LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

MANAGEMENT SPORTOVNÍ AKCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce

Autor

Ing. Dagmar Kudová

Lucie Nedomová

BRNO, 2007

Zadání

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a použila jsem jen literaturu a prameny uvedené v seznamu zdrojů.

V Brně dne 21. května 2007

..................................... podpis

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Dagmar Kudové za cenné rady, konzultace, připomínky a kritiky při tvorbě bakalářské práce a pořadatelům mítinku za informace k praktické části.

ABSTRAKT Hlavním cílem bakalářské práce bylo navrhnout změny pro zefektivnění organizace atletického mítinku – Velké ceny Brna a Jihomoravského kraje 2006. Výsledky byly zjišťovány z literatury týkající se managementu, sportovního managementu a ekonomiky sportu a dále z řízených rozhovorů s pořadateli mítinku. Práce je určena pro sportovní manažery, pro atlety, pro trenéry a pro všechny osoby, které pořádají atletické mítinky nebo by s pořádáním chtěli začít. Z výsledků práce vyplývá, že by se pořadatelé měli více zaměřit na přípravnou fázi pořádání mítinku, měli by pozvat více atletických hvězd a zavést vybírání vstupného a startovného.

ABSTRACT The main object of this bachelor’s work was to design changes to increase efficiency of athletic meeting organisation - Big prize of Brno and Southern Moravia 2006. The results have been gained mostly from literature concerning management, sport management and sport economy and then from directed interviews with meeting organisers. The work is designed for sport managers, athletes, trainers and all people, who organize athletic meetings or want to start organising them. According to the work results, organisers should focus more on preparing phase of the meeting, they should invite more athletic celebrities and start collecting of entrance and start fee.

OBSAH 1. ÚVOD..................................................................................................................................................... 7 2. PŘEHLED LITERATURY.................................................................................................................. 8

2.1 MANAGEMENT ................................................................................................................... 8 2.1.1 Manažer.................................................................................................................................... 8 2.1.1.1 Role manažera ................................................................................................................................... 9 2.1.1.2 Funkce manažera............................................................................................................................. 12

2.1.3 Sportovní management – management v tělesné výchově a sportu ........................................ 14 2.1.4 Sportovní manažer a jeho funkce v atletice ............................................................................ 14 2.1.4.1 Funkce sportovního manažera (v atletice) ....................................................................................... 16

2.2 GANTTŮV DIAGRAM ......................................................................................................... 18 2.3 ORGANIZACE SPORTU V ČR ............................................................................................. 19 2.4 STRATEGICKÝ POSTUP PRO REALIZACI SPORTOVNÍ AKCE................................................ 21 2.4.1 Fáze organizace atletického závodu....................................................................................... 23

2.5 ČINOVNÍCI ........................................................................................................................ 25 2.5.1 Správní činovníci.................................................................................................................... 25 2.5.2 Činovníci soutěžní – sbor rozhodčích v atletice ..................................................................... 30 3. CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................................. 32

3.1 CÍL PRÁCE ........................................................................................................................ 32 3.1.1 Úkoly práce ............................................................................................................................ 32

3.2 METODIKA ....................................................................................................................... 32 4. VÝSLEDKY ........................................................................................................................................ 33

4.1 ATLETICKÉ ZÁVODY ........................................................................................................ 33 4.1.1 Rozdělení atletických závodů dle pořádajícího subjektu (v ČR)............................................. 33 4.1.1.1 Mistrovství ČR – organizuje je Český atletický svaz (ČAS)........................................................... 33 4.1.1.2 Atletické mítinky............................................................................................................................. 34

4.1.2 Rozdělení atletických závodů.................................................................................................. 35 4.1.2.1 Podle věku účastníků....................................................................................................................... 35 4.1.2.2 Podle velikosti závodu..................................................................................................................... 36 4.1.2.3 Podle místa konání závodu.............................................................................................................. 37 4.2 VELKÁ CENA BRNA A JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, MEZINÁRODNÍ ATLETICKÝ MÍTINK .... 37

4.2.1 Přípravná fáze ........................................................................................................................ 39 4.2.2 Realizační fáze........................................................................................................................ 42 4.2.3 Likvidační fáze........................................................................................................................ 44 4.2.4 Ganttův diagram pro Velkou cenu Brna a Jihomoravského kraje 2006................................. 44 4.2.5 Rozpočet mítinku .................................................................................................................... 45 4.2.5.1 Příjmy mítinku ................................................................................................................................ 45 4.2.5.2 Výdaje mítinku................................................................................................................................ 46

4.2.6 Identifikace silných stránek .................................................................................................... 47 4.2.7 Identifikace slabých stránek ................................................................................................... 48 5. DISKUZE ............................................................................................................................................ 50 6. ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 52 7. SEZNAM ZDROJŮ ............................................................................................................................ 53 8. SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ................................................................................ 55 9. PŘÍLOHY

Bakalářská práce

Management sportovní akce

1. ÚVOD V této

bakalářské

práci

dochází

ke

spojení

dvou

odlišných

oborů:

managementu a atletiky. Důvodem ke slučování, na první pohled spolu nesouvisejících oborů, je osobní zainteresovanost autorky práce. Této problematice je věnována pozornost také proto, že práce s tématikou managementu uspořádání atletického mítinku ještě nebyla zpracována. Atletické závody v „současné“ podobě se pořádají již od druhé poloviny 19. století, tudíž času na zpracování problematiky bylo dost. Atletika je právem nazývána „královnou sportu“, sdružuje totiž asi třicet různých disciplín. Primitivní forma atletiky byla provozována už ve starobylém Egyptě před více než čtyřmi tisíci lety. Kolem roku 1500 před naším letopočtem se jí začali systematicky věnovat Kréťané a poté Řekové. [14] Název atletika pochází z řeckého slova athlos, což znamená soutěž. Moderní atletika vznikla v Anglii na přelomu 17. a 18. století. Rozšířila se do Spojených států amerických i do kontinentální Evropy. Atletika byla zařazena i do prvních novodobých olympijských her v Aténách v roce 1896. [14] Atletika má dlouholetou tradici, bohužel se mi ale zdá, že není dostatečně populární a medializovaná, protože stadiony při konání mítinků a závodů nejsou dostatečně zaplněny. Funkcionáři atletických závodů by se měli snažit o uspořádání co největšího množství závodů na vysoké, ale i nižší úrovni, aby se na atletiku přišlo podívat více lidí. Jedná se nejen o to, aby se lidé chodili dívat na mezinárodní závody, ale aby se rozšířil zájem o tento sport, který v posledních letech bohužel opadá. Cílem této práce je analyzovat pořádání atletického mítinku.

______________________________________________________________________ -7-



2. PŘEHLED LITERATURY 2.1 Management Vznik managementu bývá spojován se jménem F. W. Taylora, který vydal v roce 1911 knihu s názvem „Shop Management“ a v roce 1913 publikaci „The Principles of Scientific Management“. Od té doby se pojem management rozšířil po celém světě a stal se často používaným. [9] Anglickému slovu management v češtině odpovídá řízení, vedení nebo správa. Jeho výstižný a přesný překlad do jiných jazyků je obtížný, proto se nepřekládá. Každý autor definuje pojem management jiným způsobem. [9]

2.1.1 Manažer Pojem manažer bývá ztotožňován s pojmy řídící nebo vedoucí pracovník. V současné době se pojem manažer používá pro označování všech osob, které zodpovídají za chod organizace, ať už se jedná o podnikání, veřejnou správu nebo o společenské neziskové organizace. Všechny organizace potřebují manažery pro vykonávání činností, zajišťujících efektivní plnění cílů organizace a k navrhování, organizování a udržování procesů a stability organizace. Dále pro vypracování strategií a adaptací organizace na změny vnějšího prostředí a pro zajišťování kontroly průběhu procesů a kontroly lidí v organizaci. Také pro zprostředkování výměny informací mezi organizací a vnějším prostředím a pro vytváření vnitropodnikového systému organizace a řízení. [9]

Na osobnost manažera jsou kladeny značné požadavky a nároky. Chceme-li charakterizovat osobnost ideálního manažera, je nutné charakterizovat jeho vrozené a získané vlastnosti. [4]

______________________________________________________________________ -8-



Vrozené vlastnosti manažera Potřeba řídit – jenom lidé, kteří chtějí řídit ostatní a mají z této činnosti uspokojení, mohou být úspěšnými manažery. Potřeba moci – dobří manažeři nespoléhají pouze na svoji autoritu, ale především na své znalosti, zkušenosti a dovednosti a mají silný vliv na ostatní. Schopnost vcítit se (empatie) – úspěšný manažer musí mít pochopení pro své spolupracovníky, musí umět zvládnout emocionální reakce. Temperament – vhodné povahové vlastnosti určují chování a reakci člověka na vnější podněty. Inteligence – manažer je schopen samostatného tvůrčího myšlení a je vybaven vlastnostmi, jako je například představivost, zdravý úsudek, schopnost komunikovat atd. [4]

Získané vlastnosti manažera Mezi získané vlastnosti manažera patří - odborné znalosti, ekonomické znalosti, sociálně-psychologické dovednosti, znalost metod řízení a dobrá duševní a tělesná kondice. [4]

Důležité jsou také manažerské dovednosti, které můžeme členit na:

lidské dovednosti – umění pracovat s lidmi, vést lidi a vytvářet vhodné pracovní prostředí, které umožní rozvoj pracovního úsilí a iniciativy,

koncepční dovednosti – umění řídit celou organizaci jako systém vedoucí ke stanovenému cíli, rozpoznat podstatné od nepodstatného,

technické dovednosti – zběhlost v používání metod a postupů vedoucích k realizaci výkonných činností a procesů. [4]

2.1.1.1 Role manažera Můžeme rozlišit tři skupiny manažerských rolí: interpersonální role, informační role a rozhodovací role. [3]

______________________________________________________________________ -9-



Interpersonální role Tyto role směřují do oblasti mezilidských vztahů. Patří mezi ně role figurky, vůdce a styčného důstojníka. Existence těchto rolí umožňuje manažerovi působit v rolích informačních i v rolích rozhodovacích.

