Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Účtování zásob ve vybrané společnosti
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Šmídová Autor: Jana Exnerová
Brno 2007
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účtování zásob ve vybrané společnosti“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu na konci této práce.
V Brně dne 24. května 2007
……………………………..
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Evě Šmídové za její ochotu, odborné a metodické vedení, cenné rady a připomínky, které jsem mohla využít při zpracování této bakalářské práce.
Abstrakt
Tématem této bakalářské práce je „Účtování zásob ve vybrané společnosti“. Práce se zabývá popisem způsobu účtování zásob, systému skladování a analýzou zásob za jednotlivá čtvrtletí. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy, legislativní úpravu účetnictví, charakteristiku zásob, jejich ocenění, metody účtování, inventarizaci a opravné položky. Praktická část je zaměřena na účtování zásob v konkrétní společnosti – tříhvězdičkovém hotelu. V této části je popsána charakteristika společnosti, vedení účetnictví, způsob skladování a v neposlední řadě provedena analýza stavu a spotřeby zásob, která je ovlivněna jednotlivými ročními obdobími.
Abstract
The theme of this submitted thesis is “Stock accounting in a selected company”. The thesis describes the method of stock accounting, the system of stocking and the analyze of the stock during every trimester. The theoretical part of this work defines the basic notions, the legislative framework of the accountancy, characteristics of stock, its evaluation, the methods of accounting, the stock-taking and rectifying items. The practical part is aimed on stock accounting in a concrete company – a three star hotel. This part is describing the characteristics of this company, book keeping, the method of stocking and there is also an analyze of the status and consumption of the stock that is influenced during every season.
1 ÚVOD.................................................................................................................................6 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ...........................................................................................8 2.1 Cíl práce.......................................................................................................................8 2.2 Metodika práce ............................................................................................................8 3 TEORETICKÁ ČÁST......................................................................................................9 3.1 Právní úprava českého účetnictví ................................................................................9 3.2 Zásoby..........................................................................................................................9 3.2.1 Vymezení zásob ...................................................................................................10 3.3 Syntetická a analytická evidence zásob .....................................................................12 3.4 Oceňování zásob ........................................................................................................13 3.4.1 Oceňování pořízení zásob...................................................................................14 3.4.2 Oceňování výdeje zásob......................................................................................15 3.5 Účetní doklady...........................................................................................................16 3.6 Účtování o zásobách ..................................................................................................18 3.6.1 Metody účtování..................................................................................................19 3.7 Daň z přidané hodnoty...............................................................................................24 3.7.1 Daň z přidané hodnoty při nákupu zásob ...........................................................24 3.8 Inventarizace..............................................................................................................26 3.8.1 Druhy inventarizací: ...........................................................................................27 3.8.2 Inventarizační rozdíly .........................................................................................28 3.8.3 Provádění inventarizace .....................................................................................29 3.9 Opravné položky........................................................................................................29 4 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................31 4.1 Charakteristika hotelu ................................................................................................31 4.1.2 Stručná historie...................................................................................................31 4.1.3 Současnost ..........................................................................................................31 4.1.4 Organizační struktura.........................................................................................32 4.2 Účetnictví společnosti................................................................................................33 4.3 Software .....................................................................................................................33 4.4 Účtování o zásobách ..................................................................................................34 4.4.1 Pořízení zásob.....................................................................................................34 4.4.2 Oceňování zásob .................................................................................................35 4.5 Inventarizace..............................................................................................................36 4.6 Zásobování.................................................................................................................36 4.6.1 Systém skladování ...............................................................................................36 4.6.2 Dodavatelé ..........................................................................................................38 4.6.3 Druhy zásob ........................................................................................................38 4.7 Analýza zásob ............................................................................................................39 4.7.1 Vyjádření oběžných aktiv podniku ......................................................................39 4.7.2 Stav zásob ...........................................................................................................40
4.7.3 Spotřeba zásob v jednotlivých střediscích ..........................................................41 4.7.4 Prodej zásob .......................................................................................................44 4.7.5 Ukazatele aktivity................................................................................................45 5 ZÁVĚR ............................................................................................................................47 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...........................................................................49 7 PŘÍLOHY........................................................................................................................50
6
1 ÚVOD Každý podnikatelský subjekt potřebuje pro své řízení a rozhodování informace. Jedním ze zdrojů, který tyto informace poskytuje, je účetnictví. Účetnictví sleduje stav a pohyb veškerého majetku, závazků, kapitálu, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Používá soustavu účtů, na které provádí záznamy podvojnými zápisy.
Počátky účetnictví v té nejjednodušší formě sahají do doby fungování prvobytně pospolné společnosti, kdy stařešina na své holi prováděl zápisy – vroubky – těm, kteří si něco zapůjčili. Ve středověku se jednoduchá evidence týkala zápisů o těžbě drahých kovů, hlavně stříbra – hřivny. Protože takto „jednoduché“ účetnictví nevyhovovalo uživatelům, proto se zdokonalovalo, až se začalo používat účetnictví podvojné. Nejstarší dochovaná forma podvojného účetnictví byla popsána v 15. století. Účetnictví používané v malých obchodních podnicích ve středověkých Benátkách popsal italský matematik a ekonom L. Pacioli ve svém spisu „Tractatus de computis at scriptus“. [1] Pacioliho dílo mělo obrovský úspěch, o čemž svědčí i fakt, že šlo o jeden z prvních necírkevních titulů vydaných knihtiskem. Od té doby byl postupně zdokonalován až do dnešní podoby. Reforma finančního účetnictví podnikatelů (zahájena počátkem devadesátých let minulého století) se od všech předchozích reforem zásadně lišila v jednom bodě: nebyla pouhou změnou v členění a uspořádání účtů, ale vymezila nové úkoly, funkce a cíle. Účetnictví už nemůže být chápáno jen jako „evidence“, jako pasivní záznam skutečnosti, případně jen jako podklad pro výpočet daně z příjmů.
Prvořadým úkolem účetního výkaznictví, jemuž zatím české účetnictví není s to plně dostát, je věrně zobrazit ekonomickou realitu podniku, aby si externí uživatelé účetních informací mohli správně odhadnout její budoucí vývoj. V liberálním prostředí musí finanční účetnictví vyhovovat požadavkům tržního mechanismu; z nich lze odvodit tyto základní úkoly:
7 1. Poskytovat věrohodné informace velkému počtu externích uživatelů 2. Poskytovat věrohodné údaje pro potřeby finančního řízení 3. Zajistit srovnatelnost vykazovaných údajů 4. Přizpůsobit účetnictví naší země požadavků evropské a světové standardizace 5. Akceptovat tradiční účetní zásady, které jsou ve světě všeobecně přijímány a používány. [4]
Zásobování je činnost podniku, při niž si podnik zajišťuje potřebné suroviny a materiál v požadovaném množství, kvalitě, druzích ve stanovené době a ve výhodných cenách. Tyto suroviny a materiál používá pro svou činnost.
Do zásobovací činnosti patří: -
zjišťování potřeby materiálu a volba dodavatele
-
jednání s dodavateli, uzavírání kupních smluv
-
zajišťování dodávek, příjem materiálu na sklad, kontrola mat.
-
skladování materiálu a výdej do spotřeby
Podnik by si měl vytvářet optimální zásobu, která by mu zajistila plynulý chod podniku
8
2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Zásoby jsou velice důležitou složkou majetku a je potřeba vést dostatečnou pozornost této problematice. Řídit operace se zásobami efektivním způsobem, tzn. aby jich nebylo na skladě příliš mnoho nebo naopak nedostatek, je jedním z předpokladů dobrého chodu každé firmy. Cílem mé bakalářské práce bylo nejprve se důkladně seznámit se společností, kterou jsem si vybrala a je zaměřen na veškeré operace se zásobami v konkrétní účetní jednotce. Je popsáno oceňování zásob, metoda účtování, systém vedení skladování a na závěr byla provedena analýza stavu zásob a efektivnosti hospodaření pomocí ukazatelů aktivity. Jako obchodní společnost s ručením omezeným jsem zvolila hotel, jehož jméno na přání majitele neuvádím, kde jsem již několikrát brigádně pracovala a proto nebylo až příliš těžké pochopit určité souvislosti potřebné k vypracování této práce.
