Mlčeti zlato. Obsah druhého čísla: Slovo redakce

Mlčeti zlato

Slovo redakce

Nevyzpytatelné zvraty počasí těchto dnů mohou být zajímavou analogií našeho postního úsilí. Láká nás slunce a rádi nastavíme tvář každému paprsku, který se občas prodere mezi mračny a mlhou, ale zatím se brodíme sněhem či tající břečkou. Opět nás ten sníh překvapil (v únoru☺ !) a máme tu kalamitu... Možná nedokážeme odhadnout nejen vývoj počasí, ale také vývoj našich dnů, vztahů, závazků... a už je tu kalamita! Jak jít k Cíli navzdory všem kalamitám nám může poradit třeba P. Zdeněk Mach v duchovním slově. Další inspiraci může přinést také široká nabídka pozvánek na akce nejrůznějšího typu. Kromě jiného jsme již tradičně pozváni modlit se s celou církví za mladé lidi v rámci tzv. Týdne modliteb za mládež. Přijměme tuto výzvu jako šanci. Nesme v srdci nejen mladé z našich kostelů, ale také ty spousty mladých lidí, které potkáváme ve škole, na ulicích, v dopravních prostředcích a vyprošujme jim všem Boží milost do jejich světlých i stinných dnů. Všichni mladí jsou také zváni na Diecézní setkání mládeže v sobotu před Květnou nedělí plakátek najdete také na zadní straně tohoto Hromosvodu. V Otaznících života se teď zaměříme na blížící se oslavy 1150. výročí sv. Cyrila a Metoděje na naše území a pokusíme se zjistit, co se vlastně chystáme slavit. Mgr. Jan Sodomka nám předloží důležitá historická fakta, souvislosti a poukáže na význam těchto událostí pro historii i současnost života v naší zemi. Přinášíme také pokračování našeho seriálu o II. vatikánském koncilu, tentokrát jeho dobové pozadí, jeho svolání a průběh. K seznámení s novými pracovníky DCM v Hradci Králové jste zváni nejen v Portrétech, ale také například při osobní návštěvě. Těšíme se na vás! -hor-

Obsah druhého čísla: Slovo redakce....................2 Jak prožít postní dobu..........3 Informace, pozvánky............4 Reportáže..........................6 Cyril a Metoděj..................7 II. vatikánský koncil............11 Pracovníci DCM ...................14 2

Zuby, nehty

Duchovní slovo

Jak prožít postní dobu Milí mladí přátelé, dobře víme, že Velikonocům předchází doba postní. Čím pro nás toto období je? Máme nějakou touhu či představu, jak ho budeme (budeš) prožívat? Pro věřící je tato doba přípravou na obnovu křtu o Velikonocích, tedy také obnovou postoje víry. V tomto Roce víry se zaměřujeme na její prohloubení. Doufám, že vy také. K tomu nám je právě postní doba výbornou příležitostí. Chci vám nabídnout jednu z inspirací. Zkusme se nejdříve zamyslet nad tím, jak to s naší vírou je. Je pro mne víra dobrým darem? Co mi ve víře dělá radost a co mi v ní pomáhá? Naopak, co mi je ve víře těžkostí, překážkou a co mi radost z víry bere? Jak ji dokážu uplatňovat v každodenním životě? Myslím si, že pro mne je přínosem, nebo tím naopak ztrácím? Jak vnímám víru, když se porovnávám s ostatními mladými, se spolužáky, s kamarády? Dokážu se o své zážitky s Bohem (o svou víru) podělit i s ostatními? Nastínil jsem zde mnohé otázky a mnohé jistě nezazněly. Pokusme se na základě těchto otázek a našich odpovědí posunout svoji víru o kousek dále. Myslím si, že každý z nás touží, aby ho měl někdo rád, touží být milován a toužíme také lásku projevovat. Ze života Pána Ježíše poznáváme, že láskou k nám si můžeme být z jeho strany vždy jistí. Je však třeba se této lásce otevřít, přijmout ji, nechat se Bohem milovat. Svatý otec Benedikt XVI. ve svém poselství k letošní postní době hovoří o víře a především o spojení víry a lásky. Milovat není jen oblažení srdce nebo naplnění touhy, ale je to úkon rozumu. Sv. otec říká: „Setkání s Bohem Láskou se dotýká nejen srdce, ale také rozumu: „Uznání živého Boha je cestou k lásce, ,ano‘ naší vůle vůči jeho vůli sjednocuje rozum, vůli i cit v úkonu lásky, který zahrnuje vše. Tento proces ale vždy zůstává na cestě, protože láska není nikdy ‚uzavřenou‘ a dokončenou záležitostí“ (Deus caritas est)“. Chci vás všechny povzbudit v radostném životě z víry prodchnutém láskou a ve sdílení víry doma i v našich křesťanských společenstvích. Když z víry nebudeme žít, tak umře v nás. Když ji nebudeme sdílet, tak umře s námi. Je třeba naši víru sytit, aby nezahynula, jako sytíme i naše tělo. Hlad tělesný vnímáme velice 3

