Mendelova univerzita v Brně Ekonomika kultury

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Socioekonomický a environmentální rozvoj regionu

Ekonomika kultury Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mojmír Sabolovič, Ph.D.

Brno 2012

Vypracovala: Jana Staňková

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 21. prosince 2012 …………………………………… Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Mojmíru Sabolovičovi Ph.D. za trpělivost a ochotu umožnit vlastní pojetí této studie. Dále děkuji své sestře, rodičům a přátelům za jejich objektivní rady a neutuchající podporu. V neposlední řadě děkuji členům ČSOP Kosenka za poskytnutí cenných informací, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickými aspekty kultury v České republice. Formou literární rešerše podává přehled o systému financování kultury ČR, kulturní politice a problematice související s vlivem kultury na rozvoj a atraktivitu regionu. V práci je konkrétně definováno slovo kultura a jsou zde uvedeny ekonomické a sociální aspekty kultury, jednotlivé způsoby financování kulturních činností a zdroje podpory. Dále práce popisuje rozdělení jednotlivých kulturních odvětví a jejich specifika. Ke konci literární rešerše se práce soustřeďuje na popis regionu Valašskokloboucko a následně se zaměřuje na město Valašské Klobouky, jeho konkrétní kulturní aktivity a kulturní potenciál. Na tuto charakteristiku pak navazuje praktická část práce, která se zabývá ekonomickou analýzou Valašského mikulášského jarmeku (VMJ), nejvýznamnější tradiční kulturní akce ve Valašských Kloboukách. Praktická část zhodnocuje současnou finanční situaci VMJ a z pohledu socioekonomického zkoumá přínosy této akce pro město Valašské Klobouky. Klíčová slova: kultura, ekonomika kultury, kulturní turistika, Valašský mikulášský jarmek, Valašské Klobouky

ANNOTATION This thesis deals with the economic aspects of culture in the Czech Republic. Through literature review provides an overview of the system of financing culture in the Czech Republic, politics and cultural issues related to the influence of culture on the development and attractiveness of the region. In this study, there is specifically defined the word culture, and the economic and social benefits of culture, different ways of financing of cultural activities and support resources. It also describes the distribution of cultural industries and their specifics. At the end of the literature review, the work focuses on the description of the region Valašskokloboucko and then focuses on the city Valašské Klobouky, its specific cultural activities and cultural potential. This characteristic is followed by a practical part, which deals with economic analysis Wallachian Nicholas Fair (WNF), the most important traditional cultural events in Valašské Klobouky. The practical part evaluates the current financial situation from the perspective of socio-economic WNF examines the benefits of the event for the city Valašské Klobouky. Keywords: culture, economy of culture, cultural tourism, Wallachian Nicholas Fair, Valašské Klobouky city

OBSAH 1

ÚVOD ...................................................................................................................... 8

2

CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................... 9

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................ 10

3.1

Pojem kultura ............................................................................................ 10

3.1.1

Antropologické pojetí kultury.................................................................... 11

3.1.2

Definice kultury ........................................................................................ 11

3.2

Ekonomický náhled na kulturu .................................................................. 12

3.2.1

Ekonomické a sociální přínosy kultury ...................................................... 13

3.2.2

Kreativní průmysl...................................................................................... 14

3.3

Členění kulturních činností........................................................................ 16

3.3.1

Členění kultury dle základních kritérií ...................................................... 16

3.3.2

Rozdělení kulturního a tvůrčího odvětví .................................................... 16

3.4

Problémy vyjadřování efektivnosti kultury ................................................ 19

3.4.1

Statistika kultury ....................................................................................... 20

3.4.2

Socio-ekonomické ukazatele kultury ......................................................... 20

3.5

Ekonomika kultury v Evropě ..................................................................... 21

3.6

Kulturní turistika ....................................................................................... 22

3.7

Intervence státu do kultury ........................................................................ 24

3.7.1

Důvody státních intervencí ........................................................................ 24

3.7.2

Kulturní politika ........................................................................................ 25

3.8

Základní zdroje financování odvětví kultury ............................................. 26

3.8.1

Ekonomika v kultuře dle Českého statistického úřadu ............................... 28

3.8.2

Vybrané zdroje financování kultury v České republice .............................. 31

3.8.3

Podpora ze zahraničí ................................................................................. 35

4

POPIS ZÁJMOVÉHO REGIONU ........................................................................ 38

4.1

Region Valašsko........................................................................................ 38

4.2

Valašské Klobouky.................................................................................... 38

4.2.1

Popis obce ................................................................................................. 39

4.2.2

Vize města Valašské Klobouky ................................................................. 40

4.2.3

Kulturní infrastruktura města Valašské Klobouky ..................................... 41

4.2.4

Podpora kulturních akcí ze strany města Valašské Klobouky ..................... 43

4.3

Tradiční kulturní akce města Valašské Klobouky ...................................... 45

4.3.1

Valašské kumštování ................................................................................. 45

4.3.2

Mezinárodní hudební a festival Setkání muzikantů v Bílých Karpatech ..... 46

4.4

Valašský mikulášský jarmek ..................................................................... 47

4.4.1

Poslání Valašského mikulášského jarmeku ................................................ 47

4.4.2

Historie VMJ ............................................................................................. 48

4.4.3

Popis a dlouhodobé cíle projektu ............................................................... 49

4.4.4

Partneři projektu ....................................................................................... 51

4.4.5

Prvky udržitelnosti VMJ ............................................................................ 51

4.4.6

Financování dle sektorů ............................................................................. 52

4.4.7

Přínos VMJ k rozvoji šetrného turistického ruchu ..................................... 53

5

ANALÝZA TRADIČNÍ KULTURNÍ AKCE V REGIONU ................................ 55

5.1

Cíl práce .................................................................................................... 55

5.2

Ekonomická analýza tradičních akcí města Valašské Klobouky ................. 56

5.3

Vlastní průzkum ........................................................................................ 63

5.4

SWOT analýza Valašského mikulášského jarmeku .................................... 65

6

DISKUZE .............................................................................................................. 67

7

ZÁVĚR .................................................................................................................. 68

8

POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................... 69

9

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ................................................... 73

10

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 74

11

PŘÍLOHY .............................................................................................................. 75 Seznam zkratek: VMJ

Valašský mikulášský jarmek

HDP

Hrubý domácí produkt

ČSOP

Český svaz ochránců přírody

NIPOS

Národní informační středisko pro kulturu

CIK

Centrum informací o kultuře

MK

Ministerstvo kultury

EHP

Evropský hospodářský prostor

OP

Příspěvková organizace

1 ÚVOD „Kultura člověka je lepší než jeho zlato.“ Arabské přísloví Je známo, že kultura znamená pro společnost určitý pozitivní jev. I přes tento fakt je na ni v mnoha zemích včetně České republiky nahlíženo jako na prodělečnou činnost, která stále jen vyžaduje dotace od nadací a podporu z veřejných rozpočtů. Zejména politika státu často prezentuje kulturu tak, jako by bylo možné být nejdřív bohatými, zdravými a svobodnými, a teprve poté si můžeme dovolit být vzdělanými a kulturními. Je třeba si uvědomit, že kultura má na sociální i ekonomickou situaci daného státu daleko větší vliv, než jí je obecně přisuzován. Stejně tak se nezanedbatelnou měrou podílí na rozvoji všech úrovní územně statistických jednotek státu, na atraktivitě jednotlivých regionů, měst a na rozvoji cestovního ruchu daného regionu, který přispívá k lepší ekonomické situaci celé oblasti. Slovo kultura má svůj původ v antice a je odvozeno z latinských slov „colo“ či „colere“, což znamená pěstovat. V kontextu dnešního významu tohoto pojmu jej poprvé v 1. století př. n. l. použil římský filozof Marcus Tullius Cicero, když ve svém díle Tusculanae disputationes ad Marcum Brutum nazval filozofii kulturou ducha.1 Dnes se jako nejobecnější interpretace tohoto pojmu uvádí "veškeré hmotné i nehmotné výsledky činnosti člověka". Zároveň je však toto slovo užíváno v mnoha různých souvislostech jako např. kultura jazyka, firemní kultura, kultura sportu, politická kultura. To jen dokazuje tvrzení jednoho z nejznámějších kulturních teoretiků Raymonda Williamse, podle kterého je kultura jedním z nejkomplikovanějších anglických slov.2 Kulturu lze vnímat také z pohledu makroekonomického, v některých případech může kultura zastupovat roli jednoho z nejdůležitějších „tahounů“ ekonomiky. Ekonomický potenciál kultury je nesporný a je otázkou času, kdy tomuto odvětví začne společnost věnovat větší pozornost. Tato bakalářská práce je věnována kultuře, jakožto ekonomickému činiteli, problematice financování kultury a potenciálnímu vlivu kultury na rozvoj regionu. 1

MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk. Brno:

Akademické nakladatelství CERM, 2009, 303 s. ISBN 978-80-7204-560-0. 2

JENKS, Chris. Culture. 1st pub. London: Routledge, 1993, vi, 182 s. ISBN 0-415-07278-6. 8

2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem této bakalářské práce je vysvětlit relevantnost kultury pro společnost z hlediska ekonomického i sociálního, popsat formy financování kultury, kulturní odvětví a ekonomické přínosy kultury. Dále je cílem nastínit participaci kultury na rozvoji a růstu atraktivity oblasti a prakticky popsat vliv kultury na rozvoj regionu se zaměřením na konkrétní region Valašskokloboucko (mikroregion Jižní Valašsko). Tato práce se zabývá ekonomickými aspekty kultury v České republice. Formou literární rešerše podává přehled o systému financování kultury v České republice, kulturní politice a problematice související s vlivem kultury na rozvoj a atraktivitu regionu. Je zde vysvětlen význam kulturních odvětví pro ekonomiku regionu. Dále se práce soustřeďuje na konkrétní oblast Valašskokloboucka, popis současných kulturních aktivit a jejich vliv jak na posilování regionální atraktivity, tak na ekonomický růst regionu. Praktická část této práce zahrnuje ekonomickou analýzu formou rozboru účetních materiálů – rozpočtu, hospodářského výsledku a výkazu vkladů a sdílených hodnot. Praktická část je zakončena swot analýzou a následným vyhodnocením nejvýznamnější tradiční kulturní akce na Valašskokloboucku, jíž je Valašský mikulášský jarmek. Okrajově se práce dotýká i osobního výzkumu, který proběhl přímo na 21. ročníku Valašského mikulášského jarmeku. Z dostupných informací je úkolem zhodnocení celé tradiční kulturní akce, prezentace swot analýzy a následné vyvození závěru. Práce čerpá jak z odborné české i zahraniční literatury, internetových zdrojů tak i z účetních dokumentů pocházejících z neziskových organizací (ČSOP Kosenka).

9

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1 Pojem kultura

Pojem kultura patří k velmi frekventovaným slovům, přesto je výklad tohoto slova obtížný a nejednoznačný. Slovo „kultura“ nacházíme v knihách a slovnících definováno různými způsoby, i přesto lze nalézt společné znaky pro všechny definice. Tyhle znaky označují kulturu za souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidmi v historickém vývoji dané oblasti. 3 Lidské hodnoty materiální povahy jsou reprezentovány především výrobní sílou, nástroji, výrobní technikou, zbraněmi, obydlím, oděvy, dopravními prostředky a dalšími hmotnými statky, které uspokojují naše materiální potřeby. Naopak představy lidí, myšlenky, ideje, názory, filosofie, vědecké poznatky, umělecké i morální hodnoty vytvářejí duchovní, nehmotné statky, tedy kulturu. Občan jakéhokoliv demokratického státu je příjemcem kulturních hodnot, ale i jejich tvůrcem, uchovatelem a distributorem Kultura obecně je charakteristická nejen vysokou četností oborů, ale od jiných oblastí společenského života, hospodářské produkce, se odlišuje specifickými procesy tvorby, výroby, distribuce, spotřeby, ochrany a uchování pro společnost cenných hodnot. Kultura nás činí bytostmi především lidskými, myslícími, kritickými a eticky angažovanými. Jejím prostřednictvím rozlišujeme hodnoty a uskutečňujeme volby, vyjadřujeme se, uvědomujeme si a poznáváme sami sebe, porovnáváme svoje dílo, hledáme nové významy a vytváříme díla, která nás přesahují.4

3

LINHART, J. a kol., Slovník cizích slov pro nové století. 2003, str. 214, Litvínov. ISBN: 8085843196.

4

Vzdělávací nadace Jana Husa. Neziskový sektor a veřejná správa [online]. 2002. [cit. 2012-12-19] Dostupné

z: < https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000647949/Details> 10

3.1.1 Antropologické pojetí kultury Nejširšího uplatnění dosáhlo tzv. antropologické pojetí. Antropologické pojetí má svůj etymologický původ v antickém starověku. Jedná se o přístup, jež nemá hodnotící funkci. Antropologické pojetí kultury chápané jako systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti se prosadilo zejména v sociální a kulturní antropologii, archeologii, etnografii, etnologii, sociologii a kulturologii. 5 Toto pojetí definuje kulturu ve dvou rovinách: v nejširším slova smyslu jako proces kulturní emancipace jedince a lidské společnosti, v užším pojetí jako specifickou sféru společenského života. Z hlediska ekonomického pohledu je však významnější druhé, tzv. užší chápání kultury jako zvláštní sféry společenského života, ve které probíhají určité procesy a činnosti, vznikají specifické produkty. Tato sféra se převážně vztahuje na oblast umění, ochrany kulturních hodnot atd. Takto vymezená kulturní sféra plní různé funkce jako např.: kultivační, komunikační, vzdělávací, reprezentační atd. Hlavní funkcí této sféry je však realizace tvorby, produkce, zprostředkování a ochrany kulturních statků uspokojujících specifické kulturní potřeby.6

3.1.2 Definice kultury Za významnou a výstižnou definici kultury, je považován text z Všeobecné deklarace UNESCO o kulturní diverzitě, kde se můžeme dočíst: „Kultura musí být uvažována jako soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, a že zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a

5

SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. 2000, str. 13, 14. Praha. ISBN: 80-7178-328-5.

6

ŠKARABELOVÁ, S.; NESHYBOVÁ, J.; REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. Studijní text.

Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra Veřejné ekonomie, 2007, s. 10. ISBN 978-80-210-4267-4 11

přesvědčení, konstatujíc, že kultura se nachází v centru soudobé diskuse o identitě, sociální soudržnosti a rozvoji ekonomiky založené na vědění.“7 Definici kultury uvádí také klíčový dokument českého ministerstva kultury, který se zaobírá kulturní politikou v České republice. Definice zní: „Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje; charakterizuje ji v porovnání s ostatními státy. Kultura však má nejen integrační, edukativní a reprezentační funkci, ale je i významným hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů komunálních, avšak podílí se též na jejich vytváření přímo, prostřednictvím daňových výnosů odvětví tzv. kulturního průmyslu.“8 Fenomenální, transgenerační a integrující charakter vlivu kultury na jedince a společnost je argumentem pro koncipování a realizaci promyšlené a účinné kulturní politiky státu v demokratické. Ekonomická koncepce kultury, určující způsoby a formy státní (veřejné) podpory neziskové kultury je důležitým prvkem státní politiky.9

3.2 Ekonomický náhled na kulturu Teprve masová kultura a vznik prvních prostředků masové komunikace přinesly do této specifické oblasti prvek ekonomického rozhodování a ekonomické kalkulace. To vše se dělo na základě rostoucí poptávky po kulturních statcích, po kulturních potřebách a jejich uspokojování u širšího okruhu obyvatel, a v souvislosti s rostoucí úrovní vzdělanosti obyvatelstva jako celku a s rozvojem volného času. V nastupujícím období masové kultury dostaly kulturní statky charakter užitečnosti a získaly schopnost uspokojování některých

7

Ministerstvo kultury. Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě, 2001, s. 1 [on-line]. 2001 [cit.

