Mezinárodní měnový systém. Doc.Ing. Lubomír Civín, CSc. MBA Bankovní institut, vysoká škola Praha

Mezinárodní měnový systém Doc.Ing. Lubomír Civín, CSc. MBA Bankovní institut , vysoká škola Praha

Osnova •  Podstata a funkce peněz v národní a světové ekonomice

•  Vývoj měnových soustav před 2.světovou válkou

•  Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století

•  Změny mezinárodního měnového uspořádání v novém mileniu a jeho perspektivy

Podstata a funkce peněz v národní a světové ekonomice

•  Jednotlivé subjekty světové ekonomiky jsou vzájemně propojeny složitou soustavou mezinárodních ekonomických vztahů

•  Existence různých forem těchto vztahů

vyžaduje jejich zprostředkování, usměrňování a bilancování. V těchto procesech sehrávají klíčovou roli měny a finance.


•  Měnové vztahy vznikají původně v

národních ekonomikách, postupně spolu s vytvářením světové ekonomiky vytvářejí mezinárodní měnový systém.

•  Mezinárodní měnový systém je

soubor vazeb mezi měnami a dílčími měnovými systémy územních jednotek


•  Souběžně s měnovým se formuje i

mezinárodní finanční systém - jako soubor vztahů, jež vznikají při mezinárodních vztazích kde dochází k pohybu peněžních prostředků mezi zeměmi.

•  Je to suma peněžních, měnových,

platebních, úvěrových a kapitálových vztahů představujících širší obsahový rámec mezinárodního měnového systému


•  Základním prvkem národních i

mězinárodních měnových systémů jsou peníze. Je to kategorie spojená s tržním hospodářstvím a směnou výrobků probíhající v jeho rámci.

•  Směna měla v počátcích naturální

charakter, ( barterová ekonomika), která postupně přerostla ve směnu na základě specifické komodity, která začíná plnit funkci všeobecného ekvivalentu (peníze).


•  Peníze jsou spočátku představovány

specifickým zbožím - komoditami potřebným pro účastníky směny a stávájí se pro ně všeobecně akceptované jako ekvivalent při směně.

•  Roli ekvivalentu postupně přebírají různé druhy vzácných kovů, zejména zlato a stříbro, na jejichž základech vznikly nejužívanější peníze - kovové mince


•  Existence kovových peněz představuje systém plnohodnotných peněz, kde každá peněžní jednotka je současně nositelem reálné hodnoty, kterou nominálně reprezentuje.

•  Plnohodnotné peníze byly postupem času

nahrazeny neplnohodnotnými známkami hodnoty, které pouze zastupují nominální hodnotu na nich naznačenou.


Funkce peněz:

•  Prostředek směny - platba za nákup •  Zúčtovací jednotka - míra hodnot a cen •  Nástroj tezaurace - uchování hodnoty v čase

•  Světové peníze - mezinárodní platby


•  V moderní tržní ekonomice představují peníze nejen hotovostní prostředky, ale i bezhotovostní peníze (vklady na účtech, šeky, cenné papíry).

•  Peníze jsou proto definovány jako kterékoliv

aktivum všeobecně přijímané k platbám za zboží, služby či k úhradě dluhu, likvidní prostředky pohotově využitelné k platbám.

Vývoj měnových soustav před 2.světovou válkou

Bimetalismus

•  Zlato a stříbro představovaly v důsledku struktury zásob drahých kovů základ měnových systémů

•  V počátcích měnových systémů byly využívány oba kovy paralelně i samostatně


Bimetalismus díky kolísání cen obou kovů byl relativně nestabilním systémem a otevíral možnosti měnových spekulací, proto se státy snažily o vnitřní modifikace cen obou kovů.


