âÍSLO 5 ROâNÍK 17 29. KVùTNA 2006
◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗ Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗◗
Volby se blíÏí Vzhledem k tomu, Ïe leto‰ní volby na dal‰ích nûkolik let ovlivní chování odborov˘ch organizací a práva zamûstnancÛ vÛãi zamûstnavatelÛm, je tfieba pfiipomenout, co nám pfied volbami jednotlivé strany slibují, ãím vyhroÏují a co v posledním volebním období dûlaly. Ti, co nejsou plnû v obraze nebo se nevyznají ve sloÏit˘ch prohlá‰eních jednotliv˘ch politick˘ch stran, jistû nepohrdnou jak statistikou hlasování k zákonÛm, které ovlivÀují kaÏdodenní Ïivot zamûstnancÛ, tak i rozborem pfiedvolebních slibÛ. K tomu, abyste se lépe orientovali, poslouÏí pfiíloha tohoto ãísla ãasopisu nebo materiály âMKOS, které najdete na intranetov˘ch stránkách. Ti, ktefií nemají pfiístup k internetu, mají moÏnost získat materiály prostfiednictvím kontaktních míst OS UNIOS. K této tematice vydaly Sondy nûkolik publikací. Je otázkou, co je pro odbory lep‰í, zda b˘t víceménû v souladu s vládní politikou,
nebo b˘t v opozici a ve‰kerá rozhodnutí pouze kritizovat, hrozit demonstracemi a stávkami. KaÏdopádnû si myslím, Ïe by jiÏ mûlo nastat zase nûjaké del‰í období, kdy se alespoÀ na urãitou dobu ustálí legislativa. NeboÈ kaÏdoroãní zmûny, a to ve v‰ech oblastech od ekonomiky aÏ po pracovní právo, znamenají pro obyãejného obãana pofiádn˘ chaos. Neuplyne ani období, ve kterém lze nov˘ zákon posoudit, zda je dobr˘, a jiÏ existuje nûkolik dal‰ích úprav ãi je úplnû pfiepracován nebo zru‰en. Na pracovní právo existuje také nûkolik náhledÛ a je tfieba si na nûkteré dotazy odpovûdût sami. Má zamûstnanec stejné moÏnosti jako zamûstnavatel, mají stejné postavení pfii sjednávání ãi ukonãování pracovního pomûru, musí b˘t nûkde zakotvena ochrana zamûstnance? Má tedy existovat zákoník práce, nebo b˘t nemusí? Myslíte si dle vlastních zku‰eností, Ïe si zamûstnanec sám dohodne pra-
covní podmínky, a kdyÏ nebude souhlasit s pracovní smlouvou, Ïe ji podle nûj zamûstnavatel upraví? Nebo kdyÏ bude moÏnost dát v˘povûì bez udání dÛvodu a zamûstnavatel se dostane do problémÛ, tak bude fie‰it, zda jeho rozhodnutí propustit vût‰inu zamûstnancÛ nepfiivede do problémÛ nûkoho jiného? A takov˘ch otázek si mÛÏete poloÏit mnoho, pro kaÏdého z nás má vût‰í dÛleÏitost jiné téma, aÈ z dÛvodu profese, zdraví ãi rodinn˘ch pomûrÛ. Jen je tfieba posoudit, co je pro koho dÛleÏitûj‰í, zda chci vût‰í ochranu od státu, nebo jsem plnû sobûstaãn˘ a na nikoho se nechci spoléhat. I to se dá z programÛ jednotliv˘ch politick˘ch subjektÛ vyãíst, kdo dává ãemu vût‰í váhu. A protoÏe si musíme umût odpovûdût na vlastní dotazy, tak si musíme umût i vybrat mezi tím, co se nám nabízí. Proto je dÛleÏité volit, jinak dáváme hlas tûm druh˘m. Petr Pech, místopfiedseda svazu
·kolení v roce 2006
Projednávání nového zákoníku práce pokroãilo, v souãasné dobû ho vetoval prezident a vrátil zpût do Poslanecké snûmovny Parlamentu âR. ProtoÏe to vypadá, Ïe poslanci stihnou zákon pfiehlasovat a on vstoupí od 1. ledna 2007 v platnost, pfiipravujeme opût sérii nûkolika ‰kolení na téma „Zákoník práce“. Pokud budou pfiijaty i zákony upravující oblast BOZP, pfiipravíme i nûkolik semináfiÛ na toto téma. ·kolení zákoníku práce probûhne v druhé polovinû roku 2006 dvakrát, a to jednou ve ·kolicím a rekreaãním stfiedisku OS UNIOS v Horním Bradle a podruhé na Moravû. Nezapomnûli jsme ani na hospodáfiky základních a místních organizací, pro které pfiipravujeme nûkolik ‰kolení podvojného úãetnictví. Dále pfiipravujeme novinku, kterou je korespondenãní kurz. V nûm se seznámíte se v‰emi základními dokumenty OS UNIOS, které by mûl znát kaÏd˘ funkcionáfi odborové organizace. V‰echny informace o pfiipravovan˘ch ‰koleních naleznete jak na tûchto stránkách v nûkterém z následujících ãísel ãasopisu Servis, tak i na internetov˘ch stránkách OS UNIOS. (mv)
V âÍSLE: DaÀ z pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti (str. 3) ❐ Z projevÛ hostÛ IV. sjezdu âMKOS (pfiíloha) ❐ Turistika pfiipravena (str. 7) ❐
Svátek práce Den komunistick˘ch manifestací, anarchistick˘ch demonstrací, neonacistick˘ch prÛvodÛ, také ãas majálesu, studentsk˘ch oslav ãi demonstrací za legalizaci marihuany. Tím v‰ím je první kvûten na poãátku tfietího tisíciletí. Je stále dost tûch, ktefií jej slaví rádi - i kdyÏ z rÛzn˘ch pohnutek. AÈ uÏ se jedná o sociální demokraty a odboráfie, o úãastníky komunistick˘ch shromáÏdûní, o anarchisty ãi o jejich úhlavní nepfiátele - neonacisty ãi nejnovûji o stoupence legalizace marihuany. V‰e zaãalo tím, Ïe 1. kvûten 1886 se stal dnem boje za osmihodinov˘ pracovní den v USA. Nato pak bezprostfiednû navazovaly tragické události v Chicagu, kde do‰lo ke stfietÛm s policií a následné justiãní vraÏdû pûti pfiedních anarchistÛ, popraven˘ch 11. listopadu 1887. Na jejich památku probíhaly po cel˘ch USA 1. kvûtna 1888 demonstrace, a kdyÏ pfii‰li francouz‰tí odboráfii s návrhem na celosvûtov˘ Svátek práce, byl zvolen právû 1. kvûten 1890. Akce pak pokraãovala, ‰ífiila se po celém svûtû a pfiidávaly se k ní rÛzné politické proudy. S volebními vítûzstvími sociální demokracie se stával na západû Evropy dnem volna. Na v˘chodû se 1. máj taky stal dnem volna, ale jeho historická souvislost byla potlaãena, vládnoucí komunistické strany pofiádaly pfiedev‰ím oslavy sebe sam˘ch. Po poãáteãním váhání, kdy odbory odb˘valy tento svátek poloÏením vûncÛ poslední dubnov˘ den v Praze na Stfieleckém ostrovû, se díky iniciativû Regionální rady odborov˘ch svazÛ Jihomoravského kraje letos jiÏ po‰esté se‰li odboráfii na oslavû 1. máje v Brnû na hradû ·pilberk.
ODBOROVÉ AKTUALITY Protesty za nov˘ zákoník Odborov˘ svaz KOVO pohrozil dÛraznûj‰ími protesty, pokud by nebyl pfiijat ãi nemûl zaãít platit nov˘ zákoník práce. NovináfiÛm to fiekl pfiedák svazu Josef Stfiedula. Svaz KOVO sdruÏuje pfies 200 000 ãlenÛ a je nejsilnûj‰ím odborov˘m svazem v âR. Prezident Václav Klaus zákoník vetoval, snûmovna by o nûm mûla definitivnû rozhodnout koncem kvûtna. âMKOS proti prezidentovu vetu ostfie protestovala. Se zmrazením zákoníku práce poãítá ODS, pokud by vyhrála volby, sestavila vládu a získala ve snûmovnû vût‰inu. Centrála âMKOS zaslala otevfien˘ dopis Klausovi a zamûstnancÛm. Pí‰e v nûm mimo jiné, Ïe „ãtyfiem milionÛm zamûstnancÛ v âR prezident vzkazuje (sv˘m vetem), Ïe nov˘ zákoník práce odmítá, protoÏe zv˘hodÀuje zamûstnance v neprospûch zamûstnavatelÛ“. Podle odboráfiÛ naopak nov˘ kodex nepfiipou‰tí nespravedlivé propou‰tûní a zaruãuje mzdu ãi dovolenou. (12. 5.)
Vy‰‰í zisk âeské po‰ty âeská po‰ta loni zv˘‰ila ãist˘ zisk o polovinu na 667 milionÛ korun, coÏ je druh˘ nejlep‰í hospodáfisk˘ v˘sledek firmy v historii. Obrat stoupl o 8,3 procenta na 17,7 miliardy korun. Státní podnik se podle fieditele kanceláfie generálního fieditele Karla Kettnera loni musel vyrovnat s tvrd‰ími podmínkami stále více liberalizovaného trhu po‰tovních sluÏeb. Firma se pot˘kala se zostfiením konkurence pfiedev‰ím v oblasti neregulovaného trhu listovních zásilek a balíkÛ, kde konkurenãní firmy provozují tyto sluÏby v ekonomicky lukrativních oblastech. Reálné mzdy ve firmû loni vzrostly o pût procent na prÛmûrn˘ch 15 563 korun. Poãet zamûstnancÛ klesl o 500 na 38 290 pracovníkÛ. Vedení firmy také uzavfielo s odbory dlouhodobou kolektivní smlouvu do roku 2010. (10. 5.)
Kdo vyhraje volby? âeskomoravská konfederace odborov˘ch svazÛ by si pfiála, aby sloÏení vlády po volbách zÛstalo podobné jako nyní a levice mûla ve snûmovnû vût‰inu. Nûkteré odborové svazy chtûjí sv˘m ãlenÛm doporuãovat, aby jí ve volbách dali hlas. Podle aktuálních prÛzkumÛ by ODS volilo aÏ kolem 30 procent lidí, âSSD aÏ 26 procent voliãÛ, KSâM aÏ 18 procent osob, zelené aÏ deset procent a lidovce aÏ dvanáct procent lidí. Odbory srovnaly programy tûchto stran. „Samozfiejmû z toho nám v˘raznû lépe vy‰ly levicové politické strany,“ uvedl ·tûch, kter˘ je senátorem za âSSD. Podle nûj by pro „drtivou vût‰inu zamûstnancÛ“ bylo prospû‰né, kdyby levice ve volbách zvítûzila. Podle politologÛ není pfiíklon odborÛ k sociální demokracii a levici ani v zahraniãí neobvykl˘. (10. 5.)
