Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Drahanská vrchovina s cílem dosáhnout zvýšení příjmů z turistického ruchu Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Jan Prudký, Ph.D.

Bc. Jana Gottwaldová Brno 2008

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu s cílem dosáhnout zvýšení příjmů z turistického ruchu“, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne ………………………….. podpis diplomanta ……………………

ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na studii stávajícího stavu a možností rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Drahanská vrchovina. Cílem studie je analyzovat stávající stav a navrhnout opatření pro zvýšení rekreačního potenciálu území a příjmů z turistického ruchu. V práci byl zhodnocen stav kulturně-sociální (ve vztahu k tradicím, zvykům, společenskému životu) a stav technicko-hospodářský (technická infrastruktura, urbanismus, dopravní obslužnost, služby). Při zpracování studie se vycházelo z údajů získaných z dostupné literatury, tiskových materiálů, internetových zdrojů, mapových podkladů a terénního průzkumu. Z výsledků studie vyplývá, že stávající rekreační potenciál mikroregionu je na relativně dobré úrovni a jsou zde předpoklady pro další rozvoj. Mikroregion netrpí špatnou dopravní obslužností, nedostupností služeb a životní prostředí je v dobrém stavu. Je zde reálná příležitost, přilákat návštěvníky na atraktivity mikroregionu, jejichž využití není v současné době maximální. Ve studii byla navržena opatření, která umožní intenzivně využít rekreační potenciál a rovněž zvýšit příjmy z turistického ruchu. Klíčová slova: mikroregion, infrastruktura, rozvoj, obec, rekreační potenciál, turistika

ABSTRACT This diploma´s thesis work focuses on the study of existing state and possibility for development recreational potential of microregion Drahanská vrchovina. The objective of study is analyse of existing state and design steps for increasing recreational potential and revenue from tourism. The following existing states were evaluated: cultural – social (in relation to traditions, customs, history, social life) and the technical – economic state (technical infrastructure, urbanism, transportation utility, services). When compiling the study data acquired from available literature, printed materials, Internet sources, maps and field work. The results of the study indicate that the existing state of microregion recreational potential is at a relatively good level and there are expectations for next development. The microregion does not suffer from a bad transportation utility, unavailable services and environment is in good condition. There is real opportunity to allure visitors on microregion atractives, whose utilization is not maximal at present time. In study was designed steps, which make possible intensively use of recreational potential and increasing revenue from tourism. Key words: microregion, infrastructure, development, village, recreational potential, tourism

OBSAH: 1.

ÚVOD ……………………………………………………………. 7

2.

CÍL PRÁCE ………………………………………....................... 8

3.

METODIKA PRÁCE ……………………………....................... 8

4.

CHARAKTERISTIKY MIKROREGIONU DRAHANSKÁ VRCHOVINA …………………………………..………………. 9 4.1 Vymezení zájmového území ……………………………….. 9 4.2 Vznik mikroregionu, členské obce ………………………… 9 4.2.1

Hlavní dokumenty mikroregionu ……………………………. 10

4.3 Demografie …………………………………………………. 11 4.4 Přírodní podmínky mikroregionu ………………………... 12 4.4.1

Biogeografická charakteristika …………………………… 12

4.4.2

Klimatické podmínky ……………………………………… 12

4.4.3

Geologie a pedologie ……………………………………….. 12

4.4.4

Podzemní a povrchové vody ………………………………. 13

4.4.5

Zemědělství na území mikroregionu ……………………... 14

4.4.6

Zvláště chráněná území …………………………………… 15

4.5 Stávající možnosti rekreačních aktivit v mikroregionu ……... 15

5.

4.5.1

Přírodní potenciál ……………………………………………… 15

4.5.2

Kulturně historický potenciál ………………………………… 15

4.5.3

Další možnosti rekreačních aktivit …………………………… 16

VLASTNÍ PRÁCE ……………………………………………… 16 5.1 Současný stav rekreačního potenciálu mikroregionu Drahanská vrchovina ……………………………………… 16

5.1.1

Obec Nové Sady ……………………………………………….. 16 5.1.1.1

5.1.2

Obec Drnovice ………………………………………………… 19 5.1.2.1

5.1.3

Základní charakteristika obce ……………………… 39

Obec Habrovany …………………………………………….... 43 5.1.8.1

5.1.9

Základní charakteristika obce ………………………. 36

Obec Ježkovice ………………………………………………… 39 5.1.7.1

5.1.8

Základní charakteristika obce ……………………..... 32

Obec Ruprechtov ……………………………………………… 36 5.1.6.1

5.1.7

Základní charakteristika obce ……………………….. 28

Obec Podomí …………………………………………………... 32 5.1.5.1

5.1.6

Základní charakteristika obce……………………….. 24

Obec Krásensko ………………………………………………. 28 5.1.4.1

5.1.5


Obec Studnice …………………………………………………. 24 5.1.3.1

5.1.4



Obec Olšany ………………………………………………….... 46 5.1.9.1

Základní charakteristika obce ……………………….. 46

5.1.10 Obec Nemojany ………………………………………………… 49 5.1.10.1 Základní charakteristika obce ………………………. 49 5.1.11 Obec Račice-Pístovice ………………………………………… 53 5.1.11.1 Základní charakteristika obce ………………………. 53 5.1.12 Obec Luleč …………………………………………………….. 57 5.1.12.1 Základní charakteristika obce ……………………….. 57

5.2 Vyhodnocení možností dalšího rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Drahanská vrchovina …………. 62 5.2.1

Možnosti dalšího rozvoje obce Nové Sady …………………… 62

5.2.2

Možnosti dalšího rozvoje obce Drnovice …………………....... 63

5.2.3

Možnosti dalšího rozvoje obce Studnice ……………………… 64

5.2.4

Možnosti dalšího rozvoje obce Krásensko …………………… 64

5.2.5

Možnosti dalšího rozvoje obce Podomí ………………………. 65

5.2.6

Možnosti dalšího rozvoje obce Ruprechtov ………………….. 66

5.2.7

Možnosti dalšího rozvoje obce Ježkovice …………………….. 66

5.2.8

Možnosti dalšího rozvoje obce Habrovany …………………… 67

5.2.9

Možnosti dalšího rozvoje obce Olšany ……………………….. 68

5.2.10 Možnosti dalšího rozvoje obce Nemojany ……………………. 68 5.2.11 Možnosti dalšího rozvoje obce Račice-Pístovice …………….. 69 5.2.12 Možnosti dalšího rozvoje obce Luleč ………………………… 69

5.3 Podpora podnikání ve venkovské turistice …...………….. 70 5.4 Strategie mikroregionu ……………………………………. 71 6.

DISKUSE ………………………………………………………... 72

7.

ZÁVĚR ………………………………………………………….. 73

8.

POUŽITÁ LITERATURA …………………………………….. 75

9.

PŘÍLOHY

1. ÚVOD Do popředí zájmu turistů se dostávají „šetrné“ (nebo též udržitelné či odpovědné) formy cestovního ruchu. Co je to vůbec „šetrná“ turistika? Jde o formu cestovního ruchu, která zachovává původní hodnoty přírodního prostředí, a navíc chrání přírodu. Je určitou reakcí na tzv. „masovou turistiku“. V zahraniční literatuře se lze setkat také s pojmy, jako jsou „zelený cestovní ruch“ nebo „alternativní cestovní ruch“. Na rozdíl od masové turistiky s jejími negativními vlivy na sociální a kulturní prostředí a na životní prostředí respektují obecně šetrné formy cestovního ruchu zvyky a potřeby místní komunity. Jde o velmi atraktivní a zároveň zdravý způsob trávení volného času. Tento druh cestovního ruchu, který probíhá většinou ve venkovském prostředí, představuje ideální spojení služeb cestovního ruchu se zemědělským prostředím, přispívá k tvorbě krajiny, znamená návrat člověka k přírodě, stimuluje rozvoj dalších podnikatelských aktivit a mnoho dalších pozitiv. Přináší tak nejen ekonomický užitek, přispívá rovněž k trvalému rozvoji venkova. Mezi šetrné formy cestovního ruchu patří především agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika. V širším pojetí sem řadíme i cykloturistiku, hippoturistiku, putování podél tematických tras s nabídkou historických, kulturních i technických památek. Co vede turisty k tomu, že dávají přednost poklidné rekreaci ve venkovském prostředí, touží po odpočinku mimo rekreační a turistická centra? Důvodů je několik. Stále více lidí se snaží uniknout z města, před stresem, vybočit z normálního chodu městské rodiny. Čím dál více touží po kontrastu města a venkova, po neopakovatelných zážitcích z přírody, po klidu a tichu venkova. Příznivci sportu prostřednictvím pěších túr, jízdy na kole nebo na koni, v zimě na běžkách, poznávají nevyčerpatelné krásy venkovské přírody. I děti si mohou přijít na své. Mohou mít přímý kontakt s domácími a hospodářskými zvířaty, pomáhat s drobnými pracemi, jako je například krmení a ošetřování zvířat. Neopakovatelným zážitkem může být tradiční vesnická tancovačka, zabíjačka, dožínky, posvícení a jiné místní tradice, nebo prosté posezení pod hvězdnou oblohou při opékání buřtů u táboráku. Jednou z oblastí, která má vhodné podmínky pro rozvoj šetrného turistického ruchu je rovněž území mikroregionu Drahanská vrchovina. Ve své práci se snažím zachytit nejdůležitější skutečnosti vyplývající ze současné úrovně turistiky v tomto mikroregionu, s hledáním vhodných příležitostí k rozvoji rekreačního potenciálu oblasti.

7

I když území mikroregionu není typickou spádovou oblastí rekreace v rámci Jihomoravského kraje, přesto se jedná o území rekreačně využívané zejména občany Vyškova. Studie analyzuje stávající úroveň služeb, infrastruktury, kulturní situace a turistiky v obcích mikroregionu, turisticky atraktivní místa, památky a sportovní zařízení k rekreačnímu vyžití, jako předpokladu k rozvoji turistického ruchu v oblasti.

2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce na téma „Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu s cílem dosáhnout zvýšení příjmů z turistického ruchu“ je provedení analýzy stávající úrovně turistiky a rekreačních aktivit mikroregionu Drahanská vrchovina a určení dalších možností zvýšení rekreačního potenciálu území. Studie dále vyhodnocuje současný stav infrastruktury obcí, včetně jejich dopravní dostupnosti a stupeň využití dosavadních rekreačních kapacit.

3. MEDODIKA PRÁCE Studie je řešena na základě kvalitativního zhodnocení turistického a rekreačního potenciálu vybraného území. V práci je řešena analýza dosavadní úrovně rekreačních a turistických aktivit a dále nedostatečně využité nebo nevyužité příležitosti, které jsou podmínkou zvýšení úrovně turistiky v území. Je analyzována dopravní dostupnost, občanská a technická vybavenost, technické a historické památky a přírodní podmínky, jako faktory podmiňující možnost rekreace a turismu. Aktuální informace o mikroregionu jsem získala díky informačnímu centru Luleč. Další informace jsem čerpala z webových stránek obcí, veřejné databáze Českého statistického úřadu, Rozvojové strategie na období 2004-2012, Marketingové strategie cestovního ruchu mikroregionu Drahanská vrchovina, webových stránek týkajících se strukturálních fondů EU a ministerstva pro místní rozvoj. Dalším zdrojem informací byly moje vlastní poznatky.

8

4. CHARAKTERISTIKY MIKROREGIONU DRAHANSKÁ VRCHOVINA 4.1 Vymezení zájmového území Mikroregion Drahanská vrchovina zaujímá území, které přísluší převážně krajinnému celku označovanému jako Drahanská vrchovina či vysočina, ale zasahuje rovněž do Vyškovské brány, která spojuje úvaly Dyjsko-svratecký a Hornomoravský. Drahanská vysočina je ohraničena zlomovým svahem – stupněm na linii Habrovany-Drnovice. Úpatí Drahanské vysočiny je ve výškách kolem 300 m n.m. a povrch odtud stoupá výrazným svahem až na 450-530 m n.m. na plošiny, do nichž jsou zaříznuta hluboká údolí Říčky, Rakovce, Malé a Velké Hané spolu s jejich přítoky. Mezi těmito žlebovitými údolími jsou svahové rozsochy vybíhající z plošin na úpatí Drahanské vysočiny. Vrcholová plošina, či spíše planina dosahuje Kojálem výšky 600 m n.m. Drahanská vysočina se zde tak skládá ze dvou částí: vrcholové planiny s úvalovitými mělkými údolími a z okrajového svahu, který je rozčleněn do žlebovitých údolí a mezižlebových svahových rozsoch. Vyškovská

brána

představuje

sníženinu

mezi

Drahanskou

vysočinou,

Středomoravskými Karpaty a mezi výše uvedenými moravskými úvaly. Její povrch je tvořen úvalovitými mělkými údolími oddělenými plochými hřbety. (Rozvojová strategie, 2004)

4.2 Vznik mikroregionu, členské obce Dobrovolný svazek obcí "Drahanská vrchovina" byl založen na ustavující schůzi zástupců obcí dne 3. 4. 2000. Je ustaven v souladu s § 46 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a jeho členy je 11 obcí. Jsou to Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice. Svazek obcí je právnickou osobou a byl založen na dobu neurčitou. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad Luleč. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. V závěru roku 2001 dochází k transformaci Svazku obcí „Drahanská vrchovina“ na Sdružení obcí „Drahanská vrchovina“. Dne 16. 9. 2003 byl na valné hromadě v Habrovanech rozšířen Svazek obcí „Drahanská vrchovina“ o obec Nové Sady.

9

Svazek obcí vznikl za účelem ochrany a prosazování společných zájmů obcí ve svazku sdružených. Předmětem činností svazku obcí jsou zejména: 1. Úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. 2. Zabezpečování čistoty obcí, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodu, odvádění a čištění odpadních vod. 3. Zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti území. 4. Úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy a využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí. 5. Správa majetku obcí zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízeních a dalších zařízení spravovaných obcemi a s tím související podpora rozvoje společenského života v obcích. 6. Součinnost při vytváření nových pracovních příležitostí. 7. Součinnost při rozvoji služeb. (www.drahanska-vrchovina.cz)

Tab. č. 1 Základní charakteristiky mikroregionu Drahanská vrchovina Území Drahanská vrchovina

Počet obyvatel

Počet

Počet částí

Rozloha

Hustota zalidnění

k 1. 1. 2008

obcí

obcí

(km2)

(obyv./km2)

8797

12

14

113,7

77,4

(Rozvojová strategie, 2004)

4.2.1 Hlavní dokumenty mikroregionu Pro koordinaci činností vedoucích k rozvoji mikroregionu byla v roce 2004 společností Pospíšil a Švejnoha spol. s.r.o. Rousínov vypracována Rozvojová strategie mikroregionu Drahanská vrchovina. Následně v roce 2007 byla společností Regionální poradenská agentura, s.r.o. Brno vypracována Marketingová strategie cestovního ruchu mikroregionu Drahanská vrchovina. Toto jsou 2 klíčové dokumenty, na jejichž základě

10

jsou organizovány investiční akce a další aktivity vedoucí k rozvoji celého mikroregionu.

4.3 Demografie V průběhu posledních čtyřiceti let se na území mikroregionu Drahanská vrchovina měnila populační velikost sídel a obcí. Charakteristickým trendem, který platí i na většině území republiky, je zvyšování počtu menších sídel a obcí a poklesu počtu obcí vyšších velikostních kategorií v důsledku vylidňování venkovských obcí a částečným nahrazováním obytné funkce funkcí rekreační. V dlouhodobém vývoji (od roku 1961) klesl počet obyvatel ve většině obcí mikroregionu (9), nejvíce v Račicích-Pístovicích (-376 obyvatel), Lulči (-355) a Studnicích (-317). Mikroregion jako celek ztratil za období let 1961 – 2000 téměř 1 900 obyvatel.

Tab. č. 2 Věková struktura obyvatel (k 1. 3. 2001)

Obec počet obyvatel 0 - 14 let 15 - 59 let 60 a více let index stáří Drnovice 2186 15,6 65,7 18,8 119.6 Habrovany 743 14,1 63,5 22,3 158,1 Ježkovice 382 14,4 65,2 20,4 141,8 Krásensko 437 17,4 63,4 19,2 110,5 Luleč 644 14,1 63,8 22,1 156,0 Nemojany 517 12,0 61,3 26,7 222,6 Nové Sady 117 10,3 60,7 29,0 283,3 Olšany 437 15,6 63,4 21,0 135,3 Podomí 422 14,9 66,8 18,3 122,2 Račice-Pístovice 1018 16,9 61,9 21,2 125,0 Ruprechtov 554 17,7 59,6 22,7 128,6 Studnice 508 19,7 62,0 23,3 157,3 Drahanská vrchovina 7965 15,2 63,1 22,1 155,0 Průměrný věk obyvatelstva mikroregionu Drahanská vrchovina se v průběhu posledních pěti let zvýšil na téměř 40 let. Také index stáří je poměrně vysoký. Z toho lze usuzovat, že mikroregion se z demografického hlediska vyvíjí negativně. Nezaměstnanost se v mikroregionu pohybuje na úrovni kolem 8 % (8,8 % k 30. 3. 2006). (Rozvojová strategie, 2004)

11

4.4 Přírodní podmínky mikroregionu 4.4.1 Biogeografická charakteristika Biogeograficky patří do Drahanského bioregionu. Bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy a je mírně protažen ve směru S – J. Bioregion je tvořen vrchovinou na monotónních sedimentech kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3. dubovo-bukovému až 5. jedlovo-bukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích (zejména v jihovýchodě a východě) se více uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je tvořena bikovými bučinami, v členitějším reliéfu květnatými bučinami. Biodiverzitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovincií severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninový podklad. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na strmých okrajových svazích jsou přítomny i ostrůvky teplomilných doubrav. Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou velké zbytky bučin a kulturní smrčiny. (Culek, 1995)

4.4.2 Klimatické podmínky Drahanská vrchovina leží v klimatické oblasti mírně teplé, mírně vlhké, vrchovinné. Atmosférické srážky se pohybují v rozmezí 616 - 711 mm za rok (nejvíce prší v červenci, nejmenší srážky jsou v únoru a březnu). Ve vegetačním období je průměrná teplota 12,5 oC. Průměrné datum prvního mrazu je podle stanice Konice (450 m n. m.) 11. října, na jaře se poslední mrazíky objevují kolem 10. května. Podle stanice Protivanov převládá jihozápadní směr větru. Maximální rychlost větru je 17 m/s (61 km/h). (Černý – Křetínský, Zouharová, 1998). Vzhledem k poloze i vzhledem k neexistenci velkých průmyslových podniků je zde jedno z nejčistších ovzduší v České republice. (www.wikipedia.cz) Proto je tento mikroregion velmi vhodný pro rekreaci, turistiku i nejrůznější ozdravné pobyty.

