Další formy mezinárodních finančních transferů. Doc.Ing.Lubomir Civín, CSc.,MBA

Další formy mezinárodních finančních transferů

Doc.Ing.Lubomir Civín, CSc.,MBA

Struktura kursu •! !"#$%&'()*%*+",'*-'./0(1+".()23*4(%(2)*5%6"*#"781#9* -'/0(1+".()23*'6"("-026:23*&/$%3;*%*<,"=1,()*'6"("-06>* •! ?'/0(1+".()*"=23".@*A,%$'=()*#$>6*%*4(%(2"&1()*-'/0(1+".()3"* "=23".7* •! ?'/0(1+".()*A"3>=>*6%A0$1,7*%*0(&'#92* •! B%,C)*D"+->*-'/0(1+".()23*4(%(8()23*$+%(#D'+;* •! B'&0/"&E*+'/'+&>* •! ?F("&E*67+/>** •! B'&0/"&E*$+3>*%*"A'+%2'*(%*-'/0(1+".()23*.'&0/"&:23*$+/)23* •! G0,%(2"&1()*-'/0(1+".()23*4(%(8()23*$+%(#%62)*%*&(F5C)* '6"("-0261*+"&("&13%** •! ?F("&1*%*.'&0/"&1*A",096%*#$1$;* •! H,"=1,()*-F("&:*#>#$E-@*A+"=,E->*%*A'+#A'69&>* •! ?'/0(1+".()*+'<0"(1,()*-F("&1*0($'<+%2'* •! ?'/0(1+".()*%*<,"=1,()*-F("&E*0(#9$72'* *

OBSAH 1. Mezinárodní uvěrové vztahy a úvěrová schemata 2. Granty, dary, mezistátní finanční pomoc a mezinárodní podpůrné progamy 3. Ostatní finanční transfery států 4. Mezinárodní pohyby pracovní síly a jejich vliv na mezinárodní finance 5. Mezinárodní finanční transfery soukromých osob

Mezinárodní uvěrové vztahy


Mezinárodní úvěrování představuje mezinárodní převod bankovního kapitálu na úrovni ekonomických vztahů mezi zeměmi, které jsou spojené s převodem zdrojů (měna, komodita) v čase na základě splnění následujících pěti podmínek:

Mezinárodní uvěrové vztahy 1. Návratnost - investovaný kapitál by měl být po čase, na který je poskytnut, vrácen v plné výši; 2. Platební schopnost - země dlužník platí za použití úvěru úrokovou procentuální kompenzaci (velikost je stanovena v dohodě) do země věřitele; 3. Pohotovost - úvěr se převede na používání u dlužníka po určitou dobu (to je stanoveno ve smlouvě o úvěru); 4. Účelovost použití - mezinárodní úvěr se poskytuje většinou na předem stanovené a schválené vládní programy (financování z různých odvětví výroby, zemědělství ap); 5. Bezpečnost - splátka úvěru je jištěná (vládní) zárukou.

Mezinárodní uvěrové vztahy Objektem mezinárodního úvěrování jsou peněžní zdroje. Subjektem bývají:

• • • •

soukromé podniky (firmy, banky), mezinárodní (regionální) úvěrové organizace, vlády, oficiální orgány.

Mezinárodní uvěrové vztahy Úvěrové peníze v rozvíjejících se tržních ekonomikách mají určité vlastnosti. Základní část mezinárodních veřejných úvěrů je poskytována ve formě měkkých úvěrů, dotací a grantů na základě mezivládních dohod. Možnost přijímání úvěrů v rámci preferenčních úrokových sazeb je ovlivněna takovými faktory, jako jsou:

• • • •

stupeň ekonomické úrovně rozvoje; politické faktory a dohody strategické cíle a záměry zkušenost s hospodářskou krizí.

Mezinárodní uvěrové vztahy Dlužnické země lze rozdělit na tři základní skupiny:

• • •

země se silně rozvinutým hospodářstvím a země s poměrně rozvinutým hospodářstvím. málo rozvinuté země pro než nejsou zdroje soukromého původu přístupné a proto musí používat oficiální zdroje protože vysoká cena a striktnost tržních úvěrových podmínek je činí pro ně nedostupnými.

