ešení Teorie mezinárodního obchodu Absolutní výhody P íklad 1 1) N mecko má absolutní výhodu ve výrob aut, nebo vyrobí jedno auto za 30 hodin, zatímco eská republika za 50 hodin. Naopak eská republika má absolutní výhodu ve výrob tri ek, nebo vyrobí 10 tri ek za 2 hodiny, zatímco N mecko vyrobí t chto 10 tri ek za 5 hodin. R je tedy produktivn jší v tri kách, N mecko v autech. 2) V N mecku bude autarkní sm nný pom r 60 tri ek za auto a v eské republice 250 tri ek za auto. Pro tomu tak je? Jestliže chce N mecko vyrobit o jedno auto více, musí získat 30 dodate ných jednotek práce. Jestliže víme, že 10 tri ek vyrobí za 5 jednotek práce, pak vezmeme-li 10 tri ek jako fyzickou jednotku, pak musí snížit výrobu tri ek o 5 t chto jednotek, to znamená o 60 tri ek (30/5*10, jedna fyzická jednotka = 10 tri ek). Naopak, jestliže chce eská republika vyrobit o jedno auto více, musí získat dodate ných 50 jednotek, tudíž na jejich získání musí snížit výrobu tri ek o 250 (50/2*10). 3) V R jsou tedy auta drahá (m eno tri ky 250/1), v N mecku levná (60/1). Naopak v R jsou levná tri ka (m eno auty 1/250), která jsou naopak drahá v N mecku (1/60). Proto se tedy R bude specializovat na výrobu a vývoz tri ek a N mecko na výrobu a vývoz aut – p esn podle toho, kde má každá z t chto zemí absolutní výhodu. Druhé odv tví, na které se zem nespecializují (v p ípad N mecka tri ka a v p ípad R auta) bude pak postupn zanikat, až ob zem dosp jí k úplné specializaci. 4) Mezinárodní cena se bude pohybovat v intervalu daném autarkními cenami, tzn. mezi 60/1 a 250/1. Abychom ji mohli ur it p esn ji, museli bychom znát velikost ekonomiky a preference spot ebitel . 5) Pokud mezinárodní cena je 100 tri ek za jedno auto, m žeme na první pohled íci, že z mezinárodního obchodu bude více profitovat eská republika, nebo mezinárodní cena se blíží autarkní cen N mecka. ekn me, že N mci se skute n budou specializovat na výrobu aut a za nou tomu p izp sobovat i strukturu domácího pr myslu. Nap . se rozhodnou vyrobit o 10 aut více (aby je mohli výhodn prodat do zahrani í). Pokud v ekonomice nejsou žádné volné zdroje, znamená to, že musí rušit výrobu textilu – zde konkrétn musí získat 300 hodin práce, což znamená, že musí snížit výrobu textilu o 600 tri ek. Pokud p edpokládáme, že domácí nákupy aut by se nezm nily a všech 10 aut vyrobených navíc by šlo na export, dostanou za n N mci 10x100, tj. 1000 tri ek. Jinými slovy o 66,7% více. eši by – aby si mohli koupit on ch 10 aut museli vyrobit o 1000 tri ek více, aby m li ím „platit“. K tomu pot ebují 200 hodin práce. Pokud v ekonomice nejsou volné pracovní síly, musí R omezit svoji výrobu automobil , tj. vyrobí o 4 auta mén (4x50=200). Zprost edkovan však za toto snížení obdrž 10 aut. I oni si tedy polepší, a to o 150%. Ob zem tedy budou profitovat, více však eská republika. 6) P i cen 122,5 tri ka za jedno auto. (zaokrouhleno)
1
Komparativní výhody P íklad 1
1) Žádná, nelze hovo it o komparativních výhodách – R zaostává v produktivit v obou sektorech ve stejné mí e (400/ 200 = 4/ 2). Pokud nemáme o t chto ekonomikách žádné další informace, musíme p edpokládat, že zde z klasického pohledu není žádný d vod k obchodu. 2) Jedna jednotka práce v N mecku vyrobí bu 400 tri ek nebo 4 auta, tj. autarkní cena by byla 100 tri ek / 1 auto. V R vyrobí jedna jednotka práce 200 tri ek nebo 2 auta. Autarkní cena by tak musela být 100 tri ek / 1 auto.