4.4.3 Geologie a pedologie Oblast leží na hranici dvou základních regionálně-geologických jednotek střední Evropy, Českého masívu a Západních Karpat. Převládají zde prvohorní (karbonské) horniny usazené, a to spodnokarbonské droby, břidlice a slepence, které jsou těžené na okraji této vrchoviny v řadě lomů.

12

Z druhohor pochází tzv. sluňáky typické pro oblast Drahanské vrchoviny. Z třetihorních sedimentů se zde vyskytují písky a jíly. Dále převládají vápnité pískovce až jílovce a slínovce. Horniny mladších třetihor jsou hlavně ve Vyškovské brázdě a objevují se i na Drahanské vrchovině. Jedná se o písky až štěrky, jílovité horniny a organogenní vápence. Nejčastějšími čtvrtohorními horninami jsou štěrky a písky z říčních teras a větrem naváté spraše. Poměrně značný význam měla a má i dnes těžba kameniva v několika kamenolomech (Luleč, Opatovice, Olšany). Těží se převážně droby. (Černý – Křetínský, Zouharová, 1998) Půdní pokryv Drahanska odpovídá členění území podle reliéfu. Ve Vyškovské bráně jsou kombinace kulturních černozemí a hnědozemí s přechody do naplavených půd a černic, na úpatí jsou plavozemě a pseudogleje. Jsou vesměs úrodné, o čemž svědčí převaha orné půdy. Okraj Drahanské vysočiny má převážně hnědé půdy a mělkozemě s hojným skeletem. Tyto půdy jsou vesměs zalesněné, jejich zemědělské využití je možné pastvinami, loukami a v případě orné půdy jde o nižší bonity. Vrcholová planina Drahanské vysočiny má kombinaci hnědých půd a pseudoglejů. Půdy zde nejsou tak mělké jako na okrajovém svahu a plošší reliéf umožňuje převedení na orné půdy s melioracemi. (Rozvojová strategie, 2004)

4.4.4 Povrchové a podzemní vody Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje a na zásoby podzemních vod, jejichž hladina poklesla mimo jiné i v důsledku odvodňování velkého počtu podmáčených luk. Drahanská vrchovina nemá velké toky, neboť se jedná o pramennou oblast tvořící rozvodí řeky Moravy a Svratky. Drobné potoky jsou odváděny říčkou Hanou a Hloučelou do Moravy, Litavou a Svitavou do Svratky. Velká Haná sbírá své vody v katastru obcí Drabant, Studnice, Nové Sady, z části Rychtářova, Lhoty a Hamilton. Malá Haná má své zdroje v katastru obcí Krásensko, Kulířov, Podomí, části Studnic, Opatovic, Pařezovic a části Rychtářova. Povodí obou toků jsou značně zalesněná a mají horský charakter. Pod Malenou západně od Ruprechtova pramení potok Rakovec. Teče romantickýcm údolím k Račicím a Pístovicím a ústí do Litavy. Část Podomí a část Krásenka je odvodňována Jedovnickým potokem. Na území se nachází také mnoho rybníků. 13

Zásoby podzemních vod jsou zcela nedostačující, často znečištěné a tudíž jsou doplňovány povrchovými vodními zdroji. Na dolním toku Malé Hané se rozkládá významná Vodní nádrž Opatovice. Hlavním účelem stavby je hromadění pitné vody pro skupinový vodovod Vyškova a Bučovic. (Černý – Křetínský, Zouharová, 1998)

4.4.5 Zemědělství na území mikroregionu Podstatná část mikroregionu se nachází ve více členitém a výše položeném georeliéfu Drahanské vrchoviny, který je již pro intenzivnější formy zemědělství méně příznivý. Pouze nejvýchodnější část mikroregionu, tj. zejména území katastrů Drnovice, Luleč a Nemojany, které se již nacházejí v rovinatém a níže položeném georeliéfu Vyškovské brány, poskytují velmi dobré podmínky pro intenzivní formy zemědělství. Celkové využití zemědělského půdního fondu sledovaného území dokládá poměrně intenzivní využívání území, což např. dokumentuje vysoký podíl orné půdy. Charakter rostlinné výroby mikroregionu je tak vlastně dvojí. Na území Vyškovské brány, kam zasahuje zemědělská výrobní oblast řepařská, je rostlinná výroba velmi intenzivní, zaměřena především na pěstování tradičních plodin (ozimá pšenice, jarní ječmen a cukrová řepa). Tato skladba rostlinné výroby je pak vhodně doplňována produkcí pícnin na orné půdě. Na druhé straně rostlinná výroba výše položených území mikroregionu již není tak intenzivní. Procento zornění je mnohem nižší a postupně se zde zvyšuje podíl trvalých travních porostů. V rostlinné produkci však nadále převládají obiloviny (ozimý ječmen a pšenice) doprovázené produkcí pícnin na orné půdě, zejména jetel, postupně narůstá význam produkce řepky. Naopak poněkud na ústupu je produkce tradičních plodin těchto regionů, jako jsou brambory a len. Všechny velké výrobní jednotky mikroregionu jsou zaměřeny na kombinovanou zemědělskou výrobu, tj. že poměrně intenzivní rostlinnou výrobu vhodně doplňuje výroba živočišná, která je zaměřena zejména na produkci mléka, vepřového a hovězího masa. V současné době na území mikroregionu hospodaří především čtyři podniky právnických osob, a to ZD Krásenko, Zemědělská společnost a.s. Drnovice, ZD Rousínov (k.ú. Habrovany) a Akciová společnost Rostěnice (k.ú.Nemojany). (Rozvojová strategie, 2004)

14

4.4.6 Zvláště chráněná území Do území mikroregionu zasahuje Přírodní park Říčky, který se nachází na katastrálním území obcí Olšany, Račice-Pístovice a Přírodní park Rakovecké údolí, který se nachází na části katastrů obcí Ruprechtov a Račice-Pístovice.

4.5 Stávající možnosti rekreačních aktivit v mikroregionu 4.5.1 Přírodní potenciál Oblast mikroregionu je pokryta z větší části lesy, nachází se zde hustá síť značených turistických tras, cyklotras a naučných stezek. A tak návštěvníci mohou poznávat krásy Drahanské vrchoviny prostřednictvím pěší turistiky, cykloturistiky, hippoturistiky,

agroturistiky

a

letní

rekreace

u

vody.

K nejznámějším

a

nejnavštěvovanějším patří koupaliště „U Libuše“ v Lulči a koupaliště v Pístovicích. V zimě se mohou turisté věnovat běžeckému lyžování. Z přírodních památek a zajímavostí, nacházejících se na území mikroregionu patří k nejvýznamnějším Přírodní park Rakovecké údolí s výskytem zachovalých vlhkých luk, meandrujícím potokem Rakovec s břehovým porostem a svahy se slepencovými skalami. Z ostatních přírodních památek jmenujme např. Panskou skálu nedaleko Habrovan, Přírodní park Říčky, Drnovické žumpy, Studnické louky a chráněnou lipovou alej lemující silnici.

4.5.2 Kulturně historický potenciál Na území mikroregionu se nachází některé architektonicky a historicky cenné stavby a objekty. Z církevních staveb uveďme např. barokní kostel sv. Isidora a kostel sv. Martina v Lulči, renesanční a později barokně upravené kostely zvěstování Panny Marie v Račicích, Nejsvětější Trojce v Habrovanech a kostely sv. Vavřince v Drnovicích a Krásenku. Dalšími pozoruhodnými památkami jsou renesanční zámky v Račicích a Habrovanech, zděný větrný mlýn z roku 1880 s unikátní Halladayovou turbínou v Ruprechtově a drobné zříceniny Hrádek a Kuchlov nad údolím Malé Hané. Významné jsou také doškové chalupy v Ruprechtově a Ježkovicích. V Krásenku se pak nachází kulturní památka bývalý panský dvůr Rychta. Svéráznou tvář Drahanské vrchoviny doplňují kapličky, zvonice, boží muka a kříže rozptýlené v krajině.

15

4.5.3 Další možnosti rekreačních aktivit Populární a hodně navštěvovaná se stala také farma Bolka Polívky v Olšanech. Přitažlivé je i nedaleké město Vyškov s muzeem, ZOO, historickým náměstím a kostelem, ale zejména populárním aquaparkem. Dále je možno ve Vyškově nalézt muzeum letectví a pozemní techniky a nový Dinopark. (Marketingová strategie, 2007)

5. VLASTNÍ PRÁCE 5.1 Současný stav rekreačního potenciálu mikroregionu Drahanská vrchovina 5.1.1 Obec Nové Sady 5.1.1.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Přidružené části ……………………………………….

Březina

•

Status ………………………………………………….

obec

•

Výměra katastru obce ………………………………..

243 ha

•

Počet obyvatel (aktuální) ……………………………..

89

•

Počet domů (celkem) …………………………………

75

•

Počet chalup …………………………………………..

26

•

Nadmořská výška ……………………………………..

550 m n. m.

•

Počet katastrů …………………………………………

1

•

Počet územně technických jednotek ………………….

1

•

Počet částí obce ……………………………………….

2

•

Příslušnost ke kraji ……………………………………

Jihomoravský

•

Příslušnost k obci s rozšířenou působností …………...

Vyškov

•

Adresa obecního úřadu ……………………………….

Nové Sady 5

•

Pošta ………………………………………………….

PSČ 683 08 Studnice

•

e-mail ………………………………………………....

[email protected]

•

Telefonní spojení ……………………………………..

517 385 215

•

Starosta ………………………………………………..

Ing. Květoslav Julínek

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.antee.cz/nove-sady, www.mvcr.cz)

16

Stručná historie obce Původní název obce byl Nebštych z německého Neustift, který značí nově vysazenou ves. V roce 1896 se obec jmenovala Novosady a od roku 1925 Nové Sady. První písemná zmínka o obci je z roku 1426. Osada Březina (název podle březového porostu) byla založena kolem roku 1765 jako dominikální osada na lesní půdě. Ves náležela k panství vyškovskému. Katastrofou pro obec i osadu byl 7. červenec 1892, kdy vypukl požár a obě úplně vyhořely. Za okupace v roce 1943 byla obec vystěhována a osídlena byla znovu po válce r. 1945. (www.antee.cz/nove-sady)

Historické, technické památky a místní zajímavosti v obci •

Zvonice z roku 1888

•

Kříž před zvonicí

•

Boží muka v polích

•

Nově zřízený křesťanský dřevěný kříž u hlavní cesty

•

Památník padlým u obecního úřadu

Dopravní zajištění Podrobnosti k zajištěné dopravní obslužnosti obce jsou uvedeny v příloze – tab. č. 1.

Technická infrastruktura V obci je rozvod elektřiny, ale chybí zde rozvod plynu. Vytápění objektů je tedy individuální (převažuje vytápění dřevem). Vodovod je proveden jen v části obce (osada Březina), zbytek domů je zásobován individuálně ze studní. Je zde vybudováno také veřejné osvětlení, kanalizace, ale chybí ČOV. Hlavní komunikace III. třídy s živičným krytem je v uspokojivém stavu. Stejně tak i místní komunikace jsou většinou v dobrém stavu, jen méně využívané úseky v okrajových částech mají poškozený kryt. Zemědělská dopravní síť (polní cesty) přímo navazuje na zpevněné místní komunikace. Chodníky zde nejsou.

17

Občanská vybavenost Obecní úřad je umístěn v samostatné budově ve středu obce. Je zde jedna kancelář a místní lidová knihovna. Ve dvorním traktu je nocležna ČAD. V obci chybí základní škola, mateřská školka a zdravotní středisko. Je zde také nedostatek služeb (celotýdenní provoz by byl ekonomicky neúnosný, ale je absence i víkendových služeb pro turisty). V obci není obchod. Pohostinství je provozováno soukromým podnikatelem, který má trvalé bydliště v Brně. Provoz je proto omezen v zimních měsících jen na pátek, sobotu a neděli. V letních měsících podle zájmu i ve všední den. V obci však nechybí víceúčelový sál s příslušenstvím a hasičská zbrojnice, za kterou se nachází větší dětské hřiště. Ubytování je možno pouze pro turisty, kteří mají v obci kontakt. Není zde žádná možnost letního bytu nebo pensionu.

Bydlení a urbanismus Zástavba v obci má vesnický charakter bez výrazných rušivých prvků. Většina staveb je pouze udržována, ale jsou zde i znatelné tendence k jejich opravám a zvelebování. Najdou se zde však i stavby, které jsou v neuspokojivém stavu (chátrají). Výjimkou je jediná novostavba rodinného domu.

Život v obci (spolky, tradice) Ze spolků se zde nachází pouze Sbor dobrovolných hasičů Nové Sady (SDH).

Stav okolní krajiny, zeleň v obci V okolí obce převažují TTP, které jsou z velké části využívány k chovu a pastvě ovcí (velkochov provozuje v systému ekologického zemědělství „Zemědělské družstvo Kojál“). TTP jsou také opatřeny erozně ohrožené pozemky v západní části obce. V údolnici, kde docházelo k ohrožení přívalovými dešti, byla vybudována protierozní nádrž a ve východní části jsou pozemky určené k pěstování běžných plodin. Veřejné zeleně je v obci relativně dostatek, ale ne všechna je řádně obhospodařována. Některé kusy jsou přestárlé a bylo by vhodné je nahradit novou výsadbou. Podél polních cest se vyskytují solitérní stromy, zpravidla jako doplněk k drobným sakrálním stavbám. Také většina rodinných domů je obklopena předzahrádkou s okrasnými i užitkovými rostlinami, které doplňují dřeviny. Za domy se zpravidla nachází užitková zahrada, dnes z větší části zatravněná. 18

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí neprochází žádné značené turistické trasy, ani cyklistické stezky. Možnosti koupání, sportovní rybářství Koupaliště v obci není. V budoucnu by bylo možno ke koupání využít nové vodní nádrže, které se budou stavět v lokalitách „Pod lesem“ a „Na silnici“. Venkovská turistika Obec se nachází v krásné přírodě Drahanské vrchoviny a ze tří stran je obklopena lesním masivem. Ten je v současnosti vojenským výcvikovým prostorem, a tak je bohužel pro veřejnost nepřístupný. Jinak je obec velmi vhodná k rekreaci. V zimním období lze provozovat lyžování, v létě jízda na kole. Krásný pohled je na ekologický chov ovcí.

5.1.2 Obec Drnovice 5.1.2.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


1 197 ha

•


2 252

•


687

•

Počet chalup ………………………………………….

14

•

Nadmořská výška …………………………………….

256 m n. m.

•

Počet katastrů ………………………………………....

1

•


1

•

Počet částí obce ………………………………………

1

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•

Adresa obecního úřadu ………………………………..

Drnovice 1

•

Pošta …………………………………………………..

PSČ 683 04 Drnovice

•

e-mail ……………………………………………

[email protected]

•

Telefonní spojení ………………………………..

517 353 235

•

Starosta …………………………………………..

