Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně CHARAKTERISTIKA OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ VINIC A SADŮ A MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO JEJICH VÝSTAVBU

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

CHARAKTERISTIKA OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ VINIC A SADŮ A MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO JEJICH VÝSTAVBU

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Monika Pálková

Lednice 2006

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Charakteristika opěrných konstrukcí vinic a sadů a mechanizačních prostředků pro jejich výstavbu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém

soupisu

literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne……………………… Podpis ……………………………...

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Patriku Burgovi, Ph.D. za jeho cenné rady, připomínky a nápady. Dále chci poděkovat rodině za podporu při studiu a psaní této bakalářské práce.

3

OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................... 6 2. CÍL PRÁCE............................................................................................ 6 3. TYPY OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ VINIC A SADŮ........................ 7 3.1

JEDNODUCHÉ OPĚRNÉ KONSTRUKCE PRO VINICE A SADY ............ 7

3.2

DRÁTĚNKY PRO VINICE A SADY ............................................................. 8

3.2.1

Výška drátěnky ......................................................................................... 8

3.2.2

Šířka meziřadí ........................................................................................... 9

3.2.3

Vzdálenost sloupků v řádku.................................................................... 10

3.2.4

Krajové sloupky...................................................................................... 10

3.2.5

Druhy sloupků......................................................................................... 12

4. MATERIÁL POUŽITÝ PRO SLOUPKY........................................... 12 4.1

BETON ........................................................................................................... 12

4.2

DŘEVO........................................................................................................... 13

4.3

KOV................................................................................................................ 17

4.4

PLAST ............................................................................................................ 21

4.5

SROVNÁNÍ DRUHŮ SLOUPKŮ ................................................................. 23

5. DOPLŇKOVÉ PRVKY....................................................................... 25 5.1

KOTVY A VZPĚRY ...................................................................................... 25

5.2

DRUHY DRÁTŮ ........................................................................................... 27

5.3

OPĚRNÉ VODÍCÍ TYČE .............................................................................. 28

5.4

NAPÍNÁKY.................................................................................................... 29

5.5

SPOJKY.......................................................................................................... 30

5.6

KRYTKY NA SLOUPKY.............................................................................. 31

6. DOTAČNÍ TITULY ............................................................................ 32 7. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO VÝSTAVBU OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ ........................................................................................... 35 7.1

VRTÁKY........................................................................................................ 35

7.1.1

Ruční vrtáky............................................................................................ 35

7.1.2

Ruční motorový vrták ............................................................................. 37

4

7.1.3

Traktorový vrták s pružným připojením na hydrauliku traktoru ............ 38

7.1.4

Traktorový vrták upevněný na konzole .................................................. 38

7.2

ZATLOUKAČE.............................................................................................. 40

7.2.1

Ruční beranidlo....................................................................................... 40

7.2.2

Zatloukací zařízení ERO......................................................................... 40

7.3 7.3.1 7.4

ZATLAČOVAČE........................................................................................... 41 Hydraulický zatlačovač OSTRATICKÝ ................................................ 41 ROZVÍJENÍ DRÁTŮ ..................................................................................... 42

8. BILANCE STAVBY OPĚRNÉ KONSTRUKCE............................... 44 8.1

SPOTŘEBA MATERIÁLU ........................................................................... 44

8.2

INVESTIČNÍ NÁKLADY ............................................................................. 48

9. DISKUSE ............................................................................................. 51 10. ZÁVĚR................................................................................................. 53 11. SOUHRN ............................................................................................. 55 12. SUMMARY ......................................................................................... 56 13. SEZNAM LITERATURY ................................................................... 57 14. PŘÍLOHY............................................................................................. 61

5

1.

ÚVOD Hlavním významem opěrné konstrukce je poskytnutí dostatečné opory rostlinám.

U keřů révy vinné je nutné dosažení dokonalé opěry, která tato liánovitá rostlina potřebuje, protože nevytváří mohutné samonosné kmeny a tím dochází k deformacím stařiny. Oporu vyžadují také ovocné stromy při použití polozakrslých a zejména zakrslých podnoží, které mají velmi slabý kořenový systém a proto se snadno vyvrací. Opěrná konstrukce musí také umožnit jednotlivým rostlinám dostatečné osvětlení a proudění vzduchu, které odvádí přebytečnou vlhkost od rostlin, především pro zamezení šíření plísňových chorob. Nejjednodušší oporou pro ovocné stromy jsou dřevěné kůly o různé tloušťce a délce v závislosti na pěstitelském tvaru. Rovněž u vinic se používá jednoduchých opor a to především pro nízké vedení. Termínem drátěnky jsou označovány opěrné drátěné konstrukce používané pro vedení révy vinné a některých ovocných druhů. Staví se z vertikálních nosníků (sloupků) a k nim horizontálně přichycených drátů. Jedná se většinou o jeden až dva dráty vodící a o dvě (tři) dvojdrátí. Okrajové sloupky na konci řad je nutné ukotvit. Opěrné konstrukce zjednodušují zejména ve vinicích zelené práce. Odpadává tak náročné ruční vyvazování letorostů, které je nahrazeno jejich prostrkáváním do dvojdrátí. Drátěnky také umožňují stejnoměrné rozdělení letorostů. Díky opěrné konstrukci jsou tedy rostliny ve výsadbách stabilizovány, což umožňuje provádění veškerých pracovních operací. 2.

CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je vytvoření přehledu používaných opěrných konstrukcí u

nás a ve světě ve vinicích a sadech. Charakteristika jednotlivých typů bude zaměřena na druhy sloupků, způsob jejich instalace, pořizovací ceny, použitý materiál a jeho vlastnosti (životnost, pevnost, pružnost). Bude vypracován přehled strojů používaných při stavbě jednotlivých typů opěrných konstrukcí. Získané informace budou využity pro modelovou kalkulaci opěrného systému ve vinicích z hlediska bilance spotřeby materiálu a investičních nákladů. Výsledky práce bude možné využít jako podklad pro pěstitele révy vinné při konkrétním rozhodování o volbě typu opěrné konstrukce.

6

3.

TYPY OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ VINIC A SADŮ Ve vinicích a sadech se lze setkat s různými oporami a opěrnými konstrukcemi,

zhotovených z různých materiálů. Nejpoužívanější typy a materiály budou popsány v následujících kapitolách. Pro zpřehlednění lze opěrné konstrukce rozdělit podle několika hledisek. Podle složitosti: -

opěry jednoduché

-

drátěnky

Podle výšky opěrných konstrukcí, která se odvozuje od vedení a řezu: -

nízké vedení

-

střední vedení

-

vysoké vedení

-

dále pergoly, GDC, aj.

Podle použitého materiálu na sloupky opěrných konstrukcí: -

beton

-

dřevo

-

plast

-

kov

Na všechny typy opěrných konstrukcí jsou kladeny různé požadavky které lze shrnout do několika bodů: • dostatečná pevnost, pružnost a životnost (minimálně 30 roků) • snadná instalace a údržba • odolnost vůči chemickým přípravkům a vůči poškození strojem • odolnost proti povětrnostním vlivům • cenová dostupnost • použití ekologických materiálů • snadná likvidace případně recyklace použitých materiálů po uplynutí životnosti (WALG, 2000; SEDLÁČEK, 2003). 3.1

JEDNODUCHÉ OPĚRNÉ KONSTRUKCE PRO VINICE A SADY Jednoduché opěrné konstrukce se především používají v ovocných sadech,

zejména pro druhy, které potřebují oporu hlavně po výsadbě, tj. broskvoně, meruňky, aj. Méně často se používají pro štíhlá vřetena jabloní, zde jsou častěji využívány drátěnky.

7

Nejčastěji se používají dřevěné kůly. Nejtrvanlivější jsou kůly nepůlené z tvrdého dřeva. Častěji se však používají kůly z běžné lesní tyčoviny (měkké dřevo např. smrkové, borovicové). Nejprve se oloupáním zbaví kůry a poté na jednom konci zašpičatí a řádně naimpregnují. Pokud není možnost kůly impregnovat, je vhodné jejich spodní část alespoň opálit v ohni. Pro moderní nízké pěstitelské tvary jádrovin jsou nejvhodnější kůly o tloušťce kolem 100 mm a délce 2,7 m, které by měly být zapuštěny do země v délce 0,6 – 0,7 m (BLAŽEK at al., 1998). Jednoduché opory pro vinice se používají jen velmi zřídka. Například pro prudké svahy viničních tratí podél řeky Mosely v Německu. Opěrná konstrukce se skládá pouze z kůlu a na něm připevněného kola připomínající čtyřramenný volant, které je nasazeno na kůl ve výšce asi 1,5 m nad zemí, konstrukce se používá pro každý jednotlivý keř zvlášť. Doporučovaný spon je 1,5 m x 1,4 m. To umožňuje procházet při ošetřování keřů podél vrstevnic, a tím se odstraňuje námaha spojená s překonáním svahu. Takto pěstované kultury jsou velmi náročné na ruční práce, proto tento druh opory je vhodný pouze pro prudké svahy, kde je obtížné budovat drátěné opěry (SEDLO, 1994). Také pro vedení Vertiko se používají jednoduché opory tvořené z kovové tyčky vyčnívající nad povrch půdy do výšky 1,8 m, která je 0,1m pod vrcholem zachycena do dvojice spletených drátů. Šířka meziřadí je 2,4 – 3,0 m. Další typy vedení kde oporu tvoří kůl je vedení na hlavu a Gobelet používané především ve Francii. Za další jednoduchou oporu lze považovat vedení na nízké kordóny, kde jsou použity pro zlepšení stability dva vodící dráty a to ve výšce 0,2 m a 0,5 m (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). 3.2

DRÁTĚNKY PRO VINICE A SADY Drátěnky patří mezi nejpoužívanější opěrné konstrukce. Pro splnění účelu ke

kterému jsou uřčeny je nutno dodržet některé parametry. Tyto jsou popsány v další části kapitoly. 3.2.1

Výška drátěnky U ovocných sadů se používají opěrné konstrukce nejčastěji sestavené ze sloupků a

třech nosných drátů. Doporučovaná výška konstrukce pro ovocné sady je uvedena v Tab. 1 (BLAŽEK at al., 1998). U vinic se výška opěrné konstrukce odvozuje podle řezu a vedení révy vinné. Rozlišujeme základní tři typy vedení, nízké, střední a vysoké. Drátěnky se používají pro

8

střední a vysoké vedení. Specifickým vedením jsou pergoly a GDC vedení. Výšky drátěnek pro vinice odvozené od řezu vinné révy jsou uvedeny v Tab. 1 (MUSIL, MENŠÍK,1963; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Tab. 1: Výšky opěrných konstrukcí Výška sloupků [m] 2,7

Zapuštění sloupků [m] 0,6

Výška opěrné konstrukce [m] 2,1

Střední (vinice)

1,8-2,2

0,6

1,2-1,6

Vysoké (vinice)

2,6-2,8

0,7-0,8

1,9-2,0

2,2

0,6

1,5-1,6

Typ vedení Štíhlá vřetena (ovocný sad)

GDC (vinice)

Hloubka zapuštění sloupků se nejčastěji pohybuje kolem 0,6 m, ale je zde třeba zvažovat charakter půdního profilu. Sloupek bude lépe fixován v jílovité půdě než ve štěrkovito-píščitém horizontu. Při stavbě konstrukce je třeba přísně dodržovat přesnou hloubku zapuštění sloupků do terénu. Nerovnoměrná výška sloupků značně ztěžuje případně znemožňuje provádění osečkování letorostů a mechanizovaný předřez (ILČÍK, ZEMÁNEK, 2003). 3.2.2

Šířka meziřadí Při volbě šířky meziřadí z technického hlediska nestačí odvozovat šířku pouze od

šířky používaného traktoru, ale musí se zvažovat možnost využití dalších agregovaných strojů, např. výkyvné sekce, rozmetadla, návěsného sklízeče. To platí i pro využití samojízdných strojů (ILČÍK, ZEMÁNEK, 2003). Šířka meziřadí se promítá i do výšky opěrné konstrukce.Výška zelené stěny listů vinné révy by měla dosahovat podle mezinárodně uznávaných údajů rozměr šířky meziřadí násobený 0,8 až 0,6, přičemž se počítá jen výška listové stěny bez neolistěné části pod spodním drátem. Nejčastěji používané šířky meziřadí podle typu vedení, nebo používané mechanizace jsou uvedené v Tab. 2 (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002).