2012-12-19] Dostupné z: < www.mkcr.cz> 8

Minstry of culture Czech republic. Kulturní politika v České republice = Cultural Policy in the Czech

Republic [on-line]. 2009 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: 9

HAMERNÍKOVÁ B. Kultura masmédiív tržních podmínkác. Věřejná podpora a alternativní zdroje

financování.Studijní text. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 1995, s. 1, ISBN 80-902752-3-0. 12

potřeb. Produkce kulturních statků se stávala stále náročnější na materiálové a pracovní vstupy a jejich krytí dostalo komerční charakter. Uspokojování těchto potřeb tedy vyžadovalo existenci ekonomického způsobu, který by zabezpečil jak produkci, tak distribuci a spotřebu kulturních statků.10 Kultura pozitivně ovlivňuje hospodářský a společenský rozvoj a rovněž pohání inovace a soudržnost nejen na úrovni regionální ale i mezinárodní. Kulturní a tvůrčí odvětví je dynamicky rostoucím sektorem, který je třeba neopomíjet To samé lze tvrdit u zaměstnanosti. Kulturní odvětví totiž nabízí velkou škálu často vysoce kvalifikovaných možností uplatnění. Rovněž pohání řadu dalších odvětví evropského hospodářství, hlavně sektory inovací a informačních a komunikačních technologií.11

3.2.1 Ekonomické a sociální přínosy kultury Význam občanského sektoru v místním rozvoji každé společnosti je nezastupitelný. Dle The Arts and Public Purpose, 1997 jsou definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: -

napomáhá definovat národní identitu,

-

přispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě.

-

napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana.

-

zvyšuje kvalitu individuálního života.12

Tichá nahlíží na konkrétní vzájemně provázané přínosy a efekty kultury podrobnějším způsobem, kdy kultura podle ní: -

napomáhá posilovat sociální soudržnost, podporuje zájem místních iniciativ, integritu a sebedůvěru komunity

-

10

snižuje kriminální činnost a projevy násilí

Vzdělávací nadace Jana Husa. Neziskový sektor a veřejná správa [online]. 2002 [cit. 2012-12-19]

Dostupné z: < https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000647949/Details> 11

Euractiv. Kultura má velký ekonomický potenciál [online]. 2009. [cit. 2012-12-19] Dostupné z:

12

The arts and the public purpose. Executive summary [online]. 1997 [cit. 2012-11-06] Dostupné z:

13

-

má schopnost budovat sociální kapitál – vytváří sebevědomí a pocit vlastní identity, pocitu sdíleného závazku jako zdroje regenerace a revitalizace obcí a komunit

-

má významnou vzdělávací, poučnou a osvětovou funkci; vzhledem k rostoucí poptávce po vzdělávání představuje kultura velký potenciál dalšího rozvoje

-

podporuje partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem

-

přináší přímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby

-

zajištuje nepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekty)

-

přináší nepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa, vytváří zájem o dané prostředí a zvyšuje atraktivitu lokality jak pro turisty a výletníky, tak pro investory (investoři chtějí pro svůj osobní život zázemí kulturního prostředí)

-

vytváří pracovní místa s dopadem na růst zaměstnanosti (zaměstnanost v kreativním sektoru rostla v Evropě v letech 1995 až 2000 průměrným tempem 3 – 5 %13)

-

pomáhá budovat lidský kapitál

-

podílení se na kultuře je významným faktorem vzdělání a produktivity pracovní síly, vytvářením rezervoáru kvalifikované a kreativní pracovní síly se kultura významně podílí na rozvoji mnoha ekonomických odvětví -

produktivita práce v „kreativních“ oborech s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu ekonomiky jako celku.14

3.2.2 Kreativní průmysl Definice pojmu „kreativní průmysl“ v angličtině (definován Department for Culture Media and Sport) zahrnuje: „aktivity, které vycházejí z tvořivosti jedinců, jejich dovedností a talentu a které mají potenciál pro tvorbu bohatství a pracovních míst prostřednictvím produkce a využívání duševního vlastnictví.“ Tato definice je dále upravována a rozšiřována v dalších státech po celém světě. Evropská komise mnohdy místo pojmu kreativní průmysl užívá spojení „průmysl kultury“ nebo „kulturní průmysl“, někdy je tento specifický segment ekonomiky označován také výše zmíněná ekonomika kultury.15 13

Wiesand, A. The „Creative Sector“ – An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe. European

Cultural Founation [online]. 2005 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: <www.culturenet.cz/res/data/002/000304.pdf> 14

TICHÁ, T. 2007. I umění může vydělávat. A2 kulturní týdeník, 2007, roc. III, c. 12, s. 21. ISSN1801-4542.

15

Ministerstvo kultury. Studie a analýzy ke kulturní politice [online] 2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na:

14

Kulturní průmysl (v širším pojetí kreativní) je nejen jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti a důležitým tahounem ekonomiky jako celku, ale společně s cestovním ruchem i čtvrtým až pátým nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím ve vyspělých ekonomikách po finančních službách, informačních technologiích, farmaceutickém průmyslu a bioinženýrství.16 Podle Cikánka by kreativní průmysl a kreativní ekonomika měly být považovány za relevantní pro další směřování České republiky. Cikánek proti sobě staví české automobilky a organizace činné v oblasti kultury a umění. Poukazuje na fakt, že i kultura může používat k obhajobě žádostí o státní dotaci stejné argumentace jako jiná výrobní odvětví, například vytváření nových pracovních míst, pozitivní ekonomické dopady, multiplikační efekt a pozitivní společenské jevy. Dle Cikánka by mohlo být přeorientování České republiky na kreativní ekonomiku jedno z možných řešení současné hospodářské krize.17

16

GHILARDI, L. 2005. Cultural Planning: A Sustainable Approach to Cultural Development. Prezentace ze

setkání Kulturních kontaktních bodu EU (CCP Meeting) v Lucemburku, 2. června 2005. 17

CIKÁNEK, M. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umění,

2009, 79 s. ISBN 978-80-7008-231-7. 15

3.3 Členění kulturních činností

3.3.1 Členění kultury dle základních kritérií Tabulka č. 1 shrnuje základní členění kulturních činností podle charakteru vlastnictví, způsobu financování a jednotlivých oborů kultury.

Tab. 1 Členění kulturních činností dle oborů Kritérium

Rozdělení

Charakter vlastnictví a způsob

-

Veřejný (municipální) sektor

rozhodování

-

Soukromý ziskový sektor

-

Soukromý neziskový sektor

-

Statky privátní

-

Čistě veřejné statky

-

Smíšené veřejné statky

-

Umění (dramatické, literární,

Způsob financování

Oblast kultury a jejich obory

výtvarné, hudební) -

Ochrana kulturních hodnot (muzejnictví, památková péče)

-

Kulturně výchovná činnost

-

Odborný management odvětví

Zdroj: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2011/MPV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.txt

3.3.2 Rozdělení kulturního a tvůrčího odvětví Důležitým krokem pro vyhodnocování ekonomiky kultury je definování příslušných odvětví. Kvůli bližší specifikaci přesahuje toto rozdělení klasický známý model, a tedy na tradiční kulturní odvětví jako je film, hudba a vydavatelská činnost. Zahrnuje rovněž sdělovací prostředky (tisk, rozhlas a televizi), tvůrčí odvětví (např. módu, design interiérů a výrobků), kulturní turistiku a tradiční umělecké oblasti (scénické umění, výtvarné umění a kulturní dědictví). 18

18

Studie o ekonomice kultury v Evropě. KEA European Affairs [online]. 2006 [cit. 2012-11-22]. Dostupné

na: < www.keanet.eu > 16

Kulturní odvětví 1. Neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou „konzumovány“ na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). Jde o následující umělecké oblasti (výtvarné umění zahrnující malířství, sochařství, řemesla, fotografii; trhy s uměním a starožitnostmi; scénická umění zahrnující operu, orchestry, divadlo, tanec, cirkus; a kulturní dědictví zahrnující muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archívy). 2. Průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například kniha, film, zvuková nahrávka). K tomuto „kulturnímu průmyslu“ patří film a video, videohry, vysílání, hudba, vydávání knih a tisku. 19

Tvůrčí odvětví V „tvůrčím odvětví“ se kultura stává investicí kreativity do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design (módní návrhářství, design interiérů a produktů), architektura a reklama. Kreativita je ve studii chápána jako využití kulturních prostředků jako zprostředkujících produktů ve výrobním procesu nekulturních odvětví a tedy jako zdroj inovace.20 Evropská komise při stanovování definice nejprve rozlišuje celou oblast na kulturní sektor a kreativní sektor. Do kulturního sektoru zařazuje oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. Pod kreativní sektor potom spadají všechna další odvětví a aktivity, které využívají umění a kulturu jako přidanou hodnotu v produkci zboží a služeb mimo oblast samotného umění a kultury. K těmto dvěma sektorům je následně přidána ještě oblast příbuzných odvětví, které jsou s kulturním a kreativním sektorem ve významném vztahu. Důvodem jejich vzájemného vztahu je jejich společná primární funkce, jíž je tvorba, produkce a užití děl a jiných předmětů ochrany duševního vlastnictví. 21 Nejlépe směr uvažování Evropské komise osvětluje tabulka č. 2.

19



Tamtéž.

21

MK - Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních

průmyslů v ČR. Studie a analýzy ke kulturní politice [online]. 2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: 17

Tab. 2 Návrh dělení kulturního a kreativního průmyslu – Definice Evropské komise

KULTURNÍ

OBLASTI

ODVĚTVÍ

PODODVĚTVÍ

TRADIČNÍ UMĚNÍ

Výtvarné umění

řemesla, malířství,

SEKTOR

sochařství, fotografie, Scénické umění

divadlo, tanec, cirkus, festivaly,

Kulturní dědictví

muzea, knihovny, archeologická naleziště, archivy

KULTURNÍ

Film a video

PRŮMYSL

Televize a rozhlas Videohry Hudba

hudební průmysl, živá vystoupení

Knihy a tisk

Nakladatelský a mediální průmysl

KREATIVNÍ

TVŮRČÍ PRŮMYSL

Design

módní průmysl,

SEKTOR

(KREATIVNÍ

grafický design, design

PRŮMYSL A

interiérů, průmyslový

AKTIVITY)

design Architektura Reklama

PŘÍBUZNÁ

Výrobci PC, MP3

PRŮMYSLOVÁ

přehrávačů, výrobci

ODVĚTVÍ

telefonů

Zdroj: Zpráva o průběhu a dílčích výsledcích řešení projektu: Sociálně-ekonomický potenciál kulturního, resp. Kreativního průmyslu v ČR za rok 2007 (Kulturní a kreativní průmysl, 2007, Smolíková, M.)

Střed tvoří neprůmyslové produkty, to znamená umění. První okruh je tvořen průmysly, jejichž výstupy jsou výhradně kulturní, to znamená kulturní průmysly. Druhý okruh 18

zahrnuje činnosti, jejichž výstupy jsou užitečnými předměty, ale které zahrnují prvky z obou předchozích rovin do svého výrobního procesu, to znamená kreativní průmysl. Základním kritériem společným pro všechny okruhy je autorské právo. Všechny výstupy vyjadřují tvůrčí nápady a hodnoty, které se konkretizují a stávají se obchodovatelnými v okamžiku

získání

ochrany

autorským

právem.

Třetí

okruh

je

pak

tvořen

„navazujícími/příbuznými“ průmysly. Tento okruh nepatří do kulturního, resp. kreativního průmyslu, ale je s nimi úzce spojen.22 Kultura a kreativita využívané za sociálním účelem přispívají k udržitelnému rozvoji a jsou přínosem pro společnost. 23

3.4 Problémy vyjadřování efektivnosti kultury Zařadit samotného kulturního odvětví do ekonomického systému je velmi komplikované a nejasné. Je třeba se zamyslet nad způsobem, jakým by se dala kultura měřit. Příčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční začleňování mezi ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž se neefektivně hospodaří s veřejnými zdroji, taktéž za často nespravedlivých podmínek. Nacházíme jen málo oblastí hospodářství, v nichž jsou zdroje, jež byly vytvořeny většinou občanů, skutečně využívány málo početnými skupinami, jak je tomu právě u kultury. Navzdory tomu se postupně začal rozvíjet kulturní průmysl a trh kulturního zboží a služeb, kde koexistují tržní i mimotržní vrstvy kulturního života. Tento proces měl vliv na pochopení ekonomického rozměru a poznání, že jde o produktivní systém, jehož výstupy mají často povahu externalit – jednotlivec si z kulturních akcí odnáší různé zážitky, které ho motivují nebo ovlivňují, a to jak pozitivně, tak negativně apod. 24

22





ŠKARABELOVÁ, S.; NESHYBOVÁ, J.; REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. Studijní text.

Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra Veřejné ekonomie, 2007, s.14 taktéž dostupné na WWW: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2011/MPV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.txt 19

3.4.1 Statistika kultury Za statistické údaje v oblasti kultury odpovídá ministerstvo kultury, které na základě příkazní smlouvy delegovalo vykonávání této služby na svoji příspěvkovou organizaci Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS), útvar Centrum informací o kultuře (CIK). Tyto dva útvary zabezpečují statistiku na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.25 Předmětem statistiky kultury je zjišťování údajů o činnosti kulturních zařízení zřizovaných MK, dalšími orgány státní správy, kraji, obcemi, městy, občanskými sdruženími dle zákona 83/90 Sb., obecně prospěšnými společnostmi, církvemi, podnikatelskými subjekty aj. Jsou šetřeny následující obory: audiovizuální díla, divadla, galerie, muzea a památníky, hudební soubory, hvězdárny, planetária a astronomické pozorovatelny, veřejné knihovny, památkové objekty zpřístupněné za vstupné, výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury, vydavatelská činnost (neperiodické publikace a periodický tisk).26

3.4.2 Socio-ekonomické ukazatele kultury Výpočet ekonomických dopadů (resp. přínosů) si nechávají zpracovávat většinou konkrétní kulturní organizace lákající velké množství návštěvníků, tzn. organizace zasahující také do oblasti cestovního ruchu a destinačního managementu. Mezi zadavatele však často patří také obce či regiony, které chtějí znát ekonomický význam souboru kulturních aktivit na svém území. Mezi ekonomické dopady, které bývají nejčastěji měřeny a kvantifikovány, patří dopad na zvýšení následujících ukazatelů:

25

-

na celkovou produkci (obrat) ekonomiky,

-

na hrubou přidanou hodnotu, resp. hrubý domácí produkt,

-

na výběr daní, a tím zvýšení příjmu do státní, případně krajské či městské pokladny,



Tamtéž. 20

-

zvýšení běžného účtu platební bilance (v případě zahraničního cestovního ruchu).

Jako ukazatele sociální nebo socio-ekonomické, na které má kultura a kulturní cestovní ruch vliv a které je možné statisticky měřit, můžeme označit: -

zaměstnanost (tvorbu pracovních míst),

-

příjmy zaměstnanců (resp. pracovníku), potažmo obyvatel destinace.

Přestože tyto ukazatelé mají především charakter sociální, hodnotí také stav ekonomiky, a proto bývají zahrnovány pod ekonomické ukazatele.27

3.5 Ekonomika kultury v Evropě Podle výzkumů Světové organizace pro turistiku OSN je Evropa nejnavštěvovanější turistickou destinací na světě. Proto hraje cestovní ruch a kulturní turistika zásadní roli v rozvoji mnoha evropských regionů a měst. Díky udržitelnému a šetrnému cestovnímu ruchu se rovněž přispívá k zachování kulturního a přírodního dědictví Evropy i k jeho dalšímu rozvoji.28 Kultura je hlavní hnací silou turistiky, což je jeden z nejúspěšnějších evropských průmyslů; představuje více než 5 % HDP Evropské unie a celkový turistický ruch vytváří přibližně 9,7 milionů pracovních míst. Evropa v něm vlastní 55% podíl cestovního ruchu na globálním trhu. 29 V březnu roku 2000 odsouhlasila Evropská rada tzv. Lisabonskou strategii. Tato komplexní strategie, která byla rozvržena na celé desetiletí 2000-2010, byla formulována takto: Unie se má stát „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“.

