MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Propagace a certifikace služeb vinařské turistiky v mikroregionu Hustopečsko

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta

Propagace a certifikace služeb vinařské turistiky v mikroregionu Hustopečsko

Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

vypracoval: Patrik Ardely Brno 2009

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne

…………………………….

-2-

Chtěl bych na tomto místě poděkovat prof. RNDr. A. Wahlovi, CSc. za pomoc a spolupráci při výběru tématu, získávání informačních zdrojů a zpracování mojí bakalářské práce.

-3-

Abstrakt Ardely, P. Propagace a certifikace služeb vinařské turistiky v mikroregionu Hustopečsko. Diplomová práce. Brno, 2009. Práce se zabývá zhodnocením současného stavu projektu certifikace zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě, s bližším zaměřením na mikroregion Hustopečsko a jeho jednotlivé obce a subjekty. V jejím rámci je pro Národní vinařské centrum, hlavního

organizátora

projektu

certifikace,

proveden

marketingový

průzkum

mezi certifikovanými subjekty, jehož cílem je získat poklady pro vyhodnocení první fáze projektu a formulovat doporučení a návrhy pro zkvalitnění poskytovaných služeb v budoucnosti. Další části práce hodnotí propagaci subjektů vinařské turistiky v mikroregionu Hustopečsko v současných projektech Národního vinařského centra a jeho partnerů a také propagační mix destinace mikroregionu Hustopečsko a jeho členských obcí.

Abstract Ardely, P. Propagation and certification of wine-growing region tourism in the Hustopeče region. Diploma thesis. Brno, 2009. This thesis is concentrated on evaluating the present situation in the Project of wine-growing region tourism subjects certification in the area of south Moravia, with a view to the cities, villages and subjects in the Hustopeče region. The thesis contains a primary questionnaire research with the certificated subjects for the National wine centre, the main organizer of the certification project. The main aim was to establish an important data for evaluating the first phase of the project and formulate recommendations and proposals for increasing the quality of services in the future. Next parts of the thesis evaluate the propagation of wine-growing region tourism subjects in the Hustopeče region in present projects of the National wine centre and it’s partners. It also concentrates on the propagation mix of the Hustopeče region and it’s villages.

-4-

OBSAH: 1

ÚVOD.....................................................................................................................- 6 -

2

CÍL PRÁCE............................................................................................................- 8 -

3

METODIKA...........................................................................................................- 9 -

4

LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................- 11 -

5

4.1

Cestovní ruch, jeho specifika a předpoklady ..............................................- 11 -

4.2

Zelený cestovní ruch ...................................................................................- 14 -

4.3

Podnikání v oboru agroturistiky a vinařské turistiky..................................- 18 -

4.4

Certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice ..........................- 21 -

4.5

Vinařství na Moravě ...................................................................................- 24 -

4.6

Mikroregion Hustopečsko...........................................................................- 28 -

4.7

Marketingový výzkum ................................................................................- 34 -

4.8

Propagace destinace cestovního ruchu .......................................................- 38 -

VLASTNÍ PRÁCE ...............................................................................................- 43 5.1

Certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice – současný stav a primární průzkum mezi certifikovanými subjekty......................................- 43 -

5.2

Propagace subjektů vinařské turistiky z mikroregionu Hustopečsko v rámci současných projektů organizovaných Národním vinařským centrem a Nadací Partnerství ...................................................................................................- 70 -

5.3

Propagace vinařské turistiky ze strany subjektu mikroregionu Hustopečsko a členských obcí – propagační mix destinace................................................- 75 -

5.4

Zhodnocení organizace a marketingu cestovního ruchu v mikroregionu Hustopečsko................................................................................................- 83 -

6

DISKUSE .............................................................................................................- 86 -

7

ZÁVĚR.................................................................................................................- 87 -

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................- 90 -

9

PŘÍLOHY............................................................ Chyba! Záložka není definována.

-5-

1 ÚVOD Cestovní ruch představuje v současnosti jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Díky obrovskému objemu tržeb a počtu pracovních míst za sebou nechává dokonce i obchod s ropou a automobilový průmysl. Jedná se o průřezové odvětví, které je napojeno na řadu dalších hospodářských činností. Má dopad na odvětví dopravy, stavebnictví, maloobchodu a na mnohá další, která společně vytvářejí produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. Celkově přispívá k rozvoji zaostalejších regionů a oblastí, kam se díky investicím do cestovního ruchu dostává kapitál z průmyslových, městských a rozvinutých regionů. Tím zde vznikají nové pracovní příležitosti a možnosti také pro ostatní sektory hospodářství, které se na cestovním ruchu podílejí. Vinařská turistika, jeden z modernějších druhů agroturistiky, se u nás v posledních letech těší stále rostoucímu zájmu ze strany veřejnosti. Jde o druh cestovního ruchu zaměřený nejen na konzumaci vína, ale také na poznávání a vzdělávání se v této oblasti. Nabízí možnost zhlédnutí či dokonce vyzkoušení si některých činnosti a prací kolem pěstování vinné révy a výroby vína, navštívit malebné vinařské sklepy a stavení, slavnosti a „košty“, vinobraní atd. Dále zahrnuje mnohé služby včetně dopravy v místě, stravování, ubytování, průvodcovství, degustování vín a sommelierské kurzy, exkurze do vinařství, terénní prohlídky vinic, posezení ve vinném sklepě a mnoho dalšího. Česká republika má pro rozvoj vinařské turistiky velmi dobré podmínky, zejména pak jižní Morava, kde se vyskytuje asi 96% plochy všech vinic ČR a kde má vinařství bohatou historii i současnost. Naše země se tak může připojit k mnoha státům, kde má tento druh turistiky již velkou tradici a je stále rozvíjen (např. Francie, Itálie…). I čeští vinaři a představitelé vinařských obcí již pochopili, že pro ně tento druh cestovního ruchu představuje velké příležitosti a zdroje nemalých příjmů. Zároveň také fakt, že pro přilákání a spokojenost návštěvníků je třeba v této oblasti investovat, zkvalitňovat a rozšiřovat nabídku služeb. Velký krok kupředu se podařilo udělat v oblasti marketingu a propagace. Zatímco před několika lety musel potenciální zákazník pracně hledat kusé informace a kontakty, dnes je již situace o mnoho lepší.

-6-

Díky činnosti organizací jako je Národní vinařské centrum o.p.s., Partnerství o.p.s., Centrála cestovního ruchu jižní Moravy atd. a díky finanční podpoře Vinařského fondu, Jihomoravského kraje, Nadace Partnerství a dalších, se již několik let realizují projekty podporující a propagující vinařskou turistiku na Moravě. Od roku 2000 je to například stále pokračující úspěšný projekt Moravských vinařských stezek. Nejnovějším je pak Projekt certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice, který začal ve druhé polovině roku 2008, na počátku roku 2009 byla ukončena a vyhodnocena první fáze certifikace, na kterou budou navazovat fáze další. Cílem těchto projektů je nejen propagace vinařské turistiky, ale v tomto případě také snaha o neustálé zkvalitňování poskytovaných služeb a označení subjektů, které jsou jakousi elitou mezi poskytovateli a zaručují zákazníkům velmi dobrou úroveň kvality služeb. Existuje řada skutečností, pro které si turistika na venkově zaslouží více pozornosti, než tomu bylo v minulosti. Tento druh cestovního ruchu přispívá ke tvorbě krajiny, nepřináší výrazná ekologická rizika v porovnání s masovou turistikou ve známých turistických centrech, zprostředkovává návrat člověka k přírodě, respektuje přirozené přírodní a životní prostředí, umožňuje objevovat místní krásy, kulturu a tradice atd. Tuto formu turistiky je možné realizovat téměř ve všech přírodních podmínkách. Rozvoji vinařské turistiky napomáhá také trend rostoucí spotřeby vína u českých spotřebitelů. S rostoucí spotřebou stoupá i počet lidí, kteří se o víno zajímají a chtějí mu rozumět. Právě těmto lidem umožňuje vinařská turistika do tajů vína a jeho výroby nahlédnout přímo, ne jen prostřednictvím zakoupené literatury. Umožňuje poznat, jak ve skutečnosti vypadá sklepní hospodářství. Opravdoví zájemci se mohou naučit víno znát, degustovat a hodnotit. Tento druh turistiky umožňuje výběr z nepřeberného množství variant programů a produktů pro návštěvníky, rozmanité možnosti ubytování a volnočasových aktivit.

-7-

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce je provést popis a zhodnocení současného stavu projektu certifikace zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě, s částečným bližším zaměřením na mikroregion Hustopečsko a jeho jednotlivé obce a subjekty. Certifikace, jako nový projekt Národního vinařského centra (dále NVC) spolu s nadací Partnerství, začala v roce 2008. V současné době, v první polovině roku 2009, probíhají přípravy na druhou fázi a rozjíždí se zvýšená propagace certifikovaných subjektů, která je v podmínkách certifikace úspěšným subjektům garantována. Ve spolupráci a pod záštitou NVC bude v rámci této práce autorem proveden marketingový průzkum mezi certifikovanými subjekty s cílem zjistit jejich motivy pro získání certifikátu, názory na optimální počet certifikovaných zařízení, výši poplatku za certifikování, spokojenost s podmínkami certifikace a s povinnými i doplňkovými certifikačními kritérii ve všech pěti jednotlivých kategoriích. Dále s výhodami, které jsou těmto subjektům díky certifikaci poskytovány v oblasti propagace, a náměty pro další zkvalitnění služeb spojených s certifikací. Na základě zjištěných námětů a výsledků průzkumu navrhnout zástupcům NVC změny či úpravy v kritériích, jednotlivých druzích propagace, výši poplatku atd. Mezi dílčí cíle patří také popis a zhodnocení již probíhající propagace subjektů vinařské

turistiky,

certifikovaných

i

necertifikovaných,

v rámci

projektů

organizovaných dlouhodobě NVC spolu s nadací Partnerství a dalšími partnery. Těmito projekty jsou například vydávání edice Krajem vína, provozování oficiálních internetových stránek moravských a českých vín, účast a propagace vinařské turistiky na veletrzích cestovního ruchu, vinařství apod. Dále pak zhodnotit propagační mix destinace mikroregionu Hustopečsko a jeho jednotlivé složky, se zaměřením na vinařskou turistiku a certifikovaná zařízení.

-8-

3 METODIKA Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří literární přehled, ve kterém je pomocí práce se zdroji a jejich citací zpracována teorie a definovány pojmy a metody použité v této práci. Jde především o definování pojmů cestovního ruchu a jeho jednotlivých druhů, specifik, třídění a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Dále vysvětlení pojmů zelený cestovní ruch, popis vinařské turistiky a služeb do ní spadajících, významu venkovské a vinařské turistiky pro podnikatelské subjekty, obce, regiony a stát. Další kapitola popisuje nový projekt Národního vinařského centra a nadace Partnerství, a sice certifikaci zařízení vinařské turistiky, výhody a povinnosti s touto certifikací spojené a plán jednotlivých aktivit, které již byly či budou v rámci certifikace provedeny. Kapitola Vinařství na Moravě se věnuje celé vinařské oblasti, obsahuje malý výtah z historie vinařství na Moravě, hlavní pěstované odrůdy vína a rozdělení na podoblasti, ze kterých je dále podrobněji popsána Velkopavlovická vinařská podoblast, ve které mikroregion leží, a dále samotný mikroregion Hustopečsko. Druhou částí je vlastní práce. Její první kapitola se zaměřuje na popis a zhodnocení současného stavu certifikace. Bylo v ní pracováno s daty poskytnutými NVC a informacemi ze všech tištěných materiálů a tiskových zpráv, které vyšly před začátkem a v průběhu certifikace. Druhou kapitolu tvoří autorem Patrikem Ardely vytvořený a provedený marketingový průzkum formou elektronických dotazníků, jehož hlavním cílem bylo zjistit pro NVC podklady k dalšímu zkvalitňování služeb a činností v projektu certifikace zařízení vinařské turistiky v podobě zjištění spokojenosti certifikovaných subjektů s propagací, kritérii, přístupem ze strany NVC, názory na optimální počet certifikovaných subjektů, výši poplatku atd. Po prvotní domluvě se zástupci NVC byl autorem této práce vytvořen návrh dotazníku, který byl zástupci zkontrolován a některé otázky mírně poupraveny. Tak vznikla konečná podoba dotazníku, který autor následně importoval do školního elektronického výzkumného systému ReLa, spolu s naformulováním cílů a hypotéz průzkumu.

-9-

Tento anonymní dotazník byl distribuován autorem elektronickou poštou. Díky poskytnutému seznamu kontaktů od NVC bylo možné email s průvodním textem, představujícím autora, cíle a význam průzkumu, návod k vyplnění a odkaz pro otevření dotazníku, odeslat všem 72 zástupcům certifikovaných zařízení. Získaná data byla následně vyhodnocena, výsledky každé otázky zpracovány a okomentovány. Na jejich základě pak byla NVC u některých otázek formulována doporučení na změny či úpravy. Následující kapitoly popisují současné projekty propagace certifikovaných subjektů Národním vinařským centrem a jeho partnery a propagační mix mikroregionu Hustopečsko a jeho členských obcí.

- 10 -

4 LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1 Cestovní ruch, jeho specifika a předpoklady 4.1.1 Charakteristika a vymezení pojmu cestovní ruch Definic cestovního ruchu lze nalézt mnoho. Zde je vybráno několik z nich:


Autorka knihy Agroturistika uvádí, že cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, další infrastrukturu cestovního ruchu, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a další služby spojené

s tzv.

doprovodnými

programy.

V cestovním

ruchu

působí

jak soukromý, tak veřejný sektor. [21]


Němčanský definuje cestovní ruch jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování nebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání. [9]




Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) znamená cestovní ruch dočasnou změnu pobytu mimo místo trvalého bydliště, ne déle než na jeden rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.




Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu (AIEST) definuje pojem cestovní ruch jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.

Cestovní ruch se řadí do terciálního sektoru, sektoru služeb. Služby cestovního ruchu slouží k uspokojování základních lidských potřeb, přispívají ke zvyšování životní úrovně a k možnostem využívání volného času.

- 11 -

4.1.2 Specifika trhu cestovního ruchu Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností a specifických rysů, které ovlivňují celý mechanismus trhu. Vyplývají především z charakteru potřeb klientů a z charakteru služeb cestovního ruchu. Pourová uvádí tato specifika cestovního ruchu [16]:


Vysoká míra závislosti na přírodních a kulturně historických atraktivitách,




tyto atraktivity jsou místně vázány, nelze je přemístit,




spotřebitel se přemisťuje za atraktivitami do místa jejich výskytu,




ekonomické využití atraktivit cestovního ruchu se většinou děje formou poskytování služeb,




služby cestovního ruchu mají pomíjivý charakter a nelze je skladovat,




tvorba, realizace a spotřeba služeb je v cestovním ruchu místně i časově spojena,




uspokojování potřeb i samotná spokojenost účastníků cestovního ruchu má vysokou míru subjektivního vnímání a posuzování,




místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby produktu cestovního ruchu,




vysoká míra sezónnosti,




významný vliv mimoekonomických faktorů (např. přírodní katastrofy, válečné konflikty, terorismus aj.),




trh cestovního ruchu má mezinárodní charakter.

Ryglová uvádí další specifika cestovního ruchu [18]:


Podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, ale jedná se o dlouhodobé aktivity (musíme počítat i se špatnou sezónou),




rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami,




místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb (bezprostřední sepjetí s územím, ve kterém dochází k realizaci služby),




vysoký podíl lidské práce,

- 12 -




těsný vztah nabídky a poptávky (tj. změny v cenách a příjmech se obvykle objeví na trhu bezprostředně).

V publikaci Jak rozvíjet místní cestovní ruch uvádí Foret a Foretová ještě tato další specifika cestovního ruchu [5]:


služby cestovního ruchu na sebe navazují. Vynechání nebo zanedbání kteréhokoliv článku znehodnocuje celý komplex těchto služeb,




poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života,




nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy jako Start-Amadeus, Galileo, Sabre).

4.1.3 Předpoklady cestovního ruchu Existenci a rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti ovlivňují předpoklady cestovního ruchu, které jsou přehledně rozčleněny a popsány například v publikaci Agroturistika. Autorka tyto předpoklady rozdělila do 3 okruhů [17]: 1. Lokalizační předpoklady znamenají lokalizaci (umístění) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Dělí se na:


Přírodní - jsou dány povrchem (reliéfem) území, souvisejí s rozmanitostí přírodního prostředí na Zemi. Mezi hlavní předpoklady patří podnebí dané oblasti a hydrologické poměry (povrchové vody, podzemní vody atd.).




Kulturní - bezprostředně souvisejí s historickým vývojem daného území. Vliv kulturně historických památek na cestovní ruch je dán jejich zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou.

- 13 -

2. Selektivní předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Znamenají způsobilost dané země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu. Dělíme je na:


Objektivní - zahrnují politické podmínky (vnitropodniková a bezpečnostní situace), ekonomické předpoklady (dosažená životní úroveň, fond volného času, kvalita životního prostředí), demografické předpoklady (hustota zalidnění, věková struktura obyvatelstva aj.).




Subjektivní - zejména psychologické pohnutky ovlivněné módností, reklamou, propagací cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu, znalostí jazyků a mnohé další motivy ovlivňující rozhodování lidí k účasti na cestovním ruchu a jeho směrování.

3. Realizační předpoklady zaujímají rozhodující postavení v konečné fázi uskutečnění cestovního ruchu. Umožňují dosáhnout a využít dané oblasti (střediska) cestovního ruchu k pobytu, rekreaci a dalším aktivitám. Zahrnují:


Dopravní - patří mezi základní podmínky cestovního ruchu. Vedle dostupnosti a časové dosažitelnosti území je důležitá zejména hustota, kvalita a bezpečnost dopravní sítě a dopravních zařízení.




Materiálně technické – tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a jiná zařízení. Limitujícím faktorem využití konkrétních středisek je kapacita a úroveň těchto zařízení. Neméně důležitá je i kvalita poskytovaných služeb, včetně dalších doplňkových služeb, propagace, rezervace, informační služby apod.

4.2 Zelený cestovní ruch Zelený cestovní ruch je druh cestovního ruchu, který zdůrazňuje především místní hledisko uskutečňování cestovního ruchu, tj. nejen ve volné krajině, ale také i v mírně osídlených oblastech, na rozdíl od cestovního ruchu ve městech či v koncentrovaných přímořských střediscích. Je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou

- 14 -

i lidským prostředím. Jde o cestovní ruch s aktivní náplní, respektující a chránící přírodu. V konkrétní podobě vystupuje především jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. [17] Tento druh cestovního ruchu členíme [17]: Zelený cestovní ruch - ekoturistika - venkovský CR - venkovská turistika - agroturistika - ekoagroturistika - chataření a chalupaření

4.2.1 Agroturistika Agroturistika představuje produkt cestovního ruchu vázaný na zemědělskou farmu či hospodářství. Je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný finanční zdroj k udržení či rozšíření zemědělské činnosti. Zemědělská výroba by však stále měla být dominantní činností těchto podnikatelů. Je ideální typem rodinné dovolené. Umožňuje poskytnout zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích a možnost účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat, především koní. [18] Venkovská turistika a agroturistika jsou spojeny s vesnickým osídlením a společně profitují zejména z přírodního, ale i kulturního bohatství místního prostředí. Odlišují se zejména ubytováním, rekreačními aktivitami i charakterem života v období rekreačního pobytu na vesnici.

4.2.2 Vinařská turistika Vinařská turistika je jedním z modernějších druhů agroturistiky, jde o specializovanou činnost vinařských farem a mnoha dalších subjektů zaměřenou na poskytování služeb turistům vyhledávajících ne jenom konzumaci vína, ale také poznávání, vzdělávání

- 15 -

se v této oblasti, možnost zhlédnutí či dokonce vyzkoušení si některých činností a prací kolem pěstování hroznů a výroby vína. Dále zahrnuje mnohé služby včetně dopravy v místě, stravování, ubytování, průvodcovství, degustování vín, exkurzí do vinařství, terénní prohlídky vinic, posezení ve vinném sklepě, výlety atd. Definici obsahuje například kniha Výkladový slovník cestovního ruchu autorů Páskové a Zelenky, podle nichž jde o formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i mladých vín. Moderním produktem na podporu vinařského cestovního ruchu jsou vinařské stezky.[14] Hall a kol. ji definují jako návštěvu vinic, vinařství, vinařských slavností, kde primárním motivujícím faktorem pro návštěvníky je ochutnávka vína nebo návštěva vinařských oblastí.

4.2.3 Cykloturistika Cykloturistika je moderním a stále oblíbenějším způsobem trávení volného času, který v sobě propojuje prvky zdravého pohybu, mobility na jinak obtížně přístupná místa a sociální pospolitosti za přijatelných finančních nákladů. Atraktivita cykloturistiky na jižní Moravě je také spojena s vinařskou turistikou. Moravské vinařské stezky jsou páteří spolupráce především pro 310 vinařských obcí jižní Moravy v okresech Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště a Znojmo. Základní síť cyklotras bude postupně doplňována a propojena s dálkovými cyklotrasami spojujícími vinařský region s Vídní, Bratislavou, Brnem a dalšími moravskými a evropskými městy. [19] Vinařským stezkám na Moravě se samostatně věnuje příloha H této práce.

- 16 -

4.2.4 Význam venkovské a vinařské turistiky Ze širšího pohledu má venkovská turistika, jejíž součástí je i vinařská turistika, následující pozitiva [17]:


představuje ideální spojení služeb cestovního ruchu se zemědělským prostředím,




respektuje přirozené přírodní a životní prostředí,




přispívá ke krajinotvorbě,




umožňuje objevovat místní krásy a tradice a popularizovat je navenek,




sleduje navrácení člověka k přírodě,




stimuluje rozvoj dalších podnikatelských aktivit,




pomáhá stabilizaci venkovského obyvatelstva, může řešit nezaměstnanost ve venkovských oblastech a snižovat závislost na městech,




přispívá k udržitelnému rozvoji venkova.

