Místní krajina - Valašské Meziříčí a okolí ve vyučování na 1. stupni ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Místní krajina - Valašské Meziříčí a okolí ve vyučování na 1. stupni ZŠ Diplomová práce

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

doc.PaedDr. Eduard Hofmann, CSc.

Anna Kuchaříková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. .........................................

podpis

OBSAH

1. ÚVOD…………………………………………………………………………...2 2. DISKUSE LITERATURY……………………………………………….….....4 I. TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………………………..6 3. CHARAKTERISTIKA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ A OKOLÍ…………...7 3.1 POLOHA MODELOVÉHO ÚZEMÍ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ A OKOLÍ….....7 3.2 PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA…………………………………………....12 3.2.1

Horniny a reliéf…………………………………………………………......12

3.2.2

Podnebí……………………………………………………………………..13

3.2.3

Vodstvo…………………………………………….…………………….....14

3.2.4

Půdy…………………………………………………………………….......16

3.2.5

Rostlinstvo a živočišstvo…………………………………………….……..17

3.2.6

Ochrana přírody………………………………………………………….…23

3.3 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA………………………….…..26 3.3.1

Historie Valašského Meziříčí………………………………………….…...26

3.3.2

Obyvatelstvo……………………………………………………………….29

3.3.3

Sídla…………………………………………………………………..…….31

3.3.3.1 Městské části Valašského Meziříčí……………………………………...….32 3.3.3.2 Obce v okolí Valašského Meziříčí……………………………………...…..39 3.3.4

Průmysl ……………………………………………………………...……..42

3.3.5

Zemědělství………………………………………………………………...43

3.3.6

Lesní hospodářství……………………………………………………….....44

3.3.7

Doprava………………………………………………………………….....45

3.3.8

Rekreace a cestovní ruch…………………………………………………...45

3.3.9

Školství a kultura…………………………………………………………...48

3.3.10 Chráněné oblasti přírody…………………………………………………...51

II. PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………………54 4. POSTAVENÍ A VÝZNAM MÍSTNÍ KRAJINY VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A JEHO SVĚT…………………………………….….55 4.1 Školní výstupy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět………………………57 5. PROJEKTOVÁ VÝUKA, PROJEKTOVÁ METODA…………………….63 5.1 Realizovaný projekt Naše město……………………………………………….65 5.2 Výukový projektu Kolem meziříčských hradeb………………………………..77 6. POZNÁVÁNÍ MÍSTNÍ KRAJINY FORMOU VYCHÁZKY……………....87 6.1 Návrh vycházky - místní krajina Valašské Meziříčí a okolí……………...........89 7. ZÁVĚR…………………………………………………………………….…..97 8. RESUMÉ…………………………………………………………………..…..99 9. SEZNAM LITERATURY………………………………………….……….100 10. SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………….106

„ Až budete chtít popsat tento kraj, nezapomeňte na slovo píseň. Až budete chtít objevit melodii této písně, nezapomeňte na modrá rána napjatá na struně horizontu, na dobré dřevo míst, která se nazývají domov.“

1. ÚVOD

„Prosluněné stráně táhlých vrchů, vonící smrky a hloučky rozložitých jedlí, prokvetlé světle zelenými skvrnami pasek a luk, lákají k tichému zamyšlení. Život na lesních mýtinách v teplém letním poledni jako by ustal. Vysoké stéblo trávy rozechvěje hlas cvrčka a v šumění korun lesních stromů se ozývá ze vzdálených polí skřivánčí trylek. Jen potůček, který si vyhloubil v poddajném pískovci hluboké koryto, pospíchá do údolí, aby tou troškou zurčící vody pomohl napojit věčně žíznící řeku.“ (Baletka L.) Takový je obraz krajiny, v níž se každý z nás musí cítit dobře. Dává nám pocit bezpečí a klidu. Krajina Valašska je mým domovem, je to místo, které dobře znám, přesto neustále objevuji jeho přírodní krásy i historické zajímavosti. Tato oblast mě inspirovala při volbě tématu této práce. Přála bych si umět dokázat mým budoucím žákům, že právě tato oblast stojí za to, abychom ji poznávali a chránili. Popisovat celou oblast Valašska by bylo téma obšírné, zvolila jsem si proto jednu její část, a to město Valašské Meziříčí a jeho blízké okolí. Dítě přicházející do školy uplatňuje především znalosti, zkušenosti a poznatky, které nasbíralo v rodinném prostředí a ve svém nejbližším okolí. Učitel by měl z tohoto faktu vycházet a vědomosti, které si s sebou dítě přineslo, by měl neustále obohacovat a prohlubovat. Právě na základě bližšího poznání svého okolí si totiž žáci uvědomí základní vztahy a zákonitosti ve světě. Základní prvky, které vycházejí z jeho blízkého okolí dávají učiteli možnost propojit učivo s praktickým životem, zkvalitnit výuku, jelikož jde o přirozený zájem žáka. Na základě širšího poznávání svého okolí by mělo přirozeně dojít k vytvoření citového pouta a úcty ke svému rodnému kraji, obci a vlasti. Téma mé diplomové práce pojednává o místní krajině Valašské Meziříčí a okolí a jejím využití ve vyučování na 1. stupni ZŠ. Cílem je ukázat, jak lze uplatnit poznatky o místní krajině ve výuce na 1. stupni základní školy s aplikací různých metod a forem. Jelikož věkové zvláštnosti dětí na 1.stupni se od sebe velmi liší, zaměřila jsem se na výuku ve třetím až pátém ročníku. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.

V teoretické části popisuji charakteristiku vybraného území, které jsem si vymezila. Použila jsem celkem čtyři mapy, abych mohla vytvořit oblast, kterou jsem nazvala Valašské Meziříčí a okolí. Tento pracovní název používám celou diplomovou práci. V praktické části je ukázka práce s využitím místní krajiny, která se opírá o teorii uvedenou v první části. Navrhla jsem konkrétní školní výstupy, které vycházejí ze zpracované charakteristiky Valašského Meziříčí a okolí a lze je zařadit do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Jedna z metod, která se v poslední době často využívá je projektová metoda. Do své práce jsem začlenila projekt s názvem Naše město, který jsem realizovala ve 3. třídě ZŠ ve Valašském Meziříčí. Projekt Kolem meziříčských hradeb je pokračování projektu, jenž je určen pro vyšší ročník. Jelikož nebyl zrealizován, je uveden pouze jeho návrh. Do praktické části jsem zařadila vycházku, jejímž cílem je poznat okolí Valašského Meziříčí. V závěru je uveden seznam literatury, z níž jsem čerpala. Příloha obsahuje fotodokumentaci realizovaného projektu, pracovní listy a další materiál, který slouží k doplnění teoretické části.

2. DISKUSE LITERATURY

V diplomové práci jsem pracovala s literaturou, která je uvedena v závěru v seznamu literatury. Při zpracování přírodní charakteristiky jsem využívala literaturu, která obsahovala geografické prvky. Pracovala jsem zejména s novějšími publikacemi od Pavelky a Treznera Příroda Valašska (2001). Publikace obsahuje podrobné informace o zmiňované oblasti a zabývá se ochranou jeho území. Další obsáhlou publikaci - Okres Vsetín (2002), která pojednává o bývalém okrese, jsem doplňovala informacemi ze spisu od Culka (1996). Z geografické literatury jsem využívala Hory a nížiny (1987) od Demka, Vodní toky a nádrže (1984) nebo novější publikaci od Ryšánka (2006). V části socioekonomické charakteristiky jsem se opírala zejména o historické zdroje. Často jsem pracovala s Janouškovou publikací Historie Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou v datech (1996) a dalších knih od valašského rodáka a znalce Valašského Meziříčí J. Demela. Informace jsem doplňovala z knih Zlínský kraj, která pojednává o městech a obcích kraje a již zmiňované Okres Vsetín (2002) a dalších. Výčet literatury, který je v závěru uveden mi posloužil k tvorbě teoretické i tvůrčí části. Výše uvedená literatura byla hlavním zdrojem, ostatní publikace doplňkem či inspirací při mé práci. Setkala jsem se s řadou historických publikací, které by neměly být zapomenuty, proto je zařazen do seznamu literatury jejich výčet.

Práce je doplněna též o informace z internetových zdrojů. U těch, z nichž jsem čerpala, uvádím oficiální stránky Valašského Meziříčí www.valasskemezirici.cz nebo též www.mestovalmez.cz. V práci jsou uvedeny informace z Kroniky Valašského Meziříčí

(2004),

která

je

částí

webových

stránek

Města

a

obce

online

http://mesta.obce.cz . Údaje o městě jsem též nalezla na webových stránkách www.icmvalmez.cz nebo www.beskydy-valassko.cz a další. O ochraně přírody a zejména o chráněných oblastech jsem se dočetla na http://nature.hyperlink.cz. Další webové stránky jsou uvedeny v seznamu literatury.

Jako další informační zdroj mi sloužily mapy. Pracovala jsem především s mapou Valašské Meziříčí a okolí v měřítku 1: 25 000, která je součástí přílohy. Dále to byly mapy Beskyd a Javorníků (1:100 000), mapa mikroregionu ValašskomeziříčskoKelečsko (1:60 000), plány měst Valašského Meziříčí a další.

Úprava práce Celou práci doplňují obrázky. Jsou to mapy České republiky nebo mapy oblastí, kterých se práce týká. Tyto mapy slouží k doplnění textu, pro rychlé zorientování v něm a pochopení souvislostí. Proto u většiny není uvedeno měřítko. Další obrázky bez uvedení zdroje pocházejí z vlastní fotodokumentace nebo z webových stránek Valašského Meziříčí.

I. TEORETICKÁ ČÁST

3. CHARAKTERISTIKA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ A OKOLÍ

Tato kapitola je rozdělena do tří podkapitol. V první jsou uvedeny základní údaje, které pojednávají zejména o poloze města a jeho okolí. V dalších kapitolách se zabývám přírodním a socioekonomickým charakterem vymezeného území. První krok, jenž jsem učinila při zadání diplomové práce, bylo vytyčení oblasti, kterou jsem postupně začala analyzovat. Vybrala jsem si oblast Valašského Meziříčí a jeho okolí. Jeho rozloha je vymezena částmi mapových listů základní mapy v měřítku 1:25 000. Aby hlavní objekt mé studie - město Valašské Meziříčí byl ve středu vybraného území, použila jsem mapy č.

25- 142 Valašské Meziříčí, 25- 231 Rožnov pod

Radhoštěm a mapy č. 25- 233 a 25-144.

3.1 POLOHA MODELOVÉHO ÚZEMÍ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ A OKOLÍ

Město Valašské Meziříčí leží při soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Bečva. Podle polohy mezi dvěma řekami dostalo také svůj název. Původně zde byla města dvě. Na levém břehu Rožnovské Bečvy leželo Meziříčí a na pravém Krásno. Ke spojení obou měst došlo až v roce 1924. Město, které leží na úpatí Vsetínských a Hostýnských vrchů, představuje svou polohou vstupní bránu do pohoří Moravskoslezské Beskydy. Matematicko geografická poloha obce Valašské Meziříčí je 49° 28´ severní šířky a 17° 58´ východní délky. Nadmořská výška se pohybuje kolem 294 m nad mořem. Valašské Meziříčí leží na severozápadě Zlínského kraje a svým správním územím

těsně

sousedí

s krajem

Moravskoslezským krajem (Nový Jičín).

Olomouckým

(Hranice

na

Moravě)

a

Obr. 1: Kraje České republiky Poloha města: Valašské Meziříčí jako součást Zlínského kraje

Zdroj: www.infofila.cz + vlastní úprava

Obr. 2: Zlínský kraj Valašské Meziříčí jako součást Vsetínska

Zdroj: www.kr-zlinsky.cz + vlastní úprava

Nejbližší město Vsetín leží jižně od Valašského Meziříčí a vzdálenost mezi městy je asi 20 km. Další centrum v rámci Zlínského kraje město Zlín, ležící jihozápadně, je vzdálené 54 km. Ve východním směru na cestě do Slovenska přejíždíme přes město Rožnov pod Radhoštěm. Na severovýchodě leží zmíněné město Nový Jičín (18 km), přes které vede silnice do Ostravy, která je vzdálená 60 km od Valašského Meziříčí. Hranice na Moravě (25 km) je město ležící v Olomouckém kraji. Z Valašského Meziříčí zde vede silnice, která se napojuje na dálnici ve směru do Brna (140 km) a dále do Prahy (340 km). Západně od města leží Kroměříž, patřící též do Zlínského kraje, vzdálená 51 km. (podle www.supermapy.cz )

Obr. 3: Valašské Meziříčí a města a obce v jeho okolí

hranice kraje hranice obce s rozšířenou působností hranice obce

Zdroj: http://www.epusa.cz

Rozloha Valašského Meziříčí Správní území města zaujímá plochu 5481 ha. Zahrnuje 9 městských částí: Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Krhová, Lhota u Choryně, Podlesí, Poličná, a Valašské Meziříčí. Má však 10 katastrálních území, neboť městská část Podlesí zahrnuje 2 katastrální území - Křivé a Brňov. Do zájmového území Valašského Meziříčí spadají obce Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Oznice, Podolí, Police, Střítež, Velká Lhota a Zašová.

Obr. 4: Valašské Meziříčí a jeho zájmové území Mikroregion Valašskomeziříčsko- Kelečsko

Zdroj: http://www.meziricsko.cz/ + vlastní úprava

Obr. 5: Vsetínsko – součást Zlínského kraje Valašské Meziříčí- součást Vsetínska

Zdroj: http://mesta.obce.cz

Tab.1: Rozloha Valašského Meziříčí a jeho městských částí

Název

Katastrální území

Velikost území (ha)

Bynina

Bynina

373

Hrachovec

Hrachovec

480

Juřinka

Juřinka

206

Krásno nad Bečvou Krásno nad Bečvou

627

Krhová

Krhová

833

Lhota

Lhota u Choryně

220

Podlesí

Brňov, Křivé

1 134

Poličná

Poličná

1 107

Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí

501

Zdroj: http://www.valmez-city.cz/mesto/index.htm+ vlastní úprava

3.2 PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA

3.2.1 Horniny a reliéf Modelové území leží v geologické oblasti Západních Karpat v jeho flyšovém pásu. Geologicky jsou Západní Karpaty součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoří, vznikajících ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Protože od ukončení těchto pohybů neuplynula z geologického hlediska dlouhá doba, jeví se jako soustava mohutných hřbetů, oddělených hlubokými údolími nebo kotlinami. Flyš – soubor usazených hornin, od kterého je flyšové pásmo odvozen charakteristický střídáním pískovců, prachovců, jílovců, slínovců, vzácně i vápenců a slepenců. (Pavelka, 2001, s. 13) Většina vybraného území náleží do oblasti Západních Beskyd. V rámci této oblasti zasahují do území pohoří Hostýnských a Vsetínských vrchů, které spadají do souhrnného názvu Hostýnsko - vsetínská hornatina a zabírají jihozápadní část vybraného území. Menší část území pokrývají Moravskoslezské Beskydy ze severovýchodu, které dále k jihu spadají do Rožnovské brázdy. Moravská brána do území zasahuje částečně ze západu. Ze severovýchodu k západu

obklopuje Valašské Meziříčí Podbeskydská

pahorkatina, která se skládá z Loučské brázdy a Provodovického hřbetu. Valašskomeziříčská kotlina a Helštýnská vrchovina zasahuje ze severu a pak pokračuje do Věřovických vrchů.

3.2.2 Podnebí Podnebí vybraného území lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu mírně kontinentální. Území spadá do dvou klimatických oblastí. Chladná oblast zabírá horské části území, jmenovitě Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Veřovické vrchy. Hostýnské vrchy spadají spolu s dalšími oblastmi (údolními, rovinnými) do mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,0 °C- 7,1°C ve jmenovaných horských oblastech, v okolí Valašského Meziříčí je to v průměru nad 8,0°C. (Pavelka, 2001)

Obr. 6: Klimatické oblasti Vsetínska

Valašské Meziříčí

Zdroj: Kol. autorů: Okres Vsetín, 2002+ vlastní úprava

3.2.3 Vodstvo Vodní toky Povodí vybrané oblasti náleží úmoří Černého moře. Vody na území jsou odváděny řekou Bečvou do řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a ten do Černého moře. Řeka Bečva je základem vodní soustavy celého území. Je největším levým přítokem řeky Moravy. Řeka Bečva má dvě „zdrojnice“ a to Vsetínskou Bečvu a Rožnovskou Bečvu. Ty slévají své vody (Rožnovská Bečva se vlévá zprava do Vsetínské Bečvy) na území Valašského Meziříčí, a dále odtékají společně pod názvem Bečva. Vsetínská Bečva je jižnější a dříve se také nazývala Horní Bečva. Rožnovská Bečva je severnější a byla nazývána jako Dolní Bečva. Vsetínská Bečva má o 60 % delší tok, větší počet přítoků, větší povodí, více vody. Pramení na svazích Trojačky. Její délka až po soutok je 59,5 km. Plocha povodí je 743,39 km². Z levých přítoků Vsetínské Bečvy mohu jmenovat řadu potůčků pramenící v Hostýnských vrších. Jedním z největších je řeka Oznička a řeka Mikulůvka. Z pravých přítoků to je Medůvka a Křivský potok.