P íklad 2
1)
N mecko eská Republika
Po et hodin práce pot ebných Po et hodin práce pot ebných k výrob 1 auta výrob 10 tri ek 30 2 50 5
R má komparativní výhodu ve výrob aut (k výrob aut je pot eba o 67% více práce než v N mecku, k výrob tri ek o 150%), N mecko ve výrob tri ek. 2) N mecko 150 tri ek za 1 auto R 100 tri ek za 1 auto 3) Po otev ení se bude R specializovat na výrobu aut, N mecko na výrobu tri ek. V R se bude výrazn m nit struktura domácí ekonomiky – textilní pr mysl zanikne, naopak automobilový se rozší í. V N mecku dojde k opa nému vývoji (rozši ovat se bude výroba tri ek na úkor výroby automobil ) Ob zem by tak m ly podle klasik sm ovat ke kompletní specializaci. 4) Mezinárodní cena se bude pohybovat v intervalu daném domácími autarkními cenami. Pokud nep edpokládáme více než dv zem , musí v rovnováze jedna zem vyvážet auta a dovážet tri ka, druhá dovážet auta a vyvážet tri ka. Pokud by byla cena mimo zmín ný interval, pak by mohla nastat situace, že by ob sou asn cht ly vyvážet auta a dovážet tri ka i naopak, což je situace nerovnovážná. Konkrétní rovnovážná mezinárodní cena v rámci tohoto intervalu bude záviset na relativní velikosti obou ekonomik a na preferencích jejich spot ebitel . 5) Mezinárodní cena se blíží autarkní cen R, více z obchodu získá N mecko. R exportuje auta, N mecko tri ka. Chce –li R vyrobit a exportovat o 10 aut více, musí uvolnit z výroby textilu 500 hodin práce, tj. snížit výrobu tri ek o 1000 ks. Za t chto 10 aut si však m že koupit 1200 tri ek (tj. o 20 %) Naopak N mecko – chce-li nabídnout 1200 tri ek, musí získat 240 hodin práce, tj. vyrobit o 8 aut mén – sm nou však získá 10 aut (tj. o 25 %) Op t je obchod výhodný, obchodní bilance vyrovnaná, více z obchodu však získá N mecko. 6) Z tabulky odvozené v bodu 1 je z ejmé, že produktivita eské pracovní síly zaostává za n meckou v obou odv tvích. Z tohoto d vodu bude nutn i reálná mzda eských zam stnanc nižší než mzda n meckých zam stnanc .
2
7) Pro R: Záv r bodu 3 je do zna né míry závislý na p edpokladu mobilní a homogenní pracovní síly. Možnost specializace a tedy i možnost využití mezinárodní d lby práce v R tak bude záviset na možnostech p esunout zam stnance z výroby tri ek do výroby automobil . Druhý p ípad – nemožnost p esunout zam stnance z automobilového pr myslu do textilu – by tedy nem l žádné dopady. První p ípad – nemožnost p esunout zam stnance z textilu do automobil – by byla zajímav jší. Po otev ení by se vzhledem k rozdíl m mezi relativními cenami z ejm zvýšila poprávka po „ eských autech“, eské relativní ceny by se za aly p ibližovat mezinárodním cenám, ale nebyl by možný p esun pracovní síly mezi odv tvími. Výsledkem by byla mzdová diferenciace – rostly by mzdy ve výrob aut, kde by výrobci rádi zam stnali dodate nou pracovní sílu, klesaly by mzdy v textilním pr myslu, který by elil levn jší mezinárodní konkurenci. Pro N mecko: situace opa ná. 8) Pokud R vyváží auta a dováží tri ka pak:
aT aT
N
N
R
0,4 ≤
wCR aA ≤ N ≤ CR w .E (CZK / Euro ) a A
180 ≤ 0,6 10 x18
Podmínka pro uvedené mzdy a kurz spln na není, musely by tedy klesnout eské mzdy, nebo by musela znehodnotit eská koruna.
