âÍSLO 7 ROâNÍK 13 26. ZÁ¤Í 2002
◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗
Povodnû 2002 OS UNIOS v tomto roce, kdy na‰i republiku postihly opût povodnû, které znepfiíjemnily léto mnoha na‰im ãlenÛm a nûkteré pfiipravily o stfiechu nad hlavou, bude poskytovat sociální podpory postiÏen˘m jako pfii posledních povodních, kdy bylo vyplaceno pfies milion korun. V souãasné dobû docházejí jak Ïádosti od postiÏen˘ch, tak pfiíspûvky k tomuto úãelu urãené. Ve‰keré informace najdete na internetov˘ch stránkách OS UNIOS (http://unios.cmkos.cz). Do 10. záfií do‰lo jiÏ pfies tfiicet Ïádostí - od zatopen˘ch garáÏí, sklepÛ, pfiízemních bytÛ aÏ po zatopené rodinné domky. Nûkteré jsou bohuÏel pro naru‰enou statiku urãeny k demolici. Svaz vyplácí okamÏitou podporu ve v˘‰i tfií tisíc korun a po zdokladování v‰ech skuteãností bude postiÏen˘m ãlenÛm doplácet na ãásteãnou úhradu ztrát do v˘‰e dle svazov˘ch zásad. Svazu pfiicházejí finanãní podpory z jednotliv˘ch základních organizací. Stejnû jako se âechy skládaly na Moravu, tak teì vût‰ina pomoci pfiichází z Moravy. Nûkteré organizace pfiispûly spoleãnû se zamûstnavateli na jiná konta nebo pfiímo organizacím v postiÏen˘ch oblastech, nûkteré nabídly bezplatnû svá rekreaãní stfiediska k ubytování. KaÏd˘ pomáhá, jak mÛÏe.
Pfieãíslování telefonÛ Z dÛvodu zmûn telefonních ãísel v celé âR uvádíme nová telefonní ãísla a e-mailové adresy v‰ech pracovi‰È svazu. Sídlo svazu Nám. W. Churchilla 2 113 59 PRAHA 3 E-mail:
[email protected]
tel.: 234 463 173 fax: 234 463 185
Karel SLADKOVSK¯ pfiedseda
tel.: 234 463 178 mobil: 606 806 878
Petr PECH místopfiedseda
tel.: 234 463 173 mobil: 606 806 879
Ing. Darina PETERKOVÁ tel.: 234 463 195 pfiedsedkynû revizní komise mobil: 606 874 947 JUDr. Karel HORN¯ právník
tel.: 234 463 182 mobil: 723 761 109
JUDr. Jitka KOCIANOVÁ tel.: 234 463 182 právniãka mobil: 723 761 089 Ing. Anna KODLOVÁ ekonomka
tel.: 234 462 475 mobil: 723 761 091
Dobrá zpráva - sedmá v tomto roce Na pomoc ãlenÛm OS UNIOS postiÏen˘m povodnûmi stále pfiib˘vají peníze. Do uzávûrky tohoto ãísla Servisu pfiispûlo jiÏ 20 organizací. Pfiíspûvek jiÏ pfii‰el od SMP ·umperk, SBD Dyje Bfieclav, TS Zlín, Grios s. r. o. Prostûjov, TS Pelhfiimov, SBD Rozvoj Prostûjov, SBD Slovácko Uherské Hradi‰tû, Teplo Bruntál, KAVOZ Karviná, SBD Kopfiivnice, TS Karviná, Teplo Zlín, ROMO Fulnek, Gasmont Uherské Hradi‰tû, SBD Vsetín, SBD Bohumín, SBD Ostrava-Poruba, TS Uniãov. Celkem se jiÏ shromáÏdilo 79 650 korun. V‰em dûkujeme a vûfiíme, Ïe zájem o postiÏené neopadne stejnû rychle jako voda.
Kontaktní místo BRNO E-mail:
[email protected] tel/fax: 542 214 063 Karel FORAL mobil: 606 903 718 Kontaktní místo Hradec Králové E-mail:
[email protected] tel/fax: 495 521 471 Robert K¤EPINSK¯ mobil: 603 301 582 JUDr. Jaromír ZRUTSK¯ mobil: 606 871 645 Kontaktní místo Ostrava E-mail:
[email protected] tel/fax: 596 110 615 BoÏena NOVOTNÁ mobil: 606 903 712 Kontaktní místo Praha E-mail:
[email protected] tel.: 234 462 475 Zdenka LAMAâOVÁ mobil: 606 903 713 Kontaktní místo Sobûslav E-mail:
[email protected] tel/fax: 381 524 567 Jindfiich B¤ÍZA mobil: 606 903 721 Kontaktní místo Teplice E-mail:
[email protected] tel.: 417 560 067 Jifiina BÒÎKOVÁ mobil: 606 903 720 Kontaktní místo Uherské Hradi‰tû E-mail:
[email protected] tel/fax: 532 579 771 Vladislav KRSIâKA mobil: 602 810 506 SIBP Olomouc E-mail:
[email protected] Václav âIKL
tel.: 585 387 017 mobil: 604 846 685
✁
Návratka ProtoÏe se mûní telefonní ãísla, Ïádáme vás o vyplnûní této návratky a její odeslání na pfiíslu‰né kontaktní místo po‰tou nebo e-mailem (viz seznam v˘‰e). Pfiedseda ZO/MO: Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., telefon:
................................
E-mail:
................................
Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., telefon:
................................
E-mail:
................................
Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., telefon:
................................
Místopfiedseda ZO/MO: PraÏsk˘ Karlín pfiipomínal Benátky
Hospodáfi/ka ZO/MO:
V âÍSLE: ❐ Úãetní knihy odborové organizace ❐ Podstatné náleÏitosti pracovní smlouvy II ❐ Listopadové semináfie
(str. 3) (pfiíloha) (str. 7)
E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............................ Datum
............................ razítko, podpis
ODBOROVÉ AKTUALITY Hrozí dal‰í nehody? ¤idiãi praÏsk˘ch tramvají se obávají nehod, které by mohl zpÛsobit nedostatek odpoãinku a vysoké pfiesãasy. Jen za poslední t˘den do‰lo k tfiem sráÏkám tramvají s chodci, z toho k jedné smrtelné. Na mnoh˘ch linkách podle odborÛ fiidiãi nestíhají ani pfiestávky, pfiedev‰ím pak na „povodÀov˘ch“ linkách X-A a X-B, které nahrazují metro. NávrhÛ, jak situaci fie‰it, mají odbory nûkolik. PoÏadují napfiíklad absolutní pfiednost tramvají a autobusÛ mûstské hromadné dopravy na kfiiÏovatkách. Dále chtûjí iniciovat vznik jakéhosi ‰tábu pro dopravu, kter˘ by operativnû fie‰il aktuální problémy. Mûli by v nûm v‰ak b˘t i zástupci fiidiãÛ. (13.9.)
Mzdy ve 2. ãtvrtletí vzrostly PrÛmûrná mzda v âR se ve 2. ãtvrtletí leto‰ního roku zv˘‰ila podle neoficiálních odhadÛ meziroãnû o asi sedm procent, tedy zhruba o tisíc korun. Vzrostla tak na 15 500 aÏ 15 750 korun. V prvním ãtvrtletí vzrostla prÛmûrná mzda o 933 korun, na 14 204 korun. Na oficiální údaje âeského statistického úfiadu bude nutné je‰tû poãkat, protoÏe jeho ãinnost naru‰ily srpnové povodnû. Na rÛstu mezd se v‰ak shodují nejen nûktefií ãlenové vlády, ale i pracovníci ministerstva práce a sociálních vûcí (MPSV) a ekonomiãtí odborníci. (13.9.)
Návrh odboráfiÛ snûmovna nepfiijme Ministr práce a sociálních vûcí Zdenûk ·kromach (âSSD) vûfií, Ïe návrh odboráfiÛ na zv˘‰ení nemocensk˘ch dávek Poslanecká snûmovna nepfiijme. Zabránit by tomu podle nûj mûla vládní koalice. „Snûmovna sice mÛÏe schválit nakonec cokoli, ale pak by musela sama najít zpÛsob, jak˘m bude financovat povodnû,“ fiekl ·kromach. Naopak vládní návrh omezující rÛst nemocenské na pfií‰tí rok pokládá za maximálnû ‰etrn˘. Odbory, které nesouhlasí s vládním návrhem o v˘‰i nemocenské, chtûjí pfiedloÏit ve stfiedu poslancÛm vlastní pozmûÀující návrh, s nímÏ minul˘ t˘den u ·kromacha neuspûly. Chtûjí, aby nemocenské ãástky vzrostly o jednu tfietinu prÛmûrné mzdy, coÏ údajnû pokryje oãekávanou inflaci. (10.9.)
