Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Analýza poruch reprodukce u dojnic s absencí říje Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Brno 2009

Petra Křivánková

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat

Agronomická fakulta 2008/2009

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Bc. Petra Křivánková, DiS. Zootechnika Zootechnika

Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Analýza poruch reprodukce u dojnic s absencí říje

Rozsah práce:

cca 50 stran

Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4. 5.

Studium doporučené literatury a zpracování jejího přehledu Získávání a vyhodnocení podkladů o výskytu poruch reprodukční výkonnosti krav v chovu Vyhodnocení vlivu hlavních faktorů, které ovlivňují poruchy reprodukce Vyhodnocení dosažených výsledků statistickými metodami Sepsání bakalářské práce podle pokynů vedoucího DP a její předání k oponentuře

Seznam odborné literatury:

1. 2. 3. 4. 5.

ŘÍHA, J. Reprodukce ve stádě skotu. Praha: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1996. 125 s. LOUDA, F. Inseminace hospodářských zvířat: se základy biotechnických metod. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2001. 225 s. ISBN 80-213-0702-1. ŘÍHA, J. Výzkum v chovu skotu. Rapotín: VUCHS Rapotín, 2003. 32 s. ISSN 0139-7265. GAMČÍK, P. Umelá inseminácia a a ndrológia hospodárskych zvierat. Bratislava: Príroda Bratislava, 1992. 298 s. Periodika : Czech j.Anim.Sci., Veterinární medicína, Náš chov, Web of Sciences - od r. 1995

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2007

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2009

-2-

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza poruch reprodukce u dojnic s absencí říje vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne podpis

-3-

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce panu prof. Ing. Ladislavu Máchalovi, DrSc. za pomoc a odborné vedení při zpracování diplomové práce. Také děkuji svým rodičům, kteří mi umožnili studium na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, za podporu během mého studia.

-4-

ABSTRAKT

Cílem práce bylo zhodnotit průběh terapie reprodukčně problémových krav. Na základě vyšetření jejich pohlavních orgánů se stanoví diagnóza a následná terapie včetně použití specificky účinných preparátů. Analýza reprodukce byla provedena u krav holštýnského plemene a českého strakatého plemene v Zemědělsko – obchodním družstvu Žichlínek. Sledovaný soubor obsahuje 3751 kusů problémových plemenic. Ošetřované dojnice byly ustájeny v deseti různých stájích, které se liší počtem zvířat ve stáji a typem ustájení. V práci byly sledovány tyto ukazatele: interval od 1. vyšetření do zabřeznutí, inseminační interval, inseminační index, SP, počet ošetření a procento zabřezávání. Průměrná délka inseminačního intervalu u celého sledovaného souboru byla 103, 4 dnů, což nemůžeme hodnotit pozitivně. Délka intervalu od otelení do ošetření je 96,8 dnů, naopak SP trvala 105,7 dnů. Tato hodnota je uváděna jako průměrná (vyhovující) a vzhledem k problematice stáda je pozitivní. Inseminační index lze posoudit jako dobrý. Bylo dosaženo čísla 1,5. Počet ošetření je 2,3. Z dosažených výsledků je zřejmé, že v průběhu sledovaných let došlo ke zlepšení

parametrů

reprodukce u problémových zvířat. Zlepšovala se úroveň

zabřezávání po první inseminaci, snižoval se počet ošetření na úspěšně léčenou plemenici při snižujícím se vyřazování krav a snižoval se počet potřebných inseminací na zabřezlou plemenici (inseminační index). Především díky dlouhodobému a trpělivému ošetřování se dosáhlo dobrých výsledků u problémového stáda. Klíčová slova: problémová reprodukce, analýza reprodukce, inseminační interval, SP, zabřezávání, inseminační index

-5-

ABSTRACT

The aims of work is evaluating of therapy process by cows with reproductive problems. Diagnosis is seting after their genitals checkup. Specifically effective preparations are using with subsequent alteration therapy. Analysis of reproduction was implemented by cows of Holstein stock and Czech Fleckvieh stock in ZOD Žichlínek. Tracked set contains 3751 troubleshooting cows. Tended dairycow was stabling in ten different stables, that differ in number of animals in stable and type of stabling. There were traced these indices: interval from 1. exploration to the pregnancy, insemination interval, insemination index, SP, count attendance and percentage of conception rate. On the average whole set at insemination interval reached values 103.4 days, what we can not value positively. Interval duration from calving to the attendance is moving about 96.8 days. On the contrary SP takes 105.7 days. This value is introducted as an average (suitable) and considering problems herd is positive. Insemination index is good. There was achieved number 1.5. Number of attendance is 2.3. From achieved record is evident, that that over the years get to regeneration parameters of reproduction by troubleshooting animals. Higher conception rate, lower number of treatment cycles, lower culling rate, and lower insemination index characterized applied therapeutic procedures. Longtime and enduring attendance was reached good results in troubleshooting herd. Key words: reproductive problems, analysis of reproduction, insemination interval, SP, conception rate, insemination index

-6-

OBSAH: 1

ÚVOD ............................................................................................................................................- 2 1.1

2

VÝZNAM PLODNOSTI A REPRODUKCE .................................................................................... - 2 -

LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................................- 2 2.1 HODNOCENÍ REPRODUKČNÍCH UKAZATELŮ ........................................................................... - 2 2.2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMOVÉ REPRODUKCE ................................................................... - 2 2.3 LÉČBA PROBLÉMOVÉ REPRODUKCE ....................................................................................... - 2 2.3.1 Fyziologie a endokrynologie poporodního období ..........................................................- 2 2.3.2 Nejčastější poruchy reprodukce v poporodním období....................................................- 2 2.3.2.1 2.3.2.2 2.3.2.3

Syndrom ovariálních cyst (SOC) ..........................................................................................- 2 Cystická žlutá tělíska – luteální cysty ...................................................................................- 2 Anestrus ................................................................................................................................- 2 -

2.3.3 Modelové schéma postupů při řešení problémové reprodukce krav ................................- 2 2.4 VLIVY PŮSOBÍCÍ NA PLODNOST A ÚROVEŇ REPRODUKCE ...................................................... - 2 2.4.1 Dědičnost .........................................................................................................................- 2 2.4.2 Vnější prostředí................................................................................................................- 2 2.4.2.1 2.4.2.2 2.4.2.3 2.4.2.4 2.4.2.5

Věk zvířat..............................................................................................................................- 2 Výživa...................................................................................................................................- 2 Zdravotní stav .......................................................................................................................- 2 Bioklimatické vlivy...............................................................................................................- 2 Technologické podmínky, welfare, užitkovost .....................................................................- 2 -

2.5 OPATŘENÍ VEDOUCÍ KE ZLEPŠENÍ REPRODUKCE V CHOVU SKOTU.......................................... - 2 2.5.1 Péče o otelenou plemenici................................................................................................- 2 2.5.1.1 2.5.1.2 2.5.1.3

2.5.2 2.5.3

Regenerace pohlavních orgánů .............................................................................................- 2 Tělesná kondice a plodnost ...................................................................................................- 2 Negativní energetická bilance ...............................................................................................- 2 -

Technologie ustájení ........................................................................................................- 2 Vztah zvířete k chovateli – důvěra ...................................................................................- 2 -

3

CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................- 2 -

4

MATERIÁL A METODIKA ......................................................................................................- 2 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5

ROZDĚLENÍ JEDNOTLIVÝCH STÁJÍ .......................................................................................... - 2 ROZDĚLENÍ JEDNOTLIVÝCH DIAGNÓZ .................................................................................... - 2 TERAPIE – POUŽITÉ PREPARÁTY, DOPORUČENÍ ...................................................................... - 2 SLEDOVANÉ UKAZATELE ....................................................................................................... - 2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU ................................................................................................. - 2 -

VÝSLEDKY A DISKUZE...........................................................................................................- 2 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8

INTERVAL OD 1. VYŠETŘENÍ DO ZABŘEZNUTÍ ........................................................................ - 2 INSEMINAČNÍ INTERVAL ........................................................................................................ - 2 INSEMINAČNÍ INDEX .............................................................................................................. - 2 SERVIS PERIODA (SP) ............................................................................................................ - 2 POČET OŠETŘENÍ ................................................................................................................... - 2 PROCENTO ZABŘEZÁVÁNÍ U JEDNOTLIVÉ DIAGNÓZY ............................................................. - 2 PROCENTO ZABŘEZÁVÁNÍ V JEDNOTLIVÉ STÁJI ..................................................................... - 2 PROCENTO ZABŘEZÁVÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH LETECH............................................................. - 2 -

6

ZÁVĚR..........................................................................................................................................- 2 -

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................- 2 -

8

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ...............................................................................................- 2 -

-7-

1

ÚVOD Dobrá reprodukce je základem úspěšného chovu a managementu stáda. Z velké

části rozhoduje o rentabilitě chovu. V chovech skotu to znamená včasné zapuštění jalovic, krav po otelení a odchov jednoho telete na plemenici za rok. Počet narozených a odchovaných telat na krávu a rok závisí na věku krávy při prvním otelení, dlouhověkosti krávy, tj. věku při vyřazení a na reprodukční kapacitě během života, jako jsou oplozovací schopnost a embryonální přežití jedinců. Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků produkce mléka je dobrá a pravidelná plodnost krav. Plodnost zvířat je ovlivňována zejména činiteli vnějšího prostředí, a to především výživou, užitkovostí, klimatickými činiteli, způsobem chovu a dalšími. Asi z 30 % se na poruchách plodnosti podílí umělá neplodnost vyvolaná nedostatečnou péčí o reprodukci. Nesprávné zásahy do pohlavního cyklu, nevhodná doba inseminace, nedostatečné vyhledávání a evidence říje, hrubé zacházení se zvířaty snižuje výrazně reprodukční potenciál zdravých plemenic. Důležité je ustájení zvířat, zejména pak plemenic, na které jsou kladeny vysoké nároky právě v reprodukčním procesu současně s požadovanou úrovní užitkovosti. Za nejvhodnější ustájení pro vysokoužitkové dojnice je dnes považováno volné nebo volné boxové ustájení s podestýlkou. Výživa ovlivňuje každý stupeň reprodukčního procesu. Bioklimatické vlivy působí v závislosti na vlivu, druhu zvířat a způsobu chovu. Další podmínkou vyhovující plodnosti je dobrý zdravotní stav a chovná kondice. Zanedbáním byť jen jednoho z faktorů se chovatel vystavuje vzniku problémů v oblasti reprodukce. Velká pozornost by měla být věnována ošetření plemenic po porodu, regeneraci pohlavních orgánů a častému vzniku negativní energetické bilance v první fázi laktace. Současná situace v reprodukci je charakterizována zhoršujícími se ukazateli reprodukce, což může mít za následek snížení ekonomické efektivity výroby mléka a masa. Varující je především prodlužující se servis perioda, inseminační index a obecně se snižující úroveň zabřezávání. Tato tendence je z velké části dána zvyšující se užitkovostí a nároky, které chovatelé na plemenice kladou.

-8-

1.1 Význam plodnosti a reprodukce Reprodukce je komplexní vlastností, která je ovlivněna matkou, otcem a embryem. Je to složitý, hormonálně řízený fyziologický proces, při kterém dochází k dozrání a uvolnění vajíčka z vaječníku, jeho oplození ve vejcovodu a uhnízdění v děložní sliznici a dále k vývoji časného embrya a plodu až do narození mláděte. Samice tak plní svoji základní roli – porodit ve správném čase živé mládě a laktací zajišťovat jeho výživu. K tomu je nutná koordinace komplexních vztahů mezi hormony a tkáňovými změnami v těle samice. Pro normální průběh veškerých procesů musí být jednotlivé fáze reprodukčního cyklu optimálně řízeny. Plodnost vyjadřuje schopnost zvířat produkovat pohlavní buňky schopné oplození. Plodnost je základní biologická a užitková vlastnost zvířat. Umožňuje jejich rozmnožování, a tak zachování druhu. U samic je dána schopností pravidelného oplození, graviditou a produkcí životaschopného potomstva, u samců je dána schopností páření a produkcí kvalitního ejakulátu při udržení si dobré oplodňovací schopnosti do vysokého věku. Plodnost je základním předpokladem pro udržení, resp. Rozšíření populace zvířat za účelem zlepšování jejich užitkových vlastností. V rozvoji chovu každého druhu hospodářských zvířat má klíčové postavení a ve velké míře rozhoduje o jeho rentabilitě. Do jisté míry je také projevem dobrého zdravotního stavu zvířat, protože jen zdravá kondičně dobře připravená zvířata disponují dobrou plodností a jsou schopna pravidelně se rozmnožovat. Druhově specifické jsou trvání a intenzita plodnosti, závisí na plemenné příslušnosti zvířat, genotypu, ale především na životních podmínkách. Reprodukční funkce mohou

normálně probíhat jen za příznivých chovatelských podmínek

a podmínek vnějšího prostředí při cílevědomém využívání zvířat. Při nedodržení základních požadavků zvířat, pří jednostranné selekci nebo nadměrném využívání se častěji objevují poruchy plodnosti, případně vzniká úplná neplodnost.

-9-

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED

2.1 Hodnocení reprodukčních ukazatelů Úroveň reprodukce se hodnotí na základě následujících ukazatelů, jejichž hodnotu je třeba posuzovat ve vztahu k úrovni mléčné užitkovosti. Některé ukazatele přinášejí pravidelné sestavy plemenářské služby – ŘÍHA (1995).

1. NR test 28 nebo 56 se vyjadřuje procentem nepřeběhlých plemenic z inseminovaných v 28 nebo 56 dnech od inseminace. 2. Zabřezávání

po

inseminovaných

1.

inseminaci

se

vyjadřuje

procentem

poprvé

krav, které skutečně po první inseminaci po porodu

zabřezly. 3. Zabřezávání po všech inseminacích by nemělo být pod úrovní dolní klasifikační hranice zabřezávání po 1. inseminaci v jednotlivých kategoriích. 4. Inseminační interval vyjadřuje počet dnů, které uplynuly od porodu do dne, kdy byly plemenice po porodu poprvé inseminovány. Jeho délka závisí především na průběhu involuce pohlavních orgánů po porodu, na obnovení plnohodnotných ovariálních cyklů a projevu říje. Toto období trvá u většiny plemenic 5 až 6 týdnů, u vysoce užitkových dojnic i déle. Plemenice necyklující (bez kontrolované říje) do 60 dnů po porodu mají být vyšetřeny a ošetřeny. Interval nad 60 dnů v chovech s průměrnou užitkovostí je nevyhovující. 5. Servis perioda (SP) je jedním z ekonomicky nejvýznamnějších ukazatelů a vyjadřuje se počtem dnů, které uplynuly mezi porodem a inseminací, po které zabřezla. V chovech s průměrnou užitkovostí je vyhovující SP do 80 dnů, uspokojivá do 90 dnů. Tento ukazatel nebere do úvahy ekonomické ztráty, které vznikají u plemenic, které se dlouhodobě přebíhají, nezabřezly, případně byly vyřazeny. Tento ukazatel je regulovatelný brakací. 6. Inseminační index se stanoví tak, že počet všech provedených inseminací u zabřezlých plemenic se dělí počtem zabřezlých. Inseminace s následnou reinseminací se započítává jedničkou.

- 10 -

7. Natalita krav se vyjadřuje objektivně počtem telat narozených za jeden rok od 100 krav ve stádu a do této hodnoty nelze zařazovat telata narozená od jalovic. 8. Počet živě narozených telat od 100 krav je nejobjektivnějším ukazatelem úrovně reprodukce stáda. Hodnoty tohoto ukazatele by neměly být pod dolní hranicí ukazatelů natality krav. 9. Mezidobí se vypočítá jako aritmetický průměr délky mezi dvěma porody všech krav včetně vyřazených. 10. Interinseminační intervaly by měly být shodné s délkou říjových cyklů u přebíhajících se plemenic a stanoví se tak, že součet počtu dnů v hodnocených interinseminačních intervalech se dělí do následujících skupin: - zkrácené cykly pod 18 dnů - normální cykly 18 – 24 dnů - prodloužené cykly nad 25 dnů Vyšší frekvence zkrácených cyklů pod 18 dnů může svědčit o častějším výskytu folikulárních cyst a o poruchách hormonální funkce nebo o poruchách zpětných vazeb. Frekvence nepravidelných cyklů nad 25 dny vyšší než 25 % poukazuje na výskyt embryonální mortality. 11. Plodnost plemenných býků se hodnotí podle koncepce krav ve stádě, podle použití spermatu jednotlivých plemeníků – vlastní plodnosti býků na základě plodnosti jejich dcer.

- 11 -

Tab.1 Hodnocení úrovně reprodukce Ukazatel

Plodnost (úroveň reprodukce) výborná dobrá

průměrná

špatná

(vyhovující) Zabřezávání - po 1. inseminaci %

nad 60

- po všech inseminacích % nad 60

50 – 60

40 – 50

do 40

do 60

do 50

do 40

Interval (dnů)

do 57

58 – 66

66 – 76

nad 77

Servis perioda (dnů)

do 80

81 – 90

91 – 110

nad 110

Inseminační index

do 1,2

1,3 – 1,6

1,7 – 2,0

nad 2,0

Mezidobí

do 365

366 – 380

381 – 400

nad 401

Natalita krav (telat)

nad 95

91 - 95

81 –90

pod 80

Živě odchovaná telata

nad 95

do 91

do 81

pod 80

2.2 Charakteristika problémové reprodukce FRANCOS et al. (1977) charakterizuje jako problémovou část stáda následující skupiny plemenic: - krávy s pozdním poporodním anestrem; plemenice , které vykazují klinické příznaky pozdního poporodního anestru, to znamená, že u nich není do 60 dní po porodu pozorována říje, při rektálním, palpačním nebo sonografickém vyšetření jsou zjištěna hladká, popřípadě jen drobně zrnitá, atretická ovaria bez dalších patologických stavů v pochvě nebo děloze. - krávy třikrát neúspěšně inseminované; jedná se o plemenice třikrát neúspěšně inseminované v pravidelných cyklech – přebíhalky, repeat breeders. - krávy zjištěné při diagnostice gravidity jalové, nezabřezlé; bez zaznamenané pohlavní aktivity od provedené inseminace do diagnostiky gravidity. Problémové chovy z hlediska reprodukce jsou různě definovány, ale obecně lze říct, že problémový chov je takový, kde více než 10% krav nezabřezlo do 120 dnů a kde nad 10% krav je vícekrát než 3x neúspěšně inseminováno – ŘÍHA et al. (2003). BROOKS (1998) uvádí výsledky analýzy reprodukce ve čtyřech stádech ve Velké Británii. Celkem zabřezlo ze všech inseminovaných krav 91%; z toho po první inseminaci činilo zabřezávání v jednotlivých chovech od 42 do 59%. Celkem 8,7% krav - 12 -