9) Po et aut vyrobených Po et tri ek vyrobených standardní jednotkou práce standardní jednotkou práce N mecko 3 1/3 500 eská republika 2 200 Mezinárodní cena je na úrovni 149 tri ek za auto, blíží se k autarkní cen n mecké, více z obchodu získá R. P ipome me, že R exportuje auta (má v nich komparativní výhodu) a N mecko tri ka. Pokud R bude chtít nabídnout dodate ných 10 aut na export, musí op t ob tovat 1000 tri ek – p i dané mezinárodní cen jich však za auta obdrží 1490. Transformuje tak 1000 tri ek na 1490 tri ek (o 49% více). N mecko, aby vyrobilo 1490 tri ek, musí uvolnit z výroby aut 2,98 standardních jednotek práce. Snížilo by tak výrobu aut o hypotetických 9,93 ks auta, avšak za vyrobená tri ka by dostalo 10 aut ( o 0,7 % více). Jeho zisk by tedy byl zanedbatelný.
P íklad 3 1) B 2) C 3) D
3
P íklad 4 1) A, B 2) B,C 3) C P íklad 5 1) B 2) B,D 3) A P íklad 6 1) C 2) B,D 3) A P íklad 7 1) C 2) A,B,C,D 3) A, B P íklad 8 1) A P íklad 9 2) B P íklad 10 1) A, D
P íklad 11 1)
USA Rusko
Pracovní náro nost výroby raketoplán (po et jednotek práce na 1 raketoplán) 400 1000
Pracovní náro nost výroby satelit (po et jednotek práce na 10 satelit ) 20 40
Rusko má komparativní výhodu ve výrob satelit (zaostává zde o 100%), zatímco USA mají komparativní výhodu ve výrob raketoplán (Rusko zde zaostává o 150%). 2) Aby USA vyrobily o jeden raketoplán více, pot ebují dodate ných 400 jednotek práce, p i emž na jejich získání je nutné, aby snížily výrobu satelit o 20 x 10 kus , autarkní cena by tedy byla 200 satelit za 1 raketoplán. Podle stejné logiky, když Rusko bude chtít vyprodukovat o jeden raketoplán více, musí n kde získat 1000 jednotek práce. Nezbývá nic jiného než snížit výrobu satelit o 25 x 10 kus , tzn. hypotetická autarkní cena je 250 satelit za jeden raketoplán.
4
3) USA se budou specializovat na výrobu raketoplán a Rusko na výrobu satelit . V USA postupn bude zanikat výroba satelit a výroba raketoplán se rozší í. Opak bude pravdou v Rusku, kde bude zanikat výroba raketoplán a rozši ovat se výroba satelit . Ob zem pak dosp jí dle klasik k úplné specializaci.
4) Mezinárodní cena se bude pohybovat mezi autarkními cenami jednotlivých ekonomik, tzn. mezi 200 satelity za 1 raketoplán a 250 satelity za 1 raketoplán. Kdyby totiž neexistovalo více zemí, než tyto dv a nastala by rovnováha, musela by jedna ze zemí dovážet satelity a vyvážet raketoplány a druhá vyvážet satelity a dovážet raketoplány. Pokud by se cena nepohybovala v daném intervalu, pak by bylo možné, aby nastala situace, kdy by jak Rusko tak USA cht ly sou asn vyvážet satelity a dovážet raketoplány a naopak, což je situace nerovnovážná. Abychom mohli cenu ur it p esn ji v rámci daného intervalu, museli bychom mít informace o relativní velikosti obou ekonomik a o preferencích spot ebitel ( v tomto p ípad pravd podobn vlády)
5) Z obchodu budou profitovat ob zem , ale mezinárodní cena 220 satelit za 1 raketoplán se blíží více autarkní cen USA, tudíž z obchodu bude více profitovat Rusko. Pokud by totiž USA snížily výrobu satelit o 400 kus , zbyde jim 40 x 20 =800 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 2 raketoplány více (800 / 400). Za tyto dva raketoplány by ovšem na mezinárodním trhu nakoupily 440 satelit , tedy o 10% více. Aby Rusko mohlo zvýšit výrobu satelit o 440 kus , pot ebuje k tomu 1760 jednotek práce. K jejich získání musí snížit výrobu raketoplán o hypotetických 1,76 kusu. Prost ednictvím obchodu však získá 2 raketoplány, tedy 14% více.