Hasiãi u‰etfií ¤idiãi a strojníci nákladních vozÛ Hasiãského záchranného sboru (HZS) a dobrovolní hasiãi nebudou muset platit za povinné psychologické vy‰etfiení. Úhradu jim pfiikazuje jedno z ustanovení nového silniãního zákona, kter˘ zaãne v âR platit od leto‰ního ãervence. Snûmovna ale hasiãe z této povinnosti vyÀala. Pfiedlohu je‰tû posoudí senát a prezident republiky. Vy‰etfiení musí absolvovat v‰ichni fiidiãi hasiãsk˘ch vozÛ nad 7,5 tuny, a to nejpozdûji do 31. prosince 2007. Podle ‰éfa hasiãsk˘ch odborÛ Vladimíra Mühlfeita za nûj mají zaplatit ze sv˘ch penûz, a to zhruba 5000 aÏ 7000 korun, pfiestoÏe pracují ve sluÏbách státu. Zákon je pr˘ napsán tak, Ïe vy‰etfiení strojníka nebude moci zaplatit stát, obec ani podnik, ale bude si to muset kaÏd˘ fiidiã uhradit ze svého. (26. 4.)
2
■
Zasedalo pfiedsednictvo svazu Ve dnech 26. a 27. dubna 2006 v hotelu Kouty u Ledãe nad Sázavou zasedalo pfiedsednictvo svazu, které se mimo jiné zab˘valo hospodafiením za první ãtvrtletí leto‰ního roku, stavem ãlenské základny, svazov˘mi nemovitostmi a závûry sjezdu âMKOS. Vzhledem k realizaci zápisu jedné z nemovitostí na katastru ve prospûch svazu dle rozhodnutí
soudu se finanãní situace svazu zlep‰ila. Nûktefií z dluÏníkÛ po tomto rozhodnutí své dluhy jiÏ uhradili. Stav ãlenské základny vykazuje stejn˘ pokles jako v minulém roce, k bfieznu 2006 jsme mûli 16 736 ãlenÛ. Se závûry sjezdu âMKOS jste se mohli seznámit v minulém ãísle nebo na internetov˘ch stránkách. (pp)
Novela vyhlá‰ky o FKSP Vyhlá‰kou ã. 100 ze dne 21. bfiezna 2006 se mûní vyhlá‰ka Ministerstva financí ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, ve znûní pozdûj‰í úpravy. Novelou dochází k úpravû ustanovení o moÏnosti poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem v souladu se zákonem ã. 42/1994 Sb., o penzijním pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem, z prostfiedkÛ fondu kulturních a sociálních potfieb. Text vyhlá‰ky v § 12 Penzijní pfiipoji‰tûní novû zní takto: „Organizaãní sloÏky státu a státní pfiíspûvkové organizace mohou z fondu hradit za své zamûstnance ãást pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní, nejv˘‰e v‰ak 90 % ãástky, kterou se zamûstnanec zavázal hradit. Pfiíspûvkové organizace zfiízené územními samosprávn˘mi celky mohou z fondu hradit za své zamûstnance pfiíspûvek na penzijní pfiipoji‰tûní nebo jeho ãást.“ Úãinnost uvedeného ustanovení je od 1. ledna 2007. Dále se vyhlá‰ka roz‰ifiuje s úãinností od 1. dubna 2006 o nové ustanovení, kter˘m je nyní umoÏnûno poskytování pfiíspûvku také na soukromé Ïivotní poji‰tûní, jeÏ je upraveno zákonem ã. 363/1999 Sb., o poji‰Èovnictví. Text § 12a Pojistné na soukromé Ïivotní poji‰tûní je následující: „Z fondu lze hradit poji‰Èovnû za zamûstnance ãást pojistného na soukromé Ïivotní poji‰tûní na základû pojistné smlouvy uzavfiené mezi zamûstnancem jako pojistníkem a poji‰Èovnou, která je oprávnûna
k provozování poji‰Èovací ãinnosti na území âeské republiky podle zvlá‰tního právního pfiedpisu, nejv˘‰e v‰ak 50 % ãástky pojistného, kterou se zamûstnanec zavázal hradit, za podmínky, Ïe ve smlouvû byla sjednána v˘plata pojistného plnûní aÏ po 60 kalendáfiních mûsících a souãasnû nejdfiíve v roce dosaÏení vûku 60 let.“ V pfiípadû, Ïe se bude u zamûstnavatele uvaÏovat o poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem nebo na soukromé Ïivotní poji‰tûní z prostfiedkÛ fondu kulturních a sociálních potfieb, je nutno brát v úvahu uvedené nové omezení a také skuteãnost, Ïe v˘‰e prostfiedkÛ fondu je omezena a Ïe fond je urãen pro pokrytí kulturních a sociálních potfieb v‰ech zamûstnancÛ podniku. Ing. Anna Kodlová
Inflace – duben 2006 Hladina spotfiebitelsk˘ch cen vzrostla v dubnu proti bfieznu o 0,1 %. Tento rÛst zpÛsobilo zejména zv˘‰ení cen pohonn˘ch hmot. Meziroãní rÛst spotfiebitelsk˘ch cen v dubnu zÛstal stejn˘ jako v únoru a bfieznu, tj. 2,8 %. Míra inflace vyjádfiená pfiírÛstkem prÛmûrného indexu spotfiebitelsk˘ch cen za posledních dvanáct mûsícÛ proti prÛmûru pfiedchozích dvanácti mûsícÛ byla v dubnu 2,3 %, tj. o 0,1 procentního bodu více neÏ v bfieznu 2006. Zdroj âSÚ
V kvûtnu v Praze Zasedání roz‰ífiené sekce teplárenství se uskuteãnilo ve dnech 18. a 19. kvûtna v praÏském hotelu Ol‰anka. Zasedání se zúãastnili i zástupci z Nûmecka. V úvodu jednání zhodnotil pfiedseda sekce Lubomír Pavlík ãinnost za loÀsk˘ rok a pfiedstavil plány na druhé pololetí leto‰ního roku. Pfiedseda Odborového svazu UNIOS Karel Sladkovsk˘ delegátÛm pfiedal informace z nedávného sjezdu âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ a nastínil, jak lze jednotlivé závûry sjezdu aplikovat právû v na‰em svazu. Úvodní informace zakonãil místopfiedseda svazu Petr Pech zprávou o v˘sledcích hospodafiení svazu a úkolech na druhé pololetí roku 2006. Jednání se zúãastnil i zástupce nûmeckého odborového svazu Ver.di Sven Bergelin, kter˘ zodpovídá za mezinárodní vztahy. ÚãastníkÛm vysvûtlil ve‰keré právní moÏnosti a postup pfii zakládání Evropsk˘ch rad pracujících v nadnárodních spoleãnostech. ZároveÀ vysvûtlil poãetní sloÏení rad v závislosti na poãtu zamûstnancÛ. Sven Bergelin v‰em delegátÛm zdÛraznil základní práva na informace a konzultace, které pro zamûstnance z ãlenství v Evropsk˘ch radách pracujících vypl˘vají. Souãástí prvního dne jednání byla beseda se zástupcem MVV Energie CZ Ing. Václavem Hrachem. Ten hned v úvodu informoval o struktufie a rozmístûní jednotliv˘ch firem zaãlenûn˘ch do uskupení MVV CZ. Úãastníky seznámil i s aktuální situací v teplárenství, které se pot˘ká s neustál˘m rÛstem cen vstupních komodit, zejména plynu a lehk˘ch topn˘ch olejÛ. Závûrem seznámily Ing. Anna Kodlová a JUDr. Jitka Kocianová v‰echny zúãastnûné o zmûnách v zákoníku práce a zejména dopadech nového právního pfiedpisu na kolektivní vyjednávání. Lubomír Pavlík
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE DaÀ z pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti K 1. 1. 2006 byl zákonem ã. 545/2005 Sb. novelizován zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ (dále jen ZDP). Novela pfiinesla v˘znamné úpravy, které se t˘kají sníÏení danû u fyzick˘ch osob. Jedná se pfiedev‰ím o sníÏení sazby danû u dvou nejniωích pásem, roz‰ífiení prvního pásma daÀové sazby a nahrazení vybran˘ch nezdaniteln˘ch ãástí základu danû slevami na dani v novém ustanovení zákona. Dal‰í zmûnou, kterou pro závislou ãinnost v roce 2006 pfiinesla novela zákona o daních z pfiíjmÛ, je zru‰ení moÏnosti uplatnûní nezda niteln˘ch ãástí základu danû uvádûn˘ch v § 15 ZDP pfii zdanûní mûsíãní mzdy. T˘ká se to zejména úrokÛ z úvûrÛ (hypoteãních ãi ze stavebního spofiení) na pofiízení bytu. Po úpravû zÛstaly v ustanovení § 15 ZDP pouze tyto nezdanitelné poloÏky: • dary - poskytnuté obcím a právnick˘m osobám a fyzick˘m osobám v âR na zákonem stanovené úãely, pokud úhrnná hodnota darÛ pfiesáhne 2 % ze základu danû anebo ãiní alespoÀ 1000 Kã. Obdobnû se postupuje v pfiípadû poskytnutí darÛ na financování odstraÀování následkÛ povodní a záplav, ke kter˘m do‰lo na území âR. V úhrnu lze odeãíst od základu danû nejv˘‰e 10 %. Jako dar na zdravotnické úãely se hodnota jednoho odbûru krve bezpfiíspûvkového dárce oceÀuje ãástkou 2000 Kã. Novelou bylo roz‰ífieno obdarování fyzick˘ch osob, které jsou nezletil˘mi dûtmi, které jsou dlouhodobû tûÏce zdravotnû postiÏené a které vyÏadují mimofiádnou péãi, kdy dar by byl urãen na poji‰Èovnami nehrazené zdravotnické prostfiedky, rehabilitaãní a kompenzaãní pomÛcky. • úroky z úvûrÛ na bytové potfieby - ãástka, která se rovná úrokÛm z úvûru se stavebního spofiení, z hypoteãního úvûru nebo z jiného úvûru poskytnutého v souvislosti s tûmito úvûry a pouÏitého na financování bytov˘ch potfieb poplatníkÛ v téÏe domácnosti, maximálnû v‰ak 300 000 Kã roãnû - podmínky zÛstaly prakticky nezmûnûny • pfiíspûvek zaplacen˘ poplatníkem na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem odeãíst lze ãástku, která se rovná úhrnu pfiíspûvkÛ zaplacen˘ch na penzijní pfiipoji‰tûní se státním pfiíspûvkem sníÏenému o 6000 Kã, maximálnû lze odeãíst 12 000 Kã roãnû novela upravuje zdanûní pfiíspûvku pfii zániku poji‰tûní bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání • pojistné na soukromé Ïivotní poji‰tûní maximálnû lze odeãíst v úhrnu 12 000 Kã roãnû - podmínky se oproti minulému období nemûní
