Devizové rezervy. Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA. středa, 13. března 13

Devizové rezervy Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

středa, 13. března 13

Obsah • Vymezení pojmu devizových rezerv • Reálné komponenty devizových rezerv ‣ Postavení zlata v devizových rezervách ‣ Devizy jako složka devizových rezerv • Potenciální facility devizových rezerv • Budoucnost systému světové rezervní měny


Vymezení pojmu devizových rezerv


Vymezení pojmu devizových rezerv

• Devizové rezervy představují

mezinárodní likviditu oficiálních měnových institucí

• Tvoří ji likvidní devizová aktiva v

podobě zásob zlata, volně směnitelných měn (hotovost, účty u zahraničních bank), státní cenné papíry cizích vlád, příp. jiná devizová aktiva


Vymezení pojmu devizových rezerv Učel držení a použití devizových rezerv:

•

rezervní fond pro udržení likvidity kryjící zahraniční závazky státu

•

nástroj možné intervence na devizových trzích s cílem ovllivňování vývoje měnového kurzu vlastní měny

•

eliminace negativního vlivu devizových spekulací na devizových trzích a krátkodobých odchylek hodnoty kurzu od jeho reálné (požadované) hodnoty


Vymezení pojmu devizových rezerv Oficiální měnové instituce disponují:

• reálnými devizovými rezervami

(tvořenými zlatem a hlavními světovými rezervními měnami a cennými papíry v nich denominovanými)

• potenciálními devizovými facilitami (jako možnost čerpání dodatečných devizových zdrojů ve formě úvěrů od mězinárodních měnových institucí anebo zahraničních centrálních bank)


Reálné komponenty devizových rezerv


Reálné komponenty devizových rezerv

• K reálným komponentům devizových rezerv se obvykle řadí :

• zlato • klíčové světové konvertibilní rezervní měny

• někdy i clearingové nekonvertibilní měny ( v omezením rozsahu s klesajícím významem)


Postavení zlata v devizových rezervách


Zlato v devizových rezervách států


•

Analýzy globálních měnových institucí ukazují na základní kvality zlata z hlediska devizových rezerv jak na úrovni států, tak i v celkovém systému mezinárodní likvidity a světových rezervních měn

•

Volatilita zlata je velmi nízká napříč rozvinutých i rozvíjejících se trhů. Mimořádná stabilita zlata vystupuje na povrch při srovnání s relativní nestabilitou jiných typických součástí rezerv jako jsou zejména státní dluhopisy, či národní měny.

Zlato v devizových rezervách států Čistý zlatý standard představoval přímé propojení zlata a devizových rezerv


•

Měny jsou pevně vázany na zlato, neexistuje systém frakčních rezerv

• •

Existuje volná ražba zlatých mincí

•

Relativně pevné směnné kursy měn (kolísání v rozmězí zlatých bodů)

Garance volného dovozu a vývozu zlata

Zlato v devizových rezervách států Výhody zlatého standardu

• Neexistuje asymetrie systému a

všechny zapojené měny jsou v principu rovnoprávné

• Systém je chráněn

proti monetární

expanzi a inflaci

• Je eliminováno kolísaní měnových

kursů a tím minimalizovány rizika v zahraničním obchodě zemí


Zlato v devizových rezervách států Nevýhody systému:


•

Nemožnost využití monetární politiky ke stabilizaci ekonomiky

•

Pomalu rostoucí zásoby zlata ve srovnání s reálným růstem HDP a poptávkou po penězích, která může omezovat rozvoj ekonomiky

•

Deflační tendence v ekonomikách, no bez dopadů na recesi v důsledku pružné reakce cenové struktury

Omezení funkcí zlata jako měnového kovu


•

Zrušení zlatých standardů (jak klasického tak i reformovaných zahájil proces demonetizace zlata

•

tento proces představoval vyřazení zlata z oficiálních měnových rezerv a některých transakcí mezinárodních institucí

•

zlato je však stále důležitou součástí měnových rezerv zemí, jeho význam roste zejména v krizových dobách