Nátlak se nechystá ·kolské odbory Ïádné nátlakové akce, které by podpofiily jejich poÏadavek na vy‰‰í mzdy a del‰í dovolené, neplánují. Nûkteré základní odborové organizace pfiesto ale vedení svazu k razantnûj‰ím protestÛm zaãaly vyz˘vat, fiekl to pfiedseda âeskomoravského odborového svazu pracovníkÛ ‰kolství Jaroslav Rössler. „Stanovisko na‰eho pfiedsednictva zní tak: K Ïádné nátlakové akci se my, jako odborov˘ svaz, nerozhodneme,“ uvedl Rössler. Dodal ale, Ïe pokud volání po tvrd‰ích protestech pfievládne ve v‰ech ‰kolách, zváÏí vedení svazu, zda se k nim odbory pfiipojí. ·kolské odbory nepodpofiily dohodu odboráfiÛ rozpoãtov˘ch a pfiíspûvkov˘ch organizací s ministry práce a financí o odkladu nové mzdové soustavy a rÛstu mezd o sedm procent. (4.9.)
Ze zasedání pfiedsednictva V hotelu âervenohorské sedlo v Bûlé pod Pradûdem se konalo ve dnech 17. a 18. záfií jiÏ 55. zasedání P-OS UNIOS. Zab˘valo se situací po povodních, kdy byla vyplacena podpora 3000 Kã jiÏ 37 ãlenÛm, pfiiãemÏ dal‰í Ïádosti se oãekávají. Dále projednávalo Ïádost ZO ZTO Ostrava, aby svaz podal stíÏnost Komisi pro cenné papíry na poru‰ení zákona pfii prodeji této spoleãnosti, a po zváÏení v‰ech okolností se rozhodlo nevstupovat do obchodních vztahÛ, n˘brÏ soustfiedit v‰echny síly na obhajobu zájmÛ zamûstnancÛ ZTO vÛãi kterémukoliv oprávnûnému zamûstnavateli. Dále vzalo na vûdomí informaci o prÛbûhu a v˘sledcích jednání zástupcÛ vlády âR a pfied-
Moderní metody získávání nov˘ch ãlenÛ O tom. jak získávají nové ãleny v nûmeckém odborovém svaze Ver.di. jsme se mohli dovûdût na ‰kolení poãátkem záfií v Praze. Odborov˘ svaz Ver.di mÛÏe pouÏít na svoji prezentaci daleko více finanãních prostfiedkÛ neÏ odbory u nás. Provádí sociologick˘ prÛzkum zájmÛ a poÏadavkÛ rÛzn˘ch skupin zamûstnancÛ a podle v˘sledkÛ prÛzkumu pak zamûfiuje systém komunikace a jejich získávání. Svoji ãinnost presentuje prostfiednictvím médií nejenom v rozhlase a televizi, ale napfi. i uvedením krátkého filmu pfied hlavním programem v kinech. Vydává k jednotliv˘m akcím spoustu letákÛ a broÏurek. Pfies tyto moÏnosti se pot˘ká s problémem získávání nov˘ch ãlenÛ stejnû jako my. Nejvût‰ím problémem je získávání mlad˘ch zamûstnancÛ pro ãlenství v odborech, protoÏe i v Nûmecku ãlenská základna stárne. Faktem zÛstává, Ïe nejblíÏe k mlad˘m zamûstnancÛm mají odboroví funkcionáfii v podnicích, ktefií mohou mladé získat sv˘m pfiíkladem. Platí nadále zásada, Ïe ãím více je v podniku organizováno zamûstnancÛ, tím lep‰í jsou moÏnosti k prosazování jejich spoleãn˘ch zájmÛ.
stavitelÛ OS zastupujících zamûstnance ve vefiejn˘ch sluÏbách a správû. Podrobnû se zab˘valo moÏností profesionalizace funkcionáfiÛ ZO/MO s tím, Ïe tento materiál bude pfiedloÏen nejbliωímu zasedání v˘konného v˘boru svazu k projednání s návrhem na zfiízení pracovní skupiny v˘konného v˘boru k této problematice. Vûnovalo se téÏ seznámení s návrhem KSVS mezi OS UNIOS a OS Transgas na stranû jedné a âPÚ na stranû druhé na rok 2003 a jmenovalo vyjednávací skupinu ve sloÏení Karel Sladkovsk˘, Petr Pech, Zdena Patrná, Milan Chmelafi a Osvald Koch. P-OS UNIOS se také seznámilo se stanoviskem revizní komise svazu k hospodafiení svazu za uplynulé období. Po diskusi vzalo na vûdomí hospodafiení svazu za leden aÏ srpen 2002, schválilo návrh zmûn rozpoãtu na rok 2002 a návrh rozpoãtu na rok 2003 s pfiipomínkami. UloÏilo místopfiedsedovi svazu dopracovat materiály dle pfiipomínek pfiedsednictva a pfiedloÏit je nejbliωímu zasedání VV ke schválení.
Sekce plynárenství Zaãátkem záfií zasedala na Vr‰ovû sekce plynárenství OS UNIOS. Hlavním tématem bylo zpracování návrhu vy‰‰í kolektivní smlouvy pro plynárenství na rok 2003. Tento návrh byl pfiipravován dle závûrÛ z pfiedchozích jednání s nov˘m vlastníkem plynárensk˘ch podnikÛ, kter˘m je RWE Gas AG. Návrh by mûl sjednotit standardní pracovní podmínky zamûstnancÛ ve v‰ech spoleãnostech. Byl projednáván i s OS TRANSGAS, neboÈ zamûstnavatelsk˘ svaz âeská plynárenská unie se roz‰ífiila o nového ãlena, a. s. TRANSGAS. Návrh byl pfiedán svazu zamûstnavatelÛ s tím, Ïe první jednání by se mûlo uskuteãnit je‰tû v záfií. O prÛbûhu vyjednávání budeme informovat v dal‰ích ãíslech ãasopisu Servis.
Podûkování záchranáfiÛm a ocenûní mlad˘m
Mzdy státních zamûstnancÛ vzrostou Mzdy státních zamûstnancÛ v pfií‰tím roce vzrostou o sedm procent. O v˘sledku jednání ministrÛ financí a práce a sociálních vûcí s odbory informoval mluvãí ministerstva financí Jaroslav Dûdiã. V˘sledek jednání musí je‰tû schválit vláda i parlament. PÛvodnû mûl pracovníkÛm vefiejného sektoru rÛst platÛ dokonce o 13 procent v roce 2003 zajistit nov˘ mzdov˘ systém, kter˘ poãítal s roz‰ífiením 12 platov˘ch tfiíd na 16. Vláda ho v‰ak v rámci hledání úspor na povodnû odloÏila. Kromû toho kabinet uvaÏuje i o zmrazení platÛ ústavních ãinitelÛ. (30.8.)
2
■
Rada âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ na svém zasedání dne 26. srpna 2002 vyslovila podûkování v‰em lidem, ktefií se zaslouÏili o zvládnutí následkÛ pfiírodní pohromy, jeÏ postihla âeskou republiku. Nejvût‰í dík patfií ãlenÛm Integrovaného záchranného systému - profesionálním a dobrovoln˘m hasiãÛm, policii, armádû, zdravotníkÛm, dále energetikÛm, statikÛm a v‰em obãansk˘m iniciativám. Rada rovnûÏ ocenila velkou úãast mlad˘ch lidí pfii odstraÀování následkÛ povodní. A vyzvala také své ãleny, aby se podíleli na likvidaãních pracích a pokraãovali v obãanské a odborové solidaritû. Rada âMKOS
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Úãetní knihy odborové organizace Revizní komise OS UNIOS na svém zasedání v ãervnu tohoto roku pfii projednávání v˘sledkÛ kontrol v ZO/MO konstatovala, Ïe pfietrvávají nedostatky v oblasti vedení úãetních knih. V jednoduchém úãetnictví (na rozdíl od úãetnictví podvojného, kde ve‰keré pohyby s majetkem jsou souãástí úãetních zápisÛ) je oddûleno úãtování o pohybu finanãních prostfiedkÛ (v hotovosti, na úãtu) od evidence majetku a závazkÛ vztahujících se k ãinnosti úãetní jednotky. Z tohoto dÛvodu se musí v jednoduchém úãetnictví (dále jen JÚ) vést více záznamÛ - úãetních knih, prostfiednictvím kter˘ch se získává pfiehled o hospodafiení úãetní jednotky. V˘ãet úãetních knih, které je nutno vést v soustavû JÚ, uvádí § 15 zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, a provádûcí pfiedpis vydan˘ ministerstvem financí, kter˘ podrobnûji urãuje i postup úãtování v JÚ. Úãetními knihami v JÚ jsou penûÏní deník, kniha pohledávek a závazkÛ, úãetní záznamy o ostatních sloÏkách majetku a záznamy vypl˘vající ze zvlá‰tních pfiedpisÛ. 1. PenûÏní deník je urãen pro úãtování - pfiíjmÛ a v˘dajÛ proveden˘ch pfies pokladnu a prostfiednictvím úãtu (napfi. nákup kanceláfisk˘ch potfieb, obãerstvení, úhrada faktury za zájezd apod.) - prÛbûÏn˘ch poloÏek, tj. pfievodÛ mezi pokladnou a úãtem (odvod nad limit pokladní hotovosti na úãet, v˘bûr hotovosti z úãtu do pokladny) - o kurzov˘ch rozdílech (pokud odborová organizace má cizí mûnu) V deníku se úãtuje na základû pfiíjmov˘ch a v˘dajov˘ch dokladÛ a v˘pisÛ z úãtu. Jiné záznamy se v penûÏním deníku neúãtují.