Význam pro zemědělské podnikatelské subjekty [17]:


je doplňkovým zdrojem příjmů, což přináší existenční jistotu,




výrazně finalizuje produkci podnikatelských subjektů tím, že mohou výhodněji zpeněžit vlastní výrobky, ubytovací kapacity, dokonce i technologický proces a prostředí farmy (hospodářského domu), pole, louky a krajinu,




vytváří podmínky pro hospodaření i na méně výnosných či dokonce ohrožených zemědělských farmách a podnicích,




zvyšuje celkový standard zemědělských domácností aj. z důvodu nutnosti určité vybavenosti pro provozování agroturistiky.

Význam pro obce [17]:


využívá především stávající bytový fond nebo budovy, které přestaly sloužit svému účelu,




zvyšuje úroveň vybavenosti obcí,




zvyšuje příjmy obyvatel obce i obce samotné,

- 17 -




vytváří finanční zdroje pro vybavenost obcí,




vytváří pro obec dodatečný odbyt zemědělských výrobků a je stimulem pro rozšíření výroby,




vytváří podmínky pro vznik pracovních příležitostí,




oživuje a udržuje tradiční řemeslnou výrobu, folklórní a jiné tradice,




přispívá k využívání přírodního, kulturního historického potenciálu obce a okolí,




udržuje a oživuje gastronomické a jiné zvyklosti a činí z nich předmět nabídky,




zachovává původní ráz krajiny v okolí obce aj.

Význam pro regiony a stát [17]:


stává se významnou mimoprodukční funkcí zemědělství a alternativou řešení některých jeho problémů,




snižuje nezaměstnanost a vytváří pracovní příležitosti v zemědělství, ale i v jiných oborech, jejichž služeb účastníci agroturistiky využívají,




stabilizuje osídlení venkova,




pomáhá udržovat a funkčně obnovovat vesnické osídlení,




rozptyluje cestovní ruch do větších územních celků,




zahraniční návštěvnost zvyšuje exportní aktivity státu aj.

4.3 Podnikání v oboru agroturistiky a vinařské turistiky Agroturistika a vinařská turistika jsou významnou podnikatelskou činností, která může být pro venkov a jednotlivé poskytovatele velkým potenciálním zdrojem příjmů a nových pracovních příležitostí, pomáhá zajistit obyvatelstvu zde pracujícímu dostatečné příjmy, které často pouze zemědělstvím nedosahují. Podnikání v této oblasti cestovního ruchu vyžaduje ovšem změnu postojů obyvatel venkova, doplnění znalostí o tuto oblast podnikání a schopnost orientovat se v tržních podmínkách.

- 18 -

Subjekty provozování těchto druhů venkovské turistiky mají jako výhodu levnější vstupy (možnost uplatnit např. ke stravování vlastní produkci, v případě vinařské turistiky vlastní víno atd.), které umožňují stanovit přijatelné ceny. Na druhou stranu ale nejsou tyto subjekty často dostatečně na poskytování služeb návštěvníkům připraveny. Jak po stránce materiální (zchátralé objekty, chybějící sociální zařízení, ubytování atd.), tak po stránce znalostní (chybí např. znalost cizích jazyků, právních norem a předpisů) a legislativní (chybějící živnosti na poskytování daných služeb aj.).

4.3.1 Živnosti potřebné k poskytování služeb vinařské turistiky Pro poskytování velké části služeb spadajících do vinařské turistiky musí mít poskytovatel oprávnění v podobě zřízené živnosti pro příslušnou činnost. Jde především o oblast ubytování a stravování, ale i některé další služby. Ač si to často vinaři neuvědomují, musí mít živnostenské oprávnění zřízené i na pouhé rozlévání a nabízení vín při degustacích či posezeních se zákazníky ve sklepě. Hodně často se tak setkáváme s tím, že služby spadající do vinařské turistiky jsou poskytovány bez živnostenského oprávnění, tzv. „na černo“. S tím poté souvisí také neochota a vlastně i nemožnost své služby nabízet veřejně kvůli možným postihům. Velký počet vinařů, zejména pak ti, kteří se vinařstvím přímo neživí, si tyto živnosti zřizovat nechtějí. V důsledku toho se nezapojují ani do společných propagací a aktivit obcí či vinařských organizací, které se podporou vinařské turistiky zabývají. V „lepším případě“ pak tyto služby nabízejí bez živnostenského oprávnění pouze svým známým a zákazníkům, kteří od nich kupují víno. Vezměme si jako příklad malého vinaře a již zmiňované degustace vína. Tato činnost

spadá

do

řemeslné

ohlašovací

živnosti

hostinská

činnost.

Dle živnostenského zákona do této činnosti patří:


činnost spočívající v přípravě a prodeji nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou podávány. Rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda se jedná o hostinskou činnost, je skutečnost, že pokrm či nápoj je podáván k bezprostřední spotřebě (nemusí být tedy ani připravován či prodáván, proto

- 19 -

sem spadá i podávání vzorků vína při degustacích). Pokud je víno vinařem prodáváno a nepodáváno k bezprostřední spotřebě, je nutná pouze živnost volná, konkrétně živnost označená č.6 - výroba nápojů.


V rámci hostinské činnosti lze vykonávat i činnosti, které běžně spadají do volné živnosti „ubytovací služby“. Jde o nabízení ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních jako jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat či bungalovů a v jiných kategoriích staveb (bytových a rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci), kam spadají také ubytovací kapacity nad vinnými sklepy, které vinaři často mají zřízené, apod.

Pro provozování této živnosti se kromě všeobecných podmínek (věk nad 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost) vyžaduje i způsobilost odborná, prokázaná dle §21 např. výučním listem v oboru, maturitním vysvědčením v oboru atd., praxí v oboru a způsobilostí pro práci s potravinami, která se doloží platným zdravotním průkazem. Pokud fyzická osoba nemá požadované vzdělání, lze předepsané doklady o odborné

způsobilosti

nahradit

podle

§22

vzděláním

v

příbuzném

oboru,

rekvalifikačním kurzem nebo kvalifikační zkouškou a k tomu vždy dokladem o vykonání praxe. Za příslušné vzdělání v oboru se považují zejména obory kuchař-číšník, číšníkservírka, kuchař, kuchařské práce. Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo obdobných pracovních postupů a odborných znalostí. Jedná se např. o obor pekař, cukrář, řezník a uzenář. Praxí v oboru se rozumí výkon odborných činností, které náleží do oboru nebo do příbuzného oboru živnosti

Tabulka č. 1: Potřebné živnosti k poskytovaným službám

Typy služeb Ubytování bez stravování (turistické ubytovny, kempy, chatové osady, bytové domy, rodinné domy, stavby pro individuální rekreaci atd.)

Vazba na zákonné úpravy Živnost volná "ubytovací služby." Nespadá sem hotel, motel, penzion a hotel garni, neboť tyto kategorie ubytovacích zařízení vždy musí poskytovat i stravovací služby. V rámci této živnosti je možné poskytovat jen snídaně a to jen při kapacitě do 10 lůžek.

- 20 -

Typy služeb

Vazba na zákonné úpravy

Ubytování v soukromí do 10 osob s podáváním snídaní

Živnost volná "ubytovací služby." Je samozřejmě nutné při podávání snídaní dodržovat hygienické předpisy Prodej vlastních přebytků (brambory, Není živnost, ale opět nutné dodržovat hygienické zelenina, maso apod.) předpisy Prodej vlastních výrobků (klobásy, Živnost volná, v případě vína je to obor živnosti č.6-výroba nápojů. Nutné dodržovat hygienické maso, mošty, víno, jiné alkoholické předpisy a potravinářské předpisy nápoje apod.) Polopenze nebo celodenní stravování, Řemeslná živnost „hostinská činnost“ = řemeslná podávání vzorků vína atd. ohlašovací živnost viz. výše. Převoz mikrobusem a jakýmkoli jiným dopravním prostředkem Zprostředkovatelské služby za úplatu pro jiného podnikatele (půjčovny kol atd.)

Koncesovaná živnost Živnost volná

Zdroj: Vlastní práce

4.4 Certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice za

Národní vinařské centrum realizuje od roku 2006 spolu s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací Partnerství a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje „Projekt podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě“. Navazuje a spolupracuje s projektem Moravských vinařských stezek, který nadace Partnerství realizuje již od roku 2000. Certifikace subjektů poskytujících služby vinařské turistiky je součástí projektu Rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě III. Národní vinařské centrum a Nadace Partnerství tímto projektem chtějí podpořit zvyšování kvality služeb a vyčlenit elitu zařízení nabízejících vinařskou turistiku, která bude zaručovat turistovi požadované, minimálně standardní, zázemí a s ním související nabízené služby. Certifikace obecně jako systém hodnocení a označování služeb je známkou dosažení určité úrovně kvality, měřitelné pomocí stanovených kritérií. Pro vznik jednotlivých certifikačních kritérií byl jako vzor použit systém certifikace zařízení v Rakousku a byly využity také zkušenosti s certifikací turistických zařízení pod značkou „Cyklisté vítáni“ provedené také ve spolupráci s Nadací partnerství.

- 21 -

Povinnosti a přínosy pro certifikovaná zařízení Certifikovat je možné pouze zařízení, které leží ve vinařských oblastech České republiky. Certifikace pro provozovatele vinařského zařízení znamená povinnost splnit všechna nastolená povinná kritéria, plus jedno doplňkové pro konkrétní kategorii a zavázat se je pečlivě plnit a dodržovat po daný rok. Dále se subjekt zavazuje propagovat vinařskou turistiku pomocí umístění a nabízení veškerých materiálů vydaných Národním vinařským centrem. Přesná podrobná povinná a doplňková kritéria jsou k dispozici na stránkách NVC(www.vinarskecentrum.cz), v příloze B této práce je pak jejich ukázka pro kategorii vinný sklep. Splnění certifikačních kritérií posuzuje osoba k tomu písemně oprávněná Národním vinařským centrem. O následném udělení známky pak definitivně rozhoduje kolegium hodnotitelů, které vydává závěrečný verdikt. Ten obsahuje zdůvodnění při zamítnutí udělení certifikace, případně doporučení k odstranění nedostatků.

Celkově bylo stanoveno 5 kategorií, ve kterých mohou zájemci získat certifikaci, zde jsou jednotlivé kategorie a jejich definice [2]:


Vinný sklep – vinný sklep, ve kterém provozovatel nabízí posezení a prodává vína vlastní nebo cizí produkce z hroznů, vypěstovaných v ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí. V nabídce je vlastní nebo dodavatelsky zajištěná studená kuchyně. Vinný sklep nabízí řízené degustace a další programy.




Vinařství - producent vína registrovaný na VF1 a UKZÚZ2, který prodává alespoň část vína s rozhodnutím o zatřídění od SZPI3, nabízí maloprodej vlastního vína přímo ze sklepa, firemní prodejny nebo jiného vhodného objektu. Vína v nabídce musí pocházet z hroznů vypěstovaných v ČR.




Vinotéka - vinotéky nabízející především prodej lahvového vína s převahou vín od výrobců z ČR. Vinotéka poskytuje svým návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a vinařskou turistikou, nabízí řízené degustace a další programy.

1

VF = Vinařský fond ČR. UKZÚZ = Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. 3 SZPI = Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 2

- 22 -




Restaurace s vínem - restaurace nabízející sortiment kvalitních jídel a dostatečně široký výběr vín, vyrobených domácími výrobci ze surovin z ČR. Provozovatel

garantuje

kvalifikovanou

obsluhu

a

vhodné

vybavení

pro kultivovanou konzumaci vín.


Ubytování s vinařskou tématikou - venkovské i městské ubytování přímo související s provozem vinného sklepu, vinařství, restaurace s vínem a podobně. Kromě ubytování provozovatel nabízí informace o službách vinařů a vinařské turistice v regionu.

Úspěšně certifikovaným zařízením budou poskytnuty následující výhody:


Poskytnutí smaltované tabulky s logem „Vína z Moravy“ a nápisem v češtině i angličtině „Certifikace vinařské turistiky“ (tabulka musí být viditelně umístněna na certifikovaném zařízení).




Nadstandardní

zvýraznění

certifikovaného

zařízení

na

webu

www.wineofczechrepublic.cz v adresáři vinařů, v sekci „Víno a turistika“ a v interaktivní mapě.


V rámci certifikace bude vydán samostatný letáček v nákladu 5000 ks, který bude obsahovat veškeré informace o certifikaci a také seznam certifikovaných zařízení. Tento letáček bude distribuován na všech veletrzích, vinařských a jiných akcích pořádaných Národním vinařským centrem potažmo Vinařským fondem ČR nebo Nadací Partnerství.




Nosným produktem propagace bude turistický průvodce „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“, který bude v této fázi projektu doplněn o adresář vinařů, vinných sklepů a vinoték s vyznačenými certifikovanými subjekty a o textovou část věnující se certifikaci.




Na certifikovaná zařízení se bude pohlížet jako na elitní subjekty vinařské turistiky, Národní vinařské centrum i Nadace Partnerství bude dávat těmto subjektům přednost při pořádání novinářských press či fam tripů.

- 23 -




Dále

bude

probíhat

propagace

certifikovaných

subjektů

za

pomoci

spolupracujících médií, zejména prostřednictvím PR agentury Vinařského fondu ČR Omnimédia. O certifikaci žádá provozovatel nebo vlastník zařízení písemnou žádostí adresovanou Národnímu vinařskému centru. V roce 2008 byly pilotní certifikace provedeny bez poplatků. Od roku 2009 je provedení certifikace zpoplatněno dle zveřejněných ceníků. Proces certifikace je ukončen uzavřením smlouvy mezi zařízením

a

Národním

vinařským

centrem.

Užívání

certifikační

známky

je zpoplatněno ročním poplatkem. Pro objekty, kde je sdruženo více typů provozů, je možné provést jejich zvýhodněnou společnou certifikaci.

4.5 Vinařství na Moravě Vinařská oblast Morava se rozkládá na území kraje Jihomoravského a částečně zasahuje i do kraje Zlínského. Rozloha vinic v této oblasti je cca 16 980 ha4, což představuje přibližně 96% ploch registrovaných vinic v celé České republice. Souhrnem klimatických podmínek je předurčena především pro pěstování bílých odrůd. Území vinařských oblastí a podoblastí jsou definována zákonem číslo 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství, kde jsou stanoveny vinařské oblasti Morava a Čechy, přičemž každá oblast se skládá z podoblastí, kterou dále tvoří jednotlivé obce. Vinařské podoblasti stanoví Ministerstvo zemědělství Vyhláškou č. 324/2004 Sb. na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. [25] Osobitost vinařské oblasti Morava spočívá v jedinečné pestrosti vín, která je dána rozmanitostí a Uherským Hradištěm,

vinorodé odlišností

krajiny klimatu

rozprostírající jednotlivých

se

mezi

Znojmem

vinařských

podoblastí

a svým terroir5 – neopakovatelným geniem loci, který vyjadřuje unikátní charakter

4 5

Dle aktuálních ploch vinic v jednotlivých letech, údaj k 31.12.2007. Terroir = druhová i chuťová rozmanitost nabídky vín jednotlivých vinařských lokalit.

- 24 -

vinohradů skloubený s tradicí pěstování odrůd a výroby vín z dané vinice pocházejících. [25] Dle archeologických nálezů se vinná réva na jižní Moravě pěstovala již v prvních staletích našeho letopočtu pod vlivem předsunutých římských posádek. Výrazný rozmach vinohradnictví a vinařství pak nastal v souvislosti s šířícím se křesťanstvím za Velkomoravské říše. Péče o vinohrady a vinné desátky sice byla především doménou klášterů, ale protože dobrá vinice v atraktivní poloze mívala vysokou cenu, ukládali bohatí obyvatelé měst svou finanční hotovost často právě do vinohradů. Vznikala současná největší vinařská centra ve Znojmě, Dolních Kounicích, Mikulově, Hustopečích, Strážnici a dalších moravských městech. [25] V roce 2004 došlo Vinařským zákonem č. 321/2004 k novému rozdělení vinařských oblastí. Z původních 10 moravských vinařských oblastí (Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Strážnická, Uhersko-Hradišťská, Velkopavlovická, Znojemská a Podluží) byly sloučením vytvořeny současné 4 vinařské podoblasti Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická a Znojemská.

Tab. č. 2: Stav vinařství na Moravě k 31.12.2007 Vinařská

Počet vinařských obcí

Počet katastr. území

Mikulovská

30

33

182

2 503

4 490,8

65,9

Slovácká

115

130

406

8379

4 400,9

140,3

Velkopavlovická

75

80

319

7276

4 818,2

64,8

Znojemská

91

106

224

1153

3252,7

29,5

-

-

-

53

16,8

-

Celkem Morava

311

349

1 131

19 364

16979,5

300,5

Celkem ČR

377

437

1 303

19 517

17 675,2

310,7

podoblast

Ostatní

Počet Počet vinič. tratí pěstitelů

Plocha registr. Plocha registr. vyklučených vinic vinic (ha) (ha)

Zdroj: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno (duben 2008)

- 25 -

Velikostní struktura vinic Velikostní struktura vinic v ČR je do značné míry odlišná od ostatních států Evropské unie. 76,5 % z celkového počtu českých pěstitelů obhospodařuje vinice s plochou pouze do 0,2 ha. Součet ploch těchto drobných vinic však tvoří jen 11,3 % z celkové plochy vinic v ČR. Pěstitelů s vinicemi nad 1 ha osázené plochy je pouze 4,2 % z celkového počtu pěstitelů. Tito však dohromady obhospodařují 73 % celkové plochy vinic v ČR. Z těchto údajů je dobře patrné, že velká většina českých pěstitelů obhospodařuje pouze malé vinohrady a většinou jen jako svou zálibu či rodinnou tradici, ne jako předmět podnikatelské činnosti. Tito pěstitelé většinou služby spadající do vinařské turistiky nenabízejí nebo u nich nastává problém s chybějícími živnostmi zmiňovaný výše v kapitole Podnikání v oboru agroturistiky a vinařské turistiky. Graf č. 1: Velikostní struktura vinic v ČR

Zdroj: www.wineofczechrepublic.cz

4.5.1 Velkopavlovická vinařská podoblast Velkopavlovická vinařská podoblast se rozkládá v centrální části vinařské oblasti Morava. Krajina s členitým reliéfem, která severně od největší vinařské obce Velkých Bílovic stoupá do kopců Hustopečské pahorkatiny a pak v úrodných rovinách pozvolna klesá až k Brnu, patří k nejslunnějším a nejteplejším místům České republiky. Velkopavlovická vinařská podoblast je druhou největší v ČR co do počtu pěstitelů a dle rozlohy vinic dokonce největší. Její součástí je 75 obcí, přičemž 6 z nich jsou

- 26 -

městskými částmi Brna. Celá podoblast se nachází v Jihomoravském kraji, na území 5 okresů - Brno - venkov, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Brno - město. Je součástí regionu NUTS II Jihovýchod. Velkopavlovická vinařská podoblast je typická svým vysokým potenciálem pro vinařskou turistiku, která je celoročním lákadlem návštěvníků do oblasti. Část podoblasti se také vyznačuje tzv. příměstskou turistikou. To znamená, že pro obyvatele Brna slouží okolí Brna jako možnost "druhého" bydlení (chaty, chalupy, víkendové domy) a místa pro krátkodobou (po část dne nebo víkendovou) rekreaci. V poslední době velmi oblíbená forma trávení volného času pro všechny skupiny turistů je cykloturistika, pro kterou má region velmi dobré předpoklady (rovinatý terén, snadná dostupnost z Brna, zapojení obcí do projektů cyklotras, kam patří i vinařské stezky). Viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti - města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce - do Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. V severní části, kolem Hrušovan a Žabčic se pěstuje réva na písčitých půdách, kde se kromě Vetlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám - Tramín červený, Pálava, Muškát Moravský i Müller Thurgau. [25] Obr. č. 1: Vinařské oblasti na Moravě

Zdroj: www.wineofczechrepublic.cz

- 27 -

4.6 Mikroregion Hustopečsko Dobrovolný svazek obcí mikroregion Hustopečsko byl založen dne 29.8.2001 ke zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem

členskou

obec

v souladu

s ustanoveními

§46

odst.

2

písm.

b) a následujících zákona č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů. K 1.1.2006 došlo ke sloučení mikroregionu Kloboucko s mikroregionem Hustopečsko. K původním 21 obcím mikroregionu Hustopečsko přibylo 8 dalších (čtyři obce mikroregionu Kloboucko již byly současně členy i mikroregionu Hustopečsko) a vznikl nově svazek obcí s 29 obcemi na rozloze 27 416 ha. Tento subjekt nese nadále název mikroregion Hustopečsko, jeho sídlem jsou Hustopeče. V současnosti žije v tomto mikroregionu přibližně 36 000 obyvatel. [7] Mikroregion Hustopečsko je územně ucelenou oblastí, kterou pevně spojují přírodní, historické, technické, zemědělské, kulturní a folklorní prvky. Klimaticky patří Hustopečsko do nejteplejší oblasti ČR, geograficky spadá do území Dyjskosvrateckého úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraje Ždánického lesa. Krajina se vyznačuje různorodou členitostí a je využívána ze 78% zemědělsky, 7% tvoří lesní plochy, 4% vodní plochy a 11% zástavba a ostatní plochy. Charakter území profiloval způsob života obyvatel, který byl vždy zaměřen především na zemědělskou výrobu, speciálně na vinařství a sadařství. Tato tradice se uchovává do dneška a oblast je právem považována za srdce jihomoravského vinařství. Díky úrodné krajině a hlubokým historickým kořenům patřilo území Hustopečska vždy k bohatším lokalitám. Tuto skutečnost připomínají četná muzea, zbytky opevnění, kostely, kaple, zámečky, měšťanské domy a selská stavení. Díky ideální poloze a příznivým klimatickým i půdním podmínkám se tu vinná réva úspěšně pěstovala už v dobách Velkomoravské říše a dnes se zde pěstují naše nejlepší červená vína. V mikroregionu najdeme známé obce Velké Pavlovice, Velké Bílovice, Němčičky, Kobylí či Bořetice. Nejstarším a největším střediskem jsou Hustopeče. Vedle Mikulova bývaly v minulosti Hustopeče největším centrem obchodu s vínem. Samotný mikroregion tvoří jádrové území jedné ze čtyř moravských vinařských podoblastí – Velkopavlovické.