Světové zlaté rezervy (vývoj od 1845 -2013 v metrických tonách)


Důsledky zrušení oficiální ceny zlata

•

Zlato je i nadále obchodováno soukromými subjekty i státními institucemi ale za tržní ceny

•

Ceny zlata jsou ovlivňovány vývojem na světových finančních trzích a jsou citlivé zejména k projevům krize

•

Ceny zlata vyvažují znehodnocování klíčových rezervních měn


Vztah ceny zlata k obchodně váženému indexu USD vůči ostatním klíčovým rezervním měnám (2000-2012)


Vývoj ceny zlata (1970- 2012) Spotová cena zlata v USD za trojskou unci


Vývoj ceny zlata (1960-2011) ( vztah nominální a reálné ceny)


Zlaté rezervy států (oficiální držba zlata v devizových rezervách 20 zemí v únoru 2013)


Oficiální zlaté rezervy zemí na obyvatele (k 31.1.2011)

• středa, 13. března 13

Forexové a zlaté rezervy zemí po odečtu vnějšího zadlužení (v r. 2010)


Budoucí vývoj postavení zlata ve světových rezervách

Zlato ani v budoucnu nenahradí neplnohodnotné papírové měny, ani by se nemělo stát dominantním komponentem v systému devizových rezerv a rezervních měn. Bude ale zřějmě mít určitou obnovenou roli v globálním měnovém systému, která bude přitahovat vyšší úroveň pozornosti tvůrců politiky a praktiků finančních trhů.


Budoucí vývoj postavení zlata ve světových rezervách 1. Zlato asi bude hrát větší roli než v současnosti, ovšem nebude dominující 2. Centrální banky budou intenzivněji obchodovat se zlatem, zapojí se do jeho půjčování a využívání jako kolaterálu, obdobně jako v tomu už je soukromém sektoru 3. Zlato ale nenahradí neplnohodnotné peníze, nedojde k návratu ke zlatému standardu 4. Bude růst role zlata jako nástroje zajišťování rizik a kurzovních pohybů, zlato se stane součástí multiměnového systému a tím i prostředkem k zajišťování proti rizikům neplnohodnotných měn 5. Nastanou změny v rovnováze rozložení zlata do devizových rezerv států ve prospěch “emerging” ekonomik 6. Nastane rovněž fyzický transfer zlata a služeb s nim spojených (úschova, trading, kolateralizace) do “emerging “ ekonomik středa, 13. března 13

Budoucí vývoj postavení zlata ve světových rezervách


•

Spolu s rostoucím postavením zlata v bilancích centrálních bank se může stát zlato součástí nových polštářů likvidity v souladu s pravidly Basel III. i v komerčním bankovnictví.

•

Pokud bude zlato zahrnuté jako vhodné aktivum do výpočtu ukazetele likvidity (Liquidity Coverage Ratio LCR) podle Basel III může se toto stát nástrojem pro banky nástrojem snižování volatility svých portfolii , jakož i snižování hodnoty rizik svých portfolií a zvyšujícím rentabilitu rizikově upravených portfolií.

Národní měny jako složka devizových rezerv


Národní měny jako složka devizových rezerv


•

Poválečné uspořádání mezinárodních měnových vztahů výrazně preferovalo dominantní postavení USD jako světové rezervní měny.

•

Vycházelo z měnového standardu tzv. zlaté devizy tj. USD zajišťujícího smenitelnost za zlato ( a tím i nepřímou účast zlata v devizových rezervách států prostřednictvím směnitelnosti USD za zlato)

•

Tuto roli si USD udržuje i po zrušení směnitelnosti za zlato

Změny struktury globálních devizových rezerv ( v % , 1987 - 2012)


Národní měny jako složka devizových rezerv Změny podílů národních měn v celkově identifikovaných devizových rezervách států počas finanční krize 2008-2012 (v %)

USD stále dominuje jako světová rezervní měna i v dobách krize, i když lze sledovat rostoucí postavení dalších měn středa, 13. března 13