Figurka – mezi manažerské povinnosti patří i ty, které mají symbolický nebo ceremoniální charakter. Např. děkan fakulty blahopřeje promujícím studentům, ředitel obchodního domu se účastní oslav životních jubileí svých zaměstnanců, starosta města se účastní zahájení významných výstav.

Vůdce – řízení a koordinování činností podřízených pracovníků. Tato role může zahrnovat i personalistiku (najímaní, školení, povyšování, propouštění) a motivaci pracovníků. Do role vůdce patří i kontrolování, pomocí něhož manažer zjišťuje, zda se věci dělají v souladu s plánem.

Styčný důstojník – manažer zabezpečuje interpersonální vztahy mimo oblast jeho pravomocí. V rámci organizace musejí manažeři komunikovat s jinými manažery i s řadou dalších pracovníků. Musejí udržovat dobré vztahy s manažery, kteří zabezpečují vstupy do jejich organizačních útvarů i s manažery, kteří jejich produkty odebírají. Manažeři potřebují mít dobré kontakty i s lidmi, kteří nejsou zaměstnanci dané organizace. Role styčného důstojníka má značné nároky na disponibilní čas manažerů. [3]

Informační role Tento soubor rolí vyžaduje na manažerovi, aby zabezpečoval přijímání a odesílání informací, které nemají rutinní charakter. Manažer buduje pomocí interpersonálních rolí síť kontaktů. Interpersonální role umožňují manažerovi, aby v roli sledovatele shromažďoval potřebné informace a předával je dál prostřednictvím role šiřitele nebo mluvčího.

Role sledovatele vyžaduje, aby manažer zkoumal prostředí, ve kterém jeho organizační jednotka funguje a shromažďoval důležité informace o změnách, příležitostech a problémech, které mohou mít na fungování

______________________________________________________________________ - 10 -



organizace vliv. Efektivnost plnění této role závisí na tom, do jaké míry je úspěšná jeho role styčného důstojníka.

Role šiřitele zahrnuje poskytování důležitých nebo výsadních informací podřízeným pracovníkům.

V roli mluvčího reprezentuje manažer svou organizační jednotku vůči ostatním lidem. Tato reprezentace může mít interní charakter (prosazování zvýšení platů svých podřízených pracovníků) i externí charakter (prosazování specifických požadavků firmy u externí organizace). [3]

Rozhodovací role Interpersonální a informační role slouží jako vstupní článek pro manažerské rozhodování. Manažerské rozhodovací role podnikatele eliminátora poruch, alokátora zdrojů a vyjednavače jsou nejdůležitějšími povinnostmi manažera.

Role podnikatele představuje povinnost manažera sledovat a využívat změny v okolí pro efektivní rozvoj své jednotky. Progresivní provozní manažer se snaží využívat nové technologie, metody a postupy pro zvýšení efektivity fungování provozu.

V roli eliminátora poruch manažer rozhoduje a uskutečňuje opravné aktivity jako reakci na působení vlivů, které jsou mimo jeho kontrolu. Vznik poruch vyžaduje rychlou odezvu, proto má role eliminátora poruch prioritu před všemi ostatními manažerskými rolemi. Jejím hlavním cílem je udržování stability. Reakce manažera musí být rychlá a musí vést k návratu do normálního stavu.

Role alokátora staví manažera do pozice, kdy musí rozhodnout o tom jak přidělit omezené disponibilní zdroje – peníze, pracovníky, čas, stroje a zařízení. Musí je rozdělovat tak, aby přinášely co největší užitek.

Role vyjednavače předurčuje manažera k tomu, aby vyjednával s ostatními organizačními jednotkami a jednotlivci tak, aby získal pro svou jednotku výhodné postavení. Vyjednávání se může týkat charakteru a objemu prací, výkonnosti, cílů, zdrojů a dalších faktorů, ovlivňujících efektivitu fungování jednotky. [3]

______________________________________________________________________ - 11 -



Manažerské role se často doplňují, překrývají, navazují na sebe. Přeceňování nebo podceňování některé z rolí vede k nedostatkům a chybám v řídící práci. [4]

2.1.1.2 Funkce manažera

Manažerské funkce jsou považovány za hlavní skupiny činností manažera. Jsou označovány jako specifické činnosti, které musí vykonávat při plnění úkolů každý vedoucí pracovník. [9] Mezi manažerské funkce patří plánování, organizování, personalistika, vedení, kontrolování a koordinace.

Plánování Zahrnuje výběr úkolů, cílů a činností potřebných pro jejich dosažení. To vyžaduje rozhodování o výběru z alternativních možných způsobů vykonávání činností. Není možné sestavit jakýkoli reálný plán bez rozhodování a bez zvažování potřeby lidských nebo materiálních zdrojů. Před rozhodnutím je potřeba uskutečnit plánovací studie, analýzy či návrhy. Nejedná se však ještě o reálné plány. [7]

Organizování Aby lidé pracující ve skupinách mohli dosáhnout určených cílů, musí plnit určité úlohy. Organizování je ta část řízení, která zahrnuje zřízení účelné struktury rolí pro lidi, kteří jsou v dané organizaci. Účelnost vytváří jistotu, že jsou všechny úkoly potřebné pro dosažení cílů přiděleny a to pokud možno lidem, kteří jsou schopni splnit je co nejlépe. Smyslem organizační struktury je pomáhat při vytváření prostředí pro lidský výkon. Úkoly musí být navrženy tak, aby odpovídaly schopnostem a motivacím pracovníků. Není snadným manažerským úkolem navrhnout efektivní organizační strukturu. Při vytváření struktury se manažeři setkávají s mnoha problémy včetně toho, jaké druhy prací je třeba vykonat a najít pro ně vhodné lidi. [7]

______________________________________________________________________ - 12 -



Personalistika Zahrnuje zaplňování a udržování zaplněných pozicí v organizaci. Toto je prováděno pomocí identifikování požadavků

na pracovní síly,

seznamu

disponibilních lidí, náborem, výběrem, umísťováním, propagací, oceňováním, plánováním povolání, kompenzací, školením a rozvojem jak uchazečů, tak stávajících pracovníků tak, aby byly úkoly plněny účinně a efektivně. [7]

Vedení Je ovlivňování lidí tak, aby byli prospěšní organizaci a napomáhali k dosahování cílů. Největší problémy manažerů pocházejí od lidí – z jejich tužeb, postojů a chování. Vedení vyžaduje následování a lidé následují toho, kdo jim slibuje, že uspokojí jejich potřeby, přání a touhy. Je tedy pochopitelné, že vedení zahrnuje motivaci, styl a přístupy manažerů a komunikaci. [7]

Kontrolování Zahrnuje měření a korekci provedení jak individuálních, tak i celkových aktivit organizace, s cílem dosáhnout jistoty, že budou v souladu s plánem. Kontrolní prostředky umožňují realizaci plánů. I když plánování předchází kontrola, nemají plány schopnost vlastní seberealizace. Plány vedou manažery k tomu, jak využívat zdrojů pro dosažení specifických cílů. Jejich činnosti jsou kontrolovány s cílem zjistit, zda odpovídají plánům. Každá kontrolní činnost měří a ukazuje, zda byla práce vykonána. Jestliže se zjistí odchylka od standardu, je třeba uplatnit korekci. Abychom mohli provést korekci, musíme vědět, kdo je za chybu odpovědný a musíme uskutečnit nezbytné kroky pro napravení tohoto nepřijatelného stavu. [7]

Koordinace Je podstatou manažerství, i když někteří autoři na ni pohlíží jako na samostatnou manažerskou funkci. Koordinace je potřebná pro dosažení harmonie mezi úsilím jednotlivců k dosažení skupinových cílů. Každá manažerská funkce přispívá ke koordinaci. Harmonizujeme cíle jednotlivců, aby byly v souladu s cíli organizace. [7]

______________________________________________________________________ - 13 -



Manažerskou výkonnost ovlivňuje řada vnitřních i vnějších faktorů. Manažeři musí vykovávat své funkce v neustále se měnících podmínkách a musí respektovat vliv vnějšího a vnitřního prostředí. [3]

2.1.3 Sportovní management – management v tělesné výchově a sportu Pojem management tělesné výchovy a sportu (dále jen TVS) lze chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, které mají alespoň z části podnikatelsky orientované chování. Dále jde o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb. Vznik těchto pojmů si vynutila tělovýchovná a sportovní praxe. Snahou je efektivní využívání velkých finančních částek, které ve sportu kolují, uplatňování komerčních zájmů v oblasti sportu, cílevědomé chování v prostředí sportovní konkurence, řešení specifických problémů vedení sportovní mládeže a zabezpečování sportovní administrativy. Pojem sportovní management se člení na dva základní póly – sport x management a komerce. Komponenta managementu a komerce zahrnuje kromě manažerských řídících funkcí jako je plánování, organizování, vedení lidí a kontrola i oblasti jako účetnictví, marketing, ekonomie, finance a právo. Komponenta sportu zahrnuje oblast diváctví ve smyslu konzumování zábavy a dále oblast zdatnosti, kde je ve středu zájmu aktivní účast participantů na sportovních a tělovýchovných aktivitách. [2] Sportovní management má interdisciplinární charakter, využívá metod různých oborů, jako je ekonomie, management, psychologie, sociologie, systémové vědy, právo a další. [1]

2.1.4 Sportovní manažer a jeho funkce v atletice Způsob řízení jednotlivých organizačních celků v TVS se odvíjí od typických činností manažerů, kteří ho realizují. Manažer v TVS, označovaný běžně jako sportovní manažer je: Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti – vedoucí sportovních družstev i jednotlivců ve vyšších soutěžích, specialisté vyškolení pro sportovní akce jako

______________________________________________________________________ - 14 -



je příprava mistrovství světa, Evropy, příprava OH apod., specialisté pro

uplatnění

sportů

ve

volném

čase

lidí,

v pracovním

procesu,

mezi handicapovanými lidmi atd. Manažer na úrovni řízení sportovního spolku, resp. organizace – členové výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod. Manažeři v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží, či provozování placených tělovýchovných služeb – vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro TVS apod. [2]

Dobrý sportovní manažer musí ovládat základy všeobecného managementu, které lze uplatnit v jakémkoli zaměstnání spojeném s tělesnou výchovou a sportem. Sportovní manažer se neobejde bez vědomostí z marketingu, prodeje, styku s veřejností atd. Existují požadavky na sportovního manažera, na jeho vzdělání a profesionální jednání. Požadavky se týkají:

organizačních činností – dobré organizační schopnosti, schopnost empatie, taktického jednání, pochopení psychologicko-sociologických aspektů, znalostí z oblasti rozpočtu, účetnictví, koordinace a řízení pracovníků, kontroly,

informačních činností – dovedností v písemném projevu a komunikační dovednosti, získávání, třídění, vyhledávání a analyzování informací ze sportu, práce s počítačem, uchovávání údajů, práce s médii (interview, reklama, inzeráty),

odborných znalostí – znalosti z různých oborů souvisejících se sportem, sportovní management a marketing, podnikání ve sportu a zaměstnání v průmyslu, který vyrábí sportovní výrobky, znalosti z oblasti financování a prodeje, z oblasti legislativy, z oblasti vedení, atletického tréninku, testování, plánování tréninků v atletice, monitorování programů pohybových aktivit v atletice. [4]

______________________________________________________________________ - 15 -



2.1.4.1 Funkce sportovního manažera (v atletice) Příklady základních funkcí manažera aplikované na činnosti sportovního manažera a příklady specifických činností sportovního manažera.

