LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Analýza zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí

Brno 2006

Bc. Tomáš Kousal

-1-

-2-

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci na téma Analýza zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí vypracoval samostatně s využitím svých znalostí, zkušeností, odborné literatury uvedené na konci práce a konzultací se svým vedoucím bakalářské práce Ing. Pavlem Syrovátkem, Ph.D.

V Brně dne 26. 5. 2005

……………………

-3-

Poděkování

Poděkování vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlovi Syrovátkovi, Ph.D. za poskytnutí podkladových údajů, cenných rad, připomínek, pomoci a času, který mi věnoval při konzultacích.

-4-

Analýza zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí

ABSTRAKT Tato práce je věnována hodnocení zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí. K výzkumu byly použity informace Ministerstva zemědělství o spotřebovaném množství krmných obilovin výrobci krmiv a ceny za které byly nakoupeny

a dále spotřebované množství krmných směsí zemědělskými podniky

zabývající se živočišnou výrobou a ceny, za které byly nakoupeny, vše za léta 20002004. Mezi sledované krmné obiloviny patřily: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, hrách. Sledované krmné směsy byly členěny dle hospodářských zvířat, pro které jsou určeny a to pro: prasata, drůbež, skot. Získané údaje posloužily k sestavení modelu poptávkových funkcí pro jednotlivé sledované obiloviny a krmné směsy. Na jejich základě byla hodnocena zpracovatelská poptávka prostřednictvím ukazatelů elasticity.

Klíčová slova: zpracovatelská poptávka, výrobková vertikála krmného obilí, elasticita

Analysis of Processing Demand within Commodity Vertical of Feeding Grain

ABSTRACT This work is devoted evaluation processing demand within commodity vertical of feeding grain. In research was used information ministry of agriculture about spent quantity feeding cereals manufacturers pasturages and awards for which was purchase and further spent quantity feeding mixture agricultural undertakings conversant animal

-5-

production and price, behind which was purchase, everything behind age 2000 - 2004. Among tracked fodder cereals belonged: wheat, barley, rye, oat, maize, peas. Tracked feeding mixture was articulate according to economic animals, for that are intended namely for: pigs, fowls, cattle. Gained data serve to make demand function for individual tracked cereals and feeding mixture. On their base was assessed processing demand through roadsings elasticity. Key words: processing demand, commodity vertikal of food grain, elasticity

-6-

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 8

2.

LITERÁRNÍ PŘEHLED............................................................................................................. 10 2.1.

ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KRMNÉHO OBILÍ .......................................................... 10

2.1.1. Zemědělství v procesu výroby potravin ..................................................................................... 14 2.1.2. Základní modely fungující v sektoru zemědělství ..................................................................... 15 2.2.

AGRÁRNÍ TRHY ........................................................................................................................... 17

2.2.1. Nabídka, poptávka a rovnováha na agrárním trhu ..................................................................... 17 2.2.2. Typy agrárních trhů.................................................................................................................... 19 2.3.

AGROBYZNYS A KOMODITNÍ VERTIKÁLY .................................................................................... 21

2.3.1. Definice agrobyznysu ................................................................................................................ 21 2.3.2. Definice komoditní vertikály ..................................................................................................... 23 2.4.

POPTÁVKA A JEJÍ SPECIFIKA NA TRZÍCH V KOMODITNÍ VERTIKÁLE KRMNÉHO OBILÍ ................... 23

2.4.1. Spotřebitelská poptávka po potravinách a její specifika ............................................................ 23 2.4.2. Zpracovatelská poptávka po zemědělských produktech a její specifika .................................... 24 2.4.3. Elasticita poptávky, její výpočet a možnosti využití .................................................................. 25 3.

MATERIÁL A METODIKA ...................................................................................................... 28 3.1.

PODKLADOVÉ ÚDAJE .................................................................................................................. 28

3.2.

METODIKA PRÁCE....................................................................................................................... 36

3.2.1. Komoditní trhy s krmným obilím .............................................................................................. 36 3.2.2. Zpracovatelské trhy s krmnými směsmi..................................................................................... 38 4.

VYMEZENÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ ............................................ 41

5.

......................................MODELOVÁNÍ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA ZKOUMANÝCH TRZÍCH KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ .................................................. 44 5.1.

VÝPOČET PARAMETRŮ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA KOMODITNÍCH TRZÍCH S KRMNÝMI OBILOVINAMI .............................................................................................................................. 48

5.2.

VÝPOČET PARAMETRŮ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA ZPRACOVATELSKÝCH TRZÍCH S KRMNÝMI SMĚSMI ....................................................................................................................................... 50

6.

........................ELASTICITA POPTÁVKOVÝCH VZTAHŮ NA ZKOUMANÝCH TRZÍCH KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ ................................................................... 53 6.1.

KOMODITNÍ TRH S KRMNÝMI OBILOVINAMI ................................................................................ 53

6.2.

ZPRACOVATELSKÝ TRH S KRMNÝMI SMĚSMI .............................................................................. 56

7.

SHRNUTÍ ..................................................................................................................................... 60

8.

POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................................................... 62

-7-

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Oblast zemědělské výroby a agrobyznysu jako celku obecně zaznamenala v posledních letech bouřlivý vývoj. V letech 1989 – 1990 došlo pádem totalitního režimu k přechodu od centrálně plánované ekonomiky, založené na řízení veškerého hospodářství státním aparátem, k tržní ekonomice. Tato náhlá změna s sebou přinesla řadu zásadních změn nejen v oblasti působení ekonomických institucí a jejich vzájemných vztazích, ale především změny ve významu jednotlivých odvětví a jejich podílu na tvorbě hrubého domácího produktu. Vznikaly nové formy a nástroje realizace hospodářské politiky.

Agrární sektor prošel obtížným procesem transformace, restituce a privatizace. Současně však došlo i k významným změnám podmínek vnějšího okolí. V jejich důsledku bylo třeba vytvořit a aplikovat určitá regulační opatření, jejichž úkolem bylo omezování nadprodukce. Došlo k úpravám podpor a ochranných bariér na těchto trzích, kterými ať již jednotlivé státy, ale především nadnárodní seskupení v rámci svých hospodářských politik do agrárního trhu zasahují a cíleně ovlivňují podmínky rozvoje tohoto sektoru. (Bečvářová, V. – 2001)

Dalším významným obdobím z hlediska celého národního hospodářství ale především agrárního sektoru, byl vstup ČR a dalších zemí střední a východní Evropy do Evropské unie. Tímto aktem začala v naší zemi platit pravidla Společné zemědělské politiky EU, která výrazným způsobem ovlivňují chování zemědělských výrobců resp. všech článků agrobyznysu a jejich postavení na trhu.

V současné době nabývají stále více na významu ekonomické analýzy agrárních trhů. Ty se zabývají hodnocením dopadů různých alternativ zemědělské politiky na subjekty působící v agrárním sektoru. K simulaci fungování trhů v tomto sektoru jsou běžně využívány modely tržní rovnováhy, které respektují jejich vzájemné horizontální a vertikální propojení. Horizontální propojení představují vazby mezi jednotlivými

-8-

komoditními trhy nebo mezi jednotlivými odvětvími, popř. se jedná o vazby mezi celými sektory. Vertikální propojení v představovaných modelech zachycují tržní vazby vznikající na výrobkové vertikále dané komodity nebo skupiny sdružených komodit. (Syrovátka, P., Grega, L. – 2002) Podstatným momentem při tvorbě modelů tržní rovnováhy zemědělsko-potravinářského sektoru je jejich přechod od nabídkové architektury k poptávkové. Tedy modely dílčí tržní rovnováhy nejsou budovány od nabídky zemědělských prvovýrobců, ale naopak od poptávky po finální zemědělské komoditě. Takto konstruované modely pak umožňují zachytit tržní situace, které na komoditních, zpracovatelských a taktéž spotřebitelských trzích se zemědělskými komoditami, meziprodukty i hotovými výrobky vznikají. Vyjadřují vliv tržních, případně ostatních netržních specifických faktorů působících na agrární sektor a definujících jeho chování. Analýzy na základě modelů agrárních trhů jsou zdrojem důležitých informací jednak pro podnikatelské subjekty, které na daných trzích vystupují v nabídkově-poptávkových vztazích, tak také orgánům státní správy v jejichž kompetencích je řízení agrární politiky naší země.

Tato

diplomová

práce

je

zaměřena

na

hodnocení

zpracovatelských

poptávkových vztahů ve výrobkové vertikále krmného obilí. Konkrétně je věnována pozornost zkoumání zpracovatelské poptávky na trhu s krmnými obilovinami, a dále pak zpracovatelské poptávky na trhu s krmnými směsmi pro hospodářská zvířata. Ekonomická

analýza

sledovaných

poptávkových

funkcí

bude

prováděna

prostřednictvím regresních modelů poptávkových vztahů. Na základě takto sestrojených a statisticky ověřených poptávkových modelů budou pro sledované úrovně trhů v rámci výrobkové vertikály krmného obilí určeny jednotlivé koeficienty cenové elasticity. Získané koeficienty elasticity budou využity pro porovnání cenově-poptávkových reakcí na daných trzích.

-9-

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Tato práce se zabývá analýzou zpracovatelských poptávkových vztahů ve výrobkové vertikále krmných obilovin. Zkoumanými komoditami jsou tedy jednotlivé druhy krmných obilovin a z nich následně vytvořené krmné směsi pro výkrm hospodářských zvířat. Hlavní náplní práce je ekonomická analýza poptávkových vztahů, ovšem jsou zde respektovány příslušné technologické aspekty dané výroby. Veškeré podkladové údaje, z kterých se vycházelo byly získávány z oblastí zemědělství, konkrétně krmivářského sektoru. Co se týče odborných termínů a složitých technických řešení byly použity pouze základní zemědělské pojmy, a termíny, které jsou obecně zavedené a známé. Rovněž je třeba poznamenat, že i přesto, že se práce zaměřuje na zkoumání krmných obilovin, byla v rámci této práce zkoumána i komodita hrách krmný, který obilovinou sice není, ale vzhledem k zjednodušení a její ne zcela bezvýznamné funkci v rámci výroby krmných směsí je v práci zmiňována jako krmná obilovina.

Literární rešerše je věnována hodnocení vývoje v agrárním sektoru, nastínění funkce zemědělství v národním hospodářství a jeho specifika. V této části práce bude především vymezena náplň pojmů: agrobyznys, výrobkové vertikály, poptávka. Poptávkové vztahy, které představují hlavní cíl této diplomové práce, budou zkoumány v rámci vymezené výrobkové vertikály.

2.1. Zemědělství - výroba a zpracování krmného obilí Základní úlohou zemědělství bylo vždy především zabezpečení dostatku potravin pro obyvatelstvo. Přestože se vnímání hlavních funkcí (úloh) zemědělství do určité míry postupně mění a nově se zdůrazňují i mimoprodukční funkce a jeho role v trvale udržitelném rozvoji, je nesporné, že přes rozdílné dílčí cíle i přístupy k regulaci

- 10 -

odvětví v hospodářských politikách stále zůstává jeho produkční úloha zcela nenahraditelná. (Bečvářová, V. – 2005)

Výroba krmných obilovin a na ni navazující krmivářský průmysl jsou významnými složkami národního hospodářství při plnění výše zmíněné produkční úlohy zemědělského sektoru. Jsou určitým spojujícím článkem, jehož prostřednictvím lze z produktů rostlinné výroby zajistit pro koncové spotřebitele, tedy pro nás všechny, dostatečné množství kvalitních produktů živočišného původu. Tím zajišťuje dostatečný přísun živin a všech potřebných složek nutných pro zdraví a správný růst obyvatelstva.