Mezinárodní uvěrové vztahy Navíc země s nízkým stupněm rozvinutosti ekonomike budí u investorů nedůvěru z důvodu nedokonalé legislativy a nekonzistentní vnitřní politiky. Státy se spíše vyspělejší ekonomikou jsou schopny se úvěrovat ze soukromých mezinárodních zdrojů. Ekonomika těchto zemí je charakteristiká určitým stupněm rozvinutosti a integrací do systému světových finančních trhů.

Mezinárodní uvěrové vztahy Základním důvodem, pro realizaci mezinárodní úvěrování je požadavek zemí s tranzitivní a rozvojovou ekonomikou na získání dodatečných prostředků pro výrobu a ekonomický rozvoj. Obecný proces globalizace se odráží v intenzivním rozvoji hospodářské spolupráce mezi zeměmi zeměmi s rozvinutou a zeměmi s tranzitivní či rozvojovoou ekonomikou.


•

Charakteristickým rysem ekonomiky zemí, které se orientují na rozvoj tržního hospodářství je neschopnost jejich vnitřních bankovních systémů zajistit včasné a dlouhodobé financování jejich rozvojových záměrů.

•

To je spojeno s nedostatkem vnitřních zdrojů investic v zemi. V tomto případě pak vznikají požadavky na mezinárodní komerční anebo státní zahraniční úvěr.

Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní transfery úvěrového kapitálu se realizují ve dvou základních formách: - jako úvěrové transakce mězinárodních soukromých finančních institucí (nejčastěji nadnárodních bank) - jako úvěrové transakce státních či mezistátních finančních institucí

Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní úvěrové transfery soukromých institucí se rozvinuly zejména v souvislosti s rozvojem euroměnových obchodů po 2. světové válce. Hlavní příčiny dynamického rozvoje byly:

•

rozšiřování bankovních služeb pro potřeby TNC, které potřebují vytvářet depozita a získavat úvěry v různých světových měnách

•

možnost obcházení domácích úrokových, úvěrových a devizových omezení, které jsou (byla) uvalována na operace v domácích měnách

•

nižší náklady při vytváření depozit v euroměnách (nejsou pojišťovány, nemusí se držet vůči nim rezervy) což umožňuje vyšší depozitní a nižší zápůjční úrokové sazby


•

Úvěrové a depozitní operace obvykle vykonávají příslušná oddělění obchodních bank, anebo evrobanky, které vznikají jako pobočky multinacionálních bank, často umisťované v tzv. off shorových územích

•

Specifickou formou úvěrování je obchodování s eurobondy

•

Europůjčky od bank jsou získávány na mezibankovním trhu s eurodepozity. Obchodování na tomoto trhu je obdobný jako na devizových trzích (dvoucestná kotace úrokové míry)


• Eurobanky se při úvěrování orientují

zejména na poskytování úvěrů ve formě roll-over kreditů vládám a TNC

• roll-over kredit je specifický typ

dlouhodobého obnovujícího se úvěru při pohyblivé úrokové sazbě, která se mění v 3-6 měsičních intervalech v závislosti od LIBORu

Mezinárodní uvěrové vztahy Eurobanky jsou schopny operovat na finančních trzích s užšími spready než domácí banky. Je to v důsledku toho, že nemusí držet povinné minimální rezervy, nepodléhají regulaci a dohledu, nemusí pojišťovat vklady a často operují v daňových rájích. Koexistence s bankami na domácích trzích se dána orientací na specifické operace velkoobchodního charakteru zameřené na TNC,vlády a centrální banky. Většina euroúvěrů je poskytována jako syndikované půjčky, což umožňuje diverzifikaci úvěrového rizika mezi více věřitelů. Většinou jsou to úvěry mezi 1- 5 lety lety

Mezinárodní uvěrové vztahy Obecným problémem euroúvěrů je jejich nižší likvidita. Proto se rozvinul sekundární trh v euroúvěry, kde dochází ke změnám věřitele (tzv. novation), anebo alespoň převodu inkasa úroků a jistiny na třetí osobu bez změny původního věřitele (tzv. assignment). Možné jsou rovněž různé swapové operace (asset for asset swap, asset for cash swap)


• Specifickou formou mezinárodnícho úvěrování jsou úvěry poskytované státními příp. mezistátními finančními institucemi.

• Nejznámějšími jsou MMF, Skupina

Světové banky (IBRD, IDA, IFC), BIS, EBRD, EIB a další regionální rozvojové banky.