Plánování Aplikované činnosti:

strategický plán rozvoje příslušné organizace (atletického klubu),

dlouhodobý, střednědobý a aktuální plán,

strategický postup manažera při plánování akcí, mítinků, závodů.

Specifická činnost:

sponzorská činnost v atletice.

Organizování Aplikované činnosti:

postupy vyhodnocování výsledků,

organizování a zabezpečení tréninkových cyklů v atletice (např. OH, MS, ME),

využití výpočetní techniky při atletických soutěžích,

portfoliová metoda při vyhodnocování činnosti sportovních klubů.


sportovní reklama.

Vytváření organizačních struktur Aplikované činnosti:

zdokonalování organizační struktury ČAS ČR (např. krajských atletických svazů),

zdokonalování organizační struktury sportovních klubů (profesionálové, amatéři),

zkvalitňování

organizační

struktury

placených

tělovýchovných

a sportovních služeb (v oblasti atletiky).

______________________________________________________________________ - 16 -




transfer závodníků a trenérů.

Výběr, rozmisťování a vedení lidí Aplikované činnosti:

výběr a rozmisťování lidí při práci v atletických oddílech a svazech (profesionálové, dobrovolníci) a jejich motivace,

výběr a rozmisťování lidí v placených tělovýchovných a sportovních službách (např. kondiční - atletické tréninky).


znalost uspořádání fungování norem vrcholných mezinárodních organizací TVS (Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF), Evropská atletická asociace (EAA), Mezinárodní olympijský výbor (MOV)).

Kontrola Aplikovaná činnost:

finanční kontroly tělovýchovných a sportovních organizací.


zabezpečení norem a náležitostí při uzavírání smluv v tuzemsku a v zahraničí.

Marketing Aplikované činnosti:

marketing v oblasti placených tělovýchovných a sportovních služeb,

marketing v podnicích vyrábějících sportovní zboží,

marketingová koncepce sportovních klubů.


problematika ochrany zdraví, pojištění a sociálního zabezpečení (z hlediska příslušných fyzických a právnických osob).

______________________________________________________________________ - 17 -



Finance Aplikované činnosti:

přehled o aktuálních ekonomických trendech a opatřeních ve státní a podnikatelské sféře,

přehled o hospodaření spolků a organizací TVS, zvláště jejich základních článků (atletické oddíly).


kontakty a spolupráce se zájmovými a odbornými organizacemi sportovců, trenérů, učitelů TVS apod.

Právo Aplikované činnosti:

aplikace daňových, živnostenských a dalších zákonů do podmínek atletických organizací,

zákony o TVS, stanovy a další normy státních a společenských organizací TVS.

Komunikace Aplikované činnosti:

vedení lidí v atletických organizacích (komunikace mezi nadřízeným a podřízeným),

vyjednávání sponzorských kontaktů.

[2]

2.2 Ganttův diagram Ganttův diagram je horizontální úsečkový diagram, který graficky zobrazuje vztahy jednotlivých kroků projektu, v tomto případě vztahy mezi jednotlivými kroky organizace atletického mítinku. V řádcích grafu jsou úsečky, v hlavičce (v levém sloupci) se uvede název činnosti. Spodní (nebo horní) část diagramu tvoří časová osa, na které jsou vyznačeny příslušné časové intervaly (měsíce). Každá činnost v projektu

______________________________________________________________________ - 18 -



je reprezentována v diagramu časovou úsečkou o délce, která odpovídá době jejího provádění. Umístění úsečky určuje období, ve kterém má být činnost realizována. Z kompletně vyplněného Ganttova diagramu si lze udělat představu o celkovém času potřebném pro realizaci celého projektu, o struktuře projektu i o vztazích mezi činnostmi. [12]

Obr. 1: Ganttův diagram Zdroj: [12]

2.3 Organizace sportu v ČR Schématický pohled na struktury sportu v ČR ukazuje Obr. 2. Ústředním

orgánem

státní

správy

je

Ministerstvo

školství,

mládeže

a tělovýchovy ČR. Sportovní odbor ministerstva se dělí na dvě sekce. První odpovídá za rozvoj sportu ve školách, připravuje směrnice pro předmět tělesné výchovy a zabývá se výzkumem. Nedílnou součástí práce této sekce je reprezentovat Českou republiku v mezinárodních organizacích. Druhá sekce sportovního oddělení spolupracuje se sportovními organizacemi a odpovídá za sportovní reprezentaci země. Hlavním úkolem poradních orgánů ministerstva – Rady tělesné výchovy a sportu a Rady sportovní reprezentace, je podílet se na rozdělování finančních prostředků pro sport. [5] Dobrovolné sportovní organizace jsou v České republice utvářeny na základě Zákona o svobodě sdružování. Jedná se o občanská sdružení, jejichž stanovy jsou zaregistrované u Ministerstva vnitra České republiky. Většina občanských sdružení

______________________________________________________________________ - 19 -



a sportovních federací je sdružena ve vrcholných organizacích, z nichž nejznámější je Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). [5] Posláním ČSTV je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebné zázemí. [5] V jednotlivých krajích působí oblastní federace, jejichž úkolem je především udržovat kontakt mezi sportovními kluby a vrcholnou organizací a působit jako informační centrum pro daný kraj. Sportovní kluby na místní úrovni tvoří základ sportovního hnutí v České republice, vlastní 90% sportovních zařízení a na základě strategií jednotlivých sportovních federací organizují soutěže a rekreační sport. [5]

Obr. 2: Schématický pohled na struktury sportu v ČR Zdroj: [5]

______________________________________________________________________ - 20 -



2.4 Strategický postup pro realizaci sportovní akce Jedná se o jednoduchý soubor navazujících deseti etap, podle kterého se může orientovat každý organizátor tělovýchovných a sportovních akcí, aniž by postup předem vymýšlel. Nespornou předností je kontinuální charakter a návaznost jednotlivých postupných kroků. Organizátoři si jej mohou upravit podle svých potřeb. Uvedený přehled otvírá široké možnosti k inovacím. [1]

1. etapa – Současná situace Přehled současného stavu umožní organizátorovi rozhodnout o cíli akce a cestě, která k němu vede i o volbě prostředků a nástrojů k jeho uskutečnění. V případě, že je cíl předem zadán, odhalí tato etapa, zda je v silách organizátora tuto akci uskutečnit.

2. etapa – Budoucí prostředí Je třeba vědět, jaká rizika akce skrývá. Předvídatelná rizika by měl organizátor snížit na minimum, eventuálně počítat s časovými a hmotnými rezervami. Při řešení nepředvídatelných rizik by měl dokázat svoji pružnost a invenci.

3. etapa – Naše současné možnosti Předmětem této fáze postupu je reálné zhodnocení možností a nedostatků. Jen tak lze předpovědět úspěšnost akce.

4. etapa – Možné směry Záleží-li vymezení cílů akce na organizátorovi, může určit i několik cílů, o nichž se poté rozhodne, zda budou všechny vzhledem k předchozím etapám předmětem realizace a nebo z nich stanoví výběr, který je adekvátní současným možnostem. Různé cíle však mohou vyžadovat různé směry jejich dosažení, někdy i naprosto protichůdné.

______________________________________________________________________ - 21 -



5. etapa – Naše cíle Představuje stanovení cílů na základě předchozí etapy, jejich strukturu, hierarchizaci či optimalizaci.

6. etapa – Možné přístupové cesty V některých situacích existuje více způsobů, jak dosáhnout vytyčeného cíle. Než uskutečníme akci, musíme zvážit všechny strategické varianty.

7. etapa – Zvolená cesta strategie Zhodnocení účinků a důsledků různých strategií umožní zvolit tu, která je celkově nejvýhodnější.

8. etapa – Program akce Když organizátor zvolil cíle i strategii jejich realizace, může se zabývat detaily plánu činnosti z hlediska co nejlepšího výsledku. Rozdělit role jednotlivých účastníků, stanovit plán akcí, časové rozpisy a termíny a způsob kontroly.

9. etapa – Rozpočet V návaznosti na předchozí etapu je nutné stanovit rozpočet výdajů a příjmů celé akce. Strana příjmů musí vyjadřovat typy finančních zdrojů a jejich výši (např. poplatky účastníků, vstupné, dotace, dary od soukromých osob, dary od firem apod.). Strana výdajů musí účelově podle všech činností sportovní akce vyjadřovat druhy výdajů a jejich výši.

10. etapa – Přehled a kontrola Aby nedocházelo k nežádoucím a nákladným omylům a zpožděním akce, je třeba kontrolovat průběh akce a ve vhodný okamžik učinit zásah, který by eliminoval výkyvy. [1]

______________________________________________________________________ - 22 -



2.4.1 Fáze organizace atletického závodu Přípravná fáze Délka přípravné fáze je různá podle významnosti a obtížnosti provedení závodu. Zahrnuje především zajištění technických a ekonomických podmínek a propagaci.