2. Kniha pohledávek a závazkÛ slouÏí ke sledování pohledávek a závazkÛ vÛãi jin˘m subjektÛm. Pohledávkou je dosud napfi. ãlenem nesplacená pÛjãka, nezúãtovaná záloha poskytnutá na nákup vstupenek, ãlenem neuhrazená rekreace apod. Závazkem je dosud napfi. ZO/MO neuhrazená faktura za tiskoviny, za zájezd ãlenÛ, neodveden˘ podíl ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ na OS, neodvedená sráÏková daÀ z vyplacen˘ch odmûn finanãnímu úfiadu apod. V˘‰e uvedené pfiíklady pohledávek a závazkÛ mají ZO/MO ve vût‰inû pfiípadÛ evidovány na rÛzn˘ch seznamech, které v‰ak dÛslednû nevyuÏívají pfii sestavování pfiehledÛ a k zji‰tûní údajÛ o finanãním hospodafiení, o hospodáfiském v˘sledku, stavu majetku a závazcích úãetní jednotky. V tomto pfiípadû dochází k poru‰ení § 8 odst. 3 zákona o úãetnictví, kter˘ fiíká, Ïe úãetní jednotka je povinna vést úãetnictví úplné - zaúãtovat v úãetních knihách v‰echny úãetní pfiípady. 3. Úãetní záznamy o ostatních sloÏkách majetku a záznamy vypl˘vající ze zvlá‰tních pfiedpisÛ vedou úãetní jednotky - odborové organizace v tom pfiípadû, pokud pro nû mají pouÏití. Jedná se zejména o: • knihy (karty) dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (napfi. rekreaãní chata a její inventáfi, poãítaã a jeho program apod.), • knihu finanãního majetku (pokud ZO/MO má termínovan˘ vklad nebo cenné papíry), • knihu cenin (napfi. známky, kolky), • knihu zásob (zde je povinnost zachycovat hmotn˘ majetek v ocenûní od 3000
Kã vãetnû do ãástky stanovené zákonem o dani z pfiíjmÛ, tj. 40 000 Kã - kdy se jiÏ jedná o dlouhodob˘ hmotn˘ majetek), • ostatní záznamy vypl˘vající ze zvlá‰tních pfiedpisÛ (napfi. mzdové listy v pfiípadû uvolnûného funkcionáfie apod.). Pokud ZO/MO nevlastní Ïádn˘ dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek, nemá termínované vklady a cenné papíry, nemá uvolnûné funkcionáfie pro v˘kon funkce apod., není povinna v˘‰e uvedené záznamy vést vzhledem k tomu, Ïe nemá pro nû pouÏití. V § 12 odst. 3 zákona o úãetnictví se fiíká, Ïe úãetní zápisy, které pfiedstavují zaznamenání úãetních pfiípadÛ na základû úãetních dokladÛ v úãetních knihách, nelze zaznamenávat mimo úãetní knihy. Inventarizace majetku a závazkÛ je neoddûlitelnou souãástí uzavírání úãetních knih na konci úãetního období. Jejím prostfiednictvím se provádí srovnání skuteãného stavu majetku a závazkÛ se stavem úãetním a zároveÀ se posuzuje ve‰kerá správnost úãetních zápisÛ. Odborová organizace jako úãetní jednotka je povinna inventarizaci ve smyslu zákona o úãetnictví provést a rovnûÏ v pfiípadû finanãní kontroly prokázat. Úãetní závûrka se zpracovává z podkladÛ získan˘ch pfii uzavírání úãetních knih a z údajÛ inventarizace majetku a závazkÛ. Tvofií ji pfiehled o majetku a závazcích a pfiehled o pfiíjmech a v˘dajích, kter˘ má ZO/MO ve smyslu § 15 zákona o úãetnictví povinnost sestavovat. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe pokud ZO/MO nevede pfiedepsané úãetní knihy, nemá moÏnost získat ucelen˘ pfiehled o svém majetku a hospodafiení. Ing. Darina Peterková
Nov˘ právní pfiedpis v dopravû V kvûtnu 2002 byl Sbírkou zákonÛ rozeslán nov˘ právní pfiedpis, t˘kající se zpÛsobu organizace práce a pracovních postupÛ, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky. Tento právní pfiedpis má ãíslo 168/2002 Sb. a jde o nafiízení vlády k provedení ustanovení § 134e ZP. Pfii bliωím posouzení tohoto nafiízení vlády, které nab˘vá úãinnosti dnem 1. 1. 2003, zjistíme, Ïe zamûstnavatel je pro nutnost stanovení pracovních a technologick˘ch postupÛ pro bezpeãné provozování dopravy, bezpeãnost provádûní jednotliv˘ch pracovních operací s ohledem na zvlá‰tnosti pracovi‰tû a pracovního prostfiedí, na moÏné ohroÏení zamûstnancÛ povûtrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zamûstnanci pfii pracovních operacích nucen vypracovat místní provozní bezpeãnostní pfiedpis. Jde tedy o urãit˘ návrat k dnes jiÏ neplatn˘m právním pfiedpisÛm (napfiíklad vyhl. âÚBP ã. 88/1980 Sb.), které jiÏ v minulosti poÏadovaly na zamûstnavatelích vypracování tzv. dopravnû provozního fiádu. V dal‰í ãásti tohoto nafiízení vlády se pfiílohami stanoví dal‰í poÏadavky na zpÛsob organizace práce a pracovních postupÛ, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování silniãní dopravy, vnitrozemské plavby, letecké dopravy, dráhy, prÛmyslové a dráÏní dopravy. Je tedy dosti pravdûpodobné, Ïe úãinností tohoto právního pfiedpisu budou zru‰eny nûkteré jiné právní pfiedpisy - napfiíklad vyhlá‰ka âÚBP ã. 213/1991 Sb. Zamûstnavatel je mimo jiné v souvislosti s provozováním silniãní dopravy povinen: a) urãit prostory pro bezpeãné nakládání a vykládání pfiepravovaného nákladu
a urãit zamûstnance, kter˘ fiídí a koordinuje tuto ãinnost, b) vydat organizaãní pokyny pro vykládku a nakládku zvlá‰tû tûÏk˘ch nebo rozmûrn˘ch nákladÛ c) zajistit dostateãn˘ poãet zamûstnancÛ pro vykládku a nakládku tûÏk˘ch nebo rozmûrn˘ch nákladÛ a urãit zpÛsob jejich dorozumívání, d) oznaãit pracovi‰tû mimo pozemní komunikace v pfiípadû potfieby v˘straÏn˘mi tabulkami, dopravními znaãkami apod. a za sníÏené viditelnosti oznaãit nebezpeãná místa v terénu svûtly, odrazkami nebo odrazov˘mi deskami, e) seznámit zamûstnance pfii pohybu na pracovi‰ti mimo pozemní komunikace v pfiípadû, Ïe to vyÏadují okolnosti, s místními provozními podmínkami. Zamûstnavatel je dále povinen zajistit, aby zamûstnanec: a) neodstavoval dopravní prostfiedek na nevhodném místû a nevjíÏdûl na místa, kde povrh terénu není dostateãnû pevn˘, ‰irok˘ a sjízdn˘, b) pouÏíval pfii v˘stupu na loÏnou plochu dopravního prostfiedku, pfii sestupu z ní a pfii plachtování Ïebfiík nebo jiné vhodné zafiízení, c) zabezpeãil bezpeãné otáãení nebo couvání za pomoci dal‰ího zamûstnance, vyÏadují-li to zvlá‰tní okolnosti, d) provádûl kontrolu spojení a kontrolu zaji‰tûní závûsného zafiízení dopravního prostfiedku a po odpojení provádûl kontrolu odpojení a zaji‰Èoval rozpojené dopravní prostfiedky proti samovolnému pohybu,