Mezinárodní uvěrové vztahy mezistátních institucí Tyto úvěry členíme na:

• krátkodobé (MMF, BIS) • střednědobé (MMF, WB, EBRD atd.) • dlouhodobé (WB, EBRD, atd.)

Mezinárodní uvěrové vztahy Většina těchto úvěrů ( zejména od MMF) je spojená s realizací hospodářské anebo monetární politiky států. Jedná se jak o úvěry na vyrovnávání platebních bilancí, velkých výkyvů na trzích komodit, dočasných krizových opatření, podporu nejchudších zemím, strukturální adaptaci transformujících ekonomik, případně ekonomik v hluboké finanční krizi.

Mezinárodní uvěrové vztahy Dlouhodobé úvěry skupiny WB poskytují zdroje na financování velkých projektů rozvojových zemí zaměřených a nastartování či udržování ekonomického a sociálního rozvoje tržních ekonomik a to na jak úrovni státního sektoru (IBRD), soukromého sektoru (IFC), či nejchudších zemí světa za specifických výhodných podmínek (IDA).

Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní úvěrování má velký význam, ale jeho roli nelze hodnotit jednoznačně. Je mnoho zemí, které se na základě vnějších finančních zdrojů poskytnutých pro rozvoj ekonomiky dosáhly úspěch. Ale často je možné se setkat i s příklady, které i navzdory velkým mezinárodní úvěrům, které by mohly státu napomoci provést kvalitativní krok vpřed ve vývoji ekonomiky tyto předpoklady nesplnily a došlo k úvěrovému selhání.


Základní důvody selhání mezinárodních úvěrů:

• • •

důsledky hospodářské krize; neúčelové použití úvěrových zdrojů; narušení vzájemných úrokových a devizových sazeb vznkající při změnách vývoje na světových trzích ve vztahu k přepočtu měn na základě dohod (vede ke ztrátám dlužníka).

Granty, dary, mezistátní finanční pomoc a mezinárodní podpůrné progamy

Mezistátní finanční pomoc

•

Jedna z institucí skupiny WB Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudobnější země světa.

•

Dělá se to formou nízko úročných půjček a grantů do vzdělání, zdravotnictví, infrastruktury, komunikací a dalších oblastí těchto zemí.

Oficiální rozvojová pomoc Tyto země by nebyly schopné zajistit si financování svých výdajů na meznárodních finančních trzích za podmínek, které by umožnily jejich splácení. Proto jsou podmínky úvěrů v podstatě blízké daru (i když je požadovaná návratnost, díky délce - až 40 let a nízkým až nulovým úrokům) se jedná o částečně neekvivalentní transfer finančních fondů.

Oficiální rozvojová pomoc Určitá část prostředků této instituce je dokonce poskytována přímo ve formě grantů, tj. nevrané hospodářské pomoci určené na financování neziskových projektů ze sociální oblasti (zdravotnictví, školství, apod.) Zdroje ODA jsou pravidelně doplňovány ze strany nejvyspělejších zemí světa.

Oficiální rozvojová pomoc Počátky rozvojové politiky, jedné z oblastí veřejné politiky, jsou spojeny s procesem dekolonizace po r. 1945 a také s naplňováním Článku 55 Charty Spojených národů, formulujícího závazek „prosazovat vyšší životní úroveň, plnou zaměstnanost a podmínky hospodářského a sociálního pokroku a rozvoje“. Od r. 1960, kdy přibližně 50% světové populace žilo v absolutní chudobě, vyhlásilo Valné shromáždění OSN pět rozvojových dekád OSN pro konkrétní zaměření mezinárodních akcí podporujících rozvoj, v posledních letech toto probíhá prostřednictvím rámce rozvojové politiky stanoveného Deklarací tisíciletí OSN z r. 2000

Oficiální rozvojová pomoc V r. 1960 založili hlavní poskytovatelé rozvojové pomoci v rámci činnosti dnešní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Skupinu pro rozvojovou pomoc (dnes Výbor pro rozvojovou pomoc, Development Assistance Committee – DAC). Hlavním úkolem DAC tehdy bylo shromažďovat údaje o tocích pomoci. Se zvětšením rozsahu podpůrných programů a zvýšením počtu podporovaných zemí v 70. a 80. letech však DAC začal věnovat pozornost také prosazování osvědčené praxe a standardů pro řízení rozvojové pomoci.