dobře nevnímá, neuvědomuje si ji. Pocit duchovního hladu nám totiž zastírá mnoho „náhražek“, které nám současná společnost nabízí. Ať už to je zahlcováním různými informacemi (velmi často negativními) či různými, často povrchními zážitky, které se nám nabízí prostřednictvím různých multimédií a zábav. Často jak jsme zahlceni, tak ani nemáme čas si uvědomit duchovní hlad. Toto uvědomění přichází teprve, až prožíváme nějakou krizi či těžkou chvíli, nebo se zastavíme ve svém životě a ptáme se „O co se v této chvíli opřít, co je důležité?“. Bůh nám stále nabízí svoji oporu a také duchovní posilu. Ta pramení z víry, která se sytí Božím slovem. Tak se sytí naše duše výživným pokrmem, a proto se Božímu slovu říká „slovo života“. Slovo Boží dává, rozmnožuje a upevňuje náš duchovní život a upevňuje společenství s Pánem. Přeji nám všem z celého srdce a vyprošuji, abychom denně zažívali setkání s Ježíšem, které by v nás probouzelo lásku a otevíralo naši duši druhému. Aby láska k bližnímu pro nás nebyla jen uloženým přikázáním, ale novým životem vyplývajícím z víry v Boha Lásku. Kdyby vám mé zamyšlení bylo málo, tak další inspiraci najdete jistě na internetu (např. www.vira.cz/Texty/Glosar/Postni-doba-pust). Požehnané prožití postní doby a radostné velikonoční svátky přeje P. Zdeněk Mach

Nevíš která bije?

Informace, aktuality

Týden modliteb za mládež Týden společné modlitby církve za mládež se uskuteční od 17. do 24.března 2013. Zapojit se mohou celé farnosti, společenství i jednotlivci všech věkových kategorií. Sekce pro mládež ČBK připravila brožuru s modlitbami a texty k zamyšlení. Můžete si je stáhnout na http://www.bihk.cz/ke-stazeni/dieceznicentrum-pro-mladez.

Diecézní setkání mládeže V sobotu 23. 3. 2013 se bude konat v Hradci Králové Diecézní setkání mládeže. Začátek v 9:00 hod. v sále Filharmonie. Součástí programu bude katecheze, slavnostní pověření nových zástupců vikariátů, nabídka několika způsobů společné modlitby, outdoorové aktivity a sport. V souvislosti s tématem Světového dne mládeže bude uveden také muzikál Tarsan. Jde o autorský muzikál o životě Pavla z Tarsu v provedení amatérského divadelního souboru Spojené farnosti. 4

Bude také příležitost ke svátosti smíření, soukromé adoraci a rozjímání křížové cesty. Setkání vyvrcholí v 15:00 hod. mší svatou v katedrále Sv. Ducha. Zveme mládež od 14-ti let. Polední občerstvení zajištěno. Příspěvek dobrovolný. Kontakt: DCM, tel.: 495063421, e-mail: [email protected].

Bible jako živé slovo Jaké by to asi bylo, proměnit se v některou z biblických postav, prožít co prožívala ona? Máš chuť hledat odpovědi, zkoumat a tvořit? Je ti mezi 14 a 19 lety? Pak je tu víkend 8.—10. 3. 2013 na Vesmíru právě pro tebe! S sebou: Spacák, přezůvky, navrhovaný příspěvek pro studenty 220 Kč/den, Bibli, otevřenou mysl a chuť společně hledat, ptát se, zkoušet, hrát si a tvořit. Hlas se předem na: DCŽM Vesmír, Jedlová 266, Deštné v Orlických horách. E-mail: [email protected].

Večer mladých Všichni jste zváni 9. 3. 2013 do Horních Štěpanic, kde bude večer mladých. Začíná se v mší sv. v 18:00 hod. v kostele Nejsvětější Trojice. Téma „Ztrácet čas pro bratra“ si pro vás připraví manželé Maruška a Mirek Hylmarovi—členové komunity Jana Křitele. Více informací na www.vikariatjilemnice.cz.