30

Dle výzkumu Institutu evropské integrace Newton College

vyplývá, že Lisabonská strategie přinesla řadu pozitivních efektů, avšak nepodařilo se 27

RAABOVÁ, T. Analýza ekonomického dopadu Asociace hudebních festivalů České republiky 2011. Vyd.

1. Praha: Economic Impact, 2012, ISBN 978-80-260-1727-1. 28

Evropská komise – Regionální politika. Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

29

Tamtéž.

30

Evropská komise – Zastoupení v České republice. Lisabonská strategie [online]. 2012 [cit. 2012-12-10].

Dostupné z: 21

splnit její hlavní cíle. EU se nestala v roce 2010 ani nejkonkurenceschopnější, ani nejdynamičtější ekonomika světa. Hodnocení úspěchů a neúspěchů při realizaci Lisabonské strategie bylo využito při formulaci strategie Evropa 2020. Strategie Evropa 2020 je doplněna o nové oblasti, kterým se Lisabonská strategie nevěnovala nebo se jich dotýkala jen okrajově.31 Oba tyto strategické dokumenty prosazují navýšení výdajů na výzkum a vývoj ze strany vlád, univerzit a podniků. Všeobecně vládne totiž přesvědčení, že růstu a zaměstnanosti bude dosaženo pomocí investic do průmyslu informačních a komunikačních technologií – vlajkové lodi v oblasti průmyslových odvětví digitálního hospodářství – a podporou inovací, především na poli „znalostní ekonomiky“.32 Role kulturního a tvůrčího odvětví je v tomto kontextu i nadále značně opomíjena. Pro mnohé je umění otázkou lepšího porozumění, vyjádření či zábavy. To vede k názoru, že pokud jde o ekonomický přínos, hrají umění a kultura jen okrajovou roli a měly by tedy být omezeny na oblast státní intervence. Tato skutečnost z velké části vysvětluje nedostatek statistických nástrojů, které by byly schopny měřit aktivum kulturního odvětví pro ekonomiku ať už na státní či mezinárodní úrovni, především ve srovnání s ostatními průmyslovými odvětvími.33

3.6 Kulturní turistika Neexistují žádné pochybnosti o tom, že kulturní turistika má velký vliv na rozvoj cestovního ruchu, jak v České replice, tak v celé Evropě, ale i na celém světě. Kulturní turistika je cestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, která disponují buď kulturním dědictvím, anebo kulturním zařízením. Jedná se o kulturní prostředí dané země, zahrnující i krajinu, historické kulturní památky, představení tradice domorodých tradičních společenství, hodnoty, životní styl, výtvarná a performativní umění, tradice,

31

Evropské fórum podnikání. Porovnání Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020 [online]. 2010 [cit.

2012-11-22]. Dostupné z: 32

Ministerstvo kultury. Ekonomika kultury v Evropě – studie [online]. 2006 [cit. 2012-11-22] Dostupné z :

33

Tamtéž. 22

hodnoty a události, které mohou být představovány galeriemi, divadly, uměleckou tvorbou, festivaly apod. Kulturní turistika je stejně jako jakýkoliv jiný druh turistiky definována jako pohyb osob z místa jejich trvalého pobytu na místo disponující kulturní atrakcí, za účelem získání nových informací, poznatků, prožitků a impulzů k uspokojení jejich kulturních potřeb, což je pro civilizovanou společnost charakteristické.

34

Města a regiony v rámci celé Evropské

unie doslova soupeří o přímé zahraniční investice a tvůrčí talenty. K dosažení úspěchu je nutné mít více želízek v ohni, tzn. diverzifikovanou kulturní nabídku, kvalitu života a životní styl. Kultura hraje důležitou roli v oblíbenosti lokality a stává se klíčovým faktorem při posilování místní a regionální atraktivnosti.35

Důvody zahraničních turistů pro výběr ČR

Dle agentury Czech Toursim jsou hlavními důvody návštěv České republiky zahraničními turisty především touha poznat Prahu nebo jiné historické památky a následně pak návštěva kulturních (zejména hudebních, tradičních, historických) akcí v České republice. Tyhle dva hlavní důvody jsou uváděny pro volbu České republiky jako prázdninové destinace.36 V rámci monitoringu návštěvníků turistických regionů České republiky provedla agentura GfK na základě požadavků zadavatele Czech Tourism výzkum, ve kterém se zaměřila na motivaci k návštěvě regionů České republiky. Podle výzkumu je nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje rozhodování českých i zahraničních turistů k návštěvě jednotlivých regionů České republiky, poznávací turistika a možnost navštívit specifickou kulturní akci. Tento důvod uvedly téměř dvě pětiny dotázaných Čechů (38 %) a více než polovina zahraničních návštěvníků (52 %). Z dalších důvodů zahraniční i čeští návštěvníci

34

Tram research – Cultural tourism in Europe. The Economic Context of Cultural Tourism [online]. 2005

[cit. 2012-12-06]. Dostupné z: 35

Ministerstvo kultury. Ekonomika kultury v Evropě – studie [online]. 2006 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z:

36

Czech Tourism. Vnímání ČR a motivace turistů při výběru destinace [online]. 2003 [cit. 2012-11-06].

Dostupné z: 23

jmenovali především relaxaci, turistiku, sport či návštěvu příbuzných a známých (viz. graf č. 1).

Graf 1 Motivace návštěvy regionu (Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz)

3.7 Intervence státu do kultury

3.7.1 Důvody státních intervencí Za důvody intervence státu do fungování hospodářství považuje neoklasická ekonomie obecně nedokonalou konkurenci, existenci veřejných statků, existenci externalit a nedokonalé informace. Tyto jevy znamenají, jinými slovy, příčiny tržních selhání,37 které většinou předchází státním zásahům do hospodářství, nemusí však být jejich jediným impulsem. Pro sektor kultury můžeme navíc nalézt i další možné faktory: -

vytvoření právního a regulativního rámce upravujícího produkci kulturních statků,

-

umění a výchova se příznivě podílí na tvorbě lidského potenciálu a identity jedince a přeneseně i společnosti,

37

SOUKUPOVÁ, J. Mikroekonomie. 3. dopl. vyd. Praha: Management Press, 2002, 548 s. ISBN 80-7261-

061-9. 24

-

spravedlnost při poskytování kulturních statků,

-

udržení diversity kulturních statků a podpora menšin, podpora kulturní diferenciace,

-

podpora uchování kulturního dědictví a umožnění (rovného) přístupu k němu,

-

média mají moc manipulovat, a proto se snaží politici získat vliv v těchto institucích.38

3.7.2 Kulturní politika Pod tímto pojmem se rozumí určitý záměr v oblasti kultury, obecná představa toho, jakou roli má v kultuře plnit stát, jaké priority vymezuje v odvětví kultury. Kulturní politikou má v České republice na starosti Ministerstvo kultury.

Hlavní cíle kulturní politiky: -

garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody,

-

vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů zejména na základě občanského sdružování (spolčování),

-

vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a pro přenášení rozhodovacích procesů mimo orgány státní správy („umělci rozhodují sami o sobě“),

-

garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením),

-

garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně,

-

garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat interakci informací uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice,

-

podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků,

-

brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury.39

38

HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia,

2000, 213 s. ISBN 80-902752-3-0. 39

Ministerstvo kultury. Strategie účinnější státní podpory kultury. [online]. 2001 [cit. 2012-11-22].

Dostupné na: < http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1286> 25

Nástroje kulturní politiky jsou zejména: -

legislativní; podle článku 2 odstavce 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a to způsobem, který stanoví zákon,

-

ekonomické; ekonomická podpora kultury státem je realizována nepřímo (daňovými úlevami, podporou ekonomické soběstačnosti neziskových subjektů) a přímo dotacemi ze státního rozpočtu,

-

institucionální; státní kulturní instituce a jejich systém zůstanou i nadále důležitým článkem systému kultury zejména v oblasti přístupu k informacím a v systému péče o kulturní dědictví;

-

řídící; je žádoucí posilovat konzistentní postoj orgánů státní správy v kultuře jako jeden z předpokladů pro zachování rovného přístupu občanů ke kulturnímu bohatství;

-

metodické; metodickým a osvětovým působením lze motivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy (krajů, obcí, církví, neziskových kulturních organizací).40

3.8 Základní zdroje financování odvětví kultury V rámci základních zdrojů financování odvětví kultury, a to i z hlediska zahraničních zkušeností, se rozlišují dvě základní formy veřejné podpory umění a to přímá a nepřímá. Přímá veřejná podpora odvětví kultury je závislá na získání prostředků od ziskových subjektů a jejich přerozdělení směrem k subjektům podporovaným formou různých dotací z veřejných rozpočtů, a dále od získání prostředků ze zdrojů nezávislých na rozpočtovém procesu. Pokud jde o přerozdělování prostřednictvím rozpočtů, pak je velice důležité, jakou formou budou poskytnuty prostředky pro tuto oblast. Mnoho evropských institucí obdrží přímé dotace na provoz - např. Comédie Francaise v Paříži nebo La Scala v Miláně, jejichž umělci jsou regulérními státními zaměstnanci. V zemích typu USA jsou přímé dotace poskytovány spíše uměleckým projektům než institucím.

26

Škarabelová, Neshybová a Rektořík zahrnují mezi nezávislé přímé zdroje veřejné podpory následující:41 - daně a poplatky (např. koncesionářské poplatky za televizní a rozhlasový příjem, zvláštní daně apod.), putující do státního rozpočtu, který je přerozdělen jednotlivým ministerstvům, v případě kultury jde o podíl připadající Ministerstvu kultury - příjmy z vlastní činnosti, které závisí na konkrétní právní formě kulturních institucí, - nadace a nadační fondy, - jiné fondy (státní, zahraniční apod.), - komunální obligace, - dary a sponzorství, - loterie a sázky, - veřejné sbírky. Dále mezi nejběžněji používané zdroje nepřímé veřejné podpory uvádí: - různé sociální podpory, vč. podpory v nezaměstnanosti poskytované umělcům, - daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce, - daňové úlevy a zproštění daní u charitativních dárců a příjemců darů. Nepřímé formy podpory umění mohou mít za cíl nejen podpořit umění, ale také podpořit přístup širších vrstev obyvatelstva k umění. Vhodná kombinace těchto forem závisí na konkrétních podmínkách v dané zemi a na cílech vládní kulturní politiky. Např. v Nizozemí mají sociální podpory umělcům nepopiratelný význam, zatímco v USA jsou hlavním nástrojem podpory umění daňové úlevy.42 Nejvíce finančních prostředků ze strany Ministerstva kultury na úrovni celé České republiky je vkládáno na podporu památkové péče, následují muzea, divadla a galerie.

40

Ministerstvo kultury. Strategie účinnější státní podpory kultury. [online]. 2001 [cit. 2012-11-22]. Dostupné

na: < http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1286> 41

ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ, J., REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 2007, str. 37, ISBN 978-80-210-4267-4. 42

Tamtéž. 27

Tab. 3 Poskytnuté dotace Ministerstva kultury v roce 2010 na provoz zřizovaným příspěvkovým organizacím (PO) podle odvětví Poskytnuté dotace a příspěvky na provoz PO podle odvětví

tis. Kč

Galerie

473 838

Muzea

890 696

Knihovny

434 017

Památková péče

961 496

Divadla

616 439

Umělecké soubory

101 472

Ostatní záležitosti kultury

145 656

Celkem

3 623 615

Počet PO v působnosti MK celkem

30

Zdroj: http://www.nipos-mk.cz/?attachment_id=13795

3.8.1 Ekonomika v kultuře dle Českého statistického úřadu 43 Satelitní účet kultury Český statistický úřad a ministerstvo kultury měly uloženo sestavit tzv. satelitní účet kultury (jako součást materiálu Státní kulturní politika na léta 2009-2014 schváleného vládou ČR v roce 2008). Ten měl shrnout pohled na ekonomické toky (vstupy a výstupy) v sektoru kultury a zabývat se objemem produkce a služeb ve sféře kultury ve finančním vyjádření. První odpovědí na toto zadání je ověřovací verze tzv. satelitního účtu kultury za rok 2009 zpracovaná Českým statistickým úřadem a Národním informačním a poradenským centrem pro kulturu, představená na tiskové konferenci 31. května 2011. Kultura je z velké části financována ze zdrojů soukromého sektoru, na který připadají více než čtyři pětiny všech zdrojů. Nefinanční a finanční podniky se podílí více než padesáti procenty a domácnosti kolem dvaceti pěti procent. Podíl veřejného sektoru se pohybuje kolem jedné sedminy všech zdrojů. Celkový objem zdrojů, při daném vymezení kultury,

43

Český statistický úřad. Ekonomika v kultuře [online] 2011 [cit. 2012-12-20]. Dostupné na:

28

byl vyčíslen na 203 miliardy korun. Zatímco veřejné zdroje směřovaly především do oblasti kulturního dědictví, soukromé zdroje zejména do oblasti živé umělecké tvorby. Na níže uvedeném grafu je znázorněna jednoduchá struktura financování kultury v České republice v roce 2009. Nejvíce se na financování podílí soukromý sektor, který se skládá z domácností, firem a neziskových organizací.

Graf 2 Struktura financování kultury v ČR v roce 2009 (Zdroj:http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/ekonomika_v_kulture20110601)

Odhad objemu hrubého domácího produktu kultury v roce 2009 činil 64 miliard korun. To znamená 1,76 % celkového HDP. Objem hrubé přidané hodnoty (HPH), což je HDP navýšený například o dotace, činil v roce 2009 81,9 mld. Kč, což jsou přibližně 2,5 %z celkové HPH. Podle Českého statistického úřadu mají nejvyšší ziskovou marži stanice televizního vysílání a nejnižší se jeví v případě muzeí, galerií a knihoven. Jedna česká domácnost vynaložila v roce 2009 na kulturu průměrně 1500 Kč. Podle prvního zpracování satelitního účtu bylo v kultuře v roce 2009 zaměstnáno kolem 82 tisíc zaměstnanců a pracuje zde i více než 2 tisíce dobrovolných pracovníků. Nejvíce jich je zaměstnáno v oblasti živé umělecké tvorby (divadla, výstavní a koncertní sály ale také reklamní agentury), za kterou pak následuje oblast kulturního dědictví (památky, muzea a galerie). Pokud se jedná o průměrnou mzdu, tak pod celostátní úrovní byla všechna tradiční kulturní zařízení (kulturní domy, divadla, muzea a knihovny). Za rok 2099 se 29

průměrná mzda v kultuře pohybovala okolo 24 000 Kč, což je dáno především vysokým platem u zaměstnanců v oblasti počítačových her. Nejnižší platové ohodnocení se jeví v případě muzeí, galerií a knihoven. Nad průměrnou mzdou se dále pohybují příjmy v sektoru televizního vysílání a například zpravodajských kanceláří, či reklamních agentur. Státní rozpočet Na financování kultury z veřejných zdrojů se tedy největší měrou podílí rozpočet Ministerstva kultury, hned za ním následuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pod které spadají státní knihovny a muzea, Ministerstvo zemědělství například podporuje Národní zemědělské muzeum. Podrobněji je celkový státní rozpočet, který je určen na kulturu, rozepsán v následující tabulce č. 4, která obsahuje data za rok 2010.

