Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Salerské plemeno skotu a jeho využití v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
Brno 2009
Vypracovala: Zdeňka Ptáčková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Salerské plemeno skotu a jeho využití v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne…………………………….. podpis…………………………..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. za odborné vedení při vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Marii Dvořákové, vedoucí společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. v Sobiňově, která mi poskytla veškerá data a informace o konkrétním chovu a umožnila mi přístup do objektu.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost uplatnění salerského plemene skotu v ČR. Celá práce je rozdělena do následujících částí: První část se zabývá charakteristikou a popisem standardu tohoto plemene. Dále je zde popsán chov v zemi původu, ve světě a v České republice. V této části je taktéž zmíněna problematika reprodukce, hodnocení průběhu porodů, srovnání porodních hmotností i růstová schopnost telat v daném období, a to v závislosti na pohlaví. V této části jsou též zmíněna kritéria selekčního programu a srovnání plemene salers ostatními masnými plemeny z hlediska porodní hmotnosti a podílu obtížných porodů. Druhá část je zaměřena na analýzu konkrétního chovu společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. v Sobiňově. Je zde popsána charakteristika daného hospodářství, zdravotní stav stáda plemene salers a taktéž reprodukce a způsoby plemenitby. Třetí část řeší zpracování a hodnocení získaných výsledků v konkrétním chovu, týkajících se počtu krav a jalovic zařazených do reprodukce, počtu narozených telat v kontrolních letech a porovnání počtu narozených telat po přirozené plemenitbě a po inseminaci. Tato část se také zabývá obratem stáda krav. Je zde uveden též úhyn telat během odstavu i počet narozených dvojčat. V závěru jsou zmíněny možnosti využití salerského plemene v České republice v souvislosti s vynikajícími přednostmi, které toto plemeno jistě má.
Klíčová slova: Salers, standard, užitkovost, růstová schopnost.
ABSTRACT This bachelor thesis is focused on the possibility of the usage of salers breed in the Czech Republic. The work is divided into the following parts: The first part deals with the characteristics and the description of the standard of this breed, description of the breeding in the country of the origin, in the world and in the Czech Republic. The problems of reproduction, evaluation of the births processes, comparison of the birth weights and growth ability of the calves in certain period of time in relation to the sex are mentioned in this part too. This part also includes the criteria of the selection programme and the comparison of salers breed with the other breeds from a point of view of the birth weight and the proportion of difficult births. The second part is focused on the analysis of the particular breeding in the company RANČ 3x/D, spol. s r.o. in Sobiňov. This part describes the characteristics of the farm, health status of the herd of the salers breed, the reproduction and the ways of breeding. The third part includes the processing and the evaluatoin of the results acquired from the certain breeding concerning the number of the cows and heifers included in the reproduction, the number of the calves born in the control years and the comparison of the number of calves born after the natural breeding and after the artificial insemination. This part also deals with the turnover of the herd of cows. The deaths of the calves during the weaning and the number of twins are also mentioned in this part. The conclusion refers to the possibilities of the utilization of salers breed in the Czech Republic in connection with the excellent qualities of this breed.
Key words: Salers, standard, efficiency, growth ability.
OBSAH 1
ÚVOD……………………………………………………………………………..7
2
CÍL PRÁCE………………………………………………………………..………8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED…………………………………………………………..9 3. 1. Charakteristika plemene salers……………………………………………….….9 3. 2. Spásání trvalých travních porostů……………………………………………...10 3. 3. Standard plemene salers………………………………………….…………….12 3. 4. Chov v zemi původu a ve světě………………………………..……………….13 3. 5. Chov plemen salers v ČR………………………………………………..……..17 3. 6. Reprodukce u plemene salers v ČR…………………………….………...……18 3. 7. Růstová schopnost telat plemene salers v ČR………………….………………23 3. 8. Šlechtění plemene salers……………………………………………………….25 3. 9. Srovnání plemene salers s ostatními masnými plemeny……………………….26
4
MATERIÁL A METODIKA……………………………………………………28 4. 1. Popis lokality……………………………………………………………...……28 4. 2. Charakteristika hospodářství……………………………………………...……28 4. 3. Zdravotní stav stáda plemene salers………………………………….……...…30 4. 4. Reprodukce a způsoby plemenitby ve stádě plemene salers……….………..…31 4. 5. Vlastní zpracování výsledků…………………………………………..……….32
5
VÝSLEDKY A DISKUZE………………………………………………………33 5. 1. Rozšíření stáda konkrétního chovu salerského plemene…………...…………..33 5. 2. Reprodukční schopnost v konkrétním chovu……………………………..……34 5. 3. Obrat stáda konkrétního chovu v daném roce……………………………….…36
6
ZAVĚR………………………………………………………………...…………37
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………………….40 SEZNAM TABULEK………………………………………………………….………42 SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………………43 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………...…44
1 ÚVOD Pro aktuální a perspektivní produkci jatečného skotu jsou nezbytné odpovídající početní stavy zvířat. V období 2001 – 2006 se celkové stavy skotu snížily o 192 tisíc (12%). Jedinou kategorií, jejíž početní stavy se trvale zvyšovaly, jsou krávy chované v systému bez tržní produkce mléka. Ke konci roku 2006 jejich počet dosáhl 151 tisíc kusů, což je o 69 tisíc (84%) více než v roce 2001 a o 10 tisíc (7%) více než v roce 2007 ( Kvapilík a kol., 2007). Jak autor dále uvádí, dle nařízení rady čís. 1254/1999 ze dne 17. 5. 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem je definována kráva, chovaná v systému bez tržní produkce mléka (BTPM) jako kráva masného plemene nebo produkt křížení s masným plemenem, která se chová ve stádě určeném na produkci telat k masným účelům. Ve světě je chováno několik desítek masných plemen skotu. V České republice dochází k intenzivnímu rozvoji chovu masného skotu až od roku 1991. V současné době je u nás chováno celkem 12 plemen. Stávající spektrum plemen lze považovat za dostatečné, neboť umožňuje chov ve všech přírodních podmínkách (Teslík a kol, 2000). Do roku 1991 se v České republice téměř výhradně chovalo plemeno hereford, od roku 1993 se počet chovaných masných plemen skotu postupně zvyšoval. V roce 2005 se ve značně rozdílném rozsahu chovalo 12 masných plemen, přičemž asi 70% stavů krav v kontrole užitkovosti tvořilo 5 hlavních plemen (charolais, aberdeen angus, hereford, masný simentál a limousin ) (Kvapilík a kol., 2007). Do této skladby masných plemen, která je v posledních letech relativně stabilní, se řadí také plemeno salers (viz. Obr. 1). Dle Gurdiánové (2008) je taktéž možné rozdělení plemen podle užitkovosti na plemena specializovaná (mléčná, masná, pracovní) a dále kombinovaná (s dvěma a více užitkovými směry – maso, mléko, práce). Z dalších plemen jsou to např. spíše pracovní a na naše podmínky extenzivní a zájmová plemena z afrického kontinentu, watussi (vahumský africký skot) – dlouhorohý skot a darome – zakrslý skot a nejmenší plemeno na světě.
7
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce byla analýza uplatnění salerského plemene v ČR. Zabývá se popisem salerského plemene, jeho charakteristickými vlastnostmi, vznikem a vývojem ve světě a v Evropě, historií a současností chovu salerského plemene skotu v ČR. Dalším bodem této práce je analýza konkrétního chovu salerského plemene zaměřená na obrat stáda krav a produkci jatečných a zástavových zvířat. Pozornost je věnována také průběhu porodu, resp. obtížnosti telení. Vzhledem ke skutečnosti, že se část telat rodí na pastvě, kontrola průběhu porodů a zajišťování případné odborné pomoci při telení je náročnou záležitostí a taktéž případná ztráta telete i jeho matky má značné dopady na ekonomické výsledky chovu, je tato práce zaměřena také na tyto ukazatele v porovnání s ostatními masnými plemeny. Další částí této práce je poukázat na význam chovu plemene salers v ČR vzhledem k vynikajícím vlastnostem a odolností vůči extrémnímu klimatu, kterými se toto plemeno s vysoce funkčním exteriérem vyznačuje.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1. Charakteristika plemene salers Nejčastější dělení masných plemen je podle velikosti tělesného rámce. V našich podmínkách jsou nejvíce zastoupena plemena středního rámce, kam patří plemena anglo – americké provenience a dále pak evropská plemena. Druhou skupinou jsou plemena velkého tělesného rámce evropského původu, kam lze zařadit rustikální plemeno salers. Plemena malého tělesného rámce mají význam zejména pro chov ve chráněných krajinných oblastech (Teslík a kol., 2000). Rustikální plemeno salers (viz. Obr. 2) pochází z Francie z oblasti s velmi tvrdými podmínkami, díky nimž získalo vlastnosti, jako je odolnost vůči extrémnímu klimatu a změně ve výživě, schopnost pást se i na chudé vegetaci, dobré končetiny umožňující překonávat velké vzdálenosti nepříznivým terénem. Velmi ceněnými vlastnostmi jsou snadné porody, mateřské vlastnosti a dlouhověkost plemenic. Kromě toho je plemeno salers při manipulaci snadno ovladatelné a rychle se adaptuje na nové prostředí, což je důležité především v extenzivních systémech (Zahrádková, 2007). Salerské plemeno bylo vyšlechtěno na tvrdost a přežitelnost v tvrdém klimatu s ohledem na přírůstek a produkci masa. Je to plemeno odlišné od jiných francouzských plemen a je podobné červeným plemenům jihozápadní Evropy.Salerský skot je mírné povahy, zvířata ráda opětují pozornost chovateli a při manipulaci jsou snadno ovladatelná a přizpůsobivá, rychle se adaptují na nové prostředí. Salers výborně snáší zimu a pobyt ve sněhu je zvířatům veskrze příjemný. Větším problémem jsou velká horka, kdy dobytek, který nemá možnost úkrytu ve stínu, se díky hustému osrstění potí a přehřívá. Díky velmi odolné rohovině (viz. Obr. 3) není salerské plemeno náročné na ošetřování paznehtů ( ČSCHMS, 2006). Výjimečná odolnost vůči extrémnímu klimatu je dána červeným zbarvením srsti a hnědou barvou slizniční membrány (Bruno Faure, 2005). Barva srsti patří k nejnápadnějším exteriérovým znakům. Výsledné zbarvení je podmíněno kromě pigmentu též fyzikálně optickými vlivy (průměr dřeňové vrstvy chlupu, přítomnost vzduchu). Pigmentovaná kůže porostlá pigmentovanými chlupy je více odolná vůči různým škodlivým vnějším vlivům, zejména vůči ultrafialovým paprskům. Stupni pigmentace kůže, který je nejlépe patrný na místech prostých chlupů, jakými jsou mulec a pysky, odpovídá i pigmentace paznehtů a špiček rohů. Paznehty s tmavě
9
pigmentovanou rohovinou jsou tvrdší a pevnější než paznehty s rohovinou světlou. Taktéž rohy svou pigmentací odpovídají pigmentaci kůže a chlupů (Pařilová, 2007). Dobré končetiny s černými paznehty tohoto rohatého plemene jsou tedy jejich další výraznou předností (viz. Obr. 4). Zvířata salerského plemene mohou překonávat velké vzdálenosti kamenitým a vlhkým terénem bez nebezpečí zchromnutí (Bruno Faure, 2005). Jak autor dále uvádí, funkčního exteriéru salerského plemene je možno využít v chovu v oblastech s širokým teplotním rozmezím (viz. Obr. 5). Důležitou vlastností v extenzivních systémech je snadná ovladatelnost. Již po šesti měsících jsou zvířata schopna pohybovat se sama v horách bez dohledu (Bruno Faure, 2005). Kromě velmi dobré plodnosti a snadných porodů je významnou předností matek salerského plemene vysoká mléčnost, pro kterou je v zemi původu část krav chována pro produkci mléka, ze kterého jsou vyráběny speciální sýry. Mléčnost se projevuje příznivě i v růstové schopnosti telat (Teslík a kol., 2000). Bruno Faure (2005) uvádí délku laktace 270 dnů a produkci mléka 6,9 –8,9 kg / den. Jak autor dále uvádí, podle výsledků kontroly mléčné užitkovosti (Controle laitier Salers, 2003) je obsah tuku 35,8 %0 a obsah bílkovin 33 %0. Výsledkem produkce mléka matek salers a růstového potenciálu telat jsou velmi uspokojivé přírůstky bez doplňkového přikrmování. Telata jsou při narození životaschopná a v 8 měsících mají vysokou hmotnost.
