Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Zhodnocení výkonnosti koní ve westernových soutěžích v ČR Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Brno 2009
Vypracovala: Bc. Tereza Petlachová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení výkonnosti koní ve westernových soutěžích v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně dne……………………………………….
podpis diplomanta……………………….
2
PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za zadání diplomové práce, odborné, trpělivé a vstřícné vedení při jejím vypracování.
3
ABSTRAKT Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost jednotlivých plemen koní ve westernových soutěžích typu A – národní a mezinárodní soutěže - konaných pod záštitou Western Riding Clubu České republiky v České republice. Databáze pro následné statistické zpracování vznikla manuálním vkládáním údajů z let 2004 až 2008. Hodnotícím znakem bylo umístění jednotlivých koní ve sledovaných disciplínách. Statistickým zpracováním metodou GLM bylo zjištěno, že vysoce průkazný vliv na pořadí má plemenná příslušnost, disciplína, místo konání a majitel. Věk koně v roce startu vykazuje průkazný vliv. Dále se statisticky neprůkazné ukázaly faktory rok konání a pohlaví. Mnohonásobným porovnáním dle Scheffeho nebyly zjištěny žádné vysoce průkazné ani průkazné rozdíly mezi jednotlivými faktory. Proto bylo v některých případech přihlédnuto i k výsledkům následného mnohonásobného porovnávání dle Tukeye – B, kde se vyskytlo několik významně odlišných párů. Jedná se o faktor věk koně v roce startu, kde nejlepší výkonnost prokázali koně desetiletí (67,25), nejpočetnější skupinou byli koně pětiletí (15%) a faktor majitel koně s nejvyšší prokázanou výkonností u koní pana Málka (80,62). Nejvíce startujících koní (67) bylo v majetku paní Ing. Šálkové. U faktorů, kde nebyly zjištěny vzájemné rozdíly dle Scheffeho resp. dle Tukeye, jsme výkonnost porovnávali na základě průměrných hodnot. Nejvyšší průměr (71,11) mezi sledovanými plemeny vykazují zástupci plemene hucul a nejpočetnější skupinou je QH (38%). Nejvíce koní startovalo v disciplíně Otevřená Trail All Ages (7%), disciplína s nejvyšší průměrnou hodnotou 78,95 je Mládež Pole Bending. Rožnov pod Radhoštěm byl místem konání s největším počtem soutěžících (67%), nejvyššího průměru 70,24 dosáhly Kostelany.
KLÍČOVÁ SLOVA: koně, westernové ježdění, disciplíny, plemena, výkonnost
4
ABSTRACT The goal of the diploma paper is to evaluate the performance of various horse breeds entering western riding classes in the Czech Republic approved by WRC CR. The statistical analysis is based on the data collected between the years 2004 – 2008. The criterion was the placing order of each breed within the monitored classes. The analysis using the GLM proved that the breed, class, the owner and the location of the show highly significantly affect the placing order of the horses. Factors such as the show year and sex were unsignificant. Consequent Scheffé’s multiple comparison test didn’t show any significant differences between the individual factors. However, there appeared to be two significantly different pairs according to the Tukey multiple comparison test. It was the age factor where the most succesful were the horses of the age of ten (67.25) whereas the most numerous was the group of the five year olds (15%). The second one was the factor of the owner with the highest perfomance level (80.62) reached by the horses of Pavel Málek and the most numerous (67) being the horses owned by ing Klára Šalková. Other groups, that didn’t prove any differences in accordance with Scheffé’s and Tukey’s test respectively, were assessed by comparing the mean score values. The breed with the highest mean score is the hucul (71.11), the most numerous one is the quarter horse (38%). The highest number of horses entered the Open Trail All Ages class, Youth Pole Bending is the class with the highest mean score (78.95). Most of the competitors (67%) entered the venues in Rožnov pod Radhoštěm, most successful ones (mean score 70.24) competed in Kostelany.
KEYWORDS: horses, western riding, disciplines, breeds, performance
5
1. ÚVOD....................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE............................................................................................................11 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................12 3.1 Počátky westernového ježdění v ČR a SR .................................................12 3.2 Charakteristika westernových soutěží .......................................................14 3.2.1 Typy soutěží............................................................................................14 3.2.2 Soutěžní třídy..........................................................................................14 3.2.3 Výkonností třídy .....................................................................................15 3.2.4 Všeobecná ustanovení.............................................................................15 3.2.5 Výstroj ....................................................................................................16 3.3 Vývoj westernových soutěží v ČR ..............................................................18 3.3.1 Dobytkářské – pracovní disciplíny .........................................................18 3.3.2 Rychlostní disciplíny a hry ...................................................................20 3.3.3 Drezúra..................................................................................................22 3.3.4 Halter a Showmanship at Halter ...........................................................26 3.4 Plemena využívaná ve westernových soutěžích.........................................27 3.4.1 Quarter Horse......................................................................................27 3.4.2 Paint Horse..........................................................................................29 3.4.3 Appaloosa ...........................................................................................31 3.4.4 Ostatní plemena ..................................................................................33 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ .......................................................36 4.1 Statistické zpracování dat ...........................................................................40
6
5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE......................................................................41 5.1 Vývoj početních stavů sledovaných plemen koní v letech 2004 – 2008...41 5.2 Hodnocení výkonnosti ve westernových soutěžích v ČR..........................45 5.2.1 Zhodnocení výkonnosti podle plemenné příslušnosti.............................46 5.2.1.1 Využití plemen koní v disciplínách western ridingu v ČR ..........49 5.2.2 Zhodnocení výkonnosti podle disciplín..................................................61 5.2.3 Zhodnocení výkonnosti podle místa konání ...........................................65 5.2.4 Zhodnocení výkonnosti podle majitele...................................................66 5.2.5 Zhodnocení výkonnosti podle věku koně v roce konání soutěže ...........68 5.2.6 Vliv efektů rok konání soutěže a pohlaví ...............................................70 6. ZÁVĚR ...................................................................................................................72 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................74 8. SEZNAM TABULEK ...........................................................................................77 9. SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................78 10. SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................79
7
POUŽITÉ ZKRATKY A1/1 ...................................anglický plnokrevník APH ...................................American Paint Horse APHA ..................................American Paint Horse Association ApHCCZ ............................Appaloosa Horse Club Czech Appa ...................................Appaloosa AQH ...................................American Quarter Horse AQHA .................................American Quarter Horse Association BPP ...................................bez plemenné příslušnosti CZQHA ..............................Czech Quarter Horse Association ČJF ...................................Česká jezdecká federace ČT
...................................český teplokrevník
JUJU ...................................Jen Úplně Jednoduché Úlohy NCHA ..................................National Cutting Horse Association NRHA ..................................National Reining Horse Association PH
...................................Paint Horse
PHC ČR ..............................Paint Horse Club ČR QH
...................................Quarter Horse
WPB ...................................The Welsh Part-Bred WRC ...................................Western Riding Club
8
1. ÚVOD První zmínky o westernovém ježdění jsou z roku 1867, kdy se v USA začalo o mužích putujících na koni po dobytčích stezkách mluvit jako o kovbojích. Kovbojové tehdy hnali svá početná stáda napříč texaskými pláněmi a nehleděli na původ svého koně ani na jezdeckou výstroj. Kůň musel být především spolehlivý, klidného charakteru, ochotný, obratný, ale taky fyzicky schopný. Mimo to museli být koně ovládatelní pouze jednou rukou, aby měl kovboj druhou ruku volnou pro práci. Výstroj musela být funkční. Kovboj trávil velkou část dne na koni a potřeboval tak mít zajištěno dostatečné pohodlí. Sedlo mělo navíc pro westernový styl ježdění typickou hrušku, která sloužila pro uvázání dobytčete. Široké a delší fendry na konci se širokými třmeny umožňovaly kovboji mít pohodlně natažené nohy, lepší oporu chodidel a celkově lepší stabilitu. Westernové sedlo na větší hmotnost než sedlo anglické, ale díky své široké základně lépe rozkládá váhu. Uzdečka byla jednoduchá – nátylník s čelenkou a lícnicemi, na konci s kroužkovým udidlem. V posledních letech je westernové ježdění známé především jako sport, který neustále získává na oblibě. Jezdci si tak chtějí pravděpodobně splnit sen o uvolněném, ale kontrolovaném ježdění na volné otěži. V České republice se první zmínky o westernovém ježdění datují do roku 1981. Westernové soutěže v České republice pořádá celá řada organizací. Nejstarší sportovní organizací, zabývající se westernovým sportem u nás, je Western Riding Club České Republiky (WRC ČR), jehož pravidla vychází z pravidel American Quarter Horse Association (AQHA). Disciplína cutting se pak řídí pravidly převzatými od National Cutting Horse Association (NCHA). Pravidla pro reining jsou nyní sjednocena s AQHA. Dříve bývala pro potřeby WRC ČR přebírána od National Reining Horse Association (NRHA). Disciplína reining byla jako jediná westernová disciplína uznána Českou jezdeckou federací a tak se jezdí podle pravidel Federation Equestre Internationale (FEI). Další poměrně mladou organizací pořádající westernové soutěže v ČR je tzv. skupina JUJU Brno, která umožňuje účastnit se disciplín westernového sportu bez nutnosti vlastnit westernovou licenci jezdce. Tato organizace pořádá závody pro mladé a začínající jezdce a koně. Celé závody a vypsané disciplíny se mohou, ale nemusejí řídit pravidly WRC.
9
Westernový styl ježdění si v České republice získává stále více příznivců a počty westernových koní i jezdců se v posledních letech neustále zvyšují.
10
2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je: 1) zhodnotit výkonnost koní ve westernových soutěžích v ČR za sledované období 2004 – 2008 konaných pod záštitou Western Riding Clubu České republiky 2) posoudit vliv vybraných efektů plemene, pohlaví, věku koně v roce startu, disciplíny, místa konání a vlivu majitele na výkonnost koní v disciplínách westernového sportu v ČR za pětileté sledované období 3) vyhodnotit nejvíce využívaná plemena koní v jednotlivých disciplínách westernového sportu v ČR
11
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Počátky westernového ježdění v ČR a SR V roce 1981 publikoval Šich v časopise Jezdectví několik informačních článků Ivany Oslíkové o westernovém způsobu ježdění na amerických rančích. V květnu 1982 ve stejném časopise byl zveřejněn jiný článek (Bohuslava Oslíka) o tomto způsobu, který vyzkoušel Karel Mročka z Metylovic na základě informací získaných od manželů Oslíkových. Poctivým tréninkem dosáhl po čase perfektní přiježděnosti své kobylky způsobem zvaným Neckreining. Karel Mročka prostřednictvím dalšího článku nabídl pomoc všem zájemcům o tento způsob ježdění. Na podzim roku 1982 se uskutečnil zkušební I. ročník tzv. Beskydské stezky v Rožnově pod Radhoštěm za účasti asi jedenácti jezdců (ŠICH, 1996). Zásluhou Ivany Oslíkové, Karla Mročky a tehdejšího JO Slovan Frenštát pod Radhoštěm byl v příštím roce ve dnech 3.-16. 6. 1984 zorganizován první kurz westernového ježdění v ČSR. Po této "počáteční etapě" probíhaly v dalších letech na různých místech „Stezky“. Jejich součástí se však již staly jízdárenské westernové disciplíny, z nichž samozřejmě kraloval trail a rychlostní soutěže. O ostatních disciplinách se zatím vědělo jen velmi málo. 5. 8. 1989 byla uspořádána v Přerově westernová soutěž s názvem "Moravská cena", které se zúčastnilo na tři desítky jezdců z celé bývalé ČSSR. Na programu byly tehdy opět oblíbené rychlostní disciplíny Pole Bending, Barrel Race, Záchranář a Čtyřlístek a samozřejmě Trail (ŠICH, 1996). 2. prosince 1989 se v Přerově konala schůze aktivních jezdců, organizátorů a příznivců westernového ježdění. Účastníci měli zhodnotit současnou úroveň WR v ČSSR, kvalitu soutěží, jezdců a koní. Dále měli za úkol vypracovat návrh systému soutěží WR pro rok 1990 a projednat návrh pravidel tzv. "Speciálních jezdeckých disciplin". Jednání řídili Vratislav Gloziga a Josef Petřek. Zde byl přijat návrh na založení samostatného Československého Western Riding Clubu, který byl podpořen většinou zúčastněných. 10. března 1990 se v Přerově sešla skupina pozvaných příznivců westernového ježdění za účelem vypracování stanov WRC a zajištění jeho registrace u Ministerstva vnitra. Prakticky se jednalo o ustavující a tudíž i první valnou hromadu WRC. Stanovy byly přijaty po 9 hodinách jednání a odeslány MV k registraci. Ty byly během krátké
12
doby potvrzeny pod č. VSP/1-2194/90-R. Prvním prezidentem na této ustavující schůzi se stal Vratislav Gloziga (ŠICH, 1996). Obr. 1 Oficiální logo Western Riding Club Czech Republic (www.wrc.cz)
Otevření státních hranic umožnilo aktivním jezdcům a zájemcům o westernové ježdění navštívit v září 1990 jako diváci „AMERICANU“. Odtud byla také dovezena první Pravidla WR soutěží, které používá EWU (Erste Western Union Deutschland) a která byla přeložena a upravena za spolupráce J. Šicha a Jos. Uhlíře pro naše podmínky a vydána v češtině (ŠICH, 1996). Na základě již vydaných pravidel bylo v Přerově v únoru 1992 uspořádáno informativní školení potencionálních rozhodčích WR soutěží. Rozdělení bývalé ČRS a především následné rozdělení měny přimělo do té doby společný WRC i k rozdělení klubu včetně rozdělení financí. Od této doby začaly rozvíjet činnost již dva samostatné kluby. V ČR dosavadní WRC, na Slovensku vznikla SAWR - Slovenská asociácia western ridingu (ŠICH, 1996). S příchodem amerických plemen byly založeny i v ČR odnože amerických asociací věnujících se chovu koní (AQHA, ApHC, APHA). Soutěže pořádané pod hlavičkou těchto asociací umožňují získávat za umístění body, které jsou evidovány v mateřských asociacích v USA a ty mají svůj význam při hodnocení koně z chovatelského hlediska (BÍLKOVÁ, 2007).
13
3.2 Charakteristika westernových soutěží Každý rok dochází k úpravě a aktualizaci pravidel. Proto je charakteristika westernových soutěží pořádaných pod WRC ČR vypsána z nejaktuálnějších pravidel westernového ježdění pro rok 2007, vydaných WRC ČR. V letoším roce se plánuje vydání nových, upravených pravidel WRC ČR.
3.2.1 Typy soutěží •
Mistrovství ČR mládeže (do 18-ti let)
•
Mistrovství ČR dospělých (nad 18 let)
•
A – národní a mezinárodní soutěže
•
B – regionální soutěže
•
C – vstupní soutěže pro začínající koně a jezdce
•
D – veřejný trénink (účastnit se může jezdec s licencí i bez ní)
Dekorování musí být na každém typu soutěže minimálně do 3.místa. Barvy stuh pro jednotlivá místa se liší od anglického hodnocení: 1.místo – modrá 2.místo – červená 3.místo – žlutá 4.místo – bílá 5.místo – růžová 6.místo – zelená 7. – 10.místo – hnědá 3.2.2 Soutěžní třídy → Třída začínajících (označení třídy 1xx) Tato třída je vypsána jako příležitost startovat na westernových soutěžích pro začínající koně i jezdce. Oprávnění startovat v této třídě mají začínající jezdci, kteří startují v soutěžích prvním rokem. Začínající koně – třída začínajících je přístupná pro 3leté a starší koně startující prvním rokem.
14
→ Třída amatér (označení třídy 2xx) Amatér je osoba, které bude nejméně 19let k 1.1. daného roku. Tato osoba nikdy nesoutěžila, netrénovala nebo nepomáhala trénovat koně za odměnu, peněžitou či jinou. Taktéž nesmí předvádět, trénovat nebo pomáhat při tréninku koně, jestliže její (jeho) manžel (-ka) přijme odměnu. Prémie (peníze z výher) není zakázaná. → Třída mládeže (označení třídy 3xx) Nejvyšší věk pro mládež je hranice 18-ti let, přičemž rozhodující datum je 31.12., do kterého dosáhne mladistvý 18-ti let. Vedení koně je stanoveno dle věku koně, výjimkou jsou však 13-ti letí a mladší, kteří smějí vést také starší koně obouručně na kroužkovém udidle. Hřebci všeho stáří nesmí ve třídě mládeže soutěžit. → Třída otevřená (označení třídy 4xx) V této třídě mohou startovat všichni profesionální jezdci, kteří jezdí nebo cvičí koně jiným osobám za úplatu. Mladiství od 14-ti let mohou startovat ve třídě otevřené, ale není jim povoleno předvádět hřebce. Může zde startovat i jezdec amatér. V otevřených soutěžích může soutěžící přihlásit do třídy více koní, přičemž každý kůň smí mít ve třídě jen jednoho jezdce.