6) Z tabulky je jasn vid t, že produktivita ruské pracovní síly zaostává za americkou v obou odv tvích. Z tohoto d vodu bude i reálná mzda ruských pracovník nižší než mzda amerických zam stnanc .
7) Možnost specializace a tedy i možnost využití MDP v Rusku bude záviset na možnostech p esunout zam stnance z výroby raketoplán do výroby satelit . Pokud budu moci p esouvat zam stnance pouze z výroby raketoplán do výroby satelit , nem lo by to v této situaci žádné dopady, pokud však budu moci p esouvat zam stnance jen z výroby satelit do výroby raketoplán , pak se po otev ení z ejm zvýší poptávka po ruských satelitech, ruské relativní mzdy se za nou p ibližovat mezinárodním cenám, ale nebude možný p esun zam stnanc mezi odv tvími. Výsledkem bude mzdová diferenciace, porostou mzdy ve výrob satelit , kde by cht li zam stnavatelé zam stnat dodate nou pracovní sílu, a klesaly by mzdy ve výrob raketoplán , která by elila levn jší mezinárodní konkurenci.
8) Pro tyto dv obchodující ekonomiky by m lo platit dle klasických p edpoklad :
USA
USA
aS aR w Rus ≤ USA ≤ Rus Rus w .E a S aR w Rus 0,4 ≤ USA ≤ 0,5 w .E
5
Podmínka spln na není. Musely by klesnout ruské mzdy nebo znehodnotit rubl. 9) P i cen 223,6 satelit za jeden raketoplán.
10) Po et raketoplán za jednotku práce 2½ 1
USA Rusko
Po et satelit za jednotku práce 500 250
11) Odpov di identické, jen pozor u ot. 8, pracovní náro nost je p evrácená hodnota produktivity práce.
P íklad 12
1)
N mecko eská republika 2) 3)
4)
5)
6)
Pracovní náro nost výroby aut (po et jednotek práce na 1 automobil) 100 200
Pracovní náro nost výroby tri ek (po et jednotek práce na 100 tri ek) 20 25
R má komparativní výhodu ve výrob tri ek (zaostává zde v produktivit pouze o 25%), N mecko ve výrob automobil (zde zaostává o 100%) Aby N mci byli schopni vyrobit o 1 automobil více, pot ebují dodate ných 100 jednotek práce. Aby získali t chto 100 jednotek práce, museli by snížit výrobu tri ek o 5x100 kus . Hypotetická autarkní cena v N mecku by tedy inila 500 tri ek / 1 auto. Autarkní cena v R by podle stejné logiky byla 800 tri ek / 1 auto. Tento výsledek potvrzuje záv r z bodu 2. R se po otev ení bude specializovat na výrobu tri ek, N mecko na výrobu aut. V R se tedy bude výrazn m nit struktura domácí ekonomiky – automobilový pr mysl zanikne, naopak textilní pr mysl se výrazn rozší í. V N mecku dojde k p esn opa nému vývoji (rozši ovat se bude výroba automobil na úkor výroby tri ek, která postupn zanikne). Ob zem by tak m ly podle klasik sm ovat ke kompletní specializaci. Krajní meze intervalu, ve kterém se budou pohybovat mezinárodní relativní ceny budou diktovány domácími autarkními cenami z bodu 3. Pokud totiž nep edpokládáme existenci více než t chto dvou zemí, musí v rovnováze jedna ze zemí vyvážet auta