Tab. 4 Výdaje na kulturu vykázané v kapitolách státního rozpočtu Kapitola státního rozpočtu Státní fond kultury

tis. Kč za rok 2010 29 929,21

Státní fond kinematografie

312 451,37

Kancelář prezidenta republiky

253 700,80

Ministerstvo zahraničních věcí

51 680,00

Ministerstvo obrany

26 728,86

Ministerstvo vnitra

17 826,54

Ministerstvo zemědělství

64 654,58

MŠMT

643 097,21

celkem

1 400 068,57

Ministerstvo kultury

7 706 354,51

celkem státní rozpočet

9 106 423,08

Zdroj: http://www.nipos-mk.cz/

30

3.8.2 Vybrané zdroje financování kultury v České republice Problematika financování kultury je velmi obsáhlé téma, jemuž pojetí této studie nemůžu plně vyhovět. Cílem následujícího textu je podat stručný přehled o systému a způsobech financování kultury v České republice.

Daňová opatření, resp. daňové úlevy Současná legislativa v ČR umožňuje organizacím aktivním v oblasti kultury, zvláštní daňovou úlevu u daně z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Dále můžou kulturní organizace využít osvobození od daně z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) u pozemků a staveb, které tvoří jeden funkční celek se stavbou sloužící muzeím, galeriím, knihovnám, státním archivům a se stavbou památkových objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky. Kulturní organizace jsou také osvobozeny od daně dědické a darovací (zákon č. 375/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) u bezúplatného nabytí majetku určeného na financování zařízení a humanitárních akcí v sektoru kultury, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny s účelem zabezpečování těchto úkolů a které mají sídlo na území České republiky.44

Dárcovství a sponzoring V České republice si právnická osoba může odečíst dar poskytnutý obcím a právnickým osobám k financování kultury, maximální výše je 5 % ze základu daně z příjmů, pokud celková hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč, fyzická osoba pak 10 % ze základu daně z příjmů, pokud hodnota sponzorského daru přesahuje 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč (zákon č. 586/1992 Sb.). Sponzorství se věnují tedy jak právnické tak fyzické osoby. 45

44

VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice, str. 22 [online]. 2003 [cit. 2012-11.22].

Dostupné na: 45

Tamtéž. 31

Sponzoring se v ČR už dostal na obvyklou evropskou úroveň, tj. cca 5 % nákladů na kulturu. Česká společnost je otevřená sbírkám, ale míra nasycenosti veřejnosti může být v brzké době dosažena. Veřejné sbírky jsou typickým příkladem anonymního dárcovství.46

Fondy sloužící k financování kultury Fondy nejrozmanitější povahy a orientace patří v zahraničí k velmi rozšířeným formám alternativního financování kulturních aktivit. V ČR byly v roce 1992 schváleny dva fondy: -

Státní fond kultury (zákon ČNR č. 239/1992 Sb.),

-

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (zákon č. 241/1992 Sb.).

Tyto fondy nemají - vzhledem k zákonné úpravě - redistribuční charakter, mají spíše charakter finančních institucí, působící jako záruční, garanční kapitál pro oblast kultury, resp. kinematografie.47

-

Státní fond kultury České republiky

V roce 1992 byl založen Státní fond kultury České republiky (zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů), jako další mimorozpočtový finanční zdroj pro podporu umění. Přestože podle zákona může Fond obdržet dotace ze státního rozpočtu, cílem je získávat finance především z jiných zdrojů než z daní občanů. Základním problémem existence Fondu byla od samotného počátku skutečnost, že zdroje stanovené přímo v zákoně se ukázaly buď jako nedostatečné, nebo pro Fond nerealizovatelné. Státní fond kultury poprvé rozděloval své finanční zdroje až po deseti letech od svého založení, tedy v roce 2002, kdy na podporu kulturních projektů bylo poskytnuto 5475 tisíc Kč. Tyto prostředky Fond získal z výnosů číselné loterie EuroLotto a loterie stíracích losů Meloun společností EuroLotto, a. s. Provozování této loterie muselo být pro komerční selhání ukončeno. V roce 2004 získal Fond příslušnost hospodaření k Národnímu domu v Praze na Vinohradech s tím, že příjmy z nájemného budou využívány k podpoře kulturních projektů v následujících letech. V současné době Fond dále hospodaří se dvěma nemovitostmi v majetku státu – Domem U Hybernů a Domem U Černé Matky 46

VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice, str. 22 [online]. 2003 [cit. 2012-11.22].

Dostupné na: 47



Boží. Dalším zdrojem příjmů jsou na základě § 26 odst. 2 autorského zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., příjmy z výkonu majetkových práv autorů a výkonných umělců, které připadly jako odúmrť státu.48 -

Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie

Vedle toho jako druhý mimorozpočtový zdroj vznikl v roce 1992 Státní fond ČR na podporu a rozvoj české kinematografie (zákon č. 241/1992 Sb.), který se stal jediným nástrojem veřejné finanční podpory kinematografické tvorby v České republice. V současnosti fond disponuje dvěma základními zdroji příjmů. První zdroj představuje obchodní využití filmů, k nimž Fond vykonává právo výrobce, tj. filmů vyrobených ve Filmovém studiu Barrandov a Filmovém studiu Zlín.49

Nestátní neziskový sektor Vzhledem ke značné roztříštěnosti uměleckých a profesních organizací a asociací se kulturní oblasti dosud nepodařilo výrazněji se prosadit v rámci nestátního neziskového sektoru jako celku. Ve srovnání s ostatními oblastmi (především se sociální, zdravotní a ekologickou) je nestátní nezisková oblast kultury značně nerozvinutá a její reprezentace nezřetelná. Poslední zpráva o neziskovém sektoru50 uvádí, že na rozvoj kultury včetně záchrany kulturního dědictví je v ČR poskytováno 11 % dotací z veřejných zdrojů, přičemž nejvíce podporované jsou sociální služby (36 %) a sport (34 %). Tato zpráva také upozorňuje na současný trend zřizovat další příspěvkové organizace na úrovni státní správy, krajů i obcí a táže se, nakolik je tento stav žádoucí a zda se tímto směrem chtějí česká společnost a český stát ubírat.

48

Ministerstvo kultury - Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění,

kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Studie a analýzy ke kulturní politice. [online]. 2008 [cit. 2012-11.22] Dostupné na : 49

Tamtéž.

50

Ze zprávy o neziskovém sektoru v ČR, která vznikla na základě usnesení vlády ze dne 6. srpna 2003 č.

807; zprávu iniciovala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, která připravila předběžnou strukturu a některé podkladové materiály, zprávu zpracovala Mgr. Tereza Vajdová, PhD. 33

Nadace a nadační fondy Další formu financování kultury v ČR představují nadace a nadační fondy. Jde o účelové sdružení majetku pro dosahování obecně prospěšných cílů, kterými je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.51

Veřejné sbírky Často využívanou možností, jak získat prostředky na kulturní účely, je uspořádání veřejné sbírky. Veřejné sbírky jsou sbírky pořádané veřejně k získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých a jiných prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, pro rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo k zajištění ochrany kulturních památek, tradic a životního prostředí. Veřejné sbírky jsou upraveny zákonem o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách (č. 37/1973 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a prováděcími předpisy. Veřejnou sbírku může konat pouze obec, kraj nebo jiná právnická osoba mající sídlo na území ČR. Fyzické osoby veřejnou sbírku konat nemohou.52

Veřejné rozpočty Zdrojem finančních prostředků pro sektor kultury je rozpočtová kapitola č. 334 Ministerstva kultury České republiky, rozpočty krajů a rozpočty obcí. Kulturní projekty jsou okrajově financovány i v rámci kapitol dalších ministerstev (například: ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo školství apod.). Výrazný pokrok v přístupu ke státní podpoře profesionálního uměleckého života představují od roku 1992 dotační řízení na podporu profesionálního a neprofesionálního umění. Státní dotační programy na podporu umění jsou koncipovány oborově a formálně ukotveny podle typů projektů. Podpora v oblasti profesionálního umění je udělována především projektům tvůrčím, prezentačním, publikačním či výzkumným.53

51



Tamtéž.

53

Tamtéž. 34

7 000 000

státní fondy státní rozpočet

6 000 000

kraské rozpočty rozpočty obcí

5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf 3 Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury z veřejných rozpočtů (v tis. Kč), (Zdroj: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU.pdf)

3.8.3 Podpora ze zahraničí Evropská unie realizuje množství programů na podporu nejrůznějších oblastí. Pro přímou podporu oblasti uměni a kultury existuji v současné době pouze dva nejvýznamnější zahraniční programy (Culture 2000 a MEDIA Plus). Pro získání finanční podpory (grantu) na projekty s kulturním rozměrem je také možné využit i další programy, které nejsou na kulturu primárně zaměřeny. Kulturní rozměr včleňuje Evropská unie i do mnoha jiných ze svých politik jako je vzdělávání, výzkum, podpora nových technologií a informační společnosti nebo sociální a regionální rozvoj.54

Program Culture Program Culture, koncipovaný na období let 2007−2013, je programem Evropské unie pro částečné financování především mezinárodních projektů z oblasti kultury. Hlavním cílem je povznést kulturní oblast sdílenou Evropany založenou na společném kulturním prostoru, a to prostřednictvím rozvoje kulturní spolupráce mezi tvůrci, kulturními aktéry

54

Arts Institute. Podpora umění a kultury z EU [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na:

35

a kulturními institucemi v zemích účastnících se programu, s cílem podpořit vznik evropského občanství.55

Program MEDIA Program MEDIA je podpůrný program EU, jehož cílem je podpora evropské audiovizuální tvorby, jejího šíření a propagace a vytváření podmínek a příležitostí pro začínající filmové a televizní profesionály.56

Finanční mechanismy EHP/Norska 2009 – 2014 Prostřednictvím Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska je možné poskytovat českým subjektům granty na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, mezi něž patří např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví. Na základě finančních mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v osmi prioritních oblastech. Jednou z těchto prioritních oblastí je i „Uchovávání evropského kulturního dědictví“, která je zaměřena na: -

ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví,

-

zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví,

-

obnova historických městských území a historických území v regionech,

-

obnova historického a kulturního dědictví v regionech. 57

V grafu č. 4 je patrný vývoj financování jednotlivých oblastí kultury města Prahy v průběhu let 2000 – 2009. Nejvyšší částka celkových financí města je věnována na divadelní činnost ostatní kulturní aktivity. Graf znázorňuje postupné zvyšování vložených finančních prostředků do téměř všech oblastí kultury.

55

Program Culture. Krátce o programu EU Culture [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na:

56



BusinessInfo. Finanční mechanism EHP a Norska [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné na:

36

Graf 4 Vývoj financování jednotlivých oblastí kultury hlavního města Prahy v letech 20002009 (Zdroj: http://www.urm.cz/cs/clanek/218/kultura)

37

4 POPIS ZÁJMOVÉHO REGIONU

4.1 Region Valašsko Valašsko se nachází v severovýchodní oblasti České republiky. Je to hornatý kraj ve východní části Moravy kolem měst Vsetína, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Frenštátu, Zlína, Vizovic a Valašských Klobouk.58 Tvoří ho pohoří Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Tento region, nazvaný podle pastevců ovcí (valachů) Valašsko, byl osídlen ve 12. století. Spojením kultury horských pastevců a zemědělců, kteří se usadili v údolích, vznikla velmi osobitá kultura, zachovala se působivá lidová architektura dřevěných staveb a dodnes se uchovává silná folklórní tradice59.

4.2 Valašské Klobouky Administrativně-správní zařazení lokality → NUTS 1 Česká republika → NUTS 2 Střední Morava → NUTS 3 Zlínský kraj → LAU 1 Zlín → LAU 2 Valašské klobouky Zkoumané území vymezené správním obvodem katastrálního území obce Valašské Klobouky je situováno ve východní části Zlínského kraje, který se skládá z celkem třinácti obcí s rozšířenou působností, mezi něž patří i Valašské Klobouky. Katastrální území Valašské Klobouky se nachází v příhraničním regionu Valašskokloboucko, na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. 58

Beskydy – Valašsko region k objevování. Etnografický region Valašsko [online]. 2005 [cit. 2012-04-06].

Dostupné z: 59

MIKULCOVÁ, M. a GRACLÍK, M. Kulturní toulky Valašskem: [323 profilů osobností Valašského

království]. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, 391 s., ISBN 80-7218-649-3. 38

Město je jedno z přirozených center jižního Valašska.60 V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí, například Dobšená, Bílé Potoky, Javorůvky nebo Ploščiny. Městem protéká říčka Klobučka, která spadá do povodí řeky Vláry. Na severozápadě sousedí mikroregion se správním obvodem ORP Vizovice a na západě hraničí se správním územím ORP Luhačovice. Na východě je území regionu vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou. Celková plocha území ORP Valašské Klobouky, do kterého spadá 20 obcí je 25 880 ha. Nadmořská výška je 390 m n m. Obec má celkem 4 části. 61

4.2.1 Popis obce Valašské Klobouky mají 5117 obyvatel (k 1. 3. 2011), včetně integrovaných malých obcí Lipina, Mirošov a Smolina.62 Město je přirozeným spádovým centrem jižního Valašska a tato poloha i síť potřebných úřadů, školských i předškolských zařízení, kulturních institucí, sportovišť, zdravotnických služeb, obchodů atd. mu dává reálnou šanci získat významné postavení v nově utvořeném regionu. V nově rekonstruovaném Hornově domě na Masarykově náměstí je umístěn městský úřad s řadou nezbytných odborů a stavebním úřadem. Dále se ve městě nachází finanční úřad, úřad práce, katastrální úřad, středisko geodézie a významná je pro město i činnost organizací města: Výroba tepla s. r. o., Valašskokloboucké služby s. r. o. a na úseku lesního hospodářství Městské lesy Valašské Klobouky s. r. o. Patří zde i kulturní dům Klobučan, pod který v současné době spadá Městská knihovna a muzeum.63 Charakter spádového města dotvářejí i střední školy, banky, ordinace lékařů na místní poliklinice, katastrální úřad, banky a další infrastruktura.

60

Východní Morava. Magazín východní Moravy [online]. 2009. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z:

61

Informace o městě Valašské Klobouky. Valašské Klobouky: Město Valašské Klobouky [online]. 2009 [cit.

2012-04-16]. Dostupné z: <www.valasskeklobouky.cz> 62

Tamtéž.

63

Tamtéž. 39

Na kulturní, sportovní a ekologické činnosti a na jejím rozvoji se podílí celá řada organizací, spolků a souborů, například: sport - TJ Sokol, Jednota Orla, TJ Spartak, SK Rytmik – AEROBIC, Sportovně – střelecký klub, kultura - národopisné soubory Klobučan a Dúbrava, dechové hudby Valaška a Dúbravanka, Galerie G a různé hudební a taneční skupiny, ekologie – ČSOP Kosenka. Nejhodnotnější památky historického jádra, jako je stará radnice, dnes sídlo muzea, kostel Povýšení svatého kříže a několik lidových roubenek, jsou chráněny jako součást městské památkové zóny. Město symbolizuje znak, kde nad zeleným trojvrším je umístěn vysoký černý klobouk lemovaný modrou stuhou s přazkou, viz. níže (Obr. č. 1).

Obr. 1 Znak města Valašské Klobouky (Zdroj: www.valaskeklobouky.cz)

4.2.2 Vize města Valašské Klobouky Dle dokumentu Vize města Valašské Klobouky z roku 2006 chce být město prosperujícím centrem regionu jižního Valašska, přitažlivé pro občana, podnikatele i turistu. Svoji prosperitu staví na rozvoji především kulturního a přírodního bohatství, na širokém spektru podnikatelských aktivit, na pracovitých, šikovných a vzdělaných lidech. Město má za cíl být zdravým a krásným místem plným tradic s bohatým spolkovým životem.64 Strategická koncepce vize města Valašských Klobouk je zaměřena do tří hlavních tematických okruhů: - Úspěšné a prosperující město Valašské Klobouky usilují o to, aby se staly úspěšným a konkurenceschopným městem s prosperující ekonomikou. - Přitažlivé město Valašské Klobouky vytváří prostředí k uspokojování potřeb jeho obyvatel i návštěvníků. 64

Vize města Valašské Klobouky – MěÚ Valašské Klobouky. [online] Město Valašské Klobouky. 2006 [cit.