Velikonoce na Vesmíru Prožij největší křesťanské svátky intenzivně! Na Vesmíru se budou slavit od 27. 3. do 1. 4. 2013. Budeme společně prožívat drama našeho vykoupení, modlit se, pronikat do tajemství Ježíšovy oběti a slavit zmrtvýchvstání. Zažijete také tradiční židovskou pesachovou večeři, při které Ježíš ustanovil eucharistii a mnoho dalšího. S sebou: Spacák, přezůvky, teplé oblečení a navrhovaný příspěvek 220 Kč/den. Hlas se předem na: DCŽM Vesmír, Jedlová 266, Deštné v Orlických horách. E-mail: [email protected].

Víkend o vztazích Chceš si užít života?...Ale s kým? Školské sestry nabízí možnost prožít víkend 26.— 28. 4. 2013 trochu jinak, v Hoješíně u Skutče. Akce je určená pro děvčata ve věku 12—17 let. Budete moci slyšet povídání o vztazích z Božího pohledu od Tomáše Řeháka. S sebou: teplé oblečení, spacák, přezůvky, pevnou obuv a chuť přijet. Příspěvek na jídlo dobrovolný. Přihlášky do 14.4.2013 sestře Terezii OSF (723 180 121). 5

Tammím Bohoslovci českých diecézí zvou na duchovní víkend mladých mužů v semináři, v termínu 15.-17. 3. 2013. Nabízí se možnost prožít víkend v modlitbě, ztišení, společných rozhovorech o hledání a prožívání víry. Součástí setkání budou i různé workshopy a setkání se zajímavými hosty. Hlavním tématem bude víra. Přihlášky je možné posílat do 10.3.2013. Další informace a přihlášky na www.tammim.spolco.cz.

Velikonoce v tichu Bratři kapucíni zvou v termínu 27. března—1. dubna 2013 na exercicie nazvané „Velikonoce prožité v tichu kapucínského kláštera“. Důležitou součástí bude samotná příprava na dobré prožití velikonočních obřadů. Akce je určena pro starší 18-ti let. Informace a přihlášky na: [email protected].

Diecézní setkání ministrantů Víkendové setkání ministrantů a ministrantek se uskuteční 12.-14. dubna 2013 v Přibyslavi. Setkání je určeno pro kluky a děvčata ve věku 6-15 let. Cílem je umožnit zkušenost radosti z křesťanského společenství, společné prožití krásy liturgie a prohloubení víry. Motto setkání: „Neboj se, jen věř.“ (Mk 5,36) Na programu bude např. katecheze spojená s putováním, setkání a mše svaté s našimi biskupy, nabídka volitelných programů, večerní modlitba spojená s obnovou křestních slibů. Přihlášky do 5. dubna 2013 na www.ministranti.bihk.cz nebo e-mail na [email protected].

Duchovní víkend O povolání V termínu 12.—14. dubna 2013 se v horském středisku Eljon ve Špindlerově Mlýně uskuteční duchovní víkend pro chlapce a dívky ve věku 18—30 let. Přednášky o povolání k životu povede P.Jiří Šlégr a S.M.Vincenta Kořínková. S sebou: Písmo svaté, teplé oblečení do hor a přezůvky. Cena je 700 Kč (650 Kč s vlastním spacákem). Přihlášky posílejte na [email protected]. Více informací na www.eljon.cz.

Slovenské setkání R13 26.—28. srpna 2013 se ve slovenském Ružomberoku uskuteční Národní setkání mládeže „R13“. Akce se mohou zúčastnit i čeští poutníci. Více informací a registrace na www.rio13.sk. 6