3.2.3 Výkonnostní třídy •
JUNIOR – v této třídě mohou startovat koně staří 5 let nebo méně.
•
SENIOR – povolen start pouze koním 6-ti letým a starším.
Při každé akci je možné pořádat třídy juniorů a seniorů, s výjimkou disciplín Reining a pracovních soutěží s dobytkem, které mohou být rozděleny do tří tříd: senior, 2 třídy junior rozdělené podle způsobu uzdění.
3.2.4 Všeobecná ustanovení Při více jak 4 účastnících musí být soutěž rozdělena do kategorií: mládež do 13 let, mládež 14 – 18 let, dospělí. Pořadatel je povinen zajistit odpovídající rozměry kolbiště a opracoviště, zabezpečení, pojištění, zdravotní a veterinární službu. Každá disciplína má specifické bodové hodnocení. Pravidla pro WRC jsou přejímána z pravidel amerických westernových a chovatelských organizací. Jsou složena z pravidel AQHA a NCHA. Soutěže konané
15
v ČR pod hlavičkou některé z chovatelských nebo sportovních amerických asociací se řídí pravidly dané asociace. Mohou se tak lišit rozdělením soutěží, výkonnostních tříd, hodnocením atd. V ČR lze také startovat na soutěžích uznaných a bodovaných NRHA, ČJF, AQHA, APHA, ApHC.
3.2.5 Výstroj Podle oblečení a jezdecké výstroje můžeme částečně poznat, s jakým jezdcem máme tu čest. Také způsob zacházení s koněm a výstrojí budí určitý dojem. Ve všech disciplínách je závazně předepsán čistý westernový oděv: westernový klobouk, stylová westernová obuv, košile nebo blůza s dlouhým rukávem. Při rychlostních disciplínách je povolena bezpečnostní přilba, mládeži do 18-ti let je nařízena přilba s tříbodovým úchytem (WRC ČR, 2006). → Westernové sedlo Pravidla WRC klubu stanoví, že ve všech westernových disciplínách budou koně předváděni s westernovým sedlem (WRC ČR, 2006). Westernové sedlo se popisuje podle americké terminologie, a to proto, že pro některé části není vhodný žádný název v češtině (HERMSEN, 1997). Protože westernové sedlo nemá žádné sedlové polštáře, musí silnější westernová sedlová dečka zabránit otlakům od sedla. Westernový podbřišník se od anglického liší tím, že je širší a má jen jednu nebo žádnou zápřezku. (HERMSEN, 2002). Obr. 2 Popis westernového sedla (HERMSEN, 1997)
16
Při výběru westernového sedla je třeba zvážit, pro které disciplíny jej budeme využívat. Westernových sedel existuje několik druhů, podle toho, pro jakou činnost se používají. (www.frintasaddlery.com). → Uzdečky Nejnápadnější na westernových uzdečkách je, že se nepoužívá nánosník. Může se také používat uzdění bez udidla, které se nazývá bosal, což je vlastně nánosník hackamore a který působí tlakem na nosní a čelistní kosti. Mezi nejvíce používané typy klasického uzdění patří následující tři: BROWBEND: uzdečka s klasickou čelenkou, dnes většinou s koženým uzlíkem uprostřed, zdobená stříbrem, korálky či střapečky. Obvykle je kombinovaná s podhrdelníkem, což z ní činí vhodný typ pro práci s mladými koňmi a umožňuje lepší fixaci uzdečky. (HERMSEN, 2002). ONE-EAR: uzdečka na jedno ucho. Použití této uzdečky se nedoporučuje v kombinaci s lomeným udidlem, z důvodu snadného pohybu způsobeného uchycením jen za jedno poutko na uchu. Tento typ je vhodný již na přiježděného koně, u kterého nehrozí nebezpečí v krizových situacích, kdy by si kůň mohl snadno uzdečku stáhnout z hlavy (HERMSEN, 1997). DOUBLE-EAR: uzdečka na dvě uši, kde klasické fixování čelenkou nahradila dvě poutka pro dvě uši. Tato uzdečka je momentálně hitem světových kolbišť díky své všestrannosti. Lze ji použít jak se stihlem, pákou či bosalem nebo kombinovat s podhrdelníkem (LEČÍKOVÁ, 2004). → Udidla Westernové ježdění používá buď bezudidlové uzdění nebo udidlo, které může být buď lomené stihlové (Snaffle Bit) nebo pákové (Bit). Vedení koně je povoleno obouručně (musí mezi rukama být vytvořen tzv. „můstek“) na Snaffle Bit (kroužkové udidlo) pro mladé koně a mládež, jednoručně na Bit (pákové udidlo) pro dospělé a koně od 6-ti let. (LEČÍKOVÁ, 2004) → Další povolená a zakázaná výstroj Mezi povolenou westernovou výstroj dále patří ostruhy s kolečky (ne anglické), chapsy dlouhé, pouta (musí být ovšem upevněna k sedlu), laso (provazové nebo pletené z kůže, svinuté a upevněné pod hruškou), bandáže a kamaše (povoleny jen v disciplínách reining, cutting, working cow horse, barrel race a pole bending), tie-down v disciplíně roping, team penning a v rychlostních disciplínách; průběžný martingal v rychlostních disciplínách a team penningu (WRC, 2006). 17
Zakázanou westernovou výstrojí je cokoli z drátu, bez ohledu na sílu obalu; podbradní řemínek užší než 1,3 cm; silně utažený nánosník, dvojité uzdění, bič; ostruhy bez koleček; pevný martingal, vyvazovací otěže; bandáže a kamaše v disciplínách trail, western pleasure, western riding, showmanship at halter a superhorse (LEČÍKOVÁ, 2004).
3.3 Vývoj westernových soutěží v ČR První westernové soutěže vznikly z rodea – kovbojských slavností (rychlostní a dobytkářské disciplíny) (EDWARDS, 1997). Se sportovním vývojem přicházely však nové nároky a nové disciplíny. Každá z disciplín je podle pravidel WRC označena číslem, kde první ze tří čísel znamená třídu, druhé disciplínu (WRC, 2006). Jezdecké disciplíny westernových soutěží můžeme rozdělit na tři hlavní skupiny: pracovní, rychlostní a hry, drezúru. Mimo to existují také disciplíny halter, tj. disciplíny na ohlávce, kdy je kůň předváděn ze země na ruce (HERMSEN, 1997).
3.3.1 Dobytkářské - pracovní disciplíny Nejvíce vycházejí z původního uplatnění kovbojů a jejich koní. Jedná se sehrání koně a jezdce při práci s dobytkem. Důležitým předpokladem pro tuto disciplínu je takzvaný cow sense, což znamená, že kůň je schopen myslet a manévrovat rychleji než tele. Proto se na tyto disciplíny nejlépe hodí Quarter Horse, který je tímto cow sense charakteristický (HERMSEN, 1997) → Working Cow Horse (označení třídy x81) Musí být absolvovány obě části soutěže Cow Work (práce se dobytkem) a Reining (práce bez dobytka). Těžištěm pro hodnocení Cow Worku je, zda má kůň po celý čas disciplíny tele pod kontrolou, ukazuje cit pro dobytče a schopnost provést tuto práci bez přehnaného pobízení či vedení jezdce. Na rozdíl od cutting zde kůň pracuje jen s jedním kusem. V reiningu absolvuje jednu z předepsaných úloh, kterou musí dvojice absolvovat v poměrně rychlém tempu (HERMSEN, 1997). Bodové hodnocení pro tuto disciplínu je od 0 do 100 bodů, přičemž 70 bodů je hodnocení průměrného výkonu. Bodový základ je stejný pro obě disciplíny, kdy v případě nerozhodného výsledku vyhraje soutěžící s vyšším bodováním v Cow Worku. Kromě bodů může být dvojice penalizována, a to 1, 2, 3 nebo 5 bodovými penaltami
18
nebo hodnocena skóre „0“ nebo za pád koně a jezdce v průběhu soutěže i diskvalifikována bez nároku na umístění (WRC, 2006). Obr. 3 Pohotová reakce koně na tele (www.hilldalefarm.com/dbs/show/images/1157841110.jpg)
→ Cutting (označení třídy x91) Od každého koně se požaduje schopnost vstoupit do stáda a vyvést jedince – oddělit ho od stáda. Tento jedinec je vyhnán doprostřed arény, kde jej kůň musí udržet a zabránit mu navrácení se do stáda a to po dobu 150 sekund. Zde je také nepostradatelný cow sense (HERMSEN, 2002). Body se přidělují od 60 do 80 bodů, ½ bodu je dovoleno, přičemž už 75 bodů se považuje za vynikající výsledek. Kůň může obdržet plusové a trestné body dle pravidel. Diskvalifikace následuje, pokud jezdec dovolí svému koni nedokončit práci s dobytkem nebo opustí arénu před vypršením času (WRC, 2006). Obr. 4 Ukázka Cow sense (www.cache.eb.com/eb/image?id=1317&rendTypeId=4)
19
→ Team Penning (označení třídy x92) Jde o nejnověji se objevující dobytkářskou disciplínu na českých kolbištích. Pro tuto disciplínu musí být corral (americké označení arény, kolbiště) opticky rozdělen startovní čárou na dvě poloviny. Jedná se o týmovou soutěž a je zapotřebí dát dohromady tříčlenné družstvo na náležitě vytrénovaných koních. Tento tým má za úkol co nejrychleji oddělit ze stáda 3 kusy dobytka, které jsou označeny stejnými čísly nebo stejnými barevnými stuhami. Ty pak musí zahnat do malé ohrady uvnitř kolbiště. Soutěžící se od hlasatele dozví přidělené číslo nebo barvu, až když první kůň protne nosem startovní čáru a začíná se měřit čas (www.westerners.cz) Časový limit určí vedení soutěže: 60-ti, 75-ti nebo 90-ti vteřinový. Každý tým musí dostat varovný zvukový signál 30 vteřin před uplynutím časového limitu. Čas se přestává měřit ve chvíli, kdy jezdec stojí v brance malé ohrady se zdvihnutou rukou a všechna ostatní neuzavřená telata jsou za startovní čárou. 5 trestných vteřin se připočítá za ztrátu klobouku, diskvalifikace následuje za jakýkoliv dotyk jezdce telete (WRC, 2006). Obr. 5 Ukončení úlohy team penning – zdvižení ruky (Kristýna Znamenáčková)
3.3.2 Rychlostní disciplíny a hry Rychlostní disciplíny patří k divácky nejoblíbenějším. Získávají si jejich přízeň svou rychlostí a dramatičností - rozdílem několika setin dochází k rychlým změnám na předních místech. I pro jezdce jsou tyto disciplíny příjemné v tom, že jsou nejkratší. Opracování koně, proběhnutí dané trasy na kolbišti během několika málo vteřin, převzetí cen a mohou jet domů (BÍLKOVÁ, 2007). → Barrel Race (označení třídy x61) Je zároveň rodeovou disciplínou. Dříve se jednalo o ryze dámskou disciplínu. Vítězem se stává ten, kdo v nejkratším čase projede vymezenou dráhu. Ta je určena třemi barely umístěnými v kolbišti v rozích rovnostranného trojúhelníku - minimálně 20
5,5 m od hrazení u sudu č.1 a 2 a od sudu č.3 ke konci arény 11m. Dvojice musí kolem každého sudu provést obrat, tak aby byl kruh kolem sudu uzavřen. Soutěž se jede většinou dvoukolově, kdy se počítá lepší čas. Za poražení barelu následuje citelná penalizace 5 vteřin, stejně tak za ztrátu klobouku. Za nedodržení kurzu následuje diskvalifikace (www.kostelany.cz). Obr. 6 Barrel race v podání křížence PH a ČT (Tereza Petlachová)
→ Pole Bending (označení třídy x71) V této disciplíně se testuje rychlost a především obratnost koně. Jde doslova o ohýbání se okolo tyčí. Jezdec na koni má za úkol co nejrychleji projet slalom mezi 6 tyčemi, s tím, že nejprve cválá co nejrychleji k poslední tyči a tam začíná slalom zpět směrem ke startu. U první tyče se obrací a jede slalom zpět k poslední tyči a vrací se zpět rovně co nejrychleji podél tyčí do cíle. Za každé poražení tyče a ztrátu klobouku následuje připočtení 5 trestných vteřin. Diskvalifikace je opět za nedodržení kurzu (HERMSEN, 1997). Obr. 7 Otočka kolem tyče v pole bending (Tereza Petlachová)
21
→ Stake Race (označení třídy 572) Tato soutěž je pouze pro kategorii mládeže – 13 let a mladší. Cílem je co nejrychleji opsat osmičku kolem dvou tyčí. Pět trestných vteřin bude přičteno za ztrátu klobouku. Pře shození některé tyče nebude čas zaznamenán (WRC, 2006). → Hry Hry jsou oblíbené především mezi mládeží. Jde o rychlostí disciplíny, které nevedou k bodovému ohodnocení pro chovatelské nebo sportovní žebříčky, ale slouží pouze ke zpestření programu soutěží. Mezi nejznámější patří Flag Race, Ribbon Race, Boot Race, Keyhole Race a Zachránce.
3.3.3 Drezúra Westernová drezúra se dělí na několik různých disciplín: trail, western pleasure, reining, free style reining, western horsemanship, western riding, superhorse. → Trail (označení třídy x21) Při této disciplíně jde o překonávání překážek, které může jezdec potkat v přírodě. Skládá se ze 3 povinných překážek – otevření a zavření branky, couvání mezi kavaletami a jízdu přes čtyři kavalety – a nejméně 3 volitelných překážek jako například obrat ve čtverci, vodní příkop, jízda přes dřevěný můstek, ustupování atd. V pravidlech jsou uvedeny i zakázané překážky, které by mohly být pro koně nebezpečné nebo příliš stresující. V trailu musí být požadováno předvedení všech chodů (HERMSEN, 2002). Systém přidělování bodů je od nuly po nekonečno s tím, že 70 bodů je průměrný výkon, ke kterému se buď mohou body přičítat nebo odčítat. Každá překážka je bodována od +1 ½ do -1 ½ . Dále může jezdec obdržet trestné body (penalty): ½ trestného bodu, 1, 3 a 5 trestných bodů dle stanovení pravidel (WRC, 2006). Obr. 8 Povinná překážka branka v podání shetland pony (www.paya.netdirect.cz/korycany/Paya0038.JPG)
22
→ Western pleasure (označení třídy x11) Tato disciplína je v kvalitním provedení dost náročná. Jezdec a kůň postupně předvedou po obvodu kolbiště všechny tři chody: krok, klus a cval na oba směry podle pokynů rozhodčích. U mládeže mohou být vypsány jen dva chody – krok a klus. Klus a cval je oproti klasickému anglickému ježdění velmi pomalý, avšak musí vycházet ze správného podsazení. Pobídky musí být neznatelné a kůň na ně musí ochotně reagovat. Rozhodčí může požadovat pro upřesnění pořadí couvání (www.kostelany.cz). Konečné pořadí se stanoví podle předvedení koně v jednotlivých chodech na pravou i levou ruku. Nejlepší ohodnocení by měl dostat kůň, který se pohybuje plynule, je vyvážený a ochotný a který působí dojmem, že je fit a je na něm radost jezdit. Hodnocení této disciplíny je velmi subjektivní a rozhodčí nemůže vidět nikdy všechny jezdce najednou a tak jde někdy i o štěstí nebo smůlu jezdce, když rozhodčí nezahlédne nebo zahlédne jeho chybu (WRC, 2006). Obr. 9 Western pleasure – předvedení koní v kroku a cvalu (Tereza Petlachová) Walk
Lope
→ Reining (označení třídy x01) Reining je jedna z nejzajímavějších a nejvíce obsazovaných disciplín. Jet koně v této soutěži neznamená jenom koně vést, ale mít každý jeho pohyb pod kontrolou. Kůň by měl následovat vedení jezdce a nechat se plně ovládat (WRC, 2006). Pro soutěže se vypisuje jedna z předepsaných úloh. V každé úloze se požaduje předvedení velkých rychlých a malých pomalých cvalových kruhů, spinů (rychlé otočky kolem vnitřní zadní nohy), sliding stopů (zastavení z rychlého cvalu, kdy kůň „zablokuje“ zadní nohy a předníma doklusává), rollbacků (zastavení ze cvalu, otočení o 180° a okamžité navázání cvalu – to vše jako jediný pohyb bez ztráty kmihu), letmých přeskoků a couvání (www.cjf.cz).