potřebovalo k zabřeznutí více než čtyři inseminace, z nich nakonec zabřezlo 75% zvířat a v následující laktaci z nich zabřezlo pouze 60%. Na první laktaci činila frekvence výskytu krav zabřezlých po více než čtyřech inseminacích 6,9%, na druhé laktaci 9,1%, na třetí laktaci 7,8%, na čtvrté laktaci pak 6,3%. Dále uvádí, že od zvířat čtyřikrát a vícekrát inseminovaných lze získat březost, 73% z těchto zvířat potřebuje k zabřeznutí v následující laktaci méně než tři inseminace. Při správném managementu reprodukce a stáda, výživě, atd. považuje velké problémy v reprodukci za sporadické. Analýzu reprodukce při zvyšující se mléčné užitkovosti ve Španělsku za posledních deset let provedl - LOPEZ-GATIUS (2003). Se zvyšující se užitkovostí (ze 7 800 na 10 200kg) se zhoršuje plodnost stád i krav. Výskyt krav s pozdním poporodním anestrem uvádí v teplém období roku 12,3%, v chladném 2,4%, zvyšuje se frekvence výskytu endometritid. Z regresní analýzy je zřejmé, že každé zvýšení užitkovosti o 1 000 kg mléka přináší s sebou snížení zabřezávání o 3,2 a 6,0%, zhoršení cyklicity plemenic o 4,4 a 7,6% a zvýšení výskytu inaktivních ovarií (anestru) o 4,6 a 8,0% v pořadí skupin pro chladnější a teplejší období roku. Zlepšení stavu může přinést pouze zlepšení managementu chovu, který bude vylučovat vliv faktorů způsobujích stres. CETIN et al. (2002) zjistili téměř stejný metabolický profil (biochemické parametry krve) u přebíhalek a krav s normální plodností a nepovažují ho za vhodný k diagnóze nebo předpovědi syndromu repeat breeders a problémové reprodukce. GUSTAFSSON, EMANUELSON (2002) charakterizují přebíhalky jako plemenice nezabřezlé po třech a více po sobě pravidelně opakujících se inseminacích při absenci detekovatelných abnormalit na pohlavních orgánech. Tyto plemenice představují pro chovatele velký ekonomický a chovatelský problém. Při analýze reprodukce krav v 1541 švédských stád zjistili 10,1% výskyt těchto plemenic. Zjistili dále, že procentní zastoupení (výskyt) přebíhalek se zvyšuje se snižující se velikostí stáda, se snižující se délkou inseminačního intervalu, se zvyšující se frekvencí výskytu klinických mastitid a zvyšujícím se výskytem onemocnění léčených veterinářem. Na úrovni individuálních zvířat se na tomto stavu podílí především úroveň mléčné užitkovosti, pořadí laktace, obtížný porod, sezóna při provedení první inseminace, den laktace při provedení první inseminace (inseminační interval) a veterinární ošetření reprodukčních poruch před provedením první inseminace. Krávy, které byly jako přebíhalky v předcházející laktaci, mají velkou pravděpodobnost stát se jimi i v probíhající laktaci. Jejich výsledky ukazují, že syndrom přebíhalek představuje - 13 -

multifaktoriální problém zahrnující vnější vlivy i vnitřní vlivy jednotlivých zvířat. Obdobně kvalifikují přebíhalky – CETIN et al. (2002). BÄGE (2002) se zabývá studií infertility. Práce charakterizuje říji, folikulární růst a změny hormonálních hladin v porovnávaných skupinách jalovic méně než třikrát inseminovaných a přebíhalek. U přebíhalek zaznamenává změny ve vyšších hladinách progesteronu při říji a opožděném piku LH, které jsou patrně ve spojitosti s výskytem větších preovulačních folikulů v momentě selekce dominantního folikulu a ovulace. Patrně se na tomto stavu podílí stres v období předcházející ovulaci. Při získávání oocytů metodou OPU od problémových jalovic zjistil při in vitro opožděné cytoplazmatické zrání. Na tomto stavu se mohou podílet s velkou variabilitou genetické faktory podpořené podmínkami prostředí. Předpokládá, že jednou bude identifikován gen, který bude mít na svědomí diference v plodnosti. Ošetření - MORALES-ROURA et al.(1998) použili úspěšně aplikaci 2 500m.j. HCG při inseminaci krav s reprodukčními abnormalitami. Výsledky podobného pokusu publikují - RANGNEKAR et al.(2002); u přebíhalek ošetřených v čase inseminace preparátem Fertagryl (preparát GnRH) dosáhli zabřezávání 70% a u kontrolních inseminovaných přebíhalek bez ošetření pouze 40% zabřezávání. Ošetřením preparátem Fertagryl regulovali úspěšně termín ovulace a mohli velmi přesně načasovat termín inseminace.

2.3 Léčba problémové reprodukce 2.3.1

Fyziologie a endokrynologie poporodního období

Důležitý proces probíhající po porodu, kterým se děloha vrací ke svým normálním poměrům před graviditou, je znám jako involuce. ŘÍHA (1995) uvádí, že doba nezbytná k ukončení fyziologické involuce, včetně regenerace epitelu endometria, se pohybuje od 40 – 50 dní. Endogenní hladiny metabolity PGF2

alpha

jsou zvýšené

v prvních 7 až 23 dnech po otelení, což podporuje rychlou involuci dělohy. Sání telete, nízký přívod energie, infekce a vysoká laktace oddalují nástup estru – REECE (1998). Řada prací ze 70. let minulého století přináší poznatky o folikulárním růstu, říji, ovulaci a fertilitě po otelení v závislosti na endokrinních změnách, které souvisí s těmito faktory. Je zřejmé, že termín intenzivního folikulárního vývoje je asi dva týdny

- 14 -

po otelení. Involuce dělohy je u většiny dojených krav kompletně ukončena 21 – 30 dní post partum (p. p.) a první plnohodnotná říje s ovulací nastupuje okolo 45. dne - GORDON (1996). Je také zřejmé, že většina prvních ovulací p.p. není spojena s manifestací říje. Involuce dělohy a znovu nastoupení ovariální aktivity po otelení bývá pozdější u multipar než u primipar. Involuci dělohy může usnadňovat sání telete. Podle

práce

GORDON

(1996)

teprve

senzitivní

RIA

metody

(radioimunoanalýzy) stanovení hormonů umožnily studium návratu krav do plné ovariální aktivity. Sledovaly faktory, které mají vliv na délku intervalu od otelení do první ovulace a říje mezi a uvnitř stád, a to jak u masného, tak dojeného skotu. PETERS, LAMING (1986) popisují endokrinologické sekvence po normálním porodu krávy následovně: - plazmová koncentrace FSH se rapidně zvyšuje po otelení, stimuluje folikulární vývoj - GnRH je sekretován (uvolňován) bezprostředně po porodu, ale ne v dostatečném množství potřebném pro uvolňování gonadotropinů - sekrece gonadotropinů stimuluje produkci estradiolu a snad i inhibinu - postupně se zvyšuje frekvence pulsů LH a koncentrace plazmového LH - v závislosti na těchto endokrinních změnách nastupuje postupně mechanismus zpětné vazby a ovariální cyklus začíná přibližně dva týdny po otelení. Jsou možná také jiná endokrinní působení, která mohou hrát roli v postpartální ovariální aktivitě prostřednictvím sekrece hormonů - GORDON (1996). První cykly po otelení bývají často zkrácené díky předčasnému uvolňování prostaglandinu F2α (PGF2 alpha) v děloze - LISHMAN, INSKEEP (1991), což může být způsobeno nižším počtem děložních receptorů na prostaglandin nebo vyšším počtem oxytocinových receptorů nebo obojím - ZOLLERS et al. (1993). KAMIMURA et al. (1994) sledovali sonograficky ovaria kojících masných krav a zjistili délku intervalu od otelení do detekce prvního dominantního folikulu 11 dní a do první ovulace průměrně 26 dní. To znamená, že dominantní folikul se tvoří brzy po otelení, ale neovoluje. Podle práce Mc DOUGALL et al. (1992) neprovází často první ovulaci příznaky říje. ENBERGS, KILLEWALD (1992), zjistili, že u většiny zvířat je první komplexní ovariální cyklus zkrácený, a to až o 6 – 7 dní. Práce mnoha autorů doporučují kontrolovat a monitorovat ovariální aktivitu po otelení nebo výskyt subfertilních krav stanovením koncentrace progesteronu v mléce nebo v krvi, protože jeho hladina v mléce je vysoce korelována s hladinou v krvi - např. - 15 -

ENBERGS, KILLEWALD (1992), MORALES-ROURA et al. (1998), AWASTHI et al. (2002). Subfertilní krávy mají podle práce DARWASH, LAMMING (1995, 1998) často atypický průběh sekrece progesteronu. Obdobně je možné detekovat infertilní a subfertilní plemenice na základě změn pohybové aktivity pomocí pedometrů a aktivometrů – ŘÍHA et al. (2000). STEVENSON, PURSLEY (1994) detekovali vysokou frekvenci výskytu anovulačního prvního dominantního folikulu.

2.3.2

Nejčastější poruchy reprodukce v poporodním období

Neplodnost je souhrnný název pro všechny poruchy, které znemožňují nebo nepříznivě ovlivňují schopnost reprodukovat potomstvo. Poruchy reprodukce jsou časté a příčiny jsou zpravidla komplexní povahy. Jejich odstraňování je namáhavé, nákladné a většinou dlouhodobé. Včas rozpoznané příčiny poruch reprodukce dávají větší šanci na úspěch léčby, která se při pozdním zahájení prodražuje a může být pro chovatele nerentabilní – ŘÍHA et al. (2003).

2.3.2.1 Syndrom ovariálních cyst (SOC)

Syndrom ovariální cysty lze charakterizovat jako přítomnost perzistujících velkých, tekutinou naplněných struktur na jednom příp. obou vaječnících provázené nepravidelnými říjovými cykly, nymfománií (permanentní projevy říje) nebo anestrem – ŘÍHA (1995). Autor dále uvádí, že za hlavní příčinu SOC se považuje nedostatečné preovulační

uvolňování

LH

nebo

nesprávně

„načasované“

uvolňování

LH.

Lze rozlišovat luteální nebo folikulární cysty podle stupně luteinizace. Folikulární cysty jsou častější. HAMILTON et al. (1995) definuje folikulární cysty jako dynamickou strukturu, která má dlouhé intervaly mezi vlnami růstu ve srovnání s kravami s normálním estrálním cyklem; vyznačují se vyšší hladinou estradiolu a LH, ale nikoli FSH a jsou asociovány s vývojem a perzistencí cyst. Na obtíže spojené se správnou diagnostikou SOC upozorňuje DOUTHWAITE, DOBSON (2000), PEREZ et al. (2002), O´DONNELL, DOBSON (2001).

- 16 -

Podle práce GORDON (1996) jsou ovarilání folikulární cysty přetrvávající neovulované folikulární struktury, které jsou větší než preovulační folikul ( tj. více než 25 mm v průměru) a perzistující 10 a více dnů při absenci žlutého tělíska. SOC jsou projevem endokrinní patologie. Frekvence výskytu folikulárních cyst je od 1 – 30 % v závislosti na podmínkách stáda a plemeni. KUBAR, JALAKAS (2002) uvádějí vysokou frekvenci SOC; u problémových vysokoprodukčních plemenic až 85% výskyt. Nejčastěji se vyskytují SOC v průměru 30 až 60 dní po porodu u vysokoprodukčních dojnic. Byla studována celá řada vlivů působících na vznik folikulárních cyst, jako např. výživa, management, laktační stres, hormonální a genetické vlivy – CARRIERE et al. (1995). Možným impulsem pro vznik SOC je podle práce NANDA et al. (1990) vliv přirozeného stresoru na hormonální endokrinní konsekvence projevující se abnormálním preovulačním vrcholem LH. VACEK, STÁDNÍK, ŠTÍPKOVÁ (2008) ve své práci zjistili, že výskyt ovariálních cyst souvisel se zvýšením všech reprodukčních ukazatelů a měl průkazný vliv na všechny hodnocené znaky mléčné užitkovosti. Ošetření - SOC prodlužuje interval od otelení do říje a inseminace a představuje vysoké ekonomické ztráty – GORDON (1996), ŘÍHA (1995), ŘÍHA et al.(2000), MORALESROURA et al. (1998), RANGNEKAR et al. (2002) a další. OSAWA et al. (1995) používali úspěšně aplikaci analogu GnRH, který byl 2,5 až 10x účinnější než nativní GnRH k terapii SOC u krav po 65. dni p.p.. BORMAN et al. (2003), používali úspěšně kombinaci preparátů PGF2α, Gn RH a estradiolu. DOUTHWAITE, DOBSON (2000), ZULU et al. (2003) studovali klinickou odezvu ovariálních cyst po ošetření gestagenem- PRID. Většina plemenic se SOC měla odezvu na aplikaci PRIDu ve formaci CL a dále normálních folikulů. Ve své další práci – ZULU et al. (2003) ještě podtrhuje význam odpovídající výživy. Riziko perzistence SOC zdůrazňuje LOPEZ - GATIUS et al. (2002). ŘÍHA (1995) uvádí, že vzniku ovariálních cyst lze zabránit preventivně identifikací a eliminací příčin, které přispívají k jejich výskytu (stres před porodem, nedostatečná úroveň výživy, infekce dělohy).

- 17 -

2.3.2.2 Cystická žlutá tělíska – luteální cysty

Luteální cysty jsou cysty žlutého tělíska a vyznačují se zjištěním dutiny v CL. O luteální cystě lze mluvit pouze v případě, má-li tato dutina průměr vyšší než 1 cm. Při opakovaném vyšetření je zjišťováno CL na stejném místě. Není to CL březosti, ale pseudobřezosti. Toto CL produkuje progesteron a ten negativní zpětnou vazbou blokuje nástup dalšího cyklu – ŘÍHA et al. (2003). Podle práce JEFFCOATE, AYLIFFE (1995) jsou to cystické struktury z luteinizovaných folikulů, cystická žlutá tělíska, luteinizované cysty, žlutá tělíska s dutinou. Anestrus může být v souvislosti s výskytem luteální cysty, kdy je dlouhodobě zjišťována vysoká koncentrace progesteronu v mléce nebo v plazmě – JEFFCOATE, AYLIFFE (1995), ŘÍHA (1995). Ošetření - ošetření může zahrnovat aplikaci PGF2α k návratu do říje. Toto ošetření může být účinné především v době rané regrese cysty. Velmi dobrý je terapeutický efekt po ošetření preparátem GnRH k dokončení luteinizace CL a následném ošetření prostaglandinem, které nahrazuje detekci říje – GORDON (1996), ŘÍHA (1995), ŘÍHA et al.(2000), BORMAN et al. (2003).

2.3.2.3 Anestrus

Podle ŘÍHY et al. (2003) se anestrus projevuje inaktivními ovarii, u plemenic neprobíhá ovariální cyklus a neprojevují se žádné symptomy říje. Fyziologický anestrus je u zvířat před dosažením pohlavní zralosti, u březích plemenic a u krav v časném puerperiu. Vyskytuje se rovněž u přestárlých zvířat a zejména u krav s vysokou užitkovostí, s poruchami látkové výměny. Anestrus pokud není fyziologický, je velmi závažná porucha plodnosti. Vytvářením vhodných chovatelských podmínek lze jejich vzniku předcházet.

Faktory ovlivňující pospartální anestrus Nevyrovnaná výživa po otelení, úbytek tělesné kondice po otelení a následné užitkovosti mohou být významnými faktory v projevu postpartálního anestru -

GORDON (1996). Dále pak chronické stresující faktory (negativní energetická

bilance, dystocie, retence sekundin, ketózy, acidózy, laminitidy) a další nemoci

- 18 -

doprovázející porod a poporodní období prodlužují interval od otelení do první říje a

do první inseminace a zvyšují počet potřebných inseminací na zabřeznutí

– DOBSON (1995). Uvedené stresory redukují reprodukční užitkovost působením na hypotalamo – hypofyzární funkce, které způsobují abnormální ovariální folikulární růst. Poporodní období je v tomto směru velmi vnímavé. ROYALˇet

al.

(2003)

studovali

ovariální

cyklickou

aktivitu

u vysokoprodukčních krav. Jejich výsledky ukázaly, že krávy, které měly vyšší ztrátu kondičního skóre, měly větší výskyt prodloužených folikulárních fází. Luteální aktivita byla signifikantně redukována s první užitkovostí a při vystavení tepelnému stresu. Domnívají se, že tyto prostřeďové a fyzyologicé modifikace mohou měnit folikulární vývoj a vývojovou kompentenci oocitu cestou snížení produkce steroidních hormonů. ROYALˇet al. (2003) uvádí, že parametry reprodukce jako jsou interval, SP apod., vykazují velice nízkou úroveň heritability h2 < 0,05, takže je velice obtížná genetická cesta zlepšování těchto vlastností. Některé endokrynologické parametry plodnosti, jako např. p. p. ovariální aktivity (nástup pohlavní aktivity po otelení) vykazují hodnoty h2 poněkud vyšší 0,16 – 0,25. Nejvyšší hodnotu h2 = 0,45 vykazuje parametr reakce na aplikaci preparátu GnRH. Podrobně popisují tuto situaci z fyziologických vztahů DOBSON et al. (2003). RAJALA-SCHULTZ, FRAZER (2003) probírali při analýze reprodukce vliv velikosti stáda na úroveň reprodukce. V Ohiu uvádějí prodloužení SP mezi roky 1992 – 98 ze 136 dní na 150 dní, což dávají do souvislosti se zvýšením užitkovosti. Tyto tendence potvrzují i výsledky fertilizace a raného embryonálního vývoje u jalovic a dojnic v práci GUSTAFSSON, EMANUELSON (2002). Velmi podrobně analyzuje negativní vliv mléčné užitkovosti na normální cyklicitu u krav PONSART (2003), GONG et al. (cit Ponsart, 2003) a další. Za velmi závažný faktor považují negativní energetickou bilanci u vysokoprodukčních plemenic. WALDMANN et al. (2003) studovali negativní stav mezi energetickou bilancí v první fázi laktace a plodností. Doporučují stanovení acetonu jako parametru energetické bilance v časné fázi laktace. Negativní energetická bilance hodnocená hladinou acetonu v mléce prodloužila délku intervalu o 5,7 dne a délku mezidobí o 5 dní. Zjistili, že hladina acetonu v mléce při první inseminaci byla v negativním vztahu k plodnosti. EVANS et al. (2003) podrobně popisuje charakteristiku ovariálního vývoje u skotu a dává doporučení pro terapii poruch v poporodním období. - 19 -

Opatření k vyvolání pohlavní cyklicity 1) Organizační opatření Na Novém Zélandu se vyskytuje vysoká frekvence zvířat v pozdním poporodním anestru (po 60. dnu p.p.). Aby redukovaly sociální stres, zvířata zde seskupují pro stimulaci nástupu pohlavní aktivity do malých skupin z velkých stád. Dále pak ovlivňují výživu tak, aby nedocházelo k úbytku hmotnosti nebo tělesné kondice – GORDON (1996). ŘÍHA et al. (2003) doporučují sledovat výskyt cyst u příbuzných zvířat. Dědivost SOC je prokázána. Je vhodné, aby chovatel v době asi 6 týdnů po otelení nechal odborně veterinárně gynekologicky vyšetřit plemenice, které v minulosti cystami trpěly. Při včasném zjištění příčin anestru a jeho účinné léčbě lze dosáhnout až 70% úspěchu vedoucího k nástupu ovariální aktivity.

2) Opatření ve výživě Vliv výživy v období stání na suchu na zahájení ovariální aktivity po otelení je publikován např. v práci – ŘÍHA (1995). ARECHIGA et al. (1994) doplňovali a upravovali přesné dietetické deficience. Podobně ovlivňovali období rané fáze laktace z pohledu užitkovosti, metabolických poruch v reprodukci - MONTENY et al. (2002), LOPEZ-GATIUS et al. (2003), ZULU et al. (2003). ŘÍHA et al. (2003) uvádí potřebu nepřekrmování jalovic, protože jsou příliš brzy pohlavně dospělé a později se u nich často vyskytují poruchy ovariálních funkcí. Dále je zapotřebí správně postupovat při krmení vysokoužitkových dojnic. Překrmování bílkovinami, zejména v době stání na sucho a při nástupu laktace vytváří předpoklady pro vznik anestru v důsledku cyst. Časté poruchy minerálního metabolismu v peripartálním období a období vysoké laktace zmiňuje ILLEK (2008). Podle něj zasahuje do reprodukčních funkcí mangan. V důsledku karence manganu jsou nevýrazné říje, mnohdy dochází až k anestru a trvalé sterilitě. Zároveň poukazuje na současnou karenci manganu s karencí zinku. Na význam úrovně energetické výživy v časné fázi laktace upozorňují BALOGH et al. (2003). U krav s negativní energetickou bilancí (NEB) zjistili delší p. p. anestrus a méně folikulárních vln. Podobné výsledky uvádí WATHES et al. (2003). Významnou roli v poporodním období má NEB i u masných plemen skotu – GRIMARD et al. (2003).