Rožnovská Bečva má také řadu přítoků, ne však tak rozvětvených a dlouhých jako má Bečva Vsetínská. Pramení na severních svazích Vysoké, až po soutok se Vsetínskou Bečvou dosahuje délky 37,6 km. Plocha povodí je 254,32 km². Z levých přítoků v modelovém území to jsou Černý potok, Veselský potok a Hrachovecký potok. Do pravých přítoků patří Zašovský potok, Zhrádek, Srní potok. Bečva a její největší přítoky na vybraném území jsou řeka Loučka a potok Svinov jako levé přítoky a Černý potok a Jasenický potok, které jsou pravé přítoky této řeky. (podle mapy Valašské Meziříčí a okolí 1: 25 000)

Obr. 7: Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí

Vodní plochy Na území města je několik mokřadních stanovišť. Z hlediska ochranářského je nejvýznamnějším mokřadem lokalita Rybníky u Hrachovce, vodárenské území u Hrachovce. Dále to jsou rybník v Podlesí, rybníček ve vojenském prostoru, rybníčky v areálu ZD v Podlesí, rybníky na Juřince a na toku Svinov mezi Juřinku a Lhotou u Choryně. (Pavelka, 2001, s. 433)

Obr. 8 : Mokřad Rybníky u Hrachovce. Valašské Meziříčí

3.2.4 Půdy Půdy v bioregionech (podle Culek a kol.) Od severu zasahují do území typické hnědozemě na spraši, dále pak hojné oglejené fluvizemě. V širším okolí Valašského Meziříčí jsou rozsáhlé plochy oglejených kambizemí na zvětralých břidlicích. V nivě řeky Bečvy převažují fluvizemě na

bezkarbonátových

sedimentech.

V nivách

menších

toků

jsou

glejové

fluvizemě.Naprostá většina půd (kromě kambizemí) jsou těžké, často s hydromofním režimem. Z jihovýchodu sem zasahují kyselé kambizemě – převážně ve vyšších polohách (Vsetínské vrchy). Úpatí svahů a nižší vrchoviny pokrývají kyselé typické kambizemě, často též pseudoglejové nebo oglejené. Pouze v údolích Bečev se vyskytují ostrovy typických pseudoglejových kambizemí. V Rožnovské brázdě jsou i větší plochy primárních pseudoglejů. V nivě Bečev typické fluvizemě, ovšem s velkým obsahem pískovcového štěrku a písku. Na jihozápadě se vyskytují poměrně jednotvárné půdy. Ve vyšších částech zcela převažují silně kyselé kambizemě, v nižších částech a na úpatích slabě oglejené kyselé typické kambizemě. Fluvizemě v nivách mají velmi malý rozsah, jsou glejové s velkým obsahem pískovcového štěrku -Hostýnské vrchy. (Culek a kol.,1996,s. 297-315)

Půdní typy v modelovém území V modelovém území se vyskytují tyto půdní typy: hnědozemě, oglejené půdy, hnědé půdy (kambizemě) typické a kyselé. Z hlediska druhů převládají hlinitopísčité a písčitohlinité půdy. Nivní půdy jsou vázány na údolní nivy Vsetínské a Rožnovské Bečvy a jejich přítoků (např. Loučka). Jsou to půdy dosti slehlé a méně provzdušněné. Hnědozemě se nachází v reliéfu Kelčské pahorkatiny (severozápad modelového území). Mají značnou poutací schopnost a obsahují dostatečné množství živin. Oglejené půdy jsou typické pro Rožnovskou brázdu (jihovýchodní část území). Z hlediska zemědělského to jsou půdy málo úrodné a v minulých desetiletích se jejich vodní režim upravoval melioracemi.

Hnědé půdy zaujímají rozsáhlé plochy v Hostýnských a Vsetínských vrších, Rožnovské brázdě. Patří k půdám středně hlubokým až hlubokým, z hlediska vodního režimu jsou mírně vlhké. S nadmořskou výškou stoupá hloubka půdy, zvyšuje se kyprost a roste obsah humusu, který je však kyselejší. Hnědé půdy jsou z lesnického hlediska

dobré až velmi dobré lesní půdy, proto jsou většinou zalesněny. Méně

svažitých, klimaticky příhodných ploch je využíváno zemědělsky. (Pavelka, 2001, s. 67)

3.2.5 Rostlinstvo a živočišstvo Vybrané území je velmi různorodé co se přírodní charakteristiky týče. Valašské Meziříčí a okolí celkově spadá do třech bioregionů. Každý bioregion je typický svou vegetací a flórou, ale i výskytem živočichů. Nejprve bude charakter bioregionů popsán obecně. Charakteristika flóry a vegetace bude členěna dle geomorfologických celků, které spadají do vybraného území. Zaměřím se na přítomnou květenu konkrétního celku. Budou jmenovány významné druhy květeny. Z fauny budou uvedeni zejména významní

živočichové

typičtí pro níže

uvedené bioregiony a významné druhy vyskytující se v oblasti Valašska.

Bioregiony zasahující do Valašského Meziříčí a okolí •

Hranický bioregion

•

Hostýnský bioregion

•

Vsetínský bioregion

Hranický bioregion Bioregion

leží

na

východě

střední

Moravy,

zabírá

západní

část

geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina. Biota je poměrně bohatá. Charakteristická je absence většiny horských druhů. V současnosti převažuje orná půda, v lesích kromě kulturních jehličnanů je velké zastoupení dubohabřin. (Culek a kol., s. 296)

Hostýnský bioregion Bioregion

se

nachází

na

východní

Moravě,

zabírá

západní

část

geomorfologického celku Hostýnsko- vsetínská hornatina. Hostýnské vrchy jsou tvořeny nízkou hornatinou na převážně pískovcovém flyši. Bioregion zahrnuje biocenózy 4. a 5. vegetačního stupně, tvořené typickými karpatskými bučinami a suťovými lesy. Flóra je nepříliš bohatá. Charakteristické je velké zastoupení subatlantských prvků a typických bučinných druhů. Dnes zcela převládají lesy, hlavně smrkové kultury, avšak zastoupení původních bučin je značné. ( Culek a kol., s. 311)

Vsetínský bioregion Bioregion leží na severovovýchodní Moravě a částí zasahuje na Slovensko. Zabírá geomorfologický celek Javorníky, východní část celku Hostýnsko- vsetínská hornatina. Bioregion je tvořen dlouhými horskými hřbety s řadou rozsoch na pískovcovém flyši. Hostí typickou západokarpatskou biotu bukového lesa převážně 5. vegetačního stupně. Vegetaci tvoří květnaté bučiny, s ostrovy acidofilních horských bučin. Flóra je celkově bohatá. V lesích je velké zastoupení jedle. Typická jsou společenstva horských luk a pastvin. Netypická část je tvořena nižší Rožnovskou kotlinou a údolím Bečvy pod Vsetínem s dubohabrovými háji, které přechází k hranickému bioregionu. V lesích dnes převažují kulturní smrčiny se zbytky jedlových a javorových bučin, mimo les dominují horské louky a pastviny. (Culek a kol., s. 314)

Obr. 9: Bioregiony České republiky Bioregiony zasahující do oblasti Valašské Meziříčí a okolí

Rostlinstvo jednotlivých geomorfologických celků Hostýnské vrchy Rozkládají se jihozápadně od Valašského Meziříčí. Jsou charakteristické souvislými plochami převážně listnatých lesů, bučin, jedlobučin, místy přeměněných na smrkové monokultury s malými ostrůvky nelesní krajiny s častými mokřady a prameništi. Hostýnské vrchy se vyznačují poměrně pestrou květenou, chybí zde však vyhraněné horské druhy, protože nedosahují vyšších nadmořských výšek a jsou výrazněji izolované od ostatních vyšších pohoří. Z horských druhů zde rostou žebrochovice různolistá, vranec jedlový, plavuň pučivá, pérnatec horský, starček potoční, kapraď rezavá, plavuník zploštělý aj. Hojnější jsou zde druhy suboceanické a druhy teplomilné jako kozlík chlumní, jetel alpský, ostřice horská, rozrazil ožankový, oman vrbolistý, ptačí zob obecný, kostřava nejvyšší. K pozoruhodným druhům patří řepíček řepíkovitý a kyčelnice žláznatá. Z dalších významných druhů sem patří tolije bahenní, bařička bahenní, česnek medvědí, záraza rusá, hadilka obecná, aj.

Vsetínská kotlina Je oblast v okolí Vsetína, odkud zasahuje k Valašskému Meziříčí a Rožnovu pod Radhoštěm. Převažuje bezlesí a jen místy, zejména při okrajích, se vyskytují plochy souvislejších lesů, které jsou z větší části kulturní smrčiny, ale místy se zachovaly i zbytky bučin, habřin, popř. dubohabřin. V kulturní krajině převládají louky a pastviny nad plochami orné půdy. Květena Vsetínské kotliny je pestrá, avšak dosti narušená díky značnému využití krajiny. Je zde mnoho teplomilných druhů, častěji se vyskytují druhy mokřadní a vodní. K nejvýznamnějším rostlinným druhům zde rostoucím patří jetel válcovitý, dřišťál obecný, divizna brunátná, kopretina chocholičnatá, hrachor černý, pcháč panonský, modřenec chocholatý, pryšec prutnatý, kakost krvavý, vstavač vojenský, tolije bahenní, kosatec sibiřský, pampeliška bahenní, jaterník podléška,atd.

Věřovické vrchy Zaujímají nejsevernější část vybraného území. Rozkládají se severovýchodně od Valašského Meziříčí a severozápadně od Rožnova pod Radhoštěm. Jejich květena je ve srovnání se Vsetínskou kotlinou poměrně chudá a převážně lesní. Téměř zde chybí teplomilné druhy a naopak přistupují druhy podhorské a horské zasahující sem z Beskyd. K významnějším druhům, které zde můžeme nalézt, patří: oměj tuhý, žebrovice různolistá, vranovec jedlový, lipnice širolistá, kapradina laločnatá, plavuň vidlačka, sasanka pryskyřníkovitá, lilie zlatohlavá, šafrán Heuffelův.

Moravská brána Do modelového území zasahuje pouze jihovýchodním okrajem a zaujímá Kelečsko a úval Bečvy západně od Valašského Meziříčí. Krajina je velmi intenzívně zemědělsky využívaná, velmi málo zalesněná a převážně pahorkatinného charakteru. Významné jsou plochy lužních lesů podél Bečvy. Květena je pestrá s mnoha teplomilnými, vodními a mokřadními druhy, jen málo jsou zastoupeny druhy lesní a jen nepatrně horské.

K nejvýznamnějším patří: zázara smldníková, modřenec chocholatý, plicník měkký, srpek obecný, kozinec cizrnovitý, žebratka bahenní, leknín bílý, ostřice pobřežní, kapradiník bažinný, kruštík polabský, vikev lesní, vstavač bledý, a další. (Kol. autorů: Okres Vsetín, 2002, s. 51-53)

Obr. 10: Žebratka bahenní

Obr.11: Jaterník podléška

Rostlinstvo Valašského Meziříčí Druhová bohatost flóry je sice nižší než na většině území Vsetínska, je však obohacena některými druhy. Vzácná květena je soustředěna do tří lokalit. Jsou to louky a les v lokalitě Vichury nad Hrachovcem, les Junákov (květena listnatého lesa) a zámecký park Kinských (květena listnatého lesa). K botanicky hodnotnějším lokalitám patří některé zahrady na západním okraji Juřinky (vlhčí louky). Ze vzácnějších rostlin se vyskytuje několik druhů orchidejí. Nejvzácnější rostlinu Valašského Meziříčí je blešník úplavičný. Dalšími vzácnějšími rostlinami jsou: tolije bahenní (na Vichurách), trličník brvitý, lilie zlatohlavá (park u zámku Kinských), kosatec sibiřský (okolí Brňova). Nevítanými invazními druhy rostlin jsou křídlatky a bolševník velkolepý (Pavelka, 2001,s. 433- 434)

Živočišstvo Modelové území je tvořeno částmi pohoří (viz. Horniny a reliéf) a nízkými polohami, které jsou tvořeny především údolími Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Tento horský a podhorský charakter krajiny dává i ráz fauně tohoto území. V oblasti Valašska, a tudíž na území Valašského Meziříčí a okolí, se nachází tyto živočišné druhy: Z významných druhů měkkýšů je to vřetenatka, řasnatka žebernatá, trojzubka sametová, vřetenovka rovnoústá, skalnice kýlnatá, které se nachází ve všech výše jmenovaných bioregionech. Z mlžů to je škeble říční, vzácným druhem tekoucích vod je velevrub tupý. Z hmyzu mohu jmenovat vodní druhy: jehlanka válcovitá, vodoměrka štíhlá, suchozemská ruměnice pospolná, kněžice trávozelená. A další známé druhy vyskytující se běžně. Z motýlů zde nalezneme babočku paví oko, žluťáska řešetlákového a další. Vzácný je otakárek fenyklový, který je nejkrásnějším motýlem na Valašsku. Obojživelníků na Valašsku bylo dosud pozorováno 12 druhů. Z ocasatých je to mlok skvrnitý, čolek obecný. S ropuchou zelenou se setkáme v místech otevřené krajiny a lidských sídel (Valašské Meziříčí). Z významných druhů to je kuňka žlutobřichá, čolek karpatský. Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná, slepýš křehký. Z hadů je okolí vod častá užovka obojková, zmiji obecnou můžeme nalézt ve vyšších polohách v lesnatých oblastech (vrchol Radhoště). Z třídy ptáků bylo zjištěno na Valašsku přes 200 ptačích druhů, z toho asi 130 jich hnízdí a kolem 50 pravidelně protahuje. Z významných druhů se zde vyskytuje tetřev hlušec, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, kos horský, lejsek malý, ořešník kropenatý (vsetínský a hostýnský bioregion), dytík úhorní, břehule říční, hýl rudý (hranický bioregion). Významné druhy savců jsou: ježek východní, nacházející se ve všech bioregionech, rejsek horský (h.b.),vrápenec malý (hr.b), rejsek horský, plch lesní (v.b.). Tekoucí vody (Bečvy) patří do pásma lipanového až parmového. Vzácně se zde vyskytuje štika obecná a to ve spojené Bečvě pod Valašským Meziříčí. (Kol. autorů: Okres Vsetín, 2002, s. 85-99; Culek a kol.,1996, s.298-315)

3.2.6 Ochrana přírody Legislativa, úkoly ochrany přírody Ochrana přírody se v praxi řídí ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon se podrobněji zabývá problematikou obecné ochrany přírody a zvláštní ochranou přírody (vyhlašování a správa památných stromů, zvláště chráněných území, zvláštní ochranu rostlin a živočichů). Zákon se dále věnuje kompetencím jednotlivých orgánů státní správy ochrany přírody, kterými jsou ve vsetínském okrese zejména referát životního prostředí Okresního úřadu Vsetín a Správa CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm, a dále obecní a městské úřady. Ti provádějí přírodovědné výzkumy, zajišťují péči o zvláště chráněné území, vydávají výjimky z ochrany některých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Veřejností je nejvíce vnímáno vyhlašování zvláště chráněných území a památných stromů.( Kol. autorů: Okres Vsetín, 2002 s. 102)

Památné stromy V rámci města roste řada pozoruhodných stromů. U vodojemu západně nad Juřinkou roste hodnotná vzrostlá hrušeň. Větší počet velkých stromů najdeme v parku u zámku Kinských (jasany, duby, buk). Nejvýznamnějšími památnými stromy na území Valašského Meziříčí jsou:


Horákův buk v Poličné u Valašského Meziříčí ( 400-500 let)




Dub na Jehličné u Valašského Meziříčí ( 350- 400 let)




Lípy v Hrachovci u Valašského Meziříčí ( 180- 250 let)




Tis v Hrachovci u Valašského Meziříčí ( 200 let)




Tis červený v Brňově ( 100 let)

Zvláště chráněná území Podle zákona rozlišujeme celkem šest kategorií zvláště chráněných území, přičemž ve vymezeném území se vyskytují dvě z nich. Jsou to: chráněná krajinná oblast a přírodní památky. CHKO Beskydy zasahují části do katastru v Krhové. V okolí města není dosud žádné maloplošné zvláště chráněné území. Do budoucna se však připravuje několik území se zvýšeným stupněm ochrany. Přírodovědecky zajímavé lokality se nejvíc nacházejí v okolí Valašského Meziříčí. Níže budou seřazeny dle jednotlivých obcí.

Jarcová


Přírodní památka Jarcovská kula




Přírodní památka Bražiska




Meandry Ozničky

Oznice

Valašské Meziříčí


Zámecký park Kinských




Vichury ( Hrachovec)




Rybníky v Hrachovci




Vodárenské území- prameniště Hrachovec




Svinov (rybníček a potok Juřinky)




Les Junákov (Poličná)




Listnaté lesy na terase Rožnovské Bečvy




Křoviny Újezd (Poličná)




Křoviny Bojkov ( Poličná)




Meandry Loučky ( Poličná)




Skála Medůvka ( Brňov)

(Pavelka, 2001, s. 310-346)

Obr. 12 : Přírodní památka Bražiska

Obr. 13: Skála Medůvka

Obr. 14: Křovinatý svah s mezemi – Újezd v Poličné.

3.3 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA

3.3.1 Historie Valašského Meziříčí Meziříčí vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. První zmínka o něm pochází z roku 1297, městem je nazýváno od roku 1377. Na protilehlém břehu byla založena osada Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Meziříčí bylo centrem panství a jediným hrazeným městem na Valašsku. Jeho rozkvět přerušila třicetiletá válka, kdy byly obě obce několikrát vypáleny a zpustošeny. V polovině 19. století vznikly v Krásně první průmyslové dílny a Meziříčí se stalo sídlem okresního hejtmanství. V Krásně byl soustředěn průmysl a Meziříčí se stalo správním, kulturním a společenským centrem širokého okolí. Koncem roku 1923 se obě obce spojují pod jeden název Valašské Meziříčí. Po ustanovení okresu Vsetín svým významem poněkud ustoupilo do pozadí. V roce 2003 se v rámci reformy veřejné správy stalo obcí s rozšířenou působností. Vznik takzvaného malého okresu, který zahrnuje šestnáct obcí, proto znamená návrat k dávné tradici.

První osídlení , první zmínka První stopy předhistorického osídlení sahají až do mladší doby kamenné. Z období lidu popelnicových polí pochází poklad bronzových náramků nalezený v Krhové. Na vrchu Helštýně bylo roku 1893 prozkoumáno žárové pohřebiště ze slezskoplátenické kultury. Za první zmínku o Meziříčí je považována zpráva o jistém Vršovi z Meziříčí z roku 1297. Podle sousední vsi Krásno, která se vzpomíná poprvé roku 1299, bylo zpočátku nazýváno Schönstadt, tj. Krásné město, později se postupně ustálil název Meziříčí. Ves Krásno, která byla roku 1491 povýšena na městečko, byla mnohem starší než Meziříčí a nález zbytků románské rotundy v základech kostela sv. Jakuba posunuje její existenci až do 12. století. Meziříčí náleželo k biskupskému lennímu statku Arnoltovice.