23
Bodování je založeno od 0 do nekonečna, přičemž 70 bodů je průměrný výkon. Bodování a penalizace reiningu patří k nejnáročnějším. Většina úlohy je ve cvalu a rozhodčí tak rychle musí hodnotit každý dobře nebo špatně provedený prvek (WRC, 2006). Obr. 10 Sliding stop - divácky nejatraktivnější reiningový prvek (Tereza Petlachová)
→ Freestyle Reining (označení třídy x01F) Je jízda v souladu s hudbou, která je povinná. Nutné je předvedení povinných cviků a to: minimálně 4 po sobě následující spiny vpravo a vlevo, minimálně 3 stopy, minimálně 1 přeskok zleva doprava a zprava doleva. Při nesplnění povinných prvků následuje hodnocení SKORE „0“. Tyto povinné cviky mohou být doplněny přídavnými prvky, ale celkový čas jízdy nesmí přesáhnout 4 minuty. Kostýmy jsou dovoleny, může se používat obou rukou, stejně jako mohou jezdci jet bez uzdění. Jezdci mohou být posuzováni pouze při jízdě obkročmo a to dle pravidel pro disciplínu reining s výjimkou případů, které pravidla pro freestyle řeší odlišně (www.cjf.cz).
24
Obr. 11 Freestyle reining (http://www.slidetowin.com/p7hg_img_2/fullsize/FergusonArabians005_fs.jpg)
→ Western Horsemanship (označení třídy x31) Zde se posuzuje držení těla a jezdecká vyspělost jezdce. V této disciplíně existují dvě části: individuální úloha a společná úloha. Během individuální části musí jezdec absolvovat předem vypsanou úlohu. Základní chody se posuzují na rovných přímkách a na kruzích. Finalisté jsou pozvání do společné části, kde musí všichni účastníci předvést své koně v základních chodech, tj. walk, jog, lope. Porota posuzuje sed a držení těla jezdců, způsob, jakým udílejí pomůcky koním, a celkový dojem, který dvojice vytváří (HERMSEN, 1997). Soutěžící jsou bodově hodnoceni v rozsahu 0 až 20 bodů s ½ bodovým dělením. Deset bodů by mělo být vyčleněno na hodnocení vzhledu jezdce a koně a dalších deset na zhodnocení provedené úlohy (WRC, 2006). → Western Riding (označení třídy x41) Rozhodčí vybírá jednu z předepsaných úloh. Všechny úlohy mají společné prvky: práce ve všech chodech, couvání, překonání jednoduché překážky a několik letmých přeskoků. Kůň je hodnocen za kvalitu chodu, přeskoků ve cvalu, jejich čistota a přesnost provedení, stejně jako plynulost a klidné provedení celé úlohy. Dvojice je hodnocena od 0 do 100 bodů, kde 70 bodů je průměrný výkon. Udělují se trestné body a body k dobru dle stanovení pravidel (www.kostelany.cz).
25
→ Superhorse (označení třídy x51) Tato disciplína je kombinací disciplín Trail, Western Riding, Western Pleasure a Reining. Jednotlivé části se řídí pravidly pro danou disciplínu. Mohou se zúčastnit pouze koně čtyřletí a starší na páce s jednoručním vedením. Úlohy jsou předepsány pravidly (WRC, 2006).
3.3.4 Halter a Showmanship at Halter → Showmanship at Halter (označení třídy x38) Zde je v centru pozornosti nikoli kůň, ale člověk. Kůň zde slouží pouze jako rekvizita k prokázání schopnosti předvádějícího. Rozhodčí si všímá především vystupování, schopnosti správně předvést koně, oblečení a upravenosti soutěžícího. K posouzení slouží jednoduchá úloha, která většinou obsahuje změny chodů, obraty, couvání a zastavení. Rozhodčí vyžaduje dokonalou preciznost. Dvojice může získat maximálně 20 bodů, přičemž 10 z nich je za vzhled předvádějícího a koně a 10 bodů za provedení úlohy (LEČÍKOVÁ, 2004). Disciplína má prověřit schopnost předvádějícího předvést koně ve třídě halter. Obr. 12 Showmanship at Halter (www.fotoreklama.cz/prew/fotogalerie/)
→ Halter Jedná se o chovatelskou disciplínu – je tedy vypisována jen u AQHA, ApHC a APHA. Jde o předvádění koní na ohlávce rozdělených do samostatných skupin podle pohlaví a věku. Posuzuje se především exteriér koně – korektní stavba, rovnováha, osvalení a jeho rozložení - s přihlédnutím na chovatelské hledisko u jednotlivých plemen westernových koní jako je plemenný a pohlavní charakter. Koně jsou zde předvedeni v kroku a klusu, a poté posouzeni rozhodčím (www.kostelany.cz). 26
3.4 Plemena využívaná ve westernových soutěžích Kovbojové využívají nejčastěji koně plemen Paint, Appaloosa a Quarter Horse pro jejich odolnost a poslušnost (MANILI, 2005). V ČR jsou američtí koně a ostatní plemena koní chovaných v ČR využíváni v soutěžních disciplínách westernového ježdění, pro chov a zušlechťování plemen, pro rekreační ježdění nebo v současné době jsou především QH a jejich kříženci pro svoji vyrovnanou povahu používání pro hiporehabilitaci.
3.4.1 Quarter horse Quarter horse dostal své jméno díky běhání na trati, která obvykle nebývala delší než čtvrt míle (quarter of a mile = zhruba 400m). Protože na těchto čtvrtmílových tratích vítězili nad nejedním anglickým plnokrevníkem, dostali jméno quarter horse, neboli „čtvrtkař“ (HERMSEN, 2002). Později díky mechanizaci poklesl význam i v chovu dobytka a tak se QH stal jezdeckým koněm pro volný čas. Koncem minulého století zažil QH velkou renesanci ve westernovém stylu soutěží, jako jsou rychlostní závody, pracovní disciplíny a rodeo (DRAPEROVÁ, 2003). V některých publikacích můžeme najít QH i jako Honáckého koně. Vychází z koní přivezených do Ameriky španělskými konkvistadory. Během sedmnáctého a osmnáctého stolení si předchůdce QH oblíbili britští kolonisté. Díky jeho odolnosti a mohutnosti se stali „pravou rukou“ osadníků. Při rozšiřování území se stali nenahraditelnými pomocníky při chovu dobytka. Časem se u těchto koní vyvinul „kravský smysl“ (cow sense) a dovedli s neuvěřitelnou rychlostí předvídat, kdy se dobytek dá do pohybu, obrátí se či zastaví (DRAPEROVÁ, 2003). Říká se o něm, že se „obrátí na pětníku a ještě vám čtyři halíře vrátí“, což jej beze sporu zachránilo pro budoucí generace (LANGRISH a SWINNEYOVÁ, 2005). → Charakteristika plemene Hlava je malá, v čele a v čelistech široká s malými nozdrami. Oči jsou velké, inteligentní a výrazné. Kohoutek je nízký a dobře osvalený. Hrudník je široký a hluboký a přední nohy posazené široko od sebe. Záď a vnitřní strana stehen jsou výrazně osvaleny. Silná hlezna jsou dobře stavěná. Hůlková výška je mezi 145 a 160 cm. Quarteři jsou konstitučně tvrdí, velmi rychlí, mají dobrou přirozenou rovnováhu a jsou
27
velmi obratní. Díky mohutnému osvalení především zádě a zadních končetin jsou tito koně schopni bleskurychle zrychlit, změnit směr či zastavit. (HERMSEN, 2002) Konstituce je neopomenutelným významným měřítkem šancí koně na úspěšné uplatnění (ROBERTS, 2005). → Zbarvení plemene Podle pravidel AQHA z roku 2003 pravidla striktně omezují množství bílých odznaků a nepovolují na těle koně světlou nebo růžovou kůži, ani bílé odznaky mimo povolené zóny. Nesmí se vyskytnout modré oko (AQHA, 2003). Všechny nesmíšené typy zbarvení jsou povoleny. Co se týče velikosti odznaků, tak v posledních letech dochází ke zmírnění pravidel (www.czqha.cz). Uznávané barvy AQHA rozeznává následují barvy. Nutno poznamenat, že se může vyskytnout extrémní změna zbarvení uvnitř kategorie (www.czqha.cz). a) Bay (hnědák) - barva těla se mění mezi žlutohnědou přes červenohnědou až ke světlé zlatohnědé. Hříva a ocas musí být vždy černé. b) Black (vraník) - barva těla je černá, bez světlých skvrn. Huba, boky a nohy musí být černé, stejně jako hříva a ocas (www.czqha.cz). c) Brown (tmavý hnědák) - na tmavohnědém koni je všechna srst hnědá s plochami světlejších barev, které se mohou nacházet na hlavě, na plecích, na bocích, na spodku břicha, na vnitřních horních partiích nohou nebo horních stehnech. Hříva, ocas a nohy musí být černé (www.czqha.cz). d) Buckskin (plavák) - forma plavého zbarvení s kolísáním od žlutohnědé ke zlaté. Tato barva často připomíná barvu kůže jelena. Pro tuto barvu je charakteristická černá hříva, černý ocas a černé nohy (AQHA, 2003). e) Chestnut (kaštanový ryzák) - barva těla se mění od zlaté přes odstín mědi až k tmavé barvě jater. Mohou se vyskytovat i malé plošky černé srsti, světlejší odstín naopak může mít lehčí příměs bílých chlupů v srsti, ale ne v dostatečném počtu, aby to bylo možno označit za prokvetlost. Barva hřívy a ocasu se může měnit ve stejných barvách jako tělo, mohou mít i světlejší nebo tmavší odstín. f) Dun (plavák) - barva těla je žlutavá nebo zlatá a smí směřovat k barvě matné mědi. Tento kůň musí mít vždy na hřbetě úhoří pruh a smí mít zebrové pruhy na nohou a příčné pruhy na zátylku. Hříva a ocas mohou být hnědé nebo černé (AQHA, 2003).
28
g) Red dun – je specifickou formou předchozího typu zbarvení. Tělo je jasně žluté, hříva, ocas a úhoří pruh jsou zbarveny sytě rezavě. Hříva i ocas mohou být samozřejmě i bílé nebo kombinované (www.horses-online.cz). h) Gray (vybělující bělouš) - šedá barva srsti je směsí bílých chlupů a chlupů jiné barvy, které rostou na černé kůži. Hříva a ocas musí být vždy stejné barvy jako tělo. Bílí koně se rodí jako velmi tmaví nebo černí a mají málo bílých chlupů v srsti. První rozšíření bílých chlupů je možno vidět kolem uší a očí. Později se začne ukazovat více bílých chlupů rozmístěných na hřbetě a na zádi. Barva srsti v každém následujícím roce zesvětlá, protože bílé chlupy postupně nahradí barevné chlupy. i) Palomino (žluťák, isabela) - bývá popisována jako barva 22 karátového zlata. Jeho barva srsti je běžně zlatožlutá, hříva a ocas jsou bílé. Nemá úhoří pruh. j) Grullo - tato barva se zčásti označuje jako kouřová, holubí nebo myší a nevzniká ze směsi tmavých a bílých chlupů, ale každý chlup je myší barvy. Hříva, ocas a konce nohou jsou obvykle černé. Koně grulla smějí mít úhoří pruh na hřbetě, příčné pruhy přes kohoutek a zebrování na nohou. k) Sorrel (ryzák) – barva těla je rezavá až měděná. Hříva a ocas mají stejnou barvu jako tělo, ale mohou být i světlejší. l) Red roan, bay roan a blue roan (červený, hnědý a černý bělouš) – srst je pravidelnou směsí bílých a barevných chlupů. U blue roan jsou pigmentované chlupy černé, u bay roan hnědé a u red roan rezavé. Vždy musí být podkladem pigmentovaná, černá kůže.
3.4.2 Paint horse American Paint Horse Association byla založena v roce 1962 a udržuje registr koní s originálními barevnými znaky kontrastní bílé a tmavé srsti a kůže a charakteristické stavby těla honáckého koně. Vznikla právě z vyřazených koní – vícebarevných hříbat, která AQHA odmítla pro rozsah bílých odznaků zapsat, přestože původově splňovali požadavky kladené AQHA (DRAPEROVÁ, 2003). → Charakteristika plemene Painti mají stejně jako QH výborný temperament a jsou velmi inteligentní a spolehliví. Hlava je malá, široké čelo s přátelskýma, výraznýma očima, nozdry připomínají araba, nevýrazný kohoutek dobře osvalený, silně vyvinutá osvalená záď a nohy. Kohoutková výška se může pohybovat mezi 153 až 163 cm.
29
Paint má klidné chody s mimořádným akceleračním potenciálem (HERMSEN, 2002). → Zbarvení plemene Koně plemene American Paint se vyskytují v několika základních typech strakatosti, které jsou přesně definovány. Je důležité také genetické pozadí jednotlivých typů zbarvení i základní barvy (www.czpha.cz). Uznávané barvy Jedná se o již dříve popsané základní barvy u plemen QH, a to: Bay, Black, Brown, Sorrel, Chesnut, Dun, Red dun, Grullo, Buckskin, Palomino, Gray, Red roan, Blue roan, Bay roan. Oproti QH se uznávají i barvy se znaky albinismu: Cremello – trup, ocas i hříva jsou smetanové nebo téměř bílé na růžové kůži. Oči jsou modré nebo bezbarvé. Odznaky jsou téměř nezjistitelné. Perlino – trup smetanový nebo téměř bílý. Nohy, ocas a hříva světle rezavé nebo světlehnědé. Kůže je narůžovělá nebo šedá. Oči jsou většinou bezbarvé nebo modré (www.czpha.cz). Základní typy zbarvení PH Tobiano – tento typ zbarvení se vyskytuje u většiny plemen. APHA tobiano definuje těmito několika znaky: nohy stejně jako kopyta většinou bílé, na hlavě bílá barva v minimálním rozsahu hvězdy, základní barva přesahuje v některém místě mezi ušima a ocasem hřbet, oči jsou obvykle tmavé, bílá barva je oddělena zřetelně od základní barvy a po trupu je rozmístěna vertikálně, hranice mezi bílou a tmavou barvou je tvořena pigmentovanou kůží s bílými chlupy, běžné jsou „inkoustové kaňky“, což jsou malé kulaté skvrnky v bílé ploše (www.czpha.cz). Overo – je slovo španělského původu a znamená „jako vajíčko“. Jedná se o tři geneticky odlišné verze zbarvení: Frame overo (rámový) – název odvozen na základě vzhledu, kdy je bílá barva uprostřed trupu a základní tmavá ji rámuje. Mezi další znaky patří častý výskyt modrých očí, bílá barva nezasahuje přes hřbet, dolní část končetin a kopyta bývají tmavé, okraje mezi bílou a základní barvou jsou jasně patrné, ale bílé oblasti působí jako okousané (www.czpha.cz). Sabino – toto zbarvení určujeme podle několika znaků: nohy i kopyta bývají bílé a bílá barva se přes nohy v roztřepených pruzích rozlévá od břicha po celém trupu,
30
hlava je převážně bílá a běžné jsou modré oči nebo modrohnědé, hranice mezi bílou a základní barvou není přesně rozlišitelná (www.czpha.cz). Splashed white – charakteristickými znaky jsou bílé nohy a spodní partie trupu, hlava taktéž bílá a oči často modré, rozhraní barev je zřetelné a hladké, bez prokvetlých míst, bílá barva sahá přes hřbet jen vzácně (www.czpha.cz). Tovero – je extrémní hříčkou přírody, kdy se pomíchají mateřské a otcovské geny a hříbě tak nese charakteristické znaky obou zbarvení tobiano i overo. Můžeme sledovat tyto charakteristické znaky: tmavá pigmentace kolem uší, na čele, někdy i kolem očí nebo huby, odkud stoupá na líce; jedno nebo obě oči jsou modré; skvrny na hrudi stoupající ke krku, ve slabinách pokračujících na trup, u kořene ocasu (www.czpha.cz). → Pinto Pinto Horse Association of America byla založena v roce 1947 a registruje koně a pony se stejnými overo a tobiano barevnými odznaky, které jsou uvedeny u paint horse. Zjednodušeně se dá říci, že Pinto Horse Association registruje koně jakéhokoliv plemene, pokud splňuje podmínky zbarvení. Pinta jsou ve všech velikostech, od miniaturních po vzrostlé koně.