•  Dalším způsobem řešení problému nestability

poměru cen obou kovů byly měnové unie států, vznkající již v 19. století, zaměřené na udržování mezinárodní parity zlata a stříbra

•  Pokusy zformovat bloky zemí se společnou měnou snažící se o regulaci mezinárodních měnových vztahů v kontextu posilování některých měn


Nejduležitější měnové bloky

•  Latinská unie (1865) •  Skandinávská peněžní unie (1872) •  Sjedoncení něměckých měn (1871)


•  Monometalismus postavený na jednom kovu – zlatě (zlatý monometalismus)

•  Představuje relativně stabilní fungování mezinárodního měnového uspořádání

•  Systém byl charakterizován

automatismem svého fungování a nevyžadoval vnější zásahy


•  Monometalismus vznikal v průběhu 19. století, poprve zavedený V. Británi 1798 opuštěním ražení stříbrných mincí a od 1819 zavedením zlata jako jediného měnového kovu.

•  Systém obsahoval směnu bankovek za zlato ve fixním kursu, zrušení restrikcí na export zlata

•  V. Británie se v důsledku toho stala jádrem

zlatého systému a Londýn světovým finančním centrem


•  Později zavádí zlatý standard taky Německo, Japonsko, Rusko, USA.

•  Zlatý standard je v hlavních centrech světové ekonomiky zavedený cca v poslední čtvrtině 19. století

•  Definitivní završení nastalo v. r. 1900 když USA vydaly U.S.Golden Standard Act a propojily papírové bankovky na zlato


Čistý zlatý standard

•  Měny jsou pevně vázany na zlato •  Existuje volná ražba zlatých mincí •  Garance volného dovozu a vývozu zlata

•  Relativně pevné směnné kursy měn (kolísání v rozmězí zlatých bodů)

Vývoj měnových soustav před 2.světovou válkou Výhody zlatého standardu

•  Neexistuje asymetrie systému a všechny měny jsou v principu rovnoprávny

•  Systém je chráněn

proti monetární

expanzi a inflaci

•  Je eliminováno kolísaní měnových kursů

a tím minimalizovány rizika v zahraničním obchodě zemí

Vývoj měnových soustav před 2.světovou válkou Nevýhody systému:

•  Nemožnost využití monetární

politiky ke

stabilizaci ekonomiky

•  Pomalu rostoucí zásoby zlata ve srovnání s reálným růstem HDP a poptávkou po penězích, která může omezovat rozvoj ekonomiky

•  Deflační tendence v ekonomikách, no bez

dopadů na recesi v důsledku pružné reakce cenové struktury

Vývoj měnových soustav před 2.světovou válkou 1. sv. válka vedla ke kolapsu systému a zrušení čistého zlatého standardu, následuje přechod k jeho modifikacím Modifikované zlaté standardy:

•  Standard zlatého slitku •  Standard zlaté devizy •  Standard zlaté rezervy


Standard zlatého slitku

•  zachování částečné směnitelnosti

bankovek za zlato, omezená na určité minimální váhové množství zlata ( zlatý slitek ...12,5 kg )

•  omezuje smenitelnost peněz za zlato na kapitálové silné subjekty

•  V.Britanie 1925, Francie 1928


Standard zlaté devizy

•  zrušení volné ražby mincí a obchodu

se zlatem, smenitelnost je pouze za zlaté devizy tj. měny, které si udržely směnitelnost ( libra, frank, dolar do roku 1934)


Standard zlaté rezervy

•  stanovení limitu emise bankovek k zásobě měnového zlata, které muselo tvořit určité procento krytí bankovek

•  měnová politika státu stanoví a

udržuje pravidla zlatého krytí měny


•  I po obnovení zlatého standradu však

pokračují problémy uvnitř zemí i v mezinárodních ekonomických vztazích

•  zásoby zlata byly nerovnoměrně rozděleny (USA, Francie +, V.Britanie-)

•  přes obtíže modifikovaný zlatý standard trval až do 1929


Velká deprese a rozklad zlatého standardu

•  Nástup deprese a její hloubka je někdy

hodnocena jako důsledek politiky udržování zlatého standardu

•  Snahy centrálních bank udržet

zlaté zásoby

vedla k omezování likvidity

•  Následná monetární restrikce a deflace vedly k rozvinutí hluboké deprese


•  Objevují se tendence k dezintegraci a autarkii ve světovém hospodářství

•  dopady na nezaměstnanost, devalvace měn

•  restrikce v mezinárodním obchodě,

protekcionizmus, omezování exportu i importu ( beggar my neighbour policy )