Realizační fáze Týká se vlastního uskutečnění závodu. Začíná akreditací účastníků a končí závěrem závodů.

Likvidační fáze Začíná dokončením poslední disciplíny závodu. Obsahuje vydání a distribuci oficiálních

výsledků,

úklid

závodiště,

finanční

vypořádání,

kontakt

s médii

a zhodnocení závodů. [10] S přípravou závodu je třeba začít včas. Prvním krokem k zabezpečení organizace závodu je ustavení komisí a pracovních kolektivů, tzn.:

závodní kancelář – zpracovává informační materiály, přihlášky, připravuje startovní listiny a zápisové formuláře, prezentuje závodníky s vydáním startovních čísel, vypisuje diplomy;

technické zabezpečení závodu – zajištění a kontrola vybavení sportoviště, náčiní, rozhodčích a technických pracovníků;

další komise podle významu závodu – stravovací, ubytovací, hospodářská, propagační atd. [6]

Základním a závazným materiálem jsou propozice (rozpis závodů), které musí schválit nadřízená složka, pak se teprve rozesílají. [6] Propozice musí obsahovat:

Úplný název závodů – tento bod je záhlavím celých propozic, musí tam být uveden přesný název závodů, případně při jaké příležitosti se konají.

Všeobecná ustanovení, která obsahují:

______________________________________________________________________ - 23 -



o název složky, která závody pořádá a technicky zabezpečuje; o datum, místo a hodina konání – místo je nutné uvést přesně, případně je doplnit náčrtem a upřesnit, jakým způsobem se tam závodníci co nejrychleji dopraví; o přesnou adresu, kam je nutné odesílat přihlášky a datum, do kdy je možné se přihlašovat; o při větších závodech kdy a kde se provádí losování, kdy končí prezentace; o údaje o ubytování a stravování, včetně způsobu objednávky a finančního krytí (pořadatel nebo vysílající složka); o umístění informační a závodní kanceláře a stanovení dne a hodin jejich otevření; o jména hlavních činovníků, především hlavního rozhodčího, ředitele závodů a vedoucího závodní kanceláře.

Technická ustanovení – informují, jak budou závody probíhat, obsahují: o ustanovení, že se závody konají podle pravidel ČAS; o rozsah závodů – které disciplíny jsou zařazeny do programu; o podmínky účasti závodů (kategorie, splnění limitů) o požadované doklady (registrační průkazy, záznam o lékařské prohlídce); o pořadí a časový rozpis disciplín, základní výšky, postupový klíč z rozběhů apod. o při závodech na atletické dráze popis tratě (délka, počet drah, povrch), při bězích mimo stadion popis a plánek tratí; o tituly, které budou uděleny vítězům, ceny, diplomy; o údaje o podávání protestů; o oznámení, kdy bude porada vedoucích, informace o vydání startovních čísel.

Závěr – obsahuje podpisy odpovědných pracovníků, datum schválení propozic nadřízenou složkou, datum vydání propozic.

______________________________________________________________________ - 24 -



Výše uvedené údaje by měly obsahovat propozice významných závodů, je samozřejmé, že se upravují podle podmínek a důležitosti závodu. [6]

2.5 Činovníci Schématické znázornění zapojení činovníků do přípravy atletických závodů různého rozsahu ukazuje Tab. 1. Činovníky závodů znázorňuje Obr. 3.

Náplně práce hlavních činovníků mezinárodních závodů (mítinků) – u závodů menšího rozsahu jsou náplně práce podobné, jen na některých postech kumulují. [10]

2.5.1 Správní činovníci

Předseda organizačního výboru (OV):

koordinuje činnost členů organizačního výboru,

účastní se při projednávání sponzorských dohod,

koordinuje a zabezpečuje činnost směrem k ČASu,

podepisuje smlouvy.

Ředitel závodu (Competition Director):

zajišťuje styk s hlavním sponzorem,

zajišťuje spojení s EAA (Evropskou atletickou asociací) a IAAF (Mezinárodní amatérskou atletickou federací),

spolupracuje při zajišťováni sponzorů v ČR,

zajišťuje sepsání smlouvy s televizní stanicí,

projednává účast českých a zahraničních závodníků,

řídí vlastní průběh závodu (mítinku).

Tajemník závodu:

zajišťuje porady OV a zpracování distribuce zápisu,

______________________________________________________________________ - 25 -



zajišťuje veškerou korespondenci OV na území ČR,

koordinuje činnost OV,

společně s technickým ředitelem a mezinárodním sekretářem (tlumočnicí) zajišťuje vlastní kancelář mítinku, zejména: o přihlášky na mítink, o startovní listiny, o rekordní listiny, o výsledky a jejich distribuci, o zápisy, o rekordní protokoly, o informační bulletiny.

Technický ředitel závodu:

zajišťuje vlastní uspořádání závodu,

kontroluje objednávky na stadióny,

navrhuje časový pořad,

objednává rozhodčí,

objednává technickou četu,

objednává pořadatelskou službu,

zajišťuje vybavení stadionu,

zajišťuje kancelář závodu,

zajišťuje startovní čísla a boková čísla,

zajišťuje podmínky pro televizi, rozhlas a novináře,

projednává rozestavení televizních kamer,

zajišťuje technickou poradu mítinku a její řízení,

zajišťuje svolavatelnu – prezentaci,

zajišťuje hlasatelskou službu,

organizuje vydání a distribuci výsledků.

Hospodář závodu:

připravuje rozpočet závodu,

podepisuje sponzorské smlouvy a objednávky,

______________________________________________________________________ - 26 -



vede účetnictví na území ČR - objednávky, zálohy, faktury, výdaje, dohody, vyúčtování atd.,

připravuje prováděcí pokyny pro výplatu kapesného a odměn pro pozvané české závodníky včetně realizace výplaty,

zajišťuje vstupenky a jejich distribuci (čestné, volné, na prodej),

zajišťuje výplatu stravného a dohod pro organizátory,

po finanční stránce řídí úseky: o ubytovací, o stravovací, o cestovní.

Propagace:

zajišťuje společně s tiskovým mluvčím styk s veřejností, propagaci mítinku a akreditaci novinářů,

zajišťuje vydání české verze rozpisu závodu, časového pořadu a jejich rozeslání,

zajišťuje svoz věnovaných cen.

Hlavní lékař závodu:

vede zdravotní komisi,

zajišťuje navržení jídelních lístků pro závodníky,

zajišťuje dopingovou kontrolu ve spolupráci s ČAS,

zajišťuje zdravotní službu v hledišti,

zajišťuje a řídí zdravotní a lékařské služby v hotelu, při tréninku a vlastním závodu (mítinku).

Akviziční pracovník:

získává finanční prostředky a ceny na závody od sponzorů.

Hlavní rozhodčí: je zodpovědný za řádný průběh soutěží, je nadřazen všem soutěžním činovníkům, je delegován složkou, která závody povolila.

______________________________________________________________________ - 27 -



Tiskový mluvčí závodu:

zajišťuje návrh a rozeslání akreditačních listů pro novináře,

zajišťuje propagaci mítinku v tisku, rozhlasu a televizi,

zajišťuje tiskové konference před mítinkem a rozhovory s vítězi,

navrhuje termín tiskové konference,

zpracovává organizační a technické vybavení tiskového střediska.

Vedoucí stravování a ubytování:

zajišťuje ubytování a stravování v hotelu včetně vlastní organizace při příjezdu závodníků,

spolupracuje při navrhování jídelníčku.

Vedoucí dopravy a organizační komise:

zajišťuje objednání autobusů, osobních vozů, navrhuje rozsah dopravy na tréninky a vlastní závod, zajišťuje dopravu z letiště a zpět.

Ceremoniel: zajišťuje a organizuje ceremoniál. Manažer pro komerční styk: zajišťuje sponzorské smlouvy na území ČR, zajišťuje věcné ceny, zajišťuje realizaci reklam na stadionu, v časovém pořadu, programu mítinku, výsledcích apod.

Mezinárodní tajemník závodu: zajišťuje veškerou korespondenci směrem do zahraničí, zajišťuje tlumočníky do sekretariátu a akreditaci zahraničních novinářů, zajišťuje objednávky letenek a případných slev, zpracovává pokyny pro zahraniční účastníky, zajišťuje a řídí dopravu z letiště a zpět, společně se sekretářkou závodu zajišťuje cizojazyčné vydání programu závodu,

______________________________________________________________________ - 28 -



spolupracuje s ředitelem závodu. Společenský úsek: stará se o čestné hosty na stadiónu, organizuje společenská setkání sponzorů, organizuje závěrečný večírek závodníků. [10]

Tab. 1: Schématické znázornění zapojení činovníků do přípravy závodů různého rozsahu

Vysvětlivky: x : obsazeno osobou - : neobsazeno ředitel, tajemník, technický ředitel: znásobení funkcí

Zdroj: [10]

______________________________________________________________________ - 29 -



2.5.2 Činovníci soutěžní – sbor rozhodčích v atletice

Při významnějších závodech jsou rozhodčí oblečeni v předepsaném úboru, hlavní rozhodčí a vrchníci jsou označeni páskou. Rozhodčí by měli nosit odznak rozhodčího při každém závodu.

Hlavní rozhodčí

je delegován nadřízenou složkou a zároveň ji zastupuje,

řídí průběh závodu a dbá na regulérnost,

jsou mu podřízeni všichni rozhodčí,

před závody svolává poradu rozhodčích – oznámí jim přesné zařazení, rozdělí úkoly a seznámí s pořadem závodu,

při závodech sleduje práci rozhodčích,

rozhoduje o oprávněnosti startu závodníků, o způsobilosti sportoviště, o místě a času případného opakování soutěže,

ověřuje, kontroluje a podepisuje zápisy,

rozhoduje o všech okolnostech, které se vyskytnou při soutěži a jejichž řešení není v pravidlech,

podá písemnou zprávu o průběhu závodu.

Vrchníci na dráze nebo v poli

řídí závod v jednotlivých disciplínách,

odpovídají za dodržování pravidel v průběhu závodu,

řeší spory s rozhodčími,

vylučují závodníky pro nekázeň a porušení pravidel,

sepisují a ověřují rekordní protokoly,

podepisují zápisy – podpisem zápisu stvrzují dodržení pravidel při soutěži.