3.4.3 Appaloosa Skvrnité zbarvení srsti amerických appaloos se odvozuje od koní dovezených španělskými konkvistadory. Slovo appaloosa se odvozuje od oblasti Palouse, pojmenované po stejnojmenné řece. V roce 1938 byl založen Appaloosa Horse Club v Oregonu. Za cíl si stanovil shromáždění záznamů a historických údajů týkajících se původu appaloosy a směřujících k zachování, zlepšení a standardizaci plemene a zřízení registru schválených koní (DRAPEROVÁ, 2003). → Charakteristika plemene Appaloosy jsou neobyčejně vytrvalé, nenáročné a mají dobráckou, klidnou a pracovitou povahu. Hlava je široká, oko jiskrné. Uši jsou, tak jako u všech amerických plemen, malé a špičaté. Krk je svalnatý, hrudník široký. APPA má kulatou, silnou záď s vysoko nasazeným ocasem. Žíně jsou velmi jemné. Hůlková výška je mezi 147 – 157 cm. Chody APPA jsou všechny velmi pohodlné a příjemné. Jako typický westernový kůň má cval s vysokým akceleračním potenciálem, avšak přitom zůstává příjemným. Díky proslulým silným končetinám s vynikajícími kopyty je dobrým koněm pro vytrvalostní ježdění. (HERMSEN, 2002). 31
→ Zbarvení plemene APPA Ačkoli jsou Appaloosy většinou snadno rozeznatelné už na první pohled díky skvrnám a flíčkům v srsti, jsou pro jejich neomylnou identifikaci podstatné tři důležité znaky: a) Viditelné bělmo oka je u Appaloos na rozdíl od ostatních plemen zřetelné a jasně patrné, připomínající lidské oko. b) Pruhovaná kopyta jsou jen doplňkovým znakem, protože vertikální pruhování můžeme pozorovat i u jiných plemen s bílými odznaky na nohou. c) Skvrnitá kůže je základní charakteristikou plemene. Růžová kůže (nepigmentovaná) tvoří s tmavými plochami (pigmentovanými) flíčky zejména na nose a hlavně kolem očí a na genitáliích (www.appaloosa.cz). Uznávané barvy ApHC uznává 13 základních barev, které v kombinaci se skvrnami, prokvetlou srstí a flíčky tvoří tisíce nenapodobitelných kombinací. Jsou to barvy shodné s uznávanými barvami u QH: Bay, Black, Buckskin, Brown, Chesnut, Sorrel, Dun, Palomino, Gray, Grullo, Red Roan, Blue Roan. ApHC uznává ještě další barvu: White (bílá) - barva těla je sněhobílá s růžovou nebo světle zbarvenou kůží. Někteří koně APPA mají bílou barvu těla s mnoha tmavými flíčky na mnoha partiích nebo na celém těle. Pod tmavým flíčkem se nachází tmavá kůže. Tato barva se někdy označuje jako "leopard". Je podobná zbarvení dalmatina, ale pro potřebu registrace se označuje jako "bílá s puntíky". Hříva a ocas musí být bílé (www.appaloosa.cz). Rozlišení vzorů užívaných u ApHC a) Leopard neboli v našem lidovém označení také hermelín. Vzor pokrývající celé tělo tmavými vejčitými skvrnami na bílém podkladě. b) Snowflake neboli sněhová vločka je naopak tmavé zbarvení pokrývající také celé tělo bílými flíčky, nejhustěji rozesetými na zádi. c) Blanket over... (deka přes), která může být přes boky (Hips), bedra a boky (Loin and Hips), hřbet a boky (Back and Hips) nebo přes trup a boky (Body and Hips). d) Roan neboli prokvetlost, která je patrná po celém těle. e) Frost neboli mráz nebo jinovatka, kde je prokvetlá pouze záď koně (EDWARDS, 1998).
32
3.4.4 Ostatní plemena Je jednoznačné, že pokud má westernový sport v České republice vzkvétat, tak nemůžeme vidět na kolbištích jen koně amerického původu. Většina lidí chovající koně hledá nějaké uplatnění pro toho svého konkrétního a tím beze sporu westernový sport je (BÍLKOVÁ, 2007).
Český teplokrevník. Díky kratšímu obdélníkovému, přiměřeně velkému rámci, harmonických tvarů, s přiměřeně dlouhým krkem, šikmou lopatkou, středně dlouhým pevným hřbetem, širokými dobře osvalenými bedry, korektním postojem a zaúhlením končetin, přiměřeně širokým a hlubokým hrudníkem najde uplatnění ve většině westernových soutěží (www.schct.cz). Nejčastější využití má v trailu, western ridingu, superhorse, někdy i pleasure, western horsemanship, a velmi zřídka v reiningu. ČT s vysokým rychlostním indexem může vítězit i v rychlostních soutěžích (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
Anglický plnokrevník. Jde o plemeno šlechtěné na rychlost v dostizích, vyznačující se korektním exteriérem. Má pevný hřbet a nápadně dlouhou, šikmou lopatku, široký a hluboký hrudník. Chody jsou nízké a úsporné. Jeho mnohdy agresivní povaha je předpokladem úspěchů. Bývají často nervózní (www.horses-online.cz). Hlavně díky své rychlosti má největší uplatnění v rychlostních disciplínách. Méně se tak uplatňuje díky své nervozitě v trailu a kvůli nesnášenlivosti ve větších skupinách koní také v pleasure a horsemanship (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004)
Hafling. Jde o malého, avšak výkonného koně s dlouhou a šikmou plecí, širokým a dostatečně hlubokým hrudníkem. Má pevný hřbet a svalnatou záď. Chody jsou prostorné a elastické. Vyznačuje se klidným temperamentem s dobrým charakterem a je pevného zdraví. Díky těmto vlastnostem je vynikajícím typem malého koně univerzálního použití (www.aschk.cz). Zvláštností je, že hafling lehčího typu je uveden na čtvrtém místě ve využití v disciplíně reining hned za QH, PH a APPA. Díky své velikosti je také na předních místech v uplatnění v trailu (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004)
33
Hucul. Patří mezi koně menšího vzrůstu (136 cm v průměru), s pevnou stavbou a silnou kostrou. Má krátký a svalnatý krk, pevný hřbet, jistý krok a s vynikající obratností v terénu. Na svou velikost neobyčejně silný kůň si získal oblibu jako soumar. Dnes se však využívá hlavně k turistické jízdě a výcviku dětí, popřípadě hipoterapii (KHOLOVÁ a HOŠEK, 2000). Pro svou velikost a obratnost je nejvíce využíván v disciplíně trail, ale i v rychlostních soutěžích. Velmi zřídka se účastní reiningu (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
WPB (The Welsh Part-Bred). Jde o podílového welše. Má neomezenou kohoutkovou výšku a musím mít minimálně 12,5% registrované welšké krve. Jedná se o koně s dobrým charakterem, temperamentem, s prostornou a elastickou mechanikou pohybu. Hřbet a bedra jsou svalnatá, silná a dobře vázaná, hrudník je hluboký. Je vhodný pro všechny druhy jezdeckého sportu i pro běžné jezdecké a rekreační využití (www.welsh-cz.info). WPB se využívá v trailu, rychlostních disciplínách, ale i v pleasure nebo western horsemanshipu (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
Arabský plnokrevník. Pro svoji vytrvalost a rychlost je oblíben také arabský plnokrevník
v rychlostních
disciplínách
westernových
soutěží.
S mírnějším
temperamentem se však mohou uplatnit jedinci i v trailu (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004). Arabský plnokrevník je stejně jako jeho příbuzní zrozen pro rychlost. Je inteligentní, svéhlavý kůň s vysoce vyvinutými smysly. Typický je pro něj štičí profil hlavy a malý čtvercový rámec (145-155 cm). K lidem je však mírný a příchylný. Nejlépe mu vyhovují otevřené krajiny, kde může projevit svůj statečný a ohnivý temperament. (TETTENBORNOVÁ, 1999)
34
Shagya arab. Na rozdíl od arabského plnokrevníka je menšího až středního, kratšího obdélníkového rámce (150-160 cm) a záď je svalnatá, ale mírně skloněná. Chovným cílem je ušlechtilý arabský kůň většího rámce, který je pro svoji jezditelnost, temperament, charakterové vlastnosti a zdraví vhodný pro všechny druhy sportu (www.shagya.cz). I přesto, že má větší tělesný rámec než kompaktní arabský plnokrevník, tak se s ním hojně setkáváme na startovních listinách rychlostních soutěží (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
Angloarab. Rychlý, vytrvalý jezdecký kůň s výbornou mechanikou pohybu. Velmi harmonický a ušlechtilý kůň středního rámce se svalnatým krkem, dobře vázanou, středně dlouhou horní linií, svalnatou zádí a hlubší širokou hrudí (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). Díky své rychlosti a výborné mechanice pohybu, je druhým nejoblíbenějším plemenem v rychlostních disciplínách hned po A1/1 (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
Pony. Jeho výška nepřesahuje 148 cm (měřeno bez podkov). Hrudník by měl být hluboký či středně hluboký. Osvalení se liší podle plemene (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). Verschure ve své knize uvádí, že ve volné přírodě byl poník častou kořistí šelem. Proto se u něj vytvořil silný instinkt bránit se každému ohrožení útěkem, který u něj přetrvává dodnes (VERSCHURE, 2004). Ovšem například Shetlandský i Islandský pony vyrůstali na ostrovech, kde nebyli žádní predátoři, kteří by je ohrožovali. Mají výhodu díky své velikosti v trailu. Také v rychlostních soutěžích může být jejich malé tělo výhodou při otočkách kolem barelů a při slalomu mezi tyčemi. Naopak se málokdy setkáme s poníkem v reiningu nebo western pleasure (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
Kříženci. Westernové ježdění je pro každého koně, takže se na našich kolbištích setkáváme i s kříženci různých plemen. Ti mohou vynikat i nad čistými americkými plemeny, hlavně pokud se jedná o všestranné disciplíny. Najdeme je ale i na startovních listinách western pleasure, horsemanship nebo zřídka reiningu (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004).
35
4. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Podkladem pro vytvoření databáze byly údaje získané z výsledků westernových soutěžích typu A (národní a mezinárodní soutěže) v České republice ve sledovaném období 2004 – 2008. Databáze byla sestavena z dat zveřejněných na internetových stránkách WRC ČR v členské sekci. Chybějící data byla doplněna pomocí dotazníků adresovaných přímo majitelům koní. Za sledované období 2004 - 2008 byly shromážděny údaje o koních startujících ve westernových soutěžích typu A v ČR. Jednalo se o 19 plemen koní se 1496 starty, ve 25 disciplínách, rozdělených do 14ti věkových kategorií a podle pohlaví.
O každém koni byly zaznamenány následující údaje: → Plemeno koně → Umístění → Disciplína → Místo konání → Rok konání závodů → Rok narození → Pohlaví → Věk koně v roce startu → Jméno koně → Jméno jezdce → Jméno majitele Pro zhodnocení výkonnosti koní ve westernových soutěžích jsme zvolili charakteristiku umístění koně v soutěži. Z důvodu získání větší variability v souboru jsme zvolili systém pomocných bodů, kdy byla jednotlivá místa bodově ohodnocena dle následujícího systému: •
první místo = 100 bodů
•
druhé místo = 80 bodů
•
třetí místo = 60 bodů
•
čtvrté místo = 40 bodů
•
páté místo = 20 bodů
•
šesté místo = jeden bod
36
Při rozdělení základního souboru dle plemenné příslušnosti byly brány v úvahu všechny koně, kteří se umístili ve sledovaném období do 6. místa včetně. Koně byli rozděleni do 11 skupin podle četnosti startů. Skupina odpovídá plemenné příslušnosti nebo typu koní. Některé skupiny vznikly sloučením zástupců jednotlivých plemen z důvodů nízké četnosti některých dat v souboru.
Třídění dle plemenné příslušnosti: 1 - Appaloosa (Appa) 2 - Quarter Horse (QH) 3 - Paint Horse (PH) + 4 kříženci PH 4 - Český teplokrevník + slovenský teplokrevník + trakénský kůň o ke koním plemene český teplokrevník s celkovým počtem za celé pětileté období 277 startů byli přidáni koně plemene slovenský teplokrevník s 5 starty a koně plemene trakénský kůň s 8 starty 5 - Anglický plnokrevník (A 1/1) 6 - Arabský plnokrevník, polokrevník + angloarab + berberský kůň o ke koním plemene arabský plnokrevník, polokrevník s celkovým počtem za celé pětileté období 6 startů byli přidáni koně plemene angloarab s 5 starty a koně plemene berberský kůň se 3 starty 7 - Hucul 8 - Pony 9 - Welsh Part Bred (WPB) 10 - Hafling 11 - bez plemenné příslušnosti (BPP) Třídění dle roku konání soutěží: 1 - 2004 2 - 2005 3 - 2006 4 - 2007 5 - 2008
37
Třídění dle věku koní v roce konání soutěže: Celkem jsme vytvořili 14 věkových skupin, kde jsme porovnávali výkonnost na základě získaných zkušeností koní a stupně jejich výcviku. Z důvodu nízké četnosti byly některé věkové kategorie sloučeny do jedné skupiny. 1 - dvouletí a tříletí koně 2 - čtyřletí koně 3 - pětiletí koně 4 - šestiletí koně 5 - sedmiletí koně 6 - osmiletí koně 7 - devítiletí koně 8 - desetiletí koně 9 - jedenáctiletí koně 10 - dvanáctiletí koně 11 - třináctiletí koně 12 - čtrnáctiletí koně 13 - patnáctiletí koně 14 - šestnáctiletí a starší koně o kategorie slučuje 8 koní šestnáctiletých, 2 koně sedmnáctileté, 4 koně osmnáctileté, po jednom koni devatenáctiletém a dvacetiletém a 3 startujícím koním bylo v roce konání soutěže 21 let
Třídění dle místa konání soutěží: 1 - Rožnov pod Radhoštěm 2 - Nová Amerika 3 - Česká Ves 4 - Ranč Čeladná 5 - Koryčany 6 - Kostelany 7 - Horka nad Moravou
38
Rozdělení disciplín podle pravidel WRC ČR : 201 Amatér Reining All Ages 231 Amatér Western Horsemanship All Ages 238 Amatér Showmanship at Halter 301 Mládež Reining All Ages 311 Mládež Western Pleasure All Ages 321 Mládež Trail All Ages 331 Mládež Western Horsemanship All Ages 338 Mládež Showmanship at Halter 361 Mládež Barrel Race (od 14-ti let včetně) 371 Mládež Pole Bending (od 14-ti let včetně) 401 Otevřená Reining All Ages 411 Otevřená Western Pleasure All Ages 421 Otevřená Trail All Ages 431 Otevřená Western Horsemanship All Ages 438 Otevřená Showmanship at Halter 441 Otevřená Western Riding All Ages 451 Otevřená Superhorse All Ages 461 Otevřená Barrel Race All Ages 471 Otevřená Pole Bending All Ages 491 Otevřená Cutting All Ages 4011 Otevřená Reining Freestyle All Ages 4012 Otevřená Reining Junior All Ages 4013 Otevřená Reining Senior All Ages 4112 Otevřená Western Pleasure Junior All Ages 4113 Otevřená Western Pleasure Senior All Ages Třídění podle pohlaví: 1 - hřebec 2 - klisna 3 - valach
39
4.1 Statistické zpracování dat Data byla statisticky zpracována lineárním modelem GLM ve statistickém programu UNISTAT 5.1 s pevnými efekty podle modelové rovnice: yijklmno = µ + ri + sj + tk + ul + vm + wn + zo + eijklmno, kde:
yijklmno - sledovaný efekt µ - celkový průměr souboru ri – pevný efekt i-tého plemene (i = 1,2… 11) sj - pevný efekt j-té disciplíny (j = 1,2.....25) tk - pevný efekt k-tého místa konání (k = 1,2......7) ul - pevný efekt l-tého roku konání (l = 1, 2....5) vm - pevný efekt m-tého pohlaví (m = 1, 2, 3) wn - pevný efekt n-tého věku v roce konání soutěže (n = 1, 2....14) zo - pevný efekt o-tého majitele (o = 1, 2....149) eijklmno - náhodný efekt V případě statistického prokázání vlivu sledovaných efektů metodou GLM jsme dále metodou mnohonásobného porovnávání dle Scheffeho, resp. dle Tukeye-B stanovili průkaznost vzájemných rozdílů mezi jednotlivými sledovanými skupinami.
