TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc., MBA
Obsah • Merkan,lismus • Klasické teorie mezinárodního obchodu • Neoklasické teorie • Alterna,vní teorie • Nová teorie obchodu
Merkantilismus
Merkantilismus
Merkantilismus
Klasické teorie mezinárodního obchodu • Klasická teorie absolutních a komparativních výhod – Adam Smith, David Riccardo - kupujeme komoditu, která je lacinější v zahraničí a sami vyrábíme to, kde máme výhodu - 1776 – A. Smith: An Inging into the Nature and Causes of the Wealth of Nations – princip dělby práce, spíše absolutní výhody - 1815 – Robert Torrens: Essey On The Eternal Core Trade - 1817 – David Ricardo: The Principles of Political Economy and Taxation , princip komparativní výhody - 1848 – John S. Mill: The Principles of Political Economy – komplexní pohled, problematika cen
Klasické teorie mezinárodního obchodu • Hlavní rysy: - počátek skutečné teorie mezinárodního obchodu - zdůrazňuje roli produktivity práce (pracovní náročnosti) - zdrojem bohatství nejsou peníze, blaho ekonomiky závisí na tom, kolik může vyrobit (a spotřebovat) – toto je možné pozitivně ovlivnit obchodem - obchod není hrou s nulovým součtem, naopak je to hra typu WINWIN (všichni zúčastnění získávají) - v důsledku obchodu dochází ke specializaci, některé sektory ekonomiky prosperují, jiné zanikají - z obchodu profitují jak země více vyspělé, tak méně rozvinuté - rozdělení celkových přínosů z obchodu je determinován výslednou mezinárodní cenou
Klasické teorie mezinárodního obchodu • - základním principem je dělba práce - existují-li mezi zeměmi rozdíly v relativních nákladech (opportunity costs) výroby zboží, povede specializace a přerozdělení výroby k vyšší celkové efektivitě – se stejným množstvím vstupu je možné vyrobit více - možné důvody různých opportunity costs: rozdílné technologie, rozdílná vybavenost výrobními faktory, rostoucí výnosy z rozsahu, atd. - dělba práce (specializace) – rozkvět některých odvětví a úpadek jiných, celkový efekt je pozitivní
Klasické teorie mezinárodního obchodu
Klasické teorie mezinárodního obchodu
Klasické teorie mezinárodního obchodu
Klasické teorie mezinárodního obchodu
Klasické teorie mezinárodního obchodu
Neoklasické teorie
Neoklasické teorie tradiční přístupy (Hechscher-Ohlinův model, resp. neoklasický model obecně) vychází z následovných předpokladů: - dokonalá konkurence - konstantní výnosy z rozsahu - obchod je odvozen především z rozdílů mezi zeměmi, ať již z rozdílu v produktivitě, vybavenosti výrobními faktory, struktuře preferencí - zdůvodnění mezioborovou směnou (tj. každá země se specializuje na něco jiného) - statický, resp. komparativně statický přístup, problémy s dynamizací
Neoklasické teorie
Neoklasické teorie
Neoklasické teorie
Neoklasické teorie
Alternativní teorie mezinárodního obchodu • alternativní teorie - odbourávají některé z tradičních předpokladů, mohou analyzovat i tyto situace: - dynamický a diferencovaný růst technologií - obchod vyvolaný spíše podobností ekonomik než jejich rozdíly (vnitroodvětvový obchod) - důvody pro obousměrný obchod - obchod v situaci rostoucích výnosů z rozsahu, diferenciaci výrobků, nedokonalé konkurence - interakce a volba strategie velkých hráčů (např. vlád) na poli mezinárodního obchodu
Alternativní teorie mezinárodního obchodu
Nová teorie obchodu Nová teorie obchodu se objevuje v poslední třetine 20.století na základě nutnosti vysvětlit vliv více prvků na vznik a rozvoj obchodu. Teorie zohledňuje jak makroekonomické prvky ( vybavenost dalšímí výrobními faktory, velikost země) tak rovněž mikroekonomickými (rozsah výroby, specializace, doprava a pod.). Autorem je Paul Krugman. Krugman definuje tzv. standardní model obchodu. Pracuje s hranicí výrobních možností, křivkami stejné hodnoty , indiferenčními křivkami a relativní cenou.
Nová teorie obchodu
Nová teorie obchodu Začátek obchodu mezi dvěmi zeměmi vede spravidla ke změně relativní ceny, jako střetu světové nabídky a poptávky. Růst domácí ekonomiky zaměřený na vývozním odvětví (proexportní strategie růstu) vede k tomu, že z tohoto růstu profituje zbytek světa, protože se zhoršují směnné relace země (zlevnění exportu). Orientace na dovozní odvětví (antiimportní strategie růstu) vyvolává zlepšování směnných relací a ekonomika země z obchodu profituje na úkor zbytku světa (zlevnění importů).
