Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně-ekonomická fakulta
Ekonomika
Státní závěrečné zkoušky – Bc.
Červen 2009
Obsah: 1. Podnikání, podnikatel, podnik, funkce a cíle podniku. Organizačně právní formy podnikání, podnik jednotlivce, obchodní společnosti, družstva. ................................................................................................... 1 2. Ekonomický a finanční systém podniku. Technicko-ekonomická a finanční složka ekonomického systému podniku................................................................................................................................................ 12 3. Finanční základna podniku. Struktura finanční základny. Vlastní finanční zdroje a jejich uspořádání v různých podnikových formách. Cizí finanční zdroje. ............................................................................... 21 4. Alokace disponibilního kapitálu v majetku podniku. Dlouhodobý a krátkodobý majetek. Oceňování jednotlivých složek majetku. Obrat kapitálu podniku.................................................................................. 28 5. Finanční výsledek podniku, výnosové a nákladové souvislosti vývoje finančního výsledku. Kalkulace nákladů a finančního výsledku vnitropodnikových organizačních složek a činností. Rozdělování finančního výsledku. Rentabilita hospodářské činnosti a její analýza. ............................... 34 6. Obrat peněžních prostředků podniku. Cash flow a jeho analýza. Platební situace podniku. ............ 49 7. Finanční rozhodování podniku, typy finančního rozhodování. Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování. Finanční politika podniku................... 55 8. Finanční analýza v podniku, úloha a místo ve finančním řízení. Základní metodické nástroje finanční analýzy. Soustavy ukazatelů pro posouzení finanční situace podniku, predikce finanční tísně. .............................................................................................................................................................................. 66 9. Finanční plánování v podniku, úloha a místo ve finančním řízení. Dlouhodobé a krátkodobé finanční plánování. Soustava podnikových rozpočtů, finanční plánování a controlling. ....................... 82 10. Metody hodnocení efektivnosti investic. .................................................................................................. 89 11. Vnitropodnikové finanční řízení, soustava nástrojů vnitropodnikového finančního řízení, rozpočty jako nástroj řízení. .............................................................................................................................................. 97
Podniková ekonomika Vymezení PE jako vědní disciplíny -
-
zabývá se - cíli a funkcemi podniku - majetkovou a kapitálovou výstavbou podniků - kvantifikací výsledků hospodářských činností podniků, jejich analýzou a řízením - efektivností podniků a jejími kategoriemi - zvláštnostmi jednotlivých druhů podniků, příznivými či nepříznivými důsledky jejich chování pro společnost dodává poučení jak vést podnik, aby - dosahoval co největší výnosnosti a hospodárnosti - tvořil nové hodnoty pro vlastníky - obstál v náročném tržním prostředí
PE navazuje a čerpá poznatky z -
obecné ekonomické teorie teorie řízení teorie financí statistiky matematiky účetnictví sociologie, psychologie, …
Podnikové finance -
-
-
podnikové finance, zahrnují peněžní prostředky, kapitál podniku i finanční zdroje podniku a jejich pohyb, při němž se podnik dostává do nejrůznějších peněžních vztahů s ostatními podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem 3 základní pojmy - podnikový kapitál: peněžní prostředky vázané k podnikovému majetku - peněžní prostředky: ta část podnikového kapitálu, která v daný moment vystupuje ve formě peněžních prostředků, tak jak je vymezuje účetnictví (hotové peníze, peníze v pokladně, BÚ, peněžní ekvivalenty – směnky, šeky, poukázky) - finanční zdroje: zdroje tvorby podnikového kapitálu , jak je známe z účetnictví (vlastní – ZK, kapitálové fondy, zisk po zdanění běžného roku, RF, nerozdělený zisk a cizí – bankovní úvěry, závazky, rezervy /oblíbená otázka u státnic/ PF: soustava všech peněžních vztahů, do nichž podnik vstupuje při provozování své činnosti
1. Podnikání, podnikatel, podnik, funkce a cíle podniku. Organizačně právní formy podnikání, podnik jednotlivce, obchodní společnosti, družstva. Podnikání -
-
soustavná činnost, samostatně prováděná vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku proces vytvoření něčeho nového a hodnotného na základě vynaloženého úsilí a času, ale i převzetí finančního, psychického a společenského rizika s nárokem na výslednou odměnu v podobě peněžního a osobního uspokojení základní znaky podnikání - samostatné rozhodování o oboru podnikání, právní formě podniku, umístění a organizaci podniku, získávání finančního kapitálu a použití dosaženého zisku - soustavná činnost - samostatně prováděná činnost - činnost prováděná vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost za účelem dosahování zisku - ručení za závazky podniku - účelem je rozmnožení podnikatelem vloženého kapitálu - průvodním znakem podnikání je riziko
Živnost a jejich rozdělení Dle prokazování odborné způsobilosti - živnosti ohlašovací - řemeslné - volné - vázané - živnosti koncesované – nestačí prokázat jen odbornou způsobilost, ale často se vyžaduje i souhlas orgánu státní správy Dle předmětu podnikání - živnosti obchodní - živnosti výrobní - živnosti poskytující služby Oprávnění k podnikatelské činnosti dle Živnostenského zákona - fyzické osoby: - dosažení věku 18 let ke dni vzniku oprávnění - způsobilost k právním úkonům - bezúhonnost - splnění daňových povinností vůči státu -
právnické osoby: - u PO musí výše uvedené podmínky splňovat odpovědný zástupce
1
Podnikatel -
-
podnikatelem je - každá právnická nebo fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku - právnická nebo fyzická osoba, která podniká na základě živnostenského nebo jiného než živnostenského oprávnění (dle zvláštních předpisů) - fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, která je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu jako samostatně hospodařící rolník (zákon č. 219/1991 Sb.) - zahraniční osoba, která splňuje podmínky podnikání dle OBZ dle pohledu různých odborníků - pro ekonoma je podnikatelem ten, kdo využívá výrobní faktory - pro psychologa ten, kdo je motivován určitými pohnutkami atd.
Pojmy Obchodní rejstřík - veřejný, kvalifikovaný seznam podnikatelů (název firmy, sídlo firmy, místo bydliště a podnikání fyzické osoby, obor, ve kterém podniká a zvolená právní forma, identifikační číslo) Obchodní majetek - FO – věci, peníze, pohledávky a jiná práva a jiné penězi ocenitelné hodnoty, které patří podnikateli a přiřadil je k podnikání - PO – veškerá aktiva Obchodní jmění – obchodní majetek se závazky Čistý obchodní majetek – obchodní majetek bez závazků
Podnik -
-
-
-
právnická osoba, právně zodpovědná před zákonem za svoje chování definice z OBZ - soubor hmotných, nehmotných a osobních složek, které slouží k podnikání - hmotné složky představují budovy, materiál, zásoby atd. - nehmotné složky představují např. licence a pohledávky - osobní složky jsou reprezentovány schopnostmi a dovednostmi zaměstnanců základní hospodářská jednotka, plánovitě organizovaná, v níž se zhotovují a prodávají věcné statky a služby, které uspokojují potřeby odběratelů a uživatelů důvody pro existenci podniků - nutnost koordinace a řízení lidí při výrobě ekonomických statků - úspory z rozsahu výroby (transakční náklady → výroba je lepší uvnitř podniku) - potřeba zajištění dostatečných finančních zdrojů, které je potřeba získávat od velkého počtu drobných střadatelů podnik jako instituce - vzniklá k samostatnému výkonu podnikatelské činnosti - plánovitě organizovaná a řízená - charakteristická rozsahem a strukturou výrobních faktorů - usilující o dosažení vytyčených cílů kombinace výrobních zdrojů využívaná manažery a podnikateli k naplňování cílů podniku - mezi výrobní faktory patří: práce, půda, kapitál, technologie
2
Funkce podniku - souhrn činností manažerů, vlastníků atd. sloužící k plnění cílů Výrobní, obchodní a zásobovací funkce - vyplývají z účelu, za jakým byl podnik založen - podnik vyrábí určitý sortiment výrobků a poskytuje specifické služby v souladu s potřebami trhu - zabezpečuje pořízení hmotného majetku, surovin a materiálu, jejich skladování a předávání do výroby - realizuje prodej hotových výrobků a služeb na základě průzkumu poptávky, stanovuje ceny a platební podmínky, volí odbytové cesty svých výstupů a formy propagace jejich prodeje atd. Vědeckotechnická funkce - spočívá ve vyhledávání nových vědeckotechnických poznatků a informací a jejich aplikaci na podmínky vlastní výrobní činnosti, ve vývoji a realizaci nových nebo inovovaných výrobků a technologií - její součástí je i investorská činnost zaměřená na obnovu a rozšiřování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podniku - vybavenost zaměstnanců moderními technickými prostředky má rozhodující vliv na produktivitu práce, hospodárnost a efektivnost výroby Organizační funkce - zajišťuje účelnou organizaci výroby, technologických a pracovních procesů a operací tak, aby byl dosahován dynamický rozvoj nejen celého podniku, ale také jeho jednotlivých organizačních složek Personální funkce - jejím úkolem je zajistit rozhodující výrobní faktor, pracovní síly - zahrnuje řadu činností jako je přijímání a výběr zaměstnanců, zvyšování jejich kvalifikace, vypracování vhodného systému jejich hodnocení a odměňování, vytváření vhodného pracovního prostředí, péči o jejich bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci Finančně ekonomická funkce - směřuje k dosahování ekonomické efektivnosti činnosti podniku zajišťováním produktivity práce a kapitálu, vytváření produkce s optimem nákladů, zabezpečení potřebného rozsahu a struktury finančních zdrojů, dostatečného množství nejlikvidnějších složek majetku a udržení solventnosti podniku Řídící funkce - její náplní jsou činnosti spojené s řízením podniku - jde o vymezení vztahů mezi řízenými jednotkami a vedením podniku, určení rozsahu odpovědnosti a pravomocí managementu podniku, nástrojů řízení a stylu řídící činnosti - rozhodnutí týkající se cílů, zájmů a potřeb podniku přijatá ve sféře řízení jsou nadřazena ostatním sférám jeho činnosti včetně sféry ekonomické - na druhé straně musí kriteria rozhodování při řízení podniku vycházet z hlubokých znalostí a respektování ekonomických souvislostí Správní funkce - zahrnuje činnosti zabezpečující chod celého podniku, převážně administrativní. Sociální funkce - neméně významné je zapojení podniku do ochrany, udržování a zkvalitňování životního prostředí (environmentální funkce), do kulturního rozvoje regionu, do oblasti rozvoje vzdělávání a sportu sponzorskou činností a pod.
3
Cíle podniku -
-
-
-
z časového hlediska - krátkodobé – operativní cíle - konkrétnější podoba, přesné termíny plnění - platební schopnost, likvidita - dlouhodobé – strategické cíle - hlavní cíl podniku – rentabilita - zisk není hlavním cílem, je pouze prostředkem naplňování hlavního cíle - mezi další cíle patří schopnost udržet se na trhu, stabilizovat své postavení, dosáhnout prosperity a tím zvýšit hodnotu své firmy podle obsahu cíle - ekonomické cíle - dosáhnout určitého obratu, podílu na trhu, optimalizace zásob, snižování nákladů - finanční cíle - vytváření vlastních zdrojů, snaha získat cizí kapitál, likvidita podniku (splácení krátkodobých závazků) - kvantitativní - důchodově orientované cíle (maximalizace zisku, objem obratu apod.) - majetkově orientované cíle (maximalizace účetní hodnoty firmy a tržní hodnoty kapitálu, rozšíření kapitálu a maximalizace likvidační hodnoty) - cíle orientované na cash flow (dosahování určitého CF, maximalizace CF/akcii) - cíle orientované na platební schopnost (udržení platební schopnosti a finanční rovnováhy) - kvalitativní - zvýšení úvěrové schopnosti podniku - snaha o příznivé úvěrové podmínky - péče o dobré vztahy s vybraným peněžním ústavem - zlepšování vztahů s akcionáři - dodržování určitých finančních pravidel - snaha o určitou majetkovou a kapitálovou strukturu - technické cíle - zavádění nových technologií, vývoj a zavádění nového výrobku, obnovena opotřebovaného DHM - sociální cíle - vůči zaměstnancům – udržování zaměstnanosti, výše mezd, vytváření pracovních podmínek - vůči okolí – udržování životního prostředí, rozvoj kultury a sportu podle vztahu mezi cíli - konkurenční cíle - komplementární cíle – naplnění 1 cíle vyžaduje naplnění cíle jiného - indiferentní cíle – naplňování cíle není ovlivněno jinými cíli podle hierarchie cílů - primární cíle – maximalizace bohatství vlastníků → dosahováním koupěschopné poptávky a dosahováním zisku, sleduje se ekonomická přidaná hodnota, respektive tržní přidaná hodnota - dílčí cíle – dílčími cíli se dá dosáhnout cíle primárního
4
Organizačně právní formy podnikání Typy podniků - dle sektoru ve kterém působí - primární - sekundární - terciární - dle předmětu činnosti - výrobní podniky - obchodní podniky - dopravní a spojové podniky - peněžní podniky - dle podílu převládajícího výrobního faktoru - s pracovně náročnou výrobou - s investičně a materiálově náročnou výrobou - dle velikosti - malé podniky - střední podniky - velké podniky - dle vlastnictví - soukromé podniky - veřejné (státní) podniky - smíšené podniky (na ZK se podílí stát i PO) - dle finančního hospodaření - podniky s cílem vytvářet zisk - neziskové organizace - soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné – odbory, občanská sdružení - soukromoprávní organizace veřejně prospěšné – nadace - veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samostatných územních celků – rozpočtové organizace - ostatní veřejnoprávní organizace - dle právní formy podnikání - podnik jednotlivce (soukromé podniky samostatných podnikatelů) - osobní obchodní společnost - veřejná obchodní společnost - komanditní společnost - kapitálové obchodní společnosti - společnost s ručením omezený - akciová společnost - družstva - státní podniky - nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace, školy a zdravotnická zařízení
Podnik jednotlivce -
je možné provozovat i s poměrně malým kapitálem podnikatel při založení a vedení podniku uplatňuje své schopnosti za případné příležitostné pomoci rodinných příslušníků
5
-
-
při svém rozhodování je odpovědný pouze sám sobě, nemusí vyžadovat souhlas společníka, proto může také pružněji a rychleji reagovat na měnící se situaci na trhu jeho snahou při realizaci podnikatelského záměru je především zvětšení kapitálu, který do podniku vložil, odměnou za úsilí a riziko je zisk, který mu zůstává rozhoduje samostatně o tom, jakou část zisku reinvestuje do rozvoje podnikání a jakou část využije pro potřeby své rodiny na druhé straně se výroba v podniku jednotlivce vyznačuje relativně omezenou diverzifikací, podnikatel ručí veškerým svým majetkem a kapitálová síla podniku je většinou malá, což mu ztěžuje přístup k cizímu kapitálu může však při splnění stanovených podmínek využívat prostředků poskytovaných v rámci podpory malých a středních podniků podnik jednotlivce je často spojen s osobou podnikatele a jeho úmrtím zpravidla zaniká
Obchodní společnosti – osobní Veřejná obchodní společnost -
-
-
společníci ručí za závazky neomezeně, kapitálová síla a tím přístup k cizím zdrojům je závislá na velikosti vkladů jednotlivých společníků zákon u tohoto typu společnosti však povinnost kapitálového vkladu neukládá, dokonce není nezbytné vkládat na počátku jakýkoliv záruční kapitál při vedení společnosti je možná dělba práce, na druhé straně chyby jednoho společníka dopadají i na ostatní větší počet společníků může zmenšit jednotu a rychlost rozhodování společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou obchodní firmou zakládá se společenskou smlouvou, která musí obsahovat: - obchodní firmu a sídlo společníků - určení společníků - předmět podnikání majetkové otázky - ručení - neomezené, všichni společníci ručí solidárně celým svým majetkem - základní kapitál - není povinný - vklad společníka - není povinný - rezervní fond - není povinný - rozdělování zisku - zásadně rovným dílem statutárním orgánem jsou všichni společníci, jsou oprávnění k vedení a rozhodují společně zánik společnosti - výpověď společníka - smrt společníka - zánik společníka (ve formě právnické osoby) - omezením způsobilosti k právním úkonům - porušení splnění všeobecných podmínek pro podnikání
6
-
rozhodnutím soudu prohlášením konkurzu nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka
Komanditní společnost -
-
-
-
-
může být založena nejméně dvěma osobami, z nichž jedna je v postavení komplementáře a druhá komanditisty rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že komplementáři ručí neomezeně, komanditisté do výše nesplaceného majetkového vkladu nároky na počáteční kapitál nejsou sice ze zákona definovány, avšak rozdělení společníků předpokládá, že komplementáři jsou oprávněni jednat jménem společnosti, komanditisté přinášejí finanční, hmotný či jiný vklad a mají pouze právo kontroly společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do obchodního rejstříku (komanditista) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (komplementář) společenská smlouva musí obsahovat - určení firmy - sídlo společnosti - určení společníků (kdo je komplementář a kdo komanditista – ten + vklad) - předmět podnikání - základní kapitál majetkové otázky - ručení - komanditista ručí omezeně (do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do OR) - komplementář neomezeně - základní kapitál - je povinný pouze u komanditisty - vklad společníka - komanditista min. 5.000,-- rezervní fond - není povinný - rozdělování zisku - nejprve rozdělení na část náležející komanditistům a na část náležející komplementářům - komplementáři rovným dílem - komanditisté dle výše vkladů k obchodnímu vedení jsou oprávněni jen komplementáři, ostatní otázky rozhodují všichni společníci většinou hlasu (každý společník má jeden hlas) statutárním orgánem jsou komplementáři
Obchodní společnosti – kapitálové Společnost s ručením omezeným -
je přechodem mezi osobní a kapitálovou společností je vhodnou formou společného podnikání pro menší počet podnikatelů společníci jsou více vázáni k podniku, než je to v případě akciové společnosti
7
-
-
-
-
vzhledem k pověření jednatele vedením společnosti je rozhodování podnikatelů rychlejší společníci však mohou být donuceni k příplatkům ke svým vkladům a navýšení jejich majetkové účasti, jejich podíly nelze prodávat na burze vzhledem k menší výši základního kapitálu může být zajišťování úvěru a dalších cizích zdrojů ztíženo omezené ručení společníků za závazky (společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků) a jednodušší založení a správa podniku než u akciové společnosti jsou důvodem oblíbenosti a rozšířenosti této podnikové formy společnost, jejíž základní kapitál je tvořen předem stanovenými vklady společníků může být založena jednou osobou, maximálně však 50ti společenská smlouva obsahuje - obchodní firmu - sídlo společnosti - předmět podnikání - základní kapitál - určení správce vkladů - jména společníků (rodná čísla, adresy, výše vkladu včetně způsobu a lhůty splacení) - údaje o prvním jednateli - údaje o prvních členech dozorčí rady majetkové otázky - ručení - omezené, do výše nesplaceného vkladu zapsaného do OR - základní kapitál - povinný, minimální výše 200.000,-- vklad společníka - povinný, minimální výše 20.000,-- může mít peněžitou i nepeněžitou formu - rezervní fond - povinný, tvoří se v prvním roce, kdy společnost dosáhla čistého zisku, a to 10 % z čistého zisku (ne však více než 5 % základního kapitálu) - v dalších letech minimálně 5 % z čistého zisku až do dosažení hranice min. 10 % ze základního kapitálu - rozdělování zisku - dle výše vkladu (nebo dle společenské smlouvy) orgány společnosti - valná hromada - nejvyšší orgán - rozhoduje o zásadních otázkách (schvalování stanov a jejich změn, jmenování, odvolávání a odměňování jednatelů, změny společenské smlouvy, rozhodování o zvýšení základního kapitálu, rozhodování o zániku společnosti) - jednatelé - statutární orgán - jsou povinni zajistit obchodní vedení společnosti, vést předepsanou evidenci a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti - jmenováni valnou hromadou 8
-
dozorčí rada - není povinná – fakultativní kontrolní orgán - dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku atd.