3. 2. Spásání trvalých travních porostů Významnou vlastností plemene salers je schopnost tolerance změn ve výživě. Tato zvířata mohou využívat své tělesné rezervy, které naopak doplňují a produkují dostatek mléka při dostatku pastvy (Bruno Faure, 2005). Výživa skotu bez tržní produkce mléka je od jara do podzimu postavena výhradně na pastvě trvalých travních porostů s různým podílem jetelovin, v zimním období na zkrmování sena, slámy a jetelotravních senáží. Dotaci vyváženého množství makroprvků, stopových prvků a vitaminů je nezbytné zajistit přídavkem minerálně vitaminových doplňkových krmiv v sypké formě. Výživou lze také ovlivnit reprodukci, zejména neurohumorální regulační mechanizmus, který ovlivňuje bezproblémové a rychlé zabřeznutí (Matějíček, 2007).
10
Spásání trvalých travních porostů je nejpřirozenějším způsobem konzumace píce travních porostů (viz. Obr. 6). V porovnání se senokosným využíváním porostů lze pastvou významným způsobem usměrňovat sukcesi porostu, tj. podpořit dominanci jemných výběžkatých druhů trav (lipnice luční, kostřava červená, psineček) a jetelovin (jetel plazivý) a snížit výskyt plevelných a málo hodnotných druhů trav a bylin (Hrabě, 2004). Jak dále autor uvádí, docílení žádoucího směru vývoje druhové skladby, tím i vyrovnané nabídky kvalitní píce po celé pastevní období vyžaduje uplatňování systému spásání či druhu pastvy dle druhu, kategorie či chovatelské technologie pastevního odchovu skotu a v neposlední řadě praktické zkušenosti. Z hlediska úrovně využívání a obhospodařování travních porostů lze systémy spásání a druhy pastvy zařadit do tří kategorií: - extenzívní pastevní využívání – převážně systém kontinuální pastvy - polointenzívní využívání – převážně střídavé využívání porostu - intenzívní využívání – převážně rotační systém pastvy se střídavým využíváním porostů. Kvalita pastevního porostu úzce souvisí s růstem telat na pastvě. Vliv složení pastevního porostu je v úzkém vztahu s mléčností matek, ale rovněž obsah dusíkatých látek v krmivu (porostu) má přímý vliv na využití růstového potenciálu telat. U telat odchovaných na pastvě společně s matkami by neměl průměrný denní přírůstek do odstavu klesnout pod 1, 00 kg bez ohledu na pohlaví telete (Říha a kol., 2002). Jak uvádí Farruggia (2006), u salerského plemene byl porovnáván výběr stravy krav, které spásaly rozsáhlé pastviny koncem podzimu. Byl porovnáván výběr stravy u dvanácti nekojících a dvanácti kojících krav (porod na jaře) na konci období pastvy na značně spásané přírodní pastvině v centrální Francii. Struktura travního porostu, výběrová sousta, čas strávený pastvou denně a stravitelnost potravy byly zjišťovány v polovině října a v polovině listopadu. Živá váha byla zjišťována dvakrát měsíčně experimentálně. Denní produkce mléka byla hodnocena týden před zjišťováním chování na pastvě. Kojící krávy spásaly více výběrově než nekojící krávy – více se pásly na zelených částech pastvin, což je ve shodě s vyšší celkovou koncentrací dusíku ve výkalech. Kojící krávy měly tendenci k prodlužování denní doby pastvy ve srovnání s nekojícími kravami a pásly se rychleji v půli listopadu. Kojící krávy ztratily více živé hmotnosti. Pozitivní vzájemný vztah byl zjištěn mezi konzumací zelených částí rostlin u kojících krav a jejich denní produkcí mléka, zatímco žádný vztah se neobjevil mezi individuální denní produkcí mléka a ztrátou živé hmotnosti. 11
3. 3. Standard plemene salers Při hodnocení exteriéru je důležitým ukazatelem zbarvení. Telata se rodí v barvě skořicově hnědé, jejíž odstín se může s věkem měnit (viz. Obr. 7). Předností je bílé zbarvení v meziroží, v uších a také na špičce ocasu. U krav je povoleno bílé zbarvení na břiše od pupku k zadním nohám. Srst je středně dlouhá, kudrnatá, v meziroží a v uších delší, hrubá, v zimním období dlouhá a hustá. Sliznice jsou černé, hlava dlouhá, úzká, rohy u hlavy bílé s přechodem do černé na špičkách. Krk je u krav středně dlouhý dobře osvalený, u býků kratší výrazně osvalený. Hrudník válcovitý, hluboký a široký, žebra jsou dostatečně klenutá, plochá. Plec dlouhá, strmější, dobře osvalená. Kohoutek méně výrazný, krytý dobře vyvinutým kápovým svalem. Hřbet dlouhý, široký a dobře osvalený, linie hřbetu pevná až mírně volná. Bedra nevýrazná, dobře osvalená. Záď kvadratická, dlouhá, mírně skloněná, v sedacích hrbolech široká, výrazně osvalená, kýta je dlouhá, výrazná, přiměřeně spuštěná. Pánev je výrazně široká. Končetiny jsou suché s přiměřeně širokým postojem, dobře zaúhlené, spěnka je kratší, pevná, pazneht černý, tvrdý. Vemeno je dobře upnuté pravidelné, s kratšími struky. Kůže je středně silná, pružná. Temperament klidný, zvířata jsou dobře ovladatelná. Tělesná stavba a výraz hlavy výrazně vyjadřují pohlavní dimorfizmus. Vylučujícími znaky pro zápis do plemenné knihy jsou jiná než černá sliznice, jiné než černé paznehty, vyplecená lopatka a kapří hřbet, mezipaznehtní výrůstky, temperament nervózní nebo rabiátní, u býků bílé zbarvení na břiše a dále genetické vady ( ČSCHMS, 2006).
