Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Studie současné úrovně a možností dalšího doplnění zeleně v obci Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Prudký, Ph.D.

Vypracovala: Eva Hoffmannová Brno 2008

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma "Studie současného stavu a možností dalšího doplnění zeleně v obci" vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne……………………………………….

podpis diplomanta……………………….

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Janu Prudkému, Ph.D. za odborné vedení, užitečné rady a podněty. Dále děkuji Obecnímu úřadu Mělčany a starostovi Pavlu Kovaříkovi za ochotu a poskytnutí informací a materiálů, rovněž děkuji občanům Mělčan za vyplnění dotazníků. Též děkuji Mgr. Světlaně Vilímkové za pomoc s překladem, slečně Lucii Hammerové za pomoc při kontrole textu a paní Anastázii Hoffmannové za podporu a informace o historii obce.

ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá studií současné úrovně a možností dalšího doplnění zeleně v obci Mělčany (okres Brno – venkov). Práce je rozdělena do osmi částí. První část tvoří teoretický rámec práce. Věnuje se vysvětlení pojmu "zeleň" a definuje její funkce. Další části jsou již zaměřeny na problematiku zeleně v obci Mělčany. Popisují přírodní a životní podmínky obce, dále lokality, na kterých se zeleň v obci vyskytuje, druhové zastoupení dřevin a jejich stav, posuzovaný podle sadovnického hodnocení. Po zhodnocení stávajícího stavu zeleně byly v další části práce nastíněny možnosti doplnění zeleně v obci, jejichž součástí je také návrh odborných zahradnických firem, jež by byly schopny projekt realizovat. Jsou zde uvedeny i možnosti financování navržených projektů doplnění zeleně v obci jak z národních, tak i z unijních fondů. Závěrečná část hodnotí postoje současného vedení obce a jejích občanů. Stanoveného cíle, zmapování současné úrovně zeleně a navržení možností jejího dalšího doplnění, bylo dosaženo.

Klíčová slova: zeleň, Mělčany, dřeviny, návrh, národní a unijní fondy.

ABSTRACT Presented work covers the study of the present level and possibility of the additional greenery completion in the village of Mělčany (district Brno-the country). It is divided into eight parts. The first part makes the theoretical frame of the work. It clarifies the definition "greenery" and defines its functions. Other parts are aimed at the greenery problems in Mělčany. They describe natural and living conditions in the village, locations with greenery, the species of woody plants and their state which appreciated according to the evaluation of landscape gardening. After evaluation of the present state of greenery in the next part of work was outlined the possibility of greenery completion in the village including the proposition of specialized landscape gardening companies which will be able to do that. There are also given possibilities to finance the proposed projects of greenery completion in the village both from national and union funds. The closing part evaluates the attitude of the present administration of the village and its residents. The determined objective mapping out the present level of greenery and proposition of possible additional completion has been achieved.

Key words: greenery, Mělčany, woody plants, proposition, national and union funds

OBSAH 1 ÚVOD

11

2 ZELEŇ A JEJÍ FUNKCE

12

2.1 Pojem zeleň

12

2.2 Funkce zeleně

12

2.2.1 Funkce půdoochranná

12

2.2.2 Funkce vodoochranná

12

2.2.3 Funkce ekologická

13

2.2.4 Funkce meliorační a rekultivační

13

2.2.5 Funkce esteticko-krajinářská

13

2.2.6 Funkce psychická a rekreační

13

2.2.7 Funkce hygienická

14

2.3 Mikroklimatický význam zeleně

14

2.3.1 Teplota

14

2.3.2 Vlhkost

14

3 OBEC MĚLČANY

15

3.1 Charakteristika obce

15

3.2 Přírodní a životní podmínky v obci

15

3.2.1 Geologické podmínky

15

3.2.2 Pedologické podmínky

16

3.2.3 Klimatické podmínky

16

3.2.4 Vegetace

16

3.2.5 Krajina a její využití

16

3.2.6 Návaznost obce na volnou krajinu

16

3.2.7 Ekonomická základna

17

3.2.8 Životní prostředí

17

4 ZELEŇ V OBCI

18

4.1 Lokality osázené zelení

18

4.2 Druhové zastoupení dřevin

19

4.2.1 Lokalita č. 1

19

4.2.2 Lokalita č. 2

20

4.2.3 Lokalita č. 3

21

4.3 Přehled druhového zastoupení dřevin v obci Mělčany

21

4.3.1 Přehled druhového zastoupení stromů

21

4.3.2 Přehled druhového zastoupení keřů

22

4.4 Posouzení stavu dřevin 4.4.1 Možnosti hodnocení rozptýlené zeleně

22 22

4.5 Sadovnické hodnocení dřevin

24

4.5.1 Hodnocení lokality č. 1

24

4.5.2 Hodnocení lokality č. 2

25

4.5.3 Hodnocení lokality č. 3

26

4.6 Sadovnické hodnocení dřevin v obci

26

4.6.1 Sadovnické hodnocení stromů

27

4.6.2 Sadovnické hodnocení keřů

27

5 NÁVRH DOPLNĚNÍ ZELENĚ V OBCI

28

5.1 Zásady řešení ploch zeleně podle sadovnických hledisek

28

5.2 Zásady řešení zeleně ve venkovských sídlech

28

5.3 Návrh doplnění zeleně v obci Mělčany na základě aktuální situace

28

5.3.1 Návrh doplnění zeleně na lokalitě č. 1 (Náves)

29

5.3.2 Návrh doplnění zeleně na lokalitě č. 2 (Kaple)

29

5.3.3 Návrh doplnění zeleně na lokalitě č. 3 (Hřbitov)

30

5.3.4 Práce spojené s výsadbou dřevin

31

5.3.5 Údržba dřevin

32

6 NÁVRH ODBORNÉ ZAHRADNICKÉ FIRMY 6.1 Firmy navrhované s ohledem na následnou péči po dobu pěti let

34 34

6.1.1 Údržba zeleně

34

6.1.2 Semiramis, spol. s r.o.

34

7 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ DOPLNĚNÍ ZELENĚ V OBCI 7.1 Národní zdroje 7.1.1 Ministerstvo životního prostředí 7.2 Unijní zdroje

35 35 35 36

7.2.1 Operační program Životní prostředí

36

7.2.2 Program rozvoje venkova

37

8 POSTOJE SOUČASNÉHO VEDENÍ OBCE A OBČANŮ K UVAŽOVANÝM AKTIVITÁM

38

8.1 Postoje občanů

38

8.2 Diskuse k postojům občanů

39

9 ZÁVĚR

40

10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

41

11 SEZNAM PŘÍLOH

42

12 PŘÍLOHY

43

1 ÚVOD V dnešní době, kdy se životní rytmus člověka neustále zrychluje a je značně odlišný od přírodních biorytmů, které mu byly kdysi vlastní, se lidé stále častěji uchylují do zeleně, aby si zde odpočali, načerpali nové síly a energii. Zelená barva v nás vyvolává pozitivní náladu (v poslední době je viditelný trend zelených fasád a stěn pokojů), šum listí ve větru nás uklidňuje a vůně jehličí osvěžuje a povzbuzuje. Zeleň chápeme jako nedílnou složku životního prostředí člověka, která je součástí našeho každodenního života. Zeleň je charakteristická svojí multifunkčností. K jejím nejvýznamnějším funkcím patří zejména začlenění měst a vesnic do krajiny, prostor pro aktivní i pasivní odpočinek, snižování prašnosti a hlučnosti, apod.

Ve venkovských sídlech se zeleň vyskytuje již od nepaměti. V dřívějších dobách byla v obcích vysazována spíše nahodile, živelně a její hlavní součást tvořily především ovocné dřeviny – jejich funkce byla nejen zkrašlovací, ale také praktická (úroda ovoce). S nárůstem obyvatel v obcích a zlepšováním kvality života docházelo postupně ke zvelebování veřejných prostranství. Změnila se také druhová skladba dřevin.

Cílem práce bylo zmapování současné úrovně zeleně v obci Mělčany, s vyloučením dožívajícího fondu v horizontu příštích 10 let, a možnosti jejího dalšího doplnění.

Současný stav zeleně byl zjišťován při terénním průzkumů obce, na kterém byl také pořízen bohatý fotografický materiál zachycující nejen stav jednotlivých lokalit, ale také jednotlivých exemplářů dřevin. Byl také kontaktován místní obecní úřad, který poskytl mapové podklady a další informace potřebné ke zmapování stavu zeleně a návrhu jejího doplnění. Na základě zjištění současného stavu bylo poté navrženo doplnění zeleně s využitím odborných zásad a dále návrh odborné zahradnické firmy, jež by byla schopna nejen projekt realizovat, ale také poskytnout následnou péči o výsadby po dobu nejméně pěti let. Následně se práce zabývá ekonomickým aspektem projektu, především možností jeho financování nejen z národních, ale také z unijních zdrojů. V závěru práce jsou předloženy a zhodnoceny postoje současného vedení obce a občanů k zamýšlenému projektu doplnění zeleně v obci.