9

Tab. 2: Šířka meziřadí opěrných konstrukcí Typ vedení / používaná mechanizace

Šířka meziřadí [m]

Štíhlá vřetena (ovocný sad)

3,0-4,0

Střední vedení (vinice)

1,5-2,5

Vysoké vedení (vinice)

3,0-3,5

GDC (vinice)

4,0-4,5

Pergoly (vinice)

2,5-3,0

Obdělávání malotraktory (vinice)

1,5-2,0

Obdělávání standardními traktory (vinice)

2,8-3,2

Vzdálenost sloupků v řádku

3.2.3

Při návrhu opěrné konstrukce pro vinice se osvědčuje použít rozteč sloupků maximálně 7,0 m s ohledem na hmotu stěny porostu a na její listovou plochu. Ta v plné vegetaci klade veliký odpor větru, což může znamenat položení celého úseku řádku s poškozením sloupků i porostu (ILČÍK, ZEMÁNEK, 2003). Vyvrácení ovocných stromů znamená úplnou likvidaci, protože takto poškozený porost nelze narovnat a opětovně upevnit k opěrné konstrukci. Vzdálenosti sloupků v řádku jsou uvedeny v Tab. 3. Tab. 3: Vzdálenost sloupků v řádku Ovocný druh

Rozteč sloupků [m]

Jabloně - štíhlá vřetena

8,0-12,0 (15,0)

Vinice

4,5-8,0 (dle použitého materiálu)

Při stavbě by neměla délka drátěnky překročit 150,0 m. Pak se musí přerušit kotvením. Delší úseky drátěnek by mohly vyvrátit prudké poryvy bočních větrů (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). 3.2.4

Krajové sloupky Zatížení krajových sloupků je mnohem větší než u sloupků řadových, je zde i

vyšší riziko mechanického poškození. Krajové sloupky jsou podle typů různě zesíleny, nebo jinak upraveny. Například betonový sloupek je opatřený výstupkem pro vzpěru. Tyto sloupky jsou také delší než řadové, aby bylo možné zapustit je do větších hloubek (SEDLÁČEK, 2003).

10

Na krajové sloupky působí horizontální síly tahu napnutého nosného drátu, které se musí eliminovat ukotvením, jinak dochází k jejich nahýbání (SEDLÁČEK, 2003). Ukotvení může být řešeno několika způsoby: •

svislé krajové sloupky se vzpěrou (Obr. 2)

•

svislé krajové sloupky s ukotvením nosných drátů

•

svislé krajové sloupky s klasickou kotvou

•

šikmé krajové sloupky s klasickou kotvou (Obr. 1)

•

svislé krajové sloupky spojené šikmo kotevním drátem se sousedním sloupkem v řadě

•

svislé řadové sloupky spojené šikmo kotevním drátem se sousedním sloupkem v řadě a s ukotvením nosných drátů

Pro zlepšení orientace traktoristy a snížení rizika poškození opěrné konstrukce lze použít barevného označení kotevních drátů nebo táhel (ZEMÁNEK, BURG, 2003).

Obr. 1: Šikmý krajový sloupek s kotvou

11

Obr. 2: Svislý krajový sloupek se vzpěrou 3.2.5

Druhy sloupků Sloupky používané pro opěrné konstrukce rozlišujeme dle použitého materiálu:

4. 4.1

•

betonové sloupky

•

dřevěné sloupky

•

kovové sloupky

•

plastové sloupky

MATERIÁL POUŽITÝ PRO SLOUPKY BETON Betonové sloupky jsou zatím nejrozšířenější v našich vinicích. Mívají profil 80 x

80 mm, jsou armovány čtyřmi dráty a vyrábějí se v ocelové formě na vibračním stole. Pro vinice s úzkými meziřadími se užívají sloupky délky 2,2 m. Pro vinice s širšími meziřadími se užívají sloupky 2,6 – 2,8 m dlouhé. Okrajové sloupky na konci řad se kotví protivzpěrou. Mají rozšířené místo s otvorem, do něhož se zastrčí kovový trn a na něj se nasadí betonová protivzpěra umístěná proti tahu napínaných drátů. Pata protivzpěry se podloží plochým kamenem nebo plochou betonovou deskou a její spodní 12

části u krajového sloupku se zabetonují. Řadové sloupky se utěsní jen zeminou (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Na Italském trhu jsou nabízeny betonové sloupky z předpjatého betonu s použitím speciálních armatur. To zvyšuje jejich pružnost a pevnost. Navíc hrany těchto sloupků jsou zaoblené, pro možnost jejich použití i pro vinice kde se předpokládá plná mechanizovaná sklizeň. Předpjatý beton umožňuje i použití větších délek, které si zákazníci mohou určit jakékoliv dle svých požadavků, poté se mohou speciálními úchyty připevnit na opěrné konstrukce ochranné sítě, jejich montáž i demontáž je tím velmi usnadněna. Základní rozměry betonových sloupků jsou uvedené v Tab. 4 (SCHÖNTHALER, 2006).

Obr. 3: Sloupky z předpjatého betonu a jejich profily Tab. 4: Rozměry betonových sloupků Profil [mm]

Délka [m]

Hmotnost [kg.ks-1]

80 x 80

2,2 až 2,8

21 až 25

50 x 50; 70 x 70; 80 x 80; 90 x 90

2,2 až 3,0

14 až 55

Typ sloupku Litý beton Předpjatý beton 4.2

DŘEVO Dřevěné sloupky, ať už řezané nebo štípané, se běžně ve vyspělých vinařských

zemí používají (Francie, Itálie, Německo), u nás se využívají podle dostupnosti, ale většinou v kombinaci se sloupky ocelovými, kde dřevěné se používají jako krajové (ZEMÁNEK, BURG, 2003).

13

Koncové sloupky drátěnky se při použití dřevěných sloupků kotví obvykle drátěnými kotvami. K tomu se koncový sloupek zasazuje do půdy šikmo proti tahu napínaných drátů (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Nejčastěji používaný materiál pro dřevěné sloupky: •

měkké dřevo – jehličnany:
smrk
jedle (časté použití v Německu)
modřín (časté použití v Německu)
borovice (časté použití v Německu)

•

tvrdé dřevo – listnáče:
akát
dub

Měkké dřevo Sloupky z měkkého dřeva se používají buď jako kulatiny o průměru 80 mm, nebo jako hranoly o rozměrech 90 x 90 a 100 x 100 mm. Sloupky je před použitím nutno impregnovat, aby se dostatečně prodloužila jejich životnost.

Impregnuje se jejich

spodní část, která se zapustí do země. Impregnovaná část musí být tak dlouhá, aby po zapuštění kůlu vyčnívala 0,2 m nad povrch půdy (WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Prostředky používané k impregnaci:
kamenouhelný dehtový olej
různé soli − chrom-měďnato-fluorové − chrom-měďnato-bórové − chrom-měďnato-arsenové Impregnace se provádí dvěma způsoby:
impregnace za tepla
impregnace vakuová (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002).

14

Impregnace měkkého dřeva Impregnace musí být provedena kvalitně, aby bylo dosaženo co nejdelší životnosti. To znamená že po 25 letech nesmí počet sloupků, které bylo nutno vyměnit pro jejich poškození, přesáhnout 10 %. Impregnace musí být rovnoměrná po celém obvodu a musí být provedena do větší hloubky než dosahují praskliny dřeva (WALG, 2000). Kamenouhelný dehtový olej – impregnace za tepla Kamenouhelný dehtový olej se používá i pro impregnaci pražců u železničních tratí. Impregnace se děje za horka. Oloupaná kulatina, přiřezaná a na spodním konci zašpičatělá, se postaví do olejové lázně, která se zahřívá na 110°C po dobu nejméně 2 hodin. Vzduch obsažený ve dřevě se rozpíná a uniká z něj ven. Pak se lázeň nechá vychladnout a při teplotě 50 až 60°C se sloupky z lázně vyjmou. Při chladnutí olejové lázně se natahuje olej do pórů dřeva, které se jim prosytí asi na hloubku 6 mm. V průběhu času se olej dostává do větších hloubek. Impregnované sloupky se musí nechat delší dobu vyvětrat, aby výpary z oleje nepoškozovaly keře vysazené u sloupků. Je-li nutné sloupky použít v době, kdy olej ještě zcela nevyvětral, pak se musí zapravovaná část do země obalit papírem (WALG, 2000). Soli – impregnace vakuová Vakuová impregnace je nákladnější než impregnace za tepla. Používají se různé soli uvedené výše. Dřevěné sloupky musí být před impregnací dostatečně vysušené, tzn. s vlhkostí pod 30 %. Vakuový kotel se po navezení sloupků hermeticky uzavře a vytvoří se vakuum. Při zachování vakua se kotel po určitém čase napustí 2 až 4,4 % roztokem soli. Při tlaku 8 barů se za cca 5 hodin nasytí vnější vrstvy sloupků plně solí. Tato vrstva musí být silná minimálně 8 mm. Po ukončení vakuové impregnace se odsaje přebytečný roztok soli. Asi po 6 týdenním skladování se sůl zafixuje do dřeva a sloupky mohou být poté použity. Existuje nebezpečí, že se po určité době může sůl začít ze dřeva uvolňovat (WALG, 2000).

15

Dřevěné sloupky z měkkého dřeva s plastovou špicí Dřevěné sloupky s plastovou špicí jsou nabízeny v Německu jako alternativa za sloupky impregnované. Důvodem je existence nebezpečí uvolnění impregnačních solí po určité době do okolní půdy. Plastová špice nahrazuje impregnaci a také odpadá riziko uhnívání dřevěných sloupků (WALG, 2000). Nabízené typy plastových špic pro dřevěné kůly:
plastová špice obepínající dřevěný kůl
plastová špice plná s objímkou (WALG, 2000) Při použití prvního typu je dřevěný kůl přetažen plastovou špicí. Doplňkem jsou drenážní drážky které zabraňují vnikáni vody mezi dřevěnou a plastovou část. Navíc v těchto drážkách je speciální pasta která slouží jako ochrana proti uhnívání . U druhého typu se dřevěný kůl vsadí do objímky celoplastové špice. Sloup se zatlouká pouze po objímku, tím je zabráněno kontaktu mezi dřevem a půdou. Předností tohoto typu je možnost snadné výměny poškozeného dřevěného kůlu a možnost znovu využití plastové špice (WALG, 2000). U nás jsou nabízeny sloupky o průměru 80 mm, s délkou plastového dílu 900 mm (OBZOR, 2000) Tvrdé dřevo Sloupky z tvrdého dřeva se používají bez impregnace. Vysoká hmotnost zajišťuje i dostatečnou stabilitu. Používají se buď přímo opracované kmeny jako kulatiny, nebo hranoly, které se vyrábí buď řezáním, nebo štípáním. Pro žádoucí kvalitu jsou nutné tyto předpoklady: •

pomale rostoucí stromy

•

doba těžby za vegetačního klidu

•

použití jádrového dřeva

•

vzdušné a suché skladování nejméně 1 rok

•

kvalitní třídění použitých kmenů (DRÁPAL, 2000; WALG, 2000).

