovních her, v kategorii Ïen obhájila pfiedsedkynû sportovní komise Alena Leinweberová ze ZO Nemocnice ve Svitavách první místo. V kategorii muÏÛ skonãil Karel Kukleta z Mûstské policie Brno na krásném druhém místû. V ostatních kolektivních hrách jsme trochu doplatili na systém hry a pfii rovnostech bodÛ jsme obsadili tfietí nepostupová místa ve skupinách. V‰em úãastníkÛm blahopfiejeme k dobré reprezentaci svazu v zahraniãí. (mv)
■
7
PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âR
Kutná Hora - historické jádro mûsta Kutná Hora byla kdysi druh˘m nejv˘znamnûj‰ím a nejbohat‰ím ãesk˘m mûstem po Praze. Její v˘znam byl zaloÏen na tûÏbû stfiíbra a raÏbû praÏsk˘ch gro‰Û. Díky tomuto bohatství mohl kutnohorsk˘ patriciát financovat stavby konkurující i Praze. Nejvût‰í rozkvût nastal ve 13. století za vlády Václava II., kdy byly objeveny nové stfiíbrné Ïíly a vstoupila v platnost mincovní reforma. Kutnohorskou zvlá‰tností jsou gotické mû‰Èanské domy, v nichÏ se dochovala vysoká podloubí s lomen˘mi oblouky. V˘jimeãnou památkou je také gotická Kamenná ka‰na.
Správné odpovûdi: 1. Uveìte název. Kutná Hora 2. Jak se jmenují nejznámûj‰í dominanty mûsta? (uveìte minimálnû tfii) kostel sv. Jakuba, kostel sv. Barbory, gotické mû‰Èanské domy, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Vla‰sk˘ dvÛr, barokní jezuitská kolej 3. Uveìte alespoÀ dva ze tfií stavitelÛ chrámu. Jan Parléfi, MatyበRejsek, Benedikt Rejt
Dominantami mûsta jsou dva gotické kostely - sv. Jakuba a sv. Barbory. VûÏ kostela sv. Jakuba je vysoká 82 m. Soupefiení s Prahou vedlo roku 1308 k zahájení stavby proslulého chrámu sv. Barbory, zfiejmû za úãasti Jana Parléfie, syna proslulého Petra Parléfie. Je to velkolepá stavba trojlodí (pozdûji upraveného na pûtilodí) katedrálního typu s vûncem kaplí kolem chóru. Stavba byla pro nedostatek financí pfieru‰ena a pokraãovala aÏ v 15. století pod vedením mistra Hanu‰e. Po nûm stavbu pfievzal MatyበRejsek, kter˘ vytvofiil konstrukci vysokého chóru s ‰irok˘mi okny. Dal‰ím stavitelem byl Benedikt Rejt, kter˘ obohatil pûtilodí o rozlehlé boãní tribuny a pfiedev‰ím zaklenul hlavní loì jednou z nejkrásnûj‰ích pozdnû gotick˘ch kleneb. Chrám byl dostavûn aÏ v 19. století. Ze 14. století pochází gotick˘ ãtyfikfiídl˘ Vla‰sk˘ dvÛr. Nûkdej‰í mincovna pro‰la za vlády Václava IV. radikální pfiestavbou a zmûnila se ve dvoupatrov˘ palác s reprezentaãními sály. V roce 1409 zde byl vydán Dekret kutnohorsk˘, kter˘ upravoval hlasovací právo âechÛ na praÏské univerzitû. Mezi chrámem sv. Barbory a kostelem sv. Jakuba je dal‰í pozoruhodná rezidence, renesanãní opevnûn˘ Hrádek, pÛvodnû také gotick˘. Uvnitfi jsou vzácné renesanãní malované stropy. V 17. století tu bylo umístûno jezuitské gymnázium, dnes je tu hornické muzeum. Zásob stfiíbra v 16. století pomalu ub˘valo, aÏ do‰lo k postupnému zatopení dolÛ a mûsto ztratilo své v˘jimeãné postavení. Hospodáfisk˘ úpadek Kutné Hory po ukonãení tûÏby stfiíbra byl zfiejmû pfiíãinou zachování mnoha budov i cel˘ch domovních front v gotické a renesanãní podobû. Díky tomu je dnes mûsto památkov˘m komplexem mimofiádné hodnoty.