Je obecně známo, že zemědělství se svými výrobními i nevýrobními úlohami má řadu specifik, která se v jiných odvětvích národního hospodářství nevyskytují. Tyto specifika vycházejí v zásadě z toho, že zemědělská výroba je významně determinována biologickým reprodukčním cyklem, a že se zpravidla uskutečňuje v bezprostředním spojení s přírodou. Tento stav, založený na potenciální možnosti volby využití omezených přírodních zdrojů, posunuje resp. rozšiřuje úlohu zemědělství i do oblastí přesahujících výrobu soukromých statků. Mimoprodukční (nekomoditní) přínosy zemědělství, ať již jde o ekonomický a sociální rozvoj venkovských regionů, ochranu životního prostředí, rozvoj krajiny, či o zajišťování potravinové bezpečnosti, se stále častěji stávají argumentem pro podporu tohoto odvětví v rámci hospodářských politik ve všech ekonomicky vyspělých zemích. K výrazným posunům rovněž dochází i v nárocích na typické komoditní výstupy zemědělství, tj. na zemědělskou produkci pro výrobu potravin. V současné době se od výrobce přímo ke spotřebiteli dostává pouze minimum dále nezpracovaných zemědělských produktů. Převážná většina jich prochází dalšími fázemi zpracování,

skladování a distribuce než je nabídnuta konečnému

spotřebiteli. (Bečvářová, V. – 2005)

Výrobu krmiv pro hospodářská zvířata lze označit jako jednu z nejdůležitějších fází zpracování zemědělských výstupů. Dochází zde k zpracování výstupů z rostlinné výroby v podobě krmných obilovin, které jsou hlavní složkou pro výrobu krmných

- 11 -

směsí pro hospodářská zvířata. Ty pak tvoří základ výroby živočišných produktů, které se buď přímo, nebo prostřednictvím dalších úprav dostávají až ke konečným spotřebitelům. Jde především o výrobu masa, masných výrobků, mléka, vajec, atd. V kontaktu s konečným zákazníkem je tedy zpravidla obchodník, nikoliv výrobce.

V současné době zpracované zemědělské produkty tvoří více než 60 % hodnoty světového potravinového obchodu. V hospodářsky vyspělých zemích, kam lze zařadit i naši ekonomiku se jednalo až o 80 % všech výstupů ze zemědělství. Naopak zahraniční obchod nezušlechtěných zemědělských surovin má trvale klesající tendenci. (Bečvářová, V. – 2005) V této práci, která se zabývá právě těmito nezušlechtěnými zemědělskými surovinami popř. krmnými produkty v I. fázi zpracování, nebylo působení možného mezinárodního obchodu sledováno a hodnotila se situace pouze na domácím trhu s obilovinami, a z nich vyrobenými krmnými směsmi. Od jakéhokoliv vlivu mezinárodního obchodu na vývoj poptávky na zkoumaných trzích bylo tedy abstrahováno.

Zároveň se změnami v oblasti obchodu s zemědělskými surovinami se zásadně mění také struktura spotřeby i nároky spotřebitelů na kvalitu a sortiment potravinářských výrobků. Neustále se zvyšuje zájem o původ zemědělských surovin, o použité technologie výroby i zpracování. Prosazuje se poptávka po úpravách, stále častěji jsou žádány garance zdravotní nezávadnosti. Všechny tyto vlivy působí velmi výrazně i na oblast krmivářského průmyslu. Kvalitní výrobky živočišné výroby lze získat pouze používáním kvalitních a vyvážených krmných směsí, obsahujících všechny potřebné suroviny. K výrobě kvalitních krmných směsí je samozřejmě zapotřebí mít kvalitní krmné obiloviny, jako jejich základ. Je třeba v krmných směsích minimalizovat množství cizorodých a škodlivých látek, které by mohly zapříčinit zhoršení kvality konečných výrobků.

Zemědělství se stává součástí celého komplexu odvětví zabezpečujících výrobu potravin. Ten zahrnuje kromě předvýrobních fází (výzkumu a odvětví vstupů) i celou

- 12 -

škálu podniků zaměřených na zpracování, distribuci a realizaci produktů zemědělského původu. Dochází k profilování celých komoditně/potravinových vertikál, ve kterých jsou zapojeny všechny fáze činností od předvýrobních stádií přes zemědělskou výrobu až po konečné zpracování a distribuční články. V rámci těchto procesů roste konkurence jednotlivých výrobců (ale i odvětví a regionů) v rovině horizontálních i vertikálních vztahů. Současně dochází k poklesu míry ochrany zemědělských prvovýrobců prostřednictvím regulačních zásahů agrární politiky státu. Svůj vliv posilují zpracovatelské a distribuční články v komoditních potravinových řetězcích. (Bečvářová, V. – 2005)

Při formulování zpracovatelské poptávky je třeba brát v úvahu skutečnost, že subjekty působící na námi zkoumaných trzích mají v současné době minimální, resp. velmi malou možnost ovlivňovat svým chováním situaci na trhu s konečnými výrobky, a jsou ve své podstatě odkázány na reakce, na vyšších stupních výrobkových vertikál. Zemědělské podniky jakožto prvovýrobci jsou víceméně příjemci ceny. Bez intenzivní dotační politiky, ať už ze státního rozpočtu či fondů EU, by řada z nich nebyla schopna dále fungovat. Naproti tomu krmivářský průmysl spadající již do oblasti zpracovatelského průmyslu je v situaci poněkud odlišné. Dotační tituly se na něj víceméně nevztahují. Dochází z vyšší provázanosti výrobců krmiv a jejich zákazníků v podobě zemědělských podniků živočišné výroby.

Míra a formy využívání přírodních zdrojů v oblasti zemědělské výroby jsou rovněž do značné míry podmíněny stupněm ekonomického rozvoje dané země. Ten současně dává impuls pro zapojení těch vědních disciplín, které odpovídají potřebám v řešení prioritních problémů dané etapy vývoje. Tyto změny se promítají převážně právě v oblasti výroby krmiv a jejich masivní používání na vysoké úrovni. Do zemědělství pronikají další společenské vědy jako ekonomika, management, marketing, které se staví do role prostředníka vyjadřování potřeb společnosti a jsou iniciátorem volby dalšího vývoje i jeho usměrňování. Velká pozornost je věnována výzkumu v oblasti techniky a biotechnologie. (Bečvářová, V. – 2005)

- 13 -

2.1.1. Zemědělství v procesu výroby potravin Dalším rysem současného období je skutečnost, že zemědělec v tradičním pojetí jako výrobce základních surovin pro potravinářskou i nepotravinářskou výrobu je ve stále větší míře vystavován konkurenčním tlakům rozšiřujícího se světového trhu potravin a ztrácí tak svůj původně rozhodující vliv na vývoj tohoto trhu. Proces formování celého potravinového hospodářství spojeného s výrobou, zpracováním a realizací produktů vycházejících ze zemědělské výroby se v dnešní době dotýká již mnohem širšího segmentu ekonomiky, než jsou původní odvětví samotné zemědělské prvovýroby. Zemědělství, neexistuje a nefunguje samostatně, má řadu podstatných interakcí s ostatními částmi národní i světové ekonomiky. To se projevuje např. v dostupnosti, kvalitě a cenách vstupů, v úrovni technologií a techniky stejně jako v kvalifikaci pracovníků, v úrovni příjmů obyvatelstva a jeho spotřebitelských preferencích. (Bečvářová, V. – 2005)

O tom v jakém rozsahu, či zda vůbec, budou půda a ostatní výrobní faktory využívány právě pro výrobu zemědělských produktů v daných lokalitách již zdaleka nerozhoduje sám zemědělec, a to zpravidla ani v případech, kdy má z hlediska zemědělské výroby vhodné agroekologické a další podmínky pro dosažení vysoké produktivity faktorů, které by mu v podmínkách dokonale konkurenčního prostředí umožnily úspěšně se se svou produkcí na trhu prosadit. Právě tyto faktory je třeba brát v úvahu při hodnocení situace na komoditních trzích s krmnými obilovinami a následně na zpracovatelských trzích s vyrobenými krmnými směsmi. Vzhledem k tomu, že na těchto trzích vystupují právě zemědělské podniky rostlinné výroby, resp. výrobci krmiv jako zpracovatelé I. fáze platí výše uvedené hodnocení na tyto subjekty v plné míře a zcela určitě ovlivňuje jejich postavení na zmíněných trzích.

- 14 -

2.1.2. Základní modely fungující v sektoru zemědělství V dříve fungujícím tradičním modelu, který je charakteristický preferencí nabídkové stránky trhů, směřoval tok produktu od výrobce po konečné zpracování. Rozhodující pozice v rámci tohoto řetězce byla koncentrována na výrobní fázi zemědělských produktů, tedy na úroveň zemědělské prvovýroby. Další navazující články jsou chápány především jako subjekty kultivující veškerou vyrobenou zemědělskou produkci do finálních potravin. Především zemědělská výroba určovala růst nabídky i chování systému výroby potravin. (Bečvářová, V. – 2001)

Obr. č. 1: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec

Pramen: Bečvářová, V. - 2001

Vývoj potravinového hospodářství v současné době odpovídá spíše poptávkově orientovanému modelu. Zde je rozhodujícím determinantem, určujícím množství a kvalitu zemědělských produktů i cenově nákladové podmínky na trzích, poptávka. Ta stále výrazněji působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů a ve svých důsledcích mění i možnosti zemědělských podniků prosadit se v tomto systému. Klíčové postavení získávají finalizující články řetězce, které prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů do celého systému výroby potravin. Tím dochází k oslabení pozice zemědělců jak z hlediska volby výrobního programu, tak v důsledku omezené možnosti volby a výběru partnerů v horizontálních i vertikálních vazbách potravinového řetězce. (Bečvářová, V. – 2001)

- 15 -

Obr. č. 2: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec

Pramen: Bečvářová, V. – 2001

V současné době fungující poptávkou řízený model se projevuje především rozšířením množství směrů uplatnění zemědělských produktů. Není sporu o tom, že i v budoucnu zůstane uspokojení poptávky po zemědělských produktech pro zajištění potravin nenahraditelným a prvořadým směrem uplatnění produkce. Zabezpečení výživy obyvatelstva se v dnešní době již týká jak kvantitativní, tak i kvalitativní stránky, přičemž kvalita potravin je chápána především ve smyslu nutriční skladby potravin, dietetických vlastností, hygienické nezávadnosti, minimalizace obsahu cizorodých látek atd. (Bečvářová, V. – 2005)

Konkrétně tyto oblasti jsou velmi výrazně ovlivněny vývojem v oblasti krmiv a krmivářského průmyslu jako celku. Kvalitní produkty krmivářství jsou základním kamenem při výrobě potravin živočišného původu. Ty tvoří nedílnou a zcela zásadní část stravy dnešní populace žijící na zemi. Tím dostává tato produkční funkce zemědělství další společenský rozměr spojený především s ovlivňováním zdravotního stavu celé populace.

Je však také třeba poznamenat, že se rovněž zvyšuje poptávka a rozšiřují možnosti využití zemědělských produktů jako surovin pro nepotravinářské zpracování. Z námi sledovaných a v této práci hodnocených zemědělských produktů lze v posledních letech zaregistrovat významný rozvoj ve využívání kukuřice, jako zdroj biomasy pro energetické zpracování. Další oblastí v níž lze zaznamenat výrazný rozvoj jsou obnovitelné zdroje energie, kde se postupně rozhodujícími stávají právě produkty zemědělské výroby. Právě tyto zmiňované oblasti se mohou stát významnými hráči na

- 16 -

trzích s krmnými obilovinami. Již dnes se přebytky převážně krmných obilovin zkoušejí využívat jako alternativní palivo. V loňském roce se naše energetická společnost ČEZ pokusila zařadit spalování přebytků krmných obilovin do své výroby. Nakonec k tomu sice nedošlo, ale lze předpokládat, že je pouze otázkou času, kdy bude vyvinuta taková technologie, která umožní provádět spalování těchto surovin finančně zajímavým způsobem. V tu chvíli se na komoditních trzích s krmnými obilovinami kromě výrobců krmiv objeví další nová skupina poptávajících právě z řad firem zabývajících se tímto způsobem jeho využití.

2.2. Agrární trhy 2.2.1. Nabídka, poptávka a rovnováha na agrárním trhu V ekonomickém pojetí lze trh definovat jako prostor, v jehož rámci síly poptávky a nabídky konvergují, aby stanovily jednotnou cenu. Pro charakteristiku agrárního trhu lze využít následující definici: Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh v širším pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. (Tvrdoň, J. – 1999)

Agrární trh v užším pojetí je výrazněji determinován vlivem biologického charakteru výroby, a tedy rozdílem mezí výrobním a biologickým reprodukčním procesem s různou časovou odezvou výrobců i reakcí spotřebitelů na signály trhu, a to při formování poptávky i nabídky.

- 17 -

Poptávka po potravinách v daném období je totiž závislá na cenách platných v tomto určitém období, tj. vztahem: Dt = f ( p t )

(2.1)

kde: Dt

je poptávka v období t,

pt

je cena v období t

Spotřebitel se ve své poptávce řídí informací trhu v podobě konkrétní ceny dané komodity a zpravidla reaguje na ceny bezprostředně.

Nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob) je naopak v krátkém období zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změny v ceně je dána délkou výrobního cyklu příslušné komodity, tedy vztahem: S t = f ( p t −1 )

(2.2)

kde: St

je nabídka v období t,

p t −1

je cena v období t-1

Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v daném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvalifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce v období t+1 zpravidla přichází na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. V případě víceletého výrobního cyklu, což se však netýká krmných obilovin, je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily dokonce před dvěma, třemi, i čtyřmi lety. (Bečvářová, V. – 2005)

- 18 -

Pesimistická a optimistická cenová očekávání a doprovodné změny v produkci se projevují v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkově-poptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem „pavučinový teorém“.

Obr. č. 3: Princip pavučinového teorému

Pramen: Bečvářová, V. – 2005

2.2.2. Typy agrárních trhů Podle vazeb mezi výrobci a spotřebiteli můžeme rozlišovat čtyři základní typy agrárních trhů:




Trh naturální, kdy výrobce a spotřebitel jsou totožné subjekty. Výrobce je současně spotřebitelem. Příkladem jsou samozásobitelská hospodářství. V dobách kolektivizace zemědělství byl tento typ používán i v oblasti výroby krmiv, kdy zemědělská družstva, která měla rostlinnou i živočišnou výrobu, byly samy pro sebe výrobci i spotřebitelé krmiv. Rozvoj nových technologií a zejména jejich finanční náročnost vedly ve většině případů k specializaci krmivářského sektoru a jeho odloučení od zemědělských podniků.




Trh surovino-potravinářský, kdy prodávajícími jsou zemědělští výrobci, kteří prodávají

zemědělskou

surovinu

v různém

- 19 -

stupni

předzpracování

do

potravinářského výrobku. Kupujícími jsou spotřebitelé, kteří dále tuto surovinu upravují do potravinářského výrobku. V tomto případě se jedná o přímý a krátký distribuční kanál, typický pro místní trhy resp. prodej přímo ve výrobním podniku. Hlavními komoditami jsou ovoce, zelenina, brambory, vejce. V omezené míře i mléko a maso. Krmné obiloviny, popř. krmné směsi se tímto způsobem dostávají k zákazníkům zřídka kdy.




Trh zemědělských výrobků, kdy prodávajícími jsou výrobci zemědělských komodit, kupujícími jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, případně individuální zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem nebo vůči zpracovatelské organizaci. Tento typ trhů je typický právě pro námi sledovaný komoditní trh s krmnými obilovinami. Nákupní organizace (zprostředkovatelé) se vyskytují spíše u potravinářských obilovin, kde je brán větší zřetel na kvalitu skladování, nicméně i část krmných obilovin prochází přes tento mezičlánek.




Trh potravinářských výrobků, kdy prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část potravinářské produkce obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům. Tento typ trhu lze s určitými výhradami aplikovat na trh s výrobky krmných směsí, kdy převážně krmné směsi pro domácí zvířata jsou od výrobců krmiv expedovány přímo do maloobchodní příp. velkoobchodní sítě. Avšak krmné směsi pro hospodářská zvířata chovaná ve velkých počtech (prasata, drůbež, skot) jsou distribuována zpět do zemědělství jako základ pro živočišnou výrobu. (Bečvářová, V. – 2001)

- 20 -

2.3. Agrobyznys a komoditní vertikály 2.3.1. Definice agrobyznysu Agrobyznys je definován jako souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činností na farmě a dále skladování, zpracování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. (Bečvářová, V. – 2005)

Dle této definice jsou do agrobyznysu zahrnována tato odvětví:




Dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie a energetika, atd.)




Zemědělská prvovýroba




Krmivářský průmysl




Služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství, semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.)




Potravinářský a další zpracovatelský průmysl




Potravinářský obchod a veřejné stravování

Pojem agrobyznys znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou jednak uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro zpracování zemědělských komodit do konečného výrobku. Prochází celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojuje v procesech výroby potravin. Základní strukturu agrobyznysu zobrazuje následující schéma. (Bečvářová, V. – 2005)

- 21 -

Obr. č. 4: Základní struktura agrobyznysu

Pramen: Bečvářová, V. – 2001

Přestože jde pouze o schematické znázornění, ve kterém nelze do detailu promítnout veškerá specifika jednotlivých toků podle typů produktů a jejich zpracování až již v potravinářském či nepotravinářském využití, jednoznačně potvrzují existenci potravinových vertikál. Pro převážnou část produkce zemědělství je rovněž typická rostoucí závislost na dalších subjektech v agrobyznysu, jejichž poptávka získává dominantní pozici při výběru dodavatelů stanovování podmínek dodávky surovin .

- 22 -

2.3.2. Definice komoditní vertikály Výrobková vertikála charakterizuje výrobní, zpracovatelské i odbytové procesy, jejich interakce na jednotlivých trzích, které fungují v rámci dané vertikály. Jde tedy o vzájemné vztahy nabídky a poptávky na trzích v celém průřezu výroby, zpracování a odbytu dané komodity. Vertikály, nebo též řetězce, jsou v tomto pojetí zpravidla vymezeny výchozím zemědělským produktem popř. komoditou a sledují toky od výrobce až po finálního spotřebitele a naopak. (Syrovátka, P. – 2004)

2.4. Poptávka a její specifika na trzích v komoditní vertikále krmného obilí Poptávková funkce je obecně chápána jako vztah mezi poptávaným množstvím

(Q D )

a úrovní tržní ceny ( p ) . Udává množství zboží, které jsou kupující ochotni si

koupit při různých cenových úrovních. Základní vlastností poptávky je její klesající sklon. Jestliže dojde k poklesu ceny, poptávané množství roste. Tato vlastnost se nazývá zákon klesající poptávky. Teoreticky může mít poptávková funkce i opačný sklon a může

být

rostoucí,

v běžné

praxi

nejsou

takové

výjimky

obvyklé.

(Browning, E. K.,Browning, J. M. – 1992)

2.4.1. Spotřebitelská poptávka po potravinách a její specifika Poptávková funkce finálního produktu zemědělství na spotřebitelských trzích je souhrnem různých kalkulací nákladů a prospěchu, které kupující v souvislosti se statkem provádějí. Poptávka po určitém statku n je obecně závislá na ceně tohoto statku

( pn )

a na ostatních vlivech. Mezi ty řadíme především důchody (příjmy) domácností

(Y ) ,

dále pak ceny ostatních statků

( p1 , p 2 ,..., p n −1 )

, užitek, který toto zboží

spotřebiteli přináší (u ) , množství potenciálních spotřebitelů ( N ) , na zájmu spotřebitelů

- 23 -

a jejich preferencích

(T ) ,

na očekáváních spotřebitelů v oblasti cen, příjmů

a dostupnosti produktu (E ) a ostatních faktorech podstatných pro tento produkt (O ) . Poptávková funkce bude tedy vypadat následujícím způsobem: Q D n = f ( p n , p1 , p 2 ,..., p n −1 , Y , u , N , T , E , O )

(2.3)

Reakce jednotlivých spotřebitelů na cenové změny daného statku, či na změnu důchodu i změnu ceny jiného zboží je u různých statků a služeb odlišná. Proto zavádí ekonomická teorie cenovou, důchodovou a tzv. křížovou elasticitu poptávky, která charakterizuje tuto reakci na trhu jednoho statku.

Základní zvláštností poptávky po potravinách (zejména v průmyslově vyspělých zemích) je nízká cenová a důchodová pružnost v dlouhém období, tzn. že změny tržní ceny, za jinak nezměněných podmínek, vyvolávají pouze malé změny v objemu spotřeby potravin a při růstu důchodu (za podmínky vysokého stupně nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva. Tato skutečnost je známa jako Engelův zákon a někdy bývá používána jako měřítko blahobytu a vývojového stupně ekonomiky. (Blažková, I. – 2002)

2.4.2. Zpracovatelská poptávka po zemědělských produktech a její specifika Poptávka

zpracovatelů

produktů

zemědělské

prvovýroby

je

primárně

ovlivňována zejména cenou daného produktu, v některých případech rovněž cenami ostatních produktů, které lze považovat za substituty. Významným faktorem ovlivňujícím zpracovatelskou poptávku je situace na navazujících trzích dané vertikály a zejména na trhu konečných spotřebitelů. Dále zde vystupuje řada dalších faktorů, které jsou spojeny se specifiky zemědělství a zejména jeho biologickým charakterem výroby. V případě zpracovatelské poptávky po krmných obilovinách a následně poptávky chovatelů hospodářských zvířat po krmných směsích je existence substitutů

- 24 -

v řadě případů velmi omezená. Dalším specifikem zpracovatelské poptávky je ta skutečnost, že na rozdíl od spotřebitelské poptávky nevystupuje v těchto vztazích konečný spotřebitel (domácnosti), ale pouze zpracovatel, který úpravou nakoupených produktů vytvoří nový výrobek určený opět k dalšímu prodeji. (Tvrdoň, J. – 1999) Vzhledem k těmto skutečnostem nelze při hodnocení poptávkových vztahů na zpracovatelských trzích využívat ukazatelů důchodové či křížové pružnosti. Naproti tomu hodnocení prostřednictvím cenové elasticity je zcela na místě.

Spotřeba potravin má rovněž dané hranice minimální spotřeby (fyziologické minimum člověka, nutné k zachování životních funkcí) a hranice maximální spotřeby (zdravotně-fyziologické hranice – „normy racionální výživy“). (Blažková, I. – 2002)

2.4.3. Elasticita poptávky, její výpočet a možnosti využití Pružnost poptávkových vztahů je běžně hodnocena na základě poptávkové funkce: QDn = f ( p n , Y , pi )

(2.4)

Cenová elasticita poptávky Poměr relativní změny objemu poptávaného množství (∆Q D ) k relativní změně ceny statku (∆p ) určuje cenovou elasticitu poptávky (e D ) za předpokladu, že důchody spotřebitelů (Y ) a ceny ostatních statků

( pi )

jsou konstantní. Uvažujeme-li velmi

malou změnu ceny, můžeme jako míru citlivosti poptávky použít elasticitu poptávky v bodě. Ta je definována jako poměr procentní změny poptávaného množství k procentní změně ceny. Dojde-li k velké změně ceny, je odpovídajícím měřítkem oblouková elasticita poptávky.

- 25 -

∆Q D Q ∆Q D Q − Q D1 p p eD = D = × = D2 × 1 ∆p ∆p Q D p 2 − p1 Q D1 p

resp.

Q D 2 − Q D1 p × 2 p 2 − p1 QD2

p1 + p 2 ∆Q ∆Q ( p1 + p 2 ) 2 eD = × = × ∆p Q1 + Q2 ∆p (Q1 + Q2 ) 2

(2.5)

(2.6)

Mimo velikosti podílu výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele lze vymezit i další determinanty cenové elasticity poptávky. Poptávka po životně nezbytných statcích jako jsou potraviny je obvykle relativně necitlivá na cenové změny. Naproti tomu statky luxusního charakteru mají poptávku cenově velmi elastickou. Elasticitu poptávky ovlivňuje rovněž existence a dostupnost věcných substitutů. Zboží, které má dobré substituty, má obvykle elastičtější poptávku. Elasticita se také mění v závislosti na čase. Z dlouhodobého hlediska se stává postupně více elastickou. (Nicholson, W. – 1992)

Důchodová elasticita poptávky

Analogicky k cenové elasticitě poptávky je definována důchodová elasticita poptávky (eY ) jako závislost změny poptávaného množství (∆Q D ) na změnu důchodu

(∆Y ) , při konstantní ceně statku ( p n ) a cenách ostatních statků ( p i ) . ∆Q D Q ∆Q D Y eY = D = × ∆Y ∆Y Q D Y

(2.7)

- 26 -

Tento typ elasticita poptávky je většinou používán k rozlišení statků na statky nezbytné (0 < e Z < 1) , mezi něž bývají často zahrnovány právě potraviny, a luxusní

(e Z

> 1) . Ve většině případů je koeficient důchodové elasticity poptávky kladný, což

odpovídá tezi, že při růstu příjmu kupuje spotřebitel více většiny výrobků a při poklesu příjmu je tomu naopak.