e) pouÏíval pfii odstraÀování poruch, ke kter˘m do‰lo bûhem jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na nû vstoupit, v˘straÏné vesty s vysokou viditelností. Zmínûné nafiízení vlády také novû upravuje maximální dobu fiízení vozidla a tzv. bezpeãnostní pfiestávky - viz § 134e odst. 1 písm. a) ZP. Zamûstnanec, kter˘ fiídí dopravní prostfiedek a na kterého se nevztahuje zvlá‰tní právní pfiedpis (zákon ã. 111/1994 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a zákon ã. 475/2001 Sb.), je povinen nepfiekroãit maximální dobu fiízení, která ãiní 4,5 hodiny; za dobu fiízení vozidla se povaÏuje i pfieru‰ení fiízení na dobu krat‰í neÏ 15 minut. Nejpozdûji po uplynutí maximální doby fiízení musí b˘t fiízení pfieru‰eno bezpeãnostní pfiestávkou v trvání nejménû 30 minut, nenásleduje-li nepfietrÏit˘ odpoãinek mezi dvûma smûnami nebo nepfietrÏit˘ odpoãinek v t˘dnu. Bezpeãnostní pfiestávka mÛÏe b˘t rozdûlena do dvou ãástí v trvání nejménû 15 minut zafiazen˘ch do doby fiízení. Zamûstnanec bûhem bezpeãnostní pfiestávky nesmí vykonávat Ïádnou ãinnost vypl˘vající z jeho pracovních povinností, kromû dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpeãnostní pfiestávky a pfiestávky na jídlo a oddech (§ 89 ZP) se mohou sluãovat; pfiestávky se neposkytují na zaãátku nebo na konci pracovní doby. Evidenci o dobû fiízení vozidla a o ãerpání bezpeãnostních pfiestávek vede, stejnû jako tomu je v souãasné dobû, zamûstnanec, a to buìto v listinné formû, nebo pomocí technického zafiízení. Robert Kfiepinsk˘
■
3
C O VÁ S Z A J Í M Á Seznamujeme se s novelou zákoníku práce Poskytování osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkÛ a ochrann˘ch nápojÛ Poskytování OOPP, MâDP a ochrann˘ch nápojÛ vychází z ustanovení § 133a zákoníku práce a provádûcích právních pfiedpisÛ, zejména z nafiízení vlády ã. 495/2001 Sb. a nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. Podle v˘‰e uvedeného ustanovení je poskytování tûchto prostfiedkÛ a nápojÛ spojováno s oblastí prevence rizik, zneãi‰tûním zamûstnancÛ a také v pfiípadû ochrann˘ch nápojÛ s nevyhovujícími mikroklimatick˘mi podmínkami. Pro poskytování OOPP, MâDP a ochrann˘ch nápojÛ platí, Ïe zamûstnavatel musí tyto prostfiedky a nápoje poskytovat bezplatnû podle vlastního seznamu zpracovaného na základû vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V souladu s nûkdej‰í úpravou dále platí, Ïe zamûstnavatel je povinen udrÏovat OOPP v pouÏitelném stavu a kontrolovat jejich pouÏívání, a dále, Ïe zamûstnavatel nemÛÏe nahrazovat poskytování OOPP finanãním plnûním. Z v˘‰e uvedeného ustanovení tedy vypl˘vá, Ïe na rozdíl od nûkdej‰ích pfiedpisÛ, které pfiímo prostfiednictvím rezortních ministerstev nafiizovaly, která funkce a pracovní ãinnost musí b˘t prostfiedky vybavena a v jakém rozsahu, je ve‰kerá tíha odpovûdnosti za poskytování tûchto prostfiedkÛ a nápojÛ na zamûstnavateli. Ten také musí toto poskytování blíÏe definovat vlastním seznamem, vãetnû stanovení zpÛsobu, podmínek a doby pouÏívání OOPP. Provádûcí nafiízení vlády ã. 495/2001 Sb. blíÏe stanoví rozsah a podmínky poskytování OOPP a MâDP, vãetnû tabulky pro vyhodnocení rizik, tabulky pro urãení druhÛ prací z hlediska zneãi‰tûní a doporuãeného mnoÏství poskytovan˘ch mycích a ãisticích prostfiedkÛ. Kromû jin˘ch povinností je dále v nafiízení vlády kladen dÛraz na povinnost zamûstnavatele seznamo-
vat zamûstnance s pouÏíváním OOPP a povinnost ãinit opatfiení, která zamezí ohroÏení zamûstnancÛ pfienosn˘mi chorobami - pouÏívání ochrann˘ch prostfiedkÛ více zamûstnanci. Rozsah a bliωí podmínky poskytování ochrann˘ch nápojÛ jsou vymezeny nafiízením vlády ã. 178/2001 Sb. Podle ustanovení § 5 tohoto nafiízení vlády se ochranné nápoje poskytují k ochranû zdraví pfied úãinky tepelné zátûÏe ãi zátûÏe chladem. Jde tedy o zcela nové vymezení, neboÈ nûkdej‰í úprava vztahovala poskytování tûchto ochrann˘ch nápojÛ pouze na tzv. horké provozy, coÏ se ukázalo postupem ãasu vzhledem k v˘konu nûkter˘ch dal‰ích prací v nevyhovujících mikroklimatick˘ch podmínkách jako nedostateãné. Nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. dále stanoví, Ïe zamûstnavatel ochranné nápoje poskytuje: a) pfii práci vykonávané za podmínek, kdy tepelná zátûÏ z pracovního prostfiedí spolu s fyzickou zátûÏí vede ke ztrátû tekutin zamûstnance potem a d˘cháním vy‰‰í neÏ jeden litr za smûnu, b) na venkovních pracovi‰tích a pfii obsluze venkovních strojÛ vãetnû dopravních prostfiedkÛ, jejichÏ kabiny nejsou vybaveny úãinn˘m klimatizaãním zafiízením, jestliÏe teplota vzduchu na pracovním místû po dobu pfiesahující polovinu smûny se rovná nebo je vy‰‰í neÏ 28 °C, c) na pracovi‰tích s teplotou 4 °C a niωí. Poskytování ochrann˘ch nápojÛ je tedy vázáno na uvedené mikroklimatické podmínky, coÏ znamená, Ïe v ostatních pfiípadech (napfiíklad v˘kon administrativních prací v kanceláfiích v letním období) nelze tohoto nafiízení vlády pouÏít a poskytování nápojÛ musí zamûstnavatel fie‰it prostfiednictvím vlastní smûrnice ãi podnikové kolektivní smlouvy. V tomto pfiípadû je v‰ak pravdûpodobné, Ïe pfiíslu‰n˘ finanãní úfiad nebude tyto náklady povaÏovat za v˘daj vynaloÏen˘ na dosaÏení, zaji‰tûní a udrÏení zdaniteln˘ch pfiíjmÛ ve smyslu zákona ã. 586/1992 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. (Pfií‰tû bezpeãnostní znaãky a signály) Robert Kfiepinsk˘
Nad zmûnami stanov (Pokraãování z minulého ãísla) V této souvislosti je nutno pfiipomenout, Ïe základní organizace je jako samostatná právnická osoba také samostatnou úãetní jednotkou ve smyslu pfiedpisÛ o úãetnictví, a musí proto také plnit i v‰echny povinnosti uloÏené na tomto úseku právními pfiedpisy. I za plnûní tûchto povinností odpovídá statutární orgán základní organizace. Základním vodítkem a dokumentem pro hospodafiení základní organizace na rozpoãtové období, kter˘m v na‰ich podmínkách je kalendáfiní rok, je rozpoãet. Tento rozpoãet na pfiíslu‰né období schvaluje statutární orgán, kter˘m je podle ãlánku 44 stanov závodní v˘bor, pfiíp. podle ãlánku 45 stanov závodní dÛvûrník. Finanãní prostfiedky musí základní organizace pouÏít pfiedev‰ím na odvod ãásti ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ odborovému svazu, dále pak napfiíklad na v˘daje spojené s kulturní, zájmovou a sportovní ãinností ãlenÛ této organizace, dal‰í ãást na krytí hospodáfiskosprávních a organizaãních v˘dajÛ a na v‰echny ostatní v˘daje. V˘‰e odvodu ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ odboro-
4
■
vému svazu vychází z ãlánku 17 stanov a z vnitrosvazov˘ch pfiedpisÛ. V˘daje na kulturní, zájmovou a sportovní ãinnost se poskytují do v˘‰e schváleného rozpoãtu na akce organizované základní organizací nebo odborov˘m svazem. O úhradû i v˘‰i pfiíspûvku pak samozfiejmû rozhoduje statutární orgán této organizace. Hospodáfiskosprávními a organizaãními v˘daji je nutné rozumût v˘daje na zabezpeãení ãinnosti organizace a jejích orgánÛ, a to v˘daje na zabezpeãení kanceláfisk˘ch potfieb, telefonní poplatky, po‰tovné, náklady na schÛzovní ãinnost, pfiípadnû odmûny a cestovné funkcionáfiÛ organizace atd. Mezi ostatní náklady patfií náklady vzniklé na základû rozhodnutí pfiíslu‰n˘ch orgánÛ základní organizace. I v souvislosti s hospodafiením platí zásady pro jednání jménem základní organizace a jejího statutárního orgánu také pro podepisování právních úkonÛ, pro které je pfiedepsána písemná forma (ãl. 44 stanov) tak, jak jsme se o nich jiÏ opakovanû v minulosti zmiÀovali. V pfiípadû ukonãení ãinnosti základní organizace musí b˘t pfied zru‰ením její svazové evidence provedeno majetkové vypofiádání, vãetnû likvidace. V takovém pfiípadû je povinností takovéto základní organizace postupovat podle stanov a vnitrosvazov˘ch pfiedpisÛ. JUDr. Karel Horn˘ (Pokraãování v pfií‰tím ãísle)