Zapisovatelé

zaznamenávají pokusy a výsledky podle pokynů vrchníka.

______________________________________________________________________ - 30 -



Rozhodčí

setrvávají po celou dobu závodu na určeném místě,

soustředí se pouze na svoji disciplínu a nezajímají se o jiné disciplíny.

[11]

Obr. 3: Činovníci atletických závodů Zdroj: [10]

______________________________________________________________________ - 31 -



3. CÍL PRÁCE A METODIKA 3.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je navrhnout změny pro zefektivnění organizace mezinárodního atletického mítinku – Velké ceny Brna a Jihomoravského kraje a provést charakteristiku a analýzu mezinárodního atletického mítinku z pohledu managementu.

3.1.1 Úkoly práce

charakteristika přípravné fáze,

charakteristika realizační fáze,

charakteristika likvidační fáze,

rozbor rozpočtu,

identifikace silných a slabých stránek,

návrh změn.

3.2 Metodika Bakalářská práce vychází ze zdrojů odborné literatury zabývající se managementem, sportovním managementem, ekonomikou sportu a organizací atletických závodů. Dalším zdrojem informací byly řízené rozhovory s organizátory závodu, a to s Petrem Kotyzou a Josefem Sečkářem. V práci je využit Ganttův diagram pro přehledné vyjádření činností prováděných v jednotlivých fázích organizace mítinku. V diskuzi jsou uvedeny návrhy na změny organizace mítinku. Součástí práce je příloha s časovým programem a s Ganttovým diagramem mítinku.

______________________________________________________________________ - 32 -



4. VÝSLEDKY 4.1 Atletické závody Atletické závody jsou událostí, při které se prověřuje účinnost tréninkové práce atletů a trenérů a měly by být také atraktivní podívanou pro diváky. V nejnovější podobě jsou také příležitostí pro velké a menší firmy a společnosti prezentovat se před veřejností, snížit svůj daňový základ finanční nebo naturální podporou. Atletické závody jsou většinou soutěžemi jednotlivců, probíhají však také pravidelné soutěže družstev. [10] Závod je soutěž, ve kterém si měří síly nejméně dva soupeři (jednotlivci nebo družstva). V řádném závodě se předpokládá sportovní boj. Pokud je úmyslem závodníků dokončit závod v nerozhodném stavu nebo ponechat vítězství jinému závodníkovi, jsou závodníci vyloučeni. [11] Účast v závodě je vyhrazena pouze amatérům. Podle Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) je amatér ten, kdo závodí z lásky ke sportu bez jakéhokoli úmyslu získat z takového závodění hmotný prospěch. [11] Závodník se může účastnit závodu jen v disciplínách a v kategorii, které odpovídají ustanovení pravidel. Např. v maratónskému běhu a v chůzi na 20 km nesmí startovat závodník mladší než 19 let. [11]

4.1.1 Rozdělení atletických závodů dle pořádajícího subjektu (v ČR) 4.1.1.1 Mistrovství ČR – organizuje je Český atletický svaz (ČAS)

Halová mistrovství

Mistrovství ČR mužů a žen v hale

Mistrovství ČR juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek v hale

Mistrovství ČR žáků a žákyň v hale

Mistrovství ČR mužů, žen, juniorů, juniorek, dorostenců, dorostenek, žáků a žákyň v halových vícebojích

______________________________________________________________________ - 33 -



Mistrovství ČR juniorů, juniorek, dorostenců, dorostenek, žáků a žákyň v chůzi v hale

Mistrovství na dráze:

Mistrovství ČR mužů a žen na dráze

Mistrovství ČR mužů a žen do 22 let na dráze

Mistrovství ČR juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek na dráze, včetně chůze

Mistrovství ČR žáků a žákyň na dráze, včetně chůze

Mistrovství ČR mužů, žen, juniorů, juniorek, dorostenců, dorostenek, starších žáků, starších žákyň, mladších žáků a mladších žákyň ve vícebojích

Mistrovství ČR družstev

Mistrovství mimo dráhu

Mistrovství ČR v běhu do vrchu mužů, žen, juniorů a juniorek

Mistrovství ČR v maratónu mužů a žen

Mistrovství ČR v půlmaratónu mužů a žen

Mistrovství ČR v přespolním běhu mužů, žen, juniorů, juniorek, dorostenců, dorostenek, starších žáků, starších žákyň, mladších žáků a mladších žákyň

Mistrovství ČR v silničním běhu na 10 km mužů, žen, juniorů a juniorek

Mistrovství ČR v chůzi na 20 km mužů a žen

Mistrovství ČR v chůzi na 50 km mužů

[13]

4.1.1.2 Atletické mítinky

Atletické mítinky organizují soukromé subjekty. Všechny mezinárodní soutěže a kterékoliv další mítinky, jichž se účastní cizí atleti, musí být schváleny IAAF, oblastní asociací nebo členskou zemí. [13]

______________________________________________________________________ - 34 -



Mezinárodní zvací mítinky schvalované IAAF Žádost o povolení musí být předložená na úředním formuláři a doložená zaplacením poplatku ve prospěch pořadatele soutěže. Veškeré formuláře musí být řádně vyplněny a podány na ústředí IAAF nejpozději do 1.září v roce předcházejícímu roku konání soutěže. Před schválením mítinku, musí IAAF od organizátora mítinku obdržet písemné prohlášení, že:

budou dodržována veškerá pravidla a předpisy IAAF,

informace týkající se všech záležitostí organizace soutěží budou na vyžádání do 30 dní postoupena IAAF. [13]

Mezinárodní zvací mítinky schvalované oblastí a další mítinky schvalované členem, jichž se mohou účastnit cizí atleti Schválení

těchto

soutěží

musí

být

předloženo

Radě

k odsouhlasení.

Před schválením mítinku musí oblastní asociace nebo členská země obdržet od promotéra písemné prohlášení, že:

budou dodržována veškerá pravidla a předpisy IAAF,

informace týkající se všech záležitostí organizace soutěží budou na vyžádání do 30 dní postoupena oblastní asociaci nebo členu, který mítink povolil. V tomto případě nesmí žádný člen povolit soutěž, na níž byli pozvání atleti

z více než 5 zemí, vyjma pořadatelské. [13]

4.1.2 Rozdělení atletických závodů Závody můžeme rozdělit podle různých kritérií, např. podle věku účastníků, podle velikosti závodu, podle místa konání závodu.

4.1.2.1 Podle věku účastníků V soutěžích jednotlivců a družstev pořádaných Českým atletickým svazem na území ČR startují atleti a atletky v těchto věkových skupinách – kategoriích:

______________________________________________________________________ - 35 -



Žactvo mladší

12 – 13 let

Žactvo starší

14 – 15 let

Dorost

16 – 17 let

Junioři a juniorky 18 – 19 let Muži a ženy

19 let a více

Veteráni

35 let a více

Veteránky

35 let a více

Závodník přechází do vyšší věkové kategorie vždy k 1. lednu roku, v jehož průběhu dosáhne věku odpovídajícímu příslušné kategorii. Veteránem se stává závodník dnem, kdy dosáhne věku 35 let. Veteránkou se stává závodnice dnem dovršení věku 35 let. [10], [13]

4.1.2.2 Podle velikosti závodu

Rozsah organizačních prací při atletických závodech v České republice je určován významností závodu a počtem a výkonnostní úrovní startujících. Podle těchto kritérií je možná klasifikace závodů na malé, střední a velké. [10]

Do kategorie malých závodů patří oddílové a školní přebory, atletické středy (čtvrtky apod.), utkání mezi školami. Závodů se účastní méně než 100 závodníků, u žákovských kategorií při náborových závodech může být účast vyšší - kolem 300 závodníků. Organizaci závodů zajišťují jednotlivé atletické oddíly, atletické kluby a školy. [10]

Mezi střední závody patří přebory okresu, kraje, Velké ceny měst, memoriály, soutěže družstev v okresu a kraji apod. s účastí do 250 závodníků. Na organizaci tohoto typu závodu se podílejí kromě atletických oddílů a atletických klubů také nadřízené složky pořadatele – krajské atletické svazy. [10]

Mezi velké závody patří mistrovství republiky jednotlivých věkových kategorií, celostátní extraliga družstev (většinou s účastí přes 300 závodníků). Velké závody jsou většinou pořádány ve spolupráci s Českým atletickým svazem a jeho komisemi. [10]

______________________________________________________________________ - 36 -



Počet startujících však není vždy rozhodující. Např. při mezistátním utkání nedosahuje počet závodníků vysokých čísel. Mezistátní utkání je náročné na organizaci, zejména na technickou stránku závodů. Do kategorie velkých závodů

patří také

universiády, mezinárodní závody apod. [11]

4.1.2.3 Podle místa konání závodu

Soutěže na běžecké dráze

Soutěže v hale

Silniční běhy

Přespolní běhy (cross-country)

Horské běhy

Běhy do vrchu

[10]

4.2 Velká cena Brna a Jihomoravského kraje, mezinárodní atletický mítink Velká cena Brna a Jihomoravského kraje 2006, mezinárodní atletický mítink a zároveň Světový atletický den 2006 – mezinárodní dorostenecký a žákovský atletický mítink byl pod záštitou Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). Soutěže staršího žactva probíhaly zároveň i jako Mistrovství Jihomoravského kraje staršího žactva. Mítink byl pod patronací Ing. Stanislava Juránka, hejtmana Jihomoravského kraje a Ing. Radomíra Jonáše, náměstka primátora města Brna. Konal se v sobotu 6. května 2006 na stadionu Pod Palackého vrchem, na Technické ulici v Brně. Pořadatelem byly brněnské atletické oddíly AC Atletika Brno, ACP Olymp Brno a VSK Univerzita Brno. [16] Světový atletický den probíhá každoročně ve stejném termínu souběžně na všech kontinentech, v mnoha zemích sdružených v IAAF. V roce 2005 tento světový projekt IAAF proběhl ve 157 zemích. [14] 13. května 2007 ve 13 hodin se koná druhý ročník mítinku pro 500 sportovců do 17 let (dorostenců a dorostenek), do 19 let (juniorů a juniorek), do 22 let