2.2 Metodika práce K vypracování bakalářské práce předcházel sběr informací z odborné literatury, který byl využit pro část teoretickou. V praktické části je použita metodu deskriptivní zaměřující se na charakteristiku účtování obchodní společnosti a metodu komparativní, která spočívá v porovnání stavu zásob v jednotlivých čtvrtletí. K porovnání jednotlivých čtvrtletí byla provedena analýza stavu zásob dle jednotlivých středisek hotelu.
9
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Právní úprava českého účetnictví Účetnictví podnikatelských subjektů v České republice je upravováno soustavou předpisů na úrovni zákonů a norem, které navazují na zákony. Tyto normy vytvářejí ve svém komplexu účetní systém. [1]
Právní základ českého účetnictví vůbec (nejen podnikatelů) tvoří:
Zákon o účetnictví 563/1991 sb. (novela č. 264/2006 Sb.) - představuje nejvyšší právní normu v této oblasti.
Na něj navazuje soubor vyhlášek Ministerstva financí pro jednotlivé typy účetních jednotek. Účetním jednotkám, které jsou podnikateli, je určena prováděcí vyhláška 500/2002 sb. (novelizovaná 397/2005 Sb.)
České účetní standardy pro jednotlivé typy účetních jednotek, jsou určeny podnikatelům, kteří účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "České účetní standardy pro podnikatele“) Celkem je 23 standardů platných od 1.1. 2004.
3.2 Zásoby Zásoby patří do oběžného majetku tzn. že se jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě. Zásoby jsou krátkodobé povahy a jsou spotřebovány v době kratší než 1 rok.
Zásoby zahrnují dvě velké skupiny:
1. nakupované od dodavatelů, tj. především skladovaný materiál a zboží,
10 2. vyrobené vlastní hospodářskou činností, tj. (hotové) výrobky, nedokončenou výrobu (včetně polotovarů) a zvířata (určitého charakteru a určení). Spíše výjimečně se ve vlastní režii pořizuje skladový materiál a zboží. [5]
3.2.1 Vymezení zásob Zásobami jsou: 1) materiál, kam patří: Suroviny (základní materiál), tj. hmoty, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do zhotovovaného výrobku a tvoří jeho podstatu.
Pomocné látky, které rovněž přecházejí do zhotovovaného výrobku, ale netvoří jeho podstatu (např. lak na výrobky).
Látky, (provozovací) jichž je zapotřebí pro zajištění provozu podniku (např. palivo, mazadla, čisticí prostředky apod.).
Náhradní díly.
Obaly a obalové materiály (sloužící k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a vlastních výrobků), pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží. Mohou být vratné, oběhové (odběratel je dodavateli posílá zpět) nebo nevratné.
Další movité věci s dobou použitelnosti 1 rok a kratší bez ohledu na výši ocenění.
Drobný hmotný majetek, tj. samostatné movité věci, jejichž ocenění je nižší než částka stanovená účetní jednotkou a jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok,
11 pokud účetní jednotka rozhodla, že tento majetek povede jako zásoby1. Jeho předání do užívání se zúčtuje na účet. 501 – Spotřeba materiálu. [4]
2) Nedokončená výroba a polotovary zahrnující: •
Nedokončenou výrobu tj. zhotovované výrobky, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou tedy již materiálem, ale také ještě ne hotovým výrobkem; obdobně může jít o nedokončené výkony jiných, nevýrobních činností, při nichž nevznikají žádné hmotné produkty (jako jsou nedokončené práce na poskytované službě);
•
Polotovary: tj. nedokončené produkty/výrobky, které se od předchozích liší tím, že jsou výsledkem relativně uzavřeného výrobního stupně (popř. více stupňů) a jsou určeny nejen k dohotovení v dalším výrobním procesu podniku do podoby hotových výrobků, ale obvykle se mohou též samostatně prodávat (např. vyrobené součásti a díly při montáži automobilů mohou být použity do vyráběných aut, ale mohou být rovněž prodány).
3) Výrobky, tj věci vlastní výroby určené k prodeji externím odběratelům (popř. i ke spotřebě uvnitř podniku).
4) Zvířata, kam patří: mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále ryby, kožešinová zvířata, včelstva, psi, hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm a další.
5) Zboží – tj. movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud podnik s těmito věcmi obchoduje. Patří sem i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsou též nemovitosti (včetně pozemků), které podnik, jehož předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje 1
A pokud tento majetek není podle Vyhlášky vždy součástí dlouhodobého majetku, jako např. předměty z drahých kovů.
12 za účelem prodeje v nezměněné podobě a sám je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.
6) Poskytnuté zálohy na zásoby tj. dlouhodobé a krátkodobé zálohy na pořízení zásob. [4]
3.3 Syntetická a analytická evidence zásob Všechny účty majetku podniku, zdrojů krytí a účty hospodářských procesů souhrnně za celý podnik jsou syntetickými a tvoří syntetickou evidenci. Syntetické účty vedeme v hlavní knize.
Pro řízení podniku nutně potřebujeme ještě podrobnější informace proto k jednotlivým syntetickým účtům otevíráme analytické účty, které jsou v knize analytických účtů.
Analytické účty se vedou: •
podle druhů či skupin zásob na skladních kartách nebo v datových souborech počítače (u zásob zboží v maloobchodní činnosti: alespoň podle hmotně odpovědných osob a míst uložení),
•
podle potřeb finančního řízení podniku (z hlediska struktury zásob, jejich likvidity apod.)
Analytické účty jednotlivých druhů či skupin zásob slouží k jejich identifikaci. Obsahují zejména: jejich označení, datum pořízení, datum vyskladnění, používaný způsob oceňování a údaje o množství. [4]
Mezi syntetickou a analytickou evidencí musí být zajištěn soulad. To znamená, že souhrn počátečních stavů, obratů a konečných stavů účtů analytických se musí rovnat počátečnímu stavu, obratu a konečnému stavu účtu syntetického [7]
13
3.4 Oceňování zásob Pod pojmem oceňování rozumíme v účetnictví přiřazování peněžní hodnoty jednotlivým účetním položkám.
Při procesu oceňování zásob musí být jasné: -
co jsou zásoby,
-
jak vykazovat změny zásob,
-
kdy vykazovat změny zásob,
-
kterou oceňovací bázi (kterou cenu) využít.
K oceňování zásob dochází při procesu jejich pořízení, kdy lze rozlišit oceňování zásob externě pořizovaných a oceňování zásob vlastní výroby.
Zásoby se oceňují v zásadě na bázi historických cen, a to takto: •
Nakoupené zásoby ve skutečných pořizovacích cenách (tj. cena pořízení placená za zásoby včetně přirážek a srážek plus náklady s pořízením související, jako je zejména přeprava, provize, clo a pojistné) Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých
na
jejich
pořízení.
Z vnitropodnikových
služeb
souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu. •
Zásoby vytvořené vlastní činností se ocení ve vlastních nákladech, jimiž se rozumí přímé náklady na ně vynaložené, popř. i část nepřímých nákladů, které se k této činnosti vztahují.
•
Zásoby nabyté bezplatně, nalezené (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení reprodukční pořizovací cenou. [4]
14
3.4.1 Oceňování pořízení zásob Zásoby externě pořizované jsou oceňovány pořizovací cenou. Pořizovací cena představuje souhrn ceny pořízení a dalších nákladů souvisejících s pořízením zásob. Do těchto dalších nákladů se řadí zejména: -
přepravné,
-
clo,
-
pojistné,
-
provize,
-
vnitropodnikové služby (jejich aktivace), a to zejména v podobě přepravních nákladů na zpracování materiálu.
