Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Studie současné úrovně a možností dalšího doplnění zeleně v obci Radostín a v jejím okolí Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jan Prudký, Ph.D
Vypracoval: Bc. Jana Holubová Brno 2009
1
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Studie současné úrovně a možností dalšího doplnění zeleně v obci Radostín a v jejím okolí vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. Podpis diplomanta……………………….
2
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Prudkému, Ph.D, za odborné rady a připomínky při psaní této práce.
3
ABSTRAKT
Cílem této práce je zmapovat současný stav zeleně v obci Radostín a jejím okolí. V práci je nejprve definována zeleň a její funkce v obci. Následuje charakteristika samotné obce. Práce je zaměřena zejména na zhodnocení současného stavu zeleně, s následným návrhem doplnění současné zeleně v intravilánu i extravilánu obce. Závěrečná část je věnována možnostem získání finančních zdrojů z národních a unijních fondů.
Klíčová slova: obec Radostín, zeleň, výsadba, finanční zdroje
Objective of this thesis is to chart actual situation of verdure in village Radostín and its outskirts. The first, the thesis devone verdure and its function in village. The work is mainly aimed at the evolution of actuality loom of verdure with resulting proposal of verdure in village and its outskirts. The end of thesis is about posibility get financial source z national and union fund.
Key words: village Radostín, verdure, outplanting, financial source
4
OBSAH
1. Úvod ……………………………………………………………………………….8 2. Cíl páce …………………………………………………………………………….9 3. Literární přehled, Zeleň ...........................................................................................10 3.1 Definice zeleně ...…………………………………………………………......10 3.2 Význam a funkce zeleně, její vliv na životní prostředí ………………...…….10 3.3 Rozdělění zeleně ……………………………...………………………………11 3.3.1 Dělení dle funkce a charakteru výsadby ………………………………...11 3.3.2 Rozdělení zeleně podle způsobu používání a společenského dosahu…...14 3.3.3 Rozdělení zeleně dle výšky ……………...……………………………...14 3.4 Zásady a principy řešení zeleně ve venkovských sídlech ……………...……..15 3.4.1 Zeleň v centru obce …………………………...………………………...16 3.4.2 Doprovodná zeleň ……………………………………..………………..16 3.4.3 Odpočinkový park ……………………………………….……………..17 3.4.4 Květiny ………………………………………………………….……...17 3.4.5 Vesnické zahrady ……………………………………………………....17 3.4.6 Zeleň u sportovních areálů ……………………………………………..17 3.4.7 Dětská hřiště ……………………………………………………………18 3.4.8 Zeleň u administrativních a správních budov ………………………….18 3.4.9 Zeleň parkovišť ………………………………………………………...19 3.4.10 Zeleň u pomníků …………………………………………………….. 19 3.4.11 Doprovodná zeleň komunikací ……………………………………….19 3.4.12 Doprovodná zeleň toků ……………………………………………….20 3.5 Charakteristika stromů ……………………………………………………….21 4. Charakteristika obce …………………………………………...………………….29 4.1 Identifikační údaje ………………………………………………...…………29 4.2 Geologie ……………………………………………………………………...29 4.3 Klimatické podmínky ………………………………………………………...30 4.4 Historie ……………………………………………………………………….30 4.5 Demografie a sociologie ……………………………………………………..31 4.6 Bydlení a urbanismus ………………………………………………………..31 4.7 Zemědělství ………………………………………………...………………..31 4.8 Technická vybavenost …………………………………………………...…..32 5
4.9 Doprava ……………………………………………………………………33 4.10 Ekonomický potenciál ……………………………………………………33 4.11 Obchod a služby ………………………………………………………….33 4.12 Občanská vybavenost …………………………………………………….34 4.13 Spolkový život …………………………………………………………...36 4.14 Rekreace ………………………………………………………………….37 4.15 Soutěž Vesnice roku ……………………………………………………...37 4.16 Program obnovy venkova ………………………………………………...38 5. Současný stav zeleně v obci …………………………………………………….39 5.1 Zeleň na návsi ……………………………………………………………..39 5.2 Zeleň parkoviště …………………………………………………………...40 5.3 Uliční zeleň ………………………………………………………………..40 5.4 Zeleň zahrad ……………………………………………………………….41 5.5 Sportovní areál …………………………………………………………….41 5.6 Napojení vesnice na okolní krajinu ……………………………………….42 6. Návrh doplnění zeleně v obci …………………………………………………..43 6.1 Zeleň v centru obce ………………………………………………………..43 6.2 Sportovní areál ………………………………………………………….…44 6.3 Cesta k Velkému Dářku …………………………………………………...44 6.4 Potok ………………………………………………………………………44 7. Péče o zeleň ……………………………………………………………………..46 7.1 Současná péče o zeleň ……………………………………………………..46 7.2 Výsadba a následná péče o zeleň ………………………………………….46 8. Možnosti financování doplnění zeleně z národních a unijních zdrojů ………….48 8.1 Program obnovy venkova …………………………………………………48 8.2 Operační program Životní prostředí ………………………………………51 8.2.1 Zlepšování stavu přírody ……………………………………………52 8.2.1.1 Obnova krajinných struktur …………………………………...53 8.2.1.2 Optimalizace vodního režimu krajiny ………………………....53 8.2.1.3 Podpora regenerace urbanizované krajiny ………………….....54 8.3 Program péče o krajinu …………………………………………………....54 8.3.1 Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ……….55 6
8.3.2 Podprogram po zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí …………………………………………………………………...55 8.3.3 Podprogram pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy ………………………………………………………………....56 8.4 Program rozvoje venkova ………………………………………………...56 9. Závěr ……………………………………………………………………………58 10. Seznam použité literatury ……………………………………………………..59
7
1. ÚVOD Ať si to uvědomujeme či ne, zeleň je nedílnou součástí krajiny a tedy i našeho životního prostředí. Dříve lidé brali zeleň jako samozřejmost, a proto se často z mnoha původních přirozených stanovišť vytratila. V důsledku nesprávných zásad najdeme v naší krajině nepůvodní druhy rostlin, které často vytěsňují zbytky původních. Následky nejsou pouze estetické, ale rozšiřují se zde choroby, které se zde dříve nevyskytovali. Zeleň má několik funkcí. Není to jen již zmiňovaná funkce estetická, ale i funkce hygienická a ekologická. Zeleň zároveň působí kladně na lidskou psychiku. Z těchto důvodů je velmi důležité dbát na zachování původní zeleně, na péči o ní a zároveň vhodně doplňovat novou výsadbou. Při nové výsadbě je třeba dbát na pravidla. Tato práce se zabývá zelení v malé obci Radostín, která leží na Českomoravské vrchovině. Nejprve jsou formulovány obecná pravidla při výsadbě zeleně. Vlastní práce se pak zabývá přímo zelení ve zmiňované obci. Nejprve je zmapována současná zeleň a následně je na základě odborných zásad navrženo její doplnění. V dnešní době jsou základem pro všechny projekty finance. Proto je poslední část práce věnována možnosti získání dotací z národních a unijních zdrojů.
8
2. CÍL PRÁCE Cílem mé práce je nejprve zmapovat současný stav zeleně v obci Radostín. Následně na základě zásad formulovaných v odborné literatuře navrhnout doplnění zeleně. Zároveň by měl být kladen důraz na následnou péči a ošetření zeleně. Práce tuto problematiku řeší nejen v intravilánu obce, ale i v extravilánu, čímž bude dosaženo lepšího zapojení obce do okolní krajiny. Obec získala ocenění v soutěži Vesnice roku za zeleň, ale je to už několik let a je tedy co napravit. V neposlední řadě je cílem této práce zjistit i možnosti financování doplnění zeleně v obci a jejím okolí. Obec Radostín je malá obec s nízkým rozpočtem, tudíž je pro ni čerpání dotací z národních i unijních zdrojů jedinou možností jak se i nadále rozvíjet.
9
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED, ZELEŇ 3.1 Definice zeleně Sýkora definuje zeleň v obci takto: V širším slova smyslu jde o všechny porosty, tedy hospodářské plodiny, travní porosty, keře a stromy v různých seskupeních (pole, louky, pastviny, keřové pásy a stráně, aleje, háje, větrolamy, parky, sady, domovní zahrady).
3.2 Význam a funkce zeleně, její vliv na životní prostředí Zeleň je jednou z hlavních částí přírody. Patří sem umělé výsadby i přirozené porosty. Všeobecně je možné zeleň rozdělit na užitkovou a okrasnou. Většina rostlin však spadá do obou těchto kategorií. Další možné rozdělení je na zeleň sídelní a krajinnou. Do sídelní zeleně je možné zahrnout veškeré trvalé i krátkodobé vegetační prvky-stromy, keře, trávníky, květinové výsadby, mobilní zeleň, hospodářské plochy jako jsou ovocné sady, vinice, produkční zahrady. Krajinná nebo-li rozptýlená zeleň je součástí krajinných vegetačních prvků. Řadíme sem samostatně vzniklé i uměle založené přírodní prvky, kde mají základní význam dřeviny. Jsou to tedy rostlinné útvary, které nejsou lesem a jsou situovány mimo intravilán sídla. Patří sem především aleje, stromy doprovázející komunikace a vodní díla, remízky, větrolamy, ale i solitéry. Pro venkovská sídla je charakteristické prolínání a návaznost mezi zelení sídelní a rozptýlenou. Všeobecně lze říci, že zeleň dotváří obrysy a prostory krajiny. Pouze zelené rostliny jsou schopny fotosyntézy. Jsme tedy na rostlinách v tomto směru závislí. Zeleň má i funkci mikroklimaticko-hygienickou. Působí totiž při úpravě teploty a vlhkosti ovzduší, má kladné retenční schopnosti. Zároveň kladně ovlivňuje prašnost a hluk. Rovněž zmírňuje větrnou a vodní erozi. Nedostatek zeleně v krajině může mít nepříznivý vliv na tělesném i duševním stavu člověka. Je prokázáno, že zelená barva (tedy i zeleň) má pozitivní vliv na zrakový orgán a celkově na psychiku člověka. Můžeme tedy říci, že zeleň má rekreačně esteticko funkci. Pro venkovská sídla jsou charakteristické hospodářsko provozní funkce zeleně. Jedná se o produkci ovoce a dřevní hmoty.
10
3.3 Rozdělení zeleně Následné dělení zeleně je dle Doc.Ing. Marečka,CSc. z roku 1986. 3.3.1 Dělení dle funkce a charakteru výsadby 1.Parková zeleň Jsou to zelené plochy veřejného charakteru. Parky jsou navrhovány především z hlediska estetického. Mají především psychickoregenerativní funkci, tedy pasivní typ rekreace.
A. Odpočinkové parky Jsou to parkové plochy určené k procházkám s maximální možností pasivního odpočinku v esteticky působivém prostředí. Jedná se o plochy veřejnosti přístupné a územně ucelené.
B. Doplňková parková zeleň Většinou jde o malé parkové plochy výtvarně doplňující a dotvářející různé stavby a zařízení, nejčastěji komunikace. Často tento útvar zeleně prochází celým intravilánem, čímž vytváří plynulost a spojovací princip.
C. Zeleň objektů občanského vybavení Plocha zeleně s převažující výtvarnou funkcí.
D. Zeleň historických míst a památných objektů Zeleň na plochách tvořící prostředí památkově cenných objektů.
E. Zeleň hřbitovů Areál s plochami pro různé způsoby pohřbívání doplněný sadovými úpravami, které vytvářejí důstojné prostředí.
11
2. Obytná zeleň Jsou to plochy soukromé, vyhrazené i veřejné. Mohou být situovány v sídlech i mimo ně. Hlavním kritériem pro řešení této zeleně je pokrytí potřeb aktivní rekreace a nezávadnost tohoto prostředí z hledisek mikroklimatických a hygienických. Obytná zeleň je plošně i funkčně nejvýznamnější kategorií sídelní zeleně.
A. Soukromé zahrady Charakteristickým rysem je intimita a soukromost ploch. Rekreace je zde spojená s údržbou. Spadají sem zahrady s obytnou i hospodářskou funkcí. Podle územního situování zahrad ve vztahu k obydlí je možno rozlišit zahrady s přímou návazností a zahrady bez přímé návaznosti( většinou u nájemních bytů).
B. Speciální obytné zahrady veřejných organizací Do této kategorie je možno zařadit školní zahrady, apod.
C. Společná zeleň bytových domů Vytváří okolí bytových domů, kde není možno vybudovat soukromé zahrady. Většinou je to zeleň volně přístupná.
D. Zeleň sportovních a rekreačních areálů Jedná se o plochy určené k organizované i neorganizované sportovní činnost. Typ zeleně je zde významně podřízen typu sportoviště a provozu. Funkčně slouží především k zastínění ploch, omezení větrnosti, zvukové izolaci apod.