JUDr. Zuzana Hermanová

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz,www.oudrnovice.cz, www.mvcr.cz)

19

Stručná historie obce Drnovice patří k nejstarším a největším obcím v regionu. Jméno Drinouice je uvedeno již ve falzu knížete Břetislava z roku 1046. K roku 1104 jsou však Drnovice uvedeny jako majetek třebíčského benediktinského kláštera Nanebevzetí P. Marie. Roku 1227 odkázal Kojata, syn Hrabišův, obec svým příbuzným Eufemii a Svatoňce. Roku 1249 se připomíná Slavibor ze Drnovin, v sedmdesátých letech téhož století Kojata a Ješek z Drnovin. Drnovce se stávají součástí račického panství. Jan Mundi, který panství prodal roku 1864 si velkostatek se dvory Drnovskou a Kašparov ponechal. Po jeho smrti se pozůstalosti ujala c.k. vláda a opatrovníkem majetku ustanovila c.k. místodržitele hraběte Josefa Pötinga. Pozemky byly ponechány v nájmu a správě drnovického cukrovaru a zámek byl pronajat zemskému výboru, který na zámku zřídil chorobinec. 1. července 1947 byl ústav zrušen a zámek připadl obci Drnovice. (www.drahanska-vrchovina.cz)


Historická budova bývalé fary z r. 1850

•

Hrobka Mundiů – původních majitelů zámku

•

Kříž U Panáčkova mostu

•

Kříž před vchodem do kostela

•

Dřevěný kříž na Žlebě u domu č.p. 508

•

Kamenný kříž na hřbitově

•

Litinový kříž v polní trati Cikánovsko, v místě zvaném U Černého kříže (1862)

•

Kovový kříž v Kopaninách při Drnovickém mokřadu (Žumpy)

•

Obrázek v Kopaninách při okraji lesa zvaném U Obrázku

•

Obrázek naproti domu č.p. 23 - obrázek Panny Marie

•

Obrázek na Trávníkách u domu č.p. 309 – obrázek Marie Křtinské s Jezulátkem

•

Obrázek na Frédech před domem č.p. 155

•

Obrázek v Mlýnské ulici u domu č.p. 68 – obrázek Panny Marie Sloupské

•

Kaplička sv. Terezie na Křivdě

•

Boží muka na Žlebě u domu č.p. 508

•

Boží muka u budovy Lesní správy na Vadisváru

•

Sousoší Panny Marie bolestné při Staré cestě směrem na Frédy

•

Socha sv. Floriána u kostela – barokní socha z roku 1755

20

•

Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela – barokní socha z roku 1739 (Klvač a kolektiv, 2004)

Přírodní památky – 2 lípy malolisté, Drnovický mokřad

Za zmínku stojí: Zámek: nechal v letech 1866-1869 vystavět baron Mundi. Dnes je budova sídlem obecního úřadu a restaurace. Stará konírna byla přestavěna na kapli zasvěcenou sv. Alžbětě, od roku 1947 je využívána jako místní kino. Farní kostel sv. Vavřince: stojí na místě staršího kostela, který byl po požáru v roce 1652 stržen. Pod kostelem se nachází hrobka Mundiů. Kopec Chocholík: s nadmořskou výškou 366,5 m.n.m. Lokalita nálezů štípaných nástrojů paleolitických lovců z období tzv. szeletienu (cca 40 tis. let př. n.l.). Studánka: „na temeni kopce Chocholíka“. V Písku: starý pískovcový lom. Areál se dvěma prostornými jeskyněmi je dnes součástí pásma hygienické ochrany prameniště pitné vody. Drnovický mokřad: jezírka s doprovodnou mokřadní vegetací s velkým ekologickým významem. Kříž u žump: kovový kříž při okraji bájných tůní temné bažiny. Podle legendy zde došlo k utonutí vápeníka s koňským povozem. (www.oudrnovice.cz)


Technická infrastruktura Obec je plynofikována, elektrifikována, má vlastní vodovod, veřejné osvětlení a kanalizaci napojenou na ČOV. Je vybudována i telefonní síť pro pevné telefonní linky. Signál do všech mobilních sítí je velmi dobrý. Obcí Drnovice procházejí dvě krajské silnice, a to silnice II/379 od Vyškova ve směru na Blansko a silnice II/37926 ve směru na Luleč. Obě silnice jsou velmi frekventované a v dobrém stavu i přesto, že silnice II/37926 ve směru na Luleč je výrazně zatížena nákladní dopravou do kamenolomu. (www.oudrnovice.cz) Chodníky se vyskytují pouze kolem hlavních silnic.

21

Občanská vybavenost Obec má centrální náves, která je střediskem společenského života. Je zde soustředěna radnice, nacházející se v historickém objektu bývalého zámku. V tomto objektu se nachází rovněž restaurace a z boku je k němu přistavěn objekt bývalého kina. Na návsi můžeme dále nalézt prodejnu květin, domácích potřeb a potravin, lékárnu, trafiku a také pivnici. V centru obce se rovněž nachází sportovní areál, jehož dominantou je moderní fotbalový stadion vybudovaný v 90. letech. Ke sportovnímu areálu přináleží další doprovodná zařízení, zejména posilovna, šatny pro mužstva, vybavené regenerační prostory, kanceláře a fungujicí mateřská školka. Sport lze také provozovat ve 2 tělocvičnách. A to v tělocvičně v kulturním domě a v základní škole. V sousedství sportovního areálu se nachází kulturní dům, ve kterém se uskutečňují různé společenské akce (plesy, výstavy). V blízkosti návsi stojí devítiletá základní škola s dlouholetou tradicí. Součástí školního areálu je nově vybudované hřiště s umělým povrchem. Toto hřiště je rozděleno na 3 části – hřiště na nohejbal, basketbal a házenou (minikopanou). Nachází se zde i pískoviště pro petangue a upravené travnaté prostory pro odpočinek. Poblíž základní školy je objekt zdravotního střediska, ve kterém je ordinace praktického lékaře pro dospělé, lékaře pro děti a dorost a stomatologa. Obec má také široké pole působnosti v systému poskytování soc. služeb. Byl zde otevřen dům s pečovatelskou službou (DPS), který je určen pro bydlení seniorů a lidí zdravotně postižených. Zřizovatel tohoto zařízení je obec Drnovice, která je i poskytovatelem služeb sociální péče. Některé služby jako je např. pedikúra, masáže, koupání jsou poskytovány i jiným obyvatelům obce dle objednání. Z dalších služeb v obci můžeme zmínit např. cukrářství, řeznictví, klempířství, čalounictví, opravy chladniček, opravy praček a elektrospotřebičů, autoopravna, kamenictví, pálenici, modelace nehtů, zednické práce, instalatérské práce, stáčírna pitné (kojenecké) vody, poštu a další. Ubytovací služby nejsou v obci poskytovány ani v rámci min. rozsahu, což je velkým deficitem. Restaurační služby jsou poskytovány v restauraci a pivnici na návsi, restauraci u silnice směrem na Luleč a od odpoledních hodin i v pivnici v lokalitě „Na vrchu“.

22

Bydlení a urbanismus Zástavba v obci je tvořena převážně domy upravenými z původních přízemních objektů. Původní vesnická zástavba se prakticky nevyskytuje. Domy jsou udržované a i přes architektonické prohřešky působí esteticky. Převažuje zde zastřešení sedlovými střechami. Rušivé ploché střechy se vyskytují v menší míře, zejména u objektů občanské vybavenosti (např. přístavba školy, nákupní středisko). V obci nechybí ani bytové domy, které se nachází v blízkosti areálu zemědělského družstva. Zde se také ve velké míře uskutečňuje nová výstavba.

Život v obci (spolky, tradice) V obci funguje Občanské sdružení DRNKA Drnovice, což je nezávislé neziskové sdružení občanů. Hlavním posláním sdružení je ochrana přírody a krajiny spolu s oživováním společenského a kulturního dění v obci a regionu. Dále je zde SDH Drnovice, Fotbalový klub Drnovice, Kolotoč (občanské sdružení pro děti a mládež) a Mateřské centrum Drnovice (hlavním cílem je podpora rodičů na mateřské dovolené). Z tradic se zde dochoval hasičský bál a pouť na sv. Vavřince. Obec přitahuje i pozornost brněnských enviromentalistů – je zde každoročně pořádána „tradiční ekologická pouť“ k přírodní rezervaci „Žumpy“ s následnou společenskou akcí v kulturním domě. (www.oudrnovice.cz)

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Zeleň v obci je zastoupena poměrně hojně a reprezentuje ji zejména výsadba na návsi, v okolí hasičské zbrojnice, kostela a hřbitova. Rovněž i v ostatních částech obce se nachází zejména liniová výsadba dřevin, a to především podél komunikací. Ze severní a severovýchodní strany je obec obklopena zemědělskými pozemky doplněnými interakčními prvky, jako např. PR „Žumpy“, skupinami stromů a stromovými solitéry. Na katastru Drnovic se nachází také 12 lokálních biocenter a je evidováno 5 VKP (Pod Chocholíkem, Drnovické louky, Drnovický mokřad – Žumpy, Lulečský potok a Za tratí). Krajinou dominantou okolí je kopec Chocholík s nadmořskou výškou 366,5 m n.m. Vesnicí protéká potok Drnůvka a v katastru se nachází prameniště kvalitní pitné vody.

23

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí prochází cyklostezka č. 5 017 a je napojena také na 2 turistické značky. Možnosti koupání, sportovní rybářství V obci se nenachází koupaliště ani rybník ke sportovnímu rybaření. Nejbližší dostupné koupaliště je v obci Luleč nebo ve městě Vyškov, které se pyšní moderním aquaparkem. Venkovská turistika Obec se nachází v blízkosti větší městské aglomerace Vyškov, což představuje značný rekreační potenciál v podobě obyvatel Vyškova. Ti mohou vyrazit do rozsáhlých lesních porostů přímo vybízejících k houbaření, cyklistice a turistice. Rekreační příležitost poskytuje i čilý společenský ruch, spolkový život a kulturní a sportovní akce pořádané v obci.

5.1.3 Obec Studnice 5.1.3.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status …………………………………………………

obec

•


631 ha

•


474

•


232

•

Počet chalup ………………………………………….

52

•


596 m n. m.

•


1

•


1

•


2

•

Příslušnost ke kraji …………………………………...

Jihomoravský

•


Vyškov

•


Studnice

•

Pošta …………………………………………………..

PSČ 682 01 Vyškov 1

•

e-mail …………………………………………………

[email protected]

•


517 385 220

24

•

Starosta ……………………………………………….

Vladimír Koutný

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.obec-studnice, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Jméno dostala od studnice (studny), která zde vysoko v horách měla dostatek vody a zásobovala všechny osadníky. Studnice patří mezi nejzáhadnější obce vyškovského regionu. První písemná zmínka se nachází na listině z roku 1342, kdy obec vlastnila Kateřina, vdova po Hartlebovi z Boskovic. Další zmínka pochází až z roku 1660. V 17. století přináležely Studnice k panství vyškovskému. Na základě pozemkové reformy v 18. století byly velkostatky rozděleny na drobnější hospodářství a na Moravě vzniklo několik desítek nových osad. Studnice tak byly obohaceny o osadu Odrůvky, která se nachází 2 km od Studnic. Skládá se ze souboru několika desítek domů vystavěných vedle místních komunikací. Vznikla roku 1770 jako dominikální ves na vyklučené půdě. Jméno dostala od pastviska zvaného "Odry". (www.drahanska-vrchovina.cz)


Kostel sv. Jiljí z roku 1731

•

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1831

•

Oltářní obraz sv. Jiljí od Josefa Hellicha z Prahy z roku 1854

•

Zvon umíráček na věži kostela z roku 1552

•

1 kříž a 2 sochy u kostela

•

Památník vítězství na návsi

•

Kříž na hřbitově

Osada Odrůvky •

Kaple na okraji obce

•

Nový kříž na návsi

•

Boží muka na okraji obce

Velkou zajímavostí v obci byl výskyt tornáda. Obcí Studnice na Vyškovsku se 19. dubna 2000 prohnalo tornádo, ve střední Evropě neobvyklý meteorologický úkaz. Tornádo ve Studnicích, bylo levotočivé a

25

svědkové odhadovali jeho průměr při zemi kolem 50 m. Po několikaminutovém působení se tornádo rychle rozpadlo. (www.obec-studnice.cz)


Technická infrastruktura V obci je zaveden plynovod, elektřina, veřejné osvětlení a rozvod telefonu. Obec má také vlastní vodovod a veškeré odpadní vody jsou svedeny do nově zbudované jednotné kanalizační sítě a ČOV. Kvalita a dosažitelnost signálu pro mobilní telefony v obci i okolí je velice dobrá, vzhledem k poloze vysílače, který se nachází nad obcí u silnice směr Odrůvky. Obcí prochází 2 hlavní silniční tahy. Jeden ve směru na Otinoves a druhý ve směru na Jedovnice. Tyto komunikace jsou v rámci územní obce v dobrém stavu. Místní komunikace jsou vzhledem k nedávno zbudované kanalizaci často pouze s nezpevněným povrchem. Ovšem je vybudováno i několik nových komunikací s asfaltobetonovým povrchem. Chodníky se v obci zatím vyskytují sporadicky, v kratších úsecích. Odrůvky Osada je elektrifikována, plynofikována, má veřejné osvětlení, veřejný rozhlas, vodovod, plynovod a dešťovou kanalizaci. Splaškové odpadní vody jsou likvidovány individuálně (jímky na vyvážení). Místní komunikace napojující se na silnici se zpevněným povrchem je v poškozeném stavu s pravidelnou údržbou. Ostatní místní komunikace napojující se na tuto centrální jsou nezpevněné bez odvodnění.

Občanská vybavenost V obci jsou dvě restaurační zařízení, nacházející se ve středu obce při hlavní silnici a jsou ideálním místem pro občerstvení na výletech. Restaurace U kaštanu též nabízí ubytování ve dvou oddělených, kompletně vybavených turistických ubytovnách s celkovou kapacitou 10 lůžek a sportovní vyžití na tenisových kurtech s umělým povrchem. V nově opravené budově na návsi se kromě restaurace U kaštanu nachází také obchod se smíšeným zbožím. 26

Obec má vlastní, nově opravenou budovu obecního úřadu, ve které sídlí mimo jiné pošta, praktický a zubní lékař. V majetku obecního úřadu je i víceúčelové sportovní a kulturní zařízení, které tvoří zpevněná asfaltová plocha na tenis, nohejbal, volejbal, košíkovou a kolečkové brusle. Dále je zde kurt s umělým povrchem a kulturní areál s prodejním stánkem, parketem a WC. Obec má také hasičskou zbojnici a mateřskou školku. Odrůvky – služby zde nejsou žádné, občané musí dojíždět do Studnic. Ubytovat se zde mohou pouze rekreanti, kteří vlastní rekreační objekt.

Bydlení a urbanismus Zástavba v obci má vesnických charakter, ale u mnoha domů se projevily „městské tendence“, tzn. zvýšené suterény s mohutnými sokly, široká okna, různé přístavby, výklenky apod. Část domů je udržovaná a opravená, další část však působí zanedbaným a nereprezentativním dojmem. V obci se také realizuje nová výstavba několika rodinných domů.

Život v obci (spolky, tradice) V obci je aktivní pouze SDH Studnice, který se účastní požárního sportu a reprezentuje obec. Z tradic se zde dochovaly hody, ostatky a pálení čarodějnic.

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Zeleň v obci je v malé míře zastoupena. Nových výsadeb je však málo (např. v okolí areálu ČOV). Stejně jako v jiných obcích se i zde zeleň vyskytuje především v okolí rodinných domů, u kterých se občané snaží udržovat zejména své předzahrádky výsadbou květin a malých či větších keřů a stromů. Také se zde vyskytují zemědělské pozemky využívané jako TTP a nechybí ani pastvina s cca 30 kusy hovězího dobytka. Na zbytku půdy v okolí obce probíhá zemědělská výroba. Na tyto zemědělské pozemky pak navazují lesní prosty. Pěknou krajinu doplňuje nevelký rybník s porostem rákosu a leknínů. Odrůvky – Osada se nachází v těsném sousedství lesních porostů. Veřejná zeleň je zde zejména na návsi. Další množství zeleně je vysázené místními občany, a to jak ve formě okrasných jehličnatých i listnatých dřevin, tak ovocných dřevin na zahrádkách. Množství vzrostlé zeleně (vrby, topoly) je vysázeno také kolem drobné vodoteče a vodní nádrže, využívané jako zásobárna požární vody s možností rybolovu. 27

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí i osadou prochází cyklostezka č. 5 076. Turistické značení zde není. Možnosti koupání, sportovní rybářství Koupaliště v obci není. Je zde jen menší rybník, který se hodí spíše pro rybaření než ke koupání. Venkovská turistika Obec Studnice se nachází uprostřed malebné přírody, která láká k výletům. Okolí obce nabízí dobré příležitosti pro pěší turistiku i cykloturistiku. Do Studnic je možné se dostat cyklistickou stezkou okolo zřícenin hradu Kuchlov a Stagnov, nebo po hlavní silnici Vyškov - Rychtářov. Přímo v obci je možné využití sportovního areálu, kde je zpevněná asfaltová plocha na tenis, nohejbal, volejbal. V zimě jsou zde dobré lyžařské podmínky pro běžkaře. Krásné výlety jsou i do blízkého Moravského krasu.

5.1.4 Obec Krásensko 5.4.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


726 ha

•


418

•


147

•

Počet chalup …………………………………………..

10

•


570 m n. m.

•


2

•


2

•


1

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•


Krásensko 123

•

Pošta …………………………………………………..


•

e-mail …………………………………………………

[email protected]

•


517 385 463

28

•

Starosta ………………………………………………..

Hana Šíblová

(www.czso.cz, www.obce.mesta.cz, www.krasensko.cz, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce První písemný doklad o existenci vesnice pochází z roku 1348 s německým názvem Schönfeld. Ale už o 100 roků později písemné prameny uvádějí český název Krásné Pole. V první polovině 16. století byl pravděpodobně držitelem krásenského dvora šlechtic jménem Jurman, vladyka z Krásenska a na Maršovicích, erbovní pán. Koncem 16. století patřil purkrechtní dvůr v Krásensku vladykovi Kašparu Lukaveckému z Lukavice. Kašpar Lukavecký zemřel bez zákonných dědiců, proto připadl jeho majetek olomouckému biskupství, jehož majetkem bylo Krásensko od roku 1588 po zrušení pustiměřského kláštera. (www.krasenso.cz)


Kostel sv. Vavřince

•

Kamenný kříž u kostela

•

Pomník osvobození

•

Boží muka u hlavní silnice na začátku obce

•

Boží muka u areálu ČOV

•

Televizní vysílač Kojál

Kulturní památka – Rychta (bývalý panský dvůr) Přírodní památky – 3 památné lípy

Zajímavostí v obci je vysílač Kojál V letech 1957 – 1958 bylo na vyvýšenině nad obcí vybudováno radiokomunikační středisko Kojál. Patří v rámci ČR k nejvýznamnějším stavbám svého druhu nejen v oblasti šíření TV a FM vysílání, ale zároveň jde o významné inženýrské dílo. Tato konstrukce byla delší dobu nejvyšší stavbou v Evropě (340 m).


29

Technická infrastruktura V obci je zavedena elektřina, plyn, kanalizace, veřejné osvětlení a telefonní síť pro pevné telefonní linky. Signál tří mobilních operátorů je samozřejmostí. Je zde také obecní vodovod a nechybí ani ČOV, která se nachází za obcí. Komunikace v obci jsou ve vyhovujícím stavu a vyskytují se zde i ulice s nově provedenou vozovkou. Ostatní veřejná prostranství jsou nově zadlážděna a udržována. Nezpevněné cesty se nacházejí v okrajových, méně významných částech obce a zpřístupňují tak zemědělské pozemky. Nalezneme zde i řadu souvisle provedených nových chodníků.