Zásoby vlastní výroby včetně příchovků zvířat jsou oceňovány vlastními náklady. Za vlastní náklady jsou považovány přímé náklady, může do nich vstoupit část nepřímých nákladů. Nepřímé náklady se zahrnou do vlastních nákladů na pořízení zásob buď ve skutečné výši (pak je nutno mít pro tyto potřeby přizpůsobené účetnictví), nebo podle plánové kalkulace. V praxi bývá často řešena otázka, v jaké míře zahrnout nepřímé náklady do vlastních nákladů zásob. Přitom se zpravidla vychází z charakteru výroby: a) u hromadné a velkosériové výroby s krátkodobým nepřetržitým cyklem nejsou nepřímé náklady uvažovány a vlastní náklady jsou tvořeny pouze z přímých nákladů, b) u malosériové a kusové výroby (výroby na zakázku) s krátkodobým nepřetržitým cyklem se zahrnou do vlastních nákladů nepřímé náklady představující výrobní režii c) u výroby s dlouhodobým cyklem přesahujícím 1 rok se zahrne do nepřímých nákladů kromě výrobní režie i režie správní. Darované zásoby, zbytkové produkty nalezených přebytků se oceňují reprodukční pořizovací cenou, tj. cenou, jakou by tyto zásoby měly, kdyby je účetní jednotka v daném okamžiku pořídila. Reprodukční pořizovací cena se aplikuje i při ocenění zásob vlastní výroby, kdy vlastní náklady buď nelze zjistit, nebo jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena. [6]
15
3.4.2 Oceňování výdeje zásob Individuální pořizovací cena Tato metoda ocenění vyžaduje nejen zjišťovat za každou individuální dodávku její pořizovací cenu, ale oceňovat v individuální pořizovací ceně rovněž každý úbytek zásob (ať už jejich spotřebou, prodejem apod.) Tato metoda je použitelná jen v omezené míře, a to převážně u velkých, drahých či unikátních druhů zásob, kde je takový způsob ocenění únosný.[4]
FIFO Klasický způsob, který Zákon ale uvádí v § 25 odst. 3 až na druhém místě, se obvykle označuje jako „první do skladu, první ze skladu.“ Tento název vychází z anglického „first in, first out“ zkratkou FIFO. Při vyskladnění je konkrétní položka zásob vydávána za cenu, která se váže k nejstarší, dosud nevyskladněné dodávce. Důvodem pro tento postup je snaha přiblížit rozvahové ocenění zásob co nejvíce současným cenám trhu. [5]
Metodou průměrování V tomto případě se zásoby na skladě oceňují cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z individuálních pořizovacích cen jednotlivých nákupů, přičemž jako váhy vystupují množství zásob v jednotlivých dodávkách. Průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc. Lze jej počítat i průběžně, při každé nové dodávce. Konkrétní postup při aplikaci této metody by měl podnik zakotvit ve své vnitropodnikové směrnici. [4]
Pevná cena Ocenění zásob pomocí předem stanovené (skladové) ceny. Tato cena bývá obvykle stanovena na úrovni předpokládaných pořizovacích cen, nebo na úrovni cen známých v momentu stanovení skladových cen. Bylo by vhodné, aby v účetní jednotce byl vnitřním předpisem upraven způsob změny výše této ceny během roku. Například tak, že skladová cena se změní vždy, když se dosahované pořizovací ceny odchýlí od předem stanovených o více než x procent. Protože způsob oceňování je metodou, ale použití jednotlivých
16 konkrétních cen je pouze aplikací této metody, lze ceny během roku měnit, aniž by docházelo k rozporu s ustanovením Zákona o účetnictví. Nově stanovená cena bude používána buď až pro nově pořizované zásoby nebo se provede přecenění stávajících zásob. Množství přeceňovaných zásob se zjistí na základě inventury. O zjištěném rozdílu bude účtováno jako o oceňovací odchylce. [5]
3.5 Účetní doklady Účetní doklady jsou účetními záznamy, které patří k základním a nejdůležitějším nástrojům průkaznosti účetnictví. Hospodářské operace se stanou účetními případy teprve tehdy, jsou-li doloženy účetními doklady. Potom teprve může být hospodářská operace zapsána do účetních knih.
K nejdůležitějším a nejvíce používaným dokladům patří: [7]
o Příjmový pokladní doklad o Výdajový pokladní doklad o Faktura přijatá o Faktura vydaná o Výpis z bankovního účtu o Výdejka o Příjemka o Zúčtovací výplatní listina o Vnitřní účetní doklad Příjemka je doklad vystavený ve skladu odběratele a spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke skladovému hospodářství. Na jednu příjemku můžeme přijmout na sklad větší množství druhů zboží, je to doklad multidruhový. Příjemka slouží jednorázově pro jedno přijetí. [8]
17
přejímka je proces kontroly a přijímání zboží na sklad
příjemka je doklad evidující přijaté zboží
Obr. 1: Příjemka [8]
Výdejka - slouží k výdeji ze skladu do výroby. Jednorázový multidruhový doklad. Současně se při výdeji provede odepsání vydaného množství ze skladní karty.[8]
Obr. 2: Výdejka [8]
Skladní karta je doklad vystavený ve skladu, který slouží pro evidenci pohybu zásoby určitého druhu v čase. Je to tedy doklad jednodruhový, který slouží ve skladě dlouhodobě. Při příjmu nové zásoby je vystavena příjemka a na skladní kartu se připíše jeden řádek zvyšující zásobu na novou hodnotu. Při výdeji ze skladu je vystavena výdejka a na skladní
18 kartu se připíše další řádek snižující zásobu na nižší hodnotu. Skladní karta tedy slouží k trvale aktuálnímu přehledu o stavu zásoby určitého druhu na skladě. [8]
Obr. 3: Skladní karta [8]
3.6 Účtování o zásobách K účtování o zásobách dochází prakticky v těchto fázích: [6]
1) vznik, pořízení zásob – s ohledem na způsob ocenění se zpravidla užívají aktivní účty
kalkulačního
charakteru
s podvojným
zápisem
na
účtech
závazků
(32 – Závazky) či finančních účtech (21 – Peníze, 22 – Účty v bankách) při externím pořízení zásob dodavatelským způsobem, nebo v účtové skupině 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy při pořízení formou daru, nebo se podvojně účtuje ve výnosové účtové skupině 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti, pokud jde o zvýšení stavu zásob v důsledku jejich vlastní produkce účetní jednotkou. Obdobný charakter má užití účtu v účtové skupině 62 – Aktivace, s tím rozdílem, že při aktivaci zásob se předpokládá jejich následná spotřeba samotnou účetní jednotkou.
2) účtování při změně stavu zásob – zvýšení či snížení množství či hodnoty zásob.
19 a) Přírůstek množství zásob v důsledku jejich vzniku, pořízení či přeměny. Pokud byl použit v procesu pořízení výše uvedený kalkulační účet, je přírůstek zásob na sklad účtován na straně MD příslušného skladového účtu zásob s podvojným zápisem na straně D kalkulačního účtu, resp. účtu změny stavu zásob vlastní činnosti. b) úbytek množství zásob v důsledku jejich spotřeby, přeměny, prodeje či manka. Náklady ovlivňují zásoby zejména při jejich spotřebě, prodeji (účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy) či vzniku manka (účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady), při změně stavu v procesu přeměny zásob jsou ovlivňovány výnosy v účtové skupině 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti.
3) specifický případ, kdy zásoby jsou již aktivy (majetkem) podniku, avšak dosud nebyly převzaty na sklad (váže se na rozvahový den). Jde zejména o případ účtování o tzv. zásobách (materiálu či zboží) na cestě.