- 20 -

SANZ et al.(2003) studovali vliv sání telat na ovariální aktivitu dvou plemen skotu bez tržní produkce mléka. Hodnocení kondičního skore v čase telení činil o 2,5 bodu a pokus byl organizován tak, že v době sání telat byla u obou plemen zajištěna krmná dávka restringována a ad libitum. Nezjistili rozdíly mezi skupinou krmenou restringovaně a ad libitum v hmotnosti telat v 90 dnech věku. Statisticky průkazné rozdíly zjistili u těchto skupin v rámci plemen v počtu folikulárních vln do první ovulace 2,2 vs. 9,3 počtu dní do první ovulace 31,8 vs. 82,7 dne a v podílu krav s dlouhým pohlavním cyklem. Rozdíl velikosti prvního CL byl statisticky neprůkazný. U plemene kulturního byl rozdíl větší než u plemene extenzivního, u kterého se vliv výživy na folikulární dynamiku téměř neprojevil.

3) Hormonální ošetření v terapii anestru Hormonální ošetření nejčastěji zahrnuje preparáty HCG, PMSG, estrogeny, GnRH, progesteron nebo progestageny. Řada ošetření je pouze empirických s neznámou endokrinní odezvou v postpartálním anestru. Je rovněž jasné, že první ovulace u skotu po otelení je téměř vždy spojena s vývojem žlutého tělíska s limitovanou životností – MANNS et al. (1983). PRAT et al. (1982) a další dokládají tvorbu žlutého tělíska (CL) po aplikaci GnRH nebo HCG. Pohlavní aktivitu je také možné navodit aplikací progesteronu nebo gestagenů v tamponech, PRIDech, podkožních implantátech – souhrnně referují GORDON (1996), ŘÍHA et al.(2000). Navíc umožňuje aplikace HCG nebo GnRH synchronizovat folikulární růst a LH vrchol, to je ovulaci – GORDON (1996), MORALES-ROURA et al. (1998), MACHATKOVÁ et al.(2000). U masného skotu řešili poporodní anestrus aplikací PMSG SANTOZ - VALADEZ et al. (1998).

4) Funkce prostaglandinu v poporodním období Prostaglandin F2α je na rozdíl od progesteronů látka schopná mimo jiné vyvolat regresi funkčního žlutého tělíska. Regrese nastupuje velmi rychle po podání a doprovází ji pokles sekrece progesteronu umožňující uvolnění FSH a navození všech změn v úrovni hormonálních hladin, jež jsou charakteristické pro spontánní říji. Účinek pravděpodobně spočívá na vazokonstrikčním efektu s restrikcí krve o 50 – 60%, která vede k degeneraci cyklického i gravidního CL. PGF2α se aplikuje injekčně, intravaginálně, intrauterinně nebo intramuskulárně – LOUDA (2001).

- 21 -

YOUNG, ANDERSON (1986) dosáhli zlepšení plodnosti stáda aplikací prostaglandinu F2α před 40. dnem p.p.. Fyziologický účinek této aplikace není zcela znám, ale PETERS (1986) předpokládá, že je přímým efektem na hypofyzární a ovariální funkce. Z části potvrdili tyto výsledky WHITE, DOBSON (1990). Navíc se toto ošetření vyznačuje velkou variabilitou odezvy – ETHERINGTON et al. (1994). BURTON, LEAN (1995) aplikaci prostaglandinu před 40. dnem p.p. nedoporučují, protože nezvyšuje zabřezávání. ŘÍHA et al. (2000), DECKER et al. (2002) a další doporučují používat preparáty PGF2α cíleně v reprodukčním managementu stáda jako významný atribut usnadňující detekci říje u zvířat s funkčním CL s vysokým terapeutickým efektem. Dobré výsledky v reprodukci po použití PGF2α v intervalu 45 dní p.p. dosáhli GONZALES et al. (2001). Významnou úlohu hraje prostaglandin v zajištění motility a dosažení rychlé involuce dělohy u krav v puerperiu – GAJEWSKI et al. (1999). KASK (2003) používal u vysokoprodukčních dojnic na úrovni užitkovosti 9500 kg mléka za laktaci intenzivně prostaglandin F2α jako součást terapie k jejich časnému zapojení do reprodukčního procesu. V tomto pokusu u několika zvířat zjistil cystickou degeneraci ovarií. Použitím prostaglandinu urychlil involuci dělohy a eliminoval bakteriální onemocnění pohlavního traktu plemenic.

5) Použití preparátů GnRH k indukci cyklické aktivity Hypotalamický GnRH a jeho syntetické analogy spouští LH při použití jak v období raného puerperia (14 – 20 dní p.p. – viz dříve používaná metodika řízeného puerperia), tak v pozdějším postpartálním období – GORDON (1996). S dobrými výsledky jsou používány preparáty GnRH i dalšími autory – ŘÍHA et al. (2000),ŘÍHA (1995), DECKER et al. (2002), WILLARD et al. (2003), OSAWA et al. (1995). Při pozdním postpartálním anestru doporučují používat k navození pohlavní cyklicity kombinaci preparátů GnRH a následně PGF2α k rychlému návratu plemenic do reprodukčního procesu s dobrými výsledky zabřezávání i OZTURKLER et al. (2001), DAHLEN et al. (2003), DOLEŽEL et al. (2002).

- 22 -

2.3.3

Modelové schéma postupů při řešení problémové reprodukce krav

Předpokladem úspěšného postupu je systematičnost práce, pečlivá rektální kontrola nejméně 2x měsíčně a součinnost veterinární, inseminační služby s chovatelem. Výsledky rektálních vyšetření je vhodné upřesňovat sonografickou kontrolou pohlavních orgánů – ŘÍHA (1995).

1. Nález Při rektální kontrole funkční periodické žluté tělísko, při zjištění jalovosti nebo absenci říjových příznaků. Diagnóza Jalová, peroidické CL. Terapie a) aplikace Oestrophanu nebo Remophanu s následnou inseminací 72 a 96 hodin po aplikaci b) podle vývinu CL odhadnout termín říje s následnou kontrolou (2x denně) říjových příznaků v předpokládaném termínu říje a inseminace ve spontánní říji

2. Nález Při rektálním vyšetření plemenice jalová, ovária bez nálezu absence říje. Diagnóza 1. období 3 - 4 dnů před říjí nebo po říji bez diagnostikované ovulace 2. anestrus (absence říje) Terapie 1.opakovat vyšetření za 5-10 dní a) při zjištění Cl aplikace PGF2α a inseminace v předem stanoveném termínu (72 až 96 hodin) b) kontrola vývoje Cl a předpověď termínu říje a inseminace ve spontánní říji 2. a) aplikace Supergestranu a následná pečlivá kontrola na projevy říje cca 14 dní po aplikaci až do říje (nejčastěji za 21-22 dní po ošetření), inseminace ve spontánní říji

- 23 -

b) aplikace Supergestranu, po rektálním zjištění luteinizací na ovariu za 10-14 dní aplikace Oestrophanu nebo Remophanu a inseminovat v předem stanoveném termínu c) pečlivá rektální kontrola a masáž pohlavních orgánů měsíčně na základě kontroly stanovení pravděpodobného termínu říje, sledování říjových příznaků v předpokládaném termínu a inseminace ve spontánní říji

3. Nález Při rektální kontrole tužší luteinizovaný vaječník, děloha silně atonická, absence říje. Diagnóza Luteální cysta (cysta žlutého tělíska, popř. perzistující CL ). Terapie Aplikace Oestrophanu a inseminace v předem stanoveném termínu.

4. Nález Při rektální kontrole děloha kontrahovaná, na ováriu cysta (chrastivá nebo s tužší stěnou a obsahem fluktující tekutiny), výtok krátkého hlenu. Diagnóza Folikulární cysta (SOC). Terapie a) aplikace Supergestranu po zjištěné luteinizaci, za 10-14 dní aplikace Oestrophanu nebo Remophanu a inseminace v předem stanovenou dobu b) aplikace Supergestranu, rektální kontrola luteinizace po 10-14 dnech a jednou týdně kontrola a na jejím základě předpověď termínu inseminace, pečlivá kontrola na říjové příznaky a inseminace v předem stanoveném termínu

2.4 Vlivy působící na plodnost a úroveň reprodukce KVAPILÍK (1995) uvádí, že vysoká a pravidelná plodnost plemenic skotu je jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých ekonomických výsledků chovu krav i všech dalších kategorií skotu. KUDLÁČ (1997) klade značný důraz na poruchy plodnosti způsobené nedostatečným managementem a definuje poruchy plodnosti jako nespecifické

- 24 -

onemocnění vyvolané nejednotnými příčinami. Konstatuje, že se stále častěji objevují formy poruch nespecifického charakteru jako reakce na mnohočetné nepříznivé podmínky vnějšího prostředí. Vznik poruch dává do souvislosti s chybami a nedostatky ve výživě a nízkou úrovní managementu reprodukce. Plodnost zvířat je podmíněná nejen druhovou a plemennou příslušností, ale také dědičným založením a působením činitelů vnějšího prostředí – KLIMENT (1983). Je závislá převážně na prostředí, ve kterém jsou zvířata chována. Zdravotní stav, chovatelské vlivy a vlivy klimatické lze zahrnout mezi nejzávažnější vlivy vnějšího prostředí působící na plodnost. Heritabilita plodnosti je velmi nízká (h2 = 0,01 – 0,2), takže o plodnosti plemenic rozhoduje především chovatel; pouze dědivost postpartální luteální aktivity činí kolem 0,25 a reakce na podání preparátů GnRH 0.5 – WATHES (2003). Mezi chovatelské podmínky patří např. ošetřovatelská péče, schopnost ošetřovatelů vyhledávat říje, řízení stáda, technologie ustájení a výživy, krmení plemenic. Na výsledcích reprodukce se také podílí klimatické a zootechnické podmínky - LOUDA et al.(2000). Důležitý je i vztah mléčné užitkovosti a plodnosti. Při zvyšování užitkovosti dochází často ke snižování schopnosti zvířat k reprodukci. Projevuje se především při vysoké užitkovosti v prvních měsících po otelení. Poruchy se většinou neprojevují u všech zvířat, ale u cca 10 - 15 % stáda. Tyto plemenice pak představují tzv. problémovou část stáda krav - ŘÍHA et al.(2000)

2.4.1

Dědičnost

ŘÍHA et al. (2003) uvádí, že dosahovaná úroveň plodnosti je výsledkem vzájemného působení podmínek vnějšího a vnitřního prostředí a dědičného založení plemeníků a plemenic. Je třeba uvádět přesné rozbory reprodukce v jednotlivých stádech se sníženou plodností, aby se vyloučil vliv letálních, pololetálních a subvitálních faktorů. Všechny funkce organismu, a také tedy funkci reprodukce, řídí neurohumorální systém. Činností nervové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí je do značné míry ovlivněna přizpůsobivost organismu. Každé zvíře disponuje určitou biologickou reprodukční schopností – potencí, která je dána nejen druhovou a plemennou příslušností, ale také individualitou každého jedince. Reprodukční potence však ještě neurčuje skutečný

- 25 -

výsledek reprodukčního procesu – potomstvo. Vyjadřuje jen dispozici genotypu pro schopnost reprodukce na požadované úrovni. Podle toho je třeba diferencovat projev genotypu, který reprezentuje potenciální schopnost plodnosti, a projev fenotypu vyjádřeného skutečnou plodností. Potenciální plodnost závisí na schopnosti samice produkovat určitý počet vajíček nebo na schopnosti samce produkovat v dostatečném množství fertilní spermie. Potenciální plodnost všech zvířat je dána druhovou specifitou o mnoho vyšší než skutečná plodnost. Lze říci, že se potenciální plodnost zvířat, zejména samic, po dobu jejich života nevyužívá. Potenciální plodnost podmiňuje kromě uvedených činitelů další komplex podmínek chovatelského prostředí , technika a metody plemenitby. Působení neaditivních genů, které mají nízký koeficient heritability a ve větší míře závisí na působení faktorů prostředí, ve kterém se realizují, podmiňuje většinu reprodukčních vlastností. Plodnost je určována zhruba 20% dědičným založením a 82% vnějším prostředím. Plodnost jako vlastnost je založena polygenně a nelze ji oddělovat od dědičnosti konstituce – LOUDA (2001). Dědičnosti plodnosti je třeba věnovat pozornost také z hlediska výskytu některých dědičně podmíněných vývojových anomálií pohlavních orgánů, které způsobují subfertilitu nebo úplnou sterilitu. Jde především o výskyt anomálií u plemenic.

2.4.2

Vnější prostředí

Vnější prostředí je soubor činitelů, v kterých jedinec nebo celá skupina zvířat žije a kterému se musí přizpůsobovat, aby si zachovala schopnost realizace v přijatelných hranicích bez ohrožení vlastní existence. Rozsah změn a efekt působících činitelů závisí na schopnosti zvířat přizpůsobit se daným podmínkám a na délce a intenzitě působení jednoho nebo více faktorů. Je mnoho vlivů vnějšího prostředí, které působí na plodnost a její úroveň.

- 26 -

2.4.2.1 Věk zvířat Rozsah pohlavních funkcí se po dobu ontogenetického vývoje zvířat mění. To závisí na druhové a plemenné příslušnosti, ale také na podmínkách prostředí. Pohlavní funkce mohou probíhat až po dosažení pohlavní dospělosti (puberty), když se synchronizuje citlivost gonád a regulačních mechanismů. Puberta je definována jako začátek reprodukčního období života a u samic je poznatelná podle začátku ovariální aktivity. Je to věk, při kterém se objeví první říje a dosahují ji jalovičky v 5. – 20. měsíci života. Ačkoliv mohou jalovice zabřeznout hned po nástupu puberty, není možné je v této době zapouštět, protože nejsou dostatečně tělesně vyvinuty. Dostavily by se potíže při porodu. Efekt výživy a sezóny je důležitý k docílení puberty. Existuje negativní korelace mezi věkem při docílení pohlavní dospělosti a úrovní výživy, tj. jalovice krmené na vyšší úrovni energie dosahují puberty v ranějším věku než jalovice krmené na nižší úrovni energie. Pohlavní funkce trvají jen určité období během života zvířat. I roční období při narození má vliv na pohlavní dospělost. Jalovice narozené na podzim ji dosahují v

ranějším věku než jalovice narozené na jaře

- ŘÍHA et al.(2000). Se stoupajícím věkem a fyziologickým stárnutím organismu nastává i útlum pohlavní činnosti. Z hlediska hospodářského využití zvířat neovlivňuje toto období – senilita – efektivnost reprodukce, protože zvířata se z chovu zpravidla vyřazují o dost dříve, než dosáhnou zmiňovaného stáří. Plodnost krávy stoupá až do 5 – 7 roku a později klesá. Výrazný pokles nastává po desátém roce - KLIMENT (1983). S plodností je úzce spojena dlouhověkost, protože pouze krávy pravidelně zabřezávající se mohou dožít vyššího věku. Dlouhověkostí rozumíme schopnost dojnice dosahovat vyššího věku při zachování reprodukčních a užitkových vlastností. Je hodnocena průměrným věkem krav ve stádě nebo častěji průměrným počtem otelení na krávu.

2.4.2.2 Výživa Výživa patří mezi nejdůležitější faktory vnějšího prostředí, protože ovlivňuje všechny funkce organismu a také reprodukční funkce. Uplatňuje se na každém stupni reprodukčního procesu. V průběhu reprodukčního cyklu se požadavky na výživu mění. Určit přímé vlivy výživy na reprodukci je obtížné, neboť reprodukce je složitý

- 27 -

fyziologický proces a jeho narušení na jakémkoliv místě má za následek snížení reprodukční výkonnosti - ŘÍHA et al.(2000). Základem výživy skotu je výroba kvalitních objemných krmiv. Kvalita objemných krmiv je dána hlavně stravitelností krmiva, koncentrací živin a jejich vzájemným poměrem - KUDRNA et al. (1998). Kvalita krmiv rostlinného původu, které jsou základem krmné dávky pro hospodářská zvířata, závisí na složení půdy, geografických a klimatických činitelích, hnojení, uskladnění a na dalších faktorech. Krmivo nesmí být kontaminováno těžkými kovy a plísněmi. Všeobecně platí zásada, že krmná dávka má být přiměřená potřebám zvířete, pestrá a hlavně biologicky a energeticky plnohodnotná – KLIMENT (1983). Zároveň by nemělo docházet k velkým změnám KD v období SP - ŘÍHA et al.(2000). Pro dojnice je nepostradatelná kvalitní konzervovaná píce – ILLEK (2008). Rozhodující je délka řezanky. Krátká řezanka ve vyšším množství, nebo v kombinaci s vlhkým kukuřičným zrnem vytváří riziko vzniku sublklinické acidózy bachorového obsahu a vznikají problémy v reprodukci. Podle autora negativně ovlivňuje plodnost krav zkrmování narušených krmiv. V patogenezi těchto poruch se uplatňuje nedostatek živin, který vzniká v důsledku snížené žravosti, NEB a přímé působení toxických metabolitů a mykotoxinů na ovaria, žluté tělísko, oocyty, embrya a štítnou žlázu. Nedostatky, které mohou vzniknout v krmivech v důsledku nepříznivého působení jednotlivých činitelů, se projeví komplikacemi látkové přeměny a mohou vyvolat poruchy plodnosti. Rozsah poruch u jednotlivých druhů zvířat je rozdílný a závisí na individualitě zvířete, na jeho dispozicích, fázi reprodukčního cyklu, schopnosti přizpůsobit se měnícím se podmínkám výživy apod. – KLIMENT (1983). V nevyvážených krmných dávkách bývá s nedostatkem energie spojen přebytek dusíkatých látek. Vliv vyšší koncentrace dusíkatých látek na reprodukční cyklus se projeví narušením tvorby gonadotropních hormonů. Nejhorším důsledkem jsou však ovariální cysty, které vyřazují dojnici z reprodukce buď úplně, nebo na dlouhou dobu – BURDYCH, VŠETEČKA et al. (2004). Podle autorů má nedodržení určitých zásad při zkrmování tzv. acidogenních složek krmné dávky za následek vznik metabolické poruchy – acidózy. Objevují se prodloužené nebo naopak zkrácené říje, říjová acyklie, neplnohodnotné říje a embryonální mortalita. Velkým problémem jsou cysty. Neúměrně se prodlužuje mezibřezost. Celkově lze říci, že ve většině podniků s problematickou reprodukcí je chronická acidóza hlavní příčinou těchto poruch.

- 28 -

ILLEK (2009) poukazuje na význam mastných kyselin s dlouhým řetězcem, který spočívá v inhibici produkce nebo uvolňování PGF2α v děloze a zabránění regresi žlutého tělíska, a tím omezení vývoje a odumření embrya. KLIMENT (1983) uvádí, že velký vliv na plodnost mají minerální látky, které jsou důležitou součástí biologicky aktivních látek ve výživě. Vztah k plodnosti mají dále některé stopové prvky, jako fosfor, vápník, hořčík, sodík a draslík, mangan, měď, selen, zinek, fytoestrogeny, jód a kobalt. Významné postavení mají také vitamíny A, D a E. Například nízká koncentrace Ca zpomaluje involuci dělohy, Mn je důležitý pro tvorbu gonadotropních hormonů a projevem jeho nedostatku je subestrus a anestrus, při nedostatku Zn se zvyšuje výskyt endometritid. ILLEK (2008) uvádí, že karence Zn způsobuje tiché říje až anestrus. U krav s karencí Se v období zaprahnutí a přípravy na porod často dochází k zadržení placenty po porodu a ke vzniku časných endometritid a mastitid. Nepostradatelným prvkem krmení je zabezpečení potřebného množství zdravotně nezávadné vody - KUDRNA et al. (1998).