USD jako složka devizových rezerv Dominance USD v devizových rezervách zemí světa podporovala kromě tzv. Bretton Woodského měnového systému i dominance postavení americké ekonomiky v poválečném období, přebytky obchodní bilance a hlad po amerických zahraničních investicích. Rovněž řada vojenských intervečních zásahů americké armády a udržování zahraničních vojenských základech mimo území USA zvýrazňovala diminanci postavení USD v systému mezinárodních devizových rezerv středa, 13. března 13

USD jako složka devizových rezerv


•

BW systém pomalu erodoval v důsledku změny výchozích předpokladů (deficity platební a obchodní bilance, růst konkurenceschopnosti ostatních zemí, a vedl ke zrušení zlatého standardu USD a zavedení plovoucích měnových kursů většiny měn světa

•

I v novém systému si USD zachovává dominantní pozici světové rezervní měny

•

nastalé procesy liberalizace pohybu kapitálu a zboží , globalizace, ale i růstu vnutřního a vnějšího zadlužení USA však pozici USD stále víc oslabují

Postavení USD vůči ostatním hlavním světovým rezervním měnám


USD jako složka devizových rezerv •

zrušení směnitelnosti USD za zlato a zavedení plovoucích kurzů umožnilo zavést autonomii měnové politiky a měnovou suverenitu zemí

•

podpořil určité zvýšení symetrie v mezinárodním měnovém systému a částečně odboural dominanci USD

•

přinesl stabilizační efekt na ekonomiky zmírňující vnější a vnitřní nerovnováhu, ale klíčové problémy definitivně neřeší


USD jako složka devizových rezerv Nedostatky kingstonského systému:


•

floating může vést ke ztrátě měnové disciplíny vlád, protože lze provádět v podstatě jakoukoliv hospodářskou a měnovou politiku

•

floating ve spojení se systémem frakčních rezerv umožňuje emisi peněžních prostředků bez přímé vazby na výkon ekonomiky

•

floating a absence kotvícího mechamismu reánélo hodnoty měn způsobuje měnové spekulace a nejistotu v mezinárodních ekonomických vztazích

USD jako složka devizových rezerv Vývoj podílu změn obchodních bilanci na HDP v letech 2008 -2012 ve vybraných zemích světa


USD jako složka devizových rezerv

• Srovnání kladů a záporů stávajícího

mezinárodních měnového systému ukazují, ( zejména v kontextu světové finanční krize a obrovského objemu zadlužení tradičních světových ekonomik), že bude žádoucí korekce celého systému.


Euro jako složka devizových rezerv Finanční aktiva denominovaná v Euro ještě stále tvoří ve srovnání s americkými a japonskými státními cennými papíry z hlediska objemu druhořadý produkt Srovnání denních objemů obchodu s různými druhy státních dluhopisů v r. 2009

Název finančního aktiva


Průměrný denní objem obchodování v mld. USD

Euro jako složka devizových rezerv

• Euro nahradilo ve struktuře světových rezervních měn zejména D marku a francouzský frank

• Bylo koncipováno jako společná měna

zemí EU v rámci konceptu hospodářské a měnové unie fungující v oblasti Eurozóny



• I když Euro představuje druhou

nejvýznamnější složku světových devizových rezerv je posílení jeho pozice podmíněno zejméně vyřešením současné krize eurozóny.

• Krize

eurozóny je podmíněna dvěma skupinami problémů, které lze nazvat objektivními a politickými (subjektivními)


Euro jako složka devizových rezerv Jedná se o:

•

nerovnoměrnost rozdělení ekonomického potenciálu a následnými rozdíly v ekonomické úrovni členských zemí a jejich produktivity (řešitelné v dlouhodobém horizontu)

•

vzájemnou nevyvážeností mechanismů řízení procesů hospodářské a měnové unie (řešitelné úpravami mechanismů řízení - bankovní, fiskální, případně až transferová unie). Zatím však naráží na politickou nevůli jednotlivých členských zemí k vyššímu stupni politické integrace