§
ODPOVÍ DÁME
DOTAZ: Prosím o vysvûtlení problematiky nafiizování dovolené. V souãasné dobû se u zamûstnavatele, kde jsem zamûstnána, mnoÏí pfiípady, kdy je nám nafiizována dovolená tzv. ze dne na den, tj. v prÛbûhu smûny den pfiedem nám je oznámeno, Ïe druh˘ den máme dovolenou. Zpoãátku jsme vÛbec neprotestovali, ov‰em kdyÏ tato praxe trvá jiÏ dva mûsíce, zaãínáme protestovat. Ov‰em je nám vÏdy sdûleno, Ïe na to má zamûstnavatel právo. L. N., Hradecko ODPOVùë: Postup zamûstnavatele je nesprávn˘. Podle § 108 odst. 1 zák. práce dobu ãerpání dovolené urãuje zamûstnavatel podle plánu dovolen˘ch s pfiedchozím souhlasem odborového orgánu tak, aby si zamûstnanec mohl dovolenou vyãerpat zpravidla vcelku do konce kalendáfiního roku. JestliÏe je dovolená poskytována v nûkolika ãástech, musí alespoÀ jedna ãást ãinit nejménû dva t˘dny. Dále je zde stanoveno, Ïe dobu ãerpání dovolené je zamûstnavatel povinen zamûstnanci oznámit alespoÀ 14 dnÛ pfiedem. Tato doba mÛÏe b˘t v˘jimeãnû zkrácena, dá-li k tomu souhlas odborov˘ orgán. Z v˘‰e uvedeného tedy vypl˘vá jednoznaãn˘ závûr. Zamûstnavatel by mûl umoÏnit ãerpání dovolené po dnech pouze ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech a dále vám nemÛÏe nafiizovat dovolenou tzv. ze dne na den. Pokud se tak stane, máte právo to odmítnout a poÏadovat pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy. JestliÏe vám práce nebude pfiidûlována, bude se jednat o pfiekáÏku v práci na stranû zamûstnavatele podle § 130 odst. 1 zák. práce a po dobu jejího trvání vám bude náleÏet náhrada mzdy ve v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. DOTAZ: Jsem zamûstnán u zamûstnavatele, kde jsou noãní smûny. Nyní vedeme spor o tom, kdy zaãíná svátek a sobota, nedûle. NepfietrÏit˘ odpoãinek je u nás stanoven na sobotu a nedûli. Zamûstnavatel tvrdí, Ïe tyto dny nezaãínají ve 24:00 hod., ale zaãátkem smûny, která v t˘dnu zaãíná jako první. Zdá se nám to nelogické. To pak totiÏ nastávají situace, Ïe zamûstnanec, kter˘ pracuje ve svátek, nárok na pfiíplatek nemá, ale zamûstnanec, kter˘ pracuje den po svátku, nárok má. Prosíme proto o vysvûtlení tohoto problému. Z. H., Jiãínsko ODPOVùë: Zamûstnavatel má pravdu. V § 6 nafi. vlády ã. 108/1994 Sb., v platném znûní, kter˘m se provádí zákoník práce, je uvedeno, Ïe u zamûstnavatelÛ s noãními smûnami zaãíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu smûny, která v pracovním t˘dnu nastupuje podle rozvrhu smûn jako první. Den pracovního klidu je definován v § 91 zák. práce. Zde je uvedeno, Ïe dny pracovního klidu jsou dny, na které pfiipadá nepfietrÏit˘ odpoãinek zamûstnance v t˘dnu, a svátky. Ve va‰em pfiípadû tedy skuteãnû svátek, sobota a nedûle nebudou zaãínat ve 24:00 hod. Zamûstnavatel musí tedy urãit, která smûna v pracovním t˘dnu nastupuje jako první. Vysvûtlíme si to na pfiíkladu. Ve vût‰inû pfiípadÛ se jedná o smûnu, která nastupuje - zaãíná ve 22:00 hod. v nedûli. NepfietrÏit˘ odpoãinek zaãíná ve 22:00 hod. v pátek a konãí ve 22:00 hod. v nedûli a svátek - napfiíklad 8. 5. zaãíná 7. 5. ve 22:00 hod. a konãí 8. 5. ve 22:00 hod. (Zr)
covní smlouvû. Pracovní smlouva mÛÏe obsahovat i urãité omezení pfii vysílání zamûstnance na pracovní cesty. Napfiíklad zde mÛÏe b˘t sjednáno, Ïe délka pracovní cesty nepfiesáhne urãitou dobu, napfi. sedm kalendáfiních dnÛ, Ïe na pracovní cestu bude vyslán pouze jedenkrát v kalendáfiním mûsíci, Ïe na pracovní cestu nebude vysílán v dobû ‰kolních prázdnin. U zamûstnancÛ, kde je v˘kon pracovních cest nezbytn˘m poÏadavkem na v˘kon sjednaného druhu práce, napfi. u obchodních zástupcÛ, lze souhlasit s tvrzením zamûstnavatelÛ, Ïe ujednání o moÏnosti vysílat zamûstnance na pracovní cesty musí b˘t obecné, neboÈ nelze pfiesnû stanovit poãet a délku trvání jednotliv˘ch pracovních cest. f) Ujednání, Ïe pfii stanovení mzdy ve v˘‰i ....... Kã bylo pfiihlédnuto k pfiípadné práci pfiesãas v rozsahu osm hodin t˘dnû a 150 hodin roãnû Toto ujednání lze sjednat pouze u zamûstnavatelÛ, ktefií vykonávají podnikatelskou ãinnost. UmoÏÀuje to ustanovení § 5 odst. 2 zák. ã. 1/1992 Sb., o mzdû. Na základû zák. ã. 217/2001 Sb., kter˘m se od 1. 1. 2001 novelizoval zákon ã. 1/1992 Sb., o mzdû, je tzv. pau‰alizace práce pfiesãas moÏná, ov‰em za podmínky, Ïe v rámci stanoveného limitu práce pfiesãas (osm hodin t˘dnû a 150 hodin roãnû) bude sjednán nejvy‰‰í rozsah práce pfiesãas, kterou mu mÛÏe zamûstnavatel nafiídit. MÛÏe b˘t obsaÏeno i v kolektivní smlouvû nebo v jiné smlouvû (napfiíklad ve smlouvû o mzdû). Pokud by smlouva neobsahovala limity práce pfiesãas, bylo by toto ujednání neplatné a zamûstnanci by vznikl nárok na pfiíplatek za první hodinu práce pfiesãas. Dále je tfieba, aby zde byla pfiesnû uvedena v˘‰e mzdy, která byla stanovena jiÏ s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas, jedná se o neplatné ujednání. Dále sem patfií ujednání, g) Ïe zamûstnanec souhlasí s v˘konem pracovní pohotovosti na pracovi‰ti (v místû trvalého bydli‰tû) v rozsahu ...... hodin mûsíãnû, roãnû, h) Ïe zamûstnanci bude pfiidûleno sluÏební vozidlo, ch) Ïe se zamûstnanec zavazuje do urãité doby si zv˘‰it kvalifikaci, i) Ïe zamûstnanci bude zabezpeãeno ubytování, j) Ïe zamûstnavatel urãit˘m zpÛsobem vybaví pracovi‰tû zamûstnance, k) Ïe zamûstnavatel umístí dítû zamûstnance ve ‰kolce, l) Ïe zamûstnanec bude pouÏívat jednotn˘ pracovní odûv (jedná se o pfiípad, kdy nejde o osobní ochranné pracovní prostfiedky) a na nûm nosit jmenovku, m) Ïe zamûstnavateli nahlásí zmûnu zdravotní poji‰Èovny atd. V pracovní smlouvû lze tedy dohodnout v‰e, co neodporuje právním pfiedpisÛm. V pracovní smlouvû nelze platnû dohodnout napfiíklad: 1. Ïe zamûstnanec se vzdává nároku na dovolenou, na odstupné 2. Ïe v pfiípadû potfieby souhlasí s pfievedením na jakoukoliv práci dle pokynÛ vedoucího 3. Ïe v pfiípadû potfieby rozváÏe pracovní pomûr dohodou 4. Ïe souhlasí s pfieloÏením do jiného místa v˘konu práce podle potfieby zamûstnavatele 5. Ïe v pfiípadû pfiechodn˘ch odbytov˘ch potíÏí mu nebude pfiidûlována práce a bude ãerpat neplacené volno 6. Ïe souhlasí s v˘konem práce pfiesãas nad 150 hodin roãnû atd. 7. Ïe zamûstnanec sloÏí tzv. kauci ve v˘‰i .... Kã, ze které bude hrazena ‰koda, kterou zpÛsobí zamûstnavateli (neplatnost tohoto ujednání potvrdil i Ústavní soud) 8. Ïe po ukonãení pracovního pomûru si odkoupí osobní ochranné pracovní prostfiedky Tato ujednání jsou neplatná, ale nezpÛsobují neplatnost celé pracovní smlouvy.