Jedním z ukazatelů pro hodnocení výživového stavu je stanovení močoviny. Velmi vhodným metabolickým parametrem je močovina v biologických tekutinách, neboť se jedná o ukazatel využití jak sacharidů, tak dusíkatých látek, které se značně podílí na ovlivnění reprodukce z pohledu výživy. Se zhoršením jednotlivých ukazatelů reprodukce jsou spojeny výkyvy hladiny močoviny v mléce nad optimální mez. Její nízká hladina má pak negativní vliv na plodnost. Souhrnně lze konstatovat, že výkyvy v koncentraci močoviny v plazmě nebo v mléce korelují s poklesem fertility u krav.

Jako vhodná pomůcka chovatelů pro usměrňování či změnu krmné dávky slouží metoda bodového hodnocení tělesné kondice, která charakterizuje jak individuální, tak i skupinovou variabilitu využití živin v metabolismu zvířat. Vztahem mezi kondicí a reprodukcí se zabýval STUDER (1998) a uvádí, že vysoce užitkové krávy, které jsou hubené a poklesla u nich tělesná kondice o 0,75 až 1 bod, často vykazují anestrus. Dále konstatuje, že krávy se skóre kondice 4 a více, mají vyšší výskyt chorob v postpartálním období. Interval do první říje, servis perioda a mezidobí jsou u těchto krav příliš dlouhé a mnohé z těhto krav mají zvýšený výskyt - 29 -

cyst spojený s anestrem nebo se u nich vyskytuje stálý dominantní folikul během období návratu z anestru.U holštýnských jalovic rodících při hmotnosti < 545 kg při kondičním skóre ≤ 3,0 pozoroval autor častěji prodloužení anestru a i častější potíže při porodu.

2.4.2.3 Zdravotní stav Zdravotní stav dojnic patří vedle dosažené dojivosti k významným faktorům rentability chovu dojného skotu a je spolu s chovnou kondicí podmínkou vyhovující plodnosti. K poklesu živé hmotnosti krav dochází zvláště v období rozdojování dojnice po otelení, kdy množství přijatých živin v krmné dávce nestačí na produkci mléka. Podle ŘÍHY et al. (2003) vede nedostatečná hygiena, znečištění a infekce k zánětům, a tím k přechodnému nebo trvalému poškození pohlavního aparátu a jeho funkcí. Při hledání příčin poruch plodnosti je nutné zabývat se hygienou porodu a poporodního období, sledovat dodržování hygienických podmínek při inseminaci a posuzovat celkovou úroveň hygieny v chovu. VACEK, STÁDNÍK, ŠTÍPKOVÁ (2008) potvrzují, že poruchy zdravotního stavu během okoloporodního období, jako je zadržené sůžko a metritidy, mají významný vliv na délku intervalu, SP a inseminační index. Dále zjistili, že mastitidy a onemocnění končetin zaznamenané během laktace ovlivnily délku SP a inseminační index. Mléčná horečka souvisí s delším intervalem. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím plodnost je plnohodnotná krmná dávka s vyváženým poměrem energetické složky a stravitelných N-látek. Nedostatek energetické složky v krmné dávce snižuje u dojnice zabřezávání. Významné je i zastoupení minerálních látek v krmné dávce, vitamínů a stopových prvků. Vliv na reprodukci mají i mastitidy, zejména na počátku laktace tím, že narušují hormonální činnost dojnice. Nevyrovnaná hladina hormonů může zapříčinit tvorbu a přetrvávání ovariálních cyst, nedostatečný vývin folikulů, zastavení ovulace nebo embryonální mortalitu - LOUDA (2000). Zdraví reprodukčních orgánů a správný průběh puerperia je ovlivněno také odborným provedením porodu. Ke zhoršení zabřezávání dochází i působením stresů (technologické chyby, mikroklima, nešetrné zacházení se zvířaty) - NAVRÁTIL et al. (2001).

- 30 -

2.4.2.4 Bioklimatické vlivy Klimatické vlivy jsou významným faktorem v souboru činitelů, které působí na reprodukci a plodnost. Zahrnuje se sem světlo, teplota, tlak vzduchu, roční období a všechny mikroklimatické podmínky. Rozsah vlivu závisí také na druhu zvířat (polyestrické, sezónně polyestrické) a na způsobu jejich chovu. Vlivem extrémně vysokých nebo nízkých teplot se narušují funkce, protože termoregulační mechanismy nejsou už schopné přizpůsobit organismus takovým změnám - KLIMENT (1983). DOLEŽAL, MOTYČKA, PYTLOUN (1998) uvádějí, že ve stáji s přirozenou ventilací by měla být teplota v zimním období o 5 – 8 ºC vyšší, oproti exteriéru, v letním období pak o 4 – 7 ºC chladnější, než je venkovní teplota. Výkyvy plodnosti můžeme pozorovat také v souvislosti s ročním obdobím. Reprodukční

funkce

mohou

také

negativně

ovlivňovat

nepříznivé

mikroklimatické podmínky ustájovacích prostorů, především relativní vlhkost a teplota prostorů, ale také výskyt vysokého obsahu čpavku a silné proudění vzduchu - KLIMENT (1983). Extrémní teploty popř. vlhkost jsou spojeny s výkyvy reprodukčních schopností. Projevují se hlavně snížením hladiny progesteronu nebo abnormálním průběhem sekrece, zkrácením existence CL, zvýšením hladiny estrogenů v preovulačním období, vyšším výskytem tichých říjí - ŘÍHA et al. (2000).

2.4.2.5 Technologické podmínky, welfare, užitkovost S rozvojem velkovýrobních podmínek chovu s vysokou koncentrací zvířat a se zaváděním průmyslových metod do chovů hospodářských zvířat je možné pozorovat snížení plodnosti, resp. častější výskyt poruch. Procento poruch plodnosti se zvyšuje především na farmách dojnic, kde je z hlediska technologie vyloučen pohyb zvířat nebo vícesložkové krmení - KLIMENT (1983). ŘÍHA (1995) uvádí, že při zvyšování užitkovosti dochází často ke snižování schopnosti zvířat k reprodukci. Poruchy v reprodukci se většinou neprojevují u všech zvířat, ale u cca 10 – 15% stáda, a tyto plemenice pak představují tzv. problémovou část stáda krav, u které dochází k poruchám plodnosti i při vyvážené výživě. Práce s touto částí vyžaduje systematičnost a dobrou spolupráci zainteresovaných pracovníků. Je důležité vytvořit optimální podmínky chovu a prevenci stresu. Na chovná zvířata působí nesmírně komplikovaný systém faktorů vnějšího prostředí. Zcela zásadní

- 31 -

je nezastupitelnost čtyř základních faktorů komplexu: plemeno, výživa a krmení, prostředí a člověk. Všechny faktory prostředí vytvářejí zvířatům podmínky pro využití živin a energie. Je možné je rozčlenit do skupin faktorů technických, technologických, klimatických a půdních - DOLEŽAL, PYTLOUN, MOTYČKA (1996).

2.5 Opatření vedoucí ke zlepšení reprodukce v chovu skotu Řadíme sem především technologii ustájení a péči o otelenou plemenici. Dále je pak možné sem zahrnout přirozenou plemenitbu, inseminaci, synchronizaci, superovulaci a embryotransfer (ET).

2.5.1

Péče o otelenou plemenici

Telení je pro krávu spojeno vždy s velkou námahou. I období po otelení pro ní znamená velký stres, protože životní pochody v jejím těle se musí znovu přebudovat do normálu. Kráva se musí po otelení velmi rychle zotavit. K tomu by mělo přispět několik následujících opatření:

● Poranění způsobená odřeninami porodních cest nebo vnější poranění pochvy musí být bezprostředně ošetřena. ● V prvních dnech po otelení má být kráva přesunuta do světlé, bezprůvanové stáje, s dobrým stájovým prostředím, včetně mikroklima. Relativně častý pohyb matce neškodí, protože ten příznivě působí zpětně na regeneraci rodidel. ● Kráva se zvláště v letních měsících silně potí. Je dehydrována, a proto by řitní otvor, pochva, ocas a záď včetně stehen měly být omyty. ● Vzhledem k výrazně odlišným prostorovým podmínkám v oblasti předžaludku je krmení oproti vysokobřezím kravám značně změněno. Bohatá jadrná krmiva na bílkoviny je vhodné podávat až 3.den po otelení, a to jen polovinu běžné dávky. To by mělo mít vzestupnou tendenci a teprve 8.den by se mělo množství jádra přizpůsobovat podle užitkovosti. Seno a slámu někteří výživáři doporučují ad libitum.

- 32 -

● Velmi se doporučuje podávání vitamínů v kombinaci s ß-karotenem, protože podporuje tvorbu folikulů a posiluje průběh ovulace - DOLEŽAL et al. (2001).

2.5.1.1 Regenerace pohlavních orgánů Zvětšená děloha se po porodu rychle zmenšuje a vrací se do dutiny pánevní, uzavírá se a zmenšuje děložní krček spolu se zmenšením stydkých pysků a zkrácením štěrbiny stydké. Celý proces je doprovázen vypuzováním charakteristické tekutiny, tzv. očistek neboli lochií. Dochází k regresi žlutého tělíska a obnovení ovariálního cyklu. U krávy je průměrná doba od porodu do první ovulace asi čtyři týdny, avšak první ovulace probíhá většinou bez viditelných příznaků říje. Rychlost involučních procesů a obnovení ovariálních funkcí je ovlivňována celkovým zdravotním stavem před porodem, průběhem porodu, optimálními životními podmínkami po porodu, dále pak také stářím zvířete, laktací, ročním obdobím, úrovní výživy, technologií ustájení atd. - VOHRADSKÝ (1980). ILLEK (2008) upozorňuje na poruchy involuce dělohy a opožděný nástup ovariálních funkcí v důsledku nedostatku selenu ve výživě dojnic.

2.5.1.2 Tělesná kondice a plodnost Užitečným nástrojem pro nepřímou selekci na plodnost může být hodnocení kondičního skóre - ANONYMUS (2002). Hodnotí se od 0 do 5 kondičních stupňů. Nadbytečný či nedostatečný příjem energie v pozdní fázi laktace a v době stání na sucho může vyústit v problémy s reprodukcí (obtížné telení, zadržená placenta, infekce dělohy, ovariální cysty) - SEPÚVELDA et al.(2000). V průběhu reprodukčního cyklu značně kolísá výživný stav plemenice. V době telení je u krávy nejvýhodnější stupeň tělesné kondice v rozmezí 2,5 až 3,5. Pro dojnice je dostatek rezerv tkáňové energie rozhodující pro dosažení žádoucího vrcholu mléčné užitkovosti a reprodukce. Z tohoto důvodu je nutné sledovat a udržovat požadovanou kondici zvířat nejen s ohledem na zdraví a plodnost, ale i na ekonomiku a perspektivitu chovu.

- 33 -

2.5.1.3 Negativní energetická bilance Negativní energetická bilance (dále jen NEB) je všeobecně považována za jednu z příčin snížené fertility, zasahující téměř do všech úrovní řízení pohlavních funkcí. NEB vzniká většinou na začátku laktace, kdy je potřeba energie vyšší než její příjem. Neadekvátní výživa u laktujících krav má i v krátkém časovém období průkazně škodlivý vliv na opětovné zahájení ovariální aktivity v období po porodu, na oplození i na plodnost. U skotu úzce koreluje stupeň energetického deficitu během několika prvních týdnů po otelení s intenzitou první říje a ostatními ukazateli úspěšné reprodukce, jako je zabřeznutí po prvním připuštění, počet inseminací na zabřeznutí a délka SP. Efekt výživy má také vliv na sekreci gonadotropinů, na ovulační funkce, jako je růst folikulů, koncentraci progesteronu a v neposlední řadě i na rozvoj oocytů a embryí do věku sedmi dnů - LOUDA, STÁDNÍK (2000).

2.5.2

Technologie ustájení

Ustájení zvířat, zejména plemenic, ve vyhovujícím prostředí je velmi důležité pro zachování dobrého zdravotního stavu a plodnosti. Nejvhodnější je boxové ustájení s podestýlkou nebo volné ustájení. Obecným požadavkem pro chov vysokoužitkových dojnic je, aby zvířata byla ustájena volně nejen v období laktace, ale po celé mezidobí. Všechny formy ustájení bez podestýlky a hlavně roštová stání nejsou vhodné, protože způsobují poruchy plodnosti a celkového zdravotního stavu. Technologie ustájení má význam především na projevy říje. Ve volném ustájení lze pozorovat výrazně lepší projevy říje, drobnou nevýhodou je ztížená identifikace zvířat. Naopak identifikace podle stájových tabulek při vazném ustájení je velmi jednoduchá, u vysokoužitkových krav jsou však projevy říje slabší s vyšším výskytem tichých říjí - ŘÍHA et al. (2000). Velký vliv na intenzitu projevů říje má kvalitní, neklouzavý povrch podlahy stájí. Nezanedbatelným faktorem je i dostatečné osvětlení. Mezi další technologické a chovatelské aspekty se dále řadí odrohování skotu, pravidelné ošetřování paznehtů a preventivní koupele, tvorba připařovacího plánu a v neposlední řadě klidný přístup ošetřovatelů ke zvířatům - NAVRÁTIL et al. (2001).

- 34 -

2.5.3

Vztah zvířete k chovateli – důvěra

Podle autorů BURDYCH, VŠETEČKA et al. (2004) hraje neopomenutelnou roli pro úspěšnou reprodukci vztah důvěry zvířete k chovateli a pohoda. Pokud zvíře trpí nepohodou, která přesáhne schopnost udržet stálost vnitřního prostředí, dochází k mobilizaci obranných nebo nápravných reakcí – stresové situaci. Jako příčiny stresu jsou považovány např. klimatické vlivy, nutriční nedostatek krmení, nízké postavení v sociálním pořadí ve stádě, vnitřní stres způsobený patogeny či toxiny, hluk, vyvolané zátěže poraněním, omezení pohybu, psychický stres, který je nejtěžším stresem a u vnímavých jedinců může vést až k úhynu. Krávy jsou schopny snášet i tvrdé podmínky, ale za předpokladu, že mají dobrý vztah s člověkem, přestože reprodukční funkce jsou hluboce spojeny s psychologickým vztahem, který musí být v souladu s prostředím. Člověk musí umět rozpoznat faktory zabraňující projevu reprodukčních funkcí a svým chováním může zásadně ovlivnit psychickou i fyzickou kondici svěřených zvířat.

3

CÍL PRÁCE Zajištění dobré reprodukce dojnic je významné z důvodů dosažení odpovídající

ekonomiky chovu a jeho konkurenceschopnosti. I přes všestrannou péči ze strany chovatele existuje ve stádech dojnic část zvířat reprodukčně problémových, kterým je nutné věnovat zvláštní, systematickou péči, která je navrátí co možná nejrychleji do reprodukčního a produkčního cyklu. Část

reprodukčně

problémových

dojnic

představují

plemenice

s nezaznamenanou pohlavní aktivitou do 60 dnů po otelení, třikrát neúspěšně inseminované a při diagnostice gravidity zjištěné jalové. Cílem práce je zhodnotit průběh terapie reprodukčně problémových krav. Podle pečlivého vyšetření pohlavních orgánů se stanoví diagnóza a následná terapie při použití specificky účinných preparátů. Dále pak vyhodnotit podíl plemenic s jednotlivými poruchami pohlavních funkcí (pravý anestrus, syndrom ovariálních cyst, cystická žlutá tělíska apod.), diagnózami a následnou úspěšností jejich návratu do reprodukčního cyklu.

- 35 -

4

MATERIÁL A METODIKA Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, kde jsem se věnovala

poruchám reprodukce u neříjících se dojnic. V práci diplomové je provedena analýza poruch reprodukce. Pro tuto analýzu byly sledovány krávy plemene holštýnského a českého strakatého

v Zemědělsko – obchodním družstvu Žichlínek. Byly vyhodnoceny údaje

z období 1994 až 2003. Konečný sledovaný soubor obsahuje 3751 kusů problémových zvířat. Ošetřované dojnice byly ustájeny v deseti různých stájích, které se liší počtem zvířat ve stáji a typem ustájení. Ve spolupráci s veterinárním lékařem a chovatelem byly dojnice v pravidelných třítýdenních kontrolách, po dobu deseti let, vyšetřovány a ošetřovány. Zaznamenávaly se tyto údaje: číslo dojnice, stáj, plemeno, datum otelení, diagnóza, terapie, datum ošetření, pořadí ošetření, počet inseminací. Pro analýzu poruch reprodukce byla z podkladových dat vytvořena databáze a ta se následně vyhodnotila programem SAS. Ze základních statistických ukazatelů byly vypočteny aritmetické průměry ( x ), variační koeficienty (vx) a směrodatné odchylky (sx). K vyhodnocení průkaznosti faktorů u jednotlivých sledovaných ukazatelů bylo využito F testu. Jednotlivým sledovaným ukazatelům odpovídají výsledné tabulky a grafy.

4.1 Rozdělení jednotlivých stájí •

Vazné dvouřadé stáje - Žichlínek II - Krasíkov - Sázava II - Tatenice II - Lubník I

•

Vazné čtyřřadé stáje - Albrechtice - Tatenice IV

•

OMD – volné ustájení - Tatenice IV

•

Zrekonstruované stáje - volné ustájení - Tatenice IV - Lubník - 36 -

4.2 Rozdělení jednotlivých diagnóz 1) Anestrus, acyklie, atretická ovaria 2) Funkční CL (žluté tělísko) 3) SOC ( syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4) Hypoplazie, atrofická ovaria 5) Folikul, kontrakce, říje 6) Srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7) Říje + hnis 8) Různé stupně endometritidy 9) Kontrola předpovězeného termínu říje 10) Po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11) Po říji hlídat v předem stanoveném termínu 12) Onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

4.3 Terapie – použité preparáty, doporučení 1) Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v preparátech Oestrophan, Remophan 2) Lecirelin v dávce 0,05mg tj. 2ml preparátu Supergestran 3) Lecirelin v protrahované testované (vývojové) formě v preparátu Polygestran 4) Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v protrahované testované (vývojové) formě v preparátu Suiphan 5) Metritida EI – IV, doporučen výplach 6) Hlídat v předem stanoveném termínu 7) Masáž v předem stanovené době 8) Doporučeno vyřazení z důvodu reprodukce

4.4 Sledované ukazatele - interval od 1. vyšetření do zabřeznutí - inseminační interval - 37 -

- inseminační index - servis perioda (SP) - počet ošetření - procento zabřezávání

4.5 Charakteristika podniku Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Družstvo v dnešní podobě vzniklo k 1.1.1993 na základě transformačního zákona č.42/1992 Sb. a zákona o půdě č.229/1991 Sb. a usnesením ustavující členské schůze. Tehdy Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek hospodařilo na zemědělské půdě o výměře 5687 ha, z toho 4699 ha půdy orné. O 10 let později to už představuje 7 149 ha zemědělské půdy. Oblast, na které družstvo hospodaří, má přírodní podmínky umožňující chov hospodářských zvířat

všech

kategorií a pěstování

hlavních

i speciálních plodin. Přestože nízké ceny výstupů nedovolovaly rozvoj a silně se omezovaly výrobní vstupy (poklesl tak např. obsah živin v půdě na 1/3 hodnot běžných ve státech Evropské unie), dosáhlo družstvo výnosů na úrovni podniků stejného typu. Koncem roku 1994 začalo investovat do živočišné výroby, aby se splnily požadavky ochrany životního prostředí a welfare (pohody) zvířat. Docházelo k přestavbě vazných systém volného ustájení – v Tatenici

stájí na

pro 400 ks dojnic s dojírnou Alfa-Laval,

k rekonstrukci závodu pro chov prasat v Sázavě (přechod od klecového odchovu selat a provoz plynofikován), k přechodu na volné ustájení dojnic v Lubníku s rybinovou dojírnou Alfa-Laval, k přestavbě střediska živočišné výroby v závodu Luková (volné ustájení s bezstelivovým provozem pro 800 ks dojnic s kruhovou dojírnou WESTFALIA, kde byla podstatná část dodána z Nového Zélandu). Zároveň došlo k vybudování skladů pro tekutý hnůj a pořízení aplikátoru na zapravení do půdy. U všech investic bylo dbáno především na dodržení všech směrnic EU a navazujících zákonů s cílem dosažení nejvyšší kvality mléka. To družstvo dodávalo v roce 2003 prostřednictvím Svazu výrobců a zpracovatelů mléka pro KDV Šumperk do mlékárny Zábřeh na Moravě. Rok 2002 byl pro družstvo prvním kvótovým rokem výroby mléka. V současné době dodává družstvo mléko do mlékárny DANONE Benešov.