41 středa, 13. března 13

Rozdíly v ekonomické vyspělosti členských zemí EU


Euro jako složka devizových rezerv Rozdíly v ekonomické úrovni se promítají do rozdílností v produktivitě práce mezi členskými a vnitřním rozdílům uvnitř projevujícimi se v podmínkách jednotné měny a měnové politiky nadhodnocováním či podhodnocováním reálného národního kurzu měn. Graf srovnává změnu reálného harmonizovaného ukazatele konkurenceschopnosti jednotky práce upravené elilminaci vlivu inflace. Ukazuje na nadhodnocení vnitřních reálných kurzů v eurozóně ve většině zemí a naopak podhodnocení Německa a Rakouska.




•

Problémy, které stojí za krizí eurozóny se zatím řeší zejména monetárními nástroji hospodářské politiky (monetizace a restrukturalizace zadlužení, navyšováním rezerv pro poskytování fondů ohroženým zemím).

•

Objevuje se rovněž tlak na vyšší formy integračních procesů (až po politickou unii s dopady na omezení státní suverenity členských zemí Eurozóny)

•

Významné místo v řešení krize má Evropská centrální banka a její nestandardní opatření


Měnová politika ECB pro řešení krize eurozóny Nástroje měnové politiky Eurosystému použité v posledních letech zahrnovaly operace na volném trhu, jako jsou hlavní refinanční operace (MRO), dlouhodobější refinanční operace (LTRO) a operace jemného doladění, stálé facility a povinné minimální rezervy. Eurosystém rovněž využívá i mimořádná opatření včetně programu nákupu krytých dluhopisů problémových států (Itálie, Španělsko v rozporu se statutem ECB) a programu pro trhy s cennými papíry. Dalším nástrojem řešení krize je fungování společných rezervních fondů (ESFS, ESM - Euroval) středa, 13. března 13

NÁSTROJE ECB


NÁSTROJE ECB


Euro jako složka devizových rezerv Zvýšení postavení Eura v globálním rezervním měnovém systému je závislé od způsobu vyřešení dluhové krize Eurozóny a celkového problému nerovnoměrnosti rozmístění ekonomického potenciálu uvnitř EU. Pro odhad dalšího vývoje existuje několik scénářů od konsolidace až po rozpad Eurozóny, které by měly rozdílné implikace jak pro postavení Eura, tak ale i USD a dalších světových rezervních měn.


Scénáře dalšího vývoje eurozóny a jejich dopady systém rezerv


Vývoj klíčových národních měn při řešení krize Dosavadní způsob řešení krize formou “monetizace” dluhů nepřínáší zásadnější změnu přístupu, kterou by vyžadovala hloubka a rozsah krize. Problém se v podstatě řeší růstem peněžní zásoby a restrukturalizací zadlužení, což bude mít negativní vliv na další postavení obou klíčových měn ve světovém systému rezervních měn. Vývoj objemu aktiv účetních bilancí centrálních bank USA (FED) a EU (ECB) v % oproti roku 2006


Zadluženost jako rostoucí hrozba světového finančního systému

% Podíl nákladů financování zadlužeností na HDP vybraných zemí světa



Multiměnový systém Postavení rozvíjejích se ekonomik ( emerging economies) ve světové ekonomice (produktu i obchodě) se rychle mění, což má vliv i na měnovou strukturu světových financí


Multiměnový systém

Směřování mezinárodního systému devizových rezerv k multiměnovému systému bude jednoznačně vést k růstu pozice zejména RMBY, i když tento růst nebude ( podle skupin mezinárodních expertů) razantní, ale spíš postupný


Multiměnový systém Vývoj podílu Číny na globálním HDP ( %) 1978 - 2011


Podíl RMBY v mezihraničních platebních operacích (v %) (2010-2012)


Multiměnový systém

Bez ohledu na to, jestli svět v nejbližší budoucnosti směřuje do plné krize s koncem eura, nebo zda nastane oživení, či zažijeme něco mezi: všechny cesty vedou k směrem k multiměnovému systému, v němž je pravděpodobné , že role zlata, že bude více významná než v předchozím období jeho demonetizace.