Křížová elasticita poptávky Dále lze definovat tak tzv. křížovou elasticitu poptávky (Q D1, 2 ) , která vypovídá o tom, jak se bude měnit poptávka po určitém zboží (Q D1 ) , se změnou ceny jiného zboží ( p 2 ) .

e D1, 2 =

∆Q D1 p 2 × ∆p 2 Q D1

(2.8)

Jedná-li se o zboží komplementární, je elasticita záporná, pro zboží substituční je hodnota křížové elasticity kladná. Křížová elasticita je využívána jako analytický ukazatel závislosti mezi trhy různých druhů statků. (Nicholson, W. – 1992)

- 27 -

3. MATERIÁL A METODIKA 3.1. Podkladové údaje Výchozími údaji potřebnými pro hodnocení poptávkových vztahů na komoditní vertikále krmných obilovin byla data z Ministerstva Zemědělství ČR – odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky, dále pak data ze ČSÚ (Zemědělství – hospodářská zvířata). Zmíněné údaje byly převážně získány prostřednictvím Situační a výhledové zprávy – Průmyslová krmiva vydaná Ministerstvem Zemědělství ČR v září 2005.

V souladu s vytečeným cílem diplomové práce bylo zkoumání zaměřeno jednak na analýzu poptávkových vztahů na komoditním trhu s krmnými obilovinami a následně na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi. Pro odhady poptávkových funkcí a následně výpočty cenových, popř. obloukových elasticit, jako základních ukazatelů umožňujících hodnocení vývoje poptávky na daných trzích bylo třeba získat následující údaje:

Komoditní trh s krmným obilím:


množství krmného obilí poptávaného krmivářskými firmami




cena za jakou byly nákupy krmného obilí krmivářskými firmami realizovány

Zpracovatelský trh s krmnými směsmi:


množství krmných směsí poptávaných zemědělskými podniky provozujících živočišnou výrobu, dále jen „ŽV“




cena za jakou byly nákupy krmných směsí zemědělskými podniky ŽV realizovány

Informace o množství krmného obilí poptávaného krmivářskými firmami (výrobci krmiv) byla získána ze Situační a výhledové zprávy – Průmyslová krmiva v následující podobě, (Tab. č. 1).

- 28 -

Tab. č.1: Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí (v tis. tun)

Krmná surovina Pšenice Ječmen Obiloviny

Krmné suroviny z olejnatých semen

2001

2002

2003

1217,19 1377,52 1328,53 1118,12 559,96 507,72 470,01 545,92

2004 980,33 639,27

48,98

37,86

27,45

41,63

57,95

Žito a tritikale

48,01

49,37

60,01

83,94

60,93

214,12

238,58

243,56

335,21

308,64

Ostatní Celkem

Mlýnské krmné suroviny

2000

Oves Kukuřice

Luštěniny

Roky

6,90 7,64 11,87 12,49 6,09 2095,16 2218,68 2141,43 2137,31 2053,21

Celkem

19,04

17,63

19,14

21,24

14,55

Krmná mouka

32,25

41,15

31,07

42,63

44,03

Otruby

157,14

185,43

138,17

124,19

109,54

Ostatní Celkem

3,49 192,88

4,63 231,20

9,02 178,26

6,63 173,45

3,51 157,07

Sojový extr. šrot

360,44

414,67

420,77

426,30

460,64

Řepkový extr. šrot

117,12

129,94

110,45

110,73

99,85

Sluneč. extr. šrot

18,71

19,00

9,97

13,10

19,33

13,03 509,30

14,20 577,82

20,73 561,91

22,74 572,88

24,76 604,59

Ostatní Celkem Sušené pivovarské mláto

Celkem

1,30

3,27

1,19

1,24

1,77

Ost. produkty potr. prům.

Celkem

6,48

9,57

17,04

14,63

15,95

103,54

88,74

92,06

72,24

16,65

12,67

18,73

19,84

16,73

10,63

Živočišné moučky Krmiva živočišného původu

Rybí moučka

3,51

4,13

4,31

1,88

3,07

Ostatní Celkem

23,67 143,39

24,48 136,08

23,86 140,07

19,03 109,89

33,96 64,31

Celkem

31,34

35,22

21,40

20,34

20,32

Minerální krmiva

Celkem

127,09

140,35

105,55

86,61

111,08

Ostatní krmné suroviny

Celkem

52,10

56,57

77,92

82,51

93,40

Úsušky pícnin

Celkem krmné suroviny

Sušené mléko

3178,07 3426,41 3263,91 3220,08 3136,25

Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky

Převzatý soubor údajů bylo účelné před jejich dalším využitím upravit. resp. zjednodušit. Vzhledem k tomu, že tato práce je zaměřena na hodnocení poptávkových vztahů na komoditní vertikále krmných obilovin, byly použity informace týkající se pouze obilovin. Je nutno zdůraznit, že právě obiloviny, jako základní surovina pro

- 29 -

výrobu krmných směsí představují téměř 2/3 veškerých vstupních surovin pro tuto výrobu. Další úprava se týkala názvu položky “Žito a tritikale“, který byl zjednodušen na “Žito“. Z databáze byly vypuštěny údaje o položce “ostatní“ vzhledem k její bezvýznamnosti, kdy se na celkové spotřebě krmných surovin podílí cca 0,2 %. Práce je zaměřena na oblast ČR a abstrahuje tedy od jakéhokoliv působení mezinárodního obchodu na zkoumané trhy. Důvodem je jednak v současné době relativně málo rozvinutý mezinárodní obchod s těmito komoditami, ale také nedostatek adekvátních údajů, které by umožňovaly jeho zohlednění v této práci. Výsledkem těchto dílčích úprav je následující tabulka.

Tab. č. 2: Poptávka výrobců krmiv po krmných obilovinách, nutných pro výrobu krmných směsí v letech 2000 – 2004 (v tis. tun)

Roky Krmná plodina 2000

2001

2002

2003

Pšenice krmná

1217,19

1377,52

1328,53

1118,12

980,33

Ječmen krmný

559,96

507,72

470,01

545,92

639,27

Žito krmné

48,98

37,86

27,45

41,63

57,95

Oves krmný

48,01

49,37

60,01

83,94

60,93

214,12

238,58

243,56

335,21

308,64

19,04

17,63

19,14

21,24

14,55

Kukuřice krmná Hrách krmný

2004

Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky

Další potřebné informace se týkají cen, za jakou byly nákupy krmných obilovin krmivářskými firmami realizovány. Pro tyto účely byla použita opět Situační a výhledová zpráva – Průmyslová krmiva, konkrétně data o průměrných měsíčních cenách zemědělských výrobců.

- 30 -

Tab. č. 3: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců (v Kč za tunu) Krmná plodina

Rok

Měsíc I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

Průměr roku XII.

2000 2543 2636 2644 2723 2772 2847 2874 2853 2918 3049 3167 3167

2849

2001 3210 3350 3427 3553 3597 3611 3568 3245 3206 3198 3214 3237

3368

Pšenice 2002 3207 3225 3219 3127 3073 2875 2735 2507 2461 2504 2526 2547

2834

2003 2550 2527 2570 2594 2630 2609 2572 2628 2979 3139 3189 3324

2776

2004 3351 3624 3957 3872 3809 3742 3715 3029 2877 2816 2821 2657

3249

2000 2245 2415 2345 2464 2540 2621 2570 2620 2803 2765 2916 2890

2600

2001 2965 3224 3217 3436 3477 3608 3209 3110 3171 3178 3215 3245

3255

Ječmen 2002 3267 3361 3312 3358 3227 3101 2628 2551 2590 2609 2672 2570

2937

2003 2637 2648 2648 2610 2685 2616 2499 2454 2718 2790 2909 3032

2687

2004 3076 3409 3543 3530 3532 3463 3217 2945 2891 2820 2767 2659

3077

2000 2427 2372 2433 2447 2384 2490 2580 2643 2890 3108 3265 3476

2710

2001 3576 3718 3724 3865 3928 4075

3683 3546 3753 3861 3935

3788

2002 3976 4046 3945 3875 3961 4048 3483 3295 3295 3490 3496 3494

3700

2003 3645 3644 3481 3265 3540 3435 3654 3240 3497 3595 3548 3704

3521

2004 3721 3895 4016 4035 3971 4037 4048 3096 3007 2779 2855 2749

3388

2000 2345 2268 2241 2444 2489 2500 2593 2551 2684 2751 2849 3064

2565

2001 2836 3230 3277 3389 3434 3423 3512 3640 3221 3344 3329 3407

3337

2002 3407 3492 3673 3821 3570 3417 3168 2744 2721 2852 2916 3029

3234

2003 2895 2797 2803 2857 3078 2913 2838 2602 2571 2623 2761 2777

2793

2004 2893 2966 2973 3091 3110 3072 2850 2915 2706 2576 2597 2458

2807

2000 3166 3232 3208 3358 3349 3475 3481 3713 3609 3790 3873 3945

3517

2001 3960 3927 4028 4009 3981 4029 3974 3961 3896 3721 3628 3537

3888

Kukuřice 2002 3617 3587 3559 3460 3527 3485 3337 3216 3211 2803 2618 2528

3246

2003 2649 2701 2728 2667 2584 2668 2594 2727 3008 3300 3438 3594

2888

2004 3703 3987 4172 4117 4118 4138 4234 3852 3800 3320 2915 2875

3680

2000 3732 3916 3928 4069 4472 3875

3889 3993 4306 4549 4400

4227

2001 4357 4629 4439 4684 4867 4820 4667 4424 4390 4307 4352 4729

4521

2002 4903 4538 4479 4934 4360 3788 3688 3545 3591 3573 3653 3900

3952

2003 3970 3875 3569 4033 4117 4303 3820 3705 3830 3945 4143 4146

3949

2004 4398 4376 4317 4432 4067

4097

Žito

Oves

Hrách

-

-

-

-

4079 4130 4047 3811 3877

Pramen: ČSÚ

Součástí těchto dat uspořádaných v tabulce jsou i průměrné hodnoty vždy za celý rok. Právě tyto hodnoty byly v rámci práce dále zpracovávány. Je třeba říci, že

- 31 -

použití měsíčních hodnot by bylo vhodnější, je však třeba brát ohled i na ostatní informace týkající se zejména poptávaného množství. Tyto byly evidovány pouze za celý rok a tudíž nelze průměrné měsíční hodnoty použít. Následující tabulka (Tab. č. 4) již obsahuje informace o cenách, za které byly realizovány nákupy krmných obilovin výrobci krmiv.

Tab. č. 4: Průměrné roční ceny zemědělských výrobců dle jednotlivých druhů obilovin v letech 2000 - 2004 (v Kč za tunu)

Roky Krmná plodina 2000

2001

2002

2003

2004

Pšenice krmná

2 849

3 368

2 834

2 776

2 769

Ječmen krmný

2 600

3 255

2 937

2 687

3 077

Žito krmné

2 710

3 788

3 700

3 521

3 388

Oves krmný

2 565

3 337

3 234

2 793

2 807

Kukuřice krmná

3 517

3 888

3 246

2 888

3 680

Hrách krmný

4 227

4 521

3 952

3 949

4 097

Pramen: ČSÚ

Další stupeň výrobkové vertikály krmných obilovin představuje zpracovatelský trh s krmnými směsmi. Informace o poptávaného množství krmných směsí zemědělskými podniky ŽV byly získány rovněž z komoditní a výhledové zprávy – Průmyslová krmiva.

Tab. č. 5: Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat (v tis. tun)

Zvířata

Prasata

Roky 2000

2001

2002

2003

2004

cizí odběratelé

1192,59

1265,20

1211,06

1265,39

1139,94

vlastní spotřeba

230,81

242,49

205,65

209,41

204,67

1423,40

1507,68

1416,71

1474,80

1344,61

Celkem

- 32 -

Drůbež

cizí odběratelé

930,51

1005,39

980,64

941,86

945,99

vlastní spotřeba

83,28

90,50

104,34

96,27

132,02

1013,78

1095,89

1084,98

1038,13

1078,01

cizí odběratelé

486,90

519,96

428,40

420,62

442,11

vlastní spotřeba

81,67

91,85

70,12

77,52

79,54

Celkem

568,57

611,81

498,52

498,14

521,64

cizí odběratelé

125,63

131,10

102,55

106,17

95,10

0,82

1,00

0,50

20,71

1,13

126,44

132,10

103,05

126,88

96,23

3132,20

3347,48

3103,26

3137,95

3040,49

Celkem Skot

Ost. zvířata vlastní spotřeba Celkem Celkem krmné směsy

Pozn.: položka ostatní zvířata obsahuje: ryby, koně, králíky, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata v ZOO Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky

Výše uvedené údaje je opět třeba určitým způsobem upravit a vhodně interpretovat, aby mohly být dále použity. Každá z položek tabulky je dále dělena na dílčí části:




Uváděné do oběhu pro cizí odběratele – tato položka má z hlediska svých hodnot v dané tabulce veskrze dominantní postavení. Pro účely této práce byla interpretována jako výše poptávaného množství krmných směsí zemědělskými podniky ŽV. Je třeba opět poznamenat, že působení mezinárodního obchodu na poptávku nebylo vzhledem k nedostatečnému množství adekvátních informací zohledňováno.