Občanská vybavenost V horní části návsi se nachází zrekonstruovaný objekt mateřské a základní školy, vedle něhož je prostorná zahrada s hřištěm, prolézačkami a pískovištěm. Blízko něj je pak objekt Rychta, který slouží k ubytovacím účelům v rámci střediska ekologické výchovy Lipka. Budova střediska je vybavena učebnou, prostorným sálem, jídelnou, čítárnou a klubovnou. Ubytování je zajištěno ve tří až šestilůžkových pokojích s podkrovní vestavbou. Celková kapacita je 33 lůžek. V blízkosti objektu střediska se nachází fotbalové a volejbalové hřiště, zázemí pro cyklisty a dále zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí (kryté pódium, lavičky apod.). V dolní části návsi je budova obecního úřadu a pošty. V suterénu je pak ordinace praktického a zubního lékaře. V blízkosti se nachází také hasičská zbrojnice. V obci samozřejmě nechybí obchod se smíšeným zbožím, ale bohužel chybí fungující hostinec. Ubytování v obci je možné zejména v objektu Rychty, ale jen pro účastníky kurzu ekologické výchovy. Další případnou možností je ubytování v soukromí. Tyto služby však zatím nejsou příliš rozšířeny. Z dalších služeb můžeme jmenovat např. prodej technických plynů, servis motorových vozidel nebo pronájem mechanizačních prostředků. Z firem stojí za zmínku Naweb webdesign (tvorba www stránek) a České radiokomunikace.

Bydlení a urbanismus Obec je návesního typu s protáhlou centrální návsí. Zástavba v obci má vesnický charakter s plně se projevujícími rušivými prvky výstavby od 50. let do současnosti. Ale nalezneme zde i původní přízemní domky, které jsou dobře udržované. Zchátralé objekty jsou výjimkou. 30

V obci se také rozvíjí nová výstavba rodinných domů, která odpovídá soudobé moderní výstavbě na vesnicích, respektující alespoň minimální požadavky na venkovskou zástavbu. Celkově působí obec velmi upraveným dojmem.

Život v obci (spolky, tradice) V obci je činný SDH Krásensko. Rovněž se zde nachází myslivecký spolek, tělovýchovné sdružení futsalu, účastnící se okresního přeboru a středisko ekologické výchovy Rychta Krásensko. V rámci tohoto střediska působí celoročně klub Kyvadlo. Činnost vyvíjí i římskokatolické farní společenství. Asi největší atrakcí a zábavou obce jsou hodové zábavy, které se konají každoročně na sv.Vavřince (účast je více než 2000 lidí).

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Obec Krásensko se nachází v těsné blízkosti CHKO Moravského krasu a je situována ve svažitém terénu. Nejnižší jihovýchodní část se zařezává do údolí potoka Malá Haná, které je porostlé převážně listnatými dřevinami. Jinak je obec obklopena z větší části zemědělsky obhospodařovanými pozemky, využívanými zejména jako orná půda a dále jako louky a pastviny. Jižní okraj obce pak přímo sousedí s lesními porosty vojenského újezdu Březina. Obec netrpí deficitem veřejné zeleně. Zejména náves je vzorově upravená s cestičkami vydlážděnými betonovou zámkovou dlažbou a velkým množstvím již vzrostlé zeleně. Ze stromů dominují jehličnany, které jsou doplněny keři, květinami a velkoobjemovými květináči s okrasnými rostlinami. Realizována je také výsadba nové zeleně, a to především v okolí ČOV a hlavní silnice. Silným rušivým elementem je dominanta vysílače Kojál. Rušivě může působit rovněž zástavba řadových domů s plochou střechou ze 70. – 80. let. Jejich negativní vliv však eliminuje péče majitelů o předzahrádky, kde lze nalézt množství okrasných keřů a květin.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika V okolí obce je možno provozovat zejména cykloturistiku, a to po trasách směřujících zejména do Moravského Krasu. Obcí prochází cyklostezka č. 5 029 Vyškov – Protivanov a č. 507 do Jedovnic a také turistická stezka. 31

Možnosti koupání, sportovní rybářství Bohužel možnost koupání ani rybaření v obci není. Venkovská turistika Obec je velmi vhodná pro cyklistiku. Lze však provozovat také pěší turistiku po turistických stezkách i mimo ně, a to především po okolních lesích. V zimě je možné lyžování po běžeckých trasách. Pro možnosti turistiky je také vhodné využít tábořiště a louku s eventuální možností kempování, nacházející se v jihovýchodní části obce.

5.1.5 Obec Podomí 6.1.5.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


546 ha

•


430

•


151

•

Počet chalup …………………………………………..

19

•


546 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•

První písemná zmínka (rok) ………………………….

1 349

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•


Podomí 89

•

Pošta …………………………………………………..


•

e-mail …………………………………………………

[email protected]

•


517 385 445

•

Starosta ……………………………………………….

František Ambros

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.podomi.cz, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce První písemná zmínka o Podomí pochází z roku 1349 v souvislosti s holštejnským panstvím. Vesnice je uváděna pod jménem Boda, ale již roku 1371 se objevuje název

32

Podom. Majitelem vesnice byl Vok IV. z Holštejna a po jeho smrti se dědictví ujal jeho syn Vok V., který majetek postupně rozprodal. Podomí patrně po husitských válkách zpustlo a během rozpadu holštejnského panství bylo roku 1464 rozděleno na dvě poloviny: západní část připadla k panství kotvrdovickému a nebyla již nikdy obnovena, východní část zůstala u zbytkového holštejnského panství a byla kolem poloviny 16. století opět osídlena. Roku 1550 prodává Oldřich Přepyský z Rychmburku holštejnské panství Janu Dubčanskému ze Zdenína. Dalšími vlastníky potom byli Bernard Drnovský z Drnovin, Vilém Jedovnický ze Želetavy a nakonec Hanuš Haugvic z Biskupic. Osídlená část Podomí se tak stává součástí račického panství. Pustý díl obce zůstal při panství rájeckém. (www.drahanska-vrchovina.cz)


Kaplička se zvonicí

•

Boží muka u zvonice

•

Kříž za vesnicí směr Krásensko (doplněné skupinou lip)

•

Boží muka u tábořiště


Technická infrastruktura Obec je plynofikovaná, elektrifikovaná a má vlastní vodovod. Kanalizační síť je pouze na dešťové odpadní vody, splaškové odpadní vody jsou zneškodňování individuálně. Obec nemá vlastní ČOV. V obci je dále veřejné osvětlení, telefon a dobrý telefonní signál pro mobilní telefony. Obcí prochází silnice II/379 ve směru Jedovnice a silnice III. třídy na Holštejn. Tyto komunikace jsou v uspokojivém stavu. Nové komunikace jsou realizovány pouze v okrajové části, určené pro zástavbu rodinnými domy. Kratší úseky nových komunikací jsou dále realizovány i na několika dalších místech obce. Chodníky v obci se vyskytují pouze u hlavního silničního tahu, a to jednostranně v horším stavu. V ostatních částech obce se chodníky nevyskytují, ani v krátkých úsecích.

33

Občanská vybavenost V obci se nachází obecní úřad, umístěný ve vlastní budově a hasičská zbrojnice. Nechybí zde ZŠ prof. Ervína Černého-Křetínského, kterou navštěvují děti z Podomí, Krásenska, Ruprechtova a Senetářova. U školy je hřiště pro děti a ve škole sídlí občanské sdružení Barvínek. Významným zařízením je Sporthotel Vrchovina, který nabízí ubytování, stravování, společenské akce, saunu, vířivku a posilovnu. Kapacita hotelu je 50 míst ve dvoulůžkových a 2 pětilůžkových pokojích, vybavených sociálním zařízením a výhledem na zalesněnou krajinu. Dále nabízí konferenční místnost o kapacitě cca 80 míst a restaurační místnost o kapacitě cca 60 míst. K ubytování slouží také turistická ubytovna Ševčíková, umístěná v nově opraveném objektu u kapličky. Další možnost ubytování nabízí ing. František Pátek a privát Bemus. Zde se jedná o celoroční ubytování v soukromí. Je zde i klasický místní hostinec „Na Bělidle“, sloužící jako pivnice. Ze služeb jsou zde poskytovány masáže, navrhování interiérů a výkup barevných kovů. Funguje zde i obecní knihovna, nacházející se na obecním úřadě. V obci působí výrobní podnik Tauro a. s., který je zaměřený na výrobu trezorů a zakázkovou kovovýrobu.

Bydlení a urbanismus Obec je ulicového typu bez návsi. Zástavba se skládá převážně z rodinných domů z období let výstavby 1950 – 1970. Klasické vesnické přízemní domky jsou zde výjimkou a pokud se vyskytují, tak jsou na nich realizovány různé novodobé úpravy. Jinak většina domů je se sedlovou střechou a vyzdívaným velkoplošným vikýřem orientovaným do ulice. Jen malé procento domů je se střechou plochou. Vedle oprav stávajících staveb jsou v obci realizovány novostavby rodinných domů, a to zejména v rámci nové ulice u Sporthotelu Vrchovina.

Život v obci (spolky, tradice) V obci je aktivní myslivecké sdružení, starající se o místní honitbu. Od roku 2000 je znovu obnoven hasičský sbor, který se podílí na kulturních akcích pořádaných v obci (stavění a kácení máje, masopustní průvod apod.) a různých brigádách. Od roku 2003 se účastní soutěže v požárním sportu.

34

Významnou organizací v obci je OS Barvínek, které se zabývá mimoškolní ekologickou výchovou dětí i mládeže a ochranou přírody a krajiny.

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Okolí obce lemuje pruh zahrad, které jsou z části využívané k zahrádkaření, z části neobdělávané a z části se jedná o sady s travním porostem. Na pozemky zahrad navazují zemědělské pozemky určené k pěstování obilovin, okopanin, víceletých pícnin a TTP. Zeleň se v obci vyskytuje zejména v parku okolo ZŠ, kolem areálu Sporthotelu Vrchovina a uprostřed obce, kde je zatravněná veřejná plocha osázená malým množstvím keřovitých dřevin. Tuto plochu by bylo vhodné doplnit novou výsadbou. Liniová výsadba vzrostlých topolů je u fotbalového hřiště. Rovněž malý vodní tok protékající okrajem obce je doplněn břehovými porosty, které jsou ale značně zabuřeněny. Úplně chybí např. veřejná květinová výzdoba, kterou ale částečně supluje péče občanů o své okrasné předzahrádky.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí prochází cyklostezka č. 5080 a je možné si udělat výlet po několika cykloturistických trasách: 1. Povodí Malé Hané 2. Moravským Krasem 3. Rakoveckým údolím Na turistickou značku obec napojena není, což se jeví z rekreačního hlediska jako nedostatek, který by bylo vhodné napravit napojením na trasu např. z blízkého Ruprechtova. Turistickou stezku však do určité míry supluje naučná stezka (studánky, zaniklé osady …) a v zimním období je okolí vyhledáváno pro běžecké lyžování. Možnosti koupání, sportovní rybářství V blízkosti obce se nachází malá vodní nádrž, tzv. Podomský rybník, využívaný nejen pro krajinotvornou a retenční funkci, ale i k rybolovu. Ke koupání vhodný není. Venkovská turistika V obci sice není turistická stezka, ale částečně ji nahrazuje naučná stezka. Okolí je také velmi vhodné pro cyklistiku nebo vyjížďky na koních. Správní turisté nepohrdnou ani tábořištěm s kůlnou a přístřeškem, které se nachází v severní části obce. 35

5.1.6 Obec Ruprechtov 5.1.6.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


1 147 ha

•


576

•


212

•

Počet chalup …………………………………………..

24

•


514 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•


Ruprechtov 155

•

Pošta ………………………………………………….

Drnovice PSČ 683 04

•

e-mail …………………………………………………

[email protected]

•


517 385 364

•

Starosta ……………………………………………….

Světlana Švarcová

(www.czso.cz, www.obce.města.cz, www.ruprechtov.cz, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Vlastní název Ruprechtov pochází od osobního jména Ruprecht - dříve Ruprechtův dvůr. Ruprechtov patří mezi vesnice novějšího původu, protože po celé období středověku o něm nemáme žádné zprávy. První písemná zmínka pochází z roku 1466. Po smrti Petrova syna Jiřího z Kravař dochází k rozdělení kravařského majetku mezi Jiříkovy dcery Ludmilu, Kunku, Johanku a Alžbětu. Ruprechtov je výslovně uveden jako jedna z vesnic račického panství, které získává Kunka z Kravař a po ní páni z Boskovic.


Došková chalupa z roku 1813

36

•

Větrný mlýn s Halladayovou turbínou z roku 1873

•

Socha sv. Norberta z 2. pol. 17. stol.

•

4 litinové kříže

•

Památník padlým

•

Kostel sv. Václava

•

Zvonička na návsi z roku 1755

Významnou přírodní památkou jsou tři smrky ztepilé s obvody kmenů 398, 436 a 346 cm.

Větný mlýn Ruprechtov Zděný větrný mlýn je zapsán jako technická památka I. kategorie s ochranným pásmem stavby. Pochází z roku 1973, později byl osazen unikátní Halladayovou turbínou. V dnešní době funguje turbína na střeše již jen jako dekorace, mlýn jako takový nepracuje, byť samotná turbína funguje. Od května do září je využíván k ubytování. (www.jizni-morava.cz, www.kdyakam.cz)


Technická infrastruktura Obec je plynofikována, elektrifikována, má vlastní vodovod, veřejné osvětlení, telefon, obecní rozhlas a jednotnou kanalizační síť. Nemá však ČOV. Signál pro všechny mobilní operátory je dobrý. Návsí prochází frekventovaná silnice II/379 s poměrně velkou intenzitou provozu. I přesto je stav komunikace uspokojivý. Ostatní místní komunikace vyžadují opravy a v nově zastavovaných okrajových částech by bylo třeba realizovat komunikace nové. Chodníky se vyskytují jednostranně pouze kolem silnice II. třídy.

Občanská vybavenost Ve středu obce je obchod se smíšeným zbožím, v jehož blízkosti je situována bývalá samoobsluha (dnes nabízená k pronájmu či prodeji). V této části obce se rovněž nachází hasičská zbojnice, obecní úřad a sokolovna s hospůdkou Pod větrným mlýnem.

37

Vedle sokolovny je novější objekt tělocvičny s obecní knihovnou a kadeřnickým studiem. Obec má také fungující poštu a nechybí ani mateřská školka s dětským hřištěm. Za ní je pak několik volnočasových hřišť, jedno se zpevněným asfaltovým povrchem pro tenis, popř. pro nohejbal, druhé se škvárovým povrchem pro malou kopanou a třetí s travnatým povrchem pro kopanou. Dalším sportovním prostorem je výcviková plocha pro koně, nacházející se za kostelem. Plocha je opatřena překážkami a je využívána místními chovateli koní k jejich výcviku. K občerstvení lze využít již zmiňovanou hospůdku Pod větrným mlýnem, dále restauraci Andělová a u vodní nádrže se nachází sezónní zábavně restaurační zařízení Panch. Zde je možno v průběhu sezóny navštívit různé společenskokulturní akce. Ubytování je možné jen ve významné historické památce, kterou je větrný mlýn, a to jen v období od května do září po telefonické domluvě. Maximální kapacita je však jen 10 osob. Z firem v obci je třeba zmínit Pegas-Gonda, spol. s r.o. (kovovýroba a výroba psových pil), NIK, Bohuslav Navrátil (výroba sportovních tašek a batohů) a Antonín Petruš (výroba pracovní kosmetiky).

Bydlení a urbanismus V obci převládají různé typy staveb. Jsou to historické přízemní venkovské domy, u nichž byly provedeny větší či menší stavební úpravy (zejména náhrada doškových střech za novější typy krytin), původní venkovské domy zvýšené o patro (realizované zejména v 50. a 60. let.) a dvoupatrové rodinné domy se suterénem částečně zapuštěným do svažitého terénu (realizované od 70. let). V obci je rovněž několik vícepatrových bytových domů, které vybočují z venkovské zástavby. Také se zde nachází stavební parcely s novostavbami, a to zejména v okrajových částech obce.

Život v obci (spolky, tradice) V obci funguje jen SDH Ruprechtov. Z tradic se zde dochovaly Václavské hody, ostatky a obecní ples.

38

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Veřejné plochy jsou udržované, zatravněné a osázené bodovou, skupinovou i liniovou zelení. Zeleň se nachází na návsi, kde je skupina vzrostlých stromů v parkové úpravě a dále u větrného mlýna, jehož okolí je zatravněno a osázeno jehličnatými dřevinami. Výsadbou izolační zeleně je také oddělen areál kovodělné výroby, takže nepůsobí negativně. Okolí domů zkrášlují upravené a bohatě osázené předzahrádky. Součástí obce je také vodní nádrž, náležející do rybářského revíru Rakovec 2. Tato nádrž je vzdálena asi 300 m od obce a je v údolní sníženině. Okolí nádrže je zatravněné a spodní část je osázena břehovými porosty. V okolí obce převažují louky a pastviny. V menším rozsahu je zde zastoupena orná půda, na které se pěstují obiloviny, kukuřice a řepka. Severovýchodní okraj obce plynule navazuje na lesní porosty, které jsou zpřístupněny účelovými polními a na ně navazujícími lesními cestami.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí prochází 2 turistické značky (modrá a zelená), cyklostezka č. 5 072 směr Rakovecké údolí, naučná stezka OS Barvínek a stezka „Srdcem Moravy“. Možnosti koupání, sportovní rybářství Koupání je možné ve vodní nádrži, ale jen na vlastní nebezpečí. Povolené je rybaření. Venkovská turistika Okolí obce je velmi vhodné pro cyklisty i turisty. Dokladem přitažlivosti krajiny je i přítomnost velkého počtu rekreačních chat, a to především u vodní nádrže. Zde se nachází i rekreační středisko podniku Rostex Vyškov a nedaleko v lese tábořiště Malinna, kde jsou uskutečňovány tradiční pobytové tábory pro mládež. Turistům tedy nic nebrání vyrazit do okolních lesů a věnovat se procházkám či houbaření.