Požadavky plemenného standardu jsou patrny z tabulky 1: Tělesné rozměry dospělých zvířat a za tabulky 2: Hmotnost mladých zvířat
Tab. 1 Tělesné rozměry dospělých zvířat dle Šlechtitelského programu (2008)
Kategorie
Výška v kříži (cm)
Hmotnost (kg)
Prvotelky
137
580
Krávy po 3. otelení
141
690
Býci nad 3 roky
148
1050
12
Tab. 2 Hmotnost mladých zvířat dle Šlechtitelského programu (2008) Kategorie
120 dnů (kg)
210 dnů (kg)
365 dnů (kg)
Jalovičky
150
230
315
Býčci
160
260
440
3. 4. Chov v zemi původu a ve světě Plemeno salers pochází z centrální Francie (oblast Auvergne) z oblasti departmentu Cantal na jih od Massiv Central a jeho jméno je odvozeno od městečka Salers. Původní chovatelská oblast se vyznačuje nadmořskou výškou 600 až 1300 metrů nad mořem, příkře svažitým terénem, velkými změnami teploty během roku (až 30°C), šestiměsíční až sedmiměsíční zimou a velkým množstvím srážek. V průběhu zimy jsou zvířata chována v údolích, na jaře jsou vyháněna na horské pastviny (Faure, 2005). V šedesátých letech bylo plemeno salers rozšířeno v celé Francii. V současné době mnoho chovů využívá toto plemeno při přechodu z dojeného skotu na chov masného skotu. Je využíváno jak v čistokrevné plemenitbě, tak k užitkovému křížení v mateřské pozici s ostatními masnými plemeny (charolais, limousine) (viz. Obr. 8 a Obr. 9). Používá se k produkci čistokrevných zvířat a zvláště ceněných kříženců vhodných jako zástav pro specializované podniky pro výrobu masa ( ČSCHMS, 2006). V rámci jednoho plemene tedy existují dva způsoby selekce, a to z 95 % bez tržní produkce mléka a z 5 % jsou to dojená stáda ( Faure, 2005). Využití vyprodukovaného mléka spočívá zejména ve výrobě sýrů. Ve Francii, která se řadí mezi sýrařské velmoce, je to právě department Cantal, kde se již 2000 let vyrábí sýr stejnojmenného názvu. A právě nejlepší cantal se vyrábí z mléka krav plemene salers. Mléko od těchto krav má jemně kořeněnou příchuť s lehce nahořklým podtónem. Toto mléko za svou chuť vděčí především šťavnaté trávě a druhové skladbě zdejších bylin – zejména hořci, arnice, lékořici a sasance. Aromatické látky obsažené v pastvě dávají sýrům chuť připomínající pastviny a bylinky, a též příjemnou nahořklou chuť. Přítomnost aromatických látek bylin v mléku a jejich přechod do sýrové hmoty, může v pozdější době zrání výrazně ovlivnit chuťový profil sýra a udělit mu i specifický regionální charakter. Přítomnost a využití těchto látek je ovlivněno jak prvovýrobci mléka, tak jeho zpracovateli (Čejna, 2004).
13
Telata se vyznačují dobrou růstovou schopností i bez přikrmování. Jak dále uvádí Velechovská (2007), v horách dosahují průměrný denní přírůstek od narození do devíti měsíců věku 1000 g i vyšší, což je výsledek jak produkce mléka matek, tak růstového potenciálu samotného potomstva. Francie je nejen největším producentem kravského mléka a hovězího masa v EU, ale také v chovu krav bez tržní produkce mléka je evropskou velmocí jak z hlediska počtu chovaných jedinců, tak různorodosti původních plemen (Teslík a kol., 1995).
Tab. 3 Počet zvířat (2003), (Bruno Faure, 2005)
Krávy v KU
Registr. krávy
Registr. býci
Masná stáda
34 668
22 570
1 788
Dojená stáda
2 684
1 500
138
Tab. 4 Chovy v KU, (Bruno Faure, 2005)
Chovy v KU
Registr. chovy
Masné
680
390
Dojené
53
39
Celkový počet krav plemene salers ve Francii podle Šeby (2005) je 200 000, počet krav v kontrole užitkovosti 35 000 a 22 500 počet krav v plemenné knize (viz. Obr. 10). Obdobné údaje o celkovém počtu zvířat plemene salers, 205 tisíc celkem, z toho 37 tisíc krav, uvádí také Velechovská (2006). Ve Francii se taktéž využívá mladých býků k produkci hovězího masa (viz. Obr. 12), a to v obtížných podmínkách na roštech nebo betonu s velmi nízkou mortalitou.
14
Schopnost časného ukončení výkrmu umožňuje dosažení dobře osvaleného jatečného těla v požadované hmotnosti a věku ( Faure, 2005). V zemi původu jsou vybraná zvířata registrována v plemenné knize. Šlechtitelský program plemene salers zahrnuje několik samostatných úseků a stanoví metodiku: - provádění kontroly masné užitkovosti - evidence zvířat - bodového hodnocení a kvalifikace všech kategorií - výběru matek a otců pro produkci potomstva (selekční kritéria) Rovněž jsou stanovena kritéria pro zápis zvířat do plemenné knihy a podmínky pro vydávání dokladů. Selekční program v jednotlivých kategoriích plemenných zvířat dokladuje snahu o zachování či zlepšení rozhodujících vlastností plemen. V rámci kontroly užitkovosti je ve Francii prováděno šetření, při kterém jsou podle jednotlivých kategorií zvířat hodnoceny a evidovány tyto ukazatele: Krávy: - věk při 1. otelení - průměrné mezidobí - bodování obtížnosti porodů - počet obtížných porodů - hmotnost telat ve120, 210, 365 dnech věku - hodnocení telete – rámec a osvalení - bodování a kvalifikace dospělých zvířat - počet odchovaných telat Hodnocení pro definitivní zápis do plemenné knihy krávy ve věku nad 28 měsíců. Býci: - výsledky vlastní užitkovosti v testu - bodové hodnocení a kvalifikace - hodnocení končetin Hodnocení pro definitivní zápis do plemenné knihy ve věku nad 12 měsíců. Mladý skot: - hmotnost při narození - hmotnost ve120, 210 a 365 dnech věku - bodové hodnocení rámce a osvalení Získané hodnoty všech sledovaných ukazatelů v jednotlivých kategoriích jsou použity pro: 15
- výpočty indexu a plemenných hodnot - kvalifikace zvířat (celkové hodnocení) - výběry matek a otců - definitivní zápis do plemenné knihy ( ČSCHMS, 2006).
Od evropských tradičních způsobů chovu se liší Severoamerický kontinent, který je velmocí v chovu skotu masných plemen. Hlavním znakem těchto chovů je snaha o zvětšování tělesného rámce, úsilí o dosažení maximální ranosti a také snaha o co nejvyšší produktivitu a minimalizaci nároků na lidskou práci ve stádech (Teslík a kol., 1995). Jak dále autor uvádí, chov masných plemen má v USA a Kanadě dlouhou tradici. Šedesátá a sedmdesátá léta dvacátého století byla obdobím dovozu plemene salers z Evropy. Stáda lze rozdělit do dvou základních skupin: stáda čistokrevná a komerční, produkční stáda. Zatímco čistokrevná stáda (asi 5% stavu) mají běžně 60 – 80 krav, výjimečná jsou stáda s 200 a více matkami, komerční stáda (kde je 95% stavů masných krav) čítají často několik set matek. Početním stavům odpovídají i velikosti farem. Základní výměrou je 200 ha, průměrné farmy mají rozlohu 600 – 700 ha, výjimkou nejsou farmy o velikosti několik tisíc ha. Plemeno salers se rozšířilo i do dalších chovatelských oblastí celého světa pro svoji skromnost (viz. Obr. 11). Ve světě je salerský skot chován v Jižní Africe, kde se stejně jako v Severní Americe, využívají v chovu kříženci s plemenem hereford. V Kanadě jsou častější čistokrevné chovy (Faure, 2005).
16
3.5. Chov plemene salers v ČR Od prvního importu v roce 1995, kdy bylo dovezeno 24 kusů jalovic na farmy pánů Kramla a Sovy, probíhá ověřování vhodnosti plemene salers pro podmínky ČR. Dosahovaná užitkovost je ve shodných podmínkách plně srovnatelná s ostatními u nás chovanými plemeny většího tělesného rámce, mezi které se salers řadí ( ČSCHMS, 2008). Třetí chov plemene salers v ČR vznikl na základě embryí, která byla získána z importovaných jalovic. V současné době probíhá ověřování vhodnosti plemene salers pro podmínky ČR. Z výsledků, které jsou průběžně publikovány, jednoznačně vyplývá, že chov tohoto plemene má v našich podmínkách opodstatnění jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v užitkovém křížení. Dosahovaná užitkovost je ve shodných podmínkách plně srovnatelná s ostatními u nás chovanými plemeny velkého tělesného rámce (Velechovská, 2006). Čeští chovatelé plemene salers se sdružují v Klubu chovatelů francouzských rustikálních plemen, který pracuje v rámci Českého svazu chovatelů masného skotu. Jeho posláním je šlechtitelská práce u plemene salers (i gasconne), kterou vykonává prostřednictvím rad plemenných knih SA (GS), spolupráce se zahraničními plemenářskými organizacemi a chovateli, propagace rustikálních plemen a chovu masného skotu vůbec (Velechovská, 2007).
Tab. 5 Stavy krav včetně kříženek v kontrole užitkovosti dle Šlechtitelského programu (2006)
Rok
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Počet
2
3
3
4
4
5
6
7
8
28
50
28
53
65
71
105
155
164
chovů Počet krav
Jak vyplývá z Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za rok 2006, podíl čistokrevných krav plemene salers z celkového počtu zapojených do KUMP činil 0,7 procent. Při šlechtění salers je v ČR kladen důraz na zlepšení či stabilizaci úrovně
17
znaků charakterizujících mateřské vlastnosti, masnou užitkovost a další vlastnosti plemene. Z mateřských vlastností je snahou o zlepšení současné úrovně znaků dlouhověkost a plodnost, snahou o zachování současné úrovně znaků je snadnost porodu a mléčnost. Z masné užitkovosti je cílem zlepšit rozvoj osvalení a zachovat současnou úroveň růstu a rozvoje kostry. U dalších charakteristik, mezi které patří poslušnost a ovladatelnost, rustikálnost (adaptabilita) a způsobilost, je snaha o zachování současné úrovně znaků. Schopnost konverze živin je snahou současnou úroveň znaků zlepšit. Zvířata musí mít pevné zdraví a nesmí být nositeli dědičných poruch zdraví ( ČSCHMS, 2006).