3. Technicko- hygienická zeleň Jedná se o zeleň přísně účelovou. Plní zejména funkce hygienické, mikroklimatické, meliorační, technické a ekologické.
A. Izolační pásy a větrolamy Jsou to speciálně řešené výsadby z vysokých stromů, prostorově souvislé. Často řeší vztah obytné části k výrobním plochám, dálkovým komunikacím, zemědělsky využívané krajině.
12
B. Zeleň zemědělských výrobních zařízení Soustava nízké a vysoké zeleně řešící vztah výrobního areálu k vesnickému sídlu a okolní krajině.
C. Meliorační zeleň Výsadba zeleně na neplodných, erozí ohrožených, devastovaných plochách. Cílem je zachování jejich biologického charakteru.
D. Ekologické koridory Nejrůznější typy souvislé výsadby zeleně, které navazují na systém ekologické stability v okolní krajině. Hlavní funkcí těchto zelených pásů v intravilánu obcí je zachování ekologické kontinuity v širších krajinných vztazích.
4. Hospodářská zeleň Zeleň s úplnou nebo částečnou produkční funkcí. Vhodným spojením s ostatními vegetačními prvky je možné vytvořit účinná soustava zeleně.
A. Ovocné sady Kromě hospodářského významu mají velkou mikroklimaticko-hygienickou funkci.
B. Produkční zahrady organizací Tématicky a zaměřené zahrady většinou oplocené někdy s mikroklimatickohygienickou funkcí.
C. Lesy Většinou jsou veřejně přístupné, je zde možnost rekreace.
D. Trvalé drnové fondy Při větším zastoupení se mohou významně uplatňovat z hledisek ekologických, estetických a rekreačních.
13
3.3.2. Rozdělení zeleně podle způsobu používání a společenského dosahu Toto členění je založeno na omezení přístupu obyvatelstva. Velkou roly zde hraje vlastnictví pozemků.
1. Veřejná zeleň Je přístupná všem lidem bez jakéhokoliv omezení. Čím větší je koncentrace obyvatel na jednotce plochy, tím více by měla být tato kategorie zastoupena. Tyto plochy jsou většinou zakládány a udržovány obcí. Patří sem zejména: odpočinkové parky, doplňková parková zeleň, společná zeleň bytových domů, izolační pásy a větrolamy,meliorační zeleŇ, ekologické koridory, lesy a drnové fondy.
2. Vyhrazená zeleň Jsou to plochy s určitým omezením v přístupu( v určitých hodinách, přístup pouze některé části obyvatel-školní zahrady). Zastoupení těchto ploch v obci je dáno i její velikostí. Patří sem zejména: zeleň objektů občanského vybavení, zeleň hřbitovů, speciální obytné zahrady veřejných organizací, zeleň sportovních a rekreačních areálů.
3. Soukromá zeleň Plochy zeleně, na kterou nemá přístup veřejnost. Patří sem:soukromé zahrady, ovocné sady, produkční zahrady organizací. Tato skupina zeleně má ve venkovských sídlech velké procentuální zastoupení.
3.3.3. Rozdělení zeleně dle výšky Význam výškové gradace zeleně má výtvarný význam, ale je i důležitým aspektem mikroklimaticko-hygienickým a ekologickým
1. Nízká zeleň-do 5m Zeleň nepřevyšující obvyklou jedno nebo dvoupatrovou zástavbu. Uplatňuje se především jako výplň mezi vyššími prvky a jako samostatný útvar ve velkých samostatných plochách, který tvoří přechod sídel do krajiny.
14
2. Středně vysoká zeleň-5 až 15m Tato zeleň převyšuje všechny nebo alespoň většinu budov v obci. Vytváří tak druhou výškovou úroveň při prostorové gradaci intravilánu jako celku. Opět vyniká zejména ve větších plochách.
3. Vysoká zeleň-vyšší než 15m Zeleň převyšující běžnou i vyšší zástavbu. Má základní prostorový význam a vyniká dominantní účinností. Proto tyto stromy stojí většinou u funkčně nejvýznamnějších míst.
3.4 Zásady a principy řešení zeleně ve venkovských sídlech U menších sídel je z ekonomického hlediska vhodné budovat funkčně víceúčelové plochy. V menších obcích je dobré vyzdvihnout krásu přirozených nebo víceméně zachovaných přirozených lokalit. Ve všech typech venkovských sídel zaujímají největší podíl ze zeleně zahrady. Jednotlivé funkční celky zeleně by na sebe měly navazovat a vytvářet logický systém. Jednotlivé plochy by na sebe měly prostorově navazovat, dále by měly tvořit funkční systém a v neposlední řad by mělo docházet k dojmové gradaci jednotlivých útvarů. Navrhování potřebných ploch zeleně ve venkovských sídlech je značně ovlivňováno úzkou vazbou zastavěného území na krajinu, dostatkem zahrad a přítomností krajinných prvků v intravilánu obce.
Pro tyto podmínky jsou doporučeny tyto plošné ukazatele: -veřejná parková zeleň-3-5 m2/obyvatele -soukromé zahrady-75-170m2/ obyvatele -zeleň u vícebitových domů 30m2/obyvatele Ve většině případů lze využít stávající zeleň na návsi, kolem cest pro účely veřejné zeleně, která bude plnit funkci společenskou, estetickou, hygienickou,… Pouze je třeba ji doplnit, upravit a zvolit vhodnou údržbu. Návrh by měl být sestavován nejen s důrazem na budoucí funkci, ale mělo by být pamatováno na místní zvyklosti. Vždy by měly být využívány dřeviny vhodné pro danou lokalitu. Zároveň je vhodné řídit se heslem: v jednoduchosti je krása.
15
3.4.1 Zeleň v centru obce Zeleň v centru obce by měla umožňovat setkávání lidí. Proto je vhodné, by zde byly i nějaké lavičky a místa k odpočinku. Úpravy ovšem musí respektovat urbanistickou dispozici a rámec okolní zástavby. Je nutno brát v úvahu prostorové možnosti a dopravu. Pokud se na návsi již nějaká zeleň je, vhodným řešením je pouze doplnění a podtržení tak starých stromů. U menších vesnických sídel je možné tyto prostory rozvíjet především v rekreačním smyslu. Budou se tady vyskytovat principy parkové zeleně, obytné, hygienické, památkové. V menších obcích bývá tento prostor často jedinou větší veřejnou zelení. Je proto dobré, aby tedy splňovala veškeré potřeby obyvatel. Typickými prvky jsou bohatý trávník, rybník, staré charakteristické dřeviny, případně stavební dominanta.
3.4.2 Doprovodná zeleň Jedná se o stromy lemující dopravní sítě. Současný stav silniční zeleně v obcích je většinou nevyhovující. Její stav byl rovněž negativně ovlivněn stavbou vodovodů, kanalizací,… uliční zeleň by měla plnit tyto funkce: naplňovat dopravní potřeby, přispívala ke zlepšení hygienických podmínek a plnila i estetické poslání. Základním pravidlem je dobrá přehlednost, především u křižovatek, zatáček a míst kde si mohou hrát děti. Musíme tedy volit stromy, které zakládají koruny ve větších výškách. Zároveň není vhodné volit žádné rostliny, které mohou rozptylovat pozornost, např. květinová výsadba. Doprovodnou výsadbou kolem silnic zároveň docílíme snížení prašnosti a hluku. Toho můžeme dosáhnout hustým stříhaným pásem keřů, mohutnými korunami, popínavými rostlinami Systém uliční zeleně by měl být zapojen do okolí, proto je k tomuto vhodné využít proluky. Ve většině případů má pásový charakter. Pásy by měly být široké minimálně 1,5m. Pod stromy by měl být trávník. Zelené pásy by měly být založeny na 40-50cm ornice a pod nimi by neměly být inženýrské sítě( kvůli prorůstání kořenů). Při výběru druhu zeleně se musí brát ohledy na šíří ulice, zda rostlina snáší sucho, koncentraci exhalátů a mechanických nečistot. Ve většině případů se vhodný strom hledat mezi listnatými druhy.
16
3.4.3 Odpočinkový park Hlavními účinky tohoto druhu zeleně jsou psychicko-regenerativní. Samostatně se bodu vyskytovat spíše ve větších sídlech. V menších obcích funkce odpočinkového parku splyne s jinými funkcemi zeleně, vzniknou tedy víceúčelové plochy. Situování zeleně je zcela individuální. Upřednostňované budou takové plochy, kde bude možno využít vodoteče, členitý terén, les. Z toho vyplývá, že odpočinkové parky nemusí být vždy situovány v intravilánu obce. Při návrhu musíme dbát, aby se nám neprolínali rušné aktivity( dětská hřiště, rekreační travnaté plochy,…) a klidové aktivity( spočívají v optickém vnímání estetických hodnot).
3.4.4 Květiny Květiny svojí barevností a tvary vhodně doplňují dřeviny. Květinovou výsadbu je vhodné umístit do míst, která chceme zvýraznit. Nejsou dána žádná pravidla, která by určovala vhodnost druhů. Je možné využít trvalky, dvouletky, letničky, cibuloviny. Pokud rostliny není z nějakého důvodu možno pěstovat přímo v půdě, je možné pro pěstování využít větších nádob. Vznikne nám tak mobilní zeleň, kterou můžeme umístit kamkoli dle momentální potřeby.
3.4.5 Vesnické zahrady Ve vesnických sídlech představují zahrady největší podíl zeleně. Zahrady mají velkou
mikroklimaticko-hygienickou
funkci
(příznivě
působí
v těsné
vazbě
na obyvatele), dále funkci hospodářskou( uspokojují osobní pěstitelské záliby), obytnou (především v letním období zde obyvatelé tráví volný čas) a estetickou (platí zde zásady jako pro ostatní zeleň). Všeobecně můžeme zahrady rozdělit na 2 typy: rozlehlé s hospodářským využitím a zahrady rekreační.
3.4.6 Zeleň u sportovních areálů Ve venkovských sídlech se sportovní plochy soustřeďují do jednoho areálu. Jelikož je potřeba dostatek ploch, jsou většinou umisťovány do okrajových částí zástavby. Pokud sportovní areál umístíme v blízkosti obytně rekreačních ploch, získáme tak velmi dobře vybavené rekreační centrum. 17
Z provozně
hospodářského
hlediska
zeleň
bude
plnit
opět
funkci
mikroklimaticko-hygienickou. Stromy musí chránit hřiště před nejčastějšími větry, v létě zastínit určité plochy. Zároveň by měla plnit funkci protihlukové a protiprašné stěny. Zároveň by ale rostliny neměly bránit proudění vzduchu. Z hlediska vlastního provozu mohou udržované živé ploty od sebe oddělovat jednotlivá hřiště a tím dopřát jednotlivým sportovcům soukromí. V neposlední řadě nám zeleň pomůže sportovní areál začlenit do okolní krajiny. Jelikož se hřiště většinou nachází na okraji sídla, není osadit okraj sportoviště pouze souvislým pásem stromů. Toto řešení by areál do sousední krajiny nezačlenilo, spíše naopak. Je vhodné k zapojení využít rostlin, které rostou ve volné přírodě. Z hlediska údržby je vhodné volit takové rostliny, které své okolí co nejméně znečišťují, vhodné jsou tedy především jehličnany.
3.4.7 Dětská hřiště Místa pro hry pro děti předškolního věku už nejsou ani na vesnici. Proto je i tady třeba začít budovat dětská hřiště. Hřiště jsou dvojího typu: hřiště určená pro určité dílčí části obytného okrsku (velikost cca 200m2) pro přibližně 25 dětí a celoobecní hřiště (plocha 0,25-0,5ha). V každém
případě
je
potřeba
pamatovat
na
dostatečnou
vzdálenost
od frekventovaných komunikací a vhodnou povrchovou úpravu hřiště (tou může být udržovaný trávník). Zvolená zeleň by měla snášet mechanické poškození, sešlap, být rychle rostoucí, nenáročná na péči. Vhodné jsou rostliny pro děti zajímavé například plody, květy. Krajně nevhodné jsou rostliny jedovaté nebo s trny. Vhodné nejsou ani květinové záhony.
3.4.8 Zeleň u administrativních a správních budov Ozelenění u těchto budov bude vždy velmi individuální. Cílem ovšem je zapojit yto budovy do okolí a vytvořit reprezentativní atmosféru. Pokud se jedná o starou budovu, měly by být zachovány veškeré prvky s tím spojené- květinová předzahrádka, stromy u vjezdu a vstupu, travnatý dvůr. Je možné vybudovat zde travnatou plochu určenou k čekání. Mělo by zde tedy být i nějaké posezení.