2012-04-16]. Dostupné z: 40

- Racionálně řízené město - Valašské Klobouky hodlají být městem s dynamickou a vstřícnou správou spolupracující s občany a ostatními subjekty na principu partnerství65.

Obr. 2 Vize města Valašské Klobouky (Zdroj: Strategický plán - Vize města Valašské Klobouky )

4.2.3 Kulturní infrastruktura města Valašské Klobouky Město disponuje relativně moderním Kulturním domem Klobučan, který byl dokončen v 80. letech 20. století. V budově Klobučanu nalezneme dva sály (velký a malý), v nichž se konají rozmanité kulturní akce, např. koncerty, plesy, jarmarky, přehlídky, hudební festivaly, diskotéky a zábavy, hostující divadelní představení. Klobučan pronajímá své prostory i k jiným sociálně komerčním příležitostem (např. prodejní akce nebo svatby). V roce 2004 město získalo dotaci ve výši 513.000,- Kč na projekt „Plynofikace Kulturního domu Klobučan“ od Státního fondu životního prostředí66. KD Klobučan spravuje také místní kino, knihovnu a místní muzeum. Kino hraje dva dny v týdnu (v sobotu a v úterý) včetně odpoledních představení pro děti. Provoz kina je dlouhodobě ztrátový. Městské muzeum sídlí ve dvou objektech, bývalé budově radnice a v tzv. Červeném domě. V budově radnice je instalována expozice Pravěk jižního Valašska a v Červeném domě je sbírka předmětů, zařízení, nástrojů a strojů vztahujících se k 65

Strategický plán města Valašské Klobouky. 3. verze. Strategický plán [online]. 2006 [cit. 2012-04-16].

Dostupné z: 66



minulosti města a okolí, k dlouhé a silné tradici soukenictví. Expozice v Červeném domě navazuje na historii tohoto objektu, neboť Červený dům si dali postavit soukeničtí mistři Tomaštíkové v roce 1781. Knihovna má dvě oddělení (pro dospělé čtenáře a pro děti do 15 let). Ve městě se nachází další sál TJ Sokol, v jehož prostorách se pořádají kulturní, většinou hudební akce typu zábav a diskoték, plesů (včetně výuky tanečních hodin pro studenty středních škol ve Valašských Kloboukách). Pro mládež je velmi důležitý provoz místního hudebního klubu Kravín Music Bar, kde se konají koncerty a taneční párty. Ve městě působí tři hudební soubory, dva z nich byly v minulosti založeny při místních továrnách: Dechová hudba Valaška a folklorní soubor Důbrava, třetí, Národopisný soubor Klobučan, je taneční soubor, který doprovází cimbálová muzika Klobučánek. Národopisný soubor Klobučan pořádá soutěž dětských zpěváčků, která byla v minulosti nazývána Klobucký skřivánek, nyní nese název Soutěž zpěváčků Valašskoklobucka.67

Tab. 5 Vybavení správního obvodu obce s rozšířenou působností Kultura Kino

Muzeum

Galerie

Kostel

ORP Valašské Klobouky

5

3

5

17

Z toho obec Valašské Klobouky

1

2

3

4

Zdroj: www.valasskeklobouky.cz

Kultura ve Valašských Kloboukách Během kalendářního roku se uskutečňuje ve městě několik kulturních akcí. Mezi významné se lze zařadit mezinárodní hudební festival Setkání muzikantů v Bílých Karpatech, hojně navštěvované a důležité pro město a okolní region jsou Valašské kumštování (přehlídka místních výtvarníků – sochařů, řezbářů a malířů z Valašských Klobouk a okolí, která se pořádá v červenci) a Valašský mikulášský jarmek (prosinec). Přehlídka muzikantů dechových hudeb, cimbálových muzik i jiných nástrojových a žánrových těles Setkání muzikantů v Bílých Karpatech probíhá pravidelně v srpnu. Zmíněné tři akce budou blíže rozebrány v následující kapitole.

42

Ve městě se nenachází žádná tak významná kulturní památka, aby podnítila častý a výrazný cestovní ruch. Všechny památky a historické budovy mají pouze lokální význam pro město a blízké okolí. Nicméně v nedalekém okolí se nachází Brumovský hrad, který je návštěvníky velmi oblíben. Neznečištěné životní prostředí, malebná krajina a relativně nízké náklady na ubytování by mohly být lákadlem pro krátkodobou (1-2 dny) či střednědobou (1 týden) tuzemskou turistiku, zvláště pro rodiny s dětmi.

4.2.4 Podpora kulturních akcí ze strany města Valašské Klobouky Program SPOLUPRÁCE 2012 V zájmu udržitelného rozvoje města a regionu, systematické spolupráce s městem, podnikatelským sektorem a dalšími zájmovými sdruženími vyhlásilo město společně s grantovou komisí program SPOLUPRÁCE 2012. Zájmová organizace je povinna k formuláři přihlášky přiložit výroční zprávu nebo přehled o činnosti za předcházející rok, finanční zprávu o hospodaření, kopii registrace organizace a kalendář jejich nejdůležitějších jednorázových akcí v daném roce.68 Organizace s kulturním, folklórním, tělovýchovným, přírodovědným a dalším zaměřením mohou díky Programu Spolupráce získat grant na projekt, plošnou podporu a další formy finanční pomoci. Cíle programu -

podpora činnosti při naplňování strategického plánu města

-

podpora činnosti neziskových organizací

-

realizace nových činností a aktivit

-

zkvalitnění podmínek pro činnost neziskových organizací

-

zapojení široké veřejnosti do komunitního života.

Podrobný popis podmínek přidělení plošné podpory, kritéria hodnocení, podmínky grantového výběrového řízení, podmínky přidělení finanční podpory i harmonogram

67



Město Valašské Klobouky. Program Spolupráce [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z:

43

grantového řízení osahuje Příloha č. 1. Grantové řízení 2012 – všeobecné informace.69 Valašské Klobouky se pyšní bohatým spolkovým životem, na kterém se podílí celá řada sdružení a organizací. Prostřednictvím Programu Spolupráce se je město snaží podpořit a zmírnit časté potíže se zajišťováním prostředků na projekty i běžnou činnost. Město pro grantový program na příští rok vyhradilo ze svého rozpočtu 1,15 milionu korun. 70 Organizace mohou získat některou ze čtyř forem finanční pomoci: Základní je plošná podpora, jež je určena na zajištění činnosti neziskového subjektu. Měla by být využita na úhradu nákladů za energie, nájmy, dopravné a podobně. Částka se přiděluje podle výše obratu dané organizace a pohybuje se od 3,5 do 15 tisíc korun. Neziskové subjekty dále mohou získat grant na konkrétní akci či projekt, jejichž záměr se uskuteční v roce 2013 na území města Valašské Klobouky nebo musí být obyvatelům a občanům spádových obcí direktivně určen. Může se jednat o mimoškolní aktivity dětí a mládeže, akce se sportovním a kulturním zaměřením, aktivity věnované ochraně přírody, životnímu prostředí a environmentální výchově, projekty se společenským zaměřením či k podpoře rozvoje místní demokracie atd. Organizace může podat žádost o grant pouze na jeden projekt a maximální výše požadovaných prostředků může dosahovat 30 tis. korun. 71 Valašské Klobouky podporují tradiční akce, které tvoří významnou část kulturního života města, a tak zde město vyčlenilo speciální formu pomoci. Jedná se o kulturní akce, velké společenské události, které přesahují rámec města i regionu, jsou navštěvovány lidmi z dalekého okolí a podněcují turistický ruch v oblasti. V Příloze č. 1 je možné nahlédnout do tabulky udělených grantů v roce 2012, z které vyplývá, že město v roce 2012 rozdělilo na každou ze tří zmíněných tradičních kulturních akcí rovnoměrně 40 000 korun.72 Další část práce se soustředí tři tradiční akce, ale především na Valašský mikulášský jarmek, jemuž je připisován největší podíl na aktuálním rozvoji kultury v regionu.

69

Město Valašské Klobouky. Grantové řízení. [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z:

< http://www.valasskeklobouky.cz/grantove-rizeni-2012-vseobecne-informace/d-448358/p1=26821> 70

Město Valašské Klobouky. Výsledky grantových řízení [online]. 2012 [cit. 2012-14-16]. Dostupné z:

71

Tamtéž.

72

Tamtéž. 44

4.3 Tradiční kulturní akce města Valašské Klobouky 4.3.1 Valašské kumštování Charakter akce Valašské kumštování je mezinárodní setkání malířů, sochařů, keramiků, řezbářů, folklórních souborů, divadelních skupin, muzikantů a hudebních skupin. Kumštování probíhá na dolním valašskoklobouckém náměstí. Přihlášení umělci začínají pracovat na svých dílech ve čtvrtek odpoledne, díla tvoří v průběhu celé akce a hotové je přihlašují do lidové dražby. Akce má bohatý hudební doprovodný program. V sobotu zde funguje jarmark lidových řemeslníků. Kumštování je multikulturní akce, která spojuje velké množství amatérských umělců, výtvarníků a

hudebníků. Spojuje tradiční folklor

s moderním hudebním projevem.73 Je to příjemné propojení lidí jižního Valašska s uměním.

Financování Valašského kumštování Valašské kumštování je zařazeno do programu Spolupráce města Valašské Klobouky. Tuto kulturní akci pořádá občanské sdružení Valašské kumštování za podpory Města Valašské Klobouky, Zlínského kraje a sponzorů. Záštitu převzala radní Zlínského kraje74 Na financování Valašského kumštování se podílí především město Valašské Klobouky skrz program Spolupráce (viz. Podpora kulturních akcí městem), jež v roce 2012 vyčlenilo na Valašské kumštování 40 000 korun. Dle slov předsedy občanského sdružení Valašské kumštování, Jiřího Ročáka, se jedná o nevýdělečnou akci, kde většina financí putuje na pokrytí nákladů. V roce 2011 sdružení obdrželo grant ve výši 10 000Kč z Krajského úřadu ve Zllíně.75 Neméně důležitou složkou financování jsou sponzorské dary.

Obr. 3. Organizace podporující Valašské kumštování (Zdroj: www.kumstovani.cz) 73

Valašské klobouky – Městský úřad. Valašské kumštování [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: <

http://valasskeklobouky.cz/na-valasskem-kumstovani-budou-tvorit-tri-desitky-umelcu/d-450501/p1=4037> 74

Tamtéž.

75

Údaje získány z dokumentů dotačního řízení o.s. Valašské kumštování. 45

4.3.2 Mezinárodní hudební a festival Setkání muzikantů v Bílých Karpatech Charakter akce Tuto kulturní akci nyní pořádají Město Valašské Klobouky, obč. sdružení Setkání muzikantů v Bílých Karpatech Val. Klobouky a Město Brumov-Bylnice za partnerské spolupráce Folklorního sdružení ČR. Festival podporují Zlínský kraj, řada místních firem a společností. Setkání muzikantů je velmi oblíbený folklorní festival postavený na stovce hudebníků, zpěváků a tanečníků lidové kultury nejen z České republiky, ale i z exotických dálek. Okouzlující atmosféra nechává nahlédnout do různorodého charakteru regionálních i zahraničních lidových tradic. Na dvou podiích zde vystupují sbory dechové hudby, cimbálové muziky, pěvecké sbory, rockové kapely a country soubory. Festival se koná v zájmu udržení tradičního regionálního folkloru. Vstupné je dobrovolné a festival netvoří disponibilní zisk. 76

Financování SMBK Převážná část potřebných financí pochází ze sponzorských zdrojů – 90%. Grant od kraje se podařilo zatím získat jen jednou a to 50 000 tis. Kč. Grant od města Valašské Klobouky plošná podpora ve výši 40 000 Kč v rámci programu SPOLUPRÁCE. Podle slov ředitele festivalu Emila Zůbka se jedná o neziskovou akci. Náklady na realizaci činí zhruba 500 000Kč. Počet návštěvníků se odhaduje na tisíc, neexistují přesné údaje díky tomu, že je zde pouze dobrovolné vstupné. I pouhým okem běžného občana Valašských Klobouky lze sledovat stoupající návštěvnost této tradiční akce, která je zapříčiněna nejen intenzivní propagací, ale také kvalitním programem se spoustou zahraničních hostů. Pronájem náměstí i Kulturního domu poskytuje město Valašské Klobouky zcela zdarma. Přínos Mezinárodního folklorního festivalu Setkání muzikantů v Bílých Karpatech pro město Valašské Klobouky. Tato kulturní akce má velmi pozitivní dopad na propagaci a prezentace místních hudebních skupin, lokálních souborů, mladých pěveckých sborů, akci navštěvuje čím dál tím širší okolí – i ze Slovenska. 76

Folklorní sdružení ČR. Historie festivalu [online] 2008 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

46

4.4

Valašský mikulášský jarmek

Charakter akce Valašský mikulášský jarmek Valašský mikulášský jarmek je mimořádná společenská a kulturní akce s dlouholetou tradicí. Jarmek každoročně přiláká do Valašských Klobouk tisíce návštěvníků. Valašský mikulášský jarmek s bohatým a pestrým kulturním programem probíhá každoročně první víkend v prosinci. V sobotu, v hlavní den programu, celé město žije lidovými

tradicemi,

zvyklostmi,

ukázkami

starodávných

řemesel,

obchůzkami

mikulášských skupin s čerty, anděly atd. Ve všech veřejných prostorech se hraje, tančí a zpívá. Je zde možné ochutnat tradiční valašskou kuchyni, jehněčí steaky, klobásky, vdolky, frgále nebo kyselici. Velkým lákadlem je pravá valašská slivovice.77

Obr. 4 Logo Valašského mikulášského jarmeku (Zdroj: http://www.mikulassky-jarmark.unas.cz/)

4.4.1 Poslání Valašského mikulášského jarmeku „Posláním Valašského mikulášského jarmeku je podpora regionálního dědictví lidové kultury, místních tradic a mezilidských vztahů, podpora udržitelného ekonomického rozvoje založeného především na místních zdrojích a rovněž podpora ochrany a trvale udržitelného využívání přírody a krajiny jižního Valašska a Bílých – Bielych Karpat. V souladu s tímto posláním si pořádající občanská sdružení a organizace každoročně kladou cíle, kterých chtějí s pomocí jarmekového benefičního výtěžku dosáhnout.“78 Návštěvníci

77

Infocentrum Valašské Klobouky. Kulturní akce [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

78

Valašský mikulášský jarmek. Tisková zpráva VMJ 2011. Benefiční výtěžek [online]. 2005 [cit. 2012-11-

25]. Dostupné z: 47

jarmeku mají možnost podílet se na benefici přispěním dobrovolného vstupného do pokladniček, jež můžou potkat ve všech objektech, kde probíhá jarmekový program.

Obnova místních trhů v mikroregionu Jižní Valašsko Projekt je zaměřen na provázání tradičních (tj.ekonomických, společenských) a nově požadovaných (environmentálních) cílů mikroregionu Valašskokloboucko. Spoléhá na využití atraktivních veřejných prostranství, památkové zóny a kulturního fondu města Valašské Klobouky, jež je prostor vhodný k obnově tradičních řemesel, valašského folkloru a využití místních přírodních zdrojů ve společné tržně-společenské akci.79 Projekt svým potenciálem může pozitivně ovlivnit rozvoj a image nejen města, ale celého regionu jižní Valašsko. Jedná se o tržně-společensko-environmentální akci. Lze konstatovat, že vznikla tradice, kterou žije celé město a široké okolí, lidé se do ní rádi a dobrovolně zapojují. Povzbuzením do budoucna se ukázalo ocenění od České národopisné společnosti, neboť jsme se umístili na I. místě v anketě "O nejvýznamnější počin v oboru za rok 2002" v kategorii "Společenské a kulturní akce". Cena nám byla předána ve Strážnici dne 28. června 2003.80

4.4.2 Historie VMJ Historie Valašského mikulášského jarmeku se začala psát na počátku 90. let 20. století. ZO ČSOP Kosenka již řadu let oživovala mikulášskou tradici a Valašské sdružení Dúbrava chtělo vzkřísit tradiční předvánoční sladké trhy ve Valašských Kloboukách. Valašský mikulášský jarmek vznikl spojením těchto dvou aktivit a jeho první ročník se uskutečnil v roce 1992. Vznikla tržně-společenská-environmentální akce, která se dále rozšiřuje o nové partnery a iniciativy. Také byl zahájen program Spolupráce, podporující aktivity místního občanského sektoru.81 Tato valašská tradiční akce v anketě „O nejvýznamnější počin roku 2002“ obdržela od České národopisné společnosti 1. místo v kategorii „Společenské a kulturní akce“.