Akciová společnost -
-
-
-
-
je vhodná forma podnikání zejména pro velké podniky její výhodou je poměrně snadné zabezpečení potřebného kapitálu, neboť základní kapitál je rozdělen prostřednictvím jmenovité hodnoty akcií na malé částky, proto se podnikání mohou zúčastnit i širší vrstvy obyvatelstva za závazky ručí společnost, akcionáři tedy pouze svým vkladem, přičemž vklad je možné prodejem akcií uvolnit tyto kapitálové společnosti si zpravidla mohou úvěry případně emisí obligací zabezpečit více finančních zdrojů než jiné formy podnikání na ovládnutí akciové společnosti není třeba vlastnit 100 % akcií, ale jen 51 %, většinou i méně nevýhodou je náročnější postup založení a s tím spojené administrativní náklady, již vzpomenuté dvojí zdanění zisku, nejprve zisku celé společnosti, pak dividend akcionářů, a často i nezájem akcionářů o chod společnosti společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě akcie = cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře zejména podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a likvidačním zůstatku zakladatelská smlouva (listina) obsahuje - obchodní firmu - sídlo společnosti - předmět podnikání - navrhovaný základní kapitál - počet akcií, jejich nominální hodnota, emisní kurs a splácení - údaje o případném nepeněžitém vkladu - výše nákladů v souvislosti se založením - určení správce vkladu - pro a. s. s veřejnou nabídkou - místo a doba úpisu (delší než 2 týdny) - postup při upisování akcií - jak se bude posuzovat účinnost upisování založení a. s. - na základě veřejné nabídky akcií - emisní ážio + 10 % emisní hodnoty - do ustavující valné hromady min 30 % jmenovité hodnoty akcií - bez výzvy k upsání akcií majetkové otázky - ručení - akcionáři neručí - základní kapitál - povinný - vklad společníka - jmenovitá hodnota akcie není stanovena, ale vklad je povinný 9
rezervní fond - je povinný - rozdělování zisku - dividenda podle poměru jmenovité hodnoty akcií akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů (dle způsobu dividendové politiky) orgány společnosti - valná hromada - nejvyšší orgán – akcionáři - min. 1x ročně - svolává ji představenstvo - pravomoci - rozhodování o změně stanov - rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu - volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady - schvalování účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku či úhradě ztráty - rozhodování o zrušení a. s. - představenstvo - statutární orgán - zabezpečuje obchodní vedení - má minimálně 3 členy na období 3 let (voleno valnou hromadou) - pro členy platí zákaz konkurence - dozorčí rada - zajišťuje vnitřní kontrolu hospodaření zvyšování a snižování kapitálu - zvýšení základního kapitálu uspáním nových akcií - podmíněné zvýšení - zvýšení z vlastních zdrojů společnosti - kombinované zvýšení - zvýšení představenstvem - snížení základního kapitálu - snížení jmenovité hodnoty akcií - vzetí části akcií z oběhu
-
-
-
Družstva -
-
-
je možnost vstupu dalších členů, ale i výstupu, aniž by bylo nutné měnit stanovy ručení členů za závazky je omezené, na druhé straně mohou tyto formy podnikání trpět nedostatkem kapitálu a členové družstva mohou své členské podíly při výstupu družstva vypovídat dle Obchodního zákoníku mohou být družstva zakládána za účelem podnikání, ale také z důvodů zajišťování sociálních nebo jiných potřeb členů společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů musí mít nejméně pět členů (nebo 2 právnické osoby) zakládá se ustavující členskou schůzí, která určí zapisovaný základní kapitál, schválí stanovy a zvolí orgány družstva
10
-
-
majetkové otázky - ručení - členové neručí za závazky družstva - základní kapitál - minimálně 50.000,-- vklad člena - je povinný - nedělitelný fond - vytváří se při vzniku družstva, a to nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu - je doplňován 10 % čistého zisku až do doby, než jeho výše dosáhne 50 % zapisovaného základního jmění - rozdělování zisku - zisk je rozdělován podle poměru výše vkladu splacené členem ke splaceným vkladům všech členů (lze i jinak dle stanov) orgány družstva - členská schůze - nejvyšší orgán - volí představenstvo a kontrolní komisi, schvaluje změny stanov a účetní uzávěrku, rozhoduje o zániku družstva - představenstvo - statutární orgán - jejím jménem jedná předseda nebo místopředseda družstva - odpovídá za škodu - kontrolní komise - odpovídá členské schůzi - kontroluje činnost družstva a projednává stížnosti a připomínky členů - ředitel - výkonný orgán - řízení a organizování běžné hospodářské činnosti družstva
11
Komanditní společnost 1) Počet zakladatelů: minimálně 2 osoby 2) Způsob a rozsah ručení za závazky: U komplementářů ručení neomezené U komandistů ručení omezené 3) Podíl na zisku: Vzhledem k neomezenému ručení jsou při dělení zisku zvýhodněni komplementáři 4) Způsob řízení: Obchodní vedení mohou vést pouze komplementáři 5) Získání ZK: Není zákonem určen, ale předpokládá se osobní účast společníků na podnikání Vklad každého z komandistů musí být v minimální výši 5 000 6) Specifika: Komandisté-> přinášejí finanční, hmotný, či jiný vklad a mají pouze právo kontroly Komplementáři-> jsou oprávněni jednat jménem společnosti
Akciová společnost 1) Počet zakladatelů: min. 1 osoba právnická 2) Způsob a rozsah ručení za závazky: Omezené ručení 3) Podíl na zisku: Dle jmenovité hodnoty splacených vkladů 4) Způsob řízení: V kompetenci volených orgánů 5) Získání ZK: Podle způsobu nabídky akcií: Veřejná nabídka akcií: 20 mil. Bez veřejné nabídky: 2 mil. 6) Specifika: Vhodná forma podnikání zejména pro velké podniky (snadné zabezpečení obchodního kapitálu, ZK je rozdělen prostřednictvím jmenovité hodnoty akcií na malé částky, podnikání se mohou účastnit i širší vrstvy obyvatelstva) Za závazky ručí společnost, akcionáři pouze svým vkladem Na ovládnutí není třeba 100 % ale jen 51 % a většinou i méně Náročnější postup založení => vysoké administrativní náklady Dvojí zdanění zisku (Celé společnosti a pak dividend akcionářů) Nezájem akcionářů o chod společnosti
Veřejná obchodní společnost 1) Počet zakladatelů: minimálně 2 osoby 2) Způsob a rozsah ručení za závazky: Neomezené ručení 3) Podíl na zisku: Jak vlastníci tak společníci ručí neomezeně => o zisk a ztrátu se dělí také rovným dílem 4) Způsob řízení: Záleží na společnících koho určí vedením a zastupováním podniku 5) Získání ZK Není zákonem určen, ale předpokládá se osobní účast společníků na podnikání 6) Specifika: Kapitálová síla a přístup k cizím zdrojům závisí na vkladu společníků Možná dělba práce Chyby jednoho společníka dopadají i na ostatní Větší počet společníků může zmenšit jednotu a rychlost rozhodování
Společnost s ručením omezeným 1) Počet zakladatelů: minimálně 1 osoba fyzická 2) Způsob a rozsah ručení za závazky: Omezené ručení 3) Podíl na zisku: Dle výše obchodních podílů 4) Způsob řízení: V kompetenci volených orgánů 5) Získání ZK: Minimální rozsah 200 000 6) Specifika: SRO je přechodem mezi obchodní a kapitálovou společností Vhodná forma podniku pro menší počet podnikatelů Společníci jsou více vázáni k podniku než u AS Podíly společníků nelze prodávat na burze Menší výše ZK=> zajišťování úvěrů a dalších cizích zdrojů ztíženo Jednodušší založení a správa než u AS
12
2. Ekonomický a finanční systém podniku. Technickoekonomická a finanční složka ekonomického systému podniku. Ekonomický a finanční systém podniku -
-
-
podnik představuje určitý systém - systém je představován množinou prvků a množinou vazeb těchto prvků v tomto systému, a to jak uvnitř, tak i zvenku - tyto prvky umožňují podniku fungovat - např. zaměstnanci, - dodavatelé, odběratelé, - náklady, výnosy, - zisk atd. podnik lze považovat za systém vhodně uspořádaných prvků představovaných stroji a jiným technickým zařízením, zásobami, pracovními silami, finančními prostředky, ale také výnosy, náklady a ziskem, tokem peněžních prostředků, vyznačujících se vazbami mezi nimi a vazbami k vnějšímu okolí na ostatní subjekty v rámci trhu, dodavatele, odběratele a zákazníky, finanční instituce, státní orgány aj. → tyto vazby mohou být hmotné, resp. hmotně energetické, finanční, informační pro snadnější pochopení a zjednodušení složitých systémů, a mezi ně podnik určitě patří, se zavádějí do daného systému různé rozlišovací úrovně, tzv. subsystémy.
Subsystémy -
-
nejsou na sobě nezávislé, ale vytvářejí složitý komplex cílů, funkcí a procesů k jejich dosažení, propojených vzájemnými vazbami, které určují charakter vnitřní struktury podniku z jejich dynamiky vyplývá složitost chování podnikového systému podrobnější seznámení s ekonomickým subsystémem podniku prostřednictvím výkladu o účelné kombinaci výrobních vstupů a významu jejich efektivního využívání při tvorbě nových hodnot při výrobě výrobků a poskytování služeb, majetkové a finanční struktuře podniku zajišťující jeho finanční stabilitu, vykazování nákladů, výnosů a zisku a posuzování výnosnosti podniku, významu sestavování a analýzy toku peněžních prostředků (cash flow) bude obsahem následujících kapitol
13
V rámci podniku lze rozlišit Subsystém technicko technologický - jeho prvky tvoří jednotlivé složky věcného kapitálu, dlouhodobého hmotného majetku, materiálových zásob, a hmotně energetické vazby v rámci jejich uspořádání. Především na technické úrovni strojů a výrobního zařízení, na době jejich činnosti, použitých surovinách, spolu s kvalifikací pracovních sil závisí výrobní kapacita podniku, provozu, dílny. Její stanovení a měření jejího využití je významným úkolem manažerů, neboť nevyužitá výrobní kapacita vyvolává nevyužité fixní náklady a snižuje celkovou efektivnost hospodaření podniku Subsystém organizační - podnik jedná a vystupuje navenek jako celek, skládá se však z mnoha lidí organizovaných do vnitropodnikových útvarů, jejichž vzájemné vztahy jsou stanoveny vlastními vnitropodnikovými pravidly. Uspořádání kooperace a dělby práce v podniku v návaznosti na subsystém technicko technologický má za cíl aktivitu lidských zdrojů, která odpovídá rostoucím nárokům neustále se měnícího okolí podniku na růst produktivity práce Subsystém řídící - definuje jako své prvky rozhodovací a řízené jednotky a vztahy mezi nimi. Podnik realizující různé funkce musí koordinovat všechny činnosti tak, aby jako celek plnil své cíle. To je úkolem managamentu, který tvoří buď vlastníci nebo placení manažeři. Samotné řízení je realizováno v několika fázích - plánování, organizování, personalistice, vedení, kontrole. Nedílnou součástí tohoto subsystému je subsystém informační. Subsystém ekonomický - subsystém technicko ekonomický - charakterizují ho vazby mezi vstupy (inputy) používanými ve výrobě a výstupy (outputy) z ní - dominantní činností výrobních podniků je přeměna vstupů ve výrobky, která nejlépe zajistí uspokojení zákazníků a vede ke splnění cíle - omezující podmínkou stanovení optimální úrovně a struktury výroby je výrobní kapacita podniku - subsystémem finančním - jeho prvky jsou finanční zdroje (kapitál) vlastní a cizí, alokované do jednotlivých složek majetku, na základě jejich využívání dosahované tržby, výnosy, náklady a zisk, příjmy a výdaje podniku a obrat peněžních prostředků - jedním z hlavních úkolů managementu je analyzovat činnost a výsledky hospodářské činnosti podniku, získat dostatek peněžních prostředků na provoz a rozvoj podniku, přičemž je třeba brát v úvahu faktor času a riziko, zajištění likvidity a solventnosti podniku
Technicko–ekonomický subsystém -
sledování vstupů a výstupů a vazeb mezi nimi = výroba technicko–ekonomické souvislosti hospodaření podniku neustále se opakující volba - optimální objem vytvořeného produktu (výstupu) a jeho cena - použitý rozsah a kombinace výrobních faktorů (vstupů) pro dosažení daného objemu 14
-
-
konkrétní vstupy transformačního procesu - hmotné – stroje, stavby, materiál atd. - finanční – vlastní a cizí - nehmotné – informace, technologie, pracovní síly klasifikace výstupů transformačního procesu - hmotné – výrobky - nehmotné – služby - nevýrobní činnosti – zboží
Výkony podniku a jejich měření -
-
-
-
z věcného hlediska - dokončené výrobky a služby - mají určité užitné vlastnosti stanoveného technicko-hospodářskou normou - vliv na cenu - záleží na charakteru výrobní činnosti, zda vyrábíme jeden či více produktů - hlavní produkty - vedlejší produkty - využitelný odpad z prostorového hlediska - výstupy za celý podnik – podnik jako celek - za jednotlivé vnitropodnikové organizační jednotky - nebo odvětví výroby z časového hlediska - za celý hospodářský rok (účetní rok) - výrobky na skladě (počáteční a koncové stavy) - nedokončená výroba - změna stavu zásob, výrobků, nedokončené výroby a zvířat z účelového hlediska - finální výkony - výrobky a služby realizované na trhu, předané do vlastní prodejny nebo prodané zaměstnancům podniku - meziprodukty - výrobky a služby vyrobené a spotřebované daným podnikem v rámci vlastní potřeby
Cena výkonu podniku -
výrobky prodané na trhu jsou oceňovány v tržních (realizačních) cenách – finální produkce (návaznost na účelové hledisko) netržní předání výkonů (meziprodukty, vlastní prodejny) jsou oceňovány vnitropodnikovými cenami - mohou být odvozovány - od výše nákladů na produkt - od vnitropodnikové ceny, ke které je připočítán určitý zisk (zisková marže) - od tržních cen - finální výkony v tržních cenách + netržní ocenění = výkony v běžných cenách (nominální výkony)
15
Fyzický objem výkonu/výstupu -
objem výkonu lze měřit - fyzickými měrnými jednotkami, a to pouze u homogenního výstupu - peněžními agregáty v čase srovnatelných (stálých, definovaných) cenách, a to u diverzifikovaného výstupu
1) Příklad: Podnik ABC, a.s., dosáhl v roce 2004 výkonů z výrobní činnosti ve výši 200 mil. Kč, v roce 2005 o 50 mil. Více. Zjistěte, jak se na zvýšení výkonů podílela změna objemu výkonů a jak změna jejich cen, jestliže index cen = 1,02. Řešení: Výkony 2005 v běžných ocenění 250 mil. Kč Výkony 2005 ve stálých cenách 250 :1,02 = 245 mil. Kč – takové by byly bývaly výkony podniku, kdyby se to nezměnilo o 2 % Změna výkonů 2005 v běžných cenách +50 mil. Kč Z toho vlivem Změny objemu výkonů 45 mil. (245 – 200) Růstem výkonů 5 mil. (250 – 245)
2) Příklad: Podnik v roce 2004vyplatil na mzdách zaměstnancům 120 mil. Kč. V roce 2005 se mzdové náklady zvýšily na 127 mil. Kč. Odbory prosadily v kolektivní smlouvě navýšení mzdových tarifů v roce 2005 o 7%. Zvýšilo se množství vynaložené práce v podniku? Řešení: Mzdové náklady 2005 ve srovnatelném ocenění 127 : 1,07 = 119 mil. Kč Zvýšení mzdových nákladů v roce 2005 vlivem rozsahu vynaložené práce + 7 mil. Kč – 1 mil. Kč (119 – 120) Zvýšením mzdových tarifů + 8 mil Kč (127 – 119)
Klasifikace vstupů a dalších faktorů vývoje objemu výkonů podniku -
rozsah vkladů práce L rozsah věcného kapitálu C rozsah přírodních zdrojů La (spotřebovávaného a opotřebovávaného) ukazatele - absolutní - měří daný ekonomický jev a neporovnávají ho s jinými jevy - např. počet zaměstnanců - relativní - poměřování dvou ekonomických jevů - např. zisk/pracovníka - ukazatele stavu - okamžikové, k určitému datu - např. stav zaměstnanců k 31. 3. 2002 - intervalové ukazatele - ukazatel toku, v průběhu času
16
-
-
-
- např. výnosy, náklady, zisk měření rozsahu vkladu práce (L) - podle počtu pracovníků - buď k určitému datu - nebo průměrný stav zaměstnanců - časové jednotky - počet odpracovaných hodin - počet odpracovaných dnů - počet odpracovaných směn - mzdové jednotky - výše je odvislá od množství vynaložené práce a na změnách „ceny“ práce (např. růst mzdových sazeb) - mzdové náklady srovnatelné (stálé) x mzdové náklady v běžných cenách měření rozsahu věcného kapitálu (C) - zásoby materiálu, energie, stroje, stavby atd. - ukazatele stavu - množství dlouhodobého majetku atd. - hledisko skutečné spotřeby - náklady ve stálých cenách (materiálové náklady včetně odpisů) měření rozsahu přírodních zdrojů (La) - u rostlinné výroby - výměra půdy - ha zemědělské půdy - ha sklizňové nebo osevní plochy (většinou se nerovnají) - u živočišné výroby - stavy zvířat - počty ks - krmné dny (ks/den)
Kvalitativní faktory mající vliv na potenciální objem výkonu podniku -
-
produktivita práce - objem výkonu vynaloženého podnikem na jednotku práce - vypočítá se jako: eL = Q/L - obrácený ukazatel - 1/eL = L/Q - vyjadřuje pracnost výrobku, tj. jaké množství práce musí podnik vynaložit, aby získal jednotku výkonu produktivita věcného kapitálu - objem výkonu vynaloženého podnikem na jednotku kapitálu - eC = Q/C obrácený ukazatel - 1/ eC = C/Q - vyjadřuje jaké množství kapitálu musí podnik vynaložit, aby získal jednotku výkonu produktivita přírodních zdrojů - v rostlinné výrobě - např. objem výkonů/ha
-
-
17
-
- objem výkonů/sklizňovou plochu atd. - v živočišné výrobě - objem výkonů/ks - ukazatel intenzity zemědělské výroby - eLa = Q/La - objem výkonů ve stálých cenách Q souhrnná produktivita všech vstupů (práce a věcného kapitálu) - vyjadřuje, jaký objem výkonů dosahujeme na jednotku těchto vstupů - s = Q/N N ... náklady (mzdové a odpisy) - obrácená hodnota - představuje souhrnnou náročnost výroby, tj. jaké množství vstupů jsme museli vynaložit na jednotku výkonů - 1/s = N/Q
Kombinace faktorů vývoje objemu výkonů v ekonomické analýze -
-
-
vazby mezi prvky výpočty - rozsah přírodních zdrojů a produktivita - Q = La * eLa - Q = L * eL - Q = C * eC - souhrnná produkční efektivnost - Q=N*s produktivita práce je závislá na efektivnosti vybavenosti práce (náklady na práci musejí klesat a růst zisku musí být dlouhodobý) protože - v = C/L a zároveň eL= C/L * Q/C = v * eC pak - Q = L * eL → Q = L * v * eC Q = C * eC podle vlivu veličin v a eC na dynamiku vývoje objemu výkonů rozlišujeme (za podmínky neměnnosti pohybu cen) - kapitálově úsporný vývoj - podnik dosahuje snižování pracnosti výroby - roste produktivita práce - náklady na práci klesají - klesá kapitálová náročnost (C) - cena výkonu – náklady = zisk - dochází k růstu zisku a roste míra rentability (poměr zisku/nákladům) - kapitálově neutrální vývoj - pokles pracnosti výroby - kapitálová náročnost stagnuje - růst zisku a míry rentability - kapitálově náročný vývoj - zavádění nových technologií - tři varianty - a) - nejefektivnější 18
-
-
b) c) -
výrazný růst produktivity práce roste náročnost zisk i rentabilita souhrnná produktivita stagnuje neroste zisk souhrnná spotřeba roste pokles zisku a míry rentability
Technicko-ekonomická efektivnost výroby -
roste objem výkonu roste produktivita všech vstupů efektivnost ve výrobě a ve směně vede k zisku podniku
1) Příklad: Zjistěte, ve kterém z provozů podniku je dosahováno vyšší úrovně technickoekonomické efektivnosti výroby. K dispozici máte následující údaje: A B Denní objem výkonů v Kč 40 600 32 100 Mzdové, materiálové náklady a odpisy celkem Kč 37 000 28 000 z toho materiálové a odpisy 20 000 15 000 Počet zaměstnanců 20 15 Nákladové položky jsou srovnatelně oceněny. Řešení: Produktivita práce Vybavenost práce Produktivita kapitálu Souhrnná produktivita
2 030 1 000
2 140 1 000 2, 03
1,10
2,14 1,15
Produktivita práce – na jednoho pracovníka Vybavenost práce – sledujeme pomocí materiálových nákladů a odpisů v přepočtu na jednoho pracovníka Lepší je provoz B.
2) Příklad: Rekonstrukce technologického zařízení strojírenského podniku vedla k následujícím změnám ekonomických ukazatelů: Před rekonstrukcí po rekonstrukci Výnosy v běž.cenách v mil.Kč 450 505 Náklady v běžných cenách v mil.Kč 405 455 z toho materiálové náklady a odpisy 334 376 Výnosy ve srovnatelných cenách v mil.Kč 490 Náklady ve srovnatelných cenách v mil.Kč 428 z toho materiálové náklady a odpisy 370
19
Rekonstrukcí došlo také ke změně spotřeby pracovních hodin z 663 000 před rekonstrukcí na 620 000 hodin. Využijte uvedené ukazatele ke srovnání úrovně technicko ekonomické a ekonomické efektivnosti dosahované ve výrobě před a po rekonstrukci. Řešení: Produktivita práce Vybavenost práce Kapitálová náročnost Souhrnná produktivita vstupů 1,11 Zisk v běžných cenách v mil. Kč Zisk ve stálých cenách v mil. Kč 45 Změna zisku v mil. Kč z toho vlivem vyšší produktivity vstupů cen výrobků a cen vstupů konkrétně cen výrobků cen vstupů
679 790 504 597 0,74 0,76 1,15 1,04 45 50 62 1,38 + 5 (50 – 45)
Index 1,16 1,18 1,03 1,11
+ 17 (62 – 45) - 12 (50 – 62) + (505 – 490) - 27 (455 – 428)!
! Ceny vstupů zvyšují náklady, zvýšení nákladů snižuje zisk.
Technicko ekonomická efektivnost výroby -
= optimální kombinace výrobních vstupů s ohledem na požadavek co nejvyšší produktivity vstupů ve výrobě
Ekonomická efektivnost -
= projevem je zisk a rentabilita optimalizaci výrobních faktorů je třeba doplnit o hodnotové souvislosti, ceny výrobních vstupů a ceny výkonů, finanční zdroje a jejich alokaci do složek majetku, tj. o vazby na finanční subsystém
Finanční subsystém -
finanční zdroje (kapitál podniku), jejich alokace do majetku (aktiv), výnosy, náklady, zisk, obrat a tok peněžních prostředků a vazby mezi nimi a okolím
20
3. Finanční základna podniku. Struktura finanční základny. Vlastní finanční zdroje a jejich uspořádání v různých podnikových formách. Cizí finanční zdroje. Finanční základna podniku -
-
tzv. hospodářské prostředky majetek podniku z účetního hlediska se rozděluje na - aktiva - ty prostředky, které podniku přinášejí zisk při jejich využívání - musí být ocenitelné penězi - musí prokazatelně patřit podniku - musí být výsledkem činnosti podniku - jednotlivá aktiva musí podnik krýt finančními zdroji - kapitál, tzv. pasiva - vlastní - cizí (trpěné položky) rozvaha představuje základní bilanční rovnici majetek podniku se skládá z vlastních a cizích zdrojů
Struktura kapitálové (finanční) základny -
-
-
analýza finanční a ekonomické situace podniku ukazatele (v %) - vlastní zdroje/aktiva celkem - ukazatel finanční stability podniky, tj. % krytí majetku - vlastním majetkem - věřitelská jistota - míra samofinancování - základní kapitál/aktiva celkem - cizí zdroje/aktiva celkem - míra zadluženosti podniku - bankovní úvěry/aktiva celkem - doplňující ukazatel - cizí zdroje/vlastní zdroje - míra zadluženosti podniku (s růstem ukazatele míra zadluženosti roste) poměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na - charakteru hospodářského odvětví - struktuře majetku - úrokové míře bank - stabilitě tržeb a zisku - výnosnosti kapitálu podniku kapitálovou strukturu lze hodnotit - ukazatelem poměřujícím dluhy podniku k jeho vlastnímu jmění (CZ/VK) - růst ukazatele potvrzuje zvyšující se podíl cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku, proto bývá považován za míru věřitelského rizika 21
má spojitost s ukazateli hodnotícími zadluženost majetku podniku, a to celkovou zadluženost (cizí zdroje/aktiva) a v jejím rámci pak zadluženost dlouhodobou a krátkodobou - ukazatelem finanční soběstatečnosti (VK/CZ) - informuje o tom, kolikrát vlastní kapitál převyšuje kapitál cizí, zapůjčený, tzn. do jaké míry je podnik finančně samostatný nebo finančně závislý na svém okolí faktory ovlivňující velikost kapitálu - velikost podniku (velikost hospodářské činnosti podniku) - stupeň mechanizace, automatizace a robotizace - rychlost obratu kapitálu (čím vyšší rychlost, tím nižší rozsah kapitálu podnik potřebuje) - organizace odbytu důvody využívání cizích zdrojů - nedostatek vlastních zdrojů financování hospodářské činnosti - nevznikají práva na řízení podniku - cizí kapitál může být levnější než vlastní kapitál - daňový efekt → úroky z obligací a z úvěrů se započítávají do nákladů (kdežto samotné dividendy se vyplácí z čistého zisku) - jeho využití zvyšuje rentabilitu (výnosnost) vlastního kapitálu (finanční páka) – tzv. pákový efekt - daňový efekt a finanční páka se projevují v případě, že podnik dosahuje zisku a finanční páka navíc v případě, jestliže náklady z cizího kapitálu budou menší než rentabilita celkového kapitálu skutečnosti stojící proti používání cizích zdrojů - zvyšuje se zadluženost podniku – při vyšší zadluženosti se stává rizikovým partnerem pro investory (růst nákladů na cizí kapitál) - každý další cizí zdroj je dražší - vysoká zadluženost podniku omezuje jednání managementu -
-
-
-
Rozhodování managementu o struktuře majetku a optimální likviditě podniku Likvidnost majetku - schopnost jednotlivých složek majetku přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peněžní prostředky Likvidita podniku - schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky v daných termínech, měří se: - likvidní aktiva (oběžný majetek) / výše krátkodobých závazků Ukazatele likvidity - běžná (celková) likvidita (I.stupeň) = oběžný majetek / krátkodobé závazky - pohotová likvidita (II.stupeň) = oběžný majetek – zásoby / krátkodobé závazky - pohotovostní likvidita (III.stupeň) = peníze + splatné krátkodobé CP / krátkodobé závazky Likvidita - je předpokladem finanční rovnováhy a stability podniku - různé stupně likvidity
22
-
trvale nelikvidní podnik = podnik v platební neschopnosti, nesplácí závazky v dohodnutých termínech nadbytečná likvidita = podnik má více likvidních prostředků než potřebuje nebezpečí platební neschopnosti je sice nízké (výhoda pro věřitele) snižuje se však i výnosnost podniku (peníze v pokladně mají nulový výnos, peníze na účtech velmi nízkou výnosnost)
Optimální rozsah a struktura majetku - zabezpečit plynulý chod hospodářské činnosti podniku s minimálními náklady a s potřebnou úrovní likvidity Stanovení optimálního rozsahu a struktury dlouhodobého majetku - odpisy = fixní náklady dlouhodobě zatěžující finanční výsledek podniku - dlouhodobá aktiva = dlouhou dobu vázané peněžní prostředky (kapitál), proto pouze ty, které je podnik schopen efektivně využít. Sleduje se obrat dlouhodobých aktiv. Stanovení optimální výše a struktury oběžného majetku závisí na - množství spotřebovávaného materiálu a možnostech jeho dodávek - stupni rozpracovanosti výroby - požadavcích odběratelů výrobků, zboží a služeb, době úhrady faktur - nezbytně nutné výše pohotových peněžních prostředků (k úhradě splatných závazků, k mimořádně vhodnému nákupu materiálu a surovin, k úhradě nepředvídatelných výdajů apod.) - délce výrobního cyklu, čím déle, tím pomalejší obrat oběžného majetku a jeho potřeba je vyšší
Zásady optimalizace kapitálové a majetkové struktury podniku -
vlastní kapitál by měl převyšovat cizí kapitál hodnotit náklady na získávání příslušného druhu finančních zdrojů - minimalizace průměrných nákladů na finanční zdroje
k o = k i * (1 − d ) * -
CK VK + kc * K K
ko průměrné náklady na kapitál ki úroková sazba z cizího kapitálu d daň ze zisku CK/K podíl cizího kapitálu z celkového kapitálu podniku kc výnosnost vlastního kapitálu VK/K podíl vlastních zdrojů z celkového kapitálu Příklad: -
ki 12 % d 31 % CK/K kc 18 % VK/K
-
ko = 0,12 * (1 – 0,31) * 40 + 0,18 * 60 = 14,11 %
40 % 60 %
23
-
-
-
struktura dluhů (cizích zdrojů) by měla být optimální, jinak může dojít k - překapitalizování podniku - VK / SA > 1 - není pro podnik nijak zvlášť nebezpečné - jde o situaci, kdy je podíl vlastního jmění ku dlouhodobému majetku větší než 1 (větší než 100 %) - podnik financuje jak dlouhodobý, tak krátkodobý majetek tím nejdražším jměním, které má k dispozici, tj. vlastním jměním - podkapitalizování podniku - DVK+DCK / SA < 1 - jde o situaci, kdy podíl součtu vlastního jmění a dlouhodobých cizích zdrojů ku dlouhodobému majetku je menší než jedna (tedy menší než 100 %) - představuje obtížnější situaci než při překapitalizování podniku - podnik využívá především krátkodobé cizí zdroje splatné do jednoho roku - dlouhodobý majetek by měl být financován vlastními zdroji, oběžný majetek pak krátkodobými cizími zdroji optimalizace čistého pracovního kapitálu - kladný rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými závazky - vyjadřuje, kolik by podniku zbylo oběžných aktiv, kdyby teď musel zaplatit všechny své závazky - část oběžného majetku je financována dlouhodobými zdroji (cizími i vlastními) - záporný rozdíl by signalizoval tzv. nekrytý dluh - ukazatele likvidity – solventnost podniku (schopnost podniku splácet krátkodobé závazky) - běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky - rychlá likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky - hotovostní likvidita (tzv. cash likvidita) = (hotovost + krátkodobé cenné papíry)/krátkodobé závazky (splatné okamžitě) - oběžný majetek může růst také proto, že podniku rostou neprodejné zásoby, pohledávky atd. majetek podniku je neustále v pohybu – jeho struktura, rozsah atd. se mění v důsledku hospodářských operací - příklad 1
Příklad 1: Podnik XY a. s. měl k 1. 1. tato aktiva a pasiva (v tis. Kč): Aktiva dlouhodobý majetek materiálové zásoby bankovní účet pokladna celkem
Pasiva základní kapitál rezervní fond závazky k dodavatelům úvěry celkem
2000 1000 150 35 3185
Provedl tyto transakce - nákup materiálu na obchodní úvěr - úvěr od banky - převod do pokladny - úhrada úvěru
250 200 15 30
24
2000 185 1000 0 3185
Konečný stav tedy vypadal takto: Aktiva dlouhodobý majetek materiálové zásoby bankovní účet pokladna celkem
-
Pasiva základní kapitál rezervní fond závazky k dodavatelům úvěry celkem
2000 1250 105 50 3405
2000 185 1050 170 3405
stanovení optimální kapitálové struktury, tj. optimálního zadlužení podniku - příklad 2
Příklad 2: Potřebné údaje: - míra zadluženosti v % - náklady/vlastní kapitál - náklady/cizí kapitál před zdaněním
0 10,4 10
10 10,6 8
20 11 8,6
30 11,5 8,8
40 12,5 9
Řešení: ko = 0,104 * 100 = 10,4 ko = 0,106 * 90 + 0,08 * (1 – 0,31) * 10 = 10,092 ko = 0,11 * 80 + 0,086 * (1 – 0,31) * 20 = 9,987 ... Optimální míra zadlužení je při 30 %.