- 11 -

2 ZELEŇ A JEJÍ FUNKCE 2.1 Pojem zeleň Pojmu „zeleň“ se užívá jako souhrnného označení většinou vytrvalé vegetace v územním plánování, zahradní a krajinářské tvorbě a v systému obecného plánování, zejména v sídlech. Zeleň zahrnuje stromy, keře, květinové výsadby, trávníky, louky atp., nikoliv lesy, které jsou pro svoji funkční specifiku zpravidla bilancovány a projektovány samostatně. V širším smyslu představuje zeleň polyfunkční útvary zeleně včetně nezbytných abiotických prvků (technická a rekreační vybavenost, různé formy uplatnění vody, terénních úprav atp., sloužících převážně k utváření kvalitního životního prostředí člověka). Charakteristickým rysem zeleně je její schopnost plnit, při vytvoření její určité sestavy, souběžně více funkcí (což je hlavním cílem jejího plánování). Polyfunkčnost zeleně se v územním plánování sídel vyjadřuje její tzv. kategorizací. Pro potřeby řešení zeleně ve venkovských sídlech je třeba rozlišovat tři hodnotící a plánovací přístupy, tzn. kategorie ploch, které zahrnují: •

funkčnost a charakter výsadby,

•

společenskou přístupnost,

•

výškovou gradaci. Polyfunkčnost zeleně ve venkovské krajině může být vyjadřována a konkrétně

navrhována ve formě funkční zonace území. Zeleň v sídlech se zpravidla bilancuje plochou na jednoho obyvatele, v krajině většinou procentuálním podílem z celkové výměry posuzovaného území. [1]

2.2 Funkce zeleně 2.2.1 Funkce půdoochranná Zeleň chrání půdu proti vodní a větrné erozi, deflaci (odnosu) půdy, biologickému odvodnění. Využívá se také ke zpevňování svahů a strží. 2.2.2 Funkce vodoochranná Zeleň se používá ke stabilizaci břehů vodních toků a nádrží a k ochraně pramenišť.

- 12 -

2.2.3 Funkce ekologická Zeleň

slouží

k vytváření

biokoridorů,

zabezpečení

chráněných

rostlin

a živočichů, návratu původní vegetace. Výsadba zeleně zabezpečuje životní podmínky pro mnoho živočichů (pro predátory, opylovače, apod.) 2.2.4 Funkce meliorační a rekultivační Regulace vodního režimu zelení se využívá při ozeleňování recentních ploch po těžbě, zeleň reguluje vodní režim. V současnosti je také využíváno ozeleňování skládek. 2.2.5 Funkce esteticko-krajinářská Zeleň opticky a prostorově člení krajinu. Propojuje nejen stavby a technická díla (zakrytí nebo zvýraznění některých staveb), ale také lesní porosty se zemědělskými plochami. Usnadňuje začlenění obcí do krajiny. 2.2.6 Funkce psychická a rekreační Zeleň na člověka působí prostřednictvím: • Zraku – zelená barva povzbuzuje optimistickou náladu. Lidské oko se při pohledu na zelenou barvu minimálně namáhá, pohled je pociťován jako zrakový odpočinek. • Sluchu – šumění listí, zpěv ptactva. • Čichu – vůně zeleně uklidňuje nervovou soustavu. Vhodně řešené plochy zeleně poskytují prostor pro aktivní i pasivní odpočinek. Při návrhu zeleně je nutno dbát na návaznost pěších tras v krajině, propojení sídel s lesní krajinou, budování pěších stezek, cyklostezek, jezdeckých stezek atd. 2.2.7 Funkce hygienická • Protiprašná funkce – porosty dřevin i trávníky působí jako filtr. Prachové částice se usazují na listech a srážkami jsou splachovány do půdy. Největší účinek mají drobnolisté dřeviny a trávníky. Vyšší účinek mají listy s trichomy, s nerovným povrchem, vodorovně postavené, uvnitř koruny. Nejúčinnější jsou patrovité výsadby (výsadba stromů, keřů a trávníků). • Sedimentační funkce – prachové částice propadávají z ovzduší vlivem zpomalení proudu vzduchu při jeho nárazu na vegetační nebo jinou bariéru. • Protihluková funkce – zvukové vlny se při průchodu hustými, ale částečně propustnými překážkami tříští a jejich účinek se tak snižuje. Nejvyšší účinek mají pouze dostatečně široké pásy z vyšších a nižších dřevin. Opadavé listnáče mají v zimním období protihlukový účinek nulový.

- 13 -

• Snižování množství mikroorganismů – některé rostliny vylučují látky, které snižují množství mikroorganismů v ovzduší např.: estery, silice, pryskyřice, terpeny, fytoncidy, látky s retardačním (brzdícím) účinkem na rozvoj mikroflóry. Tyto látky vylučuje většina jehličnanů, ořešák (Juglans sp.), hloh (Crataegus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), lípa (Tilia sp.). • Snižování radiace – rostliny nastavují listy, aby zachytily maximum slunečního záření. Čímž také připívají k zachycení velkého množství UV-záření.

2.3 Mikroklimatický význam zeleně 2.3.1 Teplota Zeleň je relativně chladný prvek prostředí. Vegetace značnou část slunečního záření odráží. Z přijaté energie se část spotřebuje na fotosyntézu a transpiraci, část je filtrována listy nebo proniká hlouběji do porostu. Listy se velmi rychle ochlazují, mají velmi nízkou akumulaci tepla. Vegetace zabraňuje přehřátí půdy, zmírňuje tepelné výkyvy, v noci zabraňuje rychlému vyzařování tepla. 2.3.2 Vlhkost Výpar vody u rostlin probíhá nejen z jejich povrchu, ale také z vnitřních částí rostliny (transpirace). Intenzita transpirace je ovlivněna velikostí listové plochy. Voda se z povrchu listů odpařuje postupně, rychlost výparu závisí na postavení listů v koruně. Dále má značný význam také evaporace (výpar z neživých povrchů) a evapotranspirace (celkový výpar). Zeleň zpomaluje koloběh vody v přírodě a umožňuje lepší zasakování vody do půdy. 2.3.2.1 Proudění vzduchu • horizontální proudění vzduchu - vegetace zmírňuje nežádoucí horizontální proudění vzduchu, popř. ji můžeme využít k usměrnění tohoto proudění • vertikální proudění vzduchu (gradientové, lesní vítr) - k tomuto proudění dochází za letních dnů v důsledku teplotních rozdílů mezi relativně chladnými komplexy vegetace a teplejšími prvky staveb. Teplý vzduch z urbanistické zástavby je vytlačován chladnějším vzduchem z krajiny, čímž dochází k vertikální cirkulaci vzduchu. V noci je průběh procesu opačný.

- 14 -

3 OBEC MĚLČANY 3.1 Charakteristika obce Mělčany jsou středně velkou obcí s 504 obyvateli. Nachází se 21 km jižně od Brna, v okrese Brno-venkov, severovýchodním směrem nedaleko městečka Dolní Kounice a jihovýchodním směrem od města Ivančice. Obec leží ve žlebu táhnoucím se od jihovýchodu k severozápadu, kterým protéká potok Šatava. Průměrná nadmořská výška obce je 230 m n. m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1181, kdy ves byla majetkem dolnokounického kláštera. Historické jádro obce tvoří náves, které dominuje kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1872 a nedaleko ní socha svatého Jana Nepomuckého. V obci je možno využívat služeb knihovny, kulturního domu s kuchyní a jídelnou (provozovatel AGRO Ořechov, a.s.), sokolovny (ve vlastnictví TJ Sokol), dvou obchodů se smíšeným zbožím, dvou stolařství, dvou autoopraven a mateřské školy (základní škola se nachází v sousedních Dolních Kounicích). Společenskou činnost v obci vyvíjí myslivecké sdružení Karlov, TJ Sokol (s fotbalovým a volejbalovým oddílem) a hasičský sbor Moravské hasičské jednoty s bohatou osmdesátiletou historií (s mnoha úspěchy v soutěžích jak dospělých, tak mládeže a dětí). Každoročně se zde pořádají plesy, v červnu a srpnu se konají hody a koncem prázdnin již tradiční Memoriál Jana Kadaňky (soutěž družstev v požárním útoku). V letech 1996 a 1997 byl v obci vybudován rozvod pitné vody a v roce 1999 byla obec plynofikována. [2] Obec je obklopena mnoha vinicemi (jedná se o vinařskou obec, která patří do vinařské oblasti moravské, vinařské podoblasti znojemské – pěstují se zde především odrůdy modré pro výrobu červených vín jako např. Frankovka, z bílých odrůd pak např. Müller Thurgau). Dále v okolí najdeme ovocné sady, pole a menší lesíky.

3.2 Přírodní a životní podmínky v obci 3.2.1 Geologické podmínky Na území převládají neogenní sedimenty: jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou kryté pleistocénními terasovitými štěrkopísky a sprašemi.

- 15 -

3.2.2 Pedologické podmínky Na výše zmíněných podkladech se vytvořily černozemě na spraších. Jedná se o hlubokohumózní půdy, které patří mezi nejúrodnější. Problémem je však nedostatek vody a velmi rychlé odvápnění. Proto je můžeme označit jako půdy zranitelné. Typické pro zdejší oblast jsou také černice, nacházející se v oblasti černozemí. Obsahují CaO (oxid vápenatý). Půdní horizont má výbornou drobtovou strukturu, obsah humusu je vysoký. Černice patří mezi naše nejúrodnější půdy s vynikajícími fyzikálními vlastnostmi. Místa, kde se tyto půdy vytvořily, bylo nejdříve třeba odvodnit. Teprve poté mohly být zemědělsky využívány.

3.2.3 Klimatické podmínky Obec Mělčany leží v nejsušší části Moravy. Průměrná roční teplota zde kolísá mezi 8,5 až 9,3°C. Roční srážky se pohybují v průměru od 495mm do 530 mm. Častý je zde výskyt přívalových dešťů, zejména při převládajícím jihovýchodním proudění. Velký význam v oblasti mají také západní a jihovýchodní větry, jež jsou častou příčinou letního sucha a bouřek.

3.2.4 Vegetace Potenciálně se v území nacházejí dubohabřiny s ostrovy teplomilných i šípákových doubrav (dnes zachované jen částečně a promísené s kulturními bory). V nižších polohách byly prakticky nahrazené akátinami.