Jádrové dřevo je daleko tvrdší a hustší než běl po obvodu. Tento běl je různé síly, u akátu asi 10 mm a u dubu 40 mm. U kulatin se odstraňuje opálením. Účelem je aby v zemi zůstalo jen kvalitní dřevo, které svou stavbou – velmi blízké kruhovitě pórovité dřevo je přirozeně téměř nepropustné a tím i velmi těžce impregnovatelné. Tato

16

vlastnost zabraňuje rychlému postupu hniloby. Ošetření opálením není nutné u řezaných a štípaných sloupků (DRÁPAL, 2000). Štípané a řezané sloupky se používají o rozměrech 70 x 70 x 2500 mm, váha je pak 15 kg. Kulatiny se používají o průměru okolo 150 mm (DRÁPAL, 2000). Cenově příznivější je sloupek akátový než dubový. Čerstvě poražený akát se musí oloupáním hned zbavit kůry a spodní část se povrchově opálí. Takto upravené sloupky mají dlouhou životnost (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002; SEDLÁČEK, 2003). Sloupky z tvrdého dřeva se pro svoje vlastnosti používají především jako krajové (DRÁPAL, 2000). 4.3

KOV Kovové sloupky je možné rozdělit do dvou skupin: − železné trubky s navařenými nosníky − profilované ocelové pozinkované sloupky Profilované sloupky jsou specielně vyvinuty pro vinice, proto jsou také v

současnosti nejpoužívanějšími sloupky ve vinicích. Lze je rozdělit podle několika hledisek:
profily sloupků
druhy úchytů drátu − vnitřní − vnější
technologie výroby − tažení − ohýbání
materiál pro výrobu profilovaných sloupků − nerezový plech − pozinkovaný plech
způsob pozinkování − před výrobou (kontinuální pozinkování ocelových pásů) − hotové sloupky (vsázkové – sériové pozinkování) − druhy povlaků

17

(DRÁPAL, 2000; WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002; ZEMÁNEK, BURG, 2003). Železné trubky s navařenými nosníky Železné trubky s nosníky se používaly dříve, především v menších vinicích, v dnešní době nemají vetší význam, nahrazují je sloupky profilované (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002; SEDLÁČEK, 2003). Profilované sloupky Profilované sloupky jsou používané především z praktického hlediska, snadné instalace, snadné manipulace, jednoduché upevňování drátů a cenové dostupnosti i když jejich životnost ve vododržných kyselých půdách, na kterých se vinice v České republice především pěstují, je poměrně nízká. Také ve větrných polohách mohou nastat problémy, kdy se sloupky pod náporem větru nahýbají a následně praskají. Nabízejí se dvě možnosti řešení. Buď použití speciálně vyráběných plastových opor, které se zatloukají před kovové sloupky, nebo použití plechových stabilizačních destiček, které se umisťují těsně pod povrch půdy. Některé německé podniky používají místo speciálních opor poškozené dřevěné sloupky, které rozřežou a také zarazí před kovové sloupky. Tyto způsoby výrazně zvýší stabilitu. Pevnost také závisí na použitém materiálu, jeho tloušťce a profilu sloupku. Při používání portálových sklízečů se doporučuje zapuštění do půdy nejméně 0,7m což také podpoří stabilitu (WALG, 2000). Profily sloupků Pro sloupky se nejčastěji používá ocelový plech o síle 1,5 – 2,2 mm, protože takto slabý plech nemá dostatečnou pevnost, musí se sloupky různě profilovat. Profily sloupků se řeší tak aby byl umožněn optimální rozestup dvojdrátí. Obecně lze také říct, čím více je sloupek profilován, tím je pevnější a odolnější proti zkroucení. V současné době je nabízeno mnoho typů profilovaných sloupků. Příklady profilů uvádí Obr. 1 (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002; SEDLÁČEK, 2003).

18

Obr. 4: Příklady profilovaných sloupků (PROFIL ALSACE) Druhy úchytů drátů Jednotlivé typy ocelových sloupků mohou mít uchycení drátu řešeno dvěma různými způsoby: − vnější − vnitřní Vnější háčky lépe vyhovují pro mechanizované roztahování vodících drátů. Ovšem existuje nebezpečí jejich deformace při nasazení portálových sběračů. Ve svahu,

19

nebo zvlněném terénu může docházet k samovolnému vyháknutí napnutých drátů. Toto se eliminuje formováním háčků do tvaru písmene ‚S‘, které zamezuje jednak vyklouznutí drátů a také sběrače takto upravené háčky nepoškozují. Pokud mají háčky ostré hrany ,musí se na ně navlékat plastové ochranné návleky, aby se neodřela na drátech povrchová ochrana a nedocházelo k jejich korozi (WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Vnitřní háčky jsou vlastně šikmo vyražené otvory tzv. průvlaky, které svým tvarem zabraňují samovolnému vyháknutí a také odpadá problém s deformací háčků při použití sklízečů hroznů.V současné době se od vnějších háčků upouští a přechází se na vnitřní háčky (WALG, 2000; SEDLÁČEK, 2003).

Obr. 5: Vnější a vnitřní háčky Technologie výroby profilovaných sloupků Profilované ocelové sloupky mohou být vyráběny tažením, nebo ohýbáním. Tažení je proces, při kterém dochází ke zmenšování velikosti profilu průtahem přes otvor tzv. průvlak. Ohýbání se provádí po lisování z pozinkovaných plechů, nebo z plechů které nemají povrchovou úpravu a zinkují se až hotové sloupky. Profilované sloupky z nerezového plechu Nerezové sloupky se vyrábějí z 11 % chromové oceli, která má velmi dobré protikorozní vlastnosti. Také je příznivá k životnímu prostředí. Z důvodu vysoké ceny nejsou tyto sloupky běžně dostupné (WALG, 2000). Profilované sloupky z pozinkovaného plechu Kovové sloupky se stříhají a tvarují za studena z předem pozinkovaného plechu. Na střihu je pozinkování přerušeno, to ale nezpůsobuje zrezivění. Síla zinkové vrstvy se 20

pohybuje od 25 do 35 mikrometrů to je zřetelně méně jak u zinkování hotových sloupků. Z hlediska klimatických podmínek mohou kyselé deště způsobit po asi 15 letech poškození zinkové vrstvy což má za následek vzniku koroze. Tyto sloupky mohou vydržet po dobu trvání vinice díky ocelovému jádru, u kterého se po poškození zinkové vrstvy počítá ještě s 8 až 10 -letou životností. Sloupky zhotovované z pozinkovaného plechu jsou cenově příznivější než sloupky které se zinkují až po zhotovení (WALG, 2000). Profilované sloupky zinkované po lisování Ocelové sloupky se zinkují v lázni teprve po střihu a lisování. Síla zinkové vrstvy je 70 až 80 mikrometrů. Na spodní části sloupků kam stéká zinek po vytažení sloupků z lázně je zinková vrstva ještě silnější. Životnost takto upravených sloupků může při příznivých půdních podmínkách být až 30 let. Počítá se s teoretickou životností 35 až 40 let, protože každoroční úbytek zinkové vrstvy v oblasti styku vzduchu s půdou je 2 mikrometry (WALG, 2000). Druhy povlaků Nejčastěji používané druhy povlaků při žárovém pokovování ocelových sloupků : − Pozinkovaný (Zn) − Galfan (95 % Zn, 5 % Al) − Galvalume (55 % Al, 43,5 % Zn, 1,5 % Si) Galfan a galvalume pozinkované sloupky jsou nabízeny teprve od 90 let, jedná se o speciální slitiny snižující úbytek zinkové vrstvy, tím se stávají odolnější vůdčí korozi a daleko příznivějšími k životnímu prostředí (WALG, 2000). 4.4

PLAST Plastové sloupky jsou v České republice jen málo využívané, důvodem je

nedůvěry ve vinařské veřejnosti, ale jedná se o materiál nabízející nejdelší životnost a nejekonomičtější řešení výstavby opěrných konstrukcí révy vinné (SEDLÁČEK, 2004). Plastové sloupky se vyrábějí ze dvou základních materiálů: − tvrzený polyvinylchlorid (hPVC) − recyklované plastové odpady (nehomogenní struktura)

21

Tvrzený polyvinylchlorid je materiál používaný i pro nárazníky automobilů. Sloupky vyrobené z tohoto materiálu jsou navíc opatřeny modifikací vůči UV záření. Při používání recyklovaných pastových materiálů závisí stabilita a trvanlivost sloupků od druhu použitých odpadních plastů a jejich množstevního podílu v recyklované směsy (WALG, 2000). Stabilita sloupků také závisí na jejich profilu. Existují tři základní profily plastových sloupků: − plné plastové sloupky o průměru 60 mm − trubkový profil s 10 mm přelisky pro uchycení drátu − osmihranný profil s 10 mm přelisky pro uchycení drátu (WALG, 2000) Plné plastové sloupky se již v současnosti na trhu neobjevují, důvodem byla jejich nestabilita a nebezpečí vyvrácení při nepříznivém počasí, hlavně bouřích (WALG, 2000). Sloupky trubkového profilu mají po stranách dva přelisky, které jsou opatřeny otvory pro vodící dráty (Obr. 2).Vrchní část sloupku by se mela zakrýt speciálním krytem, z důvodu vnikání dešťové vody a nečistot (WALG, 2000; SEDLÁČEK 2004).

Obr. 6: Schéma plastového sloupku trubkového profilu Sloupky osmihranného profilu jsou opatřeny nejen dvěma přelisky pro vodící dráty, ale navíc mohou mít dodatečné výztuhy, pro zvýšení stability. Tyto výztuhy jsou buď jednoduché nebo křížem. Sloupky jsou nabízeny i bez těchto výztuh (WALG, 2000). Všechny typy plastových sloupků jsou mnohem elastičtější než kovové a dřevené, proto se při jejich stavbě doporučuje použít zatlačovače s hydrovrtem (WALG, 2000).

22

4.5

SROVNÁNÍ DRUHŮ SLOUPKŮ Základními požadavky na opěrnou konstrukci jsou snadná instalace, dostatečná

pevnost a životnost, odolnost proti poškození mechanickými prostředky a proti chemickým přípravkům, a neposledně dostupná cena. Srovnání používaných materiálů pro sloupky dle uvedených hledisek je v Tab. 5 (SEDLÁČEK, 2003). Tab. 5: Srovnání sloupků podle použitého materiálu (SEDLÁČEK, 2003) Druh Instalace sloupků Beton Ocel Dřevo Plast

Vrták

Životnost Pevnost

Odolnost Odolnost proti Cena index proti strojům chem. pr. beton=100

Vyhovuje Vyhovuje Velmi nízká

Zatlačovač Vyhovuje Snížená Vrták

Vyhovuje Vyhovuje

Zatlačovač Vyhovuje Snížená

Vysoká

100

Střední

Nižší

90-110

Vysoká

Vysoká

80-90

Střední

Vysoká

80-90

Snadnost instalace je důležitá z krátkodobého hlediska, hlavně při stavbě opěrné konstrukce u větších rozloh. Optimální je instalace zatlačovačem, kdy výkon je mnohem vyšší, než při vrtání děr a utěsňování sloupků. Při zatlačování betonových a dřevěných sloupků je nutné použít hydrovrt (SEDLÁČEK 2003). Životnost sloupků je nejdůležitější hledisko z pohledu investora, protože není možné po několika letech měnit sloupky. Dřevěné sloupky jako nejstarší používaný materiál je osvědčený, stejně jako beton. Pozinkované profily a plastové trubky z hlediska životnosti nejsou zkušené (SEDLÁČEK 2003). Z hlediska pevnosti jsou ověřené dřevěné a betonové sloupky, sloupky ocelové a plastové budou nejen v méně únosných půdách pravděpodobně i při zahloubení 0,60 m hůře odolávat bočním větrům (SEDLÁČEK 2003). Odolnost sloupků vůči poškození strojem je důležitý faktor. Nejodolnější jsou sloupky dřevěné. Nejméně odolné z tohoto hlediska jsou sloupky betonové, které praskají již při malém kontaktu s pohybujícím se nářadím. Ocelové a plastové sloupky mají odolnost střední (SEDLÁČEK 2003). Chemické prostředky a hnojiva používané ve vinicích mají evidentně největší devastující účinky na kov. Beton, dřevo a plast jsou odolné proti všem běžně používaným prostředkům (SEDLÁČEK 2003). Z cenového hlediska nejsou podstatné rozdíly mezi druhy sloupků. Velké rozdíly jsou ale mezi výrobci, případně distributory (SEDLÁČEK 2003).