Tato je obecně známa produkcí kvalitních vín.

- 28 -

Intenzivnímu vinařství se zde věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě celá pokolení drobných pěstitelů. Výsledky prezentují v každé obci na každoročních „koštech“, které se staly tradiční kulturně společenskou událostí přístupnou pro kteréhokoliv

návštěvníka

dané

obce.

Do

mikroregionu

zasahuje

svým

severovýchodním výběžkem i vinařská podoblast Mikulovská, ve které leží obce Popice, Pouzdřany a Strachotín. Členy svazku jsou obce Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice a Zaječí. [7] Orgány mikroregionu Hustopečsko tvoří shromáždění starostů, předseda svazku, dva místopředsedové, tajemník svazku a revizní skupina. Předmětem činnosti svazku je [7]:


Společný postup při zabezpečování úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata.




Společný postup při zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod.




Společný postup při zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí, informačních sítí a systémů veřejné osobní dopravy.




Společný postup při zabezpečování úkolů v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí.




Společný postup při provozu lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin.

- 29 -




Koordinace při správě majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.




Společný postup při dosahování ekologické stability zájmového území a jeho trvalé obyvatelnosti.




Koordinace významných investičních akcí v zájmovém území.




Koordinace obecných územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku.




Slaďování zájmů a činnosti místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území.




Vytváření, zmnožování a správa společného majetku svazku.




Zastupování členů svazku při jednáních o společných věcech s třetími osobami.




Propagace svazku a jeho zájmového území.

Pro vytvoření širší spolupráce na území mikroregionu Hustopečsko byla založena stejnojmenná místní akční skupina (MAS). Úkolem místních akčních skupin je povzbuzovat a zorganizovat spolupráci subjektů tak, aby jejím prostřednictvím posílily možnosti využití především vlastního rozvojového potenciálu. Síla a význam MAS spočívá v propojení veřejného a soukromého sektoru a ve spolupráci různorodých partnerů. Členy MAS Hustopečsko jsou ze subjektů veřejné správy mikroregion Hustopečsko, samostatně také město Hustopeče a obce Brumovice, Nikolčice a Boleradice. Podnikatelskou sféru zastupují Graweb, s.r.o. a firma Donné; občanské iniciativy reprezentují Vinařský spolek Nikolčice, Divadelní spolek bří Mrštíků, FC Hustopeče a Šachový klub Hustopeče. Zainteresovány byly také dvě fyzické osoby, Leoš Vejpustek a Jana Charvátová. Fungování MAS Hustopečsko je teprve v počátcích, proto dosud není možné hodnotit její činnost a její příspěvek k rozvoji území Hustopečska. [7] Pro realizaci potřebných projektů se některé obce stávají členy více sdružení obcí s různým těžištěm aktivit (infrastruktura, životní prostředí, občanská vybavenost apod.). Na Hustopečsku je členem více sdružení přibližně 40 % obcí.

- 30 -

Tab. 3: Členství obcí mikroregionu Hustopečsko ve sdruženích obcí (2007)

Sdružení

Členské obce z mikroregionu Hustopečsko

Čistý jihovýchod Spolek obcí Strachotín, Popice, Pouzdřany odkanalizování a výstavba společné ČOV Modré hory Cézava Energetické sdružení obcí JMK

Horní Bojanovice, Zaječí, Velké Pavlovice Pouzdřany, Popice

Svaz měst a obcí ČR Sdružení obcí a měst JMK Spolek pro obnovu venkova Národní akademie regionálního managementu

Vrbice, Bořetice, Kobylí, Velké Pavlovice Nikolčice Horní Bojanovice, Zaječí Horní Bojanovice, Brumovice, Zaječí, Šitbořice, Hustopeče Strachotín, Hustopeče Morkůvky, Pouzdřany Velké Pavlovice

Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko

4.6.1 Cestovní ruch v mikroregionu Hustopečsko Dle zhodnocení ve Strategii rozvoje mikroregionu Hustopečsko je celkový potenciál pro cestovní ruch Hustopečska spíše průměrný. Výhodou jsou vcelku dobré přírodní předpoklady, kdy mírně zvlněná krajina jižní Moravy představuje možnost rozvoje rodinné rekreace v území. Přírodní podmínky Hustopečska pak předurčují zejména rozvoj cestovního ruchu v oblasti vinařství a cykloturistiky. Z hlediska nejvýznamnějších atraktivit a cílů v mikroregionu Hustopečsko nedominuje konkrétní místo, ale spíše celé odvětví – vinařství, což je velkou předností tohoto mikroregionu a slučovacím prvkem pro společné rozvojové projekty veřejné a soukromé sféry. Tento důležitý fakt je vyzdvižen také v již zmiňované obsáhlé strategii rozvoje mikroregionu Hustopečsko, vypracované firmami GaREP s.r.o. a Agroprojekt PSO s.r.o. v prosinci 2007. V ní je také v kapitole Rozvoj cestovního ruchu přímo stanoven cíl podporovat rozvoj specifických forem turistiky, zejména vinařské turistiky, agroturistiky a venkovské turistiky. V mikroregionu se nachází několik vinařských atraktivních míst [7]:


Město Velké Pavlovice – zde jsou koncentrováni jedni z největších výrobců vín na Moravě a nachází se zde největší rozloha registrovaných vinic v mikroregionu (cca 400 ha) a zároveň sedmá největší v ČR. Velké Pavlovice

- 31 -

jsou také známé svojí šlechtitelskou stanicí vinařskou, ve které přišly na svět známé vinařské odrůdy André, Pálava, Aurelius a Agni.


Svobodná spolková republika Kraví hora (okolí obce Bořetice) – od roku 2001 je zde vyhlášena místními vinaři recesistická vinařská republika, která v oblasti CR vytváří širokou škálu aktivit a tím napomáhá aktivně k jeho rozvoji a lákání návštěvníků. Republika má svou vládu v čele s prezidentem, ústavu, znak, prapor i měnu. Snaží se navazovat „diplomatické“ vztahy i se sousedními zeměmi jako například s Vlašským královstvím. Od roku 2006 také stojí nad Kraví horou nová rozhledna.




Muzeum v Hustopečích – v renomovaných sklepních prostorech historického renesančního domu U Synků je umístěna stálá vinařská expozice vinařů Velkopavlovické vinařské podoblasti. V areálu je také vinotéka s několika degustačními programy.




Muzeum v Kobylí – nevelké muzeum, které se snaží zachovat doklady o životě dřívějších pokolení v této starobylé vinařské obci.




Obec Vrbice – jednou z nejzajímavějších věcí na Vrbici jsou její vinné sklepy, které jsou v obci umístěny ve dvou lokalitách - starší kolonie Na sklepech a známější novější lokalita vinné sklepy Stráž.

Mezi další možnosti, které představují zejména v posledních letech silné lákadlo pro turisty, patří jistě velké příležitosti pro provozování cykloturistiky. I tato činnost je úzce spjata s vinařstvím. Přestože napříč mikroregionem neprochází žádná významná mezinárodní nebo nadregionální cyklotrasa, patří cykloturistika k hlavní činnosti návštěvníků této oblasti, často spojenou s návštěvou právě vinných sklepů. Infrastrukturu pro cykloturistiku můžeme rozčlenit v mikroregionu Hustopečsko do čtyř úrovní podle významnosti [7]: 1. Regionální cyklotrasa č. 412 – tato cyklotrasa je na Hustopečsku jediná svého druhu dle klasifikace. Vede z obce Lednice až na nejvyšší vrchol Ždánického lesa nazvaný U Slepice, kde se napojuje na regionální trasu č.473 (Jihlava – Český Těšín). Jediná zastávka na této trase, spadající do Mikroregionu, je v obci Vrbice.

- 32 -

2. Moravské vinařské stezky Greenways – je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Každá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou (červená), která vede ze Znojma do Uherského Hradiště a měří 240 km. Mikroregionem prochází tři cyklostezky

tohoto

druhu.

Výše

zmíněná

Moravská

vinná,

dále

Velkopavlovická vinařská stezka, která prochází mnoha obcemi mikroregionu a Mikulovská vinařská stezka, která prochází pouze obcí Strachotín. 3. Naučné vinařské stezky – na území Hustopečska se nachází tři naučné stezky: a. Stezka krajem André (8 km) – Cyklostezka vede z Hustopečí přes Starovičky, Velké Pavlovice a Bořetice na Vrbici. Ve Velkých Pavlovicích vede kolem šlechtitelské stanice, kde odrůda André vznikla. Mikroregion Hustopečsko, který stezku Krajem André realizoval a pečuje o její

rozvoj,

každoročně

pořádá

na

přelomu

června

a

čevence

cykloturistický výlet Expedice Krajem André. b. Obecní vinařská stezka obce Němčičky (8 km) – začíná i končí přímo v obci a seznamuje návštěvníky jak z historií vinařství, tak se současným stavem výsadby vinné révy v Němčičkách. c. Naučná stezka Modré hory (13 km) – tato nejnovější naučná trasa pro cyklisty i pro pěší vznikla díky mikroregionu Modré hory a propojuje jeho členské obce Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí a Němčičky, které jsou známé především díky pěstování kvalitních odrůd červených vín. 4. Běžné cyklostezky mikroregionu – výše uvedenou síť různých typů cyklostezek doplňují další stezky již menšího významu, které propojují po běžných komunikacích II. a III. třídy vzájemně obce Hustopečska mezi sebou.

Infrastruktura cestovního ruchu v mikroregionu Hustopečsko Základní infrastruktura, zahrnující ubytování a stravování, na území mikroregionu Hustopečsko má různá specifika. Dle údajů ve Strategii rozvoje mikroregionu Hustopečsko je celkový počet oficiálních lůžek mikroregionu více než 2 000, což ovšem

- 33 -

vzhledem k návštěvnosti při různých místních akcích není úplně dostačující. Existuje však vcelku vysoký počet lůžek neoficiálních, které se nejčastěji koncentrují k vinným sklípkům a u místních obyvatel v soukromí. Na Hustopečsku se nachází široká škála možných typů ubytování od hotelů a penzionů přes turistické ubytovny a ubytování v soukromí až po ubytování v kempech. Podrobný popis počtu zařízení, jejich lůžková kapacita a územní rozložení v obcích mikroregionu ukazuje tabulka v příloze F. Nejlépe vybavenou obcí základní turistickou infrastrukturou je město Hustopeče, což je logické vzhledem k počtu obyvatel, koncentraci služeb a lokalizace města jako jádra regionu. Další významné koncentrace ubytovacích kapacit jsou již v turisticky oblíbených lokalitách jako např. Bořetice, Velké Pavlovice nebo Kobylí. Lokalizace stravovacích kapacit je dvojího charakteru. Často bývá navázána na kapacity ubytovací a k tomu navíc je téměř v každé vesnici pohostinské zařízení, které poskytuje občerstvení [7]. Zařízení doprovodné infrastruktury je v mikroregionu široká škála. Jejich podrobný seznam je uveden na oficiální internetové stránce mikroregionu Hustopečsko, kde se návštěvníci mohou dozvědět veškeré informace o tomto druhu infrastruktury Mezi tu nejvýznamnější se jistě řadí výše popsané cyklotrasy, dále například různé multifunkční sportoviště (Hustopeče, Kobylí, Kurdějov, Velké Pavlovice atd.), koupaliště a aquaparky (Hustopeče, Horní Bojanovice, Němčičky…), hippo zařízení (Popice, Uherčice, Klobouky u Brna…) a například i sjezdovku s vlekem (Němčičky) [7].

4.7 Marketingový výzkum Marketingový výzkum představuje systematický a cílevědomý proces směřující k opatření (shromáždění nebo nákupu) určitých konkrétních informací, které nelze získat z informačního systému. Základní význam má rozlišení na marketingový výzkum primární (vlastní sběr informací v terénu) a sekundární (využití dat, které již dříve někdo nashromáždil a zpracoval). [10]

- 34 -

4.7.1 Dotazování Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům primárního marketingového výzkumu. Uskutečňuje se pomocí nástrojů (dotazníků, záznamových archů) a vhodně zvoleného kontaktu s nositelem informací – dotazovaným (respondentem). Tento kontakt může být přímý, bezprostřední, kdy výzkumník předloží psané otázky respondentovi a on napíše odpovědi (přímé písemné dotazování) nebo zprostředkovaný tazatelem, vstupujícím mezi výzkumníka a respondenta, jako je tomu při osobním (ústním) dotazování, včetně telefonického.

Osobní dotazování Osobní dotazování je nejtradičnějším typem dotazování. Osobní styk je založen na přímé komunikaci s respondentem (face to face). Dotazování se stává osobním vždy při osobním kontaktu a je jedno, zda dotazník vyplňuje tazatel nebo respondent. Jeho hlavní výhodou je právě existence přímé zpětné vazby mezi tazatelem a respondentem. Ten může respondenta motivovat k odpovědím, může upřesnit výklad otázky, dle situace může měnit pořadí otázek. Využitím názorných pomůcek (obrázky, karty, vzorky) se dále zvyšuje pravděpodobnost správného pochopení otázek. Pokud se tazateli podaří u respondenta vzbudit zájem, může zadávat delší dotazník, a přesto samotný sběr údajů může proběhnout v krátkém čase. Současně o respondentovi získá během osobního dotazování řadu informací pozorováním. Tento typ dotazování má nejvyšší návratnost odpovědí. [10] Náročnost spočívá v časových a finančních nákladech. Navíc je tento typ dotazování závislý na ochotě nebo schopnosti respondentů spolupracovat. Určitou nevýhodou je také menší míra zachování anonymity dotazovaného.[10] V rámci osobního dotazování rozlišujeme [10]:


standardizovaný (strukturovaný) rozhovor, který je předem připraven, je stanoveno, na co a jak se bude tazatel ptát, trvá se na dodržení pořadí otázek a zejména na dodržení stejné formulace otázek, včetně případných předepsaných variant odpovědí.

- 35 -




nestandardizovaný (nestrukturovaný) rozhovor, který nemá předem určeny závazné formulace a pořadí otázek. Neznamená to, že není předem připravený a promyšlený, ale je záměrně veden tak, aby se formou co nejvíce přiblížil volnému rozhovoru. Jednou z forem tohoto druhu rozhovoru je tzv. řízený rozhovor, který je sice stále ještě volný, ale při kterém tazatel dotazovaného usměrňuje tematicky a vede ho, aby příliš neodbočoval od tématu. Kromě individuálních

rozhovorů se

setkáváme

při

dotazování také

se skupinovými rozhovory (focus groups).

Telefonické dotazování Telefonické dotazování je velmi operativní technika. U telefonického rozhovoru je výhodou jeho rychlost a cena, respondent je skryt v jisté anonymitě a může poskytnout i upřímnější a otevřenější odpovědi. Na druhé straně je jasné, že vybavenost a dostupnost telefonem ještě zdaleka není stoprocentní a také telefonický rozhovor musí být nutně stručnější než osobní z očí do očí.

Písemné dotazování Písemné dotazování patří mezi rozšířené typy dotazování. Písemný kontakt bývá zprostředkován pomocí dotazníků nebo ankety, které jsou zpravidla doručeny respondentovi poštou, případně přiloženy k nějakému výrobku nebo jsou předloženy při nějaké události – konference, výstava aj. Při tvorbě dotazníků a anket je třeba dávat si pozor na jeho správné složení. Výhodou písemného dotazování jsou jeho relativně nízké náklady. Nemusíme budovat tazatelskou síť, přitom však můžeme oslovit okruh respondentů na širokém území. Respondent má při vyplňování větší čas na promyšlení odpovědí, nemůže dojít k negativnímu ovlivnění tazatelem. Největší nevýhodou je nízká návratnost. Kromě toho u navrácených vyplněných dotazníků je často problémem také struktura respondentů, kteří odpověděli. Tím dochází k narušení reprezentativnosti výzkumu.

- 36 -

Počítačové dotazování Do této relativně nové formy dotazování patří [1]:


HAPPI (home-based active passive personál interviewing) – dotazník je nejprve na odpovídajícím zařízení uložen, dotazovaný pak může doma na počítači na otázky odpovědět. Stejnou cestou pak získává institut výsledky zpět.




Dotazování přes internet – www stránky.




Dotazování pomocí emailu (elektronické pošty).

Mezi výhody patří rychlost a flexibilita, nulové náklady na tištění a distribuci dotazníků, nejsou potřeba tazatelé atd. Také možnost neustále v reálném čase zpracovávat průběžně získaná data. Odpadají bariéry vzdálenosti mezi tazatelem a dotazovaným a je možné takto oslovit velký počet respondentů s velmi nízkými náklady. Další výhodou je také určité pohodlí a snížení aktivity respondenta, který si může vše v klidu promyslet, vyplnit dotazník v jemu vyhovujícím čase atd. Nevýhodou této formy dotazování je omezení reprezentativnosti vzorku, jelikož můžeme oslovit jen uchazeče s přístupem na internet. Používání internetu dle Blažkové (2005)

obecně

závisí

na

věku,

vzdělání,

povolání

a

stupni

urbanizace,

proto je zobecnění výsledků průzkumu na celou veřejnost zatím nereálné. Obecně také internetový výzkum není vhodný pro zjišťování některých typů informací, např. důvěrných, osobních, pro otázky se spontánními odpověďmi – nevíme, jestli opravdu respondent odpověděl hned, sám atd. Je využitelný zejména při zjišťování názorů či monitorování chování konkrétně vymezených cílových skupin. Blažková dále blíže specifikuje a popisuje následující možnosti dotazování prostřednictvím www stránek [1]:


Dotazník na webu – Ve své podstatě je WWW dotazník klasickými webovými stránkami. Samovyplňovací dotazník je umístěn na serveru výzkumné agentury či firmy a přístup k němu bývá obvykle chráněn heslem. Respondenti jsou k jeho vyplnění většinou zváni emailovou pozvánkou, tzn. že respondentovi je zaslán email, kde je žádán o vyplnění dotazníku, který se na nachází na určité

- 37 -

WWW stránce a zároveň s tímto emailem dostane svůj přístupový kód k dotazníku. Předností je větší atraktivnost pro respondenty, možnost využití obrázků, audio/video ukázek a možnost přizpůsobení dotazníku podle odpovědí a chování respondenta.


Pop-up okno – Každému n-tému návštěvníkovi nebo každé n-té návštěvě stránek se při příchodu objeví na obrazovce další okno menšího formátu, které návštěvníka vyzve k účasti na krátkém výzkumu.




On-line anketa – Anketa je zjednodušený dotazník, většinou obsahuje 1-3 otázky. Každý uživatel internetu, který projeví zájem, může takovou anketu vyplnit a tím přispět k výzkumu.

Dotazování prostřednictvím emailu je forma dotazování prostřednictvím internetu, kdy dotazník tvoří vlastní text emailu či je k němu připojen jako příloha. Respondent tento dotazník vyplní a opět emailem odešle zpět. [1]

4.8 Propagace destinace cestovního ruchu Propagace neboli marketingová komunikace je čtvrtým a nejviditelnějším nástrojem marketingového mixu destinace. Podle Seatona představuje komunikace základ propagace destinace a vychází ze skutečnosti, že produkt cestovního ruchu destinace je nehmotný a jako takový nemůže být viděn, ohmatán, ochutnán či jiným způsobem otestován nebo předveden ve fázi předprodejní ani při jeho prodeji.[13] Jako synonymum marketingové komunikace je často považována reklama, zejména proto, že je nejviditelnější z nástrojů komunikačního mixu. Ve skutečnosti je však reklama pouze jednou z řady komunikačních nástrojů. Těmi jsou [13]:


Reklama – je nástrojem neosobní masové komunikace využívající média (televize, rozhlas, noviny, internet, časopisy, billboardy, tištěné brožury apod.)




Podpora prodeje destinace – je kampaň stimulující prodej např. snížením cen, poskytováním různých kuponů, programy pro loajální zákazníky, soutěžemi, vzorky zdarma, výstavy a veletrhy, ukázky a předváděcí akce apod.

- 38 -




Public relations (PR, vztahy s veřejností) – zahrnují všechny činnosti, jejichž prostřednictvím destinace komunikuje se svým okolím a všemi jeho subjekty. Okolí a jeho subjekty jsou všichni ti, s nimiž chce firma mít dobré vztahy.




Přímý marketing – je přímý osobní kontakt se zákazníky a potenciálními zákazníky. Mohou to být speciálně zpracované brožurky pro konkrétní klienty, přímé zásilky na adresáta, telemarketing, reklama s žádostí o odpověď apod.




Osobní prodej – je prezentace či demonstrace prováděná prodejcem nebo skupinou prodejců s cílem prodat zboží a služby. Někteří autoři zahrnují do propagačního mixu také tzv. vnitřní reklamu, což jsou

materiály používané pro vnitřní podporu prodeje. Patří sem nápisy, plakáty a další součásti místní propagace. Pelsmacker a kol. dále přidávají do komunikačního mixu také interaktivní marketing, který je typický využíváním nových médií, jako je internet a extranet, jež umožňují nový způsob komunikace (interaktivní, dvou- či vícestranný) s různými subjekty. Propagační mix destinace zahrnuje veškeré komunikace, použité k dosažení požadované úrovně poptávky po destinace pomocí doručení správných zpráv, správnými cestami, ve správný čas, cílovým skupinám a ovlivňující úroveň poptávky v krátkodobém i v dlouhodobém časovém horizontu. [19] Rozlišujeme tři základní cíle propagace [19]:


Posílení stávajícího postavení destinace a oslovení těch, kdo ještě destinaci nenavštívili, tedy udržení a posílení trhu.