Potenciální devizové facility jako součást devizových rezerv


Potenciální devizové facility jako součást devizových rezerv Pod potenciálními devizovými facilitami rozumíme možnost čerpání dodatečných devizových zdrojů ve formě úvěrů od mězinárodních měnových institucí anebo zahraničních centrálních bank. Nejdůležitějšímí institucemi poskytující potenciální devizové facility jsou MMF, případně ECB a další rezervní instituce Eurosystému (ESFS, ESM)


Zvláštní práva čerpání


•

MMF je oprávněn vytvářet a alokovat pro své členy mezinárodní finanční rezervy prostřednictvím „zvláštních čerpacích práv (SDR)“.

•

Finanční zdroje IMF tvoří především členské příspěvky (tzv. kvóty) 187 členských států, které v současné době dosahují hodnoty 212,7 miliardy SDR (přibližně 293 miliard USD). Výše kvót je určována na základě relativní ekonomické síly jednotlivých členských států.

Zvláštní práva čerpání Zavádění “Zvláštních práv čerpání” jako mezinárodní rezervní měny


•

SDRs byly zavedeny v roce 1970 jako alternativní měna k dolaru

•

SDRs nemají fyzickou podobu, existují jen na účtech MMF a jsou přidělována členským zemím k nákupu volně směnitelných měn

•

Zatím dosahují jenom minimálního podílu na mezinárodních měnových rezervách

Zvláštní práva čerpání •


SDR představují speficický druh finančních prostředků (někdy se nazývají “papírové zlato”), které představují:

‣

jeden z prostředků mezinárodní likvidity, který by měl řešit její nedostatek

‣ ‣

stabilizační prvek systému měnových kurzů

‣

nástroj pro evidenci a statistiku všech operací MMF a SB

zdroj financování členských zemí MMF a jejich vzájemných finančních a transakcí

Zvláštní práva čerpání Hodnota

‣ ‣

původně (1967) odvozená od zlata (0,888671 g zlata) později od 1974 zaveden princip měnového koše

‣ ‣ ‣ ‣ ‣


nejdřív 16 měn (podíl na světovém exportu víc než 1% od 1981 jenom 5 měn (USD, DEM,FFR, JPY, GBP) od 2006 jen 4 měny (USD-44%, EUR -34% ,JPY -11% ,GBP -11% ) váhy v koši jsou revidovány v pětiletém období propočet hodnoty SDR se dělá denně podle aktuálních kursů

Kompozice SDR

SDR jako koš měn


Zvláštní práva čerpání Emise : alokují se při vstupu nového člena v závislosti na jeho kvótě + v speciálních situacích V průběhu fungování MMF se zvyšovaly celkové emise SDR, čímž se zvyšuje celkový objem devizových rezerv MMF a tím se i řeší problém nedostatku mezinárodní likvidity v krizových obdobích Emise SDR:

období

objem

důvod

1970-1972

9,3 mld USD

krize USD

1979-1981

12,1 mld USD

2. ropní krize

271,4 mld. USD

finanční krize a alokace pro nové členy


Zvláštní práva čerpání Užití: členské země mohou používat celý objem jim alokovaných SDR pro

‣ ‣ ‣


vyrovnání pasivního salda platební bilance doplnění svých devizových rezerv nákupu cizí měny od jiného členského státu

‣

použití SDR s určením kupce (MMF určí kdo je odkoupí od zájemce - kupec může odmítnout když by tím získal 200% kvóty)

‣

bez určení kupce (mimo sféru působnosti MMF)

Zvláštní práva čerpání

‣


SDR lze použít i na mezinárodní finanční transakce:

‣

swapové obchody - nákup cizí měny se zpětným odkupem

‣

termínové operace -nákup/prodej měn za SDR k pozdějšímu datu

‣

úvěrové operace

‣

- jde vždy o pohyb SDR proti národní měně, v opačném směru

Zvláštní práva čerpání Čerpání a úročení


‣

MMF platí všem účastníkům správy SDR úrok

‣

všichni účastníci platí MMF úroky z objemu přidělených SDR

‣

přijaté úroky = vyplácené úroky

‣

výše úroku je odvozena od úrokových sazeb měn v měnovém koši SDR (na týdenní bázi)