3.2.5 Krajina a její využití Převládají agrocenózy (orná půda, sady, vinice), které jsou přerušovány jen akátovými remízky a topolovými větrolamy. V minulosti byla řada hodnotných krajinných detailů (liniové porosty, lada, drobné lesíky) zorněna a zachována pouze v nečetných, okrajových, svažitějších či jinak hůře dostupných lokalitách.

3.2.6 Návaznost obce na volnou krajinu Obec Mělčany přechází ze tří stran do volné krajiny humny, která jsou tvořená vzrostlými ovocnými i neovocnými dřevinami a nálety dřevin spolu s podrostem různých keřů. Směrem od obce Bratčice byla humna tvořící přirozený přechod obce do krajiny odstraněna a holý prostor tak tvoří periferii obce. V budoucí době by i zde měla být provedena dosadba, která by zlepšila zapojení obce do krajiny. - 16 -

3.2.7 Ekonomická základna Podstatnou roli v regionu hraje zemědělství, které má k dispozici velké plochy orné půdy. Prosazují se zde také plochy vinic a zahrad. Pěstují se obiloviny, technické plodiny, kukuřice, brambory, vinná réva, zelenina a ovoce.

3.2.8 Životní prostředí Intenzivní zemědělství s sebou přináší řadu doprovodných negativ, jako např. příliš rozsáhlé zemědělské pozemky ohrožené vodní a větrnou erozí. Což se projevuje nejen na snižování fyzikálně chemických vlastností půdy, ale také na znečištění vodních toků, jejich eutrofizaci nebo zanášení cest odvátou půdou. Velké průmyslové zdroje znečištění na území chybí.

- 17 -

4 ZELEŇ V OBCI 4.1 Lokality osázené zelení V obci se nacházejí 3 centrální lokality, které jsou osázeny dřevinami. První lokalita o rozloze 4 151 m2 je situována na návsi a je viditelná z komunikace, která do obce vede z Ořechova, Bratčic a Dolních Kounic. Je rozdělena na dvě části komunikací vedoucí k zástavbě rodinných domů, jež na lokalitu navazují. Druhá část směřuje do blízkých polí ve směru na Dolní Kounice. Její součástí je také malé parkoviště. Druhá a zároveň největší lokalita, o rozloze 10 632 m2, se nachází v samém centru obce. Je soustředěná zejména okolo kaple Na nebevzetí Panny Marie, ve směru na obec Silůvky. Lokalita je rozdělena na čtyři části, přičemž jedna obklopuje kapli, tvoří parkovou výsadbu a je od ostatních tří části oddělena komunikací a potokem Šatava. V blízkosti kaple nalezneme starou neudržovanou hasičskou nádrž (v budoucnosti by krom své původní funkce měla sloužit také jako koupaliště). V této části jsou také instalovány lavičky. Před vstupem do kaple bylo vybudováno parkoviště. V jeho těsné blízkosti vede přes potok Šatava komunikace k protější zástavbě rodinných domů. Třetí lokalita osázená zelení s rozlohou 2 899 m2 se rozprostírá na samém konci obce ve směru od Ořechova, Bratčic či Dolních Kounic. Lokalitu můžeme rozdělit do tří částí. Centrální část je tvořena lipovou alejí před hřbitovem. Po levé straně na ni navazuje smíšený porost akátu a dalších dřevin (např. javor mléč, jasan ztepilý, růže šípková, apod.), který rovněž lemuje cestu vedoucí podél hřbitova k fotbalovému hřišti. Třetí část tvoří úzký pruh trávníku, oddělený z jedné strany korytem Šatavy, z druhé strany komunikací směřující z centra obce na Silůvky, Moravské Bránice a Ivančice.

- 18 -

4.2 Druhové zastoupení dřevin Tab. 1 Druhové zastoupení dřevin na jednotlivých lokalitách v obci Mělčany

Acer sp. Aesculus hippocastanum Betula pendula Jehličnany Juglans regia Keře Ostatní dřeviny Ovocné dřeviny Robinia pseudoacacia Tilia sp. Dřeviny celkem

Lokalita č. 1 (Náves) 2 1 3 3 9 21 0 5 0 2 46

Lokalita č. 2 Lokalita č. 3 Obec (Kaple) (Hřbitov) Mělčany 8 3 13 1 3 5 4 0 7 11 0 14 11 5 25 207 24 252 10 5 15 6 1 12 1 80 81 24 12 38 283 133 462 Zdroj: vlastní terénní průzkum

4.2.1 Lokalita č. 1 Na lokalitě č. 1 roste 46 dřevin, z čehož nejpočetnější skupinu představují keře. Početně největší skupinu tvoří růže (Rosa sp.), která je pozůstatkem výsadby národního výboru z období minulého režimu. Jedná se o zbytek keřů, které byly dříve hojně vysazovány po celé obci. Dále zde najdeme šeřík obecný (Syringa vulgaris), jenž je vysázen kolem pomníku věnovaného místními spoluobčany vojínům padlým v 1. Světové válce. V tomto prostoru se vyskytuje také jedna ze dvou líp srdčitých (Tilia cordata) z této lokality. Mezi další druhy keřů zde rostoucích patří: ibišek syrský (Hibiscus syriacus) – lemující parkoviště, štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) a zlatice (Forsythia sp.). Ze stromů je zde nejvíce zastoupen ořešák královský (Juglans regia). Z ovocných dřevin jabloň domácí (Malus domestica). Rostou zde také jehličnany představované borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem pichlavým (Picea pungens). V menší míře se zde vyskytuje bříza bělokorá (Betula pendula), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), lípa srdčitá (Tilia cordata). Nově byl vysazen javor klen (Acer pseudoplatanus). Najdeme zde i pestřejší výsadbu tvořenou jehličnany, listnatými stromy a keři, doplněnou květinami (po pravé straně od památníku, ve směru od Dolních Kounic).

- 19 -

4.2.2 Lokalita č. 2 Na lokalitě č. 2 (okolí kaple Nanebevzetí Panny Marie) je vysázeno 283 dřevin. Nejvyšší podíl zde mají keře, jež lemují chodník vedoucí kolem kaple. Vysázen je zde zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který vytváří stálezelený tvarovaný živý plot, oddělující parkovou výsadbu okolo kaple od chodníku a chodník od silnice. Dále zde najdeme tavolník van Houtteův (Spiraea van Houttei) – jeden z exemplářů se nachází v blízkosti hasičské nádrže umístěné na této lokalitě. Představuje torzo původní výsadby smutečních vrb doprovázených četnými keři. Poblíž hasičské nádrže roste také několik jedinců tisu červeného (Taxus baccata). Zbytek keřové výsadby tvoří bez černý (Sambucus nigra) a zlatice (Forsythia sp.). Mezi nejpočetnější zástupce stromů na této lokalitě patří lípa srdčitá (T. cordata) a v omezené míře pak i lípa velkolistá (T. platyphyllos). Vzrostlé exempláře lípy srdčité se nacházejí okolo parkoviště před vstupem do kaple. Nově vysázené lípy jsou pak soustředěny do parkové výsadby. Větší část lokality zaujímá také ořešák královský (J. regia), který se vyskytuje poblíž zástavby rodinných domů naproti kapli, oddělené korytem Šatavy. Z jehličnanů zde najdeme borovici černou (P. nigra) – vyskytuje se v 8 exemplářích tvořících skupinu, tis červený (Taxus baccata) – zmíněný výše a modřín opadavý (Larix decidua). V této lokalitě byla provedena nová výsadba javorů, zastoupena těmito druhy: javor babyka (A. campestre), j. klen

(A. pseudoplatanus)

a javor mléč (A. platanoides), který je nejčastější. Tato nová výsadba je soustředěna v části za kaplí, poblíž chodníku oddělujícího parkovou výsadbu od obchodu a dalších rodinných domů, které na obchod navazují směrem k Šatavě. Ovocné dřeviny zastupuje jabloň domácí (M. domestica), hrušeň obecná (Pyrus communis) a broskvoň (Prunus persica), rostoucí za korytem Šatavy, naproti rodinným domům. Z dalších dřevin je to např. vrba bílá smuteční (Salix alba subsp. tristis) - na břehu Šatavy. Jedná se o poslední exemplář původní výsadby smutečních vrb na této lokalitě. Dále pak ibišek syrský (H. syriacus) pěstovaný na kmínku, v osmi exemplářích lemujících chodník, vedoucí k bočnímu vchodu do kaple. Mezi mladší výsadbu můžeme zařadit např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), platan javorolistý (Platanus x acerifolia) a vzrostlý jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) - viditelně napaden klíněnkou jírovcovou.

- 20 -

4.2.3 Lokalita č. 3 Na lokalitě č. 3, plocha před hřbitovem, je vysázeno 133 dřevin. V nejvyšší míře je zde zastoupen trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – typický pro místní lesy, často tvořící hustý porost náletových dřevin. Roste nalevo od lipové aleje, podél komunikace vedoucí k fotbalovému hřišti. Z dřevin zde dále najdeme: javor mléč

(A. platanoides), jerlín japonský

(Sophora japonica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), apod. Jedná se především o mladé stromy, často náletového charakteru. Centrální výsadbou na této lokalitě tvoří lipová alej, která lemuje chodník vedoucí k hlavní bráně hřbitova. Alej tvoří vzrostlí jedinci lípy srdčité (Tilia cordata). Podél koryta Šatavy se ve větší míře vyskytuje také ořešák královský (J. regia). Keře na lokalitě zastupuje růže šípková (Rosa canina) - tvořící podrost akátin, růže (Rosa sp.), šeřík obecný (S. vulgaris) a dřín obecný (Cornus mas) – vlivem nedostatku místa pro volný růst překloněný.

4.3 Přehled druhového zastoupení dřevin v obci Mělčany V obci Mělčany je na centrálních lokalitách se zelení (náves, park okolo kaple, plocha před hřbitovem) vysázeno 462 dřevin, z toho 252 keřů a 210 stromů (listnaté, jehličnaté i ovocné). Viz. Přílohy, Graf 1.