5.1.7 Obec Ježkovice 5.1.7.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


1169 ha

39

•


361

•


155

•

Počet chalup …………………………………………..

33

•


450 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•


Ježkovice 31

•

Pošta …………………………………………………..


•

e-mail …………………………………….

•


517 385 445

•

Starosta ……………………………………………….

Josef Pořízek

[email protected]

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, http://home.tiscali.cz/ca158413//index, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Dějiny obce jsou pevně spojeny s račickým panstvím až do roku 1926. První písemná zmínka o Ježkovicích pochází z roku 1375. Litomyšlský biskup Albert ze Šternberka převedl račické panství na Petra ze Šternberka. Roku 1399 prodává Markvart ze Šternberka račické panství i s Ježkovicemi Petrovi Plumlovskému z Kravař. Po smrti Petrova syna Jiřího z Kravař dochází k rozdělení majetku mezi Jiříkovy dcery Ludmilu, Kunku, Johanku a Alžbětu. Račické panství získává Kunka, po které majetek včetně Ježkovic přechází na jejího manžela Václava z Boskovic. Boskovicům patřilo panství až do roku 1568. Od tohoto roku náleží račické panství Hanuši Haugvicovi, který jej prodal Bernartovi Petřvaldskému z Petřvaldu. Dále držel panství v letech 1630 - 1670 slezský komorní rada Horacius Forno a v letech 1670 - 1801 byl s menšími přestávkami majitelem panství hraběcí rod Braidů. (http://home.tiscali.cz/ca158413//index)


Zvonice u obecního úřadu

40

•

Kříž u zvonice z roku 1860

•

Kříž u hřbitova

•

Kříž na hřbitově z roku 1884

•

Památník padlým občanům v 1. světové válce

•

Pomník obětem 2. světové války

•

Husitská kaple u hřbitova

•

Pomník sovětským letcům v lese směrem na Ruprechtov

Zajímavosti – v katastru obce s nachází keltské opidum na hradisku Černov, dále významná lokalita „Na Zbitých“ a zřícenina hradu Kuchlov.


Technická infrastruktura Obec je elektrifikovaná, plynofikovaná, má vlastní vodovod a jednotnou kanalizační síť bez ČOV. V obci je také veřejné osvětlení, telefon a dobrý signál pro všechny mobilní operátory. Obcí prochází frekventovaná silnice II/379 z čehož vyplývá, že intenzita provozu je vysoká. Na tuto silnici navazují místní komunikace, které jsou vesměs ve vyhovujícím stavu, vyžadují však pravidelné opravy. Nová komunikace je realizována od obecního úřadu k napojení na silnici II. třídy. Kolem této komunikace je provedeno nové veřejné osvětlení a nová výsadba zeleně. Chodníky se v obci téměř nevyskytují. Výjimkou je jednostranný chodník podél silnice II. třídy, spojující obě části obce.

Občanská vybavenost Obec se nachází ve svahu nad údolním tokem říčky Drnůvky. Je rozdělená na 2 části. První větší část se nachází v okolí centrální návsi s kaplí a obecním úřadem, ve kterém je provozována knihovna a veřejný internet. Zde se nachází také obchod se smíšeným zbožím a hasičská zbrojnice. Menší část se nachází v okolí husitské kaple, u které je zřízen místní hřbitov.

41

V obci nejsou poskytovány žádné ubytovací služby. Bohužel se zde nenachází škola ani lékařská ordinace. V obci je pouze školka a ostatní služby jsou zabezpečovány v okolních obcích. Sportovní vyžití nabízí sportovní areál TJ Sokol, zahrnující místní tělocvičnu, tenisové kurty se šatnami a zatravněné fotbalové hřiště s kabinami. Tenisový areál je určen nejen členům tenisového klubu, ale i široké veřejnosti. Nabízí 2 antukové kurty, (nohejbalový a volejbalový) a jednu tréninkovou stěnu. V blízkosti sportovního areálu je hostinec Formanka, který však nemá celodenní provoz. Ze služeb můžeme jmenovat např. autoservis a topenářství, instalatérství prováděné místním podnikatelem.

Bydlení a urbanismus V obci se nachází několik zástupců původní zástavby – vesnických domů s doškovými střechami. Domky jsou v soukromém vlastnictví a je na nich prováděna nejnutnější údržba. Většina ostatních domů má charakter vesnické zástavby s jednotlivými rušivými prvky vyplývající z úprav v průběhu jednotlivých časových období. Je zde rovněž objekt bytového domu, který je několikapatrový s plochou střechou a nezapadá do vesnických podmínek. Nová výstavba je v obci realizována rozptýleně v počtu několika novostaveb, které se svým charakterem snaží přiblížit příměstským rodinným domům.

Život v obci (spolky, tradice) V obci funguje SDH Ježkovice a TJ Sokol Ježkovice.

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Obec je obklopena zemědělsky využívanými pozemky s návazností na lesní porosty. Pozemky jsou využívány zejména jako orná půda, v menší míře jako louky. V obci je relativně dostatečné množství stávající zeleně, včetně několika zástupců památných stromů. Nová výsadba je v obci realizována pouze v malé míře, a to především u kaple, kde se nachází rozsáhlá plocha osázená ovocnými stromy. Liniová zeleň se nachází po obvodu fotbalového hřiště a dále při březích říčky Drnůvky. Zelení je obklopen i místní rybník. Také občané se starají o okolí svých domů. Jejich předzahrádky jsou většinou osázené, udržované a celkově působí upraveným dojmem. 42

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obec je napojena na 2 turistické značky (žlutá, zelená) a prochází ji rovněž cyklostezka č. 5071. Trasa cyklostezky vede nad obec, kde se nachází rozhledové místo s krásným výhledem na obec a okolní krajinu. Možnosti koupání, sportovní rybářství Ke koupání a rybolovu je k dispozici místní rybník. Venkovská turistika Obec i její okolí přímo vybízí k procházkám a projížďkám v krásné přírodě.

5.1.8 Obec Habrovany 5.1.8.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


550 ha

•


763

•


276

•

Počet chalup …………………………………………..

28

•


290 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•


Jihomoravský

•


Rousínov

•


Habrovany 13

•

Pošta ………………………………………………….

PSČ 683 01 Rousínov

•

e-mail …………………………………………………

[email protected]

•


517 374 274

•

Starosta ………………………………………………..

Radoslav Dvořáček

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.habrovany.cz, www.mvcr.cz)

43

Stručná historie obce První písemná zmínka o Habrovanech pochází z roku 1350, kdy se v pramenech objevuje Mikuláš z Habrovan. Po smrti Petra z Habrovan zapsal roku 1385 markrabě Jošt tvrz s obcí Benešovi z Pamětic, majetek však záhy získal Jan z Moravan, který do Habrovan na několik let dosadil Bedřicha Motyčku z Lilče (Lulče). Po Benešovi z Pamětic dědili synové Jan a Proček. V dalších letech se majitelé vsi rychle střídali. V 70. let. 16. stol. se novým pánem habrovanského panství stal Jan Bohuslav Zoubek ze Zdětína a po jeho smrti pak jeho syn Vilém Zoubek. (www.drahanskavrchovina.cz) Z novodobé historie obce by bylo dobré připomenout, že od roku 1960 do roku 1990, tedy 30 let, byly Habrovany sloučeny se sousedními Olšany do jedné obce s názvem Habrovany-Olšany. (www.habrovany.cz)


Filiální kostel Nejsvětější Trojce

•

Socha sv. Floriána u kostela

•

Zámek Habrovany

•

Park u zámku

•

Hřbitovní zeď s náhrobky

Zámek Habrovany Tvrz z poloviny 14. století zničena v husitských válkách. Ve 2. pol. 15. století obnovena a v pol. 16. století přestavěna Dubčanskými ze Zdenína v patrový renesanční zámek, který v letech 1635 - 1773 náležel jezuitům. V roce 1825 přestavěn do dnešní podoby rodem Herringů. Nyní zámeček slouží jako Ústav sociální péče pro tělesně postižené. (http://wiki.mapy.cz/index.php/Habrovany) Přírodní památky – stromy v zámeckém parku – jinan dvoulaločný, dub zimní, jírovec maďal, borovice vejmutovka.


44

Technická infrastruktura V obci je zaveden plyn, elektřina i vodovod. Je provedena také splašková kanalizace, ale chybí koncovka v podobě ČOV. Samozřejmostí je veřejné osvětlení, telefon a dobrý signál do všech mobilních sítí. Komunikace v obci jsou ve vyhovujícím stavu a vyskytují se zde i ulice s nově provedenou vozovkou. Chodníky jsou vedeny jednostranně, pouze kolem hlavní silnice.

Občanská vybavenost V obci se nachází budova obecního úřadu, ve které je umístěna veřejná knihovna. Mateřská školka v obci není a ZŠ je jen od 1. do 4. třídy. U základní školy se nachází nový sportovní areál, ve kterém je hřiště na nohejbal, volejbal a hřiště na tenis, házenou, floorball a malou kopanou. Další hřiště pro provozování sportovních aktivit je u zámečku a je využíváno především pro fotbal. Ze služeb se v obci nachází obchod se smíšeným zbožím, 2 pohostinství, prodejna domácích potřeb, pošta a autoškola. Služby jsou poskytovány také důchodcům, a to ve formě dodávky obědů. Dalším typem sociálních služeb jsou pak sociální byty. Těch je na území mikroregionu postaveno pouze 12 v Habrovanech. Pro tělesně a zdravotně postižené jsou poskytovány služby na zdejším zámečku. V obci nechybí také hasičská zbrojnice, která je umístněna na návsi. Z firem se v obci nachází pouze firma Pronachem s.r.o. nabízející pesticidy a hospodářské potřeby. (www.pronachem.cz)

Bydlení a urbanismus Obec je ulicového typu bez návsi. Zástavba v obci má vesnický charakter s plně se projevujícími rušivými prvky výstavby od 50. let do současnosti. Jsou zde však i původní přízemní domky, které jsou dobře udržované. Zchátralé objekty jsou výjimkou a rozvíjí se také výstavba nových rodinných domů.

Život v obci (spolky, tradice) Ze spolků lze v obci zmínit zahrádkáře, myslivce, SDH Habrovany, rybáře a TJ Sokol Habrovany, která vede fotbalový klub, účastnící se okresní soutěže. Při TJ Sokol Habrovany byl založen také šachový oddíl tělesně postižených Habrovany. Z tradic se zde dochovalo pálení čarodějnic, hody a sjezd veteránů.

45

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Stejně jako v jiných obcích se i zde zeleň vyskytuje především v okolí rodinných domů, u kterých se občané snaží udržovat zejména své předzahrádky výsadbou květin a malých či větších keřů a stromů. Hodně zeleně je dále vysázeno v okolí zámečku, u rybníka a na návsi. V okolí obce se pak vyskytují zemědělské pozemky využívané především jako orná půda. Na tyto zemědělské pozemky navazují lesní prosty, které skrývají překrásné místo pro turisty, a to Panskou skálu.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Přes Habrovany prochází cyklotrasa č. 5071, na kterou se pak napojuje trasa č. 5072 vedoucí do Olšan. Obcí však neprochází žádná turistická ani naučná stezka. Možnosti koupání, sportovní rybářství V blízkosti zámečku se nachází nevelký rybník sloužící k rybolovu. Koupání v něm však povoleno není. Venkovská turistika Habrovany jsou ideální pro pěší turistiku, vyjížďky na kolech i koních. Také krásná příroda a blízkost lesů přímo vybízí k procházkám a houbaření.

5.1.9 Obec Olšany 5.1.9.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


1871 ha

•


475

•


189

•

Počet chalup …………………………………………..

70

•


418 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•


Jihomoravský

46

•

Příslušnost k obci s rozšířenou působností …………..

Rousínov

•


Olšany 66

•

Pošta ………………………………………………….

PSČ 683 01 Rousínov

•

e-mail ………………………………………………...

[email protected]

•

Telefonní spojení …………………………………….

517 374 233

•

Starosta ……………………………………………….

Dana Křížová

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.olsany.org, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Olšany jsou jednou z nejmladších obcí v okrese Vyškov. Byly založeny na konci 17. století. Na obecní pečeti je uveden jako rok vzniku obce letopočet 1713. Obec dostala své jméno od velkých, urostlých olší, které se nacházely při vzniku ve "Žlebě" podél potoka. V těchto místech, v okolí knížecího hostince a revíru (myslivny), vybudovalo své příbytky prvních 28 rodin ze Studnic. Ty sem pozval kníže Lichtenštein, aby zde zpracovávaly dřevo na dřevěné uhlí. V roce 1867 byly ve zmíněném "Žlebě" otevřeny kamenné lomy. V roce 1914 zde bylo 6 kamenolomů. Na nejvyšším vrcholu v okolí obce - Červeném vrchu (535 m n. m.) byla v roce 1876 vystavěna rozhledna – pyramida. V roce 1926 byla postavena pyramida nová (vysoká 36 m), která byla užívána k zeměměřickým účelům. Od roku 1960 jsou dějiny obce svázány s obcí Habrovany, se kterou byly sloučeny. K opětnému osamostatnění obce došlo až v roce 1990.


Kaplička sv. Jana Křtitele

•

Pomník obětem 1. a 2. světové války

•

Rozhledna na červeném vrchu


47

Technická infrastruktura Obec je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod a dešťovou kanalizaci. ČOV není dosud vybudována. Je zde také funkční veřejné osvětlení, rozhlas, telefon a dobrý signál do všech mobilní sítí. Většina komunikací v obci je v dobrém stavu. Nachází se zde však i komunikace nové a komunikace vyžadující opravu. Chodníky se v obci zatím vyskytují sporadicky, v kratších úsecích.

Občanská vybavenost Na návsi se nachází nově zrekonstruovaná budova obecního úřadu, obchod se smíšeným zbožím Slavotínek (nabízí i ubytování v apartmánu), pohostinství U Pštrosa a penzion U Kalábů. V tomto penzionu nalezneme restauraci, vinárnu, letní zahrádku a také možnost ubytovaní (8 pokojů, 23 lůžek). Další možnost ubytování je v privátu Jana Nohela (apartmán – 2 lůžka a 1 přistýlka) a v hotelu U krále na farmě Bolka Polívky. Tento hotel má 14 pokojů (44 lůžek) a restauraci U klauna, kde je možné se nejen občerstvit, ale potkat i mnoho známých osobností včetně Bolka Polívky. Další možnost občerstvení je u nově obnovené vodní nádrže, v kiosku U červeného buku. V obci je také hasičská zbrojnice, knihovna a mateřská školka, nacházející se v budově obecního úřadu. Ve školce je provozována jídelna vařící i pro cizí strávníky (jedná se o důchodce v rámci sociálního programu obce). Z provozoven stojí za zmínku kamenolom a papírna, jejíž činnost však byla ukončena a v roce 2006 byl její objet prodán pro účely soukromého bydlení. Sportovní aktivity lze provozovat na nově vybudovaném hřišti nad vodní nádrží, kde si lze zahrát nohejbal, volejbal a míčové hry a dále v nově opravené víceúčelové hasičské zbrojnici s posilovnou a velkou místností pro možnost cvičení. Sportovní vyžití nabízí také farma Bolka Polívky, která má velké tenisové kurty a milovníci koní si mohou zaplatit vyjížďku po farmě nebo po okolních lesích.

Bydlení a urbanismus Obec má ulicově členěnou zástavbu. Většina objektů je opravena a udržována v esteticky vhodném stavu, jen málo objektů je zchátralých či zanedbaných. Nová výstavba je realizována zejména v severovýchodní části obce v mírně svažitém terénu. Tato lokalita je populární z hlediska blízkosti areálu Bolka Polívky. Objekty rodinných domů v této nové zástavbě odpovídají soudobým trendům vyskytujícím se v současných 48

vesnicích. Původní zástavba se skládá jak z přízemních domků z kotovic, tak z dalších typů zástavby. Minimální zastoupení mají objekty s plochými střechami.

Život v obci (spolky, tradice) V obci je činný SDH Olšany a od roku 1994 funguje tábornický klub WILD HORSE. Z tradic se zde dochovaly babské hody. Za tradiční lze považovat i nejrůznější kulturní a sportovní akce pořádané na farmě Bolka Polívky.

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Olšany se nachází v údolí v lesnaté, kopcovité krajině, kterou protéká Olšanský potok, obklopený značným množstvím zeleně. Na části katastru obce se pak rozkládá přírodní park Říčky. Velké množství zeleně se nachází také v okolí návsi, u vodní nádrže a v předzahrádkách i zahradách občanů, kteří se snaží o zvelebení obce.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Přes Olšany vede cyklotrasa č. 5072 napojená na trasu č. 507 a na trasu č. 5 "Jantarová stezka". Překrásné okolí Olšan lze projít i po značených turistických cestách. Možnosti koupání, sportovní rybářství Koupání i rybaření je možné ve vodní nádrži u lesa. Venkovská turistika Okolí je velmi vhodné pro pěší turistiku, cyklistiku i vyjížďky na koních. Olšany jsou totiž významnou rekreační oblastí se cca 70 chatami a to převážně v chatových oblastech „Bolševik“ a „Olšanské vinohrady“.

5.1.10 Obec Nemojany 5.1.10.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status …………………………………………………

obec

•


601 ha

•


613

49

•


225

•

Počet chalup ………………………………………….

28

•


265 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•


Nemojany 10

•

Pošta ………………………………………………….

PSČ 683 03 Luleč

•

e-mail ………………………………………………

•


517 353 241

•

Starosta ……………………………………………….

Zdeněk Chromý

[email protected]

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.nemojany.cz, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Založení obce sahá hluboko do historie. První písemná zmínka o Nemojanech pochází z roku 1141. Další písemná zpráva o obci je až z počátku 14. století, kdy jsou Nemojany uváděny jako biskupské léno. Později se však stávají svobodným statkem rozděleným na dva díly. Název Nemojany pochází od mužského jména „Nemoj“. Majetkové poměry v obci byly složité. Nemojany se stávají nakonec součástí habrovanského panství.