Potenciální devizové facility MMF

Čerpání zdrojů od MMF alokovaných v SDR je možno uskutečnit na základě:

• • • • •


obecné politiky platební bilance zvláštních dlouhodobých facilit k financování speficických účelů dočasných facilit facilit na podporu nejchudších zemí dodatečných účtů vedených odděleně od zdrojů MMF

Nejčastější formy čerpání úvěrů od MMF:

• • • • • • • • • •

rezervní tranše (25% členské kvóty) úvěrová tranše (4x25%) facilita na financování výkyvů zásob surovin rozšířená úvěrová facilita(dlouhodobé zdroje na adaptaci v PB problémech) facilita kompenzačního a neočekávaného financování (přechodné ztráty) doplňková rezervní facilita (krátkodobé velkoobjemové úvěry do PB) facilita systémové transformace (pro země SVE a SSSR) facilita strukturální adaptace (reformy a boj proti chudobě) facilita na snížení chudoby a podpory růstu (PRGF) Svěřenecký fond MMF (nejchudčí rozvojové země)


Potenciální devizové facility mimo MMF Země EU (Eurozóny) mají od r. 2010 možnost získat zdroje na řešení krizových situací i mimo MMF. Jedná se zejména o využití prostředků:

• • • středa, 13. března 13

ESFS ESM ECB

Budoucnost systému světových rezervních měn


Budoucnost mezinárodního systému rezervních měn tendence vývoje měnového systému koncem XX. a na počátku XXI. století:


•

rostoucí význam a vliv ( i negativního) vývoje v Evropské unii, a tendence regionalizace v rámci Eurozóny

• • • • •

rostoucí vliv BRIC v procesech globalizace vysoká volatilita měnových trhů postupná ztráta pozic USD v systému opakující se finanční krize v rámci systému nestabilnost celého systému a hledání alternativ

Budoucnost mezinárodního systému rezervních měn


•

Dlouhodobým cílem je vytvoření globální rezervní měny zajišťující dostatečnou mezinárodní likviditu

• •

Globální ekonomika vyžaduje globální měnu

•

Existuje více modelů řešení i názorů na zdroje nestability systému

•

Značná jejich část je zaměřena na kritiku stávajícíhou systému s dominantním postavením USD jako světové rezervní měny

Problémem je jakým způsobem ji navrhnout a prosadit do praxe mezinárodních ekonomických vztahů

Perspektivy mezinárodního měnového uspořádání


•

Návrhy a otevřené otázky perpektivní změny mezinárodního měnového systému vycházejí z některých teoretických i prakticko- politických diskuzí k řešení aktuálních problémů světových financí. Nejznámější stanoviska a návrhy jsou od:

• • • • •

Robert Triffin (1960) Richard N.Cooper (1985) Prof. Robert Mundell (2002) Joseph Eugen Stiglitz (2006) Zhu Xiaochunan (2009)

Perspektivy mezinárodního měnového uspořádání Robert Triffin (1911-1993)

•

belgický ekonom známý zejména kritikou Bretton woodského systému fixních měnových kursů . Jeho kritika je známá jako Triffinovo dilema. Pracoval v FRS USA (1942–1946), vMMF (1946–1948), v OEEC - později OECD (1948–1951), . V 1951 se stal profesorom ekonomie na Yalské univerzitě .Do Evropy se vrátil v r. 1977. Byl významným stoupencem evropské integrace a pomohl vyvinout Evropský měnový systém a podporoval koncept centrální banky EU známé jako Evropská centrální banka

•

Triffinovo dilema tvrdí, že v systému, ve kterém dolar slouží jako centrální rezervní měna, muže dojít k nárůstu likvidity jedině tehdy, když USA poskytnou světu více dolaru nárůstem deficitu platební bilance. Čím větší je deficit, tím víc upadá důvěra v konvertibilitu dolaru za zlato. Bez důvěry USD nebude akceptován jako mezinárodní rezervní měna a systém fixních kursů se zhroutí.