Husitské období Meziříčí se připomíná také v souvislosti s husitským revolučním hnutím. Majitel města Lacek z Kravař (1396 - 1416) připojil na stížný list do Kostnice svoji pečeť k 451 pečetím a podpisům moravských pánů, protestujících proti upálení Jana Husa. 16. století Počátkem 16. století se město proslavilo jako středisko soukenické výroby a meziříčská sukna byla dodávána do Polska, na Rus a dokonce královskému dvoru do Budína. V polovině 16. století bylo město obehnáno novými hradbami vysokými až šest metrů, které byly zpevněny baštami. Vstup do města otevíraly tři brány - Krásenská (proti mostu přes Bečvu), Rožnovská (na dnešní cestě směrem ke kasárnám a Vsetínu) a Poličenská. Celé 16. století je možno nazvat obdobím velkého rozvoje města a řemeslné výroby. 1536- cech obuvnický, 1555 krejčovský, 1557 pekařský, 1559 tkalcovský, 1571 soukenický, 1555 společný cech kovářů, zámečníků a bednářů. Město dostává řadu privilegií, která dosvědčují svobody měšťanů. V období renesance byla postavena na původních gotických základech řada renesančních domů. Roku 1538 byla zahájena stavba nynějšího zámku Žerotínů. 17.století Třicetiletá válka přivodila úpadek, z něhož se město vzpamatovávalo velmi pomalu. Ještě roku 1648 bylo poškozeno požárem založeným Švédy. Z celkového počtu 376 domů jich bylo po válkách 150 zpustlých. 18. století Ještě v polovině 18. století bylo mnoho domů ve městě pustých. Řemesla vázla a město zastihla velká bída. Vinu na tom měla i vrchnost, která zkracovala měšťany o jejich výsady. Svou odbojnost a nepoddajnost prokázali Valaši v nevolnických povstáních, které v této době probíhaly ( prusko-rakouská válka). 19. století Za napoleonských válek bylo Meziříčí několikrát velkým vojenským táborem. Po bitvě u Slavkova roku 1805 byl v meziříčském zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky. Tuto událost připomíná pomník v parku Abácie při soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy, kde bylo pohřbeno 1000 ruských a rakouských vojáků, kteří zemřeli v

meziříčském lazaretu. Od roku 1787 spravoval město magistrát. V jeho čele byl starší a mladší purkmistr, čtyři radní a zastupitelé. Revoluční vlna v roce 1848 se nevyhnula ani Valašskému Meziříčí. Zažilo mnohé události, ve kterých se město ukázalo jako protirevoluční. V roce 1850 se stalo sídlem okresního hejtmanství, ke kterému patřily tři soudní okresy. Vznik hejtmanství přivedl do města větší počet německých úředníků a německý živel hrál v té době hlavní roli. Vydáním Říjnového diplomu (1860) umožnilo městu zakládat první české spolky, vznikala řada škol. Obě města začala hospodářsky růst. Vznikaly první průmyslové podniky. Na konci 19.století se město stalo železniční křižovatkou. 20. století Město se stalo kulturním centrem Valašska a začalo se mu říkat Valašské Athény. V roce 1907 se konaly volby do rakouského parlamentu. Valašskomeziříčský pokrokový spolek navrhl, aby na místo poslance za valašská města kandidoval T.G. Masaryk. Byl zvolen poslancem v témže roku a v dalších volbách roku 1911. První světová válka rozvoj zastavila, ale ten se opět dostavil za první republiky. Na počátku druhé světové války obsadili město němečtí vojáci, začala okupace. I tak si lidé našli způsob, jak projevit protest. Řada občanů se aktivně zúčastnila odboje, svůj život v boji za svobodu obětovalo 106 obyvatel města. První poválečná léta byla naplněna odvážnými záměry a snahami. Všechno toto úsilí změnil únor 1948. Vládnoucí vrstvy radikálně změnily život všeho obyvatelstva. Reorganizace se dotkly podstatně i města. Město bylo připojeno k okresu Vsetín a rozrostlo se o městské části, které byly k v roce 1976 městu připojeny. (více zdrojů: viz. seznam literatury) Obr. 15 : Jihovýchodní část náměstí ve Valašském Meziříčí v minulém stol.

3.3.2. Obyvatelstvo Ve Valašském Meziříčí a jeho městských částech žilo v roce 2004 celkem 27559 obyvatel. Z toho 13346 mužů a 14231 žen. Vývoj počtu obyvatel a vývoj populace podle pohlaví je uveden níže v tabulkách. Dále je uvedena hustota obyvatel ve Valašském Meziříčí a okolí a věková skladba obyvatel do roku 2004.

Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v městských částech Valašského Meziříčí 1869

1900

1930

1950

1970

1980

1991

2001

2004

Bynina

375

430

506

511

569

631

565

597

575

Hrachovec

357

551

631

652

749

847

811

913

939

Juřinka

286

314

329

382

402

461

420

446

458

Krásno

1 992

2 328

2 753

3 725

10 711

10 358

8 282

7 979

7 956

Krhová

1 046

1 450

1834

1 539

1 606

1 752

1 704

1 816

1 890

Lhota

145

162

180

192

192

169

185

208

231

Podlesí

924

1 004

1 493

1 383

1 470

1 861

1 890

1 934

1 900

Poličná

1 067

1 100

1 350

1 356

1 438

1 526

1 607

1 647

1 690

Val.

3 029

3 456

5 281

5 568

5 159

8 926

12 71

12 13

11 920

10795

14357

15308

22 296

26 531

28 175

27 674

27 559

Meziříčí CELKEM

9 221

Tab. 3: Vývoj populace dle pohlaví Pohlaví

1980

1995

1996

1997

1998

2001

2002

2003

2004

muži

-

13 560 13 545 13 513 13 456 13 334 13 434 13 463 13 346

Ženy

-

14 400 14 418 14 411 14 354 14 350 14 303 14 338

14213

Celkem 26 531 27 960 27 963 27 924 27 810 27 689 27 737 27 801 27 559

Zdroj: http://www.valasskemezirici.cz/mesto/index.htm+ vlastní úprava

Obr. 16 : Hustota zalidnění Valašského Meziříčí a okolí

Tab. 4: Věková skladba obyvatel Valašského Meziříčí do roku 2004 Věk 1980 1991 1996 1997 1998 2000 2001 2002 2003 2004 0 27% 6 198 5 309 5 184 5 032 4 329 4 555 4 448 5 339 4 409 14 let 15 1783 58% 17 187 18 330 18 330 18 261 18 339 18 256 18 239 18 117 60 2 let nad 15% 4 789 4 324 4 406 4 517 5 028 4 845 5 050 4 345 5 318 60 let

Zdroj: http://www.valasskemezirici.cz/mesto/index.htm + vlastní úprava

3.3.3 Sídla Vznik vesnic na Valašsku Většina obcí na Valašsku vznikala do konce 16. století. Byla sice zřizována způsobem, který připomínal vnik lánových kolonizačních vsí, ale jsou označovány jako valašské řadové vsi. Přívlastek valašský totiž znamená, že se podobná forma jinde v naší zemi nevyskytuje. Snad proto se vžilo jejich označení jako vesnice řetězové. Jejich hlavní osou se stalo údolí potoka. Od něho kolmo na obě strany byly vymezovány pásy pozemků jednotlivých usedlostí vstupující obvykle až do lesů. Vedle těchto sídel jsou pro ráz krajiny na Valašsku nejcharakterističtější dvorcové neboli pasekářské vesnice. Tvořily se již od konce 16. století, často z živelně vzniklého základu trvale obývaných sezónních staveb pastevců v horách. Uvedené dva hlavní typy se s další výstavbou postupně měnily na smíšené. V pasekářských vesnicích vznikaly údolní řetězové části a v řetězových části hromadné. Ovšem i opačný vývoj je charakteristický. Sociální situace na přelomu 18. a 19. století si vynucovala zakládání pasek. Takže na vsetínském panství nebylo vesnice, v níž by nebylo pasek. Tak vznikly i na katastru Poličné a jiných obcí Meziříčska. (Kol. autorů: Okres Vsetín, 2002, s. 393-397)

Obr. 17: Typ řetězových vsí na Valašsku

Zdroj: Kolektiv autorů: Okres Vsetín, 2002

Vznik měst na Valašsku K zakládání měst na Valašsku dochází ve 13. a ve 14. století. Velká pozornost byla upřena na rozvoj měst a rozšiřování jejich práv. Právní postavení měst se soustavně upevňovalo udělováním královských privilegií. Původně byla města z větší části dřevěná, ale vpády nepřátel, časté požáry změnily jejich původní tvář. Tak to bylo i u Valašského Meziříčí. (Škubal, 1989, s. 2) Vznik Krásna byl přirozený, chalupy byly stavěny podél obchodní cesty u brodu přes Rožnovskou Bečvu. Valašské Meziříčí bylo postaveno na zeleném drnu podle plánu - obdélníkové náměstí, soustředěné ulice a ulice ve směru obchodních cest. K velkým změnám došlo po první světové válce, kdy vznikaly nové ulice. Vývoj byl posléze narušen panelovou výstavbou. (Janoušek, 1996, s.120)

3.3.3.1 Městské části Valašského Meziříčí Krásno nad Bečvou Krásno nad Bečvou se rozkládá na pravém břehu Rožnovské Bečvy poblíže jejího soutoku se Vsetínskou Bečvou. V roce 1921 zaujímal katastr Krásna rozlohu 631 ha. Název se objevuje v nejstarších pramenech ve formě de Crazna, s městečkem Krasnem, v Krasnie. Obecní pečetidlo z roku 1622 má v pečetním poli dvě věže s bránami, mezi věžemi je vzpřímený dvouocasý lev s korunku, vyrůstající z trojvrší. Krásno bylo od doby svého založení vsí. Mělo výhodnou polohu na cestě do Uher, i když na místě nevhodném - na záplavovém území řeky Bečvy. Proto nejspíše vedlo k založení městečka Meziříčí na druhém břehu Bečvy. Ve druhé polovině 15. století se Krásnu dostalo mnoho privilegií a výsad, které byly odrazem ekonomického a populačního růstu obce. V roce 1491 bylo povýšeno na město. V polovině 16. století došlo k prvnímu pokusu o spojení obou městeček Meziříčí a Krásna v jednu obec. S připojením se však Krásenští nespokojili a domohli se k obnovení svých původních práv. Po odpojení však mnohé instituce zůstaly pro obě městečka společné. K dalšímu a konečnému sloučení obou obcí došlo v roce 1924. V 19. století zde bylo založeno řada průmyslových továren (sklárny, továrna na keramiku, kloboučnická továrna, sirkárna, továrna na ohýbaný nábytek).

Mezi významné památky Krásna patří zámek Kinských, kostel sv. Jakuba. Krásenské podlouhlé náměstí je vroubeno několika barokními plastiky z 18. století. Na jihovýchodní straně je budova krásenské radnice (1765), v níž má sídlo městská knihovna.

Obr. 18, 19: Zámek Kinských v Krásně nad Bečvou; socha v Krásně

Bynina Obec se rozkládá podél potoka Byninky asi 2,8 km severně od města Valašského Meziříčí na jihozápadním úpatí posledních výběžků Veřovických vrchů v nadmořské výšce 310 m. V nejstarších latinských pramenech se název vsi objevuje ve tvaru Bynywa, popř. Bynina, v místním nářečí Byniná, za Byninú, Byničané, bynický, Byňané. Původ jména je nejasný, nelze vyloučit odvození od německého die Biene (včela), charakter plužiny odpovídá lesním lánovým vsím (Waldhufendorf), které vznikaly za časů středověké německé kolonizace. První písemné zprávy o vsi spadají do 60. let 14. století. Tehdy tvořila součást markraběcího manství.

Obr. 20 : Bynina

Hrachovec Obec Hrachovec leží východně od Valašského Meziříčí podél Hrachoveckého potoka, který protéká obcí a vlévá se do Rožnovské Bečvy. Průměrná nadmořská výška je 330 m. Název vsi se objevuje v podstatě neměnné formě Hrachovic (1376), Hrachowecz (1397- 1872), v moderní české diakritice Hrachovec. Příslušné adjektivum pak zní hrachovecký, obyvatelé označováni jako Hrachovjané nebo v sousedním Křivé Hrachovičané. Výklad názvu není zcela jasný, je vytvořen připojením přivlastňující koncovky -ovec k adjektivu hrachový (vrch či porost). Území kolem Hrachovce se týká listina olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce z roku 1297. Hrachovec samotný se vzpomíná až roku 1376 („Hrachovic”) jako součást lenního statku Arnoltovice. Po husitské revoluci došlo k zániku lenního charakteru řady vsí arnoltovického léna. Mezi alodizované vsi patřil i Hrachovec, který pak zůstal součástí rožnovského panství až do zrušení feudalismu.

Juřinka Obec leží asi 4 km jihozápadně od Valašského Meziříčí na jednom z výběžků Kelečské pahorkatiny v nadmořské výšce 340 m. Potok Svinovec odděluje katastrální území Juřinky od Lhoty u Choryně, do Svinovce se vlévají další dva potoky, Humenec a Starý potok. Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvaru Jursina lhotcha (1353), villam que dicitur Jurzenyna Lhota (1403), Girzina Lhota, ves Gyrzynu Lhotu, Juržinka, Jurzinka, Jurschinka či Juřinka (1846) . V místním nářečí Juřiňka, do Juřiňky, Juřiňčan, juřinský, nověji Juřinka, idu na Juřinku. Místní jméno je odvozeno přivlastňovací příponou -ina k osobnímu jménu Juřie, Juří (Jiří), což znamená „lhota zvaná po Jiřím”. Když se přestalo užívat substantiva lhota, dostalo první slovo novou příponu -ka. První písemná zpráva o této nevelké obci pochází z roku 1353, kdy se uvádí jako Juřina Lhotka. Původně byla samostatným lénem olomouckého biskupství, do poloviny 15. století pak náležela k biskupskému lennímu statku Choryně a později k lénu Valašské Meziříčí.

Krhová Obec se rozkládá podél potoka Krhůvky v nadmořské výšce 312 m, řada usedlostí a pasek se ale rozkládá na stráních a svazích výběžků Veřovických vrchů. Název vsi se objevuje v historických pramenech ve variantách za Krhowu (1502), Krhowa, Krhowa, Krchova, Krhowa, Krhová, Krhow, Krhov (1872). V místním nářečí ta Krhová, do téj Krhovéj, za Krhovú, Krhovjané, krhovský. Původní, ale nedoložené, bylo asi označení Krhova Lhota, po vynechání substantiva ves, lhota, byla přehodnoceno posesivní -ova na adjektivní -ová. Krhová se vzpomíná poprvé roce 1442, kdy je zmíněn vladyka Hudek z Krhové. Tvořila tehdy patrně samostatný vladycký statek, v letech 1446–1463 seděl na krhovské tvrzi Jan Měřička z Těškovic. V roce 1502 byla Krhová součástí panství Rožnov. Již roku 1746 byla Krhová známa lázněmi. Stávaly na Jehličné, kde se vyskytovala železnato-sirnatá voda. Později zde byla zřízena lázeň, v níž se při terapii užívaly léčebné účinky jedlového jehličí.

Obr. 21 : Krhová

Lhota u Choryně Obec leží 4 km severozápadně od Valašského Meziříčí a prochází jí silnice z Valašského Meziříčí do Choryně. Nejbližší železniční stanice Valašské Meziříčí a Branky. Pošta i matrika je ve Valašském Meziříčí. Nadmořská výška je asi 374 m. Název se objevuje ve starších latinských pramenech jako Lhotka (1386), Lhota, Mikulawsowa Lhota, Mediocri Lhotka, Prostřední Lhota, (na) Lhotu Prostřední (1554), později jako Lhota (1675, 1751, 1846), Lhotta (1718), Lhotta bei Chorin (1872, 1893), Lhota u Choryně (1893), neúředně Lhota Choryňská (1914). Nyní Lhota u Choryně. Název Lhota je hojně rozšířeným místním názvem vesnic vzniklých v době vrcholné kolonizace, název odvozen od lhóta, tj. lhůta, po kterou jsou obyvatelé osvobozeni od renty. Lhota u Choryně se poprvé připomíná v roce 1386, kdy držitel choryňského léna Michal z Choryně, syn zesnulého Záviše, vykázal své matce Filce vdovské věno ve výši 150 hřiven na Choryni a Lhotce. V roce 1403 byla Lhota označena přívlastkem Mikulášova, který je pravděpodobně odvozen od jména zakladatele. Lhota byla vždy součástí choryňského léna.