23

Tab. 6: Výhody a nevýhody různých druhů sloupků Druh sloupku

Beton litý

Beton přepjatý Ocelivý sloupek vyráběný z pozink. plechu

Výhody − − − − − − − − − − − − − −

− − − − − − − − Dřevo měkké − − Ocelový sloupek zinkovaný hotový

− − − Dřevo tvrdé − − − − − Plast hPVC − − − − − Plast recyklovaný − −

Nevýhody

dobrá stabilita dlouhá životnost cenová dostupnost odolnost proti chem. přípravkům odolnost proti povětrnostním vlivům výborná stabilita pružnost a pevnost možnost použití sklízečů hroznů snadná instalace ochranných sítí nízká hmotnost snadná instalace možnost výškového posunu drátů možnost použití sklízečů hroznů nižší cena něž sloupky zinkované po výrobě nízká hmotnost snadná instalace možnost výškového posunu drátů možnost použití sklízečů hroznů životnost delší než 30 let nízká hmotnost snadné zatloukání úchytů nízká cena pružnost a pevnost snadná likvidace neimpregnované části mech. sklizeň při použití kulatiny neimpregnují se úchyty drží pevněji než v měkkém dřevě snadná likvidace mech. sklizeň při použití kulatiny nízká hmotnost snadné uchycení drátů životnost 80 let možnost recyklace modifikace vůči UV záření možnost použití sklízečů hroznů nízká hmotnost snadné uchycení drátů příznivé k životnímu prostředí možnost použití sklízečů hroznů

24

− vysoká hmotnost − křehkost − poškozování pracovních orgánů některých strojů − obtížnější instalace − nákladná likvidace − vysoká hmotnost − vysoká cena − menší stabilita − kratší životnost do 15 let

− menší stabilita − vyšší cena než sloupky ražené ze zinkovaného plechu − životnost dle kvality impregnace do 25 let − uvolňování úchytů − nutnost náhrady za uhnilé sloupky − impregnované části se musí recyklovat − snadněji se deformují než měkké dřevo − méně snadné zatloukání úchytů, než u sloupků z měkkého dřeva − snadnější vyvracení − vyšší cena než sloupky z recyklovaného plastu

− snadnější vyvracení − nutnost likvidovat na komunálních deponiích − životnost podle použitých recyklovaných materiálů

Tab. 7: Základní technické údaje různých druhů sloupků Druh sloupku

Příčný profil [mm]

Délka [mm]

Hmotnost Orientační [kg.ks-1] cena [Kč.ks-1]

Beton litý

80 x 80

2200 až 2800 21 až 25

130

Beton přepjatý

50 x 50 až 90 x 90

2200 až 3000 14 až 55

180

50 až 95

2200 až 2750 3,4 až 5,3

150

Ocel

Šířka

Dřevo měkké Dřevo tvrdé Plast

Hranol 90 x 90; 100 x 100 2500 až 2600 Kulatina 80 Hranol 70 x 70 2200 až 2600 Kulatina 150 Kulatina 60 až 65

5.

DOPLŇKOVÉ PRVKY

5.1

KOTVY A VZPĚRY

2400

10

120

15

145

2,5

80

V našich podmínkách je dosud nejčastějším řešením krajových sloupků použití betonových sloupků se vzpěrou. Vcelku běžné je i použití krajových sloupků z ocelových trubek vetknutých do betonové patky a doplněných ocelovou vzpěrou. Pro eliminaci tahu se osvědčuje šikmé uložení krajových sloupků s použitím sériově vyráběných kotev, které se do půdy zavrtávají nebo zatloukají (ZEMÁNEK, BURG, 2003). Vzpěry Vzpěry jako kotvení krajových sloupků se používá u betonových sloupků. Krajové sloupky mají rozšířené místo s otvorem, do něhož se zastrčí kovový trn a na něj se nasadí betonová protivzpěra umístěná proti tahu napínaných drátů. Pata protivzpěry se podloží plochým kamenem nebo plochou betonovou deskou a její spodní část, stejně tak i spodní část krajového sloupku se zabetonují (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Kotvy Dříve se používaly kotvy betonové, ty jsou v dnešní době nahrazovány kotvami sériově vyráběnými.

25

•

Betonové kotvy − vyrábějí se přímo na místě. Do středu nejméně 0,6 m hluboké díry se vloží tyčka na spodní straně zahnutá a na vrchní straně s očkem. Tyčka se zabetonuje a po náležitém vytvrdnutí betonu je možné ukotvit sloupky (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002).

Základní rozdělení a popis sériově vyráběných kotev uvádí ZEMÁNEK, BURG, 2003: •

Tyčová kotva − je 0,85 – 1,00 m dlouhá pozinkovaná tyč opatřená okem. Na dolním konci je kotouč o průměru 100 – 150 mm, rozříznutý a upravený jako 1 závit šneku. Kotva má vodící hrot. Montáž se provede ručně pomocí prostrčené tyče nebo strojově pomocí speciálních klíčů v kombinaci s předvrtáním půdním vrtákem.

•

Talířová kotva − je bez vodícího hrotu, talíř je rozevřený kotouč s vyprofilovaným ostřím, které je zavrtáváno do země (tvarem připomíná zkroucený srp).

•

Spirálová kotva − je vhodná především do kamenitých půd. Pracuje na principu vývrtky, při otáčení proniká i mezi kameny hluboko do půdy, přičemž kameny ji pak fixují a stabilizují.

•

Zarážecí kotva − je opatřena 2 křídly o tloušťce 13 – 15 mm. Funguje podobně jako harpuna, při zpětném pohybu mají křídla tendenci se otevírat a tím brání vytažení. Křídla jsou navařená na ocelový trup, který je zakončený okem. Je vhodná do skeletových půd.

•

Rozpěrná kotva − je tvořena trubkou, která má na konci vyprofilovaný hrot. Uvnitř tělesa trubky jsou 3 ocelové pruty, které zatloukáním pronikají přes trubku do půdy, různě se ohýbají a fixují tím konec trubky v půdě.

Kotva se zapravuje do půdy ve směru tahu drátu, který vedeme k vrchní části sloupku. Drát je dvojitý a po jeho upevnění na nástavec kotvy i na sloupek provlékáme kovovou tyčku mezi dva dráty, které stáčíme. Tím dosáhneme pevného ukotvení koncových sloupků (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002).

26

5.2

DRUHY DRÁTŮ Požadavky kladené na dráty: − dostatečná odolnost proti působícímu napětí, při malém průměru − nesmí být příliš tuhé a těžké, pro snadnou manipulaci − hladký povrch se nesmí porušit, aby nedocházelo k odírání výhonů − co možná nejmenší protahování drátů, při působícím napětí − trvanlivost musí odpovídat životnosti konstrukce (WALG, 2000) Základní druhy drátů používaných ve vinicích: − pozinkované − Galfan povlak (př. Bezinal) − nerezové − potažené plastem − speciální vysokopevnostní šňůry

Pozinkované Pozinkované dráty se převážně používaly pro drátěnky v minulosti. Asi po 12 až 15 letech se začne objevovat rez, to vede k poškozování výhonů oděry. Pro vodící dráty se používá průměru 2,8 – 3,1 mm, pro dvojdrátí průměru 2,0 – 2,5 mm (WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Galfan povlak Galfan povlak je směs zinku (95 %) a hliníku (5 %), která se nanáší na ocelový drát. Takto upravené dráty mají delší životnost než dráty pozinkované. Na základě laboratorních testů, by měly zůstat po celou dobu životnosti vinice hladké a neměly by se objevit žádné známky rzi. Oproti pozinkovaným drátům mají větší odolnost proti působícímu napětí, to umožňuje použití menších průměrů, v důsledku toho jsou lehčí, pružnější a lépe se s nimi manipuluje. V současnosti nejvíce používané ve vinicích v klasických vinařských oblastech Francii, Itálii, Španělsku, Německu a v Rakousku. Pro vodící dráty je nabízen například drát Bezinal o průměrech 2,7 mm a 3,0 mm. Pro dvojdrátí o průměru 2,2 mm (WALG, 2000; TOMAS, 2002).

27

Nerezové Nerezové dráty jsou extrémně odolné proti korozi, nepatrně se protahují, mají velikou odolnost proti působícímu napětí a proto se mohou používat malé průměry. Nevýhodou je tuhost, která stěžuje manipulaci a vysoká cena. Pro vodící dráty se používá průměru 1,6 mm a pro dvojdrátí 1,2 mm (WALG, 2000; TOMAS, 2002). Potažené plastem Jádro tvořené pozinkovaným drátem je potaženo ochrannou vrstvou z PVC. Ochranná vrstva se může nanášet dvěma způsoby: − nástřikem − natavením prášku (lepší přilnavost k povrchu drátu) Dráty potažené plastem mají dostatečnou životnost, pokud se nepoškodí při běžných pracích ve vinici. Pro dvojdrátí se používají průměry 2,0 – 2,5 mm (WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Speciální vysokopevnostní šňůry Speciální vysokopevnostní šňůry se používají při fixaci letorostů za použití zvedače letorostů, pro zastrkávání zelených, jednoletých výhonů ve vinicích v průběhu vegetace (OSTRATICKÝ, 2005) . 5.3

OPĚRNÉ VODÍCÍ TYČE (označovány také termínem roksor) Každý vinný keř musí mít jako opěru k vypěstování rovného a dostatečně pevného

kmene vodící tyčku. Opěrné vodící tyčky musí být připevněny k vodorovnému nosnému drátu. K tomu se používají různé kovové a plastové úchyty, nebo jednoduše zkroucený drát. Trvanlivost má být nejméně 5 až 7 let, dokud kmínky dostatečně nezesílí. Délka se pohybuje od 1,2 m do 1,5 m podle výšky vodícího drátu (WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). Druhy opěrných vodících tyčí: − impregnované měkké dřevo (smrk, jedle) − tvrdé dřevo (akát) − kovové

28

− bambusové − plastové Dřevěné vodící tyčky mají dobrou stabilitu a dostatečnou životnost, nevýhodou je velký průměr a větší hmotnost. Kovové vodící tyčky se používají jako drát o průměru 6 mm nebo vlnitý pozinkovaný drát o průměru 5 mm. Jsou stabilní, lehké, trvanlivé, snadné k manipulaci a vhodné pro mechanizovanou sklizeň. Bambusové vodící tyčky jsou laciné ale mají velmi krátkou životnost a nejsou vhodné pro mechanizovanou sklizeň. Plastové vodící tyčky mají velmi dobrou stabilitu, jsou vhodné pro vysoké kmeny a větrné polohy (WALG, 2000; KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002). 5.4

NAPÍNÁKY V prvních letech po provedení opěrné konstrukce se stává, že se nosné dráty i

dvojdrátí částečně uvolní. Děje se tak vlivem teplotních výkyvů a také vlivem zátěže révové stěny. K dopínání drátů slouží různé typy napínáků: − napínák se závitovým šroubem – při napínání se strojek zkracuje (Obr. 7) − napínák s navíjením drátu – při napínání se na šroub navíjí drát (Obr. 8) − manipulační řetízky – pro ocelové sloupky, drát se napíná zaháknutím ok řetízku do kovových háčků (Obr. 9) − napínací kovové kolíky ve tvaru L – pro betonové sloupky, drát se napíná navíjením na kolík (Obr. 10) − Gripple spojky – systém Gripple, používán i pro spojování drátů (popsán níže, Obr. 11) (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002; ZEMÁNEK, BURG, 2003).

Obr. 7: Napínák se závitovým šroubem

Obr. 8: Napínák s navíjením drátu

29

Obr. 9: Manipulační řetízky

Obr. 10: Napínací kovový kolík Obecně je nevhodné používat napínáky se závitovým šroubem, protože závit rychle rezaví a ztrácí funkčnost. Osvědčují se napínáky jednodušší konstrukce, které mohou být aplikovány kdekoli na vodící drát bez jeho přerušení. U ocelových sloupků je možné napínat dvojdrátí pomocí manipulačních řetízků, které zároveň slouží k jeho výškovému posunu. (ZEMÁNEK, BURG, 2003). 5.5

SPOJKY Spojky slouží ke spojení a napnutí drátů. Na českém trhu jsou nabízeny spojky se

systémem Gripple. Jedná se o dvě protisměrně působící ozubená kola přitlačovaná přes pružiny v klínovém prostoru, jejichž důsledkem dochází k volnému pohybu drátu pouze jedním směrem. Spojky je možno použít na průměry rovného pozinkovaného nebo poplastovaného drátu v rozmezí 1,0 – 4,0 mm (Tab. 8). Konstrukce spojky umožňuje její opakované použití (GRIPPLE, 2006). Spojování a napínáni drátů se provádí pomocí napínacích kleští, do samosvorné kleštiny se vloží napínaný drát spolu se spojkou a postupným svíráním rukojetí dochází k napínání drátu. (GRIPPLE, 2006).