3.6.1 Metody účtování V ČR mohou účetní jednotky aplikovat jednu ze dvou metod účtování o zásobách, buď tzv. průběžný systém (označovaný jako metoda A), kdy jsou během účetního období využívány standardně stavové účty zásob, nebo tzv. periodický systém (označovaný jako metoda B), kde se pracuje stavovými účty zásob pouze při otevírání účetních knih a pak při uzávěrkových operacích. [6]
Účtování způsobem A
U způsobu A se postupuje tak, že běžně se materiál vede na skladě od okamžiku pořízení (příjmu na sklad) do výdeje ze skladu do spotřeby. Do spotřeby, tj. na vrub nákladů, se účtuje skutečná spotřeba na výkony v souladu s organizací tohoto procesu v podniku. Stavy zásob na účtu 112 a spotřeba zásob na příslušných účtech nákladů tak odpovídají
20 reálnému stavu majetku a výši vynaložených prostředků. Totéž se týká i zásob zboží a zásob vlastní výroby. [5]
Nákup materiálu je vhodné účtovat prostřednictvím kalkulačního účtu 111 – Pořízení materiálu. Na tomto účtu se postupně vytváří pořizovací cena materiálu tak, že se k ceně pořízení zúčtovávají náklady s pořízením související. Na podkladě příjemky materiálu se převede z tohoto účtu materiál v pořizovací ceně na účet 112 – Materiál na skladě. [2]
U zásob zboží se účtuje obdobně pořízení zboží na účet 131 – Pořízení zboží. Prodej nebo jiný úbytek zboží se účtuje jako snížení stavu na účtu 132 – Zboží na skladě a prodejnách. U zásob vlastní výroby se běžně účtují přírůstky na vrub účtu 121 – Nedokončená výroba, 122 – Polotovary vlastní výroby, 123 – Výrobky a 124 – Zvířata a úbytky ve prospěch účtů zásob vlastní výroby. [3] 111 Pořízení materiálu (131 Pořízení zásob)
1
112 Materiál na skladě (132 Zboží na skladě)
2
501 Spotřeba materiálu (504 Prodané zboží)
3
Tř. 3 Zúčtovací vztahy Tř. 2 Fin. účty, ú. 622
542 Prodaný materiál (504 Prodané zboží)
4
648 Ostatní provozní Výnosy
(549 Manka a škody)
6
Obr. 4: Nákup zásob a jejich spotřeba – způsob A [4]
5
21 Účetní operace I. V průběhu období 1 Složky pořizovací ceny nakupovaných zásob 2 Převzetí zásob na sklad v pořizovací ceně 3 Spotřeba zásob (a rovněž ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob) 4 Úbytek zásob prodejem II. Při uzavírání účetních knih 5 Manko (zahrnující ztráty nad normu přirozeného úbytku zásob) 6 Přebytek zásob (lze účtovat alternativně ve prospěch účt. sk. 50 – Spotřebované nákupy, došlo-li k němu chybným účtováním o jejich vyskladnění)
Účtování způsobem B
Při účtování dle způsobu B musí sice být též během roku vedena skladová evidence, ale v účetnictví se účtuje při nákupu přímo do nákladů. Na účtech zásob se účtuje pouze koncem účetního období při uzávěrce účetních knih. Tím, že jsou pořizované zásoby při způsobu B účtovány přímo do spotřeby, vniká několik problémů. Tak v okamžiku nákupu nemůže být leckdy známo, jak bude nakupovaný materiál použit, zda jako přímý či režijní, na jakou zakázku, pro jaké středisko atp. Pokud má účetní jednotka zabývající se maloobchodním prodejem sklad zásob používaný pro skladování zboží před jeho rozvozem do prodejen, tak jí při nákupu zboží nemusí být vždy známo, do které prodejny bude zboží navezeno. Dalším problémem je, že poškozený materiál či zboží je nutno přeúčtovat z položky, na kterou byl původně zúčtován na škody; podobně se postupuje při použití nakoupeného či vyrobeného materiálu nebo zboží na reprezentační účely či dary. Tím, že při vedení evidence zásob způsobem B neúčtujeme v průběhu roku o skladovaných zásobách, nemáme možnost vyjádřit vliv časového rozdílu mezi okamžikem splnění dodávky a zúčtováním odpovídajícího znaku. Proto je nutné se rozhodnout, zda budeme účtovat o nákladech v momentě dojití faktury proti účtu dodavatelů, nebo v momentě doručení (což by měl být i moment převzetí) zásob. Při tom pochopitelně nemůže být
22 porušena povinnost zaúčtovat všechny účetní případy do období, s kterým časově a věcně souvisí. Je vhodné, pokud bude účtováno dle způsobu B, zavést na účtu dodavatelů analytický účet, na kterém budeme účtovat o došlých fakturách za nakoupené předměty a analytický účet, na kterém bude proti účtu nákladů vyúčtována doručená a převzatá dodávky zboží (321/AÚ Sklad MD / 321/AÚ fa Dal). Teprve po provedení prověrky správnosti fakturace a převzetí zboží zúčtovat proti sobě příjem zásob a fakturu (50x MD/ 321/AÚ Sklad Dal). Bylo by též možné využít účtu 395 – Vnitropodnikové zúčtování (395/AÚ Sklad MD / 321 Dal při dodávce zboží a 50x MD / 395 AÚ Sklad Dal po provedené kontrole). Není vyloučeno, že nejdříve bude účtováno o převzetí nakoupených zásob a o faktuře bude účtováno po jejím pozdějším obdržení.
Způsob B lze aplikovat v těch účetních jednotkách, u kterých jsou náklady na spotřebu materiálu zanedbatelnou položkou. Tento způsob je možné též používat i v maloobchodních jednotkách, které nevedou skladovou evidenci, a zásoby sledují pouze dle odpovědných osob či místa uložení. Zavedením tohoto způsobu je zkreslováno během roku zjišťování hospodářského výsledku.[5]
23 112 Mater. na skladě (132 Zboží na skladě)
Tř. 3 Zúčt. vztahy Tř. 2 Finanční účty
501 Spotřeba mat. (504 Prodané zboží)
1 PS
2 3
648 Ostatní provozní výnosy
549 Manka a škody
5 4
Obr. 5: Nákup zásob a jejich spotřeba – způsob B [4]
Účetní operace I. V průběhu účetního období: 1 Nakupované zásoby v pořizovacích cenách II. Při uzavírání účetních knih 2 Převzetí počátečních stavů zásob do nákladů 3 Konečný stav zásob podle skladové evidence (v daném případě stav před inventurou) 4 Manko zásob (včetně ztrát přesahujících normu přirozeného úbytku zásob) 5 Přebytek zásob
24
3.7 Daň z přidané hodnoty DPH je nepřímou daní, která zatěžuje konečného spotřebitele, ale odvádí ji podnikatelský subjekt (fyzická nebo právnická osoba, provádějící zdanitelná plnění dodávky zboží a služeb v rámci podnikání). Postup při zdaňování DPH zjišťuje, aby konečný výkon byl DPH zatížen jen jednou. Na každém stupni se zdaňuje hodnota, která, v důsledku činnosti podniku ve vztahu k danému výkonu, byla přidána v porovnání s předchozím stupněm. [6]
Sazby daně -
základní sazba 19 %
-
snížená sazba 5 %
3.7.1 Daň z přidané hodnoty při nákupu zásob Nákup od tuzemského dodavatele
Předpokládejme, že obchody probíhají uvnitř ČR a že podnik „A“ i jeho dodavatelé jsou plátci DPH. Sledujme nejdřív podnik „A“ v roli odběratele: Při svém nákupu nezvýší o DPH (uvedenou na faktuře) výši pořizovací ceny nakupovaných zásob, ale uplatní ji jako nárok na odpočet (neboť ji hradí svým dodavatelům v částce faktury). Octne-li se podnik „A“ následně v roli dodavatele, vypočítá DPH při prodeji svého „zboží“ (jak je vymezuje zákon o DPH)2 nejen z nově přidané hodnoty, nýbrž i z hodnoty vyjadřující spotřebu vstupu, které dříve sám nakoupil (obr.3). Jenomže tyto vstupy uhradil podnik „A“ svým dodavatelům včetně DPH, takže by byly jím spotřebované nákupy zdaněny dvakrát. Tomu se předchází právě tím, ze DPH uhrazená na vstupech představuje snížení daňového závazku. [4]
2
Zákon o DPH vymezuje pro své účely pojem „zboží“ velmi široce, odlišně od účetnictví. V případě nákupu zásob se tudíž jedná nejen o zboží v účetním pojetí (tj. o zásoby, které podnik nakupuje za účelem jejich dalšího prodeje), ale i o materiál.