Podlesí Obec Podlesí leží 2 km jižně od Valašského Meziříčí. Rozkládá se v severozápadním výběžku Vsetínských vrchů. Názvem Podlesí se označuje od roku 1960 spojení obcí Brňov a Křivé. Katastr obce z větší části pokrývá les. Kromě dvou soustředěných původních obcí k ní náleží řada rozptýlených pasek a samot ( Podhájí, Řehlov, Kozinec, Paseky, Potoky, Žabárna, Brdky,aj.) Počátkem roku 1980 byla obec připojena k městu Valašské Meziříčí jako místní část. Křivé (součást Podlesí) Obec Křivé leží v jihozápadním výběžku Vsetínských vrchů v údolí Křivského potoka asi 2,3 km jižně od Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 320 m. Středem obce protéká Křivský potok. Poprvé se připomíná roku 1376, kdy náleželo k lénu Arnoltovice. Brňov (součást Podlesí) Obec Brňov leží 5,7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí s jádrem obce v nadmořské výšce 500 m. Katastr Brňova zaujímá rozlohu 690 ha. Založen byl roku 1277 jako biskupské léno Mikulášem z Choryně. (Kol. autorů: Okres Vsetín, 2002,s. 695-874)

Obr. 22: Kaple v Podlesí

Poličná První písemnou zmínku o osídlení Poličné nacházíme v roce 1310. Ves tehdy nesla po svém původním zakladateli jméno Arnoltovice a stejně se jmenovala i tvrz, která stávala při úpatí Junákova. Tvrz Arnoltovice, postavená z kamenného zdiva, byla potom až do poloviny 15. století sídlem majitele nevelkého biskupského léna, k němuž patřilo také město Meziříčí a okolní vsi. Tvrz zanikla za válek v polovině 15. století a sídlo panství bylo pak přeneseno do Meziříčí. Název Poličná se objevuje poprvé roku 1391. Roku 1516 bylo v Poličné 27 usedlostí, bylo zde fojtství a mlýn a ves byla stejně velká jako tehdejší městečko Rožnov. Roku 1835 bylo v Poličné, ležící na obchodní cestě do Kroměříže, 144 domů. Žilo zde 898 obyvatel, kteří chovali 54 koní, 95 krav, 18 volů a 15 ovcí. Roku 1832 byla nade vsí postavena hájovna, dnes zvaná Revír a téhož roku byla meziříčský střelecký spolek zřídil při soutoku Bečvy zřídil střelnici, která je v provozu dosud. Poličná, v níž dnes žije na 1700 obyvatel, byla samostatnou obcí do roku 1976, kdy byla připojena k Valašskému Meziříčí. (www.valasskemezirici.cz)

Obr. 23: Pohled na Poličnou ze Štěpnice

3.3.3.2 Obce v okolí Valašského Meziříčí Do území, které jsem vymezila, zasahují tři obce, které budou níže popsány. Jsou to obec Jarcová, Oznice a Malá Lhota, která spadá pod obec Velká Lhota. Informace o obcích jsem čerpala z jejich webových stránek a publikace Zlínský kraj: města a obce Zlínského kraje.

Obec Jarcová Jádro obce se nachází na levém břehu Vsetínské Bečvy asi 3 km jižně od města Valašské Meziříčí v nadmořské výšce 345 m. Jednotlivé domy jsou rozptýleny na velké ploše úpatí jihovýchodního cípu Hostýnských vrchů. Obec má 750 obyvatel, rozloha katastru je 525 ha. První zmínka o Jarcové, 1393, kdy obec byla součástí

jako „Jarcova Lhota“, je z roku biskupského

lenního

panství

Arnoltovice – Meziříčí. Obyvatelstvo

nacházelo

obživu

většinou

v zemědělství.

Kromě obdělávání půdy a chovu dobytka se místní věnovali také ovocnářství, přivydělávali si prodejem dřeva a příležitostnou prací ve městě. Počátkem 20. století měla obec tři hostince, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, dva kováře, řezníka, tři stolaře a čtyři pokrývače. Na katastru obce se nachází přírodní památka Jarcovská kula. Vyobrazení tohoto skalního útvaru se dostalo i na staré obecní pečetidlo z roku 1830. (Kol. autorů: Zlínský kraj) Obr. 24: Obec Jarcová s výhledem na Valašském Meziříčí

Obec Oznice Obec Oznice leží jihozápadně od Valašského Meziříčí v údolí Hostýnských vrchů. Katastr obce má rozlohu 613 ha, žije zde 358 obyvatel. Území obce je charakteristické

svými výškovými rozdíly a více než

polovina území je pokryta lesy. Historie obce se váže k

roku 1376, kdy se dochovaly

první písemné zprávy o obci.

Oznice byla součástí lenního

statku

Arnoltovice

(později

Valašské Meziříčí). Asi v 15.

století byla obec zpustošena a zanikla. V roce 1663 se tu znovu usadilo devět chalupníků, kteří utvořili paseky a založili pole. V dalších letech obec vzrůstala rozdělováním pasekářských usedlostí a zakládáním nových. Obec patřila k nejchudším valašským obcím. K pamětihodnostem obce patří dřevěná zvonice se dvěma zvony, kamenný kříž a pomník T.G. Masaryka.(http://www.meziricsko.cz/oznice/) Obr. 25: Pohled na Oznici

Obr 26: Dřevěná zvonice v Oznici

Obec Malá Lhota Malá Lhota leží pod vrcholem kopce Vrchhůra (693 m), který ji odděluje od Velké Lhoty. Náleží k ní řada samot, rozsetých po okolních svazích. Vzpomíná se poprvé roku 1411 jako součást rožnovského panství, u něhož zůstala až do zániku feudalismu.V minulosti byla chudou zemědělskou obcí. V 19. století zde byla rozšířena domácí dřevěného

výroba

zemědělského

nožů

a

nářadí. Koncem druhé světové

války se na pasekách často

zdržovali partyzáni.

Z návrší u vsi je

výhled na Valašské Meziříčí a

na druhé straně na přehradu Hostýnské vrchy. Z Malé Lhoty

kapesních

Bystřička,

Vsetínské

a

jsou snadno přístupné pískovcové

skály na Medůvce, které jsou využívány jako cvičné skály pro horolezce. Podle pověsti se v nich v dobách protireformace scházeli tajně evangelíci. Historicky je doloženo, že roku 1777 se v těchto místech shromažďovaly zástupy pověrčivých lidí, kteří spatřovali v mlhách vystupujících z bažin u skal podoby pohádkových netvorů. Ke spojení obcí Velké a Malé Lhoty došlo v roce 1980. Obce mají společný obecní úřad se sídlem ve Velké Lhotě. Významnou památkou je dřevěná zvonička. Byl zde zvon z roku 1687, který byl 1689 zakoupen pro kostel ve Veselé, v roce 1870 se vrátil na Malou Lhotu, ale 1942 byl zabaven pro válečné účely. (http://www.velkalhota.cz )

Obr. 27: Pohled na Malou Lhotu v zimě

3.3.4 Průmysl Historie vývoje průmyslu na území Valašského Meziříčí „První průmyslové podniky vznikají v Krásně kolem poloviny 19. století. Patřila k nim strojírna Ulrichova, Reichovy sklárny (1855), textilní továrny (1859 - textilní manufaktura). Další rozvoj nastal kolem a po 1. světové válce, kdy se rozvíjí dřevařský, kloboučnický a později také elektrotechnický průmysl.“ (Janoušek,1996, s.86) Potravinářská výroba měla ve Valašském Meziříčí spíše místní význam. Byly zde pivovary, pekárny, pražírna kávy ( 1905), mlékárny (1933), masný průmysl (1964). V roce 1960 byla zahájena výstavba rozsáhlého výrobního komplexu Urxovy závody, které přispěly ke vzniku chemického průmyslu. Současnost V současnosti převažuje průmysl chemický, strojírenský, potravinářský, elektrotechnický,atd. Z větších podniků průmyslových odvětví se na území Valašského Meziříčí nachází: Chemický průmysl DEZA a.s. - předmětem činnosti společnosti je zpracování dehtu, směsných dehtových olejů, surového benzolu a surovin pro výrobu fenolů. CS CABOT- návaznosti na zpracování dehtu vyrábí a prodává saze pro výrobu pneumatik a technické pryže. Sklářský STV Glass a.s. - hlavním výrobním programem společnosti je produkce skleněných dílů (kónusů) pro barevné televizní obrazovky. Elektrotechnický Zdeněk Holomý TESLA Valašské Meziříčí - je nejvýznamnějším českým výrobcem světelné a akustické výstražné techniky pro speciální vozidla a vyučovacích laboratoří pro efektivní výuku jazyků, speciální zdravotnické zařízení. TVM spol. s.r.o. - firma vyrábí autoreproduktory pro prvoosazení automobilů.

Potravinářský Kraft Foods CZ, s. r. o.- firma je pokračovatel podniku založeného Arnoštem Dadákem v roce 1905. Obory činnosti firmy: pražení, mletí a balení zrnkové kávy, míchání a balení kávových specialit, balení rozpustné kávy. Masný průmysl Krásno, a. s. VÁHALA spol. s r. o. Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o Textilní Moravská gobelínová manufaktura, spol. s r.o. Dřevozpracující JELÍNEK – výroba nábytku s. r. o. Ostatní UNITOOLS CZ a. s. - firma se orientuje na výrobu plechových a plastových dílů. GAVENDA s.r.o. (Jarcová) - výroba polystyrénu Shoot – výroba fotovoltaických článků (Kronika Valašského Meziříčí 2004)

3.3.5 Zemědělství Na území města je v současnosti cca 2400 ha zemědělské půdy (včetně zahrad a sadů), což činí zhruba 46 % veškerého území. Celkově se podíl zemědělské půdy mírně snižuje (zalesňování, bytová a průmyslová výstavba) a roste trvale podíl zastoupení trvalých travních porostů na úkor zastoupení orné půdy. Zemědělskou půdu představují jak větší ucelené bloky v západní části území, tak menší zemědělské celky oddělené lesními porosty a rozptýlenou zástavbou ve východní a jižní časti území města. Terénní poměry oblasti jsou dosti rozmanité. Terén je členitý, mírně zvlněný až svažitý, místy se zhoršenou mechanizační dostupností. Převážná část území je zařazena jako výrobní podoblast bramborářská, k.ú. Brňov a Křivé jako podoblast horská. ( Kronika Valašského Meziříčí 2004)

Tab. 5: Druhy pozemků (a jejich výměra) na území Valašského Meziříčí: DRUH Zemědělské pozemky celkem Orná Zahrady Sady trvalé travní porosty

ha 2400

% 46

1359 370 50 620

26 7 1 12

Lesní pozemky Vodní plochy Ostatní

1650 80 1121

31 2 21

CELKEM

5250

100

Zdroj: Kronika VM 2004+ vlastní úprava

3.3.6 Lesní hospodářství Lesy pokrývají cca 8 000 ha správního území pověřené obce Valašské Meziříčí. Lesy města jsou pronajaty společnosti Městské lesy a zeleň, s. r. o. , která lesní majetek města obhospodařuje. Převažujícími dřevinami jsou dřeviny jehličnaté, z nichž převažuje smrk 60%, jedle 5 %, borovice 4,5 % a modřín 2 %. Z listnatých dřevin převažuje buk 17 %, dub 3 % a habr 2,5 %. Zbytek tvoří ostatní listnaté dřeviny, tj. javor, jasan, bříza, lípa a olše. (Kronika 2004) Jediným větším a přírodně zachovalejším lesem s habrem, bukem, dubem, klenem je Junákov (mezi Poličnou a Juřinkou). Další listnaté lesy jsou menší, často roztříštěné v zemědělské krajině a podél vodotečí. (Pavelka, 2001, s.433) Obr. 28: Lesy v oblasti Píšková( Hostýnské vrchy) - v pozadí Valašské Meziříčí

3.3.7 Doprava „Obě města vznikla na obchodních cestách, které měly velký význam zvláště při obchodu se suknem. Přes Bečvy byly stavěny mosty a lávky. Od 80. let 19. století se stává město železničním uzlem.“ (Janoušek, 1996, s.29) Valašské Meziříčí je významnou dopravní křižovatkou. Vycházejí odtud významné silnice číslo I/35 do Hranic na Moravě, východně do Rožnova pod Radhoštěm, Horní Bečvy a na Slovensko. II/150 západně do Kroměříže a I/57 severně přes Nový Jičín do Opavy a jižně přes Vsetín a Horní Lideč na Slovensko.

Valašským Meziříčím prochází železniční trať číslo 280 Hranice na Moravě Vsetín - Horní Lideč - Střelná, která pak pokračuje na Slovensko. Jsou po ní vedeny osobní vlaky a rychlíky, které zajišťují přímé spojení například s Přerovem, Olomoucí a Prahou. Od hlavní tratě se ve Valašském Meziříčí odpojují regionální dráhy číslo 281 do Rožnova pod Radhoštěm, 303 do Hulína, Kroměříže, Kojetína a 323 do Frýdlantu nad Ostravicí, Frýdku - Místku a Ostravy. (www. valasskemezirici.cz ; mapa Cykloturistické trasy, 1:60 000)

3.3.8 Rekreace a cestovní ruch Valašské Meziříčí představuje jednu ze vstupních bran do Moravskoslezských Beskyd. Nabízí široké možnosti pro turistiku a cykloturistiku. Prochází tudy několik naučných stezek - Naučná stezka T.G. Masaryka měří 13 km a vede z náměstí do sedla Píšková v Hostýnských vrších. Naučná stezka Jana Karafiáta o délce 14 km začíná u nádraží Českých drah a pokračuje přes Velkou Lhotu na přehradu Bystřička. Nejvýznamnější řeka Bečva je od Valašského Meziříčí splavná po celou sezonu. Přírodní podmínky nevytvářejí z hlediska zimní rekreace ve valašskomeziříčské oblasti vhodné podmínky pro zimní sporty, zvláště lyžování. Výhodou však je sousedství s mikroregionem Rožnovsko, které je hojně využíváno turisty a rekreanty v zimní sezóně.

Přírodní památky Území Valašskomeziříčska je východiskem do Hostýnských, Vsetínských a Věřovických vrchů. V Hostýnských vrších v katastru Jarcová se nachází často navštěvovaná přírodní památka Jarcovská kula. Severozápadně od této obce se rozkládá v blízkosti Vsetínské Bečvy přírodní památka Bražiska. Vsetínské vrchy skrývají pískovcové skalní útvary nazvané Medůvka (katastr Brňov), které lákají zájemce o horolezecký sport.

Kulturní památky Město Valašské Meziříčí patří mezi město, které bylo v roce 1992 vyhlášeno Městskou památkovou zónou. Do meziříčské zóny patří náměstí s přilehlými ulicemi. Náměstí má 27 památkově chráněných domů, některé z nich měly právo vařit a šenkovat pivo a víno. Na některých se dochovala rokoková výzdoba. Dominantou města je obnovený zámek Žerotínů. Původně renesanční dílo ze 16. století bylo později přestaveno v duchu barokního slohu. V jeho blízkosti se rozprostírá náměstí s historicky cennými měšťanskými domy a sochami. Na protějším břehu Rožnovské Bečvy stojí empírový zámek Kinských, v něm je soustředěno muzeum se stálými expozicemi o historii města, sklářské výrobě, tkaní gobelínů a dřevařské škole. Za pozornost a návštěvu stojí rovněž farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 15. století, starobylá krásenská radnice z roku 1580 a částečně roubený barokní kostel Nejsvětější Trojice s lapidáriem kamenných a dřevěných plastik. Dalšími zajímavostmi jsou: Ústav pro neslyšící, hvězdárna s původní observatoří z roku 1929 a Muzeum valašských strašidel. (více zdrojů, viz. seznam literatury) Více viz. příloha.

Obr. 29:Pohlednice Valašského Meziříčí s jeho nejvýznamnějšími památkami:

Obr. 30: Náměstí ve Valašském Meziříčí

Obr. 31: Socha sv. Floriána

Obr. 32: Socha Panny Marie

3.3.9 Školství a kultura Školství „Kdy vznikla ve Valašském Meziříčí první škola se neví. Určitě to bylo před 16. stoletím. Významný a důležitý byl rozvoj moderního školství v druhé polovině 19. století, kdy vznikaly střední, odborné a jiné školy. Proto se Valašskému Meziříčí začalo říkat Valašské Athény. Skladba škol se pak radikálně změnila v padesátých letech, kdy některé zanikly (odborná dřevařská) a další vznikly“ (Janoušek,1996, s.107)

Historie škol: Gymnázium.V roce 1871 bylo založeno třetí české gymnázium na Moravě. Odborná škola dřevařská, košíkářská, učňovská. V roce 1874 byla otevřena první odborná truhlářská škola v českých zemích. Učitelský ústav. 1903 -otevřen soukromý ženský ústav učitelský. Dívčí gymnázium. 1907 otevřena první třída střední školy Dívčí akademie Gobelínová škola. V roce 1908 založil akademický malíř R. Schlattauer gobelínovou školu. Ve školních dílnách se prováděly práce podle Schlattauera, ale i jiných významných umělců. Ústav pro hluchoněmé. V letech 1909 - 1910 byl postaven ústav hluchoněmých dětí. Od roku 1993 je zde mateřská škola se speciálně pedagogickým centrem, základní škola internátní, dále střední odborné učiliště a střední průmyslová škola elektrotechnická. Obchodní akademie. V roce 1949 byla přeložena ze Vsetína do Valašského Meziříčí. Průmyslová škola stavební (1951) Základní umělecká škola (1921) Střední odborná učiliště 1957- sklářské učiliště, 1960- zemědělské učiliště, 1976- učňovské středisko chemické, 1984- SOU stavební, 1991- rodinná škola, 1994- integrovaná stření škola. Součástí školy je státní jazyková škola a svářečská škola. (Janoušek, 1996, s.107-113)

Školství dnes Tab. 6 : Typy škol a jejich počet ve Valašském Meziříčí

Školy v roce 2004 Mateřská škola

9

Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník)

8

Střední odborné učiliště

4

Gymnázium

1

Střední odborná škola (vč.zdravotnické)

4

Škola speciální

9

Základní umělecká škola

1

Jazyková škola

1

Vyšší odborná škola

1

Dětský domov

1

Zdroj: http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:545058+ vlastní úprava

Kultura „O kulturu ve městě se staraly různé organizace. Nejstarším byl čtenářský spolek. Na něho navazovala později občanská beseda, pak měšťanská beseda. Důležitými kulturními organizacemi byly tělocvičné spolky SOKOL, OREL, DTJ, které nejen cvičily, ale hrály i divadlo, pořádaly koncerty, besedy, přednášky, zábavné večery. Podobně si počínaly i další spolky, jako hasiči, školy, náboženské organizace, atd. Zpočátku to byly kluby odborářské později celoměstský Klub pracujících, z něhož se později vyvinulo Kulturní zařízení města ( KZ).“ ( Janoušek, 1996,s.43)

Kulturní život dnes Ve městě se koná multižánrový festival Valašský špalíček, mezinárodní soutěž v uměleckém přednesu amatérů Moravský festival poezie, mezinárodní Festival cimbálu a mezinárodní folklorní festival Babí léto, regionální přehlídka Setkání netradičních divadel, hudební festival Hrachovka a také několik tradičních jarmarků a nově Gulášfest.