Obr. 11: Spojky systém Gripple

30

Tab. 8: Typy spojek systému Grippe Typ spojky

Průměr drátu [mm]

Max. pracovní zatížení [kg]

Malá

1,00 – 2,00

220

Střední

2,00 – 3,25

350

Velká

4,00

150

Maxi

2,50 – 4,00

600

5.6

KRYTKY NA SLOUPKY Krytky se používají pro duté kovové nebo plastové sloupky. Jejich použití není

časté, ale jejich ochrana je mnohem kvalitnější než za použití plechovek, hrnků nebo jiných svépomocných ochran. Krytky jsou dvojího druhu, kovové placky s vidlicovým roztažitelným pérem, nebo pryžové tvárné chráničky.

Obr. 12: Univerzální kovová krytka na sloupek

Obr. 13: Pryžová krytka

31

6.

DOTAČNÍ TITULY Po vstupu České republiky do Evropské unie (tj. od roku 2004) existuje nový

systém dotací, odpovídající dohodnutým a schváleným podmínkám Společné zemědělské politiky. Systém zahrnuje tři hlavní druhy dotací: − přímé platby (na ornou půdu, sady, vinice, chmelnice, trvalé travní porosty) − horizontální plán rozvoje venkova − operační program Zemědělství Na výstavbu opěrných konstrukcí pro vinice a sady nejsou žádné samostatné dotační tituly. Ale pokud pěstitel žádá o dotace na výsadbu vinice, nebo ovocných stromů (jejichž pěstitelské tvary potřebují opěrnou konstrukci), musí být tato konstrukce vybudována tak, aby splňovala podmínky pro přidělení dotace. Poskytování dotací upravuje § 2 a § 3 zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství. Na základě tohoto zákona Ministerstvo zemědělství ČR každoročně vydává zásady, kterými se stanoví podmínky dotací v konkrétním roce (MZE ČR, 2006). Dotace poskytuje ministerstvo na základě žádosti fyzickým a právnickým osobám za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (zásady) a případně na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána (MZE ČR, 2006). Žádost o poskytnutí dotace obsahuje údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí dotace, zejména: − označení žadatele, identifikační číslo, nebo rodné číslo − předmět činnosti − účel na který je dotace požadována − bankovní spojení žadatele − prohlášení žadatele, že neobdržel v příslušném roce pro který je dotace žádána a daný účel jinou dotaci − pro poskytnutí dotace na zemědělkou půdu je rozhodující evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS), k údajům o výměře parcel vedených v katastru nemovitostí se nepřihlíží − doklad potvrzující oprávnění k podnikání, pokud je žadatel podnikatelem Ministerstvo dotaci neposkytne v případě, jestliže: − žadatel nemá trvalý pobyt, případně sídlo na území České republiky − žadatel změní u půdního bloku v evidenci LPIS porost na druh zemědělské kultury orná půda 32

− pozemek, na který má být poskytnuta dotace, se nenachází na území České republiky (MZE ČR, 2006) Dotační program 1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů Přijímání žádostí do: 30.6.2006 Účel:

restrukturalizace

ovocných

sadů,

resp.

nezbytné

zlepšení

zdravotního stavu ovocných stromů a zlepšení kvality produkce ovoce. Předmět dotace:

plocha nově vysázeného ovocného sadu odrůdami doporučenými Svazem pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO), obhospodařovaná podle směrnic pro integrované systémy pěstování

Subjekt:

podnikatel podnikající v zemědělské výrobě

Forma dotace:

dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku

Výše dotace:

a) sazba do 200 000 Kč.ha-1 vysázení ovocného sadu uznanou sadbou na výměře min. 1 ha, min. počet stromů 800 ks. ha-1, b) sazba do 100 000 Kč.ha-1 vysázení ovocného sadu uznanou sadbou na výměře min. 1 ha, min. počet stromů 400 ks. ha-1,

Podmínka:

příjemce

dotace

bude

podnikat

s předmětem

dotace

a

obhospodařovat jej podle směrnic pro integrované systémy pěstování minimálně 10 let od data vydání rozhodnutí (MZE ČR, 2006), (Tab.23 až Tab. 26) Jednotná platba na plochu (SAPS) Příjímání žádostí do: 15. 5 2006 Účel:

jednotná platba na plochu (SAPS) pro rok 2006.

Předmět dotace:

půda která je vedená v evidenci LPIS, kultury: orná půda, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad.

Subjekt:

fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu.

Výše dotace:

zjištěná plocha zemědělské půdy v hektarech se násobí základní sazbou v Kč, která se vypočte na základě redukčního koeficientu (článek 143b Nařízení Rady č. 1782/2003).

33

Podmínka:

minimální výměra 1 ha zemědělské půdy v součtu všech půdních bloků; zemědělská půda musí být vedena na žadatele v evidenci LPIS od 1.5. do 31.8. kalendářního roku a musí být po toto období zemědělsky obhospodařována (SZIF, 2006), (Tab.27 až Tab. 31)

Legislativa spojená s výsadbou vinic a sadů Stavební povolení: Rozhodnutí o využití území vydává věcně a místně příslušný stavební úřad na základě podání návrhu na vydání územního rozhodnutí o využití území fyzickou, nebo právnickou osobou. Stavební úřad má dle zákona č. 50/1998 Sb., o územním plánování a stavebním úřadu, na vyřízení této žádosti 60 dnů. Návrh posuzuje dle § 37 stavebního zákona a na základě tohoto posouzení vydává podle § 39 stavebního zákona a § 5 vyhlášky č. 132/1998 Sb. podrobnosti postupu při územním rozhodování. Rozhodnutí o využití území obsahuje, jméno a adresu navrhovatele, druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, stručný popis způsobu využití území, podmínky pro nové využití území, rozhodnutí o námitkách účastníků řízení, dobu platnosti rozhodnutí, způsob úpravy území po ukončení povoleného užívání území (DOLEŽAL, 2003). Registrace sadů: Registrace sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství upravuje zákon 88/2006 Sb. § 1. Žádost o registraci obsahuje následující údaje: identitu pěstitele, číslo půdního bloku a dílu na základě registrace v LIPS, výměru ovocného sadu, odrůdu včetně podnože, stáří ovocných stromů, počet ovocných stromů a hustotu výsadby, využití závlahy, zahrnutí ovocného sadu do integrovaného systému pěstování ovoce (SISPO). Na základě registrace je přiděleno registrační číslo ovocného sadu (ČEPIČKA, 2006). Registrace vinic: Registrační číslo přiděluje Ústřední a kontrolní ústav zemědělský Obor trvalých kultur (Znojmo – Oblekovice) na základě písemné žádosti vinici, která má celkovou výměru větší než 10 arů. Vinice o menší výměře je možné na základě žádosti také zapsat do registru vinic (ČEPIČKA, 2006). Novou výsadbu vinic upravuje zákon 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství § 8, právo na opětovnou výsadbu upravuje § 9 téhož zákona (Tab. 32 a Tab. 33).

34

7.

MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO VÝSTAVBU OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ Stavba sloupků představuje poměrně namáhavou operaci, která je navíc náročná

na přesnost umístění, na uložení sloupku do stejné hloubky a na rozvoz sloupků. Vlastní stavba sloupků může být provedena několika způsoby: − ruční stavba pomocí vrtáků − stavba pomocí zatloukání − stavba pomocí zatlačování Pro výstavbu se používají různé mechanizační prostředky, které jsou popsány níže (ZEMÁNEK, BURG, 2003). 7.1

VRTÁKY Při ruční stavbě se využívá ručních motorových nebo traktorových vrtáků. Ty se

hůře osvědčují hlavně v kamenitých půdách. Navíc je někdy u traktorových vrtáků problém přesného najetí na vytýčené místo sloupku. Po vyvrtání jamky do požadované hloubky, je sloupek ručně zasazen a půda kolem je utužena (ZEMÁNEK, BURG, 2003). 7.1.1

Ruční vrtáky Ruční vrtáky se využívají při výstavbě opěrných konstrukcí na malých výměrách,

hlavními uživateli jsou zahrádkáři. Práce s ručními vrtáky je zdlouhavá a fyzicky namáhavá.

35

Obr. 14: Ruční vrták (MOFIX) Tab. 9: Ruční vrtáky firmy MoFix Firma

MoFix

Typ

Průměr vrtáku

Orientační cena

[mm]

[Euro]

EB-V-50

50

80

EB-V-90

90

80

EB-V-100

100

80

EB-V-125

125

80

EB-V-150

150

80

EB-V-200

200

80

EB-V-250

250

90

EB-V-300

300

90

36

7.1.2

Ruční motorový vrták Vrtáky s vlastním motorem mohou být upraveny pro obsluhu jedním pracovníkem

nebo dvěma pracovníky. Vrtáky určené pro jednoho pracovníka mají menší průměry než vrtáky určené pro dva pracovníky.

Obr. 15: Ruční motorový vrták NEA52E jedno mužný a ruční motorový vrták T135HO dvou mužný (RUMSAUER) Tab. 10: Ruční motorové vrtáky firmy Rumsauer Firma Typ

Typ motorového vrtáku Výkon Hmotnost Orient. [kW] [kg] cena [Euro]

NEA52E (jedno mužný)

1,9

9

T135HO (dvou mužný)

3,3

25

Rumsauer

Typ

13/NEA-8 13/NEA-10 13/NEA-12 635 13/NEA-15 13/NEA-18 13/NEA-20 13/TR-20 13/TR-25 1598 13/TR-30 13/TR-35 13/TR-40

37

Typ vrtáku Délka Průměr Orient. vrtáku vrtáku cena [mm] [mm] [Euro] 800 80 98 800 100 105 800 120 111 800 150 115 800 180 119 800 200 125 800 200 268 800 250 286 800 300 329 800 350 359 800 400 398

7.1.3

Traktorový vrták s pružným připojením na hydrauliku traktoru Vrtáky jsou obsluhovány ručně a poháněné jsou hydromotorem od hydrauliky

traktoru. Výhodou je pružné spojení vrtáku s traktorem a možnost přesného umístění jamky (ZEMÁNEK, BURG, 2003).

Obr. 16: Traktorový vrták s pružným připojením (FEHRENBACH) Tab. 11: Traktorový vrták s pružným připojením firmy Fehrenbach Firma

Typ motorového vrtáku Typ Délka hydraul. Orient. připojení cena [m] [Euro]

Fehrenbach 0990

7.1.4

5

850

Typ

0990-S060 0990-S080 0990-S100 0990-S150 0990-S200 0990-S250

Typ vrtáku Průměr vrtáku [mm] 60 80 100 150 200 250

Orientační cena vrtáku [Euro] 81 87 92 108 125 135

Traktorový vrták upevněný na konzole Vrtáky upevněné na konzole se připojují mezinápravově nebo vzadu na tříbodový

závěs traktoru. Konzola umožňuje nastavení hloubky i směru vrtání. Nevýhodou je požadavek velmi přesného najíždění na vytýčené místo (ZEMÁNEK, BURG, 2003).