Kapitál podniku, jeho struktura -
kapitál podniku představuje finanční zdroje, ze kterých byl majetek podniku pořízen finanční základna podniku zdroje - vlastní - cizí (úvěrový, dluhový kapitál, pasiva) - v užším smyslu představují pouze cizí zdroje - v širším smyslu jde o označení veškerých finančních zdrojů (účetnictví)
Vlastní kapitál (zdroje) -
základní kapitál - peněžité a nepeněžité vklady při zakládání společnosti, přičemž nepeněžité vklady musí být oceněny dle společenské smlouvy nebo stanov - v některých společnostech existuje povinnost vytvářet základní kapitál - před zápisem do obchodního rejstříku však nemusí být splacen celý - např. u s. r. o. - min 100.000,-- při zakládání více osobami - 200.000,-- při zakládání jednou osobou - u družstva - min. 50.000,-- základní členské vklady u členů 25
u akciové společnosti lze základní kapitál získat pomocí akcií - akcie je cenný papír zaručující akcionářům tato práva - právo podílet se na majetku a také na likvidačním zůstatku v případě zániku a. s. - právo podílet se na rozhodování (valné hromady) - právo podílet se na zisku - může být vystavena na - jméno - na majitele (neomezeně převoditelné cenné papíry) - druhy akcií - základní (kmenové, společenské) - prioritní (přednostní, preferenční) - pevně stanovená výše dividendy - přednostní právo při její výplatě - omezena práva spolurozhodování - zaměstnanecké - novelou obchodního zákoníku byly zrušeny jako zvláštní druh akcií - možnost odkupu zaměstnanci za zvýhodněnou cenu však zůstala - základní kapitál společností a družstev lze - zvyšovat - novými vklady společníky - emisí nových akcií nebo zvýšením nominální hodnoty již emitovaných akcií - převodem z fondů vytvořených ze zisku - snižovat - vystoupením společníka nebo člena - v důsledku ztráty v hospodaření podniku kapitálové fondy - emisní ážio - kladný rozdíl mezi emisním kurzem a nominální hodnotou - většinou při emitování nových akcií (jejich hodnota se stanovuje dle tržního kurzu) - příplatek nad hodnotu vkladu stanovenou zákonem (u s. r. o. něco jako emisní ážio) - ostatní kapitálové fondy - přijaté dary, dotace, státní příspěvky atd. fondy ze zisku - rezervní, resp. nedělitelný fond (družstva) - ze zákona se tvoří tam, kde společníci neručí svým osobním majetkem - u některých společností dobrovolné vytváření rezervního fondu - minimální výše ve vztahu k základnímu kapitálu - tvoří se v prvním roce, kdy společnost dosáhne zisku, a to - u a. s. - v prvním roce 10 % čistého zisku, ne však více než 5 % základního kapitálu - v dalších letech pak 5 % čistého zisku - u s. r. o. - celková výše cca 20 % celkového kapitálu - u družstva - tvoří se již při založení - pod dobu trvání družstva nesmí být rozdělen
-
-
-
26
statutární fondy - dobrovolný (tzv. fakultativní) fond - tvorba a účel využití je stanoven podnikem a uveden ve stanovách společnosti - mohou to být fondy např. na opravdu majetku, sociální fondy atd. - ostatní fondy - nejsou uváděny ve stanovách - o jejich založení a využití rozhoduje management podniku nerozdělený zisk - z minulých let - ta část zisku, která zbude po jeho zdanění a rozdělení do rezervního fondu, po splacení všech vkladů a po úhradě podílů na zisku všech společníků zisk běžného roku - při účetní závěrce se zisk stává součástí vlastního jmění (ztráta naopak snižuje vlastní jmění)
-
-
-
Cizí kapitál (zdroje) -
-
-
-
krátkodobý - krátkodobé bankovní úvěry - krátkodobá bankovní půjčka - různé druhy úvěrů (revolvingový, lombardní, eskontní atd.) - krátkodobé závazky z obchodního styku - krátkodobé závazky vůči zaměstnancům, státu a dalším institucím dlouhodobý - dlouhodobé závazky - dlouhodobý obchodní úvěr - emise podnikových obligací atd. - dlouhodobé bankovní úvěry rezervy - zákonné - za konkrétním účelem (oprava majetku, kursové ztráty atd.) - rezervy vytvářené na vrub nákladů snižují základ daně - nevyužitá část se převádí do výnosů - ostatní - nemohou se zohlednit v nákladech ostatní pasiva (přechodné pasiva) - výdaje příštích období - výnosy příštích období
27
4. Alokace disponibilního kapitálu v majetku podniku. Dlouhodobý a krátkodobý majetek. Oceňování jednotlivých složek majetku. Obrat kapitálu podniku. Majetek podniku, jeho struktura -
charakteristika majetku - z věcného hlediska - hmotná aktiva (hmotný majetek) - aktiva v peněžní podobě (finanční majetek) - aktiva v podobě práv - pohledávky - licence - patenty - cenné papíry a další - dle vázanosti v hospodářské činnosti (dle likvidnosti majetku) - tj. schopnosti majetku rychle a beze ztrát se přeměnit v peníze (oproti likviditě podniku, která představuje schopnost splácet krátkodobé závazky podniku) - aktiva krátkodobá (do jednoho roku) - aktiva dlouhodobá
Struktura majetku -
optimální rozsah a struktura majetku - zabezpečit plynulý chod hospodářské činnosti podniku s minimální náklady - stanovení optimální výše a struktury dlouhodobého majetku - odpisy - fixní - dlouhodobě zatěžují finanční výsledek podniku - stanovení optimální výše a struktury oběžného majetku - závisí na charakteru výroby - množství zpracovávaných materiálů a možnostech jeho dodávky - na stupni rozpracované výroby - na požadavcích odběratelů, době úhrady faktur - na nezbytně nutné výši pohotových peněžních prostředků (k úhradě závazků, nákupu materiálu, opravy atd.) - na délce výrobního cyklu - čím delší, tím je třeba více materiálu a tím pomalejší obrat oběžného majetku
Ukazatele spojené s hodnocením struktury majetku -
analýza finanční a ekonomické situace podniku poměřujeme: - dlouhodobý majetek/celková aktiva - kolika % se na celkových aktivech podílí právě dlouhodobý majetek - oběžný majetek/celková aktiva - doplňkové ukazatele - zásoby/celková aktiva 28
-
-
- finanční majetek/celková aktiva atd. u dlouhodobého majetku se zjišťuje míra opotřebení - oprávky - doposud uskutečněné odpisy - odečitatelná položka v nákladech - majetek v netto cenách (tzv. zůstatkových) - míra opotřebení - = (oprávky/dlouhodobý hmotný majetek v pořizovacích cenách) * 100 v % - vysoký ukazatel svědčí o tom, že podnik neobnovuje investiční majetek (úroveň obnovy a reprodukce majetku) - závisí na způsobu odepisování majetku struktura majetku závisí na - oboru podnikatelské činnosti - stupni rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu - ekonomické situaci podniku a jeho ekonomických cílech - minimalizace nákladů - investování do nových a moderních technologií - leasing - rychlost obratu kapitálu atd.
Dlouhodobý majetek -
rovněž se nazývá neoběžný, stálý, fixní, nebo také stálá aktiva po dobu delší než jeden rok nebyl pořízen za účelem dalšího prodeje dělení - hmotný - dělí se na - movitý majetek - nemovitý majetek - drobný hmotný majetek - pěstitelské celky trvalých porostů - zvířata základního stáda a tažná zvířata - pořizovací cena vyšší než 40.000,-- doba použitelnosti delší než 1 rok - nehmotný - představuje patenty, licence, autorská a vydavatelská práva, obchodní jméno firmy, goodwill atd. - pořizovací cena vyšší než 60.000,-- doba použitelnosti delší než 1 rok - dlouhodobý finanční majetek - majetkové cenné papíry (např. akcie, státní obligace a dluhopisy, atd.) - nemovitosti, pokud je podnik koupil proto, aby je dále prodal - dlouhodobé CP - finanční účasti - vklady, půjčky - druhy hmotného majetku (umělecká díla, sbírky)
29
-
-
opotřebení majetku - fyzické opotřebení - účetní odpisy - co nejvěrnější zachycení úrovně opotřebení majetku – tj. snížení hodnoty majetku - podnik si je stanovuje sám - vychází přitom ze vstupní ceny majetku a průměrné době použitelnosti majetku - volí způsob odepisování, tj. buď - lineární nebo - degresivní - daňové odpisy - maximální výše odpisu, který si podnik může zahrnou do daňově uznatelných nákladů a snížit tak výši daňového základu - existuje 5 odpisových skupin, u nichž je jednotlivě stanovena doba odepisování a koeficienty pro zvolený způsob odepisování - morální opotřebení neodepisovaný majetek - pozemky - umělecké předměty - sbírky
Krátkodobý majetek -
rovněž nazývaný oběžný, provozní, nebo také oběžná aktiva patří sem: - zásoby - materiál - suroviny - hotové výrobky - zboží - nedokončená výroba - zvířata ve výkrmu a chovná zvířata - pohledávky - vůči odběratelům - vůči zaměstnancům - vůči společníkům - za upsaný, dosud nesplacený základní kapitál (určuje kapitálovou sílu podniku) - mohou být - krátkodobé - před dobou splatnosti - dlouhodobé - nedobytné pohledávky - pohledávky po době splatnosti krátkodobý finanční majetek - peníze v hotovosti a na účtech - krátkodobé cenné papíry (vkladové listy, pokladní poukázky atd.) likvidnost je kratší než jeden rok
-
-
30
Přechodná (ostatní) aktiva -
mezi aktivy a výnosy a náklady
Oceňování jednotlivých složek majetku -
-
-
pořizovací cena - nákup - cena pořízení + náklady s pořízením spojené (clo, DPH, přepravné atd.) reprodukční pořizovací cena - aktualizovaná pořizovací cena - např. u darovaného majetku vlastními náklady - dlouhodobý i krátkodobý majetek pořízení svépomocí jmenovitá hodnota (zůstatkovou cenou) - pohledávky - peníze - cenné papíry
Oceňování materiálových zásob při výdeji do spotřeby -
-
-
průměrné skladové ceny - vážený aritmetický průměr - provádí se nejméně 1x měsíčně ceny prvních dodávek – FIFO - výhodné tehdy, jestliže ceny klesají - ve spotřebě jsou uvedeny ve vyšších cenách, proto vzrostou náklady a klesne daňový základ ceny posledních dodávek – LIFO - u nás není povoleno - výhodné při růstu cen
Obrat kapitálu podniku
31
-
-
tři stádia koloběhu - předvýrobní - zabezpečení dostatečných finančních zdrojů - dobře fungující materiálově-technické zásobování - efektivní investiční výstavba - výrobní - opotřebení a spotřeba dlouhodobého a oběžného majetku - vznik přidané hodnoty - tržní realizace výrobků - předání výrobků na sklad - prodej výrobků a služeb - pohledávky - rozdělení zisku ukazatele obratu kapitálu - obrat představuje neustále se opakující koloběh - rychlost obratu - ro = Oo /C - Oo = objem obratu - na vstupu → náklady - na výstupu → výnosy - C = průměrný stav kapitálu (aktiv) - doba obratu - do =(1/ ro) * T - T = počet dní - Příklad 1
Příklad 1: Potřebné údaje: výnosy (V) = 100 náklady (N) = 80 kapitál (C) = 200 ro = V/C = 100/200 = 0,5 ro = N/C = 80/200 = 0,4
-
-
do = 200/100 = 2 roky do = 200/80 = 2,5 roku
význam zrychlování obratu kapitálu pro podniku - zisku lze dosahovat s menším rozsahem kapitálu - s daným rozsahem kapitálu lze vytvořit větší masu zisku opatření vedoucí k urychlení obratu kapitálu - v první fázi koloběhu - racionální zásobování a optimalizace zásob - optimální rozsah a struktura dlouhodobého majetku - v druhé fázi - vyšší produktivita vstupů (souhrnná produktivita) - zamezení jejich ztrátám ve výrobě - zkracování době výroby - dobrá organizace a řízení výroby
32
v třetí fázi - urychlování odbytu výrobků, zboží a služeb - zkrácení doby skladování hotových výrobků - zkrácení doby inkasa pohledávek hlavní způsoby zrychlování obratu kapitálu - zlepšení technologie - optimalizace zásoby - urychlování odbytu
-
-
Obrat dlouhodobého hmotného majetku -
ro DHM = výnosy (tržby) / dlouhodobá hmotná aktiva v zůstatkových cenách doplňující ukazatel vyjadřuje, jaký vliv má majetek financovaný dlouhodobým kapitálem na obrat kapitálu
Obrat oběžného majetku (oběžných aktiv) -
ro oběžného majetku = výnosy (tržby) / oběžná aktiva - průměrný stav (stavový ukazatel)
Obrat zásob -
ro zásob = tržby / průměrný stav zásob - ve dnech - * určitý počet dnů do zásob = 365 / rychlost obratu zásob
Obrat pohledávek -
ro pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek do pohledávek = 365 / rychlost obratu pohledávek - doba inkasa pohledávek, inkasní období - tržby by neměly zahrnovat prodej za hotové
33
5. Finanční výsledek podniku, výnosové a nákladové souvislosti vývoje finančního výsledku. Kalkulace nákladů a finančního výsledku vnitropodnikových organizačních složek a činností. Rozdělování finančního výsledku. Rentabilita hospodářské činnosti a její analýza. Vymezení a zjišťování finančního výsledku na podnikové a vnitropodnikové úrovni -
význam kvantifikace - pro vlastníky a manažery - měřítko úspěšnosti podnikání - významný interní zdroj financování (růst tržní hodnoty firmy) - ukazatele - u akciové společnosti - zisk v přepočtu na jednu akcii = zisk po zdanění/počet emitovaných akcií - tržní cena akcie/zisk na jednu akcii - pro finanční úřady - daně - zdravotní a sociální pojištění - pro stávající a budoucí investory - krytí splátek - úrokové krytí = zisk před odpočtem úroků a před zdaněním/úroky z úvěrů - vyjadřuje, kolikrát by byl podnik schopen zaplatit úroky - pro zaměstnance - záruka zaměstnanosti - výplata mezd
Hospodářský výsledek vykázaný v rozvaze -
dosažení zisku v případě ztráty výkaz zisků a ztrát - výnosy - náklady - zisk/ztráta
aktiva = pasiva + zisk aktiva = pasiva - zisk
Metody zjišťování finančního výsledku podniku 1) Realizační princip, k finálním výkonům - tzv. syntetická metoda - podstatou výsledovky - prvotní výnosy a náklady - příklad 1
34
Příklad 1: Podnik se dvěma provozy – každý provoz má své externí vstupy v podobě spotřebovaného nakoupeného materiálu, energie, služeb a odpisů, tj. externích materiálových nákladů a dále potom mezd. Výrobky vyrobené v provozu A jsou meziproduktem určeným v celém rozsahu ke spotřebě v provozu B a vstupují jako interní náklady do ukazatelů finančního výsledku. Finálními výkony, které opouštějí podnik, jsou výstupy provozu B. Provoz A B Celkem
Materiální náklady externí interní 60 60 100 120 100
Mzdy
Cena meziprodukt 100 340
40 40 80
Zisk finální výkon 240
40 40
Meziprodukt je převáděn ve vnitropodnikových cenách stanovených ve výši nákladů. Zisk proto vykazuje pouze podnik, který uskutečňuje finální výkony.
2) K hrubému obratu - tzv. analytická metoda - finanční výsledek u jednotlivých vnitropodnikových jednotek – jejich podíl na tvorbě zisku za celý podnik (jednotlivé činnosti podniku) - příklad 2 Příklad 2: Stejný model: Provoz A B Celkem
Materiální náklady externí interní 60 60 120 120 100
Mzdy
Cena meziprodukt 120 360
40 40 80
Zisk finální výkon 240
20 20 40
Meziprodukt je oceněn vnitropodnikovými cenami se ziskovou složkou. Tato metoda umožňuje zjistit, jak se na tvorbě zisku podniku podílely oba provozy.