Většinu kultury občanům města zprostředkovává Kulturní zařízení města, které sídlí u náměstí v zámku Žerotínů. V zámku je S-klub, pořádající divadelní představení a koncerty i plesy a společenské akce. Ve sklepních prostorách zámku je M-klub, jeden z nejhezčích a nejnavštěvovanějších klubů v republice. V samostatné budově na ulici Nábřeží sídlí kino Svět a v přízemí téže budovy je výtvarná Galerie.

Tab. 7 : Kulturní zařízení města a jeho využití

KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ

VYUŽITÍ (kapacita)

Kulturní zařízení města

M – klub, velký sál, kino Svět, galerie v kině

Valašského Meziříčí

Svět

Městská knihovna Valašské

Masarykova ulice – oddělení pro dospělé,

Meziříčí

hudební oddělení a čítárna Zd. Fibicha – oddělení pro mládež Místní knihovny v obcích – Krhová, Bynina, Juřinka, Lhota u Choryně, Poličná, Hrachovec, Podlesí

Hvězdárna Valašské Meziříčí

Sál pro 55 lidí

Kulturní dům v Hrachovci

Sál pro 200 lidí

Zdroj: http://www.valmez-city.cz/mesto/index.htm + vlastní úprava

Sport Ve městě je nové moderní koupaliště, rozlehlý tenisový areál s krytou halou, fotbalový stadion s tartanovou běžeckou drahou, krytý zimní stadion s novou kuželnou, několik bowlingů, staví se krytý plavecký bazén a přibývají stále další nová sportoviště. Sportem se ve městě zabývají tyto organizace: SOKOL, TJ Valašské Meziříčí, TJ Domu dětí a mládeže a další. Obr. 33: Krytý zimní stadion ve Valašském Meziříčí

3.3.10 Chráněné oblasti přírody Ve vymezeném území se nachází přírodní památky, které budou níže popsány. Je to přírodní útvar Jarcová kula a přírodní památka Bražiska nacházející se v obci Jarcová. Do chráněných objektů v oblasti Valašskomeziříčska patří tři chráněné stromy. Jeden v místní části Poličná a další dva v Hrachovci.

JARCOVSKÁ KULA Přírodní památku Jarcovská kula tvoří významný geomorfologický útvarpískovcový skalní výchoz na východně exponovaném údolním svahu nad levým břehem Vsetínské Bečvy. Nachází se v nadmořské výšce 415- 430 m, asi 0,5 km jihozápadně od středu obce Jarcová v severovýchodním výběžku Hostýnských vrchů. Katastrální území Jarcová. Celková výměra je 0,10 ha. Motiv ochrany: Význačná dominanta okolního terénu, pískovcový skalní útvar (skalní věž) o výšce 8 m a další drobné výchozy v okolí, včetně stanoviště s ojedinělým výhledem do okolní krajiny. Geologie: Geologický podklad je tvořen ráztockými vrstvami (svrchní křída, spodní paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Izolovaná skála o výšce 8 m je tvořena hrubozrnným pískovcem a drobnozrnným slepencem, je částečně odtěžená. Celý výchoz výrazně ční nad své okolí a je výrazně modelován selektivním zvětráváním a odnosem podél vrstev a pseudovrstev. V hrubozrnném pískovci jsou vyvinuty skalní útvary jako voštiny a skalní výklenky. Půdním typem je zde kambizem typická. Botanika: V okolí Jarcovské kuly roste v bylinném patře několik běžných druhů, vyskytují se zde např. jestřábník zední, starček vejčitý , kakost smrdutý, z travin pšeníčko rozkladité,aj. Zoologie: Zoologický průzkum dosud nebyl prováděn, pro malou rozlohu chráněného území lze předpokládat větší druhové zastoupení pouze u bezobratlých, především hmyzu. Z ptáků se v okolí se vyskytuje káně lesní, krkavec velký, v křovinatých stráních za Jarcovskou kulou a nad obcí Jarcová hnízdí několik párů ťuhýka obecného a vzácná pěnice vlašská.

Lesnictví: V okolí se nacházejí převážně jehličnaté lesy s převažujícím smrkem ztepilým a dalšími vtroušenými dřevinami, např. břízou bělokorou, dubem letním, borovicí lesní a modřínem opadavým. Hospodářské využívání, management: Okolní svahy byly v minulosti odlesněny a sloužily jako obecní pastviny. Jarcovská kula a její okolí je ohroženo zvýšeným turistickým ruchem, leží na frekventované turistické stezce vedoucí z nedalekého Valašského Meziříčí (4 km). Poškozují ji také horolezci, kteří ji používají jako cvičnou skálu. Historie: Podle pověsti zde měl skalisko upustit čert, když chtěl obrátit potok Senice v Lidečku. Nedaleko Jarcovské kuly se nacházela podobná osamělá skála, kterou však majitel pozemku nechal před více než sto padesáti lety rozstřílet. Pod Jarcovskou kulou býval také kamenolom, z jehož pískovce zdejší lidé zhotovovali kamenické výrobky.

Obr. 34: Jarcovská kula;

O. 35:Bražiska- Výchozy křivských vrstev řečišti Bečvy

BRAŽISKA Přírodní památka Bražiska se nachází na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy na severovýchodním okraji Hostýnských vrchů, severozápadně od obce Jarcová, asi 1,5 km jihozápadně od Valašského Meziříčí. Katastrální území Jarcová. Motiv ochrany: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin a typickou karpatskou květenou v bylinném patře. Geologie, půdní poměry: V ochranném pásmu přírodní památky se nacházejí skalní výchozy křivských vrstev v délce asi 400 m (od soutoku s Křivským potokem k jihu), které náleží ke zlínskému souvrství račanské jednotky magurského flyše. Jsou dobře patrné v řečišti Bečvy a při levém břehu. Jednotlivé pískovcové lavice se vyznačují vyšší odolností vůči zvětrávání a přítomností organodetritického materiálu (úlomky řas litothamnií, skořápky velkých foraminifer, jehlice hub, atd.), dosahují mocnosti většinou do 1 m. Jedná se o typické sedimenty turbiditních proudů, které v řece vytvářejí drobné peřeje. Botanika: Bylinné patro je tvořeno typickou karpatskou květenou, vyskytují se zde např. ladoňka karpatská, kyčelnice žláznatá, lilie zlatohlavá, oměj vlčí, jaterník podléška, na svém nejvýchodnějším nalezišti v České republice (zároveň jediná lokalita v okrese Vsetín), kopytník evropský, prvosenka jarní, prvosenka vyšší, zapalice žluťuchovitá, aj. Zoologie: Zoologický průzkum dosud nebyl prováděn, z ptáků zde hnízdí např. strakapoud malý, v křovité stráni nad Bražisky vzácná pěnice vlašská a ťuhýk obecný. V řece Bečvě se vyskytuje asi 10 druhů ryb, nejbohatší druhové zastoupení je v místech s peřejemi a skalními prahy, kde je možné pozorovat např. parmu obecnou, ouklejku pruhovanou, jelce tlouště, hrouzka obecného, pstruha obecného a duhového, mřenku mramorovou a ostroretku stěhovavou. Lesnictví: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin, zastoupeny jsou lípa srdčitá, lípa velkolistá, dub zimní, javor klen, habr, ojediněle buk lesní a jedle bělokorá. Management, ohrožení, návrhy opatření: Území je ohroženo především nevhodným lesním hospodařením, sesuvy půdy a pracemi při opravě regulace řeky Bečvy po ničivých povodních v roce 1997. Na okraji přírodní památky na levém břehu Bečvy je umístěna informační tabule nově zřízené naučné stezky T. G. Masaryka se základními informacemi o tomto zvláště chráněném území. (www.nature.hyperlink.cz)

II. PRAKTICKÁ ČÁST

4. POSTAVENÍ A VÝZNAM MÍSTNÍ KRAJINY VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A JEHO SVĚT Tato kapitola se dotýká závazného kurikurálního dokumentu RVP ZV, který má ve školním roce 2007/2008 nabýt platnosti. Proto se nejdřív pokusím stručně nastínit základní pojmy, které s tímto dokumentem souvisí.

Systém kurikulárních dokumentů V souladu s novými principy kurikulární politiky se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách.

Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje obsah týkající se především člověka, rodiny, vlasti, společnosti, přírody, kultury, historie a dalších témat. Svým široce pojatým obsahem spoluutváří základní povinné vzdělávání na 1.stupni.

Člověk a jeho svět Ve své práci se především zabývám vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět, jelikož bude svými kompetencemi navazovat na přírodovědné a společenskovědní předměty a právě v této oblasti by mělo být využívání místní krajiny nejvíce uplatňováno. Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů. Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu. Školní vzdělávací program je dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní základní škole dle jejich podmínek a potřeb. ŠVP musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Ten by měl být naplněn především dodržením závazných zásad, které RVP ZV v jednotlivých kapitolách stanovuje. Obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva. ( podle RVP,2005) Graf 1: Systém kurikurálních dokumentů (Zdroj: RVP )

4.1 Školní výstupy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět

Většina škol již v této době má svůj školní vzdělávací program vypracován, proto jsem se i já pokusila vypracovat návrhy školních výstupů. Školní výstupy neřadím dle tematických okruhů, ale formou systému, kterým je napsána má diplomová práce. Je rozdělena na části poloha, přírodní charakteristika a socioekonomická charakteristika. Učitel si proto může při tvorbě ŠVP návrhy libovolně zařadit do konkrétního tématického okruhu. Téma místní krajiny se dotýká zejména těchto okruhů: •

Místo, kde žijeme

•

Lidé a čas

•

Rozmanitost přírody Další tématické okruhy působí jako doplňující prvek. Výstupy jsou určeny pro

druhé věkové období dětí (4.-5.třída)

Obr. 36: Ukázka očekávaných výstupů v tématickém okruhu Místo, kde žijeme pro druhé období (Zdroj : RVP)

Poloha  Vyhledá své město na různých druzích map- historické mapy, panoramatické mapy, mapy s odlišnými měřítky,atd.  Zná administrativní členění České republiky, začlení své město do kraje, ke kterému náleží  Popíše rozlohu svého města  Vyjmenuje městské části  Poznává města a obce ve svém okolí, odhaduje jejich vzdálenosti, zná konkrétní informace- jejich velikost, významnou památku, zajímavost,atd.  Vyhledá informace o sousedních městech v různých publikací, médiích.atd.  Vypráví o svém nejbližším okolí z vlastních zkušeností  Pracuje s mapami (s odlišnými měřítky)- zakresluje do mapy Zlínský kraj, okolní města, městské části  Určí polohu dle světových stran- poloha sousedních měst  Určí matematicko- geografickou souřadnici (vyhledá na mapě, internetu)  Vypráví o sousedních městech, která navštívil. Které se mu líbilo a co jej zaujalo  Vyjmenuje rozdíly mezi svým městem a dalšími, která navštívil  Začlení sousedních města do kraje, kterému náleží  Pracuje ve skupinách- každá skupina zjišťuje informace o městech ve svém blízkém okolí - Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Kelč, Nový Jičín, Hranice na Moravě, Zlín  Poznává města na pohlednicích a jiných obrázcích  Popíše rozdíly mezi městem a vesnicí  Vyrobí pozvánku do svého města s konkrétními informacemi  Vyhodnotí, které město je největší- odhaduje na mapách jejich velikost, poté zjišťuje jejich rozlohy, počet obyvatel v různých informačních zdrojích  Sestaví tabulku s údaji o vzdálenosti mezi městy

Přírodní charakteristika Horniny a reliéf  Poznává své okolí při vycházce po městě a v jeho okolí (Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy, Věřovické vrchy)  Pracuje s geografickou mapou, jmenuje pohoří, které se na území nachází  V panoramatické mapě- rozeznává pohoří, srovnává s realitou  Při vycházce sleduje zvlněný reliéf, jmenuje názvy pohoří v okolí Podnebí  Charakterizuje podnebí ve svém okolí, v rámci Vsetínska, Zlínského kraje  Zapisuje počasí, teplotu konkrétního měsíce, v závěru vyhodnotí – určí průměrnou teplotu oblasti Valašskomeziříčska nebo jiného konkrétního místa  Vyhledává podnebí či aktuální počasí (v atlasu podnebí, na internetu )  Vyhodnocuje, která oblast je nejteplejší, kde naopak je podnebí chladnější Vodstvo  Setkává se s pojmy řeka, potok, vodní plochy, pramen, ústí, povodí, přítoky, soutok  Popíše vodní toky ve svém okolí, zakreslí je v mapě  Navštíví soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, odhaduje délku obou řek, hledá v mapě jejich pramen a kde spojená řeka Bečva ústí  Setkává se s vodními toky a plochami ve svém okolí, pozoruje faunu a flóru typickou pro jejich oblast  V rybnících a jejich okolí sleduje život pod hladinou, určuje živočichy, které ve vodním prostředí nalezne, hledá je v atlasech živočichů  Účastní se čištění řeky Půdy  Definuje pojmy půdní typy a půdní druhy  Určuje typy půd v konkrétní oblasti, kterou navštíví, a to zejména v nivách řek, lesní půdu, půdu ze zahrady, ornou půdu, atd.  Zkoumá půdu, provádí rozbory půd, zapisuje výsledky

Rostlinstvo  V různém prostředí jako je park, les, louka, pole rozlišuje typické rostliny  Třídí je podle určitých kritérií  Zná druhy stromů, v lesním společenství je poznává podle listů, plodů, atd.  Seznamuje se s jedovatými rostlinami  Nachází je v atlase rostlin  Sbírá rostliny k vytvoření vlastního herbáře  Pozoruje zajímavé rostliny, jejich stavbu rostlinného těla  Hledá významné druhy, které se vyskytují v určité oblasti (chráněné druhy)  Seznamuje se s rozmnožováním konkrétních rostlin  Chrání rostlinné společenstvo Živočišstvo  Pozoruje živočichy v přírodě, ve městě, v konkrétních prostředích jako je les, louka, pole, zahrada, rybník, park, okolí školy,atd.  Vyhledává konkrétní druhy v atlasech živočichů  Vyhledává v atlasech druhy významné pro oblast Valašska, chráněné druhy,atd.  Vnímá zvuky přírody, určuje zvuky ptáků a dalších živočichů žijící v konkrétním prostředí  Seznamuje se způsobem života konkrétních živočichů přímým pozorováním (např. při vycházce v lese- hnízda ptáků, nory,..)

Ochrana přírody  Jmenuje jevy, které škodí přírodě  Seznamuje se s chráněnými druhy v přírodě, ať už ve škole nebo formou vlastního pozorování v přírodě  Navštíví přírodní památky ve svém okolí a zvláště chráněné oblasti  Diskutuje, proč chránit přírodu, jestli k tomu sám přispívá  Vlastním přispěním chrání přírodu  Učí se myslet ekologicky, snaží se v rámci konkrétních činností chránit přírodu

Socioekonomická charakteristika Historie  Zná základní historická data, která se týkají jeho města (kdy bylo založeno, kdy bylo spojeno s Krásnem,..)  Seznámí se s historickými událostmi města v časových obdobích a v souvislosti s dějinami České republiky  Seřadí události podle data - vytvoří časovou osu  Vyhledá zajímavé události, které postihly jeho město (požáry, povodně, války)  Vyjmenuje osobnosti, které v konkrétním období působily Obyvatelstvo  Vyhledá informace o počtu obyvatel města a jeho částí  Seřadí informace do tabulek, vyhodnotí je  Sleduje nárůst obyvatel v posledních letech Sídla  Zná způsoby zakládání vesnic  Vypráví o městských částech svého města  Popíše jejich polohu, určí jejich velikost, seřadí je podle velikosti  Vyhledá městské části, zakreslí je do mapy  Vyjmenuje zajímavosti, které se v nich nachází  Poznává je na fotografiích  Zná další vesnice ve svém blízkém okolí, které se snaží popsat  Předpokládá vznik názvů konkrétních vesnic Průmysl a zemědělství 

Objasní pojmy průmysl, zemědělství



Zná průmyslová odvětví, která se ve městě nacházejí



Vyjmenuje výrobky, které produkují podniky města



Ví , k čemu slouží výrobky různých průmyslových odvětví



Vyjmenuje zemědělské oblasti města

Lesní hospodářství 

Při pobytu v lesním prostředí, parcích, ve městech rozliší stromy



Zná užitek stromů, lesa



Seznámí se s chráněnými stromy



Chrání přírodu- neškodí ji

Doprava 

Vyjmenuje dopravní prostředky, kterými se pohybuje ve městě



Popíše způsob cestování do jiných měst, vesnic



Vytřídí ekologické dopravní prostředky (které neškodí přírodě)



Zná pravidla silniční dopravy



Zná nejbezpečnější cestu do školy

Rekreace a cestovní ruch 

Vyjmenuje zajímavé objekty ve svém okolí



Jmenuje památky města, hovoří o těch, které navštívil



Vyhledává je na plánku města



Hovoří o svém volném čase a jak jej vyplňuje



Navrhne výlet po městě pro svého kamaráda



Naplánuje výlet po svém okolí

Školství a kultura  Zná historii budovy své školy  Vyjmenuje některé školy, které jsou pro město významné  Popíše kulturní zařízení města a cestu tam  Navštíví kulturní zařízení ( knihovnu, kino, divadlo,.)  Vyjmenuje kulturní památky města  Navštíví některé kulturní památky, vyhledává informace o konkrétních památkách

5. PROJEKTOVÁ VÝUKA, PROJEKTOVÁ METODA

Projektová výuka je v současném školství hojně využívána, proto jsem se pokusila vytvořit projekt, který dokazuje, jak lze využít místní krajinu Valašského Meziříčí a okolí. Nejdříve se dotknu terminologie a nastíním některé pojmy, z nichž jsem při vlastním plánování a realizaci vycházela. Níže budou popsány dva projekty. První z nich je realizovaný ve třídě 3.A, další projekt je určen pro vyšší ročník (4.- 5. třída) a je uveden pouze jeho návrh.