40
5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 5.1 Vývoj početních stavů plemen koní ve westernových soutěžích v letech 2004 – 2008 Tabulka 1 a graf 1 dokumentuje vývoj početního stavu jednotlivých skupin plemen koní na závodech typu A v letech 2004 – 2008. Tab. 1 Vývoj početního stavu plemen koní PLEMENO Appa QH PH ČT A 1/1 Arab Hucul Pony WPB Hafling BPP CELKEM
2004 39 161 72 146 59 7 4 5 3 1 8 505
2005 6 39 24 56 20 1 1 2 4 4 0 157
2006 21 110 38 30 12 4 2 3 1 3 3 227
2007 34 99 59 31 7 0 0 9 2 0 3 244
2008 34 163 115 27 2 2 2 11 3 0 4 363
Tabulka 1 ukazuje vývoj početního stavu koní, kteří se v letech 2004 – 2008 účastnili národních a mezinárodních závodů na území ČR. V roce 2004 se závodů účastnilo 272 (54%) koní amerických westernových plemen a 233 (46%) koní ostatních plemen. V roce 2008 soutěžilo už jen 51 (14%) koní ostatních plemen a 312 (86%) koní amerických westernových plemen. V roce 2004 se účastnilo soutěží typu A nejvíce závodních koní za celé sledované období. Nejpočetněji byli zastoupeni koně plemene QH (32%). Důvodem vysokého celkového početního stavu v roce 2004 byl především fakt, že v počátcích westernového sportu u nás byly nejdostupnějšími plemeny ČT a A1/1. Každým rokem jsou z dostihového sportu vyřazováni méně úspěšní A1/1, které můžeme po rekvalifikaci potkávat v dalších jezdeckých odvětvích včetně westernového sportu (BÍLKOVÁ, 2006). A1/1 nacházel uplatnění především v rychlostních disciplínách, kde bylo využíváno jeho rychlosti a rychlých reakcí. Nejdostupnějším plemenem v ČR v roce 2004 byl ČT. Ten měl oproti rychlému, ale většinou i často nervóznímu A1/1 výhodu v menší vzrušivosti a tím větší soustředěnosti na jezdcovy pobídky. Dobře ježděný teplokrevník se tak stal vhodným koněm pro většinu disciplín westernového sportu. Nejčastěji se v roce 2004 umísťoval v disciplíně trail. ČT s vysokým rychlostním indexem byl úspěšný i v rychlostních disciplínách. 41
Graf 1 Vývoj počtu koní startujících ve westernových soutěžích 600 505
počet koní
500 400
363
300
244
227
200
157
100 0 2004
2005
2006
2007
2008
rok
Z grafu 1 je patrný velký pokles počtu koní v roce 2005 oproti roku 2004. Od roku 2004 dochází k postupnému pozvolnému zvyšování, ale ani v roce 2008 nebylo dosaženo stejného počtu koní jako v roce 2004. Tento výrazný pokles je způsobem úpravou pravidel v roce 2005, kdy došlo k rozdělení soutěží na více typů a to Mistrovství ČR mládeže, Mistrovství ČR dospělých, a závody typu A, B, C, D. Navíc také začaly vznikat organizace, které umožňovaly účastnit se disciplín westernového sportu bez nutnosti vlastnit westernovou licenci jezdce. Tyto organizace nepořádají závody pod hlavičkou WRC a tudíž se nemusí řídit stanovenými pravidly. Jednou z organizací je tzv. skupina JUJU Brno. Samotná zkratka je významem těchto soutěží – Jen Úplně Jednoduché Úlohy. Tato organizace uvádí pouze nepsaná pravidla, která říkají, že JUJU závody mohou na vlastní zodpovědnost pořádat nebo se jich účastnit všichni bez ohledu na příslušnost k jezdeckému sportu a stylu. Povolena je i newesternová nebo žádná výstroj, která ale musí být bezpečná a nesmí působit koně nepohodlí. Důraz je kladen na jemné zacházení s koněm (www.juju.cz). Tyto soutěže jsou neoficiální, tréninkové a jedná se tak o místo setkávání se westernového a anglického stylu ježdění, kde má každý dle svého jezdeckého umění možnost se umístit ve westernových disciplínách a nejen v nich. Můžeme se zde setkat i s jízdou v kostýmech,
trpasličí
jízdou,
jízdou
ve
parawesternem.
42
stylu
natural
horsemanship
nebo
Graf 2 Početní zastoupení za sledované období jednotlivých skupin plemen
14
9
100
134
30
290
13
572 308
8 18
Appaloosa Pony Quarter Horse Hafling bez plemenné příslušnosti Paint Horse + kříženci PH Welsh Part Bred Český teplokrevník + Slovenský teplokrevník + Trakénský kůň Arabský plnokrevník, polokrevník+ Angloarab + Berberský kůň Anglický plnokrevník Hucul
Graf 2 zobrazuje celkový počet zástupců sledovaných plemen koní v období 2004 – 2008 v soutěžích typu A. Americká westernová plemena jsou celkově zastoupena ze 68%. Domnívám se, že důvodem nárůstu celkového počtu bylo i založení oficiálních klubů amerických westernových plemen koní v České republice. Milovníci amerických westernových plemen začali nakupovat mladé koně a zakládat chovy těchto plemen v ČR. Americká westernová plemena koní získávala během sledovaného pětiletého období čím dál více příznivců. V roce 2001 vznikly dvě asociace, které podpořily zájem o westernová plemena: CZQHA = Czech Quarter Horse Association a ApHCCZ = Appaloosa Horse Club Czech. Nárůst počtu koní plemen QH a Appa na soutěžích od roku 2004 na území České republiky se dá vysvětlit i tím, že vedle stálého importu členové asociací začali prezentovat i výsledky svých chovů. V roce 2005 ovšem došlo k výraznému poklesu počtu startujících koní v oficiálních soutěžích díky již zmíněné úpravě pravidel a vzniku nových neoficiálních organizací pořádajících westernové závody mimo sekci WRC. Paint Horse Club ČR = PHC ČR byl založen již v roce 1995 Zdeňkem a Andreou Polákovými jako odezva na stále rostoucí počet koní tohoto plemene u nás a na zvyšující se zájem o jejich chov (www.czpha.cz). V roce 2004 u nás startovalo 72 zástupců tohoto plemene, roce 2008 již 115 koní.
43
V současné době se stavy amerických westernových plemen koní registrovaných v ČR stále zvyšují. KYNCLOVÁ (2009) udává, že CZQHA registruje v současné době 337 členů (14. místo mezi 34 celosvětově uznávanými národními QH afilacemi) a okolo 1000 koní plemen Quarter Horse. Jedná se o značný nárůst oproti roku 2003, kdy bylo v České republice registrováno 397 koní tohoto plemene. LEČÍKOVÁ (2009) píše i o více než dobrém postavení ČR v chovu koní plemen Paint Horse, APHA registruje pro naši republiku již bezmála 500 koní. Dále WEBEROVÁ (2009) vzpomíná i český chov plemene appaloosa. Uvádí, že dnes je v ČR kolem 400 koní tohoto plemene a v roce 2008 měl klub ApHCCZ 123 členů. Zmiňuje se i o velmi dobré základně českého chovu, která má v současnosti zástupce nejznámějších hlavních linií Appa z USA.
Z následujícího grafu 3 vyplývá již zmiňovaný výrazný pokles počtu zástupců všech plemen mezi lety 2004 až 2005. ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ (2004) uvádějí, že každé plemeno může najít uplatnění a i se umisťovat na předních místech v jednotlivých disciplínách westernového sportu. Například ČT s vysokým rychlostním indexem může vítězit i v rychlostních soutěžích nebo hafling je díky své velikosti na předních místech v trailu. Přesto je patrné, že od roku 2005 se na českých kolbištích zvyšuje obliba amerických westernových plemen a naopak se snižuje účast ostatních plemen. Domnívám se, že důvodem je zlepšení podmínek chovu a získání nových informací o efektivním tréninku těchto koní, kteří mají pro westernové disciplíny vrozené predispozice. Využitím těchto informací došlo ke zlepšení celkové výkonnosti amerických westernových plemen v ČR a tak se od roku 2005 na kolbištích stále úspěšněji prezentují koně amerických westernových plemen a z prvních míst vytlačují koně ostatních plemen.
44
Graf 3 Pět nejvíce početně zastoupených skupin plemen koní v letech 2004 - 2008 180 160 140 Appa
počet koní
120
QH
100
PH 80
ČT
60
A 1/1
40 20 0 2004
2005
2006
2007
2008
rok
Z grafu 3 je dále patrný velký propad počtu zástupců českého a slovenského teplokrevníka – v roce 2004 bylo dekorováno 146 koní, v roce 2008 už jen 27 koní z této skupiny plemen. Největší propad v počtu účastníků však zaznamenala skupina anglického plnokrevníka – v roce 2004 se soutěží typu A účastnilo a bylo dekorováno 59 koní; v roce 2008 už jen 2 zástupci. Ostatní skupiny plemen byly a stále jsou během celého sledovaného období zastoupeny na národních a mezinárodních typech soutěží bez větších početních výkyvů.
5.2 Hodnocení výkonnosti koní ve westernových soutěžích v ČR Vyhodnocení databáze pomocí statistického modelu GLM bylo provedeno na základně umístění koní v jednotlivých disciplínách westernového sportu ve sledovaném pětiletém období 2004 - 2008.
Tabulka 2 zobrazuje výsledky analýzy metodou GLM. Posoudili jsme vliv efektů plemenná příslušnost, disciplína, místo konání, rok konání, pohlaví, věk koně v roce konání westernových soutěží a majitel koně na výkonnost koní v disciplínách westernového sportu.
45
Tab. 2 Průkaznost vlivu sledovaných efektů na pořadí Zdroj variability St. vol. PLEMENO 10 DISCIPLÍNA 24 MÍSTO KONÁNÍ 6 ROK KONÁNÍ 4 POHLAVÍ 2 VĚK 13 MAJITEL 148
Stat F 2,607 4,348 3,329 0,753 1,207 1,934 2,673
Významn. 0,0040 0,0000 0,0029 0,5472 0,2985 0,0223 0,0000
Z tabulky vyplývá, že statisticky vysoce průkazný vliv na pořadí má plemenná příslušnost, disciplína, místo konání a majitel. Věk koně v roce startu
vykazuje
průkazný rozdíl. Naopak jako statisticky neprůkazné se ukázaly faktory rok konání a pohlaví. Následným mnohonásobným porovnáním dle Scheffeho nebyly zjištěny žádné vysoce průkazné rozdíly ani průkazné rozdíly mezi jednotlivými faktory. Proto bylo v některých případech přihlédnuto i k výsledkům následného mnohonásobného porovnávání dle Tukeye – B, kde se vyskytlo několik významně odlišných párů. Jedná se o efekty věk koně v roce startu a majitel koně.
5.2.1 Zhodnocení výkonnosti podle plemenné příslušnosti Porovnáním plemenné příslušnosti dle Scheffeho resp. dle Tukeye jsme nezjistili vzájemné rozdíly v hodnocení pořadí u jednotlivých skupin plemen, proto porovnáváme výkonnost plemen na základě průměrných hodnot – viz tab. 3 Tab. 3 Porovnání výkonnosti plemen podle průměrných hodnot Skupina
Počet startů
Průměr
Hucul
9
71,11
BPP
18
62,22
Appa
134
62,02
A 1/1
100
60,08
Pony
30
56,83
ČT
290
55,84
Arab
14
55,79
QH
572
54,27
Pony
308
54,16
WPB
13
52,38
Hafling
8
40,00
46
Z tabulky vyplývá, že příslušníci plemene hucul dosahovali nejlepší výkonnosti s průměrem 71,11 bodů. Domníváme se, že i přes nízkou četnost startů dosáhl hucul nejlepších výsledků díky tomu, že se umísťoval nejvíce na prvních třech místech - viz graf 4 Graf 4 Četnost umístění plemene hucul 5 4
n
3 2 1 0 1. místo
2. místo
3. místo
4. místo
5. místo
6. místo
Z grafu 4 můžeme konstatovat, že hucul se nejčastěji umísťoval na 3. místě a četnost umístění na 2. a 5. místě patřila k nejnižším. Na 4. a 6. místě se hucul během pětiletého sledovaného obdobní neumístil v žádné disciplíně. V roce 2004 se huculský kůň Gery Biofaktory s jezdkyní paní Provazníkovou umísťoval v rychlostních disciplínách, kde v disciplíně pole bending získal 2x první místo a v disciplíně barrel race 2x třetí místo. Rok 2005 byl rokem zněn. Změna pravidel a vznik nových organizací byli důvodem, že na národních a mezinárodních závodech v ČR startoval v tomto roce pouze jeden zástupce plemene hucul - kůň Lupínek s jezdkyní paní Babuňkovou. Tato soutěžní dvojice se poprvé na soutěžích typu A zúčastnila disciplíny reining a získala třetí místo. Paní Babuňková s koněm Lupínek startovali v roce 2006 jako jediní zástupci plemene hucul. V disciplíně reining se umístili na třetím místě a nově v disciplíně horsemanship na pátém místě. Rok 2007 se stal jediným rokem, kdy se závodů typu A nezúčastnil žádný zástupce plemene hucul. V roce 2008 došlo k výrazné změně v oblasti disciplín, kterých se hucul účastnil. Nově se prokázal jako kůň vhodný pro disciplínu western pleasure, kde paní Provazníková s koněm Gery Biofaktory obsadila první místo. Tato dvojice obsadila dále i druhé místo v disciplíně reining. 47
Hucul prokázal, že i kůň, který se může zdát netypickým účastníkem některých westernových disciplín, se díky výbornému výcviku a vhodně zvoleným disciplínám odpovídajícím jeho povahovým a konstitučním vlastnostem, může stát statisticky nejvýkonnějším koněm westernového sportu. Obr. 13 Hucul Gery Biofaktory s jezdkyní Danou Provazníkovou v disciplíně pole bending (http://www.profiranch.banda.cz/galerie/1206905813/sport-pole-bending/)
Z následujícího grafu 5 jsou patrné výkyvy v četnostech umístění plemen QH a PH. U Appaloos je patrné postupné snižování četností umístění od prvního k šestému místu. Graf 5 Četnost umístění amerických plemen koní Četnost umístění amerických plemen koní 120
113
114 94
100
89
80
66
APPA
61
60
52
QH
45 40
84
78
33
29
44 26
40
21
20
14
11
5. místo
6. místo
0 1. místo
2. místo
3. místo
4. místo
48
PH
Nejlepší výkonnosti ze skupiny amerických westernových plemen koní dosáhly Appaloosy s bodovým průměrem 62,02. Celkově se tak zařadily na 3. místo. QH s bodovým průměrem 54,27 se umístil na sedmém místě a PH (54,16) na osmém místě. Podle našich výsledků americká plemena koní QH a PH dosahovala celkově nižšího bodového průměru a tím prokazovali i nižší výkonnost než například příslušníci plemen ČT, A 1/1 a arabští koně. Tyto výsledky jsou zřejmě ovlivněny tím, že většina chovatelů amerických plemen koní u nás nemá dostatečné informace o efektivním tréninku těchto koní. Jen malý počet koní těchto plemen chovaných a trénovaných u nás se tak může svými výsledky srovnávat s koňmi se zahraničními koňmi a jezdci. Ti, kteří dosahují dobrých výsledků v zahraničí, se zřídka objevují na českých kolbištích a soustředí se na získání prestižích titulů v zahraničí. Tím se snižuje úroveň českých sportovních dvojic. 5.2.1.1 Využití plemen koní v disciplínách WR v České republice ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ (2004) ve své práci uvádějí nejvhodnější plemena pro disciplíny westernového sportu u nás. Jako podklad pro vyhodnocení nelepších zástupců sledovaných plemen a následnou diskuzi jsme zjišťovali, kolikrát se umístili na prvním místě v jednotlivých disciplínách westernového sportu v národních a mezinárodních soutěžích typu A. Reining Reining má ve westernových soutěžích výjimečné postavení. Jde o westernovou disciplínu, která pronikla do společnosti disciplín sdružovaných pod FEI, dostala se na Světové jezdecké hry a netají se úmyslem proniknout na Olympiádu. Úkolem v reiningu je zajet přesně předepsanou úlohu, která obsahuje sérii předepsaných manévrů. Úlohy jsou předem dané podle aktuálních pravidel asociace, pod jejíž hlavičkou se soutěže pořádají. Největší propagátorkou reiningu je National Reining Horse Association (NRHA), která byla založena již v roce 1966 (BÍLKOVÁ, 2007) Nejčastějšími zástupci v této disciplíně jsou podle autorek ZACHOVÉ a LEČÍKOVÉ (2004) koně reiningových linií amerických plemen QH, PH, Appa, dále hafling lehčího typu. Zřídka se vyskytují zástupci plemen A1/1, ČT, hucul a kříženci. Koně mají mít fyzické i psychické předpoklady pro tuto disciplínu náročnou na speciální prvky (rychlé obraty spin, rollback; klouzavé zastavení s podsazenou zádí - sliding stop; cvalové přeskoky),
49
tedy pevnou silnou záď a prsa, dobré osvalení zejména zadních nohou, dostatečný temperament a zároveň ovladatelnost. Graf 6 Procentické zastoupení plemen v disciplíně reining
2% 4% 1% 5%
Pony 15%
Arab ČT PH QH
73%
APPA
Z grafu 6 vyplývá, že nejčastěji se v našem sledování na prvním místě umístili zástupci amerických plemen QH (61x), dále PH (13x), pouze ve dvou případech Appaloosy. Dalším nejčastějším zástupcem podle autorek je i lehčí typ plemene hafling. Tento fakt se ovšem během našeho statistického zkoumání neprokázal. Hafling se během sledovaného období umístil nejlépe na druhém místě v této disciplíně a to pouze jedenkrát, do 6. místa se pak dále neumístil vůbec. Naopak ČT, dle autorek zřídka se vyskytující plemeno v reiningových soutěžích, obsadil první místo hned 4x a tím se dostává mezi 3 nejlepší. Jedná se nejspíše o ČT s podílem A 1/1, tedy ČT s vysokým rychlostním indexem. Obr. 14 Klisna QH Wilson Tornado Gold a jezdec Vladan Zoula při rychlém kruhu (Tereza Petlachová)
50
Western Pleasure Je to disciplína, ve které musí jezdec a kůň předvést tři základní chody ve stopě (tzn. po obvodu jízdárny), pokud možno klidně a pravidelně. Jedná se o skupinovou zkoušku (KREINBERG, 2003). Tato disciplína vyžaduje koně s pravidelnými a pohodlnými chody, s nízko nasazeným krkem, dobrým nesením hlavy na jemném přilnutí, s korektní stavbou těla; temperament by měl být mírnější, koně musejí pracovat individuálně, ale ve skupině, musejí být jemní na pobídky, ale ne příliš dopřední. Nejčastějšími zástupci v této disciplíně jsou koně plemen QH, PH, Appa, ČT, ČT x arab, méně A1/1, WPB a kříženci (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004). Graf 7 Procentické zastoupení plemen v disciplíně western pleasure
21%
3% 3% HUCUL ČT PH 44%
QH APPA
29%
Graf 7 dokládá procentické zastoupení plemen v disciplíně western pleasure. Na prvním místě se v našem sledování nejčastěji umístili zástupci amerických westernových plemen PH (17x), dále QH (11x) a jako třetí nejúspěšnější se prokázalo plemeno Appaloosa (8x). Dalším nejčastějším zástupcem podle autorek je i český teplokrevník a jeho kříženci. Ten se ovšem během našeho statistického zkoumání umístil pouze jedenkrát na prvním místě, stejně jako hucul, kterého autorky ve svém výčtu využívaných plemen ani nezmiňují. Dle autorek méně využívaná plemena jako A1/1, WPB a kříženci se na prvních místech během sledovaného období neumístili vůbec. Anglický plnokrevník se umístil v disciplíně pleasure do 6.místa celkem 9x, nejlépe na druhém místě (3x). WPB se umístil nejlépe jednou a to na druhém místě. Kříženci se umístili nejlépe jednou na 2. místě.