3. 6. Reprodukce u plemene salers v ČR Dobrá reprodukce a plodnost je u všech masných plemen skotu rozhodujícím předpokladem ekonomiky chovu. Na jejích výsledcích vyjádřených v konečné fázi počtem živě narozených telat se podílejí stejnou měrou obě pohlaví, tedy jak plemenice, tak plemeníci. Objektivním kriteriem hodnocení plodnosti je především počet zabřezlých plemenic a počet živě narozených telat na 100 krav základního stáda. Kromě genetických předpokladů je však reprodukce v nemalé míře ovlivněna i dalšími činiteli jako je zdravotní stav, úroveň výživy zvířat a způsob jejich odchovu. Pro rentabilitu chovu je nutné odchovat alespoň 95 telat na 100 krav základního stáda při mezidobí kolem 365 dní. K zajištění dostatečného počtu zvířat pro účely čistokrevné plemenitby i užitkového křížení je nezbytné využívat všechny dostupné způsoby reprodukce, které vyhovují systému chovu masných plemen ( ČSCHMS, 2006). Jak uvádí Teslík a kol. (2000), v masných stádech platí zásada, že každá kráva musí dát každý rok tele. Jestliže bereme v úvahu, že délka gravidity činí v průměru 285 dnů, pak chovateli zbývá v roce 80 dnů (servis perioda), aby kráva opět zabřezla. Po zabřeznutí krávy a dodržení průměrné délky mezidobí má chovatel k dispozici pouze tři říje. Pro dosažení příznivějších výsledků chovu je optimální zapouštět masné krávy na jaře v krátkém časovém období tak, aby bylo možno dodržet plánovanou dobu telení. Z hlediska ekonomiky chovu je výhodné využít v co největší míře pastvy z travních porostů, která je jak pro matku, tak i pro tele nejlevnějším i nejpřirozenějším krmivem.
18
Salerské plemeno má vynikající charakteristiky reprodukce. Výborná plodnost a pravidelné telení zajišťují produkci jednoho telete ročně. ( Faure, 2005). Jedním z ukazatelů reprodukce je délka mezidobí. V zahraničních údajích se při hodnocení stád krav chovaných v systémech bez TPM téměř nevyskytuje průměrné mezidobí delší než 400 dnů. V podmínkách původního chovu salerského skotu uvádí Bruno Faure průměrnou délku mezidobí 374 dnů. Podle autora je další významnou vlastností plemene salers dlouhověkost plemenic. Téměř 8% krav se dožije více než 10 let. Za toto období každá rentabilní kráva vyprodukuje velký počet telat. Prodlužováním produkčního věku krav se zlepšují ekonomické ukazatele odchovu telat. Za ekonomicky přijatelný se považuje chov krav po dobu pěti laktací. Dosažení vysokého produkčního věku vyžaduje kromě odpovídající výživy a splnění dalších podmínek pro optimální chov včetně nezbytné péče z hlediska plodnosti a zdravotního stavu krav. Jak uvádí Kvapilík a Zahrádková (2007), průměrný věk krav plemene salers při vyřazení z chovu je 87, 4 měsíců. Salerské plemeno se vyznačuje vynikajícími mateřskými vlastnostmi. U 99 % krav dochází ke snadnému telení. Díky širokému pánevnímu otvoru není telení ztrátové (viz. Obr. 13), z čehož vyplývají i nižší veterinární náklady ( Faure, 2005). Doba telení, věk při prvním zapuštění a prvním otelení tvoří každoroční produkční cyklus. Jak uvádí Teslík a kol. (1995), věk při prvním zapuštění u plemene salers je 26 měsíců a věk při prvním otelení 35 měsíců. Všeobecně je doporučováno praktikovat telení ve třech letech věku, a to jak ve Francii, tak i v ČR (Teslík a kol., 2000). Produkčními ukazateli u plemenic je počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda (minimálně 95) a hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP (minimálně 95%). Věk při 1. otelení by neměl být vyšší než 40 měsíců. I když růstová schopnost mladých zvířat umožňuje jejich zařazení do reprodukce již ve věku 16 až 18 měsíců, doporučuje se první připoustění jalovic ve věku 22 až 26 měsíců. Dalším produkčním ukazatelem plemenic je průměrná délka mezidobí, která se pohybuje v rozmezí 360 až 400 dní. Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu (Kvapilík a kol., 2007).
19
Tab. 6 Ukazatele reprodukce krav (podíl krve 88 – 100 % SA) dle Kvapilíka a kol. (2007)
Věk při prvním otelení (měs.)
Délka mezidobí (dnů)
2003
2004
2005
2003
2004
2005
31,2
31,2
32,4
438
401
407
U býků v inseminaci je nezbytné hodnocení dle indexu plodnosti (minimálně 90%) na základě podkladů centrální evidence. Produkčním ukazatelem býků v přirozené plemenitbě je počet plemenic v závislosti na délce připouštěcího období na základě podkladů KUMP, případně centrální evidence. Hodnocení se provádí dle indexu zabřezávání v rámci plemene (minimálně 90%) (ČSCHMS, 2006). Jak uvádí Kvapilík a kol. (2006), poměr inseminace a přirozené plemenitby v chovu krav bez TPM lze považovat za přiměřený, přičemž pozitivně je nutno hodnotit upřednostňování plemeníků z domácího šlechtění. V roce 2006 bylo využito celkem 9 býků plemene salers vybraných do plemenitby, podíl inseminace v chovech činil 13 %. Je tedy patrný nárůst jak v počtu býků vybraných do plemenitby (17 kusů), tak podíl inseminace v chovech (22 %). Vyšší počty býků zařazených do plemenitby souvisejí podle Kvapilíka, (2006) se zvyšováním stavů krav. ČR je několik let soběstačná v produkci býků určených pro plemenitbu. Importovaní plemeníci jsou využíváni zejména k produkci synů do plemenitby. K roku 2006 bylo vybráno 14 plemeníků salerského plemena z domácí produkce, 2 plemeníci pocházeli z importu.
20
Tab. 7 Počty narozených telat plemene salers v kontrolním roce 1996 – 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti
Rok
Naroz. telat celkem
Živě narozeno celkem Býků
Jalovic
Podíl %
Zmetání
Mrtvě
Úhyn
narozeno do 48 h.
1996
28
14
14
100,0
0
0
0
1997
45
23
22
100,0
0
0
0
1998
22
10
10
90,0
1
1
0
1999
32
19
13
100,4
0
0
0
2000
48
22
22
91,4
0
4
0
2001
39
23
16
100,0
0
0
0
2002
89
36
51
97,8
0
2
0
2003
120
57
62
99,2
0
1
0
2004
159
85
69
96,9
0
5
0
2005
84
43
37
95,2
2
2
0
2006
67
25
38
94,0
0
4
0
V této tabulce je uveden počet živě narozených telat podle pohlaví a procentický podíl živě narozených telat. Ztráty telat jsou členěny na zmetání, mrtvě narozená telata a úhyn do 48 hodin po narození.
21
Tab. 8 Průběh porodu telat u krav s podílem 80 – 100% SA v kontrolním roce 1998 – 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti
Hodnocení průběhu porodu v % Rok
1
2
1+2%
3
4
1998
78,9
15,8
94,3
5,3
0,0
1999
100,0
0,0
100,0
0,0
0,0
2000
87,2
2,6
89,7
10,3
0,0
2001
33,0
1,0
34,0
0,0
0,0
2002
100,0
0,0
100,0
0,0
0,0
2003
100,0
0,0
100,0
0,0
0,0
2004
100,0
0,0
100,0
0,0
0,0
2005
98,5
1,5
100,0
0,0
0,0
2006
100,0
0,0
100,0
0,0
0,0
V této tabulce je průběh porodu hodnocen jako podíl jednotlivých porodů z celkového počtu porodů. Hodnocení 1 – představuje porody bez pomoci ošetřovatele. Porody označené 2 – jsou porody, které vyžadují pomoc ošetřovatele. Jako komplikované porody jsou hodnoceny ty porody, při kterých je třeba asistence více než dvou osob nebo veterinárního lékaře (hodnocení 3) anebo císařský řez (hodnocení 4) (Metodika kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka za rok 2008). Hmotnost telete při narození patří mezi nejdůležitější údaje zjišťované v rámci kontroly užitkovosti, přestože se ze strany chovatelů jedná o hodnotu méně podstatnou. Tato hmotnost významně koreluje jednak s vlastním hodnocením průběhu porodu, jednak má vliv i na dosahovanou hmotnost telat ve120 a 210 dnech věku. Hmotnost při narození se zjišťuje vážením do 24 hodin po porodu (Teslík a kol., 2001).
22
Tab. 9 Hmotnost telat od krav s podílem 80 – 100% SA při narození v kontrolním roce 1998- 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti
Rok
Porodní hmotnost v % dle bodové klasifikace porodů 1
2
1+2
3
4
1998
40,3
41,7
0,0
43,0
0,0
1999
37,7
0,0
0,0
0,0
0,0
2000
35,9
37,0
35,9
37,5
0,0
2001
35,9
40,0
36,0
0,0
0,0
2002
36,1
0,0
36,1
0,0
0,0
2003
36,3
0,0
36,3
0,0
0,0
2004
35,0
0,0
35,0
0,0
0,0
2005
34,2
30,0
34,1
0,0
0,0
2006
34,7
0,0
34,7
0,0
0,0
V této tabulce jsou uvedeny průměrné hmotnosti telat narozených dle bodové klasifikace 1 – 4.
3. 7. Růstová schopnost telat plemene salers v ČR Z přírůstku telete ve věku 120 dní, kdy se provádí první vážení telat na pastvě, se provádí vlastní hodnocení mléčnosti matek. V tomto období, zhruba do věku čtyř měsíců, rozhoduje o dosahovaném přírůstku zejména mléčnost matky. Proto by tato hodnota měla být základem pro selekci matek. V pozdějším období odchovu, v souvislosti s klesající mléčností matky, se již větší měrou projevuje schopnost telete využívat objemné krmivo při vlastní pastvě. V tomto období se sleduje hmotnost telat v 210 dnech věku. Hmotnost v 365 dnech věku dosažena u mladých plemenných býků zařazených do testu vlastní růstové schopnosti je jedním ze selekčních kritérií pro zařazení do plemenitby (Teslík a kol., 2001). Kontrola užitkovosti masných plemen je základním prostředkem při šlechtění salerského skotu a zajišťuje důsledné naplnění selekčního i šlechtitelského programu.