Boží muka (státem chráněná památka) - údajně z doby po bitvě Tří císařů

•

Tři mlýny - Mlýn čp. 37, mlýn Chobot a mlýn Hranáč (dnes již nefunkční)

•

Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1885

•

Kříž před kaplí

•

Boží muka u cesty směr Habrovany

•

Památník padlím u ZŠ

•

Památník u mostu

50


Technická infrastruktura Obec je plynofikována, elektrifikována a s vlastním vodovodem. Chybí zde však splašková kanalizace a ČOV. V obci je funkční veřejné osvětlení, rozhlas, kabelová televize, telefon a dobrý signál do všech mobilních sítí. Signál pro Vodafone je posílen výstavbou nového vysílače na okraji obce. Všechny komunikace v obci jsou ve velmi dobrém stavu. Také chodníky se vyskytují téměř podél všech komunikací.

Občanská vybavenost Ve středu obce se nachází budova školy, ve které sídlí mateřská školka, základní škola (1. a 2. třída) a knihovna s volným přístupem na internet. U školy nechybí samozřejmě dětské hřiště. Další hřiště pro děti se nachází u obecního úřadu, který sídlí ve vlastní budově. Vedle něj je objekt sokolovny a posilovny. V obci nechybí obchod se smíšeným zbožím a 2 hospůdky. Ubytovací zařízení v obci není. Snad by v budoucnu mohlo ubytovací služby poskytovat rekreační středisko u Chobota, které je v současné době ve výstavbě. Jinak se v okolí obce vyskytuje velké množství chat, které jsou ve vlastnictví osob přijíždějících z měst. V obci působí také několik firem, a to stolařství Kramář, Výroba rozvaděčů Podaný, Vystav spol. s.r.o. (stavební firma a dodavatel stavebního materiálu), Elektro Šulc a Váhy Svoboda. Dále je zde kadeřnictví, švadlena a cukrářka.

Bydlení a urbanismus Obec má ulicový charakter zástavby, která je z terénního hlediska realizována na svažitých pozemcích o různém sklonu. Tato zástavba je různého typu a stáří. Historických objektů je zde však minimum, stejně jako objektů s plochou střechou. V obci je též realizována nová zástavba, do které patří i velkoplošný areál rodinného domu. Tento rodinný dům svým provedením, velikostí a městským charakterem naprosto nezapadá do venkovského prostředí. Navíc svévolným provedením zablokoval a zkomplikoval možnost další zástavby.

51

Život v obci (spolky a tradice) V obci je činná TJ Sokol Nemojany, myslivecké a zahrádkářské sdružení. Tradiční je sjezd veteránů, sportovní akce pořádané TJ Sokol (Nemojanská pětka, tenisové turnaje) a maškarní bály pro děti.

Stav okolní krajiny, zeleň v obci V dnešní době jsou Nemojany nástupní cestou k procházkám a pěším túrám do přírodního parku Rakoveckého údolí. Překrásná příroda v kterémkoli ročním období uchvátí každého návštěvníka. Ať již probouzející se příroda v jarním období, rozkvetlé louky a stráně v letním slunci, překrásný kolorit podzimně zbarvených lesů nebo zimní zasněžená krajina. Obec Nemojany ideálně doplňuje rybník Chobot, obklopený také velkým množstvím zeleně. Mezi přírodní lokality patří rovněž pískový lom u bývalého mlýna Chobot, který uspokojí i náročné obdivovatele přírody. Panoráma nad obcí vytváří hora Liliová (438 m), která je porostlá stromy, keři i bylinami. Další zeleň se nachází např. na návsi, kde jsou 2 vzrostlé lípy, podél potoka Rakovce a také u železniční stanice. Bohužel zeleně je v obci málo a nezachrání to ani předzahrádky občanů, které jsou pěkně upravené a osazené květinami i dřevinami nebo ovocné zahrady nacházející se za domy občanů. Obec je také obklopena intenzivně využívanou zemědělskou půdou, na které se pěstují obiloviny, řepka, kukuřice apod. Nalezneme však zde i pastviny, na kterých se pasou kozy, ovce a koně.

Rekreační potenciál obce Cyklistika, pěší turistika Obcí Nemojany vede cyklotrasa č. 5071, která měří 32 km a vede od Habrovan přes Luleč, Pístovice, Ježkovice a směrem k Opatovické přehradě. Obcí prochází také 2 turistické značky (modrá a červená). Možnosti koupání, sportovní rybářství V obci se nachází rybník Chobot, který je vhodný k rekreačnímu vyžití a sportovnímu rybaření. K rybaření lze také využít pískový lom u bývalého mlýna Chobot.

52

Venkovská turistika Nemojany vzhledem ke své poloze, velkému množství lesů a krásné přírodě jsou velmi vhodné pro pořádání cyklistických i turistických výletů. Velmi krásný pohled na tuto přírodu by byl i z koňského hřbetu. Tato možnost je reálná vzhledem k velkému počtu chovaných koní (cca 15 ks).

5.1.11 Obec Račice-Pístovice 5.1.11.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


1886 ha

•


1042

•


461

•

Počet chalup …………………………………………..

105

•


290 - 405 m n. m.

•


2

•


2

•


2

•


Jihomoravský

•


Vyškov

•


Račice 72

•

Pošta …………………………………….

PSČ 683 05 Račice-Pístovice

•

e-mail ……………………………………

[email protected]

•


517 353 786

•

Starosta ……………………………………………….

Marlena Březovská

(www.czso.cz, www.mesta.obce.cz, www.racice-pistovice.cz, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Původ obce i stejnojmenného hradu, který stával na místě dnešního zámku, není znám. Zdá se, že obec vznikla z podhradí při založení hradu nebo brzy potom. Dnes již ovšem nelze určit, zda v listě z roku 1227 jmenovaná ves Ratzici stála na nynějším či jiném místě.

53

Kolem roku 1220 patřili Račice vlivnému rodu Hrabišů. Kojata, syn Hrabišův, odkázal roku 1227 vsi Račice a Drnovice svým příbuzným Eufemii a Svatoňce. Ty jsou také podle pověsti zakladatelkami hradu Račice budovaného v letech 1275-1285 na místě dnešního zámku. Pověst vypráví, že mezi oběma šlechtičnami vypukl spor o to, na kterém místě si mají své sídlo postavit. Přitom jedna z nich měla prohlásit: "Já si přeji postavit sídlo radši zde, než tam, kde ty si přeješ" a od onoho "radši zde" prý vzniklo jméno Račice. Pravděpodobnější však je, že obec dostala své jméno podle potoka Rakovce, který tudy protéká a který byl od nepaměti známý tím, že byl plný raků. V následujících letech se vystřídali v držení Račic páni z Lipé (1346-1350), Šternberkové (1350-1399), páni z Kravař (1399-1466), bratři Černohorští z Boskovic (1466-1568), Haugvicové (1568-1576), páni z Petřvaldu (1576-1623), Karel Willinger ze Schönenperku (1623-1629), šlechtic de Torno (1630-1670) a Braidové (1670-1800), kteří se usadili v Račicích natrvalo. Z dalších majitelů stojí za povšimnutí baron Mundy 1830-1864, baron Palm (1874-1894) a vídeňský průmyslník Pavel rytíř ze Schollerů, v jehož rodinném majetku zůstal zámek až do roku 1945. Z poválečné historie Račic stojí za zmínku rok 1960, kdy došlo k jejich sloučení s Pístovicemi v jednu obec nazvanou Račice-Pístovice. Pístovice se poprvé připomínají roku 1375 jako součást račického panství.


Renesanční a v empíru přestavěný zámek ze 16. stol.

•

Předzámčí u zámku

•

Bašta, kašna a park u zámku

•

Barokní kostel Zvěstování Panny Marie ze 17. stol.

•

Barokní socha sv. Eustacha

•

Barokní socha sv. Immakulaty z roku 1800

•

Barokní sochy sv. Vendelína a sv. Floriana na mostě, ozdobené kamennými piniovými šiškami

•

Barokní kamenné kříže z let 1774 a 1775 u silnice do Ruprechtova a Pístovic

•

Pomník Jermak – památka seskoku parašutistů v roce 1944

•

Památník RA v obci Pístovice

•

Zvonice na návsi v Pístovicích

54

Račický zámek Račický hrad byl proslulý svou pevností a nedobytností, o čemž svědčí jeho dobývání králem Janem Lucemburským v roce 1312, kdy byl majitelem hradu pověstný lapka a lupič Friduš z Linavy. V roce 1568 – 1585 byl hrad přebudován na tříkřídlý renesanční jednopatrový zámek. Z období přestavby hradu je i předhradí, v němž stojí hradní (farní) kostel Nanebevzetí P. Marie z 1et 1580 – 1620 a zámecká kaple. Při zámku byla tehdy zřejmě i menší zahrada, kterou pozdě majitelé rozšířili v 19. století v park. V roce 1830 – 1864 byla velká část zámku empírově přestavěna. Po roce 1945 sloužil zámek jako rekreační středisko a od roku 1959 je v něm zvláštní škola internátní a odborné učiliště. (www. hrady.cz)


Technická infrastruktura V obci je vybudován vodovod, kanalizace, ČOV, zaveden plyn, kabelová televize, místní rozhlas a infokanál. Pomocí převaděčů bylo zajištěno telefonní pokrytí pro všechny mobilní operátory. V současné době je v provozu i bezdrátový internet. V nevyhovujícím stavu je však elektrická síť, u které by byla vhodná rekonstrukce. Návsí prochází frekventovaná a udržovaná silnice směrem na Blansko, kolem níž se v průběhu vývoje realizovala zástavba. Chodníky se vyskytují jen kolem hlavní silnice.

Občanská vybavenost V Račicích je obecní úřad, pošta, mateřská a základní škola (1. a 2. třída), která se nachází na zámku. Na zámku se rovněž nachází odborné učiliště a dětský domov. Všechny tyto uvedené služby jsou společné i pro Pístovice. Račice mají 2 obchody se smíšeným zbožím a pekárnu Elixír zdraví, která nabízí ručně dělané chleby a pečivo, a také se zabývá prodejem biopotravin. K občerstvení lze využít i penzion Rakovec u Pastorků, který má kapacitu pro 105 osob v objektu a pro 250 osob v letní stylové zahradě. Rovněž v Pístovicích jsou 2 obchody se smíšeným zbožím a restaurace Pod kopcem. U rybníka pak fungují ještě 2 občerstvení a kemp 55

Riviéra s tábořištěm a možností ubytování a stravování. Jsou zde také pořádány letní noci a diskotéky pro mládež. U rybníka je pro rekreanty připravená i půjčovna pramic a tenisové kurty. Ke sportovním aktivitám slouží i místní sokolovna a v obou obcích nechybí venkovní hřiště. Milovníci koní mohou navštívit Ranč Rakovec, který nabízí vyjížďky na koních a saních, základní výcvik jízdy na koni, dvoudenní i vícedenní putování v sedle a ustájení koní. Vzhledem k poloze obcí a přírodním podmínkám jsou turisty hojně vyhledávané. Proto je zde možné se ubytovat ve velkém množství chat u rybníka a penzionu Rakovec. Kdo má rád přírodu může se utábořit v nedalekém táboře v lese nebo zaparkovat u rybníka v nově zřízeném autokempu. Z firem v obci stojí za zmínku firma Akura (výroba rehabilitačních, relaxačních a masážních pomůcek), Aleš Krapl (práce ve výškách), Pila Račice spol. s.r.o., Chmelař – Šiler (vodoinstalatérství – topenářství) a úklidová firma.

Bydlení a urbanismus Zástavba v Račicích je návesního typu. Dominantou obce je objekt račického zámku, hotel Rakovec a dále budova obecního úřadu a lesní správy. V obci najdeme i další historické objekty, které jsou v různém stavu (opravné i zchátralé). Je zde realizována i nová zástavba, a to zejména v okrajových částech. Domy jsou realizovány se sedlovou střechou, proto zapadají do venkovské zástavby. Zástavba v Pístovicích je ulicového typu a nachází se zde různá škála typů objektů. Nejvyšší procentní zastoupení mají objekty z období 70. – 90. let. Je zde realizovaná i nová zástavba, a to zejména na okraji obec. Nová zástavba má podobu převážně samostatně stojících rodinných domů, zatímco starší zástavba je řadového typu. V rámci nové zástavby lze i v této obci najít několik objektů, které svým provedením (např. ploché střechy) nezapadají do charakteru tradiční venkovské zástavby.

Život v obci (spolky, tradice) V obci je činná TJ Sokol Račice a SDH Račice, jehož mládež se účastní okresních soutěží v požárním sportu. Z tradic se zde dochovalo pálení čarodějnic.

56

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Račice - Pístovice jsou obklopeny poměrně vysokými kopci, které jsou hustě zalesněné. Mezi těmito kopci se nachází potok Rakovec, přitékající překrásným údolím dlouhým asi 13 km. Vede částí romantického údolí, které patří k největším a nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny. Rakovec nakonec končí v Pístovickém rybníku, který je turisty velmi oblíbený a vyhledávaný. Zeleň kromě lesů doplňují také pečlivě upravované předzahrádky místních občanů. V těchto zahrádkách nalezneme byliny, květiny, keře až okrasné jehličnany. Výsadba nechybí ani na obecních pozemcích. Nejvíce zeleně je však v zámecké zahradě a kolem Pístovického rybníka.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí prochází cyklistická stezka č. 507, 5071, 5072, 5073 a 2 turistické značky (červená a žlutá). Dále obcí prochází naučná stezka Rakovec, která vede kolem potoka Rakovec a obsahuje 10 tabulí, informujících o historii území, geologických podmínkách, floře a fauně a naučná stezka Říčky. Možnosti koupání, sportovní rybářství Ke koupání je vhodný Pístovický rybník, který je vyhledávaným rekreačním místem, nejen pro místní obyvatele, ale i pro rybáře a rekreanty z nedalekého Vyškova a Brna. Také v Račicích jsou 2 menší rybníčky, které se hodí k rybaření, ke koupání však vhodné nejsou. Venkovská turistika Račice – Pístovice jsou obklopeny nádhernou krajinou, která přímo vybízí k cyklistice i turistice. A právě pro tuto krásnou přírodu je Rakovecké údolí po celý rok vyhledávané turisty k vycházkám a výletům.

5.1.12 Obec Luleč 5.1.12.1 Základní charakteristika obce Identifikační údaje obce •

Status ………………………………………………….

obec

•


1 092 ha

•


802

57

•


352

•

Počet chalup ……... …………………………………..

92

•


320 m n. m.

•


1

•


1

•


1

•


Jihomoravský

•

Příslušnost k obci s rozšířenou působností ……………

Vyškov

•


Luleč 33

•

Pošta …………………………………………………..

PSČ 683 03 Luleč

•

e-mail …………………………………………………

[email protected]

•


517 35 32 72

•

Starosta ………………………………………………..

Josef Vlach

(www.czso.cz, www.obce.města.cz, www.lulec.cz, www.mvcr.cz)

Stručná historie obce Název Lulč je poprvé doložen v r. 1349, ale již o 13 roků později se objevuje tvar Lilč. Dnešní název Luleč dostala obec k 1. lednu 1925. (www.lulec.cz) Luleč patří mezi nejstarší osady v dějinách České republiky. Byla osídlena již před 8 000 lety což potvrzují zdejší vykopávky (nález hrnčířské pece z doby římské a pohřební mohyly). (www.wikipedia.cz) Roku 1349 se uvádí Fridrich z Lulče. Z dalších významných představitelů rodu je třeba uvést Bedřicha z Lulče (zemřel 1419), jeho syna Divu z Lulče nebo Oldřicha Skálu z Lulče. Podle zápisu zemských desek z roku 1523 prodali Jindřich z Lichtenburka a Jan Čeloud z Pálovic Luleč s pustým hradem Janu Plzákovi staršímu ze Zdenína. Za dalšího majitele Jana Dubčanského ze Zdenína se obec stává součástí habrovanského panství. V Lulči pak působila sekta bratří Habrovanských, která zde měla i vlastní tiskárnu. V ní v letech 1530 – 1535 tiskl Kašpar Argus Prostějovský spisy převážně polemického náboženského charakteru, které nesly označení místa vydání „in monte Liliorum“ (na hoře Liliové). (www.drahanska-vrchovina.cz)

58


Křížová cesta

•

Došková chalupa (dnes bonský šindel) – doklad lidového stavitelství

•

Kostel sv. Martina – barokní sakrální architektura z r. 1753, do zdi kostela je zasazena pamětní deska rodiny Fibichovy (hudebně historická památka)

•

Kostel sv. Isidora - vrcholně barokní architektura z r. 1739

•

Zvonička na návsi z r. 1826

•

Budova fary – rustikalizovaná městská architektura z r. 1831

•

Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Isidora z r. 1722

•

Kříž pře kostelem sv. Isidora z r. 1771

•

Hradisko a tvrziště na kopci u kostela sv. Martina

•

Kříž při silnici do Drnovic z r. 1852

•

Kříž při polní cestě do Vyškova z r. 1862

•

Kříž před kostelem sv. Martina z r. 1862

Lulečský hrad a kostel Martin Na hoře Liliové, nedaleko kostela sv. Martina se nacházel lulečský hrad. Poprvé je doložen až roku 1406. Za husitských válek patřil Divovi z Lulče. Hrad však byl v době bojů zřejmě pobořen natolik, že se stal neobyvatelným a teprve později byl opět obnoven. Naposledy se uvádí roku 1574 jako "pustý zámek" a jeho trosky posloužily o dvě století později při stavbě již zmíněného kostela. Původní kostel sv. Martina se v pramenech objevuje již na počátku 15. století. Lulečský farář Martin Dvořanský však nechal gotickou stavbu kostela zbourat a na stejném místě byl v letech 1751 - 1753 postaven dnešní pozdně barokní chrám. (www.drahanska-vrchovina.cz)


Technická infrastruktura Obec je plynofikována, elektrifikována s plně funkčním veřejným osvětlením. Je zde vybudována i telefonní síť pro pevné telefonní linky a signál do všech mobilních sítí je velmi dobrý. Zásobování pitnou vodou je řešeno obecním vodovodem, do kterého je voda přiváděna z Opatovské přehrady a upravována ve vesnici Lhota. 59

Obec není dosud odkanalizována. Většina septiků a jímek má nekontrolovaný přepad do místních vodotečí. ČOV pro obec není dosud vybudována. Jen v areálu školky funguje domovní ČOV. Místní komunikace nejsou v příliš dobrém stavu a bylo by třeba jejich opravy. Chodníky se vyskytují jen podél hlavní cesty, procházející návsí.