4.3.1 Přehled druhového zastoupení stromů Největší zastoupení celkově má trnovník akát (Robinia pseudoacacia), který tvoří výše zmíněný porost u hřbitova. (viz. Přílohy, Graf 2). Významné je také zastoupení lípy (především lípa srdčitá – Tilia cordata, v omezené míře poté lípa velkolistá – Tilia platyphyllos), vyskytující se na všech lokalitách. V hojné míře najdeme i ořešák královský (Juglans regia) – na všech lokalitách, a několik druhů javorů (s dominancí javoru mléče – Acer platanoides). Z ovocných dřevin jsou nejpočetnější jabloně (Malus domestica), hrušně (Pyrus communis) a broskvoně (Prunus persica). Na centrálních lokalitách osázených zelení nalezneme také jehličnany, jsou to např. borovice černá (Pinus nigra) – park u kaple; borovice lesní (P. sylvestris) a smrk pichlavý (Picea pungens) – náves; modřín opadavý (Larix decidua) – jediný exemplář v parku u kaple nebo skupina keřů tisu červeného (Taxus baccata) – poblíž hasičské

- 21 -

nádrže. Výsadba jehličnanů není na veřejných prostranstvích obce příliš vhodná, neboť se nejedná o dřeviny charakteristické pro intravilán obce.

4.3.2 Přehled druhového zastoupení keřů Keře

jsou

nejhojněji

zastoupeny

zimostrázem

vždyzeleným

(Buxus

sempervirens), jenž tvoří stálezelený tvarovaný živý plot (viz. Přílohy, Graf 3). Dále se vyskytuje: tavolník van Houtteův (Spiraea van Houttei), zlatice (Forsythia sp.), šeřík obecný (Syringa vulgaris), bez černý (Sambucus nigra), růže (Rosa sp.), ibišek syrský (Hibiscus syriacus) a štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides).

4.4 Posouzení stavu dřevin 4.4.1 Možnosti hodnocení rozptýlené zeleně Hodnocení rozptýlené zeleně lze rozdělit do dvou částí, a to: Kvalitativní hodnocení rozptýlené zeleně -

lokalizace hodnoceného prvku zeleně

-

přesné druhové (dle situace i odrůdové) určení všech do hodnocení zahrnutých dřevin

-

zaměření všech nejdůležitějších hodnot jednotlivě zachycovaných dřevin (jejich výšky, průměru kmene a průměru koruny)

-

vymezení krajních a průměrných hodnot u posuzovaných porostů, stanovení procentického zastoupení druhové skladby, velikostních hodnot, věkových kategorií, stanovení četnosti na jednotce plochy a stanovení překryvnosti

-

sadovnické (krajinářské) posouzení dřevin a jejich porostů, především komplexní posouzení zdravotního stavu, perspektiv vývoje a současných i potenciálních polyfunkčních a vzhledových vlastností

-

zachycení všech důležitých (v předchozích bodech neuvedených) hodnot, zaměřených tak, aby dřeviny a jejich porosty bylo možno z hlediska jejich vzhledového poslání zhodnotit co nejúplněji (např. ovlivňování imisemi, zasolením, nevyvážeností koruny, nebezpečí mechanického poškozování, atp.) Polyfunkční hodnocení rozptýlené zeleně Jsou hodnoceny následující funkce: půdoochranná, vodoochranná, ekologická,

esteticko-krajinotvorná, hygienická, dopravně-bezpečnostní.

- 22 -

Při posuzování stavu dřevin v obci Mělčany bylo použito pětibodové sadovnické hodnocení, které lze charakterizovat následovně: I. (1 bod) - dřeviny odumírající nebo odumřelé, dřeviny velmi silně ohrožující ostatní porosty, popřípadě bezpečnost lidí. Je nezbytné je co nejrychleji odstranit (v mapách označované žlutě). II. (2 body) – dřeviny podprůměrných hodnot, silně poškozené, vysoko vyvětvené, prosýchající, nevzhledné, avšak nic a nikoho bezprostředně neohrožující, bez předpokladů zlepšení. Jsou určeny k postupné likvidaci tak, jak je prostor zaplňován novými náhradními výsadbami (v mapách označované hnědě). III. (3 body) – dřeviny zdravé, respektive jen mírně poškozené s předpoklady dalšího vývoje, popřípadě dřeviny mladé nedosahující ani poloviny výšky dosažitelné v daných podmínkách, vzhledné. Jedná se zpravidla o porosty, které lze výchovnými zásahy zlepšovat, a ponechávají se, popřípadě se z části likvidují, podle přesně cílených záměrů (v mapách označované zeleně). IV. (4 body) – dřeviny zdravé, typického tvaru pro daný taxon, přesahující alespoň polovinu běžně dosahované výšky (obdobně i u ostatních rozměrů), jen s malými odchylkami od plně rozvinuté koruny (např. vyvětvené do podchodné výšky). Takové je třeba maximálně šetřit, zbavovat je konkurence a vytvářet podmínky k jejich dalšímu rozvoji. K jejich likvidaci by mělo docházet jen ve zcela výjimečných případech (v mapách označované modře). V (5 bodů) – dřeviny zcela zdravé, mohutného, typického vzrůstu, bez jakéhokoliv zřetelného poškození, dlouhodobě perspektivní. Měly by být zachovány i za cenu velmi komplikovaných opatření (v mapách označované červeně). [3] Pro potřeby hodnocení stavu zeleně v obci byl bod III rozdělen na dvě části: III a – dřeviny mladé, které byly v obci nedávno vysázeny III b – dřeviny starší, zdravé, jen mírně poškozené s předpoklady dalšího vývoje

Při hodnocení porostů (ne pouze jednotlivých dřevin) se někdy stupnice zužuje na tři body. Výše uvedené bodové hodnocení se upravuje tak, že kategorie I. a II. se slučují, kategorie III. je ponechána a kategorie IV. a V. se opět slučují. Nejfrekventovanější hodnoty se u porostů podtrhují, nejméně frekventované uvádějí v závorce. [3]

- 23 -

4.5. Sadovnické hodnocení dřevin Tab. 2 Sadovnické hodnocení dřevin na jednotlivých lokalitách v obci Mělčany

I. (1 bod) II. (2 body) III. a (3 body) III. b (3 body) IV. (4 body) V. (5 bodů) Posuzované dřeviny celkem

Lokalita č. 1 (Náves) 0 0 16 1 3 26

Lokalita č. 2 (Kaple) 1 3 44 0 201 34

Lokalita č. 3 (Hřbitov) 3 0 90 1 0 39

46

283

133

Obec Mělčany 4 3 150 2 204 99 462

Zdroj: vlastní terénní průzkum 4.5.1 Hodnocení lokality č. 1 Z celkového počtu dřevin (46 jedinců) na této lokalitě, lze 26 označit jako zdravé, s mohutným růstem, typickým tvarem pro daný taxon a bez zřetelných poškození (5 bodů). Do této skupiny patří např. lípa srdčitá (Tilia cordata) – exemplář u pomníku. Dále smrk pichlavý (Picea pungens), ořešáky (Juglans regia) a jabloně (Malus domestica). Mladé dřeviny, které ještě nedosahují ani poloviny výšky dosažitelné v daných podmínkách, jsou zastoupeny 16 jedinci (III. a – 3 body). V několika případech se jedná o výsadbu mladých dřevin, která byla v nedávné době v obci provedena. Tyto dřeviny zpravidla bývají ukotveny kůlovou oporou (1-3 kůly na jednu dřevinu), která slouží ke stabilizaci jedince v půdě (zamezení vyvracení). Kmínek bývá obalen jutou (snížení výparu, zamezení možnosti popálení slunečním zářením, podpoření zakořenění dřeviny do půdy). Vysázen byl javor mléč (Acer platanoides) a jabloň domácí (Malus domestica). Mladou výsadbu, avšak vzrostlejší a bez kůlové opory, představuje ořešák královský (Juglans regia). Z nově vysázených keřů pak šeřík obecný (Syringa vulgaris) a štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Zdravé dřeviny, typického tvaru, přesahující alespoň polovinu běžně dosahované výšky (4 body) jsou zde tři, a to: ořešák královský, borovice lesní (Pinus sylvestris) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Dřeviny zdravé, resp. mírně poškozené s předpokladem dalšího vývoje (III. b - 3 body) zastupuje pouze 1 dřevina (exemplář ořešáku královského).

- 24 -

Dřeviny odumírající nebo odumřelé, jakkoliv poškozující bezpečnost ostatních porostů či lidí (1 bod) a dřeviny podprůměrných hodnot (2 body), které by měly být bezprostředně, resp. postupně odstraněny, se na této lokalitě nevyskytují.