•  V měnové politice se rychle opouštějí principy zlatého standardu

•  různí se názory na návrat k zlatému

standardu (BIS zastávala názor o návratu)

•  Důsledek: fragmentace mezinárodního

měnového systému do 2.sv. války - vznik měnových bloků


•  Librový blok (od 1931) •  Dolarový blok ( po 1934 USA jediné

zachovaly směnitenost měny za zlato)

•  Trojdohoda (vznik 1936 - USA,Franciem

Belgie, Švýcarsko, Nizozemsko) - pokus o stabilizaci systému a výkyvů kursů

•  2.sv. válka definitivně ukončila snahy udržet modifikovaný zlatý standard

Vývoj měnových soustav před 2.světovou válkou Příčiny selhání zlatého standardu

•  pod(nad)hodnocování měn v důsledku inflace

•  selhávání mechanismu přizpůsobování

platebních bilancí (absence zlatých rezerv, cenového vyrovnávacího mechanismu)

•  konkurenční develvace mezi zeměmi •  destabilizující kapitálové toky mezi centry •  destabilizační vliv Velké deprese

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Po 2. sv.válce se objevují snahy o eliminaci příčin předchozích a problémů a o stabilizaci světové ekonomiky

•  • 

Zejména šlo o obavy z opakování vývoje Velké deprese a následného vývoje Vývoj poválečného uspořádání lze v podstatě dělit na 2 fáze:

•  • 

Bretton-woodské měnové uspořádání Kingstonské (jamajské) měnové uspořádání

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny

Bretton-woodské měnové uspořádání

•  už za 2.sv. války v červeneci 1944 svolána mezinárodní měnová konference v USA

•  Konference ustavila definitivní podobu

mezinárodního měnového systému v období 1945 až 1971

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Principy Bretton-woodského měnového uspořádání (I)

•  •  • 

Vytvoření MMF jako centrální instituce systému poskytující členům půjčky pro vyrovnávání platebních bilancí Hlavní rezervní měnou se stal USD, přímo vázaný na zlato, ostatní nepřímo modifikovaný standard zlaté devizy parity měn vůči USD v pevném kursu s max. odchylkou +/- 1 % od parity


•  Principy Bretton-woodského měnového uspořádání (II)

•  adaptabilita systému umožňující upravit měnový kurs zemí se souhlasem MMF (kromě USD)

•  dosažení konvertability měn zapojených zemí (většina zemí dosáhla v 1958-1959, japonský jen od 1964)

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Bretton-woodské měnové uspořádání

• 

Změny ve světové ekonomice postupně měnily podmínky fungování systému - objevují se 3 problémy, které postupně vedly k postupnému rozpadu podmínek fungování:

•  •  • 

problém likvidity problém důvěry problém přizpůsobování

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Problémy Bretton-woodského měnové uspořádání

•  •  • 

problém likvidity - vztah objemu mezinárodního obchodu a zlatých zásob problém důvěry - vůči směnitelnosti USD za zlato v podmínkách malého růstu rezerv ve fixních poměrech USD/zlato problém přizpůsobování - absence efektivního mechanismů eliminace nerovnováh - orientace zemí spíš na vnitřní problémy než na vnější rovnováhu

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Bretton-woodské měnové uspořádání

• 

BW-MMS se postupně v důsledku asymetrie svého uspořádání v 60. a 70 létech postupně dostává do rozporu s celkovým vývojem světového hospodářství, které se měnilo směrem k symetričnosti a tak systém generoval:

• 

deficity platební bilance USA

•  inflační tendence •  rostoucí přebytky USD v oběhu • rostoucí měnové spekulace v důsledku nedůvěry v udržitelnost systému


•  v 1968 byly zavedeny dvojí ceny zlata •  v podstatě to byla neoficiální devalvace USD (která byly nutná i kvůli vnitřním problémům US ekonomiky