Kategorie zisku Účetní zisk - vykazovaný ve výsledovce a to jako: - zisk z hlavní (provozní) činnosti podniku - rozdíl zejména mezi výnosy z prodeje výkonů, které jsou výsledkem základních, stále se opakujících činností (výrobní, obchodní, poskytování služeb) a náklady s těmito činnostmi souvisejícími - zisk z běžné činnosti - provozní zisk upravuje o výsledky transakcí související s finančními a investičními aktivitami podniku, např. o výnos z prodeje cenných papírů, výnosy z vkladů, výnosy z finančních investic, o úroky z půjček a úvěrů, aj. - mimořádný zisk - porovnává náklady a výnosy ovlivňující hospodářský výsledek nahodilým a výjimečným způsobem, jehož opakování je v budoucnu nepravděpodobné Daňový (zdanitelný) zisk - se zjišťuje pro účely výpočtu daně z příjmů podnikatelských subjektů 35
základem zdanitelného zisku je účetní zisk, který je na daňový základ upravován mimo systém účetnictví dle ustanovení Zákona o dani z příjmů Hrubý zisk (hrubý výnos) - tento termín je využíván ve dvou významech: - pro označení zisku soukromého podnikatele, pro něhož je zisk zároveň oceněním jeho práce a rizika - pro označení zisku před zdaněním Čistý zisk - zůstává k dispozici vlastníkům na uspokojení vlastních potřeb a rozvoj podniku, proto bývá považován za jeho disponibilní zisk - zjišťuje se v zásadě jako souhrn zisku z běžné činnosti a mimořádného zisku, snížený o celkovou daň z příjmů Nerozdělený zisk - čistý zisk snížený o podíly do příslušných fondů a o dividendy resp. jiné podíly vlastníků na zisku Ekonomický zisk - zohledňující nejen dosahované výnosy a s nimi související explicitní náklady zjišťované v účetnictví, ale celkové ekonomické náklady - jejich součástí jsou rovněž náklady implicitní - nejsou reálně vynaloženými nákladovými položkami, ale představují výnosy, o které podnikatelský subjekt přichází tím, že své výrobní zdroje využívá daným způsobem a ne jiným - označovány jako náklady ušlé (obětované) příležitosti, resp. alternativní náklady - vychází z požadavku zajistit odpovídající informaci nejen pro analýzu a řízení reálně probíhajících výrobních procesů, ale také pro potřeby rozhodování na základě výběru jejich optimální alternativy, která přinese podniku největší efekt - dosahování ekonomického zisku umožňuje plnit základní cíl podnikání navyšovat bohatství vlastníků podniku - peněžní vyjádření tohoto navýšení je označováno jako ekonomická přidaná hodnota - základem propočtu je čistý zisk z hlavní výdělečné činnosti snížený o průměrné náklady kapitálu dlouhodobě vázaného v podniku: - EVA = Z - ko ( A - KZ ), - kde EVA = ekonomická přidaná hodnota, Z = zisk z hlavní výdělečné činnosti po zdanění, ko = průměrné náklady dlouhodobého kapitálu, A = aktiva celkem, KZ = celkové krátkodobé závazky - prostřednictvím ekonomické přidané hodnoty lze adekvátněji usuzovat na schopnost manažerů zhodnocovat kapitál vlastníků v daném období
-
Tržní přidaná hodnota - rozdíl mezi tržní hodnotou podniku a kapitálem vloženým vlastníky do podniku - lze vypočítat vynásobením počtu akcií rozdílem mezi tržní cenou akcie a její jmenovitou hodnotou, resp. nákupní cenou akcie - je-li kladná, byla vytvořena nová hodnota k investovanému kapitálu, v opačném případě se hodnota investovaného kapitálu snížila - nevýhodou ukazatele je omezenost na podniky, s jejichž akciemi se obchoduje na burze 36
Hrubá marže - tzv. hrubé rozpětí - určuje se z ceny výrobku jako rozdíl mezi prodejní cenou a variabilními náklady - používá se tehdy, jestliže podnik neprovádí úplnou kalkulaci nákladů (na výkony kalkuluje pouze variabilní náklady, zbývající fixní náklady se do nákladů nepromítají) - představuje příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku Hrubé rozpětí - = příspěvek na úhradu - rozdíl mezi cenou a jednotkovými variabilními náklady - používá se tehdy, jestliže podnik neprovádí úplnou kalkulaci nákladů a v souvislosti s výkony kalkuluje pouze s náklady variabilními, zbývající fixní náklady do nákladů nepromítá - představuje úhradu fixních nákladů a zisku podniku - z metody vyčíslování finančního výsledku pomocí hrubého rozpětí nelze vyvozovat, že by fixním nákladům měla být věnována menší pozornost než nákladům variabilním - fixní náklady jsou součástí nákladů zatěžujících hospodářský výsledek a to dlouhodobě, což zdůrazňuje význam jejich optimalizace v podniku
Zjišťování celopodnikového finančního výsledku -
-
-
výnosy - peněžní částky získané ze všech hospodářských činností podniku na určité období bez ohledu na jejich skutečné inkaso náklady - účelné vynaložení peněžních prostředků na získání výnosů bez ohledu na skutečné výdaje zisk, ztráta úprava zjišťování - horizontální - před rokem 1993 - náklady, výnosy (zisk, ztráta) - vertikální - náklady a výnosy se prolínají (+, -) - hospodářský výsledek dle jednotlivých okruhů
Finanční výsledek podniku -
z provozní činnosti (výrobní a obchodní činnost) z finanční činnosti z mimořádné činnosti (nahodilý vznik výnosů nebo nákladů)
Výnosy - provozní - tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb - změna stavu zásob, nedokončené výroby - prodej majetku atd. - finanční - investice
37
-
- cenné papíry atd. mimořádné - náhrady manka a škod - náklady na odstranění škod
Náklady - provozní - materiál, energie, služby, mzdy - odpisy a zůstatková cena vyřazeného majetku - finanční - úroky - náklady peněžního styku - mimořádné
Zkrácené schéma výkazu zisků a ztrát + = + +/+ = + +/= + + = + + = + = + + =
tržby za prodej zboží náklady vynaložené na prodej zboží OBCHODNÍ MARŽE tržby za prodej vlastních výrobků a služeb změna stavu zásob výrobků, nedokončené výroby a zvířat aktivace výkonová spotřeba v podobě materiálních nákladů v souvislosti se spotřebou materiálu, energie a služeb PŘIDANÁ HODNOTA odpisy investičního majetku mzdové a ostatní osobní náklady daně a poplatky jiné provozní výnosy jiné provozní náklady tvorba rezerv opravné položky výnosů PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK výnosy z finančních operací náklady na finanční operace opravné položky finančních výnosů opravné položky finančních nákladů HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z FINANČNÍCH OPERACÍ provozní hospodářský výsledek hospodářský výsledek z finančních operací daň z příjmů za běžnou činnost HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA BĚŽNOU ČINNOST mimořádné výnosy mimořádné náklady daň z příjmů z mimořádné činnosti MIMOŘÁDNÝ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK hospodářský výsledek za běžnou činnost mimořádný hospodářský výsledek HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK BĚŽNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ (PO ZDANĚNÍ) 38
Zjišťování finančního výsledku k vnitropodnikovým jednotkám a ke konkrétním výkonům -
umožňuje - účinnější ovlivňování finančního výsledku celého podniku - podrobnější informace o peněžním vyjádření účelné spotřeby výrobních vstupů - volbu optimální struktury výkonů - volbu optimální struktury výrobních vstupů
Základní vnitropodnikové útvary -
-
-
hospodářský střediska - tzv. profit center - v hlavních činnostech podniku - v pomocných, obslužných činnostech, správě, zásobování a odbytu - sledují náklady, výnosy a hospodářský výsledek nákladová střediska - jednotlivé dílny nebo jejich části - oddělení správy podniku - sledují úspory nebo překročení plánovaných nákladů (obtížné stanovení) vzájemné vztahy mezi vnitropodnikovými jednotkami vedly k tvorbě vnitropodnikových pravidel - např. způsob a podmínky dodávek - vnitropodnikové ekonomické nástroje - vnitropodnikové ceny, přirážky a srážky dle kvality výrobků a služeb - dodavatelsko-odběratelský vztahy - uplatňují se při realizaci neoprávněného zisku a při řešení nezaviněných škod
Identifikace nákladů, jejich kalkulace k výkonům a organizačním složkám podniku -
-
-
z hlediska manažerského pojetí - explicitní náklady (zobrazitelné v účetnictví) - implicitní náklady (tzv. alternativní náklady, náklady ušlé příležitosti) - ekonomické náklady = explicitní náklady + implicitní náklady) klasifikace nákladových položek - pro zjištění nákladů dle jednotlivých výkonů - pro analýzu faktorů, které je ovlivňují druhové členění nákladů - základní druhy - spotřeba materiálu a surovin - spotřeba energie a služeb - odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku - mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění - finanční a ostatní náklady - v návaznosti na obrat kapitálu a dle místa jejich vzniku - externí náklady – spotřeba materiálu, energie atd., odpisy - interní náklady – spotřeba vlastních výrobků a služeb (vnitropodnikové ceny)
39
podle závislosti na objemu výkonů - fixní náklady – zůstávají neměnné i při měnícím se objemu výkonů - variabilní náklady – jejich výše se mění v závislosti na objemu produkce - proporcionální - jejich podíl na jednotku výkonu je konstantní (např. spotřeba materiálu) - degresivní - jejich růst je pomalejší než růst objemu výkonů (např. náklady na údržbu strojů) - progresivní - jejich výše roste rychleji než objem produkce, roste tak i jejich podíl na jednotku (např. mzdové náklady vlivem přesčasů) - kalkulační třídění nákladů - přímé náklady - nepřímé náklady - režijní náklady - výrobní - správní - náklady pomocných činností pro usměrňování a optimalizaci vztahů mezi objemem výroby, náklady a ziskem se stanovují - průměrné fixní náklady – růst objemu vede k poklesu jednotkových fixních nákladů - průměrné variabilní náklady – růst objemu vede k růstu nákladů a opačně - průměrné celkové náklady – viz. průměrné variabilní náklady - mezní náklady - udávají, o kolik se liší celkové náklady, jestliže zvýšíme produkci o jednotku - zvýšení objemu ve k poklesu mezních nákladů až do určité výše, kdy se začne projevovat tzv. zákon klesajících výnosů z rozsahu (vyrovnání průměrných nákladů s mezními náklady) -
-
Kalkulace nákladů -
činnost vedoucí ke stanovení nákladů na konkrétní výkon předmět kalkulace (kalkulační úsek) - jednotlivé výkony (konkrétní výkony) - skupina výkonů
Kalkulační vzorec (obecný) - patří sem - přímé materiálové náklady - prvotní – nakoupená hnojiva, osiva, prostředky ochrany rostlin, nakoupená krmiva, léky a desinfekční prostředky aj. - druhotné – vlastní osiva, statková hnojiva, vlastní krmiva a steliva atd. - přímé mzdové náklady a ostatní osobní náklady - základní mzdy, příplatky ke mzdám, prémie a odměny výrobních dělníků včetně sociálního a zdravotního pojištění - ostatní přímé náklady - odpisy, opravy, veterinární a plemenářské služby a dalších - vnitropodnikové výkony pomocných výrob kalkulovaných do přímých nákladů
40
nepřímé náklady - vnitropodnikové výkony pomocných výrob kalkulované dle rozvrhových základen - režie výrobní, správní, odbytová atd. přímé náklady + náklady pomocných výrob + výrobní režie = náklady výroby náklady výroby + správní a odbytová režie = celkové náklady kalkulační vzorec si každý podnik stanovuje sám (před rokem 1990 byl stanoven obecný kalkulační vzorec, který se dále dělil dle jednotlivých oborů) kalkulační jednice - měrná jednotka množství daného druhu výkonu
-
-
Proces kalkulace - probíhá ve dvou fázích: - 1. fáze - evidence nákladových položek a jejich třídění na přímé a nepřímé - alokace nepřímých nákladů dle zvolených rozvrhových základen - vyčíslení celkových nákladů na výkon - 2. fáze - vyčíslení nákladů na kalkulační jednici - zásada poměrnosti - znamená rovnoměrné rozvržení nákladů na jednotlivé výkony dle technickotechnologických ukazatelů a využívá se při rozvržení nákladů pomocných provozů - u režijních nákladů by měla být základna volena tak, aby režie byly k ní v maximální míře v příčinné souvislosti, či-li v přímém vztahu k přímým nákladům - pro rozvrhování režijních nákladů jsou využívány peněžní veličiny (přímé mzdy, přímý materiál, celkové přímé náklady) nebo naturální veličiny (spotřeba energie v kWh, normohodiny atd.) Metody stanovení nákladů na kalkulační jednici - metoda prostá dělící - tam, kde výsledkem výroby je jeden jediný druh výrobku - celkové náklady se vydělí fyzickým množstvím produktu - metoda zakázková - výsledkem výroby je opět jeden druh výrobku - používá se při zhotovování jednotlivých výrobků nebo jejich velmi malých sérií dle individuálních objednávek zákazníků - metoda rozčítací - v případě sdružené výroby - výsledkem výrobního procesu jsou výrobky považované z hlediska jejich důležitosti za hlavní či přibližně rovnocenné - podíl celkových nákladů na jednotlivé druhy výrobků stanovených procenticky na podkladě kvalitativních ukazatelů - metoda odčítací - zůstatková - v podmínkách, kdy výsledkem výroby je jeden hlavní produkt považovaný za předmět kalkulace a jeden nebo více produktů vedlejších - od celkových nákladů se odečtou odhadnuté náklady vedlejších produktů - lze použít i kombinaci metod
41
-
fázová metoda kalkulace - přechod výrobku mezi jednotlivými vnitropodnikovým útvary a stanovení kalkulace v rámci těchto jednotlivých vnitropodnikových útvarů - celkové náklady se pak stanoví jako souhrn jednotlivých kalkulací
Druhy kalkulací - z časového hlediska (doba sestavování) - předběžné kalkulace - provádí se před realizací výkonu a mají charakter převážně plánových kalkulací stanovovaných na podkladě dostupných norem spotřeby materiálu, práce atd. - výsledné kalkulace - stanoví se na jednotku objemu výkonů dle skutečně vynaložených nákladových položek zjištěných v účetnictví - jsou důležitým nástrojem podnikového a vnitropodnikového finančního řízení - srovnáním předběžných a výsledných kalkulací lze získat informace o změně celkových nákladů a jejich struktury - z hlediska úplnosti nákladů se rozlišují: - kalkulace celkových nákladů - zahrnují veškeré nákladové položky bez přihlédnutí k jejich závislosti na změně objemu výkonů (tj. variabilní a fixní) - kalkulace neúplných nákladů - kalkuluje na jednotlivé výkony pouze variabilní náklady, a to jak přímé, tak i nepřímé - u jednotlivých druhů výkonů není v tomto případě zjišťován zisk, ale tzv. hrubá marže
Výnosy dle vnitropodnikových útvarů či výkonů -
-
tržby z prodeje výrobků a služeb v tržních cenách (bez DPH) - + vnitropodnikové předání výkonů k další spotřebě v podniku (meziprodukty) - + jiné výnosy střediska (externí) a mimořádné výnosy - + jiné výnosy vnitropodnikové povahy související s vnitropodnikovými ekonomickými nástroji využití rozlišení variabilních a fixních nákladů při rozhodování - zda v případě ztráty pokračovat ve výrobě - příklad 1
Příklad 1: Ukazatele v tis. Kč - výnosy - variabilní náklady - fixní náklady - náklady celkem - ztráta při pokračování výroby - ztráta při ukončení výroby
A 200 120 100 220 20 100
B 200 240 100 340 140 100
výnosy > variabilní náklady můžeme pokračovat ve výrobě, protože pokryjeme fixní náklady, to stejné platí i v případě, že je tržní cena > průměrné variabilní náklady
42
-
při analýze bodu zvratu - bod zvratu je takový objem produkce, kde se celkové náklady rovnají celkovým tržbám - zjišťuje se graficky i matematicky - analýza umožňuje: - posuzovat možnosti dosahování zisku a jeho jistotu - jaký vliv na zisk budou mít změny prodávaného zboží (obrat), prodejní ceny, variabilní a fixní náklady - jde o takový objem produkce, při kterém podnik dosahuje minimální rentability - grafické znázornění – chování firmy v dlouhém období - příklad 2
Příklad 2: - čtvrtletní výrobní kapacita - průměrná cena 1 t - fixní náklady - variabilní náklady
-
1520 t 6.500,-1.200.000,-4.900,--/t
zjištění bodu zvratu: T=Q*p
tržby = produkce * cena N = FN + Q * jVN
Q * p = FN + Q * jVN QBZ = FN/(p * jVN) nebo p = FN/Q + jVN Hrubá marže = FN/Q QBZ = FN/(p – jVN) = 1.200.000,--/(6.500,-- - 4.900,--) = 750 t (750/1520) * 100 = 49 % Kapacita slévárny bude využita na 49 %.
-
stanovení bodu zvratu s přihlédnutím k požadavku minimální potřebné výše zisku QBZ = (FN + Zmin)/(p – jVN) T = FN + Q * jVN + Zmin
QBZ = (1.200.000,-- + 700.000,--)/(6.500,-- - 4.900,--) = 1118 t při kapacitě 78 %
-
stanovení limitu variabilní nákladů (maximální možné výše variabilních nákladů)
- roční objem prodeje - cena - roční fixní náklady
65 000 ks 22,--/ks 520.000,--
jVN = p – FN/Q = 22 – 520.000,--/65000 = 14,-- Kč/ks
-
včetně limitu minimální míry rentability tržeb 15 % - podíl zisku z celkových tržeb v %
43
rT = Z/T * 100 = 15 % jVN = (Q * p – FN – rT * Q * p)/Q = = (65000 * 22,-- - 520.000,-- - 0,15 * 65000 * 22,--)/65000 = 10,70 Kč
-
stanovení limitu fixních nákladů (jejich maximální výše)
- jVN ve výši - jinak stejné
15,--/ks
QBZ = FN/(P * jVN) FN = Q * (p – jVN) – Zmin FN = 65000 * (22,-- - 15,--) – 100.000,-- = 355.000,--
-
stanovení minimální ceny jednotky produkce - N = (FN/Q) + jVN - absolutní výše zisku - p = (FN + Zmin)/Q + jvN - daná míra rentability tržeb - p = (FN + (jVN * Q))/(Q * (1 – r))
- roční objem produkce - fixní náklady - variabilní náklady - rentabilita
10000 ks 410.000,-60,--/ks 15 %
p = (410 000,-- + (60 * 10000)/(10000 * (1 – 0,15)) = 118,83 Kč
-
stanovení vlivu mechanizace, automatizace a robotizace výroby na strukturu nákladů (substituce variabilních nákladů za náklady fixní) - sleduje se stupeň provozní páky - změna v tržbách se promítne v zisku – o kolik procent se zvýší zisk, zvýší-li se tržby o jedno procento % Δ zisku/% Δ tržeb = [(Z1 – Z0)/Z0]/[(T1 – T0)/T0]
Příklad: - fixní náklady - jVN/ks - cena Prodáno ks A tržby 10000 400 20000 800 30000 1200 40000 1600 50000 2000 60000 2400
A 200.000,-30,-40,-náklady 500 800 1100 1400 1700 2000
B 1.200.000,-10,-40,-B tržby náklady 400 1300 800 1400 1200 1500 1600 1600 2000 1700 2400 1800
zisk -100 0 100 200 300 400
44
zisk -900 -600 -300 0 300 600
stupeň provozní páky (při úrovni produkce mezi 50 – 60 tis.): A B
= ((400 – 300)/300)/((2400 – 2000)/2000) = 1,6 % = ((600 – 300)/300)/((2400 – 2000)/2000) = 5 %
Zvýšení tržeb o 1 % přinese zvýšení zisku o 1,6 % u podniku A a o 5 % u podniku B.
Rozdělování finančního výsledku hospodářské činnosti podniku -
-
-
výnosy podniku - úhrada spotřebovaného materiálu, energie a služeb - přidaná hodnota - zisk - čistý zisk (disponibilní) - tvorba rezervního fondu – tvoří se jako první - tvorba jiných fondů – statutární a ostatní fondy - výplata tantiém – odměny pro členy orgánů společnosti - výplata dividend – akcionářům - nerozdělený zisk - daň ze zisku - odpisy dlouhodobého majetku - úhrada mezd a ostatních osobních nákladů - úhrada daní a poplatků - úhrada finančních nákladů - vytváření rezerv - dělí se na - zákonné - ostatní - tzv. zadržený zisk - nepodléhá zdanění a není rozdělen k rozdělování finančního výsledku dochází prostřednictvím - cen realizované produkce - cen výrobních vstupů - daňových sazeb (silniční daň, daně majetkové a daně ze zisku) - opatření s cílem stabilizovat trh (stát) - regulace cen (monopoly) - dotace a subvence k nákladům nebo výnosům - regulace poptávky a nabídky (podpora vývozu zemědělských komodit) konečné rozdělování zisku při účetní závěrce - hospodářský výsledek za běžnou a mimořádnou činnost – účetní zisk je upravován pro účely výpočtu daně z příjmů: - o náklady, které nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů (rezervy) - o příjmy, které nelze zahrnout do základu daně (úroky z vkladů, investic, dividendy – zvláštní sazba daně) - od základu lze odečíst - hodnotu daru (do výše 2 % ze základního jmění, oblast školství, vědy a kultury) - odčitatelné položky - ztráta předchozího období
45
10 % vstupní ceny nově pořízeného investičního majetku určitého typu (různá výše odpisů) k vyčíslení daně lze stanovit slevu na dani (na konkrétně zjištěnou daň) - zaměstnanci se ZPS dle stupně postižení rozdělení finančního výsledku v proporci na - část určenou k financování dalšího rozvoje firmy, akumulace zdrojů prostřednictvím nerozděleného zisku, přídělů fondům ze zisku a rezerv - část určená k rozdělení mezi vlastníky (podíl na zisku) - možnost střetu zájmů manažerů a vlastníků, případně malých a velkých vlastníků podniků -
-
Stanovení minimální potřebné výše zisku vzhledem k jeho rozdělování -
vzorec: Z = Ds * (Z – O + P) + Zr + Zs + Zd + Zi, -
kde:
Ds O P Zr Zs Zd Zi
daňová sazba v relativním vyjádření odpočitatelné položky připočitatelné položky zisk pro tvorbu rezervního fondu zisk pro tvorbu statutárních a jiných fondů zisk pro dividendy zisk na investice Z = (Ds * (P – O) + Zr + Zs + Zd + Zi)/(1 – Ds)
Příklad: - rezervní fond - dividendy - nerozdělený zisk - daň - připočitatelné položky - odpočitatelné položky
200.000,-500.000,-1.000.000,-31 % 50.000,-100.000,--
Účetní zisk se vypočítá následovně: Z = [0,31 * (50.000,-- - 100.000,--) + 200.000,-- + 500.000,-- + 1.000.000,--]/(1 – 0,31) = 2.441.304,--
Rentabilita hospodářské činnosti podniku, její měření a metodologické principy analýzy dynamiky rentability -
jejím prostřednictvím je hodnoceno dosahování zisku podnikem ve vztahu k vynaloženým vkladům její úroveň lze kvantifikovat - absolutním ukazatelem (masou vytvořeného zisku) - relativními (poměrnými) ukazateli: - kapitálovou mírou rentability - RK = Z/C nebo RK = Z/VJ - Z zisk podniku - C průměrný stav kapitálu vázaného hospodářskou činností - VJ průměrný stav vlastního kapitálu (vlastní jmění) 46
nákladovou mírou rentability - RN = Z/N - N náklady podniku - výnosovou mírou rentability - RV = Z/V - V výnosy podniku - rentabilitou tržeb - RT = Z/T - T tržby souvislosti mezi ukazateli - RC = RN * r0 = Z/N * N/C - RC = RV * r0 = Z/V * V/C - r0 rychlost obratu kapitálu - V, N vyjadřují objem obratu tyto vztahy se využívají při finanční analýze podniku jako doplňující ukazatel rentability lze využít rentabilitu faktoru - RX = Z/X - X rozsah faktoru (např. počet pracovníků, sklizňová plocha atd.) - vyčísluje, kolik zisku vytvořil podnik na jednoho pracovníka, na hektar, na 1 Kč vložených materiálních nákladů -
-
-
Faktory ovlivňující dynamiku rentability: -
rozlišení faktorů ovlivňujících zisk a rentabilitu ve výnosových a nákladových souvislostech rozlišení faktorů působících na úrovni technickoekonomické efektivnosti (produktivity vstupů) a faktorů cenové a finanční povahy (faktory procesů rozdělování a směny) uplatněním uvedených hledisek lze definovat tyto skupiny faktorů rentability: - faktory růstu objemu produkce V, TE - faktory změn kvality produkce V, TE - změny struktury výroby V, CF - faktory pracovní a kapitálové náročnosti výroby N, TE - změny tržních cen produkce a cen netržní části produkce V, CF - změny cen spotřebovaného věcného kapitálu a služeb N, CF - změny mzdových sazeb a odměn za práci N, CF - změny sazeb daní, sociálního a zdravotního pojištění N, CF - změny složek finančních a mimořádných nákladů N, CF - změny složek finančních a mimořádných výnosů V, CF
Příklad: Zjistěte změnu v nákladové míře rentability v podniku. Stanovte, jak se na změně rentability podílela změna v úrovni technicko-ekonomické efektivnosti výroby a jak faktory procesů rozdělování a směny. V mil. Kč - výnosy v běžných cenách - náklady v běžných cenách - výnosy ve srov. cenách - náklady ve srov. cenách
1999 113 100
2000 120 105 121 103
47
Řešení: - zisk v běžných cenách - nákladová míra rentability - zisk ve srovnatelných cenách - nákladová míra rentability - změna míry rentability vlivem - faktorů úrovně TE - faktorů CF
13 13 % 13 13 %
15 (120 – 105) 14,3 % 18 (121 – 103) 17,5 % + 1,3 % (14,3 – 13) + 4,5 % (17,5 – 13) - 3,2 % (14,3 – 17,5)
48
6. Obrat peněžních prostředků podniku. Cash flow a jeho analýza. Platební situace podniku. Obrat peněžních prostředků a platební situace podniku Třídění peněžních prostředků -
M1 – peněžní hotovost, běžný účet, šeky, ceniny M2 – M1 a termínovaná krátkodobá depozita a vklady (1 – 3 měsíce) M3 – M2 a dlouhodobější depozita (min. 6 měsíců) L – M3 a některá finanční aktiva (cenné papíry, které lze do 1 roku prodat nebo jsou splatné)
Peněžní prostředky -
obrat peněžních prostředků je v souladu s koloběhem ve firmě a obratem kapitálu podniku časový a obsahový nesoulad mezi výnosy a příjmy, náklady a výdaji, ziskem a stavem peněžních prostředků výkaz cash flow je výkazem o peněžních tocích cash flow představuje pohyb peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností
Cash flow -
= pohyb peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho činností kategorie cash flow - z provozní činnosti (obchodní a výrobní činnost) – cash flow ze samofinancování - z investiční činnosti - z finanční činnosti - cash flow celkem
Zjišťování a analýza cash flow -
opatření ministerstva financí z roku 1993 – povinnost vytvářet výkaz cash flow u podniků, jejichž účetní závěrka je ověřována auditorem přímá metoda - cash flow se zjišťuje prostřednictvím celkové sumy všech příjmů a výdajů - v jednoduchém účetnictví dle peněžního deníku - zjednodušená struktura výkazu cash flow při použití přímé metody - přijaté úhrady za zboží (veškeré doklady) - přijaté úhrady za vlastní výrobky a služby - výdaje za zboží - výdaje na materiál, služby a energii - výdaje na mzdy a ostatní osobní údaje - placené daně - výplaty dividend atd.