23
Systém zjišťování hmotnosti je prováděn na základě Metodiky kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka, kdy se hodnotí růstové schopnosti dle hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech. Dalším kritériem růstové schopnosti je výkrmová schopnost a jatečné výsledky. Pro hodnocení tohoto ukazatele je třeba využívat výsledky porážek a klasifikace zvířat pomocí SEUROP (hodnocení jatečně upraveného těla) a jejich evidence v rámci CE ( ČSCHMS, 2006).
Tab. 10 Hmotnost telat podle genotypu matek s podílem 80 – 100% SA při narození, ve věku 120, 210 a 365 dní v kontrolním roce 1998 – 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti
Hmotnost telat ve věku Rok
Při narození
Ve 120 dnech
Ve 210 dnech
Ve 365 dnech
Býci
Jalovice
Býci
Jalovice
Býci
Jalovice Býci
Jalovice
1998
42,9
40,3
192,0
164,3
284,3
265,0
432,3
312,0
1999
38,8
36,1
187,6
169,8
281,7
255,3
474,0
386,0
2000
37,6
33,6
171,6
162,5
277,6
251,8
484,5
371,0
2001
36,9
34,9
187,8
160,3
305,3
269,8
494,5
369,0
2002
38,1
34,6
182,9
170,1
287,5
253,1
493,5
339,1
2003
37,7
34,2
192,4
168,8
291,4
270,9
519,0
345,9
2004
35,5
35,2
192,7
162,4
308,4
268,5
483,8
379,0
2005
35,1
34,2
182,8
164,6
299,4
263,3
503,3
386,3
2005
36,4
33,7
186,8
164,4
303,3
248,9
557,6
355,2
Hmotnost telat v této tabulce je členěna podle pohlaví. Hodnocení růstové schopnosti potomstva plemene salers je realizováno podle Metodiky kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka (ČSCHMS, 2008), přičemž se hmotnost telat přepočítává na jednotný věk 120, 210 a 365 dní.
24
3. 8. Šlechtění plemene salers v ČR Jak uvádí Šlechtitelský program plemene salers, na základě objektivně zjištěných vlastností zevnějšku, růstové schopnosti a užitkových vlastností se vybírají pro plemenitbu přednostně ta zvířata, jejichž uplatnění v populaci směřuje k naplnění chovného cíle. Tento výběr je hlavním úkolem selekčního programu, který se průběžně mění, stejně jako i jeho konkrétní požadavky, jelikož se populace jako celek vyvíjí. Matky býků plemene salers jsou vybírány na základě plemenných hodnot pro průběh porodu, hmotnost při narození ve 120, 210 dnech věku a na základě hodnocení zevnějšku a výsledku reprodukce. Z reprodukčních ukazatelů je hodnocena délka mezidobí. U plemenných hodnot pro výše uvedené ukazatele se stejný důraz klade na přímý a maternální efekt. Při hodnocení zevnějšku musí matka býků ve všech ukazatelích dosáhnout minimálního požadovaného hodnocení. Kritéria pro výběr matek býků stanovuje a aktualizuje s ohledem na vývoj populace Rada plemenné knihy plemene salers, která také rozhoduje o zařazení plemenic mezi matky býků ve sporných případech. Obecnými podmínkami pro výběr matky býků je tedy zápis do plemenné knihy plemene salers a dobrý zdravotní stav. Otcové býků jsou vybíráni podle vypočtených plemenných hodnot, které se upřesňují a na základě hodnocení zevnějšku a vlastní užitkovosti. Plemenné hodnoty jsou hodnoceny v přímém efektu pro průběh porodu, hmotnost při narození, ve věku 210 a 365 dní. Kritéria pro výběr otců býků stanovuje a aktualizuje s ohledem na vývoj populace Rada plemenné knihy plemene salers, která taktéž rozhoduje o zařazení plemenice mezi otce býků ve sporných případech. Stejně jako u výběru matek býků je obecnými podmínkami zápis do plemenné knihy a dobrý zdravotní stav, přičemž výběr otců je zajišťován z býků inseminačních nebo z býků z přirozené plemenitby (ČSCHMS, 2006). Podle Veselovské a Přibyla (2006), selekce plemeníků je mnohem přísnější a důležitější. Býci jsou proto testováni v několika krocích. Selekce by měla být založena na plemenných hodnotách býků. Nejpřísnější selekcí procházejí před zařazením do odchoven plemenných býků. Po ukončení testu vlastních růstových schopností v odchovnách je již vlastní selekce do chovu mírnější. V budoucnosti by bylo vhodné rozšířit vlastnosti zahrnuté do odhadu plemenných hodnot o další skupiny. Zejména stále chybí plemenné hodnoty pro vlastnosti plodnosti a hodnocení jatečně
25
opracovaného těla (SEUROP), které jsou již v některých zemích do genetického hodnocení zahrnuty.
3. 9. Srovnání plemene salers s ostatními masnými plemeny Jak uvádí Kvapilík (2007), mezi masnými plemeny chovanými v ČR existují určité rozdíly ve hmotnostech telat při narození a v obtížnosti porodů.
Tab. 11 Porodní hmotnosti a průběh porodů podle plemen (rok 2005), 88 – 100% daného plemene (Kvapilík, 2007)
Porodní hmotnost (kg)
Podíl obtížných porodů
Plemeno
(%) Býci
Jalovice
2004
2005
2004
2005
2004
2005
CH
41
42
38
39
2,5
3,5
AA
36
37
33
34
0,9
0,9
HE
35
35
32
33
0,3
0,9
MS
39
40
37
37
0,5
1,8
LI
40
41
37
38
3,2
1,7
BA
39
44
37
40
5,5
7,5
PI
40
41
37
37
14,0
11,0
GS
41
40
37
38
2,0
4,1
SA
36
35
35
34
0,0
0,0
Z této tabulky vyplývá, že mezi masnými plemeny chovanými v ČR existují ve hmotnostech telat při narození a v obtížnosti porodů značné rozdíly. Z hlediska obtížnosti porodů výrazně nejhorší hodnocení vykazuje plemeno belgické modré, u něhož bylo 96,9 % klasifikováno jako „obtížné“. Vyšší podíl obtížných porodů byl vykázán u plemene piemontese (11,0 %), blonde d’aquitaine (7,5 %), charolais (3,5 %) a gascone (4,1 %). U dalších plemen se podíl obtížných porodů pohyboval na přijatelné
26
úrovni do 2,5 %. Salerské plemeno z tohoto hodnocení vyšlo s nejlepším hodnocením (0,0 %), což je jeho velkou předností. Jak dále uvádí Kvapilík (2007), vztah mezi porodní hmotností telat a podílem obtížných porodů u býčků a jaloviček (bez plemen highland, galloway a belgické modré) vyjadřují koeficienty korelace 0,663 a 0,557, které potvrzují vztah mezi porodní hmotností telat a podílem obtížných porodů. Tyto vztahy by měly být zohledňovány při výběru plemen a plemeníků k plemenitbě. Pilarczyk (2008) uvádí srovnání tělesné hmotnosti a reprodukčních výkonů krav různých plemen provedené za rovnocenných podmínek v Západním Pomořansku (West Pomerania). Cílem studie bylo porovnat tělesnou hmotnost a parametry reproduktivních schopností u samic různých plemen po jejich dovozu do Polska od roku 1995 do roku 1997. Analýzy zahrnovaly pět plemen skotu: red angus, salers, herefors, limousin a simmental. Byla porovnána tělesná hmotnost a intervaly mezi otelením během období od jejich příjezdu do Polska v roce 1995 do roku 2002 s tím, že následná otelení jsou v analýzách také zahrnuta. Dalšími aspekty analýzy byly potíže při porodu, zmetání, narození mrtvého mláděte a porody dvojčat. Analýza reprodukčních schopností skotu prokázala, že studovaná plemena se liší v intervalech mezi otelením. Nejlepších výsledků dosahovaly krávy plemene simmental a limousine, zatímco u red angus se projevila nejslabší schopnost. Byl také potvrzen vliv následných otelení na intervaly mezi oteleními. Nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi dospělými kravami ve vztahu tělesné hmotnosti a snadného průběhu porodu. Dále Polarczyk uvádí (2007) srovnání růstových výsledků telat a schopností kojení krav u různých plemen skotu provedené za stejných podmínek v severozápadním Polsku. Byly porovnávány výsledky kojení telat a schopnosti krav u pěti plemen skotu dosažené za stejných podmínek v regionu Západní Pomořansko (West Pomerania). Studie zahrnovala 549 krav 1979 telat (1007 jalovic 972 býků) těchto plemen: red angus, salers, hereford, limousine a simmental. Krávy a telata byly chovány venku po dobu jednoho roku. Krmení a systémy péče byly stejné pro všechna plemena během studovaného období. Telata zůstávala se svými matkami do šesti až devíti měsíců věku. Při intenzivním krmení byly zaznamenávány velmi dobré parametry péče o telata společně s velmi dobrou nebo dobrou produkcí mléka u krav.
27
4 MATERIÁL A METODIKA 4. 1. Popis lokality Společnost pod názvem RANČ 3x/D, spol. s r.o. se nachází na Českomoravské vysočině v obci Sobiňov. Tato společnost zakoupila 1. 3. 2000 základní stádo plemene salers v počtu 15 kusů březích jalovic z Německa. Společnost RANČ 3x/D, spol. s r.o. hospodaří v mírně teplé oblasti ve výšce 554 m. n. m., s průměrnou roční teplotou 7°C. Jak uvádí údaje Meteorologické stanice v Přibyslavi, průměrná roční teplota maxim je 29° C, minim - 18° C, průměrná roční rychlost větru je 5 m/s, průměrná roční relativní vlhkost 85% a průměrný roční úhrn srážek činí 750 mm, z toho suma srážek ve vegetačním období je 450 – 500 mm. Sobiňov se rozkládá na rozhraní CHKO Železné hory a Žďárské vrchy a v roce 1994 zde byla vyhlášena též Přírodní rezervace Niva Doubravy. Celková výměra chráněného území činí 68 hektarů a na dalších 15 hektarech je současně zřízeno ochranné pásmo.