38

Obr. 17: Traktorové vrtáky upevněné na konzole (FEHRENBACH) Tab. 12: Přehled traktorových vrtáků upevněných na konzole firmy Fehrenbach Firma Typ

Typ motorového vrtáku Popis Orient. cena [Euro]

0900

s paralelním vedením, vrtáky do 300 [mm]

1785

0901

s paralelním vedením, vrtáky do 800 [mm]

2160

0910

bez paralelního vedení, vrtáky do 300 [mm]

1435

0915

bez paralelního vedení, vrtáky do 800 [mm]

1850

Fehrenbach

39

Typ

0950-100 0950-150 0950-200 0950-250 0950-300 0955-400 0955-500 0955-600 0955-700 0955-800 0950-100 0950-150 0950-200 0950-250 0950-300 0955-400 0955-500 0955-600 0955-700 0955-800

Typ vrtáku Průměr Orientační vrtáku cena [mm] [Euro] 100 240 150 280 200 325 250 367 300 410 400 475 500 535 600 670 700 755 800 810 100 240 150 280 200 325 250 367 300 410 400 475 500 535 600 670 700 755 800 810

7.2

ZATLOUKAČE Metoda je vhodná zejména pro dřevěné sloupky, u kovových sloupků je potřeba

využívat chrániče konců sloupků, aby úderem nedošlo k jejich poškození (ZEMÁNEK, BURG, 2003). 7.2.1

Ruční beranidlo Pro malé množství sloupků se dá využít ruční beranidlo, které vyžaduje obsluhu 2

pracovníků. Jedná se o ocelovou trubku s cca 12 mm vnitřním průměrem, se svrchní strany uzavřené a opatřené dvěma madly. Beranidlo se zdvihne za madla a úderem směrem dolů se sloupek zatlouká (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003).

Obr. 18: Ruční beranidlo 7.2.2

Zatloukací zařízení ERO Vibrační zatloukače sloupků typu ERO-zatloukač 60kg a ERO-zatloukač 90kg,

jsou určeny pro dřevěné, plastové a ocelové sloupky o různých rozměrech. Díky své konstrukci a technickému provedení jsou schopny zatloukat sloupky pod různými úhly i do velmi tvrdého podloží. Po usazení sloupku do hlavy zatloukače a uvedení přístroje do pohybu, dvě uvnitř usazená na sobě nezávislá závaží pomocí efektu koncentrace sil přerušovanými údery uvnitř beranidla sloupek zatlučou do půdy. Volné zavěšení beranidla umožňuje svislé uložení sloupků nejen na rovině, ale v jakémkoliv svahu, zároveň umožňuje uložení i koncových sloupků v řádku. Posuvná aretační tyč zajišťuje uložení sloupků do jednotné výšky. Dle složení podloží je možná volba mezi závažím 60 kg nebo 90 kg a dodatkovým závažím 11,5 kg nebo 23 kg. Pro možnost usazování sloupků o různém průměru, je beranidlo vybaveno výměnným upínacím pouzdrem. Je tedy možno volit mezi 63 mm, 82 mm, 105 mm, 140 mm. Zatloukač lze namontovat na čelo jakéhokoliv typu traktoru (OSLAVAN, 2004).

40

Obr. 19: Vibrační zatloukač ERO (OSLAVAN) 7.3

ZATLAČOVAČE Moderní zatlačovače jsou bočně nesené na sloupku nebo konzole. Zatlačovací

deska v horní části zatlačovače se opře o konec sloupku a pomocí hydraulického válce je sloupek zatlačen do předem připravené jamky do požadované hloubky. Zatlačovač je vybaven odklonitelným ocelovým trnem na přípravu jamky pro sloupek, některé zatlačovače bývají doplněny injektorem pro hydrovrt. Voda z nádrže, nesené na traktoru, vytvoří pomocí injektoru provlhčenou jamku, do které je sloupek následně velmi lehce zatlačen. Podmínkou pro efektivní využití tohoto zařízení je správné nastavení hloubky hydrovrtu tak, aby sloupek po zatlačení byl ještě pevně fixován v půdě (ZEMÁNEK, BURG, 2003). 7.3.1

Hydraulický zatlačovač OSTRATICKÝ Hydraulický zatlačovač firmy OSTRATICKÝ slouží ke snadnému zatlačování

kůlů a sloupů opěrných konstrukcí nejen ve vinicích a sadech, ale i při stavbě plotů a dalších opěrných konstrukcí. Kůly a sloupky se zatlačují do předem připravených děr, vytvořených mechanicky nebo přídavným hydrovrtem vodou. Zatlačovací válec s výškou zdvihu až 100 cm využívá vnitřní hydraulický okruh traktoru, svahové naklápění umožňuje práci na sklonech až 20°. Uchycení na boku traktoru usnadňuje

41

obsluze manipulaci a zvyšuje přesnost usazení jednotlivých kůlů (OSTRATICKÝ, 2005).

Obr. 20: Hydraulický zatlačovač OSTRATICKÝ 7.4

ROZVÍJENÍ DRÁTŮ Celá operace představuje instalaci nosných drátů i dvojdrátí na opěrnou

konstrukci. Drát se musí z cívky rozvinout, uchytit na sloupcích a vypnut. Rozvíjení lze provádět těmito způsoby: − ruční rozvíjení − rozvíjení pomocí traktoru − rozvíjení pomocí speciálních rozvíječů Ruční rozvíjení se děje za pomoci rozvíječe drátů, který se umístí na začátek řádku. Tato metoda je velmi pracná a ve svažitém terénu i namáhavá. Pro zozvíjení je zapotřebí dvou pracovníků. Jeden táhne drát, druhý kontroluje rozvíječ (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003). Při rozvíjení pomocí traktoru se uloží 2 až 4 rozvíječe na tažné zařízení. Konce drátů se uchytí na okrají řádku na první sloupek a při pomalé jízdě traktoru meziřadím jsou dráty rozvíjeny. Kromě traktoristy je zapotřebí 1-2 pracovníků, kteří jdou vedle

42

přívěsu a kontrolují rozvíječe. Ty bývají někdy vybaveny jednoduchou brzdou (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003). Při rozvíjení pomocí speciálních rozvíječů je na tříbodovém závěsu traktoru připojen rám s 3 držáky cívek nad sebou, každá s vlastním rozvíječem. Rozvíječe jsou doplněny brzdami. Konce drátů se přichytí na okrajových sloupcích a celá souprava objetím řádku instaluje 3 dvojdrátí (ZEMÁNEK, BURG, 2003).

Obr. 21: Rozvíječ drátu

43

8.

BILANCE STAVBY OPĚRNÉ KONSTRUKCE V této kapitole bude provedena bilance nákladů na vybudování opěrné

konstrukce pro vinici o rozloze 1 hektaru. Modelový pozemek má šířku 50 metrů a délku 200 metrů. Výsadba vinice bude počítána ve vzdálenosti 2,5 metrů od hranice pozemku tak, aby umožňovala obhospodařování bez nutnosti použít pozemků sousedících. V čelech pozemku bude ponecháno obraciště (úvratí) 8 metrů. Výsadba bude počítána pro spon 2,5 x 0,9 metrů. Sloupek v řadě bude umístěn za každou sedmou sazenicí vinné révy. Z mechanických prostředků bude použit traktor pro dovoz sloupků a drátů. Kotvy budou zavrtány pomocí adaptéru připevněného na převodovku vrtáku. Zatlačení sloupků bude řešeno formou služby. Pro možnost srovnání nákladů při použití různých materiálů budou navrženy dvě varianty. V první budou započítány materiály v současné době nejpoužívanější při výsadbě vinic a v druhé budou požity dřevěné sloupky které nejsou v provozních podmínkách tak často využívány: I. Varianta − kovové pozinkované sloupky − drát Bezinal − spojky Gripple II. Varianta − dřevěné, dubové sloupky − drát pozinkovaný − klasické spojky 8.1

SPOTŘEBA MATERIÁLU

44

200,0 m

8,0 m 8,0 m 18,0 x 2,5 m

2,5 m 50,0 m

Obr. 22: Schéma rozvržení řádků vinice před stavbou opěrné konstrukce

45

Výpočet potřebného množství sloupků (Stejné u obou variant) I. při šířce pozemku 50 m a vynechání prostoru pro možnost obdělání bez použití sousedních pozemků o šíří 2,5 m od hranice pozemku lze vypočítat počet řad následovně: tzn. 19 řad

(50 - 2 x 2,5) : 2,5=18 [meziřadí]

II. při délce pozemku 200 m a vynechání obraciště 8,0 m lze vypočítat počet sloupků v řadě následovně: (200 – 2 x 8) : (7 x 0,9) = 29 [mezer]

tzn. 30 sloupků z toho 2 krajní a 28 řadových

III. celkový počet řadových sloupků bude: 19 x 28 = 532 [ks] celkový počet krajových sloupků bude: 2 x 19 = 38 [ks]

Výpočet množství vodícího drátu při použití dvou vodicích drátů je jejich celková délka vypočtená z počtu řad a délky řad následující: 2 x 19 x 184 = 6 992 [m] Varianta I. :

drát Bezinal, průměr 2,2 mm, množství v 1 kg je cca 33 m, na trhu je balení po 25 kg 6992 : 33 = 212 [kg]

Varianta II.:

tzn. 9 balení po 25 [kg]

celkem 225 [kg]

drát pozink, průměr 3,15 mm, množství v 1 kg je cca 16 m, na trhu je balení po 80 kg 6992 : 16 = 437 [kg]

tzn. 6 balení po 80 [kg]

celkem 480 [kg]

Výpočet množství drátu pro dvojdrátí při použití dvou dvojdrátí je celková délka potřebného drátu vypočtená z počtu řad a délky řad následující: 4 x 19 x 184 = 13 984 [m] Varianta I.:

drát Bezinal, průměr 1,8 mm, množství v 1 kg je cca 50 m, na trhu je balení po 25 kg 13984 : 50 = 280 [kg]

Varianta II.:

tzn. 12 balení po 25 [kg] celkem 300 [kg]

drát Pozink, průměr 2,24 mm, množství v 1 kg je cca 32 m, na trhu je balení po 80 kg 13984 : 32 = 437

tzn. 6 balení po 80 [kg]

46

celkem 480 [kg]

Výpočet množství opěrných tyček a fixačních spon (Stejné u obou variant) vzdálenost vinných keřů 0,9 [m] tzn. 203 vinných keřů na řádek 19 x 203 = 3857 [ks] Výpočet množství kotev (Stejné u obou variant) kotvení krajových sloupků 19 x 2 = 38 [ks] Výpočet množství kotevních desek (Varianta I.) pro zajištění vyšší stability na návětrné straně pro 3 krajní řady 3 x 30 = 90 [ks] Výpočet množství napínáků (Stejné u obou variant) a) napínák vodících drátů (při použití 2 vodících drátů): 19 x 2 = 38 [ks] b) napínák dvojdrátí (při použití 2 dvojdrátí): 19 x 4 = 76 [ks] Výpočet množství skobiček pro dřevěné sloupky (Varianta II.) celkový počet sloupků 570; připevnění 2x vodící drát a 2x dvojdrátí 570 x 4 x 2 = 4 560 [ks] Tab. 13: Souhrnná tabulka spotřeby materiálu na výstavbu konstrukce na 1 ha Materiál

Varianta

vypočtené množství na 1 ha

Řadové sloupky

I. a II.

532 [ks]

Krajové sloupky

I. a II.

38 [ks]

Vodící drát Bezinal (průměr 2,2)

I.

225 [kg]

Vodící drát pozink (průměr 3,15)

II.

480 [kg]

Dvojdrátí Bezinal (průměr 1,8)

I.

300 [kg]

Dvojdrátí pozink (průměr 2,24)

II.

480 [kg]

Kotva

I. a II.

38 [ks]

Napínák vodícího drátu

I. a II.

38 [ks]

Napínák dvojdrátí

I. a II.

76 [ks]

Opěrné tyče

I. a II.

3 857 [ks]

Fixační spony

I. a II.

3 857 [ks]

Skobičky

II.

4 560 [ks]

Kotevní desky

I.