51
Obr. 15 Klisny PH Smart Lucky Mels s jezdcem Václavem Orlitou a Hobo Magic s jezdkyní Pavlou Nesňalovou (Tereza Petlachová)
Trail V disciplíně trail se můžeme setkat s několika různými druhy překážek, které by měla soutěžní dvojice plynuje a bez většího zaváhání překonat. Trail se skládá většinou z překážek, se kterými se jezdec a kůň mohou potkat v přírodě. Disciplína obsahuje 3 povinné překážky (otevření a zavření branky, couvání a jízdu přes čtyři kavalety) a minimálně tři překážky nepovinné (např. ustupování, jízda přes můstek) ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ (2004) uvádějí jako nejčastější zástupce této disciplíny koně obratné, nebojácné a klidné, přesné na pobídky, schopné řešit situace (překážky). Mezi takové koně patří ČT, QH, PH, Appa, hucul, ČT x arab, pony, WPB, kříženci, méně A1/1, hafling.
52
Graf 8 Procentické zastoupení plemen v disciplíně trail
3%
10%
23%
PONY
3% 7%
ARAB A 1/1 ČT PH
31%
23%
QH APPA
Z grafu 8 můžeme vyčíst, že nejčastěji se na prvním místě umístili zástupci českého teplokrevníka (9x). Sedmkrát se prvním místě umístili shodně plemena PH a QH. Třetí americké plemeno Appa se umístilo na prvním místě v této disciplíně pouze jedenkrát, stejně jako skupina arabských koní. Vyššího počtu umístění se na prvním místě než Appaloosy a arabští koně dosáhli plemena pony (3x) a anglický plnokrevník (2x). Anglický plnokrevník byl autorkami označen za méně často využívané plemeno pro disciplínu trail. Nejlepší umístění plemene WPB bylo na druhém místě. Příslušníci plemene hafling nejlépe až na 5. místě a koně bez plemenné příslušnosti jednou na druhém místě. Obr. 16 ČT Wint s jezdkyní Janou Neřádovou při překonávání kavalet (http://www.fotoreklama.cz/prew/fotogalerie/)
53
Western Horsemanship Western horsemanship je zkouškou jezdeckého stylu, ve které se posuzuje především sed a jezdecká vyspělost jezdce. Skládá se ze zkoušky pro jednotlivce a ze skupinové úlohy (western pleasure). Předvedení koní ve skupinové úloze rozhodčí může nebo nemusí požadovat. Měli by to být koně s pravidelnými a pohodlnými chody, s nízko nasazeným krkem, dobrým nesením hlavy na jemném přilnutí, s korektní stavbou těla; temperament by měl být mírnější, koně musejí pracovat individuálně, ale ve skupině, musejí být jemní na pobídky, ale ne příliš dopřední. Nejčastějšími zástupci v této disciplíně jsou koně plemen QH, PH, Appa, ČT, ČT x arab, méně A1/1, WPB a kříženci (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004). Graf 9 Procentické zastoupení plemen v disciplíně western horsemanship
11%
3% 22%
A 1/1 ČT PH
28%
QH APPA 36%
Z grafu 9 můžeme vyhodnotit, že na prvním místě v disciplíně western horsemanship že nejčastěji umístil zástupce amerických westernových plemen PH (13x). Druhý skončil další ze zástupců amerických plemen a to QH (10x). Třetí nejlepší výkonnost prokázali příslušníci plemene český teplokrevník, kteří se hned 8x umístili na prvním místě v této disciplíně. Appaloosy prokázali svoji výkonnost pouze polovičním počtem (4x) umístění oproti zmíněnému českému teplokrevníkovi. Posledním plemenem, které se umístilo na prvním místě během sledovaného období v dané disciplíně, byl anglický plnokrevník (1x). Označení jako „méně využívané plemena“ (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004) se u koní plemen WPB (jedenkrát druhé místo, jedenkrát šesté místo) a koní bez plemenné příslušnosti (pouze jedenkrát 4. místo) potvrdilo.
54
Showmanship at Halter Jedinou disciplínou, kde jezdec nesedí na koni, je showmanship at halter. V této disciplíně je posuzován předvádějící a nejvíce se jí věnuje mládež do 18ti let. V této disciplíně, kde je kladen důraz na stavbu těla a mohutné osvalení koně, jsou nejvíce využívání koně tzv. haltrových linií amerických westernových plemen koní QH, PH a Appa (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004) Graf 10 Procentické zastoupení plemen v disciplíně showmanship at halter
4%
4% 21% A 1/1 PH QH APPA
71%
Graf 10 tvrzení autorek o nejvíce využívaných plemenech v této disciplíně jednoznačně prokazuje. Nejlepším plemenem pro disciplínu showmanship at halter jsou koně plemene QH (17x). S velkým rozdílem v počtu umístění se na prvním místě zmíněné disciplíny dále PH (5x). Třetí americké plemeno Appaloosa a anglický plnokrevník se shodně pouze jednou umístili na prvním místě. Obr. 17 Valach QH Long short Ear a Markéta Šeligová
55
Western Riding Jedná se o náročnou westernovou disciplínu. Western riding má předepsané úlohy (patterny), v nichž jezdec předvede koně ve všech chodech, zastavení i zacouvání. Převážná část úlohy je předepsána ve cvalu, avšak rozhodně nejde o to trasu procválat co nejrychleji (od toho zde máme rychlostní disciplíny). Předpokladem pro správně zajetou úlohu je rozumné, volnější tempo. V disciplíně se posuzuje pravidelnost chodů a přesnost provedení předepsané úlohy, zejména provedení letmých přeskoků, kterých úloha obsahuje minimálně sedm (BÍLKOVÁ, 2009) Jako nejvhodnější koně pro disciplínu Western Riding uvádějí ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ (2004) koně, kteří jsou schopní shromážděného cvalu v jednotném tempu a cvalových přeskoků. U nás se na kolbištích můžeme nejčastěji setkat s příslušníky plemen ČT, PH a Appa. Graf 11 Procentické zastoupení plemen v disciplíně western riding
39%
39%
ČT PH QH APPA
5%
17%
Graf 11 ukazuje pouze čtyři plemena, která se umisťovala v tak náročné disciplíně jako je western riding. Nejvýkonnějšími koňmi v disciplíně western riding se prokázali koně plemen ČT a Appa – obě plemena se umístila shodně 7x na prvním místě v této disciplíně. Třetím nejlepším plemenem se třemi umístěními se ukázalo plemeno QH, které autorky ani nezmiňují. Až jako výkonnostně poslední se ukázalo plemeno PH (1x).
56
Superhorse V této disciplíně najdou nejlepší uplatnění především koně tzv. all-around, kteří do určité míry vynikají v každé z disciplín (western riding, reining, trail, western pleasure). Nejčastěji se jedná o plemena ČT, Appa, PH, QH (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004) Graf 12 Procentické zastoupení v disciplíně Superhorse
32% 47%
ČT PH APPA 21%
Graf 12 porovnává pouze tři plemena. Bez větších rozdílů v umístění se na prvním místě jsou jako nejvýkonnější v disciplíně superhorse prokázána plemena koní Appa (9x), ČT (6x) a PH (4x). Zmínění příslušníci amerického plemene QH se na prvním místě v této disciplíně neumístili. Jejich nejlepší umístění ve zmíněné disciplíně bylo až dvakrát čtvrté místo.
Barrel Race Je to rychlostní disciplína pro jednotlivce, jejímž úkolem je projetí trasy kolem tří barelů postavených do trojúhelníku. Kůň pro rychlostní disciplíny musí být rychlý, obratný a přitom dobře ovladatelný. V ČR se nejčastěji setkáváme se zástupci plemen A1/1, angloarab, arabský plnokrevní i shagya arab, hucul, ČT a WPB. Rychlostních disciplín se účastní i americká plemena koní QH, PH a Appa s vysokým rychlostním indexem (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004)
57
Graf 13 Procentické zastoupení plemen v disciplíně Barrel Race
11%
4%
7%
7%
BPP 21%
A 1/1 ČT PH QH APPA
50%
Graf 13 dokládá, že prokazatelně nejvýkonnějším plemenem rychlostní disciplíny barrel race v České republice je český teplokrevník, který se umístil 14x na prvním místě. S více jak polovičním počtem se umístil autorkami favorizovaný anglický plnokrevník (6x). Nejlepším americkým plemenem na základě výkonnosti v uvedené disciplíně se stali příslušníci plemene QH (3x). Jako druhé nejlepší americké plemeno se spolu s kříženci ukázalo plemeno PH se 2 umístěními. Výčet nejvýkonnějších plemen této disciplíny uzavírá poslední americké plemeno Appa (1x). Skupina arabských koní se umístila nejlépe pouze jednou na třetím místě a jednou na pátém místě sledované disciplíny. Hucul byl výkonnostně hodnocen nejlépe jako třetí (2x) a WPB jednou třetí a jednou čtvrtý. Obr. 18 ČT Kataro s Antonínem Sekaninou ml. (Tereza Petlachová)
58
Pole Bending Úkolem v této disciplíně je projetí slalomovým způsobem mezi 6 tyčkami. Jedná se o disciplínu pro jednotlivce, která se jezdí na čas. Stejně jako kůň pro rychlostní disciplínu barrel race, i v této druhé rychlostní disciplíně musí kůň prokázat svoji rychlost, obratnost, ale stále zůstat dobře ovladatelným. V ČR se nejčastěji setkáváme se zástupci plemen A1/1, angloarab, arabský plnokrevník i shagya arab, hucul, ČT a WPB. Rychlostních disciplín se účastní i americká plemena koní QH, PH a Appa s vysokým rychlostním indexem (ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ, 2004) Graf 14 Procentické zastoupení v disciplíně Pole Bending
15%
4%
8%
BPP HUCUL A 1/1 27%
ČT PH
46%
Z grafu 14 vyplývá, že v této disciplíně je prokazatelně nejvýkonnějším plemenem, stejně jako v barrel race, český teplokrevník (12x). S téměř polovičním počtem se jako druhé nejvýkonnější plemeno umístil stejně jako v disciplíně barrel race anglický plnokrevník (7x). Nejlepším americkým plemenem se na základě výkonnosti v uvedené disciplíně umístili tentokrát příslušníci plemene PH (4x). Dana Provazníková a hucul Gery Biofaktory se v této disciplíně stali trojnásobnými mistry ČR a v roce 2004 dosáhli titulu Šampion WRC, což je ocenění pro nejúspěšnější dvojici jezdec a kůň v sezoně. V roce 2007 získali 1. místo na Středoevropském poháru (www.wrc.cz/sekce/profiranch). Jednou se mezi prvními umístil i kůň bez plemenné příslušnosti. Skupina arabských koní se opět neumístila mezi nejlépe hodnocenými koňmi. Jejich nejlepší umístění bylo 2x druhé místo. Ani další dvě americká plemena se tentokrát nedostala mezi nejvýkonnější. QH se do šestého místa umístil pouze dvakrát za celé sledované období (1x druhý, 1x čtvrtý) a Appa se dle výsledků v disciplíně Pole Bending vůbec neumisťuje. 59
Cutting Patří mezi dobytkářské disciplíny, kde musí především kůň prokázat svůj cow sense. Soutěžní dvojice musí v klidu vejít do stáda, vybrat si jedno dobytče a to od stáda oddělit a po dobu 30sekund ho udržet oddělené. ZACHOVÁ a LEČÍKOVÁ (2004) uvádějí, že koně využívaní v dobytkářských disciplínách by měli mít především tzv. cow sense (smysl pro dobytek). Proto se pro tuto disciplínu nejlépe hodí hlavně americká plemena, která jsou chována přímo v cuttingových liniích. V ČR jsou tzv. dobytkářské disciplíny velmi málo vypisovány na startovních listinách všech typů závodů. Domnívám se, že hlavním důvodem není nedostatek koní s cow sense, ani nedostatek dobytka, ale především problémy s ochránci zvířat. Přitom v „Řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení zvířat na závodech western riding clubu ČR“ jsou stanoveny pravidla a sankce pro zacházení se všemi druhy zvířat používaných ve westernové drezúře a soutěžních disciplínách při veřejném vystoupení, tedy i skotu během dobytkářských soutěží (www.wrc.cz). Jelikož se v pětiletém sledovaném období konala disciplína na úrovni typu soutěže A pouze čtyřikrát, nelze jednoznačně prokázat nejlepší plemeno pro tuto disciplínu. Zajímavostí je umístění se českého teplokrevníka na 3. místě zmíněné disciplíny, zatímco zástupci plemene Appaloosa se v této disciplíně během pěti let neobjevují na dekorovaných místech vůbec. Tab. 4 Plemena startující v disciplíně cutting PLEMENO QH QH ČT PH
POŘADÍ 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo
60
5.2.2 Zhodnocení výkonnosti podle disciplín Porovnáním plemenné příslušnosti dle Scheffeho resp. dle Tukeye jsme nezjistili vzájemné rozdíly v hodnocení pořadí u jednotlivých disciplín, proto porovnáváme výkonnost v disciplínách na základě průměrných hodnot – viz tab. 5 Tab. 5 Porovnání výkonnosti koní v jednotlivých disciplínách podle průměrných hodnot SKUPINA
Mládež Pole Bending (od 14-ti let včetně) Otevřená Cutting All Ages Mládež Barrel Race (od 14-ti let včetně) Otevřená Western Riding All Ages Otevřená Reining Freestyle All Ages Otevřená Pole Bending All Ages Otevřená Superhorse All Ages Otevřená Barrel Race All Ages Amatér Showmanship at Halter Mládež Trail All Ages Mládež Showmanship at Halter Otevřená Reining Senior All Ages Otevřená Showmanship at Halter Otevřená Western Pleasure All Ages Amatér Reining All Ages Otevřená Reining Junior All Ages Mládež Western Pleasure All Ages Otevřená Trail All Ages Mládež Reining All Ages Amatér Western Horsemanship All Ages Otevřená Western Horsemanship All Ages Otevřená Western Pleasure Senior All Ages Mládež Western Horsemanship All Ages Otevřená Western Pleasure Junior All Ages Otevřená Reining All Ages
Počet startů Průměr 19 78,95 4 70,00 27 68,96 63 68,62 53 67,96 65 65,28 69 64,99 73 62,82 32 59,47 67 58,00 65 53,66 93 53,05 23 52,30 84 52,29 96 52,22 92 51,90 82 51,87 107 51,36 90 51,06 101 51,05 24 50,17 24 50,17 96 49,94 22 49,27 25 48,96
Nejvyšší výkonnosti dosahovaly soutěžní dvojice v disciplíně Mládež Pole Bending s průměrným bodovým hodnocením výkonnosti 78,95 Naopak nejnižší výkonnost zaznamenali soutěžní dvojice v disciplíně Otevřená Reining All Ages (48,96). Domníváme se, že výsledky jsou ovlivněny počtem startujících koní i plemenem koní v těchto disciplínách ve srovnání s umístěním se na jednotlivých
61
místech. Čím více koní startuje, tím více koní se umisťuje i na šestých místech a tím se snižuje celkový bodový průměr plemene i disciplíny. Obr. 19 Disciplína mládež pole bending (http://www.fotoreklama.cz/prew/fotogalerie/)
Disciplína pole bending je rychlostní disciplína, kde v současné době málokdy uvidíme zástupce amerického plemene. V této disciplíně se umísťují hlavně zástupci českého teplokrevníka. Jejich počet se ale postupně snižuje a tím se snižuje i pole startujících v rychlostních disciplínách. Startovní pole této disciplíny nebylo nikdy příliš obsáhlé a čítalo maximálně okolo 10 soutěžních dvojic. V současné době se setkáváme průměrně se 4 dvojicemi. Oproti rychlostním disciplínám je Reining považován za královskou disciplínu westernového sportu a většina jezdců se závodními ambicemi se snaží dosáhnout úspěchů především v této disciplíně. Můžeme se tak setkat s velkými počty soutěžních dvojic na startovních listinách ve všech třídách. Výjimkou v počtech soutěžních dvojic na startovní listině je Freestyle Reining, který je především divácky atraktivní disciplínou ježděnou na vlastní hudbu, srovnatelnou v anglickém ježdění s kürem. Naopak nejvíce obsazovaná disciplína posledních 5ti let - Otevřená Trail All Ages s průměrným bodovým hodnocením 51,36 se zařadila až na 18. místo mezi všemi porovnávanými disciplínami. Důvodem bude opět porovnání počtu startů s vyrovnaným umístěním se na všech dekorovaných místech.