• ãlenské pfiíspûvky odborové organizaci do‰lo ke zpfiesnûní, Ïe se jedná o ãlenské pfiíspûvky zaplacené ve zdaÀovacím období ãlenem odborové organizace odborové organizaci, která podle sv˘ch stanov obhajuje hospodáfiské a sociální zájmy zamûstnancÛ v˘‰e se nezmûnila, jedná se o ãástku do v˘‰e 1,5 % zdaniteln˘ch pfiíjmÛ podle § 6, maximálnû do v˘‰e 3000 Kã O nezdanitelné poloÏky se sníÏí základ danû fyzické osoby aÏ v daÀovém pfiiznání za kalendáfiní rok (podaném dobrovolnû anebo v pfiípadech, kdy je osoba povinna ho podat), anebo na základû roãního zúãtování pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti, pokud fyzická osoba splní podmínky k tomu, aby toto zúãtování provedl v daném roce její poslední zamûstnavatel. Novela ZDP zavedla nové slevy na dani, které upravuje § 35ba ZDP. Jedná se o slevy: • na poplatníka 7200 Kã roãnû, tj. 600 Kã mûsíãnû; slevu nelze uplatnit na starobního dÛchodce (s nárokem na dÛchod k 1. 1.), pokud by byl jeho pfiíjem vy‰‰í neÏ 38 040 Kã roãnû, • na manÏelku (manÏela) Ïijící s poplatníkem v domácnosti ve v˘‰i 4200 Kã roãnû, pfiípadnû 8200 Kã roãnû, pokud má manÏelka (manÏel) zvlá‰È tûÏké postiÏení s potfiebou prÛvodce - je drÏitelem prÛkazu ZTP/P; slevu na dani na manÏelku (manÏela) nelze uplatÀovat v mûsíãních mzdách, ale pouze aÏ za rok (v daÀovém pfiiznání ãi roãním zúãtování); sleva je podmínûna tím, Ïe manÏelka (manÏel) nesmí mít vlastní pfiíjem pfiesahující za zdaÀovací období 38 040 Kã, • na poplatníka s ãásteãn˘m invalidním dÛchodem 1500 Kã roãnû, tj. 125 Kã mûsíãnû, • na poplatníka s pln˘m invalidním dÛchodem 3000 Kã roãnû, tj. 250 Kã mûsíãnû, • na poplatníka, kter˘ je drÏitelem prÛkazu ZTP/P, 9600 Kã roãnû, tj. 800 Kã mûsíãnû, a • pfii soustavné pfiípravû na budoucí povolání studiem 2400 Kã roãnû, tj. 200 Kã mûsíãnû. Zmûna oproti minulému období pfii v˘poãtu zálohy na daÀ, kdy se sniÏoval vypoãten˘ základ danû o nezdanitelné ãástky, spoãívá v tom, Ïe se novû sniÏuje o slevy na dani jiÏ vypoãtená daÀ. Pfii v˘poãtu zálohy na daÀ ze mzdy zamûstnance v daném mûsíci se uplatní tento postup uveden˘ v § 38h ZDP: 1. zamûstnavatel (tj. plátce) spoãítá základ pro v˘poãet zálohy na daÀ ze závislé ãin-
Pfiíklad v˘poãtu zdanûní mzdy zamûstnance Zamûstnanec s podepsan˘m Prohlá‰ením k dani má mûsíãní mzdu ve v˘‰i 13 000 Kã, uplatÀuje u zamûstnavatele pro sníÏení vypoãtené zálohy mûsíãní slevu na dani na poplatníka (35ba) a daÀové zv˘hodnûní na jedno dítû: v Kã Hrubá mzda 13 000 Pojistné: sociální (8 %) -1 040 zdravotní (4,5 %) -585 Základ pro v˘poãet zálohy na daÀ 11 375 Zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru 11 400 Vypoãtená záloha na daÀ 1 459 Mûsíãní sleva na poplatníka -600 Záloha na daÀ po slevû 859 Mûsíãní daÀové zv˘hodnûní na 1 dítû (1 x 500) 500 mûsíãní sleva na dani (§ 35c) -500 mûsíãní daÀov˘ bonus 0 Záloha na daÀ po slevû podle § 35ba a § 35c (859 – 500) 359 Skuteãnû sraÏená záloha na daÀ 359 K v˘platû (13 000 – 1 040 – 585 – 359) 11 016
nosti, kter˘m je úhrn pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti a z funkãních poÏitkÛ zúãtovan˘ nebo vyplacen˘ poplatníkovi (zamûstnanci) za kalendáfiní mûsíc nebo za zdaÀovací období (tzv. hrubá mzda). Do základu pro v˘poãet zálohy se nezahrnují pfiíjmy zdaÀované sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû (viz § 6 odst. 4 ZDP - pfiíjem nepfiesahující 5000 Kã mûsíãnû) a pfiíjmy, které nejsou pfiedmûtem danû, 2. základ pro v˘poãet zálohy dle bodu 1 se sníÏí: • o ãástky, které jsou od danû osvobozeny (napfi. o osvobozen˘ pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní, nepenûÏní dar do 2000 Kã podle ustanovení § 6 odst. 9 ZDP), a • o ãástky sraÏené nebo zamûstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpeãení, na pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti a na pojistné na v‰eobecné zdravotní poji‰tûní, které je povinen platit zamûstnanec (u zamûstnancÛ, na které se vztahuje povinné zahraniãní poji‰tûní stejného druhu, základ sníÏíme o pfiíspûvky na toto zahraniãní poji‰tûní). 3. Z vypoãítaného základu, tj. sníÏeného podle bodu 2 a zaokrouhleného nahoru (do 100 Kã na celé Kã, nad 100 Kã na celé stokoruny) se pomocí tabulky mûsíãních záloh (§ 38h odst. 2 ZDP) stanoví v˘‰e mûsíãní zálohy na daÀ. V tabulce je promítnuto sníÏení sazeb v niωích pásmech pro rok 2006. Pro zaokrouhlen˘ základ zdanitelné mzdy • do 10 000 Kã je záloha ve v˘‰i 12 %, • 10 100 aÏ 18 200 Kã je záloha 1212 Kã + 19 % ze základu pfiesahujícího 10 100 Kã, • 18 200 aÏ 27 600 Kã je záloha 2751 Kã + 25 % ze základu pfiesahujícího 18 200 Kã a • 27 600 a více je záloha 5101 Kã + 32 % ze základu pfiesahujícího 27 600 Kã. 4. Dal‰í postup se li‰í podle toho, zda zamûstnanec podepsal ãi nepodepsal prohlá‰ení podle ustanovení § 38k odst. 4 ZDP na pfiíslu‰né zdaÀovací období (pfiíslu‰n˘ mûsíc). a) Pokud zamûstnanec nepodepsal prohlá‰ení, zamûstnavatel srazí vypoãtenou zálohu podle bodu 3, av‰ak pokud by daÀová záloha byla niωí neÏ 20 %, srazí vÏdy nejménû 20 % (§ 38h odst. 4), b) Pokud zamûstnanec podepsal prohlá‰ení, zamûstnavatel je oprávnûn sníÏit zálohu na daÀ: • o prokázanou ãástku mûsíãní slevy podle § 35ba ZDP a • následnû o prokázanou ãástku mûsíãního daÀového zv˘hodnûní. Zmûny v daÀovém zv˘hodnûní na dûti U daÀového zv˘hodnûní na dûti do‰lo pro leto‰ní rok k úpravám. Zákonem je nyní fieãeno, Ïe pfied uplatnûním daÀového zv˘hodnûní se nejprve provedou jiné pfiípustné slevy na dani (podle § 35 nebo podle § 35ba ZDP). Podstatná zmûna je pfii v˘platû daÀového bonusu. Do konce roku 2005 mohl b˘t daÀov˘ bonus vyplacen pouze v pfiípadû, jestliÏe pfiíjem ze závislé ãinnosti vyplacen˘ nebo zúãtovan˘ zamûstnavatelem za pfiíslu‰n˘ kalendáfiní mûsíc dosáhl u zamûstnance alespoÀ v˘‰e minimální mzdy. Pro rok 2006 je limitujícím faktorem v˘‰e pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti a funkãních poÏitkÛ dosahující alespoÀ v˘‰e poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolÛ. V platnosti zÛstává, Ïe do tûchto pfiíjmÛ se nezahrnují pfiíjmy od danû osvobozené a pfiíjmy, z nichÏ je daÀ vybírána sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû. Ing. Anna Kodlová
■
3
C O VÁ S Z A J Í M Á K problematice zániku základní ãi místní organizace Se Ïivotem odborového svazu jsou spojeny jak otázky vzniku základních nebo místních organizací, tak i jejich zániku jako základních organizaãních jednotek na‰eho odborového svazu. I pfies ve‰kerou pozornost vûnovanou v minulosti problematice zániku základních ãi místních organizací pfietrvává v praxi fiada nedostatkÛ plynoucích ãásteãnû z neujasnûnosti této problematiky u statutárních orgánÛ tûchto organizaãních jednotek (dále jen „základní organizace“). Proto povaÏujeme za vhodné a uÏiteãné pfiipomenout alespoÀ ve struãnosti nûkteré skuteãnosti s tûmito otázkami související. Pfiedev‰ím je nezbytné si uvûdomit, Ïe podle ãlánku 49 odst. 1 platn˘ch stanov odborového svazu zaniká základní organizace teprve zru‰ením její evidence u odborového svazu. Takovéto rozhodnutí ãiní podle ãlánku 26 odst. 2 písm. o) stanov v˘konn˘ v˘bor na‰eho svazu. Tomuto rozhodnutí v‰ak povinnû pfiedchází rozhodnutí o ukonãení ãinnosti takovéto základní organizace, a není-li jejího právního nástupce, její likvidace, tj. vypofiádání jejího majetku. O ukonãení své ãinnosti rozhoduje pfiedev‰ím základní organizace sama. Ta v takovémto pfiípadû rozhoduje i o své likvidaci a urãení likvidátora, není-li Ïádn˘ jin˘ právní nástupce. Uãiní-li základní organizace rozhodnutí o ukonãení své ãinnosti, av‰ak s právním nástupcem (rozdûlení, splynutí, slouãení základní organizace), likvidace takovéto organizaãní jednotky se neprovádí, neboÈ dochází k pfiechodu majetku zanikající základní organizace na tento nov˘ právní subjekt ãi subjekty. Pfiijímá-li základní organizace rozhodnutí o ukonãení své ãinnosti a má-li mít právního nástupce, je její povinností v rámci takovéhoto svého rozhodnutí také stanovit, zda se tak ãiní z dÛvodu rozdûlení základní organizace na více subjektÛ, nebo slouãení ãi splynutí základních organizací. K problematice právního nástupnictví zanikající základní organizace je nutno pfiipomenout, Ïe rozdûlením základní organizace vzniká více základních organizací jako organizaãních jednotek svazu. Samotn˘m okamÏikem vzniku nov˘ch základních organizací souãasnû zaniká pÛvodní rozdûlující se základní organizace. Souãasnû s rozhodnutím o ukonãení ãinnosti základní organizace musí b˘t rozhodnuto i o delimitaci majetku, kter˘ pfiechází ze zanikající základní organizace na novû vznikající základní organizace.