Oficiální rozvojová pomoc DAC představuje hlavní fórum největších bilaterálních dárců, kteří se snaží zvýšit účinnost společného úsilí v oblasti podpory udržitelného rozvoje. Výbor měl původně 9 členů (Belgie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Portugalsko, Spojené království, Spojené státy americké a Komise Evropského hospodářského společenství); v současnosti má 23 členů a těsně spolupracuje s dalšími klíčovými mezinárodními dárci (např. OSN, skupina Světové banky) ale i jinými bilaterálními poskytovateli podpory vně DAC

Oficiální rozvojová pomoc

•

•

Oficiální rozvojová pomoc je obvykle členěna na dvě základní kategorie:

•

Humanitární (krizovou) pomoc (Humanitarian (Crisis) Aid) a

•

Rozvojovou spolupráci (Development Cooperation).

Rozvojová spolupráce je relativně nový pojem zdůrazňující rovnocenné postavení mezi příjemcem a poskytovatelem pomoci. Dříve se obvykle používal anglický pojem Development Assistance (Aid)

Oficiální rozvojová pomoc Definice oficiální rozvojové pomoci (Official Development Assistance, ODA) byla poprvé formulována v r. 1969 s cílem odlišit ODA od „ostatních oficiálních toků“. Podle poslední definice ODA, kterou DAC publikoval jde o pomoc, která: • je poskytována oficiálními agenturami (národními a/nebo místními orgány veřejné správy), • je realizována s hlavním cílem podporovat ekonomický rozvoj a prosperitu rozvojových zemí, • má povahu spolufinancování (zahrnuje složku grantu ve výši min. 25%).


Cílem OSN uváděným od r. 1970 je, aby „každá hospodářsky vyspělá země postupně zvyšovala svoji oficiální rozvojovou pomoc rozvojovým zemím a vyvíjela maximální úsilí o dosažení minimální čisté částky ve výši 0,7% svého hrubého domácího produktu v tržních cenách...”. DAC a jeho členské země již tento cíl oficiálně schválily.

Mezistátní finanční pomoc Granty zameřené na realizaci různých typů projektů v oblasti ekonomického i sociálního rozvoje poskytují i jiné (regionální) instituce jako EK, EBRD, EIB zemím v regionech ve kterých působí, přičemž tím sledují zejména politické a hospodářské cíle v daných regionech (např. předvstupní fondy EU).


•

Finančně výhodné úvěry, granty, oficiální rozvojová pomoc a podobné finanční transfery zavádějí do finančních vztahů určité netržní prvky.

•

Promítají se rovněž do platební bilance zemí poskytovatelů i příjemců a mají určitý vliv i na jejich vývoj, případně i řešení některých problémů státních rozpočtů


•

Jedním z nástrojů mezinárodní finanční pomoci s přímým vlivem na platební a majetkovou bilanci států a rovněž na státní rozpočet je odpuštění zahraničních dluhů.

•

Odpuštění dluhů patří k oficiálním rozvojovým cílům tisíciletí z roku 2000. Jedná se o rozšíření programu oddlužování těžce zadlužených chudých zemí (HIPC) a zrušení jejich oficiálních bilaterálních dluhů a zajištění velkorysejší oficiální rozvojové pomoci (ODA) zemím, jež vykazují zřetelné výsledky v boji proti chudobě


•

K odpuštění dluhů již došlo nebo v blízké budoucnosti dojde ve většině zemí z celkového počtu 41 států zařazených do skupiny (HIPC). Tím tak bude zrušeno více než 90 procent jejich vnějších dluhů.

•

V řadě rozvojových zemích vynaložili více prostředků na správu dluhů než na zdravotnictví nebo na vzdělání.

Vývoj toků oficiálních rozvojových financí (1981-2011) Oficiální rozvojové finanční transfery do rozvojových zemí stále ceny roku 2010 v mld.USD

1981

1986

1991

1996

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

OFFICIAL DEVELOPMENT FINANCE (ODF)