49
-
nepřímá metoda - transformace zisku do pohybu peněžních prostředků s následnými úpravami o další změny peněžních prostředků vyvolané změnami majetku a kapitálu (aktiv a pasiv)
-
formální úprava cash flow - horizontální způsob - odděleně jsou sledovány zdroje peněžních prostředků a jejich využití - příjmy a výdaje jsou sledovány samostatně - vertikální způsob - umožňuje součty za homogenní skupiny peněžních toků - tržby z provozní, finanční a investiční činnosti obsah výkazu cash flow je dán (u nepřímé metody) - účelem jeho sestavování - požadovaným rozsahem (jednotlivé činnost) - metodou výpočtu resp. analýzy (zpětný pohled na peněžní toky)
-
Zjednodušená struktura výkazu cash flow pomocí nepřímé metody + + + = + + + + + + = + + = +
zisk před úhradou úroků a před zdaněním (výchozí ukazatel) odpisy (snížily vykazovaný zisk, ale nejsou výdajem) jiné náklady nevyvolávající pohyb peněz jiné výnosy nevyvolávající pohyb peněž cash flow ze samofinancování úbytek pohledávek přírůstek pohledávek úbytek zásob přírůstek zásob úbytek nakoupených krátkodobých cenných papírů přírůstek nakoupených krátkodobých cenných papírů přírůstek krátkodobých druhů (závazku i bankovních úvěrů) úbytek krátkodobých dluhů výnosové úroky nákladové úroky výnosy z dividend a podílů na zisku daně cash flow z provozní činnosti (obsahuje i cash flow ze samofinancování) úbytek dlouhodobého majetku přírůstek dlouhodobého majetku úbytek nakoupených akcií a dluhopisů (finančních investic) přírůstek nakoupených akcií a dluhopisů cash flow z investiční činnosti přírůstek dlouhodobých dluhů 50
+ =
úbytek dlouhodobých dluhů přírůstek základního jmění (emisí akcií, peněžními vklady majitelů) výplata dividend nebo podílů na zisku cash flow z finanční činnosti
Cash flow celkem = cash flow z provozní + investiční + finanční činnosti -
musí platit: - stav peněžních prostředků k 1. 1. +/- cash flow celkem = stav peněžních prostředků k 31. 12.
O čem vypovídá výkaz cash flow -
kolik finančních prostředků podnik vytvořil a k čemu je použil o schopnosti podniku vytvořit peněžní přebytek , splácet krátkodobé závazky, dividendy, (likvidita podniku) o důsledku finančního a investičního rozhodování v podniku na jeho finanční situaci o schopnosti podniku financovat investiční činnost z vlastních zdrojů
Zvyšování cash flow -
přesvědčit zákazníky a odběratele, aby platili dříve (např. slevami z cen) prodat pohledávky faktoringové společnosti platit dodavatelům později, pokud to nenaruší obchodní styky, etiku podnikání a bude to pro podnik výhodné optimalizovat zásoby pokusit se omezit sezónní výkyvy poptávky získat další úvěr nebo přesvědčit banku pro změnu krátkodobého úvěru na dlouhodobý založit vnitropodnikovou banku, do které se převádějí výplaty a volné peněžní prostředky atd.
Využívání kategorií cash flow -
-
ve finanční analýze pro hodnocení finanční stability podniku - finanční rentabilita podniku = cash flow/celkový kapitál (průměrný stav celkového kapitálu) - finanční rentabilita vlastního kapitálu = cash flow/vlastní jmění (průměrný stav) - cash flow = zisk po zdanění + odpisy + dlouhodobé rezervy - zadluženost podniku = cash flow z provozní činnosti/cizí zdroje (průměrný stav) - cash flow likvidita podniku (cash flow solventnost) = cash flow/krátkodobé závazky při hodnocení efektivnosti investic a výběru investičních variant při stanovení základu tržní hodnoty podniku - cash flow/akcii = provozní cash flow/počet emitovaných kmenových akcií predikce cash flow (odhad) - pomáhá odhadnout budoucí potřebu peněz - hledat možnosti překlenutí nedostatku peněžních prostředků - zajistit nejlepší využití volných peněžních prostředků - odhadovat, v kterém období se podnik bude muset vyrovnat s nedostatkem peněžních prostředků (úvěry, platby) a naopak (přebytek peněžních prostředků a jeho zhodnocení)
51
-
retrospektivní funkce cash flow - možnost vyhledání určitých nedostatků - predikce peněžních toků v budoucnu (zpravidla na rok, čtvrtletí, měsíc)
Prognóza cash flow -
navazuje na plán výroby, odbytu výrobků, plán investic, personální změny a dal. převádí záměry v nich obsažené na peněžní toky, příjmy a výdaje
Příklad 1: Zjistěte cash flow strojírenského podniku v průběhu roku 2000. Použijte údaje z rozvahy a výsledovky. Cash flow analyzujte pomocí nepřímé metody. Aktiva položka - DHIM v poř. ceně - oprávky DHIM v zůst. ceně - zásoby - pohledávky - peníze - krátkodobé CP Oběžná aktiva Aktiva celkem
Pasiva 488 138 350 116 12 226 576
1. 1. 536 154 382 88 131 14 10 253 635
31. 1.
96
12
položka - základní kapitál - nerozdělený zisk 53 Vlastní jmění 343 - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky 54 - dlouh. bank. úvěry 103 - krátk. bank. úvěry Cizí zdroje 233 Pasiva celkem 576
290 96 386 6 46 126 70 249 635
1. 1. 290
31. 1.
6
71
Podnik dosáhl v roce 2000 zisk před zdaněním a před odpočtem úroků 121 mil. Kč. Úroky z úvěrů činily 35 mil. Kč. Dividendy vyplacené akcionářům dosáhly 9 mil. Kč, daně z nemovitosti a ze zisku celkem představovaly 34 mil. Kč. Řešení: v mil. Kč - zisk před úroky a zdaněním 121 - odpisy +16 - jiné náklady a jiné výnosy 0 = cash flow ze samofinancování +137 - změna stavu zásob (zvýšení) -8 - změna stavu pohledávek (zvýšení) -15 - změna stavu krátkodobých CP (zvýšení) -2 - změna stavu krátkodobých závazků (snížení) -8 - změna stavu krátkodobých bankovní úvěrů (zvýšení) +1 - placené úroky -35 - daně -34 = cash flow z provozní činnosti +36 - změna dlouhodobého majetku v poř. cenách (zvýšení) -48 - změna dlouhodobých finančních investic 0 - výnosy z dividend 0 = cash flow z investiční činnosti -48 - změna základního jmění 0 - změna dlouhodobých závazků 0 - změna dlouhodobých bankovních úvěrů (zvýšení) +23 - výplata dividend -9 = cash flow z finanční činnosti +14
52
cash flow celkem = 36 – 48 + 14 = 2 počáteční stav +12 = 12 + 2 = 14 mil. Kč (konečný zůstatek peněžních prostředků)
Příklad č. 2 Podnik má sezónní průběh odbytu svých výrobků. Největší je v srpnu a září, kdy se obchodníci začínají zásobovat na vánoční prodej. Podnik začal rok s 10 mil. Kč na běžném účtu. V prvním čtvrtletí jsou příjmy (inkaso pohledávek z minulého roku a pohledávek z 1. čtvrtletí) plánovány na základě uzavřených smluv s odběrateli a s přihlédnutím ke lhůtám splatnosti dodávek ve výši 100 mil. Kč, výdaje v podobě plateb za nákup materiálu, energie, mzdy, nájemné, daně a ostatní výdaje s přihlédnutím k době jejich úhrady ve výši 80 mil. Kč. V dalších čtvrtletích v rozsahu 100 a 150 mil. Kč, 200 a 115 mil. a 150 a 180 mil. Kč. Management podniku stanovil nutnou minimální operativní rezervu peněžních prostředků pro případ neočekávaných výdajů ve výši 10 mil. Kč. Zjistěte krátkodobé finanční potřeby podniku (cash flow) v průběhu roku. Ve kterém čtvrtletí bude podnik řešit nedostatek finančních prostředků, resp. jejich přebytek? Řešení: I. - peněžní prostředky 10 - změna stavu peněžních prostředků +30 - příjmy - výdaje -80 - peněžní prostředky na konci období +30 - minimální běžný zůstatek 10 - celková krátkodobá potřeba peněžních prostředků (cash flow) +20
Čtvrtletí II. III. 30 -20 -50 +85 100 100 -150 -115 -20 +65 10 10
IV. 65 -30 200 -180 +35 10
-30
+25
+55
150
Ve II. čtvrtletí bude podnik řešit nedostatek finančních prostředků, v ostatních bude uvažovat o co nejlepším využití finančního přebytku.
Ukazatele platební schopnosti podniku -
-
-
solventnost - schopnost podniku zajišťovat zdroje k úhradě jakýchkoliv závazků likvidita - schopnost podniku uhradit krátkodobé závazky - ukazatel krátkodobé platební schopnosti podniku aktiva, která podnik může použít k úhradě závazků - pokladniční hotovost a hotovost na účtech - splatné pohledávky - hotové výrobky - splatné krátkodobé cenné papíry - zásoby materiálu - v konečném důsledku i dlouhodobý majetek (jeho likvidnost je však různá) některá aktiva se v peněžní formu nepřemění – např. nedobytné pohledávky, neprodejné zásoby atd.
53
-
-
nejčastější ukazatele likvidity - pohotová (hotovostní) likvidita 1. stupně - = peněžní prostředky (na účtech, v pokladně)/krátkodobé závazky (včetně krátkodobých úvěrů, okamžitě splatné) - 0,2 – 0,5 - běžná likvidita 2. stupně - = (oběžná aktiva – zásoby (peněžní prostředky + pohledávky))/krátkodobé závazky - 1 – 1,5 - celková likvidita 3. stupně - = oběžná aktiva/ krátkodobé závazky - 2 – 2,5 - čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky využití ukazatelů z cash flow - cash flow likvidita = cash flow z provozní činnosti/krátkodobé závazky vysoké ukazatele likvidity jsou výhodné pro věřitele podniku, snižují jejich věřitelské riziko, ale jsou nevýhodné pro podnik, protože svědčí o nízkém zhodnocování dočasně volných peněžních prostředků
54
7. Finanční rozhodování podniku, typy finančního rozhodování. Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování. Finanční politika podniku. Finanční rozhodování podniku, typy finančního rozhodování -
-
-
-
-
-
finanční rozhodování představuje - výběr optimální varianty získání peněz, podnikového kapitálu a jejich užití z hlediska základních finančních cílů podniku a s přihlédnutím k omezujícím podmínkám vychází ze 2 hlavních zásad - rozhodnout tak, aby efektem byla větší hodnota než byla vložena na začátku → zásada zhodnocení vložených finančních zdrojů - maximálního efektu dosáhnout s minimem nákladů → zásada hospodárnosti (napomáhá realizaci zásady první) základní kroky rozhodování - vznik, odhalování a formulace problému - rozbor informací a podkladů - stanovení alternativ řešení problému - stanovení kritérií pro výběr optimální varianty - hodnocení alternativ řešení podle stanovených kritérií - posouzení nepřímých důsledků jednotlivých alternativ řešení - zvážení rizika jednotlivých variant řešení - výběr optimální varianty řešení konkrétní podmínky při rozhodování jsou charakterizovány - vnitřní finanční situací podniku - stavem a předpokládaným vývojem vnějšího finančního okolí finanční rozhodování předpokládá - znalost řízeného jevu - jeho souvislosti s dalšími jevy - zhodnocení dostupných informací - zvážení rizika a nejistot vychází z definovaných cílů - z pohledu časového období - strategické cíle (dlouhodobé) - hlavní cíle - zisk je pouze prostředkem naplňování hlavního cíle - schopnost udržet se na trhu - stabilizovat své postavení - dosáhnout prosperity a tím zvýšení hodnoty firmy - operativní cíle (krátkodobé) - konkrétnější podoba - přesné termíny splnění - z pohledu věcné náplně - dílčí cíle - dle činností v podniku 55
-
finanční cíle - kvantitativní - důchodově orientované - maximalizace míry růstu zisku - maximalizace absolutní sumy zisku - dosahování určitého objemu obratu - maximalizace ročního zisku před odpočtem finančních a mimořádných nákladů - majetkově orientované - maximalizace účetní hodnoty firmy - maximalizace tržní hodnoty kapitálu - rozšíření vlastního kapitálu - maximalizace likvidační hodnoty - orientované na cash flow - dosahování určitého cash flow - maximalizace cash flow na 1 akcii - záruka využitelnosti kapitálových fondů v případě potřeby - orientované na platební schopnost - trvalá záruka udržení platební schopnosti - udržování finanční rovnováhy - kvalitativní - zvýšení úvěrové schopnosti podniku - snaha o příznivé úvěrové podmínky - péče o dobré vztahy s vybraným peněžním ústavem - zlepšování vztahů s akcionáři u akciových společností - dodržování určitých finančních pravidel - snaha o určitou majetkovou a kapitálovou strukturu - nebo - dosahování rentability (rentabilita je měřítkem úspěšnosti podniku) - zajišťování likvidity (likvidita je platební schopnost podniku)
Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování -
peněžní prostředky, které podnik získá v budoucnu, nejsou ekvivalentní těm, kterými disponuje v současnosti (investice, inflace) faktory - doba vázání peněz - míra výnosu - míra inflace - míra zdanění výnosu
Budoucí a současná hodnota současné investice -
vzorec BH = I * (1 + i)n současná hodnota budoucích výnosů I = BH * [ 1 / (1 + i)n]
Míra inflace -
inflace představuje znehodnocování peněz v důsledku růstu cen
56
-
míra inflace je dána procentem růstu spotřebitelských cen a za daný rok představuje relativní nárůst cenového indexu za tento rok vzorec ii = (IR – IR-1)/IR-1 nominální úroková míra zohledňuje zhodnocení peněžních prostředků za určité časové období reálná úroková míra představuje nominální úrokovou míru upravenou o inflaci ir = [(1 + in)/(1 + ii)] – 1
Míra zdanění úrokovaného výnosu -
rozhodující je čistý výnos ovlivňuje - nominální úrokovou míru - reálnou úrokovou míru
ind = in * (1 – d) ird = ir * (1 – d)
Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování -
-
riziko představuje nejistotu budoucí úspěšnosti (neurčitost, náhodnost podmínek, působení nebo výsledek určitých jevů či procesů) jde o kvantifikaci pravděpodobnosti odchylných alternativ výnosnost alternativ - očekávaná výnosnost (předpoklad, že bude dosažena) - požadovaná výnosnost (zohledňuje riziko) - skládá se z bezrizikové výnosnosti a rizikové prémie optimální varianta → očekávaná výnosnost ≥ požadovaná výnosnost vztah mezi požadovanou výnosností a mírou rizika
vysoce riziková alternativa požadovaná výnosnost
riziková prémie
bezriziková investice
míra rizika málo riziková alternativa -
požadovaná výnosnost = bezriziková výnosnost + riziková prémie
-
měření pravděpodobnosti může být - objektivní (vychází z minulých údajů) 57
-
- subjektivní (odhad specialistů včetně ohledu na odchylky) pravděpodobnost představuje procentické vyjádření možnosti dosažení očekávaného výnosu intenzitu rizika udává velikost směrodatné odchylky daného rozložení pravděpodobnosti N
σ=
∑ (P i =1
j
− P )2 ⋅ p j
N
∑p i =1
kde
-
σ Pj P p j N
j
směrodatná odchylka očekávaná výnosnost variant průměrná výnosnost variant pravděpodobnost dosažení výnosnosti jednotlivé varianty počet hodnocených alternativ
protože suma pravděpodobností je vždy rovna jedné, lze vzorec napsat následujícím způsobem:
σ=
N
∑ (P − P ) i =1
j
2
⋅ pj
-
pro případ, že rizikovost alternativ se podstatně liší výnosností, použijeme pro výpočet tzv. variační koeficient: V = σ/P
-
řízením rizika se zabývá likvidní politika ochrana proti riziku - ofenzivní přístup (odstranění příčin rizika a následná eliminace rizika) - defenzivní přístup (snížení nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru) ochrana proti nepříznivým důsledkům rizika - volba právní formy podnikání - prosté omezování rizika (stanovení hranic) - rozložení rizika snížení rizika na ekonomicky únosnou mez
-
-
Finanční politika podniku -
daňová dluhová úvěrová likviditní dividendová
58
Daňová politika podniku -
cílem daňové politiky je snaha maximalizovat zisk po zdanění a minimalizovat daňové zatížení podniku
Zisk - bilanční - náklady pouze účetní (výnosy – náklady) - ekonomický - maximalizace ekonomické přidané hodnoty - včetně nákladů obětované příležitosti - snaha o maximalizace ekonomického zisku - před zdaněním - po zdanění (snaha o maximalizaci zisku po zdanění) Tři hlavní oblasti optimalizace daňového zatížení - volba způsobu odepisování hmotného investičního majetku - volba způsobu oceňování zásob - metoda průměrných skladovacích cen - FIFO - tvorba zákonných rezerv Rozhodování podniku v oblasti daní z příjmů – největší možnost optimalizace zdanění - úvahy o velikosti a právní formě podnikání - úvahy o volbě metody odepisování dlouhodobého majetku podniku - přístup podniku k finanční struktuře - rozhodování o využití leasingu - přístup k riziku spojenému s podnikáním - rozhodování o tvorbě rezerv - ovlivňuje různé činnosti podniku z hlediska zájmů státu a různých organizací (dary, investiční výhody apod.) - rozhodování o zahraniční kapitálové účasti na podnikání Odepisování dlouhodobého majetku podniku - 1) rovnoměrné ( lineární ) - hodnota prostředku je rovnoměrně a postupně předávána do hodnoty nového výrobku - roční odpisová sazba při rovnoměrném odepisování:
OR =
CP ⋅ a 100
kde
-
OR roční odpis v Kč CP pořizovací cena prostředku v Kč a roční odpisová sazba v % úspora na dani úspora na dani
doba životnosti
59
-
2) zrychlené ( degresívní ) - k relativně největšímu znehodnocení majetku dochází v počátečním období jeho odepisování - roční odpisová sazba při rovnoměrném odepisování
O R1 = kde
OR1 CP K1
roční odpis v Kč pořizovací cena prostředku v Kč koeficient prvního roku
ORn = kde
-
ORn CZ KN n
CP K1
2 ⋅ CZ KN − n
roční odpis v dalších letech cena zůstatková v Kč koeficient dalších let počet let již odepsaných
úspora na dani úspora na dani
doba životnosti -
v prvních letech odepisování je patrný kladný vliv zrychleného odepisování na snížení daňové povinnosti v dalších letech se jako výhodnější začíná jevit odepisování rovnoměrné zohlednit je třeba daňovou úsporu z hlediska časové hodnoty peněz
Dluhová politika -
zda využít pro financování cizí zdroje a v jaké míře rozhoduje o finanční a kapitálové struktuře podniku optimalizace kapitálové struktury, rozhodování podniku o relativní velikosti zadlužení různé pohledy na zadluženost podniku - vlastníci podniku - manažeři podniku - věřitelé podniku
Rizika vlastníků podniku - znehodnocení vloženého podílu v případě ztrátovosti podnikání - přednostní uspokojování věřitelů v případě bankrotu podniku Cena zdrojů - cizí zdroje přispívají ke vzniku daňové úspory (úroky jdou do nákladů) - vlastní zdroje – nejdražší zdroje financování - příklad
60
Příklad: Podnik získá bankovní úvěr ve výši 1 mil. Kč s dobou splatnosti 1 rok a s úrokovou sazbou 9 %. Sazba daní z příjmů je 31 %. Úroky zahrnuté do nákladů: 1 000 000 Kč . 0,09 = 90 000 Kč (snížení zisku ) Skutečné peněžní výdaje: 1 000 000 Kč . 0,09 . ( 1 - 0,31 ) = 62 100 Kč ( snížení peněžního toku)
Vysoká zadluženost podniku - riziko neschopnosti dluhy splatit - předpoklad nepříznivé reakce věřitelů na příliš vysokou zadluženost Finanční struktura podniku - vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - hospodářský výsledek minulých období - hospodářský výsledek účetního období - cizí finanční zdroje - rezervy - bankovní úvěry - závazky Kapitálová struktura - vlastní kapitál - rezervy - dlouhodobé závazky - dlouhodobé bankovní úvěry Teoretické přístupy k optimalizaci - klasická (tradiční) teorie - kompromisní - teorie hierarchického pořádku - teorie Braelyho a Myerse - teorie Neumaierová – Neumaier 1/ Klasická (tradiční) teorie - první byly američtí ekonomové Miller, Modigliani – autoři první teorie optimální kapitálové struktury – tzv. klasická teorie optimální kapitálové struktury (r.1950) - náklady kapitálu = náklady na vlastní kapitál + náklady dluhu - optimální je taková struktura, - která je pro podnik nejlevnější, tj. spojena s nejlevnějšími náklady na kapitál podniku - kde celkové náklady jsou v minimu
61
náklady na kapitál
náklady na vlastní kapitál náklady na celkový kapitál – U křivka náklady na cizí kapitál – náklady dluhu optimum
podíl dluhu na celkovém kapitálu
Vývoj průměrných nákladů kapitálu je ovlivněn: - náklady dluhu jsou nižší než náklady vlastního kapitálu - náklady dluhu s růstem zadluženosti rostou - s růstem zadluženosti rostou i náklady na vlastní kapitál – roste i riziko vlastníků Výpočet průměrných nákladů na kapitál: - celkové náklady = vážený aritmetický průměr nákladů na vlastní a cizí kapitál, vahami bude podíl VK a CK na celkovém kapitálu podniku Faktory ovlivňující volbu optimální kapitálové struktury: - průměrné náklady kapitálu – vypočítáme je (viz. výše) - odvětvové standardy – v každém odvětví existuje průměrná odvětvová zadluženost, když přijde žadatel o úvěr a příliš se vymyká odvětvovým standardům, tak banka zkoumá, proč tomu tak je (viz. tabulka níže - požadavky věřitelů - postoj manažerů podniku k riziku – tím vyšší riziko, že podnik nebude splácet, opatrnější=méně cizích zdrojů, i když by to mohlo být výhodné, ale je to rizikové - velikost a stabilita dosahovaného zisku – stabilní vytváření zisku - možnost dovolit si více cizích zdrojů - majetková struktura podniku – ta předurčuje kapitálovou strukturu, zásady: - dlouhodobý majetek krýt dlouhodobými zdroji - krátkodobý majetek krýt krátkodobými zdroji 2/ Kompromisní teorie - sice máme brát v úvahu výhody daňového štítu u cizích zdrojů, ale upozorňuje na to, že vedle této výhody bychom, měli zohlednit, že se zvyšující se zadlužeností podniku, vznikají náklady finanční tísně - tj. se zvyšující se zadlužeností podniku vzrůstají požadavky věřitelů i majitelů, kteří chtějí vyšší zhodnocení kapitálu, tj. tyto náklady představují vyšší úroky, dividendy, podíly na HV - manažeři mohou vycítit risk zkrachování podniku, začnou odcházet z podniku, těžké najít nové 3/ Teorie hierarchického pořádku - doporučuje, aby finanční zdroje byly používány v určitém pořadí: - vlastní zdroje – maximálně využít, jsou sice dražší, ale jsou méně rizikové, pak použít: - dlouhodobé bankovní úvěry - emise dlouhodobých dluhopisů, např. podnikové obligace – také z nich platím úrok, ale váží se k nim i emisní náklady potřebné k vydání - emise akcií – ještě dražší 62
4/ Teorie Brealeyho a Myerse - doporučují brát v úvahu: - daňový štít - riziko se zvyšujícími se zdroji, ale navíc zohlednit také - typ aktiv (majetek podniku, dl. majetek=dl. zdroje atd.) a - finanční volnost podniku – investiční příležitosti podniku, tj. pořízení dl. majetku 5/ Teorie Neumaierová – Neumaier – Češi - vždy se zaměřují na vlastníky podniku – tj. pro podnik je nejlepší to, co je nejlepší pro vlastníky - optimální je taková struktura, která přináší maximalizaci rentability vlastního kapitálu - více informací: Finance a úvěr, č. 6, 1996 Úvaha o optimální zadluženosti
Úvěrová politika -
rozhodování podniku o stanovení podmínek pro odběratele podniku za odebrané výrobky a služby
Základní způsoby placení odběrateli - v hotovosti - odklad platby vystavením faktury či směnky Problémy řešené úvěrovou politikou podniku - výběr zákazníků, kterým bude poskytnut obchodní úvěr - stanovení platebních podmínek, lhůt splatnosti úvěru, poskytnutí slevy z prodejní ceny při zaplacení v kratším termínu, než byla dohodnutá lhůta splatnosti - stanovení úvěrových limitů vůči jednotlivým odběratelům a jejich následná kontrola - důsledná kontrola pohledávek po lhůtě splatnosti a iniciace následných opatření - systematické získávání informací o odběratelích a vyhodnocování jejich důvěryhodnosti - analýza, plánování a kontrola úvěrových vztahů a pohledávek Úvěrová politika podniku - součást zejména krátkodobého finančního rozhodování podniku
Likviditní politika -
rozhodování podniku o zajištění trvalé platební schopnosti a o míře rizika, která je pro zajištění trvalé platební schopnosti pro podnik přijatelná (ukazatele likvidity) likvidita = schopnost přeměny majetku na peníze dlouhodobá likvidita podniku je především zájmem věřitelů krátkodobá likvidita je zájmem manažerů taková struktura finančních zdrojů, která bude maximalizovat výnosy podniku a minimalizovat rizika s vyššími výnosy spojená
Oblast rizika - identifikace rizika, příčiny jeho vzniku - měření stupně rizika - kvantifikace vlivu rizika na podnikatelskou činnost - ochrana proti riziku
63
Celkové riziko - druhy - riziko provozní - riziko finanční - riziko tržní - riziko inovační - riziko investiční - řízení celkového rizika tak, aby přispívalo k maximalizaci tržní hodnoty firmy a k minimalizaci celkových nákladů na investovaný kapitál Ochrana před rizikem - ofenzivní přístup – odstranění příčin rizika - defenzivní přístup – snížení nepříznivých důsledků rizika Základní přístupy k riziku - averze k riziku - sklon k riziku - neutrální postoj Faktory ovlivňující postoj k riziku - osobní založení příslušné osoby - ekonomické postavení, finanční síla podniku - způsob motivace příslušné osoby atd. Způsoby ochrany před rizikem - volba právní formy podnikání - rozložení rizika - rozšiřování výrobního programu - diverzifikace dodavatelů, odběratelů - flexibilita podnikání - univerzálnost technologií - transfer rizika - dělení rizika - etapová příprava a realizace projektu
Dividendová politika -
rozhodování podniku o způsobu užití zisku po zdanění (při dlouhodobém rozhodování) různé způsoby rozdělování u různých právních forem podniků tzn. kolik zisku podnik reinvestuje do svého podniku, kolik vyplatí na dividendách, kolik investuje a kolik vloží do rezervního fondu
Teorie dividendové politiky - první teorie říká, že zvyšování dividend přispívá k růstu hodnoty firmy - druhá teorie říká, že dividendová politika nemůže hodnotu firmy ovlivnit - Miller a Modigliani - předpokladem je existence efektivného kapitálového trhu (tzn. stabilizované podmínky) - v současnosti nejuznávanější teorie 64
-
třetí teorie říká, že růst dividend vede k poklesu tržní hodnoty firmy
Druhy dividendové politiky - pasivní reziduální dividendová politika - stabilní dividendová politika - politika založená na udržování stálé výše dividendového podílu - politika nízkých dividend během roku a mimořádné dividendy na konci roku - české podniky věnují v současné době převážnou část zisku na rozvoj podniku a dividendy zpravidla nevyplácí žádné, nebo jen velmi malé
65
8. Finanční analýza v podniku, úloha a místo ve finančním řízení. Základní metodické nástroje finanční analýzy. Soustavy ukazatelů pro posouzení finanční situace podniku, predikce finanční tísně. Finanční analýza v podniku, úloha a místo ve finančním řízení Úloha finanční analýzy ve finančním řízení podniku -
je základním nástrojem finančního řízení posouzení finanční situace v minulosti a současnosti příprava podkladů pro rozhodování do budoucna
Hlavní úkoly finanční analýzy - verifikace dosažených výsledků a kvantifikace příčin - hledání rezerv v provozní a investiční činnosti - východisko pro sestavení finančních plánů, které jsou podkladem pro rozhodování - nástroj kontroly Hlavní oblasti finanční analýzy - analýza finanční stability podniku - analýza výnosnosti podniku - analýza kapitálového potenciálu podniku Pojetí finanční analýzy - hledisko časové - analýza ex post - analýza ex ante - hledisko uživatelské - manažeři (krátkodobý hospodářský výsledek, stabilita podnikání) - vlastníci (dlouhodobé cíle jako zhodnocení kapitálu, růst tržní hodnoty firmy) - věřitelé (posouzení platební schopnosti, zadluženosti) - hledisko obsahové - užší pojetí - údaje z účetnictví → rozbor - širší pojetí - údaje z účetnictví → rozbor + hodnocení - nejširší pojetí - údaje z účetnictví , ostatních podnikových údajů, okolí podniku → rozbor + hodnocení
Uživatelé finanční analýzy Externí - obchodní partneři firmy - banky, příp. jiní věřitelé - držitelé dluhopisů podniku 66
-
investoři burzovní makléři konkurenční firmy stát a jeho orgány auditoři, účetní a daňoví poradci podniku
Interní - majitelé firmy - manažeři firmy - zaměstnanci podniku
Typy analýz -
analýza účetních výkazů externí finanční analýza (z údajů veřejně dostupných) interní finanční analýza (z údajů z informačního systému podniku)
Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu - finanční informace z vlastního informačního systému - vnější finanční informace - kvantifikovatelné nefinanční informace (demografické studie, prognózy vývoje atd.) - nekvantifikovatelné ostatní informace (zprávy manažerů, legislativní opatření atd.)