62
Graf 15 Četnost umístění koní ve vybraných disciplínách 20 18 16
n
14 12
Mládež Pole Bending
10
Otevřená Trail Otevřená Reining
8 6 4 2 0 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo 6. místo
Graf 15 srovnává disciplínu mládež pole bending, ve které dosahovali soutěžící nejlepších výkonů, disciplínu otevřená trail, která byla nejvíce obsazovanou disciplínou sledovaného období, a disciplínu otevřená reining s nejnižším průměrným hodnocením.
Následující grafy 16, 17, 18 srovnávají stejné disciplíny, které jsou ježděny různými třídami jezdců. Graf 16 Srovnání tříd v disciplíně reining 120 100
96
90
80 n
četnost 60
52,2292
51,0556
48,96
průměr
40 25 20 0 Amatér
Mládež
Otevřená
třída
Disciplína reining je královskou disciplínou westernového sportu. Z grafu je patrné, že nejčastěji jezdí soutěže jezdci ve třídě amatér a mládež, kteří mají i velmi podobné průměry. Profesionální jezdci mohou startovat pouze ve třídě otevřené.
63
Domnívám se, že z důvodu vyšší úrovně této třídy, se jezdci ze třídy amatér a mládež to této třídy nehlásí, i když mohou. Proto reining vypsaný ve třídě otevřená dosahuje srovnatelných průměrných výsledků jako další dvě třídy i přesto, že má o třetinu méně účastníků.
Graf 17 Srovnání tříd v disciplíně western horsemanship 120 101
96
100 80
četnost n
60
51,0495
50,1667
49,9375
průměr
40 24 20 0 Amatér
Mládež
Otevřená
třída
Western horsemanship je další velmi početně obsazovanou disciplínou především ve třídě amatér a mládež. Z grafu je opět patrná rozdílná úroveň tříd, stejně jako u disciplíny reining, a tím i vyrovnanost konečného hodnocení na základě průměrných hodnot i přes nízký počet účastníků ve třídě otevřená.
Graf 18 Srovnání tříd v disciplíně Showmanship at Halter 70
65 59,4688
60
53,6615
52,3043
50 40
četnost
n
32
průměr
30
23
20 10 0 Amatér
Mládež třída
64
Otevřená
Showmanship at halter je posuzován striktně podle schopnosti soutěžícího předvést koně na ohlávce. Kůň je zde pouze rekvizita, na které je demonstrována schopnost a připravenost soutěžícího (Official Rule Book, 2006). Této disciplíně se nejvíce věnuje mládež do 18ti let. Oproti předchozím disciplínám reining a horsemanship je zde patrný rozdíl mezi počtem účastníků ve třídě mládeže a třídě amatér, která se tak blíží počtem účastníků třídě otevřené. Nejvyššího průměru tentokrát dosahuje třída amatér. Důvodem je fakt, že se mládež starší 18ti let ještě minimálně 2 roky věnuje této disciplíně nově ve třídě amatér a uplatňuje získané zkušenosti ze třídy mládeže a tak se umísťuje na prvních místech. Showmanship at halter není jezdeckou disciplínou a proto se starší jezdci této disciplíně věnují už jen zřídka. Většinou je tedy vídáme jen s mladými koňmi, kteří se teprve připravují na jezdeckou kariéru. Tato disciplína umožňuje mladým koním získávat první tituly, čehož využívají především chovatelé amerických plemen pro propagaci svého chovu.
5.2.3 Zhodnocení výkonnosti podle místa konání Porovnáním plemenné příslušnosti dle Scheffeho resp. dle Tukeye jsme nezjistili vzájemné rozdíly v hodnocení pořadí podle místa konání, proto porovnáváme místo konání na základě průměrných hodnot – viz tab. 6 Tab. 6 Porovnání místa konání podle průměrných hodnot Skupina Kostelany Nová Amerika Ranč Čeladná Česká Ves Rožnov pod Radhoštěm Koryčany Horka nad Moravou
Počet startů Průměr 41 70,24 123 56,53 82 56,48 91 56,14 1007 55,44 69 54,91 83 51,72
Tabulka 6 ukazuje, že jednoznačně nejvíce účastníků národních a mezinárodních závodů navštívilo Rožnov pod Radhoštěm (1007 startů). Průměrně nejlepších výsledků dosahovaly soutěžní dvojice na ranči v Kostelanech. Na závody do Kostelan přijelo nejméně závodníků (41 startů) a to je zřejmě důvodem dosažení nejlepšího průměrného bodového hodnocení (70,24), protože nebyla obsazována 6. místa.
65
5.2.4 Zhodnocení výkonnosti podle majitele Výkonnost koní ve westernových soutěžích v ČR byla ovlivněna i majitelem ve většině případů i jezdcem a trenérem v jedné osobě. Následným mnohonásobným porovnáním majitelů koní dle Scheffeho jsme nezjistili významně odlišné páry v pořadí mezi majiteli koní. Proto jsme využili následného mnohonásobného porovnání dle Tukeye – B, kde se vyskytly některé významně odlišné páry. Z důvodu dosažení lepších výsledků byli do skupiny OSTATNÍ zahrnuti všichni majitelé jen jednoho koně.
*
*
Málek
*
Kadlecová
OSTATNÍ
*
Julina
Sedláček
*
Šimíček
Franková
*
Koreš
Nesňalová
*
Poláček
Bartoš
Počet startů Průměr
Káňa
Jméno majitele
Harvánková
Tab. 7 Statisticky průkazné páry hodnocení výkonnosti podle majitele
Málek
34
80,62
Kadlecová
11
76,36
*
Julina
25
76,00
*
Šimíček
23
75,65
*
Koreš
24
69,21
*
Poláček
63
66,11
*
OSTATNÍ
42
44,52
*
Sedláček
23
41,13
*
Franková
14
35,93
*
Nesňalová
19
33,95
*
Bartoš
15
29,47
Káňa
8
10,50
Harvánková
4
5,75
*
* *
*
*
*
* *
* *
Z tabulky 7 vyplývá statisticky průkazný rozdíl mezi uvedenými majiteli. Nejvyšší výkonnosti (80,62) dosahovali koně v majetku pana Málka. Pan Málek dosáhl statisticky průkazně lepších výsledků než paní Havránková, pan Káňa, pan Bartoš, paní Nesňalová, paní Franková, pan Sedláček a kategorie majitelů jednoho koně shrnuta do ostatních. Na základě dosažených výsledků můžeme konstatovat, že pan Málek má jako majitel soutěžních koní největší úspěchy ve sledovaných soutěžích. Důvodem je, že pan Málek je nejen majitelem, ale i zároveň trenérem a jezdcem vlastních koní a všechny jeho koně tak podávají stejné vyrovnané výsledky. Díky cílenému a efektivnímu tréninku se tak umísťují na předních místech vybraných disciplín. 66
Pan Málek je chovatelem koní plemene Appaloosa. Jeho nejúspěšnějším závodním koněm je valach Crazy Spotted, se kterým se účastnil během sledovaného období disciplín western horsemanship, western riding a superhorse. Disciplíně horsemanship se soutěžní dvojice věnovala pouze v roce 2004, kdy obsadil jednou první, druhé, třetí a čtvrté místo. Nejlepších výsledků dosahují v disciplíně superhorse. Zde se umístili 9x na prvním místě, 5x na druhém, 2 x shodně na třetím a čtvrtém místě. V poslední disciplíně western riding, které se pan Málek a Crazy Spotted věnují se umístili 7x na prvním místě, 2x na druhém a jednou na třetím a šestém místě. Obr. 20 Pavel Málek a valach Appa Crazy Spotted (Tereza Petlachová)
Pan Poláček oproti panu Málkovi je sice vlastníkem více startujících koní (63) v soutěžích typu A v pětiletém sledovaném období, ale koně jsou ježděni a tak i zřejmě trénováni jinými lidmi, což má za následek nevyrovnanost výsledků jednotlivých koní v majetku pana Poláčka. Stejně tak i uznávaná majitelka a trenérka paní Ing. Šálková tím, že s vlastními koňmi přímo nesoutěží nedosahuje takového vlivu na výkonnost koní jakožto majitelka, tak jako je tomu u pana Málka. Dokazuje tak, že důležitý není jen samotný výborně přiježděný kůň, ale nejdůležitější je především jezdec - jeho souhra a dobrá komunikace s koně během samotných závodů.
67
5.2.5 Zhodnocení výkonnosti podle věku koně v roce konání soutěže Mnohonásobným porovnáním věku koně v roce konání soutěže dle Scheffeho jsme nezjistili významně odlišné páry mezi pořadím a věkem koně. Proto jsme využili následného mnohonásobného porovnávání dle Tukeye – B, kde se vyskytly některé významně odlišné páry.
Osmiletí
Pětiletí
Čtyřletí
*
*
*
Desetiletí * * * *
Dvouletí a tříletí
Počet Skupina startů Průměr Desetiletí 106 67,25 Čtyřletí 186 52,83 Pětiletí 227 52,48 Osmiletí 143 49,81 Dvouletí 67 49,43 a tříletí
*
Tab. 8 Statisticky průkazné páry hodnocení výkonnosti podle věku koní v roce startu
Tabulka 8 dokládá, že desetiletí koně dosáhli nejlepší výkonnosti ve sledovaných disciplínách (67,25). Během pětiletého období byli na startovní listině uvedeni 106krát a jsou statisticky průkazně výkonnější než koně dvouletí a tříletí, dále čtyřletí, pětiletí a osmiletí. Domnívám se, že tento výsledek je ovlivněn získanými zkušenostmi koní i jezdců a jejich efektivním využitím v soutěžích, které prokazuje psychickou a fyzickou vyzrálost koní. Dále předpokládám, že i léta budovaná souhra jezdce a koně se významně podílela na faktu, že desetiletí koně jsou prokazatelně nejvýkonnější věkovou skupinou koní ve westernových disciplínách. Jako desetiletí startovali koně nejčastěji v roce 2004, kdy jich na startovní listně bylo 38. Soutěžili v disciplínách western horsemanship (12x), trail (11x), western pleasure (11x) a reining (4x). Jedná se o disciplíny tzv. westernové drezúry, ve kterých se nejvíce projeví psychická vyrovnanost koně, ochota správně reagovat na jezdcovy pomůcky a vzájemné porozumění. Správě ježděný desetiletý kůň tyto vlastnosti již zcela jistě prokazuje. V dalších letech se desetiletí koně začali vyskytovat i v dalších disciplínách westernového sportu, např. rychlostních disciplínách, showmanship at halter a v roce 2008 i v disciplíně superhorse. Nejmladší kategorie dvouletých a tříletých dosahuje nižších průměrných hodnot (49,43). Tento výsledek je ovlivněn tím, že dvouletí a tříletí koně se zpravidla
68
zúčastňují nižších typů závodů nebo nelicencovaných závodů pro začínající koně a jezdce. V případě účasti ve vyšším typu soutěží se mladí koně účastní hlavně disciplín určených pro posouzení zevnějšku a tím mají možnost se většinou umístit jen v jedné disciplíně. Graf 19 Početní zastoupení jednotlivých věkových kategorií
77
51
76
35 50 19
67
186
106
227
93 143
191
175
dvouletí a tříletí koně
čtyřletí koně
pětiletí koně
šestiletí koně
sedmiletí koně
osmiletí koně
devítiletí koně
desetiletí koně
jedenáctiletí koně
dvanáctiletí koně
třináctiletí koně
čtrnáctiletí koně
patnáctiletí koně
šestnáctiletí a starší koně
Z grafu 19 je patrné, že nejvíce koní startovalo ve věku pěti let (15%) a nejméně koní šestnáctiletých a starších (1,3%). Domnívám se, že důvodem nejpočetnějších startů pětiletých koní je fakt, že v disciplíně reining vypsané pro třídu junior mohou statovat až koně starší pěti let. Jako pětiletí byli uvedeni koně na startovních listinách nejvíce v disciplínách reining (64x), western horsemanship (58x), což potvrzuje předchozí domněnku. Dalším důvodem je možnost potvrzení kvalitního chovného materiálu na základě výkonnosti v disciplínách westernového sportu, typickém zejména pro koně amerických westernových plemen. Americká westernová plemena se chovají v několika základních liniích, které předurčují potomstvo těchto linií k vynikajícím výsledkům v konkrétní disciplíně / disciplínách westernového sportu, např. linie halterová, linie cuttingová. Koně šestnáctileté a starší jsme vídali na kolbištích nejméně z důvodu, že v tomto věku už jsou koně v chovu nebo „sportovním důchodu“. S těmito koňmi jsme se mohli setkávat skoro ve všech disciplínách westernového sportu. Pouze dvě disciplíny nebyli koňmi šestnáctiletými a staršími obsazovány. Jedná se o disciplínu showmanship at halter, kde se hodnotí i vzhled koně, který ve starším věku již většinou
69
neodpovídá plemennému standartu a disciplínu superhorse, kde musí kůň prokázat svoji všestrannost v kombinaci čtyř disciplín, včetně na přeskoky náročného western ridingu a poměrně rychlé, ale přesné reiningové části. Nejvíce zástupců koní šestnáctiletých a starších na soutěžích typu A ve sledovaném období bylo ze skupiny koní A 1/1 (10 startujících).