- 38 -

Během let došlo i na obnovování strojního parku rostlinné výroby s cílem zabezpečit intenzitu výroby a zvyšovat produktivitu. Byly nakoupeny sklizňové kombajny CLASS a MASEY FERGUSSON, traktory a technika pro sklizeň píce zn. JOHN DEERE a výkonné postřikovače TECNOMA. Zavedl se také nový perspektivní

systém

konzervace

a uskladňování

drcené kukuřice na zrno

(s konzervantem z Norska a drtičem MURSKA z Finska). Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek je největším zemědělským podnikem regionu. Jeho hospodářský obvod je zařazen do bramborářské výrobní oblasti, půdy jsou středně těžké až těžší a zahrnuje katastrální území 25 obcí. Hlavním výrobním zaměřením družstva je živočišná a rostlinná výroba, zpracování zemědělských produktů a výroba krmiv. Vedle výrobních úkolů družstvo plní i mimoprodukční funkci spočívající v péči o krajinu, podpoře zdravého životního stylu a v rozvoji venkova.

Tab.2 Výměra pozemků užívaných družstvem rok 2003

rok 2008

Orná půda

5 935 ha

4 826 ha

Trvalé travní porosty

1 214 ha

1 995 ha

Zemědělská půda celkem

7 149 ha

6 820 ha

Celková výměra půdy

7 263 ha

6 823 ha

Tab.3 Pěstované obiloviny (ozimá pšenice a ječmen,oves,triticale a kukuřice na zrno) rok 2001

rok 2002

rok 2008

sklizeň

13 468 t

17 320 t

16 994 t

plocha sklizně

2 490 ha

3 285 ha

2 756 ha

prům.výnos

5,4 t/ha

5,3 t/ha

6,2 t/ha

rok 2001

rok 2002

rok 2008

sklizeň

2 912 t

2 739 t

3 839 t

plocha sklizně

870 ha

900 ha

969 ha

prům.výnos

3,4 t/ha

3,04 t/ha

3,96 t/ha

Tab.4 Pěstované technické plodiny (řepka)

- 39 -

Z dalších plodin se pěstuje mák, hrách a lupina. Téměř veškerá produkce obilovin je určena pro vlastní živočišnou výrobu a v menší míře jako osivo. Živočišná výroba je zaměřena hlavně na produkci mléka. Na dosažených výsledcích v jednotlivých kategoriích v živočišné výrobě má rovněž zásluhu spolupráce s podnikem Agro-Best s.r.o. Běstovice. Jde především o společné programy (Alkalage), využívání doplňkových krmiv a komponentů.

Tab.5 Celkový stav skotu (ks) rok 2001

rok 2002

rok 2008

Dojnic

2 049

2 062

1 999

Jalovic

1 058

868

952

Telat celkem

1 095

818

846

360

332

386

Vysokobřezích jalovic

Tab.6 Mléčná produkce za rok 2008 Prům. dojivost výroba dodávka 18,98

17,83

tržnost březost po 1. ins. 94

45,3

Tab.7 Ztráty + brakace krav v roce 2008 Ztráty telat

Ztráty krav

Brakace krav

%

Prům. stav

ks

%

ks

ks

%

90

4,0

186

9,1

2 041

799

39,0

Družstvo je majetkově zapojeno v několika společnostech: Agrochem, a. s. Lanškroun (výroba bionafty, rostlinných olejů, řepkových výlisků a nakládání s odpady) -

Agro-Best, s. r. o. Běstovice (výroba krmných doplňků Megalac a Megapro)

Také je vlastníkem Jatek, s.r.o. Lanškroun, která odebírají téměř veškerou jeho produkci prasat a část masa hovězího.

- 40 -

5

VÝSLEDKY A DISKUZE V tabulce 8 jsou zobrazeny základní statistické ukazatele celého sledovaného

souboru. Pro jednotlivé ukazatele byl vypočten aritmetický průměr, který charakterizuje absolutní úroveň souboru z hlediska zkoumaného kvantitativního znaku a dále variační koeficient, kterým porovnáváme nejen variabilitu stejných znaků se stejnými měrnými jednotkami u různých souborů lišících se svou absolutní úrovní, ale i různých znaků s odlišnými měřícími jednotkami.

Tab.8 Základní statistické ukazatele souboru Ukazatel n - 3751 1.vyšetření-zabřeznutí Otelení-1.inseminace (inseminační interval) Inseminační index SP (servis perioda) Počet ošetření 1.vyšetření-1.inseminace Otelení-1.ošetření

Jednotky

x

Variační koeficient (vx)

dny

36,78

146,19

dny

103,37

58,77

dny dny dny

1,52 105,69 2,31 19,67 96,81

66,61 75,11 72,07 180,22 53,7

Z tabulky 9 jsou zřejmé významné rozdíly mezi reprodukčními ukazateli a jednotlivými faktory. Princip testování je založen na zjištění, zda alespoň mezi jednou dvojicí existuje významný rozdíl, a to pomocí testového kritéria F. Statisticky vysoce významný rozdíl se zjistil mezi ukazatelem 1. vyšetřenízabřeznutí a stájí, diagnózou, terapií a rokem. Významný rozdíl je u plemene a nevýznamný u měsíce. Mezi otelením-1.inseminací a stájí, plemenem, měsícem a rokem je statisticky vysoce významný rozdíl. Statisticky významný je rozdíl mezi tímto ukazatelem a diagnózou a terapií. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zjištěn mezi inseminačním indexem a stájí a ins. indexem a terapií. Mezi plemenem, diagnózou a ins. indexem je rozdíl pouze významný a u měsíce a roku je tento rozdíl nevýznamný.

- 41 -

U reprodukčního ukazatele SP je statisticky významný rozdíl mezi SP a plemenem, terapií a rokem. Naopak mezi SP a ustájením, diagnózou a měsícem se zjistil rozdíl jen významný. Mezi počtem ošetření a stájí, plemenem, měsícem a rokem je rozdíl statisticky vysoce významný. Mezi diagnózou, terapií a tímto ukazatelem je nevýznamný rozdíl. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zjištěn mezi 1.vyšetřením-1.inseminací a ustájením,diagnózou, terapií a rokem. U plemene a měsíce je rozdíl nevýznamný. Mezi posledním reprodukčním ukazatelem otelení-1.ošetření a všemi faktory (stáj, plemeno, diagnóza, terapie, měsíc, rok) byl zjištěn statisticky nevýznamný rozdíl.

Tab.9 Závislost vztahu reprodukčních ukazatelů k ustájení, plemenné příslušnosti, diagnóze, terapii, měsíci a roku (F test) Faktor

Stáj

Plemeno

Diagnóza

Terapie

Měsíc

Rok

0,0192+

0,0001++

0,0001++

0,102

0,0206++

0,0001++

0,0394+

0,0386+

0,0021++

0,0001++

0,0466+

0,0116+

0,0001++

0,139

0,2982

0,0001++ 0,0001++

0,0181+ 0,1524

0,0056++ 0,07928

0,0639+ 0,0001++

0,0085++ 0,0001++

0,0997

0,0041++

0,0001++

0,1805

0,0012++

0,9975

1,000

0,9991

0,6018

0,3989

1.vyšetření0,0001++ zabřeznutí Otelení0,0011++ 1.inseminace Inseminační 0,0001++ Index SP 0,0167+ Počet ošetření 0,0001++ 1.vyšetření0,0001++ 1.inseminace Otelení0,9021 1.ošetření Signifikantní pro < 0,05 - + < 0,01 - + +

- 42 -

5.1 Interval od 1. vyšetření do zabřeznutí

Interval udává délku léčby, tzn. kolik dní bylo od 1.vyšetření nutných k navrácení plemenic do reprodukčního cyklu.

Délka léčení je závislá především na diagnóze a její vliv je zřejmý z tabulky 10. Průměrná doba léčby byla kolem 40 – 60 dnů. Nejdéle (75,87 dnů) se léčily dojnice s různým stupni endometritidy. U anestrických, necyklujících plemenic trval interval 66,29 dnů a necelých 20 dnů (17,86) se léčily krávy říjící, ale hnisající (tj. cyklující s endometritidami). I na použitém preparátu je závislá délka léčení. Účinnost jednotlivých přípravků a doporučení lze posoudit v tabulce 11. U krav, kterým byl doporučen výplach a u kterých byl použit přípravek Suiphan (různé stupně endometritidy), trvalo léčení až 75 dnů. Nejkratší byl pak interval u plemenic léčených masáží a přípravkem Oestrophan, tj. u cyklujících plemenic s nerozpoznanou říjí a funkčním Cl (Oestrophan). Zlepšení plodnosti stáda aplikací prostaglandinu F2α dosáhli ZOUNY, ANDERSON (1986). Naopak BURTON, LEAN (1995) aplikaci prostaglandinu nedoporučují před 40. dnem p.p., protože nezvyšuje zabřezávání. ŘÍHA et al. (2000), DECKER et al. (2002) a další doporučují používat preparáty PGF2α cíleně v reprodukčním managementu stáda jako významný atribut usnadňující detekci říje u zvířat s funkčním CL s vysokým terapeutickým efektem. Vliv ustájení na délku léčby je uveden v tabulce 12. Jednoznačně nejdéle dnů (61,58) se léčilo ve stáji Krasíkov. Nejkratší léčení pak bylo naopak v Lubníku (31,58 dnů). Z tabulky 13, kde je zobrazena délka intervalu v jednotlivých letech ošetření je zřejmé, že délka léčby se postupně zkracuje. Velmi výrazné zlepšení z roku 2002 na 2003 je způsobeno nízkým počtem ošetřených dojnic. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafech 1, 2, 3, 4.

- 43 -

Tab.10 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé diagnózy Ukazatel

n

Diagnóza 1. anestrus, acyklie, atretická ovaria 2. funkční CL (žluté tělísko) 3. SOC (syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4. hypoplazie, atrofická ovária 5. folikul, kontrakce, říje 6. srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7. říje + hnis 8. různé stupně endometritidy 9. kontrola předpovězeného termínu říje 10. po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11. hlídat v předem stanoveném termínu 12. onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

x

sx

3075 47,14

58,61

579 1186 537 29 354 7 5 61 72 84 16 3

60,55 55,87 55,62 24,31 55,68 33,1 14,14 81,23 63,77 52,26 40,76 62,23

66,29 34,55 56,12 33,19 38,55 27,57 17,86 75,87 60,18 50,65 44,24 50

Tab.11 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé terapie Ukazatel

n

x

sx

První terapie - použité preparáty, doporučení

3075

47,14

58,61

1132

32,62

54,24

1150

60,1

57,5

16

66,63

63,49

7 57 562 9

74,86 73,62 47,18 14,44

59,23 81,1 59,61 24,68

1. Prostaglandin F2α – 0,5mg cloprostenolu v preparátech Oestrophan, Remophan 2. Lecirelin v dávce 0,05mg tj. 2ml preparátu Supergestran 3. Lecirelin v protrahované testované(vývojové)formě preparátu Polygestran 4. Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v protrahované testované(vývojové)formě u preparátu Suiphan 5. metritida EI – IV, doporučen výplach 6. hlídat v předem stanovené době 7. masáž ve stanovenou dobu

- 44 -

Tab.12 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivé stáji Ukazatel

n

x

sx

Stáj

3075

47,14

58,61

Vazné dvouřadé stáje: 1. Žichlínek II. 2. Krasíkov 3. Sázava II. 4. Tatenice II. 5. Lubník I.

191 119 228 350 283

46,4 61,58 38,83 37,25 43,94

60,76 77,79 49,31 60,87 58

Vazné čtyřřadé stáje: 6. Albrechtice 7. Tatenice IV.

346 156

42,21 52,54

48,9 60,05

Volné ustájení – OMD: 8. Tatenice IV.

127

48,16

74,7

Volné ustájení – nové zrekonstruované stáje: 9. Tatenice IV. 10. Lubník

1009 124

56,57 31,58

59,71 41,46

Tab.13 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivých letech Ukazatel

n

x

sx

Rok ošetření

3075

47,14

58,61

153 447 423 498 467 263 287 288 100 7

53,66 44,41 42,9 44,13 43,27 52,13 60,13 47,91 56,05 2,43

66,59 60,01 60,46 52,09 55,97 59,08 69,76 51,34 49,6 0,98

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

- 45 -

ph

asá ž

ve

3.

- 46 ove n. .

t ří ji

pla ch

H lí da

st a n

6.

Vý

iph an

n

střední hodnota

5.

Su

lyg est ra

4.

Po

tra n

em ...

upe rge s

an, R

2. S

est ro

7. M

1. O

dny

diagnóza

rus ,a

cyk lie 2. fun kčn 3. SO íC C, L ne ust 4. á lá hy říje po pla zie , at rof ie 5. fol iku 6. l, ř srů íj e st y ,n ov otv ar 7. říje +h nis 8. end om etr itid a 9. ko 10 ntr .p o oř la íj i, říje po 11 ov .h ula líd at v ci . .. pře 12. dem nem sta ... ocn ék on čet iny ...

1. ane st

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

100 80 60

40

20 0

Graf 1 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé diagnózy

směrodatná odchylka

100 80 60 40 20 0

první terapie - použité preparáty, doporučení

Graf 2 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé terapie

střední hodnota

směrodatná odchylka

100 80

dny

60 40 20

1. Ž ic h

líne

kI

I. 2. K r as ík o v 3. S áza va I I. 4. T a te n ic eI I. 5. Lu bn ík I . 6. A lb r e ch t ice 7. T a te nic e IV . 8. T a te nic e IV . 9. Ta te n ic e IV. 1 0. Lu bn ík

0

stáj

Graf 3 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivé stáji

střední hodnota

směrodatná odchylka

100 80 60 40

20 0 3 ro k

20 0 2 ro k

20 0 1 ro k

20 0 0 ro k

ro k

19 9 9

19 9 8 ro k

19 9 7 ro k

19 96 ro k

19 9 5 ro k

ro k

19 9 4

20 0

rok ošetření

Graf 4 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivých letech

- 47 -

5.2 Inseminační interval

V tabulce 14 je viditelný vliv diagnózy. U všech problémových dojnic byl zjištěn inseminační interval kolem 100 dnů. Nejdelší interval (225 dnů) byl u plemenic s onemocněním končetin a vemene, se špatnou kondicí či s ulehnutím. GUSTAFSSON, EMANUELSON (2002) zjistili při analýze reprodukce krav v 1541 švédských stád, že procentní zastoupení přebíhalek se zvyšuje se zvyšující se frekvencí výskytu klinických mastitid a zvyšujícím se výskytem onemocnění léčených veterinářem. Vlivem mastitid na reprodukci se zabýval také LOUDA (2000). Na délce inseminačního intervalu se odrazila přirozeně i použitá první terapie. V tabulce 15 byl zaznamenám interval 150,4 dnů u krav, kterým byl doporučen výplach (různé stupně metritidy). Naopak nejkratší (109,63 dnů) dosáhly dojnice, u kterých byl použit preparát Oestrophan a Remophan. Vliv ustájení na inseminační interval lze posoudit v tabulce 16. Ve většině vazných stájích přesahuje hodnotu 120 dnů, což je velmi nevyhovující. Výjimkou je vazná stáj Tatenice II., kde byl dosažen interval 90,34 dnů. Kolem 100 dnů se inseminační interval pohybuje ve volných stájích. Lze tedy říci, že s volným pohybem se inseminační interval snižuje. Klesající hodnoty lze vidět v tabulce 17 zaměřené na rok ošetření. V roce 1994 byly dosahovány hodnoty inseminačního intervalu 134,94 dnů. V průběhu let se délka postupně snižovala a v roce 2003 byl inseminační interval 101,29 dnů. Je zřejmé, že účinnost léčby se s přibývajícími roky ošetření zvyšuje. Podle ŘÍHY (1995) trvá inseminační interval u většiny plemenic 5 až 6 týdnů, u vysoce užitkových i déle. Plemenice necyklující do 60 dnů po porodu mají být vyšetřeny a ošetřeny. V chovech s průměrnou užitkovostí je interval nad 60 dnů nevyhovující. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafech 5, 6, 7, 8.

- 48 -

Tab.14 Inseminační interval u jednotlivé diagnózy

Ukazatel

n

x

sx

Diagnóza 1. anestrus, acyklie, atretická ovaria 2. funkční CL (žluté tělísko) 3. SOC (syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4. hypoplazie, atrofická ovária 5. folikul, kontrakce, říje 6. srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7. říje + hnis 8. různé stupně endometritidy 9. kontrola předpovězeného termínu říje 10. po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11. hlídat v předem stanoveném termínu 12. onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

3459

112,22

56,81

698 1364 660 33 406 14 6 77 83 94 20 4

110,3 109,39 118,58 107,97 106,21 144,29 138,73 150,09 105,58 114,46 113,05 225

47,05 58,57 58,32 50,12 57,39 57,66 79,8 81,15 49,18 45,97 48,27 129,55

Tab.15 Inseminační interval u jednotlivé terapie

Ukazatel

n

x

sx

První terapie - použité preparáty, doporučení

3459

112,22

56,81

1303

109,63

57,16

1398

113,52

52,43

22

125,36

46,49

8 68 643 17

116,25 150,4 109,26 147,24

33,53 84,64 60,39 57,02

1. Prostaglandin F2α – 0,5mg cloprostenolu v preparátech Oestrophan, Remophan 2. Lecirelin v dávce 0,05mg tj. 2ml preparátu Supergestran 3. Lecirelin v protrahované testované (vývojové) formě preparátu Polygestran 4. Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v protrahované testované(vývojové)formě u preparátu Suiphan 5. metritida EI – IV, doporučen výplach 6. hlídat v předem stanovené době 7. masáž ve stanovenou dobu

- 49 -

Tab.16 Inseminační interval v jednotlivé stáji

Ukazatel

n

x

sx

Stáj

3459

112,22

56,81

Vazné dvouřadé stáje: 1. Žichlínek II. 2. Krasíkov 3. Sázava II. 4. Tatenice II. 5. Lubník I.

238 126 268 368 360

122,91 120,97 110,77 90,34 120,79

66,88 62,5 57,44 43,6 51,77

Vazné čtyřřadé stáje: 6. Albrechtice 7. Tatenice IV.