Nová teorie obchodu Nová teorie obchodu zahrnuje do analýzy taky další parametry, které předchozí modely ignorovaly. Jedná se o prostorový aspekt mezinárodního obchodu, zahrnutí dopravních nákladů, ale taky migrace pracovní síly jak na národní úrovni (města a periferie) tak rovněž na mezinárodní.
Nová teorie obchodu Integrovaný model dochází k závěru, že (i) objem obchodu mezi libovolnými dvěma zeměmi by se měl zvyšovat s rozdílem v relativní vybavenosti produkčními faktory a snižovat v závislosti od rozdílů ve velikosti země (ii) podíl vnitroodvětvového obchodu v celkovém obchodě mezi oběma zeměmi by měl negativně záviset od rozdílu poměru mezi kapitálem a prací a pozitivně záviset od velikosti jejich rozložení. Nový integrovaný model založený na Dixit-Stiglitzové preferenci a Cobb Douglasové produkční funkci dokonce dává předpovědi o přesné funkční formě vztahů mezi dvoustrannými obchodními toky, vybavenosti výrobními faktory a velikosti země.
Alternativní teorie mezinárodního obchodu na bázi korporací – Teorie výrobkového cyklu : ( Raymond Vernon 1960) - navazuje na hypotézu inflačního zpoždění, ale je ucelenější - vychází z konceptu životního cyklu výrobku - fáze výrobku: (1.)nový, (2.)dozrávající, (3.) standardizovaný, (4.) končící. – V průbehu cyklu se mění jak objem prodeje (A) , tak i zisků (B) – jak výrobek stárne, mění se struktura jeho spotřebitelů i místo výroby > postupné změny ve směru i struktuře obchodních toků - komparativní výhody jsou dynamické a mění komoditní strukturu exportu a importu
Alternativní teorie mezinárodního obchodu na bázi korporací
Alternativní teorie mezinárodního obchodu na bázi korporací Neotechnologické teorie • Teorie imitačního zpoždění – (Michal V. Posner 1961) předpoklad: v přenosu technologií mezi zeměmi existují prodlevy, totéž platí i pro poptávku Země a firmy se proto mají specializovat ne na zboží, které jsou schopny vyrobit nejlevněji, ale na ty které jsou na trhu unikátní . Po dobu schopnsti udržet si unikátní postavení, získavají tzv. technologickou rentu, až do doby než ji začnou imitovat ostatní firmy a země. • závěr: země daný výrobek exportují, pokud inovují • Stát se musí soustředit na podporu inovací a technologického předstihu (tzv. znalostní ekonomika)
Alternativní teorie mezinárodního obchodu na bázi korporací • Teorie podobnos, zemí a jejích spotřebních návyků (Linder 1961) Největší zájem o rozvoj vzájemného obchodu mají země s podobnou úrovní ekonomické a životní úrovně, protože mají podobné spotřebitelské zvyky. Pro ně je typická vnitroodvětvová výměna, kterou vyvolává důležitost znlosE obchodních značek, a reputace produků u spotřebitelů
Alternativní teorie mezinárodního obchodu na bázi korporací • Teorie konkurenčních výhod ( N. Porter 1991) konkurenceschopnost firmy je závislá od schopnosti inovovat nizovat . Determinanty těchto procesů jsou – – – –
Místní trhy Podmínky poptávky Místní dodavatelé –tzv.klastry Lokální charakteristiky firmy
Tyto determinanty tvoří tzv. národní kosočtverec výhod, které by měli rozvíjet nejen firmy, ale do jejich tvorby a integrace by měl aktivně zasahovat I stát
Alternativní teorie mezinárodního obchodu na bázi korporací Teorie globálního soupeření (Krugman, Lancaster 1980) -‐ je zaměřena na TNK, které se snaží využít svoje strategické přednosE a vytvářet globální bariery pro vstup konkurence: • Výzkum a vývoj • Práva průmyslové vlastnictví • Úspory z rozsahu výroby • Unikátní obchodní procesy a modely a zkušenost z trhu • Kontrola nad zdroji a přístupem k surovinám
Literatura • Kalínská a kol. :Mezinárodní obchod v 21.stoleX, Grada Publishing, Praha 2010, • Neumann, Žamberský, Jiránková: Mezinárodní ekonomie, Grada Publishing, Praha. 2010 • Majerová, Nezval: Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi, Computer Press Brno 2011