100.0

103.0

108.1

84.4

92.5

96.6

89.8

91.3

136.8

121.5

127.3

145.9

169.8

168.1

150.6


81.4

78.5

91.8

73.2

80.5

91.1

92.0

94.2

124.1

119.6

112.1

125.3

128.0

131.1

128.0

Bilaterální dárci

62.3

60.5

68.9

52.0

54.5

64.2

68.5

68.0

98.1

91.1

82.1

93.8

90.6

96.5

95.8

Multilaterální organizace

19.1

17.9

22.9

21.2

26.0

26.9

23.4

26.1

26.0

28.4

30.0

31.5

37.4

34.6

32.2

Ostatní rozvojové finanční toky

18.6

24.5

16.3

11.1

12.0

5.5

-2.2

-2.8

12.6

2.0

15.2

20.6

41.9

37.0

22.6

5.0

7.8

6.2

6.9

-0.5

8.4

5.6

1.5

12.0

3.3

1.3

1.8

10.4

5.4

8.9

13.6

16.7

10.2

4.3

12.4

-2.9

-7.7

-4.4

0.6

-1.3

13.9

18.8

31.4

31.6

13.7

Celkové

59.8

74.6

86.4

72.5

80.2

85.8

89.0

93.6

123.2

116.8

107.4

119.5

120.9

128.5

125.5

of which: Bilateral grants

31.2

42.1

54.7

47.9

51.3

58.2

65.3

67.4

95.4

88.6

78.4

87.0

82.4

87.5

86.5

Bilaterální dárci Multilaterální organizace

Křižová kontrola toků

Zdroj: Statistics on resource flows to developing countries , OECD - DAC, Decembre 2012

Vývoj ODA podle forem

1995-1996 průměr rage

2000-2001 průměr

2007

USD million 2008

2009

2010

2011

ODA celkem Biletarální ODA Všeobecná rozppočtová podpora Zákkladní porpory MGO Investiční projekty Granty na odpuštění gluhů Administrativní náklady Ostatný výdaje dárců (a) Příspěvky mezinárodním institucím UN EU IDA Regionální rozvojoové banky Ostatní oficiální toky Bilateralní Multilateralní Soukromé Přímé investice Bilateralní portfolio investice Multilateralní portfolio investice Exportní úvěry Cisté granty NGO

57414.90 39895.78 0.00 1032.21 3980.07 2668.35 2887.36 807.01 17519.14 4391.55 5033.14 4704.75 1429.80 8162.25 8032.13 130.13 110105.17 57176.76 50364.46 -869.23 3433.17 5879.00

53324.40 35738.81 0.00 1195.25 5706.28 1908.61 3045.40 1455.93 17585.24 5304.31 4942.48 3656.10 1849.07 -3480.29 -2996.27 -484.02 64817.35 69765.85 -6264.83 -3727.57 5043.90 7142.57

104206.07 73378.52 2575.19 2183.18 4290.35 8982.59 4649.56 2195.86 30827.55 5871.82 11714.25 5691.06 2407.71 -5490.70 -5956.87 466.17 318625.63 185059.26 130122.00 -9737.13 13181.50 18351.64

121954.33 86805.19 2914.84 2516.59 8319.76 8834.00 5399.23 2832.84 35149.16 5870.44 13039.46 8150.30 3208.27 -54.78 -642.50 587.72 129921.23 186908.60 -53572.68 -9985.60 6570.91 23786.72

119787.36 83674.80 2722.80 2130.09 10568.22 1708.71 5294.76 3495.84 36112.56 6201.97 13788.59 7175.45 3105.39 10147.60 8050.43 2097.16 181859.93 116441.60 44199.22 18766.93 2452.18 22046.88

128465.92 90957.71 1399.85 1568.35 10964.92 3666.16 5976.44 3925.58 37508.17 6461.13 13153.62 8059.02 3142.88 5877.80 5393.03 484.78 342910.28 177840.96 144157.56 -6157.21 27068.97 30775.44

134038.29 94068.27 1390.98 1472.86 13298.58 4138.05 6156.17 4746.84 39969.98 6541.66 13119.68 9470.19 4034.88 8618.15 8945.33 -327.18 322321.07 217597.26 103451.26 -9291.47 10564.01 30597.15

Uhrnné čisté toky v cenách a směnných kursech roku 2010 (b)

181561.31

121804.02

435692.64

275606.50

333841.77

508029.44

495574.65

231703.15

181131.49

448860.83

270115.65

336941.11

508029.44

464153.00

a) Includes devepment awareness and refugees in donor countries. b) Deflated by the total DAC deflator.