Nejlépe odpovûdûli: Franti‰ek BUMBA, ZO FAURECIA Tábor Ludmila HALDOVSKÁ, SBD Chomutov Hana HO·KOVÁ, âesk˘ Brod Josef HORK¯, JITEX PÍSEK Kvûta KREJâÍKOVÁ, ZO AMBA Malín Eva TÁBORSKÁ, MP Brno
Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavû odpoãinek. Hérakleitos z Efesu
Tip do kina Doblba! Pfiíbûh ãerné vánoãní komedie Doblba! se odehrává v rozvûtvené rodinû Mukov˘ch. Hlavním hrdinou je Karel Muk, jednoduch˘ chlapík s jednoduch˘mi sny, Ïijící ponûkud stereotypním manÏelsk˘m Ïivotem s Terezou, nevlastní matkou Karlovy dcery Lenky. ¤eãeno slovy scénáfie - Karel pracoval dlouhá léta jako správce hfibitova a s oblibou fiíkal: „Jistá je jen smrt“, ale nikdy si nepfiipustil, Ïe by se ho mohla nûjak dotknout. Nebylo toho moc, za co by se ho dalo pochválit. Bratr Robert Muk je naopak sebevûdom˘ a praktick˘ podnikatel a nejmlad‰í Pavel jako by se stále nemohl rozhodnout, zda najít smysl Ïivota v ochranû ‰umavsk˘ch hvozdÛ, nebo v erotick˘ch hrátkách se sekretáfikami. Jednoho dne, krátce pfied Vánocemi, spadne rodinû Mukov˘ch do klína neãekané dûdictví. Náhlá moÏnost zbohatnutí je jak˘msi spou‰tûcím momentem pro fiadu osudov˘ch událostí, které jednotlivé ãleny rodiny trochu svedou z nastoupen˘ch cest, nûkteré nasmûrují na cesty úplnû jiné a cesty tûch dal‰ích se dostanou témûfi ke svému konci. Nic uÏ nebude jako dfiív. A náhody neexistují. V‰ichni musí pfiehodnotit své Ïebfiíãky Ïivotních priorit. A pfiitom platí pravidlo: jakékoliv va‰e ãiny se vám jednou v dobrém ãi ve zlém zúroãí. A pochopitelnû niãí osud není spfiádán oddûlenû, tudíÏ se v˘raznû mûní také Ïivoty lidí s na‰ím hrdinou spojen˘ch. âR, 2005, ãerná barevná komedie ReÏie: Petr Vachler
Recept pro vás
✁ Kupon 8/05 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno a pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .............................. ZO/MO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slosovány budou odpovûdi do‰lé do 8. listopadu 2005. Jména v˘hercÛ a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií‰tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov˘ svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3, nebo na e-mail:
[email protected] (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis).
Na‰i první památku moderní architektury ? zafiazenou do seznamu UNESCO najdeme v Brnû. Patfií k nejv˘znamnûj‰ím svûtov˘m stavbám 20. století. Strohá stavba zcela bez jak˘chkoliv dekorativních prvkÛ pfiipomíná spí‰e v˘stavní pavilon. Stavba zaãala v roce 1929. Je zde pouÏito vzácn˘ch dfiev s efektní kresbou (makasar, palisandr). PouÏití nov˘ch technologií je pro stavbu charakteristické. Pozdûji byla provedena fiada nevhodn˘ch úprav, které se na‰tûstí nedotkly architektonické podstaty stavby. Dnes je pfiístupná vefiejnosti jako muzeum. Otázky: 1. Uveìte název památky. 2. Uveìte jak˘ styl architektury tato památka pfiedstavuje. 3. Uveìte jméno architekta.
Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Lenka ·imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail:
[email protected]. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick˘ch vûzÀÛ 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057
Mexická káva Ingredience: 7 g kávy, kousek ãokolády, 2 - 3 lÏiãky smetany, ‰petka skofiice, mu‰kátov˘ kvût, 1 lÏiãka cukru Postup pfiípravy: Silnou, velmi horkou kávu pfiecedíme a naléváme do ‰álkÛ, do nichÏ jsme pfied tím pfiidali kousek nastrouhané ãokolády, smetanu, skofiici, mu‰kátov˘ kvût a cukr. V‰echny pfiísady lehce smícháme s kávou, aÏ se ãokoláda rozpustí. Doplníme ãepicí ‰lehaãky.
Káva Borgia Ingredience: 7 g kávy, 1 lÏiãka kakaa, 1 ‰álek vody, 1 kostka cukru, ‰lehaãka, strouhaná ãokoláda Postup pfiípravy: Kávu a kakao nasypeme do nahfiáté nádoby, spafiíme vafiící vodou, necháme pfiejít varem a po krátkém ustálení pfiecedíme do nahfiáté vysoké sklenice. Pfiidáme cukr, ozdobíme ‰lehaãkou a povrch posypeme strouhanou ãokoládou. (vol)