4.5.2 Hodnocení lokality č. 2 V prostoru kolem kaple Nanebevzetí Panny Marie čítá stávající výsadba 283 dřevin. V nejvyšší míře (201 jedinců) jsou zde zastoupeny dřeviny zdravé, typického tvaru pro daný taxon, přesahující polovinu běžně dosahované výšky (4 body). Jedná se především o keře či keřové porosty, např. tavolník van Houtteův (Spiraea van Houttei), zlatice (Forsythia sp.), zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), bez černý (Sambucus nigra). Mladou výsadbu, nedosahující ani poloviny výšky dosažitelné v daných podmínkách, tvoří 44 dřevin (III. a - 3 body). Nová výsadba (s kůlovou oporou, u některých jedinců též obalení kmene jutou) je zastoupena 22 dřevinami a tvoří ji především: lípa srdčitá (Tilia cordata); javor (Acer sp.) – javor mléč, j. klen, j. babyka; ořešák královský (Juglans regia); bříza bělokorá (Betula pendula). Mladou výsadbu, starší a často již bez kůlové opory, tvoří: ořešák královský, broskvoň (Prunus persica), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a ibišek syrský (Hibiscus syriacus). Dřeviny zcela zdravé, mohutného, typického vzrůstu, bez zřetelného poškození (5 bodů) představuje 34 dřevin. Převažuje lípa (Tilia sp.), několik ořešáků (Juglans regia), bříza bělokorá (Betula pendula), vrba bílá smuteční (Salix alba subsp. tristis), z ovocných dřevin jabloň (Malus domestica), hrušeň obecná (Pyrus communis). Z jehličnanů pak borovice černá (Pinus nigra) a keřový porost tisu červeného (Taxus baccata). Mezi dřeviny, které lze kvalifikovat jako podprůměrné, silně poškozené, vysoko vyvětvené, prosýchající, nevzhledné (2 body) můžeme zařadit jeden exemplář jabloně domácí (Malus domestica) a dva exempláře tavolníku van Houtteova (Spiraea van Houttei). Zástupce kategorie I (1 bod) je v tomto prostoru pouze jeden - jedná se o uschlý pařez, který nebyl odstraněn při kácení daného stromu. Okolní porosty bezprostředně neohrožuje, ale měl by být odstraněn v průběhu zásahů, které jsou zde plánovány.

- 25 -

Kategorii III. b (3 body) – dřeviny zdravé, resp. jen mírně poškozené s předpokladem dalšího vývoje, na této lokalitě nezastupuje žádná dřevina.

4.5.3 Hodnocení lokality č. 3 Na ploše před hřbitovem čítá stávající výsadba 133 dřevin, z toho 90 jedinců zastupuje výsadbu mladou, nedosahující ani polovinu výšky dosažitelné v daných podmínkách. Do této skupiny můžeme zařadit např. náletové exempláře trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), dva ořešáky (Juglans regia), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), z keřů pak šeřík obecný (Syringa vulgaris). Do kategorii V. (5 bodů) – dřeviny zcela zdravé, mohutné, typického tvaru, bez poškození, spadá 39 exemplářů. Jako zástupce můžeme uvést lípu srdčitou (Tilia cordata) – tvořící alej, ořešák královský (Juglans regia), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a javoru mléč (Acer platanoides). Z keřů je to růže šípková (Rosa canina). Kategorii I. (1 bod) zde tak jako na předešlé lokalitě představují pařezy ponechané po skácených dřevinách, které jsou již buď uschlé, vymlazující, či nahnilé. Za dřeviny zdravé, jen mírně poškozené, s předpoklady pro další vývoj (kategorie III. b - 3 body) můžeme označit pouze jednoho jedince dřínu obecného (Cornus mas) - rostoucí po pravé straně mezi chodníkem ke hřbitovu a korytem Šatavy. V důsledku nedostatečného prostoru pro růst (utlačován z jedné strany lipovou alejí) došlo k jednostrannému vývoji keře (olistění pouze ve vrcholové části a částech směřujících od aleje). Dále došlo k překlonění keře ve směru od aleje. Vzhledem k dosavadnímu vývoji a velikosti tohoto exempláře by přesazení a zmlazení nemuselo být efektivní, proto jej navrhuji vykácet a popř. v dostatečné vzdálenosti od aleje nahradit jinou dřevinou.

4.6 Sadovnické hodnocení dřevin v obci V obci Mělčany je na centrálních lokalitách se zelení (náves, park okolo kaple, plocha před hřbitovem) vysázeno 462 dřevin. Z tohoto počtu představují kategorii I. (1 bod) 4 dřeviny, kategorii II. (2 body) 3 dřeviny, kategorii III. a (3 body) 150 dřevin, kategorii III. b (3 body) 2 dřeviny, kategorii IV. (4 body) 204 dřevin a kategorii V. (5 bodů) 99 dřevin. Viz Přílohy, Graf 4.

- 26 -

4.6.1 Sadovnické hodnocení stromů Na centrálních lokalitách osázených zelení je vysázeno 210 stromů, z nichž 122 představuje kategorii III. a (3 body), 78 stromů představuje kategorii V. (5 bodů), 4 stromy kategorii IV. (4 body), 4 stromy kategorii I (1 bod), 1 strom kategorii III. b (3 body) a 1 strom kategorii II. (2 body).

4.6.2 Sadovnické hodnocení keřů Celkový počet keřů vysázených na centrálních lokalitách výše popsaných je 252 z toho lze 200 keřů zařadit do kategorie IV. (4 body), 41 keřů do kategorie V. (5 bodů), 8 keřů do kategorie III. a (3 body), 2 keře do kategorie II. (2 body) a 1 keř do kategorie III. b (3 body). Do kategorie I. (1 bod) nelze zařadit žádný exemplář.

- 27 -

5 NÁVRH DOPLNĚNÍ ZELENĚ V OBCI 5.1 Zásady řešení ploch zeleně podle sadovnických hledisek Projektování sadovnických úprav všeho druhu (např. krajinářská úprava příměstské oblasti, zeleň nových obytných souborů, volba dřevin pro uliční stromořadí atd.) musí provádět odborník specialista. Odborně a kvalitně provedený sadovnický projekt zajišťuje nejen náležité řešení zelené plochy z hlediska sadovnické estetiky, ale také z hlediska ekologických nároků rostlin a požadavků údržby. Respektování těchto aspektů se kladně odráží jak v konečné kvalitě zelených ploch, tak v ekonomice jejich údržby. V poslední době nachází uplatnění myšlenka zahuštění výsadeb. Její přednosti jsou v rychlé tvorbě zelené hmoty a v racionalizaci údržby. Volbu dřevin a její rozmístění v soustředěných a zahuštěných výsadbách je nutno řešit na profesionální úrovni. [4]

5.2 Zásady řešení zeleně ve venkovských sídlech Navrhování ploch zeleně na venkově je z větší míry ovlivněno bezprostřední vazbou zastavěného území na krajinu, dostatkem zahrad a přítomností krajinných prvků v zastavěných částech obce. Stávající zeleň na návsích, ulicích a v menších zákoutích lze ve většině případů dále využívat pro účely veřejné zeleně. Jednou z hlavních funkcí veřejné zeleně na vesnici je funkce společenská. Ve většině případů jsou postačující dosadby, údržba a úprava zeleně na návsích (např. dosadby břehové zeleně kolem návesních rybníků, zřízení travnatých ploch na jinak nevyužívaných částech návsi, popř. náročnější sadovnická úprava s posezením před samoobsluhou nebo jiným druhem občanského vybavení, úprava břehů vodních toků, které protékají územím, apod.). Zřizování větší plochy zeleně je nutno řešit na odborné sadovnické úrovni a s přihlédnutím k zásadě, že celková úprava má být co nejjednodušší (jak sortimentem dřevin, tak i uspořádáním a nezbytnými doplňky). [4]

5.3 Návrh doplnění zeleně v obci Mělčany na základě aktuální situace Na základě aktuální situace zeleně v obci, zjištěné vlastním terénním průzkumem, byly navrženy níže popsané změny.

- 28 -

5.3.1 Návrh doplnění zeleně na lokalitě č. 1 (Náves) Na návsi se nachází pouze jedna dřevina, která by v horizontu deseti let mohla být odstraněna. Jedná se o vysoce ořezaný exemplář ořešáku královského (Juglans regia). K odstranění by měl být použit zahradnický způsob kácení (postupné kácení od shora dolů – nejprve odřezání větví, později kmene a nakonec pařezu) z důvodu nedostatku prostoru v okolí stromu, který by byl potřebný pro lesnický způsob kácení. Jelikož se na této lokalitě vyskytují pouze dva exempláře lípy srdčité (Tilia cordata), doporučuji nahradit vykácenou dřevinu dalším exemplářem lípy, která je dřevinou typickou pro venkovské prostředí. Dále zde najdeme větší množství mladých dřevin (viz. 4.5.1) a také květinový záhon. Případné další dosadby by spíše nežádoucím způsobem tříštily plochu krytou zelení.

5.3.2 Návrh doplnění zeleně na lokalitě č. 2 (Kaple) V prostoru parkové úpravy okolo kaple se nacházejí dva keře tavolníku van Houtteova (Spriraea van Houttei), oba výrazně proschlé, které je zapotřebí odstranit. Dále zde roste jeden exemplář jabloně domácí (v části za potokem, naproti zástavbě rodinných domů), který je též výrazně proschlý a vyvětvený – v následujících deseti letech by měl být pokácen. U tohoto jedince je možno využít lesnický způsob kácení (pokácení celého stromu naráz). Je však nutné určit směr pádu stromu, připravit prostředí a samozřejmě vytyčit ohrožený prostor (kruhová plocha v poloměru dvou výšek káceného stromu). Odstranění pařezu se provede vyfrézováním (stejným způsobem by se odstranil i pařez, který na této lokalitě zůstal po kácení v dřívější době). Vzhledem k tomu, že v této části lokality (poblíž zástavby rodinných domů za korytem potoka) jsou vysázeny pouze ovocné dřeviny (ořešák královský, jabloň domácí, hrušeň obecná, broskvoň), měla by být doplňující dřevina opět vybrána ze spektra ovocných stromů, např. jabloň domácí nebo hrušeň obecná. Také by mělo být provedeno přesazení mladého jedince broskvoně (Prunus persica), která byla patrně laicky vysazena v těsné blízkosti vzrostlého ořešáku královského (Juglans regia) a v průběhu několika následujících let by u ní došlo k potlačení přirozeného vývoje. Dále by se mělo provést ošetření stávajících keřů, a to: - zmlazovací (zdravotní) řez u keřů tavolníku van Houtteova, - redukční řez u keřů zlatice a bezu černého,

- 29 -

- tvarovací (možno provést i zmlazovací) řez u keřů zimostrázu vždyzeleného tvořící tvarovaný živý plot U keřů zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), pěstovaného v tomto případě jako tvarovaný živý plot, je nutné pravidelně provádět seřezání do kónického tvaru (aby nedocházelo k prosychání od spodní části keřů). Jelikož se v tomto živém plotu nacházejí také nálety lípy, mělo by dojít k jejich odstranění a nahrazení vzrostlými exempláři zimostrázu. Protože tímto prostorem protéká vodní tok, na jehož březích se vyskytuje pouze jeden exemplář typický pro doprovodné břehové porosty (vrba bílá smuteční - Salix alba subsp. Tristis), je vhodné doplnit další dřeviny typické pro břehy vodních toků, a to např. několik exemplářů topolu černého (Populus nigra) ve sloupovitých formách. Podél hasičské nádrže by mohla být provedena výsadba dalšího exempláře vrby bílé smuteční. Další doplnění zeleně na této lokalitě by již bylo nevhodné vzhledem k nedávno provedené výsadbě javoru (Acer sp.) a lípy srdčité (Tilia cordata). V opačném případě by mohlo dojít k nežádoucímu přehuštění výsadby.

