Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Etologie kura domácího ve výkrmu Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Martina Lichovníková, Ph.D Brno 2007
Vypracovala: Andrea Hlásenská
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma……………………….…………….…….. ……………………………………………………………………………………………. vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne……………………………………………….. podpis diplomanta………………………………..
Děkuji Ing. Martině Lichovníkové, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za odborné vedení, trpělivou pomoc, kterou mi během zpracování diplomové práce poskytla. Mé poděkování patří také Ing. Markétě Pokludové za trpělivou pomoc při etologickém pozorování a Ing. Šárce Nedomové za pomoc při stanovování pevnosti kostí.
ANOTACE Cílem práce bylo zjistit vliv výběhu při výkrmu brojlerů a kohoutů nosného typu na jejich chování a aktivity a porovnat jejich užitkovost v podmínkách ekologického výkrmu. Pro etologická sledování a následný rozbor JOT bylo použito 10 ks kohoutů ISABROWN a 10 ks hybridů ROSS 308. Na základě zjištěných výsledků etologických sledování lze říci, že kohouti nejvíce času věnovali pohybu, nejméně agresi a chování z nudy. Brojleři nejvíce času věnovali odpočinku – ležení, nejméně agresi. Od 5. – 7. týdne věku kohouti statisticky průkazně (P<0,05) více času věnovali pohybu než brojleři, kteří ve věku od 3. do 6. týdne věku statisticky průkazně více času trávili odpočinkem – ležením (P<0,05) než kohouti. Hrabání se kohouti věnovali statisticky průkazně (P<0,05) více ve věku 2 a 3 týdnů. U kohoutů byla ve věku 48 dnů zjištěna statisticky průkazně (P<0,05) nižší hmotnost JOT. U sledovaných charakteristik JOT byl zjištěn statisticky neprůkazný rozdíl (P>0,05) mezi podílem celého stehna kohoutů a podílem celého stehna brojlerů, dále mezi podílem stehenní svaloviny kohoutů a podílem stehenní svaloviny brojlerů. V ostatních charakteristikách, kterými byly živá hmotnost, podíl prsní svaloviny, podíl abdominálního tuku, délka stehenní kosti, pevnost stehenní kosti, délka holenní kosti a pevnost holenní kosti byl statisticky průkazný rozdíl (P<0,001, P<0,05).
Klíčová slova: výkrm, kuřata, etologie
ANNOTATION The aim of the thesis was to learn the influence of an outlet during fattering of broilers and cocks of bearing type on their behaviour and activities and to compare their efficiency in conditions of ecological fattering. 10 pcs. of cocks ISABROWN and 10 pcs. of hybrids ROSS 308 were used for etological monitoring and following analysis body processe at slaughterhouse. On the basis of the realized outcomes of etological monitoring could be said that the cocks spent the most time moving, the least time with aggression and behaviour coming from bore.The broilers spent the most time relaxing – lying and the least time with aggression. At the age from the 5th to 7th weeks the cocks statistically evidentially spent more time relaxing – lying (P<0.05) than the cocks. The cocks spent statistically evidentially their time scrambling more at the age of 2 and 3 weeks. In case of the cocks at the age of 48 days was statistically evidentially (P<0.05) discovered lower weight body processe at slaughterhouse. During the monitored characteristizations body processe
at slaughterhouse the statistically unconvincing
difference (P>0.05) between the proportion of the whole leg of the cocks and the broilers and the difference between the proportion of leg muscle of the cocks and broilers were discovered. In the other characterizations, such as weight, proportion of breast muscle, proportion of abdominal fat, lenght and strenghe of femur, lenght and strenght of shin-bone there was statistcially evidential difference (P<0.001, P<0.05).