Uvedení nových myšlenek a postojů, které ještě destinace nikdy předtím nenabídla a které jsou svým způsobem revoluční.




Změna postojů klientů k destinaci – nejsložitější cíl. Typickým příkladem jsou destinace s nepříliš lichotivým image, které se snaží nejen o změnu materiálně-technické základny, ale i o změnu strategie, které se pak odráží v propagaci s cílem oslovit odlišné cílové skupiny (např. lukrativnější klientelu),

- 39 -

nebo oslovit tytéž skupiny, avšak s jiným produktem nebo záměrem s cílem změnit strukturu poptávky a její rozložení v čase.

Prvotní komunikace zahrnuje propagaci a zdroje informací. Zdroje informací lze rozdělit do čtyř skupin – komerčně a nekomerčně poskytované informace, informace poskytované osobně a neosobně (média). Kombinací uvedených skupin vzniká tzv. informační matice koncového klienta. Tabulka č. 4: Informační matice koncového klienta – zdroje informací

Zdroje informací komerční

nekomerční

osobní
touroperátor, agent
průvodce
turistická informační centra
telefonní prodej
organizační pracovníci a další
příbuzní a známí
učitelé ve škole
skupiny stejného zaměření (studenti, pracovníci jedné firmy…)
reklama „ústa-ucho“ a další














neosobní reklama kalatogy letáky NTO, RTO, LTO video + další nahrávky teletext a další programy o cestování noviny webové stránky průvodci (knihy) filmy zprávy a další

Zdroj: PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2006. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. s. 157.

4.8.1 Využití internetu jako média pro propagaci Internet, jako stále se rozvíjející moderní médium, nabízí velké možnosti využití pro propagaci destinace cestovního ruchu. Jeho nespornou obrovskou výhodou je celosvětová působnost. K informacím na internetu mají přístup všichni lidé po celém světě, kteří disponují připojením. Ve srovnání s internetem mají ostatní média působnost spíše regionální, v rámci určité země či oblasti. Internet má také řadu dalších výhod. Za prvé umožňuje obousměrnou komunikaci, na rozdíl od ostatních médií, kde je komunikace jen směrem k příjemci, nikoli již zpět. Náklady na propagaci také nejsou na internetu závislé na vzdálenosti zadavatele a příjemce, lze komunikovat se stejnými náklady po celém světě a tyto náklady jsou

- 40 -

v porovnání s ostatními médii nízké. Nespornou obrovskou výhodu má internet v tom, že prostřednictvím něj můžeme přenášet informace ve všech podobách. Přenést můžeme text, obrázky, zvuk nebo i video. Ostatní média tuto možnost nemají, přenáší vždy jen některé z těchto forem. Další výhodou je možnost individualizace obsahu, díky které si každý může zvolit, jaké informace chce a nechce dostávat či hledat, jak podrobně atd. Stejně tak poskytovatel informace má možnost volit různé varianty pro jednotlivé země či přímo jednotlivce. V ostatních médiích jsou informace poskytovány stejným způsobem pro všechny a jejich individuální úprava není možná. Data na internetu jsou uložena a každý je může shlédnout kdykoliv, 24 hodin denně. To nám z ostatních umožňují v podstatě jen tištěná média. V případě televize a rozhlasu nemáme možnost zhlédnout zprávu či reklamu znovu kdykoli chceme, ledaže bychom si ji nahráli. Informace z internetu si také uživatel může uložit ve svém počítači a pracovat s nimi. Velmi podstatný je také fakt, že v případě internetu je sám uživatel iniciátorem a informace sám vyhledává. Platí zde takzvaný pull mechanismus. V televizi či rozhlase jsou reklamy nebo zprávy vysílány v předem daných intervalech a jsou uživateli v podstatě vnucovány a často na něj působí negativně. Jeho cílem a záměrem totiž většinou není sledování reklamy či zpráv. Platí zde tzv. push mechanismus. Rozdíl mezi internetem a ostatními médii je také v rychlosti odezvy na reklamní sdělení, kdy na internetu může být rychlost odezvy okamžitá, protože je zde minimální doba mezi zhlédnutím reklamy a reakcí na ni. U ostatních médií dochází k určitému časovému zpoždění. V neposlední řadě má internet výhodu ve velmi snadné měřitelnosti účinnosti reklamního sdělení. Lze poměrně snadno získat přesné statistiky připojených uživatelů na daných stránkách, dobu, po kterou se zdrželi atd. Určitou nevýhodou internetu je možná nevěrohodnost zdroje informací. V případě televize či rozhlasu nebo tisku víme, kdo je autorem zprávy nebo díla, na internetu však často dochází k tomu, že autora neznáme, je zde možnost publikovat svobodně bez potřeby souhlasu s uveřejněním. Díky tomu se zde mohou objevovat zprávy nevěrohodné. Stále aktuálnější je také problém spamů atd.

- 41 -

Výhody a nevýhody využívání internetu jako média pro propagaci shrnuje následující tabulka, která srovnává internet s nejčastěji používanými ostatními médii.

Tabulka č. 5: Porovnání internetu s ostatními médii

faktor

Televize

Rozhlas

Časopisy, Noviny

Internet

Působnost média

Převážně regionální

Převážně regionální

Převážně regionální

Celosvětová

Směr komunikace

Jednosměrná (one-tomany)

Jednosměrná (one-to-many)

Jednosměrná (one-to-many)

Obousměrná (one-to-one, many-to many)

Přenos

Zvuk, obraz

Zvuk

Text, obrázky

Zvuk, video, text, obrázky

Zdroj zprávy

Věrohodný

Věrohodný

Věrohodný

Někdy nevěrohodný

Možnost individualizce obsahu

Ne

Ne

Ne

Ano

Cena reklamy

Vysoká

Střední

Střední

Nízká

Působení zpráv, reklamy

Krátkodobé, v okamžiku vysílání, výhradní

Krátkodobé, v okamžiku vysílání, výhradní

Dlouhodobé, po dobu prohlížení stránky, výhradní

Dlouhodobé, po dobu prohlížení webové stránky, doplňkové

Ne

Ano

Ano

Ne Opětovné shlédnutí zprávy, reklamy Rychlost odezvy na reklamní sdělení

Zpoždění

Zpoždění

Zpoždění

Okamžitě

Možnost měřit účinnost reklamního sdělení

Střední

Nízká

Nízká

Velmi vysoká

Zdroj: BLAŽKOVÁ., M. Jak využít internet v marketingu : Krok za krokem k vyšší konkurenceschopnosti. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 156 s. ISBN 80-247-1095-1. str. 14

- 42 -

5 VLASTNÍ PRÁCE 5.1 Certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice – současný stav a primární průzkum mezi certifikovanými subjekty 5.1.1 Současný stav certifikace Projekt certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice vznikl v roce 2008 jako jedna z klíčových aktivit v Projektu podpory a propagace vinařské turistiky, který realizuje od roku 2006 Národní vinařské centrum spolu s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací Partnerství a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje. Jak bylo zmíněno již v literárním přehledu, cílem certifikace je vyčlenit elitu mezi subjekty nabízejícími služby vinařské turistiky, tedy označit skupinu zařízení, která kvalitou poskytovaných produktů a služeb, ale i historickou nebo architektonickou hodnotou objektů, reprezentují to nejlepší z vinařské turistiky ve vinařských podoblastech Moravy a Čech. O certifikaci žádá majitel nebo provozovatel zařízení písemnou žádostí adresovanou Národnímu vinařskému centru. Certifikace pak probíhá výběrem vyhovujících přihlášených zařízení podle stanovených kritérií v pěti možných kategoriích,

a to vinný sklep, vinařství, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování

s vinařskou tématikou. Poslední dvě kategorie byly vytvořeny a zařazeny do databáze na oficiálních webových stránkách (databáze funguje od roku 2006) a propagačních materiálech až v roce 2008 po diskusích s odborníky v cestovním ruchu a vinaři. Zvláště pak ubytování s vinařskou tématikou má velký potenciál pro rozvoj a je třeba v této oblasti dále investovat a rozvíjet kvantitu i kvalitu poskytovaných služeb zákazníkům, aby bylo možné vytvořit ucelenější nabídku produktů, zdržet účastníky tohoto druhu cestovního ruchu v oblasti delší dobu a podstatně zvýšit příjmy plynoucí z vinařské turistiky jak samotným vinařům, tak i ostatním subjektům v daném místě. Klíčové rozhodnutí o provedení certifikace vzešlo z diskusí mezi zástupci zmíněných organizací ve vinařské turistice,

s přihlédnutím k připravenosti podnikatelského prostředí zejména pak k jejímu velkému rozvoji v posledních letech

- 43 -

a změně postojů vinařů, kteří pochopili a začali využívat velké příležitosti, které vinařská turistika skýtá. Dále pak k pochopení důležitosti certifikace a zájmu samotných podnikatelů a vinařů o ni. Po rozhodnutí pustit se do certifikování následovalo navržení kategorií a hlavně kritérií, která byla následně v několika kolech diskutována v odborné skupině zástupců odborníků cestovního ruchu a vinařství a upravována do výsledné podoby. V této pak byla certifikace zahájena na podzim roku 2008.

V průběhu projektu byly v roce 2008 realizovány tyto klíčové aktivity:


Zjištění a zhodnocení „vinařské“ turistické nabídky a vytvoření obsáhlé databáze vinařských subjektů (vinařství, vinotéky, vinné sklepy, vinařské obce a zajímavosti. Adresář obsahuje cca 600 objektů (stále se rozrůstá a jsou přidávány i nové kategorie definované při certifikaci – restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tématikou).




Zhodnocení nabídky vinařských turistických cílů a vytvoření uceleného nosného produktu destinace s názvem Krajem vína, jehož základem je obecná nabídka:







turistických atraktivit s vinařskou tématikou,




ostatních turistických atraktivit,




kalendář vinařských akcí,




nabídka vinařství a vinných sklepů se službami pro turistickou veřejnost.

Tvorba a distribuce českých i cizojazyčných tiskovin tohoto nosného produktu Krajem vína, zejm. map vinařských oblastí i podoblastí, image materiálů, průvodců, adresáře vinařů, kalendáře vinařských akcí atd. Oproti předcházejícím verzím (počátek v roce 2006) byly materiály opět inovovány, rozšířeny i na vinařskou oblast Čechy (původně se projekt věnoval pouze vinařství na Moravě) a vytvořeny i v jazyce anglickém, německém, polském a ruském.




Vytvoření

sekce

„Víno

a

turistika“

na

webu

www.vinazmoravy.cz,

www.wineofczechrepublic.cz, kde opět celé stránky je možno nastavit na cizí jazyk. Dále došlo ke změně designu celých stránek a dalšímu rozšíření,

- 44 -

například o interaktivní mapy na bázi reálných map přebíraných ze serveru www.amapy.cz, kde je možné najít všechna zařízení z adresáře sklepů, vinic atd.


První fáze certifikace zařízení nabízejících vinařskou turistiku.

Klíčovými aktivitami v roce 2009 budou zejména [2]:


Další fáze certifikace zařízení vinařské turistiky.




Zvýraznění certifikovaných subjektů v databázích oficiálních webových stránek moravských a českých vín.




Reklama a propagace v tisku, na domácích i zahraničních veletrzích (MADI, RegionTour Brno, SlovakiaTour, Víno a destiláty).




Dotisk a distribuce aktualizovaných materiálů produktu „Krajem vína“.




Pilotní instalace informačních tabulí do moravských vinařských podoblastí.

Certifikační kritéria obecně vyžadují:


Podnikání v daném oboru dle platné legislativy – kontrolovány byly doklady potřebné pro daný druh podnikání a nabízené služby (živnostenské listy atd.), aby u certifikovaných zařízení bylo vše v pořádku. Jak víme, často jsou některé služby spadající do vinařské turistiky nabízeny tzv. „na černo“ bez oprávnění pro tuto činnost, což jistě není správně.




Dodržování požadavků na hygienu a čistotu provozu.




Vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení, estetické prostředí v vhodnost objektu pro dané služby vinařské turistiky. Zde bylo cílem, aby se dané služby vinařské turistiky nabízely opravdu v budovách a zařízeních k nim vhodných, např. tradičních vinných sklepech a stavbách.




Požadovaný rozsah a kvalitu samotných služeb a podíl nabízeného sortimentu vín vyrobených z hroznů dopěstovaných v ČR. Zpočátku bylo kritérium podílu hroznů vypěstovaných v ČR stanoveno mírnější, ovšem samotní vinaři v diskusi odsouhlasili jeho zpřísnění s názorem, že vinařskou turistikou se má podporovat především české a moravské víno, nikoli víno z dovezených hroznů. Kvalita služeb je hodnocena mimo jiné i kontrolou vzdělání, např. personálu v restauraci

- 45 -

s vínem (alespoň jeden z pracovníků musí mít vzdělaní a znalosti ve vinařské oblasti), dále musí být nápojové lístky ve více jazycích a podávat dostatečné informace o daném víně. Důležitý je také požadavek na otevírací dobu jednotlivých zařízení, hlavně na provoz i o víkendech, který je podstatný vzhledem k charakteru tohoto druhu cestovního ruchu atd.


Zatřídění nabízených vín a prezentaci vín z dané vinařské podoblasti.

Konkrétní kritéria se pak liší pro jednotlivé kategorie a skládají se vždy ze zhruba deseti až patnácti kritérií povinných, která musejí být splněna všechna, a několika kritérií doplňkových, ze kterých musí subjekt splnit alespoň jedno (zde se objevuje například znalost světového jazyka, informační materiály o historii místa, tradici vinařství apod.). Výzva pro vinaře, kteří by měli zájem tyto certifikáty získat, přišla v roce 2008 dosti pozdě vzhledem k termínu, do kterého se musely dané subjekty přihlásit. Výzva byla zveřejněna na oficiálních stránkách Vína z Moravy, vína z Čech 20.8.2008 a na stránkách Národního vinařského centra 21.8.2008. Termín pro doručení posledních přihlášek byl stanoven na 15.9.2008 kvůli tisku nového vydání publikace Krajem vína pro rok 2009, jejíž součásti je seznam vinařství, vinných sklepů a vinoték a již v tomto vydání jsou certifikovaná zařízení zvýrazněna a propagována, jak bylo garantováno v podmínkách certifikace. Do uzávěrky pro tisk (prosinec 2008) se tedy musel celý proces první fáze certifikace stihnout. Zájemci tak měli na podání žádosti necelý měsíc. Kladem byla ovšem možnost udělat vše elektronicky, kdy stačilo stáhnout si a vyplnit požadovaný formulář a emailem ho odeslat zpět Národnímu vinařskému centru. I přes zmíněnou časovou tíseň byl zájem o certifikaci velký a v tomto termínu přišlo 133 žádostí od 79 podnikatelských subjektů (některé firmy podaly žádost ve 3 i více kategoriích). Přihlášeným subjektům bylo po termínu podání přihlášek ponecháno určité časové období na poslední úpravy a poté nastala samotná kontrola a hodnocení, zda daný subjekt splňuje všechna požadovaná kritéria. Splnit je se celkově podařilo 108 zařízením (od 72 subjektů) z přihlášených 133, což představuje úspěšnost 81 %. Za zmínku stojí také skutečnost, že drtivá většina subjektů je z vinařské oblasti

- 46 -

Morava. Jediné přihlášené a následně úspěšně certifikované zařízení z vinařské oblasti Čechy byly Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o. v kategorii vinařství a vinný sklep. V současné době, na počátku roku 2009, tedy skončila první fáze certifikace. Úspěšným subjektům byly

rozeslány pozvánky na veletrh GO a REGIONTOUR

v Brně, kde proběhla dne 16.1.2009 v zasedací místnosti pavilonu G1 prezentace celého projektu certifikace, její vyhodnocení a slavnostní předání certifikátů zástupcům úspěšných subjektů. Výsledky první fáze certifikace shrnují následující grafy. Graf č. 2: Rozdělení certifikovaných zařízení dle kategorií 4; 4% 15; 14%

15; 14%

36; 33%

38; 35%

vinařství vinný sklep vinotéka restaurace ubytování

Zdroj: Vlastní práce z dat Národního vinařského centra Graf č. 3: Rozdělení kategorií ve Velkopavlovické podoblasti (celkem 37 zařízení) 2

4

12

3

16

vinařství vinný sklep vinotéka restaurace ubytování

Zdroj: Vlastní práce z dat Národního vinařského centra Graf č. 4: Rozdělení kategorií v podoblasti Slovácké (celkem 35 zařízení) 0 4

4

15

12

vinařství vinný sklep vinotéka restaurace ubytování

Zdroj: Vlastní práce z dat Národního vinařského centra Graf č. 5: Rozdělení kategorií v podoblasti Znojemské (celkem 8 zařízení) 2

vinařství

0 3

vinný sklep vinotéka restaurace ubytování

1 2

Zdroj: Vlastní práce z dat Národního vinařského centra

- 47 -

Z grafů je patrné, že nejaktivnější vinařskou podoblastí, co se týče certifikovaných zařízení, je podoblast Velkopavlovická (37), těsně následovaná podoblastí Slováckou (35). Nejnižší počet byl dosažen překvapivě v podoblasti Znojemské, což odborníci vysvětlují skutečností, že v této podoblasti je vinařská turistika dosti rozvinutá a subjekty mají velký počet zákazníků již v současné době. K získání těchto ocenění a certifikátů nemají proto tak velkou motivací jako vinaři v ostatních podoblastech. Nejčastěji zastoupenými kategoriemi jsou podle očekávání vinný sklep (38 certifikovaných zařízení) a vinařství (36 certifikovaných zařízení). Překvapil dosti velký počet certifikovaných vinoték (15 zařízení). Na certifikát v kategorii ubytování s vinařskou tématikou dosáhlo 15 subjektů, certifikované restaurace s vínem jsou pouze 4. Graf č. 6: Rozdělení kategorií zařízení neúspěšných při prvním kole certifikace 4; 16%

5; 20%

vinařství vinný sklep

3; 12%

vinotéka

7; 28%

6; 24%

restaurace ubytování

Zdroj: Vlastní práce z dat Národního vinařského centra

V grafu rozdělení kategorií neúspěšných zařízení při certifikaci je vidět, že nejvíce jich bylo v kategorii vinný sklep. V poměru k certifikovaným byla ale úspěšnost nejhorší u kategorie restaurace s vínem, ve které se podařilo splnit kritéria 4 ze 7 žadatelů, což je velká škoda zejména vzhledem k nízkému počtu celkově certifikovaných restaurací v porovnání s ostatními kategoriemi. U kategorie vinotéka získalo certifikát 15 z 21 žadatelů, u ubytování s vinařskou tématikou 15 z 19. Zhruba jedna třetina z těchto všech necertifikovaných zařízení však kritéria nesplnila z důvodu nedodání všech podkladů či nesplnění pouze některého z jednodušších kritérií. Lze tedy předpokládat, že budou o certifikaci žádat i v následující fázi v roce 2009 a do té doby dané nedostatky odstraní. Certifikace tedy bude probíhat dále i v roce 2009 a následujících letech. Postupně se počítá s mírnými úpravami kritérií směrem k neustálému zvyšování kvality nabízených služeb. Předpokladem je dosažení počtu zhruba 200 certifikovaných

- 48 -

zařízení. Nejde tedy o masovou činnost, naopak snahou je vyčlenit jen elitní a nejlepší poskytovatele těchto služeb. Vysoký počet dosažených certifikátů hned v první fázi projektu vysvětlují organizátoři logickým argumentem, a sice tím, že kritéria byla dopředu daná, čas na jejich splnění nebyl dlouhý, a proto se přihlásili hned zpočátku téměř všichni ti, kteří opravdu kvalitu mají, vinařské turistice a zkvalitňování služeb se věnují a mají před ostatními určitý náskok. Díky tomu také věděli, že daná kritéria již splňují a mají velkou šanci hned v první fázi uspět. Určitou roli mohla sehrát i bezplatnost první fáze certifikace. V dalších obdobích tak velký počet přihlášených subjektů a získaných certifikátů již organizátory očekáván není.

5.1.2 Certifikovaná zařízení v mikroregionu Hustopečsko Z mikroregionu Hustopečsko se do projektu certifikace zapojilo a svá zařízení přihlásilo celkem 16 subjektů. Stanovená kritéria splnilo a certifikát získalo 14 z nich, z toho 13 spadajících do podoblasti Velkopavlovické a 1 do podoblasti Mikulovské. To představuje úspěšnost 87,5 %, tedy o 6,5 % vyšší, než je celková úspěšnost v rámci celého projektu certifikace. Těchto 14 úspěšných subjektů získalo dohromady 26 certifikátů. Konkrétně se jedná o následující subjekty:


Vinařský dům Sonberk, Popice – vinařství (jediný zástupce z mikroregionu Hustopečsko spadající do Mikulovské podoblasti, který certifikát získal).




Koráb – vína starých vinic, Boleradice – vinařství, vinný sklep.




Hotel Kraví hora, Bořetice – vinný sklep, restaurace s vínem, ubytování s vinařskou tématikou.




Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice – vinařství, vinný sklep.




Stapleton-Springer s.r.o., Bořetice – vinný sklep.




Vinný sklep U Vrbů, Hustopeče – vinný sklep.




Vinotéka 2006, Hustopeče – vinotéka.




Patria Kobylí a.s., Kobylí – vinařství, vinný sklep.




Sklep v Suchořádské Zmole, Kobylí – vinařství.




Ing. Pavel Lacina, Velké Pavlovice – vinařství, vinný sklep.

- 49 -




Karel Reichman, Velké Pavlovice – vinařství, vinný sklep, ubytování s vinařskou tématikou.




Marek Suský, Velké Pavlovice – vinařství, vinný sklep.




Víno Zborovský, Velké Pavlovice – vinný sklep, ubytování s vin. tématikou.