Co nás nezabije, to nás utuží

Reportáže

Večer mladých ve Vamberku Jako skoro každý měsíc se i u nás v Rychnovském vikariátu konal další večer mladých. Tentokrát už nebyl jako obvykle v Dobrušce, ale vyjeli jsme pro radost všech jinam. Proto se 8. 2. 2013 konal Večer mladých ve Vamberku. Začínali jsme tradičně mší v 17:00 hod. V kostele jsme byli skoro samí mladí až na 4 starší lidi. Jestli se nás tamní farníci báli, ověříme příště ☺. Po mši jsme se všichni přesunuli na faru. Zde jsme se nejdřív dosyta najedli a trochu si popovídali. Po chvíli začal další program. Po nezbytné úvodní seznamovačce jsme se věnovali tématu tohoto večera, kterým byla Modlitba. Pro úvod jsme si pustili Exit 316 s názvem: Někdo Tě slyší. Poté jsme se rozdělili do skupinek po 5-6 a řešili otázky týkající se modlitby: 1. Co je modlitba?(obecně). Co je modlitba pro Tebe? 2. Kdy a kde se nejčastěji m o d l í š ? 3. Proč se lidé modlí za ostatní lidi? Proč se lidé modlí ke svatým? Diskuze byly často zajímavé a myslím si, že i obohacující. Celé téma nám poté ještě doplnil o. Petr Stejskal. Po duchovní činnosti následovalo něco na odreagování. Mnozí z nás už sice děti věkově nejsou, ale hry si zahrají všichni rádi. Tentokrát je připravila Vamberecká mládež, za což jim moc děkujeme. Nejdřív jsem hráli přesedanou. Každý má určitou barvu a pak se tahají karty a vždy se posune o jedno místo ten, kterého barva se vytáhne. Cílem hry je dostat se zpátky na svoji židli, ale musí být volná a nikdo jiný na ní nesmí sedět. Byla to opravdu sranda, když na někom sedělo třeba 6 lidí. Ale to jsme netušili, co přijde. Další hra byla snad ještě vtipnější, než ta předchozí. Seděli jsme v kole těsně vedle sebe a jedna židle byla volná. My jsme se snažili plynule posouvat jako vlna. Začínal ten, kdo měl volnou židli po levé ruce. Někdo byl uprostřed a když se řeklo teď, tak se snažil sednout na volné místo, které postupně všude možně vznikalo. Nevím, jestli jste úplně pochopili, jak se tato hra hraje, ale musím říct, že je to opravdu sranda. Na závěr nás ještě čekalo živé pexeso. Na úplný závěr jsme se společně pomodlili a přečetli něco o modlitbě z Youcatu. Pak jsme se všichni rozloučili a vydali se na zpáteční cesty domů. Nemůžu mluvit za všechny přítomné, ale myslím si, že se večer vydařil a užili jsme si ho. Chtěla bych moc poděkovat všem, kdo pomohli s přípravou ☺. Těším se zase na příští setkání! 7

Bít či nebít

Otazníky života

Slovanští věrozvěstové — Cyril a Metoděj Letošní rok 2013 papež Benedikt XVI. vyhlásil jako rok víry a připomenul v něm několik důležitých událostí, které ovlivnily historii církve, ale i christianizaci střední Evropy. Mezi tyto mezníky nepatří jen připomínka II. Vatikánského koncilu, ale také 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na historické území Velké Moravy. Tématem Cyrilometodějské misie na Moravu se zabývalo velké množství historiků. Existují různé názory a hypotézy. Spory o místo Metodějova hrobu, o hlavní sídlo Velkomoravských knížat nebo také o umístění cyrilometodějského Veligradu. O tyto a ještě jiná témata vedou historici odborné vědecké diskuse, které se mění i na základě nových archeologických nálezů. Cílem tohoto krátkého článku nebude žádná vědecká diskuse či odborné pojednání. Cílem bude přiblížit události příchodu Cyrila a Metoděje na naše území na pozadí složité politické situace tehdejší doby a poukázat na důležitost jejich mise z pohledu šíření křesťanství, kultury a vzdělanosti. My se dozvídáme o událostech Velkomoravské říše a životech Cyrila a Metoděje z dochovaných písemných pramenů. Tyto prameny můžeme nacházet po celé Evropě a jsou tvořeny buď úředními písemnostmi, nebo prameny vyprávěcími, které nemívají mnohdy zcela vypovídající historickou hodnotu. Mezi ně patří kroniky, cestopisy, klášterní letopisy a legendy.

Kdo to byli Cyril a Metoděj? Oba bratři pocházeli z rodiny bohatého a urozeného muže jménem Lev, který pracoval jako vysoký státní úředník ve státní správě v Soluni (Tessaloniki). Oběma bratrům se dostalo mimořádného vzdělání a panovala mezi nimi silná citová vazba. Cyril se narodil jako nejmladší sedmé dítě v roce 827/828 a zemřel v roce 869 v jednom z římských klášterů. V pramenech se o něm mluví jako o Konstantinovi – filozofovi. Jméno si změnil teprve krátce před smrtí. Vystudoval Filozofii a teologii a díky svému nadání se už ve svých 26 letech stal profesorem na vysokém učení v Konstantinopoli. Byl jazykově velmi nadaný. Mluvil i jazykem Slovanů, kteří žili v okolí Soluně. Dlouhá léta žil v klášteře, kde se připravoval na misijní činnost mezi východní Slovany. Pravděpodobně už tehdy vytvořil variantu slovanského písma Hlaholici. V roce 860 byl společně se svým bratrem Metodějem poslán na diplomatickou misi k Chazarům, žijícím tehdy při ústí řeky Volhy u Kaspického moře. Tato jejich misijní cesta byla velice úspěšná. Vrátili se z ní s ostatky sv. Klimenta, IV. římského papeže. Na základě jejich úspěšné cesty k Chazarům byli posláni Michalem III. na další misi, tentokrát na 8

Metoděj se narodil v roce 813. Ještě před společnou chazarskou misií byl guvernérem jednoho slovanského knížectví v jižní Makedonii. Po návratu z misie odmítnul hodnost arcibiskupa a odešel do kláštera. Výprava na Velkou Moravu se stala vyvrcholením jeho životní dráhy, ve které se projevily zejména jeho výborné organizační dovednosti, díky kterým získala tato mise v prostředí ovlivněnou latinskou liturgií takových úspěchů.