•  následně dochází k postupnému snižování významu zlata v MMS

•  v 1971 to vyvrcholilo ukončením vnější

konvertability USD za zlato, čímž definitivně zlatý standard zaniknul

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny V prosinci 1971 na konferenci ve Washingtonu dochází k významným modifikacím BW systému a nastává přechodné období k modifikovanému systému:

•  •  •  • 

oficiální devalvace USD ukončení směnitelnosti USD za zlato přechod měn na úřední kursy s vazbou na SDR zvětšení přípustných odchylek kurzu na +/- 2,25% (k USD) a 4,5% mezi ostatními měnami


Přechodné období od 1971 do 1976 bylo charakterizované:

•  nestabilitou kursů •  další oficiální devalvací USD •  rozšiřování floatingu (plovoucích kursů)


Kingstonské (jamajské) měnové uspořádání

•  • 

přechodné období bylo završeno konferencí MMF a SB v Kingstonu na Jamaice, které definovalo nový systém nahrazující Bretton-Woodské uspořádání prostřednictvím změny stanov MMF nový systém začal platit of 1.4.1978

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Kingstonské (jamajské) měnové uspořádání

•  zrušení oficiálnho trhu a ceny zlata •  omezení funkcí zlata jako měnového kovu •  zrušení parity světových měn vůči zlatu a uznání floatingu

•  implementace SDRs


Zrušení oficiální ceny zlata

•  zlato je i nadále obchodováno

soukromými subjekty i státními institucemi ale za tržní ceny

•  ceny zlata jsou ovlivňovány vývojem na

světových finančních trzích a jsou citlivé zejména k projevům krize

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Vývoj ceny zlata (1970-2016)


Omezení funkcí zlata jako měnového kovu

•  • 

tzv. proces demonetizace zlata představoval vyřazení zlata z oficiálních měnových rezerv a některých transakcí MMF i části zlatých rezerv centrálních bank zlato je však stále důležitou součástí měnových rezerv zemí, a centrální banky jej stále drží ve své bilanci a nakupují po krizi 2009

Zlato v rezervách centrálních bank čisté nákupy čisté prodeje

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny (oficiální držba zlata v tunách v rezervách zemí k srpnu 2016)

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Floating

• 

zavedení plovoucích kurzů umožnilo zavést autonomii měnové politiky a měnovou suverenitu zemí

•  podpořil zvýšení symetrie v mezinárodním

měnovém systému a odboural dominanci USD

•  přinesl stabilizační efekt na ekonomiky zmírňující vnější a vnitřní nerovnováhu, ale problémy definitivně neřeší

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Nedostatky floatingu

•  floating může vést ke ztrátě měnové

disciplíny vlád, protože lze provádět v podtatě jakoukoliv hospodářskou politiku

•  floating způsobuje měnové spekulace a nejistotu v mezinárodních ekonomikcých vztazích

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Zavádění Zvláštních práv čerpání jako mezinárodní rezervní měny

•  •  • 

SDRs byly zavedeny v roce 1970 jako alternativní měna k dolaru SDRs nemají fyzickou podobu, existují jen na účtech MMF a jsou přidělována členským zemím k nákupu volně směnitelných měn Zatím dosahují jenom minimálního podílu na mezinárodních měnových rezervách

Special Drawing Rights

• 

SDR představují speficický druh finančních prostředků (někdy se nazývají papírové zlato ), které představují:

‣  jeden z prostředků mezinárodní likvidity, který by měl řešit její nedostatek

‣  stabilizační prvek systému měnových kurzů ‣  zdroj financování členských zemí MMF a jejich vzájemných finančních a transakcí

‣  nástroj pro evidenci a statistiku všech operací MMF a SB

Special Drawing Rights Hodnota

•  • 

původně (1967) odvozená od zlata (0,888671 g zlata) později od 1974 zaveden princip měnového koše

‣  ‣  ‣  ‣  ‣  ‣ 

nejdřív 16 měn (podíl na světovém exportu víc než 1% od 1981 jenom 5 měn (USD, DEM,FFR, JPY, GBP) váhy v koši jsou revidovány v pětiletém období od 2006 jen 4 měny (USD-44%, EUR -34% ,JPY -11% ,GBP -11% ) Od 2016 5 měn po zapojení RMBY do koše měn propočet hodnoty SDR se dělá denně podle aktuálních kursů