Určené pro vlastní spotřebu – hodnoty v této položce jsou několikanásobně menší, než u položky první a lze je interpretovat jako samozásobení zemědělských podniků ŽV vlastními krmnými směsmi, které si sami vyrábí. Tyto položky nevstupují přímo do tržně-poptávkových vztahů a jako takové v nich nebyly zohledněny.

Položka „Ostatní zvířata“ byla vyloučena z důvodu bezvýznamnosti. Na celkové výrobě krmných směsí se podílí cca 3 – 4 %. Výsledkem úprav je tabulka č. 6.

- 33 -

Tab. č. 6: Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích dle zkoumaných druhů zvířat v letech 2000 – 2004 (v tis. tun)

Roky Krmná směs 2000

2001

2002

2003

2004

Prasata

1192,59

1265,20

1211,06

1265,39

1139,94

Drůbež

930,51

1005,39

980,64

941,86

945,99

Skot

486,90

519,96

428,40

420,62

442,11

Pramen: Mze ČR - odbor financování SZP, veřejné podpory a statistiky

Další

důležitou

informací

pro

zformulování

poptávkové

funkce

na

zpracovatelském trhu s krmnými směsmi jsou údaje o cenách, za jaké byly nákupy krmných směsí zemědělskými podniky ŽV realizovány. Pro tyto účely posloužila opět Situační a výhledová zpráva – Průmyslová krmiva, konkrétně:

Tab. č. 7: Průměrné roční ceny krmných směsí průmyslových výrobců (v Kč za tunu)

Roky

Krmná směs

Prasata

Drůbež

Skot

2000

2001

2002

2003

2004

Nad 65 kg

4 751

5 383

5 030

4 590

5 015

Prasnice

4 712

5 384

5 069

4 872

5 363

Selata

8 527

9 339

8 965

8 381

8 349

Pro předvýkrm prasat

5 194

6 030

5 506

5 176

5 805

Pro výkrm prasat A2

5 119

5 883

5 311

4 934

5 502

Brojleři

7 066

8 116

7 877

7 178

7 714

Kuřata

5 362

5 791

5 656

5 471

6 129

Nosnice

5 823

6 462

5 899

5 496

6 143

Telata

4 826

5 786

5 394

5 022

5 496

Dojnice

5 146

5 935

5 536

5 327

5 575

Skot

3 638

3 540

3 674

3 827

4 251

Pramen: ČSÚ

- 34 -

V tabulce jsou uvedeny ceny pro jednotlivé podskupiny hodnocených hospodářských zvířat (prasata, drůbež, skot) dle ČSÚ. Vzhledem k tomu, že údaje o poptávaném množství krmných směsí jsou k dispozici pouze za každou skupinu jako celek, je třeba informace o cenách průmyslových výrobců určitým způsobem agregovat tak, aby bylo možno sestavit poptávkové funkce za každou skupinu (prasata, drůbež, skot) jako celek. Prostý aritmetický průměr by v daném případě způsobil značné zkreslení výchozích hodnot. Bylo tedy přistoupeno k využití váženého aritmetického průměru, kde vahami jsou počty kusů jednotlivých podskupin hospodářských zvířat. Tyto byly získány ze statistické ročenky, konkrétně oddíl Zemědělství – hospodářská zvířata. Na základě výše popsaného výpočtu byly získány následující údaje o cenách průmyslových výrobců.

Tab. č. 8: Průměrné roční ceny krmných směsí průmyslových výrobců dle jednotlivých skupin hospodářských zvířat v letech 2000 – 2004 (v Kč za tunu)

Roky Krmná směs 2000

2001

2002

2003

2004

Prasata

5696

6412

6402

6014

6324

Drůbež

6426

7275

7000

6311

7059

Skot

4410

4829

4680

4609

4985

Pramen: Vlastní výpočty

- 35 -

3.2. Metodika práce Metodiku práce lze členit na dvě základní části. První část je věnována odvození poptávkových funkcí na jednotlivých zkoumaných trzích. Přehled poptávkových vztahů ve zkoumaných částech komoditní vertikály krmných obilovin a jeho symbolika a indexace (Syrovátka, P., Grega, L. – 2002):

[D]0a [D]0b [D]0c [D]0 d [D]0e [D]0 f [D]1a [D]1b [D]1c

poptávka výrobců krmiv po krmné pšenici poptávka výrobců krmiv po krmném ječmeni poptávka výrobců krmiv po krmném žitu poptávka výrobců krmiv po krmném ovsu poptávka výrobců krmiv po krmné kukuřici poptávka výrobců krmiv po krmném hrachu

poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro prasata poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro drůbež poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro skot

Analogickým způsobem je možné označit (rozlišit) nabídkové vztahy na zkoumaných trzích. Jejich zkoumání však není obsahem této práce, proto nejsou uvedeny. Po vymezení poptávkových vztahů bylo přistoupeno k jejich formálnímu vyjádření.

3.2.1. Komoditní trhy s krmným obilím Poptávka výrobců krmiv po krmné pšenici

[Q]0a =

f 0 a ([ p ]0 a )

(3.1)

- 36 -

kde:

[Q]0 a

množství nakoupené krmné pšenice výrobci krmiv

[ p ]0 a

cena ovlivňující nákup krmné pšenice výrobci krmiv

Poptávka výrobců krmiv po krmném ječmeni

[Q]0b =

f 0b ([ p ]0b )

(3.2)

kde:

[Q]0b

množství nakoupeného krmného ječmene výrobci krmiv

[ p ]0b

cena ovlivňující nákup krmného ječmene výrobci krmiv

Poptávka výrobců krmiv po krmném žitu

[Q]0c =

f 0c ([ p ]0c )

(3.3)

kde:

[Q]0c

množství nakoupeného krmného žita výrobci krmiv

[ p ]0c

cena ovlivňující nákup krmného žita výrobci krmiv

Poptávka výrobců krmiv po krmném ovsu

[Q]0 d

= f 0 d ([ p ]0 d )

(3.4)

kde:

[Q]0 d

množství nakoupeného krmného ovsa výrobci krmiv

[ p]0d

cena ovlivňující nákup krmného ovsa výrobci krmiv

Poptávka výrobců krmiv po krmné kukuřici

[Q]0e =

f 0e ([ p ]0 e )

(3.5)

- 37 -

kde:

[Q]0e

množství nakoupené krmné kukuřice výrobci krmiv

[ p ]0e

cena ovlivňující nákup krmné kukuřice výrobci krmiv

Poptávka výrobců krmiv po krmném hrachu

[Q]0 f

(

= f 0 f [ p ]0 f

)

(3.6)

kde:

[Q]0 f

množství nakoupeného krmného hrachu výrobci krmiv

[ p]0 f

cena ovlivňující nákup krmného hrachu výrobci krmiv

3.2.2. Zpracovatelské trhy s krmnými směsmi Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro prasata

[Q]1a =

f 1a ([ p ]1a )

(3.7)

kde:

[Q]1a

množství nakoupených krmných směsí pro prasata zemědělskými podniky ŽV

[ p]1a

cena ovlivňující nákup krmných směsí pro prasata zemědělskými podniky ŽV

Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro drůbež

[Q]1b =

f 1b ([ p ]1b )

(3.8)

kde:

[Q]1b

množství nakoupených krmných směsí pro drůbež zemědělskými podniky ŽV

[ p]1b

cena ovlivňující nákup krmných směsí pro drůbež zemědělskými podniky ŽV

- 38 -

Poptávka zemědělských podniků ŽV po krmných směsích pro skot

[Q]1c =

f 1c ([ p ]1c )

(3.9)

kde:

[Q]1c

množství nakoupených krmných směsí pro skot zemědělskými podniky ŽV

[ p]1c

cena ovlivňující nákup krmných směsí pro skot zemědělskými podniky ŽV

V návaznosti na představené formální vyjádření vztahů na jednotlivých trzích komoditní vertikály krmných obilovin byly sestaveny lineární poptávkové modely. Pro výpočet parametrů těchto modelů byla použita regresní analýza – metoda nejmenších

čtverců, statistická průkaznost sestrojených modelů byla prověřena F-testem koeficientu determinace. (Hušek, R. – 1999) K statistickému zpracování byl použit software MS Excel.

Nejprve proběhl odhad parametrů poptávkových funkcí pouze na základě známých údajů o množství a cenách (statický model poptávkových funkcí). Po nepříliš přesvědčivých výsledcích této metody byla do poptávkových funkcí vložena dodatečná proměnná t (dynamický model poptávkových funkcí). Jejím úkolem bylo jednak zohlednit určitý časový vývoj ve zkoumaných letech a dále zastoupit ostatní faktory, které velikost poptávky ovlivňují, ale jejich jednotlivé vyčíslení a zohlednění není v rámci této práce možné.

Druhá část úseku metodiky práce je zaměřena na výpočet cenových elasticit na jednotlivých zkoumaných, trzích jednak na základě vypočítaných poptávkových funkcí a dále pak prostým výpočtem obloukových elasticit přímo z upravených vstupních dat. Vzorce pro výpočet cenových elasticit na základě odhadnutých poptávkových funkcí:


Pro poptávkové funkce bez doplňkové proměnné t:

Et = B ⋅

pt A + B ⋅ pt

(3.10)

- 39 -

kde:

pt

je cena poptávané suroviny v čase t,

A, B

jsou parametry poptávkových funkcí




Pro poptávkové funkce s využitím doplňkové proměnné t:

Et = B ⋅

pt A + B ⋅ pt + C ⋅ t

(3.11)

kde: pt

je cena poptávané suroviny v čase t,

t

je doplňková proměnná,

A, B, C jsou parametry poptávkových funkcí

Vzorec pro výpočet obloukových cenových elasticit:

 Q − Qt   Pt −1 + Pt   ⋅   E t / t −1 =  t −1  Qt −1 + Qt   Pt −1 − Pt 

(3.12)

kde: Qt

je poptávané množství v čase t,

Qt −1

je poptávané množství v čase t-1,

pt

je cena poptávané suroviny v čase t,

p t −1

je cena poptávané suroviny v čase t-1

- 40 -

4. VYMEZENÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ V počáteční fázi vlastní práce bylo přistoupeno k vymezení komoditní vertikály krmného obilí. Ta je spolu s komoditní vertikálou potravinářského obilí jednou ze dvou základních složek komoditní vertikály obilí jako celku. Obilí již tradičně patří k rozhodujícím produktům rostlinné výroby v českém zemědělství. Komoditní vertikála krmného obilí je vymezena zpracováním základní suroviny pro krmivářské účely. Ta má významné vazby na živočišnou výrobu, a dále pak na oblasti spojené s výrobou a zpracováním mléka, masa, vajec, atd. Obr. č. 5: Jednotlivé trhy v komoditní vertikále krmného obilí

- 41 -

Výše uvedený obrázek nastiňuje současný stav v komoditní vertikále krmných obilovin. Jsou zde znázorněny všechny podstatné trhy, na kterých se obchoduje s krmnými obilovinami, nebo surovinami z nich vyrobenými. Jsou zde uvedeny tržní subjekty, které na jednotlivých trzích vystupují jak na straně nabídky, tak zejména na straně poptávky a graficky znázorněny vazby, které mezi nimi vznikají.

Vzhledem k tomu, že pojmout celou šíři výše uvedené komoditní vertikály není v rámci této práce možno, došlo po konzultaci s vedoucím práce k vytyčení určité části, která představuje základní pilíře při formování zpracovatelské poptávky po krmných obilovinách. Jde o primární trhy s krmnými obilovinami, a dále na ně navazující zpracovatelské trhy výroby krmných směsí. Následující obrázek znázorňuje již v této práci konkrétní zkoumané trhy, jejich účastníky a veškeré zkoumané poptávkové vztahy.