ODPOVÍ DÁME
§
Zru‰ení trvalého pobytu DOTAZ: Pfied deseti lety pfievedlo bytové druÏstvo byt na nového majitele. PÛvodní majitel byl rozveden˘ a nemûl vypofiádáno spoleãné jmûní manÏelÛ s b˘valou manÏelkou. Ta zde má pofiád trvalé bydli‰tû, pfiestoÏe zde nebydlí deset let, neplatí nájem ani sluÏby. Zajímalo by mû, zda na byt, ve kterém nebydlí, neudrÏuje jej, neplatí nájem a sluÏby, má nûjak˘ nárok a zda lze zru‰it její trval˘ pobyt a za jak˘ch podmínek. J. V., Nové Mûsto pod Smrkem
4
■
Pfii slouãení základních organizací dochází k tomu, Ïe zÛstává zachována ta základní organizace, s níÏ se dal‰í organizace sluãuje (sluãují), a tím ukonãuje svoji ãinnost základní organizaãní jednotky svazu. Majetek této zanikající základní organizace ãi organizací v takovém pfiípadû pfiechází na základní organizaci, se kterou dochází ke slouãení. Tato základní organizace je právním nástupcem organizace zanikající. V pfiípadû splynutí základních organizací dochází ke vzniku nové základní organizace vznikající ze dvou ãi více organizací, které ukonãují ãinnost a zanikají. V pfiípadû splynutí organizací musí b˘t z dÛvodu právního nástupnictví okamÏik vzniku nové základní organizace shodn˘ s okamÏikem zániku spl˘vajících organizací. Pfii takovéto formû ukonãení ãinnosti a zániku organizace pfiechází majetek pÛvodních základních organizací na novû vznikající základní organizaci. V uveden˘ch pfiípadech ukonãení ãinnosti a zániku základní organizace s právním nástupcem je dÛleÏité zdÛraznit, Ïe majetek zanikající organizace pfiechází ze zákona na právního nástupce, není potfieba Ïádn˘ch pfievodních úkonÛ tûchto subjektÛ. Otázky s tím spojené v‰ak vyÏadují urãitou míru peãlivosti, pfiedev‰ím je-li pfiedmûtem pfiechodu majetku i majetek nemovit˘. V této souvislosti je nutno pfiipomenout, Ïe o ukonãení ãinnosti základní organizace a jejím zániku s právním nástupnictvím musí rozhodnout ãlenské schÛze v‰ech zúãastnûn˘ch základních organizací, a to kvalifikovanou ãtyfipûtinovou vût‰inou v‰ech ãlenÛ (ãl. 43 odst. 2 písm. l) stanov). Vlastní-li takováto organizace i majetek nemovit˘, je nezbytné postupovat tak, aby je‰tû pfied pfiijetím rozhodnutí o ukonãení ãinnosti bylo vÏdy dohodnuto, na jak˘ subjekt pfiejde vlastnictví k tomuto nemovitému majetku, nebo zda delimitací majetku vznikne podílové spoluvlastnictví. Toto rozhodnutí pak musí uãinit základní organizace uÏ v dobû, kdy jako samostatná právnická osoba je‰tû existuje. Pfiípadnou neexistenci této skuteãnosti jiÏ nelze dodateãnû nijak zhojit. Samotné rozhodování o ukonãení ãinnosti a zániku základní organizace, byÈ s právním nástupcem, pfiedstavuje závaÏné rozhodnutí ãlenské schÛze, kdy organizace pfiedstavuje samostatnou právnickou osobu, a pfiijímané rozhodnutí musí odpovídat nejen stanovám svazu a vnitfiním i vnitrosvazov˘m pfiedpisÛm, ale i obecnû závazn˘m právním pfiedpisÛm. Odpovûdnost za správnost postupu základní organizace, vãetnû jeho prÛkazné dokumentace, mají samozfiejmû ãlenové pfiíslu‰ného závodního v˘boru, popfiípadû závodní dÛvûrník, nejen orgány odborového svazu.
Poznatky ukazují, Ïe v praxi se mnohdy tyto otázky podceÀují, coÏ mÛÏe mít za následek nejen problémy v budoucnu, ale i odpovûdnostní dÛsledky odpovûdn˘ch osob. V souvislosti s touto problematikou nutno rovnûÏ pfiipomenout, Ïe konkrétní postup základní organizace upravuje vnitrosvazov˘ pfiedpis, a to Zásady ã. 16/1998, o podmínkách zániku základní a místní organizace OS UNIOS a souvisejících majetkov˘ch pfievodech, kter˘ byl publikován pro potfiebu základních organizací napfiíklad ve Sborníku dokumentÛ Odborového svazu UNIOS z roku 2002. Navíc v pfiípadû potfieby lze tento pfiedpis získat i na pfiíslu‰ném regionálním kontaktním místû odborového svazu. Souãasnû je nutno zdÛraznit, Ïe rozhodování o ukonãení ãinnosti a zániku základní organizace s právním nástupcem je v˘luãn˘m právem základních organizací a toto rozhodování nelze nahradit rozhodnutím jiného orgánu odborového svazu. I pfiesto, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ takovéhoto rozhodování nepÛjde, a to ani v oblasti majetkové, o rozhodování sloÏité, doporuãujeme, je-li takov˘to postup v základní organizaci zvaÏován, konzultovat jej s pfiíslu‰n˘m kontaktním místem svazu ãi se svazov˘mi specialisty. Pomoc svazov˘ch specialistÛ pak doporuãujeme vyuÏít zejména v pfiípadech, má-li b˘t pfiedmûtem pfiechodu majetku majetek nemovit˘. Druhou oblast v problematice zániku základních organizací pfiedstavuje rozhodování o ukonãení ãinnosti základní organizace a o jejím zániku bez právního nástupce. V takovém pfiípadû musí b˘t rozhodováno i o vypofiádání majetku organizace následnou likvidací urãen˘m likvidátorem. Do rozhodování v takovéto záleÏitosti mohou za stanovami pfiísnû stanoven˘ch podmínek zasáhnout sv˘m rozhodováním v nûkter˘ch pfiípadech i orgány svazu, a to jeho v˘konn˘ v˘bor. Samotná likvidace základní organizace pfiedstavuje vypofiádání ve‰kerého jmûní základní organizace, tj. souhrnu nemovitého, movitého i finanãního majetku, vãetnû závazkÛ a pohledávek. I tuto problematiku upravuje, kromû stanov, shora uveden˘ vnitrosvazov˘ pfiedpis (Zásady ã. 16/1998). Jedná se o problematiku, která v praxi nûkdy rovnûÏ pfiiná‰í fiadu sporn˘ch otázek a pochybení, zejména pfii postupu statutárního orgánu základní organizace i urãeného likvidátora. Poznatky z postupu základních organizací, jejich závodních v˘borÛ i likvidátorÛ v praxi v‰ak pfiesahují moÏnosti rozsahu tohoto ãlánku, a proto se k problematice zániku základní organizace bez právního nástupce vrátíme aÏ nûkdy pfií‰tû. JUDr. Karel Horn˘
ODPOVEë: K va‰emu prvnímu dotazu mohu uvést pouze obecnû, Ïe pokud se nûkdo v bytû deset let nezdrÏuje, neplatí nájem ani sluÏby, nemÛÏe se po deseti letech domáhat toho, Ïe chce v bytû bydlet. Jinou záleÏitostí je pak vypofiádání spoleãného jmûní manÏelÛ po rozvodu. K tomu, abych mohla posoudit konkrétní situaci, nemám dostatek informací. Nevím, kdo byl ãlenem druÏstva, zda pouze manÏel, nebo oba manÏelé. Tato vûc vás v‰ak nemusí trápit. O vypofiádání majetku po rozvodu se musí postarat rozvedení manÏelé. Ve va‰em dotazu pouÏíváte termín majitel bytu a zároveÀ pí‰ete, Ïe druÏstvo byt pfievedlo. Proto se domnívám, Ïe do‰lo k pfievodu ãlensk˘ch práv a povinností a nov˘ uÏivatel bytu je nov˘m nájemcem a ãlenem bytového druÏstva. Pokud byl tento pfievod ãlensk˘ch práv a povinností uskuteãnûn v souladu se zákonem a tento nov˘ ãlen druÏstva si fiádnû plní své povinnosti v druÏstvu, pak se není ãeho obávat. K va‰emu poslednímu dotazu. Trval˘ pobyt nezakládá Ïádn˘ právní vztah
k bytu. Jedná se o vztah pouze evidenãní, kter˘ vzniká mezi obãanem a státem na základû zákona ã. 302/2004 Sb., o evidenci obyvatel, úplné znûní zákona. Podle § 12 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona je moÏno zru‰it trval˘ pobyt obãana k návrhu oprávnûného. Tím oprávnûn˘m ve va‰em pfiípadû je nájemce bytu. Návrh na zru‰ení údaje o místu trvalého pobytu se podává ohla‰ovnû obecního (mûstského) úfiadu pfiíslu‰ného podle místa trvalého pobytu odhla‰ovaného. Pro to, aby bylo návrhu ve správním fiízení vyhovûno, musí b˘t splnûny podmínky zákona. Ve va‰em pfiípadû je tou podmínkou to, Ïe se osoba v bytû jiÏ deset let nezdrÏuje, neuÏívá jej, nehradí nájem ani sluÏby. Návrh na zru‰ení údaje o místu trvalého pobytu a tvrzení v návrhu uvádûná je tfieba doloÏit dÛkazy, napfi. nájemní smlouvou k bytu oprávnûného, ãestn˘m prohlá‰ením o tom, Ïe se osoba v bytû nezdrÏuje, a dal‰ími, vÏdy podle konkrétních okolností pfiípadu. Pokud návrh nebude dostaãující, úfiad vás vyzve k jeho doplnûní. JUDr. Jitka Kocianová