a dovážet tri ka, druhá dovážet auta a vyvážet tri ka. Pokud by cena byla mimo meze dané autarkními cenami, pak by mohla nastat situace, kdy ob zem cht jí sou asn vyvážet auta a dovážet tri ka (pop . naopak, což je jednozna n situace nerovnovážná. Konkrétní rovnovážná mezinárodní cena rámci tohoto intervalu bude záviset na relativní velikosti obou ekonomik a na preferencích jejich spot ebitel . Obchod je tedy výhodný pro ob zem , zejména však pro R (protože mezinárodní cena má blíže k autarkní cen n mecké) Pokud bude umožn n obchod t chto ekonomik p i cen 600 tri ek za 1 automobil, bude se R specializovat na výrobu a vývoz tri ek a N mecko na výrobu a vývoz
6
automobil . Pokud sníží N mci výrobu tri ek o 600 ks, zbude jim 60x20=1200 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 12 (1200/100) aut více. Za t chto 12 aut by však p i uvedené mezinárodní cen mohli nakoupit až 7200 tri ek, tj. takto nep ímo „vyprodukují“ o 20% více. Aby R mohla zvýšit výrobu tri ek o 7200 ks, pot ebuje k tomu 1800 jednotek práce, k jejich získání však musí snížit výrobu automobil o 9 ks. Prost ednictvím obchodu však získá 12 aut – tj. o 1/3 více. 7) Z tabulky odvozené v bodu 1 je z ejmé, že produktivita eské pracovní síly zaostává za n meckou v obou odv tvích. Z tohoto d vodu bude nutn i reálná mzda eských zam stnanc nižší než mzda n meckých zam stnanc . 8) Záv r bodu 4 je do zna né míry závislý na p edpokladu mobilní a homogenní pracovní síly. Možnost specializace a tedy i možnost využití mezinárodní d lby práce v R tak bude záviset na možnostech p esunout zam stnance z výroby automobil do výroby tri ek. První zmi ovaný typ omezení (nemožnost p esouvat zam stnance z výroby tri ek do výroby automobil ) by tedy v této situaci nem l žádné dopady, druhá možnost by byla podstatn zajímav jší – po otev ení by se vzhledem k rozdíl m mezi relativními cenami z ejm zvýšila poptávka po „ eských tri kách“, eské relativní ceny by se za aly p ibližovat mezinárodním cenám, ale nebyl by možný p esun pracovní síly mezi odv tvími. Výsledkem by byla mzdová diferenciace – rostly by mzdy ve výrob tri ek, kde by výrobci rádi zam stnali dodate nou pracovní sílu, klesaly by mzdy v automobilovém pr myslu, který by elil levn jší mezinárodní konkurenci. 9) Pokud máme dv ekonomiky, které spolu obchodují v prost edí, pro n ž platí klasické p edpoklady, m la by platit tato podmínka:
aauta aauta
N
w R ≤ N w .E CZK
(
R
) DEM
≤
atri ka
N R
atri ka
, kde a jsou pracovní náro nosti a w mzdy, tedy v tomto p ípad :
w R 0,5 ≤ N w .E CZK
(
DEM
)
≤ 0,8
Tato podmínka není pro uvedené mzdy a kurz spln na (pom r mezd korigovaný kursem se zde rovná 1. Musely by tedy klesnout eské mzdy, nebo by musela znehodnotit eská koruna, resp., by se musela výrazn zvýšit produktivita práce.