441 194

110,29 131,99

61,28 66,81

Volné ustájení – OMD: 8. Tatenice IV.

140

117,93

64,99

Volné ustájení – nové zrekonstruované stáje: 9. Tatenice IV. 10. Lubník

1184 140

107,73 115,24

53,52 38,17

Ukazatel

n

x

sx

Rok ošetření

3459

112,22

56,81

194 522 495 569 533 318 343 374 104 7

134,94 123,06 116,44 112,53 110,32 102,49 104,9 99,13 94,55 101,29

70,67 66,84 60,56 53,97 58,83 44,66 46,08 40,36 33,85 78,5

Tab.17 Inseminační interval v jednotlivých letech

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

- 50 -

n,. ..

Graf 6 Inseminační interval u jednotlivé terapie

- 51 Hl ída t

ch

han

Vý p la

Su ip

říj i Ma sáž ve st .. .

6.

5.

4.

Su per ges tra n 3. Po lyg est ran

ph a

dny

střední hodnota

první terapie - použité preparáty, doporučení

7.

est ro

2.

1. O rus , ac ykl ie 2. fun kčn 3. S íC OC L , ne ust 4. á lá ř hyp íje opl a zi e, a tro fi e 5. f oli ku 6. s l, ř íj e růs t y, no vot var 7. ř íj e +h nis 8. end om etri tida 9. kon tro 10. la po říj e říj i , po 11 ov . hl ula í da .. tv p ře d 12. em nem ... ocn ék onč et.. .

1. ane st

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

250 200 150 100 50 0

diagnóza

Graf 5 Inseminační interval u jednotlivé diagnózy

směrodatná odchylka

250

200

150

100

50

0

střední hodnota

směrodatná odchylka

250

dny

200 150 100 50

8.

ík 10 .L u bn

IV.

9.

Ta

ten ice

IV. ten ice Ta

nic e ate 7. T

6. A

lb r e

cht

IV.

ice

Lu bn ík I.

nic e ate 4. T

5.

II .

I. va I 3. S áza

2. K

1. Ž

ich lín e

kI

I.

r as íko v

0

stáj

Graf 7 Inseminační interval v jednotlivé stáji

střední hodnota

směrodatná odchylka

250 200 150 100 50

rok ošetření

Graf 8 Inseminační interval v jednotlivých letech

- 52 -

03 20 r ok

02 20 r ok

01 20 r ok

0 200 r ok

99 r ok

19

98 19 r ok

7 199 r ok

96 19 r ok

95 19 r ok

r ok

199

4

0

5.3 Inseminační index

Průměrné hodnoty inseminačního intervalu dle jednotlivé diagnózy jsou zobrazeny v tabulce 18. U většiny diagnóz se hodnoty inseminačního indexu pohybují okolo 1,5, což je hodnoceno jako dobrá úroveň reprodukce a také i plodnost. Diagnózy 9 a 11, u kterých je doporučeno hlídat a kontrolovat předpovězený termín říje, se přibližují k číslu 2,0 (1,71 a 1,78). To svědčí o málo kvalitní práci zaměstnanců nebo nepřesném stanovení diagnózy. Dále to vypovídá o tom, že vyhledávání říje je velmi důležité pro dobrou reprodukci. Podle ŘÍHY (1995) se výborná plodnost čili úroveň reprodukce považuje tehdy, když je inseminační index do 1,2. Hodnoty nad 2,0 značí špatnou nevyhovující plodnost. Inseminační index dále moc nezměnil ani použitý preparát nebo doporučení při první terapii, což je patrné z tabulky 19. Opět jsou dosahovány hodnoty dobré (1,5). U dojnic, kterým bylo doporučeno vyřazení z důvodu reprodukce, se inseminační index přirozeně pohybuje v okolí 0 (0,11). Hodnoty značně kolísají v tabulce 20, která sleduje vliv jednotlivých stájí na inseminační index. Většina se pohybuje kolem hodnoty 1,5. U problémového stáda jsou ale tyto hodnoty více pozitivní. K hodnotě 2,0 se přibližují jen stáje Krasíkov (1,95) a Albrechtice (1,8). Žádná však toto číslo nepřesahuje a to je dobré. Důvodem vysokého inseminačního indexu mohou být kromě ustájení i špatná práce ošetřovatelů, přístup ke zvířatům, vyhledávání říje, kvalita prováděných inseminací atd.. Vlivem chovatelských podmínek na plodnost se zabýval WATHES (2003). Podle něj o plodnosti plemenic rozhoduje především chovatel, protože heritabilita plodnosti je velmi nízká. Značný důraz na poruchy plodnosti způsobené nedostatečným managementem klade také KUDLÁČ (1997) Žádné velké výkyvy v dosažených hodnotách nelze pozorovat v tabulce 21 zaměřené na rok ošetření. Index se postupně snižuje od roku 1998. Je tedy opět zřejmý vliv zlepšených podmínek, erudice atd. na účinnost léčby s délkou ošetřování. Díky přesunům krav ve stájích a do nově zrekonstruovaných stájí v roce 2002 se inseminační index vyšplhal až na 1,69. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafech 9, 10, 11 a 12.

- 53 -

Tab.18 Inseminační index u jednotlivé diagnózy

Ukazatel

n

x

sx

Diagnóza 1. anestrus, acyklie, atretická ovaria 2. funkční CL (žluté tělísko) 3. SOC (syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4. hypoplazie, atrofická ovária 5. folikul, kontrakce, říje 6. srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7. říje + hnis 8. různé stupně endometritidy 9. kontrola předpovězeného termínu říje 10. po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11. hlídat v předem stanoveném termínu 12. onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

3747

1,52

1,02

762 1448 729 36 429 25 10 90 88 102 22 6

1,59 1,53 1,48 1,36 1,51 1,12 1,47 1,59 1,71 1,29 1,78 1

1,12 0,99 1 0,93 0,9 1,09 1,68 1,34 1,22 0,79 1,48 0,71

Tab.19 Inseminační index u jednotlivé terapie

Ukazatel

n

x

sx

První terapie - použité preparáty, doporučení 1. Prostaglandin F2α – 0,5mg cloprostenolu v preparátech Oestrophan, Remophan

3747

1,52

1,02

1386

1,52

0,98

1530

1,52

1,05

24

1,59

1,01

8 83 682 25 9

1,63 1,54 1,57 1,38 0,11

0,52 1,4 1 1,27 0,33

2. Lecirelin v dávce 0,05mg tj. 2ml preparátu Supergestran 3. Lecirelin v protrahované testované(vývojové)formě preparátu Polygestran 4. Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v protrahované testované(vývojové)formě u preparátu Suiphan 5. metritida EI – IV, doporučen výplach 6. hlídat v předem stanovené době 7. masáž ve stanovenou dobu 8. doporučené vyřazení z důvodu reprodukce

- 54 -

Tab.20 Inseminační index v jednotlivé stáji

Ukazatel

n

x

sx

Stáj

3747

1,52

1,02

Vazné dvouřadé stáje: 1. Žichlínek II. 2. Krasíkov 3. Sázava II. 4. Tatenice II. 5. Lubník I.

257 129 297 378 400

1,45 1,95 1,44 1,45 1,38

0,94 1,33 0,99 0,79 0,91

Vazné čtyřřadé stáje: 6. Albrechtice 7. Tatenice IV.

470 211

1,8 1,57

1,26 0,95

Volné ustájení – OMD: 8. Tatenice IV.

147

1,32

0,79

Volné ustájení – nové zrekonstruované stáje: 9. Tatenice IV. 10. Lubník

1300 157

1,58 1,2

1,08 0,79

Ukazatel

n

x

sx

Rok ošetření

3747 208 560 538 618 581 343 381 403 108 7

1,52 1,4 1,49 1,56 1,59 1,55 1,49 1,47 1,51 1,69 1

1,02 0,91 0,96 1,08 1,13 1,06 1,02 0,96 0,98 0,87 0

Tab.21 Inseminační index v jednotlivých letech

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

- 55 -

7.

3.

2.

1.

Graf 10 Inseminační index u jednotlivé terapie

- 56 -

první terapie - použité preparáty, doporučení

8. Vy řa z ení

říj i Ma sáž ve. ..

líd at

ch

han

ran

Vý pla

Su ip

ges t střední hodnota

6. H

5.

4.

Po ly

..

..

op ha

Su per ges .

Oe str

dny rus , ac ykl ie 2. fun k 3. S ční OC CL ,n e us t ál 4. ář hyp íje opl a zi e, a t... 5. f oli ku 6. s l, ř íj e růs t y, nov otv ar 7. ř íj e +h nis 8. end om etri tid 9. k a ont r ol a 10. říj e po říj i , po 11 ov. . hl .. í da tv pře 12. de. nem .. ocn ék on č e. ..

1. a ne st

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

2

1,5

1

0,5

0

diagnóza

Graf 9 Inseminační index u jednotlivé diagnózy

směrodatná odchylka

2 1,5 1 0,5 0

rok ošetření

Graf 12 Inseminační index v jednotlivých letech

- 57 ro k

ro k

ro k

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

střední hodnota

ro k

ro k

ro k

ro k

ro k

ro k

ro k

ík Al bre ch

Lu bn

I.

10 .

Lu b

ní k

tic e 7. Ta ten i ce IV . 8. Ta ten i ce IV . 9. Ta ten i ce IV .

6.

5.

I. I.

Sá za v aI

Kr así ko v

lí n ek II.

Ta ten i ce I

3.

2.

Ži c h

4.

1.

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

2

1,5

1

0,5

0

stáj

Graf 11 Inseminační index v jednotlivé stáji

směrodatná odchylka

2

1,5

1

0,5

0

5.4 Servis perioda (SP)

V tabulce 22 je posouzen vliv diagnózy na SP. Plemenice s různými stupni endometritidy vykazují nejhorší

výsledky (183,18 dnů). Naopak nejkratší SP

(108,17 dnů) byla u říjících se dojnic, které hnisaly. U zvířat s onemocněním končetin a vemene a s celkovou špatnou kondicí je SP také poměrně vysoká (165,5 dnů). Proto je nutné zdůraznit, že i sebemenší změny na zdravotním stavu plemenic, by se neměly podceňovat. Průměrné hodnoty SP u použité terapie jsou zobrazeny v tabulce 23. Plemenice, kterým byl doporučen výplach, měly SP dlouhou 176,89 dnů. Nejkratší SP byla u zvířat ošetřených Oestrophanem a Remophanem (132,28). Vliv ustájení na SP je uveden v tabulce 24. U problematického stáda je přirozené, že jsou dosažené hodnoty poměrně vysoké (nad 130 dnů). Dosažené výsledky ve stájích s volným ustájením jsou lepší, než v chovech, kde jsou zvířata bez volného pohybu. Výjimku tvoří vazné stáje Sázava II. a Tatenice II., kde byly dosaženy nižší hodnoty (129,6 a 112,8 dnů). Stejně tomu je i u inseminačního intervalu. Dá se tedy všeobecně říci, že problémy s reprodukcí se vyskytují převážně ve vazných stájích, a proto je více než vhodné budovat stáje s volným ustájením. Podle KLIMENTA (1983) se procento poruch plodnosti zvyšuje především na farmách, kde je z hlediska technologie vyloučen pohyb zvířat nebo vícesložkové krmení. SP může ovlivnit kromě typu ustájení i velikost stáda. Při analýze reprodukce probírali vliv velikosti stáda na úroveň reprodukce RAJALA-SCHULTZ, FRAZER (2003). V Ohiu uvádějí prodloužení SP ze 136 dní na 150 dní. Ve sledovaných letech se délka SP postupně snižuje, což jsou pozitivní výsledky uvedené v tabulce 25. 150 dnů převyšovala SP v roce 1994 (166,93 dnů) a v roce 2003 se už

pohybovala u reprodukčně problémových zvířat okolo 100 dnů

(111,43); je zřejmý účinek dlouhodobé a soustavné péče. Přechodem z vazného na volné ustájení, výměnou personálu a jejich svědomitou prací, informovaností a znalostí této problematiky a také zlepšením chovatelských podmínek se zabřezávání zlepšuje.

ŘÍHA (1995) uvádí, že SP je jedním z ekonomicky nejvýznamnějších ukazatelů a v chovech s průměrnou užitkovostí je vyhovující do 80 dnů, uspokojivá do 90 dnů. Ukazatel je regulovatelný brakací.

- 58 -

Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafech 13, 14, 15, 16.

Tab.22 Servis perioda u jednotlivé diagnózy

Ukazatel

n

Diagnóza 1. anestrus, acyklie, atretická ovaria 2. funkční CL (žluté tělísko) 3. SOC (syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4. hypoplazie, atrofická ovária 5. folikul, kontrakce, říje 6. srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7. říje + hnis 8. různé stupně endometritidy 9. kontrola předpovězeného termínu říje 10. po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11. hlídat v předem stanoveném termínu 12. onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

x

sx

2891 137,37

64,23

572 1173 531 28 352 4 4 53 72 83 16 3

139,98 132,68 143,59 115,93 131,31 143,75 108,17 183,18 147,51 140,72 146,29 165,5

58,02 65,01 63,9 45,51 63,68 41,84 21,16 98,07 70,46 59,06 58,95 111,02

Tab.23 Servis perioda u jednotlivé terapie

Ukazatel

n

x

sx

První terapie - použité preparáty, doporučení 1. Prostaglandin F2α – 0,5mg cloprostenolu v preparátech Oestrophan, Remophan

2891

137,37

64,23

1119

132,28

64,55

1136

140,29

60,12

16

151,22

55,32

7 50 558 5

159,86 176,89 137,53 136,2

62,31 99,88 66,56 48,43

2. Lecirelin v dávce 0,05mg tj. 2ml preparátu Supergestran 3. Lecirelin v protrahované testované(vývojové)formě preparátu Polygestran 4. Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v protrahované testované(vývojové)formě u preparátu Suiphan 5. metritida EI – IV, doporučen výplach 6. hlídat v předem stanovené době 7. masáž ve stanovenou dobu

- 59 -

Tab.24 Servis perioda v jednotlivé stáji

Ukazatel

n

x

sx

Stáj

2891

137,37

64,23

Vazné dvouřadé stáje: 1. Žichlínek II. 2. Krasíkov 3. Sázava II. 4. Tatenice II. 5. Lubník I.

189 117 224 349 282

149,34 150,32 129,6 112,8 146,26

72,34 77,19 57,11 47,07 59,97

Vazné čtyřřadé stáje: 6. Albrechtice 7. Tatenice IV.

332 154

137,69 158,97

62,01 72,31

Volné ustájení – OMD: 8. Tatenice IV.

126

138,15

78,72

Volné ustájení – nové zrekonstruované stáje: 9. Tatenice IV. 10. Lubník

996 122

137,89 130,39

66,24 46,41

Ukazatel

n

x

sx

Rok ošetření

2891 150 437 412 490 459 261 287 288 100 7

137,37 166,93 143,09 137,39 132,65 131,61 135,8 138,55 129,93 138,51 111,43

64,23 77,61 70,03 65,33 58,5 67,51 62,24 58,95 52,27 52,98 105,19

Tab.25 Servis perioda v jednotlivých letech

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

- 60 -

est ro p h an. ..

Graf 14 Servis perioda u jednotlivé terapie

- 61 -

7.

Hlí d at říj i

ch

Ma sáž ve s...

6.

Vý p la

han

střední hodnota

5.

4. S u ip

2. S up erg e st ran 3. P oly ges t ra n

1. O

dny e st rus ,a

2.

cyk li e fun kčn 3. SO íC C, L ne u 4. h st á lá ř yp op íje la z ie , atr ofi e 5. f oli k 6. s ul, říj e růs t y, nov otv ar 7. ř íj e +h 8. e nis nd om etr i tid 9. k a ont 10 r o la . po říj e říj i ,p oo 11 . hl vul í da ... tv pře 12. dem nem ... ocn ék onč e...

1. a n

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

200 150 100 50 0

diagnóza

Graf 13 Servis perioda u jednotlivé diagnózy

směrodatná odchylka

200

150

100

50

0

první terapie - použité preparáty, doporučení

Graf 16 Servis perioda v jednotlivých letech

- 62 -

rok ošetření

ro k

ro k

ro k

200 3

200 2

20 01

200 0

199 9

199 8

199 7

199 6

199 5

19 94

střední hodnota

ro k

ro k

ro k

ro k

ro k

ro k

ro k

áza v

a II

íko v

I.

. Ta ten i ce II. 5. Lu bní kI . 6. A lbr ec h tic e 7. T a te ni c eI V. 8. Ta ten i ce IV . 9. Ta ten i ce IV . 10 .L ubn ík 4.

3. S

ras

lí n ek I

2. K

1. Ž i ch

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

200

150

100

50

0

stáj

Graf 15 Servis perioda v jednotlivé stáji

směrodatná odchylka

200

150

100

50

0

5.5 Počet ošetření

Sledovaný ukazatel udává, kolikrát byla plemenice ošetřena než zabřezla.

V tabulce 26 je uveden počet ošetřených dojnic pro každou diagnózu. Nejvíce se ošetřovaly

plemenice s endometritidou (3,58),

novotvary (3,86),

nemocnými

končetinami či vemenem (3,8). Ostatní diagnózy se v počtu ošetření nijak výrazně neměnily, všechny se pohybovaly kolem dvou ošetření. Výrazně se nemění počty ošetření

pro

jednotlivý

použitý

preparát či

doporučení při první terapii, což je zřejmé z tabulky 27. Nejvíce krav se ošetřilo masáží (3,59) a výplachem (3,47). Naopak nejméně při použití Oestrophanu (2,05). Počty ošetření v jednotlivých stájích jsou uvedeny v tabulce 28. Plemenice ve stájích Žichlínek II. (3,16) a Tatenice IV. (3,69) se ošetřovaly nejvíce. Naopak nejméně bylo ošetřených krav v Lubníku I. (1,82). KLIMENT (1983) uvádí, že reprodukční funkce mohou negativně ovlivňovat nepříznivé mikroklimatické podmínky ustájovacích prostorů. Také extrémní teploty popř. vlhkost jsou spojeny s výkyvy reprodukčních schopností – ŘÍHA et al. (2000). V poslední tabulce 29 pro počet ošetření je zřejmý pokles výsledných hodnot. Na začátku celého experimentu v roce 1994 plemenice zabřezávaly až po 3. ošetření (3,28). Postupně se počet ošetření snižoval. V roce 2003 stačilo pouze jedno ošetření k zabřeznutí, ale při nízkém počtu zvířat. Je tedy zřejmá velmi dobrá úspěšnost s postupujícími lety činnosti. Včas rozpoznané příčiny poruch reprodukce dávají větší šanci na úspěch léčby, která se při pozdním zahájení prodražuje a může být pro chovatele nerentabilní - ŘÍHA et al. (2003). Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafech 17, 18, 19 a 20.