Vít Sedláček, Vrbice – vinařství, vinný sklep, ubytování s vin. tématikou. Graf č. 7: Rozdělení zařízení dle kategorií v mikroregionu Hustopečsko 1

4

9

1

vinařství vinný sklep vinotéka restaurace ubytování

11

Zdroj: vlastní práce

Pokud porovnáme počty získaných certifikátů v mikroregionu Hustopečsko s celou Velkopavlovicko podoblastí, vidíme, že téměř tři čtvrtiny z celé podoblasti jich získaly právě subjekty z mikroregionu Hustopečsko. U kategorie ubytování s vinařskou tématikou spadají dokonce všichni držitelé certifikátu do tohoto mikroregionu. Je to dáno skutečností, že mikroregion Hustopečsko tvoří jádro Velkopavlovické podoblasti a zahrnuje většinu nejznámějších a ve vinařské turistice nejaktivnějších vinařských obcí z celé této podoblasti, vyjma Velkých Bílovic a Čejkovic.

5.1.3 Primární průzkum mezi certifikovanými subjekty Myšlenka provést jako součást této práce marketingový průzkum mezi subjekty, které získaly certifikát v první fázi projektu certifikace, napadla autora této práce v lednu roku 2009 na veletrhu Regiontour v Brně, kde se konal seminář a předávání prvních certifikátů majitelům. Při této příležitosti padly v diskusi zajímavé dotazy a připomínky ohledně klasifikačních kritérií, množství certifikovaných subjektů a také propagace a zvýhodnění držitelů certifikátů. Na tomto základě bylo poté autorem se zástupci NVC dohodnuto provedení marketingového průzkumu mezi subjekty, které certifikát získaly, pro tuto organizaci. Původním záměrem autora bylo provést průzkum pouze mezi certifikovanými subjekty z mikroregionu Hustopečsko. Těchto subjektů je však příliš

- 50 -

málo, a proto bylo nakonec přistoupeno k průzkumu mezi všemi certifikovanými subjekty, který je zároveň daleko lépe využitelný pro potřeby NVC. První fáze představovala vytvoření návrhu dotazníku Patrikem Ardely a odeslání zástupci Národního vinařského centra ing. Gondášovi, který po konzultaci s dalšími pracovníky některé otázky upravil. Tak vznikla konečná podoba dotazníku, který byl následně autorem importován do školního internetového výzkumného systému ReLa. Dotazník se skládá ze dvou částí a 6 archů. První část tvoří první arch se 14 otázkami

zaměřenými

hlavně

na

zjištění

spokojenosti

s jednotlivými

druhy propagace certifikovaných subjektů ze strany Národního vinařského centra a sběr námětů na možné další realizovatelné propagační aktivity. Dále obsahuje otázky zjišťující hlavní motivy pro získání certifikátu, míru souhlasu s tvrzeními, která se v souvislosti s certifikací objevila v materiálech NVC, názory na optimální celkový počet certifikovaných zařízení, výši poplatku za certifikaci atd. Tento arch byl společný pro všechny oslovené subjekty. Některé z otázek v něm, stejně jako v arších následujících, jsou formulovány jako otevřené, aby vznikl prostor pro respondenty k přesnému vyjádření názoru a vlastní interpretaci odpovědi. Druhou částí je dalších 5 archů týkajících se konkrétních certifikačních kritérií v jednotlivých kategoriích a respondent vyplňoval vždy jen arch týkající se kategorie, ve které získal certifikát. Otázky v těchto arších jsou zaměřeny na zjištění obtížnosti či jednoduchosti splnění jednotlivých kritérií, vhodnosti jejich formulace a celkové zhodnocení dostatečnosti či nedostatečnosti kritérií v dané kategorii. Tato druhá část průzkumu je z důvodu obsáhlosti součástí přílohy A této práce. Dotazník byl spolu s průvodním textem rozesílán respondentům prostřednictvím emailů v podobě průvodního textu s odkazem na internetové stránky s dotazníkem. Průvodní text v mailu představil osobu autora, jeho spolupráci s Národním vinařským centrem a samozřejmě účel a cíl průzkumu. Dále návod a prosbu o pečlivé vyplnění dotazníku. Vlastní sběr dat byl uskutečněn v období únor – březen 2009. Národní vinařské centrum poskytlo podrobný seznam certifikovaných subjektů s kontakty na jejich zástupce. Díky tomu byl tento email odeslán všem subjektům, které certifikát získaly,

- 51 -

tedy 72. Očekávaná návratnost byla ze strany autora i přes nepříliš optimistický názor ing. Gondáše (hlavně z důvodu jeho nepříliš kladných zkušeností s odpovídáním na emaily a celkově s často pokulhávající komunikací ze strany vinařů) dosti vysoká. Nakonec se podařilo dosáhnout vyplnění dotazníku od 43 subjektů, což představuje 59,8 % dotázaných.

5.1.3.1 Cíle primárního průzkumu Hlavním cílem průzkumu bylo zjištění spokojenosti certifikovaných subjektů se zvýšenou propagací ze strany Národního vinařského centra, která je garantována v podmínkách certifikace. Mezi dílčí cíle patří:


odhalit hlavní motivy firem pro získání certifikátu,




zjistit spokojenost respondentů s podmínkami certifikace a certifikačními kritérii,




zhodnotit spokojenost subjektů s průběhem certifikace a s přístupem ze strany Národního vinařského centra,




zjistit názor dotázaných na optimální počet celkově certifikovaných subjektů, na výši poplatku za certifikaci atd.,




zjistit míru souhlasu s tvrzeními, která se ohledně certifikace objevují v tištěných či elektronických materiálech,




nasbírat náměty a názory na další druhy a způsoby propagace, které by mohly být Národním vinařským centrem realizovány.

5.1.3.2 Hypotézy průzkumu Na základě připomínek některých účastníků předávání prvních certifikátů na veletrhu RegionTour 2009 a prostudování propagačních materiálů a internetových stránek moravských a českých vín byly pro průzkum stanoveny tyto hypotézy:


Nulová hypotéza: Minimálně 70 % respondentů označí jako motiv pro získání certifikátu také zvýšení image jejich firmy.

- 52 -

Alternativní hypotéza: Méně než 70 % respondentů označí jako motiv pro získání certifikátu také zvýšení image jejich firmy.


Nulová hypotéza: Minimálně 80 % respondentů označí u otázky na výši poplatku za certifikaci odpovědi c nebo d. Alternativní hypotéza: Méně než 80 % respondentů označí u otázky na výši poplatku za certifikaci odpovědi c nebo d.




Nulová hypotéza: Méně než 80 % dotázaných označí v otázce č. 11 odpověď a nebo b. Alternativní hypotéza: Více než 80 % dotázaných označí v otázce č. 11 odpověď a nebo b.

5.1.3.3 Výsledky průzkumu

První část – Arch první První část tvoří arch s otázkami společnými pro všechny respondenty. Odpovídalo na ně tedy 43 dotázaných. Otázka č. 1: Jaké byly Vaše hlavní motivy pro získání certifikátu? Tabulka č. 6: Výsledky otázky č.1 Motiv A Získání certifikátu jako důkazu, že Vaše firma mezi elitu poskytovatelů služeb již patří B Zvýšení image Vaší firmy C Přilákání většího počtu zákazníků pro služby vinařské turistiky D Získání výhod, které Národní vinařské centrum nabízí certifikovaným subjektům v oblasti propagace E Přilákání většího počtu zákazníků pro prodej vína F

Snaha získat výhodu oproti konkurenci

G Jiná možnost Zdroj: Vlastní práce

- 53 -

absolutní četnost

relativní četnost

29

23,0 %

23 23

18,3 % 18,3 %

22

17,5 %

19

15,1 %

10

7,9 %

0

0,0 %

Graf č. 8: Výsledky otázky č.1 40 30

29 23

23

22

19

20 10

10

0

0 A

B

C

D

E

F

G

Zdroj: Vlastní práce

Respondenti mohli v této otázce vybrat jednu až tři odpovědi. Nejsilnějším motivem pro získání certifikátu je podle četnosti odpovědí dotázaných snaha získat důkaz či potvrzení, že jejich firma již patří mezi elitu poskytovatelů služeb vinařské turistiky. Tento výsledek potvrzuje předpoklad, že se v první fázi certifikace přihlásily opravdu převážně subjekty, které se vinařské turistice hodně věnují, mají určitý náskok před ostatními a chtějí tento fakt zviditelnit pro potenciální zákazníky. Na druhém a třetím místě se díky shodnému počtu 23 odpovědí umístily motivy zvýšení image firmy a přilákání většího počtu zákazníků pro služby vinařské turistiky. Motiv získání výhod v oblasti propagace, které certifikovaným subjektům nabízí Národní vinařské centrum, se umístil až na čtvrtém místě, avšak v počtu hlasů se téměř shoduje s předchozími dvěma motivy. Poslední možnou odpověď, kterou bylo vypsání vlastního jiného motivu, nevyužil žádný z respondentů. K této otázce se vztahovala také první hypotéza, podle které motiv zvýšení image firmy označí alespoň 70 % respondentů. Relativní četnosti v tabulce jsou počítány vzhledem k základu 126, což byl počet celkově označených motivů všemi dotázanými. Pokud podělíme počet označení motivu zvýšení image firmy (23) počtem odpovídajících respondentů (43), zjistíme, že tento jako jeden z hlavních motivů vybralo 53,5 % dotázaných. Nulová hypotéza proto nebyla splněna a platí hypotéza alternativní. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Ještě více zdůrazňovat v propagačních materiálech fakt, že certifikované subjekty jsou opravdu elitou mezi zařízeními vinařské turistiky, čímž podpoří první dva hlavní motivy zájemců o certifikaci.

- 54 -

Otázka č. 2: Jaký by měl

být podle Vašeho názoru

optimální celkový počet

certifikovaných zařízení? Tabulka č. 7: Výsledky otázky č.2 počet zařízení Menší než 100 100 - 199 200 - 299 300 - 399 Větší než 400 Neodpovědělo Zdroj: Vlastní práce

absolutní četnost 14 19 5 2 2 1

relativní četnost 32,6 % 44,2 % 11,6 % 4,7 % 4,7 % 2,3 %

Graf č. 9: Výsledky otázky č.2 4,7% 2,3% 4,7% 11,6%

32,6%

44,2%

menší než 100 100 - 199 200 - 299 300 - 399 větší než 400 neodpovědělo

Zdroj: Vlastní práce

Jak vidíme z tabulky a grafu, jako optimální počet certifikovaných zařízení uvádějí respondenti nejčastěji interval 100 – 199. Tuto odpověď uvedlo 19 ze 43 respondentů, což představuje 44,2 %. Stejný optimální počet držitelů certifikátů uvádí jako svůj cíl k dosažení i Národní vinařské centrum, čímž se tedy s názory respondentů shoduje. Druhé místo, co se týče počtu odpovědí, zaujímá názor, že by konečný počet certifikovaných zařízení měl být menší než 100. Již v první fázi projektu se ovšem rozdalo certifikátů 108, což znamená, že by v dalších obdobích muselo dojít k razantnímu zpřísnění podmínek a kritérií a také k odebrání certifikátů několika subjektům, které je v roce 2008 získaly. Vyvstává také otázka, zda nejčastěji uváděná odpověď, tedy optimální počet 100 – 199 zařízení, je opravdu vlastní pocit a názor daného respondenta, nebo názor převzatý z propagačních materiálů, které již před zahájením a v průběhu certifikace udávaly tento počet jako optimální a cílený ze strany organizátorů projektu. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Ponechat stávající stanovený optimální počet celkově certifikovaných zařízení.

- 55 -

Otázka č. 3: Plánujete v

budoucnu

žádat

o certifikaci zařízení ještě v další

z definovaných kategorii? Tabulka č. 8: Výsledky otázky č.3 odpověď absolutní četnost Určitě ano 5 Spíše ano 6 Spíše ne 18

relativní četnost 11,6 % 14,0 % 41,9 %

Určitě ne Ještě nevím

5 9

11,6 % 20,9 %

Neodpovědělo Zdroj: Vlastní práce

0

0,0 %

Graf č. 10: Výsledky otázky č.3 20,9%

určitě ano

11,6% 14,0%

spíše ano spíše ne

11,6%

určitě ne 41,9%

ještě nevím

Zdroj: Vlastní práce

41,9 % z dotázaných respondentů spíše neplánuje podávat v budoucnu žádost o další certifikaci v ostatních kategoriích zařízení. Tato odpověď převažuje zřejmě díky skutečnosti, že dotazovaní respondenti využili možnost přihlásit svá zařízení současně téměř ve všech kategoriích, které provozují, hned v první fázi certifikace. I díky velké úspěšnosti při plnění kritérií v prvním kole tak již většina jejich zařízení certifikát získala. Kdyby byla tato otázka položena subjektům, kteří doposud o certifikaci nežádali, byl by výsledek jistě odlišný. Pro organizátory certifikace má však i tento výstup hodnotu, jelikož ukazuje přibližnou úroveň budoucího zájmu o získání dalších certifikátů ze strany těchto již certifikovaných zařízení. Přibližně 8 z celkového počtu 72 certifikovaných subjektů tedy podle průzkumu určitě bude žádat o certifikaci i v další kategorii zařízení. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Zaměřit se na tyto subjekty, které by měly zájem o certifikaci i v dalších kategoriích, a nabídnout jim jako prvním držitelům certifikátů určité finanční zvýhodnění dalších certifikací.

- 56 -

Otázka č. 4: První fáze certifikace byla zdarma. Od letošního roku každý subjekt zaplatí za certifikované zařízení 1000 Kč + DPH, za každý další typ v rámci jednoho objektu 300 Kč + DPH. Jak hodnotíte výši tohoto poplatku? Tabulka č. 9: Výsledky otázky č.4 odpověď absolutní četnost Velmi vysoký 1

relativní četnost

Vysoký Spíše vysoký Spíše nízký Nízký Velmi nízký

4 21 15 2 0

2,3 % 9,3 % 48,8 % 34,9 % 4,7 % 0,0 %

Neodpovědělo Zdroj: Vlastní práce

0

0,0 %

Graf č. 11: Výsledky otázky č.4 0,0% 4,7% 2,3% 9,3%

velmi vysoký vysoký spíše vysoký spíše nízký nízký velmi nízký

34,9% 48,8%

Zdroj: Vlastní práce

Téměř

polovina

dotázaných

respondentů

hodnotí

stanovený

poplatek

pro následující fáze certifikace za spíše vysoký. Více než třetina dotázaných však naopak označila poplatek jako spíše nízký. Počty odpovědí u variant velmi nízký, nízký, vysoký a velmi vysoký nepřesahují ani v jednom případě 10 %. Z tohoto výsledku lze usuzovat, že výše poplatku je zřejmě zvolena správně, protože se většina odpovědí nachází v určité téměř neutrální zóně a jen malá část respondentů (součtem 16,3 %) zaujala více pozitivní či negativní názor Nulová hypotéza, která předpokládala, že v úhrnu minimálně 80 % respondentů označí možnost spíše vysoký nebo spíše nízký, byla potvrzena. Celkově tyto možnosti vybralo 83,7 % respondentů. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Ponechat poplatek ve stanovené výši, případně o něco málo snížit, čímž by se dosáhlo ještě většího vyrovnání názorů dotázaných.

- 57 -

Otázka č. 5: Do jaké míry souhlasíte s těmito tvrzeními? Tabulka č. 10: Výsledky otázky č. 5

Tvrzení Certifikát získají pouze nejlepší poskytovatelé služeb Subjekty, které v letošním roce certifikát získaly, mohou být právem považovány za to nejlepší z vinařské turistiky v ČR Projekt certifikace pomůže dosáhnout úrovně služeb srovnatelné s nabídkou např. v Rakousku Turisté budou více vyhledávat a navštěvovat certifikovaná zařízení Projekt certifikace zvedne kvalitu služeb vinařské turistiky Zdroj: Vlastní práce

Spíše Zcela nesouhlasím nesouhlasím

Nejsem schopný/ schopná posoudit

Neodpovědělo

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

34,9%

41,9%

11,6%

0,0%

11,6%

0,0 %

18,6%

60,5%

9,3%

2,3%

9,3%

0,0 %

30,2%

41,9%

11,6%

0,0%

16,3%

0,0 %

27,9%

58,1%

2,3%

0,0%

11,6%

0,0 %

39,5%

53,5%

0,0%

0,0%

7,0%

0,0 %

Otázka č. 5 byla zaměřena na zjišťování míry souhlasu s tvrzeními, která se objevila v souvislosti s projektem certifikace v propagačních materiálech či tiskových zprávách. Jak z tabulky vidíme, nejvíce vybíranou byla u všech tvrzení odpověď spíše souhlasím. Nejvyšší míru souhlasu, tedy odpověď zcela souhlasím, získalo u respondentů tvrzení, že projekt certifikace zvedne kvalitu služeb vinařské turistiky v České republice. Celkově bylo hodnocení souhlasu u všech otázek velmi kladné, u žádného tvrzení nepřesahuje relativní součet odpovědí spíše nesouhlasím a zcela nesouhlasím 11,6 %.

Otázka č. 6: Jak jste byl/-a v průběhu vlastní certifikace spokojen/-a s: Tato baterie se věnuje zjišťování míry spokojenosti s činnostmi a možnostmi souvisejícími s certifikací. Ve většině otázek překvapuje velmi vysoké procento zcela spokojených respondentů a u tří otázek dokonce nulový počet odpovědí negativních. Jen v dotazu na spokojenost s časovým intervalem mezi zveřejněním informací

- 58 -

o certifikaci a termínem ukončení podávání přihlášek označila více než třetina dotázaných odpověď spíše nespokojen/-a, což se vzhledem k nepříliš velké časové rezervě, jak již bylo popsáno v kapitole 5.1.1, dalo očekávat. U dotazu na spokojenost s možností podat přihlášku elektronicky bylo naopak očekáváno procento zcela spokojených ještě vyšší. Tabulka č. 11: Výsledky otázky č. 6

S posouzením toho, jak splňujete jednotlivá kritéria S přístupem certifikátora, který u vás tato kritéria kontroloval (jeho odborností, vstřícností atd.)? Časovou rezervou mezi zveřejněním informací o certifikaci a konečným termínem pro podání přihlášky? Možností poslat přihlášku elektronicky? Celkově s jednáním ze strany Národního vinařského centra? Zdroj: Vlastní práce

Zcela spokojen/-a

Spíše spokojen/-a

Spíše nespokojen/-a

Zcela nespokojen/-a

Neodpovědělo

76,7 %

20,9 %

2,3 %

0,0 %

0,0 %

86,0 %

14,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

33,5 %

29,5 %

37,0 %

0,0 %

0,0 %

83,7 %

16,3 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

86,0 %

14,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

Otázka č. 7: Jak jste spokojen/-a se zvýrazněním Vaší firmy v seznamu zařízení vinařské turistiky v průvodci „To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“, které obsahují i pasáž věnující se certifikaci? Tabulka č. 12: Výsledky otázky č. 7 odpověď Velmi spokojen/-a Spokojen/-a Spíše nespokojen/-a Nespokojen/-a Nevím, tohoto průvodce jsem ještě nečetl/-a Neodpovědělo Zdroj: Vlastní práce

- 59 -

absolutní četnost 4 30 2 1

relativní četnost 9,3 % 69,8 % 4,7 % 2,3 %

6

14,0 %

0

0,0 %

Graf č. 12: Výsledky otázky č.7 Velmi spokojen/-a 2,3% 4,7%

14,0%

9,3%

Spokojen/-a Spíše nespokojen/-a Nespokojen/-a

69,8%

Nevím, tohoto průvodce jsem ještě nečetl/-a

Zdroj: Vlastní práce

Bezmála 70 % dotázaných je se zvýšenou propagací a zvýrazněním certifikovaných

subjektů

v průvodcích

spokojeno,

9,3

%

velmi

spokojeno,

což představuje pochvalu pro jejich tvůrce. Otázku vyvolává spíše 14 % respondentů, kteří uvedli, že tyto průvodce ještě nečetli, a sice zda tyto průvodce vlastní a nečetli je, nebo zda nedošlo k chybě v distribuci. Tyto průvodce by totiž spolu s ostatními propagačními materiály měla podle podmínek certifikace všechna certifikovaná zařízení od Národního vinařského centra obdržet a nabízet je svým zákazníkům. Důvody k zaškrtnutí odpovědi spíše nespokojen/-a a nespokojen/-a rozebírá podrobněji následující otázka. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Zkontrolovat, zda byly propagační materiály doručeny skutečně všem certifikovaným subjektům a zda je tyto subjekty nabízí svým zákazníkům.

Otázka č. 8: Pro odpovědi c a d: Vypište prosím, s čím konkrétně jste nespokojen/-a. Na tuto otázku měli odpovědět 3 respondenti, kteří u předchozí otázky zvolili odpověď c nebo d. Odpověděli však jen 2 z nich. První respondent uvedl, že v seznamu certifikovaných subjektů v tomto průvodci není jeho firma uvedena, ačkoliv certifikát získala. Bohužel kvůli anonymitě odpovědí není možné zjistit, zda je odpověď pravdivá a případně provést kroky k nápravě. Podle názoru druhého respondenta je seznam certifikovaných subjektů málo výrazný a nepříliš odlišený od seznamu ostatních zařízení. Soudě podle výsledků

- 60 -

předchozí otázky, kdy bezmála 70 % respondentů se zvýrazněním spokojeno bylo, je tento názor pouze menšinový. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Zkontrolovat dle seznamu certifikovaných zařízení, zda jsou opravdu všechna v průvodcích uvedena a nedošlo k chybě v podobě nezahrnutí některého subjektu do tohoto adresáře.

Otázka č. 9: Jak jste spokojen/-a se zvýrazněním Vaší firmy na oficiálním webu www.wineofczechrepublic.cz v adresáři vinařů, v sekci „Víno a turistika“ a v interaktivní mapě? Tabulka č. 13: Výsledky otázky č. 9 odpověď Velmi spokojen/-a Spokojen/-a Spíše nespokojen/-a Nespokojen/-a Nevím, ještě jsem se do těchto sekcí či na tyto www stránky nedíval/-a Neodpovědělo Zdroj: Vlastní práce

absolutní četnost 3 28 2 4

relativní četnost 7,0 % 65,1 % 4,7 % 9,3 %

6

14,0 %

0

0,0 %

Graf č. 13: Výsledky otázky č.9 14,0%

Velmi spokojen/-a

7,0%

9,3%

Spokojen/-a Spíše nespokojen/-a

4,7%

Nespokojen/-a 65,1%

Nevím...