Obr. č. 6: Zkoumané poptávkové vztahy v rámci komoditní vertikály krmného obilí

- 42 -

Poptávky s označením [D ]0 a − f představují primární poptávky výrobců krmiv po krmných obilovinách přičemž platí: a-pšenice, b-ječmen,…,f-hrách. Poptávky s označením

[D]1a −c

představují poptávky zemědělských podniků zabývajících se

živočišnou výrobou po krmných směsích pro hospodářská zvířata přičemž platí: a-prasata, b-skot, c-drůbež.

- 43 -

5. MODELOVÁNÍ POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ NA ZKOUMANÝCH TRZÍCH KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ Pro hodnocení poptávkových vztahů na zkoumaných trzích komoditní vertikály krmného obilí je třeba vytvořit modely poptávkových funkcí. Konkrétně se jedná o zkoumání vývoje jednak na trhu s krmnými obilovinami, které jsou vstupní surovinou pro výrobu krmných směsí, a dále pak trh s již vyrobenými krmnými směsmi pro jednotlivé skupiny hospodářských zvířat (prasata, drůbež, skot).

Na těchto trzích vystupuje řada subjektů, jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Strana nabídky je na jednotlivých trzích zastoupena zemědělskými podniky rostlinné výroby (dále jen RV) na komoditním trhu s krmnými obilovinami resp. výrobci krmných směsí na zpracovatelském trhu I. fáze. Na straně poptávky vystupují rovněž výrobci krmných směsí, jako instituce poptávající krmné obiloviny jako základní vstupní surovinu nutnou pro výrobu krmných směsí (komoditní trh s krmnými obilovinami), a dále pak rovněž zemědělské podniky živočišné výroby (dále jen ŽV), tentokrát však v roli chovatelů hospodářských zvířat (prasata, drůbež, skot), tedy poptávající krmné směsi pro tyto zvířata určené. Na tyto dva úvodní články vertikály krmných obilovin navazuje celá řada dalších stupňů (zpracovatelé II. fáze: masokombináty a mlékárny, dále pak velkoobchodní sít, maloobchodní síť a restaurační a stravovací zařízení jako vrcholné články celé vertikály komunikující již přímo s konečným spotřebitelem).

Hlavním úkolem práce je tedy modelování poptávkových vztahů na výše uvedených trzích komoditní vertikály krmných obilovin. K tomuto účelu lze využít celou řádu nástrojů, které jsou v ekonomické teorii známy a hojně v praxi využívány. Je však třeba upozornit na skutečnost, že se pohybujeme ve zvláštní oblasti národního hospodářství – Zemědělství. To má na jednu stranu část společných vlastností jako ostatní oblasti v národním hospodářství naší země, ale na druhou stranu se zde vyskytuje celá dlouhá řada určitých specifik, které činí ze zemědělství natolik

- 44 -

specializovanou složku NH, že je třeba na toto brát značnou zřetel i při zkoumání trhů a zejména jejich poptávkové části v rámci této práce, a tyto určité externality brát při konečném hodnocení na vědomí.

Primárním úkolem při tomto hodnocení je sestavení takového poptávkového modelu, který bude pravdivě zobrazovat situaci, která na trhu skutečně je. Modelování poptávkových funkcí je tedy nikoliv stěžejním, nicméně nezbytným krokem, který je nutno udělat k tomu, abychom mohly dojít k výsledkům, vytyčených v cílech této práce.

Základem pro sestavení poptávkových modelů je formální vyjádření poptávkových funkcí na jednotlivých zkoumaných trzích. V rámci tohoto projektu byly zkoumány dva tržní články v rámci komoditní vertikály krmných obilovin a to:


komoditní trhy s krmnými obilovinami




zpracovatelské trhy s krmnými směsmi

Na komoditních trzích s krmnými obilovinami vystupují výrobci krmiv jako subjekty poptávající krmné obiloviny jako základní surovinu pro výrobu krmných směsí. V rámci této práce byly zkoumány následující krmné obiloviny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, hrách.

Na základě formálního vyjádření poptávkových vztahů těmto zkoumaných obilovin (část Materiál a metodika, vztahy 3.1 – 3.6) bylo přistoupeno k jejich vytyčení v konkrétní podobě a to ve tvaru:

[Q]0 a − f

= A0 a − f + B0 a − f ⋅ p 0 a − f

(5.1)

kde:

[Q]0a − f

množství nakoupené krmné obiloviny výrobci krmiv

p 0a− f

cena ovlivňující nákup krmné obiloviny výrobci krmiv

- 45 -

přičemž pod označením a-f se skrývají vždy jednotlivé druhy krmných obilovin počínaje a-pšenice, b-ječmen až f-hrách.

Na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi vystupují zemědělské podniky ŽV jako subjekty poptávající krmné směsi pro jednotlivé skupiny zvířat. V rámci této práce byly zkoumány následující skupiny zvířat: prasata, drůbež, skot.

Na základě formálního vyjádření poptávkových vztahů těchto zkoumaných obilovin (část Materiál a metodika, vztahy 3.7 – 3.9) bylo přistoupeno k jejich vytyčení v konkrétní podobě a to ve tvaru:

[Q]1a −c = A1a −c + B1a −c ⋅ p1a −c

(5.2)

kde:

[Q]1a −c

množství nakoupené krmné směsi zemědělskými podniky ŽV

p1a −c

cena ovlivňující nákup krmné směsi zemědělskými podniky ŽV

přičemž pod označením a-c se skrývají vždy jednotlivé druhy krmných směsí dle skupiny hospodářských zvířat, pro které jsou určeny počínaje a-prasata, b-drůbež a c-skot.

Takto formálně vyjádřené poptávkové vztahy na jednotlivých trzích komoditní vertikály krmných obilovin dále umožnily provést odhady poptávkové funkce. Pro odhad poptávkových funkcí byla ve všech výše uvedených případech použita regresní analýza – metoda nejmenších čtverců, konkrétně její lineární model. Statistická průkaznost

byla

prověřena

provedením

F-testu

koeficientem

determinace.

K statistickému zpracování byl použit software MS Excel.

Nejdříve bylo přistoupeno k odhadu parametrů poptávkových funkcí na zkoumaných trzích pouze na základě zjištěných údajů o množství a cenách. V takto formulovaných poptávkových funkcích byla jedinou nezávisle proměnnou veličinou cena. Po nepříliš přesvědčivých výsledcích došlo k určité modifikaci těchto

- 46 -

poptávkových funkcí. Ta spočívala ve vložení dodatečné proměnné t. Jejím úkolem bylo jednak zohlednit určitý časový vývoj ve zkoumaných letech a dále zastoupit skupinu ostatních faktorů, které na zkoumanou poptávku zcela určitě v různé intenzitě působí, ale jejich dílčí vyčíslení a zohlednění nebylo v rámci rozsahu této práce možné.

Po vložení dodatečné proměnné t byl tvar zkoumaných poptávkových funkcí následující:


Na trhu s krmnými obilovinami:

[Q]0 a − f


= A0 a − f + B0 a − f ⋅ p 0 a − f + C 0 a − f ⋅ t

(5.3)

Na trhu s krmnými směsmi:

[Q]1a −c = A1a −c + B1a −c ⋅ p1a −c + C1a −c ⋅ t

(5.4)

kde za proměnnou t byly pro jednotlivé zkoumané roky 2000 – 2004 dosazovány hodnoty následujícím způsobem: t=1

rok 2000

t=2

rok 2001

………………………… t=5

(5.5)

rok 2004

- 47 -

5.1. Výpočet parametrů poptávkových funkcí na komoditních trzích s krmnými obilovinami Na komoditních trzích se v nabídkově-poptávkových vztazích střetávají tyto ekonomické subjekty. Na straně nabídky to jsou zemědělské podniky RV (pěstitelé krmných obilovin). Stranu poptávky představují výrobci krmiv, kteří nakupují krmné obiloviny za účelem jejich zpracování do podoby krmných směsí. Při modelování poptávkových funkcí bylo zapotřebí získat adekvátní informace jednak o poptávaném množství krmných obilovin krmivářskými firmami, a dále pak údaje o průměrných cenách zemědělských výrobců, za které byly nákupy krmných obilovin ve zkoumaných letech realizovány. Veškeré potřebné údaje jsou zobrazeny v tabulkách (Tab. č. 2 a 4) a obsahují údaje o množství krmných obilovin v tisících tun, tříděných dle jednotlivých druhů, poptávané výrobci krmiv. Je zde patrná dominantní pozice pšenice krmné, která zaujímá více jak 50 % poptávky výrobců krmiv po krmných obilovinách. Na druhém resp. třetím místě se pohybuje poptávka po krmném ječmeni resp. kukuřici. Položky žito, oves a hrách představují svým objemem spíše doplňkové komodity. Tab. č. 4 zobrazuje vývoj cen zemědělských výrobců u jednotlivých druhů krmných obilovin. Za zmínku stojí rok 2001, kdy došlo ke skokovému zvýšení cen v řádu stovek korun za tunu u všech sledovaných komodit. V dalších letech však docházelo ve většině případů k postupnému snižování cen zpět na úroveň roku 2000.

V této chvíli bylo přistoupeno k samotnému modelovaní poptávkových funkcí s pomocí již zmiňované regresní analýzy – metody nejmenších čtverců, a provedeno ověření statistické správnosti na základě F-testu koeficientu determinace. Pro každou ze sledovaných komodit byly sestaveny vždy dva typy poptávkových funkcí. Nejprve byla provedena funkce bez použití dodatečné proměnné t, kde byla jedinou nezávisle proměnnou cena. Následně pak funkce s použitím proměnné t, kde byly nezávisle proměnnou cena a právě dodatečná proměnná t. Výsledky provedené regresní analýzy včetně hodnocení statistické průkaznosti jsou obsahem následujících tabulek.

- 48 -

Tab. č. 9: Hodnoty parametrů poptávkové funkce po krmných obilovinách bez použití dodatečné proměnné t

Krmná plodina

[Q]0 a − f

= A0 a − f + B0 a − f ⋅ p 0 a − f

F-test

A

B

Pšenice krmná

-72,5826

0,4374

2,7277

Ječmen krmný

584,1104

-0,0136

0,0101

Žito krmné

94,8945

-0,0152

1,4097

Oves krmný

83,9471

-0,0080

0,1006

Kukuřice krmná

494,7813

-0,0658

0,9980

Hrách krmný

32,1050

-0,0033

0,3413

Tab. č. 10: Hodnoty parametrů poptávkové funkce po krmných obilovinách s použitím dodatečné proměnné t

Krmná plodina

[Q]0 a − f

= A0 a − f + B0 a − f ⋅ p 0 a − f + C 0 a − f ⋅ t

F-test

A

B

C

Pšenice krmná

526,2889

0,2855

-51,8114

2,1146

Ječmen krmný

601,7619

-0,0416

21,2884

0,3701

Žito krmné

104,5460

-0,0221

4,5742

1,8630

Oves krmný

63,4490

-0,0071

5,9983

0,8719

Kukuřice krmná

316,7180

-0,0369

26,0820

5,5360

Hrách krmný

53,5322

-0,0076

-1,1724

0,9716

Z výše uvedených tabulek (Tab. č. 9 a 10) je patrné, že sestrojené modely poptávek výrobců krmiv po krmných obilovinách dosahují víceméně statistické průkaznosti. Vzhledem k poměrně krátké časové řadě, která byla k dispozici byl jako jediný ukazatel statistické správnosti použit F-test koeficientu determinace. Cenové parametry u jednotlivých zkoumaných druhů krmných obilovin jsou až na pšenici krmnou záporné, a tedy korespondují se zákonem klesající poptávky.