90 [ks]

47

8.2

INVESTIČNÍ NÁKLADY Pro výpočet nákladů na materiál byly požity ceníky firmy Oslavan. Tato firmy

také poskytuje služby na zatláčení vinařských sloupků v ceně 9,00 Kč za jeden sloupek. Mzda je počítána včetně odvodů (sociální a zdravotní pojištění), traktorista 140,00 [Kč.h-1], pomocná pracovní síla 110,00 [Kč.h-1], Výpočet nákladů na provoz traktoru je uveden v Tab. 14. Tab. 14: Náklady na provoz traktoru typ Zetor 52 43 Kalkulační údaje

Pořizovací hodnota (A)

740 000,00 [Kč]

Zůstatková hodnota (Zh)

0,00 [Kč]

Doba odpisování (N) Úrokový nárok (p)

12 [%] = 0,12

Náklady na opravy (r)

5 [%] = 0,05

Pohonné hmoty nafta

4 [l.h-1] 0,1 [l.h-1]

Maziva - olej Roční využití stroje (j) Pojištění stroje (v) Fixní náklady

Úrokový nárok (A/2 x p)

44 400,00 [Kč.rok-1]

Roční pojištění stroje (v)

6 000,00 [Kč.rok-1] 124 400,00 [Kč.rok-1] 129,58 [Kč.h-1]

nasazení 960 hodin Náklady na opravy ((A x r) /j) Pohonné hmoty nafta (30 [Kč.l-1]) Maziva - olej (100 [Kč.l-1]) Součet variabilních

38,54 [Kč.h-1] 120,00 [Kč.h-1] 10,00 [Kč.h-1] 168,54 [Kč.h-1]

nákladů

náklady (zaokrouhleno)

6000 [Kč.rok-1] 74 000,00 [Kč.rok-1]

Fixní náklady pro roční

Celkové provozní

960 [h]

Roční odpisy stroje (n/N)

Součet fixních nákladů

Variabilní náklady

10 [let]

(fixní+variabilní)

48

cca 298 [Kč.h-1]

Varianta I. Kovové sloupky, drát Bezinal, napínání pomocí Gripple spojek. Tab. 15: Náklady na materiál - varianta I. Matriál

Řadové sloupky kovové Krajové sloupky kovové Vodící drát Bezinal (průměr 2,2) Dvojdrátí Bezinal (průměr 1,8) Kotva zavrtávací (délka 800 [mm]) Napínák vodícího drátu (Gripple střední) Napínák dvojdrátí (Gripple malá) Kotevní desky Opěrné tyče Fixační spony Celkem

Množství

Cena za jedn.

Cena celkem

na 1 [ha]

[Kč]

bez DPH [Kč]

532 [ks] 38 [ks] 225 [kg] 300 [kg] 38 [ks] 38 [ks] 76 [ks] 90 [ks] 3 857 [ks] 3 857 [ks]

143 172 36 36 65 29 21 14 5 1

76 076 6 536 8 100 10 800 2 470 1 102 1 596 1 260 19 285 3 857 131 082

Tab. 16: Náklady na služby - varianta I. 9 [Kč.ks-1]

Zatlačovač

570 sloupků

5 130

Tab. 17: Náklady na provoz traktoru a mzdové náklady - varianta I. Druh práce

Provoz traktoru Sazba Doba [h] 298 [Kč]

Drát: dovoz / ruční rozvíjení Opěrné tyče: dovoz / ruční stavba a fixace Zavrtání kotev - MP / ruční kotvení, napínání Sloupky: dovoz / pomocná prac. síla Celkem

Mzda traktoristy Doba Sazba [h] 140 [Kč]

Ruční práce- mzda Doba Sazba [h] 110 [Kč]

5

1 490

5

700

20

2 200

2

596

2

280

300

33 000

1

298

1

140

60

6 600

1

298

1

140

1

110

9

2 682

9

1 260

381

41 910

Tab. 18: Celkové náklady - varianta I. Náklady na materiál celkem

131 082,00 [Kč]

DPH 19 [%]

24 905, 58 [Kč]

Mzdové náklady (ruční práce + traktorista)

43 170,00 [Kč]

Náklady na provoz strojů

2 682, 00 [Kč]

Služby - zatlačovač

5 130,00 [Kč]

Náklady celkem

206 969,58 [Kč]

49

Varianta II. Dřevěné sloupky, drát pozink, klasické napínáky. Tab. 19: Náklady na materiál - varianta II. Matriál

Dubové sloupky (2,5 metru) Skobičky Vodící drát pozink (průměr 3,15) Dvojdrátí pozink (průměr 2,24) Kotva zavrtávací (délka 800 [mm]) Napínák vodícího drátu (klasik) Napínák dvojdrátí (klasik) Opěrné tyče Fixační spony Celkem

Množství

Cena za jedn.

Cena celkem

na 1 [ha]

[Kč]

bez DPH [Kč]

570 [ks] 4 560 [ks] 480 [kg] 480 [kg] 38 [ks] 38 [ks] 76 [ks] 3 857 [ks] 3 857 [ks]

120 1 28 28 65 12 12 5 1

68 400 4 560 13 440 13 440 2 470 456 912 19 285 3 857 126 820

Tab. 20: Náklady na služby - varianta II. 9 [Kč.ks-1]

Zatlačovač

570 sloupků

5 130

Tab. 21: Náklady na provoz traktoru a mzdové náklady - varianta II. Druh práce

Provoz traktoru Doba Sazba [h] 298 [Kč]

Drát: dovoz / Ruční rozvíjení Opěrné tyče: dovoz / ruční stavba a fixace Zavrtání kotev - MP / ruční kotvení, napínání Sloupky: dovoz / pomocná prac. síla Zatloukání skobiček – ruční práce Celkem

Mzda traktoristy Doba Sazba [h] 140 [Kč]

Ruční práce- mzda Doba Sazba [h] 110 [Kč]

5

1 490

5

700

20

2 200

2

596

2

280

300

33 000

1

298

1

140

60

6 600

1

298

1

140

1

110

-

-

-

-

20

2 200

9

2 682

9

1 260

401

44 110

Tab. 22: Celkové náklady - varianta II. Náklady na materiál celkem

126 820,00 [Kč]

DPH 19 [%]

24 095,80 [Kč]

Mzdové náklady (ruční práce + traktorista)

45 370,00 [Kč]

Náklady na provoz strojů

2 682, 00 [Kč]

Služby - zatlačovač

5 130,00 [Kč]

Náklady celkem

204 097,80 [Kč]

50

9.

DISKUSE Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou opěrných konstrukcí u

vinic a sadů. Podle WALGA (2000) jsou nejvhodnější pro opěrné konstrukce do vinic ocelové profilované pozinkované sloupky, specielně pro tento účel vyvinuté. Naopak SEDLÁČEK (2004) považuje ocelové pozinkované sloupky za méně vhodné, z důvodu velmi malé zinkové ochranné vrstvy, kdy může dojít po několika letech, zejména v agresivnějších půdách, k jejich korozi. DRÁPAL (2002) uvádí vhodnost dubových a akátových sloupků. Jedinou podmínkou pro dodržení kvality dubových sloupků je použití tvrdého jádrového dřeva. Dřevěné sloupky mají podle WALGA (2000) nevýhodu spočívající v jejich uhnívání. Vznikají tak náklady spojené s opravami. Navíc je zde při sesychání dřeva nebezpečí vypadávání skobiček fixujících dvojdrátí. Betonové sloupky jsou podle WALGA (2000) zejména nevhodné do vinic, kde se využívá sklízeče hroznů, z důvodu poškozování jeho sklízecího ústrojí. Na trhu jsou však dnes již dostupné sloupky z předpjatého betonu se zaoblenými hranami, které jsou vhodné nejen pro vinice s mechanizovanou sklizní ale i pro ovocné sady. Velkou výhodou je možnost zvolení jakékoliv délky a tím i usnadnění instalace ochranných sítí (Firma SCHÖNTHALER). DRÁPAL (2002) považuje za velmi nevhodné sloupky plastové, zejména z recyklovaného plastu, kdy struktura sloupků není homogenní. Působením UV zářením a výkyvů teplot tak může docházet k jejich rychlému opotřebení. Naopak SEDLÁČEK (2004) vzhledem k odolnosti a trvanlivosti plastů, považuje plastové sloupky za možnou dobrou alternativu do budoucna, jako jednu z možností jak využít recyklovaných plastů. Podle BLAŽKA (1998) se pro konstrukce v ovocných sadech nejčastěji používají kůly dřevěné z měkkého dřeva. Podle informací zástupce společnosti Agrosad Velké Bílovice spol. s r.o. (pěstování a prodej ovoce) pana PÁLKY (2006) je použití kůlu z měkkého dřeva jak pro vinice tak i sady velmi nevhodné, protože brzy uhnívají i navzdory impregnaci. Přednostně používají kůly z tvrdého dřeva. Dle informací obchodního zástupce společnosti Oslavan a.s. (prodej komponentů a strojů pro vinice a sady, služby ve vinicích a sadech) pana PIVOŇKY (2006)

51

novodobě vyžadují pěstitelé ovocných sadů i ocelové profilované sloupky, ale vzhledem k vystavení opěrné konstrukce většímu zatížení než je tomu u vinic, také jejich společnost doporučuje použití sloupků z tvrdého dřeva (nabízí dub, akát). KRAUS (2002) uvádí jako nejvhodnější použití pro opěrné konstrukce nerezových drátů, protože nepodléhají korozi. Podle WALGA (2000) jsou ale nejvhodnější dráty s Galfan povlakem (např. Bezinal), které díky tomuto speciálnímu pokovení mají daleko delší životnost, než klasické pozinkované dráty, a přitom jsou finančně méně nákladné než dráty nerezové. Z informačních materiálů společnosti GRIPPLE LTD (2006) vyplívá že systém spojování s využitím stejnojmenných rychlospojek je vhodný pro všechny typy drátů a to jak Bezinal, tak i pro klasické pozinkované nebo i nerezové dráty. Podle ústního sdělení obchodního zástupce společnosti Oslavan a.s. pana PIVOŇKY (2006) se pro pozinkované dráty používají nejvíce klasické napínáky s navíjením napínaného drátu. Spojky GRIPPLE doporučuje pouze pro dráty nerezové a Bezinal, protože ty při stáčení velmi trpí. SEDLÁČEK (2002) uvádí celkové materiálové náklady potřebné na založení 1 ha vinice na úrovni cca 589 tisíc Kč. Z této částky připadá na opěrnou konstrukci cca 206 tisíc Kč. Náklady na mechanizační a na ruční práce cca 53 tisíc Kč. Zbývající částka pak připadá na sazenice, pracovní operace spojené s přípravou pozemku a výsadbou. Ve vzorovém výpočtu pro modelové podmínky (dány tvarem a velikostí pozemku, sponem a vzdáleností sloupků v řádcích) byly kalkulovány náklady na výstavbu opěrné konstrukce ve dvou variantách lišících se vzájemně druhy použitých materiálů (spojky, drát, sloupky) v současné době nejpoužívanějšími. Pro variantu I. s použitím ocelových sloupků, drátu Bezinal a napínání pomocí rychlospojek GRIPPLE byly vypočteny materiálové náklady ve výši cca 156 tisíc Kč včetně DPH. Provozní náklady na mechanizaci a náklady na ruční práci byly stanoveny ve výši cca 51 tisíc Kč. Pro variantu II. s použitím dřevěných sloupků, pozinkovaného drátu a klasických napínáků byly vypočteny materiálové náklady ve výši cca 151 tisíc Kč včetně DPH. Provozní náklady na mechanizaci a náklady na ruční práci byly stanoveny ve výši cca 53 tisíc Kč. Rozdíl v celkové výši vypočtených nákladů (varianta I. – 207 tisíc Kč, varianta II. – 204 tisíc Kč) a nákladů, které uvádí SEDLÁČEK (2002 – 259 tisíc Kč) jsou způsobeny započtením rozdílných materiálů (např. nerezový drát). 52