79

ČSOP Kosenka. Ekoporadna [online]. 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

80

Valašský mikulášský jarmek. Jarmek [online]. 2012[cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

48

Nesporný význam této akce spočívá v praktickém naplnění principu partnerství sektoru veřejného, občanského a podnikatelského a principů udržitelného rozvoje na regionální úrovni.82 Organizační schéma Valašského mikulášského jarmeku

Organizační výbor

→

benefice + benefiční cíle

→

trh, řemesla

→

kulturní program

→

prezentace a propagace

→

provoz služeb v zařízeních pořadatelů

→

provozy jednotlivých objektů

→

soutěže

→

regionální spolupráce

→

spolupráce s městem Val.Klobouky

→

účetnictví, hospodaření

→

environmentální cíle a hodnocení

Obr. 5 Organizační schéma VMJ (Zdroj: www.jarmek.cz)

4.4.3 Popis a dlouhodobé cíle projektu Realizace Valašského mikulášského jarmeku je jednou z prvních aktivit v regionu, kde se modelovým způsobem v praxi naplňují principy partnerství sektorů veřejného, občanského a podnikatelského. Dlouhodobé cíle projektu: ekonomické: rozvoj místních trhů z místních zdrojů, posílení místních prvovýrobců a obchodníků, příliv tržeb do místního rozvoje. Ekonomickým cílům projektu se práce věnuje v následující části.

81

ČSOP Kosenka. Ekoporadna. [online]. 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

82

Tamtéž. 49

společenské: setkávání občanů, jejich zapojení do místního dění, posílení kulturní identity jižního Valašska, výchovné doprovodné akce: valašská školička, divadlo, výstavy ovoce, ukázky řemesel, výstavy z činnosti místních výtvarníků, občanských sdružení jejich činnosti environmentální: možnosti pro výstupy ochranářských projektů péče o louky, krajinu, druhovou rozmanitost krajových odrůd ovoce, chov ovcí jako nástroj ochrany přírody a krajiny, spolupráce s pozemkovým spolkem Návštěvnost jarmeku dosáhla již svého předpokládaného maxima 20 000 návštěvníků. 83 Občanské sdružení Valašský jarmek se snaží o posílení účasti veřejného sektoru a podnikatelského sektoru na iniciaci rozvoje místních trhů a jejich významu pro zviditelnění města Valašské Klobouky a mikroregionu Jižní Valašsko. S dalším rozvojem trhů chce také zajistit růst finančních příjmů pro místní rozvoj (tj. ne kvantitou, ale růzností trhů a doprovodných společenských akcí vícekrát v roce) Ideou je zajistit tak péči pro všechny oblasti udržitelného rozvoje města i mikroregionu, tj. všech ukazatelů společenských, ekonomických a ekologických Ve spolupráci s partnery pořadatelé zpracovávají dlouhodobé vize rozvoje jarmeků - jako prvku udržitelného rozvoje mikroregionu (dosud běžně konané městské trhy – 4krát ročně - jsou nekoncepční a v mnohém kontraproduktivní) 84

Vytyčené cíle v rámci obnovy místních trhů v mikroregionu Jižní Valašsko 1. Porozumění ze strany občanů a návštěvníků, že VMJ je veřejnou dobročinnou akcí na podporu dlouhodobého rozvoje regionu Jižní Valašsko prostřednictvím mezisektorové spolupráce.

↔ občané ↔ podnikatelé ↔ město ↔

Spolupráce je důležitá pro podporu dědictví lidové kultury a vlídnějších mezilidských vztahů, stejně pro podporu rozvoje ekonomiky města a mikroregionu Jižní Valašsko a pro podporu přírodního dědictví, ochrany přírody a krajiny. 2. Posílení organizačních schopností všech partnerů a občanských sdružení ve městě. Je důležité, aby si zdejší lidé uvědomili, že pořadateli jarmeku nejsou jen na

83

ČSOP Kosenka [online] Jarmekové cíle. 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

84

Tamtéž. 50

plakátech uvedené organizace, ale všichni občané, podnikatelé, představitelé města, všichni, kdo vědomě podporují uvedené dlouhodobé cíle jarmeku. 3. Získání námětů, organizační schopnosti a síly pro další společné projekty místního rozvoje ve městě a v regionu Jižní Valašsko. Společným cílem je zapojení co největšího počtu dětí a mládeže do jarmeku. 4. Rozvinutí dobročinného charakteru akce – zlepšit benefiční výsledky jarmeku v zájmu místního rozvoje všech sektorů, tj. občané-podnikatelé-město. 5. Hodnocení jarmeku je relevantní pro získání dalších věcných argumentů pro to, že vícesektorová spolupráce na principech trvale udržitelného rozvoje Valašskoklobucka při jarmeku má dlouhodobě příznivý vliv na místní ekonomiku, společný život a kulturní dědictví jižního Valašska a na přírodní dědictví prostřednictvím jeho šetrného využití. 85

4.4.4 Partneři projektu Počet zapojených subjektů se ze dvou občanských sdružení při zahájení projektu rozrostl na 7 občanských sdružení: ZO ČSOP Kosenka, Cimbálová muzika Dúbrava, TJ Sokol. Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, Klub důchodců Valašské Klobouky, Národopisný soubor Klobučan, Nadace Jana Pivečky a 4 veřejné subjekty: město Valašské Klobouky, Kulturní dům Klobučan, Vzdělávací středisko Valašské Klobouky, Gymnázium a obchodní akademi Valašské Klobouk. 86

4.4.5 Prvky udržitelnosti VMJ Ekonomické - Domácí výrobci a zpracovatelé místních zdrojů, místní řemeslníci a umělci dostávají novou příležitost k realizaci na regionálním trhu. Obč. sdružení Valašský jarmek hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Z benefičního výtěžku jsou financovány předem deklarované cíle zúčastněných občanských sdružení. Slouží jako impulz pro pořádání obdobných místních trhů z místních zdrojů v dané oblasti i na Slovensku, což posiluje postavení zainteresovaných prvovýrobců a obchodníků. VMJ podporuje místní rozvoj.

85

Valašský mikulášský jarmnek. Jarmekové cíle [online]. 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

51

Environmentální – Široký sortiment regionálních produktů nabízený místními lidmi a rozmanitý kulturní program vytváří příjemnou atmosféru pro všechny návštěvníky i pořadatele. Návštěvníci mají možnost seznámit se s environmentálními projekty ČSOP Kosenka, která se zabývá ekoporadenstvím, správou pozemkového spolku, obnovou ovocnářství a pastevectví na Valašsku, realizuje ekovzdělávací programy pro školy atd. Také můžou přispět na výkup lesu Ščúrnica, kterým se Kosenka zabývá. Svou návštěvou podpoří činnost této organizace, která se podílí na zachování okolní přírody s důrazem na bělokarpatské louky, ale také podpoří udržitelný rozvoj. Dále možnost nabídnout výstupy řadě regionálních projektů spolupořadatelů jarmeku, tradiční potravinářské, řemeslné výrobky Valašska a Bílých Karpat. 87 Sociální– Organizování jarmeku zapojuje občany do místního dění, posiluje v nich pocit sounáležitosti s městem,, regionem a krajem, kde žijí, napomáhá k uvědomění si kulturní identity. Principy spolupráce a úcty k tradicím kraje pomáhají rozvíjet s mládeží také doprovodné akce konané v rámci jarmeku, jedná se např. o valašskou školičku, divadlo, výstavy ovoce, řemesel, jarmekové soutěže aj. Vliv na příhraniční spolupráci ČR-SR.88

4.4.6 Financování dle sektorů Počáteční financování bylo zcela závislé na zdrojích dvou prvních pořádajících občanských sdružení (Důbrava a Kosenka). Postupně se podařilo získávat zdroje od sponzorů, Nadace Partnerství, The Rockefeller Brothers Fund, MŽP a později od veřejných subjektů (město, městské muzeum, kulturní dům Klobučan). Postupně byl celý způsob financování i vykazování strukturován podle sektorů. Zdroje financování VMJ pochází ze tří základních sektorů: veřejného průměrně kolem 30 % (město Valašské Klobouky, Zlínský kraj) podnikatelského

86

průměrně

kolem

12

%

(místní

živnostníci

a

Veronica Hostětín. Valašský mikulášský jarmek [online]. 2008 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

87

Tamtéž.

88

Tamtéž. 52

řemeslníci)

občanského průměrně 58 % (pořádající občanská sdružení a dobrovolníci, včetně hodnocení podílu dobrovolné práce) 89

Graf 5 Zdroje financování Valašského mikulášského jarmeku (průměrné hodnoty v %), (Zdroj: www.jarmek.cz)

Ekonomický výsledek je součástí vyrovnaného rozpočtu a programu jarmeku (viz tab. č. 9) a rozdělen rovným dílem mezi projekty, které pořádající občanská sdružení deklarují jako své dílčí jarmekové cíle. 90

4.4.7 Přínos VMJ k rozvoji šetrného turistického ruchu Dle Strategického plánu město v současné době nedostatečně využívá svůj potenciál v oblasti turistického ruchu.91Díky kvalitnímu životnímu prostředí, malebné okolní krajině Bílých Karpat a relativně nízkým nákladům na ubytování splňuje město a okolí dobré výchozí předpoklady pro tuzemskou turistiku. Výše zmíněné dispozice ovšem nestačí pro nalákání ekonomicky významného počtu turistů, proto musí město vybudovat či podpořit takové konkrétní aktivity, které dokáží naplnit krátkodobý (1-2 dny) či střednědobý

89

Veronica Hostětín. Valašský mikulášský jarmek [online]. 2008 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

90

Valašský mikulášský jarmnek. Jarmekové cíle [online]. 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: <

http://mikulassky-jarmark.unas.cz/cile_jarmeku.html> 91

Strategický plán města Valašské Klobouky. 3. verze. Strategický plán [online]. 2006 [cit. 2012-04-16].

Dostupné z: 53

(1 týden) turistický pobyt. Takovou aktivitou jsou právě tradiční kulturní akce v mikroregionu, jejichž návštěvníci by mohli svůj pobyt spojit s poznáváním krásné Valašské krajiny, zvyků a také místních historických památek.

Projekty podpořené z benefičního výtěžku VMJ Benefice je pořádána formou dobrovolného vstupného, kterým mohou návštěvníci podle svého uvážení jarmek podpořit. -

Výtěžek z roku 2011

V roce 2010 představoval benefiční výtěžek z VMJ 152 tis. Kč. Každý spolupořadatel obdržel pro své záměry 19 tisíc korun, kromě Města Valašské Klobouky a městské společnost Kulturní a vzdělávací středisko Valašské Klobouky. 92 Podpořené záměry z benefičního výtěžku z roku 2011: -

Zakoupení dataprojektoru a monitoru pro Gymnázium Valašské Klobouky (gymnázium zapojuje stovky dobrovolníků do organizace celého jarmeku)

-

Muzeum Valašské Klobouky vytisklo brožury a sborníky, 12. Vlastivědné kapitoly

-

Klub důchodců vydal brožuru k desátému výročí svého založení

-

Národopisný soubor Klobučan uspořádal z výtěžku velikonoční folklorní jarmark

-

Tělovýchovná jednota Sokol opravila parkety a podlahy v sále Besedy

-

ČSOP Kosenka opravila svou základnu pro péči o environmentální výchovu

-

Nadace Jana Pivečky věnovala finance na instalaci elektronické protipožární signalizace v tzv. Pivečkově dřevěnici

-

Sdružení Valašský jarmek za svůj díl výtěžku zadalo vypracování elektronické publikace o VMJ za účelem prezentace.

Z realizovaných projektů je patrné, že jarmeková benefice pomáhá na správných místech a peníze jsou zužitkovány pro aktuálně prospěšné účely.93

92

Valašský mikulášský jarmek. Tisková zpráva z roku 2012 [online] 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

93

Tamtéž. 54

5 ANALÝZA TRADIČNÍ KULTURNÍ AKCE V REGIONU Praktická část této bakalářské práce se věnuje specifické analýze jednotlivých účetních dokumentů, jež k vypracování této studie poskytlo občanského sdružení Valašský jarmek, které sídlí v budově Městského muzea Valašských Klobouk. Analýza je postavena na empirických datech, které sdružení s relativní pravidelností sbírá a zjišťuje. Z důvodu obměn, a počátečních nesrovnalostí ovšem neexistuje kompletní ucelená databáze všech potřebných účetních dokladů, rozpočtů, výkazů, atd. Proto je nutné vycházet z toho, co je k dispozici a dále z osobního doplňujícího výzkumu, znalostí a zkušeností. Výzkum byl uskutečněn přímo v den pořádání VMJ formou dotazování návštěvníků a místních podnikatelů na tematicky relevantní otázky, jejich odpovědi poslouží pouze k doplnění této analýzy.

5.1 Cíl práce Cílem této praktické části studie je názorně demonstrovat, jak funguje a jak se vyvíjí financování zvolené tradiční kulturní akce v regionu a jaký vliv má pořádání této události na okolní subjekty a rozvoj regionu. V závěru se práce zabývá především swot analýzou celého projektu, tedy silnými a slabými stránkami jarmeku, příležitostmi a hrozbami. Následuje diskuze a vyvození závěrů z celé práce.

55

5.2 Ekonomická analýza tradičních akcí města Valašské Klobouky Benefiční výsledek Valašského mikulášského jarmeku v průběhu let 1998 - 2006 Důkaz o tom, jak prudce se Valašský jarmek rozvíjí, je možné vysledovat už na ekonomických údajích o benefičních výsledcích jarmeku, které jež jsou shrnuty za osmileté období od roku 1998 až do roku 2006.

Graf 6 Benefiční výsledek Valašského mikulášského jarmeku v průběhu let 1998 – 2006 (Zdroj: Dokumenty z o. s. Valašský jarmek)

Vývoj počtu návštěvníků Počet návštěvníků je každý rok zhruba odhadován vedením města a občanským sdružením Valašský jarmek a ČSOP Kosenka. Z důvodu neexistence vstupného, prostorovému rozložení akce a časovým možnostem není občanské sdružení schopno určit přesný počet návštěvníků. Odhady, které jsou uvedeny v následujícím grafu č. 7, jsou odhady více organizátorů, médií, města a taky městské policie, která se v době jarmeku stará o plynulý průběh celé akce, koriguje dopravu a parkování.

56

Graf 7 Vývoj počtu návštěvníků (Zdroj: Dokumenty z o.s. Valašský jarmek)

Podíl jednotlivých sektorů na nákladech

Graf 8 Vývoj podílu jednotlivých sektorů financování VMJ za období 1999 – 2006 (Zdroj: Dokumenty o.s. Valašský jarmek)

Na financování Valašského jarmeku se podílí celkem tři sektory: veřejný, podnikatelský a občanský sektor. Vývoj jejich podílů na financování VMJ můžeme vidět na grafu č. 8. Občanský sektor se stále podílí nejvyšší měrou a to skoro 60%, následuje sektor veřejný a za ním sektor podnikatelský jež mírně klesá, nejen díky aktuálnímu programu SPOLUPRÁCE ale díky celkovému zvyšování zájmu města o problematiku regionálního rozvoje

a

sním

spojenou

podporu 57

tradičních

kulturních

akcí.