18
3.4.9 Zeleň parkovišť Parkoviště jsou většinou velké plochy, které jsou součástí veřejného prostranství. Jejich řešení tedy vyplyne z širších souvislostí. Hlavním účelem je zde zastínění parkujících vozidel a využití ploch pro širší bioklimatickou působnost. Mělo by se jednat o vysoké stromy s širokými korunami, které koření hluboko v zemi. Pro dobré zastínění je lepší volit opadavé stromy odolné proti mechanickému poškození. Stromy by měly být vysazovány v pásech širokých 2-3m. Pásy mezi stromy by měly být zatravněny nebo osázeny keři, které snášejí zastínění. Tímto způsobem osázení se parkoviště může stát místem s nejmohutnější a nejvyšší zelení v obci. Parkoviště může být zpevněno dlažebními kostkami nebo zatravňovacími rošty. V druhém případě má pak parkoviště vzhled i funkci trávníkové plochy.
3.4.10 Zeleň u pomníků Pomníky jsou většinou umístěny v nejvýznamnějších částech obce. Jedná se o projev úcty. Okolí památníku by tedy toto mělo ještě umocňovat. Nejdůležitější je tedy úloha pozadí. Ideální je, pokud se památník rýsuje proti volné obloze. Okolí by mělo být co nejjednodušší, barevné, ale tak aby nekonkurovalo samotnému památníku.
3.4.11 Doprovodná zeleň komunikací Vegetace doprovázející komunikace představuje nejrozsáhlejší útvar rozptýlené zeleně v krajině. Tato zeleň by měla plnit dvě funkce, a to funkci ve vztahu k potřebám dopravy a funkci ve vztahu k okolnímu krajinnému prostředí. Často se na důležitou funkci doprovodné zeleně kolem komunikací zapomíná, proto je potřeba její rekonstrukce. Doc.Ing. Marečka,CSc. z roku 1986: Z dopravního hlediska musí vegetační doprovod zajišťovat přehlednost a nesmí narušovat bezpečnost dopravy například opadem plodů, vylamováním větví či vývraty celých stromů apod. Zeleň má důležitou vodící funkci, tj. vymezuje rasu komunikace, může chránit vozidla před náhlými nárazy bočních větrů, ve formě středových pásů má účinnost proti oslnění protijedoucími vozidly. Systém zeleně může napomáhat k udržování svěží nervové kondice řidičů tím, že je řešen nikoli jednotvárně, ale rozmanitě formou střídání různých motivů- otevírání a uzavírání výhledů, střídání alejových a skupinových výsadeb, zřizování odpočívadel atd. Z dopravního hlediska je významné i zastínění tras komunikací. Úroveň vegetačního doprovodu komunikací je nutno považovat za významnou součást 19
životního prostředí všech cestujících. Z hlediska vztahu ke krajině může vegetační doprovod komunikací především zmírňovat některé negativní vlivy dopravy na okolní území. Jsou to zejména hlučnost, prašnost a výfukové plyny. V tomto smyslu jsou účinné husté a souvislé oboustranné vegetační pásy. Krajinotvornost této zeleně spočívá dále v prostorovém členění území, tj. ve vytváření celého systému linií a dílčích prostorů. Komunikační zeleň má tak rozhodující vliv na utváření krajinného měřítka. Zeleň podél méně frekventovaných komunikací, zejména u polních cest, můžeplnit četné funkce, které vyžadujeme od remízků pro zvěř a ptactvo. Významnou krajinářskou funkcí této zeleně je i to, že usměrňuje vyhlídkovost do krajiny, čili že má zcela zásadní vliv na její celkové vnímání všemi cestujícími. Proto krajinářské úpravy a vegetační doprovod komunikací se musí plánovat souběžně, nejlépe jako jeden souborný projekt komplexního řešení zeleně v celém území. Volba druhu a umístění výsadby bude vždy záležet na konkrétní situaci. U polních cest by se mělo spíše jednat o jednostrannou výsadbu (možnost průjezdu širších strojů). U frekventovaných komunikací, by se mělo dbát na přehlednost, a proto by neměla být žádná výsadba ovlivňují přehlednost a dobrý výhled v oblasti křížení dvou komunikací. Pro výsadbu kolem komunikací nejsou příliš vhodné ovocné dřeviny.
3.4.12 Doprovodná zeleň toků Vodní toky a nádrže mají vliv na místní podnebí a na hladinu spodní vody. Jejich osazením rostlinami zapojíme tok do okolní krajiny a zakryjeme některé části, které kazí celkový estetický dojem. Vhodné je zvolit osázení skupinové, ovšem mnohem volnější než kolem dopravních komunikací. Při výsadbě je dobré volit druhy, které se vyskytují v okolní krajině, čímž docílíme napojení na okolní krajinu. Měly by být voleny vodomilné rostliny a bohatě kořenící dřeviny, které nám zároveň zpevní břehy. Skupiny stromů a keřů se mají skládat ze dvou až tří řad dřevin různého stáří a doplněny keřovými porosty. Na 1m2 se vysazují 3 dřeviny a po 2-3letech se slabší jedinci odstraní. Není vhodné využívat akát, dub americký, ovocné stromy ,topol, jeřáb a břízu.
20
3.5. Charakteristika stromů Borovice lesní (Pinus sylvestris)
Vždyzelený, až 40m vysoký, jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let. Borka brázditá, v horní části kmene červenooranžová, v dolní části šedavá. Jehlice po 2, tuhé, špičaté, do 8cm dlouhé, opadávají po 2 až 3 letech. Samčí šištice nahloučeny na konci mladých letorostů, vejcovité, 4 až 8mm dlouhé, světle žluté, samičí po 1 až 2, vzpřímené, 5 až 6mm dlouhé, růžové, tmavě červené nebo fialové. Šišky na krátkých stopkách, na podzim se stáčejí směrem dolů, zprvu zelené, za zralosti dřevnatějící, semena dozrávají na jaře 3. roku, kdy se šiška otvírá a po vysemenění vcelku opadává. Strom začíná kvést ve stáří 15 až 70 let dle stanoviště. Kvete v květnu. Stanovištěm jsou světlé lesy, skály, písčiny, okraje rašelinišť, stanoviště světlé nebo jen slabě přistíněné, na půdách písčitých, kamenitých, chudých, vápnitých i rašelinných. V ČR po celém území vyjma míst nad 1000m n.m., velmi často pěstována v kulturních lesích a v parcích.
Bříza bělokorá (Betula pendula)
Strom až 25m vysoký s oválnou korunou. Borka za mlada hladká, žlutavě až načervenale hnědá, později bílá až šedobílá, loupavá, v dolní části kmene popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté, trojúhelníkovité až vejčité, dvojitě pilovité, ke špičce zúžené, za mlada chlupaté, později lysé. Květy v jehnědách, samčí jehnědy po 1 až 3 na konci loňských větévek, přisedlé, 3 až 7cm dlouhé, převislé, žluté až žlutohnědé, samičí jehnědy 1 až 4cm dlouhé, stopkaté, zelené, zpočátku vzpřímené, po opylení převislé. Kvete v dubnu až červnu, plodit začíná ve stáří 10 až 15 let a dožívá se až 150 let. Stanovištěm jsou světlejší lesy a jejich okraje, paseky, rašeliniště, pastviny, skály, na půdách chudších, sušších, i extrémně kyselých.
21
Dřín obecný (Cornus mas) Opadavý, až 10m vysoký keř nebo menší strom. Borka tenká, tmavohnědá až šedohnědá, mělce brázditá, odlupuje se v drobných šupinách. Listy vstřícné, řapíkaté, eliptické až vejčité, celokrajné, na špičce prodloužené, se 3 až 5 páry obloukovitých žilek, na obou stranách krátce chlupaté. Květy ve stažených, 1 až 2cm velkých chocholících po 18 až 30, 4četné, drobné, do 9mm velké, žluté, rozkvétají před rašením listů. Plodem jsou 1 až 3cm dlouhé, za zralosti červené peckovice. Kvete v únoru až dubnu. Stanovištěm jsou světlé a teplé křovinaté stráně, světlé lesy a jejich okraje, skalnaté svahy, na půdách vysýchavých, vápnitých, zásaditých až neutrálních, kamenitých, mělkých. V ČR mezerovitě zejména v teplých polohách pahorkatin (max. 725m n.m.) Habr obecný (Carpinus betulus)
Opadavý, až 30m vysoký strom. Borka hladká, šedá, se světlými pruhy. Listy střídavé, řapíkaté, podlouhle vejčité, na okraji pilovité, v mládí nápadně zřasené a hedvábně chlupaté. Květy vykvétají současně s rašením listů, samčí jsou uspořádány v převislých, 4 až 6cm dlouhých jehnědách, jsou bez okvětí, samičí jehnědy jsou válcovité, řídké, 2 až 3cm dlouhé, vyrůstají po 2 v úžlabí listenu. Plodem je oříšek, který dozrává v říjnu a opadává během zimy. Habr začíná plodit ve věku 20 až 40 let a dožívá se věku maximálně 150 let. Kvete v dubnu až květnu. Smíšené a listnaté lesy, na půdách hlinitých, ale i kamenitých, zásaditých, mírně suchých až vlhkých, stanoviště polostinné. V ČR hojně v teplých a lesnatých oblastech, v chladnějších polohách méně.
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)
Je statný strom dorůstající výšky 30–40metrů, za méně příznivých podmínek může vyrůst i jako keř. Větve má šedozelené, pupeny černohnědé, vejčité, i po rozemnutí bez výraznější vůně. Listy jsou 20–25 cm dlouhé, vstřícné, lichospeřené, 4–5jařmé s 9–13 lístky. Jednotlivé lístky jsou vejčité a kopinaté, dlouze zašpičatělé, drobně ostře zubaté, u řapíku přisedlé. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, nahé, v mnoha barevných variacích od bílé po různé odstíny růžové. Květenstvím je postranní lata. Plody jsou 22
úzce podlouhlé křídlaté nažky leskle hnědé barvy rostoucí na dlouhých převislých stopkách. Kvete od dubna do května. Daří se mu ve vlhkých a podmáčených lesích, nebo na sutích. Roste od nížin až po nízké horské polohy.
Javor klen (Acer pseudoplatanus)
Javor klen je poměrně mohutný strom, dosahuje výšky až 30m a obvodu kmene i přes 300cm. Stáří stromu dosahuje maximálně 300 až 400 let. Borka klenu je šedočervená, odlupující se do šupinovitých útvarů. Listy dosahují velikosti do 12cm, jsou dělené do 3–5 laloků. Javor klen je typickou dřevinou vyšších poloh, najdeme ji zejména v nadmořské výšce 400 až 1000m.n.m. Je typickým druhem biotopů suťový les a horská klenová bučina. Místy se jako příměs může vyskytovat i v jiných typech bučin. Klen se v podhorských a horských oblastech chová někdy jako náletová dřevina – vzhledem k šíření větrem mohou jeho semena překonávat i relativně velké vzdálenosti, navíc mají poměrně dobrou klíčivost.
Jedle bělokorá (Abies alba)
Strom vysoký až 65m s válcovitým rovným kmenem o průměru až 2m. Koruna v mládí kuželovitá, později válcovitá, na vrcholu zploštělá. Kůra hladká, většinou světle šedivá, ve stáří tmavší, rozpukaná borka. Letorosty šedé, jemně plstnaté. Pupeny špičatě vejčité, hnědé, bez pryskyřice. Jehlice 2–3cm dlouhé, ploché, na svrchní straně leskle temně zelené, na rubu s dvěma lesklými proužky. Šišky vzpřímené, 10–20cm dlouhé, 3–5cm široké, válcovité, nahoře zaoblené. Dozrávají během září a rozpadají se na stromech. Semena jsou trojhranná, dlouhá 8–11mm, 3–5mm široká. Vyskytuje se v evropských pahorkatinách a horských polohách. Náročná na vlhkost a citlivá vůči pozdním mrazům. Je také velmi citlivá ke znečištěnému ovzduší (především oxidy síry). Vyžaduje vlhkou hlubší půdu a jako klasický klimaxový druh snáší dobře zastínění.