10. ZÁVĚR Bakalářská práce popisuje přehled typů opěrných konstrukcí a materiálu pro jejich výstavbu. Jako nejčastěji používané materiály lze v současnosti označit profilované, pozinkované a dřevěné sloupky, které nahrazují donedávna uplatňované betonové sloupky. Využívaní plastových sloupků je stále zatím pouze okrajovou záležitostí. Dráty jsou nejvíce využívány s povrchovou úpravou Galfan, která zajišťuje daleko delší životnost než u klasických pozinkovaných drátů. Nerezové dráty nemají v současných podmínkách tak veliké využití. Důvodem je jejich vysoká pořizovací cena. Pro napínání drátu jsou často používány různé systémy. Hojně je rozšířen zejména systém Gripple, který umožňuje pomocí speciálních kleští snadné napínání, ale rovněž i jednoduché opravy přerušených drátů. Vedle řadových sloupků je opěrná konstrukce tvořená krajovými sloupky, ty se liší zejména svojí stavbou, a zejména pak ukotvením. Kotvení se provádí pomocí s tyčové zavrtávací kotvy, nebo zarážecí kotvy. Zavrtávací kotvy lze snadno instalovat pomocí adaptéru upevněného na převodovku vrtáku. Někdy se krajové kovové sloupky doplňují šikmou vzpěrou, tento způsob je častý u dřevěných, betonových sloupků, nebo sloupků zhotovených z ocelových trubek. Ve větrných polohách je nutné při použití kovových sloupků v prvních třech až čtyřech návětrných řadách sloupky zajistit proti vyvrácení. Řešení představuje umístění sloupků blíže k sobě v řádcích, nebo použití plechových stabilizačních desek. Stavba opěrné konstrukce představuje velmi náročnou pracovní operaci, kterou lze provádět ručně s využitím nářadí nebo s využitím mechanizace. Využívá se především vibračních zatloukačů a zatlačovačů. Vibrační zatloukače jsou určeny pro všechny typy sloupků, jak ocelových tak i dřevěných a plastových. Navíc umožňují zatloukání i krajových sloupků pod různými úhly. Zatlačovače jsou především určeny pro zatlačování ocelových sloupků. Lze je použít i pro dřevěné a betonové sloupky, ale jen doplněné o hydrovrt. Využití traktorových vrtáků je méně časté z důvodů jejich vysokých provozních nákladů. K instalaci dvojdrátí se především využívá traktoru na kterém je uloženo několik rozvíječů drátu. Připevňování drátů na sloupky zajišťuje několik pomocných

53

pracovníků. Rozvíjení vodících drátů se provádí ručně, z důvodu nutnosti provlékání drátů otvory uvnitř sloupků. V modelovém výpočtu bilance nákladů na 1 ha vinice bylo uvažováno s použitím materiálů, které jsou běžně a snadno dostupné na trhu. Náklady na zatlačení sloupků byly uvažovány ve formě služeb, kdy odpadá nutnost pořízení speciální mechanizace pro zatlačování. Ostatní mechanizované práce pak jsou uvažovány pro provedení vlastním traktorem. Výše nákladů se podle výpočtů pohybuje v rozpětí cca 204 – 207 tisíc Kč na hektar. Takto zpracovaný výpočet umožňuje získání základní představy o materiálových a mzdových nákladech, stejně jako nákladech na mechanizační prostředky. Výši nákladů lze snížit pouze výběrem levnějších materiálů.

54

11. SOUHRN Pálková, M. Charakteristika opěrných konstrukcí vinic a sadů a mechanizačních prostředků pro jejich výstavbu. Lednice, 2006

Práce obsahuje přehled používaných opěrných konstrukcí ve vinicích a sadech a používaných materiálech pro tyto konstrukce. V části vypracování je zpracován přehled strojů používaných při stavbě opěrných konstrukcí. V závěru práce je zahrnut modelový výpočet nákladu na stavbu opěrné konstrukce s ohledem na spotřebu materiálu a ostatní nákladové položky (ruční práce, náklady na provoz strojů).

Klíčová slova: opěrná konstrukce, vinice, sady, materiál, stavba

55

12. SUMMARY Pálková, M. The Charakteristics of supporting structures at vineyards and orchards and the mechanization for the construction

This thesis contains a summary of the applied supporting structures at the vineyards and orchards and the useful material for these supporting structures. The conducted part assembles a summary of the machines used for constructing the supporting structures. The final part contains an example calculation of cost for the supported structur construction in reference to the used materials and the remainder cost amounts (manual labour, operating costs of machines).

Key words: supporting structure, vineyard, orchard, material, construction

56

13. SEZNAM LITERATURY 1.

BLAŽEK, J., et al. Ovocnictví. 1. vyd. Praha : Český zahrádkářský svaz, nakladatelství KVĚT, 1998. 383 s. ISBN 80-85362-33-3.

2.

ČEPIČKA, J. Ústní sdělení. ÚKZUS Odbor trvalých kultur, Znojmo – Oblekovice, Nepublikováno, 8.4.2006.

3.

DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., VOBOŘIL, O. Stavební zákon : v teorii a praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha : Právnické a ekonomické nakladatelství, 2003. 568 s. ISBN 80-7201-014.

4.

DRÁPAL, O. Vinohradnické sloupky. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2000, roč. 93/2000, č. 7-8, s. 238. ISSN 1212-7884.

5.

Fehrenbach [online]. Fehrenbach Maschinenfabrikation GmbH, 2006 [cit. 200604-11]. Dostupný z WWW: .

6.

ILČÍK, O., ZEMÁNEK, P. Založení vinice : pěstitelská a technická hlediska. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2003, roč. 96/2003, č. 3, s. 131-132. ISSN 1212-7884.

7.

KRAUS, V., HUBÁČEK, V., ACKERMANN, P. Rukověť vinaře. Praha : ČZSnakladatelství KVĚT; Praha: Nakladatelství Brázda s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-85362-34-1; ISBN 80-209-0286-4.

8.

Ministerstvo zemědělství České republiky [online]. 2006 [cit. 2006-05-28]. Dostupný z WWW: .

9.

Mofix Montage und Handel [online]. MoFix Montage- und Handels GmbH, DC date 29.05.2003 [cit. 2006-04-11]. Dostupný z WWW: .

10. MUSIL, S., MENŠÍK, J. Vinařství : Učební text pro střední zemědělské technické školy a zemědělské mistrovské školy. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1963. 408 s. 11. Novinky o materiálech pro uvazování kmínků, réví a letorostů a jejich ochranu proti okusu zvěří. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem [online]. 2000, roč. 93/2000, č. 7 [cit. 2006-0220]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-7884.

57

12. Oslavan a.s. : vinohradnická, sadařská a komunální technika [online]. 2004 , 25.8.2004 [cit. 2006-01-12]. Dostupný z WWW: . 13. Rumsauer : Ihr Fachhändler für Motor- und Gartengeräte [online]. Rumsauer GmbH, revisit after 10 days [cit. 2006-04-16]. Dostupný z WWW: . 14. SEDLÁČEK, M. Kolik stojí pořízení vinice. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2002, roč. 95/2002, č. 4, s. 164. ISSN 1212-7884. 15. SEDLÁČEK, M. Nosná zařízení vinic. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2003, roč. 96/2003, č. 3, s. 124-128. ISSN 1212-7884. 16. SEDLÁČEK, M. Sloupky ve vinici. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2004, roč. 97/2004, č.3, s. 141. ISSN 1212-7884. 17. SEDLO, J. Ekologické vinohradnictví. Praha : Ministerstvo zemědělství České republiky Agrospoj Praha, 1994. 185 s. 18. Schönthaler : Bausteinwerk, Schalungssysteme, Distanzhalter [online]. Schönthaler, 2006 [cit. 2006-04-04]. Dostupný z WWW: . 19. Speciální zemědělská technika pro vinohradnictví a ovocnářství [CD-ROM]. Ostratický, spol. s r.o., 20.12.2005. Dostupné též na WWW:< http://www.ostratický.cz>. 20. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2006 [cit. 2006-05-14]. Dostupný z WWW: . 21. TOMAS, J. Benzinal. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2002, roč. 95/2002, č. 4, s. 180. ISSN 12127884. 22. WALG, O. Taschenbuch der Weinbautechnik. 1. Auflage. Mainz : Fachverlag Dr. Faund GmbH, 2000. 420s. ISBN 3-921156-45-9. 23. Www.GRIPLE.info: Informace o systému GRIPPLE [online]. 2004-2006 [cit. 200603-16]. Dostupný z WWW: . 24. ZEMÁNEK, P.; BURG, P. Speciální mechanizace : mechanizační prostředky pro vinohradnictví. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 98 s. ISBN 80-7157-739-1. 58

Seznam obrázků Obr. 1: Šikmý krajový sloupek s kotvou ........................................................................ 11 Obr. 2: Svislý krajový sloupek se vzpěrou ..................................................................... 12 Obr. 3: Sloupky z předpjatého betonu a jejich profily.................................................... 13 Obr. 4: Příklady profilovaných sloupků (PROFIL ALSACE) ....................................... 19 Obr. 5: Vnější a vnitřní háčky......................................................................................... 20 Obr. 6: Schéma plastového sloupku trubkového profilu ................................................ 22 Obr. 7: Napínák se závitovým šroubem.......................................................................... 29 Obr. 8: Napínák s navíjením drátu.................................................................................. 29 Obr. 9: Manipulační řetízky............................................................................................ 30 Obr. 10: Napínací kovový kolík ..................................................................................... 30 Obr. 11: Spojky systém Gripple ..................................................................................... 30 Obr. 12: Univerzální kovová krytka na sloupek ............................................................. 31 Obr. 13: Pryžová krytka.................................................................................................. 31 Obr. 14: Ruční vrták (MOFIX)....................................................................................... 36 Obr. 15: Ruční motorový vrták NEA52E jedno mužný a ruční motorový vrták T135HO dvou mužný (RUMSAUER)................................................................................... 37 Obr. 16: Traktorový vrták s pružným připojením (FEHRENBACH) ............................ 38 Obr. 17: Traktorové vrtáky upevněné na konzole (FEHRENBACH) ............................ 39 Obr. 18: Ruční beranidlo ................................................................................................ 40 Obr. 19: Vibrační zatloukač ERO (OSLAVAN) ............................................................ 41 Obr. 20: Hydraulický zatlačovač OSTRATICKÝ.......................................................... 42 Obr. 21: Rozvíječ drátu................................................................................................... 43 Obr. 22: Schéma rozvržení řádků vinice před stavbou opěrné konstrukce .................... 45

59

Seznam tabulek Tab. 1: Výšky opěrných konstrukcí.................................................................................. 9 Tab. 2: Šířka meziřadí opěrných konstrukcí ................................................................... 10 Tab. 3: Vzdálenost sloupků v řádku ............................................................................... 10 Tab. 4: Rozměry betonových sloupků ............................................................................ 13 Tab. 5: Srovnání sloupků podle použitého materiálu (SEDLÁČEK, 2003)................... 23 Tab. 6: Výhody a nevýhody různých druhů sloupků...................................................... 24 Tab. 7: Základní technické údaje různých druhů sloupků .............................................. 25 Tab. 8: Typy spojek systému Grippe .............................................................................. 31 Tab. 9: Ruční vrtáky firmy MoFix.................................................................................. 36 Tab. 10: Ruční motorové vrtáky firmy Rumsauer .......................................................... 37 Tab. 11: Traktorový vrták s pružným připojením firmy Fehrenbach ............................. 38 Tab. 12: Přehled traktorových vrtáků upevněných na konzole firmy Fehrenbach ......... 39 Tab. 13: Souhrnná tabulka spotřeby materiálu na výstavbu konstrukce na 1 ha............ 47 Tab. 14: Náklady na provoz traktoru typ Zetor 52 43 .................................................... 48 Tab. 15: Náklady na materiál - varianta I. ...................................................................... 49 Tab. 16: Náklady na služby - varianta I.......................................................................... 49 Tab. 17: Náklady na provoz traktoru a mzdové náklady - varianta I. ............................ 49 Tab. 18: Celkové náklady - varianta I............................................................................. 49 Tab. 19: Náklady na materiál - varianta II...................................................................... 50 Tab. 20: Náklady na služby - varianta II. ....................................................................... 50 Tab. 21: Náklady na provoz traktoru a mzdové náklady - varianta II. ........................... 50 Tab. 22: Celkové náklady - varianta II. .......................................................................... 50

60

14. PŘÍLOHY

61