Politická situace Velké Moravy V roce 846 se dostal k moci Rostislav, který ovládal území Velké Moravy až do roku 870. Za jeho vlády docházelo k častým vojenským střetům s Východofranckou říší. Cílem jeho politiky bylo proto vymanit toto území ze sféry vlivu východofrancké církevní organizace. Proto se nejprve kolem roku 860 obrátil na římského papeže s žádostí o vytvoření samostatných moravských biskupství a arcibiskupství, nezávislých na bavorských církevních provinciích. Protože se nedočkal odpovědi, požádal roku 863 Byzantského císaře Michala III. o vyslání misie. Cílem bylo nalézt spojence v Byzanci proti rozpínavosti Východofranské říše. Rostislav očekával příchod nějakého biskupa, díky kterému by vzniklo biskupství a celá oblast by se tak vymanila z franské sféry církevního vlivu. Důležité je uvědomit si, že ještě před příchodem byzantské misie zde již od druhé poloviny 8. století, a to z oblasti salcburské arcidiecéze, přicházely misie francké, které přinášely latinskou liturgii a christianizovaly tuto oblast.

Byzantská mise Svým zaměřením a významem překročila rámec náboženské, christianizační činnosti a stala se spíše politickou a kulturní misí. Početná skupina vedená dvěma bratry Konstantinem a Metodějem zahájila své působení na Moravě na začátku roku 864. Jejím vlivem došlo nejen k pozvednutí úrovně duchovního života, ale i ke vzniku svébytné slovanské kultury. Pro misijní poslání mezi středoevropskými Slovany totiž Konstantin vytvořil zvláštní písmo nazvané Hlaholice, které bylo tvořeno znaky obsahující hláskový systém slovanských jazyků na základě slovanského dialektu užívaného v okolí Soluně, odkud oba bratři pocházeli. Sestavili i literární jazyk známý jako Staroslověnština. Konstantin do něj přeložil základní části Bible a některé další liturgické texty. Pokus o zavedení slovanské bohoslužby přirozeně narazil na odpor ze strany východofranského duchovenstva, který se stal později předmětem sporu. V této době se používaly pouze tři liturgické jazyky hebrejský, řecký a latinský. Za první tři roky působení dosáhla mise mimořádných výsledků. Rozvinula vzdělávací práci, vyškolila početnou skupinu kněží, věnovala se dále překladatelské a literární činnosti a v neposlední řadě také napomohla k zakotvení křesťanství na knížecím dvoře a ve vyšších vrstvách společnosti. Což dokládá údajný křest pozdějšího moravského knížete Svatopluka při příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu a křest českého knížete Bořivoje roku 883 Metodějem. 9

Padni, kam padni

Vzdělávání

Druhá část našeho seriálu o II. vatikánském koncilu se tentokrát věnuje historii, svolání a průběhu koncilu.