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) Opadavý, až 20m vysoký strom. Kůra šedá, hladká, jen ve stáří lehce brázditá. Listy střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, s 9 až 21 lístky, které jsou přisedlé, podlouhle kopinaté, lysé, na okraji pilovité, při bázi asymetrické. Květy v bohatých vrcholících,
23
oboupohlavné, 5četné, bílé, zatuchle páchnoucí. Plodem jsou oranžově červené malvice. Kvete v květnu až červnu. Stanovištěm jsou světlé lesy, paseky, skalní štěrbiny, rumiště, podél cest, jde o průkopnickou dřevinu, která roste na půdách vlhkých i suchých, obvykle chudších a kyselých, stanoviště slunné až pohostinné. V ČR hojně až roztroušeně téměř ve všech oblastech a nadmořských výškách. Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)
Dorůstá výšky až 36 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2m. V mládí má hladkou tmavošedou borku, která je později červenohnědá a olupuje se v malých šupinách. Kvete v květnu, červnu nebo v červenci. Květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30cm dlouhých latách. Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a červenými skvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Listy dorůstají velikosti i přes 10cm, mají dlanitý tvar a jsou vstřícné pěti až sedmičetné, dlouze řapíkaté. Plod je až 6cm velká, ostnitá, světle zelená tobolka s 1 až 3 tmavě hnědými semeny. Původně pochází z malého prostoru v horách na Balkáně v jihovýchodní Evropě. Dnes jej můžeme nalézt téměř všude, hlavně v parcích a zahradách, ale poměrně snadno i zplaňuje. Pěstuje se jako okrasná dřevina vhodná do uličního stromořadí nebo jako solitéra.
Lípa srdčitá ( Tilia Cordata Mill.)
Lípa je mohutný strom s košatou korunou, vysoký až 25m, rostoucí často na sutích v křovité formě. Má střídavé, dlouze řapíkaté listy se srdčitě okrouhlou, na okraji zubatou až pilovitou čepelí. Z úžlabí listů vyrůstají vidlanovitá květenství 5 - 15 pravidelných květů. Kvete od června do července. Je původní téměř v celé Evropě. Pěstuje se až k polárnímu kruhu od nížin až do hor. V souvislých porostech se často vyskytuje v křovité formě. Dožívá se až 500 let. Často je vysazována v alejích a ochranných lesních pásech.
Líska obecná (Corylus avellana) Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4m, ale může dorůstat až 8m. Koruna může dosahovat až 10m v průměru. Borka je hnědošedá, relativně hladká, pouze ve stáří
24
rozpraskaná. Listy jsou opadavé, střídavě postavené, mírně chlupaté, vejčité až kulaté s hrotem na konci. Okraj mají dvojitě pilovitý. Řapík je 1 – 2cm dlouhý. Kvete brzy od února do dubna ještě před vyrašením listů. Samčí květy jsou výrazné 3 až 7cm dlouhé jehnědy. Samičí květenství jsou nenápadné pupence s malou vyčnívající fialovočervenou bliznou. Plody jsou typické hnědé oříšky, které dozrávají koncem léta. Vyrůstají samostatně nebo častěji ve skupinách až po 5 kusech. Jsou kulovité s malým hrotem na konci a kryje je zvonkovitý zelený až hnědozelený obal tvořený srostlými listeny. Líska obecná roste od nížin do 1300m n.m. prakticky po celém území ČR, nejčastěji na okrajích lesů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků. Uchytí se na hlinitých a výživných spíše alkalických půdách s dostatkem vláhy.
Modřín opadavý (Larix decidua)
Dorůstá do výšky až 50m. Stromek vyrůstá z kůlovitého hlavního kořene, který potom zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Kmen dospělého stromu má v průměru cca 1,5m. Koruna stromu je štíhle kuželovitá. Větve vodorovně odstávají a koncové větvičky jsou převislé. Hluboce rozpraskaná bývá tlustá borka. Její barva je šedo-červenohnědá. Listy jsou jehlicovité, světle zeleného zbarvení. 3cm dlouhé jehlice se obvykle vyskytují ve svazečcích po 30ti až 40ti. Na podzim mívají žluté zabarvení a opadávají. Tzv. nepravé květy, které jsou typické pro nahosemenné rostliny, raší společně s jehlicemi anebo o trošku dříve. Samčí žluté šištice jsou velké 5 až 10mm. Samičí červené šištice jsou 1 až 2cm velké. Šištice bývají jednopohlavné. Raší od března do dubna. Šišky mají hnědou barvu, dlouhé až čtyři centimetry, semenné šupiny na okraji rovné. Dozrávají na podzim, ale na stromě zůstávají následující dva až tři roky. Modřín se dožívá více jak 70 let. Jeho stanoviště bývá na plném slunci, na hlinité, vápenité půdě. Také roste na kamenitých, hlubších a mírně vlhkých půdách. Původně byl považován za horský strom. Původní rozšíření u nás bylo především od Hrubého Jeseníku na východ. Uplatňuje se i jako okrasný strom v parcích nebo zahradách.
25
Ptačí zob (Ligustrum vulgare)
Ptačí zob je náš domácí listnatý opadavý keř dorůstající výšky 2m. Existují i druhy s vytrvalými a poloopadavámi listy. Jeho listy jsou vstřícné, elipsovité, tmavě zelené a celokrajné. Květy se na rostlině objevují od června do července, jsou to vzpřímené hrozny bílé barvy, po nichž zdobí rostlinu v období září černé peckovice, které jsou jedovaté.
Smrk pichlavý (Picea pungens)
Smrk pichlavý je jehličnatý strom vysoký 30 -50m, s hustými, velmi krátkými větvemi. Tento smrk, zvaný také stříbrný, je nejrozšířenějším pěstovaným smrkem v evropských parcích a zahradách. Má silně přeslenovitě uspořádané větve a kmen s šedohnědou brázditou
borkou.
Mladé
větévky jsou
žlutohnědé,
pupeny okrouhle
tupé,
nepryskyřičnaté, rašící později než u jiných druhů smrků. Mladé jehlice jsou měkké, modrozelené, dospělé jsou ale velmi tuhé, pichlavé, čtyřhranné, zakřivené, odstávající do všech stran, velmi proměnlivé ve vybarvení. Šišky jsou podlouhlé, 5 -10cm dlouhé, v mládí zelené, ve zralosti pískově béžové. Zůstávají na stromě do následujícího roku.
Smrk ztepilý (Picea abies)
Neopadavý, jehličnatý, až 50m vysoký strom. Borka červenohnědá až šedohnědá, odlupující se v tenkých šupinách. Jehlice jednotlivé, přisedlé na drobných "polštářcích", 1 až 2,5cm dlouhé, 4hranné, na konci zašpičatělé, opadávají ve věku 5 až 7 let. Květy jednopohlavné, samčí uspořádány ve válcovitých, 2 až 2,5cm velkých, stopkatých, zprvu červených, později žlutavých šišticích, samičí v přisedlých, až 6cm dlouhých, červených nebo zelených šišticích. Šišky převislé, válcovité, až 16cm dlouhé, dozrávající na podzim prvního roku a vcelku opadávající. Kvete v dubnu až červnu. Přirozeným stanovištěm jsou horské lesy, rašeliniště, rokliny. Dává přednost svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani teplotu není náročný, jako mělce kořenující strom ale špatně snáší sucho. Je citlivý na znečištěné ovzduší Původní v téměř celé Evropě.
26
Topol osika (Populus tremula L.) Je to rychle rostoucí, až 30m vysoký listnatý strom se širokou, řídkou korunou. Letošní větévky jsou lysé, leskle světle hnědé. Listy střídavé s řapíkem z boku zploštělým, stejně dlouhým jako čepel, která je okrouhlá až vejčitá, 3 až 8cm dlouhá, hrubě zubatá, zprvu chlupatá a záhy olysalá. Listy na silnějších větvích jsou větší (až 15cm), vejčité až okrouhlé, poměrně krátce řapíkaté. Dvoudomý strom, vykvétá před rašením listů. Samčí květy jsou visuté, silné válcovité jehnědy, až 11cm dlouhé, zprvu červené, později blednoucí. Samičí květy jsou stejně dlouhé jehnědy, červenavé. Plodem je tobolka. Kůra je zprvu šedozelená, dlouho hladká, borka je černošedá, podélně brázditá. Kvete v březnu a dubnu, plody dozrávají v květnu a červnu. Roste od nížiny po střední horský stupeň, často v lesních světlinách, v lesních lemech, podél cest, ve starých lomech a štěrkovištích, na křovinatých úhorech. Je nezávislá na půdě, roste na vápenci i na silikátových horninách, nevyžaduje ani výživné, ani zásadité půdy. Jako pionýrská dřevina osidluje i živinami chudé, kamenité, suché, surové (nehumózní) půdy.
Vrba bílá (Salix alba)
Je jednou z našich nejhojnějších vrb. Volně, v přírodě rostoucí strom má nepravidelnou korunu a je vysoký až 30m. Mladé větve jsou ohebné, prutovité, v mládí hedvábně chlupaté, nejprve mírně převislé, později, v druhém roce, se vzpřimují. Listy jsou kopinaté s jemně pilovitým okrajem, dlouhé až 10cm, nejširší uprostřed. Jako většina vrb je vrba bílá dvoudomá. Kvete v březnu až dubnu, květy jsou drobné, vytvářejí asi 5cm dlouhé jehnědy. Vyrůstají z bočních pupenů loňských větví. Plodem je tobolka pukající dvěma chlopněmi, semena jsou drobná s bílým chmýrem. Rozšířená je prakticky v celé Evropě. Světlomilné dřeviny, v přírodě rostou na březích vod, v lužních lesích. Snáší i dlouhodobé zatopení kořenů vodou. Snadno se přizpůsobuje změnám vodní hladiny. V podhůří stoupá do výšky kolem 700m.
27
Vrba jíva (Salix caprea)
Opadavý keř nebo strom dosahující výšky až 12m. Kmen v průměru až 50cm, borka zpočátku hladká, světle šedá, později podélně brázditá a tmavě šedá. Listy střídavé, eliptické, celokrajné nebo slabě vroubkované, na rubu šedobíle chlupaté, s vyniklou žilnatinou. Květy uspořádány v jehnědy, dvoudomé, rozkvétají před rašením listů v podobě známých "kočiček", před rozkvětem stříbřitě plstnaté, samčí vejcovité, žluté, samičí delší, zelenavé a po opylení se dále prodlužující. Vrba jíva se dožívá až 50let a plodí ve věku 3 až 4 roky. Kvete v březnu až dubnu. Stanovištěm jsou okraje lesů, svahy, paseky, křoviny, podél cest, skládky, náspy, lomy, pískovny apod., na půdách propustných, výživných i chudých, stanoviště světlé až slabě přistíněné, jde o rostlinu často průkopnickou a mimořádně přizpůsobivou. V ČR obecně od nížin až po hranici lesa, ojediněle i výš.
28
4. CHARAKTERISTIKA OBCE
4.1 Identifikační údaje Radostín je malá obec na Českomoravské Vysočině, ležící mezi Velkým a Malým Dářkem v nadmořské výšce 620 m n m.. Podle zmíněné polohy Radostín spadá pod kraj Vysočina, podle bývalých okresů spadal pod okresní město Žďár nad Sázavou, které je zároveň nejbližší středisko vyššího stupně a je vzdálen 18km. Obec leží v CHKO Žďárské vrchy, což svědčí i o kvalitě okolní přírody. Ještě na katastrálním území se nachází národní přírodní rezervace Radostínská rašeliniště. Právě národní přírodní rezervace Radostínská rašeliniště a národní přírodní rezervace Velké Dářko jsou zahrnuty v návrhu pro NATURU 2000. Nedaleko jsou chráněné oblasti Ranská jezírka a Železné hory. Radostín je typická zemědělská obec. Kód katastru je 738 379. Katastr obce činní 1066ha, který tvoří převážně lesy na 747ha, kde jsou navržena biocentra nadregionálního charakteru.
4.2 Geologie Geologicky patří oblast, ve které leží i Radostín, k různým jednotkám krystalinika, v nichž vystupují metamorfované horniny- ruly, migmatiky, svory a fylity, místy s vložkami amfibolitů, pyroxenických křemenců a krystalických vápenců. V tzv. ranském masívu mezi Starým Ranskem a Havlíčkovou Borovou ( obě vesnice leží do 10km od Radostína) se vyskytují hadce a hlubinné vyvřeliny- gabra a periodiky. Do oblasti zasahuje také ojedinělý úzký výběžek křídového útvaru, tvořený slíny, jíly, pískovci a slínovci, a zasahuje až k rašeliništím pod Velkým Dářkem. Zmiňovaná rašeliniště se táhnou západně od Radostína a velkým obloukem k jihu prohnutým obklopuje radostínské pozemky. Tento útvar se táhne až k Malému Dářku. Rašeliniště je místy hluboké až 7m.
29
4.3 Klimatické podmínky Podnebí Českomoravské vysočiny je drsné, vlhké a větrné. Tato oblast spadá do bramborářské výrobní oblasti. Všude v okolí obce je značná spousta lesů, které spolu s rašeliništi zachycují velké množství srážkové vody a uvolňují ji rovnoměrně. Což napomáhá vyrovnaným průtokům řek a v létě zde nejsou nesnesitelná tepla.