Hlasování v PS PâR v letech 2002 aÏ 2006 âtvrté volební období Poslanecké snûmovny Parlamentu âR (dále jen PSP) bylo ve znamení harmonizace práva âR s právem Evropské unie. Nestálá stojedniãková vládní koalice, nulová tolerance opoziãní ODS a hledání prÛnikov˘ch cest napfiíã cel˘m poslaneck˘m spektrem ãasto poznamenaly i kvalitu legislativních materiálÛ. Celkem pro‰lo poslaneckou snûmovnou pfies 1300 legislativních pfiedpisÛ. Z tohoto velkého mnoÏství zákonÛ jsme vybrali pouze ty, které se v˘znamnou mûrou dot˘kají Ïivota zamûstnancÛ nebo ãinnosti odborÛ. Jejich projednávání bylo ovlivnûno odli‰n˘mi postoji jednotliv˘ch parlamentních politick˘ch stran a shodnost názorÛ byla spí‰e v˘jimeãná. Zákoník práce (Parlamentní tisk - dále jen PT 1153) Souãasn˘ zákoník práce patfií k nejdéle platn˘m právním pfiedpisÛm, a proto byl po roce 1989 mnohokrát novelizován, aby odráÏel potfieby trÏního hospodáfiství. Vláda pfiedloÏila zcela novou normu, aby byla dána do souladu s ústavou, a tak umoÏÀovala poÏadovanou smluvní volnost. Hlasování: Pro: âSSD 65, KSâM 38; proti: ODS 50, KDU-âSL 11, US-DEU 3, nezafiazen˘ 1 Zákon o kolektivním vyjednávání - novela (PT 721) Návrh zákona byl pfiedloÏen vládou s cílem znovu umoÏnit roz‰ifiování závaznosti odvûtvov˘ch kolektivních smluv. âMKOS se dohodla se zamûstnavateli o potfiebnosti kolektivního vyjednávání a návrh byl pfiedloÏen ve shodû obou sociálních partnerÛ. Hlasování: Pro: âSSD 66, KSâM 38, US-DEU 1; proti: ODS 55, KDU-âSL 18, US-DEU 3, nezafiazen˘ 1 Vládní návrh zákona o úpadku a zpÛsobech jeho fie‰ení - (insolvenãní zákon) (PT 1120) Návrh byl jednou ze dvou pfiedloÏen˘ch variant „úpadkového zákona“. Po nûkolikamûsíãní práci se v ústavnû-právním v˘boru z obou návrhÛ zpracoval jeden v˘sledn˘, kter˘ se stal projednávan˘m pfiedpisem. Hlasování: Pro: âSSD 64, ODS 48, KSâM 36, KDU-âSL 18, US-DEU 8, nezafiazen˘ 1; proti: 0 Vládní návrh zákona o inspekci práce (PT 685) Cílem návrhu bylo soustfiedit do zákonné právní úpravy kontrolu dodrÏování pracovnûprávních pfiedpisÛ, coÏ odbory dlouhodobû poÏadují. Zodpovûdn˘m za tuto oblast se stal Státní úfiad inspekce práce. Hlasování: Pro: âSSD 62, KSâM 38, KDU-âSL 17, US-DEU 5; proti: ODS 49, nezafiazen˘ 1 Vládní návrh zákona o nemocenském poji‰tûní (PT 1006) Nová úprava nemocenského poji‰tûní je komplexní normou. Pro v‰echny poji‰tûnce stanovuje jednotn˘ systém se zachováním nutn˘ch odchylek. Mezi nejv˘znamnûj‰í navrhovaná opatfiení patfií poskytování nemocenské aÏ od patnáctého dne doãasné pracovní neschopnosti s tím, Ïe prvních 14 dnÛ bude poskytována náhrada mzdy ve v˘‰i 30 % za první tfii dny a potom 69 % prÛmûrného v˘dûlku upraveného podle redukcí platn˘ch v nemocenském poji‰tûní. Tuto náhradu mzdy budou poskytovat zamûstnavatelé, kter˘m se sníÏí povinné odvody o 1,9 %. Hlasování: Pro: âSSD 34, KSâM 23, KDU-âSL 9, US-DEU 3; proti: ODS 15, nezafiazen˘ 1 Vládní návrh zákona o úrazovém poji‰tûní zamûstnancÛ (PT 1156) Návrh zákona motivuje zamûstnavatele i zamûstnance k vytváfiení bezpeãného pracovního prostfiedí. Svûfiuje provádûní úrazového poji‰tûní âeské správû sociálního zabezpeãení. Hlasování: Pro: âSSD 46, KSâM 38, KDU-âSL 17, US-DEU 3; proti: ODS 30, nezafiazen˘ 1 Vládní návrh zákona, kter˘m se upravují dal‰í poÏadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v pracovnûprávních vztazích a o zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnosti nebo poskytování sluÏeb mimo pracovnûprávní vztahy (PT 1155) PfiedloÏená norma navazuje pfiímo na nûkteré z ãástí nového zákoníku práce a byla rovnûÏ vyvolána potfiebou harmonizace právního fiádu s právem Evropské unie. Hlasování: Pro: âSSD 58, KSâM 37, KDU-âSL 16, US-DEU 3; proti: ODS 38, nezafiazen˘ 1 Novela zákona o daních z pfiíjmÛ (PT 1040) Tento zákon je jedním z mála, kter˘ byl podpofien napfiíã politick˘m spektrem. Hlasování: Pro: âSSD 58, ODS 45, KSâM 35, KDU-âSL 16, US-DEU 6, nezafiazen˘ 1; proti: 0
S E RV I S R A D Í ● P O M Á H Á ● I N F O R M U J E
Z projevÛ hostÛ IV. sjezdu âMKOS (Oti‰tûno se souhlasem fieãníkÛ) LADISLAV VELENSK¯ (b˘val˘ tiskov˘ mluvãí âSKOS a redaktor Sond): Dobr˘ den, pfiátelé. ProtoÏe vÛbec první sjezd tûchto odborÛ mû zvolil za svého prvního tiskového mluvãího, cítím i dnes povinnost zde fiíci nûkolik vût a vûfiím, Ïe smyslupln˘ch. Chci upozornit, Ïe se stala jedna v˘znamná událost, která pfie‰la, aniÏ by jí byla vûnována pfiíli‰ná pozornost. 23. listopadu 2005 se zrodila nová, ryze ãeská mocenská ideologie a doktrína. V deníku Právo pod titulem Svût moci vy‰la polemika profesora ekonomie a prezidenta této republiky Václava Klause s kreslen˘m vtipem humoristy Vladimíra Renãína. Jedna ze dvou Renãínov˘ch postaviãek praví: „Za komou‰Û platívalo, Ïe kdo má moc, má i peníze. Teì platí, Ïe kdo má peníze, má i moc.“ Jasná lidová moudrost vûky potvrzená. Toto rovnítko moci a penûz v‰ak pana profesora rozzlobilo. Pfiesnû jej cituji: „Tuto symetrizaci nemohu pfiijmout, protoÏe si myslím, Ïe jeden ten systém je ‰patn˘ a druh˘ dobr˘.“ A dále: „Svût penûz je svûtem svobody, nikoliv svûtem moci. Svût moci je svûtem bez penûz.“ Opakuji: Svût penûz je svûtem svobody. Tuhle jednoduchou pouãku o svobodû ãlovûka se dosud nikdo z evropsk˘ch a svûtov˘ch myslitelÛ neodváÏil formulovat. Od starovûku po novovûk - ani Platon, Demokritos, Aristoteles, Voltair, Kant, Spinoza, Bacon, Russell nebo nበMasaryk ãi Patoãka. A to se fenoménem svobody zab˘vali velmi hluboko. Pan profesor Klaus vyniká velkou odvahou, kdyÏ takto vstupuje do sféry evropského my‰lení. Podívejme se na nûkteré paradoxy jeho tvrzení. Jako student stfiední ‰koly za nûmecké okupace jsem s nûkolika kamarády vstoupil do ilegální protinacistické organizace, napojené na‰tûstí na Lond˘n. Mysleli jsme si, Ïe bojujeme za svobodu národa, ale protoÏe svûtem svobody je svût penûz - podle pana Klause, tak odbojáfii jen hamiÏnû bojovali za svût penûz. A tisíce na‰ich zahraniãních vojákÛ také. To uÏ je snad na Ïalobu za na cti utrhání. Proã v‰ak o tom mluvím na odborovém sjezdu? Svût penûz v tomto pojetí, stejnû jako kuponová privatizace z poãátku 90. let, v této formulaci opût nezná Ïádné bfiehy zákona a práva. Opût jsou zde v kupû v‰echny peníze, ‰pinavé nebo jiné. TakÏe je to jen ptaãí chfiipka modr˘ch ptákÛ, která dostala novou ideologii, naprosto jednoduchou, pochopitelnou i pro ty ménû inteligentní. K tomu nemusíte pfiíli‰ pfiem˘‰let, abyste to uznali za svûtonázor. UÏ jsme poznali, jak svût penûz útoãí na zákoník práce. Ale on útoãí na cel˘ systém obãansk˘ch práv a svobod. Je známa snaha stejného ideologa omezit rÛzné spontánní formy obãanské spoleãnosti. Ale co hor‰ího? Právû svoboda slova zaãíná b˘t jen pro toho a ty, komu straní monopol vydavatele. Vzorn˘m pfiíkladem pro na‰e nové ideology je Berlusconiho Itálie. Jeho monopolní vlastnictví televize, rozhlasu a tisku umoÏÀuje zavfiít moÏnost projevu a protestu jak˘mkoliv názorÛm oponentÛ. A jak je Berlusconiho zvykem, je‰tû jim sprostû nadávat. Ano, kdo má peníze, má i moc, a Itálie je v tomto smûru varováním, jak z ptaãí chfiipky modr˘ch ptákÛ by se u nás mohla stát pandemie, která dusí samu demokracii. Ale konkrétní závûr: Podle mého soudu by se odbory spolu se spfiíznûn˘mi organizacemi mûly zasadit o nov˘ zákon, kter˘ by nedovolil vytváfiet monopolní zdroje informací, vedle péãe o vlastní zdroje. A nemohu si odpustit poslední poznámku: Václav Klaus nám pfies polemiku s Renãínem vzkazuje: Pfied zákony svûta penûz a trhu konãí kaÏdá sranda. Já vás ale prosím: Nedejme si pfiikazovat, ãemu se mÛÏeme a nesmíme smát. IVAN SAKTOR (pfiedseda Konfederace odborov˘ch svazÛ SR) - ãást vystoupení k „slovenskému ekonomickému zázraku“: VáÏen˘ pane pfiedsedo, kolegynû, kolegové, pfiátelé, jsem velmi rád a dûkuji za pozvání na tento kongres. Vidím v tom samozfiejmû moÏnost pfiednést nûkteré své záÏitky, bohuÏel velmi negativní záÏitky, z politiky, která je realitou ve Slovenské republice. Ale vidím v tom i jist˘ pragmatick˘ krok âMKOS jako sesterské organizace, abychom se spoleãnû jako odboráfi‰tí bratfii podûlili o problémy, které jsou dnes realitou ve Slovenské republice. Úvodem bych chtûl fiíci, Ïe KOZ SR je po kongresu, my jsme mûli kongres v roce 2004, a na tomto kongresu jsme schválili program, kter˘ má úvodní staÈ nebo je v obsahové linii hesla „Ve spoleãné Evropû za sociální Slovensko!“ V souãasnosti jsme podobnû jako vy konfrontováni se