Zdroj: Statistics on resource flows to developing countries , OECD - DAC, December 2012

Ostatní finanční transfery států

Ostatní finanční transfery států

• Kromě kapitálových a obchodních

plateb vznikají rovněž další formy peněžních transferů mezi domácí a zahraniční ekonomikou , které samozřejmě zprostředkuje sféra mazinárodních financí

Ostatní finanční transfery států Nejdůležitějšími formami mezinárodních finančních mimo mezinárodní obchod a pohyb kapitálu transferů jsou:

•

vojenské výdaje v souvislosti s vojenskými (válečnými) aktivitami v zahraničí

•

výdaje států na zahraniční diplomatická a konzulární zastoupení

• •

příspěvky mezinárodním organizacím platby penzí a dalších dávek zahraničním rezidentům

Mezinárodní pohyby pracovní síly a jejich vliv na mezinárodní finance

Migrace a mezinárodní finance Migrační procesy je možné vnímat jako indikátor stavu rozvoje ve světě, který se trvale proměňuje. Migrace obyvatelstva je stará jako lidstvo samo, přičemž migrační proudy vždy představovaly jeden z nejdynamičtějších rysů všech velkých civilizací. Podle odhadů Populační divize Spojených národů (UNPD), počet migrantů v roce 2010 dosáhl počtu cca 214 milionů (3 % světové populace), což je o 38 milionů více ve srovnání s odhady pro rok 2000, přičemž však podíl mezinárodních migrantů na světové populaci se téměř nezměnil (data z UNPD 2010).

Migrace a mezinárodní finance

Stále větší pozornost v migračních a rozvojových studiích je věnována význam remitencí, jako dalšího nebo alternativního nástroje rozvoje. Problematikou se zabývá celá řada odborných studií a většina z nich považuje remitence nebo mezinárodní migraci obecně za účinný prostředek pro rozvoj ekonomicky chudých zemí, především jejich venkovských oblastí


Remitence představuje transfery peněz nebo zboží od migrantů, kteří pobývají v zahraničí. Mezinárodní měnový fond (IMF) ve svých statistikách pro vymezení pojmu remitence uvádí tři typy remitencí, přičemž obecnou tendencí v odborné literatuře je používat pojmu remitence ve smyslu první kategorie

Migrace a mezinárodní finance Nejširší obsah pojmu představují následující tři skupiny transferů:

•

remitence pracovníků (workers remittances) pocházejí od pracovníků, kteří zůstávají v zahraničí rok nebo déle,

•

zaměstnanecké kompenzace (compensation of employees) - transakce pocházející od osob, které zůstávají v zahraničí méně než jeden rok, a

•

migrační transfery (migrants’ transfers) – transfery zboží a financí související s přeshraniční migrací.

Migrace a mezinárodní finance Remitence v peněžní formě jsou zasílány prostřednictvím velkého množství různých transferových (převodních) mechanismů. Předpokládá se, že existuje celkem sedm metod převodu remitencí. 1. Elektronický převod peněz v hotovosti 2. Elektronický převod peněz z jednoho konta na jiné konto 3. Převod peněz za pomocí elektronických (čipových) karet 4. Převod peněz na základě dokumentů vyrobených z papíru (př. šeky, bankovní směnky, peněžní poukázky) 5. Neformální převodní systém peněz (Informal value transfer systems - IVTS) 6. Osobní kurýři 7. Remitence v naturáliích

Migrace a mezinárodní finance Motivy zasílat remitence do zemí migrantova původu lze rozdělit do pěti základních skupin: remitence související s altruistickým chováním vůči rodinám, které zůstaly v zemi původu, remitence určené k dorovnání spotřeby u rodiny a sloužící k diverzifikaci příjmů a rizik, remitence sloužící k úsporám a splnění specifických cílů, jako je postavení domu nebo k začátku podnikání, remitence ve smyslu pojišťovacího nástroje ze strany migranta k uchování rodinných vazeb a to v případě, pokud v nové destinaci něco funguje špatně, a remitence sloužící k zaplacení dluhů vzniklých rozhodnutím migrovat.

Migrace a mezinárodní finance Vývoj podílu remitencí na HDP skupin zemí 1982-2008

Zdroj: Světová banka 2011

Migrace a mezinárodní finance Důvody nebývalého zájmu o remitence (a další výhody plynoucí z procesů mezinárodní migrace) jako potenciálního „nového“ institucionalizovaného nástroje „boje proti chudobě“ jsou různé. Mezi ty nejzákladnější patří snižování poskytování oficiální rozvojové pomoci (ODA) v jejím poměru vůči hrubému národnímu důchodu (Gross National Income GDI) v předcházejících desetiletích a především nízká efektivita ODA. Mezi další důvody můžeme zařadit zvyšující se objem prostředků zasílaných formou remitencí do ekonomik zdrojových zemí migrace a obecné předpoklady jejího efektivnějšího zacílení, než je tomu u ODA.