Keywords: fattening, chickens, ethology
OBSAH:
1. ÚVOD…………………………………………………………….…….. 11
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED……………………………………………….....12 2.1 Význam chovu drůbeže…………………………………………………………... 12 2.1.1 Kuřata…………………………………………………………………………... 12 2.1.2 Sortiment vykrmovaných kuřat…………………………………………………12 2.1.3 Jatečná zralost drůbeže………………………………………………………… 13 2.1.4 Jatečná hodnota drůbeže……………………………………………………….. 13 2.1.5 Jatečná výtěžnost drůbeže……………………………………………………… 14 2.1.6 Faktory působící na výkrmové a jatečné vlastnosti drůbeže…………………... 14 2.1.7 Kvalita drůbežího masa…………………………………………………………14 2.1.8 Složení drůbežího masa………………………………………………………... 14 2.1.9 Produkce a spotřeba drůbežího masa v ČR……………………………………..15 2.2 Typy výkrmů kuřat………………………………………………….…………… 15 2.2.1 Brojlerový výkrm kuřat…………………………………………………………15 2.2.2 Roasterový výkrm kuřat – do vyšších hmotností……………………….………15 2.2.3 Intermediální výkrmy kuřat……………………………………………...…….. 16 2.2.4 Speciální výkrm těžkých kuřat…………………………………………….……16 2.3 Technologický postup výkrmu kuřat…………………………………………… 16 2.4 Ekonomika výkrmu kuřat……………………………………………………….. 18 2.5 Alternativní způsoby výkrmu kuřat…………………………………………….. 20 2.5.1 Alternativní způsoby výkrmu kuřat v zahraničí……………………………….. 20 2.5.2 Alternativní způsoby výkrmu kuřat v ČR……………………………………
20
2.5.3 Význam chovu masné drůbeže v ekologicky hospodařícím podniku………….. 21 2.5.4 Výživa a krmení drůbeže chované na maso v ekologickém podniku………….. 21 2.5.5 Etologické požadavky na přirozený chov drůbeže…………………………….. 22 2.5.6 Přirozené životní projevy kuřat………………………………………………… 23 2.5.7 Ustájení drůbeže chované na maso v ekologickém podniku……………...…… 24 2.6 Výhody výběhu při alternativním způsobu výkrmu kuřat……………...…….. 24 2.7 Nevýhody výběhu při alternativním způsobu výkrmu kuřat………………….. 24
2.8 Vliv výběhu na maso vykrmovaných kuřat……………………………….….… 25 2.9 Právní předpisy k ochraně a péči o pohodu zvířat………………………...…… 25
3. CÍL PRÁCE……………………………………..…………………………………. 27
4. MATERIÁL A METODIKA………………………………………..……………. 28 4.1. Schéma pokusu…………………………………………………..….…………. 28 4.2 Sledované ukazatele………………………………………………..…………….. 28 4.3 Složení krmných směsí a obsah živin……………………………..……………... 29 4.4 Teplotní režim během výkrmu……………………………………..……………. 31 4.5 Světelný režim během výkrmu……………………………………..……………. 32 4.6 Kvalita JOT…………………………………………………………..…………… 33 4.7 Vyhodnocení sledovaných charakteristik………………………….…………… 33
5. VÝSLEDKY A DISKUSE………………………………………….….....……….. 34 5.1. Vyhodnocení aktivit v průběhu dne…………………………………..…………34 5.1.1 Vyhodnocení za 1. – 7. týden etologického sledování……………………..…...34 5.1.2 Vyhodnocení za 10. a 13. týden etologického sledování………………….…… 34 5.2 Porovnání aktivit mezi kohouty a brojlery……………………………………... 34 5.2.1 Porovnání za 1. – 7. týden etologického sledování…………………………..… 34 5.2.2 Porovnání za 10. a 13. týden etologického sledování……………………….… 35 5.3 Průběh aktivit během dne za 7 týdnů etologického sledování……………….…35 5.4 Vliv věku na aktivity kohoutů a brojlerů…………………………………….…. 35 5.5 Průkaznost rozdílu mezi průměry u jednotlivých aktivit kohoutů a brojlerů.. 36 5.5.1 Průkaznost rozdílu mezi průměry za každý týden etologického sledování……. 36 5.5.2 Průkaznost rozdílu mezi průměry za 1. –7. týden etologického sledování…….. 37 5.6 Živá hmotnost…………………………………………………………………….. 37 5.7 Jatečná výtěžnost…………………………………………………………………. 38 5.8 Kvalita JOT………………………………………………………………………. 38
6. ZÁVĚR……………………………………………………………………………... 41
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………. 42
8. SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………..…………. 45
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ V TEXTU Tabulky
Tab. 1 Vybrané ukazatele nutriční hodnoty kuřecího a vepřového masa…...… 15
Tab. 2 Orientační teploty v celém vnitřním prostoru odchovu………..………. 17
Tab. 3 Složení krmné směsi BR 1……………………………………...………. 29
Tab. 4 Obsah živin v krmné směsi BR 1………………………………………..29
Tab. 5 Složení krmné směsi BR 2……………………………...………………. 30
Tab. 6 Obsah živin v krmné směsi BR 2……………...……………………….. 30
Tab. 7 Složení krmné směsi BR 3………………………..…………………….. 31
Tab. 8 Obsah živin v krmné směsi BR 3………………….……………………31 Tab. 9 Průměrné hmotnosti kohoutů a brojlerů za celou délku výkrmu…….… 37 Grafy Graf 1. Teplotní režim v prostoru ustájení kohoutů……………………...…… 32 Graf 2. Teplotní režim v prostoru ustájení brojlerů………...………………… 32 Graf 3. Růst kohoutů a brojlerů……………………………….……………… 38
1. ÚVOD Chov drůbeže je úsek, který přešel téměř úplně z hospodářství na venkově na průmyslový chov (ČERMÁK, 1997). Kuřata se běžně vykrmují v intenzivních specializovaných velkochovech bez vazby na zemědělskou půdu. Ročně je v ČR vykrmeno, zabito a pak následně zkonzumováno přibližně 86 milionů brojlerů – kuřat vykrmených na maso. V EU je to již skoro 6 miliard (ANONYM b, 2007). Češi rok od roku více sahají po dražším zboží, které nese logo „BIO“. Biopotraviny v roce 2006 tvořily 0,35 procent z celkové spotřeby potravin v České republice, více než polovina prodávaných biopotravin byla z dovozu. Spotřeba biopotravin, výrobků od ekologicky šetrných zemědělců, stoupá několik posledních let až o 20 % ročně a stejný růst se očekává v následujících letech (ANONYM a, 2007). Ekologické zemědělství v ČR je v současné době na vysoké úrovni. Ministerstvo zemědělství v roce 2004 vypracovalo Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010, který navazuje na aktuální vývoj v této oblasti v EU a podporuje rozvoj těch oblastí, které nejsou zatím rozvinuty dostatečně (ANONYM a, 2007). Výroba speciálních drůbežích produktů se v Evropě realizuje v rámci různých programů požadujících přístup drůbeže do venkovního výběhu. Organické programy aplikované v Evropě užívají pomalu rostoucí linie drůbeže (minimálně 81 dní) určené pro alternativní výrobní systémy a produkci výrobků pro specializované trhy gurmánů. Podle průzkumu preferují spotřebitelé v Evropě maso drůbeže z alternativního chovu před masem drůbeže z konvenčního chovu. Na domácím trhu je drůbežího masa vyprodukovaného českými ekologickými zemědělci stálý nedostatek (ANONYM a, 2007).