Průtok řek ovlivňuje rovněž
i rybník Velké Dářko, který se svými 205ha je největším v okolí. Průměrná roční teplota je zde 7° C. Sněhová pokrývka zde většinou leží od listopadu do března. V některých letech je možno najít sníh v lese ještě koncem dubna. Průměrný srážkový úhrn se pohybuje kolem 720mm. Za rok je 150 deštivých dnů, dnů s bouřkou 18 až 20. Nejsušší měsíce jsou říjen a listopad. Nejčastěji je zde bezvětří, případně fouká severozápadní či jihovýchodní vítr. Jedno pořekadlo říká:V Halči je o kabát tepleji než v Chotěboři a o kožich tepleji než v Radostíně.
4.4 Historie První zmínky o obci sahají do roku 1293, kdy se zakládal Žďárský klášter. Ovšem první písemná zmínka je z roku 1493. V období moru se místní obyvatelé vydali do Říma, kde prosili sv. Rozálii o pomoc před morem. Krutá nemoc se obci vyhnula a tak se sv. Rozálie stala patronkou Radostína. Pouť svaté Rozálie se udržuje ve formě procesí od roku 1832 a to každou první neděli v září. Obec má vlastní kroniku, která je hodnocena jako jedna z nejlépe vedených kronik v bývalém okrese Žďár nad Sázavou.
30
4.5 Demografie a sociologie K trvalému pobytu v obci je přihlášeno 159 obyvatel, z čehož v produktivním věku je 89 obyvatel. Průměrný věk obyvatelstva je 42 let. Dětí do 15-ti let je zde pouze 18. Nejstarší občankou je paní Procházková, která se narodila v červenci roku 1914.
V následujících tabulkách je znázorněn vývoj počtu obyvatelstva.
Tab.1.- Vývoj počtu obyvatel rok 1960 počet obyvatel 291
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2008
302
264
252
230
219
199
171
163
155
159
1990 98 101
1995 85 86
2000 74 81
2005 74 83
2008 75 84
Tab.2-Rozdělení počtu obyvatelstva dle pohlaví rok muži ženy
1960 1965 144 150 147 152
1970 124 140
1975 119 133
1980 115 115
1985 116 113
4.6 Bydlení a urbanismus Obec si dodnes uchovala ráz zemědělské vesnice, což připomínají opravená původní statkářská stavení . Je zde mnoho starých domů, které jsou z větší části opravné. Za to obec vděčí velkému počtu chalupářů. Je zde totiž 72 trvale obydlených domů a 49 chalup. Ráz vesnice kazí některé domy, které byly postaveny v době komunismu. Především sem nezapadá bytovka. Nová zástavba rodinných domů probíhá v souladu s urbanistickou studií obce. Nové domy jsou stavěny mimo střed obce, tudíž nenarušují vzhled typické vesnice. Střed obce je tvořen převážně staršími domy, které se soustředí kolem 2 rybníků (hasičských nádrží) a tvoří tak dvě náměstí .
4.7 Zemědělství JZD bylo v obci založeno 1. října 1958. Pod názvem Zemědělské družstvo Krucemburk a.s. funguje dodnes. V Radostíně pod vedením zmiňovaného podniku nezůstala využita ani jedna budova na chov hospodářských zvířat. Proto jsou některé z nich pronajímány soukromému zemědělci z obce. Právě Zemědělské družstvo Krucemburk a.s. obhospodařuje zemědělskou půdu v okolí obce.
31
V obci jsou tři soukromě hospodařící zemědělci. Jeden ze zmiňovaných má pronajatou hospodářskou budovu od Zemědělského družstva Krucemburk a.s., ve které jsou ustájeny dojnice, z čehož vyplývá, že se zabývá převážně živočišnou výrobou. Zbylí dva zmiňovaní chovají hospodářská zvířata pouze pro svoji potřebu. Lesy, které jsou na katastrálním území obce Radostín obhospodařuje Lesní družstvo obcí Přibyslav, jehož je obec podílníkem.
4.8 Technická vybavenost Z toho všeho co dnes považujeme za naprostou samozřejmost( voda, elektrika,..) byla do obce zavedena jako první právě elektřina. Není jasný přesný rok, ale bylo to v období za První republiky. Návaznost na tuto událost mělo zbudování rozhlasu. Návrh byl podán roku 1947 a montáž sítí proběhla následující rok. Rekonstrukce rozhlasu začala probíhat v roce 1997 a byly na ní využity dotace z Programu obnovy venkova. V kterém roce bylo zbudováno veřejné osvětlení, není přesně známo, ale nejspíše k tomu došlo v letech následujících po elektrifikaci. V roce 2000 došlo k jeho rekonstrukci a bylo opět využito dotací. V roce 1958 byl v obci postaven nový kravín, a proto se družstvo rozhodlo vybudovat i studnu. Vrt byl vybudován roku 1959 a to do hloubky 60m. Roku 1973 se budoval vodovod, který měl zásobovat vrt č. 1. Bohužel jeho kapacita by nestačila pokrýt potřeby obyvatel, proto se obec rozhodla vybudovat vrt č. 2. Ten se začal kopat 15. září 1974. 2.vrt sahá do hloubky 71m. Stavba vodovodu byla dokončena 13. března 1975. V obci
je
vybudovaná
pouze
kanalizace
dešťových
vod.
Kanalizace
pro splaškové vody ani čistírna odpadních vod není v obci zatím vybudovaná, proto se k likvidaci splaškových vod povolují pouze jímky na vyvážení. V následujících letech se plánuje výstavba jak splaškové kanalizace tak čistírny. K čištění odpadních vod bude pravděpodobně využita jedna z možností čištění přírodním způsobem. Plyn rovněž není v obci zaveden. Obecní úřad o této variantě uvažoval, ale většina obyvatel s tímto řešením nesouhlasila a v případě jeho zavedení by se nenapojila. Proto se od plynofikace obce upustilo. V současné době mají tři chalupáři na zahradě namontovanou přenosnou nádobu na plyn, což řeší problém plynofikace občanů, kteří chtějí využívat tento druh energie.
32
4.9 Doprava Jedinou dopravu v obci zajišťují krom vlastních automobilů autobusy. Obec totiž leží mimo železniční síť. Bohužel obec leží i mimo hlavní silniční trať, proto ani autobusové spoje nejsou příliš časté. Téměř všichni obyvatelé dojíždí do nejbližších měst a vesnic za prací a do školy. Z toho vyplývá, že těch několik málo spojů, které do Radostína zajíždějí, jsou uzpůsobeny právě těmto potřebám. Ve všední dny do obce jede 7 spojů. Bohužel o víkendu nejezdí žádné spoje. Ještě před několika lety jezdil v neděli autobus, který vozil věřící lidi do kostela na mši a zpět. Pro svoji nevytíženost byl ovšem zrušen. Jelikož Radostín leží na Vysočině, bývá v zimě občas problém s dopravou. Často se nestíhají komunikace dostatečně udržovat, a proto se stává, že některé spoje se do Radostína nedostanou.
4.10 Ekonomický potenciál Zřejmě největší podnik, který kdy na území obce fungoval, je Zemědělské družstvo Krucemburk a.s., i když v dnešní době není již tak velké jako dřív. Žádný jiný větší podnik se na katastru obce nevyskytuje, pouze je zde několik živnostníků. Jedním z nich je již zmiňovaný zemědělec, který má pronajatý jeden kravín od zemědělského družstva. Pan Pavliš má malou firmu na výrobu ponožek. Sídlo firmy má ve svém domě. Dalším podnikatelem je majitel a vedoucí jediné restaurace s ubytováním v obci. Pohostinství je v budově bývalé školy. Jeden z občanů má truhlářství. Poslední živnostník v obci je majitelka menšího obchodu s potravinami.
4.11 Obchod a služby V roce 1963 byla v obci vybudována Jednota. Byla postavena v domě s č.p.1. v místnosti, kde se dříve promítalo. Přepůlením velké místnosti se získal prostor pro vlastní obchod i pro sklad. Po roce 1990 byl obchod převzat soukromým provozovatelem, který byl zároveň majitelem stavení. V roce 2005 obchod zavřel a zrušil, protože se mu již jeho provoz finančně nevyplatil. Po roce 1990 byl v obci otevřen i druhý obchod, rovněž soukromý. Provozovatelkou je paní Kociánová, která dříve prodávala v Jednotě. Tento obchod je stále v provozu.
33
Jediná v současné době otevřená restaurace se jmenuje Restaurace u Šimáka a je zbudována v bodově bývalé školy. Hospoda v této budově je v provozu od začátku 90. let. V té době se v budově nacházela i kancelář obecního úřadu. V roce 1995 obec bývalou školu prodala současnému majiteli, protože neměla dostatek finančních prostředků na údržbu budovy. Podmínkou při prodeji byla oprava budovy a zachování pohostinství. Dříve se hospoda nacházela v domě s č.p.8. Tato budova k tomu byla uzpůsobena, měla velký sál. V 80. letech byla hospoda zrušena a po smrti majitele domu budova prodána. Noví majitelé nejprve pořádali příležitostné oslavy pro místní obyvatele. V roce 2000 se rozhodli hospodu znovu otevřít. Bohužel se netěšila takové oblibě jako místní restaurace. Nejvíce lidí ji navštěvovalo během léta, kdy vesnicí projíždí mnoho cyklistů. Náklady vynakládané na opravu budovy se nadali srovnávat se zisky, a proto byla hospoda v roce 2005 opět uzavřena. Za peníze z prodeje bývalé školy a z dotací obec nechala postavit novou budovu Obecního úřadu. V přízemí je v jedné místnosti místní knihovna a ve druhé ordinace lékaře. V nové budově Obecního úřadu je rovněž jedna multifunkční místnost. Je zde umístěno masážní lehátko. Dvakrát měsíčně má tuto místnost k dispozici masérka a dvakrát měsíčně kosmetička. Zároveň se v této místnosti pořádají i nepravidelné výstavy. V budově obecního úřadu je vyhrazena menší místnost pro počítač s internetovou přípojkou, který je volně přístupný místnímu obyvatelstvu.
4.12 Občanská vybavenost Škola v obci byla postavena v roce 1941. Vyučovat se začalo až v roce 1942. Během následujících 6 let byly ve škole tři třídy. V roce 1948 se odstěhovalo mnoho lidí do pohraničí, díky čemuž se snížil i počet žáků a v následujících letech se otevírala již jen jedna třída. Tuto změnu doprovázela i změna učitele, protože ten původní se rovněž odstěhoval do pohraničí. Do tehdejší střední školy děti docházely do Krucemburku. Později byla v místní škole zřízena i mateřská škola. V 70. letech byly obě školy pro málo dětí zavřeny. Na nižší stupeň děti dojížděli do Vojnova Městce. Vyšší stupeň základní školy byl v Krucemburku. Stejně je tomu i dnes. Některé děti v posledních letech navštěvují vyšší stupeň základní školy ve Ždírci nad Doubravou, jelikož tato
34
škola má lepší pověst. Obec ovšem na ně musí škole doplácet, protože tato škola není pro Radostín spádová. V budově obecního úřadu se nachází knihovna. Najdeme v ní 4500 svazků a její fond je neustále obnovován ve spolupráci s okresní knihovnou ve Žďáře nad Sázavou. Řadí se mezi nejlepší knihovny v kraji, o čemž svědčí i ocenění Čestným diplomem za aktivní činnost v knihovnictví v krajském kole soutěže vesnice roku. V loňském roce byly knihovnické služby rozšířeny o možnosti využití internetu. Počítač dostala obec jako grand od kraje Vysočina. V obci není zdravotní středisko ani stálá lékařská ordinace ani lékárna. V nové budově obecního úřadu, ale byla zřízena místnost pro lékaře. Ten do obce jezdí každý pátek. Této služby využívají především starší občané. Starostka obce od lidí vybírá lékařské předpisy, vyzvedává léky v lékárně a dává je lidem. V roce 1999 Radostín spolu s okolními vesnicemi založil zájmové sdružení právnických osob pod názvem Subregion Velké Dářko. Předmětem činnosti sdružení je spolupráce členských obcí v oblasti sociální péče, péče o vzhled a čistotu obcí, zabezpečení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, zabezpečení komunálních služeb, podpora rozvoje cestovního ruchu a řešení dopravní obslužnosti území na katastrálních územích členských obcí. Byl postaven dům s pečovatelskou službou ve Škrdlovicích. V domě je 12 bytů 1+kk a 3 byty 2+kk. Dům má 24hodinový provoz. Je zde ordinace lékaře, masérka a kosmetička. Do domu jsou přednostně umisťováni občané z vesnic subregionu. Rovněž personál je především z obcí subregionu. Subregion si zřídil i vlastní firmu s názvem Velké Dářko s. r. o. Tato firma spravuje vodovody a kanalizace sdružených obcí. Také provádí drobné technické úpravy, které jsou v obcích potřeba. I v této firmě pracují lidé ze sdružených obcí. Zároveň je Subregionem vydáván zpravodaj pod názvem Novinky. Jednou měsíčně jej každá domácnost dostane zdarma. Pro sportovní vyžití občanů je postaveno hřiště a tenisový kurt, na oba projekty byly opět využity dotace. Tenisový kurt se začal stavět v roce 2001 a dokončen byl v roce 2002. Chvíli po jeho dostavění si místní založili tenisový klub. Každý rok se koná turnaj O pohár starostky. Nechali si udělat i putovní pohár. Celá akce je spojena s menšími oslavami. Druhé hřiště bylo postaveno spíše pro děti, které na něj mají volný přístup. Má takové rozměry, aby se na něm dali hrát veškeré míčové hry. Toto hřiště bylo postaveno v roce 2003. Nově postavená hřiště měla nahradit staré volejbalové hřiště a neudržované fotbalové hřiště. Rovněž se tím zabránilo hraní si dětí na silnicích. 35
Koupaliště jako takové v obci není, ale dostupné jsou rybníky Velké Dářko1,5km od obce, Doubravník-1,5km od obce a Řeka-3km od obce. V roce 1954 obec zakoupila promítací přístroj. V dnešní době již však kino v obci není.