5.3.3 Návrh doplnění zeleně na lokalitě č. 3 (Hřbitov) Na

uvedené

lokalitě

se

vyskytují

především

dřeviny

perspektivní,

s předpokladem dalšího vývoje. Za neperspektivní je možno považovat keř dřínu obecného (Cornus mas), který je zde utlačován lipovou alejí (viz. 4.5.3). Z estetického hlediska můžeme považovat za nevhodný stromový porost tvořený nálety trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a přimíšených dřevin jako např. javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jerlín japonský (Sophora japonica), růže šípková (Rosa canina), který tvoří lem lipové aleje po její levé straně. Výše uvedený porost akátí by měl být v následujících letech odstraněn a nahrazen výsadbou lípy srdčité (Tilia cordata), která by v souběžném pásu navázala na již vzrostlou lipovou alej vedoucí k bráně hřbitova. V tomto případě by mohl být proveden lesnický způsob kácení, neboť se za stávajícím porostem trnovníku akátu nachází trvalý travní porost. Po odstranění dřevin by mělo dojít ke zpracování půdy a její přípravě pro další výsadbu stromů. V prostoru nové výsadby by měl být poté založen trávník. Dále by měl být odstraněn keř dřínu obecného, v rámci prací i pařezy ponechané na lokalitě po dřívějším kácení dřevin. - 30 -

5.3.4 Práce spojené s výsadbou dřevin 5.3.4.1 Příprava stanoviště Příprava stanoviště pro novou výsadbu zahrnuje (pozn. následující výčet se týká zamýšlených prací v obci Mělčany, tudíž zde nejsou vyjmenována všechna kritéria pro přípravu stanoviště): - vyčištění pozemku (od plevelů, rostlinných zbytku, apod.), - zpracování a úpravu povrchu půdy (orba, rytí, frézování, kypření, válení, hrabání, apod.), - zachování a odstranění stávajícího porostu, - hnojení půdy dle potřeb vysazovaného druhu.

5.3.4.2 Vlastní výsadba Doba výsadby se řídí tím, zda se jedná o výsadbu listnáčů (období vegetačního klidu, mimo období mrazu – podzim/zima), jehličnanů a stálezelených dřevin bez balu (časný podzim, pozdní jaro), jehličnanů a stálezelených dřevin s balem (celoročně s výjimkou doby rašení) nebo dřeviny v kontejnerech (celoročně). Hloubení jam – velikost jámy se řídí mohutností kořene a kvalitou půdy. Jáma má být 1,5x větší než je výška a šířka kořenového systému (totéž platí i u balu). Výsadba prostokořených dřevin (opadavé listnáče) – zkrácení kořenů (pro podporu tvorby kořenového vlášení). Před výsadbou na dno jámy zatlouct impregnovaný kůl (do hloubky minimálně 30 cm), který by měl sahat pod korunu stromku (umístit ze strany převládajících větrů). Používá se 1-3 kůly, měly by zabezpečit klidné kořenění. Následně se provede výsadba stromu, při které by měla být dodržena správná hloubka (dle kořenového krčku). Je nutné dbát na dokonalé spojení půdy s kořeny. Následně se provede uvázání stromu ke kůlu, úvazky nesmí poškodit kmen (úvazky z kokosového vlákna, textilní, polyesterové).

5.3.4.3 Ošetření po výsadbě Závlaha – 2 až 3leté stromky po výsadbě zavlažíme minimálně 1-3 l vody, alejové stromy přes 2 m výšky až 50 l vody. Dřeviny s balem až 15 l vody. Redukční řez koruny – řezem dosáhneme zmenšení odpařovací plochy, zlepšení újmu rostliny, upraví se tvar koruny, podpoří se zesílení kosterních větví. První seříznutí musí být hluboké, provádí se řez na vnější očko. Řez má být co nejmenší, provádí se ostrými nástroji, rány se ošetří balzámem. - 31 -

V případě, že se neprovádí redukční řez, je nutné omezit výpar z rostliny. To se provádí přistíněním (sítě), zavlažením nebo zabandážováním kmene. Založení trávníku výsevem – na jaře (½ IV.–konec V.) nebo na podzim (konec VIII.–½ IX). Výběr osiva závisí na funkčním poslání (trávníky kobercové, sadové, hřišťové, přírodní – luční). Mezi nejčastější druhy trav používaných k sestavování travních směsí patří např. psineček psí, p. výběžkatý, kostřava ovčí, k. červená, bojínek luční, lipnice luční, jílek vytrvalý, apod. Výsevek se pohybuje dle jakosti osiva mezi 10–15 g/m2. Velké plochy se osévají strojově, malé plochy ručně (vhodné je smísit osivo s mokrým pískem – nedochází k odnosu osiva větrem). Po výsevu je nutné zapravit osivo do půdy (ne hlouběji jak 1 cm) – používají se hrábě (zasekávání) nebo speciální válce s trny po obvodu. Nutná je závlaha. Založení trávníku drnováním – jedná se o předpěstování kobercových trávníků. Výhodou tohoto způsobu je okamžitý efekt, nevýhodou ekonomická náročnost.

5.3.5 Údržba dřevin 4.3.5.1 Specifické zásahy při údržbě dřevin opadavých Mezi tyto zásahy řadíme především výchovné řezy (čím jsou slabší výhony, tím je nutné větší seřezání), tvarování korun stromů, příp. keřů. Dále pak prosvětlování (prořezávání korun), zmlazování starých stromů a keřů (spíše u keřů – seřezání na 1 až 2 očka), pravidelný řez kvetoucích keřů (u časně kvetoucích po odkvětu–VI.), řez pnoucích dřevin – provádí se v jarním období.

5.3.5.2 Specifické zásahy u dřevin jehličnatých a stálezelených Provádí se formování růstu korun, zabezpečování zimní vláhou, zimní ochrana (kryt). Udržení podmínek vegetace u dřevin vřesovištních. Zmlazování se provádí především u tisů (Taxus sp.), zimostrázů (Buxus sp.), zeravů (Thuja sp.). Vřesovištním rostlinám je nutno zabezpečit vzdušný substrát a příslušné pH.

5.3.5.3 Specifické zásahy u dřevin pokryvných Zde se provádí zmlazování (vyžínače, křovinořezy), dále pak prořezávky (důvodem je nutnost poskytnutí prostoru pro další vývoj).

- 32 -

5.3.5.4 Specifické zásahy u sadových a záhonových růží U růží se provádí řez v jarním období (po mrazících). Zakrácení bývá na 4-5 oček (ponechává se 5-8 mm čípek). Zimní ochrana spočívá v přihrnutí 6 spodních oček a zakrytí chvojím (slouží jako ochrana proti holomrazům).

5.3.5.5 Zásahy společné pro více kategorií dřevin Jedná se o probírku porostů, řez dřevin používaných na živé ploty, ošetření významných dožívajících a poškozených stromů, odstraňování planiny u roubovaných a očkovaných dřevin, obdělávání půdy. Dále pak hnojení a zálivka, likvidace pařezů, ochrana proti chorobám a škůdcům.

- 33 -

6 NÁVRH ODBORNÉ ZAHRADNICKÉ FIRMY Zpracování samotného sadovnického projektu, jeho realizaci, ošetření po výsadbě, příp. údržbu výsadby v následujícím roce nebo po domluvě i v dalších letech provádí odborná zahradnická firma. Z velkého počtu firem zabývajících se touto problematikou uvádím tyto firmy: -

Údržba zeleně; Semiramis, spol. s r.o.

6.1 Firmy navrhované s ohledem na následnou péči po dobu pěti let 6.1.1 Údržba zeleně Firma Údržba zeleně paní Vladimíry Melounové se sídlem na ulici Elišky Machové 2 v Brně se zabývá: zakládáním rodinných zahrad, parků a cest; výsadbou živých plotů, okrasných dřevin, solitérních stromů; terénními úpravami, stavbami plotů, zídek, pergol a pokládáním dlažby; zakládáním trávníků, pokládáním travních koberců, včetně následné údržby a pokosu; instalací závlahových systémů pro trávníky a záhony; kácením a prořezáváním stromů, prodejem palivového dříví; prácemi prováděnými stromolezeckou technikou, arboristika; údržbou zeleně v interiérech; zimní údržbou cest a chodníků. Z některých již provedených prácí lze zmínit např.: Komplexní údržbu poloviny městské části Nový Lískovec (12/2005-2006); údržbu majoritní části parku Špilberk (2003 - jaro 2004); kácení, protierozní úpravy a nové výsadby svahu Wilsonova lesa (1997); údržbu vegetačních ploch při ulici Bráfova (2001-2002). [5]

6.1.2 Semiramis, spol. s r.o. Společnost Semiramis, spol. s r. o. se sídlem na ulici Košinova 9 v Brně se zabývá: •

zahradnickými pracemi: projekce a realizace zahradních úprav; rekonstrukce stávající zeleně; zakládání trávníků výsevem; pokládání travnatých koberců; kácení a prořezávání okrasných a ovocných stromů a keřů; údržba zeleně; interiérová zeleň.