Postavení podnikového informačního systému v systému řízení plánování účetní evidence
výkaznictví
analýza plánování
Základní metodické nástroje finanční analýzy -
fundamentální analýza - slovní hodnocení kvalitativních jevů technická analýza - matematický výpočet ukazatelů a jejich rozbor (kvantitativní zpracování, kvalitativní i kvantitativní hodnocení) - členění metody - dle způsobu srovnání hodnot ukazatelů - prostorová analýza - komparativní - srovnání hodnot s jinými podniky stejné velikosti a právní formy - srovnání s průměrnou hodnotou oboru či s normami - trendová analýza - sleduje vývoj ukazatelů v časové řadě - tvoří základ finanční analýzy (grafické zpracování)
67
srovnání s plánem - stanovené hodnoty v plánech - srovnání s odhadem experta - vypočtené hodnoty srovnáváme se zkušeným odborníkem v dané oblasti dle použitých matematických postupů - elementární metody finanční analýzy - vyšší matematicko-statistické metody dle používaných ukazatelů a způsobu jejich interpretace - horizontální analýza - udává procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předchozímu období a umožňuje tak odhadnout pravděpodobný vývoj do budoucna - aby nám dala objektivní výsledky, potřebujeme - dostatečně dlouhou časovou řadu - srovnatelnost údajů v časové řadě - vyloučení náhodných vlivů - zohlednění předpokládaných změn - ukazatele - absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t – 1 - relativní změna = (abs. změna/ukazatel t – 1 ) * 100 - vertikální analýza - strukturální analýza - procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu - mění se absolutní základna - neodhaluje příčiny změn - analýza poměrových ukazatelů - pro analýzu finanční stability - ukazatele zadluženosti - ukazatele platební schopnosti - pro analýzu výnosnosti - ukazatele aktivity - ukazatele rentability - pro analýzu kapitálového potenciálu podniku - ukazatele tržní hodnoty firmy - analýza pyramidových soustav ukazatelů - soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů - hodnocení vzájemných souvislostí mezi ukazateli (odhalují příčiny vývoje rozkládaných ukazatelů) - předpoklady pro sestavení - nalezení syntetického ukazatele pro umístění na vrcholu pyramidy - mezi ukazatele v pyramidě musí existovat matematické vazby - predikce finanční tísně - účelové výběry ukazatelů - modely - bonitní (diagnostické) modely - vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů - komparativně-analytické metody SWOT analýza
-
-
-
68
-
metoda kritických faktorů úspěšnosti Argentiho model - matematicko-statistické metody Kralickuv quicktest Tamariho model index bonity bankrotní (predikční) modely - vycházejí z toho, že finanční problémy lze rozeznat podle určitých příznaků (predikce) - dělí se na - jednorozměrné jednoduché charakteristiky nevýhodou je, že podle různých ukazatelů je podnik střídavě zařazován mezi bezproblémové a problémové podniky patří sem např. Beaver a Zmijewski - vícerozměrné několik vybraných poměrových ukazatelů s určitými váhami (vyjde nám jedno číslo) patří sem např. Altmanův Z-scóre model nebo Index IN
Členění ukazatelů -
-
extenzívní - ukazatele absolutní (stavové ukazatele, vyjadřují objem položek účetních výkazů) - ukazatele rozdílové (tzv. fondy finančních prostředků) intenzívní - poměrové ukazatele (umožňují srovnávat podniky různé velikosti v čase) - ukazatele pružnosti (poměr relativních přírůstků, vyjadřují, o kolik se změní závislá veličina, jestliže se nezávislá veličina změní o 1 %)
Soustavy ukazatelů pro posouzení finanční situace podniku, predikce finanční tísně Ukazatele zadluženosti - hodnotí finanční strukturu, tj. vlastní a cizí zdroje (kapitálová struktura = kapitál pro financování dlouhodobého majetku a trvalé části oběžných aktiv) - měří rozsah, v jakém je firma financována cizími finančními zdroji a hodnotí kapitálovou strukturu - ukazatele jsou odvozeny z rozvahy - optimalizace kapitálové struktury se provádí v rámci dluhové politiky - dvě pravidla - pravidlo vertikální kapitálové struktury 1:1 - zásada, že podíl vlastního kapitálu by měl být vyšší než podíl dluhového financování - finanční strukturu nejvíce ovlivňuje cena používaných finančních zdrojů - úroková míra u cizích zdrojů - skutečná úroková míra is = in * (1 – d) - výnos u vlastních zdrojů - celkové průměrné náklady na kapitál rc = rD * (D/V) + rE * (E/V) 69
-
optimální je taková struktura, při níž jsou náklady na její tvorbu minimální a finanční struktura přispívá k maximalizaci tržní hodnoty firmy ukazatele - zadluženost = (celkové závazky/aktiva celkem) * 100 - ukazatel věřitelského rizika - čím vyšší, tím vyšší zadluženost a riziko věřitelů - dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky/aktiva celkem) * 100 - krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky/aktiva celkem) * 100 - míra samofinancování = (vlastní jmění/aktiva celkem) * 100 - vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků - pro hodnocení hospodářské i finanční situace podniku - finanční páka = aktiva celkem/vlastní jmění - při hodnocení výnosnosti - vliv změn zadluženosti na změny rentability vloženého kapitálu - podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál)/stálá aktiva - v době prosperity - minimálně větší než 1 - příznaky podkapitalizování - nízká hodnota míry samofinancování - nepříznivá výše ukazatelů platební schopnosti - růst doby obratu pohledávek - zkrácení doby obratu zásob - vysoké dlouhodobé úvěry - růst zisku ve vztahu k vlastnímu jmění - zlaté bilanční pravidlo = (dlouhodobé závazky + vlastní jmění)/stálá aktiva ≥ 1 - zlaté pravidlo financování - kapitál by neměl být v majetku vázán déle, než je doba splatnosti kapitálu - investiční majetek/dlouhodobý kapitál ≤ 1 - oběžný majetek/krátkodobý kapitál ≥ 1 - zadluženost včetně leasingový splátek = (celkové závazky + ∑ leas. splátek)/(aktiva celkem + hodnota pronájmů) - dluh na vlastním jmění = celkové závazky/vlastní jmění - roste s růstem podílu závazků - souvislost s platební schopností = CF z provozní činnosti/celkové závazky - úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky/celkové úroky - kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní převyšuje úrokové platby - čím vyšší hodnota, tím lépe (ideální je 8) - krytí fixních poplatků = (ZUD + ∑ leas. splátek)/(úroky + ∑ leas. splátek)
Ukazatele platební schopnosti - měří schopnost podniku hradit včas své krátkodobé závazky - platební schopnost = schopnost hradit závazky - solventnost = obecná schopnost získávat prostředky na úhradu závazků (přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků) - likvidita = momentální schopnost uhradit splatné závazky (krátkodobá) - likvidnost = schopnost transformace majetku do peněžní podoby - k zajištění likvidity jsou určena krátkodobá aktiva
70
-
ukazatele - běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky - kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků (kolik je podnik schopen uspokojit své věřitele) - čím vyšší hodnota, tím je pravděpodobnější uchování platební schopnosti (optimum = 2) - citlivý na velikost jednotlivých položek aktiv a na dobu jejich obratu, na struktur zásob a jejich ocenění a strukturu pohledávek - pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky - běžná likvidita > pohotová likvidita nadměrné množství zásob - vyšší hodnota znamená vyšší objem hotovosti (optimum = 1 – 1,5) - hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy/krátkodobé závazky - optimum = 0,2 – 0,5 - lepší je okamžitá likvidita - finanční majetek krátkodobé povahy/okamžitě splatné závazky - cash flow likvidita = CF/krátkodobé závazky - toková veličina, která vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních toků ve sledovaném období (optimum > 1) - stupeň oddlužení = CF/cizí kapitál - schopnost hradit veškeré dluhy - čím nižší hodnota, tím hůř
Ukazatele aktivity - měří efektivnost, s jakou podnik řídí svůj majetek - ukazatele obratovosti nebo relativní závaznosti kapitálu - mezivýkazové ukazatele - obrat celkových aktiv = tržby/aktiva celkem - efektivnost využití veškerých aktiv v podniku - zhodnocení stálých i oběžných aktiv ve výrobní činnosti - obrat hmotného investičního majetku = tržby/HIM v zůstatkové ceně - efektivnost a intenzita využití HIM - srovnávání s odvětvovými průměry - obrat oběžných aktiv = tržby/oběžná aktiva - obrat zásob = tržby/zásoby - kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob - srovnávání s odvětvovými průměry - místo tržeb se uvádí náklady na prodané zboží - doba obratu zásob = 365/obrat zásob - jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob - čím vyšší obratovost a čím nižší doba obratu, tím lépe - rychlost obratu pohledávek = tržby/průměrný stav pohledávek - počet obrátek – transformace pohledávek na hotovost - čím vyšší, tím lepší - doba obratu pohledávek = 365/obrat pohledávek nebo - = průměrný stav pohledávek/průměrné denní tržby - průměrné denní tržby = tržby/365 - doba, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od odběratelů 71
-
- srovnává se s dobou splatnosti poskytovanou odběratelům - kontrola úvěrové politiky doba obratu závazků = závazky z obchodního styku/průměrné denní nákupy na obchodní úvěr - doba, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou
Ukazatele rentability - měří celkovou účinnost řízení podniku - zahrnují vliv platební schopnosti, řízení aktiv a řízení dluhů - zisk představuje vrcholový ukazatel efektivnosti podniku (poměr zisku a vloženého kapitálu) - měřítko schopnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu - faktory ovlivňující vývoj rentability - vývoj sazeb daní z příjmů - vývoj úrokových sazeb z úvěrů - vývoj zadluženosti podniku - vývoj objemu tržeb - vývoj cen výrobků a služeb - vývoj nákladů podniku - vývoj a struktura podnikového majetku apod. - mezivýkazové ukazatele - rentabilita celkového voženého kapitálu = ROA = [Z + U(1 – d)]/celková aktiva - vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání - efektem zhodnocení je nejen odměna vlastníkům, ale i věřitelům, přičemž ta je zdaněna daní z příjmů - rentabilita vlastního kapitálu = ROE = zisk po zdanění/vlastní jmění - výnosnost kapitálu vloženého vlastníky - srovnání se státními dluhopisy - rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = ROCE = [Z + U(1 – d)]/(DZ + VJ) - výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu - mezipodnikové srovnávání - cash flow = zisk po zdanění + odpisy + ∆ dlouhodobých rezerv - finanční rentabilita vloženého kapitálu = CF/celkový vložený kapitál - kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu - finanční rentabilita vlastního kapitálu = CF/vlastní jmění - schopnost podniku vytvořit z vlastní činnosti prostředky potřebné k vyplácení dividend či podílů na hospodářském výsledku Ukazatele tržní hodnoty firmy - jsou odrazem tržního cenění podniku, vycházejí z údajů o kapitálovém trhu - měří návratnost vloženého kapitálu - ukazatele - poměr tržní ceny akcie k zisku = tržní cena akcie/(zisk/akcii) - indikátor celkového tržního ohodnocení firmy - odhad o době, za kterou dojde k zaplacení ceny akcie jejím výnosem - zisk na jednu akcii = zisk po zdanění/počet emitovaných akcií 72
- klíčový údaj CF na jednu akcii = provozní CF/počet emitovaných kmenových akcií - mezipodnikové i mezinárodní srovnání dividendový výplatní poměr = (dividenda/akcii)/zisk po zdanění - snížená hodnota může znamenat, že podnik investuje do svého rozvoje, čímž v budoucnu doje k růstu tržní hodnoty firmy účetní hodnota akcie = (vlastní jmění – prioritní akcie)/počet emitovaných kmenových akcií - udává minimální tržní cenu akcie
-
-
Pyramidový rozklad ROA na dílčí ukazatele - ROA - ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv ziskovost tržeb - = Z/T - zisková marže podniku - velký vliv ziskovosti tržeb na ROA se projevuje u silných podniků, které jsou schopny si svoji cenu prosadit na trhu, naopak u slabších podniků je ukazatel ROA z větší části tvořen obratem celkových aktiv
ROA =
Z + U (1 − DS ) Z + U (1 − DS ) T ⋅ = CA T CA
I 96 / 97 x = x97 / x96 I 97 / 96 ROA = I
97 / 96
Z +U (1− DS ) T
log I 97 / 96 ROA = log I log I 1=
97 / 96
97 / 96
Z +U (1− DS ) T
log I 97 / 96 ROA
⋅I
97 / 96
T CA
Z +U (1− DS ) T
⋅ log I
log I +
97 / 96
97 / 96
T CA
T CA
log I 97 / 96 ROA
I96/97: rok 1996 rok 1997
[79 + 454(1 – 0,39)]/36137 = 0,00985 [87 + 621(1 – 0,39)]/38174 = 0,0122
I96/97 = 0,0122/0,00985 = 1,2386 I96/97 T/CA: rok 1996 rok 1997
36137/55148 = 0,655 38174/54135 = 0,705
I96/97 T/CA = 0,705/0,655 = 1,0763 I96/97 ROA: rok 1996 rok 1997
[[79 + 454(1 – 0,39)]/55148] * 100 = 0,65 [[87 + 621(1 – 0,39)]/54135] * 100 = 0,86
73
I96/97 ROA = 0,86/0,65 = 1,323 1 = 1 = 100 % =
(log 1,2386/log 1,323) 0,76 76 %
+ + +
(log 1,0763/log 1,323) 0,24 24 %
v tomto případě je tedy ukazatel ROA tvořen z 76 % ziskovou marží a z 24 % obratem celkových aktiv
Modely predikce finanční tísně -
účelem je vyjádřit pravděpodobnost vzniku finančních potíží podniku jsou hrubou náhražkou celkové finanční analýzy – dokáží zhodnotit finanční analýzu
1) Bonitní modely a) Komparativně analytické metody: - kvalitativní hodnocení jevů (tj.slovně) – např. užití v managementu - SWOT analýza – hledá slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby - metoda kritických faktorů úspěšnosti – opět slovní hodnocení např. kvality výrobku, kvalifikace managementu, výrobních podmínek - Argentiho model /A-skóre model/ - vychází z předpokladu, že hodnotu podniku snižují chyby v jeho řízení, tj. hledá toto ve 3 oblastech: - nedostatky (v oblasti řízení: autokrativní ředitel, malé znalosti), (max. 43 b) - chyby (v účetnictví, v rozhodování) (max. 45 b) - příznaky (symptomy) – (ve vývojových tendencích: zhoršená finanční situace, pokles pracovní morálky (max. 12 b) - přiděluje body za jednotlivé chyby: max 100 b a udělá celkové hodnocení - pod 25 bodů: podnik bezproblémový; nad 25 bodů: špatný b)Matematicko – statistické metody: - kvantifikují ukazatele podniku a určují jeho úroveň - Kralickuv quicktest - Tamariho model - index bonity I/ Kralickův quicktest - vybral 4 ukazatele a každému přidělil stupnici hodnocení vlastní kapitál provozní cash flow míra samofinancování = -------------------- .100 cash flow v % z výnosů = ------------------------- . 100 aktiva celkem provozní výnosy zisk před zdaň. a úroky dluhy celkem – peněž. prostředky rentabilita celk. kapitálu = -------------------- . 100 doba splácení dluhu v let. =----------------------------.100 aktiva celkem provozní cash flow Celkové hodnocení: - součet ohodnocených ukazatelů a vyděleno 4 ( 1 ) - velmi dobrý ( 2 ) - dobrý ( 3 ) - střední
( 4 ) - špatný
74
( 5 ) - podnik ohrožen
IA/ Modifikace hodnocení Kralickova quicktestu: míra samofinancování 0,3 a více 0,2 - 0,3 0,1 - 0,2 0 - 0,1 méně než 0 rentabilita celkového kapitálu 0,15 a více 0,12 - 0,15 0,08 - 0,12 0 - 0,08 méně než 0
počet bodů 4 3 2 1 0
doba splácení dluhu v letech 3 a méně 3-5 5 - 12 12 - 30 30 a více
4 3 2 1 0
4 3 2 1 0
cash flow z výnosů 0,1 a více 0,08 - 0,1 0,05 - 0,08 0 - 0,05 méně než 0
4 3 2 1 0
Celkové hodnocení: velmi dobrý podnik - průměrný počet bodů za všechny ukazatele 3 a více špatný podnik - hodnocení 1 a méně
II/ Tamariho model: - slouží k zařazení podniků v rámci příslušného odvětví - bodové hodnocení úrovně jednotlivých ukazatelů - - - celkový součet bodů - - - zařazení do příslušného odvětví - není ale příliš užíván; je z r.1966 Hodnocení Tamariho modelu: více než 60 bodů podnik dobrý 30 - 60 bodů nevyhraněná situace méně než 30 bodů vysoká pravděpodobnost bankrotu
III/ Index bonity (indikátor bonity) - dle jeho podstaty by bylo vhodnější jej řadit do bankrotních modelů, ale dle názvu sem - založen na: stanovení určitých ukazatelů a jim přidělení vah index bonity = 1,5 x 1 + 0,08 x 2 + 10 x 3 + 5 x 4 + 0,3 x 5 + 0,1 x 6 cash flow x 1 = ------------------cizí zdroje
aktiva celkem x 2 = ----------------------cizí zdroje
zisk před zdaněním x 3 = ----------------------------aktiva celkem
zisk před zdaněním x 2 = --------------------------výnosy celkem
zásoby x 5 = ------------------------výnosy celkem
výnosy celkem x 6 = -------------------------aktiva celkem
Hodnocení: méně než 0- negativní hodnocení více než 0- pozitivní hodnocení více než 1- středně dobrý podnik více než 2 - velmi dobrý podnik
75
2) B a n k r o t n í (p r e d i k č n í) m o d e l y -
dlouhodobě věnována velká pozornost, jsou neustále zdokonalovány umožňují: - jednorozměrné – budoucí bankrot odhadován na základě jednotlivých ukazatelů, které nejsou dávány do souvislostí - vícerozměrné – obdoba co index bonity – opět vybrány ukazatelé s přiřazením vah, výsledkem jedno číslo a to hodnotím
a) Jednorozměrné bankrotní modely: - nevýhodou: rozhodování o případném bankrotu je založeno na jednotlivých ukazatelích, které nesou dávány do vzájemných souvislostí, proto mohou vycházet opačně (jeden dobře, druhý na bankrot) I/ Beaver: zisk po zdanění rentabilita vlastního kapitálu = ----------------------aktiva celkem
závazky celkem zadluženost = --------------------------aktiva celkem
oběžná aktiva pracovní kapitál (OA-kr.závazky vč.BÚ) běžná likvidita = ------------------ podíl prac. kap. z celkových aktiv = ------------------------- --------krátkodobé závazky aktiva celkem
II/ Doplněný model Beavera: cash flow --------------------cizí zdroje
b) Vícerozměrné bankrotní modely: - hledají „bezproblémovou čáru“, která dělí podniky na problémové (kolečka) a bezproblémové (hvězdy) graf: x:úrokové krytí, y:.ROA – zprava dolů doleva proložena čára - Altmanův Z – scóre model - model Zeta - Tafflerův model - index IN I/ Altmanův Z-skóre model - vícerozměrný model Z-skóre = 1,2x1 + 1,4 x2 + 3,3x3 + 0,6 x4 + 1,0x5 - x1 = pracovní kapitál/celková aktiva = (oběžná aktiva – krátkodobé závazky včetně běžných bankovních úvěrů)/celková aktiva - x2 = nerozdělený zisk/celková aktiva = (zisk po zdanění – dividendy)/celková aktiva - x3 = zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)/celková aktiva - x4 = vlastní kapitál/celkové závazky (krátkodobé + dlouhodobé + bankovní úvěry a výpomoci) - x5 = tržby/celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony)/celková aktiva - hodnocení - Z > 2,99 finančně pevný, stabilizovaný podnik - 1,81 < Z < 2,99 firma s neurčitou finanční situací - Z < 1,81 podnik se špatnou finanční situací, krachující podnik 76
II/ Zeta model - Altmanův Z – scóre model ( pro jiné typy podniků ): - užitelný i pro jiné typy podniků - ukazatele obdobné (změna x4), jen s jinými váhami Z = 0,717 x1
+ 0,847 x 2 + 3,107 x 3 + 0,420 x 4 + 0,998 x 5