Místem kde se občané schází je místní restaurace a během léta
v odpoledních hodinách posezení před místním obchodem. V obci je malá hasičská zbrojnice, která byla v roce 2005 opraven. Oprava byla provedena z peněz, které obec získala za vítězství v krajském kole soutěže Vesnice roku 2004. Místní dobrovolní hasiči mají k dispozici pouze hasičskou stříkačku.
4.13 Spolkový život V obci je hasičský sbor, který je tvořen dobrovolnými hasiči a byl založen v roce 1891. Má 13 členů a jejich hlavním velitelem je starostka obce. Každý rok tento sbor zajišťuje sběr železného šrotu v obci. V několika posledních letech se začala scházet místní mládež pod vedením paní Procházkové a společně secvičují divadelní hry. Jednou nebo dvakrát ročně se pak konají divadelní představení. K tomuto účelu se otvírá sál v dnes již bývalé hospodě, kde je zachováno jeviště. Nejčastěji ztvárňují hry Járy Cimrmana. Každé představení hrají minimálně dvakrát, jelikož se tyto akce těší velké oblibě a sjíždí se na ně lidé ze širokého okolí. Dvakrát ročně se v obci konají prodejní výstavy. Vystavuje se v budově obecního úřadu a jsou pod jeho záštitou. Jedna je na jaře nebo během léta. V posledních letech proběhli výstavy na téma Čáry a kouzla, Kdo co umí, Velikonoce a Starý Radostín. Podzimní výstava je květinová a je spojena s prodejem chryzantém. Patronkou obce je sv. Rozálie. Dodnes se slaví pouť na její počest a připadá na první neděli v září. Je to jediný den, kdy se v obci slouží mše, protože obec nemá kostel. Při pouti obcí prochází procesí. V jeho čele jdou čtyři družičky nesoucí sošku patronky obce. Dříve procesí chodilo do sousední obce. V roce 2003 se v obci začala stavět kaplička, která byla v roce 2005 před poutí dostavěna. Zároveň ji při pouti vyžehnal biskup z Hradce Králové, monsigneur Duka. V kapli stojí replika původní sošky
sv.
Rozálie,
kterou
zhotovil
jako
svoji
ročníkovou
práci
student
kamenosochařství. Kaplička byla stavěna za pomocí dotací Ministerstva pro místní rozvoj.
36
V obci jsou dvě chovatelské stanice psů. Jednu má místní myslivec a zabývá se chovem jezevčíků. Druhou má paní Holubová, které chová společenská plemena-mops. Další kdo se zabývá chovem zvířat je pan Hintnaus, který chová exotické ptactvo.
4.14 Rekreace Obec leží v jedné z nejčistších oblastí republiky. Uprostřed obce jsou 2 rybníky, u jednoho z nich je zhotoveno několik laviček. V celé obci je hodně udržované zeleně, o čemž svědčí i zisk zelené stuhy v soutěži Vesnice roku. Mnoho lidí směřuje své vycházky k nedalekým rybníkům, které se v letním období dají využít ke koupání. Ovšem jen ze začátku léta, než se ve vodě, hlavně v případě Velkého Dářka, objeví sinice. Poblíž jednoho rybníka je i studánka s pitnou vodou, u které je postaveno pár laviček. Dalším vyhledávaným místem je uměle vybudované odpočívadlo s vyhlídkou, které je na turistické stezce, která vede chráněným krajinným územím Radostínských rašelinišť. Na naučnou stezku vedoucí chráněným územím je napojena cyklostezka, která vede i přes obec.
4.15 Soutěž Vesnice roku Vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku jsou Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj. Spolupracující úřady a organizace jsou: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Cílem soutěže Vesnice roku je snaha poukázat na aktivity obcí a jejich občanů, kteří se snaží zvelebovat svůj domov, rozvíjet místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Soutěže se mohou účastnit všechny obce vesnického charakteru, které nemají statut města a které mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice. V krajském kole se uděluje zlatá stuha- vítěz krajského kola, modrá stuhaza společenský život, bílá stuha- za činnost mládeže, zelena stuha- za péči o zeleň a životní prostředí. Dále mohou být uděleny tyto diplomy: diplom za vzorné vedení obecní knihovny, diplom za vzorné vedení kroniky, diplom za rozvíjení lidových tradic, diplom za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena). Jednotlivá ocenění mohou být obci udělena jednou za 5 let. Do státního kola postupuje vždy vesnice
37
oceněná zlatou stuhou. Vítěz státního kola se účastní soutěže Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Obec Radostín se soutěže poprvé zúčastnila v roce 1997. Od té doby se přihlašovala každý rok až do roku 2004, kdy získala zlatou stuhu a stala se tak vítězem pro kraj vysočina. Od tohoto roku se soutěže nezúčastnila. Je ale pravděpodobné, že po uplynutí 5-ti let kdy nemůže vyhrát krajské kolo soutěže, se do soutěže opět přihlásí. Dalšími oceněními, které v této soutěži obec získala, jsou: rok 2000- čestný diplom za aktivní činnost v knihovnictví, rok 2001- Zelená stuha za zeleň a životní prostředí, rok 2002- čestný diplom za mimořádné přispění k rozvoji regionální turistiky, rok 2003- čestná diplom za práci na obnově venkova. Za vítězství v krajském kole získala obec 500tis. Kč. Ty využila na opravu hasičské zbrojnice (viz obr. 8), při stavbě kapličky( viz obr. 6), na rekonstrukci cesty, na vybudování cesty k nové zástavbě a na opravu cyklostezky a její napojení na naučnou stezku Radostínská rašeliniště.
4.16 Program obnovy venkova Obec se do Programu obnovy venkova zařadila v roce 1995. Místní program obnovy venkova byl zastupitelstvem schválen 5. března 1996. V rámci tohoto programu byly využity dotace na tyto akce: zhotovení urbanistické studie, postavení nové budovy Obecního úřadu, rekonstrukce rozhlasu, komplexní úprava veřejného prostranství, obnova a zřízení veřejné zeleně, rekonstrukce komunikace, vybudování veřejného osvětlení kolem nové komunikace, rekonstrukce komunikace a výstavba odbočky, hřiště pro míčové hry( ve
dvou etapách), stavba místní komunikace, stavba kapličky,
zbudování hřiště, dokončení komunikace k nové zástavbě, poznávací exkurze za využitím biomasy. Celkem bylo z dotací čerpáno 1 632 600Kč.
38
5. SOUČASNÝ STAV ZELENĚ V OBCI Radostín je malá obec s bohatým zastoupením veřejné zeleně. Zastupitelstvo obce s místními občany se o svoji obec snaží dbát a zkrášlovat ji. Téměř každý rok se vysazuje nějaká nová zeleň. Podstatnou část zeleně v obci tvoří zatravněné plochy. Ty jsou pravidelně udržovány. K tomu účelu pořídila obec malý zahradní traktůrek. O kladném vztahu místních občanů k zeleni hovoří i získané ocenění v soutěži vesnice roku: Zelená stuha.
5.1 Zeleň na návsi Náves je v obci tvořena 2 rybníky, hasičskými nádržemi. Rybníky jsou od sebe odděleny zástavbou rodinných domků. Jsou tedy vytvořeny 2 centra.
Horní rybník Přes hráz vede místní komunikace. Pro ochranné účely je zde postaveno železné zábradlí. Pokud stojíme na hrázi čelem k vodní ploše, po pravé straně je autobusová zastávka. Krom hráze je kolem hasičské nádrže udržovaný široký travnatý pás se vzrostlou stromovou výsadbou. Rostou zde především: bříza bělokorá (Betula pendula), smrk stepilý (Picea abies), jasan stepilý (Fraxinus excelsior), modřín opadavý (Larix decidua). V hasičské nádrži jsou vysazeny lekníny. V letním období je tak téměř jedna čtvrtina vodní plochy pokryta listy a později i květy této rostliny. V jednom z rohů u hráze je z mohutných pařezů vytvořeno posezení. Bohužel se na něm již podepsala doba, kterou tady místnímu obyvatelstvu slouží k posezení.
Dolní rybník I přes hráz druhé hasičské nádrže vede místní komunikace. Pokud stojíme na hrázi, čelem k vodní hladině, po pravé straně je památník věnovaný obětem 2. světové války a kaplička svaté Rozálie. Plocha kolem celé nádrže je opět zatravněná. Na straně kde je pomník a kaple, je několik bříz bělokorých (Betula pendula), lípa srdčitá (Tilia cordata), jedle bělokorá (Abies alba), smrk stepilý (Picea abies). Na druhé straně nádrže roste jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), topol osika
39
(Populus tremula L.) a jsou zde vysazeny 2 lípy srdčité (Tilia cordata). Jedna strana nádrže je zcela neosázená. Z historických fotografií je patrno, že v místě kde jsou nyní vysazeny lípy srdčité, tyto stromy dříve rostly. Bohužel zde chybí odpočinkové místo.
Prostor kolem budovy obecního úřadu Před budovou obecního úřadu je realizovaná udržovaná předzahrádka, která vypadá pěkně především v letních měsících. Vedle obecního úřadu je parkovací místo pod korunami stromů javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Prostranství v pozadí obecního úřadu je ovšem neutěšené. Dříve se zde konávali místní zábavy. Je zde tedy vybetonovaný čtverec, který lemují břízy bělokoré (Betula pendula) doplněné javory ( Acer pseudoplatanus). Zábavy se zde již nekonají, ale o prostranství se nikdo nestará (krom kosení trávy). Vzhledem k poloze a větší vzdálenosti od komunikace, by zde bylo vhodné vybudovat odpočinkový park nebo dětské hřiště.
5.2 Zeleň parkoviště Místní parkoviště je větší volná plocha ve spodní části obce. Slouží převážně turistům především v jarním a letním období. Dříve to byla pouze plocha vysypaná štěrkem. Nyní zde již roste tráva, okraje tohoto prostranství jsou osázeny opět lípy sdčitými (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), topolem osikou (Populus tremula). Bohužel tyto stromy zatím nejsou vzrostlé a neposkytují tedy na parkovišti tolik vyhledávaný stín.
5.3 Uliční zeleň V celé obci není kolem žádné místní komunikace stromořadí. Je to z toho důvodu, že k tomu není dostatek prostoru. Pásy volného prostoru jsou kolem komunikací velmi úzké, protože téměř na komunikaci navazují soukromé pozemky, zahrady. V této oblasti ani nejsou typické předzahrádky. Pokud ovšem kolem komunikace je nějaký větší vhodný prostor, je zatravněn a často zde i roste nějaký strom. Většina stromů v obci je vzrostlých. V podstatě žádný
40
nemůžeme zařadit do dožívajícího fondu. Pokud byl v obci nějaký starší, nemocný strom, již byl pokácen a nahrazen novou výsadbou. Jiná situace je co se týče nevhodné výsadby. Především na dolním konci vesnice, směrem k Velkému Dářku, je skupina 5 smrků ztepilých (Picea abies). Tato skupina stromů pohledově naprosto nezapadá do okolní krajiny a bylo by vhodné je odstranit a nahradit jinou vegetací, nebo zde nechat volný prostor.