Projektová výuka je definovaná jako výuka založena na projektové metodě. Projektová metoda je v pedagogickém slovníku definována jako výuková metoda, jíž jsou žáci vedeni k řešení komplexních problémů a získávání zkušeností praktickou činností a experimentováním. Výukové projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti jdoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného či slovesného produktu.

Na projektovou metodu nahlížíme jako na uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli poradenské činnosti učitele, kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činností vyžaduje využití různých dílčích metod výuky a různých forem práce. „Projekt je komplexní úkol (problém), spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj odpovědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení

má

argumenty,

které

vycházejí

z nově

získané

zkušenosti.“

(Kratochvílová,2006) Podstatným znakem projektové výuky je, že žáci projekt realizují od jeho plánování až po vytvoření odpovídajícího produktu, konkrétního výstupu projektu a své zkušenosti zprostředkovávají druhým.

Pro stanovení jednotlivých fází řešení projektu v projektové výuce se určí čtyři fáze: 1. Plánování projektu 2. Realizace projektu 3. Prezentace výstupu projektu 4. Hodnocení projektu 1. Plánování projektu •

Definovat podnět- problém k řešení

•

Zvolit si výstup projektu

•

Zpracovat časové rozvržení projektu

•

Promyslet prostředí projektu

•

Vymezit účastníky projektu

•

Promyslet organizaci

•

Zajistit podmínky pro projekt (materiál, pomůcky,.)

•

Promyslet hodnocení

2. Realizace projektu Žáci v této fázi sbírají vhodný materiál, třídí ho, zpracovávají, analyzují. Důležitou roli v této fázi plní pedagog, který vystupuje v roli poradce. 3. Prezentace výstupu projektu Prezentace zahrnuje představení výsledku, k němuž žák, nebo žáci dospěli. Může jít o prezentaci písemnou, ústní, či prezentování praktického výrobku. Závěrečný výstup může mít mnoho podob: např. výstava, videozáznam, kniha, model, vlastní realizace výletu, jarmark, koncert, beseda, přednáška, internetové stránky, atd. 4. Hodnocení projektu Při hodnocení se jedná o hodnocení celého procesu - naplánování projektu, jeho průběhu i výsledku, a to z pohledu žáků i učitele. (Kratochvílová, 2006)

5.1 Realizovaný projekt Naše město V první části projektu se zabývám jeho plánováním a popsáním jeho návrhu. Druhá část je věnována vlastní realizaci a sebereflexi. Jako doplňující materiál (viz. příloha č.1) je dokumentace celého projektu. Na fotografiích je zachycen průběh projektu a také jeho výsledek - práce dětí. Dále je uvedena literatura, z níž jsem čerpala, a texty, které jsem při projektu použila.

Osnova projektu: I.

Návrh projektu Typ projektu Smysl projektu Výstup projektu Formulace cílů ( kognitivní, afektivní, sociální, psychomotorické) Předpokládané činnosti Předpokládané metody a formy práce Předpokládané pomůcky Způsob prezentace projektu Způsob hodnocení Literatura Organizace projektu

II.

Realizace projektu, sebereflexe

III.

Fotodokumentace ( viz.příloha č. 1)

I. NÁVRH PROJEKTU

Název: Naše město

Typ projektu: Jednodenní, školní

Smysl projektu: Děti se učí samostatnosti při vyhledávání informací o svém městě, používají přitom různé informační zdroje jako je internet, knihy, encyklopedie, mapy. Učí se orientovat na mapě. Zjištěné informace zpracují do určité podoby- plakát. Vyhledané údaje představují ostatním žákům.

Výstup projektu: Prezentace vyhledaných informací každé pracovní skupiny. Výstava prací v chodbě školy.

Formulace cílů: Kognitivní: •

Popíše město, ve kterém žije

•

Poznává jej na mapě

•

Vyhledá hranice svého města, městské části a okolí jemu známé

•

Učí se orientovat na mapě, seznamuje se s označením útvarů na mapě (řeka, rybník, lesy, města)

•

Vyjmenuje památky své obce

•

Vyhledává informace pomocí didaktické technologie - internet

Afektivní: •

Utváří si kladný vztah ke své obci

•

Snaží se esteticky upravit plakát- výběr barvy, písma, obrázků, maleb,atd.

Sociální: •

Rozděluje si role a úlohy ve skupině

•

Spolupracuje ve vytvořených skupinách, vzájemně si pomáhá

•

Dokáže se skupinou komunikovat, sjednotit své názory

•

Učí se řešit vzniklé konflikty

•

Učí se samostatnosti- zadáním domácího úkolu

•

Ocení pomoc druhých z jiné skupiny

Psychomotorické: •

Práce s pomůckami- rozvíjí jemnou motoriku (práce s nůžkami, psací potřeby

Předpokládané činnosti: •

Kolektivní práce

•

Samostatná práce

•

Skupinová práce

•

Hudební činnosti

•

Výtvarné činnosti

•

Domácí úloha

Předpokládané metody a formy práce: 1.Metody: Slovní metody: Vyprávění, vysvětlování Rozhovor, diskuse Metody práce s knihami, s textem, mapou Praktické metody: Pracovní činnosti- stříhání, lepení Výtvarné činnosti- výtvarné zpracování plakátu Metody samostatné práce žáků (vyhledávání,.)

2.Formy: •

Skupinová, samostatná práce

Předpokládané pomůcky: •

Mapa Valašského Meziříčí a okolí (1: 25000)

•

Mapa pro zakreslování objektů

•

Atlasy, další mapy v různých měřítkách

•

Letecké snímky Valašského Meziříčí v PC

•

Informace z internetu

•

Obrázky, pohlednice, fotografie Valašského Meziříčí

•

Encyklopedie, knihy, učebnice

•

Balicí papír

•

Psací potřeby (pastelky, fixy, barvy), nůžky, lepidlo,..

Způsob prezentace projektu: Každá skupina představí svůj plakát ostatním dětem. Poté krátkou diskuzí ostatní žáci zhodnotí jejich práci.

Způsob hodnocení: Hodnocení je zahrnuto v části prezentace u každé skupiny. V závěru dne slovně hodnotí sám učitel a odmění děti za účast. •

Slovní (vzhled práce, dostatek informací, přehlednost, ..)

•

Sebehodnocení dětí - co se jim podařilo, kde naopak nastal problém

•

Hodnocení dalších skupin - která práce se jim líbí nejvíce a proč

•

Hodnocení učitele ( v závěru hodnocení)

Literatura: Metodický průvodce učebnicí prvouka 3: Věra Štiková, Nová škola 2004 Teoretická část diplomové práce JANOUŠEK, Jindřich. 1996 DEMEL,J. 1997 GRZNÁROVÁ, Marianna. Pásli ovce valaši. Praha: Albatros, 1986 KAŠPAR, Zdeněk.Valašský zpěvník pro školy vsetínského okresu. Vsetín, 1999 HALENKOVSKÝ, Petr. Od ogarú, po staříčky: 1998. Webové stránky: www.valasskemezirici.cz , www.icvalmez.cz,atd.

Organizace projektu Projekt je zahájen týden před vlastním projektovým dnem, kdy vlastní téma vyplyne z probírané látky v prvouce. Děti hovoří o svém městě. Společně se shodnou na dnu, kdy projekt zrealizují a společně zvolí název projektu- Naše město. Učitelka zadá domácí úkol - děti vyhledávají různé informace a publikace, texty, obrázky, pohlednice a fotografie o svém městě a průběžně je nosí do školy. Projektový den je rozdělen do čtyř částí. První část je úvodní, v ní se děti seznámí s průběhem celého dne. Následují motivační činnosti. V další části se učitel věnuje pojmu mapa a konkrétní manipulací s ní. Jelikož je to pojem pro ně zcela nový, činnosti jsou přesně naplánované. Většina projektu je založena na samostatné práci dětí, kdy učitel zasahuje minimálně a pozoruje hlavně jejich práci. Jako zpestření projektu je zařazena hudební chvilka, ve které se děti naučí (pokud neznají) valašskou píseň.

Organizace projektového dne: 1. Úvodní část- společná práce, seznámení s mapou, orientace v mapě, praktická činnost 2. Skupinová práce – samostatné vyhledávání informací a jejich zpracování 3. Příprava prezentace 4. Vlastní prezentace ostatním žákům „Meziblok“ - píseň My zme valaši

Předpokládané činnosti a organizace projektového dne 1.ČÁST 1. Úvod (5 min) Seznámení s projektovým dnem, organizační záležitosti- děti sedí na koberci (Co je to projektový den, proč zrovna dnes, ..)

2. Motivace (10 min) Učitelka začne četbou dopisu, který ji spadl z nebe, když přicházela ráno do školy. Dopis: Milé děti, Dopis, který jsem poslal po ranních obláčcích, je právě pro vás třeťáčky. Asi přemýšlíte, kdo asi jsem. Jen vám zatím prozradím, že hrozně rád cestuji, právě vám posílám pozdrav až z daleké Austrálie. Pozoruji tady klokany.Moc se mi tato zvířata líbí. A proč vám píšu? Z jednoho prostého důvodu. Rád bych navštívil váš kraj, vaše město a něco nového se dozvěděl. Viděl jsem zatím jen obrázky a moc se mi vaše město zalíbilo. Doufám, že se brzy setkáme a vy mi něco o svém městě povíte. Moc se těším. Až procestuji zbytek Austrálie, rád se za vámi zastavím. Zatím se mějte moc krásně. Váš Všeználek 3. Rozhovor o dopisu (5 min) Motivační rozhovor o tom, jak bychom mohli Všeználka přivítat (ukázat mu město, provést ho, další návrhy dětí).

4. Práce s mapami (20 min) Rozhovor o mapě ( součást dopisu ) Vypadne mapa z obálky. Rozhovor o tom, co je to mapa, k čemu nám slouží, kdo mapy tvoří, proč, jaké můžeme mít mapy. Jestli někdy mapu používali. Kdy a kde. Práce s mapou – barevná Předpokládané otázky a odpovědi U: Co se dělá s mapou? D: Čte se v ní. Orientuje,.. U: Co je to za mapu? Můžeme to vyčíst? (zavedení pojmu čtení v mapě) D. Valašského Meziříčí a jeho okolí. U: Je tam jen Valašské Meziříčí?

D: Vesnice. U: Jaký je rozdíl mezi městem a vesnicí? U: Znáte některé vesnice, které jsou na mapě? U: Co je ještě na mapě? Jaké tam jsou barvy? U: Co znamená modrá barva? Zelená? Co jsou čtverečky? (města, vesnice)

Práce s plánkem města Předpokládané otázky a odpovědi: U:Viděli jste někdy mapu svého města?. U:Co můžeme v téhle mapě vyčíst? D: Jak je město velké, která tam teče řeka, jak vysoké jsou hory,.. U: Myslíte, že se město zvětšuje? Mění se? D: Ano (staví se domy, mění se krajina, povodně,..) U: Do Valašského Meziříčí patří ještě další vesnice. Proč?( městské části)

Ukázka map v PC Letecké snímky Valašského Meziříčí Úkoly: poznávání budov (škola), náměstí, dalších objektů, které děti rozliší

ÚKOL (pro všechny děti společný) •

Děti zakreslí hranice města a jeho městské části

•

Zakreslí další vesnice, které znají

•

Zakreslí řeku, která jím protéká

•

Vyjmenují názvy, které jsou jim známé (hora,les,řeka, potok, část města,..)

2. ČÁST 1. Shrnutí 1. bloku Rozhovor o předchozích činnostech, co dělali, co se nového dozvěděli. 2. Úvod do další části, motivační rozhovor Seznámení s úkolem. U: Protože Všeználek chce přijet do našeho města, musíme něco o něm zjistit, abychom byli připraveni. Zjištěné informace sjednotíme do určité podoby- plakátu.

ÚKOL: •

Kam byste Všeználka vzali na výlet, co byste mu ukázali?

•

Naplánuj a načrtni do plánku trasu výletu

3. Organizační záležitosti •

Zavedení pravidel

4. Rozdělení do skupin •

Skupina si zvolí zástupce

•

Rozdělení rolí ve skupině

•

Každá skupina si zvolí své pracovní místo

5. Samostatná práce dětí

Obr. 36, 37: Práce dětí ve skupinách

3. ČÁST Hudební chvilka V části, kdy děti dokončují své práce, učitelka zařadí hudební chvilku. Motivační rozhovor: U: Už jsme Všeználkovi naplánovali, kam by se mohl s námi podívat a co přivítání? Jak bychom ho mohli přivítat? D: Zatančit, říct báseň,zazpívat píseň,..

U: Znáte nějakou píseň? O Valašském Meziříčí? Nebo o Valašsku? ( pojem Valašsko) D: My zme Valaši (další návrhy písní) U: Mohli bychom mu ji zazpívat? Nacvičíme si ji? •

Povídání o tom, jak píseň vznikla (čtení příběhu)

•

Vysvětlení pojmů, kdo to jsou Valaši , jak mluvili, kde žili, čím se živili, atd.

•

Nácvik písně s hudebním doprovodem ( kytara)

4. ČÁST Příprava na prezentaci Každá skupina si připraví prezentaci. Shrne, co se dozvěděli, co je důležité, aby řekli ostatním,atd. Prezentace vyrobených plakátů Skupina vystoupí před ostatními dětmi, které sedí na koberci. Způsob prezentace si zvolí.

Obr. 38: Děti sledují prezentaci spolužáků

Obr. 39: Prezentace jedné skupiny

Závěrečná píseň Děti společně zazpívají píseň, kterou se v předchozí části naučili.

Zhodnocení dne Hodnocení dle výše uvedených kritérií formou diskuze. Instalování plakátů do chodby školy.

Obr. 40: Práce dětí vystavené v chodbách školy

ZÁVĚR Ukončení celého projektu proběhne následující den. Učitelka hodnotí všechny žáky, práci ve skupině i jejich výsledek. Děti dostanou sladkou odměnu za aktivní účast v projektu Naše město.

Obr. 41: Závěr projektového dne - ukončení

Třída 3.A

II. REALIZACE PROJEKTU

1. Charakteristika třídy Třída, ve které jsem projekt prováděla, se nacházela ve městě Valašské Meziříčí. Některé děti dojížděly z okrajových části města, ale většina do školy docházela. Třída měla 23 dětí, z toho 11 děvčat a 12 chlapců. Paní učitelka děti učí už od jejich prvního ročníku. Bylo to na společné práci poznat. Děti byly zvyklé na určitý způsob práce, rychle reagovaly na přechod činností. Žáci pracovali také ve skupinách, které měly předem utvořeny. Tyto skupiny jsem při projektu zachovala. Děti jsou na sebe zvyklé, nevyskytl se žádný závažný problém při rozdělování rolí a pravidel, ani při samostatné činnosti.

2. Průběh projektu + sebereflexe Návrh, že uspořádáme projektový den, vzbudil ve třídě velké nadšení, které pak provázelo celý nadcházející týden a vyvrcholilo v projektový den. Děti po celou dobu nosily do školy publikace o svém městě, pohlednice a obrázky, které vyhledaly na internetu. Jelikož byly děti s projektovou výukou seznámeny už dříve, nebyl pro ně problém se ho účastnit. Na počátku jsem pracovala s motivací (postava Všeználka), která u dětí vzbudila zájem. V další části jsem se zabývala pojmy, s nimiž se děti setkaly ve vyučování poprvé. Použila jsem konkrétní materiály a tuto část jsem pojala spíš prakticky. Děti pracovaly s různými druhy map v odlišných měřítkách, zakreslovaly do nich, prohlížely si je, vyhledávaly konkrétní objekty. Práci jsem zpestřila prohlížením leteckých snímků v počítači. Nejdůležitější částí byla samostatná práce dětí, kdy jsem byla v pozici pozorovatele a rádce. Děti po zadání zapáleně pracovaly na svém plakátu. Při práci využily svoji fantazii, a to nejen při výrobě, ale i ve způsobu prezentace. Hodnocení prací žáků bylo zahrnuto v prezentaci jednotlivých skupin. Děti se vyjadřovaly k provedení a k množství informací. Jejich prezentace byly vyvěšeny v chodbách školy, kde si je mohly prohlížet i děti z jiných tříd. Závěr a rozloučení s dětmi proběhlo další den.

5.2 Výukový projekt Kolem meziříčských hradeb Projekt je pokračováním předchozího projektu Naše město. Děti tedy plně využívají zkušeností, které získali. Tento projekt bych zařadila do stejné třídy s odstupem jednoho roku. Tedy do výuky ve 4. ročníku. Níže je uveden jeho návrh. Na rozdíl od předchozího projektu je obohacen o pracovní listy, které jsou částí přílohy č. 2. Opět jsem postupovala dle výše uvedené osnovy. Výhodou navržených projektů je, že se mohou začlenit do výuky ve 3.- 5. ročníku (záleží na učiteli, kdy si zvolí nejvhodnější dobu a s menšími úpravami může projekt realizovat v kterémkoliv jmenovaném ročníku).

I. NÁVRH PROJEKTU

Název: Kolem meziříčských hradeb

Typ projektu: Střednědobý (třídenní)

Smysl: Děti poznávají město Valašské Meziříčí a jeho historický vývoj formou pobytu venku. Plánují a organizují jednodenní výlet po vlastním městě. Seznamují se s jeho významnými památkami, vyhledávají konkrétní informace z různých zdrojů. Orientují se ve svém městě, poznávají jeho kulturní památky a historické momenty.

Výstup projektu: Výstupem projektu je prezentace dětí jejich města - zejména jejich historických památek. Výstup se bude opírat o jejich přímý kontakt s prostředím města, konkrétními místy, která si navrhnou při plánování vycházky. Děti vše zdokumentují fotografiemi, jež použijí v závěrečné powerpointové prezentaci.

Formulace cílů: Kognitivní: •

Vypráví o městě, v němž žije

•

Zná části svého města, vypráví o místech, která jsou mu známá a navštívil je

•

Uvede místa, která by chtěl navštívit

•

Orientuje se na mapě

•

Naplánuje výlet po svém městě

•

Zorganizuje výlet

•

Poznává své město z pohledu historického (architekturu současnosti porovnává s architekturou v minulých stoletích, hledá rozdíly, hovoří o historických momentech města,atd.)