Dobové pozadí koncilu Počátek šedesátých let minulého století, tedy období kdy byl svolán a připravován Druhý vatikánský koncil, byl ve světě skutečně rušný. Studená válka mezi Východem a Západem byla v plném proudu. Po neúspěšném pokusu včlenit celé město Berlín pod nadvládu Východu byl alespoň rozdělen vysokou zdí. Američané válčili ve Vietnamu. V důsledku Karibské krize stál svět v roce 1962 na pokraji jaderné války. Soutěžilo se v dobývání vesmíru. Jurij Gagarin byl prvním člověkem, který překonal hranice kosmu. Do vědy se vkládaly velké naděje a očekávání. Člověk si podmaňoval svět. Celkově dospívala generace mladých, jejichž otcové bojovali a padli v druhé světové válce. Postupně se rodilo hnutí hippies. Autority, ať už jakkoli tradiční, politické nebo náboženské, ztrácely svoji vážnost. Popularita kapely The Beatles prudce stoupala. Jak katolická církev stála uprostřed této doby bylo naznačeno v minulém čísle Hromosvodu. Její vnější projev působil v mnohém suchopárně, odtažitě. Na druhou stranu je třeba říci, že uvnitř církevního prostředí se už dlouhou dobu rozvíjel obrodný život liturgického nebo biblického hnutí. Byly vydávány různé příručky k poznávání a prohlubování účasti na slavení liturgie nebo při četbě Božího slova. Vznikaly tak česko-latinské misálky nebo překlady Písma s komentáři. Setkáváme se s prvními pokusy o společnou modlitbu breviáře ve farnosti (alespoň v některé významné svátky). U laiků vzrůstal zájem o vzdělávání a studium katolické nauky. V naší zemi se tyto aktivity rozvíjely často díky řeholním společnostem (např. augustiniáni, františkáni, dominikáni) nebo v prostředí vysokoškolské mládeže v univerzitních městech. Nástup komunismu a zavření klášterů pak téměř zarazily slibný vývoj. Tehdy u nás začalo dlouhé období neoficiálních a tajných aktivit církve. Když papež Jan XXIII. v neděli 25. ledna 1959 poprvé ohlásil koncil, byly zjevné tři velké úkoly, resp. oblasti, na které bylo třeba se zaměřit: náboženská obnova církve, navázání dialogu s moderním světem a vztah k ostatním křesťanským církvím (v první řadě k pravoslavným). Jak bylo zkratkovitě uvedeno 10

církev si uvědomovala naléhavost těchto témat a na hledání řešení se cítila připravená.

Svolání a průběh Technické uspořádání koncilu bylo skutečně oříškem. Otců oprávněných hlasovat bylo více než 2 500. Společně s ostatními poradci a dalším doprovodem se dostáváme k hranici 10 000 osob. Ty všechny bylo potřeba v Římě ubytovat a poskytnout jim odpovídající podmínky k práci. (V dnešním věku internetu, notebooků, velkých tiskáren a datacenter si praktickou realizaci podobné události nedokážeme ani představit.) Brzy po vyhlášení záměru uspořádat koncil (termín prvního setkání koncilních otců byl stanoven až později) byly ustanoveny přípravné komise, jejichž počet neustále rostl. Jejich úkolem bylo připravit návrhy témat k diskuzi, zpracovat připomínky biskupů, řeholních řádů i teologických fakult z celého světa. Téměř 3.000 těchto návrhů bylo třeba roztřídit do různých oblastí, ke kterým se měl koncil vyjádřit: věroučné otázky, biskupové a správa diecézí, liturgie, východní církve, postavení a úloha laiků... Na konci roku 1961 se v „ústředí“ přípravou koncilu intenzivně zabývalo přes 800 lidí. Celkem vypracovali desítky předloh, které se mohly stát různými konstitucemi, deklaracemi a dekrety. První zasedání Druhého vatikánského koncilu bylo zahájeno 11. října 1962 (tedy nedávno tomu bylo rovných 50 let). A hned v tomto období se projevila skutečná pestrost názorů mezi biskupy celého světa. I když byly předlohy vypracovány z tisíce podnětů, stále jen se dívaly na svět příliš římským, resp. evropským pohledem. Brzy bylo zřejmé, že koncilní materiály nestačí pouze přepsat, ale je nutné je zcela odmítnut a vytvořit nově. Hlavní společná jednání byla v prostorách svatopetrské baziliky, kde byly k tomuto účelu vybudovány velké tribuny. Podstatná část práce se však odváděla v mnoha komisích. V tuto chvíli asi nemá smysl příliš rozebírat průběh jednotlivých jednání. Podstatné je, že takto velkých zasedání bylo jen čtvero. Vždy na podzim každého roku 1962 – 1965. V mezidobích pracovali biskupové doma ve svých diecézích, popř. se scházeli v komisích. Obavy nad budoucím průběhem koncilu přišly v červnu 1963. Tehdy 81 let starý papež Jan XXIII., první hybatel koncilu, zemřel. Podle církevního práva byl koncil pozastaven. Poměrně rychle zvolený nástupce, Pavel VI., hned při první příležitosti slavnostně prohlásil, že vatikánský koncil bude podle plánu pokračovat dál. 11