7
P íklad 13
1) N mecko má komparativní výhodu ve výrob tri ek, R ve výrob automobil ( R zde dosahuje stejné produktivity práce, zatímco ve výrob tri ek výrazn zaostává). R by tedy m la vyvážet auta a dovážet tri ka, N mecko vyvážet tri ka a dovážet auta. 2) Výsledné mezinárodní ceny se budou pohybovat v intervalu diktovaném domácími autarkními cenami (pokud do obchodu nezasahuje ješt n jaká t etí ekonomika). V tomto p ípad budou tedy mezi 250 tri ek / 1 auto (rel. ceny v N mecku) a 100 tri ek / 1 auto (rel. autarkní ceny v R) 3) Pro relativní mzdy musí platit (a je pracovní náro nost, tj. p evrácená hodnota produktivity práce):
atri ka atri ka
N
w R ≤ N w .E CZK
(
R
) DEM
≤
aauta aauta
N R
,zde tedy
wR 0,4 ≤ N w .E CZK
(
DEM
)
≤ 1,0
4) P i mezinárodní cen 200 tri ek / 1 auto se R bude specializovat na export aut a N mecko na export tri ek. Pokud N mecko bude pot ebovat vyrobit a exportovat o 1000 tri ek více, pot ebuje k tomu 2 dodate né jednotky práce. Tyto dv dodate né jednotky práce získá snížením výroby aut o 4 ks – díky obchodu však m že dovést 5 ks (tj. 125%). Pokud R bude chtít vyvézt o 5 ks aut více, pot ebuje o 2,5 jednotky práce více, tj. musí snížit výrobu textilu o 500 ks. Na mezinárodním trhu si však místo toho m že za on ch 5 aut obstarat 1000 tri ek (tj. o 100% více) 5) P i úplné specializaci (ke které by p i této cen došlo ) by R byla schopna vyprodukovat maximáln 20 milión aut, N mecko pak 40 miliard tri ek. Pom r vyráb ných tri ek k vyráb ným aut m by tak byl 2000/1 místo 100/1, které by požadovali spot ebitelé. Na mezinárodním trhu by tak existoval p evis nabídky tri ek a p evis poptávky po autech. Situace je tak nerovnovážná a nutn by vedla k r stu relativní ceny (po et tri ek nabízených /1 auto) až k úrovni n meckých autarkních cen.
Hekscher-Ohlin a Stolper-Samuelson P íklad 1
V HO teorému je d ležitý pom r K/L, nikoliv absolutní po et jednotek práce. I když je v první zemi práce absolutn více (jednotkou m že být zam stnanec, i hodina práce), p esto
8
je – podíváme-li se na pom r práce a kapitálu – zemí, která spíše je bohatá na kapitál. Zboží náro né na práce by proto m la vyvážet druhá zem .
P íklad 2
Vzácnost i naopak snadná dostupnost výrobních faktor se projeví i v jejich cen . Zem oplývající kapitálem bude mít vysoké mzdy (práce bude vzácný výrobní faktor), zem , kde je relativn více pracovní síly, bude mít v pom ru k odm nám kapitálu mzdy nižší. Po otev ení tak podle HO teorému zem A bude vyvážet pracovn náro ný výrobek (textil), zem B výrobek, jehož výroba je náro ná na kapitál (ocel). Výrobní náklady zjistíme z faktorové náro nosti výroby (známe po et jednotek kapitálu a práce pot ebných na výrobu zboží) a z cen výrobních faktor . V zemi A tak jsou náklady na výrobu oceli 125 dolar a náklady na textil 100 dolar , v zemi B stojí výroba oceli 100 dolar a náklady na výrobu textilu jsou 125 dolar . Je z ejmé, že záv r, že zem lépe vybavená prací (A) by m la vyvážet pracovn náro nou komoditu (textil) má racionální základ. P íklad 3