Vklady a sdílené hodnoty rozvoje města Valašské Klobouky a mikroregionu Jižní Valašsko prostřednictvím Valašského mikulášského jarmeku Tabulka vkladů a sdílených hodnot rozvoje města Valašské Klobouky a mikroregionu Jižní Valašsko prostřednictvím Valašského mikulášského jarmeku v letech 1999 – 2006 poukazuje na formy financování jarmeku, jaké zvolily jednotlivé sektory. Tab. 6 Rozdělení celkových vkladů do jarmeku v Kč podle sektorů za rok 1999 – 2006 (Zdroj: Dokumenty o.s. VJ) Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2/10

3/12

3/25

2/26

3/55

3/51

3/42

3/56

3/

VEŘEJNÝ SEKTOR pořadatelské org./počet osob programů - partnerství, Spolupráce

1

1

1

1

1

1

1

1

1

finanční dary

2000

4000

26000

15000

35760

117000

130000

128000

128000

materiální dary

1000

6000

8000

8000

-

-

10000

-

-

služby darované

40000

910000

161000

128000

120100

72500

132000

165000

-

hodnota darované práce

3000

5000

5000

44000

57014

71700

33000

45000

-

celkem hodnota vkladů

46000

106000

200000

195000

213000

261000

295000

338000

128000

-

-

-

-

-

-

-

-

-

tržby veřejného sektoru Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

PODNIKATELSKÝ SEKTOR spolupracovníků

-

celkem sponzorů

31

celk. trhovců a ukázek řemesel

58

71

8

8

10

12

15 -

72

69

64

58

59

50

164

171

190

216

272

257

252

271

281

finanční dary

29000

40000

43000

46000

55500

62000

51000

49000

49000

materiální dary

20000

27000

35000

35000

37600

30500

28000

37000

26000

9000

13000

22000

5000

36500

37300

39000

56000

16000

dary služeb hodnota dobrovolné práce celkem hodnota vkladů tržby pro místní podnik

Rok

-

58000

780000

1999

80000

-

-

100000

86000

860000 1280000

1344000

2000

2001

2002

130000

-

-

130000

118000

1411000 1595000

166400

2003

2004

2005

142000

91000

1810000 1810000

2006

2007

OBČANSKÝ SEKTOR organizace o.s../zapoj. osob

4/150

5/166

5/255

5/222

6/285

6/277

6/287

6/298

215/24

235/24

272/28

340/29

254/35

341/39

324/37

345/41

61

68

55

84

110

129

122

106

135

7000

21000

24000

33000

33300

34700

44900

48000

38000

materiální dary

11000

10000

1000

2000

1100

-

-

-

-

dary služeb

69000

22000

30000

54000

55800

58000

58000

hodnota dobrovolné práce

78000

192000

201000

206000

250600

577777

691000

celkem hodnota vkladů

165000

245000

256000

295000

341000

680000

794000

77000

100000

138000

171000

198000

225300

261000

počet vystupujících/programů počet ukázek řemesel finanční dary od občanů

tržby pořadatelů

58

6/

Výraznější hodnota dobrovolné práce v roce 2004 byla způsobena jejím dalším rozvojem oceněním dobrovolné práce hodinovou sazbou 100,-Kč/hod u dobrovolníků a 150,- u vedoucích organizátorů. V roce 2005 poprvé klesla hodnota finančních příspěvků z podnikatelského sektotru na benefiční cíle jarmeku ze 130 tis. na 118 tis.Kč,p přičemž tržby podnikatelského sektoru jsou dle průzkumu příznivé. V roce 2005 šlo pravděpodobně o slabší spolupráci organizačního výboru se sponzory.

Tab. 7 Celkové vklady do jarmeku v tis. Kč ze všech tří sektorů za rok 1999-2006 Rok

1999

%

2000

%

2001

%

2002

%

2003

%

2004

%

2005

%

2006

%

Celková hodnota vkladů do jarmeku

269 100

431 100

556 100

576 100

684 100

1000 100

1093 100

1612 100

z toho: přímé fin. vklady materiální vklady vklady služeb

38

14

65

15

99

18

94

17

125

19

214

21

226

20

483

30

32

12

42

10

43

8

45

8

39

6

31

3

38

4

39

3

118

43

126

30

213

38

187

32

213

31

195

20

229

21

236

15

81

31

197

45

201

36

250

43

308

45

563

46

601

55

854

53

vlož. dobrovolná i placená práce

Zdroj: Dokumenty o.s. Valašský jarmek

V roce 2006 činila nejvyšší vklad do VMJ dobrovolná i placená práce, jež tvoří 53 % celkových vkladů do VMJ. Bez dobrovolné i placené práce by jarmek nemohl existovat. Je patrný průběžný nárůst dobrovolníků, to souvisí s celkovou vzrůstající tendencí této kulturní akce.

59

Výsledek hospodaření o. s. Valašský jarmek za rok 2011

V následující tabulce jsou rozděleny náklady a výnosy Valašského mikulášského jarmeku a vypočítán celkový hospodářský výsledek, který je kladný. Pod tabulkou je rozebrán postup rozpočítání benefičního výtěžku na jednotlivé spoluorganizátory, což činí 19 110 Kč pro každého spolupořadatele. Výtěžek byl v roce 2011 jednotlivými spolupořadateli využit celkově na 8 projektů. Na každý další rok si pořadatelé určují nové cíle, které se snaží z rozdělených financí realizovat.

Tab. 8 Výsledek hospodaření o. s. Valašský jarmek za rok 2011 (Zdroj: Dokumenty o.s. VJ) Náklady

Kč

Materiálové vybavení

2 990,00

Kancelářské potřeby

5 062,00

Provozní materiál

52 583,00

Nákup potravin

182 679,20

Materiál na zajištění soutěží

8 508,00

Spotřeba darovaného materiálu

16 600,00

Služby od jiných organizací a firem

69 945,00

Poštovné

9 590,00

Služby PR (public relations)

7 198,00

Telefonní poplatky

9 278,00

Dopravné

22 080,75

Služby - smlouvy o dílo

17 780,00

Podpora hlavních cílů sdružení podle stanov Jiné ostatní náklady

113 231,57 7 533,00

Náklady celkem

525 058,52

60

Výnosy

Kč

Tržby z prodeje

292 487,00

Tržby z prodeje služeb pro o.s.

1 500,00

Tržby z prodeje služeb - poplatek z místa - nájem

62 486,00

Tržby z prodeje služeb - reklama

13 000,00

Úroky

27,45

Jiné ostatní výnosy - dobrovolné vstupné

49 221,00

Přijaté finanční příspěvky - veřejný sektor

2 000,00

Přijaté finanční příspěvky - podnikatelský sektor

32 800,00

Přijaté materiální dary

20 600,00

Přijaté služby dary

5 000,00

Přijaté členské příspěvky

4 900,00

Provozní dotace

60 000,00

Výnosy celkem

544 021,45

Výsledek hospodaření

18 962,93

stav hotovosti k 31. 12. 2011

965,00

stav peněžních prostředků na běžném účtu

196 840,91

Rozdělení VMJ 2011 Před rozdělením výsledovka po činnostech: činnost 1 – VMJ akce - 152 882,05 činnost 2 - VJ sdružení = - 147,30 K rozdělení = činnost 1 = 152 882,05 na každého spolupořadatele připadá 1/8: 152 882,05 : 8 = 19 110,26 19 110,26 x 7 = 133 771,82 spolupořadatelům 152 882,05 – 133 771,82 = 19 110,23 jarmeku –občanské sdružení Po rozdělením je hospodářský výsledek akce 0 Kč Hospodářský výsledek sdružení: 19 110,23 – 147,30 = 18 962,23

Výsledek hospodaření o.s. Valašský jarmek za rok 2011 dle středisek 61

Zisková střediska: benefice, provoz, trh a řemesla. Benefice se na celkovém kladném hospodářském výsledku podílí nejvíce. V roce 2011 činila čistá vytěžená benefiční částka 95 082 korun. V případě, že by VMJ benefici nepořádal, měla by tato kulturní akce záporný výsledek hospodaření, a sice -76 119 Kč. Zde je patrné, jak moc je benefiční činnost v oblasti tradičních kulturních akcí nepostradatelná. V Příloze č. 4 se nachází podrobný rozpis nákladů a výnosů občanského sdružení Valašský jarmek, rozdělených dle jednotlivých středisek. Střediska se záporným hospodářským výsledkem: členská základna, prezentace, propagace, soutěže, kultura a režie. Rozpočet o. s. Valašský jarmek na rok 2012 Tabulka rozpočtu zahrnuje jednotlivé nákladové a očekávané výnosové položky a předpokládaný výsledek hospodaření. Nejvyšší nákladovou položkou o.s. Valašský jarmek je nákup potravin na plynulý průběh jarmarku, výrobu frgálů, kyselice a jídlo pro dobrovolníky. Hlavní výnosovou položku představují tržby z prodeje výrobků. Předpokládaný výsledek hospodaření je 20 tisíc Kč. Tab. 9 Rozpočet o. s. Valašský jarmek na rok 2012 (v tis. Kč) (Zdroj: O.s. VJ) Náklady

tis.Kč

Materiálové vybavení

3

Kancelářské potřeby

5

Provozní materiál

56

Nákup potravin

192

Materiál na zajištění soutěží

9

Spotřeba darovaného materiálu

17

Služby od jiných organizací a firem

70

Poštovné

10

Služby PR (public relations)

22

Telefonní poplatky

9

Dopravné

23

Služby - smlouvy o dílo

18

Podpora hlavních cílů sdružení podle stanov

85

Jiné ostatní náklady

8

Náklady celkem

527

62

Výnosy

tis. Kč

Tržby z prodeje

294

Tržby z prodeje služeb pro o.s.

2

Tržby z prodeje služeb - poplatek z místa - nájem

63

Tržby z prodeje služeb - reklama

13

Úroky

0

Jiné ostatní výnosy - dobrovolné vstupné

49

Přijaté finanční příspěvky - veřejný sektor

2

Přijaté finanční příspěvky - podnikatelský sektor

33

Přijaté materiální dary

21

Přijaté služby dary

5

Přijaté členské příspěvky

5

Provozní dotace

60

Výnosy celkem

547

Předpokládaný výsledek hospodaření

20

5.3 Vlastní průzkum Dotazy byly pokládány přímo v průběhu jednadvacátého Valašského mikulášského jarmeku, který se konal 1. prosince 2013. Tázáno bylo celkem 60 lidí, z toho 23 žen a 27 mužů ve věku od 15 let do 70. Průzkum byl zaměřen na návštěvníky jarmeku bez ohledu na věkovou či genderovou skupinu. Cílem tohoto doplňujícího výzkumu bylo zjistit, jak velkou měrou ovlivňuje pořádání Mikulášského jarmeku peněženky občanů, kteří téměř každoročně navštěvují tuto tradiční akci, dále zjistit důvod jejich návštěvy a také vliv jarmeku na tržby místních firem.

Kolik peněz jsou návštěvníci na VMJ ochotni utratit 63

Výše utracených financí běžného návštěvníka závisí na tom, zda míří na jarmek pouze za zábavou a setkáním se s přáteli, nebo především nakupovat vánoční dárky. Z dotazovaných mi pouze 30 % lidí odpovědělo, že jde na jarmek především kvůli nákupu vánočních dárků. Z grafu č. je patrné, že největší procento lidí zde utratí zhruba 401 – 600 Kč, ve kterých jsou započítané i náklady na občerstvení. O něco menší část lidí zde utratí 201 – 400 Kč. Lidé, kteří na jarmeku utratí více než 600Kč patří do kategorie dotazovaných, kteří jako důvod vyšší útraty uváděli zmíněný nákup vánočních drobností a dárků.

Graf 9 Průměrná útrata návštěvníka Valašského mikulášského jarmeku (Zdroj: vlastní zpracování)

Jaký je nejčastěji uváděný důvod návštěvy VMJ Na otevřenou otázku, proč se lidé vrací na Valašský mikulášský jarmek a co je důvodem jejich účasti, lidé nejčastěji odpovídali: celková příjemná atmosféra, nákup vánočních dárků, setkání s rodinou a blízkými přáteli, kulturní program, ochutnání tradičních pokrmů a zhlédnutí zajímavých řemesel, soutěží, vystoupení.

Procento zvýšení tržeb u místních obchodníků Celkem 8 dotázaných obchodníků, mezi nimiž byly 3 restaurace, 1 pivnice, 1 knihkupectví, 1 papírnictví, 1 obchod s potravinami a 1 drogerie, odpovědělo, že v průměru se v době jarmarku denní tržba zvýší až o 150% oproti předcházejícím dnům. Největší zvýšení tržeb zaznamenává pohostinství, následuje obchod s potravinami, drogerie a papírnictví.

64

5.4 SWOT analýza Valašského mikulášského jarmeku Swot analýza je univerzální analytická metoda využívaná jak v marketingu, tak v ekonomii a dalších vědách. Její pomocí lze charakterizovat celkový potenciál daného jevu, produktu, věci. V této práci je swot analýza využita k sestavení přehledu o silných, slabých stránkách dané kulturní akce, jímž je v tomto případě Valašský mikulášský jarmek. Další částí analýzy je shrnutí možných příležití a hrozeb, které mají vliv na kulturní akci. • Silné stránky o Síla tradice a zvyku o Obnova tradičních regionálních řemesel a seznámení s nimi pro širokou veřejnost o Zvyšování návštěvnosti (což se začíná jevit kontraproduktivně) o Rozšiřování pořadatelů o Pomoc dobrovolníků, zapojení veřejnosti o Zlepšování přístupu města a spolupráce s podnikatelským sektorem o Získání grantu, sponzorských darů o Přibývá domácích ukázek a výrobků o Silnější příhraniční spolupráce se Slovenskem o Realizace studentských průzkumů o Rozšíření o prostory a účast TJ Sokol o Nárůst rozsahu jarmeku o Zvyšování povědomí o Jižním Valašsku o Vliv na tržby místních podnikatelů, ekonomický růst a zviditelnění regionu • Slabé stránky o Komunikace výboru o Zdlouhavý administrativní proces v přípravných i vyhodnocovacích fázích o Postranní zájmy jednotlivých sektorů před společnými zájmy jarmeku o Malá propagace cílů a výsledků o Nedostatečné využitý pokladniček pro benefiční cíle, nevědomost návštěvníků o Zdlouhavá příprava jarmeku o Málo účastníků na převlečených za Mikuláše a čerty o Neschopnost prezentovat svou práci 65

o Umísťování řemesel o Nedostatečná kapacita prostoru, nedostatečný počet parkovacích míst • Vnější hrozby o Nepřipravenost pořadatelů pro týmovou spolupráci o Neshoda v cílech o Pomalý rozvoj organizačních schopností a dovedností pořadatelů o Nepřipravenost na počasí o Zajištění hygienické stránky o Převáží postranní zájmy o Stereotyp, návštěvníci očekávající neobvyklý a nový program o Monstróznost akce, masová návštěvnost o Nátlak komerce • Vnější příležitosti o Rozšíření sponzorské základny a spolupráce s podnikateli o Zvýšení počtu dobrovolníků o Vychovávat a připravovat další nástupce o Zapojit veškeré strategické sponzory o Využití návštěvnosti pro benefiční cíle o Posílení občanských sdružení o Granty pro místní rozvoj o Spolupráce s okresním úřadem o Podpora kurzů obnovy řemesel o Tréninky pro komunitní práci94 Dle slov pořadatelů jarmeku, je nejproblematičtějším bodem komunikace, odborné řízení NNO, zapojování partnerů v dlouhodobých cílech jarmeku. Zpočátku vítaný rostoucí zájem návštěvníků začíná být hrozbou příštích let z důvodu možného předimenzování akce a kapacitně nevyhovujícího prostoru. 94

Analýza vychází z dokumentů Ekoporadny Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských

Kloboukách z roku 1999 (dostupný na http://www.ekoporadna.cz/krucky.php?id=46) a z vlastních poznatků a návrhů. 66

6 DISKUZE V přídě Valašského mikulášského jarmeku se jedná o velmi hodnotnou akci, co se týče rozvoje celého mikroregionu. Jarmek příznivě ovlivňuje růst regionu, jeho atraktivitu pro turistu a volbu destinace k návštěvě. Provedená ekonomická analýza vypovídá o jednotlivých složkách financování, na kterých se největší měrou podílí soukromý sektor a to celými 60%. Tento fakt je dán především vloženou dobrovolnou i nedobrovolnou prací, která je v otázce organizace jakýchkoliv kulturních akcí tím nejdůležitějším aspektem. Bez dobrovolníků a organizátorů by kulturní akce vznikat nemohly. Hodnota vložené práce je vyčíslena nově zavedou metodou, která je zmíněna v předchozí části. Neméně důležitou složkou financování jsou přímé finanční vklady, které například v roce 2006 činily 30% celkových vložených vkladů. Z tabulek hospodářského výsledku vyplývá, že jarmek se snaží být trvale mírně ziskovou akcí. Každý rok je to průměrně 20 000 Kč po rozdělení hospodářského výsledku jednotlivým osmi spolupořadatelům, jimiž bylo v roce 2011 přiděleno jednotlivě 19 110 Kč. Tyto prostředky, které tvoří především benefiční výtěžek, jsou jednotlivými pořadateli náležitě smysluplně využity na jednotlivé projekty, či nákup potřebných pomůcek, tisk brožur na propagaci organizace atd. Jarmek vykazuje dlouhodobě rostoucí trend, který je ovšem pro budoucí vývoj akce nežádoucí ve smyslu předimenzování a nedostatečné kapacitě prostor města. Z vlastního výzkumu vyplývá, že návštěvníci jarmeku jsou zde ochotni utratit průměrně 500 Kč a to především za jídlo, nápoje a vánoční dárky. Největší motivací návštěvy je jedinečná atmosféra, která láká k opakovaným příjezdům lidí i ze vzdálenějších míst jak českých, tak i zahraničních. Jarmek se podílí na tvorbě vyššího zisku u místních obchodníků a to nárůstem běžných tržeb až od 150 %.