Zdroj: Vlastní práce

Téměř dvě třetiny respondentů jsou spokojeny se zvýrazněním jejich firmy na oficiálních stránkách moravských a českých vín v adresáři vinařů, vinoték, vinných sklepů, restaurací s vínem a ubytování s vinařskou tématikou. Výsledek této otázky je částečně překvapením, protože v tomto adresáři jsou sice certifikovaná zařízení vyznačena logem certifikace a mají hned pod logem firmy i symboly, které ukazují, jaké

- 61 -

zařízení má daná firma certifikováno, ale při běžném vyhledávání podle podoblastí, obce či jiného kritéria se vždy firmy seřazují dle abecedy. Certifikovaná zařízení tedy nejsou zobrazována vždy jako první, jak je tomu v tištěné podobě adresáře, což bylo považováno za skutečnost, která by mohla těmto subjektům vadit. Jeden ze zúčastněných na ni upozorňoval také při předávání certifikátů na výstavě RegionTour 2009. Jak ale vidíme z výsledků, zřejmě tomu tak není i díky nově přidané kolonce, jejímž zaškrtnutím lze vygenerovat vždy pouze zařízení certifikovaná, což je také určitým zvýhodněním a zvýrazněním těchto subjektů. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Zapracovat na adresáři tak, aby se certifikovaná zařízení při zvolení daných filtrů zobrazovala skutečně jako první a byla tak nabízena vždy přednostně.

Otázka č. 10: Pro odpovědi c a d: Vypište prosím, s čím konkrétně jste nespokojen/-a: Na tuto otázku odpovídali opět respondenti, kteří zvolili odpovědi spíše nespokojen/-a či nespokojen/-a u otázky číslo 9. Z 6 respondentů uvedli důvod této volby 4. Jejich odpovědi byly následující:


Kdybych nevěděl, že interaktivní mapa na stránkách je, tak bych ji nenašel. Na interaktivní mapě jsem žádné zvýraznění nenašel, pouze v seznamu se dá vyfiltrovat seznam certifikovaných zařízení.




Málo výrazný seznam certifikovaných subjektů.




Certifikovaná zařízení musí být nabízena jako první.




Vinný sklep U Vrbů tam vůbec není. S první odpovědí se dá částečně souhlasit, přímé zvýraznění certifikovaných

subjektů v interaktivní mapě není, jsou v ní zobrazena všechna zařízení, která obsahuje seznam na stránkách. Na pravé straně mapy lze ale zvolit filtr zobrazení jen certifikovaných subjektů, stejně jako je tomu v adresáři. S obtížným nalezením interaktivní mapy se příliš souhlasit nedá, jelikož mapa se zobrazuje u detailu každého subjektu v adresáři a také v sekci Oblasti a vinaři u popisu každé z vinařských podoblastí.

- 62 -

Problematika zvýraznění a přednostního nabízení certifikovaných subjektů v adresáři, o které se zmiňuje druhá a třetí odpověď, byla již probrána v předchozí otázce. Díky abecednímu řazení subjektů zde není přímo výrazný samostatný seznam certifikovaných subjektů, které by byly nabízeny jako první. Zájemce má však možnost si

tento

seznam

pomocí

volby

„pouze

certifikovaná

zařízení

vinařské

turistiky“ vyfiltrovat. Tato kolonka k zaškrtnutí je v seznamu dostatečně viditelně umístěna i s odkazem na informace o projektu certifikace a jednotlivých kategoriích. Poslední odpověď se týká nezahrnutí Vinného sklepu u Vrbů do daného adresáře. Při kontrole, zda je odpověď pravdivá, však bylo zjištěno, že tento sklep v adresáři zapsán je i s veškerým označením jako certifikovaný subjekt. Vše je tedy v pořádku. Doporučení pro Národní vinařské centrum: V rámci ještě většího zviditelnění by bylo vhodné umístit odkaz na interaktivní mapu, která je velmi dobrým pomocníkem při vyhledávání subjektů, přímo v hlavní liště s nabídkou jednotlivých sekcí, například do sekce oblasti a vinaři.

Otázka č. 11: Jak jste spokojen/-a celkově se zvýšenou propagací, kterou Vám získaný certifikát přináší? Tabulka č. 14: Výsledky otázky č. 11 absolutní četnost 3 26 5 1 8 0

odpověď Velmi spokojen/-a Spokojen/-a Spíše nespokojen/-a Nespokojen/-a Nevím Neodpovědělo Zdroj: Vlastní práce

relativní četnost 7,0 % 60,5 % 11,6 % 2,3 % 18,6 % 0,0 %

Graf č. 14: Výsledky otázky č.11 18,6%

Velmi spokojen/-a

7,0%

Spokojen/-a

2,3%

Spíše nespokojen/-a

11,6%

Nespokojen/-a

60,5%

Zdroj: Vlastní práce

- 63 -

Nevím

Také celková spokojenost se zvýšenou propagací certifikovaných subjektů ze strany Národního vinařského centra je na vysoké úrovni. 60,5 % respondentů je s ní spokojeno, 7 % velmi spokojeno. Poměrně vysoký počet odpovědí nevím je způsoben zřejmě tím, že od předání těchto prvních certifikátů a zahájení propagace uplynulo málo času a navíc mimo turistickou sezónu, takže je ještě zřejmě dosti brzo propagaci a hlavně její dopad na zájem o daný subjekt celkově zhodnotit. Potvrdila se zde před začátkem průzkumu formulovaná nulová hypotéza, podle které mělo méně než 80 % dotázaných označit v této otázce odpověď velmi spokojen/-a nebo spokojen/-a. V souhrnu tyto možnosti označilo 67,5 %, což je ovšem i tak velmi dobrý výsledek. Hypotéza vycházela z připomínek zástupců certifikovaných zařízení při diskusích po předávání prvních certifikátů na veletrhu RegionTour, kteří poukazovali na některé nedostatky a zejména z jejich pohledu na nedostatečnost a malou viditelnost propagace. Důvody odpovědí spíše nespokojen/-a a nespokojen/-a rozebírá podrobněji otázka číslo 12.

Otázka č. 12: Pro odpovědi c a d: Vypište prosím, s čím konkrétně jste nespokojen/-a: Na otázku číslo 12 mělo odpovědět 6 respondentů, kteří v otázce předchozí zvolili odpověď spíše nespokojen/-a či nespokojen/-a. Odůvodnění pro svou odpověď uvedli však jen 4 respondenti. Zde jsou jimi uvedené důvody:


Propagace je málo viditelná 2x




Chtělo by to propagaci větší a viditelnější, například v médiích.




Se zvýšenou propagací spokojen nejsem, protože nám zatím nic nepřinesla. Dva dotázaní se shodují ve své odpovědi, že se jim propagace zdá málo viditelná.

Tomu se podobá odpověď respondenta třetího, který uvedl, že by chtěl propagaci větší a viditelnější, například v médiích. Poslední z dotázaných uvedl, že se zvýšenou propagací spokojen není, protože mu podle jeho názoru zatím nic nepřinesla. Jako odpověď na tyto názory se dá uvést fakt, že od udělení prvních certifikátů uplynulo zatím málo času a propagace certifikovaných subjektů ze strany Národního vinařského

- 64 -

centra je teprve na počátku. Zesilovat bude hlavně v turistické sezóně, která teprve začne, a přibudou také zatím ze strany NVC nevyužívané druhy propagace, jako je reklama v časopisech apod.. Propagaci v médiích se věnuje podrobněji následující otázka. Doporučení pro Národní vinařské centrum: Představit například formou emailu s pdf přílohou certifikovaným subjektům podrobně schválený plán propagace a veškeré složky propagace, které budou v následujících měsících provedeny, včetně seznamu konkrétních časopisů, ve kterých bude probíhat reklama atd., a časového harmonogramu. Díky tomu by subjekty získaly přesné informace o výhodách, které jim jsou a budou poskytovány. Mělo by to jistě kladný efekt na jejich spokojenost.

Otázka č. 13: V jakých médiích (pokud možno co nejkonkrétněji, např. u reklamy v časopise uveďte konkrétní Váš návrh časopisu atd.) byste propagaci certifikovaných subjektů uvítal/-a? Své odpovědi uvedlo 20 z dotázaných 43 respondentů. Mnohé návrhy se podobají, ale nejsou zcela stejné, proto jsou zde uvedeny všechny doslovně tak, jak je respondenti vypsali do dotazníku, pouze seřazené dle podobnosti:


Například TV - Toulavá kamera, Objektiv. Dále články v Lifestylových časopisech.




Televize - např. Toulavá kamera. Dále reklama či články ve vinařských časopisech.




Reportáž o vinařské turistice např. Toulavá kamera v TV, Koktejl, Lidé a země atd.




Reklama v České televizi.




Reklama v televizním vysílání.




Reklama v TV, nedělní přílohy denníků.




Reklama v televizi, rádiu.




Reklama v rádiu.




Reklama v celostátním rádiu (např. Frekvence 1, Radiožurnál apod.), v tisku.

- 65 -




Časopisy o víně - Vo, Víno revue a další.




Reklama a články v časopisech Víno Revue, Gastro plus.




Reklamu v časopisech o víně a vinařství (Decanter atd.).




Časopis Decanter, Mladá fronta dnes.




Odborné vinařské časopisy, internet.




HN, MFD, Reflex.




Periodika cestovního ruchu a knihy o vínech a vinařích.




časopis TRAVEL.




Brožury nabízející pobyty, např. katalog Čedoku apod.




Reklamní letáčky nebo katalog na letišti.




V denním tisku - nějaká příloha k novinám, kde by se psalo o vinařské turistice.

Nejčastěji uváděným médiem pro propagaci certifikovaných subjektů byla podle očekávání televize, následovaná tiskovinami v podobě vinařských časopisů a periodik cestovního ruchu. Dále uváděnými jsou rádio, denní tisk, knihy a také katalogy týkající se konkrétní nabídky programů vinařské turistiky. Některé z námětů uváděných respondenty jsou velmi zajímavé. Možnostmi realizace těchto návrhů se blíže zabývá kapitola 5.1.4.

Otázka č. 14: Jaké další způsoby propagace certifikovaných subjektů byste uvítal/-a mimo propagaci v médiích? Na tuto otázku vypsalo svou odpověď 13 respondentů. Značná část jich ovšem opět uváděla propagaci v médiích a většinou stejnou odpověď jako v předchozí otázce. Proto jsou zde vypsány jen odpovědi, které uvádějí opravdu jiné druhy propagace či v předchozí otázce ještě nezazněly:


Mimo akce Festival otevřených sklepů udělat akce také pro zařízení, která leží v oblastech s menší koncentrací certifikovaných zařízení.




Vydání příručky (seznamu) jen certifikovaných subjektů.




Zanesení certifikovaných vinařství do vyhledávačů (mapy.cz apod.)

- 66 -




Společnou prezentaci na veletrzích a jiných akcích.




Vydání průvodce s popisem oblastí a certifikovaných subjektů.

Akci Festival otevřených sklepů pořádá nadace Partnerství, o.p.s. ve spolupráci s Národním vinařským centrem. Není však akcí jen pro certifikované subjekty a tudíž součástí zvýšené propagace těchto subjektů. Jedná se vždy o víkendový program, při kterém je pro veřejnost otevřeno přibližně 50 vybraných sklepů v určité známé oblasti (většinou několik sousedních vinařských obcí), vždy každé čtvrtletí v jiné vinařské podoblasti. Podrobný popis je součástí kapitoly 5.2.3. Samotné Národní vinařské centrum podobné akce nepořádá, pouze zaštiťuje a podporuje akce konané vinařskými obcemi či sdruženími. Vydání seznamu pouze certifikovaných subjektů má Národní vinařské centrum jako jeden z návrhů pro propagaci v roce 2010. Na rok 2009 již byla vydána edice Krajem vína, jejíž součástí jsou v kapitole 5.2 popsaní průvodci „To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“. Součástí těchto průvodců je adresář zařízení nabízejících služby vinařské turistiky. Adresář u každé vinařské podoblasti začíná nadstandardně zvýrazněným seznamem certifikovaných zařízení, která jsou tímto přednostně nabízena. Mimo to patří do edice také brožurka o certifikaci, ve které si zájemci přečtou o celém projektu, cílech Národního vinařského centra atd. Z tohoto pohledu je tedy propagace pomocí průvodců a souborů tiskovin dostatečná. Zanesení certifikovaných zařízení (všech, ne jen vinařství, jak uvádí respondent) do vyhledávačů map Národní vinařské centrum připravuje ve spolupráci se serverem amapy.atlas.cz, se kterým již delší dobu spolupracuje na dotváření a aktualizování interaktivní mapy na stránkách www.wineofczechrepublic.cz. Společnou prezentaci na výstavách a veletrzích již NVC provádí, a sice rozdáváním edice Krajem vína ve všech jazykových mutacích a poskytováním informací ze strany zástupců NVC. V letošním roce prezentuje NVC celý projekt na výstavách cestovního ruchu RegionTour 2009, SlovakiaTour 2009, dále výstavách MADI, Víno a destiláty a dalších.

- 67 -

Reakce na poslední odpověď je podobná jako na odpověď druhou. Průvodci se seznamem subjektů a zvýrazněnými certifikovanými zařízeními již vyšly a jsou součástí edice Krajem vína.

5.1.4 Vybrané návrhy propagace z průzkumu a plánovaná propagace Národním vinařským centrem Propagace vinařské turistiky je vždy Národním vinařským centrem a jeho partnery plánována na jeden rok. Současný program končí v létě 2009. Do té doby se na schůzích certifikačních autorit NVC bude hlasovat o způsobech propagace certifikovaných zařízení a obecně vinařské turistiky v dalším období. Podle informací od zástupců NVC bude s největší pravděpodobností mimo jiné odhlasováno také vytvoření brožury se seznamem konkrétních certifikovaných zařízení, což byl jeden z návrhů respondentů. Brožura bude laděna do barev a designu tiskovin Krajem vína, avšak bude mnohem osobnější (fotografie konkrétních zařízení, texty o nich, nabídky služeb atd.). Další prvky a druhy propagace se budou odvíjet od rozpočtu následujícího projektu vinařské turistiky. Mělo by jít převážně o bannery na internetu, billboardy, televizní šoty, videa na wwww.wineofczechrepublic.cz atd. Tedy půjde o trendovou reklamu přímo úměrnou množství finančních prostředků.

5.1.5.1 Reklama v televizi a rádiu Reklama v televizi je finančně náročným druhem propagace. Je proto nutné dopředu pečlivě zvážit jeho přínosy v porovnání s náklady na tuto reklamu. V minulosti již reklama v televizi pro podporu českého a moravského vinařství a vinařské turistiky proběhla. Organizoval ji Vinařský fond s využitím agentury. Náklady na tuto akci ale byly značně vysoké a podle vyjádření zástupců Vinařského fondu nesplnil tento druh propagace velká očekávání v podobě masivního zvýšení zájmu ze strany účastníků vinařské turistiky. Další série reklam, tentokráte ze strany Národního vinařského centra, je zatím ve formě návrhů a bude se o ní hlasovat pro propagační období červen 2009

- 68 -

až květen 2010, jak je uvedeno výše. Vše ale bude záležet v tomto případě také na množství peněžních prostředků. Oslovení zástupci NVC na tento druh propagace obecně nemají příliš kladný názor a raději se přiklánějí k jiným médiím a způsobům propagace.

5.1.5.2 Navrhovaná propagace pomocí pořadů České televize - Toulavá kamera a Objektiv Pořady České televize Toulavá kamera a Objektiv nabízejí každou neděli v ranních hodinách nespočet zajímavých reportáží o zajímavostech z regionů ČR i zahraničí. Objektiv se však věnuje pouze reportážím o zahraničí, proto pro propagaci vinařské turistiky na Moravě vhodný není. V pořadu Toulavá kamera se již v minulosti dvě reportáže spjaté s vinařstvím a vinařskou turistikou odvysílány byly. První z nich se věnovala vinařské stezce Podluží a sklepům v okolí Mikulčic, druhá pak Templářským sklepům v Čejkovicích. Zástupcům NVC se ale tento nápad líbí a rozhodli se kontaktovat Českou televizi pro natočení reportáže přímo o certifikaci a některých certifikovaných subjektech. Tento druh propagace bude tedy přidán k již stávajícím aktivitám NVC.

5.1.5.3 Propagace v časopisech a jiných tiskovinách Propagace pomocí článků či reklamy v časopisech, zejména pak časopisech o víně a cestovním ruchu, uvedlo ve svých odpovědích několik respondentů. Národní vinařské centrum má již tento druh propagace rozpracován a naplánován. Konkrétně půjde o masovou kampaň v lifestylových časopisech formou reklamy na celý produkt vinařské turistiky s odkazem na www.vinazmoravy.cz/turistika, který případné zájemce navede na sekci certifikovaných zařízení s konkrétním seznamem. Kampaň proběhne těsně před začátkem turistické sezóny, tedy v období duben/květen nebo květen/červen v těchto časopisech: Květy, Vlasta, Moje Země, Koktejl, Týden, Instinkt, Blesk pro ženy, Blesk pro ženy Léto, 21.století, Epocha, Enigma a Globe.

- 69 -

Ve vinařských časopisech (Vo, Decanter, Víno revue atd.) zatím NVC reklamu naplánovanou nemá. Využití lifestylových časopisů je ale jistě vhodnější, protože je čte více potenciálních zájemců a účastníků vinařské turistiky, zatímco mezi čtenáře zmíněných vinařských časopisů patří spíše samotní vinaři a odborníci.

5.2 Propagace subjektů vinařské turistiky z mikroregionu Hustopečsko v rámci současných projektů organizovaných Národním vinařským centrem a Nadací Partnerství 5.2.1 Ucelený seznam vinařství, vinných sklepů a vinoték v průvodci „To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“ a celá edice Krajem vína Turistický průvodce „To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“ je nosným produktem propagace, který v rámci edice Krajem vína vydává Národní vinařské centrum v Projektu podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě. Obsahuje informace o historii i současnosti vinařství v České republice, Moravských vinařských stezkách a certifikaci. Hlavně ale detailní popis všech vinařských podoblastí. Každou podoblast uvádí mapa s vyznačenými nejvýznamnějšími turistickými cíli, které jsou spolu s dalšími zajímavostmi, tradicemi a akcemi na následujících stranách detailně popsány. Nechybí u nich pěkné fotografie, užitečné kontakty a odkazy. V rámci každé podoblasti tvůrci také vytvořili návrh programu na týdenní pobyt se seznamem zajímavých míst k navštívení. Z hlediska propagace jednotlivých subjektů vinařské turistiky je pak zajímavý adresář vinařů, vinných sklepů a vinoték, od letošního roku rozšířený také o nové kategorie definované při certifikaci, tedy restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tématikou. Tento seznam je umístěn vždy na konci popisu dané vinařské podoblasti. Velmi obsáhlý adresář umožní čtenářům průvodce vybrat si z velkého množství zařízení, u kterých je vždy uveden název, adresa, kontakty v podobě telefonu a emailu, případně webové stránky. Pomocí symbolů pak čtenář zjistí nabízené služby a zda má daný subjekt pravidelnou otevírací dobu či je potřeba se předem na návštěvě telefonicky

- 70 -

domluvit. Certifikované subjekty mají v seznamu nadstandardní označení, což je jedna z výhod jim poskytovaná Národním vinařským centrem. Jsou umístěny hned na počátku seznamu pod nadpisem certifikované služby vinařské turistiky a u jejich popisu nechybí logo certifikace. Seznam necertifikovaných subjektů začíná nadpisem Ostatní služby vinařské turistiky a má odlišně stanovené značení a definice nabízených služeb. Z mikroregionu Hustopečsko mohou čtenáři v roce 2009 v tomto adresáři najít 14 certifikovaných

subjektů

(rozdělení

viz

kapitola

Certifikovaná

zařízení

v mikroregionu Hustopečsko) a dále 96 subjektů necertifikovaných, které představují nabídku 76 vinařství, 49 vinných sklepů, 13 vinoték, 14 ubytování a 37 občerstvení (klasifikace je jiná než u certifikovaných subjektů, jednotlivé subjekty mají často více zařízení).

Graf č. 15: Struktura ostatních zařízení v adresáři z mikroregionu Hustopečsko vinařství

14 37

76

vinný sklep vinotéka občerstvení

13

ubytování

49

Zdroj: Vlastní práce

Edice krajem vína tvoří komplexní balíček materiálů - složka, image katalog, mapa vinařské oblasti Morava, mapa vinařské oblasti Čechy, mapy jednotlivých vinařských podoblastí Moravy, průvodce To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě 2009, průvodce To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách 2009, leták Krajem vína, leták Certifikace vinařské turistiky a také Kalendář vinařských akcí 2009, který pro letošní rok obsahuje 244 akcí spojených s vinařstvím na Moravě i v Čechách. Celý ucelený balíček tiskovin, dostupný ve čtyřech jazykových variantách, si mohou zájemci stáhnout na oficiálních stránkách moravských a českých vín www.wineofczechrepublic.cz (také www.vinazcech.cz, www.vinazmoravy.cz) nebo objednat přes tyto stránky či stránky NVC zdarma v tištěné podobě. Národní vinařské centrum pak tyto materiály umísťuje do všech certifikovaných zařízení, která je musejí nabízet zákazníkům jako jednu z podmínek certifikace. Dále je edice umísťována také

- 71 -

do všech necertifikovaných zařízení, která o tyto materiály Národní vinařské centrum požádají, do informačních center ve vinařských podoblastech a nejnavštěvovanějších památek a vinařských cílů. Samo NVC celý projekt prezentuje a tyto propagační materiály rozdává na významných výstavách cestovního ruchu a vín (jen namátkou např. RegionTour 2009 Brno, SlovakiaTour 2009, Vinex 2009 atd.). Kladem tohoto způsobu propagace je, že oslovuje přímo zájemce o tento druh cestovního ruchu či víno metodou tahu. Edici si objednají či stáhnou jen zájemci, kteří se opravdu o toto téma zajímají. Díky tomu má propagace touto formou velkou účinnost a vynaložené peněžní prostředky jsou využity efektivněji, než by tomu bylo například při plošné propagaci v médiích.