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Význam chovu drůbeže Drůbež se vyznačuje intenzivním metabolismem, kterému odpovídá vysoká intenzita růstu, rané pohlavní dospívání, vysoká reprodukční schopnost a vysoká adaptabilita.Charakteristickým prvkem chovu drůbeže je relativně vysoce efektivní a rychlá přeměna rostlinné hmoty na biologicky plnohodnotnou živočišnou hmotu (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000). Z hlediska výživy fysiologicky hodnotné drůbeží maso dodává lidskému organismu všechny potřebné složky a je nezbytnou součástí moderní a racionální stravy. Vzhledem k nízkému obsahu tuku má velký význam především z hlediska zdravé výživy. Maso drůbeže dobře živené, chované nebo vykrmované bez stresů, náležitě vylačněné, správně odporažené a vykrvené je šťavnaté, má výbornou chuť a vůni (ŠONKA, 1997). Lze je připravovat nejrůznějšími způsoby - vařit, dusit, péci i smažit. Drůbeží masová tkáň je jemná, křehká a lehce stravitelná a lze ji dobře kombinovat s dalšími potravinami (ANONYM c, 2007).
2.1.1 Kuřata Ve spotřebě drůbežího masa zaujímají ústřední postavení celá kuřata a kuřecí části, jejichž spotřeba dosahuje zhruba dvě třetiny všeho drůbežího masa (ANONYM c, 2007). Kuřecí brojler při hmotnosti 1,5 kg poskytne 800 g použitelného masa s obsahem 160 g bílkovin a 4,8 MJ energie, k čemuž potřebuje 3,5 kg krmiva, které obsahuje 700 g bílkovin a 48,3 MJ energie.. Využitelnost bílkovin je 23 %, využitelnost energie je 10 % (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000).
2.1.2 Sortiment vykrmovaných kuřat Ze současných kombinací jsou v ČR rozšířené brojlerové typy HYBRO N (nizozemský Euribrid), ROSS 208, 308 a PM 3 (anglický ROSS), ISA-Vedette (francouzská I.S.A.), v nabídce jsou i Hubbard, Cobb 500, Indian River (USA), Lohmanm Meat (SRN), Starbro a Minibro (Kanada) a další (VEJČÍK a kol., 2001). V České republice se k výkrmu nejvíce používají hybridi anglické firmy Ross. Rozmnožovací (rodičovské) chovy a líhně provozuje akciová společnost Xaverov.
Kromě typu 208 dodává firma Roos typ 308 a 508. Typ 308 je asi o 100 g těžší, typ 508 nepatrně lehčí (o 20 g) než typ 208, ovšem s větším podílem prsního svalstva (TULÁČEK, 2002). V zahraničí se často vykrmují kuřata na pečení (pečenáči, roasters). Výkrm se provádí na speciálních hybridních kombinacích (ROSS 308, 508, COBB 500, HYBRO PG a dalších). V některých zemích se pro spotřebitele ochotné zaplatit vyšší cenu za maso s lepší organoleptickou kvalitou kuřata záměrně vykrmují pomalu. K dispozici jsou plemena nebo hybridní kombinace s pomalým růstem umožňující výkrm do vyššího věku při dosažení běžné porážkové hmotnosti (ZELENKA, 2006). V okrese Topolčany na Slovensku byl zkoušen v provozních pokusech kříženec otcovské linie S 44 Redbro s mateřskou linií ISA JA 57. Hybrid s hnědobílým peřím, se zpomaleným růstem. Doba výkrmu bez použití živočišných bílkovin, pouze se součástmi rostlinného původu v krmivu, do hmotnosti 1.500 g je asi 56 – 54 dní, což je vhodné i pro použití v systému ekologického zemědělství. Byl uveden na trh pod označením „vidiecke kurča“ („česky venkovské kuře“) (ŠARAPATKA, 2005).