Roste zde řada ohrožených a chráněných druhů rostlin, např.
prstnatec májový, vachta trojlistá, všivec lesní, tolice bahenní. Zvířenu reprezentují především druhy vlhkých luk a mokřadů. Lokalita je biotopem řady druhů obojživelníků a plazů, např. čolek obecný, čolek horský, ještěrka živorodá, užovka obojková, zmije obecná. Sušší část luk je pravidelně sklízena zemědělskou mechanizací. Vlhké louky doplňují mokřadní společenstva vysokých ostřic a rákosin. Vzácně se nacházejí drobné enklávy rašeliništní vegetace a malá prameniště. Ve druhé vegetaci zde rostou jehličnaté lesy s dominantním zastoupením smrku, dále borovice, modřín a jedle. Z listnatých stromů je nejvíce zastoupený buk, olše a bříza. V geologickém podloží se stýkají křídové usazeniny s vyvřelinami Ranského masivu, které jsou překryty náplavami řeky Doubravy.
4. 2. Charakteristika hospodářství Ve výše uvedených klimatických a přírodních podmínkách hospodaří společnost RANČ 3x/D spol. s r.o. na 150 ha, z toho 63 ha tvoří pastviny, 10 ha lesy, 17 ha orná půda a zbytek je tvořen loukami. Počet kusů základního stáda plemene salers vzrostl od roku 2000 na 123 kusů, z toho 32 býků, 91 jalovic a krav. Činnost společnosti se dále rozšířila také o chov pštrosů a koní.
28
Celé obhospodařované území se nachází v 2. zóně CHKO, a proto je pro pastviny i část luk povolena menší zátěž na hektar. Celková rozloha pastvin, rozdělena na sekce, se nachází na velmi členitém terénu s vysokým převýšením, mnoha alejemi, stromořadím a okraji lesů, kde mají zvířata možnost úkrytu v letním období před slunečním zářením. Zpevnění náhonových cest je vyřešeno vysypáním makadamem, což má význam jako prevence tvoření nežádoucích úvozů v důsledku značného rozbahnění a vodní eroze. Ohrady jsou z 90 % pevné, tvořené betonovými sloupky a drátem s barevnými pásky. Obslužnost stáda a manipulaci se zvířaty umožňují brány a vstupy mezi jednotlivými sekcemi. Pohodu zvířat na pastvině zvyšuje dostatečné množství stromů a keřů, tvořící stíněnou závětrnou plochu pro odpočinek zvířat, a proto zástěnky a přístřešky zde nejsou nutné. K dokrmování skotu slouží příkrmiště, a to v blízkosti napaječek, kam je přiváděna pitná voda ze studny. V místech, kde není přístup k vodě, je voda přivážena v cisternách. Plochy v okolí napaječek a příkrmišť jsou zpevněny, aby zde vzhledem k velké koncentraci zvířat na malé ploše nedocházelo zejména za vysokých srážek k rozbahnění půdy. Dobytek se pohybuje po pastvině po celé pastevní období. Podle potřeby je prováděno ošetřování pastevní plochy a porostu formou smykování na jaře a kosení nedopasků. K ustájení a ochraně před nepříznivými klimatickými podmínkami slouží skotu v zimním období zimoviště, kde je z hlediska welfare plemene salers kalkulováno přibližně se 7m2. Nejpřirozenějším způsobem konzumace píce je pro salerské plemeno spásání travních porostů. Na úrovni přírůstků na pastvinách se podílí do značné míry kvalita píce. Nelze jej však odvozovat jen z obsahu živin v píci, ale zvířata musí shledávat porost chutným a pak jsou schopna přijmout ho ve velkém množství. V pastevním porostu se nachází především nízké trávy, zejména jílek vytrvalý, lipnice luční a bojínek luční, z jetelů je to pak jetel plazivý. Skot má také k dispozici seno, mačkaný oves a ječmen, a pro vyrovnaný obsah všech prvků ve výživě mineralizovaný liz s obsahem selenu, a taktéž soliště. Pro přikrmování doplňkovými krmivy a podávání soli a minerálních látek slouží jednoduché dřevěné žlaby.
29
4. 3. Zdravotní stav stáda plemene salers Podle zkušeností chovatelky je možno shrnout následující: Zvířata salerského plemene společnosti RANČ 3x/D, spol, s r.o. jsou dobře ovladatelná a rychle se adaptují (viz. Obr. 15). Mají klidnou povahu, pouze v období telení se intenzivně projevuje mateřský pud. Povahové vlastnosti jsou individuální a velmi často záleží na přístupu chovatele. Taktéž při výběru plemenných býků se přihlíží k povahovým vlastnostem jejich matek, aby se tak předešlo případným problémům s manipulací do budoucna. Celkový zdravotní stav stáda je velmi dobrý s minimální nemocností. Téměř 99 % telat se rodí bez problémů a životaschopných. Dosud se v jednom případě objevil u narozeného telete nedostatek selenu. Důsledkem toho byla neschopnost telete sát mateřské mléko a po určité době na umělé výživě uhynulo. Za celé chovatelské období se dosud vyskytly ve čtyřech případech porody dvojčat, z toho vždy opačného pohlaví. V jednom případě se jednalo o porod s fatálními důsledky pro matku z důvodu výhřezu dělohy. Z těchto tří porodů dvojčat dosáhl reprodukčního věku jeden býk. Dvě jalovice, narozené v roce 2007 jsou zdravé a životaschopné. V průběhu chovu tohoto plemene se u dvou krav objevila mastitida, úspěšně přeléčená antibiotiky, a v jednom případě zánět dělohy s fatálními následky. V období krmení senem se výjimečně objevují záněty očních spojivek z prašného prostředí. V jarním období 2007 bylo celé stádo preventivně očkováno pro podezření z virózy, která se projevovala kašláním zvířat. Ošetřování rohů a paznehtů je minimální. Pouze ve dvou případech došlo k ošetření paznehtu v důsledku zapíchnutí cizího předmětu. V červnu 2007 byl zapotřebí veterinární zásah u zlomené končetiny dvoudenního telete. Byla provedena osteosyntéza a po týdenní léčbě antibiotiky a fixaci železnými dlahami bylo tele vyléčeno. Každoročně se provádí preventivní povinné vyšetření na brucelózu a bovinní leukózu. Pro jatečný skot je také povinné vyšetření na BSE. Vzhledem k tomu, že krávy nejsou po otelení vyčerpávány vysokou produkcí mléka jako krávy dojené, je zde minimální procento vyřazených krav ze zdravotních důvodů.
30
4. 4. Reprodukce a způsoby plemenitby ve stádě plemene salers Chov masného skotu je daleko blíže přírodě než chov skotu plemen kombinovaných a dojných. Tomu odpovídá i plemenitba. Pokud nemá chovatel nějaké speciální důvody, je nezbytné pro co nejlepší výsledky chovu a tím i jeho rentabilitu striktně dodržovat sezónnost (Teslík a kol. 1995). Jak dále uvádí Teslík a kol. (2000), úkolem chovatele je využít řízené reprodukce stáda k produkci vyrovnané kolekce telat, která ve věku tří měsíců půjdou s matkami na pastvu. Mladý pastevní porost pozitivně působí zejména na mléčnost krav a tím je maximálně využito růstových schopností telat v tomto období. Zapouštění plemenic salerského plemene společnosti RANČ 3x/D spol. s r. o. bylo nejprve prováděno přirozenou plemenitbou, později inseminací, která měla své výhody i nevýhody. Mezi výhody patřil především přenos genetického zisku původem francouzského plemeníka, který byl prověřen kontrolou dědičnosti, a taktéž individuální připařovací plán. Nevýhodou byla náročnost z důvodu detekce říje na pastvinách, odchyt plemenic, vysoká cena spermatu zajištění organizační a technické pro provedení inseminace. V tomto stádu se tedy neosvědčila jak inseminace, tak synchronizace říjového cyklu plemenic hormonálními přípravky. V průběhu reprodukce tohoto stáda se potvrdilo, že inseminace jako jediná metoda nebyla funkční, neboť v mnoha případech nezabřezly všechny plemenice během dvou měsíců a část plemenic nezabřezla vůbec. Od roku 2007 má tento chov svého plemenného býka, vyselektovaného z vlastního chovu (viz. Obr. 14). Byl vybrán plemeník ve velmi dobré chovné kondici, a z hlediska povahových vlastností byl klidnější. Tento býk byl zařazen do plemenitby jako dvouletý, neboť pohlavní dospělost u plemene salers je pozdější ve srovnání s ostatními plemeny. Podle Teslíka, (1995) se zapouštění plemenic oběma způsoby, tj. přirozenou plemenitbou nebo inseminací, nevylučují, naopak při vhodném použití se vzájemně doplňují. Rozhodnutí o způsobu plemenitby závisí na chovateli s ohledem na velikost stáda, možnost ustájení, zajištění krmiv, apod. Přesto je řízení reprodukce při inseminaci organizačně náročnější. Jedná se zejména o vyhledávání říjících se krav, jejich fixaci a zjišťování gravidity
31
4. 5. Vlastní zpracování výsledků Data, použitá v této bakalářské práci, byla převzata ze zootechnické dokumentace společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. Bylo provedeno hodnocení následujících ukazatelů: - počet krav a jalovic, zařazených v daném roce do reprodukce - počet narozených telat v daném roce - počet telat uhynulých během roku - počet telat (z celkového počtu narozených v daném roce) ponechaných v chovu a prodaných na jatka - porovnání počtu telat narozených po inseminaci a po přirozené plemenitbě - počet narozených dvojčat v daném roce z celkového počtu narozených telat
32
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5. 1. Rozšíření stáda konkrétního chovu salerského plemene Tab. 12 Počet krav zařazených v daném roce do reprodukce
Rok
Krávy
Jalovice
2000
15
0
2001
15
0
2002
15
5
2003
18
5
2004
20
7
2005
20
8
2006
30
12
2007
40
15
2008
45
12
Z původního počtu 15 ti březích jalovic dovezených z Německa 1. 3. 2000 došlo k navýšení počtu krav ve stádě na 45 kusů ke konci roku 2008. Od listopadu do prosince 2000 ve stádě průběžně působil býk. Z výše uvedených výsledků je zřejmé rozšíření stáda od r. 2000 do r. 2008, a tím i zvýšení obratu stáda krav.