Občanská vybavenost Obec Luleč je spravována obecním úřadem, situovaném v centru obce, ve vlastní nově zrekonstruované budově. V blízkosti obecního úřadu se nachází budova pošty, která zajišťuje služby nejen pro obec Luleč, ale také pro sousední obec Nemojany. Pro nejmenší děti se zde nachází mateřská školka, ve které je i obecní knihovna. Základní škola zde bohužel není. Dále je zde jeden obchod se smíšený zbožím, pošta, farnost a prodejna levného textilu. V obci jsou k dispozici sportoviště různých druhů. Jedná se o tělocvičnu TJ Sokol Luleč, antukové hřiště u koupaliště, tenisové kurty v areálu koupaliště a tenisové kurty v Kutaci. Ubytování a stravování zajišťuje: •

G-hotel – 4 hvězdičkový hotel, má 12 pokojů, 3 apartmány, uzavřené parkoviště, venkovní bazén, tenisový kurt, kulečník, finskou saunu, hotelový park. Je umístěn nad koupalištěm U Libuše.

•

Restaurace u Smrku – poskytuje stravování a ubytování. Je umístěna na návsi.

•

Obecní restaurace – poskytuje pouze stravovací služby. Je umístěna na návsi.

•

Restaurace u Štrbů – poskytuje pouze stravovací služby. Je umístěna na návsi.

•

Restaurace a penzion Pohoda – kapacita restaurace 25 míst, kapacita letní zahrádky 50 míst, penzion má 21 lůžek. Je umístěn u koupaliště.

•

Občerstvení u Libuše – poskytuje pouze stravování. Je umístěno u koupaliště.

•

Chaty 5 x 5 – 5 stejných chat se nachází v oploceném areálu, v krajině obklopené lesy, blízko koupaliště. V areálu se nachází: hřiště na volejbal, nohejbal, ruské kuželky, basketbalový koš, 2x stolní tenis, houpačky pro děti, prolézačky, pískoviště, skluzavka, dětský kolotoč, 2 ohniště s posezením.

•

Chalupa u Libuše – stylová chalupa u koupaliště, má 2 místnosti (4 lůžka + přistýlka) a kuchyňský kout.(www.pensionhotel.cz)

60

Z firem nacházejících se v areálu zemědělského družstva stojí za zmínku: Ablak, s.r.o. (prodej a montáž plastových oken, dveří, hliníkových fasád a zimních zahrad), Matějka a Štolfa (zakázková výroba nábytku), Euro dekor (zahradní dekorace z umělého mramoru), Dílny Luleč (opravy nákladních vozidel), Čerpací stanice Luleč (prodej nafty).

Bydlení a urbanismus Převážnou část domovního fondu tvoří rodinné domy venkovského charakteru, tvořící ulicový typ zástavby. Nová výstavba se v posledních letech pozitivně projevila nejen v rozšíření bytového fondu, ale i v podstatném zvýšení úrovně bydlení obyvatelstva. Rozvoj bydlení je směřován do proluk v zastavěném území. Na výstavbě se podílí i sama obec, která zrekonstruovala bytový dům se 4 bytovými jednotkami a další (se 3 bytovými jednotkami) v areálu školky nechala postavit. Dále zrekonstruovala bývalý hostinec, kde vytvořila další 3 bytové jednotky. Do této budovy byl přemístěn také obecní úřad, který dříve sídlil v areálu mateřské školky.

Život v obci (spolky, tradice) V obci můžeme nalézt TJ Sokol Luleč, Junák – svaz skautů a skautek ČR, SDH Luleč, myslivecké sdružení, mateřské centrum korálky (občanské sdružení maminek na mateřské dovolené) a Simarela (country taneční skupina). Jednou z místních společenských událostí je bezesporu každoroční Martinská pouť. Při této příležitosti se Luleč opětovně stává cílem cesty řady věřících (Luleč navštěvují poutníci z Kovalovic a Pozořic). K pravidelně pořádaným kulturním akcím patří také Martinské hody, které pořádá TJ Sokol Luleč. Nechybí samozřejmě krojované stárky, chasa s rychtářem a večerní zábava. Obec však žije i moderním životem. V restauraci blízko koupaliště jsou v letních měsících pořádány diskotéky a letní kino.

Stav okolní krajiny, zeleň v obci Plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství jsou území, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupny veřejnosti bez omezení. Veřejné plochy vyhrazené zeleně jsou u objektu mateřské školy, na návsi a u koupaliště. Tyto plochy však ještě doplňují nádherně upravené předzahrádky s velkým množstvím nejen 61

barevně kvetoucích rostlin, ale i okrasných stromů, keřů a trav. Zeleň se zde vyskytuje i v podobě lesů, které navazují bezprostředně na obec.

Rekreační potenciál obce Cykloturistika, pěší turistika Obcí prochází cyklistická stezka č. 5071 směrem Račice – Pístovice - Nemojany – Olšany a 2 turistické značky (červená a zelená). Možnosti koupání, sportovní rybářství Luleč proslula především jako přitažlivé rekreační středisko s přírodním koupalištěm U Libuše. Areál koupaliště má 3 travnaté pláže (plocha na slunění 4950 m2), 2 skokanské můstky, velkou i dětskou skluzavku, dětské brouzdaliště, sprchy, WC, převlékárny, dětské houpačky, antuková hřiště, občerstvení a restaurace. Bohužel možnost rybaření zde chybí. Venkovská turistika V obci i jejím blízkém okolí je již dnes zajištěno určité množství příležitostí pro rekreaci a volný čas. Je zde také velmi rozšířené chataření a chalupaření, a to především proto, že Luleč je vesnice s velmi krásnou a přitažlivou krajinou, vhodnou pro pěší turistiku i cykloturistiku. Má také nádherný les, kde si každý může odpočnout, načerpat energii, kochat se krásami přírody a v houbařské sezóně nasbírat velké množství nejrůznějších hub. Za zmínku stojí i historické památky (kostel sv. Martina, sv. Isidora a křížová cesta), které by si neměl nechat ujít žádný návštěvník.

5.2 Vyhodnocení možností dalšího rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Drahanská vrchovina 5.2.1 Možnosti dalšího rozvoje obce Nové Sady Rozvoj rekreace v obci může být omezen méně příznivou náklonností místního obyvatelstva k neznámým lidem (turistům), což bylo ověřeno v praxi při terénním průzkumu. Obec má i přesto dobré podmínky (i když omezené) pro rozvoj turistiky. 1) Doporučujeme podporovat rozvoj obchodní sítě i v soukromých obytných domech. Další vývoj těchto provozoven však bude záviset na možnostech jednotlivých podnikatelů, ale také hlavně na požadavcích občanů o tyto služby. Nejvhodnější by bylo prodejnu smíšeného zboží umístit na návsi.

62

2) Obě části obce (Nové Sady i Březina) mají vzhledem ke své poloze v klínu lesa Drahanské vrchoviny a velkým počtem chalupářů rekreační charakter. Proto navrhujeme v prostoru mezi oběma částmi vybudovat fotbalové hřiště a celé okolí tohoto sportovně-rekreačního areálu dosázet vhodnou zelení a celkově upravit. 3) Vzhledem k velkému ekologickému chovu ovcí by bylo vhodné ho využít např. v rámci agroturistiky. 4) Doporučujeme postupně vytvářet ubytovací možnosti přímo v soukromých domech, kde bude výhoda právě „domácího venkovského prostředí“. Lidé z měst budou jezdit jako dříve na „letní byt“ do klidného prostředí venkova (tzv. agroturistika). 5) Vhodné by bylo zřízení turistických a cyklistických tras a k tomu vhodných služeb (cykloservis, informační tabule apod.). Služby pro cyklisty by měly být situovány v rámci některého objektu na návsi. Cyklotrasa by mohla vést směrem na Drahany.

5.2.2 Možnosti dalšího rozvoje obce Drnovice 1) Zásadním problémem obce z hlediska rozvoje turistiky je neexistence ubytovacích kapacit a na tento problém by se měla zaměřit pozornost. Možným objektem, kde by bylo vhodné zřídit ubytovací kapacity je historický objekt radnice, ve kterém se v současné době nachází restaurační zařízení. Odhadovaný počet nových ubytovacích míst by byl cca 30. 2) Další možností zvýšení rekreace je doplnění obce o zařízení pro turisty (nejsou zde lokalizovány žádné odpočinkové altány, laviček je nedostatek a pokud jsou, tak v nevyhovujícím stavu či nevhodně situovány). V obci rovněž nejsou poskytovány specializované služby pro cyklisty. Např. odpočinkový altán by bylo vhodné zřídit v lokalitě kopce Chocholík. Jednalo by se o jednoduchou dřevěnou stavbu s lavičkami a stolkem. Vzhledem k poloze by byla uvnitř altánu rovněž umístěna informační tabule s mapkou znázorňující místa na obzoru. Lavičky by bylo vhodné rozmístit v místech s větší koncentrací obyvatelstva (místa setkávání – okolí kapliček, božích muk, v parčíku apod.). Celkem cca 10 laviček. Provozovnu služeb pro cyklisty by bylo vhodné situovat v některém z objektů na návsi. 3) Obec má dobré podmínky i pro agroturistiku, která zde však není zastoupena. Agroturistiku by bylo vhodné provozovat ve formě hippoturistiky, případně dalších forem dle zájmu a možností místních malofarmářů.

63

4) Dobrým lákadlem pro turisty by bylo vybudování např. golfového hřiště, bobové dráhy apod. Vybudování těchto zařízení je však investičně nákladné a bylo by třeba provést detailní studii proveditelnosti. 5) Vybudovat turistické centrum. Centrum by mohlo být situováno rovněž v objektu radnice, případně v navazujícím objektu bývalého kina. V rámci centra by byly turistům poskytovány informace, propagační materiály a mohla by zde být i malá výstava historie obce a okolí. 6) Bylo by vhodné zřídit muzeum vykopávek zaniklé obce Budonice, která se nacházela v blízkosti Drnovic. Muzeum by mohlo být řešeno v rámci prostor např. základní školy, případně objektu radnice.

5.2.3 Možnosti dalšího rozvoje obce Studnice 1) Rybník by bylo vhodné zarybnit a pronajímat ke sportovnímu rybolovu. V okolí rybníka by bylo také vhodné zvýšit zastoupení břehových porostů a vybudovat odpočinkový altán spolu s osazením cca 4 nových laviček. 2) V obci je nedostatek odpočinkových míst, a proto další lavičky by bylo vhodné umísti zejména na návsi a v okolí parku. 3) Na návsi by bylo vhodné upravit zpevněné plochy pro účely parkování. 4) V obci se nachází také malochov koní, který by bylo možné využít v rámci agroturistiky. 5) Vhodné by bylo i doplnění obce o novou výsadbu zeleně. Jednalo by se o zeleň liniovou i bodovou, zejména z druhů přirozeně se vyskytujících v dané lokalitě (lípa, dub, buk, borovice). 6) Pro větší návštěvnost turisty by bylo dobré zřídit turistické stezky a služby pro cyklisty. Služby pro cyklisty by měly být situovány v rámci některého objektu na návsi. Turistická stezka by měla být vedena podél silnice do osady Odrůvky a dále kolem myslivny (výhledové místo, kde by bylo vhodné umístit odpočinkový altán). Přes osadu Odrůvky by stezka vedla dále po polní cestě do Rozstání, kde by se napojila na stávající turistickou stezku.

5.2.4 Možnosti dalšího rozvoje obce Krásensko 1) Zvýšení počtu laviček, altánů a odpočinkových míst nejen v obci, ale i v okolí a na cyklostezce procházející obcí. Vhodné by bylo také doplnit služby pro cyklisty. Tyto služby by mohly být provozovány v některém z návesních objektů (např. v objektu 64

Rychta). Lavičky by bylo vhodné umístit zejména na návsi a jednalo by se o cca 4 ks. Altán bychom umístili v lokalitě Pod Krásenskem, odkud je výhled do okolní krajiny a zároveň toto místo leží na stávající turistické stezce. 3) Úprava louky u tábořiště pro možnosti kempování. 4) V obci je realizován chov koní v rámci několika drobných chovných zařízení (soukromý chovatelé). Z tohoto důvodu je zde velký potenciál využití koní v rámci venkovské turistiky. 5) Zvýšení množství ubytovacích kapacit, a to buď podporou ubytování v soukromí (což je vzhledem k malému zájmu občanů komplikované), nebo úpravou některých nevyužívaných obecních objektů k těmto účelům s možností pronájmu zájemcům o toto podnikání. V objektu Rychta jsou sezóně poskytovány ubytovací služby, ovšem pouze pro účastníky kurzů ekologické výchovy. Bylo by tedy vhodné zajistit celoroční provoz tohoto ubytovacího zařízení, případně zvýšení stávající kapacity 33 míst o min. 20 dalších míst. 6) Zřízení restauračního zařízení s celodenním provozem např. v rámci objektu Rychta, případně úprava jiného objektu.

5.2.5 Možnosti dalšího rozvoje obce Podomí 1) Na veřejných prostranstvích je rozmístěno několik laviček. Jejich počet a umístění však není optimální a bylo by vhodné zřídit další odpočinková místa. Lavičky by bylo tedy vhodné umístit především na návsi (2 ks) a v místech maloplošné obecní zeleně (2 ks). 2) Zřízení cykloservisu a dostatečného množství stojanů na kola. Tyto služby pro cyklisty by bylo nejvhodnější situovat v centrální části obce, případně v blízkosti Sporthotelu Vrchovina. 3) V obci je několik objektů, které dříve sloužily pro účely poskytování služeb (např. pekařství, obchod se smíšeným zbožím apod.) a jsou v současnosti nevyužívané a nabízené k prodeji či pronajmutí. Bylo by vhodné sem umístit některé chybějící služby (např. cykloservis …). 4) Celkově by bylo vhodné v obci doplnit zeleň a novou výsadbu. Deficitem zeleně trpí zejména okolí návsi, kde by bylo vhodné provést liniovou výsadbu. Obnovu však potřebuje i stávající zeleň v okolí základní školy a Sporthotelu Vrchovina.

65

5) Ve zmiňovaném rybníce by bylo vhodné doplňkovou funkci rybochovnou zintenzivnit a využívat ho ke sportovnímu rybolovu. K tomu by ovšem bylo třeba upravit přístupové účelové komunikace, protože rybník je z obce špatně přístupný a věnovat více péče údržbě okolí rybníka, aby byl k rybaření vhodný. 6) Vhodné by bylo zřízení turistické stezky, která by vedla směrem na Senetářov.

5.2.6 Možnosti dalšího rozvoje obce Ruprechtova 1) Ke zvýšení úrovně turistiky by bylo vhodné zajistit v obci služby pro cyklisty, zejména servis a prodej cyklopotřeb. Tyto služby je nejvhodnější umístit v centru obce v dobré návaznosti na stávající cyklostezku. 2) V místě vedení cyklostezky i pěších turistických tras nejsou zřízena žádná odpočinková místa s lavičkami či altány. Jeden altán by bylo tedy vhodné umístit v blízkosti objektu větrného mlýna, kde dochází ke zvýšenému výskytu turistů a další v okolí rybníka. Zde by se mohly umístit také cca 4 ks laviček. Další alespoň 2 ks laviček by bylo vhodné umístit na návsi. 3) Bylo by vhodné podpořit vznik možnosti ubytování v soukromí, příp. malé ubytovny pro turisty. Na ubytovnu by bylo možno adaptovat např. v současnosti nevyužívaný objekt bývalé samoobsluhy (kapacita cca 20 ubytovacích míst). 4) V blízkosti vodní nádrže jsou vhodné plochy pro zřízení např. malého kempu s návazností na poskytované služby (stánky s občerstvením apod.). 5) Rovněž by bylo vhodné zajistit lepší možnost přístupu do větrného mlýna, která je v současnosti omezená pouze na objednávku. 6) Upravit sportovní hřiště, která jsou k dispozici i pro další sporty (volejbal apod.), s možností vypůjčky sportovních potřeb v sokolovně. 7) Zajistit lepší přístupnost do historického objektu venkovského domu s doškovou střechou. 8) Vzhledem k tomu, že v obci je realizován malochov koní, bylo by vhodné podpořit poskytování služeb v oblasti hippoturistiky.

5.2.7 Možnosti dalšího rozvoje obce Ježkovice 1) Zřízení odpočinkových míst a laviček, které doposud v obci chybí. Umístění laviček je možné zejména v okolí liniové zeleně v centru obce (cca 8 ks). 2) Zlepšení poskytovaných služeb (delší provozní doba hostince, provozní doba sportovního zařízení apod.). 66

3) Poskytování speciálních služeb pro cyklisty, což je další příležitost pro podnikatele. V rámci některého ze stávajících podnikatelských zařízení by bylo vhodné podpořit vznik cykloservisu. 4) Byla by vhodná podpora obce pro vybudování ubytovacích kapacit, nebo alespoň pro poskytování ubytování v soukromí. Objekty vhodnými pro adaptaci na ubytovací zařízení je stávající sokolovna a sousední objekt stávající restaurace. Tyto objekty nejsou vzhledem ke svému rozsahu dostatečně využívány a bylo by možno zde vybudovat až cca 40 ubytovacích míst. 5) U rybníka jsou vhodné plochy pro vybudování malého tábořiště. 6) Na vhodných místech v trase cyklostezky by bylo vhodné vybudovat odpočinková místa. Např. na rozhledovém místě nad obcí by bylo vhodné umístit odpočinkový altán s lavičkami (3 ks) a informační tabulí. 7) V obci byla v minulosti rozsáhlá soukenická výroba a výroba perleťových knoflíků. Staří pamětníci by mohli instruovat zájemce k předvádění těchto tradičních řemesel a v rámci objektu obecního úřadu by bylo možné vyčlenit místnost pro expozici o místních řemeslech a historii obce. 8) Zrekonstruovat objekt tělocvičny, která je v ne úplně vyhovujícím stavu a zřídit např. malou posilovnu, která by rozšířila spektrum poskytovaných sportovních služeb. 9) Na okraji obce se nachází skupina několika hospodářských budov zemědělského družstva. Využívané jsou pouze některé. Je zde tedy příležitost pro opravu těchto budov a jejich využití jiným vhodným způsobem (např. v rámci agroturistiky).