Na trhu se také velmi dobře uplatňuje maso vyřazených rodičů masných hybridů (ZELENKA, 2006).
2.1.3 Jatečná zralost drůbeže Je dána věkem zvířat při dosažení optimálních poměrů v osvalení a protučnění jatečného těla. Nejčastěji je charakterizována jako počátek zvýšeného ukládání vnitrosvalového tuku (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005).
2.1.4 Jatečná hodnota drůbeže Jatečná hodnota je souhrnný pojem vyjadřující kvantitativní i kvalitativní hodnotu poraženého zvířete.Zahrnuje výtěžnost, poměr zmasilých, tučných i méněcenných částí a kvalitu masa jednotlivých částí těla. V užším smyslu vyjadřuje podíl jatečně opracovaného těla k živé hmotnosti (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000). Jatečná hodnota drůbeže je vedle výtěžnosti dána i kvalitou masa a podmíněna řadou faktorů. Z vnějších faktorů si všímáme hmotnosti a její vyrovnanosti, vzhledu drůbeže, vývinu prsou a stehen a jejich osvalení. U jatečné drůbeže hodnotíme podíly částí těla, poměry kostí ke svalstvu a tuku i technologické, nutriční a chemické vlastnosti masa (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000).
2.1.5 Jatečná výtěžnost drůbeže Jatečná výtěžnost vyjadřuje podíl jatečně opracovaného těla drůbeže s droby k živé hmotnosti před zabitím. Základní hodnota výtěžnosti z kontrolních stanic drůbeže je u kuřat 73 % (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000).
2.1.6 Faktory působící na výkrmové a jatečné vlastnosti drůbeže Jatečná hodnota drůbeže závisí na řadě činitelů, které můžeme rozdělit na geneticky podmíněné schopnosti, fyziologický stav organismu a faktory vnějšího prostředí. Z faktorů vnějšího prostředí se nejvíc uplatňuje výživa a krmná technika, jakož i bioklimatické podmínky a to zejména teplota a světlo (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000).
2.1.7 Kvalita drůbežího masa Kvalita masa je souborným ukazatelem hodnocení konečného produktu, tj. jednotlivých výsekových částí jatečně upraveného těla (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Z hlediska dietetického je nejvhodnější maso hrabavé drůbeže pro vysoký obsah bílkovin a příznivý obsah aminokyselin (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000).
2.1.8 Složení drůbežího masa Drůbeží maso, zvláště kuřecí, ve srovnání s masem ostatních jatečných zvířat vykazuje nižší energetickou hodnotu a vyšší obsah hodnotných lehce stravitelných bílkovin, které obsahují všechny aminokyseliny nepostradatelné v lidské výživě. Bílá svalovina obsahuje více bílkovin než tmavá. "Suché" prsní svalstvo kuřat například vykazuje průměrně pouze 1,2% obsahu tuku, u stehenního svalstva je obsah tuku vyšší, stehna jsou proto šťavnatější. U šest až sedm týdnů starých kuřat činí průměrný obsah tuku pouze 3,5 -5 %. Největší množství tuku je pod kůží, dále v břišní dutině, na střevech a žaludku a lze jej proto snadno odstranit (ANONYM c, 2007). Pokud jde o stopové prvky drůbeží maso je bohaté na draslík - prvek nutný pro svalovou činnost, zejména srdeční, je zdrojem fosforu a obsahuje i železo podporující tvorbu červených krvinek. Obsah minerálních látek ve svalovině celkem dosahuje 1 -1,5 %. Podobně jako všechny druhy masa také drůbeží maso vykazuje jen nízký obsah vitamínů. V kuřecím mase je ve srovnání s vepřovým příznivěji zastoupen vitamín A a také vitamíny skupiny B (thiamin a riboflavin). Bílé kuřecí a krutí maso obsahuje i určitý podíl vitamínu PP -niacinu (kyseliny nikotinové), jehož nedostatek může v
lidském organismu vyvolat různé poruchy a nepříznivě ovlivnit duševní činnost (ANONYM c, 2007). Rozdíl ve vybraných ukazatelích nutriční hodnoty kuřecího a vepřového masa uvádí tabulka 1.
Tab. 1 Vybrané ukazatele nutriční hodnoty kuřecího a vepřového masa (HROUZ, 2000) Druh masa Kuřecí Vepřové
Energetická Protein (g) hodnota (jouly) 1.350 690
Tuk (g)
Cholesterol (mg)
22 4
99 86
28 32
2.1.9 Produkce a spotřeba drůbežího masa v ČR Na počátku první dekády třetího tisíciletí se pohybuje produkce drůbežího masa na úrovni 320 tisíc tun (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Drůbeží maso je ve spotřebě za hovězím a vepřovým na třetím místě (ŠONKA a kol., 2006). Podle statistik se spotřeba drůbežího masa v České republice pohybuje okolo pětadvaceti kilogramů na osobu ročně. To je přitom nad průměrem spotřeby celé Evropské unie. Asi jedenadvacet kilogramů připadá na kuřecí maso (ANONYM d, 2007).