- 49 -

5.2. Výpočet parametrů poptávkových funkcí na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi Na zpracovatelských trzích I. fáze v nabídkově-poptávkových vztazích vystupují tyto ekonomické subjekty. Na straně nabídky to jsou výrobci krmiv, nabízející vysoce specializované typy krmných směsí dle jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Stranu poptávky zastupují zemědělské podniky ŽV, kteří nakupují krmné směsi pro chov svých hospodářských zvířat.. Modelování poptávkových funkcí byly třeba informace jednak o poptávaném množství krmných směsí dle jednotlivých druhů hospodářských zvířat zemědělskými podniky ŽV, a dále pak údaje o průměrných cenách průmyslových výrobců (výrobců krmiv), za které byly nákupy krmných směsí ve zkoumaných letech realizovány. Veškeré potřebné údaje jsou zobrazeny v tabulkách (Tab. č. 6 a 8) a obsahují údaje o poptávaném množství krmných směsí v tisících tun,

členěném dle jednotlivých zkoumaných druhů zvířat. Největší část poptávky po krmných směsích obecně zaujímají krmné směsi pro prasata, za nimi následuje drůbež a na třetím místě je skot. Z hlediska vývoje v rámci jednotlivých druhů hospodářských zvířat ve zkoumaných letech dochází k meziročnímu kolísání v řádech jednotek procent. Největší poptávka byla u všech zkoumaných kategorií zaznamenána v roce 2001. Tím lze vysvětlit značný nárůst cen krmných obilovin v tomto roce, který byl zjištěn při hodnocení tabulky č. 4. Vývoj cen průmyslových výrobců, stejně jako ostatní vstupní údaje, vykazuje v rámci zkoumané časové řady značnou kolísavost. Za zmínku opět stojí údaje roku 2001, kde jsou ceny v rámci jednotlivých zkoumaných skupin hospodářských zvířat za sledovaná období nejvyšší. Tuto skutečnost lze připsat zvýšeným nákladům krmivářských firem na vstupy v podobě krmných obilovin v tomto roce, což mohlo být následkem právě růstu cen krmných směsí.

Tyto informace byly stejně jako při hodnocení na komoditních trzích použity pro odhad poptávkových funkcí. Byla provedena regresní analýza – metody nejmenších

čtverců a ověření statistické správnosti na základě F-testu koeficientu determinace. Pro každý ze sledovaných produktů byly opět sestaveny vždy dva typy poptávkových

- 50 -

funkcí. Nejprve byla provedena funkce bez použití dodatečné proměnné t, kde byla jedinou nezávisle proměnnou cena. Následně pak funkce s použitím proměnné t, kde byly nezávisle proměnnou cena a právě dodatečná proměnná t. Výsledky provedené regresní analýzy včetně hodnocení statistické průkaznosti jsou obsahem následujících tabulek (Tab. č. 11, 12).

Tab. č. 11: Hodnoty parametrů poptávkové funkce po krmných směsích bez použití dodatečné proměnné t

Krmná směs

[Q]1a −c = A1a −c + B1a −c ⋅ p1a −c

F-test

A

B

Prasata

1175,3723

0,0064

0,0042

Drůbež

559,0713

0,0590

5,2639

Skot

483,6775

-0,0051

0,0021

Tab. č. 12: Hodnoty parametrů poptávkové funkce po krmných směsích s použitím dodatečné proměnné t

Krmná směs

[Q]1a −c = A1a −c + B1a −c ⋅ p1a −c + C1a −c ⋅ t

F-test

A

B

C

Prasata

1028,3048

0,0369

-13,6771

0,1579

Drůbež

559,5887

0,0611

-5,1042

2,3705

Skot

-190,1606

0,1597

-33,7593

6,4476

Výše uvedené tabulky (Tab. č. 11 a 12) obsahují základní informace o sestrojených modelech poptávky zemědělských podniků zabývajících se živočišnou výrobou, resp. chovem prasat, skotu a drůbeže po krmných směsí pro tyto skupiny hospodářských zvířat. Na základě provedeného F-testu se jevily sestrojené modely víceméně statisticky průkazné. Cenové parametry u jednotlivých druhů hospodářských zvířat vykazují ať již při sestavení poptávkové funkce bez dodatečné proměnné t či s ní

- 51 -

kladné hodnoty, což nekoresponduje s působením zákona klesající poptávky na těchto zkoumaných trzích. Výjimkou je pouze záporný cenový parametr poptávkové funkce bez dodatečné proměnné t pro skot. Výsledek tohoto šetření tedy naznačuje, že rozhodování zemědělských podniků zabývajících se živočišnou výrobou bude ovlivňováno jinými faktory, než pouze změnami cenové hladiny.

V této fázi práce byl již dostatek adekvátních informací, aby mohlo být přistoupeno k vlastní analýze poptávkových vztahů na komoditní vertikále krmných obilovin. Ta byla provedena na základě analýzy elasticity poptávkových vztahů níže popsaných.

- 52 -

6. ELASTICITA POPTÁVKOVÝCH VZTAHŮ NA ZKOUMANÝCH TRZÍCH KOMODITNÍ VERTIKÁLY KRMNÉHO OBILÍ Po ukončení tvorby modelů poptávkových funkcí v rámci vymezené části komoditní vertikály krmného obilí a ověření jeho statistické verifikace, mohlo být přistoupeno k řešení vlastního jádra této práce. Elasticita poptávkových vztahů fungujících na jednotlivých trzích ve sledované části komoditní vertikály byla hodnocena prostřednictvím výpočtu odpovídajících koeficientů pružnosti. V rámci uskutečněné analýzy nalezl uplatnění koeficient přímé cenové pružnosti. Vzhledem k tomu, že předmětem této práce bylo zkoumání zpracovatelské, nikoliv spotřebitelské poptávky, nelze v tomto případě využít koeficient příjmové pružnosti poptávky. Poslední z běžně používaných koeficientů pružnosti je koeficient křížové cenové pružnosti poptávky. Jeho funkce však spočívá v zjišťování intenzity možností vzájemné substituce mezi zkoumanými produkty. Substituovat však vzájemně krmiva vyrobená specielně pro konkrétní druhy hospodářských zvířat není možné, a v případě používání krmných obilovin do krmných směsí až na drobné výjimky také.

Jako základ pro hodnocení poptávkových vztahů na zkoumaných trzích byl tedy použit koeficient přímé cenové pružnosti. Jako určitý doplněk, sloužící k porovnání a zhodnocení

získaných

koeficientů

přímé

cenové

elasticity

z vytvořených

poptávkových modelů, posloužil výpočet obloukových cenových elasticit přímo ze zdrojových údajů o cenách a poptávaných množstvích na zkoumaných trzích.

6.1. Komoditní trh s krmnými obilovinami Na úrovni komoditních trhů s krmnými obilovinami byly sestrojeny celkem dva dynamické modely poptávkových vztahů. Jeden na základě vytvořené poptávkové funkce bez dodatečné proměnné t (3.10) a druhý již s vloženou dodatečnou proměnnou t (3.11). Dále byla provedena analýza hodnocení poptávkových vztahů na základě

- 53 -

obloukových cenových elasticit (3.12). Veškeré výsledky byly seřazeny do následujících tabulek, (Tab. č. 13, 14, 15).

Tab. č. 13: Přímá cenové elasticita poptávky na komoditních trzích s krmnými obilovinami bez použitím parametru t

Roky Krmná plodina

Průměr 2000

2001

2002

2003

2004

Pšenice krmná

1,062

1,052

1,062

1,064

1,064

1,061

Ječmen krmný

-0,064

-0,082

-0,073

-0,067

-0,077

-0,073

Žito

-0,770

-1,552

-1,463

-1,300

-1,192

-1,255

Oves krmný

-0,322

-0,464

-0,443

-0,361

-0,363

-0,391

Kukuřice krmná

-0,880

-1,072

-0,761

-0,624

-0,960

-0,859

Hrách krmný

-0,777

-0,879

-0,692

-0,691

-0,736

-0,755

Tab. č. 14: Přímá cenové elasticita poptávky na komoditních trzích s krmnými obilovinami s použitím parametru t

Roky Krmná plodina

Průměr 2000

2001

2002

2003

2004

Pšenice krmná

0,632

0,695

0,686

0,713

0,747

0,694

Ječmen krmný

-0,210

-0,266

-0,225

-0,194

-0,220

-0,223

Žito

-1,212

-2,776

-2,229

-1,721

-1,420

-1,871

Oves krmný

-0,357

-0,460

-0,394

-0,295

-0,272

-0,356

Kukuřice krmná

-0,608

-0,635

-0,435

-0,338

-0,436

-0,490

Hrách krmný

-1,520

-1,818

-1,293

-1,291

-1,407

-1,466

- 54 -

Tab. č. 15: Oblouková přímá cenová elasticita na komoditních trzích s krmnými obilovinami

Roky Krmná plodina 2001/2000

2002/2001

2003/2002

2004/2003

Pšenice krmná

0,740

0,210

8,318

48,541

Ječmen krmný

-0,437

0,751

-1,681

1,164

Žito krmné

-0,772

13,568

-8,282

-8,514

Oves krmný

0,107

-6,206

-2,271

-63,526

Kukuřice krmná

1,078

-0,115

-2,713

-0,342

Hrách krmný

-1,147

-0,612

-137,083

-10,160

Na základě vypočtených hodnot (Tab. č. 13, 14, 15) lze konstatovat, že přímá cenová elasticita u této komoditní poptávky se až na výjimky pohybovala v záporných hodnotách. Pouze krmná pšenice měla hodnoty tohoto ukazatele ve všech sledovaných letech kladné, což se dalo očekávat vzhledem k již dříve vypočtenému kladnému cenovému parametru její poptávkové funkce. Její přímá cenová elasticita byla v rozmezí 0,63 až 0,74. U ostatních obilovin se cenová elasticita při použití poptávkové funkce s dodatečnou proměnnou t pohybovala takto: ječmen (–0,19) až (–0,26), žito (–1,21) až (–2,77), oves (–0,27) až (–0,45), kukuřice (–0,33) až (–0,63) a hrách (–1,29) až (–1,81). Při využití poptávkové funkce, kde nebyla zohledněna dodatečná proměnná t byla struktura výpočtů obdobná. Pšenice opět vykazovala kladné hodnoty, tentokrát ale na úrovni 1,05 až 1,06. Ostatní obiloviny měly cenové koeficienty záporné a pouze u žita pod hodnotou (–1,00). Jako určitý doplněk k porovnání byly sestaveny i obloukové cenové elasticity sledovaných krmných obilovin. Ty však v porovnání s elasticitami vypočtenými na základě dynamických modelů poptávkových vztahů vykazovaly značnou kolísavost a v řadě případů dosahovaly extrémních hodnot.

Na základě vypočtených koeficientů přímé cenové elasticity pro jednotlivé druhy krmných obilovin lze konstatovat následující. U všech sledovaných krmných

- 55 -

obilovin dosahují zjištěné hodnoty cenových elasticit záporných hodnot až na pšenici krmnou. Tato skutečnost odpovídá zákonu klesající poptávky. Pšenice krmná vykazovala ve zkoumaných letech (2000–2004) průměrnou cenovou elasticitu 0,69 což značí, že při zvýšení cenové hladiny o 1 % došlo rovněž k zvýšení poptávaného množství o 0,69 %, což nekoresponduje se zákonem klesající poptávky, a tudíž je třeba hledat jiné vysvětlení tohoto vývoje. Tato skutečnost může být přičítána určité výsadní pozici, kterou má krmná pšenice, z hlediska svých nutričních vlastností, oproti ostatním krmným obilovinám. Ty mohou být při míchání krmných směsí do určité míry vzájemně nahrazovány, naproti tomu podíl krmné pšenice musí být vždy dodržen. Tato skutečnost nutí výrobce krmiv nakupovat krmnou pšenici i při určitých cenových výkyvech směrem nahoru a tudíž na jejich rozhodování zákon klesající poptávky nepůsobí v celém rozsahu. Velmi nízkou cenovou elasticitu vykazovala naše druhá nejrozšířenější krmná obilovina, ječmen. Ve zkoumaných letech 2000 – 2004 se pohybovala na průměrné úrovni (-0,22), což představuje při růstu ceny o 1 % pokles poptávaného množství pouze o 0,22 %. Oves krmný a kukuřice krmná rovněž vykazovaly relativně nízkou cenovou pružnost, kdy při 1 % růstu ceny došlo k poklesu poptávaného množství ve výši 0,35 % u ovsa resp. 0,49 % u kukuřice. Poslední dvě hodnocené krmné obiloviny, žito a hrách, vykazovaly vyšší cenovou elasticitu na úrovni (-1,87) resp. (-1,46), tzn. že při zvýšení ceny o 1 % došlo k poklesu poptávaného množství o 1,87 % resp. 1,46 % u hrachu. Zvýšená cenová elasticita u těchto krmných obilovin je zapříčiněna tím, že tyto obiloviny se používají při výrobě krmných směsí pouze ve velmi omezeném množství a slouží spíše jako doplňková složka, kterou lze nahradit, popř. z krmné směsi zcela vyřadit.