•

zavlažovacími systémy: zavlažování zahrad u rodinných domů; zavlažování veřejných ploch; mikrozávlahy ve sklenících a interiérech; závlahy sportovních ploch; agrozávlahy. Mezi již provedené projekty patří např.: Areál VUT na ulici Údolní v Brně

(1993); Jižní náměstí Brno-Dolní Heršpice (2001); Žerotínovo náměstí Brno (2005). [6]

- 34 -

7 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ DOPLNĚNÍ ZELENĚ V OBCI Doplnění zeleně v obci může být financováno z různých zdrojů: • prostředky vlastníka, příp. uživatele pozemku (v případě majetku obce finanční zdroje obecního rozpočtu) • národní zdroje (aktivity Ministerstva životního prostředí v oblasti péče o přírodu a krajinu ve městech a obcích – dotační programy) • unijní zdroje (programy na zlepšení stavu životního prostředí financované Evropskou unií)

7.1 Národní zdroje 7.1.1 Ministerstvo životního prostředí Aktivity Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) v oblasti tvorby a udržování zeleně a přírodních ploch ve městech a obcích mají dva směry: • podpora výzkumu a vývoje a tvorba koncepce a metodiky • realizace dotačních programů zaměřených na výsadby zeleně MŽP již od roku 2002 poskytuje dotace v rámci Programu péče o urbanizované prostředí. Z tohoto programu bylo v letech 2002 až 2005 podpořeno celkem 85 projektů, celková výše poskytnutých dotací činila 11,08 milionů korun. Dotace se poskytují na pořízení tzv. studie proveditelnosti, tedy na kompletní vyhledávací studii, včetně projektové dokumentace a návrhu rozpočtu akce. [7]

7.1.1.1 Program péče o urbanizovanou krajinu Žadatelem může být jak obec, tak i jiná fyzická či právnická osoba – vlastník dotčených pozemků nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Nejčastější typy podporovaných projektů jsou: -

regenerace významných ploch zeleně (přístupné veřejné parky a lesoparky, areály nemocnic, škol, hřbitovů, návsi a náměstí)

-

výsadby izolační

zeleně

(oddělující

obytnou

zástavbu

od

průmyslových

a komerčních areálů a od hlučných komunikací) -

zakládání zeleně jako způsobu regenerace nevyužívaných ploch a opuštěných areálů

-

zakládání ploch a koridorů zeleně (jako součástí Územních systémů ekologické stability v zastavěném území, nebo součástí zeleného prstence kolem sídla)

- 35 -

Prioritně jsou podporovány takové záměry, kde je výrazný pozitivní přínos pro životní prostředí v sídlech především tedy regenerace zanedbaných a opuštěných ploch ve městě či obci, nebo založení zcela nových ploch zeleně s velkým množstvím nových výsadeb dřevin a trávníků. Program péče o urbanizované prostředí je zahajován na začátku každého roku a žádosti se přijímají průběžně do 30. září. Garantem programu je Odbor ekologie lidských sídel a člověka na MŽP. [7]

7.1.1.2 Program péče o přírodní prostředí Jedná se o dotační program Státního fondu životního prostředí, který volně navazuje na Program péče o urbanizované prostředí, odkud lze čerpat prostředky na realizaci výsadeb. [7]

7.2 Unijní zdroje Od roku 2007 se otevřely nové možnosti čerpání dotací z fondů Evropské unie za účelem zlepšení stavu životního prostředí ve městech a obcích. Zároveň došlo ke změně některých národních programů, aby se zamezilo překrývání obsahu s opatřeními, které lze financovat z fondů EU. [8]

7.2.1 Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí nabízí možnost čerpání dotací v letech 2007-2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v celkové výši přes 5 miliard euro. Z hlediska objemu financí (18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR) se jedná o druhý největší český operační program. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Základním znakem prostředků poskytovaných z evropských fondů je nutnost veřejného spolufinancování. Žadatelé mohou z fondů EU získat dotaci až do výše 85 % celkové částky. Další část finančních prostředků může pokrýt Fond (Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj) a státní rozpočet.

- 36 -

Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a MŽP ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech: Prioritní osa 1- Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny (podpora projektů přispívajících zpomalení či zastavení procesu poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podpora vzniku a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech) Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu [9]

7.2.2 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 je vlastním nástrojem pro rozvoj venkova, který stanovuje detailní informace o podporovaných aktivitách EZFRV (Evropský zemědělský fond rozvoje venkova) v letech 2007-2013. Program provádí strategii rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření rozdělených do skupin podle os I–IV se zaměřením na: Osa I – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví (cílem je přispět k vytvoření silného zemědělsko-potravinářského odvětví) Osa II – zlepšování životního prostředí a krajiny (cílem je posílit biologickou rozmanitost, zachovat systémy zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou, apod.) Osa III – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova (tvorba pracovních příležitostí, zabezpečení podmínek růstu a kvality života, apod.) Osa IV – Leader (cílem je přispět k realizaci priorit os I-III) [10]

- 37 -

8

POSTOJE

SOUČASNÉHO

VEDENÍ

OBCE

A

OBČANŮ

K UVAŽOVANÝM AKTIVITÁM Současné vedení obce Mělčany bylo o projektu navrhovaném v této práci (kapitola 5) informováno a posoudilo jej jako proveditelný v horizontu následujících deseti let. Prostřednictvím dotazníků (viz. Přílohy) byl zjišťován postoj občanů obce Mělčany k současnému stavu zeleně a navrhovaným aktivitám.

8.1 Postoje občanů K současnému stavu zeleně a navrhovaným aktivitám v horizontu příštích deseti let se prostřednictvím dotazníků vyjádřilo 23 občanů, z toho 14 žen a 9 mužů. Následují postoje občanů k jednotlivým bodům dotazníku: Otázka č. 1 „Jste spokojeni se současným stavem zeleně v obci?“ Se stávajícím stavem zeleně v obci Mělčany nejsou spokojeni pouze dva občané z celkového počtu zúčastněných, kteří dotazníky vyplnili. Otázka č. 2 „Co byste případně chtěli změnit a proč?“ Nadpoloviční většina zúčastněných by na současném stavu neměnila nic, zbylí občané by si v obci přáli vidět více stromů a květin (hlavně v prostoru parkové úpravy kolem kaple) a více prostoru určeného pro děti (hřiště). Otázka č. 3 „Líbilo by se Vám dosázení břehového porostu podél potoka v části kolem kaple?“ I v tomto případě se nadpoloviční většina vyjádřila kladně, pouze několik občanů s návrhem nesouhlasí nebo neví. Otázka č. 4 „Chtěli byste změnit vzhled plochy zeleně kolem zastávky (náves)? – pokud ano, napište jak:“ V odpovědích na tuto otázku se názory místních občanů značně rozcházeli, 13 z 23 dotázaných by na současném stavu nic neměnilo. Zbylých 10 občanů by provedlo následující změny: výsadby stromů, okrasných keřů a především květin, někteří občané by rádi doplnili lavičky. Otázka č. 5 „Souhlasili byste s nahrazením akátového porostu u hřbitova lípou srdčitou?“ Na tuto otázku odpovídala polovina dotázaných občanů kladně. Zdůvodněním byl často názor, že lípa je vhodnější a efektivnější než akátí, které se v okolí obce vyskytuje ve velké míře.

Další polovina dotázaných odpovídala záporně se

- 38 -

zdůvodněním, že lípy se v tomto prostoru již vyskytují. Někteří by zde chtěli vidět spíše výsadbu jehličnanů. Jeden z občanů na tuto otázku odpověděl nevím.

8.2 Diskuse k postojům občanů Z dotazníků vyplývá, že občané Mělčan jsou se současným stavem zeleně v obci víceméně spokojeni. Objevují se však také návrhy na některé změny.

Ve většině

případů se jedná o dosázení dřevin v prostoru parkové úpravy kolem kaple, které také navrhuje tato studie. Na návsi (zde je také zmiňovaná autobusová zastávka) by občané uvítali více okrasných keřů, stromů a květin. Takováto výsadba je na polovině lokality již provedena. V části, která by dle mínění občanů měla být dosázena, se nachází odvodné kanály pro vodu, v těsné blízkosti zastávky jsou navíc umístěny informační vývěsky obecního úřadu, mateřské školy a kulturních sdružení působících v obci. Vedle vývěsek se nachází stanoviště kontejnerů na tříděný odpad. Tato část je tudíž při příjezdu z Dolních Kounic pohledově překryta. Při dalších dosadbách by mohlo dojít k nežádoucímu tříštění plochy a přehuštění výsadby. Květinová výsadba v prostoru obcí je charakteristická pro předzahrádky a hlavně soukromé zahrady, na veřejných prostranstvích se květinové záhony nebudují. V prostoru před hřitovem souhlasí místní občané se změnou uvedenou v projektu, a to nahrazením akátového porostu lípou. Lípa přijde občanům líbivější a také pro danou lokalitu vhodnější. Někteří by zde však raději viděli výsadbu jehličnanů. V tomto případě je nutné znovu zmínit, že jehličnany nejsou typickými dřevinami pro intravilán obcí a neměly by být vysazovány na veřejných prostranstvích. Často zmiňované je také dětské hřiště začleněné do stávající zeleně. Jediné místo, kde by bylo možno takové hřiště vybudovat, je prostor parkové výsadby okolo kaple. Vzhledem ke stávající výsadbě a zamýšleným dosadbám by však mohl vzniknout problém s dodržením přípustné vzdálenosti jednotlivých konstrukcí pro hraní. Dětské hřiště je zatím k dispozici na zahradě mateřské školy (houpačky, skluzavka, pískoviště, apod.). V obci se nachází ještě dvě další hřiště, ta jsou však určená pro míčové sporty – fotbalové hřiště a hřiště za budovou TJ sokol.