Česká účast na koncilu V polovině roku 1962 nebylo vůbec jasné, zda komunistický režim dovolí československým biskupům účast na koncilních jednáních. Někteří z nich byli v tu dobu ještě internováni. Museli proto koncilní pozvání odmítnout. Karel Otčenášek, toho času biskup a dělník v mlékárně v Opočně, psal papeži, že touží „vyhověti tomuto pozvání, ale do dnešního dne jsem tak nemohl učiniti, neboť postrádám státní souhlas pro duchovní správu“. Ve svém důsledku to byl stát a ústředí KSČ, kdo rozhodoval o účasti na této celocírkevní záležitosti. Z celkového počtu 15 biskupů mohli dohromady do Vatikánu na první zasedání odjet jen tři. Jen jediný z nich byl z české nebo moravské diecéze – František Tomášek. Ostatní byli ze Slovenska. V dalších letech skupinku rozšířil ještě jeden, opět slovenský, biskup. Ostatní doprovod se rok od roku zmenšoval. Na první zasedání jich odjelo 9, na poslední už jen 3. Někteří z nich byli jako odborníci a poradci, ostatní byli spolupracovníky StB a měli sbírat informace o dění v církvi a mezi českými exulanty. Ve Vatikánu během jednání zazněl i český hlas. Nejvýznamnější český projev přednesl na posledním zasedání koncilu Josef Beran. V únoru 1965 byl papežem jmenován kardinálem a československý stát mu umožnil na slavnostní obřad do Říma odjet. Návrat však nebyl možný. Jeho příspěvek k Deklaraci o náboženské svobodě, podepřený svědectvím vlastního života, silně zapůsobil. Vystoupil právě ve chvíli, kdy někteří koncilní otcové chtěli z politických důvodů zmírnit některé formulace. „Při Beranově příchodu k řečnickému pultu a po vyslovení jména Josef Beran všichni přítomní koncilní otcové povstali a přivítali jej potleskem“. Když se o tom dozvěděla vláda v ČSSR, ani ona nezůstala chladnou.

Průběh koncilu Jednoduché shrnutí průběhu koncilu je skutečně obtížné. Jednalo se bezpochyby o největší a nejreprezentativnější (co do počtu biskupů i poradců) koncil v dějinách. Charakteristická pro něj byla otevřenost v jednání, kdy se v návrzích neustále hledaly kompromisní formulace nebo se předlohy zcela rušily a vytvářely nové. Mnohem více promlouval hlas církve z jiných částí světa než jen z Itálie nebo Evropy. Koncil netvořila jen generální zasedání dvoutisícihlavého grémia, ale (zejména) práce jednotlivých komisí a poradních sborů během celých 12

Vinou komunistického režimu se podstatná část biskupů a odborníků od nás i z celého Východního bloku nemohla jednání účastnit. Přesto český hlas nejednou zazněl a je zapsán v koncilních aktech. P. Pavel Jäger (pokračování příště)

Bez práce nejsou koláče

Portréty osobností

Ke konci loňského roku se změnilo osazení na Diecézním centru pro mládež (DCM). Přibyli zde dva pracovníci na částečný úvazek. Následující stránky vás s nimi alespoň trochu seznání.

Tomáš Vlček BYDLIŠTĚ: Červený Kostelec VIKARIÁT: Náchod VĚK: 22 let ŠKOLA: Pedagogická fakulta UHK — učitelství pro střední školy

NA DCM

OD: 1.12.2012

UDĚLÁ

MI RADOST: Mám rád, když jsou lidé šťastní. Vím, že se to někdy tak lehko nedá, ale buďte šťastní :)

OBLÍBENÁ KNIHA: Z posledních, které jsem četl, se mi velmi líbila kniha s názvem „Stín otce“. Vřele všem doporučuji :) OBLÍBENÝ

CITÁT: Hodně lidí často říká, že nemá čas. Já s nimi však nesouhlasím,

protože (a to je právě ten citát) „Čas je otázkou priorit.“

MÁŠ

NĚJAKÉ KONÍČKY?

CO

RÁD DĚLÁŠ?

Dělám rád spoustu věcí, ale bohužel ne na všechno se najde čas. Na co se čas najde, je skauting. Společně s několika dalšími vedeme skautský oddíl. Dále rád sportuji, mezi mé nejoblíbenější sporty patří volejbal a florbal. Co mě taky baví je hudba. Ať už poslech či hraní – sám hraju na kytaru. Jinak také rád jím, spím a odpočívám. To je taky občas potřeba :) 13

A

NAOPAK.

JE

NĚCO, CO OPRAVDU NERAD DĚLÁŠ?

Obvykle nerad vstávám, ale najdou se i výjimky.

KAM

BYS CHTĚL JEDNOU CESTOVAT A PROČ?

Odpovědět na tuto otázku je velmi jednoduché, ale zároveň náročné. Míst, které bych chtěl navštívit je totiž hodně. Mám rád přírodu, takže mě láká například Norsko, Afrika nebo národní parky v USA a vlastně je toho mnohem víc. Také rád navštěvuji zajímavá místa ať už svou historií či svými památkami, takže to spektrum je velmi rozmanité. Takže kdybyste někdo cestovali do nějaké zajímavé destinace, tak mě klidně můžete vzít s sebou ☺

JAKÝ

JE

TVŮJ

NEJVĚTŠÍ SPORTOVNÍ ZÁŽITEK?