situací, Ïe v SR budou pfiedãasné volby. Tady bych chtûl fiíci, Ïe nás velmi potû‰ilo, Ïe se politici koneãnû pohádali, protoÏe my jsme byli iniciátory velmi nestandardního kroku - v roce 2004 jsme iniciovali v SR referendum za pfiedãasné ukonãení volebního období nynûj‰í vlády. Bylo to rÛznû mezinárodnû hodnoceno, takÏe i toto je jist˘m zpÛsobem ambice odborÛ v národních zemích. Chci vás ujistit, Ïe kdyÏ si vyslechnete to, co je realitou ve Slovenské republice, tzv. „slovensk˘ ekonomick˘ zázrak“, pochopíte, proã jsme v roce 2004 sáhli i po takovém nástroji v rámci ústavní demokracie, Ïe jsme chtûli podchytit lidi Slovenska, aby odvolali cestou referenda souãasnou vládu, která je vládou antisociální, o níÏ jsem v roce 2002 prohlásil, a média mû oznaãila za sociálního demagoga, Ïe kdyÏ tato vláda splní svÛj vládní program, kter˘ jsme si velmi pozornû pfieãetli, tak na Slovensku bude spáchán sociální zloãin, kter˘ bude mít urãitû dohry i v jin˘ch zemích Evropy, protoÏe Slovensko podle mého názoru je vybráno jako „dost nezku‰ená demokracie“ na to, aby se na nûm experimentovalo a aby se dávalo jako pfiíklad ostatním zemím, jak by to mohlo fungovat. Já sám jsem odboráfi, nejsem nijak stranicky orientován, pokud byste za tím hledali nûjaké takovéto stopy, jsem ãlovûk, kter˘ deset let obhajuje zájmy odboráfiÛ na Slovensku - pfies programy odborÛ, abychom dosáhli vy‰‰í kvality Ïivota a samozfiejmû i jistoty pro lidi, ktefií se v odborech organizují. Kdyby - a sly‰el jsem to i z úst va‰eho premiéra, Ïe je tu jistá nejistota, co se t˘ká kontinuity politiky v âeské republice - pfievzala moc alternativa, u vás téÏ modrá (to mû pfiekvapuje, na jedné stranû modrá i na druhé stranû modrá), mohu vám fiíci, Ïe jsem pfiesvûdãen, Ïe scénáfi, kter˘ byl pouÏit na Slovensku, tito lidé na 90 % - nemohu je hodnotit, protoÏe v této zemi neÏiji - pfievezmou od na‰í modré koalice, která nastoupila v roce 2002. A nyní se ve struãnosti pokusím vám popsat, jak to celé u nás probûhlo, jak to bylo ve prospûch, respektive v neprospûch odborového hnutí, lidí práce a jistot, které jsou nám vlastní a nám programovû blízké. První útok, kter˘ udûlala vláda, byl útok na odbory. Mohlo by mû to tû‰it, Ïe vláda pochopila, Ïe toto je nejsilnûj‰í organizovaná skupina na Slovensku, a myslím si, Ïe to tak je. TakÏe útok smûfioval na zákoník práce - absolutní zmûna zákoníku práce smûrem k neoliberálnímu ZP. Charakteristick˘m rysem toho zákoníku práce bylo - „Odbory ven z podnikÛ!“. To byl charakteristick˘ rys zákoníku práce. Po protestech, které jste moÏná zaznamenali i v âeské republice, se nám podafiilo tento útok zmírnit, ale bohuÏel v˘sledkem je kompromis. Ono je to charakteristické pro pravicové vlády, které jsou v podruãí nûjak˘ch tzv. analytick˘ch - já jim fiíkám análytické (víte, co je to za otvor) - skupin, které jsou samozfiejmû pod vlivem velk˘ch finanãních skupin, kde jsme se dostali do situace, Ïe jsme sice uchovali hodnoty zákoníku práce, ale zase tytéÏ skupiny, které jsou nejmenovan˘mi organizacemi podpofiené, tedy cestou Svûtové banky, nám oznámily, Ïe slovensk˘ zákoník práce je nejliberálnûj‰í ZP v Evropû, umoÏÀuje nejjednodu‰‰í propou‰tûní zamûstnancÛ; a ostatní „hodnoty“, které oni chtûli dostat do zákoníku práce, se chválabohu i pro nበtlak v tomto zákoníku neprojevily. Pfies zákoník práce jako základní kodex to byl samozfiejmû útok i na dal‰í zákony, jako byl zákon o vefiejné sluÏbû, kter˘ mluvil o centralizovaném vyjednávání, místo sta tabulek a valorizování tabulek. Tendencí vlády bylo „Rozdûluj a panuj!“ - v‰echno rozbít na zodpovûdnost fieditelÛ a zástupcÛ zamûstnancÛ, tedy odborÛ v dan˘ch podnicích vefiejné sluÏby - tedy zdravotnictví, ‰kolství, kultura a podobnû. Tam jsme to téÏ v jisté ãásti eliminovali, bohuÏel z podruãí tohoto zákona nám vypadla velká skupina zamûstnancÛ, a to bylo celé zdravotnictví. Co se t˘ká dal‰ího postupu, víte, Ïe tripartita na Slovensku byla upravena zákonem, bylo to takové specifikum v Evropû. Vláda od zaãátku mluvila o tzv. teorii státu, kter˘ nebude podléhat vlivu lobbistick˘ch skupin, ãili tzv. korporativní systém. Vláda prohlásila, Ïe to je utopie, Ïe to je b˘val˘ socialismus, to je nevím co, a chtûla tento korporativismus zru‰it, tím pádem byl neustále centrální útok na tripartitu a úãelov˘ - a v urãitém období - a to mÛÏe b˘t zase model i u vás - Ïe se zablokují sociální partnerství na urãité období, aby mohlo b˘t pfiijato - v parlamentu Slovenské republiky 22 zákonÛ - tak to i bylo, které vlastnû zru‰ily cel˘ sociální systém na Slovensku a byla nastolena hodnota nula, pfiijaly se nové zákony, které zãásti popí‰i a zãásti jsou pfiedmûtem toho materiálu, kter˘ jsem si dovolil s sebou pfiinést. TakÏe danû velmi jednoduché, rovná daÀ, o které se teì diskutuje v rámci Evropy. Zku‰enost na Slovensku tak, jak je nastavena na Slovensku - urãitû ty hodnoty nastavení jsou specifické v jin˘ch zemích, kde zãásti tyto pozice jsou podobné. Rovná daÀ z titulu na‰eho pohledu, tedy z pohledu zamûstnance, zpÛsobila jediné a podle mne definitivní zklamání a jistou nerovnost, i kdyÏ je rovná, protoÏe ti bohat‰í se stali bohat‰ími a chudí se stali chud‰ími. To je rovná daÀ, nebudu to dlouho vysvûtlovat, ale v souãasnosti z v˘nosu z daní fyzick˘ch osob sníÏená na ‰est procent b˘valé úrovnû v˘nosu z daní fyzick˘ch osob a DPH vzrostla o více neÏ 100 % - v˘nos daní - tak potom je tu tzv. Tlustého penûÏenka. Ano, z Tlustého penûÏenky jsou to korunky a z té chudé penûÏenky jsou to velké korunky, protoÏe DPH je - sluÏby - stavût chtûjí v‰ichni, nejen ti bohatí,
ale i ti prÛmûrní, i ti chudí. âili toto je model rovné danû, která zv˘hodÀuje samozfiejmû ty solventnûj‰í, bohaté, vÛãi tûm chud˘m, nehledû na to, Ïe máme specifikum - nemáme danû z dividend, to znamená, Ïe zájem zahraniãních kapitalistÛ je nejen o to, Ïe Slovensko poskytuje rÛzn˘ dumping, ale poskytuje moÏnost v˘vozu zisku podnikÛ za hranice, bez zdanûní, bez problémÛ, národní ekonomika z toho vlastnû má jen to, Ïe ty podniky jsou u nás a zamûstnávají lidi, Ïelbohu za Ïebrácké mzdy. Co se t˘ká dÛchodÛ, tak dÛchodov˘ systém - bÛh vás ochraÀuj pfied tím, co se stalo na Slovensku. Nemluvím o systému protilidového dÛchodového systému, ale o zpÛsobu, jak se to stalo bez konzultací, bez vefiejnosti, rozhodnutí politické. Dnes jsme v situaci, Ïe za rok 2005 je insolventní sociální poji‰Èovna 30 miliard odlivem penûz do tzv. kapitalizaãního pilífie, kter˘ dnes pfiedstavuje devût procent odvodÛ a povinnû u jisté generace, která nastupuje do systému. A je tu samozfiejmû jeden velk˘ otazník, kolik to bude v pfií‰tím roce, kolik to bude dal‰í rok. A potom se ptám, budou vÛbec dÛchody z prÛbûÏného pilífie? To si budou muset ujasnit ti, ktefií budou o takovéto reformû rozhodovat. BohuÏel my jsme k tomu nemûli moÏnost. Co se t˘ãe zdravotnictví - jednoduch˘ model. Odstátnit, zprivatizovat, zainteresovat pacienty do plateb za úkony ve zdravotnictví, ktefií jsou rukojmími této reformy, která se mimochodem nejménû povedla, to musím fiíci, Ïe konstatuje i nበpremiér. Ale rukojmí jsou jen dva - jsou to pacienti, ktefií doplácejí za sluÏby, a jsou to lékafii a zdravotní personál a dal‰í obsluÏn˘ personál, kter˘m se sníÏily platy v prÛmûru o 30 %. Proto je stávka na Slovensku. Co se t˘ká dal‰ích reforem - charakterick˘m rysem pro tyto reformy je zestátnûní a následné privatizování vefiejn˘ch fondÛ, to tu ani nevzpomínám. V‰echny vefiejné fondy, které urãit˘m zpÛsobem byly motivem i pro âeskou republiku v urãitém období, kdy fungovaly - my jsme mûli oddûlen˘ systém centrálních financí od vefiejn˘ch a dal‰ího okruhu vefiejn˘ch financí, mûli jsme samostatné vefiejnoprávní instituty v oblasti dÛchodu, nemocenského poji‰tûní, zdravotního poji‰tûní - v‰ech tûch penûz, do kter˘ch vstupují rÛzné subjekty, poji‰tûní zamûstnancÛ, zamûstnavatelé a vláda - v‰echno se zestátnilo, v‰echno jsou akciové spoleãnosti, mimo sociální poji‰Èovny, ale tam je zase takov˘ princip zastoupení, Ïe vláda má vût‰inu a zamûstnavatelé a zamûstnanci tam symbolicky fungují jako quasi vefiejnoprávní instituty, ale samozfiejmû cel˘ ten charakter toho zainteresování, pÛsobení poji‰tûncÛ pfies odbory, pfies zamûstnance, byl v tomto pfiípadû stejnû tak definitivnû zru‰en. A potom je tfieba fiíci, zda máte vy - a to vás chci motivovat jako odboráfie - podporovat takovouto reformu, která má reálnou podobu ve Slovenské republice, nebo budete usilovat zachovat urãitou kontinuitu vztahÛ hospodáfisk˘ch, ekonomick˘ch a hlavnû sociálních vztahÛ, co se t˘ká âR. Já vám fandím, abyste kontinuitnû obhajovali tyto vztahy, protoÏe skuteãnû zaÏijete to, co jsem zaÏil s m˘mi kolegy na vlastní kÛÏi. A mohu vám fiíci, Ïe i kdyÏ média na Slovensku fiíkají, Ïe slovenské odbory jsou v takovém a takovém stavu, mohu vám fiíci, Ïe po takovémto frontálním útoku ze strany vlády a toho vnûj‰ího prostfiedí jsme aÏ tak