Richard N.Cooper


•

americký ekonom, politický poradce , akademik, profesor na Harvardské univerzite, působil v Federální rezervní bance, i jako státní tajemník Ministerstva zahraničí vlády USA, předseda Rady zpravodajských služeb USA,

•

tvrdil, že ve veku globalizace komunikace, dopravy, technologií. obchodu. korporátních strategií, bankovnictví a investic je mezinárodní měnový systém postavený na národní měně (USD) nedostatečný a nevyhovující

•

naznačoval nutnost přechodu k mezinárodní rezervní měně , která nebude postavena na národní měně a tím nahrazení dolaru US v tomto systému

Robert Mundell


•

kanadský ekonom, profesor ekonomie na Columbijské univerzitě, v roce 1999 získal Nobelovu cenu za „analýzu měnové a fiskální politiky v různých režimech určování měnových kurzů a za analýzu “optimálních oblastí společné měny“. Je jedním ze zakladatelů ekonomie strany nabídky a také otcem koncepce optimální měnové zóny, která se stala východiskem pro koncepci Eura

•

významný zastánce jednotné světové měny , zdůrazňoval její enormní výhody a přínosy pro světový obchod, díky možnosti jednotného určování cen, zmizení transferových nákladů a rizik směnných kurzů

•

jeho návrh spočíval v zavedení jednotné měny pro určování cen, denominaci dluhů, což by následně umožňovalo dosahovat stejnou úroveň inflace zůčastněných zemí, jednotnou úrokovou míru na bezriziková aktiva a globální synchronizaci ekonomického cyklu

Joseph Eugene Stiglitz


•

Americký ekonom, profesor Columbijské univerzity. Je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2001). Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí (zejména Světové banky a Mezinárodního měnového fondu) a liberálních ekonomů (dle jeho slov "tržních fundamentalistů"). Bývá nejčastěji řazen k ekonomické škole tzv. "nových keynesiánců," navazujících na ekonomickou teorii a závěry J. M. Keynese, prosazujícího státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů

•

Doporučuje přijetí SDR jako rezervní měny všemi centrálními národními bankami a tím napomáhat vytvořit cestu pro zavedení jednotné světové měny

Zhu Xiaochunan

•

významný čínský ekonom, bankéř, reformátor, vládní byrokrat, guvernér Čínské lidové banky (centrální banka ČLR) ,

•

Zhou měl v březnu 2009 pro MMF projev “Reforma mezinárodního menového systému “ ve kterém konstatoval, že finanční krize je posilována slabostí současného mezinárodního měnového systému. Požadoval větší přesun k SDR jako globálně řízené rezervní měně a začlenění RMBY do měnového koše SDR.

•

Argmentoval Triffinovým dilematem a zdůrazňoval ,že globální diverzifikace rezervních měn je nutná i proto, že přílišná koncentrace na USD může přinést nepředvidatelné důsledky. assets denominated in the dollar may bring about undesired consequences.

•

Vyjadřil lítost nad tím, že Bancor, doporučovaný J.M.Keynsem nebyl přijat Breton Woodskou konferencí v r. 1944 jako základ pro globální měnu.


Nové postavení RMBY jako světové rezervní měny


•

Aktuálně však ČLR mění svoje stanovisko ke světové měně a plánuje s ohledem na politickou obtížnost implementace SDR jako globální rezervní měny a odpor k zapojení juanu do měnového koše, autonomně rozšířit používání RMBY částečně krytého zlatem jako součást mezinárodního multiměnového uspořádání

•

Je to reakce jak na finanční krizi a roli USD v ní, jakož i problémy Eurozóny. Proto se Čína rozhodla pro samostatnou akci tj. uvolnit RMBY pro využití jako další světové rezervní měny, To navazuje na koncept zavádění multiměnového globálního systému devizových rezerv.