účetní hodnota základního kapitálu x 4 = --------------------------------------------účetní hodnota cizího kapitálu
Hodnocení pro jiné typy podniků: Z > 2,90 finančně pevný podnik(aktualizace: více než 4,14 nejlepší podniky) Z = 1,20 - 2,90 podnik s nevyhraněnou finanční situací Z < 1,20 podnik směřující k bankrotu (méně než 1,23 nejhorší podniky) * Altmanův model pro české podniky: - názory, že by měl model zohlednit typické rysy čs.podniků - - - u náš velká zadluženost, tj. doplnili x6 (protože závazky po lhůtě splatnosti snižují bonitu podniku - - odečítá se) - ale nemusíme již dnes používat, protože situace se zlepšuje od 90.let Z = 1,2 x1
+ 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 - 1,0 x 6
závazky po lhůtě splatnosti x 6 = ---------------------------------------výnosy celkem
III/ Tafflerův model: Z = 0,53 x1 + 0,13 x 2 + 0,18 x 3 + 0,16 x 4 zisk před zdaněním oběžná aktiva krátkodobé závazky tržby celkem x 1 = ----------------------------- x 2 = ----------------------- x 3 = --------------------x 4 = --------------------krátkodobé závazky závazky celkem aktiva celkem aktiva celkem
Hodnocení Tafflerova modelu: Z > 0,3 podnik s malou pravděpodobností bankrotu Z < 0,2 podnik s vyšší pravděpodobností bankrotu Mezi tím šedá zóna IV/ Index důvěryhodnosti podniku – index IN - vznikal v prostředí trhu ČR - autory jsou Češi IN = v1*x1 + v2*x2 + v3*x3 + v4*x4 + v5*x5 + v6*x6 - x1 = celková aktiva/cizí zdroje - x2 = zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky - x3 = zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva - x4 = výnosy celkem (Σ všech výnosů)/celková aktiva - x5 = oběžná aktiva/krátkodobé závazky (včetně běžných bankovních úvěrů) - x6 = závazky po lhůtě splatnosti (tj. 30 % krátkodobých závazků)/výnosy celkem Ukazatel pro ČR zemědělství
v1 0,22 0,24
v2 0,11 0,11
v3 8,33 21,35
77
v4 0,52 0,76
v5 0,1 0,1
v6 -16,8 -14,57
-
hodnocení - IN > 2,0 - 1,0 < IN < 2,0 - IN < 1,0
finančně zdravý a stabilní podnik podnik s neurčitou finanční situací finančně neduživý podnik
V/ Nový index IN 99: - tvůrci indexu IN96 jej vytvořili kvůli existenci ukazatele EVA (ekonomické přidané hodnoty) - vypovídací schopnost především pro vlastníky podniku - vyřadili úroky a závazky - to má význam pro věřitele - význam pro vlastníky má ekonomická přidaná hodnota - EVA - vyjadřuje to, co zbyde, když si odeberou své podíly IN 99 = 0,017 x1 Hodnocení indexu IN 99: IN > 2,070 1,420 < IN < 2,070 1,089 < IN < 1,420 0,684 < IN < 1,089 IN < 0,684
+ 4,573 x 2 + 0,481 x 4 + 0,015 x 5 podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu podnik spíše tvoří ekonomickou přidanou hodnotu nelze určit (šedá zóna) podnik spíše netvoří ekonomickou přidanou hodnotu podnik netvoří ekonomickou přidanou hodnotu
VI/ IN01 - má velkou vypovídací schopnost jak pro věřitele, tak pro vlastníky. - x3 se vrátil – má význam pro věřitele. IN01 = 0,13 x1 + 0,04 x2 + 3,92 x3 + 0,21 x4 +0,09 x5 Hodnocení indexu IN01: Více než 1,77………………podnik tvoří hodnotu 0,75 – 1,77…………………podnik spíše tvoří hodnotu méně než 0,75………………podnik netvoří hodnotu VII/ Ch-index Ch-index = 0,37 x1 + 0,25x2 + 0,21x3 – 0,1x4 – 0,07x5 x1 = zisk po zdanění/CA x2 = zisk po zdanění/T x3 = cash flow/ CZ
x4 = závazky celkem/ CA x5 = cizí zdroje/CA
Hodnocení Ch-indexu Ch-index > 2,5 podniky prosperující Ch-index mezi 2,5 a -5 - šedá zóna Ch-index < -5 podniky s finančními problémy
Analýza -
správně provedená finanční analýza by neměla zůstat pouze u finančních ukazatelů; dochází tedy k doplnění finančních ukazatelů nefinančními ukazateli určen pro zemědělské podniky
78
-
velký důraz je kladen na zadluženost podniku, které snižují hodnotu podniku a proto jsou odečítány
Vybrané programy finanční analýzy: ANNA LISA, BILANA, ESO, COMFAR, KREOS, HARMON, STRATEG, VALEX, ECON, VESNA, BONBÁZE, MARLO, TOREX
Nefinanční ukazatele pro interní finanční analýzu: -
-
pomáhají nám říct, proč finanční ukazatele vyšly tak, jak vyšly správně provedená finanční analýza obsahuje v dnešní době i nefinanční ukazatele nefinační analýza by měla charakterizovat hlavní oblasti činnosti podniku marketingové ukazatele (tržní podíl, podíl inovací na celkových tržbách, marketingové náklady) prodejní ukazatele (tržby, poskytnuté slevy, množství reklamací, doba uspokojení objednávky) – charakterizují oblast prodeje ukazatele logistiky (množství uspokojených objednávek, délka dodacího cyklu, procento distribučních nákladů vzhledem k tržbám, množství pracovníků v oddělení distribuce) – v dnešní době hodně nabývá na významu personální ukazatele (množství pracovníků, fluktuace, produktivita práce) – souvisí s lidskými zdroji v podniku ukazatele výroby (počet vyrobených zmetků, náklady na reklamace, ukazatele využití strojového parku atd.) – charakterizují konkrétní výrobní činnost podniku
Další ukazatelové soustavy -
jsou postaveny i na nefinančních ukazatelích
I/ Hodnocení vitality podniku dle J. Pollaka - je založeno na nefinančních ukazatelích, je hodnocen deseti ukazateli nefinančního charakteru, - ukazatelům jsou přiřazeny body a podle výsledného počtu je přiřazena charakteristika podniku - hodnotí se na základě subjektivního hodnocení hodnotitele na základě dotazníků Charakteristiky podniku: 1. Dostatečný finanční výnos 8 bodů 2. Uspokojení majitelů, věřitelů i zaměstnanců 11 bodů 3. Uspokojení zákazníka 11 bodů 4. Výrobky a služby uspokojují požadavky trhu 12 bodů 5. Průběžné provádění a využívání výsledky průzkumu 13 bodů 6. Kvalifikovaný a stále se vzdělávající personál 8 bodů 7. Optimální kapitálová základna (nejlevnější pro podnik) 10 bodů 8. Spolehliví dodavatelé 7 bodů 9. Výhodné stanoviště podniku 9 bodů 10. Dobrý vztah k životnímu prostředí 11 bodů Hodnocení: 81 – 100 bodů 61 – 80 bodů
vitalita zaručena vitalita je velmi pravděpodobná 79
41 – 60 bodů 21 – 40 bodů 0 – 20 bodů
vitalita bez zásahu není zajištěna podnik je nezdravý podnik je v krizi
II/ Balanced Scorecard (BSC) - tvůrci Kaplan a Norton 1993 - je založen na systému vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku a souboru měřítek finanční i nefinanční výkonnosti podniku Současné přístupy k měření výkonnosti podniku: - vychází z minulých účetních výkazů – údaje o minulém vývoji - zaměřeny spíše na operativní řízení podniku Metoda BSC se zaměřuje: - spíše na budoucnost, a to na strategické řízení - vedle finančních ukazatelů využívá i nefinanční → rozšiřuje analýzu podniku za hranici běžných souhrnných finančních ukazatelů - zdůrazňuje, že měřítka výkonnosti podniku musí být součástí informačního systému podniku – tak aby k tomu měli ostatní přístup - poslání a strategie podniku musí být převedena do uchopitelných plánů a měřítek, musí být kvantifikovány Cíle a měřítka musí být zaměřena na 4 základní oblasti 1. Finanční perspektiva - propojuje všechny procesy v podniku - finanční cíle jsou zpravidla zaměřeny na ziskovost, měřenou pomocí provozního zisku, ROCE nebo EVA Hlavní ukazatele pro měření finanční perspektivy: - růst obratu - snížení nákladů a zvýšení produktivity - využití zdrojů (především ROA, ROE a ROCE) 2. Zákaznická perspektiva - vyžaduje definovat tržní segmenty – na jaké skupiny zákazníků se hodlá zaměřit - formulovat strategii orientovanou na zákazníka a trh - posun v myšlení – dříve především výkonnost produktu a technologické inovace, nyní v centru pozornosti zákazník Hlavní ukazatele pro měření zákaznické perspektivy: - podíl na trhu - udržení zákazníků - získávání nových zákazníků - spokojenost zákazníků - ziskovost zákazníků Výhody pro zákazníky: (které může nabídnout) - vlastnosti výrobků (služeb) - vztahy se zákazníky – co všechno jim poskytujeme - image a pověst podniku 80
3. Perspektiva interních procesů: - jsou zjišťovány procesy, ve kterých by podnik měl dosahovat vynikajících výsledků - zaměřuje se na procesy, které ještě ani neexistují Interní procesy zahrnují: - zjištění potřeby zákazníka - inovační proces (určení trhu / vytvoření nabídky výrobků/služeb) - provozní proces (vytvoření výrobků/služeb // dodání výrobků/služeb) - poprodejní servis – záruční i nezáruční opravy, vyřizování opravy - uspokojení potřeby zákazníka 4. Perspektiva inovací a učení se: - cíle podniku v této oblasti vytváří předpoklady pro možnost dosažení cílů - BSC zdůrazňuje investice do budoucnosti – do lidí, informačních systémů, vědy, inovace – vše co dokáže vývoj podniku ovlivnit Hlavní ukazatele pro měření inovací a učení se: - schopnosti zaměstnanců - schopnosti informačního systému - motivace, delegování pravomoci a angažovanost pracovníků k naplňování celopodnikových cílů
81
9. Finanční plánování v podniku, úloha a místo ve finančním řízení. Dlouhodobé a krátkodobé finanční plánování. Soustava podnikových rozpočtů, finanční plánování a controlling. Finanční plánování v podniku, úloha a místo ve finančním řízení -
podstatou finančního plánování je výběr optimálních možností budoucích aktivit v rámci celého podniku cílem je dosazení rovnosti mezi zdroji a užitím peněžních prostředků finanční plánování je základním nástroje finančního řízení a ukazuje, jaké chce podnik v budoucnu vyvinout aktivity a jak tyto aktivity ovlivní finanční situaci podniku
Proces finančního plánování -
analýza investičních a finančních možností promítnutí současných rozhodnutí do budoucích důsledků na finanční situaci podniku výběr optimálních variant investování i financování pro začlenění do konečného finančního plánu následná kontrola zaměřená na porovnání skutečně dosažených výsledků s výsledky plánovanými
Zdroje informací pro tvorbu finančního plánu
vstupní data proces zpracování
finanční plán
Základní prvky finančního plánu -
odhad budoucích tržeb stanovení požadavků na majetek potřebný k zajištění předpokládaných tržeb stanovení potřeby finančních zdrojů pro pořízení potřebného majetku
Základní cíle podniku v oblasti finančního hospodaření -
platební schopnost – krátkodobý cíl likvidita – krátkodobý cíl → info o potřebné výši kapitálu(jak jej opatřit), popř. o přebytku (jak vynaložit) rentabilita – dlouhodobý cíl → včasná predikce přebytku/nedostatku kapitálu umožní zvýšení výnosů z přebytků/ snížení nákladů na kapitál
Hlavní zásady finančního rozhodování -
zhodnocení finančních zdrojů – dosáhnout maximální výnosnosti hospodárnost – s maximální hospodárností
82
Požadavky na finanční plán -
úplnost (veškeré příjmy a výdaje, které podnik hodlá získat a uskutečnit) systematičnost (návaznost na ostatní podnikové plány) přehlednost (uspořádání položek pro analýzu a kontrolu) periodizace (na přesně vymezená časová období) elastičnost (možnost doplnění, změn a přizpůsobení)
Dimenze finančního plánu -
-
časový horizont - krátkodobý finanční plán (cílem je zajištění platební schopnosti a likvidity) - dlouhodobý finanční plán (cílem je zajištění rentability) stupeň agregace - vymezení prostoru, ve kterém budeme finanční plán zpracovávat (za podnik jako celek, útvary) - podnikové a vnitropodnikové
Metody sestavení plánových účetních výkazů -
metoda procentního podílu na tržbách regresní metoda metoda finančního modelování (simulace budoucího vývoje podniku)
Dlouhodobé finanční plánování -
cíl: zajištění rentability podniku plánuje se změna ve finanční pozici podniku důležité je verbálně komentované vyjádření faktorů vychází z odhadu budoucích tržeb dlouhodobý finanční plán zahrnuje - analýzu finanční situace podniku (z účetních a jiných výkazů) - plán tržeb (na základě plánu prodeje a prognózy trhu) - doprovodný materiál (pro jejich sestavení použijeme výše uvedené metody) - plánový výkaz zisků a ztrát - plánový výkaz peněžních toků - plánovou rozvahu - rozpočet investičních výdajů - rozpočet dlouhodobého financování - úvaha o zdrojích financování budoucích investic a jejich vlivu na kapitálovou strukturu (snaha o optimalizaci)
Výkaz zisků a ztrát v zjednodušené podoby výnosy - náklady bez úroků = zisk před zdaněním a úroky - úroky = zisk před zdaněním - daň z příjmů = zisk po zdanění - dividendy či podíly na zisku = použitelný zisk 83
Plánový výkaz peněžních toků -
řeší přebytek či nedostatek peněžních prostředků v plánovaném období 1. tržby 2. provozní ziskové rozpětí v % 3. zisk před úroky a daněmi „1 * 2“/100 4. úroky 5. zisk před daněmi „3 – 4“ 6. sazba daně z příjmů v % 7. daně z příjmů „5 * 6“/100 8. zisk po zdanění „5 – 7“ 9. odpisy 10. peněžní toky z provozní činnosti „8 + 9“ 11. investiční výdaje na projekty uváděné do provozu v plánovaném období 12. investiční výdaje vynaložené dříve na projekty uváděné do provozu v plánovaném období 13. příjmy z dezinvestic 14. finanční investice 15. zvýšení provozního kapitálu 16. předpokládané investiční výdaje na projekty zabezpečující cíle za horizontem plánovacího období 17. peněžní toky z investiční činnosti „11 – 12 – 13 + 14 + 15 + 16“ 18. výplata dividend 19. dlouhodobé závazky 20. dlouhodobé úvěry 21. příjmy z emise akcií 22. peněžní toky z finanční činnosti „21 – 18 ± 19 ± 20“
Peněžní tok celkem = „10 + 17 + 22“
Výkaz o změně finanční situace podniku ZDROJE - zisk - odpisy a rezervy - prodej stálých aktiv - emise akcií - nové úvěry - růst základního kapitálu Σ zdrojů
UŽITÍ - nákup stálých aktiv - splátky úvěrů - výplata dividend - růst pracovního kapitálu
Σ užití
Plánová rozvaha AKTIVA - IM v zůstatkové ceně - finanční investice - pracovní kapitál
Σ aktiv
PASIVA - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - dlouhodobé závazky - dlouhodobé bankovní úvěry Σ pasiv
84
Metody sestavení plánových účetních výkazů: metoda procentního podílu na tržbách metoda regresní počítačová simulace
-
I/ Metoda procentního podílu na tržbách - stejným procentem vynásobíme jednotlivé položky výkazu (% = o kolik očekáváme změnu tržeb) - nedostatek: metoda je na dlouhé období k ničemu, protože je nepravděpodobné, že se všechny položky rozvahy budou měnit stejným procentem (tržby neovlivní stejným procentem všechny položky stejně) - - ale pro krátké plánování to lze metoda však užitečná, když potřebujeme zjistit dodatečnou potřebu finančních zdrojů v podniku :
-
II/ Metoda regresní - metoda velmi přesná, ale pracnější na výpočty - každá položka ÚV je na vývoji tržby jinak závislá a sleduje tuto statistickou závislost prostřednictvím regresní analýzy a při tom vychází z údajů za minulá období - nepředpokládám změnu o stejné procento
III/ Počítačová simulace -
počítačové programy usnadňují sestavování plánů a umožňují sestavovat plány za různých předpokladů a modelových situacích a tyto varianty plánů srovnávat a vybrat nejvhodnější
Krátkodobý finanční plán -
-
-
součástí dlouhodobého plánu specifika - plánovému roku předchází období, za které je známa skutečnost - čím bližší je období, pro které jsou prognózovány vnější podmínky, tím menší je riziko prognostické chyby - zisk je limitován krátkodobě nezměnitelnými faktory provozního potenciálu a výrobní kapacity, sortiment limitující tržby, technologie předurčuje náklady na dosažení tržeb - dominantní úlohou je zabezpečení krátkodobé platební schopnosti plán příjmů a výdajů - přebytek nebo nedostatek peněžních prostředků počáteční stav peněžních prostředků + plánované příjmy během plánovacího období - plánované výdaje během plánovacího období = konečný stav peněžních prostředků na konci plánovacího období výchozím bodem je opět předpokládaný plán odbytu a tržeb výdaje - běžné výdaje (provozní) - fixní výdaje - výdaje na pořízení DHIM - výdaje na dlouhodobé financování
85
-
plánovaný výkaz zisků a ztrát 1. tržby 2. přímý materiál 3. přímé mzdy 4. variabilní nepřímé náklady 5. fixní nepřímé náklady 6. z toho odpisy 7. zisk před zdaněním 8. daně z příjmu 9. zisk po zdanění
Podnikové rozpočty -
jsou nástrojem operativního řízení jsou součástí podnikové politiky členění rozpočtů - z hlediska času - krátkodobé (pro krátkodobý finanční plán) - dlouhodobé (navazují na strategické cíle) - rozpočet výdajů na výzkum a vývoj – především u větších podniků - kapitálové rozpočet – rozpočet dlouhodobého financování (plán dlouhodobých finančních zdrojů) - investiční rozpočet – vychází ze tří základních účetních výkazů, které zahrnuje dlouhodobý finanční plán (plánovaný VZZ, rozvaha, CF) - z hlediska stupně agregace - podnikové - vnitropodnikové - výrobní rozpočty - rozpočet výroby - rozpočet spotřeby přímého materiálu - rozpočet nákupu přímého materiálu - rozpočet zásob výroby - rozpočet přímých mezd - rozpočet výrobní režie - rozpočet závazků vůči dodavatelům atd. - odbytové rozpočty - rozpočet prodeje - rozpočet zásoby hotových výrobků - rozpočet prodejní a odbytové režie - finanční rozpočty - rozpočet příjmů a výdajů - rozpočet nákladů a výnosů - rozpočet prodejní a odbytové režie
Způsoby sestavování krátkodobých rozpočtů -
rozpočty sestavované za pevně vymezené období rozpočty klouzavé
86
Technika sestavení rozpočtu – metody -
metoda přírůstkového rozpočtu metoda rozpočtu vycházejícího od nuly
Finanční controlling -
-
filosofie řízení u nás od r 1990 (vznik v USA) systematické řízení dle cílů podniku (řízení zaměřené na budoucnost a na dlouhodobou prosperitu podniku) zjištění skutečností a jejich porovnání s plánem organizační uspořádání controllingu závisí na uspořádání a velikosti podniku controlling je založen na - systémovém vytváření controllingových nástrojů, metod a technik analýzy - jejich aplikaci - systémové komunikaci mezi organizačními útvary - změně postojů a myšlení v podniku funkce controllingu - získávání finančních zdrojů - správa finančních zdrojů - užití finančních zdrojů
Hlavní funkce controllingu -
funkce plánovací (finanční plány, kvantifikace cílů) funkce informační (skutečnost x plán) reporting (podoba informací z IS, skutečná soustava ukazatelů, která z IS vychází) - standardní - mimořádný
Hlavní skupiny controllingových úloh -
plánování (stanovení cílů podniku) kontrola (porovnání plánu a skutečnosti, analýza odchylek) řízení (provádění nápravných opatření)
Fáze controllingu -
plánovací realizace kontroly
Obsah controllingového systému -
orientace na cíle podniku orientace na budoucí vývoj orientace na slabá místa
Požadavky na výkazy controllingu (podklad pro rozhodování) -
požadovaná struktura (dle řídících pracovníků a stupňů řízení) srozumitelnost a přehlednost 87
-
vyhodnocovat pouze ovlivnitelné veličiny (podstatné veličiny)
Hlavní směry controllingu z hlediska cílové orientace -
-
strategický controlling - navazuje na strategické plány - nástroje - analýza konkurence - portfoliová analýza - analýza slabých a silných stránek operativní controlling - navazuje na operativní plány - věcné, časové a hodnotové parametry - nástroje - analýza ABC - analýza kritických bodů - výpočet příspěvku na úhradu - analýza rabatu atd.