nezhasli, jako si nûktefií mysleli, Ïe zhasneme. Stále máme cca pÛl milionu ãlenÛ, ktefií odolali tûmto tlakÛm, ale musím fiíci, Ïe jsme mûli tûÏké ztráty, co se t˘ká ãlenstva i na‰eho pÛsobení v podnicích, protoÏe pokud se nastolí arogance ve velk˘ch vztazích - tedy vztazích zamûstnavatelé a vláda a odbory, automaticky nám to pÛsobí do podnikÛ, Ïe podnikatelé se bez problému pfiizpÛsobí té situaci, která je, a potom se tato velká politika pfienese do politiky té pro nás nejdÛleÏitûj‰í, tedy politiky vztahÛ zamûstnavatel - zamûstnanec v rámci podniku. âili abych to shrnul, abych dlouho nehovofiil, ale asi si nemusíme na této pÛdû vysvûtlovat, Ïe Evropa a globální svût proÏívá jistou etapu svého v˘voje. Já to hodnotím jako quasi i souãasn˘ch nûkter˘ch evropsk˘ch struktur, Ïe v Evropû probíhá pokus o dal‰í neoliberální pravicovou revoluci - nazvûme to tak - kde s podporou toho globálního kapitálu mimoevropského se tu snaÏí implantovat nûjaké nové prvky. Vãera jsme vzpomínali, Ïe je tu nûjak˘ nápad ohlednû individuálního poji‰tûní zamûstnance. U nás se to fiíká jednodu‰eji - odvodov˘ bonus - s kter˘m teì vy‰li nûktefií na‰i zamûstnavatelé, samozfiejmû s podporou pravicov˘ch struktur. Je to tzv. rozsypání toho Bismarckova systému poji‰tûní prÛbûÏného zabezpeãení a je to otázka individuální zainteresovanosti zamûstnance. Lákadlem má b˘t to, jak bude mít zamûstnanec nominální mzdu napfiíklad 20 000 korun, tak se mu pfiidá celá cena práce do hrubé mzdy, on si bude platit v‰echny odvody, zÛstane mu jist˘ bonus na spotfiebu a on se rozhodne, zda ji spotfiebuje hned, nebo si odloÏí na dÛchod, na zdravotní poji‰tûní a dal‰í. Prosím vás, vût‰í útok jsem je‰tû nezaÏil, moÏná, Ïe jsem konzervativnûj‰í v tomto my‰lení, ale jako ãlovûk, kter˘ se pohybuje v sociálním prostfiedí, si velmi dobfie umím pfiedstavit, jak˘ chaos to mÛÏe zpÛsobit u obãana, jak˘m zpÛsobem on zareaguje na takovouto nabídku. Myslím si, Ïe povinností odborÛ je obhajovat urãité sociální zabezpeãení v‰ech skupin obyvatelstva v rámci zemû, kde pÛsobí. TakÏe chtûl bych vás skuteãnû vyzvat - berte to jako pfiátelskou, kamarádskou radu - velmi zvaÏujte nabídky politick˘ch stran, protoÏe já uÏ jsem téÏ deset let ve vrcholné funkci v odborech a zaÏil jsem rÛzné politické strany, které sice bez reálného vládnutí a bez reálné zodpovûdnosti nabízejí obãanÛm jisté alternativy velk˘ch pfií‰tích zítfikÛ.
–2–
–3–
PRO KAÎDÉHO NùCO Nové nafiízení vlády o ochranû zdraví pfied úãinky hluku a vibrací Dnem 1. ãervna leto‰ního roku nab˘vá platnosti nové nafiízení vlády ã. 148/2006 Sb., o ochranû zdraví pfied nepfiízniv˘mi úãinky hluku a vibrací. Tímto nafiízením se ru‰í nafiízení vlády ã. 502 z roku 2000, které upravovalo ochranu zdraví pfied nepfiízniv˘mi úãinky hluku a vibrací doposud. Nafiízení vlády ã. 148/2006 Sb. zpracovává pfiíslu‰né pfiedpisy Evropsk˘ch spoleãenství a mimo jiné upravuje hygienické limity hluku a vibrací a minimální rozsah ochrann˘ch opatfiení k ochranû zdraví pro pracovi‰tû, hygienické limity hluku pro vnitfiní a venkovní prostory a hygienické limity vibrací pro vnitfiní prostory. Nafiízení vlády se nevztahuje na hluk z uÏívání bytu, na hluk zpÛsoben˘ nácvikem záchrann˘ch prací, na hluk z bezpeãnostních a vojensk˘ch akcí a na akustické v˘straÏné signály (napfiíklad v˘straÏné sirény). Toto nafiízení vlády stanovuje limity hluku pro jednotlivá pracovi‰tû v podstatû stejnû jako pfiedchozí pfiedpis. To znamená, Ïe napfiíklad stále platí, Ïe hygienick˘ limit pro bûÏná pracovi‰tû s osmihodinovou pracovní dobou je 85 dB. Hygienick˘ limit pro pracovi‰tû, na nichÏ je vykonávána du‰evní práce nároãná na pozornost a soustfiedûní, je 50 dB.
Pro zajímavost, hygienick˘ limit pro zvuk elektronicky zesilované hudby je 100 dB. Novû nafiízení vlády upravuje hodnocení rizika hluku a vibrací a minimální rozsah opatfiení k ochranû zdraví zamûstnancÛ. Nafiízení vlády také upravuje obsah a rozsah ‰kolení zamûstnancÛ, ktefií vykonávají práci spojenou s expozicí hluku, jehoÏ hladina pfiesahuje 80 dB. Dále nafiízení vlády stanoví povinnost zamûstnavatele vybavit zamûstnance, ktefií vykonávají práci spojenou s expozicí hluku, jehoÏ hladina pfiesahuje 80 dB, osobními ochrann˘mi pomÛckami k ochranû sluchu úãinn˘mi v oblasti kmitoãtÛ daného hluku. JestliÏe je pfiekroãen pfiípustn˘ expoziãní limit 85 dB, musí zamûstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostfiedky zamûstnanci pouÏívali. Nafiízení vlády také stanoví, Ïe pokud jsou pfii práci v hluku nepfietrÏitû pouÏívány osobní ochranné prostfiedky proti hluku, musí b˘t bûhem práce zafiazeny bezpeãnostní pfiestávky. Doporuãuji tûm funkcionáfiÛm, na jejichÏ pracovi‰tích se riziko hluku a vibrací vyskytuje, aby si nové nafiízení vlády obstarali. Napfiíklad na internetové adrese http://www.mvcr.cz/sbirka/. Václav âikl
Turistika pfiipravena Na zaãátku mûsíce kvûtna se v hotelu Medlov se‰la sportovní komise, aby se pfiesvûdãila, jak je pfiipraveno první dûjství leto‰ních svazov˘ch sportovních her. JiÏ na zaãátku ãervna sem pfiijede témûfi 200 na‰ich ãlenÛ, aby si protáhli svá tûla a zároveÀ se pokochali krásou na‰í pfiírody. Tentokrát jsme pro v‰echny turisty vybrali prostfiedí Îìársk˘ch vrchÛ. Sportovní komise domluvila poslední detaily s fieditelem hotelu a mohla se vydat na prohlídku tras. Na cestû bude nûkolik kontrolních míst, pfies která musí projít v‰ichni úãastníci, vãetnû cyklistÛ. První a poslední bude stejné pro pû‰í i pro cyklisty, druhé budou mít kaÏd˘ jiné. Pro v‰echny úãastníky se pfiipravují mapy a mal˘ prÛvodce. Na startu a i na v‰ech kontrolách bude zapsán ãas pfiíchodu a smûr, kter˘m budou dále pokraãovat, to v‰e z dÛvodu bezpeãnosti úãastníkÛ v pfiípadû, Ïe zabloudí. Sportovní komise pro‰la snad v‰echny moÏné cesty a zjistila, Ïe v‰echny jsou schÛdné, jen pû‰í budou muset dávat pozor na stromy spadané po vichfiici (vítr urazil stromÛm ‰piãky, které leÏí na turistick˘ch trasách) a cyklisti musí b˘t opatrní ve Svratce, kde probíhá oprava kanalizace. I pfiesto, Ïe na vût‰inû území je jiÏ teplo, Ïádáme v‰echny úãastníky, aby sledovali zprávy o poãasí a ve vlastním zájmu poãítali i s chladnûj‰ím a promûnliv˘m poãasím. V dobû na‰eho pobytu zde chvilku svítilo slunce, chvilku pr‰elo. Nicménû bychom chtûli uklidnit cyklisty, Ïe jejich trasy nejsou v˘‰kovû tak nároãné jako v loÀském roce, ale prÛjezdné. Sportovní komise se dále radila i nad ostatními sporty, hlavnû nad turnajem v hodu ‰ipkami, kter˘ se letos pfiesouvá z Horního Bradla právû do hotelu Medlov. Byl vyfie‰en problém s uchycením terãÛ na zeì, a tak mÛÏeme fiíci, Ïe jsou pfiipraveny jiÏ v‰echny turnaje a zb˘vají doladit jen detaily. Nyní uÏ nezb˘vá neÏ doufat, Ïe kvûtnové slunce stihne rozpustit i ty poslední zbytky snûhu (ano, i zde je‰tû leÏel sníh, i kdyÏ jen v místech, kam se slunce dostane velmi tûÏko), a tû‰it se na na‰e leto‰ní první setkání. TakÏe v ãervnu na shledanou. Sportovní komise
Závodní stravování – uznatelné daÀové náklady Ministerstvo financí vydalo dne 24. ledna 2006 pod ãj. 15/18 346/2006-151 stanovisko, na které se mÛÏeme v souãasné dobû odvolat v pfiípadû poskytování pfiíspûvku na závodní stravování a posouzení, zda jsou tyto v˘daje daÀovû uznatelné v˘daje (náklady) zamûstnavatele. Podle tohoto stanoviska jsou pro uplatÀování § 24 odst. 2 písm. j) zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, v platném znûní, daÀov˘m v˘dajem (nákladem) na provoz vlastního stravovacího zafiízení podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona v˘daje (náklady) spojené s provozem vlastní kuchynû s jídelnou, popfiípadû kant˘nou, a to i tehdy, jsou-li pfiíprava a v˘dej jídel zaji‰Èovány jin˘mi subjekty formou sluÏby v tomto vlastním zafiízení. Za stravování zaji‰Èované prostfiednictvím jin˘ch subjektÛ podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona se povaÏuje stravování smluvnû zabezpeãené zamûstnavatelem v jiném neÏ ve vlastním stravovacím zafiízení nebo ve vlastním zafiízení pronajatém na základû smlouvy o pronájmu. Pfiitom lze za daÀov˘ v˘daj povaÏovat pfiíspûvek na jedno hlavní jídlo za jednu celou smûnu (§ 83 odst. 3 zákoníku práce). To platí i pro pfiípad, kdy je uplatÀována pruÏná pracovní doba a zamûstnanec si volí zaãátek a konec pracovních smûn, popfiípadû kdy musí odpracovat základní pracovní dobu