- 39 -

9 ZÁVĚR Člověk byl v době svého zrodu součástí přírody a i poté, co začal přetvářet a podřizovat přirozené prostředí vlastním představám a potřebám, zeleň v něm vždy měla, má a s velkou pravděpodobní bude mít i nadále své místo. V dnešní uspěchané době nám poskytuje prostor k relaxaci nejen pasivní, ale také aktivní. Její význam je značný také díky množství funkcí, které plní a které jsou popsány v úvodu této práce. Výsadba městské zeleně je předem promyšlená a odborně navrhovaná, čímž se značně liší od výsadby v menších obcích, které jsou právě prostřednictvím zeleně zapojovány do okolní krajiny. Má také svoji vlastní historii, neboť bývala vysazována živelně a bez plánování. Dnešní péče o tuto zeleň však již není nahodilá, ale vedená odborníky, předem připravovaná a plánovaná. Tato práce se zabývá posouzením současného stavu a možností dalšího doplnění zeleně v obci Mělčany. Najdeme zde jak pozůstatky výsadby zakládané předky místních obyvatel, tak výsadbu provedenou bývalým národním výborem i mladičké výsadby navržené dnešním obecním úřadem. Současný stav byl v práci zhodnocen a na základě tohoto zhodnocení bylo navrženo doplnění zeleně v obci Mělčany, jehož cílem se stalo sjednocení jednotlivých výsadeb v harmonický celek a navrácení druhů původních a typických pro zeleň v obcích. Součástí projektu je také návrh odborné firmy, jež by byla schopna výsadby realizovat a také o ně následně pečovat. Neboť jedině další péče a cílené odborné zásahy zaručí, že výsledná výsadba bude odpovídat výsadbě plánované a bude schopná plnit všechny své funkce. Zmíněny jsou také možnosti financování projektu z národních a unijních fondů. Na závěr byl tento projekt představen vedení obce a také občanům, kteří mohli vyjádřit své mínění prostřednictvím dotazníků. Vedení obce zpracování projektu uvítalo a po jeho prostudování schválilo možnost realizace navržených prací v budoucnu. Postoj občanů k projektu je také kladný, mnoho z nich se s připravovanými změnami ztotožnilo a navíc do dotazníků uváděli i vlastní přání a návrhy, jak by bylo možno stav zeleně v Mělčanech zlepšit. Z toho plyne, že ne všichni lidé jsou k prostředí, ve kterém žijí lhostejní a mnoho z nich by se rádo na jeho zlepšení alespoň částečně podílelo, byť jen vlastním názorem doplněným do volné kolonky dotazníku.

- 40 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Citované zdroje: • [1] MAREČEK, Jiří. Zeleň ve venkovských sídlech a v jejich krajinném prostředí. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2004. 130 s. ISBN 80213-1237-8. •

[3] MACHOVEC, Jaroslav. Rozptýlená zeleň v krajině. Brno : Vysoká škola zemědělská v Brně, 1994. 8 s.

• [4] KOCOURKOVÁ, Jarmila. Zeleň - Zásady a pravidla územního plánování. Brno : VÚVA, 1986. 23 s. ISBN 80-85124-37-8. •

[7] ALEXOVÁ, Markéta. Aktivity Ministerstva životního prostředí v oblasti péče o přírodu a krajinu ve městech a obcích. Inspirace : čtvrtletník Svazu zakládání a údržby zeleně. 2005, roč. 1, č. 4, s. 14-15.

• [8] ALEXOVÁ, Markéta. EU podpoří péči o životní prostředí měst a obcí. Inspirace : čtvrtletník Svazu zakládání a údržby zeleně. 2006, roč. 2, č. 4, s. 11. •

[2] www.melcany.obec.cz (oficiální stránky obce)

• [5] www.udrzbazelenebrno.cz (stránky zahradnické firmy) • [6] www.semiramis.cz (stránky zahradnické firmy) • [9] www.opzp.cz (internetové stránky Operačního programu životního prostředí) • [10] www.mze.cz (internetové stránky Ministerstva zemědělství) Další zdroje: • KOCOURKOVÁ, Jarmila. Přírodní prostředí vesnice. 1. vyd. Brno : VÚVA, 1994. 96 s. ISBN 80-85124-37-8. • PERLÍN, Radim, et al. Program obnovy vesnice. 1. vyd. Praha : VÚVA, 1993. 64 s. ISBN 80-85124-75-6. • Informace poskytnuté Obecním úřadem Mělčany • www.mr.ivančice.cz (internetové stránky Mikroregionu Ivančicko) • www.turistika.cz (internetové stránky turistického průvodce)

- 41 -

SEZNAM PŘÍLOH GRAFY • 1 – Druhové zastoupení dřevin v obci Mělčany • 2 – Druhové zastoupení stromů v obci Mělčany • 3 – Druhové zastoupení keřů v obci Mělčany • 4 – Sadovnické hodnocení dřevin v obci Mělčany OBRÁZKY • 1 – Náves před návrhem doplnění zeleně • 2 – Náves po návrhu doplnění zeleně • 3 – legenda k návrhu doplnění zeleně na návsi • 4 – Okolí kaple před návrhem doplnění zeleně • 5 – Okolí kaple po návrhu doplnění zeleně • 6 – Legenda k návrhu doplnění zeleně okolo kaple • 7 – Prostor u hřbitova před návrhem doplnění zeleně • 8 – Prostor u hřbitova po návrhu doplnění zeleně • 9 – Legenda k návrhu doplnění zeleně u hřbitova FOTOGRAFIE • 1 – Náves • 2 – Náves se zastávkou • 3 – Prostor kolem kaple • 4 – Prostor kolem kaple (pohled z ulice) • 5 – Prostor kolem kaple 2 • 6 – Prostor před kaplí • 7 – Prostor kolem kaple (pohled od protější zástavby rodinných domů za Šatavou) • 8 – Prostor před hřbitovem (vpravo silnice na Silůvky) • 9 – Prostor před hřbitovem (vlevo porost akátin, vpravo lipová alej) • 10 – Celkový pohled na prostor před hřbitovem DOTAZNÍK - 42 -

PŘÍLOHY

Graf 1 – Druhové zastoupení dřevin v obci Mělčany

Zdroj: vlastní vyhodnocení

Graf 2 – Druhové zastoupení stromů v obci Mělčany

Zdroj: vlastní vyhodnocení

Graf 3 – Druhové zastoupení keřů v obci Mělčany

Zdroj: vlastní vyhodnocení

Graf 4 – Sadovnické hodnocení dřevin v obci Mělčany

Zdroj: vlastní vyhodnocení

Obrázek 1 – Náves před návrhem doplnění zeleně

Zdroj: vlastní návrh

Obrázek 2 – Náves po návrhu doplnění zeleně

Zdroj: vlastní návrh

Obrázek 3 – Legenda k návrhu doplnění zeleně na návsi

Zdroj: vlastní

Obrázek 4 – Okolí kaple před návrhem doplnění zeleně

Zdroj: vlastní návrh

Obrázek 5 – Okolí kaple po návrhu doplnění zeleně

Zdroj: vlastní návrh

Obrázek 6 – Legenda k návrhu doplnění zeleně okolo kaple

Zdroj: vlastní

Obrázek 7 – Prostor u hřbitova před návrhem doplnění zeleně

Zdroj: vlastní návrh

Obrázek 8 – Prostor u hřbitova po návrhu doplnění zeleně

Zdroj: vlastní návrh

Obrázek 9 – Legenda k návrhu doplnění zeleně u hřbitova

Zdroj: vlastní

Fotografie 1 – Náves

Zdroj: foto vlastní archiv

Fotografie 2 – Náves se zastávkou

Zdroj: foto vlastní archiv Fotografie 3 – Prostor kolem kaple

Zdroj: foto vlastní archiv

Fotografie 4 – Prostor kolem kaple (pohled z ulice)

Zdroj: foto vlastní archiv Fotografie 5 – Prostor kolem kaple 2

Zdroj: foto vlastní archiv

Fotografie 6 – Prostor před kaplí

Zdroj: foto vlastní archiv

Fotografie 7 – Prostor kolem kaple (pohled od protější zástavby rodinných domů za Šatavou)

Zdroj: foto vlastní archiv

Fotografie 8 – Prostor před hřbitovem (vpravo silnice na Silůvky)

Zdroj: foto vlastní archiv

Fotografie 9 – Prostor před hřbitovem (vlevo porost akátin, vpravo lipová alej)

Zdroj: foto vlastní archiv Fotografie 10 – Celkový pohled na prostor před hřbitovem

Zdroj: foto vlastní archiv

DOTAZNÍK 1) Jste spokojeni se současným stavem zeleně v obci? Ano Ne 2) Co byste případně chtěli změnit a proč? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 3) Líbilo by se Vám dosázení břehového porostu podél potoka v části kolem kaple? Ano Ne 4) Chtěli byste změnit vzhled plochy zeleně kolem zastávky (náves) - pokud ano, napište jak? Ano Ne …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 5) Souhlasili byste s nahrazením akátového porostu u hřbitova výsadbou lípy srdčité a proč? Ano Ne …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… Závěrem prosím o vyplnění identifikačního údaje: Pohlaví: Muž Žena