Členění controllingu z hlediska funkcí specializace -
controlling odbytu controlling výroby controlling správy controlling marketingu controlling investic controlling financí
88
10. Metody hodnocení efektivnosti investic. Investice Investice - = obětování dnešní jisté hodnoty ve prospěch budoucí nejisté hodnoty, odložená spotřeba - = statky (investiční) určené pro využití ve výrobě spotřebních nebo jiných investičních statků Hrubé investice a čisté investice - čisté investice = hrubé investice – amortizace (opotřebení) Investování - ekonomická činnost, při níž se subjekt (investor) vzdává své současné spotřeby s výhledem na zajištění, případně zvýšení příjmů v budoucnosti - výsledkem této činnosti je investice, kterou lze z podnikového hlediska označit jako přeměnu peněžních prostředků na jinou formu majetku - z tohoto hlediska lze investice rozdělit do 3 základních skupin: - věcné - nehmotné - finanční Z časového hlediska, tj. podle doby vázanosti vynaložených prostředků: -
dlouhodobé investice krátkodobé investice
Na alokaci zdrojů v ekonomice mezi investiční a spotřební statky má vliv: - výnosnost investic, kterou v budoucnu mají přinést - faktor času, který vychází z respektování toho, že současné výdaje a příjmy jsou pro ekonomické subjekty jsou důležitější než budoucí příjmy a výdaje - riziko – stupeň nejistoty, který je očekávaný z budoucí investice Ochotu ekonomických subjektů (firem a domácností) k investování podporuje: - růst GNP - nižší úrokové sazby zapůjčovaného kapitálu - nižší daňové sazby - politická a ekonomická stabilita - státní zakázky, státní záruky na úvěry, dotace a subvence Investiční činnost podniků navazuje na inovační procesy: - výrobkové inovace – cílem je, zda je nabídka kvalitnější - technologické inovace – směřují do oblasti úspor nákladů, na snižování mzdových N, na zlepšování životního prostředí - kombinované inovace – převratné, nové technologie a poznatky, přinášející nové výrobky, musí předcházet tvůrčí aktivita
89
Pojetí podnikových investic z finančního hlediska - jednorázově vynakládané finanční zdroje přinášející peněžní příjmy po dobu delší než 1 rok Základní druhy podnikových investic: - hmotné – rozšiřují výrobní kapacitu podniku (př. ekologické investice) - finanční (př. dluhové CP, akcie, a další majetkové CP) – za účelem získání úroku, zisku, dividend - nehmotné (př. know-how, patenty, licence, údaje na výzkum, investice do cenných kovů a investice s obtížně měřitelnými efekty = image podniku) - specifické Další rozlišování investic: - interní zdroje – podnik si je vytváří samostatnou činností (nerozdělený zisk, odpisy, …) - externí zdroje – vstupují do podniku z vnějšího okolí (navýšení ZK, …) - obnovovací a rozšiřovací – pořízení DLM, budov, výstavba - aktivní a pasivní – funkční hledisko (aktivní – investice do strojů a zařízení, které přímo působí na zvyšování efektivity práce, pasivní – investice do budov, plní ochrannou funkci) Zdroje financování investic: - vlastní - použitelný nerozdělený zisk (disponibilní zisk) - odpisy - tržby z prodeje vyřazených stálých aktiv - prodej akcií, navyšování základního kapitálu peněžními vklady - cizí - investiční úvěry - emise obligací - dlouhodobý obchodní úvěr - nepřímo uvolněním zdrojů vázaných v zásobách odložením úhrad krátkodobých závazků Finanční leasing (dlouhodobý pronájem) - není hrazeno ani z vlastních ani z cizích zdrojů, je placeno formou nájemného, patří do daňově uznatelných N - majetek se poté stává často majetkem nájemníka - pořizovací cena je vyšší (společnost si připočítává režijní náklady a zisk) Investiční plán - → součást strategického plánování podniku → investiční projekty Účastníci investičních aktivit: - investor - projektant - dodavatel
90
Systémové zpracování a posuzování investičních projektů - studie trhu - technická studie vč. časového průběhu realizace projektu - doba výstavby – je vymezena obdobím - doba životnosti (náběh výroby, ustálený chod, doběh výroby) - doba odpisování – pomocí váženého aritmetického průměru, u některých investic může být delší než doba životnosti - doba návratnosti – max. by měla být do doby životnosti - doba hodnocení = období výstavby + doba životnosti - ekonomická studie – poskytuje údaje o efektivnosti investic Kriteria ekonomického hodnocení investic: - výnosnost – není založeno na aktuálních údajích, je založeno na sledování peněžních příjmů a peněžních výdajů, souvisejících s investicí - riziko – nejistota, významný zdrojem rizika je, že nebyly adekvátně připraveny údaje - návratnosti = likvidnost – s rychlostí přeměnit investice zpátky na peníze
Hodnocení efektivnosti investic -
-
podle délky vázanosti finančních prostředků se při hodnocení efektivnosti investic používají různé ukazatele ekonomická efektivnost obecně je definována jako vztah mezi efektem a faktorem, který tento efekt vyvolal - dána vztahem mezi výnosy, investicí zajištěnými a kapitálovým výdajem, který byl na investici vynaložen rizikovost investice je posuzována dle stupně nebezpečí, že očekávaných výnosů z investice nebude dosaženo likvidností investice rozumíme dobu (rychlost) přeměny investice zpět do peněžní formy
Nejčastěji používanými ukazateli ekonomické efektivnosti dlouhodobých investic jsou: -
průměrné roční náklady diskontované roční náklady čistá současná hodnota index rentability vnitřní výnosové procento doba návratnosti.
Analýza ekonomické efektivnosti investičních projektů -
1. určení kapitálových výdajů na investici 2. odhad očekávaných peněžních toků po dobu životnosti investice 3. aktualizace budoucích peněžních toků na současnou hodnotu 4. aplikování různých metod hodnocení efektivnosti investic
Kapitálové výdaje - pořizovací cena příslušného dlouhodobého majetku - výdaje na výzkum technologií, vývoj nových výrobků, know-how, rekvalifikaci pracovníků, realizaci opatření na ochranu životního prostředí
91
-
zohlednění změny v pracovním kapitálu výdaje na likvidaci vyřazovaného majetku zohlednění příjmů v případě prodeje vyřazovaného majetku včetně daňového dopadu
Očekávané peněžní toky - čistý zisk + odpisy (základní ukazatel cash flow) - změna pracovního kapitálu - čisté příjmy z prodeje majetku na konci životnosti investice se zohledněním daňového efektu nebo výdaje na likvidaci následků využívání investice Příklad Předpokládá se prodej strojního zařízení v posledním roce životnosti investice. Pořizovací cena strojního zařízení 500 000 Kč, předpokládaná roční míra inflace 2 %, doba trvání činnosti investice 3 roky, rovnoměrné odpisování, doba odpisování 5 let, sazba daně ze zisku 24 %. a) odpisy za 3 roky (500 000 / 5) x 3 = 300 000 Kč zůstatková cena 500 000 – 300 000 = 200 000 Kč prodejní cena = zůstatková cena = příjmy z prodeje b) reprodukční pořizovací cena strojního zařízení za 3 roky při zohlednění inflace 500 000 x (1 + 0,02)3 = 530 604 Kč uvažovaná prodejní cena (530 604 / 5) x 2 = 212 242 Kč zisk z prodeje 212 242 – 200 000 = 12 242 Kč daň ze zisku 12 242 x 0,24 = 2 938 Kč čistý zisk z prodeje 12 242 – 2 038 = 9 304 Kč Příjmy z prodeje investice včetně daňového efektu nebo také (zisk + odpisy)
212 242 – 2 038 = 209 304 Kč 9 304 + 200 000 = 209 304 Kč
Aktualizace budoucích peněžních toků na současnou hodnotu 1) Vliv faktoru času: Úročitel pro složené úročení = (1 + i)n Diskontní faktor (odúročitel) = 1 / (1 + i)n SH peněžních příjmů nebo výdajů = CFn / (1 + i)n Kvantifikace i = diskontní míry: - = minimální výnosnost, kterou chceme při investici dosáhnout - úrok z bezrizikových cenných papírů upravený o rizikovou přirážku - úrok dlouhodobých úvěrů - průměrné náklady na kapitál zohledňující daňový efekt u cizího kapitálu 2) Vliv rizika: - nepřímo prostřednictvím stanovené diskontní míry - platí: čím vyšší riziko, tím vyšší diskontní míra - přímo pesimistickým nebo optimistickým odhadem peněžních toků (matematicko statistické metody) 92
3) Zohlednění vlivu inflace: - při stanovení vstupních dat - dodatečně pomocí reálné diskontní míry ir = (1 + in / 1 + m) – 1 -
m – míra inflace ir – reálná diskontní míra in – očekávaná míra výnosnosti
Příklad: In = 10 %, m = 2 %, ir = ? ir = (1 + 0,10 / 1 + 0,02) – 1 ir = 7,84 %
4) Zohlednění daňových vlivů - daňový štít u úroků - daňová podpora investorů Volba konkrétních metod hodnocení efektivnosti investic vychází z: - cílů investiční aktivity - významnosti investičního projektu - délky trvání činnosti (životnosti) investice - metody dynamické - metody statické
Metoda čisté současné hodnoty -
čistá současná hodnota je rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy (výnosy) z investice a kapitálovým výdajem za peněžní příjem se nejčastěji volí cash flow nebo čistý zisk efektivní varianta je ta, která má kladnou ČSH absolutní, rozdílový ukazatel přebytek nebo nedostatek peněžních přínosů v porovnání s investičními kapitálovými výdaji ČSH = ∑ (CFt / (1 + i)t ) - KV
Metoda indexu čisté současné hodnoty (indexu ziskovosti) IČSH = ∑ (CFt / (1 + i)t ) / KV Příklad: Odlišné hodnocení při srovnání a výběru investičních variant prostřednictvím ČSH a IČSH: Projekt A Projekt B Kapitálové výdaje 1 500 2 000 Diskontované peněžní příjmy 3 000 3 700 ČSH 1 500 1 700 Index ČSH 2 1, 85 Oba projekty mají stejnou životnost.
93
Rozdílové kapitálové výdaje projektů (B – A): 2 000 – 1 500 = 500 Rozdílové diskontované peněžní příjmy (B – A): 3 700 – 3 000 = 700 Rozdílová čistá současná hodnota: 1 700 – 1 500 = 200
Metoda vnitřního výnosového procenta (vnitřní míra výnosu) úroková míra, při které současná hodnota očekávaných peněžních příjmů z investice je rovna kapitálovému výdaji ,tj. ČSH = 0 nejvýhodnější je ta varianta, která má vyšší VVP v případě, že posuzujeme jednu investiční variantu , porovnává se VVP s tržní úrokovou mírou u vkladů, respektive kapitálovou mírou rentability dosahovanou podnikem tuto metodu lze obtížně aplikovat u takových typů projektů, které vyžadují výdaje nejen v souvislosti s budováním investice ,ale i po skončení jejího aktivního využívání, nebo jsou charakteristické jiným nekonvenčním způsobem průběhu peněžních toků výpočet VVP v těchto případech vede ke dvěma i více hodnotám s obtížnou interpretací jejich praktické aplikace
-
-
ČSH1 x ( k2 - k1) VVP = k1 + ČSH1 + ČSH2 k1 = úrokové procento při kladné ČSH, k2 = úrokové procento při záporné ČSH, ČSH1 = kladná čistá současná hodnota při k1, ČSH2 = záporná čistá současná hodnota při k2.
-
VVP = i => ČSH = 0 Interakční metoda: ∑ CFt / (1 + i)t = KV -
1. Kolik mohou činit náklady na kapitál, aby investoři neprodělali? 2. O kolik procent výnosů se investoři připraví, pokud do projektu nebudou investovat?
Nevýhody vnitřní míry výnosu - při nekonvenčním průběhu peněžních toků Projekt A
Projekt B C
KV - 4 000
CF1 + 25 000
CF2 - 25 000
VVP 25; 400
ČSH (i = 10%) - 1 934
při výběru mezi investičními variantami KV - 10 000 - 20 000
CF + 20 000 + 35 000
VVP 100 75
ČSH (i = 10%) + 8 182 + 11 818
Rozhodnutí na základě vnitřního výnosového procenta přírůstkových toků:
94
C–B
KV - 10 000
CF + 15 000
VVP 50
ČSH (i = 10%) + 3 636
Metoda doby návratnosti (z diskontovaných toků) KV - ∑ CFt / (1 + i)t = 0 -
životnost projektu alespoň tak dlouhá jako návratnost investice. znevýhodňuje strategicky orientované investice.
Index rentability -
vychází z čisté současné hodnoty na rozdíl od ČSH však jde o relativní (poměrný ) ukazatel, porovnávající současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů se současnou hodnotou kapitálových výdajů. Investiční projekt je přijatelný tehdy, jestliže index rentability je větší než 1
CFt ∑ n
t=1
t
(1+ k) IR = KV
Metoda diskontovaných nákladů -
-
-
při využití této metody se porovnává u jednotlivých projektů souhrn všech nákladů spojených s realizací jednotlivých variant za celou dobu životnosti investice nejvýhodnější je varianta, která má nižší diskontované náklady protože kapitálový výdaj představuje současnou hodnotu investice, připočítávají se i budoucí provozní náklady převedené na současnou hodnotu Nd = KV + Np x ( (1 + i)n – 1 / i x (1 + i)n Np – provozní náklady celkové diskontované náklady = KV + oNpd kde oNpd = ostatní provozní náklady diskontované
Statické metody (u investic s krátkou dobou životnosti, méně náročných na kapitálové výdaje, méně významných): Metoda průměrných ročních nákladů -
-
porovnání ročních nákladů srovnatelných variant investičních projektů - srovnatelností se rozumí stejný rozsah výkonů, který tyto varianty zajišťují Nr = O + Np + i x KV i = minimální výnosnost investice KV = kapitálový výdaj, náklady na pořízení investice Np = ostatní provozní náklady O = roční odpisy 95
Metoda průměrného ročního zisku Zr = Tr – Nr -
Tr – roční tržby Nr – roční náklady
Metoda průměrné rentability R = (∑ Z / KV) x 100
Doba návratnosti -
doba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí - měla by být výrazně kratší než doba životnosti investice oproti metodě čisté současné hodnoty a indexu rentability je považována za méně významné kritérium, a to zejména z toho důvodu, že bere v úvahu pouze přínosy , které investiční projekt poskytuje do doby „“úhrady““ kapitálových výdajů → tím znevýhodňuje strategicky orientované projekty, charakteristické zpravidla pozvolným nárůstem přínosů, ale jejichž celkový přínos pro podnik může být významnější než prospěch projektu s rychlou návratností.
-
Dn = KV / Zr kapitálový výdaj = ∑ ( čistý zisk + odpisy)
96
11. Vnitropodnikové finanční řízení, soustava nástrojů vnitropodnikového finančního řízení, rozpočty jako nástroj řízení. Vnitropodnikové finanční řízení Základní směry vnitropodnikového finančního řízení - řízení po linii výkonů - řízení po linii vnitropodnikových útvarů
Řízení po linii výkonů -
sledování nákladů, výnosů a zisku ve vztahu k jednotlivým výrobkům nebo službám, které jsou předmětem činnosti podniku základním nástrojem řízení jsou kalkulace - předběžné kalkulace - výsledné kalkulace
Řízení po linii výkonů umožňuje rozhodování v oblastech - jaký sortiment výrobků - jaký objem výroby - za jakou cenu je možno výrobek nabídnout Členění nákladů - podle druhu - provozní - finanční - mimořádné - kalkulační členění - přímé - nepřímé - členění ve vztahu k využití výrobní kapacity - fixní - variabilní - lineární (přímá úměra, např. spotřeba materiálu) - degresívní (rostou pomaleji než objem produkce, např. opravy, údržba) - progresivní (rostou rychleji než objem produkce, např. mzdy) Metody kalkulace nákladů - metody absorpční kalkulace - využívají druhové a kalkulační členění - metody neabsorpční kalkulace - vycházejí z rozdělení nákladů na fixní a variabilní 1) Metody absorpční kalkulace - prostá metoda kalkulace - v homogenní výrobách
97
-
-
-
-
-
- náklady na kalkulační jednici = celkové náklady/počet výrobků - téměř nevyužitelná (u většiny výrob vzniká nějaký vedlejší produkt) zakázková metoda kalkulace - výkon činnosti má charakter málo opakovaný (jedinečné výrobky) - na každý výkon je veden samostatný zakázkový list - přímé náklady jsou postupně připisovány - nepřímé náklady vypočítáme dle rozvrhové základny - koeficient výrobní režie = výrobní režie celkem/přímé mzdy celkem - koeficient správní režie = správní režie celkem/(přímé mzdy + přímý materiál) - výrobní režie jednotlivých fází se pak vypočítá jako součin koeficientu a přímých mezd příslušné fáze metoda sdružených výkonů - tam, kde vzniká více výrobků, které mají převážně charakter hlavního výrobku, nebo je více hlavních a vedlejších výrobků (např. zemědělství) - ocenění hlavního a vedlejšího výrobku - metoda odečítací – vedlejší výrobek oceníme ve vnitropodnikových cenách a tuto odečteme od celkových nákladů - metoda rozčítací – přepočet dle určitého poměru fázová metoda kalkulace - v podnicích, kde výrobech vzniká ve více výrobních fázích a mezi nimi je předáván jako nedokončená výroba - náklady sledujeme na jednotlivé fáze (příslušná evidence přímých a nepřímých nákladů) postupná metoda kalkulace - předávaný produkt má charakter polotovaru (může existovat sám o sobě – buď přímo k použití nebo k další úpravě) - v jednotlivých fázích zpracování je z předchozí výroby převzat jako materiál (oceněn jednou částkou + srovnatelné náklady) - náklady na jednotlivé fáze se postupně načítají - ke konečné ceně je přičtena výše zpracovatelských nákladů - neznáme strukturu nákladů rozdílová metoda kalkulace - možnost ovlivnit náklady v průběhu jejich vzniku - porovnávají náklady skutečně vynaložené s náklady předem stanovenými normami - rozdílové metody - normová metoda - stanoví předem normy spotřeby pouze přímých nákladů - řízení podle odchylek - potřebujeme znát - náklady ve výši normované spotřeby - náklady ve skutečně vynaložené výši - rozdíl mezi normovými a skutečně vynaloženými náklady - analýza odchylek - členění odchylek skutečně vynaložených nákladů od normovaných - podle příčin - podle odpovědnosti - výpočet kalkulace nákladů C=N*p
98
- C předběžná kalkulace nákladů v Kč - N norma ve fyzických jednotkách - p cena z jednotku v Kč metoda standardních nákladů - předem stanoví přímé i nepřímé náklady - standardní náklady zahrnují - standardy přímých nákladů (normy spotřeby) - standardy nepřímých (režijních) nákladů (stanovení pomocí normativů – náklady se budou pohybovat v určitém intervalu) - typy odchylek nákladů skutečných od standardních - hlubší analýza - dělí se na - kvantitativní odchylky (změna množství spotřebovaného vstupu) - kvalitativní odchylky (změna ceny vstupů) - výpočty OC = Op + Oq - OC odchylka celková - Op odchylka kvalitativní (cenová) - Oq odchylka kvantitativní (množství)
-
-
Op Ps Pn Os
Op = ( Ps - Pn ) . Os odchylka kvalitativní kvalitativní charakteristika skutečná kvalitativní charakteristika normovaná kvantitativní charakteristika skutečná
-
Oq On
Oq = ( Os - On ) . Pn odchylka kvantitativní kvantitativní charakteristika normovaná
2) Metody neabsorpční kalkulace - metoda variabilních nákladů - lze ji využít pro řešení strategických systémových úloh - určení podílu jednotlivých výrobků na tvorbě hospodářského výsledku podniku - určení pořadí výhodnosti jednotlivých výrobků a optimálního sortimentu výroby - určení minimální hranice prodejní ceny - příspěvek na úhradu - výpočty celkové výnosy (tržby) - variabilní náklady všech výrobků = celkový příspěvek na úhradu - fixní náklady celkem = zisk podniku
-
U CV VN
U = CV - VN celkový příspěvek na úhradu celkové výnosy (tržby) celkové variabilní náklady 99
-
-
Z F
Z = U - F celkový zisk podnik celkové fixní náklady
uk pk PVN k
u k = p k - PVN k příspěvek na úhradu výrobku k prodejní cena výrobku k průměrné variabilní náklady výrobku k
Podmínka pro zastavení výroby:
U = O
CV = VN
-
pk < VNk zastavení výroby pk cena výrobku k VNk variabilní náklady výrobku k
-
metoda analýzy bodu zvratu - pro bod zvratu platí CV
=
CN
-
CV CN
celkové výnosy celkové náklady
-
p q
CV = p . q prodejní cena za jednotku výrobku množství prodaných výrobků
-
FN PVN
CN = FN + PVN . q fixní náklady průměrné variabilní náklady na jednotku výrobku p . q = FN + PVN . q
q
=
FN --------------p - PVN
u = p -
u
PVN
příspěvek na úhradu na jednotku výrobku
kritický stupeň využití kapacity kritický stupeň využití kapacity = (v%)
výnosy v bodě zvratu -------------------------------- . 100 celkové výnosy
100
-
bezpečnostní podnikatelská rezerva (BPR) - udává maximální možné snížení výnosů na úroveň, kdy bude výroba stále ještě zisková BPR = CV - CVBz -
-
CV CVBz
celkové výnosy výnosy bodu zvratu
bezpečnostní podnikatelský koeficient (kB) CV - CV Bz BPR kB = -------------------------- . 100 = --------------- . 100 CV CV
-
stanovení množství výrobků, které zajistí požadovaný zisk: FN + Z q = --------------p - PVN Z - požadovaná výše zisku qz – množství produkce při požadované výši zisku
-
stanovení maximální výše fixních nákladů: - kolik by měla činit maximální výše fixních nákladů FNo = q * (p – PVN) – FNn – Z FNo fixní náklady ovlivnitelné FNn fixní náklady neovlivnitelné
-
vyjádření bodu zvratu v Kč - každou jednotku tržeb je možno rozdělit na část, která představuje úhradu variabilních nákladů a část představující příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisk
-
průměrné variabilní náklady na 1 Kč tržeb vp = VN / CT VN – variabilní náklady CT - celkové tržby
-
příspěvek k úhradě FN a Z 1- vp = příspěvek k úhradě fixních nákladů a zisku
-
bod zvratu udávající minimální množství tržeb: FN CTz = -----------1 – vp CTz – tržby v bodě zvratu
101
-
bod zvratu udávající minimální množství tržeb při požadované výši zisku: FN + Z CTz = -----------1 – vp CTz – tržby v bodě zvratu
Řízení po linii vnitropodnikových útvarů -
analýza nákladů, výnosů a zisku z hlediska odpovědnosti za jejich vznik základním nástrojem řízení jsou rozpočty (viz. otázka č. 9), na jejich splnění je vázána hmotná zainteresovanost musíme stanovit organizační strukturu podniku (vymezuje to, čím se jednotlivé vnitropodnikové útvary budou zabývat a jakou budou mít míru pravomocí) a ekonomickou strukturu
Organizační struktura -
-
vertikální vazby - vymezení pravomocí a odpovědnosti, která bude vnitropodnikovým útvarům přidělena, závisí na způsobu řízení - centralizovaný - decentralizovaný horizontální vazby - vymezení konkrétní činnosti vnitropodnikových útvarů (činnost + její obsah) - mohou být - předmětné – v podnicích, kde vnitropodnikový útvar vyrábí celý výrobek - technologické – jednotlivé VPD útvary provádí na výrobku pouze určitou konkrétní operaci
Odpovědnostní střediska -
nákladové středisko výdajové středisko výnosové středisko ziskové středisko rentabilitní středisko investiční středisko
Nástroje vnitropodnikového finančního řízení -
sledování skutečných nákladů střediska vyjádření vnitropodnikových výnosů pomocí vnitropodnikové ceny sledování vnitropodnikového výsledku hospodaření využití peněžních toků prostřednictvím vnitropodnikové banky
Funkce vnitropodnikové ceny -
motivace vedoucích pracovníků střediska (jednání v zájmu podniku jako celku) měřítko činnosti střediska (úspěšnost činnosti)
102
Způsoby stanovení vnitropodnikových cen - nákladové vnitropodnikové ceny - na bázi předem stanovených nákladů - stanovení normou, veškeré náklady na výrobu - na bázi variabilních nákladů - přímé náklady - na bázi oportunitních nákladů - náklady + ušlý zisk - kapacitní omezení, které podnik nemůže ovlivnit - ziskové vnitropodnikové ceny - ziskové ceny vycházející z nákladů - na bázi tržních cen - vnitropodnikové ceny dohodnuté uvnitř podniku - cenu stanovuje a schvaluje vedení podniku - cena je odvozena od ceny tržní - cena je stanovena dohodou mezi prodávajícím a kupujícím
Funkce vnitropodnikového výsledku hospodaření -
měřítko efektivnosti práce vnitropodnikového útvaru měřítko hospodárnosti vnitropodnikového útvaru základna hmotné zainteresovanosti
Význam vnitropodnikové banky -
sleduje peněžní toky uvnitř podniku (neprobíhá skutečný, ale simulovaný tok peněžních prostředků) zvýrazňuje význam finančních vztahů umožňuje řídit faktory ovlivňující platební schopnost podniku umožňuje rozšířit škálu hodnotících a motivačních nástrojů
103