stanovenou zamûstnavatelem. Cenou jídla se rozumí cena jídla vãetnû poplatku za zprostfiedkování prodeje stravenek. V pfiípadû, Ïe pfii nerovnomûrném rozvrÏení pracovní doby pfii nepfietrÏit˘ch pracovních reÏimech bude smûna vãetnû pfiestávky v práci del‰í neÏ jedenáct hodin, povaÏuje se za daÀov˘ v˘daj pfiíspûvek na dal‰í jedno jídlo. Stanovisko pfiiná‰í vyjasnûní v tom, Ïe uvádí dÛvody, kdy pfii zaji‰Èování stravování prostfiednictvím jin˘ch subjektÛ si mÛÏe zamûstnavatel v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona uplatnit jako daÀov˘ v˘daj (náklad) pfiíspûvek na závodní stravování u zamûstnance, kter˘ neodpracuje celou pracovní smûnu. Jedná se o následující dÛvody: • dÛleÏité osobní pfiekáÏky v práci vymezené v pfiíloze nafiízení vlády ã. 108/1994 Sb., kter˘m se provádí zákoník práce a nûkteré dal‰í zákony; takovouto pfiekáÏkou je napfiíklad náv‰tûva lékafie, doprovod rodinného pfiíslu‰níka do zdravotnického zafiízení apod., • pfiekáÏky v práci v obecném zájmu (§ 14 nafiízení vlády ã. 108/1994 Sb., kter˘m se provádí zákoník práce a nûkteré dal‰í zákony), • pfiekáÏky na stranû zamûstnavatele podle § 129 a 130 zákoníku práce, • ãerpání náhradního volna, • úãast na ‰kolení za úãelem prohloubení kvalifikace, pokud zamûstnanci nevzniká nárok na stravné podle zákona ã. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, nebo pokud zamûstnavatel zamûstnanci nezabezpeãil bezplatné stravování v rámci ‰kolení. Zamûstnavatel nemÛÏe uplatnit jako daÀov˘ v˘daj pfiíspûvek podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona za zamûstnance, kter˘ neodpracuje celou smûnu, napfiíklad pfii ãerpání dovolené v rozsahu krat‰ím neÏ jedna smûna. Ing. Anna Kodlová
■
7
PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âR Pálava Pálava se nachází v severozápadním v˘bûÏku Panonské níÏiny v nejteplej‰í a témûfi nejsu‰‰í oblasti âeské republiky, coÏ umoÏÀuje jak pûstování vinné révy, tak v˘skyt mnoha druhÛ rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Na rozloze 83 km2 tu nalezneme pestrou mozaiku skalních such˘ch trávníkÛ, lemov˘ch spoleãenstev, suchomiln˘ch kfiovin a teplomiln˘ch doubrav na svazích Dûvína. Vznikla zãásti pod vlivem pastvy a oznaãuje se jako krasová lesostep. K ochranû pfiírodních a kulturních hodnot Pavlovsk˘ch vrchÛ a jejich okolí byla v roce 1976 zfiízena chránûná krajinná oblast Pálava. O deset let pozdûji se stala tfietím místem v dne‰ní âeské republice, které se v rámci programu âlovûk a biosféra stalo biosférickou rezervací UNESCO. Kfiivé jezero, které se nachází v nivû Dyje u Nov˘ch Ml˘nÛ, je souãástí mezinárodnû v˘znamného mokfiadu chránûného podle Ramsarské úmluvy. Celá chránûná krajinná oblast je na seznamu evropsky v˘znamn˘ch ptaãích území a pravdûpodobnû se stane téÏ ptaãí oblastí celoevropské soustavy Natura 2000. To v‰e dokládá, jak mimofiádné postavení zaujímá tento mal˘ kousek pfiírody a krajiny v âeské republice. Pálava leÏí uprostfied prastaré kulturní krajiny jiÏní Moravy, která patfií k nejdéle osídlen˘m místÛm ãesk˘ch zemí. Mezi dne‰ními Dolními Vûstonicemi a Pavlovem existovala pravûká tábofii‰tû lovcÛ mamutÛ, po nichÏ zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozÛstatky ohni‰È, ale i svûtoznámá so‰ka Vûstonické venu‰e. Správné odpovûdi: 1. Název této biosférické rezervace. Pálava 2. Jak se jmenuje nejznámûj‰í so‰ka nalezená zde pfii archeologick˘ch vykopávkách? Vûstonická venu‰e 3. Nejvy‰‰í vrchol této rezervace. Dûvín
Tip do kina Úãastníci zájezdu
Pavlovské kopce jsou vytvofieny pfiedev‰ím tvrd˘mi jursk˘mi vápenci, které na mnoha místech vytváfiejí malebné skalní útesy. V˘‰kov˘ rozdíl mezi vrcholem Dûvína (554 m), nejvy‰‰ím bodem Pálavy, a hladinou dolní zdrÏe novoml˘nské soustavy ãiní 390 m, a tak je vápencové bradlo Pavlovsk˘ch kopcÛ skuteãnou krajinnou dominantou níÏinné jiÏní Moravy. Vzhledem k zemûpisné poloze a velké rÛznorodosti stanovi‰È na Pálavû i v jejím okolí nalezneme mnoho druhÛ, které se v âeské republice vyskytují pouze zde nebo které odtud dokonce byly poprvé vûdecky popsány. Ani krajina Pálavy nebyla v minulosti u‰etfiena ãetn˘ch neuváÏen˘ch a neÏádoucích zásahÛ. Velká ãást Turoldu a Svatého kopeãku byla zniãena tûÏbou vápence, zatímco JaniãÛv vrch byl odtûÏen zcela. Velké rozlohy pÛd na svaÏit˘ch pozemcích jsou postiÏeny erozí, jinde byl krajinn˘ ráz naru‰en terasováním pozemkÛ. Dal‰í ‰kody zpÛsobilo pouÏití nebezpeãn˘ch pesticidÛ, a to zejména ve vinicích. Oborní chov zvûfie na Dûvínû byl sice uÏ zru‰en, obory v Milovickém lese s nadmûrn˘mi stavy zvûfie v‰ak dosud existují. Pfiesto je chránûná krajinná oblast Pálava pfiíkladem území, jehoÏ vyuÏívání nemá niãiv˘ úãinek na dochovan˘ stav pfiírodního prostfiedí.
Nejlépe odpovûdûli: Franti‰ek BUMBA, Faurecia - Lecotex, Tábor Ludmila HALDOVSKÁ, SBD Chomutov Petr KLIMENT, Nemocnice ve Svitavách Kvûta KREJâÍKOVÁ, MO ã. 9, Praha Zdena POLÁ·KOVÁ, ZO HodoÀan
1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vanilková zmrzlina
3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno a pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Slosovány budou odpovûdi do‰lé do 19. ãervna 2006. Jména v˘hercÛ a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií‰tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov˘ svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3 nebo na e-mail:
[email protected] (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis).
Recept pro vás Citrónová zmrzlina
✁
ZO/MO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Komedie podle románu a scénáfie nejpopulárnûj‰ího souãasného ãeského spisovatele Michala Viewegha navazuje na úspûch Románu pro Ïeny, kter˘ se stal nejúspû‰nûj‰ím filmem loÀského roku. Na dovolenou autobusem k Jadranu vyráÏí náhodná skupinka cestujících. Najdeme mezi nimi sympatickou Jolanu, její rodiãe, jejichÏ partnerství léty dospûlo k stereotypu, ‰armantní stárnoucí dámy Helgu a ·arlotu, hvûzdou zájezdu je Max, zpûvák a sexy idol, kter˘ si chce od erotick˘ch dobrodruÏství odpoãinout s kamarády - gayi. PrÛvodkynû Pamela, blond˘na s rÛÏov˘mi br˘lemi, se rozhodla vytvofiit z nich správnou partu. Oni se v‰ak vidí poprvé v Ïivotû! Bûhem cesty a pobytu u mofie na v‰echny ãeká fiada komick˘ch, ale i absurdních situací, v nichÏ se lidé ukazují odhaleni, a to nejen do plavek. Pfiátelství, pfiekvapivá setkání, letní milostná vzplanutí i divoké prázdninové vá‰nû se odráÏejí v pfiíbûhu plném humoru a jemné vieweghovské ironie. âR 2006, komedie ReÏie: Jifií Vejdûlek
Ingredience: 5 dl vody, 200 g cukru, ‰Èáva ze 2 citronÛ Postup pfiípravy: Cukr smícháme s polovinou vody a krátce povafiíme. Necháme vychladnout, pfiilijeme zbylou vodu a citrónovou ‰Èávu, promícháme a dáme zmrazit.
Kupon 5/06
Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..............................
Neexistuje ideální manÏel. Ideální manÏel zÛstává svobodn˘. Oscar Wilde
?
Tato biosférická rezervace o rozloze 62 792 ha leÏí na západ od Prahy, ve Stfiedoãeském a Západoãeském kraji. Svá díla zde psal Ota Pavel. Hustû zalesnûná ãlenitá krajina, protkaná sítí údolí, potokÛ a fiek, vlastní kaÀon Berounky, území s v˘raznou inverzí a mírnû suchá oblast. Otázky: 1. Název této biosférické rezervace. 2. Na území kter˘ch b˘val˘ch okresÛ se tato oblast nachází? 3. Nejvy‰‰í vrchol této rezervace.
Vydává Odborov˘ svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka ·imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail:
[email protected]. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz‰ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âR E 5057
Ingredience: 5 dl mléka, 2 Ïloutky, 100 g cukru, 2 sáãky vanilinového cukru, 15 g ‰krobové mouãky Postup pfiípravy: Oba druhy cukru nasypeme do 3 dl mléka a uvedeme do varu. Ve zbylém studeném mléce rozmícháme Ïloutky a ‰krobovou mouãku. Opatrnû v‰e za stálého míchání nalijeme do vroucího sladkého mléka a dvû minuty povafiíme. Krém necháme vychladnout a zmrazíme.
âokoládová zmrzlina Ingredience: 100 g ãokolády na vafiení, 3 dl sladké smetany, 4 Ïloutky, 100 g cukru Postup pfiípravy: âokoládu nastrouháme a rozpustíme ji v malé ãásti ohfiáté smetany. Do zbytku smetany zamícháme Ïloutky a cukr a ve vodní lázni u‰leháme do zhoustnutí. Pak krém smícháme s rozpu‰tûnou ãokoládou, vychladíme a necháme zmrazit. Poãet porcí: 4