2.2 Typy výkrmů kuřat 2.2.1 Brojlerový výkrm kuřat Brojlerový výkrm kuřat se provádí do věku 38 – 42 dnů, živá hmotnost se pohybuje kolem 2,0 kg, konverze 1,8 kg, úhyn do 4 %, výtěžnost kolem 75 %. Do budoucna se jedná zejména o výkrm slepiček při odděleném výkrmu podle pohlaví (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005).
2.2.2 Roasterový výkrm kuřat – do vyšších hmotností Délka výkrmu je 49 dnů, živá hmotnost 2,5 –3,0 kg, konverze 1,95 – 2,0 kg. Výkrm se provádí na speciálních hybridních kombinacích a zejména kohoutcích.
Slepičky z důvodu tučnění po 38. dnu věku není vhodné vykrmovat do vyššího věku (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005).
2.2.3 Intermediální výkrmy kuřat Výkrmy do 47 až 63 dnů věku, používají se hybridní kombinace s mírně nižší intenzitou růstu (ISA 257 a další), v 47 dnech věku je živá hmotnost bez rozdílu pohlaví 1,88 kg při konverzi 1,94 kg a nízkém úhynu do 2 % při příznivých ukazatelích výtěžnosti – 78 % a specifických senzorických parametrech masa (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005).
2.2.4 Speciální výkrm těžkých kuřat Je určený pro extenzivní nebo alternativní chovy se speciálními k tomu šlechtěnými hybridy (SASSO, KABIR, ISA Redbro a další). Délka výkrmu je 63 – 72 dnů, živá hmotnost kohoutků 3.800 g, slepic 2.800 g, konverze nad 3 kg, výtěžnost 78 – 79 % (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005).
2.3 Technologický postup výkrmu kuřat Hlavním technologickým způsobem je výkrm brojlerů na hluboké podestýlce. Je nutné konstatovat, že uvedená technologie maximálně využívá stávajících možností ( adaptace, půdní prostory aj.) a nese sebou i minimální náklady na vybavení ustájovacích prostorů (LAZAR, 1990). Využívá
se
obdobná
technologická
vybavenost
jako
v odchovu
kuřat
(ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Kuřata jsou chována v halách (ANONYM e, 2007). Prostor musí být dobře větratelný a dobře zateplený pro zimní období. Vše s čím kuřata přijdou do styku, včetně výkrmných prostor, musí být řádně desinfikováno a očištěno z důvodu možnosti přenosu nemocí (ČERVENKA, 2006). Stelivový materiál musí splňovat tyto požadavky: dobrá nasávací schopnost, měkkost a současně i určitá pružnost, nízký obsah prachu, dobrá tepelně izolační schopnost, snadná dostupnost, nízká cena, schopnost biologické aktivity, bez plísní, hniloby a infekčních zárodku. Vysoká vlhkost ovzduší v důsledku špatného větrání nebo příliš vysokého počtu zvířat vede k zánětům kloubů. Příliš tvrdý stelivový materiál
způsobuje u kuřat otlaky hřebenů hrudní kosti. Nebezpečná jsou i poranění běháků, prstů nebo hrudní kosti (TULÁČEK, 2002). Podestýlka by měla být rovnoměrně rozvrstvena, výška tři až deset centimetrů. Ke stlaní může posloužit mnoho materiálů, jako je sláma, stolařské hobliny, senné úsušky a jiné podobné materiály. Podestýlka dále musí být suchá a teplá. Teplota je při výkrmu velmi důležitá (ČERVENKA, 2006). Orientační teploty v celém vnitřním prostoru odchovu uvádí tabulka 2.
Tab. 2 Orientační teploty v celém vnitřním prostoru odchovu (ČERVENKA, 2006) Věk
Teplota v °C
1 den
29
3 dny
28
6
27
9
26
12
25
15
24
18
23
21
22
24
21
27
20
Při výkrmu kuřat musí být dodržen maximální počet kusů na m2 podlahové plochy – do 2 týdnů 45 ks, do 4 týdnů 28 ks, do 8 týdnů 15 ks, do 12 týdnů 10 ks na m2 . Minimální délka krmítka na 1 ks se pohybuje od 4 do 7 cm, hrany napáječky 1,5 – 2,5 cm. Tepelný režim je obdobný jako v odchovu kuřat, k vytápění se využívá jednak elektrických či plynových kvočen, jednak přímotopných plynových agregátů (raket) (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Většina technologických postupů doporučuje aplikaci 23. nebo 24. hodinového režimu (KŘÍŽ a kol., 1991). Moderní výkrmny kuřat pracují s přerušovanými světelnými programy, kdy se střídá období světla a období tmy s intenzitou osvětlení kolem 40lx s rozptýleným světlem – tzv. intermitentní osvětlení (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Ve velkochovech se krmí kompletními krmnými směsmi. Průmyslově se jich u nás pro drůbež vyrábí několik desítek druhů (VESELÝ, 1997).