- 63 -

Tab.26 Počet ošetření u jednotlivé diagnózy

Ukazatel

n

x

sx

Diagnóza 1. anestrus, acyklie, atretická ovaria 2. funkční CL (žluté tělísko) 3. SOC (syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4. hypoplazie, atrofická ovária 5. folikul, kontrakce, říje 6. srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7. říje + hnis 8. různé stupně endometritidy 9. kontrola předpovězeného termínu říje 10. po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11. hlídat v předem stanoveném termínu 12. onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

3708

2,35

1,80

756 1436 723 35 429 22 9 81 88 101 22 6

2,5 2,07 2,52 2,18 2,37 3,86 2,14 3,58 2,64 2,48 2 3,8

1,65 1,68 1,81 1,27 1,92 3,94 1,56 2,18 2,36 2,02 1,13 1,1

Tab.27 Počet ošetření u jednotlivé terapie

Ukazatel

n

x

sx

První terapie - použité preparáty, doporučení 1. Prostaglandin F2α – 0,5mg cloprostenolu v preparátech Oestrophan, Remophan

3708

2,35

1,80

1374

2,05

1,67

1517

2,49

1,75

24

2,69

1,52

8 75 680 21 9

3 3,47 2,47 3,59 2,44

2 2,2 1,92 3,92 2,3

2. Lecirelin v dávce 0,05mg tj. 2ml preparátu Supergestran 3. Lecirelin v protrahované testované(vývojové)formě preparátu Polygestran 4. Prostaglandin F2α v dávce 0,5mg cloprostenolu v protrahované testované(vývojové)formě u preparátu Suiphan 5. metritida EI – IV, doporučen výplach 6. hlídat v předem stanovené době 7. masáž ve stanovenou dobu 8. doporučené vyřazení z důvodu reprodukce

- 64 -

Tab.28 Počet ošetření v jednotlivé stáji

Ukazatel

n

x

sx

Stáj

3708

2,35

1,80

Vazné dvouřadé stáje: 1. Žichlínek II. 2. Krasíkov 3. Sázava II. 4. Tatenice II. 5. Lubník I.

255 127 294 377 401

3,16 2,85 2,67 1,59 1,82

2,64 1,8 1,92 1,56 1,25

Vazné čtyřřadé stáje: 6. Albrechtice 7. Tatenice IV.

457 209

1,89 3,69

1,27 2,6

Volné ustájení – OMD: 8. Tatenice IV.

146

2,64

1,74

Volné ustájení – nové zrekonstruované stáje: 9. Tatenice IV. 10. Lubník

1286 155

2,47 2

1,68 1,3

Ukazatel

n

x

sx

Počet ošetření

3708 205 550 525 610 573 343 382 405 108 7

2,35 3,28 3,07 2,43 2,33 2,4 1,87 1,77 1,83 1,61 1

1,80 2,54 2,34 1,68 1,6 1,75 1,36 1,24 1,28 0,99 0

Tab.29 Počet ošetření v jednotlivých letech

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

- 65 -

7.

3.

2.

1.

Graf 18 Počet ošetření u jednotlivé terapie

- 66 -

říj i

první terapie - použité preparáty, doporučení

8. Vy řaz ení

Ma sáž ve. ..

Hl ída t

ch

han

ran

Vý pla

Su ip

ges t

..

..

střední hodnota

6.

5.

4.

Po ly

Su per ges .

Oe str op ha

dny

f un

s, a c...

kčn íC SO L C, ne ust 4. á.. hyp op la z ie , ... 5. f ol i ku l, ř 6. s íj e r ůs t y, no v .. . 7. ř íj e +h 8. nis end om etr i tid 9. a kon tro la 10 říj e . po říj i ,p 11 o .. . hl . í da tv př . 12 .. . ne mo cné k .. .

2.

ane st r u

3.

1.

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

5 4 3 2 1 0

diagnóza

Graf 17 Počet ošetření u jednotlivé diagnózy

směrodatná odchylka

5 4 3 2 1 0

Graf 20 Počet ošetření v jednotlivých letech

- 67 -

rok ošetření

r ok

r ok

r ok

200 3

20 02

200 1

200 0

19 99

199 8

199 7

199 6

199 5

199 4

střední hodnota

r ok

r ok

r ok

r ok

r ok

r ok

r ok 1. Ži c hlí nek II. 2. Kr así ko v 3. Sá za v aI I. 4. Ta ten i ce II. 5. Lu bn ík I. 6. Al bre ch tic e 7. Ta ten i ce IV . 8. Ta ten i ce IV . 9. Ta ten i ce IV . 10 .L ub ní k

dny

střední hodnota směrodatná odchylka

5 4 3 2 1 0

stáj

Graf 19 Počet ošetření v jednotlivé stáji

směrodatná odchylka

4

3

2

1

0

5.6 Procento zabřezávání u jednotlivé diagnózy

Z následující tabulky 30 je zřejmé, že u žádné diagnózy nebyla 100% úspěšnost zabřezávání. Většina problémových plemenic zabřezávala z 80%. Nejhůře pak zabřezávaly dojnice se srůsty a novotvary (16%), hnisavé (41,6%), s nemocnými končetinami a vemenem (40%). U těchto dojnic byly potřeba 2 a více inseminace k zabřeznutí. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafu 21. Úspěšnost zabřezávání je tedy ovlivněna jednotlivou diagnózou, ale také správným a včasným určením diagnózy. Na obtíže spojené se správnou diagnostikou SOC upozorňuje DOUTHWAITE, DOBSON (2000), PEREZ et al. (2002), O´DONNELL, DOBSON (2001). Významnými faktory v projevu postpartálního anestru se zabýval GORDON (1996).

Tab.30 Procento zabřezávání u jednotlivé diagnózy

Počet krav Březí Vyřazené % celkem celkem celkem březosti

Diagnóza 1. anestrus, acyklie, atretická ovaria 2. funkční CL (žluté tělísko) 3. SOC (syndrom ovariálních cyst), neustálá říje 4. hypoplazie, atrofická ovária 5. folikul, kontrakce, říje 6. srůsty na vaječníku, krčku, novotvar 7. říje + hnis 8. různé stupně endometritidy 9. kontrola předpovězeného termínu říje 10. po říji, po ovulaci hlídat ve stanoveném termínu 11. hlídat v předem stanoveném termínu 12. onemocnění končetin a vemene, špatná kondice, ulehnutí

- 68 -

765 1451

571 1173

194 278

74,6 80,8

729 36 431 25 12 90 88

531 28 353 4 5 53 72

198 8 78 21 7 37 16

72,8 77,7 81,9 16 41,6 58,8 81,8

103 23

84 17

19 6

81,5 73,9

6

2

3

40

% březosti

1. a ne s t ru

s, a cyk li e 2. f un kčn 3. S íC OC L , ne ust 4. h álá ypo říje pla zie , at rof ie 5. f oli kul 6. s , ří r ůs je t y, nov otv ar 7. ř íj e +h 8. e nis nd om etri tida 9. k ont r ol 10. a ř po íj e říj i , po 11. ovu hlí la .. dat vp ře d 12. em nem ... ocn ék onč et.. .

100 80 60 40 20 0

diagnóza

Graf 21 Procento zabřezávání u jednotlivé diagnózy

5.7 Procento zabřezávání v jednotlivé stáji

Z hodnot v tabulce 31 lze vidět úspěšnost zabřezávání podle typu stáje. Nad 60% bylo zabřezávání ve všech stájích. Nejlepší úspěšnost (91,8%) byla v Tatenici II., naopak v Lubníku I. dosahovaly plemenice nejhorší výsledky v zabřezávání (69,8%). Nelze jednoznačně konstatovat, že ve stájích s vazným ustájením je zabřezávání horší, protože získané hodnoty kolísají, ale je to velmi pravděpodobné. K 80% se přibližuje zabřezávání u posledních 3 stájí, kde je volné ustájení. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafu 22. Analýzou reprodukce a problematikou zabřezávání v různých stádech se zabýval BROOKS (1998). Při správném managementu reprodukce, stáda a výživě považuje velké problémy v reprodukci za sporadické. Ustájení plemenic ve vyhovujícím prostředí je velmi důležité pro zachování dobrého zdravotního stavu a plodnosti. Výrazně lepší projevy říje ve volném ustájení zjistil ŘÍHA et al. (2000). Další technologické a chovatelské aspekty popsal NAVRÁTIL et al. (2001).

- 69 -

Tab.31 Procento zabřezávání v jednotlivé stáji

Počet krav Březí Vyřazené % celkem celkem celkem březosti

Stáj Vazné dvouřadé stáje: 1. Žichlínek II. 2. Krasíkov 3. Sázava II. 4. Tatenice II. 5. Lubník I.

257 129 298 378 404

189 117 224 347 282

68 12 74 31 122

73,5 90,7 75,1 91,8 69,8

Vazné čtyřřadé stáje: 6. Albrechtice 7. Tatenice IV.

476 211

336 154

140 57

70,5 72,9

Volné ustájení – OMD: 8. Tatenice IV.

147

126

21

85,7

Volné ustájení – nové zrekonstruované stáje: 9. Tatenice IV. 10. Lubník

1306 157

1000 122

306 35

76,5 77,7

% březosti

Ži c h

stáj

Graf 22 Procento zabřezávání v jednotlivé stáji

- 70 -

k Lu bní

lí n ek II . Kr as í ko v Sá zav a II . Ta ten ice II . Lu bn ík I. Al bre cht i ce Ta ten ice IV . Ta ten ice IV . Ta ten ice IV .

100 80 60 40 20 0

5.8 Procento zabřezávání v jednotlivých letech

Úspěšnost celého experimentu je vidět v poslední tabulce 32. 72,1% březosti bylo dosahováno v roce 1994, v dalších letech se hranice pohybovala do 80% a v letech 2002 byla 92,7% úspěšnost. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v grafu 23. Tab.32 Procento zabřezávání v jednotlivých letech

Rok ošetření 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Počet krav celkem

Březí celkem

Vyřazené celkem

% březosti

208 561 538 618 584 346 385 412 110 7

150 438 412 490 460 263 286 290 102 7

58 123 126 128 124 83 99 122 8 0

72,1 78,0 76,5 79,2 78,7 76,0 74,2 70,3 92,7 100

% březosti

rok ošetření

Graf 23 Procento zabřezávání v jednotlivých letech

- 71 -

20 0 3 ro k

20 02 ro k

20 0 1 ro k

ro k

20 0 0

19 99 ro k

19 98 ro k

19 9 7 ro k

19 9 6 ro k

19 95 ro k

ro k

19 9 4

100 80 60 40 20 0

Velmi dobrou úspěšnost celého pokusu lze pozorovat z uvedených tabulek a dosažených výsledků. Během let, po které byl problémový soubor plemenic ošetřován a sledován, došlo k výraznému zlepšení všech reprodukčních ukazatelů. Zkracuje se SP, a tedy i mezidobí, snižuje se inseminační interval, klesá hodnota inseminačního indexu a zlepšuje se % zabřezávání. Především vnější a vnitřní faktory jednotlivých zvířat mají vliv na zhoršení plodnosti a vznik poruch reprodukce – CETIN et al. (2002). Důležitý je způsob ustájení a velikost stáda, výživa, zdravotní stav, ošetření a hygiena při porodu a inseminaci, kvalita veterinárního ošetření reprodukčních poruch atd.. Těmito činiteli se ve své práci zabývali GUSTAFSSON, EMANUELSON (2002). Je důležité zajistit dojnicím plnohodnotnou krmnou dávku. Pro její usměrňování je vhodné hodnotit tělesnou kondici. Vztahem mezi kondicí a reprodukcí se zabýval STUDER (1998). Negativně

působí

na

plodnost také zvyšující se mléčná užitkovost

a pochopitelně i faktory způsobující stres. LOPEZ-GATIUS (2003) došel ke stejným závěrům. ŘÍHA et al. (2000) zjistil, že při zvyšování užitkovosti dochází ke snižování schopnosti zvířat k reprodukci. Poruchy se projevují u cca 10 – 15% stáda. Podobně jako MORALES - ROURA et al. (1998) a RANGNEKAR et al. (2002)

se

plemenice

ošetřily

preparátem

GnRH a i v tomto pokusu byla

dosahována 70 % březost, což lze považovat u problematického stáda

za

úspěšné.

Dále byl úspěšně aplikován k návratu do říje PGF2α. Velmi dobrý terapeutický efekt po ošetření prostaglandinem dosáhli také GORDON (1996), ŘÍHA et al. (2000) a BORMAN et al. (2003). K časnému zapojení do reprodukčního procesu používal také KASK (2003) PGF2α u vysokoprodukčních dojnic. Při léčbě problémové reprodukce je důležité především správné vyšetření a ošetření. Vhodné je tyto poruchy eliminovat a předcházet jim. Ke stejnému závěru dospěl i ŘÍHA (1995).

- 72 -

6

ZÁVĚR Výsledky celého experiment řešeného v diplomové práci lze hodnotit kladně.

Za dobu, po kterou byl soubor krav sledován, se podařilo více porozumět celé problematice a podchytit vlivy, které ji způsobují. V dosažených výsledcích lze pozorovat úspěšnost rok od roku. Zlepšily se reprodukční ukazatele a přirozeně i % zabřezávání po 1. inseminaci, což je základní předpoklad kvalitního a konkurence schopného chovu skotu. Interval od 1.vyšetření do zabřeznutí plemenic byl 36,7 dnů. Délka tohoto intervalu závisí na délce intervalu od 1. vyšetření do 1. inseminace, která byla necelých 20 dnů (19,6 dne). Průměrná délka inseminačního intervalu u celého souboru byla 103, 4 dnů, což nemůžeme hodnotit pozitivně. Již nad 77 dnů je délka intervalu uváděna jako špatná (nevyhovující) plodnost či úroveň reprodukce. Je zřejmé, že to souvisí i s délkou intervalu od otelení do ošetření, která je 96,8 dnů. Následně se pak prodlužuje i doba, kdy je plemenici možné inseminovat. Zjištěná průměrná délka SP je 105,7 dnů. Velikost této hodnoty je uváděna jako průměrná (vyhovující)

a vzhledem k problematice stáda je pozitivní. Přirozeně se

všechny tyto ukazatele dále podílí na délce mezidobí, které by mělo být 365 – 385 dnů, aby byla úroveň reprodukce hodnocena jako výborná. Dalším hodnoceným ukazatelem byl inseminační index (1,5), který lze posoudit jako dobrý. Výborná úroveň reprodukce vykazuje hodnoty do 1,2. Průměrný počet ošetření u sledované populace dosáhl hodnoty 2,3. V této souvislosti je nutné si uvědomit finanční náročnost celé léčby a potom posoudit, zda tento počet ošetření je výhodný a únosný. Cena preparátu Supergestranu se pohybuje okolo 40 Kč včetně vyšetření a ošetření veterinárním lékařem. Je možné odhadnout náklady na jeden léčebný úkon v hodnoceném pokusu cca 200 Kč.

Při celkovém vyhodnocení souboru reprodukčně problémových dojnic je možné konstatovat následující: - existuje vysoká variabilita ve sledovaných parametrech mezi chovy (farmami), kam se promítá rozdílná úroveň personálu, výživy, ustájení atd.,

- 73 -

- na farmách, na kterých došlo k rekonstrukci ustájení na volné se zlepšily parametry reprodukce problémových dojnic a mají i nadále zlepšující se trend, - úroveň reprodukčních ukazatelů problémových dojnic nebyla ovlivňována sezónou roku, - nejvyšší úspěšnost byla zaznamenána po ošetření u jednodušších postupů (funkční CL apod.), - v průběhu let došlo ke zlepšení parametrů reprodukce u problémových zvířat, - zlepšovalo se zabřezávání, snižoval se počet ošetření na úspěšně léčenou plemenici při snižujícím se vyřazování krav a snižoval se počet potřebných inseminací na zabřezlou plemenici (inseminační index), - je nezbytná dlouhodobě dobrá spolupráce mezi zainteresovanými pracovníky zemědělského podniku a služeb. Dobrých výsledků u problémového stáda se dosáhlo především díky dlouhodobému a trpělivému ošetřování. Za sledované období se zlepšily chovatelské podmínky, které měly jistě velký vliv na pozitivní výsledky. Zlepšil se i přístup ke zvířatům, pečlivé vyhledávání říjících se dojnic, zamezilo se stresům. V uvedených letech se zlepšila i erudice pracovníků (edukační efekt soustavné činnosti). Na plodnost ale působí mnoho dalších faktorů. Především je to typ ustájení, dobrý zdravotní stav, kvalitní výživa, hygiena porodu a inseminace, ale také způsob ošetření a léčby poruch reprodukce. Pro chovatele je tedy nutné znát vše důležité v této problematice a řídit se doporučenými závěry. Jen s dobrou úrovní reprodukce je chov schopný konkurence. A to je cílem chovu.

- 74 -

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ANONYMUS. Souvislost plodnosti krav s tělesnou kondicí. In: Černostrakaté novinky, 2002, roč. 13, č. 1, s. 45. ARECHIGA C. F., ORTIZ O. HANSEN P. J. Effect of prepartum injection of vitamin E and selenium on postpartum reproductive function of dairy cattle. Theriogenology 41, 1994, p. 1251-1258. AWASTHI M. K., TIWARI R. P., MISHRA O. P. Effect of progesterone supplementation during mid luteal phase on conception in repeat breeder crossbred cows. Indian-Journal-of-Animal-Reproduction, 2002, vol. 23, no. 1, p. 67-68. BǺGE RENÉE. On repaet breeding in dairy heifers. With special focus on follicular dynamics, ovulation, and oocyte quality, Élevage et insémination 309, 2002, p. 19. BALOGH O., KULCSÁR M., SZELECZKY R., FÉBEL H., REICZIGEL J., GÁSPÁRDY A., SZÜCS E., ISHAK M.H., DELAVAUD C., CHILLIARD Y., RUDAS P., HUSZENICZA G. Whole-body insulin resistance and first ovulations in postpartrum dairy cows, Abstract off 7th Annual Conference of The European Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, 2003, vol. 38, no. 4, p. 361. BORMAN J. M., RADCLIFF R. P., McCORMACK B. L., KOJIMA F. N., PATTERSON D. J., MACMILLAN K. L., LUCY M. C. Synchronisation of oestrus in dairy cows using prostaglandin F2α, gonadotrophin-releasing hormone, and oestradiol cypionate. Animal Reproduction Science, 2003, p. 76, 163-176. BROOKS G. Fertility of repeat breeder cows in subsequent lactations, VeterinaryRecord, 1998, vol. 143, no. 22, p. 615-618. BURDYCH V., VŠETEČKA J., DIVOKÝ L., BRYCHTA J., STEJSKALOVÁ E., KVAPILÍK J. Reprodukce ve stádech skotu, Chovservis a. s., Hradec Králové, 2004, s. 7, 46-47,56, 61. BURTON N. R., LEAN I. J. Investigation by meta-analysis of the effect of protaglandin F2alpha administered post partum on the reproductive performance of dairy cattle. Veterinry Record 136, 1995, p. 90-94. CARRIERE P. D., AMAYA D., LEE B. Ultrasonography and endocrinology of ovarian dysfnctions induced in heifers with estradiol valerate. Theriogenology 43, 1995, p. 1061-1067. CETIN M., DOGAN I., POLAT U., YALCIN A., TURKYILMAZ O. Blood biochemical parameters in fertile and repeat breeder cows, Indian-Journal-of-AnimalSciences, 2002, vol. 72, no. 10, p. 865-866. DAHLEN C. R., LAM G. C., ZEHNDER C. M., MILLER L. R., DiCOSTANZO A. Fixed-time insemination in peripuberal, lightweight replacement beef heifers after

- 75 -

estrus synchronization with PGF2alpha and GnRH. Theriogenology, 2003, vol. 59, no. 8, p. 1827-1837. DARWASH A. O., LAMMING G. E. To define and quantify atypical ovarian function in untreated postpartum cows. Biology of Reproduction 52 (Suppl. 1), 1995, p. 72. DECKER T., SCHARLACH A., WEBER F., BOLLWEIN H., BRAUN J. Ovarian function and fertility in cows after synchronization of ovulation. Tierarztliche-PraxisAusgabe-G,-Grosstiere-Nutztiere, 2002, vol. 30, no. 5, p. 295-300. DOBSON H. Stress and ovarian function in cattle. In Proceedings of the British Society of Animal Science (Winter Meeting), 1995, paper no. 7. DOBSON H., CHUMAN S., PRABHAKAR S., SMITH R. A conceptual model of the influence of stress on female reproduction. Reproduction, 2003, p. 125, 151-163. DOLEŽAL O. et al. Péče o otelenou krávu. Odchov telat ve 222 otázkách a odpovědích, Praha, 2001, s. 55-56. DOLEŽAL O., MOTYČKA J., PYTLOUN J. Ventilace. Osvětlení. Jak na to…?! Řešení nejčastějších chyb a omylů při projekci, výstavbě a provozu stájí pro skot, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů černostrakatého skotu ČR, ČSCHS, Semily, 1998, s. 6, 56. DOLEŽAL O., PYTLOUN J., MOTYČKA J. Uspořádání reprodukčních stájí a poroden krav. Faktory chovného prostředí. Systémy větrání. Technologie a technika chovu skotu, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1996, s. 8 – 9, 60, 104. DOLEŽEL R., ČECH S., ZAJÍC J., HAVLÍČEK V. Oestrus synchronization by PGFalpha and GnRH in intervals according to stage of follicular development at time of onitial treatment in cows. Acta-Veterinaria-Brno, 2002, vol. 71, no. 1, p. 101-108. DOUTHWAITE R., DOBSON H. Comparison of different methods of diagnosis of cystic ovarian disease in cattle and an assessment of its treatment with a progesteronereleasing intravaginal device. Veterinary-Record, 2000, vol. 147, no. 13, p. 355-359. ENBERGS H., KILLEWALD M. Progesterone determination. Practical systematic use in dairy cows in the phase before breeding. Milch-Praxis 30, 1992, p. 16-20. ETHERINGTON W. G., KELTON D. F., ADAMS J. E. Reproductive performance of dairy cows following treatment with fenprostalene, dinoprost or cloprostenol between 24 and 31 days post-partum: a field trial. Theriogenology 42, 1994, p. 739-752. EVANS ACO., O´MEARA CM., FAIR S., DUFFY P., LONERGAN P., QUINN KM., CROSBY TF., BOLAND MP. Ram Exposure During the Last Three Days of Progestagen Synchronization Decreases Ovulation Rate but not Embryo Quality in Ewes, Abstract off 7th Annual Conference of The European Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, 2003, vol. 38, no. 4, p. 356.