33
5. 2. Reprodukční schopnosti v konkrétním chovu Tab. 13 Počet narozených telat v kontrolním roce
Rok
Narozeno telat celkem
Živě narozeno celkem
Zmetání celkem
Mrtvě narozeno
Býků
Jalovic
2000
15
8
7
0
0
2001
6
5
1
0
0
2002
14
6
8
0
0
2003
17
10
7
0
0
2004
20
8
12
0
0
2005
24
6
18
0
0
2006
26
13
13
0
0
2007
40
20
20
0
0
Z počtu narozených telat v jednotlivých sledovaných letech je možno porovnat počty býků a jalovic. Tento stav je poměrně vyrovnaný, pouze v r. 2001 a 2003 převládal počet narozených býků a v r. 2004 a 2005 počet narozených jalovic. Z výsledků dále vyplývá výborné reprodukční vlastnosti plemene salers, neboť ani v jednom z kontrolních roků nedošlo ke zmetání a narození mrtvého mláděte. Početní stav k září 2008 činí 14 býků a 19 jalovic.
Tab. 14 Porovnání počtu narozených telat po přirozené plemenitbě a po inseminaci
Rok
Počet narozených telat Po přirozené plemenitbě
Po inseminaci
2004
13
7
2005
18
6
2006
19
7
34
V tabulce jsou uvedeny pouze roky, ve kterých se inseminace prováděly. V roce 2003 bylo inseminováno 15 krav a jalovic, z toho se narodilo v r. 2004 7 telat. Do přirozené plemenitby šlo celkem 16 krav a jalovic, z toho se narodilo 13 telat. V roce 2004 bylo inseminováno taktéž 15 krav a jalovic, z toho se narodilo v r. 2005 6 telat. Do přirozené plemenitby šlo 21 krav a jalovic, z toho se narodilo 18 telat. V roce 2005 bylo inseminováno 20 krav a jalovic, z toho se narodilo v r. 2006 7 telat. Do přirozené plemenitby šlo 21 krav a jalovic, z toho se narodilo 19 telat. V roce 2001 a 2002 ve stádě průběžně působil býk ZSA 027. V roce 2003 probíhala ve stádě přirozená plemenitba býkem z vlastního chovu. V roce 2007 působil ve stádě býk ZSA 073 a všechna telata se narodila po přirozené plemenitbě, stejně tak i v roce 2008. Z doložených výsledků je zřejmé, že inseminace má v daném chovu jen velmi nízkou úspěšnost. Chovatelka se proto rozhodla nadále využívat přirozenou plemenitbu.
Tab. 15 Počet telat uhynulých během odchovu v kontrolním roce
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Počet
0
0
1
0
0
2
2
1
telat
V r. 2002 byla předčasně odvezena na jatky kráva po porodu z důvodu výhřezu dělohy. Ve stejném roce se narodila dvojčata (býk a jalovice). Býk uhynul ve stáří tří dnů. V r. 2005 byl z celkového počtu narozených býků předčasně odvezen na jatky jeden býk ve stáří devíti měsíců z důvodu úrazu a dále jedna jalovice po zápalu plic. V r. 2006 byl odvezen na jatky z celkového počtu narozených býků ve stáří jednoho roku jeden býk v důsledku úrazu, stejně jako druhý býk ve stáří devíti měsíců. V r. 2007 byla na jatky předčasně odvezena jalovice z dvojčat, narozená v r. 2001 a dále jeden býk v důsledku úrazu.
Tab. 16 Počet narozených dvojčat v daném roce z celkového počtu narozených telat
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet
0
0
1
0
0
0
1
1
1
dvojčat
35
Z výsledků je zřejmé, že z celkového počtu sledovaných roků se ve čtyřech případech narodila dvojčata, a to vždy býk a jalovice. Z toho jeden býk uhynul ve třech dnech po porodu a jedna jalovice byla vyřazena z chovu a odvezena na jatky.
5. 3. Obrat stáda sledovaného chovu v daném roce Tab. 17 Počet býků a jalovic (z celkového počtu živě narozených v daném roce) ponechaných v chovu a prodaných na jatky . Rok
Býci
Jalovice
Chov
Jatky
Chov
Jatky
2000
0
8
7
0
2001
0
5
1
0
2002
0
5
8
1
2003
0
10
7
0
2004
1
7
12
0
2005
0
5
17
0
2006
0
11
13
0
2007
0
20
20
1
V r. 2004 byl ponechán v chovu plemeník ve velmi dobré chovné kondici a do plemenitby byl zařazen jako dvouletý. Všichni ostatní býci se dostali na jatky již v jatečné hmotnosti, z toho pouze čtyři předčasně v důsledku úrazu. Jalovice byly všechny ponechány do chovu, z toho předčasně jedna jalovice z dvojčat byla z chovu vyřazena.
36
6 ZÁVĚR Uplatnění a obliba chovu salerského plemene skotu, jako jednoho z dvanácti čistokrevných masných plemen chovaných v České republice, spočívá především ve využití předností, které toto plemeno jistě má. Plemeno salers bylo vyšlechtěno na tvrdost a přežitelnost v tvrdém klimatu s ohledem na přírůstek, produkci mléka i masa. Přesto, že pochází z oblasti vulkanického pohoří sopečné pahorkatiny v Centrálním masivu Francie, v 60. letech se rozšířilo po celé Francii a v současné době je chováno více než 170 tisíc krav v jižní, severní a severovýchodní Francii. Velkou předností salerského plemene, která je v zemi původu plně využívána, je bezproblémová a bezztrátová možnost chovu ve velmi tvrdých a ztížených podmínkách. Plemeno je také využíváno ke křížení s ostatními masnými plemeny (charolais, limousine). Je využíváno hlavně k produkci čistokrevných zvířat a kříženců pro zástav, který je ve specializovaných podnicích pro výrobu masa velmi ceněn. Chovný cíl francouzského selekčního programu je zaměřen na zlepšení mléčné i masné užitkovosti (tělesný rámec, kvalita jatečného těla, růstová schopnost). Zvířata jsou kontrolována ve dvou hlavních ukazatelích (mléko, růst) a podle okamžitého stavu jsou zvířata zařazena do zkoušek vlastní užitkovosti nebo zkoušek potomstva na stanicích. Od r. 1981 je ve Francii v provozu odchovna býků pro přirozenou plemenitbu, kde jsou testy prováděny od 8 do 14 měsíců věku býka. Z této stanice jsou vybíráni nejlepší plemeníci do inseminace jako otcové býků další generace. Domnívám se, že všech předností, které salerské plemeno má, by bylo velmi výhodné ve větší míře využít také v České republice. V současné době jsou chována v oblasti Šumavy dvě stáda čistokrevných zvířat a jedno stádo kříženců F1 generace a dále v ostatních oblastech je to jen několik menších chovů. Myslím, že zejména v horských a podhorských oblastech i v oblastech vysočiny by se jistě velmi dobře využila odolnost tohoto plemene vůči extrémnímu klimatu, dobrých končetin s velmi odolnou černou rohovinou na paznehtech i hustého osrstění těla. Taktéž při manipulaci by každý chovatel jistě rád využil dobré ovladatelnosti i rychlé adaptability k novému prostředí. Další předností salerského plemene je dobrá reprodukce a plodnost, která je dána zejména počtem živě narozených telat na 100 krav základního stáda a počtem zabřezlých plemenic. Velmi významnou předností jsou taktéž bezproblémové porody
37
bez asistence (až 96 % porodů), dlouhověkost plemenic, vynikající mateřské vlastnosti i vysoká mléčnost v době laktace. Například hmotnost býčků je do odstavu výrazně ovlivněna mléčností matek a hmotnost telat při odstavu vykazuje velké variační rozpětí (od 231 kg až do 317 kg). Z důvodu snadných porodů jsou krávy salerského plemene ve Francii využívány ke křížení s velmi osvalenými býky (nejčastěji s plemenem charolais). Salerské plemeno společně s plemenem české strakaté zajišťuje v ČR velmi dobrou mléčnost a průměrnou masnou užitkovost. Také velikost krav po prvním otelení ukazuje na vhodnost zařazení tohoto plemene do hybridizačního programu v chovu krav bez tržní produkce mléka. Chovatelský zájem v ČR o toto plemeno se již projevil při výběrech plemenných býků. Velmi pozitivně je hodnocena zejména stavba končetin a tělesný rámec zvířat. Všech těchto pozitivních vlastností salerského plemene velmi vhodně využívá chovatelka konkrétního chovu společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. v Sobiňově na Českomoravské vysočině a dosahuje velmi dobrých výsledků. Zkušenosti chovatelky jsou dobré i z hlediska zdravotního stavu stáda, který úzce souvisí s vynikajícími vlastnostmi, odolností a přizpůsobivostí tohoto plemene. Jedinou negativní zkušeností v tomto chovu se ukázalo využívání inseminací, které však nesouvisí pouze s tímto konkrétním plemenem, ale projevuje se v malých chovech obecně. Při přirozené plemenitbě je dosahováno obvykle vyššího stupně zabřezávání krav, resp. většího počtu narozených telat ve srovnání s uplatněním inseminací. Domnívám se, že k rozvoji chovu plemene salers by mohla přispět v neposlední řadě i stabilní podpora ze strany státu ve formě dotací. Možností chovu salerského plemene by mohly být zejména oblasti s významným poškozením ekosystému, a to po rekultivaci těchto ploch na TTP s následným využitím pro chov. V současné době také dochází k postupnému převedení části mléčných stád na chov bez TPM v LFA oblastech, což by mohlo být taktéž zajímavé pro případné chovatele plemene salers, a to z důvodu kvality vyprodukovaného masa, neboť rozhodujícím faktorem konzumace masa je jeho kvalita. Vzhledem k tomu, že hovězí maso je důležitým produkčním artiklem našeho zemědělství, je úkolem do budoucna jeho spotřebu zvýšit. To je podle mého názoru možné pouze za předpokladu zvýšení kvality, jakosti a vlastností hovězího masa. Protože jsem, v pro mě dostupných materiálech, neměla možnost srovnat kvalitu a složení masa salerského plemene s ostatními masnými plemeny chovanými v ČR, 38
chtěla bych se touto problematikou v budoucnu zabývat. Protože nutriční hodnota je ve výživě hodnocena nejvýše a je dána chemickým složením svaloviny, k získání dostatečných informací o kvalitě masa plemene salers bych využila základní údaje o obsahu vody, bílkovin, tuků, příp. popela a tyto bych vyhodnotila a porovnala s hodnotami pro ostatní masná plemena.