25 NÁKUP
PRODEJ
Zásoby na skladě
Nákup zásob
Spotřeba zásob
343 DPH
Přidaná hodnota
DPH DPH
Výsledná úhrada finančnímu úřadu
Poznámky: a) Na dokladu o nákupu se uvádí samostatně: -
cena dodávky
-
% DPH připadající na nakupované zásoby
-
absolutní výše DPH
b) Na dokladu o prodeji se mj. uvádí: -
cena prodaných výrobků (služeb)
-
% DPH a její výše
c) V případě, že podnikatel nakupuje zásoby, které jsou zatíženy vyšší sazbou DPH a prodává výrobky (služby), na něž je stanovena nižší sazba DPH, mění se výsledný vztah k finančnímu orgánu na pohledávku. d) Účet 343 používá pouze registrovaný plátce DPH. Neplátci této daně zahrnují DPH z nákupů do ceny majetku nebo přímo do nákladů (podle povahy vstupů). Při prodeji pak DPH vůči odběratelům neuplatňují
26 NÁKUP
PRODEJ
Doklad o nákupu zásob
Doklad o prodeji výrobků
Doklad o prodeji výrobků (vč. sp.d.)
Cena dod. DPH%
xxxx xx
Cena dod. xxxx DPH% xx
Cena dod. xxxx Spotř. daň xxx
Celkem
xxxx
Celkem
Celkem DPH% Celkem
xxxx
xxxx xxx xxxx
Obr. 6 Daň z přidané hodnoty na vstupu a výstupu [4]
3.8 Inventarizace Věcnou správnost účetnictví, jeho shodu se skutečným stavem jednotlivých druhů majetku (aktiv) a se skutečnými závazky podniku napomáhá zajistit inventarizace, již se obecně rozumí: •
přesné zjištění skutečného stavu aktiv a závazků, které jsou předmětem inventarizace (tato etapa prací se nazývá inventura a zaznamenává se do inventurních soupisů, které podepisuje osoba odpovědná za provedení inventarizace),
•
porovnání skutečných stavů se stavy vykazovanými v účetnictví,
•
zjištění případných rozdílů mezi skutečností a stavy na příslušných účtech; jde o inventarizační rozdíly, které mohou představovat buď přebytek prostředků (skutečný stav zjištěný inventurou je vyšší než účetní) nebo naopak manko, resp. ztrátu v rámci norem přirozených úbytků,
•
prošetření a objasnění každého rozdílu s cílem správně určit jeho příčinu,
•
vypořádání inventarizačních rozdílů, tj. provedení takových účetních zápisů, jimž se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným, a to podle povahy a příčiny rozdílů (ty musí být vyúčtovány do účetního období, za něž byly zjištěny),
•
návrhy na opatření vedoucí k tomu, aby k rozdílu docházelo co nejméně (ne vždy jim lze zabránit, protože mohou vznikat i v důsledku přirozených vlastností
27 určitého druhu majetku – např. část mouky se při vážení rozpráší, líh při skladování částečně vyprchá apod.; jde však o to, aby se zabránilo zejména zpronevěře a rozkrádání majetku). [4]
Podle povahy aktiv a pasiv se rozlišuje 1. Fyzická inventura, při níž se skutečný stav zjišťuje vážením, počítáním, měřením apod. (to je možné u takových druhů majetku, který má hmotnou povahu)
2. Dokladová inventura, při níž se správnost zůstatku účtu ověřuje prostřednictvím účetních dokladů [4]
3.8.1 Druhy inventarizací: Podle rozsahu •
úplné, které se týkají veškerého majetku
•
dílčí, týkají se jen určitých složek majetku
Podle druhu 1. Periodické inventarizace •
řádné, které organizace provádějí k okamžiku sestavení účetní závěrky, např. fyzickou inventuru hmotného majetku (zásoby, dlouhodobý majetek), kterou nelze provést ke konci rozvahového dne, může účetní jednotka provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popř. v prvním měsíci následujícího období.
•
Mimořádné inventarizace se provádějí např. v důsledku ukončení činnosti podniku, při změně odpovědných osob, změně organizace podniku nebo v jiných mimořádných situacích.
2. Průběžné inventarizace
28 Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, které účtují podle druhů, nebo podle míst jejich uložení nebo hmotné odpovědnosti osob. Termín inventarizace si může účetní jednotka stanovit sama, majetek však musí být inventarizován alespoň 1x za účetní období. [7]
3.8.2 Inventarizační rozdíly Za tyto rozdíly se u zásob považují případy, kdy: •
Skutečný stav je nižší než evidovaný stav. Zde je nutno rozlišovat dva případy: Povaha zásoby je taková, že buď při skladování přirozeně ubývá (vysychá, při manipulaci se rozprašuje aj.), nebo při jejím zpracování dochází k technologickým ztrátám. Podnik si stanoví u takových zásob (na základě odborného propočtu nebo měření) normy jejich přirozených úbytků, a pokud vzniklé úbytky nepřesáhnou tuto stanovenou hranici, nepovažují se za manko, ale za ztráty v rámci norem. Úbytek zásoby se zúčtuje ve prospěch příslušného účtu zásob, souvztažně (podle povahy zásoby): na vrub účet 501 (u materiálu na skladě), na vrub účet 504 (u zboží na skladě), na vrub účtů v účt. sk. 61 (jedná-li se o vnitropodnikové zásoby) Zásoba (a) buď přirozeně nemůže ubývat, nebo (b) přirozeně ubývá, ale norma přirozeného úbytku zásoby byla překročena. V obou těchto situacích se úbytek posuzuje jako manko, v situaci druhé jako manko nad normu (přirozeného úbytku). Tato manka (označována souhrnně jako „manka nad normu“) se zúčtují jako provozní náklad na vrub účet 549 – Manka a škody.[4] Při škodách způsobených zcela mimořádnými okolnostmi jako jsou např. povodně, požár atd. účtujeme do mimořádných nákladů na účet 58 – mimořádné náklady.
•
Skutečný stav je vyšší než evidovaný stav, přičemž rozdíl nelze doložit účetním dokladem; jedná se o přebytek. U nakupovaných zásob se zvýšení stavu na účtu zásob zúčtuje zároveň jako snížení spotřeby (ve prospěch účt. sk. 50 – Spotřebo-
29 vané nákupy), pokud se má oprávněně za to, že k přebytku došlo chybným účtováním při vyskladnění zásob. Jinak se přebytek považuje za provozní výnos (ú. 648). Přebytek zásob vlastní výroby se zúčtuje ve prospěch účtů v účt. sk. 61. [4]
3.8.3 Provádění inventarizace Inventarizace aktiv a závazků se provádí v zásadě jednou ročně, k rozvahovému dni, jímž se rozumí den, k němuž se sestavují roční účetní výkazy (tzn. den rozhodující pro zjištění konečných stavů účtů, které se pak převezmou do účetních výkazů, nikoli tedy den, kdy jsou výkazy opravdu sestaveny). Tím se sleduje, aby údaje v nich obsažené byly věcně správné; roční interval je totiž rozhodující pro výpočet a vypořádání daňových povinností i pro hodnocení efektivnosti podniku. To však neznamená, že inventuru je nutno provádět u všech inventovaných položek najednou, vždy k pevně určenému časovému intervalu, a tedy periodicky (např. Právě jen k poslednímu dni účetního období). Vedle inventarizací prováděných pro potřeby řádné, pravidelné účetní závěrky se provádí inventarizace i v takových případech jako je např. sloučení podniku, jeho rozdělení, zahájení likvidace nebo konkursu, živelní pohroma, uzavření dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance a pod. Podnik je povinen provedení inventarizace u veškerých druhů majetku a závazků prokázat, a to po dobu určenou právní normou (u nás po dobu pěti let od konce účetního období, kterého se inventura týkala). [4]
3.9 Opravné položky Opravnou položkou se v účetnictví prezentuje dočasné snížení hodnoty zásob, a to nepřímým způsobem (pomocí opravného účtu), při němž stav skladového účtu zásob zůstává beze změny.