5.2.8 Možnosti dalšího rozvoje obce Habrovany 1) Bylo by vhodné přestěhovat zdravotně a tělesně postižené ze zámečku do jiného objektu, který lépe vyhovuje zdravotnickým účelům a v tomto objektu zřídit pension. 2) Zřídit turistickou nebo naučnou stezku. Turistická stezka by mohla vést z Habrovan ve směru na Olšany, a to kolem farmy Bolka Polívky. 3) Zřídit cykloservis a služby pro cyklisty. Služby pro cyklisty by měly být situovány v rámci některého objektu na návsi. 4) Rozmístit po obci větší počet laviček, altánků a odpočinkových míst. U rybníka by bylo vhodné umístit 4 ks laviček a altánek, u jezírka na návsi 2 ks laviček a v dalších částech obce cca 4 ks laviček.

67

5) Vytvořit a nabízet možnost ubytování (např. i v soukromí). Pokud by bylo vymístění zámečku nad investiční možnosti bylo by vhodné podpořit např. adaptaci stávajícího objektu bývalé hospody s vytvořením cca 20 nových ubytovacích míst. 6) Celkově by bylo vhodné v obci doplnit zeleň o novou výsadbu. Výsadbu by bylo vhodné provést zejména v okolí rybníka, na návsi a u jezírka.

5.2.9 Možnosti dalšího rozvoje obce Olšany 1) Zřídit cykloservis a služby pro cyklisty. Vhodné by bylo umístit cykloservis do areálu farmy Bolka Polívky. 2) Zvýšit počet odpočinkových míst, altánů a laviček a vhodně je rozmístit po obci. Altán by bylo vhodné umístit na severním okraji obce v blízkosti hřbitova, kde se nachází výhledové místo. Lavičky umístit rovnoměrně v rámci obce (cca 10 ks). 3) U farmy Bolka Polívky zřídit golfové hřiště, hřiště na petangue apod. 4) Na farmě Bolka Polívky by bylo vhodné zvýšit počet pořádaných festivalů. 5) Zřídit trasy pro běžecké lyžování. Vhodná by byla např. úprava stávajících pěších turistických stezek ve směru na Nemojany. 6) V obci je relativně dostatek zeleně, jejíž zastoupení by však bylo vhodné zvýšit zejména v nově zastavovaných lokalitách a v okolí účelových komunikací, po kterých jsou vedeny turistické stezky.

5.2.10 Možnosti dalšího rozvoje obce Nemojany 1) Upravit rybník pro možnosti koupání a stanování (tzn. zřízení malého kempu). Rovněž by bylo vhodné zde umístit odpočinkový altán. 2) V blízkosti rybníka se nachází stávající rekreační středisko, které je již dlouhá léta rekonstruováno a bylo by vhodné jeho zprovoznění, čímž by bylo dosaženo získání cca 60 nových ubytovacích míst. 3) Zřídit cykloservis a služby pro cyklisty. Cykloservis situovat v centrální části obce v návaznosti na cyklostezku. 4) Vytvořit odpočinková místa a rozmístit větší počet laviček. Lavičky by bylo vhodné umístit v okolí rybníka (4 ks), u obecního úřadu (2 ks) a v lokalitě Pod skálou. Menší altán by bylo vhodné zřídit v lokalitě bývalé pískovny. 5) Vybudovat větší sportovní hřiště např. pro fotbal, nohejbal, volejbal apod. K jeho vybudování by se mohlo využít nekosené louky Pod skálou.

68

6) V obci je realizován malochov koní, který by bylo vhodné využít v rámci agroturistiky. 7) V obci není realizována výsadba zeleně ve větším rozsahu a stávající zeleň by bylo vhodné obnovit a doplnit o novou výsadbu. Tato výsadba by byla třeba v okolí obecního úřadu, účelové komunikace k rybníku a v parčíku na návsi.

5.2.11 Možnosti dalšího rozvoje obce Račice - Pístovice 1) U Pístovického rybníka vybudovat tobogán a sportovní hřiště např. pro volejbal, minigolf, petangue apod. 2) U rybníka zřídit převlékárny, sociální zařízení a rozmístit větší počet laviček (min. 10 ks). 3) Zřídit cykloservis a služby pro cyklisty. Tyto služby by bylo nejlépe umístit do některého objektu u Pístovického rybníka. 4) Zvýšit počet ubytovacích kapacit např. ubytováním v soukromí. Stávající ubytovací kapacity (zejména v rekreačním středisku u rybníka) by bylo vhodné obnovit a navýšit jejich počet o cca 20 nových ubytovacích míst. Další možností je adaptace objektu bývalého mlýna, který v současnosti slouží k restauračním účelům. Zde by mohlo být cca 10 nových ubytovacích míst. 5) Zřídit trasy pro běžecké lyžování. 6) Stávající zeleň by bylo třeba obnovit o novou výsadbu. Zejména se jedná o břehové porosty kolem rybníka a o liniovou zeleň kolem místních komunikací. 7) Zpřístupnit alespoň část Račického zámku a zámeckou zahradu pro turisty. V rámci Račického zámku by byla možná adaptace některých jeho objektů a získat tak nadstandardní ubytovací kapacity (cca 40 míst).

5.2.12 Možnosti dalšího rozvoje obce Luleč 1) Vybudovat cykloservis a služby pro turisty s jejich umístěním v rámci rekreačního areálu u Libuše. 2) Poskytovat rekreační a rehabilitační jízdy na koních v rámci stávajícího malochovu koní. 3) Nabízet tématicko – ekologické pobyty s ubytováním v některém z pensionů. 4) Zřídit větší počet laviček a odpočinkových míst. Bylo by vhodné umístění nových laviček v okolí obecního úřadu, dále v rámci rekreačního areálu u Libuše a na návsi. Celkem cca 15 ks. Vhodným odpočinkovým místem s umístěním dřevěného altánu je 69

lokalita v blízkosti kamenolomu. Zde je výhled do okolí směrem na Vyškov a Rostěnice. 5) Na výhledovém místě na kopci u kostela sv. Martina by bylo vhodné vybudovat rozhlednu asi se 4 lavičkami. 6) Zřídit hřiště pro minigolf v rámci rekreačního areálu u Libuše. 7) Stávající zeleň doplnit o novou výsadbu, zejména v centrální části obce. 8) V doškové chalupě by bylo vhodné zřídit muzeum s expozicí místních tradic, zvyků a historie obce.

5.3 Podpora podnikání ve venkovské turistice Obce mají možnost využívat podpory především z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. Tento program vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Realizace Programu rozvoje venkova ČR by měla přispět k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Dále by mělo dojít k vytvoření podmínek pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program bude rovněž podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program se skládá ze 4 os (osa I – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, osa II – zlepšení životního prostředí a krajiny, osa III – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova a osa IV – Leader). Z hlediska cestovního ruchu je pro obce významná zejména osa III - část III.1.3a) a III.1.3b). Část III.1.3a) se týká podpory, která je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení. Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vleků a lanovek), budování a značení pěších

70

tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. Část III.1.3b) se týká podpory, která je určena na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování a rekreačních zařízení (koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení). Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování, budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek, vč. využití zvířat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. U obou částí se jedná se o přímou nenávratnou dotaci. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů a příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Projekt však může být realizován v obci do 2000 obyvatel. (www.relief.cz/evropska-unie/program-rozvojevenkova)

5.4 Strategie mikroregionu Mikroregion Drahanská vrchovina v roce 2012 chápe a řídí se principy trvale udržitelného rozvoje (TUR). Na základě vyhodnocování základních a doplňkových indikátorů TUR obcí mikroregionu připravuje a realizuje nové projekty, které budou naplňovat základní cíl : zvýšení úrovně života na vsi při zachování venkovského způsobu žití, nerozlučitelně spjatého s okolní přírodou.

Základní scénář projektovaných aktivit k dosažení strategických cílů je členěn na : A) Projekty mikroregionu – jsou ku prospěchu všech obcí a občanů celého mikroregionu – řeší je zejména mikroregionální rada a její pracovní skupiny. Budou financovány z Rozvojového fondu mikroregionu, přičemž financování může být doplňováno soukromým kapitálem u projektů, kde realizace bude přínosem pro soukromý sektor. B) Individuální projekty obcí – zabývají se jimi přednostně zastupitelstva obcí a řeší se jimi místní aktuální potřeby. Jsou založeny na financování z místních rozpočtů jednotlivých obcí, popřípadě mohou být doplněny soukromým místním kapitálem. Tyto projekty lze v ojedinělých případech finančně motivovat z Rozvojového fondu mikroregionu, avšak jejich realizace se musí prokazatelně pozitivně „dotknout“ více obcí mikroregionu.

71

C) Projekty jiných subjektů – zatím neznámé, jejich realizace se předpokládá na základě zahájení činnosti nově vzniklých občanských iniciativ a spolků, příp. podnikatelských subjektů. Tyto projekty lze v případě jejich pozitivního přínosu pro rozvoj mikroregionu finančně motivovat z Fondu rozvoje mikroregionu, případně z místních rozpočtů obcí.

Jednotlivé projekty mikroregionu i individuální projekty obcí jsou uvedeny v příloze - tab. č. 2, 3, 4 a 5.

6. DISKUSE Při návrhu opatření se vycházelo z analýzy současného stavu v jednotlivých obcích mikroregionu. Na základě analýzy situace byla určena slabá místa a příležitosti, které se v rámci rekreačního potenciálu v daném území nacházejí. Jedná se o doplnění segmentu poskytovaných služeb, zejména v oblasti ubytování, stravování a služeb pro cyklisty. Dále se jedná o rozvoj infrastruktury pro turistiku, zejména turistických tras, cyklostezek a hippostezek. Nedílnou součástí turistických stezek by měla být odpočinková místa s osazením laviček, případně altánů a dalšího vybavení. Na vyvýšených místech s výhledem do kraje bylo navrženo umístění rozhledny a na několika dalších lokalitách jsou navrženy dřevěné altány. Pro rozšíření spektra možností rekreačního vyžití byla navržena realizace zařízení typu hřišť pro minigolf, petangue apod. V rámci služeb poskytovaných ve stávajících zařízeních byly vytipovány podněty ke zlepšení kvality a rozsahu poskytovaných služeb. Rovněž velmi důležité je životní prostředí obcí a jejich okolí. Důraz by měl být kladen hlavně na udržování čistoty a pořádku na veřejných prostranstvích a také na údržbu a doplnění veřejné zeleně v obcích, s cílem zlepšení životního prostředí i architektonického vzhledu obcí. K doplnění vybavení by mělo dojít v oblasti obecních mobiliářů (včetně umístění součástí mobiliáře na vhodných místech), zde se projevuje např. nedostatek laviček, chybí rovněž odpadkové koše, stojany na kola apod. Veškerá navržená opatření mají za úkol přispět ke zvýšení rekreačního potenciálu daného území. Jejich případnou realizací bude podpořen cestovní ruch v mikroregionu. Dojde ke zvýšení kvality i rozsahu poskytovaných služeb, k rozšíření možností rekreačního vyžití a celkově ke zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch. Pozitivní efekty vyplívající ze zvýšeného cestovního ruchu v mikroregionu budou mít účinky jak

72

ekonomické tak sociální. Negativní efekty, jsou vzhledem k výběru nemasových forem rekreace, minimalizovány. Aktivity spojené s rozvojem rekreačního potenciálu území rovněž přispějí ke zlepšení životního prostředí v obcích, zejména z hlediska estetického (upravenost obcí, veřejná zeleň atd.), ale i funkčního (infrastruktura, poskytované služby atd.). Bez realizace navržených opatření není možné očekávat rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Jeho úroveň by ustrnula na současném stavu, který sice není špatný, ale jsou zde značné rezervy. Podcenění a přehlížení potenciálu, který se nachází v cestovním ruchu by mělo za následek promrhání šance a ztrátu konkurenční výhody, kterou tento mikroregion zatím má. Promarněnou příležitost by jistě využil některý z okolních mikroregionů. Mikroregion Drahanská vrchovina by se tak připravil o příležitost maximálně využít svého rekreačního potenciálu a čerpat z něj pozitivní ekonomické, environmentální i sociální efekty.

7. ZÁVĚR Mikroregion Drahanská vrchovina má v rámci jižní Moravy pro rozvoj cestovního ruchu velmi dobré předpoklady. Největší potenciál spočívá v kulturní krajině regionu, která je výsledkem přetváření přírodní krajiny tvůrčí lidskou prací a vytváří množství atraktivních zákoutí, pohledů a příležitostí pro různé typy turistických aktivit. Navíc je doplněna o významné historické, kulturní a technické památky. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je zvýrazněn také výhodnou polohou území v širším zázemí brněnské aglomerace, což je zdůrazněno i dobrým dopravním spojením s Brnem a Vyškovem. Z výhod a silných stránek mikroregionu lze tedy zmínit poměrně dobrou nabídku koupališť, historických památek, turistických a cykloturistických stezek a nelze opomenout ani velice atraktivní přírodní potenciál. Naopak slabou stránkou je nedostatek kulturních akcí (např. festivalů) a jiných turistických atraktivit, které by přilákaly turisty. Mikroregion trpí zejména nedostatkem odpočinkových míst, dětských i sportovních hřišť (nejsou zde např. minigolfová hřiště, hřiště na petangue, bowling apod). V některých obcích je nedostatečná možnost ubytování a zlepšení by také zasluhoval segment služeb pro cyklisty. Ačkoliv území mikroregionu Drahanská vrchovina je z hlediska cestovního ruchu poměrně atraktivní, nelze podlehnout iluzi, že to samo o sobě stačí k přilákání většího množství návštěvníků. Pokud nebude vytvořena či optimalizována základní turistická infrastruktura (od značení turistických tras, cyklotras, přes možnosti koupání, jízdy na

73

koních až po další návazné služby umožňující vyžití v případě nepříznivého počasí a s tím související stravovací a ubytovací služby ve vhodné struktuře a množství), nelze očekávat ani větší ekonomické efekty z rozvíjejícího se cestovního ruchu. Jako zdroj informací a inspirace, při hledání řešení problematiky rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu, může sloužit i tato studie. V jejím rámci byla navržena řada opatření, jejichž primárním cílem je intenzivnější využití rekreačního potenciálu území, s následným odrazem v rámci ekonomických přínosů. Výhledovým cílem je potom turisticky atraktivní kulturní krajina mikroregionu využívající maximálně svého rekreačního potenciálu, který poskytuje nejen příležitosti pro návštěvníky, ale který je rovněž důležitým zdrojem ekonomických efektů. Intenzita a forma rekreace realizovaného cestovního ruchu by měly být v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, resp. trvale udržitelného cestovního ruchu, s minimalizací negativních environmentálních dopadů.

74

8. POUŽITÁ LITERATURA [1]

POSPÍŠIL A ŠVEJNOHA. Rozvojová strategie na období 2004 – 2012. 2004.

[2]

CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky. ENIGMA Praha, 1995.

[3]

ČERNÝ-KŘETÍNSKÝ, E. ZOUHAROVÁ, D. Drahanskou vrchovinou – příroda, historie, současnost. OS Barvínek, Podomí, 1998.

[4]

Regionální poradenská agentura, s.r.o. Marketingová strategie cestovního ruchu mikroregionu Drahanská vrchovina. Brno, 2007.

[5]

KLVAČ, P. a kolektiv. Drnovice – příroda – historie – současnost. Občanské sdružení Drnka a Obecní úřad, Drnovice, 2004.

[6]

Mikroregion-Svazek obcí Drahanská vrchovina. Cykloturistická a turistická mapa, M 1: 50 000. Jesenické nakladatelství JENA, Šumperk, 2007.

Další informační zdroje: [11]

Internet: http://www.drahanska-vrchovina.cz/.

[12]

Internet: http://www.wikipedia.cz/.

[13]

Internet: http://www.antee.cz/nove-sady/.

[14]

Internet: http://www.idsjmk.cz/.

[15]

Internet: http://www.czso.cz.cz/.

[16]

Internet: http://www.oudrnovice.cz/.

[17]

Internet: http://www.obec-studnice.cz/.

[18]

Internet: http://www.krasensko.cz/.

[19]

Internet: http://www.obcemesta.cz/.

[20]

Internet: http://www.podomi.cz/.

[21]

Internet: http://www.ruprechtov.cz/.

[22]

Internet: http://www.jizni-morava.cz/.

[23]

Internet: http://www.kdykam.cz/.

[24]

Internet: http:// home.tiscali.cz/ca158413//index /.

[25]

Internet: http://www.habrovany.cz/.

[26]

Internet: http://www.lulec.cz/.

[27]

Internet: http://www.nemojany.cz/.

[28]

Internet: http://www.racice-pistovice.cz/.

75

[29]

Internet: http://www.olsany.org/.

[30]

Internet: http://www.mvcr.cz/.

[31]

Internet: http://www.hrady.cz/.

[32]

Internet: http:// www.pensionhotel.cz/.

[33]

Internet: http://www.relief.cz/evropska-unie/program-rozvoje-venkova/.

76

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Recommend Documents