Kompozice SDR

SDR jako koš měn RMBY

RMBY 0

0 0 0

2016-2020

0,58252(41,7%)

0,38671(30,93%)

11,9000(8,33%)

0,085941(8,09%)

1,0174(10,92%)

Emise SDR

V průběhu fungování MMF se zvyšovaly celkové emise SDR, čímž se zvyšuje celkový objem devizových rezerv MMF a tím se i řeší problém nedostatku mezinárodní likvidity v krizových obdobích Dosavadní emise SDRs:

období

objem

důvod

1970-1972

9,3 mld USD

krize USD

1979-1981

12,1 mld USD

2. ropní krize

271,4 mld. USD

finanční krize a alokace pro nové členy

2009


Tendence vývoje jamajského systému koncem XX. a na počátku XXI. století:

•  •  •  •  •  •  • 

rostoucí význam a vliv Evropské unie, regionalizace v rámci Eurozóny rostoucí vliv BRIC v procesech globalizace posilování pozice RMBY v devizových transakcích a zařazení do SDR vysoká volatilita měnových trhů postupná , ale pomalá ztráta pozic USD v systému opakující se finanční krize v rámci systému nestabilnost systému a hledání alternativ

Perspektivy mezinárodního měnového uspořádání Návrhy a otevřené otázky perpektivní změny mezinárodního měnového systému vycházejí z některých teoretických i prakticko- politických diskuzí k řešení aktuálních problémů světových financí. Nejznámější stanoviska a návrhy jsou od:

•  •  •  •  • 

Robert Triffin (1960) Richard N.Cooper (1985) Prof. Robert Mundell (2002) Joseph Eugen Stiglitz (2006) Zhu Xiaochunan (2009)

Perspektivy mezinárodního měnového uspořádání Robert Triffin (1911-1993)

• 

• 

belgický ekonom známý zejména kritikou Bretton woodského systému fixních měnových kursů . Jeho kritika je známá jako Triffinovo dilema. Pracoval v FRS USA (1942–1946), vMMF (1946–1948), v OEEC - později OECD (1948–1951), . V 1951 se stal profesorom ekonomie na Yalské univerzitě .Do Evropy se vrátil v r. 1977. Byl významným stoupencem evropské integrace a pomohl vyvinout Evropský měnový systém a podporoval koncept centrální banky EU známé jako Evropská centrální banka Triffinovo dilema tvrdí, že v systému, ve kterém dolar slouží jako centrální měna, muže dojít k nárůstu likvidity jedině tehdy, když USA poskytnou světu více dolaru nárůstem deficitu platební bilance. Čím větší je deficit, tím víc upadá důvěra v konvertibilitu dolaru za zlato. Bez důvěry USD nebude akceptován jako mezinárodní rezervní měna a systém fixních kursů se zhroutí.

Richard N.Cooper

•  •  • 

americký ekonom, politický poradce , akademik, profesor na Harvardské univerzite, působil v Federální rezervní bance, i jako státní tajemník Ministerstva zahraničí vlády USA, předseda Rady zpravodajských služeb USA, tvrdil, že ve veku globalizace komunikace, dopravy, technologií. obchodu. korporátních strategií, bankovnictví a investic je mezinárodní měnový systém postavený na národní měně (USD) nedostatečný a nevyhovující naznačoval nutnost přechodu k mezinárodní měnové rezervní měně a tím nahrazení dolaru US v tomto systému

Prof. Robert Mundell

• 

•  • 

kanadský ekonom, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě, v roce 1999 získal Nobelovu cenu za „analýzu měnové a fiskální politiky v různých režimech určování měnových kurzů a za analýzu optimálních oblastí společné měny . Je jedním ze zakladatelů ekonomie strany nabídky. významný zastánce jednotné světové měny , zdůrazňoval její enormní výhody a přínosy pro světový obchod, díky možnosti jednotného určování cen, zmizení nákladů a rizik směnných kurzů jeho návrh spočíval v zavedení jednotné měny pro určování cen, denominaci dluhů, což by následně umožňovalo dosahovat stejnou úroveň inflace zůčastněných zemí, jednotnou úrokovou míru na bezriziková aktiva a globální synchronizaci ekonomického cyklu