•

Orientuje se ve svém městě- především v centru města

•

Zná správu města, navštíví radnici, seznámí se s kronikou, znakem města

Afektivní •

Hledá smysl celé práce, která se částečně odehrává v jiném prostředí, než je škola

•

Vytváří si kladný vztah k městu při práci v kolektivu

•

Navrhuje vlastní řešení při zadání úkolu

Sociální •

Rozděluje si role a úlohy ve skupině

•

Spolupracuje ve vytvořených skupinách, vzájemně si pomáhá

•

Dokáže se skupinou komunikovat, sjednotit své názory a naopak je respektovat

•

Učí se řešit vzniklé konflikty

•

Učí se samostatnosti- zadáním domácího úkolu

Psychomotorické •

Pracuje s didaktickou technologií, učí se s ní zacházet

•

Načrtne plánek města

•

V plánku vyznačí místa, která by chtěl navštívit

•

Vytvoří vlastní prezentaci zadaného objektu

•

Rozvíjí si jemnou motoriku při práci ( výroba prezentací ve skupinách)

Předpokládané činnosti: •

Skupinová práce

•

Kolektivní práce

•

Domácí úloha

•

Výtvarné činnosti

•

Práce s mapami, plány města

•

Práce s pracovními listy

•

Fotografování

Metody a formy práce: Viz. konkrétní projektové dny

Pomůcky: Psací potřeby, papír (karton, balicí papír), pohlednice, obrázky, fotografie, fotoaparát, mapy, plán Informační zdroje: knihy, encyklopedie,časopisy, internet Další pomůcky, které děti potřebují k výrobě vlastního výstupu

Způsob prezentace projektu: První část prezentace se odehrává v terénu. Každá skupina prezentuje u každého vybraného „objektu“ své nashromážděné informace způsobem, který si sami zvolí. Druhá část prezentace probíhá ve škole. Děti společně s učitelkou vytvoří prezentaci fotografií získaných během hlavního projektového dne.

Způsob hodnocení: Hodnocení probíhá v závěru projektového dne v níže uvedeném parku formou diskuse. Děti hovoří o tom, co nového se dozvěděly, naučily, viděly. Každá skupina vyjádří svůj názor o celkové spolupráci, zhodnotí, co se jim povedlo, co ne. Další část hodnocení se uskuteční ve škole, kde děti a učitelka hodnotí své výsledky.

Literatura: JANOUŠEK, Jindřich. Valašské Meziříčí na starých pohlednicích. DEMEL, Jiří. Valašské Meziříčí aneb vzpomínání a toulání. Webové stránky: www.valasskemezirici.cz, www.mestovalmez.cz, atd.

Texty: viz. příloha č. 2

Organizace: Projekt je třídenní. První den jsou děti motivovány, zabývají se plánováním a organizací nadcházejícího dne. Pracují především s plánem města, literaturou, internetem. Vyhledávají konkrétní informace, které pak zužitkují v hlavním projektovém dnu. Druhý den se věnují plnění domácího úkolu, shromažďování informací a dokumentů ve skupinách, jejich třídění. Poslední den se děti vydají na prohlídku města. Nejprve se pohybují po náměstí, pracují s pracovními listy, navštíví radnici. V druhé části dne postupují dle naplánované trasy, v krátkých zastaveních vystoupí skupiny dětí s připravenou prezentací. Děti pracují ve skupině, kolektivně, objevuje se i samostatná práce. Tento projekt zvolna navazuje na jednodenní projekt Naše město, kde děti shromažďovaly informace o městě a vytvářely prezentaci města. Na projektu se podílí třída jako celek.

Předpokládané činnosti a organizace projektových dnů)

1. DEN (90 min) Cíl: •

Vytvoří návrh celodenního výletu

•

Zakreslí trasu výletu do plánu města

Předpokládané činnosti: skupinová a kolektivní práce Organizace dne: Jelikož děti absolvovaly projekt Naše město, pozvolna bude navázáno na projekt Kolem meziříčských hradeb. V úvodní části učitelka připomene dětem projekt předchozí. Poté se děti věnují zadaným úkolům. V závěru projektového dne pracují společně a věnují se organizaci hlavního projektového dne. 1. Úvod Seznámení s průběhem dne. Organizační záležitosti. 2. Motivace Motivační rozhovor. Děti si připomenou, co se dělo v předchozím projektu. Prohlíží si své zhotovené plakáty, vzpomínají na konkrétní činnosti, pojmy,se kterými se setkali. Prohlédnou si fotodokumentaci minulého projektu 3. Rozdělení do skupin Děti si rozdělí role ve skupinách a vymyslí si název. 4. Zadání úkolu- práce ve skupinách Děti se zamyslí nad tím, kam by Všeználka pozvaly, co by mu ukázaly a co by o vybraném místě (např.budově, památce) řekly. Děti pracují s plánkem města. Vytváří program na celý den. Vyberou si objekty, které chtějí navštívit. Zakreslují plán celé trasy. 5. Skupinové zpracování úkolů Děti zpracovávají úkol ve skupinách. Přemýšlejí a zapisují své nápady, dodržují logický sled při plánování trasy na celý den. 6. Prezentace svých návrhů Skupina obhajuje před třídou své nápady a návrhy. Děti udávají důvody, proč zvolily tento způsob, jaké to má výhody,atd. 7.Diskuze třídy

Po prezentaci návrhů na celodenní vycházku po městě děti diskutují, který návrh se jim zdá nejlepší, realizovatelný, co by pozměnily, přidaly, atd. 8. Kolektivní práce Společně navrhnou konečnou trasu projektového dne, vytýčí objekty, které by chtěly poznat. 9. Zhodnocení dne Děti vyhodnotí výsledek. 10. Zadání dalšího úkolu Děti pracují opět ve skupinách. Rozdělí si „objekty“, které si vybraly, do skupin (objektů by mělo být stejně jako počet skupin -max.5) Děti mají za úkol něco o nich zjistit, připravit si krátké povídání ( obrázky, hry=krátkou prezentaci), které v poslední fázi projektového dne předvedou. Část práce- zadání se odehrává ve třídě, pokračování je samostatnou domácí prací.

Předpokládané metody a formy práce:

Metody podle Maňák, 1990: A. metody- aspekt didaktický Slovní: Monologické ( vysvětlení) Dialogické (rozhovor, diskuze) Metody práce s knihou, internetem Praktické : Grafické a praktické činnosti B. metody- aspekt psychologický Metody sdělovací Metody samostatné práce žáků Formy : Skupinová práce Kolektivní práce Předpokládané pomůcky: Psací potřeby, papír (karton, balicí papír) Mapy, knihy, encyklopedie, internet,..

Způsob prezentace: Každá skupina prezentuje svůj návrh plánu celé třídě. Viz. organizace.

Způsob hodnocení: Je zahrnut v prezentaci návrhů každé skupiny. Žáci se postupně vyjadřují ke každému návrhu, společně pak vyhodnotí nejlepší nápad (návrh).

2.DEN ( 90 min) Cíl: •

Umí zadaný úkol samostatně zpracovat , uvést návrhy na společné řešení úkolu

•

Pracuje ve skupině, diskutuje o organizaci hlavního projektového dne

•

Zpracovává prezentaci ze získaných a vybraných materiálů

Předpokládané činnosti: Samostatná (domácí ) práce- vyhledávání informací Organizace dne: Děti se samostatně věnují zadanému úkolu. Zpracovávají domácí úkol. Vyhledávají informace o daném „objektu“ z různých zdrojů. Druhý den nashromážděné informace seskupují, třídí a pracují na společné interpretaci, která se bude odehrávat v hlavním projektovém dnu. Rozdělují si úlohy ve skupině, připravují si materiály, krátké povídání,atd.

Metody a formy: Metody: Domácí práce Slovní: rozhovor, debata, diskuze, dotazování žáků Názorně demonstrační : práce s obrazem, práce s textem Praktické: grafické a výtvarné činnosti Formy : Samostatná práce Skupinová práce

Předpokládané pomůcky: Psací potřeby, obrázky, text, publikace, fotografie,atd.

3. DEN Cíl: •

Pracuje ve vytvořených skupinách

•

Při vyplňování pracovních listů se seznamuje s historií města

•

Prezentuje připravenou práci před ostatními dětmi.

Předpokládané činnosti: •

Práce ve skupinách

•

Kolektivní práce

•

Práce s pracovními listy

•

Literární činnost

•

Výtvarné činnosti

•

Manipulace s fotoaparátem

•

Pozorování okolí

Organizace: První zastavení se odehrává ve středu města. Počáteční část projektu řídí učitelka, cílem je děti motivovat k následujícím činnostem. Hovoří zejména o minulosti jejich města, seznamuje děti s významnými událostmi města, ukazuje jeho přeměnu na obrázcích, vypráví o vzniku města, atd. Děti přispívají svými názory i tím, co znají z vyprávění rodičů, prarodičů. Děti především pozorují náměstí a jeho blízké okolí, seznamují se s historickou podobou, zejména při vypracování pracovních listů. Pracovní listy se snaží vyplnit samy ve svých skupinách, posléze konfrontují s ostatními a s učitelkou. Děti navštíví radnici, nahlédnou do kroniky města a sledují vývoj znaku města až do dnešní podoby. Druhá část projektového dne se věnuje procházce, která je předem naplánovaná (viz. první den) s krátkými zastaveními u předem rozdělených objektů. Tento den je ukončen v parku Abácie, kde děti hodností všechny činnosti.

1. Zastavení – náměstí ve Valašském Meziříčí Pojmy: náměstí, obchody, sochy na náměstí, stavby, historické budovy, trhy, hradby kolem města,.. Organizace: Pozorování středu města, co vše se na náměstí nachází, jaký má tvar, co vše kolem vidí, jaké budovy,atd. Rozhovor s dětmi o místě, kde se nacházejí (tvar náměstí, funkce náměstí, události, které se zde odehrávaly, vyprávění o proměnách náměstí),prohlížení obrázků a fotografií z minulého století.




Vypracování pracovního listu č.1

Děti pracují ve skupinách. Po vyplnění listu č. 1- vzájemná kontrola, doplnění informací.

2. Zastavení- radnice města Pojmy: znak města, radnice, starosta, rada města,.. Organizace: Prohlídka radnice, seznámení s kronikou města, s událostmi, které jsou v kronice zaznamenány. Popis znaku, jeho vznik a funkce. Prohlíží si jeho vývoj na obrázcích,atd. Funkce starosty a rady města.


Vypracování pracovního listu č. 2 Děti vybarví znak města.

Prohlídka kolem náměstí Děti si prohlížejí náměstí na starých fotografiích a pohlednicích, poznávají budovy. Prochází se kolem náměstí, všímá si pamětních desek na budovách, přitom společně vypracovávají pracovní list č. 3.


Pracovní list č. 3

Prohlídka města dle naplánované trasy Organizace: V této části převezmou organizaci děti. Začne prohlídka města dle trasy naplánované dětmi. Každá skupina se u objektu zastaví a sdělí ostatním připravenou prezentaci. Podá stručné informace, nějakou zajímavost, pověst, atd. Děti přitom pořizují fotografie, které poslouží k vytvoření závěrečné prezentace. Den by měl být zakončen v parku Abácii, kde je příjemné prostředí pro pohybovou chvilku, relaxaci po náročném dnu. Děti si odpočinou a pozvolna se přejde k hodnocení celého dne.


Pracovní list č. 4 Slouží jako doplnění při prohlídce, kterou si vedou samy děti.

Příklad naplánované trasy prohlídky: Náměstí → kostel Nanebevzetí Panny Marie → zámek Žerotínů → kostel sv. Trojice → park Botanika → park Abácie (soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy).

Metody a formy práce: Metody : Slovní- rozhovor, vyprávění,diskuze Praktické- pozorování, práce s textem, fotografování Formy: Skupinová práce

Předpokládané pomůcky: Plán města, pracovní listy, psací potřeby, kniha se starými fotografiemi,fotoaparát, další pomůcky dětí, které budou součástí jejich prezentace

Způsob hodnocení: Hodnocení proběhne v parku a následující den ve škole. Děti sestaví prezentaci fotografií. Vyhodnotí nejlepší výstup, který bude oceněn.

6. POZNÁVÁNÍ MÍSTNÍ KRAJINY FORMOU VYCHÁZKY

Významnou vyučovací formou v předmětech o přírodě a společnosti je vycházka. Zvolila jsem si ji jako další ukázku, při níž dochází k uplatnění místní krajiny ve vyučování na 1.stupni. Vycházka je forma, konající se mimo školní budovu. Měla by být používána všude tam, kde chceme a je žádoucí vytvářet nejpřesnější představy o přírodninách a přírodních jevech a zároveň pozorovat skutečnost v přirozeném prostředí. Pobyt v přírodě žáky zároveň aktivizuje, vzbuzuje jejich zájem a je vhodný i ze zdravotních důvodů. Obsah vycházky může mít komplexní charakter, což umožňuje spojovat různá témata a současně využívat mezipředmětových vztahů. Pro vycházku je důležitá příprava vyučujícího i žáků. Učitel si zvolí typ vycházky a tematické zaměření, stanoví hlavní i dílčí cíle vycházky, sestaví plán vycházky, určí metody, které na vycházce použije a pomůcky, které bude potřebovat. Žák se připravuje na vycházku tak, že jsou mu sděleny cíle a úkoly, které bude plnit. Dále následuje sdělení trasy a časových relací vycházky, upozornění na správné obutí a oblečení, pokyny a požadavky na kázeň a dodržování bezpečnosti, informace o potřebných pomůckách, materiálu. ( Podroužek, 2003, s.82)

Cílem mé vycházky je poznat okolí svého města, učit se orientovat v něm a pozorovat jej v navozených situacích, při práci na stanovištích s využitím různých prostředků, se kterými se při běžném vyučování nesetkáme. Důraz je kladen na propojení všech vyučovacích předmětů. Děti prakticky poznávají místní krajinu z různých pohledů, z hlediska vlastivědného učiva, přírodovědného či historického. Využívají literární či výtvarné činnosti. Pozorováním a poznáváním okolní krajiny se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování, sledují vliv lidské činnosti na přírodu, hledají možnosti, jak přispět k ochraně přírody. Odnáší si z ní estetický zážitek. Pobyt v přírodě se učí využívat relaxačně.

První část vycházky se odehrává ve městě. Pomalu se pak přechází do přírodního prostředí. Částečně vycházka kopíruje stezku T.G. Masaryka, proto se po celou dobu děti snaží využívat informační tabule, které se na naplánované trase vyskytují. Vycházka je časově vymezena na celý den, nejlépe víkend nebo může být součástí školy v přírodě. Je určena pro žáky 4. a 5. ročníku. V návrhu vycházky je popsán cíl vycházky - trasa vycházky, použité metody, předpokládané pomůcky, způsob prezentace výsledků a jeho hodnocení. Na každém stanovišti návrh konkrétních činností. V závěru je uveden seznam literatury, ze kterého jsem při promýšlení vycházky čerpala. Text je doplněn fotodokumentací míst (viz. příloha č. 3)

Obr. 42: Mapa Valašského Meziříčí a okolí ( 1: 60 000)

Zdroj: Cykloturistické trasy mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko

6.1 Návrh vycházky - místní krajina Valašské Meziříčí a okolí Cíl vycházky ( stanoviště): Valašské Meziříčí park Abácie- Poličná- Píšková – Jarcovská kula- Valašské Meziříčí

Obr. 43: Mapa plánové trasy

Zdroj: Kol. autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách

Ročník: 4. – 5.

Vyučovací forma:  Vycházka  Skupinová práce Cíle vycházky:  Orientuje se v okolí svého města  Seznamuje se s přírodou ve městě i v jeho blízkém okolí  Orientuje se na mapě  Určuje světové strany  Sleduje značky na mapě a konfrontuje s realitou  Seznámí se s osobností T.G.M., který souvisí s historií jeho města  Naslouchá přírodě- rozpoznává různé přírodniny, vnímá přírodu všemi smysly  Relaxuje v lese  Poznává stopy živočichů v lese  Učí se chránit přírodu Předpokládané metody:  Pozorování  Vyprávění  Didaktické hry  Pohybové hry  Praktické činnosti- práce s mapou, vyhledávání v atlasech  Literární činnosti Předpokládané pomůcky:  Mapy, plán trasy  Fotoaparát, dalekohled, buzola, (videokamera)  Poznámkový blok, psací potřeby  Potřeby (náčiní) k pohybovým hrám (např. míč)  Informační tabule (tabule naučné stezky,informační tabule)

Mezipředmětové vztahy:  Tělesná výchova  Vlastivěda  Přírodověda  Český jazyk, literatura  Výtvarná výchova  Matematika Výstup:  Prezentace fotografií z celého dne  Fotografie činností dětí, které v průběhu dne zhotovily (splnily) Hodnocení: Hodnocení celého dne proběhne v závěru na stanovišti, které si žáci určí- např. park, školní zahrada. Budou hodnotit, jak se jim den líbil. Práce, kterou vytvářeli ve skupinách, vyhodnotí učitel a příští den oznámí výsledky.