S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E
Podstatné náleÏitosti pracovní smlouvy JUDr. Jaromír Zrutsk˘
âást II Dal‰í ujednání, která lze sjednat v pracovní smlouvû Kromû podstatn˘ch náleÏitostí podrobnû vysvûtlen˘ch v ãásti I lze v pracovní smlouvû dohodnout dal‰í ujednání, na kter˘ch mají úãastníci zájem. Mezi dal‰í ujednání patfií napfiíklad: a) Ujednání o mzdû Mzda zde mÛÏe b˘t sjednána pevnou ãástkou, napfi. 40 Kã za hod., 9000 Kã mûsíãnû, dále mÛÏe b˘t sjednána rozpûtím, napfi. 36 aÏ 40 Kã za hod., 9000 - 12 500 Kã mûsíãnû, nebo jin˘m zpÛsobem, napfi. 7000 Kã a 20 % z trÏeb, dle platového v˘mûru, dle Smûrnice ã. 1 o odmûÀování atd. JestliÏe je v pracovní smlouvû sjednána v˘‰e mzdy napfi. rozpûtím od 6000 do 8500 Kã nebo pevnou ãástkou, napfi. 7500 Kã, zamûstnanec má nárok na poskytování mzdy ve v˘‰i: u mzdy stanovené rozpûtím na spodní hranici, tj. na 6000 Kã a u mzdy stanovené pevnou ãástkou na tuto ãástku. Ve vût‰inû pfiípadÛ je mzda sjednána, stanovena napfi. ve mzdovém v˘mûru, kter˘ není souãástí pracovní smlouvy, nebo v kolektivní smlouvû nebo vnitfiním mzdovém pfiedpisu zamûstnavatele. V pracovní smlouvû b˘vá mzda sjednána vût‰inou u zamûstnavatelÛ, ktefií zamûstnávají mal˘ poãet zamûstnancÛ. U zamûstnavatelÛ, kde nepÛsobí odbory, by zamûstnanci mûli poÏadovat, aby mzda byla sjednána právû v pracovní smlouvû. Kde v‰ak pÛsobí odborová organizace a kolektivnû se vyjednává, zamûstnanci by mûli poÏadovat a odborové orgány prosazovat, aby tzv. smluvní mzda se uplatnila pouze u pfiesnû stanoveného poãtu vedoucích zamûstnancÛ - manaÏerÛ. V opaãném pfiípadû podle mého názoru mÛÏe dojít k podstatnému oslabení v˘znamu kolektivního vyjednávání a ve své podstatû samozfiejmû i odborÛ. Ujednání o platu v pracovní smlouvû nepfiichází v úvahu, protoÏe podle § 20a zák. ã. 143/1992 Sb. musí zamûstnavatel plat stanovit v platovém v˘mûru. b) Doba trvání pracovního pomûru Pracovní smlouva mÛÏe obsahovat ujednání o dobû trvání pracovního pomûru. Nejedná se v‰ak o podstatnou náleÏitost pracovní smlouvy. Podle § 30 zák. práce, pokud nebyla v pracovní smlouvû v˘slovnû dohodnuta doba trvání pracovního pomûru, platí tzv. nevyvratitelná domnûnka, Ïe pracovní pomûr byl sjednán na dobu neurãitou. O pracovní pomûr na dobu neurãitou pÛjde téÏ v pfiípadech, kdy ujednání o délce trvání pracovního pomûru bude neplatné. Napfiíklad kdyÏ bude uzavfien pracovní pomûr na dobu urãitou se zamûstnancem, s nímÏ to sjednat nelze, napfi. s mladistv˘mi (viz § 30 odst. 2 zák. práce), nebo pokud by doba trvání pracovního pomûru byla sjednána neurãitû, neboÈ by byla vymezena skuteãností, kterou nelze objektivnû zjistit, napfi. „pracovní pomûr se uzavírá na dobu urãitou - na za‰kolení (zácvik) zamûstnance“. S ohledem na potfieby praxe a posílení smluvní volnosti úãastníkÛ pracovního pomûru se ponechává na vÛli úãastníkÛ, jak˘ pracovní pomûr uzavfiou. Úãastníci pracovního pomûru mohou uzavfiít pracovní pomûr na ‰est mûsícÛ, jeden rok, dva roky atd. Tyto pracovní pomûry mohou uzavírat opûtovnû, tj. nûkolikrát po sobû. V podstatû do‰lo ke zru‰ení jak˘ch-
koliv omezení pfii uzavírání pracovních pomûrÛ na dobu urãitou. V zájmu zv˘‰ené ochrany nûkter˘ch skupin zamûstnancÛ je stanoven zákaz uzavírat pracovní pomûr na dobu urãitou s absolventy, mladistv˘mi a se zamûstnanci, o nichÏ to stanoví kolektivní smlouva. V kolektivní smlouvû lze sjednat zákaz uzavírat pracovní pomûr na dobu urãitou napfi. s urãit˘mi profesemi - popeláfi, zedník. Zákaz uzavírat pracovní pomûr na dobu urãitou s absolventy se vztahuje pouze na ty pfiípady, kdy by mûl b˘t pfiijat na práci odpovídající jeho kvalifikaci, napfi. absolvent stfiední ekonomické ‰koly má b˘t pfiijat na práci, kde je kvalifikaãním pfiedpokladem stfiední ‰kola. Pokud chce uzavfiít pracovní pomûr na práci, kde se nevyÏaduje stfiední ‰kola, napfi. fiidiã hromadné mûstské dopravy, v˘‰e uveden˘ zákaz se na tento pfiípad nevztahuje. ProtoÏe absolutní zákaz uzavírat s tûmito skupinami zamûstnancÛ pracovní pomûr na dobu urãitou by je znev˘hodÀoval na trhu práce, i s nimi lze uzavfiít pracovní pomûr na dobu urãitou, pokud o to zamûstnavatele písemnû poÏádají. Doba trvání pracovního pomûru mÛÏe b˘t sjednána pevn˘m datem, napfi. „do 30. 6. 2001“, nebo poãtem dnÛ, t˘dnÛ, mûsícÛ nebo i rokÛ. Nejjednodu‰eji lze dobu trvání sjednat oznaãením kalendáfiního dne, kdy má pracovní pomûr skonãit (napfi. do 31. 12.). V nûkter˘ch pfiípadech je tfieba vymezit trvání pracovního pomûru dobou sjednan˘ch prací, zejména u prací sezonní a kampaÀové povahy, napfi. v zemûdûlství (na provedení jarních prací, ÏÀov˘ch prací, ãesání chmele), v potravináfiském prÛmyslu (na v˘robu vánoãního cukroví atd.). Zvlá‰tní skupinu tvofií pracovní pomûry uzavírané na dobu pfiechodné potfieby k nahrazení zamûstnancÛ z dÛvodu dlouhodobé nepfiítomnosti. Jedná se o tzv. zástupy za zamûstnance, ktefií jsou napfi. v pracovní neschopnosti, vykonávají vojenskou, civilní sluÏbu, ãerpají matefiskou, rodiãovskou dovolenou. V tûchto pfiípadech by doba trvání pracovního pomûru mûla b˘t sjednána následovnû: „Pracovní pomûr se sjednává na dobu urãitou po dobu pracovní neschopnosti zamûstnance XY, po dobu civilní sluÏby zamûstnance XY, nejdéle v‰ak do ... (uvést pfiesné datum, kdy má civilní sluÏba skonãit), po dobu matefiské a rodiãovské dovolené zamûstnankynû XY, nejdéle do tfií let vûku dítûte.“ Dal‰í skupinou pfiípadÛ, kdy podle mého názoru zamûstnavatel má vûcn˘ dÛvod pro uzavfiení pracovního pomûru na dobu urãitou, je skuteãnost, Ïe ve zku‰ební dobû zamûstnavatel není vzhledem k nároãnosti urãitého druhu práce schopen kvalifikovanû posoudit, zda zamûstnanec je schopen tento druh práce (funkci) vykonávat. MÛÏe se jednat napfiíklad o nûkteré vedoucí zamûstnance, kde pracovní pomûr nevzniká jmenováním, zamûstnance na finanãním úfiadu. Souãasná právní úprava je nûkter˘mi zamûstnavateli bohuÏel zneuÏívána. Zamûstnavatelé vyuÏívají pfiedev‰ím pomûrnû vysokého procenta nezamûstnanosti a obavy ze ztráty zamûstnání. Na základû toho uzavírají opûtovnû pracovní pomûry na dobu urãitou, napfi. na dobu ‰esti mûsícÛ, aniÏ je pro to nûjak˘ váÏn˘ - vûcn˘ dÛvod, a sjednávají zde je‰tû zku‰ební dobu. Tím dochází k obcházení zákona, pfiedev‰ím pokud jde o právní úpravu skonãení pracovního pomûru ze strany zamûstnavatele, poskytování odstupného a nároku na dovolenou. Podle mého názoru souãasná právní úprava sjednávání pracovních pomûrÛ na dobu urãitou je v rozporu s právem Evropského spoleãenství (konkrétnû Smûrnicí ã. 70/1999/ES) a dfiíve nebo pozdûji bude nutné ji zmûnit, tj. zpfiísnit, zamezit bezdÛvodnému tzv. fietûzení pracovních pomûrÛ na dobu urãitou. c) Zku‰ební doba Úãelem zku‰ební doby je umoÏnit zamûstnanci i zamûstnavateli, aby si v jejím prÛbûhu ovûfiili, zda jim bude pracovní pomûr vyhovovat, a pro pfiípad, Ïe by nûkterému z nich nevyhovoval, co nejvíce mu usnadnit jeho rozvázání. Zamûstnanec má pfiedev‰ím zájem bûhem zku‰ební doby se pfiesvûdãit, zda druh práce a ostatní pracovní podmínky odpovídají jeho pfiedstavám a moÏnostem. Zamûstnavatel má zájem se pfiesvûdãit, zda schopnosti, pracovní v˘kon a plnûní dal‰ích pracovních povinností zamûstnancem odpovídají jeho poÏadavkÛm. –2–