30 V rámci inventarizace zásob se posuzuje, zda odpovídá ocenění zásob na skladě jejich prodejní ceně snížené o náklady spojené s prodejem. [6] Při porovnání užitné hodnoty zásob s jejich oceněním v účetnictví může být zjištěno, že: •
Zásoby mají vyšší užitnou hodnotu
•
Zásoby mají nižší užitnou hodnotu
Je-li užitná hodnota zásob vyšší, o přírůstku hodnoty zásob se neúčtuje z důvodu respektování opatrnosti v účetnictví Je-li prodejní cena zásob nižší než cena zásob vykázaná v účetnictví, ocení se zásoby touto nižší cenou (jde o úbytek hodnoty zásob)
Trvalé snížení hodnoty zásob se zaúčtuje jako náklad na účtu 549 – Manka a škody. Jde-li o přechodné snížení hodnoty, vytvoří se opravná položka k materiálu. [2] Dočasné snížení ceny se účtuje jako opravná položka na účtech v účtové třídě 19 – Opravné položky k zásobám souvztažně na účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek [1]
Při každé další inventarizaci je třeba prověřit opodstatněnost opravných položek. Pomine-li důvod pro existenci opravné položky, vyúčtuje se jejich snížení, popř. zrušení ve prospěch nákladů na účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek a souvztažně na příslušném účtu zásob. [1]
Tvorba opravné položky k zásobám je poměrně častou záležitostí, neboť právě u zásob dochází k tomu, že jsou neprodejné, nízkoobrátkové, zastaralé. [6]
31
4 PRAKTICKÁ ČÁST Tato kapitola je věnována konkrétní společnosti s ručením omezeným. Jedná se o tříhvězdičkový hotel, jehož jméno na přání majitele z důvodu ochrany poskytnutých údajů nebude uváděno. Popisuje veškeré práce spojené se systémem zásobování, operace se zásobami a jejich účtování. Posledním cílem je analýza zásob za jednotlivá čtvrtletí pro každé středisko stravovací části hotelu.
4.1 Charakteristika hotelu 4.1.2 Stručná historie V letech 1942 - 1943 si němečtí vojáci postavili budovu, kterou používali jako svůj klub. Po válce byla tato budova, která byla také stylově zařízena, přeměněna na restauraci. V listopadu 1987 byla dokončena přístavba hotelové části a od té doby se tento hotel stal krátkodobým domovem nejen turistů z celého světa, ale i obchodníků, podnikatelů a osobností z kulturního, sportovního a společenského života.
4.1.3 Současnost V dnešní době hotel nabízí: •
ubytování v pohodlných pokojích s koupelnou, WC, telefonem, satelitní TV
•
hotelovou restauraci s rozsáhlým výběrem českých, mezinárodních a zvěřinových specialit
•
denní snack bar s nabídkou míchaných nápojů
•
v letních měsících vyhlídkovou terasu se specialitami z grilu
•
kompletní kongresové zázemí
•
několik salonků vhodných pro nejrůznější jednání
•
k příjemné relaxaci saunu, fit-centrum, horská kola
•
pro zábavu kulečník, šipky, stolní fotbal
•
bezdrátové připojení k internetu
•
nepřetržitě hlídané parkoviště
32
Obr. 7: Terasa hotelu
4.1.4 Organizační struktura V ubytovací části je zaměstnáno:
5 recepčních
5 pokojských
3 údržbáři + vedoucí skladu pro ubytovací část
Ve stravovací části je zaměstnáno:
12 číšníků
12 kuchařů
5 pracovnic na úklid
Marketing:
1 ředitel
4 marketingoví pracovníci - provozní hotelu
Ekonomický úsek
2 účetní + 1 externí účetní zpracovávající pouze mzdy
33
4.2 Účetnictví společnosti Obchodní společnost účtuje v soustavě podvojného účetnictví. Účetní období má stanoveno od 1.1. do 31.12. a účetní jednotka je měsíční plátce DPH. Ve stravovací části nemá žádné styky se zahraničními dodavateli, v ubytovací části je možno platit cizími měnami jako je EUR, USD, GBP, CHF a SKK. Společnost zaměstnává v účetním sektoru 2 zaměstnankyně. Hlavní účetní má na starosti zaúčtování faktur přijatých, veškeré finance tzn. proplácení faktur, platby a zaúčtování veškerého dění hotelu. Další účetní se stará hlavně o skladové hospodářství, o faktury vydané a kreditní karty. Má také na starosti učňovské středisko. Účetní jednotka účtuje způsobem A.Vzhledem k různorodosti druhů zásob používá účetní jednotka také analytickou evidenci. Účet 501 – Spotřeba materiálu dělí na 7 analytických účtů, účet 504 – Prodané zboží dělí pouze na 2 účty. Aktivní účty 112 – Materiál na skladě a 132 – Zboží na skladě a v prodejnách rozlišují analyticky pouze platbu v hotovosti nebo fakturou.
4.3 Software Programové vybavení používá účetní jednotka v operačním systému MS-DOS a jsou rozdělena následovně: •
Keloc – hlavní účetní program, který slouží k vedení veškerého účetnictví, přijatých i vydaných faktur
•
Cash Commander – pokladní systém, který spolupracuje s programem Macon a to tak, že jakmile se cokoliv namarkuje na pokladnách hotelu ve stravovací části, večer po uzavření pokladen se veškeré zásoby odepíší.
•
Macon – skladový program slouží k vedení skladové evidence, kde jsou jednotlivé druhy zásob zadávány s náležitými údaji, jsou zde také zadávány normy všech jídel
34 Účetní jednotka archivuje účetnictví pravidelně 1x týdně na elektronický nosič CD, pravidelné aktualizace k softwarovému vybavení mají na starosti jednotlivé firmy, od kterých byly tyto programy zakoupeny.
4.4 Účtování o zásobách 4.4.1 Pořízení zásob Jak již bylo zmíněno, účetní jednotka si zvolila účtování způsobem A. Při pořízení materiálu však nepoužívá kalkulační účet 111 jak je uvedené v teoretické části této práce, ale veškeré pořízení účtuje ihned na účet 112 – Materiál na skladě na stranu MD oproti příslušným účtům např. 321 – Dodavatelé, 211 – Pokladna na stranu D. Obdobně je tomu při pořízení zboží. Nákup zboží je zaúčtován ihned na účet 132 – Zboží na skladě i v prodejnách, účet 131 - Pořízení zboží vůbec účetní jednotka nepoužívá. Zásoby drobného charakteru, reklamní předměty, prostředky na údržbu, pracovní oblečení apod. jsou zaúčtovány ihned do spotřeby na účet 501 – Spotřeba materiálu.
Příklad 1 - Zaúčtování faktury přijaté za nákup materiálu
Účetní jednotka nakoupila tyto druhy zásob, údaje jsou uvedeny v Kč:
Obchod.
Cena bez
Cena
DPH
10
56,350
Ks
24
Ks
24
Název
Mj
Množství
JČ smet.
Ks
Vit. jog. Vit. jog. Součet
Tab. 1 – jednotlivé druhy nakoupených zásob
DPH 5 %
Celkem
563,5
28,18
591,68
7,742
185,81
9,29
195,10
7,742
185,81
9,29
195,10
935,12
46,76
981,88
35 Účetní operace:
112.00 – Mat. na skladě
321.00 - Dodavatelé
935, 14
343.05 - DPH
981,9
46,76
Příklad 2 – Zaúčtování faktury přijaté za nákup zásob drobného charakteru Účetní jednotka nakoupila tyto druhy zásob, údaje jsou uvedeny v Kč.
Název
Mj
Množství
Čoko mini Součet
ks
1500
Cena bez DPH 2250 2250
DPH 5 %
Celkem
112,50 112,50
2362,50 2362,50
Tab. 2 – jednotlivé druhy nakoupených zásob
Účetní operace: 501.00 Spotřeba mat. 2250
321.00 - Dodavatelé 2362,50
343.05 - DPH 112,50
4.4.2 Oceňování zásob V teoretické části je uvedeno několik způsobů oceňování zásob. Účetní jednotka požívá metodu průměrování tzn. že zásoby na skladě ocení cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem. Průměr je počítán průběžně při každé nové dodávce.