Joseph Eugene Stiglitz

• 

• 

Americký ekonom, profesor Kolumbijské univerzity. Je nositelem Nobelové ceny za ekonomii (2001) Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí (zejména Světové banky a MMF) a liberálních ekonomů (dle jeho slov "tržních fundamentalistů"). Bývá nejčastěji řazen k ekonomické škole tzv. "nových keynesiánců," navazujících na ekonomickou teorii a závěry J.M.Keynse, prosazujícího státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů. Doporučuje přijetí SDR jako rezervní měny všemi centrálními národními bankami a tím napomáhat vytvořit cestu pro zavedení jednotné světové měny

Zhu Xiaochunan

•  •  •  • 

významný čínský ekonom, bankéř, reformátor, vládní byrokrat, bývalý guvernér Čínské lidové banky (centrální banka ČLR) , Zhou měl v březnu 2009 projev Reforma mezinárodního menového systému vek terém konstatoval, že finanční krize je posilována slabostí současného mezinárodního měnového systému. Požadoval větší přesun k SDR jako globálně řízené rezervní měně. Argmentoval Triffinovým dilematem a zdůrazňoval ,že globální diverzifikace rezervních měn je nurtná i proto, že přílišná koncentrace na USD může přinést nepředvidatelné důsledky. assets denominated in the dollar may bring about undesired consequences. Vyjadřil lítost nad tím, že Bancor, doporučovaný J.M.Keynsem nebyl přijat Breton Woodskou konferencí v r. 1944 jako základ pro globáoní měnu.

Mezinárodní měnový systém v druhé polovině XX. století a jeho změny Nedořešené problémy se zaveděním SDR jako jednotné světové měny: poskytnutí větší role SDR v MMS bude vyžadovat významné investice a snahy ze strany vlád v delším období:

•  •  • 

nutnost vytvořit likvidní trh s SDR (např. vydáváním dluhopisů denominovaných v SDR) nutnost vytvořit mězinárodní devizový trh na bázi SDR , např. umožněním MMF vystupovat jako tvůrce trhu možnost MMF emitovat dodatečné SDR v případě nedostatku v pozici “globální centrální banky”

Základní modely elternativního uspořídání MMS Stabilita: efektivní přizpůsobovací mechanismus Stabilita: mezičasová stabilita

Perspektivy mezinárodního měnového uspořádání Budoucnost mezinárodního měnového systému

•  Dlouhodobým cílem je vytvoření globální měny •  Globální ekonomika vyžaduje globální měnu •  Problémem je jakým způsobem ji navrhnout a

prosadit do praxe mezinárodních ekonomických vztahů

•  Nutnost vytvořit novou globální finanční

architekturu na odlišných principech než je stávající systém

Perspektivy mezinárodního měnového uspořádání

•  USD bude zatím i nadále sloužit jako globální rezervní měna, ale jeho role bude klesat

•  pokud se podaří vyřešit problémy s eurem, mohlo by část funkcí převzít euro ale spolu s dalšími měnami

•  národní měny zemí s rozvíjejícími trhy budou v budoucnu hrát kritickou roli

•  bude docházet k vytváření mnohonásobných měn (košů) •  konečným cílem bude vytvoření jednotné globální měny ale v delším časovém horizontu

•  uplatnění alternativních měn v mezinárodním finančním systému mimo kontrolu centrálních bank ( kryptoměny např. Bitcoin)

Literatura MARKOVÁ J.: Mezinárodní měnová spolupráce, Oeconomica, Praha, VŠE 2006 Neumann, Žamberský , Jiránková: Mezinárodní ekonomie, Grada, Praha, 2010 Durčáková , Mandel: Mezinárodní finance. Management Press , Praha 2010

Mezinárodní měnový systém. Doc.Ing. Lubomír Civín, CSc. MBA Bankovní institut, vysoká škola Praha

Recommend Documents