39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Čejna, V.: Současná situace znalostí přechodu aromatických látek bylin do chuťových profilů sýrů v České republice. Výzkum v chovu skotu, 2004, 3, s. 28, ISSN 0139-7265. Guardiánová, J.: Africký skot v České republice. Náš chov, 2008, 7, s. 34, ISSN 0027-8068. Farruggia A. et al.: Diet selection of dry and lactating beef cows grazing extensive pastures In late autumn. Grass and forage science, 2006, 61, ISSN 0142-5242. Faure, B.: Seminář „Chov plemen gasconne a salers v ČR“, Praha, 2005. Hrabě, F., Buchgraber, K.: Travní porosty. Brno, 2005, MZLU, ISBN 80-7157-816-9. Kopecký, J.: Uzávěrky kontrol užitkovosti za rok 1996 – 2006. Praha, Český svaz chovatelů masného skotu. Kvapilík, J. a kol.: Ročenka 2006. Chov skotu v České republice. Praha, 2007, ISBN 978-80-239-9395-0. Kvapilík, J., Zahrádková, R.: Vybrané ukazatele chovu krav bez tržní produkce mléka. Náš chov – příloha Masný skot speciál, 2007, s. 25-27, ISSN 0027-8068. Matějíček, M.: Vliv minerální a vitaminové výživy na ekonomiku chovu masného skotu. Zpravodaj ČSCHMS, 2007, 1, s. 14-15, MK ČR E 14344. Pařilová, M.: Co stojí za zbarvením srsti zvířat? Náš chov, 2007, 6, s. 16-17, ISSN 0027-8068. Pilarczyk, R., Wojcik, J.: Comparison of body weight and reproduction performance in cows of various beef breeds managed under equal conditions in West Pomerania. Archiv fur tierzucht-Archives of animal breeding, 2008, 51, ISSN 0003-9438 Pilarczyk, J., Wojcik, J.: Comparison of calf rearing results and nursing cow performance in various beef breeds managed under the same conditions in northwestern Poland. Czech journal of animal science, 2007, 52, ISSN 1212-1819. Přibyl, J.: Metody hodnocení zvířat jsou trvalá soutěž. Náš chov – příloha Masný skot speciál, 2007, s. 16-17, ISSN 0027-8068. Říha, J. a kol.: Využití diferencí mezi masnými plemeny k efektivní produkci. Šumperk, 2002, Asociace chovatelů masných plemen v Rápotíně, ISBN 80-903143-0-9. Šeba, K.: IBOVAL ve Francii a odhad plemenných hodnot v České republice. Náš chov, 2005, 7, s. 35-37, ISSN 0027-8068. Teslík, V. a kol.: Chov masných plemen skotu. Praha, 1995, APROS, ISBN 80901100-5-3.
40
Teslík, V. a kol.: Management stáda masného skotu. Praha, 2001, Ústav zemědělských a potravinářských informací, ISBN 80-7271-187-7. Teslík, V. a kol.: Masný skot. Praha, 2001, AGROSPOJ. Velechovská, J.: Obliba plemene gasconne a salers stoupá. Farmář, 2006, 3, s. 59-60, ISSN 1210-9789. Velechovská, J.: Rustikální plemena skotu. Farmář, 2006, 1, s. 41-42, ISSN 12109789. Velechovská, J.: Rustikální plemena skotu v Uhříněvsi. Farmář, 2007, 12, s. 44-45, ISSN 1210-9789. Český svaz chovatelů masného skotu: Šlechtitelský program plemene salers. Praha, 2006.
41
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Tělesné rozměry dospělých zvířat (Šlechtitelský program, 2008) Tab. 2 Hmotnost mladých zvířat (Šlechtitelský program, 2008) Tab. 3 Počet zvířat (2003) (Faure, 2005) Tab. 4 Chovy v KU (Faure, 2005) Tab. 5 Stavy krav včetně kříženek v kontrole užitkovosti (Šlechtitelský program, 2008) Tab. 6 Ukazatele reprodukce krav (podíl krav 88 – 100 % SA) (Kvapilík a kol., 2007) Tab. 7 Počty narozených telat plemene salers v kontrolním roce 1996 – 2006 (Ptáčková, 2006) Tab. 8 Průběh porodu telat u krav s podílem 80 – 100 % SA v kontrolním roce 1998 – 2006 (Ptáčková, 2006) Tab. 9 Hmotnost telat od ktav s podílem 80 – 100 % SA při narození v kontrolním roce 1998 – 2006 (Ptáčková, 2008) Tab. 10 Hmotnost telat podle genotypu matek s podílem 80 – 100 % SA při narození, ve věku 120, 210 a 365 dní v kontrolním roce 1998 – 2006 (Ptáčková, 2008) Tab. 11 Porodní hmotnosti a průběh porodů podle plemen (rok 2005), 88 – 100 % daného plemene (Kvapilík, 2007) Tab. 12 Počet krav a jalovic zařazených v daném roce do reprodukce (Ptáčková, 2008) Tab. 13 Počet narozených telat v kontrolním roce (Ptáčková, 2008) Tab. 14 Porovnání počtu narozených telat po přirozené plemenitbě a po inseminaci (Ptáčková, 2008) Tab. 15 Počet telat uhynulých během odchovu (Ptáčková, 2008) Tab. 16 Počet narozených dvojčat v daném roce z celkového počtu narozených telat (Ptáčková, 2008) Tab. 17 Počet býků a jalovic (z celkového počtu živě narozených telat v daném roce) ponechaných v chovu a prodaných na jatky (Ptáčková, 2008)
42
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Salerské plemeno bez tržní produkce mléka (Faure, 2005) Obr. 2 Dojené stádo – jeden ze způsobů selekce ve Francii (Faure, 2005) Obr. 3 Dobré končetiny s odolnou černou rohovinou na paznehtech (Faure, 2005) Obr. 4 Kamenitý terén bez nebezpečí zchromnutí (Faure, 2005) Obr. 5 Odolnost plemene vůči extrémnímu klimatu (Faure, 2005) Obr. 6 Spásání trvalých travních porostů (Faure, 2005) Obr. 7 Standard plemene salers a vynikající mateřské vlastnosti (Faure, 2005) Obr. 8 Jižní Afrika – kříženci se salers (Faure, 2005) Obr. 9 Severní Amerika – kříženci salers s plemenem hereford (Faure, 2005) Obr. 10 Oblasti chovu plemene salers ve Francii (Faure, 2005) Obr. 11 Expanze plemene salers do celého světa (Faure, 2005) Obr. 12 Mladí býci ve výkrmu (Faure, 2005) Obr. 13 Velký pánevní otvor – snadné telení (Faure, 2005) Obr. 14 Býk Max z Ranče, č. ZSA 073, Sobiňov (Ptáčková, 2008) Obr. 15 Salerské plemeno ze společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. v Sobiňově (Ptáčková, 2008) Obr. 16 Vynikající kvalita masa - barva, mramorování (Faure, 2005) Obr. 17 Výjimečně chutné hovězí maso (Faure, 2005)
43
PŘÍLOHY
44
Obr.1 Salerské plemeno (Faure, 2005)
Obr. 2 Dojené stádo plemene salers (Faure, 2005)
45
Obr. 3 Černá rohovina na paznehtech (Faure, 2005)
Obr. 4 Odolnost rohoviny v kamenitém terénu (Faure, 2005)
46
Obr. 5 Odolnost plemene vůči klimatu (Faure, 2005)
Obr. 6 Spásání trvalých travních porostů (Faure, 2005)
47
Obr. 7 Mateřské vlastnosti (Faure, 2005)
Obr. 8 a obr. 9 Kříženci s plemenem salers (Faure, 2005)
48
Obr.10 Rozšíření chovu ve Francii (Faure, 2005)
R.G.A. 2000 0-
50
50 -
500
500 -
5000
5000 -
10000
10000 - 100000
49
Obr.11 Chov plemene salers ve světě (Faure, 2005) g
50
Obr.12 Výkrm mladých býků (Faure, 2005)
Obr.13 Velký pánevní otvor (Faure, 2005)
51
Obr. 14 Plemenný býk Max z Ranče (Ptáčková, 2008)
Obr. 15 Stádo společnosti RANČ 3x/D, spol.s r.o. (Ptáčková, 2008)
52
Obr. 16 Barva a mramorování masa (Faure, 2005)
Obr.17 Vynikající chuť hovězího masa (Faure, 2005)
53