______________________________________________________________________ - 37 -



a pro dospělé z České republiky, Ruska, Polska, Rakouska, Německa, Slovenska, Itálie, Nizozemí, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Slovinska, Řecka, Chorvatska a dalších zemí. V jednání jsou sportovci z USA a Velké Británie. Tento atletický mítink se uskuteční v rámci osmého ročníku jednoho z největších mezinárodních celoročních sportovních projektů práce se zdravými a handicapovanými dětmi, mládeží a dospělými v Evropě s názvem Velký sportovní projekt Brna a Jihomoravského kraje pod patronací Ing. Stanislava Juránka, hejtmana Jihomoravského kraje a RNDr. Barbory Javorové, první náměstkyně primátora města Brna. Pořadateli letošního ročníku jsou AC Atletika Brno, ACP Olymp Brno, VSK Univerzita Brno ve spolupráci s FSpS MU v Brně, VUT v Brně, Brněnské tělovýchovné sdružení, MŘ Policie ČR Brno, SPŠ MV v Brně a Městská policie Brno. [17] Přebory Brna se konaly i dříve, ale závodilo mnohem méně atletů, protože se mohly účastnit pouze brněnské atletické oddíly. Mítink bude v roce 2007 kromě IAAF díky kategorii juniorů také pod záštitou Evropské atletické asociace (EAA). Mítink se pořádá pro mládež, ale startují i dospělí. Pokud závodí mládež, je možno žádat o dotace Magistrát města Brna, Jihomoravský kraj, Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), Český atletický svaz (ČAS), Evropskou atletickou asociaci (EAA) a Mezinárodní asociaci atletických federací. (IAAF).

Veškeré další informace se vztahují k Velké ceně Brna a Jihomoravského kraje 2006. Ředitelem mítinku byl Michael Svoboda (AC Atletika Brno), manažerem mítinku Josef Sečkář (ACP Olymp Brno) a technickým delegátem Mgr. Petr Kotyza (VSK Univerzita Brno).

______________________________________________________________________ - 38 -



4.2.1 Přípravná fáze Velká cena Brna a Jihomoravského kraje se koná v květnu, avšak přípravy začínají mnohem dříve. V září se předchozího roku se žádají o dotace všechny výše uvedené složky, poté musí následovat příslib, že jsou dotace přiznány, protože jinak by mítink nebylo možné uskutečnit. V září a říjnu se oslovují partneři – představitelé všech důležitých složek. Oslovují se politici, společenští představitelé, firmy, sponzoři, sportovní hvězdy. V tomto období se na veřejnost pomalu dostávají informace o tom, že se mítink bude konat a mítink se dostává do povědomí. Úmysl pořádat atletický mítink se musí oznámit Českému atletickému svazu (ČAS) do konce listopadu. Závod je poté zařazen do termínové listiny. Termín konání mítinku je na pořadatelích. Velké mítinky se však nesmí konat ve stejné době jako Mistrovství České republiky (MČR), protože by to ČAS nepovolil. MČR se konají v červnu nebo na začátku července, tudíž je jistota, že květnový termín mítinku bude vyhovovat. Existuje riziko, že se mítink trefí do data pořádání jiného mezinárodního atletického mítinku, ale s tím se bohužel musí počítat. V prosinci začíná první fáze propagace. Rozesílají se letáky, posílají se propagační materiály do novin, natáčejí a vysílají se šoty v televizi, je zveřejněno pozvání na mítink v Atletických listech a v časopise Atletika. V lednu se rozesílají časové programy do atletických oddílů, pořadatelé si vybírají významné závodníky (atletické hvězdy) a rozesílají jim pozvánky a propozice mítinku. V lednu se vyřizuje objednávka na atletický stadion Pod Palackého vrchem v Brně. Dále musí pořadatelé zajistit lidské zdroje pro organizaci mítinku - soutěžní činovníky a technickou četu.

Podle pravidel atletiky je potřeba zajistit pro běžecké soutěže:

alespoň jednoho vrchního rozhodčího pro běžecké soutěže,

jednoho vrchního rozhodčího startů,

dostatečný počet startérů a zástupců startéra,

______________________________________________________________________ - 39 -



alespoň jednoho asistenta startéra,

jednoho vedoucího časoměřiče,

přiměřený počet časoměřičů,

jednoho vedoucího rozhodčího cílové kamery,

přiměřený počet rozhodčích cílové kamery,

jednoho vedoucího počítače kol (pro běhy nad 400 metrů),

přiměřený počet počítačů kol,

jednoho úsekového rozhodčího (pro štafetové běhy),

přiměřený počet úsekových rozhodčích,

alespoň jednoho měřiče rychlosti větru (v případě překonání rekordu musí být výkon dosažen s rychlostí větru, která je povolena pravidly).

Pro soutěže v poli (mimo běžeckou dráhu, uvnitř oválu nebo vně oválu):

alespoň jednoho vrchního rozhodčího pro soutěže v poli,

alespoň jednoho vrchního rozhodčího pro každou disciplínu soutěží v poli,

alespoň jednoho rozhodčího pro elektronické měření délek (měření délek jednotlivých pokusů, např. při skoku dalekém, hodu oštěpem apod.),

alespoň jednoho rozhodčího pro kontrolu náčiní (ověřuje, zda náčiní připravené pořadatelem nebo vlastní náčiní závodníků odpovídá podmínkám pro připuštění k soutěži, náčiní, které odpovídá parametrům pro připuštění k soutěži označí značkou, při dosažení rekordního výkonu přeměří náčiní, kterým bylo výkonu dosaženo).

Dále je třeba zajistit:

dostatečný počet zapisovatelů,

jednoho vrchního rozhodčího pro svolavatelnu a dostatečný počet rozhodčích

pro

svolavatelnu

(dohlíží

na

přesun

soutěžících

ze svolavatelny do soutěžního sektoru, kontrolují startovní čísla a zda obuv, počet a rozměry hřebů na tretrách, reklamy na oblečení a taškách závodníků odpovídají pravidlům a předpisům IAAF),

______________________________________________________________________ - 40 -



alespoň jednoho sekretáře soutěží (sekretář soutěží shromažďuje úplné výsledky všech disciplín, které mu předávají vrchní rozhodčí, vedoucí časoměřič, nebo vrchní rozhodčí cílové kamery a rozhodčí pro měření síly větru, kompletní údaje předá ihned hlasateli k vyhlášení, zaznamená výsledky a zápis pak předá řediteli závodu),

alespoň jednoho hlasatele,

alespoň jednoho statistika,

jednoho komisaře pro reklamu,

úředního měřiče dráhy (ověřuje přesnost značení a regulérnost instalovaného vybavení),

alespoň jednoho lékaře,

spojky pro závodníky, činovníky a tisk (jedná se o členy technické čety, kteří zajišťují komunikaci např. mezi startérem a svolavatelnou, mezi časoměřiči a startérem apod.).

Na konci ledna, v únoru, v březnu a v dubnu dochází ke shromažďování finančních prostředků – dotací a sponzorských darů. V dubnu se po Brně rozmisťují velké plakáty, které informují o mítinku a umisťují se reklamy do městské hromadné dopravy, záleží však na tom, kolik se podaří shromáždit finančních prostředků. V dubnu se připravují ceny – propagační předměty Jihomoravského kraje, trička, batohy apod. a objednávají se medaile a diplomy. Zahraniční závodníci musí poslat přihlášky nejpozději 14 dní před zahájením mítinku, aby jim bylo možné zajistit ubytování a stravu. Ubytování a stravování se zajišťuje v hotelu Královopolská. Zahraničním závodníkům a zvaným závodníkům se zajišťuje doprava na stadion. Dopravu zajišťují pořadatelé osobními automobily. Poslední den pro doručení přihlášek českých závodníků je tři dny před akcí. Pokud posílají přihlášku v tomto termínu, musejí si ubytování a stravování zajistit sami. Den před mítinkem se koná první technická porada se zahraničními i s českými vedoucími výprav. Na této poradě mají vedoucí výprav možnost zjistit počet závodníků v jednotlivých disciplínách a případné změny v časovém programu. Přítomni jsou také činovníci mítinku. Na poradě je možno ohlásit poslední změny, je možnost vyzvednutí

______________________________________________________________________ - 41 -



startovních čísel, zodpovídají se nejasné otázky, dolaďují se poslední nedostatky, aby druhý den, až začne mítink, nedocházelo ke zmatkům a nesrovnalostem.

4.2.2 Realizační fáze Mítink probíhá na standardní běžecké dráze, která je 400 metrů dlouhá, má dvě rovinky a dvě zatáčky o stejném poloměru. Pro mezinárodní závody musí mít běžecký ovál 8 drah. Závodní tratě do 400 m se běhají v oddělených drahách, trať 800 m se běhá v oddělených drahách pouze první zatáčku. Pro všechny závody, které se neběží v oddělených drahách, musí být společná startovní čára zakřivená. [10] Mítinku se účastní přibližně 300 atletů, jedná se tedy o velké závody. Organizátoři mítinku mohou sami vybrat disciplíny, ve kterých se bude závodit. Disciplíny se vybírají podle podmínek na stadionu Pod Palackého vrchem. Na stadionu např. nejsou vhodné podmínky pro hod diskem a kladivem. Disciplíny se vybírají i podle počtu nahlášených účastníků v jednotlivých disciplínách. Obecně platí, že pokud na disciplínu nenastoupí alespoň dva závodníci ze dvou různých oddílů, disciplínu je možné zrušit Ráno v den závodu nastupuje na stadion technická četa, která musí nachystat všechna závodiště tak, aby byla v souladu s pravidly. To znamená, že se musí připravit dráha, nachystat startovní bloky, cílová kamera, větroměr, shrabat doskočiště pro skok daleký a připravit odrazové břevno, sektor a doskočiště pro skok vysoký, nachystat překážky, sektor pro kouli a oštěp, musí se připravit a vyměřit výseč pro dopad náčiní. Dále se umisťují reklamy a tabule pro pozdější vylepování výsledků a na místo před tribunu se donesou stupně vítězů. Od rána je také otevřena technická kancelář, ve které dochází k prezentaci, je možno nahlásit poslední opravy závodníků ve startovních listinách, rozdávají se startovní čísla a akreditační kartičky pro vstup na stadion a do šaten, dochází k vážení vlastního nářadí (koule, oštěp). Poté začíná samotný mítink a vše probíhá podle časového programu (viz. Příloha 1). V roce 2006 byl komentátorem mítinku jeho ředitel Michael Svoboda.