Obr. č. 2 Ukázka vzhledu tiskovin Krajem vína

Zdroj: Národní vinařské centrum

5.2.2 Propagace subjektů na oficiálních internetových stránkách moravských a českých vín www.wineofczechrepublic.cz - adresář vinařů, sekce „Víno a turistika“ Národní webová stránka moravských a českých vín www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz – www.wineofczechrepublic.cz, spravovaná Národním vinařským centrem za podpory Vinařského fondu, je určena milovníkům našich vín, od laiků až po odborníky. Přináší širokou škálu informací o našich vínech, vinařských oblastech, turistických cílech a zajímavostech, aktuální informace pro odborníky i veřejnost, kalendář vinařských akcí atd.

- 72 -

Z hlediska této práce je nejpodstatnější součástí stránek je sekce Víno a turistika, kde najdeme stejně jako v tištěném průvodci popis vinařských oblastí a podoblastí a adresář vinařů, vinoték, vinných sklepů, ubytování a restaurací. Na rozdíl od tištěné podoby (která je vytvořena právě z adresáře na těchto internetových stránkách) jsou zde subjekty a údaje u nich průběžně doplňovány a aktualizovány. Navíc zde zájemci najdou o daném subjektu mnoho dalších informací, které tištěná podoba neobsahuje, například rozlohu vinic, roční produkci, druhy vyráběných vín a pěstované odrůdy a také veškeré další služby, které subjekt nabízí. V interaktivní mapě, která je součástí adresáře, si zájemce může zařízení přesně najít a zjistit další zajímavosti a cíle v okolí. Tato databáze vznikla jako jedna z klíčových aktivit Národního vinařského centra spolu s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací Partnerství a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje v „Projektu podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě“. Jednotlivé vinaře, vinotéky, vinné sklepy nebo vinařské obce si zde zájemci mohou vyhledat podle mnoha kritérií, např. dle podoblasti, obce, názvu, odrůdy vína či kategorie vína. V dnešní době obsahuje adresář okolo 900 sklepů, vinařů a vinoték a přibližně 350 vinařských obcí.

5.2.3 Festival otevřených sklepů Festival otevřených sklepů je novým projektem (začátek v roce 2009) nadace Partnerství o.p.s. na podporu vinařské turistiky na Moravě. Jedná se o čtyři celovíkendové festivaly – jarní v březnu, letní v červnu, podzimní v září a zimní v listopadu, tedy každý z nich v jiné roční období a s jiným tématem – jaro s folklórem, léto s kulturou, podzim s řemesly a zima s gastronomií. Na každém z festivalů bude pro veřejnost otevřeno asi 50 sklepů v 5 až 10 sousedních obcích propojených bezplatnou kyvadlovou autobusovou linkou. Pro návštěvníky připraví společnými silami vinaři, obce a nadace bohatý program a dostatek turistických služeb. Představí místní typická vína, sklepní uličky, vinařské tradice, tamní kuchyni a kulturní dědictví daného regionu. Celkem tak chtějí organizátoři v roce 2009 nabídnout účastníkům návštěvu asi 200 vinných sklepů. Za hlavní poslání festivalu považují představit

- 73 -

náročnějším klientům kvalitu vín místních malých i větších vinařů, ale i rostoucí úroveň turistických služeb a schopnost zorganizovat špičkovou akci tohoto druhu. Hned první Festival otevřených sklepů se uskuteční ve dnech 21.-22. března 2009 v regionu Modré Hory ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (tedy v mikroregionu Hustopečsko) za spolupráce 5 obcí a 44 vinařů. Nadace Partnerství o.p.s. si vybrala Modré hory pro velkou zkušenost, kterou obce a místní vinaři s vinařskou turistikou mají, a bohatou nabídku zařízení a služeb. Pro všechny obce a subjekty Modrých Hor je to velmi dobrý způsob propagace a také velká výzva a příležitost ukázat se v co nejlepším světle a ještě více vstoupit ve známost široké veřejnosti. Letní festival se poté koná v červnu v podoblasti Slovácké, podzimní v září v podoblasti Mikulovské a zimní v listopadu v podoblasti Znojemské. Termíny se budou každý rok střídat, a tak během čtyřletého cyklu budou moci pravidelní návštěvníci festivalu poznat krajinu každé z nich v každém ročním období. Pořadatelé nabízejí zakoupení vstupenek přes internet, předregistraci na akce doprovodného programu nebo SMS servis o obsazenosti sklepů přímo na akci. Do prodeje půjde na každý festival pouze 2000 vstupenek. Cílem organizátorů totiž není konkurovat masovým akcím, ale naopak přilákat jen opravdové milovníky vína, kteří přijdou na festival poznat vinaře a jejich vína, aby návštěvníci i vinaři měli možnost nejen ochutnat vzorky vín, ale také si spolu popovídat, užít si setkání a atmosféry otevřených sklepů. Obr. č.5: Logo Festivalu otevřených sklepů

Zdroj: www.wineofczechrepubli.cz

- 74 -

5.3 Propagace vinařské turistiky ze strany subjektu mikroregionu Hustopečsko a členských obcí – propagační mix destinace 5.3.1 Reklama Klasické formy reklamy, jako je reklama v televizi, rádiu či tisku, nevyužívá mikroregion Hustopečsko téměř vůbec. Je tomu tak především z důvodu vysokých nákladů, které by tento druh propagace obnášel. Pro rok 2009 se chystá díky dotaci z fondů EU vypracování podrobného vhodného marketingového plánu pro celý mikroregion vybranou externí firmou. Je tedy možné, že by se v něm mohlo objevit i konkrétní doporučení na provedení určitého druhu reklamy. Záležet bude ale na dostupných finančních prostředcích a porovnání předpokládaných přínosů s náklady na tento druh propagace. Z možných variant se jeví jako nejvhodnější reklama v periodikách o cestovním ruchu, volném čase (například víkendové přílohy novin a časopisů o cestování atd.), případně zkusit prosadit již v propagaci certifikovaných zařízená zmiňovanou reportáž o mikroregionu například v pořadech jako je Toulavá kamera apod., kde jsou náklady nulové a sledovanost těchto pořadů je na vysoké úrovni.

5.3.2 Podpora prodeje destinace Podpora prodeje je z hlediska propagace služeb vinařské turistiky v mikroregionu Hustopečsko absolutně nejvyužívanějším nástrojem. Věnují se jí jak samotný subjekt mikroregion, tak jednotlivé obce a soukromé subjekty. Mikroregion Hustopečsko se zaměřuje na velkou řadu činností, které do podpory prodeje vinařské turistiky spadají. Je to vydávání propagačních materiálů, prezentace mikroregionu na veletrzích cestovního ruchu v ČR a SR a některých dalších regionálních akcích (v loňském roce např. na Dni řemesel v Moravské Nové Vsi, Krajských dožínkách atd.), zaštiťování a spolufinancování vinařských akcí a slavností a také dalších společenských akcí pro veřejnost. Mikroregion jako subjekt sám akce podobného typu nepořádá. Spolupracuje však s jednotlivými obcemi a subjekty

- 75 -

a pomáhá jim organizačně a hlavně finančně (často žádá o dotace na vinařské akce a slavnosti pod jménem mikroregionu) tyto akce zajišťovat a propagovat. V březnu 2009 představily obce mikroregionu Hustopečsko Velké Pavlovice, Kobylí, Němčičky, Bořetice a Vrbice, sdružené do Dobrovolného svazku obcí Modré hory, veřejnosti svůj nový propagační film s názvem Krajinou Modrých Hor. Asi půlhodinový poutavý dokument má být dalším z propagačních nástrojů k probuzení patriotismu místních a touhy za poznáním potencionálních návštěvníků. DVD s tímto filmem ale bohužel není distribuováno zdarma a na více místech, je možné si ho prozatím pouze zakoupit v Turistickém informačním centru ve Velkých Pavlovicích za 100 Kč. Vyvstává tak otázka, kolik potenciálních zájemců bude tímto způsobem osloveno a přilákáno, když si DVD může koupit pouze návštěvník, který již do dané oblasti a konkrétně přímo do Turistického informačního centra ve Velkých Pavlovicích zavítá a navíc je ochoten za něj 100 Kč utratit. Pro splnění cíle (seznámení s oblastí a přilákání většího počtu návštěvníků) by jistě bylo daleko efektivnější a moudřejší umístit film ke stažení zdarma na internetové stránky mikroregionu Hustopečsko, Modrých Hor, Velkých Pavlovic a případně jednotlivých obcí spadajících do spolku Modré Hory, o kterých je dokument natočen. Využít je možné i internetové stránky o víně a vinařské turistice (např. na mnohokrát zmiňovaný oficiální web www.wineofczechrepublic.cz), facebook, youtube a podobně. Tímto by se dosáhlo rozšíření filmu mezi daleko větší počet potenciálních zájemců z celé České republiky, případně i zahraničí, a zvýšení známosti této destinace. Jednotlivé obce či sdružení vinařů pořádají každoročně nespočet akcí pro přilákání návštěvníků a zvýšení známosti a image dané oblasti, jako například dny otevřených sklepů, tradiční „košty“ vín, hody či jiné slavnosti, které můžeme také zařadit do oblasti podpory prodeje. V průběhu roku 2009 vytvoří mikroregion Hustopečsko také propagační materiály v podobě skleniček na víno, taštiček na ně, propisek atd., které budou rozdávány na akcích, které mikroregion zaštiťuje. S návrhem těchto materiálů vyplul na povrch také problém, který se dříve neřešil, a sice absence jednotného loga mikroregionu. Zvláště v dnešní době je jednotné, výrazné a zapamatovatelné logo důležitou součástí

- 76 -

marketingu destinace a v tomto směru je tedy potřeba zapracovat. Díky následnému umístění loga na tyto rozdávané propagační materiály, tištěné brožury a na internetové stránky by se zajistila vizualizace tohoto loga jako určité značky destinace, která by následně vstoupila ve známost. Dále má mikroregion Hustopečsko v plánu vytvořit

během roku 2009 dva

propagační filmy. První z nich bude spíše krátkým klipem, který během cca jedné minuty představí mikroregion a jeho nejvýznamnější atraktivity a bude se promítat na prezentacích při výstavách a podobně. Druhý film bude daleko obsáhlejší a věnovaný detailnímu představení jednotlivých členských obcí, zajímavostí, památek, historie i současnosti. Při rozhovoru s tajemníkem mikroregionu o umístění a rozšíření těchto filmů mu byl z mé strany dán impuls k tomu, aby nenásledoval Velké Pavlovice a snažil se filmy co nejvíce rozšířit pomocí internetu. Vytvoření profilu mikroregionu na facebooku, kde by zájemci tento film mohli shlédnout a přečíst si základní informace o dané destinaci spolu s kontakty na oficiální stránky mikroregionu, vidím v dnešní době velkého rozvoje tohoto serveru za ideální způsob bezplatné propagace, stejně jako umístění filmů na server youtube a hojně navštěvované oficiální stránky Vína z Čech, vína z Moravy apod. Tento návrh se tajemníkovi velmi zalíbil a zároveň jsem byl požádán o následnou pomoc a spolupráci při tomto rozšiřování filmů a dalších propagačních činnostech. Velkou šanci na realizaci má také tajemníkův návrh na vytvoření celoroční soutěže pro všechny návštěvníky mikroregionu, která by spočívala ve sbírání razítek do připraveného několikastránkového průvodce s popisem všech památek a atraktivit v mikroregionu. Na těchto místech by při návštěvě byla do průvodce dávána razítka a po skončení sezóny vyhodnoceni a oceněni nejpečlivější návštěvníci, kteří by nasbírali razítek nejvíce.

5.3.2.1 Tištěné propagační materiály vydávané mikroregionem Hustopečsko Mikroregion Hustopečsko vytvořil pro rok 2009 ve spolupráci s Turistickým informačním centrem ve Velkých Pavlovicích a za podpory všech devětadvaceti obcí a měst ucelený balíček propagačních materiálů, čítající 15 brožur. Prezentuje

- 77 -

mikroregion jako "Srdce jižní Moravy" a zdůrazňuje vinařskou tradici i současnost. Celý projekt vytvoření propagačních materiálů se povedlo uskutečnit díky dotaci z fondů EU a spolufinancování Jihomoravským krajem, jelikož náklady na celou edici dosáhly téměř milionu korun. Hlavním cílem bylo vytvořit jednotné, koncepčně navržené a graficky přitažlivé propagační materiály, které bude možné nabízet na výstavách, akcích, v informačních centrech a v jednotlivých obcích a které nahradí předchozí chaotické nabízení všeho možného, co bylo k sehnání od obcí a subjektů. Turisté najdou tyto materiály v češtině i v dalších jazykových mutacích (anglicky, německy a rusky) na pultech třech nově vytvořených turistických informačních center v Hustopečích, Kloboukách u Brna a Velkých Pavlovicích, na obecních a městských úřadech všech obcí mikroregionu Hustopečsko a na výstavách cestovního ruchu a vín, kterých se mikroregion účastní a kterým přikládá značnou váhu ve svém propagačním mixu (zejména pak veletrhům RegionTour a SlovakiaTour). V brožurách si mohou zájemci přečíst o jednotlivých obcích, památkách, přírodě, vinařství, folklóru a spoustě dalších zajímavostech. Nechybí ani podrobné aktuální turistické informace, včetně kalendáře akcí. Grafické zpracování zajistila firma GRAWEB, s. r. o. Podrobněji se těmto propagačním materiálům věnuje příloha G. V roce 2009 či 2010 má vedení mikroregionu v plánu vytvořit další balíček na podporu cestovního ruchu, který bude obsahovat mapy a průvodce k nově plánovaným turistickým trasám. Jedná se o velký projekt vytvoření cca 200 km značených tras skrz mikroregion, na které se také žádá o dotace, jelikož je potřeba ještě zpevnit a upravit povrchy cest.

5.3.2.2 Propagace vinařské turistiky v mikroregionu Hustopečsko na veletrhu cestovního ruchu GO - REGIONTOUR 2009 Brno Již 19. ročník mezinárodního veletrhu GO (mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu) a 18. ročník veletrhu RegionTour (mezinárodní veletrh turistických možností v regionech) proběhl ve dnech 15.- 18.1.2009. Hlavními tématy veletrhu byly kongresová turistika, incentivní turistika, kulturní a golfový turismus. Těmto byl věnován samostatný pavilon G1. Záštitu nad veletrhy převzalo Ministerstvo pro místní

- 78 -

rozvoj ČR, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo hospodárstva SR, Asociace krajů ČR, agentura CzechTourism, Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace hotelů a restaurací a Asociace leteckých provozovatelů ČR. Partnerskou zemí letošního ročníku bylo Slovensko, které oproti roku 2008 zvýšilo o 50 % výstavní plochu. Veletrhů se celkově zúčastnilo 1270 vystavujících firem z 31 států, v 5 pavilonech na ploše 12 500 m2. V zájmu této práce byl především veletrh RegionTour 2009, který probíhal v pavilonu V a na kterém se opětovně představily všechny kraje ČR, tuzemské regiony a incomingové agentury a ve zvýšeném počtu také regiony z okolních zemí, především pak Slovenska. Zde byly také očekávány prezentace vinařů, vinařských obcí a sdružení. Na letošní výstavě mohli návštěvníci vidět stánky několika samostatných vinařství a vinařských firem a dále několik prezentací vinařství v rámci regionu či turistické oblasti. Z mikroregionu Hustopečsko se výstavy zúčastnily samostatně Velké Pavlovice a samotný subjekt mikroregion Hustopečsko, ve kterém se střídali zástupci několika vinařství z Hustopeč a okolí. Prezentace vinařství a vinařské turistiky týkající se částečně i mikroregionu Hustopečsko se pak objevila také na velkém stánku Jihomoravského kraje, stánku Národního vinařského centra a částečně i v prezentaci České republiky v projektu Cyklisté vítáni.

Prezentace mikroregionu Hustopečsko Mikroregion Hustopečsko se v letošním roce prezentoval na veletrhu Regiontour na svém prostorném staronovém stánku. Už v prvních dnech konání veletrhu se zde sešla celá řada návštěvníků, starostů obcí mikroregionu, politiků, ale i jiných osobností, obchodních partnerů a potencionálních návštěvníků. Všichni příchozí měli možnost seznámit se s novými propagačními materiály mikroregionu, prohlédnout si exponáty z muzea v Kobylí a v Kloboukách a v neposlední řadě ochutnat vína tamních vinařů. Na stánku nechyběli ani zástupci ze slovenského partnerského města Hustopečí Modry a ze sdružení Malokarpatská vinná cesta. Prezentace vinařů z mikroregionu Hustopečsko fungovala tak, že mikroregion jako subjekt uhradil náklady spojené s pronájmem plochy, stavbou stánku (samotný stánek je v majetku mikroregionu již

- 79 -

z minulých let), chladicími zařízeními na víno a zařízením na mytí sklenic, které se celkově vyšplhaly na zhruba 200 tisíc korun. Samotní vinaři vybraní pro prezentaci vín na tomto stánku přivezli dle domluvy zdarma svá vína a svoje propagační materiály. Náklady jednotlivých vinařů tedy zahrnovaly náklady na víno rozlité návštěvníkům, náklady na rozdané propagační materiály, dopravní a případně ubytovací náklady. Z vinařů a vinařství mikroregionu se zde během výstavy vystřídali: Čtvrtek 15.1.2009:

Vinařství Vrátil, Starovice. Vinařství Stanislav Málek, Popice.

Pátek 16.1.2009:

Vinařství Žídek, Popice. ZVOS Hustopeče.

Sobota 17.1.2009:

Vinařství U Kapličky, Zaječí. Vinium, Velké Pavlovice.

Neděle 18.1.2009:

Vinařství Koráb, Boleradice.

Prezentace města Velké Pavlovice Město Velké Pavlovice, ačkoli spadá do mikroregionu Hustopečsko, stánek, rozhodlo se pro samostatnou prezentaci. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo dle rozhovoru se zástupci města velké množství služeb a akcí, které město potenciálním návštěvníkům nabízí a chce je vlastní prezentací více upoutat a přilákat. Již název stánku „Velké Pavlovice – srdce moravského vinařství“ napovídá o snaze zdůraznit bohatou vinařskou historii města, po kterém je pojmenována celá Velkopavlovická vinařská podoblast. Samotný stánek s obloukovým stropem, dřevěnými stoly, lavicemi a po kraji se stoly vyrobenými ze sudů, měl připomínat interiér habánského vinného sklepa. Na ploché obrazovce uvnitř stánku mohli návštěvníci sledovat informace o vývoji počtu vinařů v obci a regionu, fotky z jednotlivých vinařství, vinic a vinařských akcí. Stánek by se dal rozdělit na tři části. První částí byla levá strana stánku zaměřená především na propagaci vinařské turistiky, cykloturistiky, folklóru, historických památek, bohatého kulturního vyžití ve městě a současně také v obcích Dobrovolného svazku obcí Modré Hory. Zde se střídaly především pracovnice nového turistického informačního centra ve Velkých Pavlovicích, které nabízely řadu propagačních materiálů, rad a doporučení pro návštěvníky. Velké množství materiálů o městě, památkách a zajímavostech doplňovala střední část stánku s prezentací vín tamních vinařů a vinařských firem formou ochutnávek.

- 80 -

Během dnů určených široké veřejnosti (sobota a neděle) se pak na stánku aktivně prezentoval velkopavlovický spolek vinařů Víno z Velkých Pavlovic. V sobotu jej s nabídkou vinných vzorků z vlastní produkce zastupovali Lubomír Zborovský spolu s Evou a Jaroslavem Buchtovými, v neděli Karel Reichman a Pavel Halm. Třetí částí byla pravá strana stánku, kde mělo svou prezentaci s propagačními materiály partnerské slovenské vinařské městečko Senica, se kterým Velké Pavlovice navázaly spolupráci v oblasti kultury, školství, sportu a vzájemné výměny zkušeností roku 2002. Jako protislužbu pak Senica pozvala Velké Pavlovice k prezentaci na jejich stánku na obdobné výstavě na Slovensku, a sice SlovakiaTour 2009, konané 22.-25.1.2009 v Bratislavě. Tuto nabídku Velké Pavlovice přijaly a prezentovaly zde nejen své město, ale i sdružení Modré Hory. Velmi dobré hodnocení by si zasloužily na tomto stánku nabízené propagační materiály. Jak je psáno již výše, spadají Velké Pavlovice do mikroregionu Hustopečsko, a proto měly na svém stánku propagační materiály nejen svoje, ale i celého mikroregionu, které jsou popsány výše. Samotné Velké Pavlovice mají velmi dobře fungující turistické informační centrum, které díky zajištění spolufinancování Jihomoravským krajem a fondy EU vydalo sérii velice pěkných propagačních materiálů týkajících se především vína a vinařské turistiky. Asi nejpoutavější je trojjazyčně psaný průvodce ve formátu A4 s názvem Velké Pavlovice, na jehož obalu vyčnívá velký hrozen vinné révy, který na první pohled signalizuje vinařskou historii i současnost města. Obsahuje krátký popis historie města, povídání o víně a jeho pěstování ve Velkých Pavlovicích, místním folkloru a nejbližších významných turistických cílech, vše doplněno krásnými fotografiemi a na zadní straně přehlednou mapkou Velkých Pavlovic, adresou a otevírací dobou turistického informačního centra. Tento materiál doplňuje Malý průvodce po Velkých Pavlovicích, kde najdeme mapku města s vyznačením 12 památek a zajímavostí, s jejich popisem, fotografiemi a dokonce i s GPS souřadnicemi například pro zadání do navigace. Fotografie z výstavy RegionTour 2009 jsou obsahem přílohy I.