Zku‰ební doba mÛÏe b˘t platnû sjednána pouze pfii uzavírání pracovní smlouvy, a to v˘hradnû písemnû, tedy i v tom pfiípadû, kdy pracovní smlouva byla sjednána ústnû. K sjednání zku‰ební doby nedochází automaticky uzavfiením pracovní smlouvy, musí b˘t v pracovní smlouvû v˘slovnû sjednána. Je-li pracovní smlouva uzavírána písemnû a mají-li úãastníci zájem na jejím sjednání, musí b˘t ujednání o ní obsaÏeno pfiímo v pracovní smlouvû. Zde je nutno zdÛraznit, Ïe k písemnému uzavfiení pracovní smlouvy musí dojít nejpozdûji v den nástupu do zamûstnání, pfied zahájením práce. JestliÏe bude zamûstnanci pfiedloÏena pracovní smlouva k podpisu pozdûji, napfi. druh˘ den, nejde jiÏ ve skuteãnosti o uzavfiení pracovní smlouvy, n˘brÏ vlastnû jen o písemné potvrzení o obsahu pracovní smlouvy platnû uzavfiené ústnû v den nástupu zamûstnance do práce. V tomto pfiípadû by sjednání zku‰ební doby bylo neplatné. Délka zku‰ební doby ãiní nejv˘‰e tfii mûsíce, mÛÏe b˘t sjednána krat‰í zku‰ební doba. Sjednaná zku‰ební doba nemÛÏe b˘t dodateãnû prodluÏována. Zku‰ební dobu lze sjednat v pracovním pomûru uzavfieném na dobu neurãitou i urãitou. Jak je v˘‰e uvedeno, úãelem zku‰ební doby je ovûfiit si, zda pracovní pomûr úãastníkÛm vyhovuje, a jestliÏe nûkter˘ z úãastníkÛ (zamûstnavatel nebo zamûstnanec) zjistí, Ïe mu pracovní podmínky nevyhovují, má moÏnost rozvázat pracovní pomûr zvlá‰tním zpÛsobem, a to zru‰ením pracovního pomûru ve zku‰ební dobû. Zru‰it pracovní pomûr ve zku‰ební dobû mÛÏe zamûstnavatel i zamûstnanec kdykoliv bûhem zku‰ební doby, a to i bez uvedení dÛvodu. Neplatí zde zákaz v˘povûdi nûkter˘m zamûstnancÛm. NevyÏaduje se pfiedchozí souhlas pfiíslu‰ného odborového orgánu nebo úfiadu práce k rozvázání pracovního pomûru s nûkter˘mi zamûstnanci. Ve zku‰ební dobû lze zru‰it pracovní pomûr i v dobû pfiekáÏek v práci, napfi. v pracovní neschopnosti zamûstnance, v dobû, kdy je zamûstnankynû tûhotná atd. Zru‰ení pracovního pomûru ve zku‰ební dobû je tedy nepochybnû velice jednoduch˘ zpÛsob skonãení pracovního pomûru. Má b˘t uãinûno písemnû, ov‰em nedodrÏení písemné formy nezpÛsobuje jeho neplatnost. Vzhledem k moÏn˘m problémÛm s prokazováním v‰ak rozhodnû doporuãuji písemnou formu. Bûhem zku‰ební doby nelze zru‰it pracovní pomûr zpûtnû, ani nelze jako den skonãení uvést den, kter˘ následuje po uplynutí zku‰ební doby. Od 1. 1. 2001 lze zku‰ební dobu sjednat se v‰emi zamûstnanci, tj. i se zamûstnanci, se kter˘mi nelze sjednat pracovní pomûr na dobu urãitou. d) Rozsah a rozvrÏení pracovní doby JestliÏe úãastníci pracovnûprávního vztahu chtûjí sjednat krat‰í pracovní dobu, je nutné to v pracovní smlouvû pfiesnû vymezit. Napfiíklad lze sjednat krat‰í pracovní dobu - ‰est hodin dennû, 35 hodin t˘dnû atd., jinou úpravu pracovní doby, napfi. Ïe zamûstnanec bude pracovat v pondûlí, stfiedu a v pátek, Ïe zamûstnanci bude pfiidûlována práce pouze v dopolední smûnû. Pokud není v pracovní smlouvû rozsah pracovní doby sjednán, jedná se o pracovní pomûr na stanovenou (tzv. plnou) t˘denní pracovní dobu. Zamûstnanec má právo poÏadovat pfiidûlování práce po stanovenou t˘denní pracovní dobu, a kdyby mu ji zamûstnavatel nepfiidûloval, napfi. pfiidûloval by mu práci pouze ‰est hodin dennû, jednalo by se o pfiekáÏku v práci na stranû zamûstnavatele podle § 130 odst. 1 zák. práce. Zamûstnanci by po dobu trvání této pfiekáÏky náleÏela náhrada mzdy ve v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. V pracovní smlouvû lze platnû dohodnout i konkrétní rozvrÏení pracovní doby. Napfiíklad Ïe se jedná o pracovní dobu, která bude rozvrÏena nerovnomûrnû na období ......... t˘dnÛ/mûsícÛ a jedná se o dvousmûnn˘ provoz. e) Ujednání, Ïe zamûstnanec souhlasí s tím, Ïe na dobu nezbytné potfieby bude vysílán na pracovní cesty (popfiípadû i zahraniãní pracovní cesty) Na základû zák. ã. 155/2000 Sb., kter˘m se novelizoval zákoník práce, od 1. 1. 2001 lze zamûstnance vysílat na pracovní cestu pouze za pfiedpokladu, Ïe to je sjednáno v pra–3–
PRO KAÎDÉHO NùCO Pravûk ve Studnicích
V srpnu svaz organizoval letní dûtsk˘ tábor ve Studnicích u Hlinska v âechách, kter˘ se zde konal jiÏ podruhé. Ukázalo se, Ïe toto místo je stejnû vhodné, jako byla Smraìavka. Vedoucím tábora povûfiil letos svaz Roberta Kfiepinského, kter˘ se v minul˘ch letech úãastnil jako oddílov˘ vedoucí. T˘m oddílov˘ch vedoucích byl dosti omlazen. Bûhem posledních let nûkolik dûtí, kter˘m se tento tábor líbil natolik, Ïe s námi jezdily i jako praktikanti, „vyrostlo“ v nové oddílové vedoucí. Pro dal‰í léta nám jiÏ roste nová generace vedoucích, která se letos zúãastnila tábora jako praktikanti. Mottem tábora byl pohled do pravûku. Dûti se seznamovaly s historick˘m v˘vojem ãlovûka. Hrály si na pravûké lovce, pastevce i zemûdûlce. Dovûdûly se nûco o osídlování na‰í zemû v dobû kamenné. Probíhaly zde rÛzné sportovní turnaje, soutûÏe, hrálo se divadlo, chodilo se na turistické pochody a vyrábûly se v˘robky z hlíny, kamene a ze dfieva. Tábora se úãastnilo i nûkolik dûtí ze Slovenska. Navzdory hfiíãkám poãasí, kdy dûti místo doby ledové zaÏily dobu bahenní, se tábor vydafiil a jiÏ nyní se pfiipravuje jeho dal‰í pokraãování, které zavede dûti do starovûku.
Nohejbal ve ·tokách
Listopadové semináfie OS UNIOS pofiádá v listopadu ve ·kolicím a rekreaãním zafiízení ·ARZ Vr‰ov s. r. o. dal‰í semináfi, tentokrát zamûfien˘ na novelu zákoníku práce. Semináfi je urãen pro funkcionáfie základních a místních odborov˘ch organizací. Druh˘ semináfi „Postavení mlad˘ch v pracovnûprávních vztazích“ je pfiipraven pro ãleny OS UNIOS do 30 let. Oba semináfie jsou tfiídenní v termínu od 18. do 20. listopadu 2002 a budou zaãínat i konãit obûdem. Úãastnick˘ poplatek je v obou pfiípadech stejn˘, a to 250 Kã za kaÏdého úãastníka (cena zahrnuje ubytování, stravu a náklady na ‰kolení). Tato cena se v‰ak vztahuje maximálnû na dva úãastníky z jedné ZO nebo MO na kaÏd˘ semináfi. Dal‰í pfiípadní úãastníci jiÏ hradí nákladovou cenu 800 Kã. JelikoÏ je pro organizaci tûchto semináfiÛ nutné znát skladbu úãastníkÛ, Ïádáme zájemce o úãast, aby vyplnili návratku a zaslali ji nejpozdûji do 25. 10. 2002 na adresu OS UNIOS, nám. W. Churchilla 2, PSâ 113 59 Praha 3, pfiípadnû na e-mail:
[email protected]. Bliωí informace vám za‰leme po obdrÏení návratky, nebo vám je ochotnû poskytne Michal Votava na tel. 234 463 194 nebo 723 742 163. Tû‰íme se na va‰i úãast.
✁ Pfiihlá‰ka na semináfie pofiádané OS UNIOS k novele ZP ZO/MO:
Tradiãní nohejbal trojic se tentokrát odehrál 14. - 16. ãervna ve ·tokách. Na druhé dûjství svazov˘ch sportovních her se pfiihlásilo deset druÏstev. Opût se odehrály dvû základní skupiny, které urãily pofiadí do vyfiazovacího pavouka. Stejnû jako v loÀském roce skonãili obhájci prvního místa na tfietím místû. První místo a putovní pohár vybojovalo, loni druhé, druÏstvo Severoãeské plynárenské, a. s. Teplice. A jak to v‰e nakonec dopadlo? 1. Severoãeská plynárenská Teplice 2. V˘chodoãeské plynárenské strojírny Rosice „A“ 3. KovosluÏba hasicí pfiístroje Praha 4. Technické sluÏby mûsta Sobûslavi „B“ 5. Mûstsk˘ podnik byt. hospodáfiství a sluÏeb ze Svitu (SR) 6. ROMO Fulnek „B“ 7. Technické sluÏby mûsta Sobûslavi „A“ 8. Sportovní komise OS UNIOS 9. V˘chodoãeské plynárenské strojírny Rosice „B“ 10. ROMO Fulnek „A“
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., kontaktní osoba: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., fax: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Semináfi Zákoník práce
poãet úãastníkÛ: . . . . . . . .