______________________________________________________________________ - 42 -



Na slavnostním zahájení mítinku byli přítomni např. Ing. Stanislav Juránek, hejtman Jihomoravského kraje, Ing. Radomír Jonáš, náměstek primátora města Brna, Milan Šimonovský, ministr dopravy, Doc. PhDr. Michal Charvát CSc., děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, Galina Čistjakovová, světová rekordmanka ve skoku dalekém, Šárka Kašpárková, držitelka českého rekordu v trojskoku,Michal Pogány, trenér Šárky Kašpárkové, Josef Sečkář, manažer mítinku a Michael Svoboda, ředitel mítinku. Pro žádnou z kategorií a pro žádnou z disciplín nejsou stanovena nominační kritéria, závodí se v disciplínách:

Muži – 100 m, 200 m, 1500 m, 110 m překážek, 4x100 m, výška, dálka, koule, oštěp.

Ženy – 100 m, 200 m, 400 m, 800 m, 100 m překážek, 4x100 m, výška, dálka, koule, oštěp.

Dorostenci – 100 m, 200 m, 1500 m, 110 m překážek, 4x100 m, výška, dálka, koule, oštěp.

Dorostenky – 100 m, 200 m, 800 m, 100 m překážek, 4x100 m, výška, dálka, koule, oštěp.

Starší žáci a starší žákyně – 60 m, 150 m, 1000 m, 100 m překážek, výška, dálka, koule.

Handicapovaní sportovci – mentálně postižení.

Závodí se podle pravidel atletiky.

Ceny a odměny se předávaly v průběhu celého mítinku, předávali je např. Michael Svoboda, Galina Čistjakovová, Šárka Kašpárková, Michal Pogány, Josef Sečkář, Kateřina Svobodová a další.

Ceny a odměny: V kategorii dospělých v každé disciplíně dostal závodník za:

1. místo 1000 Kč, zlatou medaili a diplom,

2. místo 700 Kč, stříbrnou medaili a diplom,

3. místo 500 Kč, bronzovou medaili a diplom.

______________________________________________________________________ - 43 -



Světový atletický den IAAF 2006 – dorostenci a dorostenky, starší žáci a starší žákyně v každé vypsané disciplíně dostali za:

1. místo zlatou medaili, diplom IAAF a tričko,

2. místo stříbrnou medaili, diplom IAAF a tričko,

3. místo bronzovou medaili, diplom IAAF a tričko,

1.-6. místo věcné ceny. Věcnými cenami se rozumí propagační předměty Jihomoravského kraje.

Během mítinku je všem přítomným k dispozici stánek s občerstvením. Na stadionu je po celou dobu konání mítinku přítomen lékař, který je v případě potřeby okamžitě ve spojení se záchranou službou.

4.2.3 Likvidační fáze Po skončení mítinku následuje úklid stadionu. Technická četa odnáší veškeré náčiní, pomůcky, stupně vítězů, uklízí sportoviště, odstraňuje výsledkové listiny a reklamy. Mezitím se vydávají výsledkové listiny oddílům a závodníkům, zahraniční a čeští zvaní závodníci jsou odvezeni na autobusy a vlaky, případně na hotel. Poté následuje zhodnocení akce. Během měsíce po akci je zveřejněna fotodokumentace a CD se záznamem mítinku. Hodnotí se úspěšnost provedení šotů v televizi, zjišťuje se, co bylo provedeno správně a co se musí do dalšího ročníku zlepšit. V neposlední řadě musí být provedeno vyúčtování mítinku.

4.2.4 Ganttův diagram pro Velkou cenu Brna a Jihomoravského kraje 2006 Ganttův diagram pro Velkou cenu Brna a Jihomoravského kraje 2006 zobrazuje Příloha 2. Z diagramu je patrné, že pořadatelé věnují nejvíce času oslovování partnerů (přibližně dva měsíce), shromažďování finančních prostředků pro organizaci mítinku

______________________________________________________________________ - 44 -



(více než tři měsíce) a obstarávání ubytování a stravování pro zahraniční a zvané závodníky (téměř dva měsíce). Ostatní činnosti bývají zařízeny během jednoho měsíce.

4.2.5 Rozpočet mítinku 4.2.5.1 Příjmy mítinku

Dotace od Jihomoravského kraje - 17,5 %

Dotace od Magistrátu města Brna - 12,5 %

Dotace od Českého svazu tělesné výchovy - 5 %

Dotace od Českého atletického svazu - 3,5 %

Dotace od Mezinárodní asociace atletických federací - 1,5 %

Mediální sponzor 1 - 15 %

Mediální sponzor 2 - 10 %

Ostatní sponzoři - 35 %

Graf 1: Příjmy mítinku Příjmy mítinku 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Č M Jih o Č mor ag istrá ST V AS avs k ý k t města ra j B rn a

IA A

F

Me M O d iál ed iál statní ní s ní s spo p po n zo r o nzo r nzo ři 2 1

Zdroj: Vlastní práce

______________________________________________________________________ - 45 -



4.2.5.2 Výdaje mítinku

Reklama a propagace - 30 %

Odměna pořadatelům - 16 %

Soutěžní činovníci - 11 %

Ceny za umístění - 10 %

Elektronická zařízení a dokumentace - 8,5 %

Ubytování, strava a doprava na stadion zahraničních a zvaných závodníků - 7 %

Pronájem stadionu a zázemí - 6,5 %

Čestní hosté - 5 %

Technická četa - 4 %

Ostatní drobné výdaje - 2 %

Graf 2: Výdaje mítinku Výdaje mítinku 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Re

Č E P Č T O kla Pořad inov Ceny l.zař Závo roná est n echn stat ní d í j ma ate í n ic em zen níc h l é íci i sta osté ká če výdaj í di o ta e nu


______________________________________________________________________ - 46 -



4.2.6 Identifikace silných stránek Silné stránky jsou seřazeny podle důležitosti.

Největší silnou stránkou mítinku je účast českých reprezentantů a výborných atletů Evropy. Dříve se místo mítinku konaly přebory Brna, kterých se mohli účastnit pouze závodníci brněnských atletických oddílů. Čeští reprezentanti a mezinárodní atleti by mohli být velkým lákadlem pro budoucí sponzory, pro návštěvníky mítinku, pro diváky u televize a také pro atlety.

Zmíněný mítink je prvním a jediným mezinárodním atletickým mítinkem v Brně. Je tomu tak i proto, že tartanový povrch v areálu Pod Palackého vrchem byl starý a mezinárodním závodům nevyhovoval. Stadion se začal opravovat v roce 2004, opravy byly ukončeny v roce 2005. Teprve v tomto roce vznikla myšlenka uspořádání mezinárodního atletického mítinku v Brně.

Pro brněnské a jihomoravské atlety, a nejen pro ně, je tu nyní možnost změřit síly s konkurencí, šance závodit na kvalitním mítinku a zlepšit si své osobní rekordy. Je to příležitost porovnat výkonnost s atlety, se kterými by se jinak nepotkali, protože pro většinu mítinků jsou stanovena nominační kritéria, která musí závodník splnit, aby mohl startovat.

Ceny předávala mimo jiné Galina Čistjakovová, světová rekordmanka ve skoku dalekém a Šárka Kašpárková, držitelka českého rekordu v trojskoku. Přebírání cen z rukou atletických hvězd je pro každého závodníka velkou ctí a motivací do budoucna. Atletické hvězdy jsou také lákadlem pro fanoušky, kteří se přijdou na mítink podívat třeba jen kvůli tomu, aby je viděli na vlastní oči.

Pořádá-li

brněnský

atletický

oddíl

mítink

nebo

závod

na

stadionu

Pod Palackého vrchem, neplatí tento oddíl za stadion pronájem. Pro brněnské atletické oddíly je pronájem stadionu zdarma, protože stadion patří městu Brnu a pronájem platí Magistrát města Brna. Magistrát města Brna touto formou mítink dotuje.

Magistrátem města Brna byla na stadion zakoupena cílová kamera, tudíž pro brněnské atletické oddíly neplynou žádné výdaje a investice do kamery a jejího používání, které také dotuje magistrát, což umožňuje použití ušetřených finančních prostředků na jiném místě.

______________________________________________________________________ - 47 -



Silnou stránkou mítinku jsou také investice do reklamy a propagace mítinku, díky kterým se mítink dostává do povědomí nejen atletům.

4.2.7 Identifikace slabých stránek Slabé stránky jsou seřazeny podle důležitosti.

Po konzultacích s organizátory mítinku bylo zjištěno, že příprava a organizace mítinku nejsou adekvátní jeho významu. Komunikace mezi organizátory probíhá většinou přes telefon, i když mnohem důležitější a smysluplnější by bylo osobní jednání a setkání všech organizátorů. Nejsou jednoznačně rozděleny úkoly, které má ten který organizátor na starosti. Také nejsou jednoznačně určeny kompetence organizátorů. Každý dělá to, na co mu zbude čas. Nepředchází se vzniku problémů, problémy se řeší, až nastanou.

Nevybírá se vstupné na stadion, což může být na jednu stranu výhoda, protože se na mítink přijde podívat více lidí, než kdyby se vstupné vybíralo. Na druhou stranu však dochází k úniku finančních prostředků, které by na vstupném bylo možné získat. Za všechno se platí, tudíž doporučuji organizátorům, aby uvažovali do budoucna se zavedením vstupného, také kvůli tomu, že nemalé finanční prostředky investují do reklamy a propagace.

Další slabou stránkou mítinku je, že se nevybírá startovné. Závodění na mítinku je zdarma, což může být pro některé atlety signálem toho, že mítink není kvalitní a že se ho nezúčastní dostatečný počet silných soupeřů. Kvalitní závody a kvalitní soupeři jsou potřeba pro plnění limitů na vyšší soutěže, jakými jsou Mistrovství republiky, Mistrovství Evropy, Mistrovství světa a Olympijské hry. Zavedením byť jen symbolického startovného, by mítink nabyl většího významu mezi sportovci a zúčastnilo by se ho více špičkových atletů.