Tyto krmné směsi jsou kompletní krmnou surovinou k výkrmu brojlerů a nepotřebují žádné doplňky. Je i pravdou, že každá výrobna krmné směsi má své přípravné složení a u některých je zapotřebí doplňovat vitaminominerální přípravky (ČERVENKA, 2006). Výživa a krmení kuřat se řídí přesnými požadavky pro jednotlivé hybridní kombinace (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Při velkochovu je takřka vždy používána krmná směs BR (ČERVENKA, 2006). Obecně se přibližně do 14. dne věku zkrmuje startér (BR 1) v podobě drcených granulí (220 až 240 g NL a 12,6 MJ ME/kg). Od 15.do 28. dne věku směs růstová (BR2) granulovaná velikost granulí 3,5 mm. Obsah živin – 200 až 210 g NL a 13,0 MJ ME/kg. Posledních 7 dnů před vyskladněním se zkrmuje směs finišer (BR 3) (190 až 200 g NL a 13,5 MJ ME/kg). Tato směs nesmí obsahovat inhibiční látky (léčiva, antikokcidika, antibiotika apod.), je rovněž granulovaná. U speciálních výkrmů se použije speciální výživy podle technologických návodů, např. při výkrmu kuřat dle pohlaví (ŽIŽLAVSKÝ a kol., 2005). Dále je zapotřebí jen čistá a nezávadná voda (ČERVENKA, 2006). Voda musí být pro kuřata k dispozici po celou délku výkrmu v dostatečném množství. Orientační spotřeba vody ke spotřebovanému krmivu je vždy dvojnásobná. K napájení kuřat se používají buď kloboukové nebo kapátkové napáječky. Jiné napáječky se již nepoužívají. U kloboukových napáječek se počítá jedna napáječka na 150 – 200 kuřat. Odstup mezi napáječkami může být nejvýše 4 m, aby kuřata z kteréhokoliv místa haly neměla k napáječce větší vzdálenost než 2 m. U kapátkových napáječek počítáme asi 16 kuřat na jedno kapátko (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000).
2.4 Ekonomika výkrmu kuřat Výživa drůbeže i technika krmení se neustále zdokonaluje a hledají se stále nové cesty (variantní krmné postupy), které by náklady na krmivo snížily. Jednou z cest snižování nákladů na krmivo je přidávání celé pšenice ke KKS při výkrmu brojlerů, Zkrmování pšenice lze zahájit v 10. dnu věku přidáním 3 % pšenice. Obsah
NL
v krmné směsi v prvních devíti dnech věku kuřat je 23,6 %, v 25. dnu věku kuřat, kdy je zkrmováno již 25 % pšenice, 20,6 % a ve 42. dnu věku kuřat je 19,4 %. I když zkrmování pšenice mírně sníží přírůstek kuřat a zhorší využití krmiva na 1 kg přírůstku,
ekonomický efekt z výkrmu je lepší, protože se ušetří náklady na šrotování pšenice a následnou granulaci pšeničného šrotu (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000). Ekonomiku výkrmu kuřat je třeba sledovat již v průběhu výkrmu každého zástavu a nakonec je třeba ukončený zástav porovnat ze zástavy předchozími. Pro srovnání jednotlivých zástavů mezi sebou je vhodné používat vzorec pro index efektivnosti výkrmu. Jsou v něm uvedeny následující hodnoty (VÁCLAVOVSKÝ a kol., 2000) :
% dožilých kuřat * % zařazených do I. jakostní třídy * průměrná živá hmotnost IEV = ------------------------------------------------------------------------------------------------věk při porážce * spotřeba krmiva na 1 kg živé hmotnosti
Při výkrmu brojlerů se z hlediska ekonomiky provozu hledí na snižování doby výkrmu, zvyšování konverze živin a zvyšování váhy zvířat (ANONYM g, 2007). Produktem je zdravé, hygienicky vyrobené maso s nízkou cenou (ANONYM e, 2007). Maso rychle vykrmených kuřat však nebývá příliš kvalitní, má řadu technologických závad a také nevýraznou chuť (ZELENKA, 2006).
