eské v ela ství MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Praha 27. 1. 2011
Evropský parlament volá: Zachra me ely!!! • Úmrtnost v el v Evrop neustále roste. • Po et v ela se stále snižuje. • Obojí p itom m že mít vážný dopad na produkci potravin, nebo naprostá v tšina rostlin a plodin musí být opylena v elami.
• 84 % rostlinných druh stovaných v Evrop a • 76 % produkce potravin je závislých na opylování elami.
• Národní programy pro evropské odv tví ela ství, které byly vypracovány lenskými státy na období 3 let, jsou využívány všemi 27 lenskými státy EU. • Pr rná míra jejich využívání iní 90 %. R v posledních 4 letech erpá podporu na 100%. Pro v tší zájem, než jsou zdroje je podpora krácena.
• Biologická rozmanitost je na celém sv vážn ohrožena a zaznamenané ztráty v elstev jsou 100 až 1000krát vyšší, než je obvyklé. • V ela ství zaujímá strategickou úlohu v oblasti ve ejných služeb a služeb v oblasti životního prost edí, které v ela i ve spole nosti zajiš ují. • Tato innost je cenným p íkladem „zelených pracovních míst“ (zlepšení a zachování biologické rozmanitosti, ekologické rovnováhy a ochrany rostlin) a p edstavuje i model udržitelné výroby na venkov .
• Sou asné programy skon í v roce 2013. • Stávající podpora EU v odv tví v ela ství závisí na stávající podob SZP.
• Zem lství má zna ný zájem na zachování v el jako opylova . • FAO již dlouho žádá mezinárodní spole enství, aby v novalo pozornost alarmujícímu úbytku opylujícího hmyzu etn v el. • P emž hospodá ský význam opylování je mnohem v tší než hodnota vyprodukovaného medu.
• Snižující se po et v elstev v n kterých lenských státech nelze s jistotou spojovat jen s výskytem varroázy. • V sou asné dob se považuje za p inu komplex faktor , rozší ení monokultur, používání nových, vysoce ú inných pesticid , virózy, stress.
• 40 % evropského trhu s medem závisí na dovozu. • Nedostate ná sob sta nost EU v zásobování medem vede ke zna nému kolísání cen zp sobovanému rovn ž narušením celosv tového trhu. • Otev ení trhu EU pro med pocházející ze etích zemí, ke kterému v minulosti došlo, zp sobila v ela m v celé EU konkuren ní nevýhodu.
Evropské v ela ství V roce 2010 bylo ve státech EU p ibližn : • 600 000 v ela • 14 000 000 v elstev.
Evropské v ela ství – po ty v elstev BE BG CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PO RO SI SK FI SE UK EU 27
2003 100 000
632 500
2004-2006 110 750 0 477 743 160 000 893 000 50 500 1 388 000 2 464 601 1 150 000 20 000 1 100 000 45 714 54 173 83 800 11 077 872 650 1 938 80 000 327 000 949 200 590 000
42 000 145 000 273 750 8 877 209
143 152 192 002 47 000 145 000 274 000 11 631 300
155 000 900 000 1 380 000 2 397 840 1 297 000 20 000 1 100 000
10 213
80 000 343 906
2008-2010 110 000 671 674 525 560 170 000 751 000 33 000 1 467 690 2 320 949 1 360 973 22 000 1 157 133 44 338 62 200 85 015 9 267 900 000 1 938 80 000 311 000 1 091 930 555 049 975 062 170 682 246 259 56 000 150 000 274 000 13 602 719
Evropské v ela ství – po ty v ela BE BG CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PO RO SI SK FI SE UK EU 27
2003 11 000
2004-2006 7 715
26 000
49 734 5 000 103 600 7 600 19 560 24 606 100 000 2 200 50 000 634 8 300 11 000 650 15 302 168 10 000 24 421 42 800 22 000
4 200 14 000 43 600 470 797
7 955 18 123 4 200 14 000 43 600 593 168
6 000 103 600 22 000 27 420 100 000 2 300 75 000
650
10 000 25 027
2008-2010 7 000 0 48 678 4 278 103 600 7 400 19 814 23 265 69 600 2 200 70 000 544 3 300 10 923 369 16 000 168 10 000 23 000 39 410 15 267 36 800 7 620 14 339 3 300 15 000 43 900 595 775
Evropské v ela ství elstev/km2
eské v ela ství v porovnání s ostatními státy EU R pat í mezi státy s nejvyšším po tem elstev na kilometr tvere ní. • P esto chybí pro bezpe né opylení kulturních i plan rostoucích entomofilních rostlin cca 200 tisíc v elstev. • Stejn jako v okolních zemích p evažuje hobby v ela ení (SRN, Rakousko, Slovensko). •
eský svaz v ela ela i v echách se organizovali již v 18. století. • V roce 2010 sdružoval 45 293 chovatel v el, kte í chovali 517 324 v elstev, dalších 1 314 len v elstva nechovalo. 1 280 chovatel el, tj. 2,7 % nejsou leny svazu. • V roce 2010 lenové SV získali 7 455 tun medu a 240 tun vosku. •
elstva v R 1990 - 2010 elstev
850000 800000 750000 700000 650000 600000 550000 500000 450000 400000
ela
v R 1990 - 2010 ela
85000 80000 75000 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000
eský svaz v ela , o. s.
Podpora v ela ství • Podpora podle titulu 1D. – opylovací prémie, do 180 K na v elstvo a rok. • Na ízení vlády 373/2010 Sb. • Podpory jednotlivými krajskými ú ady. • Program propagace spot eby medu.
Na ízení vlády . 373/2010 Sb. • Vychází ze sm rnic EU. • Je spolufinancováno EU a – Technická pomoc – Boj proti varroáze – Racionalizace ko ování – Obnova v elstev – Rozbory medu.
R
Kvalita medu • Požadavky na kvalitu prodávaného medu stanovuje vyhláška MZe . 76/2003 Sb., o požadavcích na p írodní sladidla, med, cukrovinky, kakao, okoládu. • Tato vyhláška odpovídá svými požadavky íslušné sm rnici EU. • Norma jakosti SV . 1/1999 „ eský MED“ (viz dále).
Požadavky na med • Obsah vody 20 %. • Obsah HMF 40 mg/kg (u med deklarovaného p vodu ze zemí s tropickým p vodem a jejich sm sí m že být až 80 mg/kg).
eský med eský svaz v ela p ijal, stejn jako okolní v ela ské svazy vlastní normu, zp ís ující požadavky na med. – Obsah vody maximáln 18 %. – Obsah HMF 20 mg/kg.
Situace na trhu • V roce 2010 se R stala zemí dovážející více medu než vyváží. Dovoz 1 987 t za 64,09 K /kg a vývoz 941 t za 55,65 K /kg (prvních 11 m síc 2010). • V tržní síti v tšinou medy zahrani ní produkce. • Vyskytují se medy s ozna ením p vodu neposta ujícím k ur ení skute ného zdroje: „sm s med ze zemí EU, mimo EU a z tropického pásma“ – toto ozna ení umož uje prodávat medy s vyšším % HMF zp sobeným nešetrným oh evem.
Spot eba cukru • K zimnímu zakrmení jednoho v elstva je v R pot eba cca 15 – 18 kg cukru ro . eští v ela i spot ebují ro k zimnímu krmení v elstev cca 8 – 9 000 tun cukru.
Program propagace spot eby medu • Pouze dva v EU – R a spole ný program SRN, ecko a Velká Británie.