Migrace a mezinárodní finance Odhady objemu remitencí proudící do rozvojových zemí mld. USD


•

Světová banka dále odhaduje že, objem transferovaných prostředků formou remitencí představuje více než dvojnásobek částky, kterou rozvojové země dostávají každý rok v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA) a více než polovinu z toho, co získají formou přímých zahraničních investic (FDI).

•

To potvrzuje význam remitencí jako důležité součástí komplexu mezinárodních finančních transferů v rámci dnešního světového hospodářství.


• V současnosti je objem remitencí vyšší

než je objem oficiální rozvojové pomoci.

• To potvrzuje význam remitencí jako

významné součástí komplexu mezinárodních finančních transferů v rámci dnešního světového hospodářství.

Finanční transfery soukromých osob


• S remitencemi jsou spjaty i další formy mezinárodncích finančních transferů soukromých osob, které mívají často podobný obsah i formu.

• Mezi ně se řadí zejména následující

formy soukromých finančních transferů:

Finanční transfery soukromých osob 1. Osobní vklady nebo investice 2. Transfery v rámci rodiny, podpory, dary a dědictví 3. Charitativní dary 4. Kolektivní investice směřující do rozvoje 5. Daně a odvody 6. Starobní a jiné typy důchodů 7. Transfery sloužící k sociálnímu zabezpečení 8. Ostatní transfery soukromých osob

Finanční transfery soukromých osob 1. Osobní vklady nebo investice - jedná se o peněžní transfery určené pro vlastní použití (investiční činnost, spotřebu, obchodní rozvoj, výstavbu domova, zakoupení půdy, úspory a další) v jiné zemi, které nezískaly oficiální statut obchodních a kapitálových transakcí (většinou k užití s časovým posunem). 2. Transfery v rámci rodiny – jedná se o transfery prostředků rodinným příslušníkům nebo přátelům do zahraničí . Jedná se většinou o jednorázově (dary, dědictví) nebo pravidelně zasílané prostředky ve formě dobrovolné podpory (např. výživné) anebo soudně určené (např. alimenty) , které slouží k zabezpečení určitých potřeb, spotřebě, vzdělání, zdravotní péči rodinných příslušníků. O využití těchto zdrojů rozhodují jejich příjemci.


3. Charitativní dary – jsou to dary určené pro charitativní účely, církve, zdravotnické, vzdělávací a sociální instituce. 4. Kolektivní investice směřující do rozvoje – nejčastěji se jedná o transfery prostředků pocházejících od nevládních organizací, či skupin jednotlivců které by měly směřovat do rozvoje komunity v přijímajících zemích

Finanční transfery soukromých osob 5. Daně, poplatky a odvody – jedná se o povinné odvody vládním/veřejným institucím z důvodu zajištění vzdělání či zdravotnické, či sociální péče pro členy rodiny v zahraničí. Zároveň se sem započítávají dobrovolné transfery a zaplacené daně 6. Starobní a jiné důchody získané jako nárok za práci v zahraničí transferované do jiné země

Finanční transfery soukromých osob 7. Transfery sloužící k sociálnímu zabezpečení (často se jedná o jejich kombinaci ) – sem se počítají regulérní transfery od bývalých zaměstnavatelů, penzijních fondů a vlád zemí (destinací), kde byl migrant zaměstnaný. 8. Ostatní peněžní transfery - u kterých nelze přesně identifikovat účel úhrady do zahraničí (úhrady třetím osobám v rámci osobních závazkových vztahů a pod.)


S roustoucí internacionalizací a globalizací, mobilitou studentů, pedagogů, zahraničních manželství, spojování rodin, atd. narůstá objem i pestrost těchto forem mezinárodních finančních transakcí.

Literatura • Durčáková, Mandel: Mezinárodní finance, Praha 2010.

• kap.11. 14.

Další formy mezinárodních finančních transferů. Doc.Ing.Lubomir Civín, CSc.,MBA

Recommend Documents