5.4 Zeleň zahrad Jak už bylo zmíněno, pro tuto oblast České republiky nejsou příliš typické předzahrádky, které jsou v létě rozkvetlé. Ovšem i v Radostíně se několik takových předzahrádek najde. Jsou většinou u nových zástaveb nebo u přestavěných původně statkářských stavení, které nyní slouží jako chalupy. Většinou je zahrada kolem celého domu. Větší část zahrad bývá užitkových a menší část okrasných. V užitkové části se pěstuje především zelenina a v menší části najdeme i ovocné stromy. Ovocné stromy zde nemají velké zastoupení, protože zdejší půda jim příliš nesvědčí. Nejčastěji jsou zastoupeny jabloň (Malus), hrušeň (Pyrus) a třešeň (Primus). Častěji pak v zahradách najdeme lísku obecnou (Corylus avellana). Ve vsi již nejsou patrná klasická záhumna. Ale tím, že všechny domy lemují zahrady, ve kterých je vždy nějaký strom a jiná zeleň, napomáhají napojení vesnice na okolní krajinu.
5.5 Sportovní areál V poslední době obec vybudovala 2sportovní hřiště, tenisové a pro míčové hry. Obě hřiště jsou v jednom místě na okraji vesnice. Podél jedné strany plotu hřiště jsou vysázeny stromky smrku ztepilého (Picea abies) vysoké asi 1m. Zatím však nesplňují svůj účel- částečně zastínit hřiště a odhlučnit ho. Jelikož tato výsadba je jen z jedné strany, ani v budoucnu hřiště nebude příliš odhlučněno
41
5.6 Napojení vesnice na okolní krajinu Bohužel v bezprostřední blízkosti obce jsou zemědělsky využívané plochy, bez jakékoli zeleně. Jediné rozčlenění těchto monotónních ploch zabezpečují 4 cesty, které vedou z vesnice a jsou lemovány stromy.
Silnice do Vojnova Městce Je to hlavní příjezdová komunikace do obce. Je dlouhá 4km a vede kolem Malého Dářka. Celá je minimálně z jedné strany lemována stromy, které komunikaci zároveň částečně chrání především v zimním období. U hráze Malého Dářka, přes kterou komunikace vede, je menší les. Rostou zde: javor klen (Acer pseudoplatanus), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).
Silnice na Vepřovou Je to vedlejší komunikace, v zimě neudržovaná. V letních měsících využívaná především cyklisty. Z velké části vede lesem. První cca 2km směrem z obce jsou lemovány po obou stranách jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior).
Silnice na Borky Je to místní komunikace vedoucí ke 4 odlehlým stavením, které leží na katastru obce Vojnův Městec. Cesta je lemována většinou z obou stran břízou bělokorou (Betula pendula) a vrbou bílou (Salix alba).
Cesta k Velkému Dářku Cesta dlouhá cca 3km vede z poloviny mezi poli a z poloviny jehličnatým lesem. Směrem od vesnice jsou to nejdřív právě pole. Cesta je z obou stran lemována břízou bělokorou (Betula pendula). Tato výsadba je stará cca 30 let a vysazovali ji místní občané v rámci dobrovolné brigády. Některé z nich již byly zničeny, ve stromořadí tak vznikly nepůvodní trhliny. Některé odstraněné stromy byly doplněny novou výsadbou. Většina stromů co zůstaly, by potřebovaly odbornou péči. Zároveň se zde vysemenili i jiné druhy stromů a začalo zde vznikat keřové patro.Cca 700m od vesnice je menší remízek kde roste smrk ztepilý (Picea pungens), borovice lesní (Pinus silvestris).
42
6. NÁVRH DOPLNĚNÍ ZELENĚ V OBCI O vzrostlé stromy se v obci v podstatě nikdo nestará. Bylo by tedy dobré provést kompletní údržbu všech stromů v obci a v jejím okolí. Pospělo by to jak rostlinám, tak celkovému vzhledu obce. Zároveň v obci chybí keřové patro. Bylo by vhodné tuto zeleň na vhodných místech doplnit.
6.1 Zeleň v centru obce Horní rybník Právě v tomto místě by bylo možné doplnit zeleň zmiňovaným keřovým patrem. Jako vhodný druh se pro své vlastnosti jeví dřín obecný (Cornus mas). Vhodné místo pro jeho umístění by bylo v pravém rohu naproti hráze v počtu 4ks. Došlo by tak k oddělení rodinné výsadby od hasičské nádrže. Bylo by tak udrženo krásné prostředí vhodné k rekreaci. Aby bylo možné toto místo využívat k rekreaci, je nutné renovovat stávající posezení.
Dolní rybník Zde by stačilo spíše současnou zeleň upravit. Bujná výsadba by mohla zastínit pomník křížek i kapličku. Kolem kapličky sv. Rozálie by mohl být vysázen záhon kvetoucích rostlin, např. růží v počtu 8ks. Dále by vlevo od kapličky mohla být vysazena smuteční vrba.
Prostor za budovou obecního úřadu Jelikož v obci není nikde vhodné místo pro odpočinek matek s dětmi, mohlo by toto místo být zbudováno právě tady. Celý park by byl vhodný oddělit od okolí nízkým plotem, aby se tak zamezilo přístupu psů. Aby toto opatření nepůsobilo příliš násilně, kolem plotu budou vysazeny keře dřínu obecného (Cornus mas), v rozestupu 0,5m. Celkem bude potřeba přibližně 50ks rostlin. Přímo za budovou obecního úřadu již pás keřů je, proto by bylo vhodné na něj navázat. V oploceném areálu by měl být i vybetonovaný plac, který by mohl sloužit pro hry dětí. Celková plocha vybudovaného odpočinkového místa bude 50m2. v areálu budou vzrostlé stromy, které v letních měsících zabezpečí stín. Bude ovšem ještě nutno doplnit lavičky, nějaké prolézačky pro
43
větší děti a pískoviště. Krom zmiňovaného vybetonovaného placu je na celé ploše trávník, který bude vyhovovat dětským hrám a zároveň snižuje prašnost prostředí.
6.2 Sportovní areál Jak již bylo řečeno nejdůležitější funkcí zeleně u sportovních areálů je zastínit sportoviště a zároveň ho odhlučnit. Bylo by tedy vhodné ještě podél jedné strany areálu vysadit rostliny. Pouze z jedné strany proto, aby nebyla ohraničená celá plocha a nezabránilo se tak volnému proudění vzduchu, které je vítané především v letních měsících. Vhodnou rostlinou pro tyto účely by mohl být habr obecný (Carpinus betulus). Bude vysazen po celé délce plotu směrem k obci. Budou použity 1m vysoké rostliny s balem. Vysázeny budou v rozestupech 0,5m. Habry se budou po plotu pnout a časem tak vytvoří živý plot.
Doplnění zeleně ve volné krajině by bylo vhodné navrhnout tak, aby se co nejvíce přiblížili stavu v minulých dobách. Bohužel toto nemůže být splněno, protože nebyly dohledány materiály, ze kterých by bylo možné čerpat.
6.3 Cesta k Velkému Dářku Jak již bylo zmíněno, cesta od vesnice vede mezi poli a následně lesem. První část je z obou stran lemována břízou bělokorou (Betula pendula). V první řadě bude potřeba ošetření stromů a odstranění některých nevhodných stromů. Dále je potřeba zaplnit nově vzniklé a i již starší mezery v stromořadí. Bylo by vhodné zachovat druh. Pravděpodobně bude třeba 15ks stromků. Aby stromořadí působilo co nejdříve celistvě, bude využito vzrostlejších stromů. Pro doplnění druhové rozmanitosti, výšky a lepšího zapojení remízku byl zvolen ptačí zob (Ligustrum vulgarere). Keře budou vysázeny po obou stranách remízku v počtu 6ks na každé straně. Výška rostlin je 60 -100cm.
6.4 Potok Z vesnice teče potok, který odvádí vodu z hasičských nádrží do Velkého Dářka. Na území obce jsou břehy zpevněny stromy, ale za vesnicí tomu tak již není. Dříve se uvažovalo o rekultivaci, ale vzhledem k finanční náročnosti se od tohoto nápadu upustilo. Je tedy třeba Současné koryto, které bylo nevhodně prohloubeno zpevnit a začlenit ho do okolní krajiny. Přes potok vedou 2mostky. Jeden kousek od vsi,
44
u něj jsou vysazeny bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris). Druhý pak vede z pole do lesa. Podél potoka je dále vysazeno několik bříz bělokorých (Betula pendula) a vrb (Salix). Pro větší zpevnění břehů bude kolem potoka vysazeno několik dalších rostlin. S ohledem na stanoviště se jako vhodné jeví vrba jíva (Salix caprea), která bude na jaře i velmi dekorativní. Dalším doplněným druhem bude vrba bílá (Salix alba). Od každého druhu bude vysazeno 10ks rostlin.
45
7. PÉČE O ZELEŇ 7.1 Současná péče o zeleň Pro péči o zeleň si obec nenajímá žádnou odbornou firmu. Veškeré údržby a výsadby si zatím realizovala vlastními silami. Nejvíce se v obci dbá na udržovanou trávní plochu. Pro tyto účely obec zakoupila zahradní traktůrek a práci s ním má na starosti zaškolený občan obce. Pro vysekávání mezí a těžko přístupných míst obec řeší pomocí křovinořezů. Na práci s křovinořezem si obec najímá brigádníky z obce. Pokud se obec rozhodne vysadit nějaký strom, sama si ho koupí a výsadbu provede někdo z občanů. Např. výsadbu kolem sportovního areálu realizovalo místní tenisové družstvo.
7.2 Výsadba a následná péče o zeleň Veškeré navržené úpravy a výsadby provede odborná firma Zahrada Vysočiny, která má sídlo ve Žďáře nad Sázavou. Cenu za prořezání a omlazení stromů v obci a okolí není možné stanovit předem, jelikož se bude odvíjet až dle skutečně odvedené práce. V tabulce jsou uvedeny ceny za jednotlivé rostliny, které jsou navrženy k výsadbě. Průměrná cena za vysazení jedné rostliny v našem případě je 75Kč (nejedná se totiž o sazeničky, ani o více vzrostlé rostliny).
Tab.3 Výsadba rostlina růže (Rosa-dle aktuální nabídky) dřín obecný (Cornus mas) smuteční vrba (Salix x Chrysocome) habr obecný (Carpinus betulus) ptačí zob (Ligustrum vulgare) vrba jíva (Salix caprea) vrba bílá (Salix alba) bříza bělokorá (Betula pendula) Celkem za rostlinný materiál
počet kusů 8 54
cena celkem (Kč) 1520 2430
1 30 12 10 10 15
350 1950 1200 1690 1690 2550 13380
sepulcralis
46
Po vysazení budou všechny rostliny řádně zality. Pro jejich rychlejší uchycení budou v případě sucha zalévány v následujících 3 měsících 2x týdně. Touto činností bude pověřen některý z brigádníků, který sečou travnaté porosty (finančně se to vyplatí jak zřizovatelské firmě, tak obci). Následnou odbornou péči o výsadbu bude i nadále provádět firma Zahrada Vysočiny. Následnou péčí se myslí zejména zmlazování, zastřihování, tvarování rostlin. Tyto úkony budou prováděny 1x za 2roky. Je možné, že některá rostlina se nechytí. V takovém případě má firma za povinnost rostlinu na vlastní náklady nahradit.
47
8.
MOŽNOSTI
FINANCOVÁNÍ
DOPLNĚNÍ
ZELENĚ
Z NÁRODNÍCH A UNIJNÍCH ZDROJŮ
8.1 Program obnovy venkova Program
obnovy
venkova
navazuje
na
program
obnovy
vesnice,
který byl projednán vládou České republiky 29. května 1991 a na usnesení vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1998 č. 730, kterým byl novelizován Program obnovy venkova. Nový program navazuje na původní a přejímá podstatné části. Je ovšem upraven tak, aby podporoval cíle stanovené regionální politikou ČR, regionální a strukturální politiky EU. Oba programy jsou založeny na podpoře vlastní iniciativy obcí. Ovšem na základě regionální politiky ČR jsou v Programu obnovy venkova posiluje podpora na úrovni mikroregionů. Hlavním cílem programu je za pomocí dotací podpořit rozvoj a obnovu venkovských obcí. Je počítáno s účastí obyvatel, občanských sdružení a spolků při úpravě jejich obce. Obnova by měla probíhat v souladu s místními tradicemi. Tento program je zaměřen na hospodářský rozvoj obcí, stavební obnovu obytných a hospodářských objektů, obnovu a výstavbu občanské vybavenosti, technické infrastruktury a péči o krajinu. Účelové dotace v rámci programu zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Dotace může být poskytnuta na základě písemné žádosti. Žadatelem může být obec, nebo svazek obcí, pokud je registrován v souladu s danými předpisy. Dotace je poskytována na akce, jejichž investorem je účastník programu. Na poskytnutí dotace se nedá uplatnit právní nárok. Rovněž poskytnutí jedné dotace nezaručuje poskytnutí peněz z rozpočtu Ministerstva pro místí rozvoj či jiných zdrojů státního rozpočtu. Poskytnutá dotace je přísně účelová, tudíž její čerpání může proběhnout pouze v rámci akce, na kterou byla poskytnuta. Zároveň je poskytována zálohově a musí být zúčtována podle rozpočtových pravidel. Dotace je poskytována do určité výše předpokládaného rozpočtu akce. Pokud jsou konečné celkové náklady nižší než předpokládané, musí být adekvátní část poskytnutých dotací vrácena. Pokud obec žádá zároveň o dotace z EU nebo rozpočtu krajů, budou jí poskytnuty dotace ze státního rozpočtu tak, by spolu s ostatními dotacemi tvořila maximálně 80% celkových nákladů.