5.2.6 Vliv efektů rok konání soutěže a pohlaví na výkonnost koní ve westernových soutěžích Efekty rok konání soutěže a pohlaví se ukázaly jako statisticky neprůkazné. Rok konání soutěže s sebou nese vliv konkrétních podmínek pro daný rok např. klimatické podmínky, typ povrchu. Domníváme se, že důvodem neprůkaznosti vlivu roku konání na výkonnost koní bylo krátké období sledování a vyrovnané podmínky prostředí. Rok konání soutěže byl dále důležitým ukazatelem pro vyhodnocení početního stavu koní během sledovaného období 2004 – 2008. Tab. 9 Početní zastoupení a průměrné hodnoty podle pohlaví Skupina Počet startů
Průměr
Valaši
540
57,61
Klisny
686
55,77
Hřebci
270
52,28
Z tabulky 9 vyplývá, že pohlaví neprokázalo svůj vliv na výkonnost koní. Důvodem je zřejmě vyrovnaná kvalita zástupců jednotlivých. Nejnižšího průměru, stejně jako četnosti, dosáhli hřebci. Předpokládám, že jedním z důvodů je, že ve westernovém sportu není kladen takový důraz na sportovní výkonnost, ale především na využíváni hřebců v plemenitbě. Nejvyšších průměrných hodnot dosahovali valaši. Oproti klisnám a hřebcům podávají průměrný výkon, ale bez větších výkyvů a to je důvod jejich celkově nejlepších výsledků. Výkonnost chovných koní může značně kolísat z důvodu u klisen říjových cyklů a u hřebců následkem připouštěcího období. Hřebci a klisny tak dosahují celkově méně vyrovnaných výsledků.
70
Graf 20 Procentické zastoupení pohlaví
hřebec 18% valach 36%
klisna 46%
Graf 20 zachycuje procentické zastoupení jednotlivých pohlaví v národních a mezinárodních soutěžích během pěti let v ČR. Nejpočetněji jsou zastoupeny klisny (46%), následují valaši se 36% a nejméně se na kolbištích objevovali hřebci (18%). Předpokládám, že nejvíce klisen se na závodech objevuje z chovatelských důvodů. Chovatelé a majitelé klisen tak mají možnost předvést klisnu jako vhodnou dárkyni kvalitního genetického materiálu, který prokazují na základě získané výkonnosti v disciplínách westernového sportu.
71
6. ZÁVĚR Westernový styl ježdění si u nás získává stále více příznivců. Jedním z důvodů je bezesporu i jeho různorodost. Někteří tíhnout spíše k návratu k přírodě a nekolikadennímu putování na koni. Jiní si pod pojmem westernové ježdění představí práci s dobytkem. Nejvíce příznivců má však westernové ježdění jako sport. Velké množství disciplín umožňuje si vybrat tu nejvhodnější pro sebe i svého koně. Na kolbištích se tak můžeme setkávat i se zástupci jiných než amerických westernových plemen. Tyto plemena ovšem v posledních letech zaznamenávají snižování početních stavů a jezdci se závodními ambicemi si pořizují koně z uznávaných zahraničních chovů, kteří mají genetické předpoklady být nejlepšími. Zhodnocení výkonnosti koní ve westernových soutěžích v ČR prokázalo, že: nejlepší výkonnost prokázali koně desetiletí (67,25), nejpočetnější skupinou byli koně pětiletí (15%) nejvyšší prokázanou výkonnost měli koně v majetku pana Málka (80,62), nejvíce startujících koní (67) bylo v majetku paní Ing. Šálkové. nejvyšší průměrnou hodnotu (71,11) vykazují zástupci plemene hucul a nejpočetnější skupinou je QH (38%) nejvíce koní startovalo v disciplíně Otevřená Trail All Ages (7%) a disciplínou s nejvyšší průměrnou hodnotou 78,95 je Mládež Pole Bending Rožnov pod Radhoštěm byl místem konání s největším počtem soutěžících (67%), nejvyššího průměru 70,24 dosáhly Kostelany
Základem úspěchu ve westernovém sportu je především výběr vhodného koně pro každou disciplínu. Důležitý je i trénink. Avšak i výborně trénovaný kůň například na reining, který má spíše konstituční i povahové předpoklady stát se výborným pleasurovým koněm, bude dosahovat jen průměrných výsledků a nikdy se nestane vítězem v královské disciplíně westernového sportu. Ve westernovém sportu stejně jako v anglickém „Není kůň jako kůň“. Čeští jezdci si tak stále více uvědomují, že existují krevní linie určené ke konkrétnímu využití a při výběru a nákupu koně se začínají tímto faktem řídit. Mezi nejvýznamnější krevní linie patří cuttingová, reiningová, halterová, pleasurová, hunterová, rychlostní barelová a dostihová linie a dobytkářská linie koní.
72
Stále více westernových jezdců již nepodceňuje ani vlastní přípravu před závodní sezónou a neváhá naložit koně a využít možnosti zdokonalení se na kurzech westernového ježdění pod vedením zkušených trenérů. Tomuto myšlenkovému posunu vpřed ohledně výběru koně, správného chovu a efektivního tréninku přispěl i vznik českých asociací chovatelů amerických westernových koní. PHC ČR = Paint Horse Club ČR funguje již od roku 1995, zakladateli byli manželé Polákovi a prezidentkou klubu je paní Silvie Lečíková. V současné době je v České republice registrováno bezmála 500 koní plemene Paint Horse. CZQHA = Czech Quarter Horse Association byla založena v roce 2001, prezidentkou je paní Jitka Kynclová a v České republice se v současné době registruje 337 členů a okolo 1000 koní plemene Quarter Horse. Ve stejném roce jako CZQHA byl založen i klub ApHCCZ = Appaloosa Horse Club Czech, který v roce 2008 registroval 123 členů a okolo 400 koní plemene Appaloosa. Prezidentkou ApHCCZ je paní Esther Weberová.
73
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. APHA. Official APHA Rule Book 2006. 2005. APHA Texas, 280 s. 2. AQHA. Official handbook of rules & regulations. 2003. 253 s. 3. BÍLKOVÁ, J. Americké asociace v ČR. Ústní sdělení, Brno 12.04.2007 4. BÍLKOVÁ, J. Westernové ježdění - Reining. [cit. 2009-04-31]. Dostupné na
5. BÍLKOVÁ, J. Westernové ježdění – Western Riding. [cit. 2009-04-31]. Dostupné na 6. DRAPEROVÁ, J. Vše o koních. 1. české vyd. Praha: SVOJTKA & CO. 2003. 256 s. ISBN: 80-7237-969-0 7. EDWARDS, H. E. Obrazová encyklopedie koní. 2. vyd. Praha: CESTY, 1998. 400 s. ISBN: 80-7181-192-0 8. HERMSEN,
J.
Encyklopedie
koní.
3.
vyd.
Dobřejovice:
REBO
PRODUCTIONS, 2002. 312 s. ISBN: 80-7234-184-7 9. HERMSEN, J. Westernové ježdění. Praha: REBO PRODUCTION, s.r.o., 1997. 144 s. ISBN 80-85815-75-3 10. KHOLOVÁ,
H.,
HOŠEK,
J.
Koně.
3.
vyd.
Praha:
AVENDINUM
NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., 2000. 224 s. ISBN: 80-7151-137-4 11. KREINBERG, P. Základní kurz westernového ježdění. 1. vyd. Přel. Z. Fráterová. Praha: Nakladatelství Brázda 2003. 136 s. ISBN: 80-209-0312-7 12. KYNCLOVÁ, J. Quarteři – zastoupení u nás. Vše o westernu. Jezdectví, 2009, č.3, s. 12. roč. 57. ISSN: 1210-5406 13. LANGRISH, B., SWINNEYOVÁ, N. Duch koní. 1. vyd. Praha: SLOVART, 2005. 256 s. ISBN: 80-7209-714-8 14. LEČÍKOVÁ,
S.
Westernové
ježdění.
Nové
rozšířené
vyd.
Ostrava:
MONTANEX, 2004. 176 s. ISBN 80-7225-127-9 15. LEČÍKOVÁ, S., ZACHOVÁ, M. Chov amerických westernových plemen koní v ČR. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2004. 184 s. ISBN: 80-7157-802-9 16. LEČÍKOVÁ, S. Painti – zastoupení u nás. Vše o westernu. Jezdectví, 2009, č.3, s. 12 - 13. roč. 57. ISSN: 1210-5406 17. MANILI, P. Koně. 1. vyd. Dobřejovice: REBO PRODUCTIONS CZ, 2005. 736 s. ISBN: 80-7234-425-0
74
18. MISAŘ, D., JISKROVÁ, I. Chov a šlechtění koní. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2001. 170 s. ISBN: 80-7157-510-0 19. ROBERTS, M. Průvodce nenásilným výcvikem koní. 1. vyd. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s., 2005. 244 s. ISBN: 80-249-0584-1 20. ŠICH, J. Počátky WR v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tábor, 1996 [cit. 2007-02-12]. Dostupné <www.wrc.cz/historie.php> 21. TETTENBORNOVÁ, M. Škola jezdectví. 1. české vyd. Praha: SVOJTKA & CO, 1999. 176 s. ISBN: 80-7237-222-X 22. VERSCHURE, J. Poníci. 1. vyd. Dobřejovice: REBO PRODUCTIONS, 2004. 136 s. ISBN 80-7234-263-0 23. WEBEROVÁ, E. Appaloosy – zastoupení u nás. Vše o westernu. Jezdectví, 2009, č.3, s. 13. roč. 57. ISSN: 1210-5406 24. WRC. Stanovy klubu WRC ČR Pravidla 2007. 2006. WRC ČR, 128 s. 25. ZACHOVÁ, M., LEČÍKOVÁ, S. Výcvik a využití koní pro westernový sport. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2004. 184 s. ISBN: 80-7157-802-9 26. Aktuální pravidla – Reining [cit. 2007-04-08]. Dostupné na <www.cjf.cz/> 27. American Paint Horse [cit. 2007-03-04]. Dostupné na <www.horses-online.cz/index.php?mmi=2&smi=683&bmi=A> 28. Anglický plnokrevník [cit. 2007-03-10]. Dostupné na <www.horses-online.cz/index.php?mmi=2&smi=217&bmi=A> 29. AQHA schéma barevnosti [cit. 2007-03-03]. Dostupné na <www.czqha.cz/barevnost.html> 30. Barvy APHA [cit. 2007-03-04]. Dostupné na 31. Disciplíny westernového ježdění [cit.2007-04-07]. Dostupné na <www.kostelany.cz/westernovejezdeni-discipliny.php> 32. Hafling. Chovný cíl. Šlechtitelský program. [cit. 2007-03-06]. Dostupné na <www.aschk.cz/> 33. Chovný cíl plemene Shagya – arab v ČR [cit. 2007-03-06]. Dostupné na <www.shagya.cz/shagya.htm> 34. Chovný cíl velšských plemen pony a cob [cit. 2007-03-06]. Dostupné na <www.welsh-cz.info/document/rpk_wp_061026.pdf> 35. Paint
Horse
club
České
republiky
<www.czpha.cz> 75
[cit.
2009-04-14].
Dostupné
na
36. Pravidla disciplíny Team Penning [cit.2007-04-07]. Dostupné na <www.westerners.cz/corraly/rc/pravidla.htm> 37. Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení zvířat na závodech western riding clubu ČR. [cit. 2009-04-26]. Dostupné na <www.wrc.cz> 38. Skupina JUJU Brno. [cit.2009-04-26]. Dostupné na <www.juju.cz> 39. Sportovní
činnost
Profi
Ranče.
[cit.
2009-04-20].
Dostupné
na
<www.wrc.cz/sekce/profiranch> 40. Šlechtitelský
program
[cit.
ČT
2007-03-06].
Dostupné
na
<www.schct.cz/chov.php3> 41. Typy zbarvení APHA [cit. 2007-03-04]. Dostupné na <www.czpha.cz/_sgt/m1m1_1.htm> 42. Westernová sedla [cit. 2007-03-31]. Dostupné na <www.frintasaddlery.com/cz/westernove-sedlo.php> 43. Zbarvení plemene APPA. Uznávané barvy. Podmínky registrace. [cit. 2007-0305]. Dostupné na <www.appaloosa.cz/index.html>
76
8. SEZNAM TABULEK Tab. 1 Vývoj početního stavu plemen koní .........................................................41 Tab. 2 Průkaznost vlivu sledovaných efektů na pořadí .......................................46 Tab. 3 Porovnání výkonnosti plemen podle průměrných hodnot ........................46 Tab. 4 Plemena startující v disciplíně cutting .....................................................60 Tab. 5 Porovnání výkonnosti koní v jednotlivých disciplínách podle průměrných hodnot ..................................................................................61 Tab. 6 Porovnání místa konání podle průměrných hodnot .................................65 Tab. 7 Statisticky průkazné páry hodnocení výkonnosti podle majitele .............66 Tab. 8 Statisticky průkazné páry hodnocení výkonnosti podle věku koní v roce startu ............................................................................................68 Tab. 9 Početní zastoupení a průměrné hodnoty podle pohlaví............................70
77
9. SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Vývoj počtu koní ve westernových soutěžích ............................................42 Graf 2 Početní zastoupení za sledované období jednotlivých skupin plemen .....43 Graf 3 Pět nejvíce početně zastoupených skupin plemen koní v letech 2004 – 2008 ...............................................................................45 Graf 4 Četnost umístění plemene hucul ...............................................................47 Graf 5 Četnost umístění amerických plemen koní ...............................................48 Graf 6 Procentické zastoupení plemen v disciplíně reining ................................50 Graf 7 Procentické zastoupení plemen v disciplíně western pleasure.................51 Graf 8 Procentické zastoupení plemen v disciplíně trail .....................................53 Graf 9 Procentické zastoupení plemen v disciplíně western horsemanship ........54 Graf 10 Procentické zastoupení plemen v disciplíně showmanship at halter......55 Graf 11 Procentické zastoupení plemen v disciplíně western riding...................56 Graf 12 Procentické zastoupení v disciplíně Superhorse ....................................57 Graf 13 Procentické zastoupení plemen v disciplíně Barrel Race.......................58 Graf 14 Procentické zastoupení v disciplíně Pole Bending .................................59 Graf 15 Četnost umístění koní ve vybraných disciplínách...................................63 Graf 16 Srovnání tříd v disciplíně reining ...........................................................63 Graf 17 Srovnání tříd v disciplíně western horsemanship...................................64 Graf 18 Srovnání tříd v disciplíně Showmanship at Halter.................................64 Graf 19 Početní zastoupení jednotlivých věkových kategorií ..............................69 Graf 20 Procentické zastoupení pohlaví ..............................................................71
78
10. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Oficiální logo Western Riding Club Czech Republic ...............................13 Obr. 2 Popis westernového sedla.........................................................................16 Obr. 3 Pohotová reakce koně na tele ...................................................................19 Obr. 4 Ukázka Cow sense ....................................................................................19 Obr. 5 Ukončení úlohy team penning – zdvižení ruky .........................................20 Obr. 6 Barrel race v podání křížence PH a ČT ...................................................21 Obr. 7 Otočka kolem tyče v pole bending ............................................................21 Obr. 8 Povinná překážka branka v podání shetland pony...................................22 Obr. 9 Western pleasure – předvedení koní v kroku a cvalu ...............................23 Obr. 10 Sliding stop - divácky nejatraktivnější reiningový prvek........................24 Obr. 11 Freestyle reining.....................................................................................25 Obr. 12 Showmanship at Halter ..........................................................................26 Obr. 13 Hucul Gery Biofaktory s jezdkyní Danou Provazníkovou v disciplíně pole bending .....................................................................48 Obr. 14 Klisna QH Wilson Tornado Gold a jezdec Vladan Zoula při rychlém kruhu..................................................................................50 Obr. 15 Klisny PH Smart Lucky Mels s jezdcem Václavem Orlitou a Hobo Magic s jezdkyní Pavlou Nesňalovou .......................................52 Obr. 16 ČT Wint s jezdkyní Janou Neřádovou při překonávání kavalet .............53 Obr. 17 Valach QH Long short Ear a Markéta Šeligová ....................................55 Obr. 18 ČT Kataro s Antonínem Sekaninou ml. ..................................................58 Obr. 19 Disciplína mládež pole bending .............................................................62 Obr. 20 Pavel Málek a valach Appa Crazy Spotted ............................................67
79