Můj největší sportovní zážitek je asi ten, když jsme vyhráli prestižní skautský florbalový turnaj za náš Kostelecký oddíl. Dříve jsem totiž jezdil hrát s klukama z Náchoda a tajně snil o tom, že jednou postavíme tým náš, Kostelecký. To se mi splnilo předloni a co víc, my jsme ten turnaj vyhráli. Ve finále jsme sice prohrávali 1:0, poté, co si náš obránce ztečoval míček do vlastní brány, ale pak přišel zázračný obrat. Náš obránce napálil míček přes celé hřiště, který se snesl do brány soupeře. Pak se nám podařilo vstřelit ještě jednu branku, kdy utekl náš útočník obráncům a sám zakončil sólový nájezd. Celá hala byla u vytržení, nikdo to nečekal a my se radovali z vítězství ☺

Marie Kohlová BYDLIŠTĚ: Horní Jelení VĚK: 19 let ŠKOLA: Masarykova univerzita Brno—filozofická fakulta, obor Pedagogika

NA DCM

OD: 1.11.2012

UDĚLÁTE

MI RADOST: téměř vždycky mi udělá radost hořká čokoláda, houby, olivy nebo dobrý sýr , ale stačí, když se na mě usmějete nebo si se mnou

zahrajete nějakou deskovku :)

OBLÍBENÁ

KNÍŽKA: Chatrč a (samozřejmě) Bible

OBLÍBENÝ

CITÁT: „Neboj se, jen věř.“ a „Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co

ochutnáš.“ 14

CO TĚ

VEDLO K TOMU PRACOVAT NA

DCM?

Když jsem dělala animátorský kurz, tak jsem obdivovala Lídu se Zdiškou, co všechno dělají a moc se mi ta práce líbila. Potom jsem různě pomáhala s přípravami diecézních setkání a jednou jsem jela pomáhat na prázdninové animátory. Pak se to všechno nějak dalo dohromady a Božím řízením jsem tady.

JAKÉ

JSOU

TVÉ

KONÍČKY?

Tancuji společenské tance a ráda dělám aerobic. Amatérsky se snažím hrát na kytaru a altovou flétnu, vedu spolčo pro mládež u nás ve farnosti a hodně ráda čtu a hraji společenské hry ☺ Mojí velkou vášní je vyrábění různých věcí – buď maluji, dělám teabag folding, vyrábím z Fimo hmoty, batikuji, tvořím embrossingem, lepím, stříhám nebo dělám něco na ten způsob☺

JAKÝ

JE NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK Z TVÉHO ŽIVOTA?

No tak zážitků mám opravdu hodně, ale v poslední době jsem si vzpomněla na chvíli, kterou asi nikdy nezapomenu. Minulé léto jsem byla na celosvětovém setkání mládeže v Madridu. Když jsme šli na vigilii na Quatro Vientos, kde se přespávalo do neděle, z naší skupiny se několik lidí ztratilo v metru a tak jsem zůstala s kamarádkou sama. Když jsme přišly na letiště, sektor, kde jsme měly být, byl už úplně plný. Nakonec jsme se „ubytovaly“ vzadu u záchodků a doufaly, že najdeme zbytek party. Ostatní jsme bohužel nenašly a zůstaly jsme jen samy dvě. Na začátku programu jsme zjistily, že široko daleko kolem nás jsou samí Italové. Během programu začalo pršet a my jsme měly akorát jeden deštník. Lidé kolem nás to viděli a začali se s námi bavit, schovali nám batohy pod plachty (kdo jste tam byli, tak víte, že italská výprava měla stejné modré plachty) a my jsme se s nimi taky schovaly pod improvizovaný plachtový stan. I když ten večer opravdu hodně pršelo a vítr odfoukával, co se dalo, nakonec jsme si to s nimi moc užili. Anglicky moc neuměli, tak jsme se bavili česko-italsky. Pak jsme jim zazpívali „Prší prší“, vyfotili jsme se s nimi a nakonec jsme si ten déšť užili. Takže to je jeden z mých velikých zážitků. ☺

Vydává Diecézní centrum pro mládež, Velké Náměstí 32, 500 03 Hradec Králové, tel. 495063421, e-mail: [email protected] Toto číslo připravili: Ludmila Horáčková, Marie Kohlová a Jakub Klimeš.

15