48
Při výběru dodavatele se obec musí řídit zákonem č. 199/ 1994Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň při čerpání dotací se musí postupovat dle platných předpisů. Není možné žádat o dotace na jednu akci z více dotačních titulů. Žádost dotace se podává většinou do 30. dubna roku předcházejícímu tomu, v němž by měla být dotace poskytnuta a podává se na obci s rozšířenou působností. Pro posouzení žádostí o dotace sestavilo Ministerstvo pro místní rozvoj komisi. Komise je složena ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství mládeže a
tělovýchovy,
Ministerstva
vnitra,
Ministerstva
zdravotnictví,
Ministerstva
zemědělství, Ministerstva životního prostředí, poslanců- zástupců Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, Zemědělského výboru a Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, senátorů- zástupců Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova. Tato komise zřizuje jako své pracovní orgány krajské výběrové výbory Programu obnovy venkova. Pro rok 2009 byly vyhlášeny tyto dotační tituly: Dotační titul č. 1 – Podpora vítězů soutěže Vesnice roku, Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci, Dotační titul č. 3 – Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova, Dotační titul č. 4 - Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci, Dotační titul č. 5 – Podpora zapojení romské komunity do života obce a společnosti. Pro účely doplnění zeleně v obci a péči o stávající zeleň je možné čerpat z těchto titulů: Dotační titul č. 1 – Podpora vítězů soutěže Vesnice roku Dotace z tohoto titulu může čerpat obec, která získala ocenění modrou, zelenou, bílou, oranžovou nebo zlatou stuhou v krajském kole soutěže Vesnice roku 2008 nebo se umístila na 1. - 3. místě v celostátním kole této soutěže. Na základě výjimky ministra může být účastníkem programu i obec oceněná v předchozích ročnících soutěže, pokud dotace
49
nebyla v minulosti poskytnuta. Budou podporovány akce zaměřené na: -obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti (např. radnice, školy, předškolní zařízení, kulturní zařízení, hasičské zbrojnice, sakrální stavby, hřbitovy, drobné stavby) s výjimkou bytového fondu ve vlastnictví obce, komplexní úpravu veřejných prostranství -obnovu a zřizování veřejné zeleně - rekonstrukci a výstavbu místních komunikací, stezek a veřejného osvětlení - přípravu a realizaci propagačních materiálů obce v souvislosti s umístěním v soutěži Vesnice roku.
Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci Z titulu lze čerpat dotace na akce s výstupy sloužícími převážně dětem a mládeži, na jejichž výběru a realizaci se děti a mládež prokazatelně podílí a které jsou zaměřené na: -obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti (např. školy, předškolní zařízení, kulturní zařízení) - úpravu veřejných prostranství - obnovu a zřizování veřejné zeleně - rekonstrukci nebo vybudování zařízení pro volnočasové aktivity (hřiště, klubovny cyklostezky, bruslařské dráhy, naučné stezky apod.)
Dotační titul č. 4 - Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci Budou poskytnuty finanční zdroje sloužící k obnově drobných sakrálních staveb nalézajících se v katastrálním území obce, které nejsou prohlášeny kulturním památkou a jsou v majetku obce. Jedná se zejména o obnovu staveb jako: - kaple, kaplička - socha - boží muka, kříž - úprava prostranství v okolí drobných sakrálních staveb
50
8.2 Operační program Životní prostředí Cílem tohoto programu je zastavení poklesu biodiverzity a zároveň zvýšení ekologické stability krajiny. Tento program je vyhlášen pro roky 2007-2013 a v jeho rámci se čerpá z evropských fondů. Konkrétně z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. V tomto programu se rozděluje přes 5 miliard euro, což je 18,4%všech prostředků uvolněných z fondů EU pro ČR. Jedná se tedy o druhý největší český operační program. Cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Zakládá se na tom, že kvalitní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice a podporuje tak naši celkovou konkurence schopnost. Operační program Životní prostředí připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Podpora je poskytována v rámci 7os. Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Prioritní osa 2- Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Podporuje projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla.
51
Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěží. Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Nabízí podporu formou dotací projektům zaměřeným na omezování průmyslového znečištění a s ním souvisejících rizik pro životní prostředí s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich monitorování. Prioritní osa 6- Zlepšování stavu přírody a krajiny Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Nabízí podporu při budování široké sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu životního prostředí ve všech krajích České republiky a na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek 8.2.1.Zlepšování stavu přírody a krajiny Hlavním všeobecným cílem je zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. O dotaci mohou žádat obce, města, kraje, svazky obcí a krajů, neziskové organizace, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy, veřejné výzkumné organizace a fyzické osoby.
52
Prioritní osa 6 se dále člení na dalších 6 podporovaných oblastí. -Oblast podpory 6.1 - Implementace a péče o území soustavy Natura 2 000 -Oblast podpory 6.2 - Podpora biodiverzity -Oblast podpory 6.3 - Obnova krajinných struktur -Oblast podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny -Oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny -Oblast podpory 6.6 - Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Výše podpory činí v této ose až 90%. V operačním programu je pro tuto osu vyčleněno téměř 600 milionů eur. 8.2.1.1 Obnova krajinných struktur -Realizace vegetačních opatření v krajině (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů, územní systém ekologické stability atd.) -Opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2 000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability a v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi -této oblasti podpory připadá 13% příspěvků z celkových dotací pro osu 6 8.2.1.2 Optimalizace vodního režimu krajiny -Podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, budování a obnova retenčních prostor, revitalizace vodních toků a mokřadů, výstavba poldrů -Opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi -této oblasti podpory připadá 37,5% příspěvků z celkových dotací pro osu 53
8.2.1.3 Podpora regenerace urbanizované krajiny -Zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně, individuální zakládání a obnova parků, stromořadí, hřbitovů, městských a obecních lesoparků. Je kladen důraz na druhovou skladbu posilující
diverzitu sídelních biotopů.
Snahou je docílit stavu, který je přírodě blízký. Zároveň je podporována obnova a rozvoj funkčních ploch sídelní zeleně, která zlepšuje kvalitu života v urbanizované krajině. Podpora vytvoření zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci. -Odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2 000 -této oblasti podpory připadá 14,5% příspěvků z celkových dotací pro osu 6
8.3 Program péče o krajinu Pro účely zajištění zásahů podporujících prosperitu biologicky a krajinářsky cenných lokalit byl v roce 1996 Ministerstvem životního prostředí vytvořen neinvestiční národní dotační program, Program péče o krajinu . Na pokrytí nákladů spojených s touto péčí je ročně vyčleněno cca 200mil. Kč. Cílem programu je postupná realizace opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biolické rozmanitosti. A k takovému uspořádání funkčního využití území, které zajišťuje ochranu přírodních i kulturních hodnot krajiny. Možnosti čerpání dotací v tomto programu upravuje: Směrnice MŽP č. 3/2009 pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v letech 2009-2011.
Směrnice je v souladu se zákonem č. 114/1992Sb.,
O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
54
V rámci tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky neinvestičního charakteru ve 3 oblastech: 8.3.1 Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit -realizaci podprogramu zajišťuje odbor péče o krajinu ministerstva ŽP ve spolupráci s odborem zvláště chráněných částí přírody ministerstva -finanční prostředky jsou poskytovány na realizaci činností nebo prací na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem, ptačích oblastech a evropsky významných lokalitách -finance lze čerpat na: Vyhotovení plánu péče a souhrnu doporučených opatření a zeměměřické práce v předmětných územích, údržba a budování technických zařízení nebo objektů sloužících k zajištění státem chráněných zájmů v předmětných územích, opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů, působících v předmětných územích, opatření zajišťující existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla předmětná území zřízena nebo existenci zvláště chráněného druhu - kontrolu náhodně vybraných opatření provádí Odbor péče o krajinu Ministerstva ŽP
8.3.2 Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí -realizaci podprogramu zabezpečuje odbor péče o krajinu ministerstva ŽP ve spolupráci s Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky -finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve volné krajině mimo zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a vojenských újezdů -finance lze čerpat na: Zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí- péče o přírodní a přírodě blízké biotopy a biotopy druhů uvedených v červených seznamech ve volné krajině, péče o registrované významné krajinné prvky a prvky ÚSES, péče o památné stromy a aleje a další významné stromy a aleje, výsadby nelesní zeleně plnící krajinotvornou funkci, Vytváření drobných přírodních prvků v krajině - za využití finančních prostředků zodpovídá Agentura ochrany přírody s krajiny České republiky, zároveň provádí i kontroly
55
8.3.3 Podprogram pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy -realizaci podprogramu zabezpečuje odbor péče o krajinu ministerstva ŽP ve spolupráci s Agentura ochrany přírody a krajiny České -finanční prostředky se poskytují stanicím na území celé ČR -finance lze čerpat: péče o zraněné a handicapované živočichy a jejich návrat do přírody, péče o trvalé handicapy, které jsou určené k odchovným a osvětovým účelům a osvětová činnost ve vztahu k veřejnosti v oblasti ochrany druhů a omezování působení ohrožujících faktorů -za využití finančních prostředků zodpovídá Agentura ochrany přírody s krajiny České republiky, zároveň provádí i kontroly
8.4 Program rozvoje venkova Vychází z národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl vypracován v souladu s nařízením Rady Evropské unie ES č.1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. Aktuální program je platný v letech 2007- 2013. Program je rozdělen do 4os. Pro obnovu zeleně v obci lze čerpat: Osa č.3- Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství
III.2.1.1 a) Obnova a rozvoj vesnic Opatřením
budou
podpořeny
investice
do
základní
vodohospodářské
infrastruktury obcí a ostatní technické infrastruktury. Rovněž bude podpořeno budování a obnova místních komunikací, zlepšení vzhledu obcí(úprava veřejných prostranství), řešení odpadového hospodářství obcí a pořízení územně plánovací dokumentace. Obce do 500obyvatel mohou čerpat dotace ve všech zmíněných oblastech. Podpora je poskytována na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou. Pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie. Projekt musí být posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí. Příjemci podpory mohou být obce, sdružení obcí, neziskové organizace právní subjektivitou včetně církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob, podnikatelské subjekty( fyzické i právnické osoby).
56
Maximální výše podpory činí 90%. Minimální náklady na projekt musí být ve výši 50 000Kč. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů, příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.
57
9. ZÁVĚR Tato práce se zabývala zelení v obci Radostín. Cílem bylo nejdříve zmapovat v jakém stavu je současná zeleň nejen přímo v obci, ale i v jejím okolí. Obec sice v nedávné době získala ocenění za kvalitní zeleň v soutěži Vesnice roku, ale i přes to je zde hodně co zlepšit. Problematikou doplnění chybějící a péčí o stávající zeleň se zabývá další část práce. Je zde na základě odborné literatury navržena možnost doplnění zeleně. Rovněž je i navržena seriózní firma z okolí, která by jak novou výsadbu, tak péči o vzrostlou zeleň mohla zajišťovat. Práce by měla sloužit zejména jako inspirace pro místní zastupitelstvo. Měla by ho navést k tomu, že současný stav zeleně v obci není nijak zvlášť alarmující, ale rozhodně zde není vše v pořádku. Mělo by to tedy členy zastupitelstva navést k nějakým rozhodným krokům v této oblasti.
58
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Kocourková, J.: Přírodní prostředí vesnice, VÚVA Brno 1993 Kolektiv: Strategie regionálního rozvoje České republiky MMR ČR, Praha, květen 2006 Kolektiv: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, Praha, leden 2007 Mareček, J.: Krajinářská architektura venkovských sídel, ČZU Praha 2005 Mareček, J.: Zeleň ve venkovských sídlech a v jejich krajinném prostředí, VÚVA Praha, 1986 Perlín, R.: Program obnovy vesnice, VÚVA Praha, 1993 Veselý, I.: Zeleň v krajině a sídlišti, ÚAÚP brno, 1953
59