Slavnostního zahájení mítinku a předávání cen se účastnily pouze dvě atletky světové třídy. Bylo by do budoucna vhodné oslovit více atletických hvězd. Přidalo by to mítinku na atraktivitě a závodníkům motivaci.

V současné době chybí na stadionu lavičky. Na tribuně není dostatek míst k sezení, plastové sedáky jsou umístěny pouze v jedné třetině tribuny. Lidé, nepatřící mezi VIP, musí sedět buď na trávě mimo tribunu nebo na betonové

______________________________________________________________________ - 48 -



zemi na tribuně. Případně mohou stát, což na pohodlí a vychutnání si atmosféry nepřidá, neboť mítink trvá více než osm hodin.

______________________________________________________________________ - 49 -



5. DISKUZE Velká cena Brna a Jihomoravského kraje se letos koná podruhé. Organizátoři tedy s pořádáním velkých závodů teprve začínají. V minulosti se podíleli na organizaci mnoha atletických závodů nižší úrovně, např. Brněnského běžeckého poháru a Přeborů Brna. S pořádáním závodů tedy organizátoři již zkušenosti mají, přesto bych jim doporučila vyvarovat se následujících chyb a zamyslet se nad doporučeními, která mohou vést k zatraktivnění mítinku pro sponzory, pro diváky i pro soutěžící. Mítink má velkou výhodu v tom, že je prvním a jediným mezinárodním mítinkem na jižní Moravě, čehož by měli organizátoři do budoucna více využít v reklamě a propagaci mítinku, ale také při zvaní významných závodníků a atletických legend. Mítinku se účastní čeští reprezentanti a atleti z Evropy ve velmi malém počtu. účastí většího počtu atletů světové třídy by mítink bezpochyby nabyl na významu. Doporučuji pokusit se o oslovení více atletů, než je tomu dosud, i když příslib účasti není zaručen. Bylo by přínosné stanovit mítinku nominační kritéria, která by byla méně přísná než např. nominace na Mistrovství České republiky. Pokud by se stanovila nominační kritéria, vedlo by to ke zkvalitnění mítinku. Bohužel by to ale mohlo vést k odlivu účasti atletů z Brna a Jihomoravského kraje. Organizátorům bych doporučila včasnou schůzi před přípravou mítinku, na které by se přesně rozdělily úkoly, které je třeba zařídit během přípravné, realizační a likvidační fáze, aby se předešlo pozdějším problémům. Bylo by vhodné, aby každý z organizátorů přesně věděl, co se od něj očekává, aby si lépe rozvrhl čas a aby nebyl mítink v časovém plánu organizátorů pouhým doplňkem, který se zařídí, pokud zbude čas. V dalších letech by bylo dobré zavést poplatky za vstupné a startovné, které by mohly přinést nezanedbatelné finanční prostředky na organizaci mítinku. Bylo by například možné pořídit hodnotnější ceny, což by vedlo k většímu zájmu o mítink z řad špičkových atletů a tím pak k většímu zájmu fanoušků a poté sponzorů.

______________________________________________________________________ - 50 -



Dalším problémem je nedostatek míst k sezení na tribuně. Magistrát města Brna dodal dotace na nákup cílové kamery, nyní by stála za zvážení žádost o dotace na dobudování atletického stadionu, neboť tartanový povrch splňuje podmínky pro pořádání mezinárodních mítinků, ovšem tribuna dobrý dojem ze stadionu kazí.

______________________________________________________________________ - 51 -



6. ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo provést charakteristiku a analýzu mezinárodního atletického mítinku z pohledu managementu. Teoretická část se zabývala popisem problematiky pomocí odborné literatury. Poznatky byly poté aplikovány v praktické části. Velkou cenu Brna a Jihomoravského kraje 2006 organizovaly tři brněnské atletické oddíly - AC Atletika Brno, ACP Olymp Brno a VSK Univerzita Brno. Mezi pořadateli vystupoval za AC Atletiku Brno ředitel mítinku Michael Svoboda, za ACP Olymp Brno manažer mítinku Josef Sečkář a za VSK Univerzitu Brno technický delegát mítinku Petr Kotyza. Mezi nejvýznamnější silné stránky patří prvenství v pořádání mezinárodního atletického mítinku na území Jihomoravského kraje, dále účast vynikajících atletů z Evropy a reprezentantů České republiky a možnost pořádat mezinárodní mítink bez nutnosti platit pronájem stadionu. Naopak mezi slabé stránky patří to, že příprava mítinku neprobíhá adekvátně jeho významu a velmi se podceňuje. Další slabinou mítinku je absence příjmů z vybírání vstupného a startovného, čímž unikají nezanedbatelné finanční prostředky. Pořadatelé by se také měli více soustředit na pozvání více čestných hostů z řad atletických legend. Problematika

sportu

z pohledu

managementu

mě

velmi

zajímá,

protože paralelně studuji na Masarykově univerzitě na Fakultě sportovních studií obor Tělesná výchova a sport se zaměřením na trenérství atletiky.

______________________________________________________________________ - 52 -



7. SEZNAM ZDROJŮ Literární prameny

[1] ČÁSLAVOVÁ, E.: Management sportu. 1. vyd. Praha: East West publishing, 2000, 172 s. ISBN 80-7219-010-5

[2] ČÁSLAVOVÁ, E.: Management v tělesné výchově a sportu. dotisk 2. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 51 s. ISBN 80-246-0050-1

[3] DONNELLY, J. H. jr, GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M.: Management. 1. vyd. Praha: Grada, 1997, 824 s. ISBN 80-7169-422-3

[4] DURDOVÁ, I.: Sportovní management. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava, 2002, 122 s. ISBN 80-248-0130-2

[5] HOBZA, V., REKTOŘÍK, J. a kol.: Základy ekonomie sportu. 1. vyd. Praha: Ekopress, s r.o., 2006, 191 s. ISBN 80-86929-04-3

[6] CHROMÝ, Z., VÁLKOVÁ, H.: Sportovní příprava II. – atletika. 1. vyd. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1985, 191 s.

[7] KOONTZ, H., WEIHRICH, H.: Management. 10. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993, 659 s. ISBN 80-85605-45-7

[8] NOVOTNÝ, J.: Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-85866-68-4

[9] POŠVÁŘ, Z., ERBES, J.: Management I. dotisk 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, 156 s. ISBN 80-7157-633-6

______________________________________________________________________ - 53 -



[10] ŠIMON, J. a kol.: Atletika – historie, organizace, pravidla atletiky, soutěže, závody. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1998, 68 s. ISBN 80-7184-431-4

[11] ŠIMON, J. a kol.: Vybrané kapitoly z pravidel lehké atletiky – Organizace a rozhodování. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, 115 s. ISBN 17211-80

[12] VEBER, J. a kol.: Management – Základy, prosperita, globalizace. 1.vyd. Praha: Management Press, 2000, 700 s. ISBN 80-7261-029-5

Internetové zdroje [13]

Atletika

–

pravidla

[online].

[cit.

2007-04-21].

[14] MČ Brno – Slatina – Mezinárodní atletický mítink Velká cena Brna a Jihomoravského

kraje

2006

[online].

[cit.

2007-04-21].

[15]

Sportovní

net

–

Atletika

–

historie

[online].

[cit.

2007-04-21].

[16] Velká cena Brna a Jihomoravského kraje 2006 [online]. [cit. 2007-04-21].

[17]

Velká

cena

Brna

a

JMK

2007

[online].

[cit.

2007-04-21].

<www.athletics-czech.com/Velka-cena-Brna-a-JMK-2007.doc>

______________________________________________________________________ - 54 -



8. SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabulky Tab. 1: Schématické znázornění zapojení činovníků do přípravy závodů různého rozsahu…………………………………………………………………………………29

Obrázky Obr. 1: Ganttův diagram……………………………………………………………….19 Obr. 2: Schématický pohled na struktury sportu v ČR………………………………...20 Obr. 3: Činovníci atletických závodů………………………………………………….31

Grafy Graf 1: Příjmy mítinku………………………………………………………………45 Graf 2: Výdaje mítinku……………………………………………………………...46

______________________________________________________________________ - 55 -



9. SEZNAM PŘÍLOH 1. Časový program Velké ceny Brna a Jihomoravského kraje 2006 2. Ganttův diagram pro Velkou cenu Brna a Jihomoravského kraje 2006

______________________________________________________________________



Příloha 1: Časový program Velké ceny Brna a Jihomoravského kraje 2006

Starší žáci a starší žákyně 9,30 9,50 10,10 10,40 11,10 11,15 11,30 11,45 12,00 12,25

100 m př. 100 m př. 60 m 60 m 60 m 60 m 1000 m 1000 m 150 m 150 m

Žky Žci Žky Žci Žky Žci Žky Žci Žky Žci

F F R R F A,B F A,B F F F F

Dálka Žci

Výška Žky Koule Žci

Dálka Žky

Výška Žci

Koule Žky

Muži a ženy, dorostenci a dorostenky 14,00 Slavnostní zahájení mezinárodního atletického mítinku 14,15 100 m Ž a Dky R Dálka M a Dci Výška Ž a Dky Koule M a Dci Oštěp Ž a Dky 14,30 100 m M a Dci R 15,00 100 m př. Ž a Dky F 15,20 110 m př. M a Dci F 15,40 100 m handicapovaní 15,50 100 m Ž a Dky F 16,00 100 m M a Dci F Dálka Ž a Dky Výška M a Dci Koule Ž a Dky Oštěp M a Dci 16,15 400 m Ž F 16,25 1500 m M a Dci F 16,45 200 m Ž a Dky F 17,00 200 m M a Dci F 17,20 800 m Ž a Dky F 17,35 4x100 m Ž F 17,45 4x100 m M F 17,55 Slavnostní zakončení mezinárodního atletického mítinku Zdroj: [15]

Slavnostní vyhlášení výsledků a předávání všech cen, medailí a diplomů probíhalo v průběhu celého programu.

______________________________________________________________________



Příloha 2: Ganttův diagram pro Velkou cenu Brna a Jihomoravského kraje 2006


______________________________________________________________________

LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN

Recommend Documents