6.2. Zpracovatelský trh s krmnými směsmi Na úrovni zpracovatelských trhů s krmnými směsmi byly rovněž sestaveny dva dynamické modely poptávkových vztahů. Jeden na základně vytvořené poptávkové funkce bez dodatečné proměnné t (3.10) a druhý již s vloženou dodatečnou proměnnou t (3.11). Taktéž byla provedena analýza hodnocení poptávkových vztahů na základně

- 56 -

obloukových cenových elasticit (3.12). Veškeré výsledky byly seřazeny do následujících tabulek, (Tab. č. 16, 17, 18). Tab. č. 16: Přímá cenové elasticita poptávky na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi bez použitím parametru t

Roky Krmná směs

Průměr 2000

2001

2002

2003

2004

Prasata

0,030

0,034

0,034

0,032

0,033

0,032

Drůbež

0,404

0,434

0,425

0,400

0,427

0,418

Skot

-0,049

-0,054

-0,052

-0,051

-0,056

-0,052

Tab. č. 17: Přímá cenové elasticita poptávky na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi s použitím parametru t

Roky Krmná směs

Průměr 2000

2001

2002

2003

2004

Prasata

0,172

0,191

0,193

0,186

0,195

0,187

Drůbež

0,415

0,447

0,440

0,417

0,447

0,433

Skot

1,466

1,502

1,639

1,791

1,821

1,644

Tab. č. 18: Oblouková přímá cenová elasticita na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi Roky Krmná směs 2001/2000

2002/2001

2003/2002

2004/2003

Prasata

0,00175

0,00002

-0,00068

-0,00131

Drůbež

0,00240

0,00024

0,00104

0,00012

Skot

0,00149

0,00151

0,00007

0,00098

- 57 -

Výše uvedené hodnoty (Tab. č. 16, 17, 18) lze interpretovat následujícím způsobem. Přímá cenová elasticita u této zpracovatelské poptávky, se až na výjimky pohybovala v kladných hodnotách, což nekoresponduje se zákonem klesající poptávky a je třeba hledat další faktory, které daný trh ovlivňují. Pouze u krmiva pro skot při použití poptávkové funkce bez dodatečné proměnné t byly hodnoty tohoto ukazatele ve všech sledovaných letech záporné a pohybovaly se v rozmezí (-0,04) až (-0,05). U ostatních krmiv se cenová elasticita při použití poptávkové funkce s dodatečnou proměnnou t. pohybovala následujícím způsobem: prasata 0,17 až 0,19, drůbež 0,41 až 0,44 a skot 1,46 až 1,82. Při využívání poptávkové funkce, kde nebyla zohledněna dodatečná proměnná t, byly hodnoty u drůbeže prakticky totožné a u prasat na úrovni 0,03. Rovněž byly sestaveny i obloukové cenové elasticity sledovaných krmných směsí. Ty na rozdíl od výše zkoumaných komoditních trhů nevykazovaly žádné extrémní hodnoty, ba naopak. Hodnoty obloukových cenových elasticit se velice blížily nule.

V souladu se zjištěnými hodnotami koeficientů přímé cenové elasticity je nutno konstatovat následující. V případě použití modelu poptávkové funkce s dodatečnou proměnnou t dosahovaly hodnoty cenových elasticit pro všechny zkoumané typy krmných směsí kladných hodnot a tedy nekorespondují se zákonem klesající poptávky. U krmných směsí pro prasata byla cenová elasticita zjištěna v průměrné výši 0,18, což lze interpretovat tak, že růst ceny o 1 % má za následek růst poptávaného množství o 0,18 %. U drůbeže a skotu se průměrné hodnoty cenových elasticit pohybují ve výši 0,43 resp. 1,64. Toto ekonomické zhodnocení není bezesporu správné, a je třeba hledat další faktory, které působí na mechanismus tohoto trhu. Určitý podíl na této situaci má fakt, že se nacházíme v zemědělském sektoru. Biologický charakter výroby a poptávkou

řízený model výroby činí ze zemědělských podniků poptávajících krmné směsi ne zcela tržně svobodné subjekty. Chovatelé hospodářských zvířat se nemohou ze dne na den rozhodnout zastavit či výrazně omezit svou výrobu vlivem růstu cen vstupů tak, jak je to do určité míry umožněno v jiných odvětvích. Nemohou se v krátkodobém časovém horizontu přeorientovat na jinou, v současné době více rentabilní výrobu. Musí ve většině případů přijmout cenu, za kterou jsou jí dané krmné směsi nabízeny.

- 58 -

Cenové elasticity získané z poptávkových modelů sestavených bez dodatečné proměnné t nabízejí poněkud odlišný pohled na danou situaci. Hodnoty cenové pružnosti u krmných směsí pro drůbež zůstávají prakticky na stejné úrovni 0,41 stejně jako při modelovaní bez dodatečné proměnné t, avšak u kategorií prasata a skot oscilují ve zkoumaných letech 2000 - 2004 vypočtené hodnoty cenových elasticit těsně kolem nuly. U prasat je to 0,03 a u skotu (-0,05), což představuje při zvýšení ceny o 1 % růst poptávaného množství o 0,03 % u prasat resp. pokles 0,05 % u skotu. Tato výrazná neelasticita naznačuje existenci jiných než cenových faktorů ovlivňujících rozhodování subjektů na zkoumaných trzích a nepřímo potvrzuje zjištění, popsaná v předcházejícím odstavci.

- 59 -

7. SHRNUTÍ Diplomová práce je věnována analýze zpracovatelské poptávky ve výrobkové vertikále krmného obilí. K vyčíslení intenzity takto vymezených poptávkových funkcí byly použity koeficienty poptávkové pružnosti. Tyto bezrozměrné koeficienty umožnily libovolná srovnávání v dané oblasti poptávkových vztahů.

Výzkum elasticity poptávkových vztahů v komoditní vertikále krmného obilí byl ve svých počátečních fázích zaměřen na identifikaci rozhodujících článků v dané vertikále a na vazby mezi těmito články. Dále byly v rámci takto vymezené komoditní vertikály stanoveny jednotlivé zkoumané úrovně trhů se zvláštním důrazem na popis jejich poptávkových stran. V rámci části materiál a metodika byly představeny podkladové údaje, ze kterých tato práce čerpá, a dále formálně vyjádřeny poptávkové funkce vztahující se ke zkoumaným trhům.

Na základě takto formálně vyjádřených poptávkových funkcí mohlo být přistoupeno již ke konkrétnímu modelování příslušných funkcí v rámci zkoumané komoditní vertikály krmného obilí. Ke kvantifikaci parametrů navrženého modelu byla využita regresní analýza, metoda nejmenších čtverců. Model byl dále statisticky otestován prostřednictvím F-testu koeficientu determinace.

Následně byla zahájena analýza intenzity vlivu zkoumaných poptávkových faktorů. Pro tyto účely byly použity koeficienty pružnosti poptávkových vztahů. Konkrétně se jednalo zejména o koeficienty cenové elasticity poptávky a jako doplňující informace sloužily výpočty obloukových cenových elasticit poptávky. V návaznosti na určené hodnoty těchto koeficientů pružnosti byla provedena v patřičných ekonomických souvislostech jejich interpretace. Tento krok zároveň posloužil při hodnocení ekonomické přiměřenosti sestavených poptávkových modelů pro zkoumanou vertikálu.

- 60 -

Na základě zjištěných hodnot přímých cenových elasticit lze říci, že v rámci zkoumaných trhů na komoditní vertikále krmného obilí byly ve sledovaném období (2000–2004) zjištěny na jednotlivých trzích poněkud rozporuplné výsledky. Komoditní trhy s krmnými obilovinami vykazovaly téměř u všech zkoumaných druhů krmných obilovin záporné hodnoty cenových elasticit, což koresponduje se zákonem klesající poptávky a potvrzuje ekonomickou správnost daných modelů. Nízká cenová elasticita byla zaznamenána u ječmene (-0,22), ovsa (-0,35) a kukuřice (-0,49). Naproti tomu žito a hrách vykazovaly vyšší elasticitu na úrovni (-1,87) resp. (-1,46). Na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi dosahovaly zjištěné cenové elasticity vesměs kladných hodnot, což nekoresponduje se zákonem klesající poptávky a svým způsobem hodnotí tento sestavený model jako ekonomicky neprůkazný. Nejen cena, ale i ostatní necenové faktory působící na daném trhu mají důležitou váhu při kupním rozhodování subjektů trhu.

V souvislosti s bezrozměrnou úrovní vypočtených koeficientů cenové elasticity na jednotlivých zkoumaných trzích se nabízí jejich vzájemné srovnání. Ale vzhledem k tomu, že na rozdíl od komoditních trhů s krmnými obilovinami byla na zpracovatelských trzích s krmnými směsmi zjištěna ekonomická neprůkaznost sestavených modelů, je toto srovnání do značné míry omezeno.

- 61 -

8. POUŽITÁ LITERATURA 1. BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. Brno: PEF MZLU, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911-4.

2. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. Brno: PEF MZLU, 2001. 120 s. ISBN 807157-514-3.

3. BLAŽKOVÁ, I. Úloha zpracovatele při formování poptávky po zemědělském produktu. Doktorská disertační práce. Brno: PEF MZLU, 2002. 121 s. 4. BROWNING, E. K., BROWNING, J. M. Microeconomics, Theory and Applications. 4th edition, USA: Harper Collins Publishers, 1992. 719 p. ISBN 0-0673-52142-7. 5. GUJARATI, D. N. Basic Econometrics, 2nd edition. USA, McGraw-Hill, 1988. 705 p. ISBN 0-07-0255188-6.

6. HOLÁ, J. Situační a výhledová zpráva – Průmyslová krmiva. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 80 s. ISBN 80-7084-444-2.

7. HUŠEK, R. Ekonomická analýza. 1. vyd. Praha, Ekopress, 1999. 303 s.ISBN 8086119-19-X. 8. KOUTSOYIANNIS, A. Modern Microeconomics. 2nd edition. London, The Macmillan Press, 1979. 581 p. ISBN 0-333-25349-3.

9. LECHANOVÁ, I. Analýza komoditního řetězce: metodologické přístupy a jejich aplikace na obilnářský sektor. Sborník z mezinárodní vědecké konference „Firma a konkurenční prostředí“, Brno: PEF MZLU, 2004, ISBN 80-7302-072-6.

- 62 -

10. MAURICE, S. CH., PHILLIPS, O. R. Economic Analysis, Theory and Application. 6th edition Boston: Irwin, 1992. 738 p. ISBN 0-256-08209-X.

11. Statistická ročenka České republiky 2005. Praha, 2005. 814 s. ISBN 80-250-1080-5 12. NICHOLSON, W. Microeconomic theory, Basic principles and Extensions. 5th edition. USA: Dryden Press, 1992. 825 p. ISBN 0-03055043-2.

13. SYROVÁTKA, P., GREGA, L. Methodological Approaches to Analysis of Commodity Demand Function in Agriculture and Food sector and its Elasticity. Proceedings, Int. Conf. „An Enterprise Odyssey: Economics and Business in the New Millennium“, Croatia, Zagreb: University of Zagreb, 2002. 565-575 p. ISBN 953-6025-05-1.

14. SYROVÁTKA, P., BEČVÁŘOVÁ, V.,LECHANOVÁ, I., VINOHRADSKÝ, K. Analýza elasticity poptávkových vztahů ve výrobkové vertikále obilí v podmínkách transformace českého agrárního sektoru. Interní grantový projekt č. 29/2004. Brno: PEF MZLU, 2004. 46 s.

15. SYROVÁTKA, P. Analýza cenové elasticity poptávkových vztahů na komoditním trhu s potravinářským obilím. Sborník MZLU v Brně, 2004. 10 s.

16. SYROVÁTKA, P. Pružnost poptávkových vztahů ve výrobkové vertikále potravinářského obilí. Sborník vědecké konference “Firma a konkurenční prostředí 2005“. Brno: Konvoj s. r. o. 2005. 112-118 s. ISBN 80-7302-095-5.

17. TVRDOŇ, J. Ekonometrie. Praha: PEF ČZU, 1999. 222 s. ISBN 80-213-04282-0.

- 63 -