1) Zem jsou vybaveny výrobními faktory r zn . Vybavenost jednotlivými výrobními initeli tedy ovliv uje jejich cenu, takže cena toho výrobního faktoru, kterého má zem dostatek je nízká a naopak cena nedostatkového faktoru vysoká. Pokud je ekonomika uzav ená platí tedy, že v kapitálem lépe vybavené zemi je zboží náro né na kapitál levn jší, v zemi lépe vybavené prací naopak dražší. V zemi A bude tedy levn jší práce, v zemi B bude levn jší kapitál. Pracovn náro né zboží bude tedy levn jší v zemi A a dražší v zemi B. 2) Pokud je pak umožn n obchod, je situace podobná jako u Ricarda, zem vyrábí více toho zboží , které je schopna nabídnout efektivn ji, a bude jej i vyvážet., druhé komodity bude vyráb t mén a bude ji dovážet. Výsledkem bude specializace založená na rozdílné vybavenosti výrobními faktory. Zem A je spíše bohatá na práci, a bude tedy spíše vyvážet zboží náro né na práci, které je v ní levn jší, zem B je spíše bohatá na kapitál a bude tedy vyvážet zboží náro né na kapitál. 3) Zem A, která má dostatek práce, pokud je uzav ená, má nízké mzdy a zboží náro né na práci je levn jší. Po otev ení pak zem B, která je lépe vybavená kapitálem bude poptávat ze zem A, která je lépe vybavena prací, pracovn náro né zboží. Tím se zvýší poptávka po tomto zboží, vytla í jeho cenu nahoru a výrobci je budou chtít více nabízet. P edpokladem pro zvýšení nabídky zboží náro ného na práci je získání výrobních faktoru za tímto ú elem (dodate né práce), nezbývá nic jiného, než snížit výrobu kapitálov náro ného zboží. Výroba pracovn náro ného zboží však má vstupy v jiné proporci, než výroba kapitálov náro ného zboží. Na trhu výrobních faktor tak vznikne p evis poptávky po práci a p evis nabídky kapitálu. V zemi A tedy mzdy porostou, odm ny kapitálu budou klesat. V zemi B, která je lépe vybavena kapitálem bude docházet ke stejnému procesu, resp. k opa né situaci, cena p vodn nedostatkového faktoru (práce) bude klesat a cena p vodn hojného faktoru (kapitálu) bude r st. 4) V zemi A mzdy porostou, vlastníci práce rozhodn nebudou tedy proti.
9
P íklad 4 Dovozní clo zdraží nádobí na domácím trhu, zvýší se cena kapitálov náro ného zboží. Výrobci budou toužit po rozší ení výroby nádobí, která je nyní pro n atraktivn jší., pokud byla ekonomika na PPF, je nutno sou asn omezovat výrobu textilu. Problém bude ve struktu e poptávky a nabídky na trhu výrobních faktor – z výroby textilu se bude uvol ovat relativn hodn práce a málo kapitálu, výroba nádobí bude poptávat relativn hodn kapitálu a málo práce. Výsledkem bude tlak na snížení mezd a nár st odm n kapitálu.
P íklad 5
1) I když je v Ohlinii absolutn více práce, je zemí která je spíše bohatá na kapitál, Heckscherie je zemí, která je spíše bohatá na práci. 2) Ohlinie je spíše bohatá na kapitál, bude tedy vyvážet kapitálov náro né zboží, Heckscherie bude naopak vyvážet pracovn náro né zboží. 3) Ohlinie, která má dostatek kapitálu, pokud je uzav ená, má nízké odm ny z kapitálu a zboží náro né na kapitál je levn jší. Po otev ení pak Heckscherie, která je lépe vybavená prací bude poptávat z Ohlinie, která je lépe vybavena kapitálem, kapitálov náro né zboží. Tím se zvýší poptávka po tomto zboží, vytla í jeho cenu nahoru a výrobci je budou chtít více nabízet. P edpokladem pro zvýšení nabídky zboží náro ného na kapitál je získání výrobních faktoru za tímto ú elem (dodate ný kapitál), nezbývá nic jiného, než snížit výrobu pracovn náro ného zboží. Výroba kapitálov náro ného zboží však má vstupy v jiné proporci, než výroba pracovn náro ného zboží. Na trhu výrobních faktor tak vznikne p evis poptávky po kapitálu a p evis nabídky práce. V Ohlinii tedy porostou odm ny z kapitálu, mzdy budou klesat. V Heckscherii, která je lépe vybavena prací bude docházet ke stejnému procesu, resp. k opa né situaci, cena p vodn nedostatkového faktoru (kapitálu) bude klesat a cena p vodn hojného faktoru (práce) bude r st. 4) Ano, nebo porostou odm ny z kapitálu.
10