Postavení mlad˘ch
poãet úãastníkÛ: . . . . . . . .
Úãastnick˘ poplatek budeme hradit ■ hotovû pfii pfiíjezdu
■ fakturou
adresa pro fakturu (pokud je jiná neÏ adresa ZO/MO):
(za‰krtnûte)
...............................
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., IâO: . . . . . . . . . . . . . . ., DIâ: . . . . . . . . . . . . . . . . .
............................ Datum
............................ razítko, podpis
■
7
PRO VOLNOU CHVILKU Skládaãka Vojtûch Hynais Narodil se 14. 12. 1854 ve Vídni, jako prvorozen˘ syn, ãesk˘m rodiãÛm. Strávil tu dûtství ve spoleãnosti ãesk˘ch krajánkÛ. V‰echny Hynaisovy dûti mûly hudební nadání, Vojtûch znamenitû zvládal hru na klavír. Po náv‰tûvû v˘stavy se rozhodl pro studium malífiství. V roce 1870 byl Hynais pfiijat na malífiskou akademii. Zaãal pilnû pracovat a první úspûch na sebe nenechal dlouho ãekat; jeho skica Hercules v kolébce získala ocenûní v podobû Fügerovy zlaté medaile. V roce 1874 odjel na studia do Itálie. Pak se na ãas vrátil domÛ a v roce 1878 odjel studovat do PafiíÏe. Na nûjakou dobu se usadil v PafiíÏi, a aby se uÏivil, stal se portrétistou. S Prahou, kterou krátce nav‰tívil v roce 1876, udrÏoval stál˘ kontakt. Hynais se tak dovûdûl o vyhlá‰eném konkurzu na v˘zdobu královské lóÏe praÏského Národního divadla a do soutûÏe se pfiihlásil. Dal se do usilovné práce. Vytvofiil jedenáct kompozic a odeslal je do Prahy. V Praze v‰ak Hynais dobfie nepochodil, porotû se jeho díla jevila jako pfiíli‰ komplikovaná. Hynaisov˘m koneãn˘m vítûzstvím byla objednávka pro budoár a schodi‰tû. V kvûtnu 1881 pfiijel do Prahy a malby vystavil nejprve v Umûlecké besedû, kde sklidily v‰eobecné uznání. 12. srpen 1881, tragick˘ den pro Národní divadlo, zastihl Hynaise v Praze. Spolu s ostatními zachraÀoval obrazy v Národním divadle. Pfii zadání práce na nenávratnû zniãené oponû se stal favoritem devûtadvacetilet˘ Hynais. Vyskytla se fiada nevraÏivostí a intrik, ale v létû roku 1882 stavební v˘bor objednal provedení opony u Hynaise. Tak zaãal komponovat svou nejvût‰í zakázku. Práce na oponû byla umûlecky vzru‰ující, av‰ak úmorná. Koneãn˘ návrh Praha zamítla, ale ve v˘sledném dûní komise rezignovala pouze s ohledem na ãasovou tíseÀ. Hynais musel vzít na sebe riziko realizace a morální odpovûdnosti. Setrval v Praze do
Tajenka:
Kupon 07/02
slavnostního pfiedstavení Smetanovy Libu‰e 18. listopadu 1883, kdy byla poprvé spu‰tûna jeho opona, a zapsal se tak do povûdomí celého národa. Po tomto slavnostním okamÏiku odjel na krátkou náv‰tûvu Vídnû, kde v jediném listopadovém dnu vytvofiil podobiznu své matky. Jeho místo v‰ak bylo v PafiíÏi. V roce 1894 definitivnû nastoupil na praÏskou akademii. Po roce 1900 v‰ak Hynaisova grafická tvorba témûfi ustala. Podílel se je‰tû na tvorbû Pantheonu Národního muzea. Zemfiel 22. 8. 1925 na rakovinu plic.
Dílo tohoto malífie bylo a je dosud oceÀováno pro svoji klasickou dokonalost, pro vytfiíbené estetické hodnoty, které dovr‰ily italskou renesanci. Jeho tvorba se bohatû vûtví od prvních u‰lechtil˘ch a pÛvabn˘ch Madon k monumentálním alegorick˘m kompozicím urãen˘m pro vatikánské komnaty i pro tapisérie v Sixtinské kapli. Bohatou tvorbu malífiskou ve sluÏbách papeÏov˘ch, malbu fiady oltáfiních obrazÛ, portrétÛ, Madon, z nichÏ mnohé vznikaly v ‰iroké dílenské spolupráci, provází rozsáhlé dílo kreslífiské. Toto bohaté dílo vzniklo v nedlouhém ãasovém rozmezí, malífi se narodil 1483 a zemfiel 1520. A my se ptáme na jeho jméno.
?
✁
Jméno a pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZO/MO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slosovány budou odpovûdi do‰lé do 18. fiíjna 2002. Jména v˘hercÛ a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií‰tím ãísle. Správná odpovûì z ã. 6/2002: Vojtûch Hynais Tfii vylosovaní v˘herci jsou: Eva Táborská, MP Brno Anna Kratochvílová, MO Brno Eli‰ka Jandová, TS Lomnice n. P. Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn˘ redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 194, e-mail:
[email protected]. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick˘ch vûzÀÛ 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057
Nic není tak jednoduché, aby to nebylo ‰patnû pochopeno. Tip do kina My‰ák Stuart Little 2 Populární neohroÏen˘ my‰ák Stuart Little se opût vrací v je‰tû romantiãtûj‰ím a je‰tû napínavûj‰ím dobrodruÏství. Pfied tfiemi lety pfiedstavoval letní hit, u nás se objevil pfied dvûma roky, tehdy jiÏ s nominací na Oscara za vizuální efekty. Obrovské trÏby v Americe a pfiízeÀ divákÛ témûfi na celém svûtû vedly k jednoznaãnému resumé, zaãala se pfiipravovat „dvojka“. A tak opu‰tûn˘, inteligentní mluvící my‰ák, kter˘ v díle minulém na‰el svou náhradní (lidskou!) rodinu - a kdo nevûfií, aÈ tam bûÏí, nebo si doplní mezery ve vzdûlání na videu - uÏ zase trochu dospûl a spokojenû Ïije nov˘m stylem Ïivota. Jezdí do ‰koly ve svém vlastním autû, nauãil se lepit modely letadel a je py‰n˘ na to, Ïe se mu podafiilo dostat se do fotbalového t˘mu. Rád si hraje se sv˘m velk˘m bratrem Georgem a s novou sestfiiãkou Marthou, zaãíná si rozumût dokonce i s vûãnû nabruãenou koãkou SníÏkem. I pfiesto ale Stuart touÏí po blízkém pfiíteli, se kter˘m by si rozumûl více neÏ s ostatními. A pak se objeví tajemná opefiená sleãna Margalo, která nemá domov ani ochránce a navíc ani trochu prÛhlednou minulost. V tûch prvních dvou pfiípadech jí hodlá stát Stuart pevnû po boku, coÏ jej spolu s koãiãím pfiítelem SníÏkem zavede na vzru‰ující a hrÛzyplnou cestu... Film USA, rodinná komedie Hrají: Geena Davis, Hugh Laure a my‰i V ãeském znûní: Martin Dejdar, Nela Boudová, Eva Málková, Martin Kolar, Robert Hájek atd. ReÏie: Rob Minkoff
Recept pro vás HERMELÍNOVÁ POMAZÁNKA Pfiísady: 250 g mûkkého másla, 2 lÏíce hofiãice, 450 g hermelínu, 2 lÏiãky kmínu, 5 lÏiãek sladké papriky, ãerstvû mlet˘ pepfi, 2 svazky jarní cibulky, 3 fiapíky celeru Postup pfiípravy: Máslo s hofiãicí utfieme do pûny. Z hermelínu okrájíme kÛrku a vnitfiek nahrubo rozkrájíme. Smícháme s kmínem, pepfiem a hofiãiãn˘m máslem. Cibulku a celer oãistíme, omyjeme a nakrájíme na kostiãky. Vmícháme do pomazánky a upravíme na míse. Poãet porcí: 8.
LIPTAVSK¯ S¯R Pfiísady: 350 g cibule, 150 g másla, 4 ãervené cibule, 1/2 okurky, 1 strouÏek ãesneku, 4 lÏíce nakrájené paÏitky, 1 svazek sekané bazalky, 180 g strouhaného s˘ra, 600 g tvarohu, 100 ml mléka, 1 lÏíce sladké papriky, 1 lÏiãka mletého koriandru, 1/2 lÏiãky drceného kmínu, pepfi, sÛl Postup pfiípravy: Kostiãky bílé cibule podusíme 20 minut na másle. âervenou cibuli nakrájíme na koleãka. Okurku nakrájíme na kostiãky. âesnek prolisujeme. V‰e smícháme. Poãet porcí: 8. (·eL)