Organizace dne: Děti vycházejí z budovy své školy. První stanoviště je v parku Abácie, kde dochází k soutoku dvou řek Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Děti pozorují přírodu v parku, stromy, poté přejdou ke zmiňovanému soutoku, kde si ujasní příslušné pojmy. Hledají v zeměpisných atlasech, využívají informační tabule. Dále pokračují přes obec Poličná až do Hostýnských vrchů. Pozorují přírodu, živočichy. Na stanovištích plní úkoly, které má učitel předem připraveny. Využívají pomůcek jako jsou dalekohled, buzola, fotoaparát, učí se hledat v mapě a podle ní se orientovat. Obr. 44: Naučná stezka T.G.Masaryka v parku Abácie

1. zastavení park Abácie Cíl: V parku Abácie • Třídí rostliny na byliny, keře, stromy • Definuje stromy jehličnaté a listnaté • Roztřídí jejich plody (šišky), listy • Odhaduje výšku stromů, jejich obvod Soutok řek •

Zná název řek

•

Ví, kudy každá řeka protéká

•

Zná pojmy jako jsou soutok, levý přítok, pravý přítok

•

Diskutuje o tom, co řeku znečišťuje

•

Navrhne, čím by mohl způsobenému znečištění zabránit

•

Hovoří o povodních, které před několika lety poškodily a přeměnily park, ve kterém se nacházejí

Činnosti: •

Pozorování přírodnin v parku

•

Pozorování změn přírody v ročních obdobích

•

Sběr listů, plodů

•

Hledání řek v atlasech, na mapách

•

Smyslové hry (hmat- kůra stromů, zrak, sluch, orientace v neznámém prostoru)

Obr. 45: Soutok řek = Bečva

Obr.46: Park Abácie

2. zastavení pomníček T.G.Masaryka Cíl: •

Zná osobnost T.G. Masaryka

•

Definuje rozdíl mezi lesním prostředím a prostředím ve městě

•

Uvede klady a zápory dvou rozlišných prostředí

•

Poznává živočišné druhy, které v lese vidí

•

Zná správné způsoby chování v lese

•

Chrání přírodu v lese

•

Orientuje se na mapě, podle turistických značek

Návrh činností: •

Četba textu o T.G.M.

•

Povídání o T.G. Masarykovi, o místech kde působil

•

Relaxace v lese- vnímání zvuků a vůní přírody

•

Práce s mapou- orientace (určení polohy místa)

•

Orientační hry- základy práce s buzolou

Obr. 47: Píšková

Obr. 48: Pomníček T.G. Masaryka

3. zastavení na louce v Hostýnských vrších Cíl: • Rozliší různé typy map • Orientuje se v panoramatické mapě • Srovnává panoramatickou mapu s realitou • Využívá informační tabuli naučné stezky • Vyhledává objekty, které se na mapě nacházejí • Pozoruje

výhled

na

Valašské

Meziříčí,

dokumentuje

místa

fotoaparátu,videozáznamu, náčrtku,.. • Hledá a určuje známé objekty Činnosti: •

Pozorování okolí (dalekohledem)

•

Práce s mapami

•

Fotografování

Obr. 49: Panorama - pohled na město Valašské Meziříčí

Obr.50: Panoramatická mapa

pomocí

4. zastavení – obec Jarcová- Jarcovská kula Cíl: •

Rozpoznává rostlinstvo a živočišstvo v okolí Jarcovské kuly

•

Vypráví pověst o skále - vytváří různé příběhy

•

Pozoruje skalní útvar a uvádí, co mu připomíná

•

Vytváří různé obrazce z přírodnin, které nalezne v přírodě

•

Hmatem vnímá stěnu Jarcovské kuly

Činnosti: •

Čtení příběhu (literární výchova)

•

Pozorování přírody kolem (přírodopis)

•

Výtvarná činnost- land art (výtvarná výchova)

Obr. 51: Jarcovská kula

5. zastavení – cíl: Valašské Meziříčí Závěrečné zhodnocení celého dne a činností, které za celou dobu děti zhotovily. Místo hodnocení si děti samy určí.

Literatura: ŠULEŘ, Oldřich: Valašský poslanec T.G.M. JANOUŠEK, Jindřich. Galerie významných osobností Valašského Meziříčí DEMEL,J. Čítanka o Valašském Meziříčí.Valašské Meziříčí BARTŮNĚK, Dušan. Hry v přírodě s malými dětmi RYŠÁNEK,Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska Kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách ŘEHÁK, Bohuslav. Vycházky do přírody. 3.vydání. Praha: SPN, 1973. 248 s. Časopis: Valašsko- vlastivědná revue (historie. Příroda- lidé- umění- události) Poslanec Masaryk (Josef Kramář a Pavel Dorčák) s. 13- 14. 2001/2

Fotodokumentace: Viz. příloha č. 3

7. ZÁVĚR

Cílem mé diplomové práce bylo ukázat, jak lze využít místní krajinu a zařadit ji do vyučování na 1.stupni ZŠ. Jelikož věkové zvláštnosti na 1. stupni se od sebe velmi liší, zaměřila jsem se na výuku ve 3.- 5. ročníku. Vymezila jsem si území Valašského Meziříčí a okolí, které jsem postupně zanalyzovala. Charakterizovala jsem ho ze tří hledisek. Prvním hlediskem bylo začlenění města dle jeho polohy v rámci administrativních jednotek. Druhé hledisko se týkalo přírodní charakteristiky a jako třetí socioekonomického charakteru daného území. Zpracovanou charakteristiku oblasti jsem propojila s praktickou částí. Jelikož se brzy začne učit dle závazného dokumentu RVP, opírala jsem se především o něj a kladla jsem důraz na rozvoj klíčových kompetencí. Zařadila jsem své poznatky z teoretické části do návrhů ŠVP, které si učitel může libovolně začlenit do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Přímé využití krajiny Valašské Meziříčí a okolí jsem aplikovala na vyučovacích projektech a vycházce. Projektové vyučování je jedna z metod, která je a bude čím dál víc využívána, proto jsem navrhla projekt Naše město a také zrealizovala ve 3. třídě základní školy ve Valašském Meziříčí. Žáci pracovali ve skupinách, vyhledávali informace, učili se svou práci hodnotit. To, že se projekt povedl, je důkazem, že na změnu, která přemění dosavadní styl výuky, se děti pomalu připravují. Jelikož jsem měla k dispozici mnoho materiálu, vytvořila jsem další projekt, který je určen pro žáky vyšších ročníků. Děti se projektovou výukou učí komunikovat spolu, řešit problémy, nacházet řešení, samostatné práci, sebehodnocení i hodnocení druhých. Při vycházce dochází v co největší míře ke spojení výuky s praktickou činností žáků. Cílem vycházky bylo poznání okolí Valašského Meziříčí, zde byly uplatněny mezipředmětové vztahy. Navrhla jsem vycházku po okolí města, kterou dokazuji, jak využít místní krajinu ve vyučování ve 4.-5. ročníku.

Učitel by měl mít nejen kladný vztah ke svému kraji, ale dobře znát své okolí a své poznatky dále zprostředkovávat dětem. Nabízí se mnoho možností, jak výuku dětem podat. Ve své

práci jsem využila projektovou metodu a vycházku po okolí. Oba

způsoby dokazují, že se dá pracovat s materiálem, který nám nabízí prostředí kolem nás - náš kraj, naše obec. Práce byla pro mne přínosem, neboť jsem obohacena o mnoho teoretických poznatků o městě Valašském Meziříčí, setkala jsem se s celou řadou knih o tomto městě. Z praktického hlediska jsem si ověřila, že s materiálem, který jsem sesbírala lze dále pracovat a využívat jej při výuce v základním vzdělávání dětí.

8.

RESUMÉ Ve své diplomové práce se zabývám otázkou využití místní krajiny ve

vyučování na prvním stupni ZŠ. Místní krajinu, kterou jsem si zvolila, je Valašské Meziříčí a okolí. V teoretické části jsem místní krajinu analyzovala dle určitých kritérií. Teoretické poznatky o místní krajině jsem poté využila při tvorbě a realizaci projektů a vycházky po okolí. Poznatky jsem se pokusila zařadit do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.

SUMMARY My dissertation is dedicated to the possibility of use of local landscape in the first grade of elementary school teaching. The local landscape chosen in my thesis is Valašské Meziříčí and its surroundings. In the theoretical part I analyzed the landscape according to different criteria and the information obtained were used in the preparation of projects and in a walk. I tried to include all the information in the educational area called A Man and His World.

9. SEZNAM LITERATURY

a) Literatura

1. BALETKA, Ladislav. Valašské Meziříčí: Črty o vývoji města a jeho památkách. Valašské Meziříčí: Moravské tiskařské závody.1971. 72 s.

2. BALETKA,L., ZAPLETAL,L. Okres Vsetín. Ostrava: Profil, 1987.s. 163

3. CULEK, Martin a kol. Biogeografická členění České republiky. Praha: Enigma, 1996.

4. DEMEK,J., BALATKA,B. Hory a nížiny.1.vyd. Praha: Academia, 1987. 584s.

5. DEMEL.J, BOGNEROVÁ: Valašské Meziříčí 1969, Valašské Meziříčí MTZ.1969. s.

6. DEMEL, Jiří. Čítanka o Valašském Meziříčí. Valašské Meziříčí:Kulturní zařízení města- tisk Colorad, 1997.90 s.

7. DEMEL, Jiří. Valašské Meziříčí aneb vzpomínání a toulání. Valašské Meziříčí : Kulturní zařízení,1995. 48 s.

8. DOMLUVIL, E. : Paměti města Valašského Meziříčí a městečka Krásna. Přidány též zprávy o přifařených obcích. Ve prospěch spolku pro podporu chudých studujících slov. Gymnasia ve Val. Meziříčí. Akciové mor. kněhtiskárny Brno, 1877.

9. DOMLUVIL, E. Vlastivěda moravská: II. Místopis. Val.- Meziříčský okres. Brno: Musejní spolek, 1914. s. 46

10. CHROMEC, J. Vítejte nám ve Valašském Meziříčí: Informativní příručkaprůvodce. Valašské Meziříčí: Osvěta, 1947. s. 48.

11. JANOUŠEK, Jindřich. Galerie významných osobností Valašského Meziříčí. Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí (Příloha Šipinek), 1998. s. 79

12. JANOUŠEK, Jindřich. Historie Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou v datech. 1.vyd. Valašské Meziříčí: Colorad spol. s.r.o., 1996. 255 s.

13. JANOUŠEK, Jindřich. Valašské Meziříčí na starých pohlednicích.1.vyd. Valašské Meziříčí: Městský úřad, 1992. 47 s.

14. KRAMÁŘ, J., DORČÁK, P.: Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí- Krásně (čtení o krásenském zámku a jeho majitelích). Valašské Meziříčí: Musejní společnost ve Valašském Meziříčí Okresní vlastivědné muzeum ve Vsetíně, tisk COLORA, 1998. 42s.

15. KRATOCHVÍLOVÁ, J. : Teorie a praxe projektové výuky. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 160s. ISBN 80-210-4142-0

16. NAJBRT, Přemysl. Beskydy a Valašsko. Praha: Olympia, 1978. 301 s.

17. OBŮRKOVÁ,Eva. Výlety s dětmi: Kam v České republice. Brno: Computers Press, 2004. 144 s. ISBN 80-251-0235-1

18. PAVELKA,J., TREZNER, J. a kol. Příroda Valašska.1.vyd. Vsetín: Český svaz ochránců přírody, 2001. 568 s. ISBN 80-238-7892

19. PETŘVALDSKÝ, Jan. Beskydy: Nejkrásnější turistické trasy. Praha: Freytag a Bernát, 2003. 136 s. ISBN 80-7316-005-06

20. PODROUŽEK, L.: Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Pelhřimov: Aleš Čeněk 2003. 247 s. ISBN 80-86473-45-7

21. POLÁŠEK, Jaromír. Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. Český Těšín: AGAVE 2001. ISBN 80- 80160- 49 -1

22. PRŮCHA,J.; WALTEROVÁ,E.; MAREŠ,J. Pedagogický slovník. 3.vydání Praha: Portál, 2001.s.184

23. RYŠÁNEK,Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska: Praha, Libri, 2006. 237 s. ISBN 80-7277-311

24. ŠKUBAL,Rudolf. Valašská města: Příspěvek k etnografickému regionu (metodické pokyny). Brno1989. s.39

25. VÁCLAVEK, Matouš. Moravské Valašsko. Valašské Meziříčí 1899. tisk a náklad Bří. Chrastinů. s. 104

26. VENCÁLEK, Jaroslav. Zlínský kraj- genius loci. První vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2004. 202 s. ISBN 80-7042-997

27. VLČEK, Vladimír a kol. Vodní toky a nádrže. Praha: ACADEMIA, 1984. s. 315 ISBN 21-107-84

28. Kolektiv autorů: Okres Vsetín : Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 68. svazek topografické řady. Valašské Meziříčí : Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Okresní úřad Vsetín, 2002. 963 s. ISBN 80- 86298-09-4

29. Kolektiv autorů. Okres Vsetín: Chráněná území ČR Zlínsko. Svazek II. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 202 s.

30. Kolektiv autorů. Zlínský kraj: města a obce Zlínského kraje. Zlín:PROMIXA Bohemia. 303s.

31. Kolektiv autorů. Turistický průvodce Valašsko- léto, zima.

32. Kolektiv autorů. Valašsko - Vsetínsko, Valašskomeziříčsko a Kelečsko, Rožnovsko, Horni Vsacko, Hornolidečsko.Vsetín: Okresní úřad Vsetín, 1998.

33. Kolektiv autorů (BOROVIČKA, M., FOJTÍK, J. BALETKA, M.)Valašské Meziříčí . Ostrava: Profil,1973. 145 s.

34. Kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách.Valašské Meziříčí, Český svaz ochránců přírody, 2004.58 s.

35. Kolektiv autorů (DROZD, F.,

KALIVODA, V.,

KULIČENKOVÁ,S.,

ZAVADIL,F.) : Valašské Meziříčí: 1945-1965. Moravské tiskařské závody, Olomouc 1965. s. 126

36. Kolektiv autorů (BARTOŠ,J., SCHULZ,J. TRAPL,M.) : Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848- 1960. Ostrava. PROFIL. 1980. s.257 Literatura (použita v praktické části)

37. BARTŮNĚK, Dušan. Hry v přírodě s malými dětmi: hry a cvičení v přírodě pro děti ve věku od 4 do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 160 s. ISBN 80-7178539-3

38. ČERVINKA, Jiří. Výpravy do přírody. Praha: Portál, 2002. 168 s. ISBN 807178-623-3

39. FABIÁN, Josef. Slovník nespisovného jazyka valašského. 2. dopl. a rozšířené vydání. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, tisk COLORA, 2001. 133 s. ISBN 80-238-6703-2

40. GRZNÁROVÁ, Marianna. Pásli ovce valaši. Praha: Albatros, 1986 41. HALENKOVSKÝ, Petr. Od ogarú, po staříčky: O tem, jak se Valaši z horama, pľutama a ze životem bili-často saj a smíli.(1.-10. díl).Valašské Meziříčí: Colorad, s.r.o., 1998.

42. IMRÝŠEK, Gustav. Čertoviny z Valašska. 2.vydání. Ostrava: Profil, 1988. 141 s. ISBN 48-005-88

43. KAŠPAR, Zdeněk.Valašský zpěvník pro školy vsetínského okresu (100 nápěvů valašských lidových písní se sbírek F. Sušila, F.Bartoše, F:Koželuha, E.Peky, A. Weingarta, H.Bíma, J.N. Poláška, A.Kubeši, J. Kunze a rukopisné sbírky Z. Kašpara.) Vsetín, 1999

44. KILIÁNOVÁ, Eva. Chlapci v Zelené hoře: Lidové pověsti z Valašska. Adaption, 1978. 87 s.

45. KIRCHNER, Jiří, HNÍZDIL, Jan. Orientační hry nejen do přírody. Praha: Grada, 2004.100 s. ISBN 80-247-0798-5

46. ŘEHÁK, Bohuslav. Vycházky do přírody. 3.vydání. Praha: SPN, 1973. 248 s.

47. ŠTIKA, Jaroslav. Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj. Ostrava: Profil 1973, 88s.

48. ŠTIKA , Jaroslav. Lidová strava na Valašsku, KNEIFL 1997.212 s.

49. ŠULEŘ, Oldřich: Valašský poslanec T.G.M. 1. vyd. Frenštát pod Radhoštěm: Musejní vlastivědná společnost, 1999. 46 s. ISBN 80-86245-01-2

50. URBACHOVÁ, E. : Lidový kroj na Vsetínsku.Vsetín: Okresní vlastivědné muzeum Vsetín, 1980. 58 s.

b) Časopisy

51. Valašsko- vlastivědná revue ( historie-příroda- lidé- umění- události) . Okresní vlastivědné muzeum Vsetín. 2001/ 2. 7. ISSN 1212-3382. Příspěvky: Valašská hymna (s. 52) 1999/1 Poslanec Masaryk ( Josef Kramář a Pavel Dorčák) s. 13- 14. 2001/2

c) Internetové zdroje

52. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Informační Server VÚP Praha , 2005[cit. 20.1.2007].Dostupný z WWW: .

53. Kronika 2004 [online]. 1996 , 2007 [cit. 2006-12-12]. Dostupný z WWW: <mesta.obce.cz>.

54. Valasskemezirici.cz [online]. 2006 , 2007 [cit. 2006-12-12]. Dostupný z WWW: <www.valasskemezirici.cz>.

55. Chráněná území Zlínského Kraje : Vsetínsko [online]. 2001 , 2007 [cit. 2006-1212]. Dostupný z WWW: .

56. Valašské Meziříčí [online]. 2003 , 2007 [cit. 2007-01-21]. Dostupný z WWW: <www.mestovalmez.cz>.

57. Mapový server [online]. 1999 , 2007 [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: <www.supermapy.cz>.

58. T-MapServer [online]. 1999 , 2007 [cit. 2006-11-13]. Dostupný z WWW: .

d) Mapy •

Valašské Meziříčí a okolí (1: 25 000)

•

Cykloturistické trasy mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko (1:60 000); Lichnov: Domovina, 2004

•

Valašské Meziříčí, orientační plán; B.A.T. Program, 1990

•

Beskydy, Javorníky- turistická mapa (1: 100 000); Kartografie Praha, 2003

10. SEZNAM PŘÍLOH

A) PRAKTICKÁ ČÁST

1. Projekt Naše město - fotodokumentace 2. Pracovní listy k projektu Kolem meziříčských hradeb 3. Vycházka - fotodokumentace

B) VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

4. Mapy a letecké snímky města 5. Nejvýznamnější památky města 6. Významné osobnosti města 7. Historie města v datech 8. Historie města na pohlednicích

C) DALŠÍ

9. Mapa Valašského Meziříčí a okolí