- 81 -

5.3.3 Public relations V oblasti public relations ve vinařské turistice můžeme zmínit například komunikaci subjektu mikroregionu Hustopečsko s vinaři a obcemi a výše zmíněnou podporu při zajišťování a organizování akcí a propagace. Dále je to také poskytování aktuálních informací na webových stránkách mikroregionu, tiskových zpráv o událostech pro místní tisk a veřejnost. Celkově se mikroregion snaží o vstřícnou komunikaci a spolupráci se všemi členskými obcemi a soukromými subjekty či organizacemi a sdruženími.

5.3.4 Osobní prodej a přímý marketing Složky osobní prodej a přímý marketing v současné době mikroregion Hustopečsko ve svém propagačním mixu nevyužívá. Je však možné, že v případě vytvoření např. zmiňovaného profilu na facebooku by se poté přímý marketing mohl uplatit v podobě adresně v elektronické podobě rozesílaných propagačních materiálů konkrétním zájemcům, kteří by se na tomto profilu přidali jako fanoušci a potvrdili by zájem materiály dostávat.

5.3.5 Vnitřní reklama Vnitřní reklamě jako součásti propagace v jednotlivých obcích se mikroregion Hustopečsko věnuje. Na každé čtvrtletí připravuje a obcím rozesílá plakáty s vyznačenými akcemi a událostmi v destinaci. Tyto pak obce umísťují dle svého uvážení na vývěsky obecních úřadů či do informačních skříněk. V souvislosti s plánem turistických tras a cyklotras přibude množství nových moderních informačních skříněk, do kterých bude mikroregion umísťovat plakáty s aktuálními informacemi pro turisty. Stejně tak bude rozmístěno po celé trase množství ukazatelů a informačních tabulek o blízkých památkách a místech k navštívení.

- 82 -

5.3.6 Interaktivní marketing Subjekt

mikroregion

Hustopečsko

provozuje

vlastní

internetové

stránky

www.hustopecsko.net, na kterých uvádí informace o celém mikroregionu, jednotlivých obcích, nechybí výrazný kalendář nejbližších akcí v členských obcích a aktuální informace o dění v mikroregionu. Bohužel designově stránkám k dokonalosti dosti schází a informace na nich by také zasluhovaly častější aktualizaci. Dle informací od tajemníka mikroregionu se ale chystají stránky nové. Jednotlivé obce pak mají internetové stránky svoje, na které se mohou zájemci dostat přímo z odkazů u popisu jednotlivých obcí na stránkách mikroregionu. Zde se ale projevují velké rozdíly v kvalitě a množství informací na těchto stránkách obcí a malá propojenost a koordinace s oficiální stránkou mikroregionu. Několik obecních stránek obsahuje jen základní informace o obci, statutárních orgánech a podobně, informace o cestovním ruchu, ubytování či stravování by zde zájemce hledal marně. Obecně se dá až na výjimky říci, že čím více severně v mikroregionu obec leží, tím méně informací ve vztahu k vinařské turistice a celkově cestovnímu ruchu její stránky obsahují. Naopak směrem na jih se na stránkách obcí již více a více objevují samostatné sekce věnované vinařství a vinařské turistice, seznamy vinařů, vinných sklepů, ubytování a stravování a služeb pro potenciální zákazníky. Po dokončení projektu vytvoření turistických tras a cyklostezek viz. kapitola 5.3.2.1 přibude na nové stránky také 3D model krajiny Hustopečska a těchto tras, na kterém budou zaznačeny také památky, vinaři a všechny významnější turistické cíle.

5.4 Zhodnocení organizace a v mikroregionu Hustopečsko

marketingu

cestovního

ruchu

Z hlediska organizační struktury cestovního ruchu je důležitá (a zatím ještě slabé místo) organizace nabídky turistického potenciálu celé oblasti jižní Moravy (turistické informace a služby v systému turistických informačních center, propagace, reklama, prodej, tvorba turistických programů a tras). Na lokální až okresní úrovni je již

- 83 -

na slušné úrovni, hlavně v turisticky navštěvovaných oblastech. Dosud však chybí jejich funkční propojení, resp. vybudování jednotného systému profesionální marketingové organizace, jak je obvyklé ve vyspělých turistických zemích. V tomto pohledu se již podařilo v Jihomoravském kraji udělat významný krok, kdy zakládající členové Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu založili Centrálu cestovního ruchu - Jižní Morava. Tato organizace cestovního ruchu koordinuje rozvoj cestovního ruchu na jižní Moravě se zaměřením na maximální využití turistického potenciálu území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Hlavní strategické cíle, které centrála má, jsou: •

Prezentovat jižní Moravu jako konkurenceschopnou turistickou destinaci.

•

Zvýšit počet návštěvníků a prodloužení délky jejich pobytu.

•

Zvýšit ekonomickou výnosnost cestovního ruchu. K dosažení těchto cílů vyvíjí Centrála různé aktivity spojené s cestovním ruchem

(tvorba produktů cestovního ruchu, propagační činnost, účast na veletrzích cestovního ruchu, vytváření informačního systému atd.). Při těchto činnostech se snaží komunikovat a spolupracovat s různými aktéry cestovního ruchu na území kraje. Na regionální úrovni se již také vyprofilovala Organizace cestovního ruchu (dále OCR) Slovácko. Přestože dle rajonizace České centrály cestovního ruchu (organizace Czechtourism) spadá mikroregion Hustopečsko do turistické oblasti Lednicko-valtický areál, působí na území mikroregionu OCR, která vznikla ve vedlejší turistické oblasti Slovácko. OCR Slovácko vznikla v roce 1999 a je sdružením právnických osob mající za cíl dlouhodobě a koncepčně rozvíjet cestovní ruch na daném území. Členy sdružení jsou obce, svazky obcí, mikroregiony, občanská a zájmová sdružení a podnikatelské subjekty. OCR sice působí hlavně v turistické oblasti Slovácko, ale nabízí své služby i v širokém okolí včetně Hustopečska. Hlavní náplň činnosti je velmi podobná jako u výše zmíněné Centrály cestovního ruchu Jižní Morava, ale vše se odehrává na nižší regionální úrovni. Marketing cestovního ruchu je v českých podmínkách dodnes v mnoha případech zaměňován za pouhou propagaci turistické lokality. Důvodem je zatím příliš krátká

- 84 -

tradice, nedostatek zkušené a kvalifikované pracovní síly a celková nezralost institucionálního rámce cestovního ruchu v České republice. Propagační aktivity jsou nejvíce viditelnou a svým způsobem nejsnadnější složkou marketingového mixu. Proto se na ně vynakládá největší část finančních zdrojů určených na marketing. Pro organizace cestovního ruchu je propagace zpravidla první činnost, kterou začínají po svém založení realizovat. V současné

fázi

převládá

i

v mikroregionu

Hustopečsko

prezentace

nejvýznamnějších přírodních a kulturních atraktivit. Začíná se již ale prosazovat tématický přístup k prezentaci území, který je založen na charakteristice regionálních předpokladů pro rozvoj jednotlivých forem turistiky. Ze složek propagačního mixu převažuje podpora prodeje. Mikroregion Hustopečsko se zaměřuje zejména na vydávání propagačních materiálů, prezentaci na domácích veletrzích či místních slavnostech a akcích a provozování internetového informačního systémů (www.hustopecsko.net). Ostatní složky propagace zatím nejsou příliš rozvinuty a spadají spíše do působnosti individuálních poskytovatelů a zprostředkovatelů služeb (CK, CA, hotely, restaurace aj.) resp. provozovatelů turistických cílů. K šíření turistických informací v regionu napomáhají tři turistická informační centra v Hustopečích, Velkých Pavlovicích a v Kloboukách u Brna. Zástupci mikroregionu však pochopili potřebu koncepčního přístupu a jak již bylo výše popsáno, mělo by v průběhu roku 2009 díky dotaci dojít k vypracování podrobného marketingového plánu pro celý mikroregion, ze kterého pak budou vycházet všechny další činnosti a kroky, včetně jednotlivých složek propagace.

- 85 -

6 DISKUSE Při rozhodování o provedení primárního průzkumu bylo jednou z otázek jakou techniku získávání

dat

zvolit.

Nakonec

po

zkušenostech

s průzkumem

mezi

vinaři

pro bakalářskou práci na podobné téma před dvěma lety padla volba na elektronický dotazník ve školním systému ReLa a oslovování respondentů pomocí emailů s průvodním textem, instrukcemi, prosbou o vyplnění a odkazem na dotazník. Podařilo se díky tomu dosáhnout vyplnění dotazníků od 43 z celkového počtu 72 certifikovaných subjektů, což představuje návratnost 59,8 %. Při porovnání s průzkumem v bakalářské práci, kde byla data získávána z větší části pomocí osobního dotazování, se tato technika jeví jako účinnější a méně náročná pro výzkumníka i dotazované. Vinaři totiž patří mezi časově velmi vytížené respondenty a je dosti složité domluvit s nimi osobní setkání tak, aby se časově dal průzkum zvládnout a nejezdit vždy pouze k jednomu respondentovi z určité vinařské obce, který má jako jediný čas, což je spojeno také s velkými náklady. Problém se sháněním všech kontaktů na vinaře, který se objevil v bakalářské práci, tentokrát díky zaměření se pouze na certifikované subjekty nenastal. Národní vinařské centrum samo poskytlo pro provedení průzkumu kompletní seznam certifikovaných zařízení se všemi kontakty na jejich zástupce. Celkově byla spolupráce s NVC velice dobrá díky vstřícnému přístupu ing. Gondáše, který vždy a včas poskytl potřebné informace. Výsledky průzkumu byly ihned po vyhodnocení předány zástupcům NVC, kteří práci ohodnotili velmi kladně a

dokonce přišla z jejich strany i nabídka

ke spolupráci při dalších projektech a propagačních aktivitách. Při hodnocení propagačního mixu destinace mikroregionu Hustopečsko byly informace zjišťovány z dostupných zdrojů v podobě strategie rozvoje mikroregionu a internetových

stránek

mikroregionu

a

členských

obcí.

Následně

pak

v několika diskusích s tajemníkem mikroregionu panem Lengálem a paní Bártovou z turistického informačního centra ve Velkých Pavlovicích, kteří sami ochotně nabídli spolupráci při návštěvě jejich stánků na výstavě RegionTour 2009 v Brně.

- 86 -

7 ZÁVĚR Projekt certifikace zařízení vinařské turistiky, kterým se Národní vinařské centrum snaží vyčlenit a označit elitu mezi poskytovateli služeb spadajících do vinařské turistiky, zaznamenal hned v první fázi v roce 2008 značný zájem ze strany vinařů. I přes krátkou lhůtu mezi zveřejněním výzvy pro přihlášení a termínem ukončení přijímaní přihlášek přišlo celkem 133 žádostí od 79 podnikatelských subjektů. Splnit kritéria se celkově podařilo 108 zařízením z přihlášených 133, což představuje úspěšnost 81 %. Drtivá většina certifikovaných zařízení se nachází ve vinařské oblasti Morava, pouze 2 ve vinařské oblasti Čechy. Nejvíce certifikovaných zařízení bylo dosaženo v kategorii vinný sklep (38), těsně následované kategorií vinařství (36). Stejné množství, 15 zařízení, získalo certifikát v kategoriích vinotéka a ubytování s vinařskou tématikou. Certifikované restaurace s vínem mohou zájemci najít pouze 4. Častými důvody nezískání certifikátu však byly nedodání podkladů a veškerých dokladů, odvolání přihlášky na vlastní žádost či nesplnění některého z jednoduchých kritérií, které se po drobné úpravě dá jistě splnit a certifikát v budoucnu získat. Co se týče rozdělení certifikovaných zařízení dle vinařských podoblastí, je nejaktivnější podoblast Velkopavlovická (certifikát v ní získalo 37 zařízení), na druhém místě podoblast Slovácká (35 zařízení), dále Mikulovská (28 zařízení) a Znojemská (pouze 8 zařízení, což je velkým překvapením). Z mikroregionu Hustopečsko získalo certifikát 26 zařízení od 14 subjektů, což představuje úspěšnost 87,5 %. Při porovnání s počtem certifikátů v celé Velkopavlovické podoblasti vidíme, že více než dvě třetiny certifikovaných subjektů se nachází v mikroregionu Hustopečsko. I zde je nejčastěji zastoupenou kategorií vinný sklep (11 zařízení), následovaný vinařstvím (9 zařízení). Certifikovaná ubytování s vinařskou tématikou najdeme v mikroregionu 4, vinotéku a restauraci s vínem pouze 1. Při pohledu na subjekty, které v tomto mikroregionu certifikáty získaly, vidíme, že se jedná převážně o malé a střední firmy. Z velkých výrobců vín se do projektu překvapivě zapojila pouze firma Patria Kobylí, která získala 2 certifikáty.

- 87 -

Tento výsledek ukazuje skutečnost, že poskytování služeb vinařské turistiky se velké vinařské firmy příliš nevěnují, zabývají se hlavně produkcí vína. Nejsilnějším motivem pro získání certifikátu je dle výsledků průzkumu snaha získat důkaz či potvrzení, že daný subjekt již patří mezi elitu poskytovatelů služeb vinařské turistiky. Motiv získání výhod v oblasti propagace skončil dle počtu označení respondenty až na čtvrtém místě, i když s malým odstupem. Jako vhodné doporučení pro NVC se tedy jeví více zdůrazňovat a vyzdvihovat v materiálech o certifikaci fakt, že oceněné subjekty jsou opravdu elitou mezi poskytovateli služeb. V názoru na optimální počet certifikovaných zařízení se dotázaní shodují s organizátory projektu na rozmezí 100-199 zařízení. Poplatek za certifikaci, stanovený na další fáze projektu, hodnotí respondenti víceméně neutrálně, 48,8 % jako spíše vysoký, 34,9 % naopak jako spíše nízký. Výše poplatku se tedy dá hodnotit jako správně stanovená. V otázce na míru souhlasu s tvrzeními, která se objevují v propagačních materiálech a tiskových zprávách, označilo ve všech případech nejvíce respondentů odpověď spíše souhlasím. Největší podíl odpovědi zcela souhlasím, 39,5 %, získalo tvrzení, že projekt certifikace zvedne kvalitu služeb vinařské turistiky, následované tvrzením, že certifikát získají pouze nejlepší poskytovatelé služeb, se 34,9 %. Spokojenost s přístupem ze strany NVC, přístupem certifikátorů a posouzením toho, jak daný subjekt splňuje jednotlivá kritéria, byla velmi vysoká. Jednoznačně převažuje odpověď zcela spokojen/-a, kterou zvolily vždy více než tři čtvrtiny respondentů. Jedinou výjimkou je spokojenost s časovou lhůtou pro přihlášení k certifikaci, kde je nejčastější odpovědí spíše nespokojen/-a se 37 %. Pro příští fáze certifikace je tedy ze strany NVC potřeba ponechat lhůtu delší. Spokojenost

s propagací

v tištěných

průvodcích

edice

Krajem

vína

a na oficiálních internetových stránkách moravských a českých vín je vysoká. Odpověď spokojen/-a v těchto otázkách označilo 69,8 % u průvodce a 65,1 % u webových stránek. Důvody pro vybrání negativních odpovědí rozebírají podrobně doplňující otázky a jsou jimi podle názoru dotázaných nedostatečné zvýraznění certifikovaných subjektů, malá viditelnost propagace, obtížné nalezení interaktivní mapy atd. Tyto názory však zastává pouze malá část dotázaných. Jako doporučení pro NVC lze

- 88 -

navrhnout pravidelné rozesílání přesných informací o probíhající a plánované propagaci všem certifikovaným subjektům. To by jistě spokojenost s propagací ještě zvýšilo, jelikož mnozí zástupci zařízení příliš mnoho o všech aktivitách a zvýhodněních jim poskytovaných nevědí. Respondenti by nejraději viděli propagaci svých zařízení v televizi, tiskovinách v podobě vinařských časopisů a periodik cestovního ruchu. Dále uváděnými jsou rádio, denní tisk apod. NVC spolu s partnery plánuje propagaci vždy na období jednoho roku. Do konce současného období, tj. do konce května 2009, bude provedena masová reklamní kampaň v lifeslytových časopisech, dotisk edice Krajem vína a její distribuce na dalších výstavách a instalace informačních tabulí ve vinařských podoblastech. Dále probíhají akce Festival otevřených sklepů a projekty zvýraznění certifikovaných subjektů v průvodci a na internetových stránkách. Pro následující propagační období se předpokládá rozšíření edice Krajem vína o obsáhlou osobnější brožuru pouze o certifikovaných subjektech a trendovou reklamu v podobě bannerů na internetu, časopisů, billboardů, televizních šotů, videí na oficiálních stránkách atd. Vše ale bude záviset především na množství finančních prostředků. Kritériím certifikace bylo věnováno v průzkumu 5 archů, přičemž každý z nich se týkal jedné kategorie zařízení a respondenti odpovídali vždy jen na archy odpovídající jejich certifikovaným zařízením. Výsledky této části průzkumu jsou podrobně rozepsány v příloze A této práce. V propagačním mixu mikroregionu Hustopečsko jednoznačně dominuje podpora prodeje v podobě vydávání propagačních materiálů, prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu v ČR a SR a některých dalších regionálních akcích, zaštiťování a spolufinancování vinařských akcí a slavností, provozování internetových stránek atd. Následovat bude také vytvoření propagačních filmů o mikroregionu a propagačních předmětů. Zástupci mikroregionu si však uvědomují nutnost koncepčního a komplexnějšího přístupu k marketingu destinace a v průběhu roku 2009 bude pro tyto potřeby externí firmou vypracován marketingový plán pro celý mikroregion, zahrnující kompletní marketingový mix a ve větší míře také ostatní druhy propagace.

- 89 -

Plánem tajemníka mikroregionu je vybudovat v budoucnu moderní a fungující turistický informační systém. V současné době je vše v podobě návrhu tzv. HUTUSY – Hustopečského turistického systému, který má obsahovat kompletní adresář ubytovacích a stravovacích zařízení, služeb, památek a zajímavostí, včetně připravených konkrétních programů pro jednotlivé segmenty trhu (např. program na dovolenou pro rodiny s dětmi atd.). Nezbývá než doufat, že v těchto aktivitách bude vedení mikroregionu aktivně pokračovat a že se výsledků dočkáme co nejdříve.

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

BLAŽKOVÁ., M.

Jak využít internet v marketingu : Krok za krokem k vyšší konkurenceschopnosti. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 156 s. ISBN 80-247-1095-1

[2] Certifikace zařízení vinařské turistiky v České republice [online]. 20. 8. 2008. 2005 [cit. 2009-01-11]. Dostupný z WWW: . [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2002 , 18.3.2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>. [4] DROBNÁ, D. MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Fortuna Praha, 2004. 206 s. ISBN 80-7168-901-7. [5] FORET, M. FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch.Grada publishing, první vydání, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. [6] FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. Jak poznávat své zákazníky. 1. vydání. Grada publishing a.s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. [7] GALVASOVÁ, I. et al. Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko. Brno: [s.n.], 2007. 176 s. [8] JANKŮ, M. A KOL. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání. C.H.Beck Praha, 2004. ISBN 80-7179-883-5. [9 ] NĚMČANSKÝ, M. Management cestovního ruchu. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1995. 226 s. ISBN 80-855879-18-2. [10] KOZEL, R.A KOL. Moderní marketingový výzkum.1.vydání. Praha: Grada publi shing 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X.

- 90 -

[11] Krajem Vína [online]. 2005 [cit. 2009-01-13]. Dostupný z WWW: . [12] OP ROZVOJ VENKOVA A MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. 2003, 2007 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: <www.strukturalni-fondy.cz>. [13] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2006. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. [14] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s.

ruchu. 1. vydání.

[15] PELSMACKER, P., GEUENS, M., BERG, J.V. Marketingová komunikace.2003. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003. 600 s. ISBN 80-247-0254-1. [16] POUROVÁ, M. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vydání. Česká zemědělská univerzita v Praze, KUFR, 2000. 114 s. ISBN 80-213-0672-6 [17] POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vydání. Česká zemědělská univerzita v Praze, CREDIT Praha, 2002. 124 s. ISBN 80-213-0965-2. [18] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 1. vydání. B.I.B.S., a.s. Brno, 2004. 68 s. ISBN 80-86575-92-6. [19] SEATON, A.V., BARNET, M. The marketing of tourism products: Concepts, issues and CASE. Internationa Thomson business Press, London 1996. [20] SOLAŘÍK, M. Národní vinařské centrum představilo na veletrhu regiontour 2009 kolekci nových propagačních materiálů Krajem vína [online]. 16.2.2009, [cit. 19.2.2009]. Dostupné na WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/a714 [21] STŘÍBRNÁ, M. Agroturistika, praktický rádce. Šumava spol. s.r.o., 2002. 22 s. [22] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vydání. Praha: Profi press, 2005. ISBN 80-86726-14-2. [23] VANĚČEK, D. Agroturistika. 1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 1997. 164 s. ISBN 80-7040-222-9. [24] VINAŘSKÝ FOND [online]. 2006 [cit. 2009-04-24]. Dostupný z WWW: <www.vinarskyfond.cz>. [25] Velkopavlovicko - průvodce vinařskou podoblastí : Víno a vinařství [online]. 2008 [cit. 2009-01-12]. Dostupný z WWW: .

- 91 -

Další internetové zdroje: [26] Webové stránky České centrály cestovního ruchu [online]. 2003 [cit. 2009-04-21]. Dostupné z WWW: . [27] Webové stránky nadace Partnerství [online]. 2001. [cit. 2009-03-18]. Dostupné z WWW: . [28] Webové stránky moravských a českých vín. [online]. 2000. [cit. 2009-01-05]. Dostupné z WWW: . [29] Webové stránky mikroregionu Hustopečsko [online]. 2002. [cit. 2009-02-14]. Dostupné z WWW: . [30] Webové stránky Velkých Pavlovic [online]. 2002. [cit. 2009-02-14]. Dostupné z WWW: .

- 92 -