36
4.5 Inventarizace Inventarizaci ve stravovací části hotelu provádějí jednotliví pracovníci, kteří se starají o sklad, jak je uvedeno v kapitole 4.6 Zásobování. Nemají přístup k programovému vybavení a proto pouze na základě zjištěného fyzického stavu porovnávají stav skutečný s účetní pracovnicí, která vede skladovou evidenci. Důvod, kdy pouze ona má přístup k těmto informacím je prostý, a to proto, aby nemohlo docházet k nelegálnímu prodeji přebývajících zásob. Soupis všech druhů zásob na skladě potřebný k fyzické inventuře je v tištěné formě předán odpovědnému pracovníkovi. Soupis je uveden v příloze pro středisko snack bar – steak house. V ubytovací části je prováděna fyzická inventura vedoucí recepce.
Inventarizace je prováděna v těchto časových intervalech:
Stravovací část – 1x měsíčně Ubytovací část – 1x ročně
4.6 Zásobování 4.6.1 Systém skladování Stravovací část V této obchodní společnosti funguje poněkud odlišný systém skladování jak by se dalo předpokládat. Není zde zaměstnána žádná osoba na pozici skladníka, nýbrž každé středisko tzn. restaurace, kuchyň, snack bar a vinárna (v letním období navíc terasa) má svého vedoucího pracovníka, který se o objednávky zásob musí starat sám. Vedoucí restaurace - číšník se stará o sklad a má za zboží celkovou zodpovědnost. Pokud není na právě na směně, přebírá zodpovědnost druhý vedoucí - číšník této směny. Proto zde také nefungují skladové příjemky a výdejky a zboží přebírají právě tyto osoby. Na základě dodacích listů a faktury zboží překontrolují a doklady odevzdají hlavní účetní,
37 která je zaúčtuje, další pracovnic zásoby zadá do programu Macon jak bylo již dříve popsáno. Dodávky zboží jsou dováženy vždy pouze dopoledne.
Snack bar mají na starosti dva pracovníci, kteří se navzájem střídají a zboží přijímají na základě příjemky, vydávají na základě výdejky, které předají vedoucímu směny restaurace. Středisko vinárna funguje obdobně jako snack bar, v případě, že je potřeba pouze vyměnit některé druhy zásob např. množství nealkoholických nápojů, navzájem si vystaví tyto dvě střediska převodku.
Vedoucí kuchařů směny se stará o sklad kuchyně, který funguje na principu skladování pro restauraci tzn. opět nefunguje příjemka ani výdejka, zboží je přijímáno ihned do skladu.
Klíče od skladů má pouze provozní hotelu.
2 Vinárna
příjemka/výdejka
není příjemka Převodka
1 Restaurace
Sklad pro restauraci není výdejka
3 Snack bar
příjemka/výdejka
Obr. 8: Systém skladování ve stravovací části hotelu
Sklad pro kuchyni
4 Kuchyně
38 Ubytovací část V ubytovací části, kde jsou položky zásob pouze drobného charakteru, jako např. čistící prostředky, hygienické potřeby pro hotelové pokoje atd. má na starosti opět vedoucí úklidu, která má svůj sklad a zároveň zajišťuje praní prádla od externí firmy. Zásoby nejsou evidovány v souborech počítače, nýbrž je vedena ruční skladová evidence. Pro recepci obstarává veškeré drobné zboží osoba tím pověřená, která mimo jiné zajišťuje odvoz peněz do banky, poštu atd.
4.6.2 Dodavatelé Hotel má své stálé dodavatele, kteří zboží dovážejí v časovém limitu jednoho týdne u nápojů, zásoby potravinového charakteru každé dva dny, pečivo, ovoce a zelenina jsou dodávány každý den. Pokud se stane, že něčeho v daný okamžik není dostatek, společnost Dios TRADING spol. s.r.o. je ochotna veškerý sortiment zajistit v jediný den, samozřejmě za vyšší ceny.
Hlavními dodavateli jsou: Coca – Cola a.s. Plzeňský prazdroj, a.s. Starobrno a.s. Vinohrad cz Madeta a.s. Sedmík Jiří Maso Uzeniny United Bakeries a.s.
4.6.3 Druhy zásob Účetní jednotka má ve svém účetnictví vedeny pouze tyto druhy zásob: Materiál Zboží
39 Jak je zobrazeno na následujícím grafu, většinu zásob tvoří pouze materiál, zboží jen nepatrnou část z celkového podílu.
9%
91%
Materiál na skladě
Zboží na skladě a v prod.
Graf 1: Podíl zásob v roce 2006
4.7 Analýza zásob 4.7.1 Vyjádření oběžných aktiv podniku Následující graf zachycuje oběžná aktiva podniku na konci roku 2006. Vzhledem k tomu, že obchodní společnost zásoby ihned spotřebovává a nezůstávají po dlouhou dobu na skladě je zřejmé, že zujímají pouze 14 % z celkových oběžných aktiv.
32%
54% 14%
Pohledávky
Graf 2: Struktura oběžných aktiv
Zásoby
Krátk. fin. majetek
40
4.7.2 Stav zásob Obchodní společnost mi poskytla údaje o stavu zásob v roce 2006, proto jsem se zaměřila na porovnání jednotlivých čtvrtletí. Údaje jsou uvedeny v českých korunách. Období Zásoby
I.čtvrtletí 606 624
II. čtvrtletí 620 320
III.čtvrtletí 565 216
IV. čtvrtletí 594 244
Tab. 3: Stav zásob
Stav zásob v Kč
700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1
2
3
4
Jednotlivá čtvrtletí
Graf 3: Stav zásob v roce 2006
Z tabulky i grafu vyplívá, že stav zásob je v průběhu celého roku téměř stejný a jednotlivá čtvrtletí nemají na stav zásob v obchodní společnosti žádný vliv.
41
4.7.3 Spotřeba zásob v jednotlivých střediscích K posouzení jaký vliv mají na spotřebu zásob jednotlivá čtvrtletí v konkrétním středisku je zobrazeno v následujících grafech a tabulce. Údaje jsou uvedeny opět v Kč.
Středisko Snack Bar Restaurace Vinárna Terasa
I.čtvrtletí 134 639 1 122 948 176 018 14 377
II. čtvrtletí 84 529 1 721 512 284 455 160 812
III. čtvrtletí 70 388 1 238 547 212 615 333 597
IV. čtvrtletí 126 475 1 334 931 214 196 10 736
Tab. 4: Spotřeba zásob v roce 2006
I. čtvrtletí
12%
0%
9%
79% Snack Bar
Restaurace
Vinárna
Terasa
Graf 4: Spotřeba zásob v I. čtvrtletí
Z grafu je zřejmé, že podíl spotřeby zásob v prvním čtvrtletí není žádný u terasy, která je uzavřená. V tomto čtvrtletí je zároveň největší spotřeba v restauraci z celého roku.
42
II. čtvrtletí
7%
4%
13%
76% Snack Bar
Restaurace
Vinárna
Terasa
Graf 5: Spotřeba zásob v II. čtvrtletí
Ve druhém čtvrtletí si lze povšimnout nárůstu spotřeby na terase a tím zapříčiněn úbytek ve snack baru.
III. čtvrtletí
4%
18% 11%
67% Snack Bar
Restaurace
Vinárna
Terasa
Graf 6: Spotřeba zásob v III. čtvrtletí
V letních měsících je vidět markantní nárůst spotřeby zásob na terase, nepatrný úbytek ve vinárně, což je zapříčiněno přesunem hostů z restaurace, která v tomto čtvrtletí
43 zaznamenává nejmenší spotřebu z celého roku.
IV.čtvrtletí
13%
1%
8%
78% Snack Bar
Restaurace
Vinárna
Terasa
Graf 7: Spotřeba zásob v IV. čtvrtletí
Z grafu za čtvrté čtvrtletí se výsledky příliš neliší od hodnot ve čtvrtletím prvním, kde
Spotřeba zásob v Kč
snack bar i vinárna zaujímá téměř stejný procentní podíl na spotřebě zásob.