•

Součástí čínského konceptu bude zřejmě znovuzapojení zlata jako prostředku částečného krytí RMBY a stabilizace jeho kursu

Budoucnost mezinárodního systému rezervních měn •

Diverzifikace systému devizových rezerv musí odrážet diverzifikaci ekonomického potenciálu a moci ve světové ekonomice, vyžaduje však splnění řady předpokladů.

•

Svět směřuje k vytvoření trvalého multiměnového systému rezerv, kde dolar bude hrát spolu s řadou jiných měnách, včetně RMBY klíčovou úlohu. Pro zařazení jüanu a měn dalších rozvíjejích se ekonomik do kompozitu SDR bude zapotřebí mezinárodného konsenzu, který se tvoří pomalu.

•

Čína byla donedávna odmítána ve svých snahách o internacionalizaci RMBY a jejího zařazení do SDR, zejména s důrazem na politiku uměle nízkého kurzu, následné vysoké přebytky obchodní a platební bilance, a omezení kapitálových transferů do zahraničí.

•

Znovunastolení rovnováhy světové ekonomiky prostřednictvím hospodářského růstu Číny dojde postupně a nebude jednoduché. Zejména lze předpokládat, že posun směrem k plné směnitelnosti renminbi a jeho všeobecného uznání za plnohodnotou rezervní měnu bude pouze postupný. Během tohoto období změn však držitelé přechodových rezerv rozšíří své investice do poměrně širokého spektra aktiv a sektorů


Budoucnost mezinárodního systému rezervních měn V součanosti existuje více scénářů dalšího vývoje:

•

Zachování status quo tj. současný systém světových rezervních měn s dominancí USD

•

Návrat ke zlatému standardu ( v nějaké modifikované podobě)

•

Systém postavený na SDR jako světové rezervní měny nezávislé na dominanci dolaru a rovnoměrném rozložení na více měn

•

Multi měnový systém individuálních národních měn s vyšším stupněm diverzifikace v devizových rezervách států


Charakteristiky alternativních měnových a rezervních systémů


Budoucnost mezinárodního systému rezervních měn Nedořešené problémy se zaveděním SDR jako jednotné světové měny: poskytnutí větší role SDR v MMS bude vyžadovat významné investice a snahy ze strany vlád v delším období:


•

nutnost vytvořit likvidní trh s SDR (např. vydáváním dluhopisů denominovaných v SDR)

•

nutnost vytvořit mězinárodní devizový trh na bázi SDR , např. umožněním MMF vystupovat jako tvůrce trhu

•

možnost MMF emitovat dodatečné SDR v případě nedostatku

Nové postavení RMBY jako světové rezervní měny Dosažení čínské cíle týkající se internacionalizace renminbi (RMBY) vyžaduje sadu samostatných ale vzájemně propojených rozhodovací procesů: - zvýšení využívání jüanu v mezinárodním obchodě a financích, - pro snížení kontroly toku kapitálu regulující příjmy a odliv finančních a kapitálových zdrojů, - na zvýšení podílu jüanu v celosvětových oficiálních devizových rezervách. V těchto jednotlivých oblastech má Čína jen omezenou schopnost jednat samostatně, proto proces internacionalizace RMBY nebude tak rychlý . středa, 13. března 13

Budoucnost mezinárodního systému rezervních měn

•

USD bude zatím i nadále sloužit jako globální rezervní měna, ale jeho role bude dlouhodobě klesat

•

pokud se podaří vyřešit problémy s eurem, mohlo by část funkcí převzít euro ale spolu s dalšími měnami

•

národní měny zemí s rozvíjejícími se trhy (BRIC a další) budou v budoucnu hrát kritickou roli

•

bude docházet k vytváření systému fungujícího na bázi více národních měn jako světových porstředků likvidity ( u určitým návratem ke zlatu)

•

konečným cílem bude vytvoření jednotné globální měny ale v delším časovém horizontu


Literatura • Durčáková , Mandel: Mezinárodní finance, Praha 2010 kap. 14

• přednáška


Devizové rezervy. Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA. středa, 13. března 13

Recommend Documents