- 76 -

FRANCOS G., DAVIDSON M., MAYER E. The influence of some nutritional factors on the incidence of the repeat breeder syndrome in hygh producing dairy herds. Theriogenology, 1977, p. 7, 105-111. GAJEWSKI Z., THUN R., RAUNDEZ R., BORYCZKO Z. Uterine motility in the cow during puerperium. Reproduction-in-Domestic-Animals, 1999, vol. 34, no. 3-4, p. 185-191. GONZALES F., BAS F., CACERES N., RAHAUSSEN E. Prostaglandin synchronization during the early postpartum period in the reproductive performance in high producing dairy cows. Ciencia-e-Investigacion-Agraria, 2001, vol. 28, no. 1, p. 15-22. GORDON I. Controlled reproduction in Cattle and Buffaloes. CAB International Walingdorf, 1996, p. 492. GRIMARD B., PONSART C., KHIREDDINE B., CONSTANT F., CHASTANT S., NUTTINCK F., FICHEUX C., MIALOT J.P., HUMBLOT P., PONTER A. A. Effect of undernutrition on blood metabolites and hormones, follicular growth, LH and oestradiol secretion in postpartum seckled beef cows, 6th Conference Esdar 2002-PARMA, 2003, p. 12-14. GUSTAFSSON H., EMANUELSON U. Characterization of the repeat breeding syndrome in Swedish dairy cattle. Acta-Veterinaria-Scandinavica, 2002, vol. 43, no. 2, p. 115-125. HAMILTON S. A., GARVERICK H. A., KEISLER D. H., XU Z. Z., LOOS K., YOUNGQUIST R. S., SALFEN B. E. Characterization of ovarian follicular cysts and associated endocrine profiles in dairy cows. Biology of Reproduction 53, 1995, p. 890898. ILLEK J. Zdravotní rizika zkrmování nekvalitních siláží. Náš chov, 2008, roč. 68, č. 4, s. 84-86. ILLEK J. Poruchy minerálního metabolismu dojnic. Náš chov, 2008, roč. 68, č. 12, s. 59-62. ILLEK J. Vliv výživy a poruch metabolismu na reprodukci skotu. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 1, s. 74-76. JEFFCOATE I. A., AYLIFFE T.R. An ultrasonographic study of bovine cystic ovarian disease and its treatment. Veterinary Record 136, 1995, p. 406-410. KAMIMURA S., SAMSHIMA H., ENOMOTO S., HAMANA K. Turnover of ovulatory and non-ovulatory dominant follicles in postpartum Japanese Black cows. Journal of Reproduction and Defelopment 40, 1994, p. 171-176. KASK K. Assessment of early postpartum reproductive performance in two high producing estonian dairy herds, Abstract off 7th Annual Conference of The European

- 77 -

Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, 2003, vol. 38, no. 4, p. 361. KLIMENT J. et al. Metody stimulácie pohlavnej činnosti. Plodnosť hospodárskych zvierat. Metody laboratornej diagnostiky gravidity. Ekonomický význam plodnosti. Reprodukcia hospodárskych zvierat, Príroda n. p., Bratislava, 1983, s. 150-156, 209221, 256-257, 350. KUBAR H., JALAKAS M. Pathological changes in the reproducteve organs of cows and heifers culled because of infertility. Jornal-of-Veterinary-Medicine-Series-A, 2002, vol. 49, no. 7, p. 365-372. KUDLÁČ E. Poruchy plodnosti krav, Zemědělec 5, 1997, s. 18-20. KUDRNA V. et al. Úpravy objemných krmiv. Požadavky dojnic na živiny a jejich zdroje. Napájení dojnic. Produkce krmiv a výživy skotu, Agrospoj Praha, 1998, s. 17, 70, 240, 273. KUENEN J.E., PLAZIER J.C., KYRIAZAKIS L., DUFFIELD T. F., WIDOWSKI T. M., LINDINGER M. I., McBRIDE B. W. Effects of a subacute ruminal Acidosis Model on the diet selection of dairy cows. J. Dairy Sci, 2002, vol. 85, p. 3304-3313. KVAPILÍK J. Ekonomické aspekty chovu skotu, Praha: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1995. LISHMAN A. W., INSKEEP E. K. Deficience in luteal function during re-initiation of cyclic breeding activity in beef cows and in ewes. South African Journal of Animal Science 21, 1991, p. 59-76. LOPEZ-GATIUS F. Is fertility declining in dairy cattle? A retrospective study in northeastern Spain, Theriogenology 60, 2003, p. 89-99. LOPEZ-GATIUS F., SANTOLARIA P., YANIZ J., FENECH M., LOPEZ-BEJAR M. Risk factors for postpartum ovarian cysts and their spontaneous recovery or persistence in lactating dairy cows. Theriogenolegy, 2002, vol. 58, no. 8, p. 1623-1632. LOPEZ-GATIUS F., YANIZ J., MADRILES-HELM D. Effects of body condition score and score change on the reproductive performance of dairy cows: a meta-analysis. Theriogenology 59, 2003, p. 801-812. LOUDA F. et al. Činitelé ovlivňující plodnost. Dlouhověkost. Plodnost skotu. Chov skotu, AF – ČZU, Praha, 2000, s. 29 - 31, 100. LOUDA F. Inseminace hospodářských zvířat, ČZU, Praha, (2001), s. 190-191. LOUDA F., STÁDNÍK L.: Vliv rozdílné úrovně výživy na hormonální a ovulační aktivitu u přežvýkavců, Czech Journal of Animal Science, 2000, č. 45, s. 553 – 556.

- 78 -

MACHATKOVÁ M., JOKESOVÁ E., HORKÝ F., KREPELOVÁ A. Utilization of the growth phase of the first follicular wave for bovine oocyte collection improves blastocyst production, Theriogenology, 2000, vol. 54, no. 4, p. 543-550. MANNS J. G., HUMPHREY W. D., FLOOD P. F., MAPLETOFT R. J., RAWLINGS N., CHENG K. W. Endocrine profiles and functional characteristics of corpora lutea following onset of postpartum ovarian actovity in beef cows. Canadian Journal of Animal Science 63, 1983, p. 331-347. McDOUGALL S., BURKE C. R., MACMILLAN K. L., WILLIAMSON N. B. The effect of preatreatment with progesterone on the estrous response to oestradiol -17β benzoate in the postpartum dairy cows. Proceedings of the New Zealand Society of Animal Production 52, 1992, p. 157-160. MONTENY G. J., SMITS M. C. J., DUINKERKEN van G., MOLLENHORST H., BOER de I. J. M. Prediction of ammonia emission from dairy barns using feed characteristics part II: relation between urinary urea concentration and ammonia emission. J. Dairy Sci, 2002, vol. 85, p. 3389-3394. MORALES-ROURA-JS, HERNANDEZ-CERON-J, VAZQUEZ-GARCIA-J. A. Effect of HCG treatment at the time of insemination on luteal function and fertility in repeatbreeding Holstein cows, Veterinaria-Mexico, 1998, vol. 29, no. 3, p. 269-272. NANDA A. S., DOBSON H., WARD W. R. Relationship between an increase in plasma cortisol during transport-induced stress and failure of oestradiol to induce a luteinising hormone surge in dairy cows. Research in Veterinary Science 49, 1990, p. 25-28. NAVRÁTIL P., DOLEŽAL O., SKAŘUPA L., PADRŮNĚK S., TRAJLÍNEK J., KOZÁK J., BRŮNOVÁ A. Kontrola plodnosti. Ostatní technologické a chovatelské aspekty. Využívání genetického potenciálu dojnic moderními způsoby chovu, Praha, 1999, s. 130, 143-145. O´DONNELL M. J., DOBSON H. Useful signs for the diagnosis of cystic ovaries in cattle. Veterinary-Record, 2001, vol. 148, no. 12, p. 381-382. OSAWA T., NAKAO T., KUMURA M., KANEKO K., TAKAGI H., MORIYOSHI M., KAWATA K. Fertirelin and Busetelin compared by LH release, milk, progesterone and subsequent performance in dairy cows treated for folicular cysts. Theriogenology 44, 1995, p. 835-847. OZTURKLER Y., UCAR O., YILDIZ S., GUNGOR O. The effect of hCG and gentamicin administration in relation to arificial insemination following oestrus synchronization on the calving rates of repeat breeder cows. Kafkas-UniversitesiVeteriner-Fakultesi-Dergisi, 2001, vol. 7,no. 2, p. 207-211. PEREZ C. G., RODRIGUEZ I., ESPANA F., HIDALGO M., DORADO J., SANZ J. Plasma progesterone profiles and echography for the diagnosis of ovarian cysts in repeat breeder cows. Revista-Colombiana-de-Ciencias-Pecuarias, 2002, vol. 15, no. 1, p. 51-62.

- 79 -

PETERS A.R., LAMMING G. E. Regulation of ovarian function in the postpartum cow: an endocrine model. Veterinary Record 118, 1986, p. 236-239. PONSART C.: Bibliographie analytique „Fertilite femelle“, Élevage et insémination 309, 2003, p. 21-24. PRATT B. R., BERARDINELLI J. G., STEVENS L. P., INSKEEP E. K. Induced corpora lutea in the postpartum beef cow. I. Comparison of gonadotropin releasing hormone and human chorionic gonadotropin and effects of progestagen and estrogen. Journal of Animal Science 54, 1982, p. 822-829. RAJALA-SCHULTZ P. J., FRAZER G. S. Reproductive performance in Ohio dairy herds in the 1990s. Animal Reproduction Science, 2003, p. 76, 127-142. RANGNEKAR M. N., DHOBLE R. L., SAWALE A. G., GACCHE M. G., INGAWALE M. V., JADHAV J. M. Effect of gonadotropin releasing hormone (GnRH, Fertagyl), administration on the conception rate of repeat breeding cows. The-BlueCross-Book, 2002, no. 18, p. 20-21. REECE W. O. Fyziologie domácích zvířat, Grada Publishing, Praha, 1998, s. 376. ROYAL M. D. Genetic Imprpvement of UK Dairy Cattle Fertility: Past, Present and Future, Abstract off 7th Annual Conference of The European Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, (2003), 38, 4, 319

ŘÍHA J. Reprodukce ve stádě skotu, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Výzkumný ústav pro chov skotu , s r.o., Rapotín, 1995, s. 88-103. ŘÍHA J., JAKUBEC V., JÍLEK F., ILLEK J., KVAPILÍK J., HANUŠ O., ČERMÁK V. Reprodukce v procesu šlechtění skotu, Asociace chovatelů masných plemen, Rapotín, 2000, s. 69-108. ŘÍHA J., PETELÍKOVÁ J., ČEŘOVSKÝ J., BAŽANT J., BOCHENEK M., PYTLOUN J. Plemenitba hospodářských zvířat., Asociace chovatelů masných plemen, Rapotín, 2003, s. 46-63. SANTOS-VALADEZ-SG-de-los, OSTENSSON K., VALE WG. Induction of puberty and anestrus resolution in beef cattle using progestogen and PMSG treatments, Proceedings of the 4th SIPAR follow-up seminar on animal reproduction and biotechnology for Latin Amerika, Belem-Para-Brazil, Volume 2, 1998, p. 76-81. SANZ A., CASASÚS I., VILLALBA D., REVILLA R. Ad libitum suckling delays resumption of ovarian activity in Brown Swiss cows but not Pirenaica cows, Abstract off 7th Annual Conference of The European Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, 2003, vol. 38, no. 4, p. 360. SEPÚVELDA N., INOSTROZA M., RISOPATRÓN J., PEŇA P., RODERO E. Production and reproduction relationship in Chilean Friesian dairy cows, 51th Annual

- 80 -

meeting of EAAP, 21-24. august 2000, The Hague, Book of Abstracts, 2000, no. 6, p. 135. STEVENSON J. S., PURSLEY J. R. Resumption of follicular actiovity and interval to postpartum ovulation after exogenous suckler beef fed two levels of energy postpartum. Animal Reproduction Science, 1994, vol. 38, p. 49-61. STUDER E. A veterinary perspective of non-farm evaluation of nutrition and reproduction. J Dairy Sci, 1998, vol. 81, p. 872-876. VOHRADSKÝ F. Involuce pohlavních orgánů. Činitelé ovlivňující průběh puerperia. Porodnictví a prevence poruch reprodukce, ČZU, Praha, 1980, s. 211 – 214. VACEK M., STÁDNÍK L., ŠTÍPKOVÁ M. Omezení výskytu poruch zdravotního stavu dojnic. Náš chov, 2008, roč. 68, č. 5, s. 98-101. WALDMANN A., REKSEN O., LANDSVERK K., KOMMISRUD E., ROPSTAD E. Relationship betweenmilk acetone at first insemination and reproductive performance and fertility of norwegian cattle, Abstract off 7th Annual Conference of The European Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, 2003, vol. 38, no. 4, p. 363. WATHES DC., TAYLOR VJ., CHENG Z., BEEVER DE. Metabolic Changes Underlying Fertility Problems in High Yielding Dairy Cows, Abstract off 7th Annual Conference of The European Society for Domestic Animal Reproduction, Dublin. In: Reproduction in Domestic Animals, 2003, vol. 38, no. 4, p. 319. WHITE A., DOBSON H. Effect of prostaglandin F2α on the fertility ofn dairy cows after calving. Veterinary Record 127, 1990, p. 588-592. WILLARD S., GANDY S., BOWERS S., GRAVES K., ELIAS A., WHISNANT C. The effects of GnRH administration postinsemination on serum concetrations of progesterone and prgnancy rates in dairy cattle exposed to mild summer heat stress. Theiogenology, 2003, vol. 59, no. 8, p. 1799-1810. YOUNG I. M., ANDERSON D. B. Improved reproductive performance from dairy cows treated with Dinoprost tromethamine soon after calving. Theriogenology 26, 1986, p. 199-208. ZOLLERS W. G., JR, GARVERICK H. A., SMITH M. F., MOFFATT R. J., SALFEN B. E., YOUNGQUIST R. S. Concentrations of progesterone and oxytocin receptors in endometrium of postpartum cows expected to have a short or normal oestrous cycle. Journal of Reproduction and Fertility 97, 1993, p. 329-337. ZULU V. C., NAKAO T., YAMADA K., MORIYOSHI M., NAKADA K., SAWAMUKAI Y. Clinical response of ovarian cysts in dairy cows after PRID treatment. Journal-of-Veterinary-Medical-Science, 2003, vol. 65, no. 1, p. 57-62.

- 81 -

8

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab.1 Hodnocení úrovně reprodukce Tab.2 Výměra pozemků užívaných družstvem Tab.3 Pěstované obiloviny (ozimá pšenice a ječmen,oves,triticale a kukuřice na zrno) Tab.4 Pěstované technické plodiny (řepka) Tab.5 Celkový stav skotu (ks) Tab.6 Mléčná produkce za rok 2008 Tab.7 Ztráty + brakace krav v roce 2008 Tab.8 Základní statistické ukazatele souboru Tab.9 Závislost vztahu reprodukčních ukazatelů k ustájení, plemenné příslušnosti, diagnóze, terapii, měsíci a roku (F test) Tab.10 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé diagnózy Tab.11 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé terapie Tab.12 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivé stáji Tab.13 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivých letech Tab.14 Inseminační interval u jednotlivé diagnózy Tab.15 Inseminační interval u jednotlivé terapie Tab.16 Inseminační interval v jednotlivé stáji Tab.17 Inseminační interval v jednotlivých letech Tab.18 Inseminační index u jednotlivé diagnózy Tab.19 Inseminační index u jednotlivé terapie Tab.20 Inseminační index v jednotlivé stáji Tab.21 Inseminační index v jednotlivých letech Tab.22 Servis perioda u jednotlivé diagnózy Tab.23 Servis perioda u jednotlivé terapie Tab.24 Servis perioda v jednotlivé stáji Tab.25 Servis perioda v jednotlivých letech Tab.26 Počet ošetření u jednotlivé diagnózy Tab.27 Počet ošetření u jednotlivé terapie Tab.28 Počet ošetření v jednotlivé stáji Tab.29 Počet ošetření v jednotlivých letech Tab.30 Procento zabřezávání u jednotlivé diagnózy Tab.31 Procento zabřezávání v jednotlivé stáji - 82 -

Tab.32 Procento zabřezávání v jednotlivých letech

Graf 1 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé diagnózy Graf 2 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí u jednotlivé terapie Graf 3 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivé stáji Graf 4 Délka intervalu od 1. vyšetření do zabřeznutí v jednotlivých letech Graf 5 Inseminační interval u jednotlivé diagnózy Graf 6 Inseminační interval u jednotlivé terapie Graf 7 Inseminační interval v jednotlivé stáji Graf 8 Inseminační interval v jednotlivých letech Graf 9 Inseminační index u jednotlivé diagnózy Graf 10 Inseminační index u jednotlivé terapie Graf 11 Inseminační index v jednotlivé stáji Graf 12 Inseminační index v jednotlivých letech Graf 13 Servis perioda u jednotlivé diagnózy Graf 14 Servis perioda u jednotlivé terapie Graf 15 Servis perioda v jednotlivé stáji Graf 16 Servis perioda v jednotlivých letech Graf 17 Počet ošetření u jednotlivé diagnózy Graf 18 Počet ošetření u jednotlivé terapie Graf 19 Počet ošetření v jednotlivé stáji Graf 20 Počet ošetření v jednotlivých letech Graf 21 Procento zabřezávání u jednotlivé diagnózy Graf 22 Procento zabřezávání v jednotlivé stáji Graf 23 Procento zabřezávání v jednotlivých letech

- 83 -