2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1
2
3
4
Jednotlivá čtvrtletí Snack Bar
Graf 8: Celkový pohled na spotřebu zásob
Restaurace
Vinárna
Terasa
44 Z celkového pohledu, který můžeme spatřit na tomto grafu je vidět, že spotřeba ve snack baru je v průběhu celého roku stejná, mírný pokles je zaznamenán v letních měsících, protože lidé dávají přednost posezení na terase. V restauraci je největší spotřeba ve druhém čtvrtletí, což je zapříčiněno tím, že se konají významné veletrhy, je zde větší počet svateb a promocí. Ve vinárně je spotřeba v průběhu celého roku téměř stejná bez ohledu na roční období.
4.7.4 Prodej zásob Nejvýznamnější roli pro podnik však znamenají tržby. Ty jsou samozřejmě v tomto
Prodej zásob v Kč
případě, kdy se jedná o hotel, také ovlivněna jednotlivým ročním obdobím.
9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1
2
3
4
Jednotlivá čtvrtletí
Graf 9: Tržby v roce 2006
Nejnižší tržby jsou začátkem roku kdy je obsazenost hotelu pouze 29 % a návštěvnost restaurace je z tohoto důvodu nižší. V zimním období lidé příliš necestují, firmy začátkem roku nepořádají mnoho školení. V letních měsících je vidět nárůst tržeb a za celkový rok dosahují maxima. Obsazenost hotelu je kolem 49 %.
45
4.7.5 Ukazatelé aktivity Ukazatele aktivity se označují jako ukazatele obratovosti nebo vázanosti kapitálu. Měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. V této části jsem se rozhodla vypočítat jeden z ukazatelů aktivity což je obrat zásob. K výpočtu je potřeba znát výši tržeb a stav zásob, které jsou uvedeny v tabulce v Kč.
Tržby Stav zásob Obrat zásob
I.čtvrtletí 4 517 486 606 624 7,45
II. čtvrtletí 7 640 258 620 320 12,32
III. čtvrtletí 6 521 984 565 216 11,54
IV. čtvrtletí 6 440 249 594 244 10,84
Tab. 5: Obrat zásob
Obratovost zásob
14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1
2
3
4
Jednotlivá čtvrtletí
Graf 10: Obrat zásob
Obrat zásob nám říká kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob.
46 Jako další ukazatel aktivity je vypočítána doba obratu zásob. Doba obratu je průměrná doba od nákupu materiálu do jejich prodeje. K tomuto výpočtu je nutné znát výši tržeb, stav zásob který je vydělen 90 dny, vzhledem k tomu, že je počítán pro jednotlivá čtvrtletí. Údaje jsou opět uvedena v tabulce v Kč.
Tržby Tržby/90 Doba obratu
4 517 486 50 194 12,09
7 640 258 84 892 7,31
6 521 984 72 466 7,80
6 440 249 71 558 8,30
Tab. 6: Doba obratu zásob
14,00
Doba obratu
12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1
2
3
4
Jednotlivá čtvrtletí
Graf 11: Doba obratu zásob
Doba obratu zásob udává, jak dlouho, tedy kolik počtů dní jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Považuje se za ukazatel intenzity využití zásob.
Obecně platí, čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba bratu zásob, tím lépe.
47
5. ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku spojenou se zásobami. Snažila jsem se o podání celkového přehledu účtování zásob a jejich skladování ve vybrané obchodní společnosti. Teoretická část měla za úkol pochopit základní pojmy, legislativní úpravu účetnictví, charakteristiku zásob a jejich vymezení, oceňování, metody účtování, inventarizaci a opravné položky. Smyslem praktické části mé bakalářské práce bylo seznámit se s vybranou společností, popsat způsob účtování zásob a zaměřit se na systém zásobování a vedení skladového hospodářství v praxi. Posledním cílem byla analýza zásob vzhledem ke změnám jednotlivých ročních období daného roku. Při praktickém pozorováním jsem zjistila, že účetní jednotka vůbec nepoužívá kalkulační účet 111 – pořízení materiálu a účet 131 – pořízení zboží a veškeré pořízení účtuje rovnou na účet 112 – Materiál na skladě, 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. Důvodem je ušetřit jednu operaci, převádí na sklad a vzhledem k tomu, že účetní jednotka má odlišný systém skladování, kdy nepoužívá příjemky a výdejky k pořízení zásob do hlavního skladu restaurace, je tento způsob možný avšak poněkud odlišný jak je uvedeno v teoretické části. Dalším zjištěním bylo, že chod skladového hospodářství je na dobré úrovni, což se projevilo funkčností celého systému. Je třeba zdůraznit, že software, který firma používá pro skladové hospodářství je každý druhý rok vyhodnocován a aktualizován. Přes všechny tyto skutečnosti jsem při praktické stránce zjistila několik drobných nedostatků, které by se podle mého názoru mohly změnit. Jedná se zejména o operační systém MS DOS, který je v dnešní době zastaralý, avšak odpověď několika zaměstnanců, kteří se systémem pracují byla, že je plně vyhovující a prozatím není důvod přecházet k jinému softwaru. Jako nedostatek však shledávám nepřítomnost osoby - skladníka, který by se plně věnoval systému skladu, tzn. zajišťováním a vyřizováním objednávek, přijímání zboží od jednotlivých dodavatelů a následné průběžné kontrole stavu zásob včetně výdeje pro
48 jednotlivá střediska. Skladník by měl mít také na starost zadávání jednotlivých položek do skladového programu, měl by provádět inventarizaci a mít hmotnou zodpovědnost za celý sklad. Posledním cílem bylo analyzovat stav a spotřebu zásob. Zde jsem dospěla k názoru, že stav zásob je v průběhu celého roku téměř stejný. Z toho lze vyvodit, že systém zásobování je na dobré úrovni, nedochází zde k žádným výkyvům, zásob je vždy dostatek a zároveň nedochází k přeplňování skladů. Spotřeba se však mění právě vzhledem k jednotlivým čtvrtletím. Důvodem jsou pořádné veletrhy, svatby a promoce, zájezdy zahraničních hostů kdy spotřeba a tržby v letních měsících dosahují maxima z celého roku. V prvním a posledním čtvrtletí je zaznamenám pokles tržeb, což je ovlivněno také nízkou obsazeností v ubytovací části hotelu. Z celkového hodnocení vyplívá, že obchodní společnost má své skladové hospodářství vyhovující, vedení účetnictví týkající se nejen zásob je přehledné a já jsem díky této bakalářské práci získala ucelený pohled z praktického hlediska.
49
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
BARTECZKOVÁ I. Účetnictví A. – Distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2004. 251 s. ISBN 80-7248-244-200
[2]
BŘEZINOVÁ H., MUNZAR V. Účetnictví I. 1. vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s, 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7
[3]
FIŠEROVÁ, E. Podvojné účetnictví podnikatelů a účetní závěrka pro podnikatele. 1. vyd. Praha: REFIS Agt., 1998. 320 s. ISBN 80-901649-7-8
[4]
KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 16. vyd. Praha: Polygon 2006. 444 s. ISBN 80-7273-130-0
[5]
LOUŠA, F. Zásoby – komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 1. vyd. Praha: GRADA, 2003. 168 s. ISBN 80-247-0595-8
[6]
LOUŠA, F. a kol. Účetnictví podnikatelů 2006. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. 758 s. ISBN 80-7357-155-2.
[7]
MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2007 pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 101 s. ISBN 978-80-251-1512-1
[8]
ŠVARCOVÁ J. Ekonomie stručně a přehledně. Dokument ve formátu HTML. Elektronická adresa http://www.ceed.cz/podnik_ekonomika/zasobovani_logistika/Obsah_vyuka.htm
50
7. PŘÍLOHY 1. Faktura přijatá – lihoviny 2. Faktura přijatá – čistící prostředky 3. Faktura přijatá – zboží (recepce) 4. Soupis k provádění inventury – snack bar (Steak house) 5. Příjemka do střediska 6. Převodka ze střediska do skladu