67

7 ZÁVĚR Tato práce se zabývá kulturou z pohledu ekonomů. V práci je definován pojem kultura a vysvětleno, jak lze efektivitu kultury měřit. Jsou zde nastíněny formy financování kultury v ČR a způsob, jakým se kultura podílí na celkovém rozvoji regionu a města. Literární rešerše se také zabývá významem slovního spojení „kreativní průmysl“. Dále se práce okrajově zabývá oblastí kultury, jakožto jednoho z nejdůležitějších motivů k návštěvě České republiky nebo jednotlivých regionů. Účelem popsání různých náhledů na kulturu je vystihnout její neopomenutelný vliv na turistický ruch a na ekonomickou situaci oblastí, kde kultura tvoří důležitou součást celé etnografické oblasti. Následně je práce zaměřena na rodný kraj autorky práce, kterým je mikroregion Jižní Valašsko, jež se nachází ve Zlínském kraji. Poté se autorka zaměřuje na kulturní aktivity probíhající ve městě Valašské Klobouky. Je zde rozebrána ekonomická stránka největší místní kulturní akce, kterou je Valašský mikulášský jarmek. Dále je provedeno vyhodnocení vývoje jarmeku, uvedeny informace o původu jeho financí a také o projektech, které jsou financovány z benefičního výtěžku celé akce. Následuje vlastní stručný výzkum, kterým je doplněn celkový praktický charakter práce. Závěrečná fáze praktické části studie je věnována swot analýze, která poukazuje na silné a slabé stránky celé kulturní události, její příležitosti a hrozby. Kultura je nepostradatelnou součástí celé lidské společnosti. Bez kultury by lidé nemohli existovat a kultura by nemohla existovat bez lidí. Na vytváření kultury se podílí každý občan státu, ať už je to vědomě či nevědomě. Pro další pozitivní vývoj kultury v České republice je otázka jejího financování velmi podstatná. Budoucnost Valašského mikulášského jarmeku je zcela v rukou návštěvníků a elánu všech organizátorů. Z výsledků analýzy vyplývá, že se Valašský mikulášský jarmek ubírá velice dobrým směrem, kde je rozhodujícím dobré zázemí a síla tradice a zvyku. Lidé se sem velice rádi vracejí a vracet se budou i nadále. Z původní místní akce se stala akce s nadregionální a dokonce až nadnárodním charakterem. Jarmark si vybudoval velice dobrou pověst a napomáhá městu v jeho celkovém rozvoji, napomáhá budovat image města, tím i dosahování jeho cílů v souladu s danou strategií, která je určena regionální politikou města Valašské Klobouky. . 68

8 POUŽITÁ LITERATURA LITERATURA GHILARDI, L. 2005. Cultural Planning: A Sustainable Approach to Cultural Development. Prezentace ze setkání Kulturních kontaktních bodu EU (CCP Meeting) v Lucemburku, 2. června 2005. HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 213 s. ISBN 80-902752-3-0. HAMERNÍKOVÁ B. Kultura masmédiív tržních podmínkác. Věřejná podpora a alternativní zdroje financování.Studijní text. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 1995, s. 1, ISBN 80-902752-3-0. JENKS, CH. Culture. 1st pub. London: Routledge, 1993, vi, 182 s. ISBN 0-415-07278-6. LINHART, J. a kol., Slovník cizích slov pro nové století. 2003, str. 214, Litvínov. ISBN: 8085843196. MALINA, J. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 303 s. ISBN 978-80-7204-560-0. MIKULCOVÁ, M. GRACLÍK, M. Kulturní toulky Valašskem: [323 profilů osobností Valašského království]. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, 391 s., ISBN 80-7218-649-3. RAABOVÁ, T. Analýza ekonomického dopadu Asociace hudebních festivalů České republiky 2011. Vyd. 1. Praha: Economic Impact, 2012, ISBN 978-80-260-1727-1. SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. 2000, str. 13, 14. Praha. ISBN: 807178-328-5. SOUKUPOVÁ, J. Mikroekonomie. 3. dopl. vyd. Praha: Management Press, 2002, 548 s. ISBN 80-7261-061-9.

69

ŠKARABELOVÁ, S.; NESHYBOVÁ, J.; REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. Studijní text. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra Veřejné ekonomie, 2007, ISBN 978-80-210-4267-4 TICHÁ, T. 2007. I umění může vydělávat. A2 kulturní týdeník, 2007, roc. III, c. 12, s. 21. ISSN1801-4542. INTERNETOVÉ ZDROJE:

Vzdělávací nadace Jana Husa. Neziskový sektor a veřejná správa [online]. 2002. [cit. 201212-19] Dostupné z: Ministerstvo kultury. Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě, 2001, s. 1 [online]. 2001 [cit. 2012-12-19] Dostupné z: <www.mkcr.cz> Minstry of culture Czech republic. Kulturní politika v České republice = Cultural Policy in the Czech Republic [on-line]. 2009 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: Vzdělávací nadace Jana Husa. Neziskový sektor a veřejná správa [online]. 2002 [cit. 201212-19] Dostupné z: Euractiv. Kultura má velký ekonomický potenciál [online]. 2009. [cit. 2012-12-19] Dostupné z: The arts and the public purpose. Executive summary [online]. 1997 [cit. 2012-11-06] Dostupné z: http://www.scribd.com/doc/59799897/Arts-and-Public-Purpose-Report> Wiesand, A. The „Creative Sector“ – An Engine For Diversity, Growth and Jobs in Europe. European Cultural Founation [online]. 2005 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: <www.culturenet.cz/res/data/002/000304.pdf> Ministerstvo kultury. Studie a analýzy ke kulturní politice [online] 2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: 70

Studie o ekonomice kultury v Evropě. KEA European Affairs [online]. 2006 [cit. 2012-1122]. Dostupné na: <www.keanet.eu> MK - Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Studie a analýzy ke kulturní politice [online]. 2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: Evropská komise – Regionální politika. Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: Evropská komise – Zastoupení v České republice. Lisabonská strategie [online]. 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: Evropské fórum podnikání. Porovnání Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020 [online]. 2010 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: Ministerstvo kultury. Ekonomika kultury v Evropě – studie [online]. 2006 [cit. 2012-11-22] Dostupné z : Tram research – Cultural tourism in Europe. The Economic Context of Cultural Tourism [online]. 2005 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: Czech Tourism. Vnímání ČR a motivace turistů při výběru destinace [online]. 2003 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: Ministerstvo kultury. Strategie účinnější státní podpory kultury. [online]. 2001 [cit. 201211-22]. Dostupné na: Český statistický úřad. Ekonomika v kultuře [online] 2011 [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice, str. 22 [online]. 2003 [cit. 2012-11.22]. Dostupné na: 71

Arts Institute. Podpora umění a kultury z EU [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: Program Culture. Krátce o programu EU Culture [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: BusinessInfo. Finanční mechanism EHP a Norska [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné na: Beskydy – Valašsko region k objevování. Etnografický region Valašsko [online]. 2005 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: Východní Morava. Magazín východní Moravy [online]. 2009. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: Informace o městě Valašské Klobouky. Valašské Klobouky: Město Valašské Klobouky [online]. 2009 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: <www.valasskeklobouky.cz> Folklorní sdružení ČR. Historie festivalu [online] 2008 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: Infocentrum Valašské Klobouky. Kulturní akce [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: ČSOP Kosenka. Ekoporadna [online]. 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: Valašský mikulášský jarmek. Jarmek [online]. 2012[cit. 2012-11-25]. Dostupné z: Veronica Hostětín. Valašský mikulášský jarmek [online]. 2008 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: 72

9 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK Tab. 1 Členění kulturních činností dle oborů ...................................................................... 16 Tab. 2 Návrh dělení kulturního a kreativního průmyslu – Definice Evropské komise ........ 18 Tab. 3 Poskytnuté dotace Ministerstva kultury v roce 2010 na provoz zřizovaným příspěvkovým organizacím (PO) podle odvětví ................................................................... 28 Tab. 4 Výdaje na kulturu vykázané v kapitolách státního rozpočtu .................................... 30 Tab. 5 Vybavení správního obvodu obce s rozšířenou působností ...................................... 42 Tab. 6 Rozdělení celkových vkladů do jarmeku v Kč podle sektorů za rok 1999 – 2006 ... 58 Tab. 7 Celkové vklady do jarmeku v tis. Kč ze všech tří sektorů za rok 1999-2006 .......... 59 Tab. 8 Výsledek hospodaření o. s. Valašský jarmek za rok 2011 ........................................ 60 Tab. 9 Rozpočet o. s. Valašský jarmek na rok 2012 (v tis. Kč) ........................................... 62

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Motivace návštěvy regionu ....................................................................................... 24 Graf 2 Struktura financování kultury v ČR v roce 2009 ...................................................... 29 Graf 3 Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury z veřejných rozpočtů (v tis. Kč) .............................................................................................................................. 35 Graf 4 Vývoj financování jednotlivých oblastí kultury hlavního města Prahy v letech 20002009 .................................................................................................................................... 37 Graf 5 Zdroje financování Valašského mikulášského jarmeku (průměrné hodnoty v %) ... 53 Graf 6 Benefiční výsledek Valašského mikulášského jarmeku v průběhu let 1998 – 2006 56 Graf 7 Vývoj počtu návštěvníků .......................................................................................... 57 Graf 8 Vývoj podílu jednotlivých sektorů financování VMJ za období 1999 – 2006 .......... 57 Graf 9 Průměrná útrata návštěvníka Valašského mikulášského jarmeku ........................... 64

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Znak města Valašské Klobouky ................................................................................ 40 Obr. 2 Vize města Valašské Klobouky ................................................................................. 41 Obr. 3. Organizace podoprující Valašské kumštování ........................................................ 45 Obr. 4 Logo Valašského mikulášského jarmeku ................................................................. 47 Obr. 5 Organizační schéma VMJ ......................................................................................... 49 73

10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Výsledky grantových řízení města Valašské Klobouky 2012 Příloha č. 2 Výsledky grantových řízení a programu Spolupráce 2012 města Valašské Klobouky Příloha č. 3. Fotodokumentace – Valašský mikulášský jarmek Příloha č. 4: Výsledek hospodaření o. s. Valašský jarmek za rok 2011 dle středisek

74

11 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Výsledky grantových řízení města Valašské Klobouky 2012 (Zdroj: www.valasskeklobouky.cz)

75

Příloha č. 2 Výsledky grantových řízení a programu Spolupráce 2012 města Valašské Klobouky (Zdroj: www.valasskeklobouky.cz)

76

Příloha č. 3. Fotodokumentace – Valašský mikulášský jarmek (Zdroj: vlastní fotoarchiv)

77

78

Příloha č. 4: Výsledek hospodaření o. s. Valašský jarmek za rok 2011 dle středisek (Zdroj: Občanské sdružení Valašský jarmek) CELKEM skutečnost 2011 Náklady materiálové vybavení kancelářské potřeby provozní materiál nákup potravin materiál na zajištění soutěží spotřeba darovaného materiálu služby od jiných organizací a firem

stř. 1 členská základna

stř. 2 Janík prezentace

2 990,00

stř. 4 Kolajová propagace

stř. 5 Sáblíkov á soutěže

596,00

1 484,00

5 062,00

118,00 990,00 1 162,00

15 439,00

1 782,00

171 532,20

535,00

8 508,00

837,00

2 000,00

325,00

1 739,00

32 335,00

400,00

4 244,00

1 569,00

134,00

462,00

1 040,00

služby propagační

7 198,00

2 466,00

6 984,00

2 000,00

22 080,75

služby příkazní smlouvy

17 780,00

podpora hlavních cílů sdružení

113 231,57

48 328,00

3 400,00

5 000,00

7 004,00

200,00

700,00

7 954,00

1 568,00

3 067,00

9 500,00

2 287,00

1 000,00

580,00

1 456,00 21 120,75

960,00

5 000,00

1 700,00

152882,1

-39650,48

7 533,00 525 058,52

2 500,00

7 198,00

9 278,00

dopravné

stř.9 režie a provoz

14 100,00

9 590,00

Náklady celkem

stř. 8 Sedláček benefice

16 600,00 69 945,00

poplatky za vedení bankovního účtu

stř. 7 Tkadlecov trh a řemesla

6 508,00

poštovné

telefonní poplatky

stř. 6 Tarabusov kultura

2 990,00

52 583,00 182 679,20

stř. 3 Janíková provoz

7 533,00 154044,1

2 558,00

203 180,20

13500,00

15785,00

76 914,75

13 647,00

25 039,00

20390,52

Výnosy tržby z prodeje materiálu

292 487,00

tržby za služby

1 500,00

tržby za služby poplatky z místa

62 486,00

tržby za poskytnutí reklamy

13 000,00

úroky z bankovního účtu dobrovolné vstupné finanční příspěvky veřejný sektor finanční příspěvky podnikatelský sektor přijaté materiální dary přijaté služby dary přijaté členské příspěvky dotace Výnosy celkem

Hospodářský výsledek činil

270 505,00

21 982,00 1 500,00 62 486,00 13 000,00

27,45

27,45

49 221,00

49 221,00

2 000,00

2 000,00

32 800,00

32 800,00

20 600,00

18 100,00

5 000,00

5 000,00

4 900,00

2 500,00

4 900,00

60 000,00

10000,00

50 000,00

544 021,45

4 900,00

0,00

270 505,00

10000,00

0,00

71 982,00

62 486,00

120121,0

4 027,45

18 962,93

-149144,0

-2 558,00

67 324,80

-3 500,00

-15785,0

-4 932,75

48 839,00

95 082,00

-16 363,07

79

Mendelova univerzita v Brně Ekonomika kultury

Recommend Documents