ZELENKA, FAJMONOVÁ a KOMPRDA (2001) provedli pokus, ve kterém sledovali změny produkčních ukazatelů u kohoutků hybridní kombinace Ross 208 při prodlužování výkrmu. Průměrná hmotnost kohoutků ve věku 42 dní byla 2.207 g. Pro dosažení dvojnásobné hmotnosti bylo potřeba prodloužit výkrm do věku 67 dní. Za posledních 25 dní takového výkrmu, tedy od 43. do 67. dne, byla konverze krmiva 1,980, tedy o 26 %horší, než v prvých 42 dnech výkrmu (kde byla 1,568). Každé kuře vyprodukovalo o 133 % více prsní svaloviny a prakticky stejným obsahem sušiny, bílkovin a tuku a o 130 % více stehenní svaloviny s podstatně vyšším obsahem bílkovin a s nezměněným obsahem tuku (ZELENKA, 2006). Kdyby se prodloužil výkrm na dvojnásobně dlouhou dobu, tj. do 12 týdnů věku, vyprodukovala by se ve s rovnání s výkrmem do 6 týdnů z každého kuřete 2,9krát vyšší hmotnost jatečně opracovaného trupu, 3,4krát více prsní a 3,35krát více stehenní svaloviny bez kůže. Živá hmotnost kuřat by se zvýšila o 170 %. Ve druhé polovině výkrmu by byla spotřeba krmiva na jednotku přírůstku 1,5krát vyšší než při výkrmu do věku 42 dní (ZELENKA, 2006).
Výkrm brojlerů do poněkud vyšší živé hmotnosti než je dnes obvyklé je většinou i bez zvýšení výkupní ceny prvovýrobce výhodný. Vzhledem k vyšší výtěžnosti cenných částí těla by měla být výkupní cena za 1 kg živé hmotnosti větších kuřat podstatně vyšší (ZELENKA, 2006).
2.5 Alternativní způsoby výkrmu kuřat 2.5.1 Alternativní způsoby výkrmu kuřat v zahraničí Tyto formy produkce nabývají na rozsahu v EU a to hlavně ve Francii a Itálii, ale rozvoj těchto chovů je patrný i v Holandsku, Německu a Rakousku. Je důležité vyzdvihnout hlavně produkci ve Francii, která má dlouholetou tradici. Je zde chováno velké množství drůbeže a to v různých typech výkrmu a ve velmi široké škále plemen (ANONYM f, 2007). Kuřata se záměrně vykrmují pomalu, aby bylo dost času pro ukládání chuťově atraktivních látek. Čím pomalejší je výkrm, tím je maso těchto lahůdkových značkových kuřat chutnější, obsahuje více živin a má pevnější konzistenci (ZELENKA, 2006). Krmné směsi se sestavují z krmiv rostlinného původu, krmiv minerálních a doplňků vitamínů, krmiva živočišného původu se nepoužívají. Deklaruje se minimální spotřeba cereálií : při výkrmu do věku 8 týdnů 75 %, do věku 12 týdnů 80 % a do věku 14 týdnů 90 %. Ve Francii již dnes přesahuje jeho spotřeba 25 % z celkové spotřeby kuřecího masa (ZELENKA, 2006). Tento typ výkrmu je znám pod názvem LABEL ROUGE. Ve slovenských ekologických podnicích s kombinovanou produkcí (rostliny + zvířata) se běžně chovají masné druhy drůbeže odpovídající požadavkům ekologického zemědělství. Řádově jde o počet jedinců až po tisíce kusů, zvláště masných kuřat (ŠARAPATKA a kol., 2005).
2.5.2 Alternativní způsoby výkrmu kuřat v ČR V České republice v současné době existuje pouze intenzivní způsob chovu, alternativní chovy bohužel jen výjimečné. Jediná česká „alternativa“ je výkrm certifikovaného kuřete, který trvá 56 dnů, ovšem bez denního světla a přístupu do výběhu. Nepoužívají se suroviny živočišného původu - tj. masokostní, rybí, krevní,
kostní moučky jakož i živočišný tuk. Z toho vyplývá, že krmné směsi jsou založeny na bázi obilovin, olejnin, minerálních látek a rostlinných olejů. Nesmí se používat antibiotické stimulátory růstu, ale je povoleno používat antikokcidika, avšak délka ochranné lhůty při jejich použití musí být dvojnásobná než při použití u standardních kuřat (ANONYM f, 2007). Na našem trhu je najdeme jako tzv. Zlaté kuře od Agropol food. Prodávané je též pod názvem Selské kuře (ANONYM f, 2007). Výroba těchto kuřat je finančně náročnější, čemuž odpovídá i vyšší cena v obchodech (ANONYM e, 2007). Tento typ výkrmu je přechodnou formou mezi klasickým výkrmem a produkcí pod názvem LABEL či LABEL ROUGE a produkcí BIO (ANONYM f, 2007).
Z hlediska ekologie a výroby nezávadných potravin se jeví jako nejlepší varianta produkce drůbeže, výkrm v podmínkách biologického zemědělství tzv. "BIO" (ANONYM f, 2007).
2.5.3 Význam chovu masné drůbeže v ekologicky hospodařícím podniku Chov masné drůbeže může být doplňkem celkového chovu zvířat na ekologickém hospodářství a může sloužit např. pro zásobování zemědělce a lidí v jeho blízkém okolí kvalitním masem.Ve vhodných podmínkách se však může stát masná drůbež významným
bioartiklem.
Dá
se
předpokládat
nástup
poměrně
příznivého
spotřebitelského klimatu pro uplatnění drůbežího biomasa (ŠARAPATKA, 2005). Za bioprodukci se považuje masná drůbež chovaná v ekologickém hospodářství (spojitost s půdou), podle pravidel EZ, a to buď:
s minimálním pobytem 70 dní v podmínkách ekologického zemědělství.
nakoupená do ekologicky hospodařícího chovu ve věku 1 až 3 dny po vylíhnutí.
nebo vylíhnutá a odchována v ekologickém zemědělském podniku (uzavřený obrat) (ŠARAPATKA, 2005).
2.5.4 Výživa a krmení drůbeže chované na maso v ekologickém podniku Sortiment surovin použitelných pro sestavení krmných dávek anebo krmných směsí je taxativně vymezen NR č. 2092/91 v příloze II., část C – Krmiva a v části D – Doplňkové látky, určité produkty používané ve výživě zvířat ( směrnice 82/471/EHS) a
vedlejší produkty zpracovatelského průmyslu používané do krmiv (ŠARAPATKA, 2005). Především intenzita krmení je nižší než v konvenčním chovu. Rozlišujeme tři základní fáze v celkové době výkrmu a to: předvýkrm, samotný výkrm, dokrmování (ŠARAPATKA, 2005). Předvýkrm – v tomto období intenzivního růstu je velmi vhodné je-li do krmné dávky
zakomponována
i
bílkovina
živočišného
původu.
Na
ekologických
hospodářstvích je vhodné využívat mléko, kyselé mléko, syrovátku, zbytky po výrobě sýrů a tvarohu. V prvních dnech života drůbeže je vhodnou bílkovinou uvařené vejce, které se přidává k cereální výživě. Do krmení se postupně přidává větší podíl rostlinné bílkoviny (hrách, sójové výlisky anebo pokrutiny, kvalitní senové zdrolky apod. Touto metodou dobře ovlivníme růst a převedeme chovaná zvířata do fáze výkrmové. (ŠARAPATKA, 2005). Výkrmová fáze – V tomto období dbáme na zajištění pestré výživy, tak aby poskytovala při všech stavebních a energetických živinách i dostatek minerálních látek, vitamínů a dalších biologicky účinných látek. Udržování dobrého zdravotního stavu s dobrou obranyschopností
proti onemocněním je závislé na zajištění kvalitativní
stránky výživy. Vzhledem k tomu, že potřebujeme zajistit přiměřenou konverzi živin, při narostlém těle vykrmovaných zvířat ve druhé části fáze výkrmu, musíme zajistit energii v podobě lehce stravitelných substancí, které se vyskytují např. v bramborách (ŠARAPATKA, 2005). Dokrmovací fáze – Období dokrmování trvá v ekologických chovech masné drůbeže týden až 10 dní. Je nepřípustné použití krmiv s obsahem nežádoucích aromatických látek, které se ukládají v tělesných částech sloužících pro lidský konzum. Typickým příkladem může být rybí moučka. Opakem je všem možnost pozitivního ovlivnění poživatelných částí vykrmovaných zvířat přidáváním vhodných komponentů s obsahem éterických olejů a jiných aromatických substancí (např. kmín, oregáno, libeček, ořechy apod.) (ŠARAPATKA, 2005).
2.5.5 Etologické požadavky na přirozený chov drůbeže Samotné nařízení Rady 2092/91 respektuje požadavek zpomalení růstu a vymezuje minimální jatečný věk kuřat na 81 dní (ŠARAPATKA , 2005). Hustota osádky v prostorách, v nichž se podává krmivo, musí být nejvýše taková, aby krmivo bylo dostupné každému kuřeti. Totéž platí pro napájení – zde se dává
přednost hladinovým napáječkám. Napájecí a krmicí zařízení musí být v prostoru uspořádáno tak, aby maximální vzdálenost mezi nimi byla 4 m (ŠARAPATKA, 2005). Chovaná zvířata musí mít takovou možnost pohybu, aby se mohla chovat přirozeně. Je dokázáno, že nedostatek pohybu a omezení možnosti pro projevy přirozeného chování vedou ke kompenzačním aktivitám, např. v podobě zvýšeného příjmu krmiva. Vnitřní prostory pro chov výkrmové drůbeže musí být pokryty podestýlkou z přírodních materiálů (průměrná vrstva nesmí být nižší než 2 cm) (ŠARAPATKA, 2005).
2.5.6 Přirozené životní projevy kuřat Intenzivní formy chovu vytvářejí pro drůbež prostředím podstatně odlišné od přirozených podmínek, na které se drůbež adaptovala. Podmínky intenzivních chovů mění výrazně chování drůbeže. Velký počet jedinců chovaných na hluboké podestýlce v hale neumožňuje osobní poznání jednotlivých kusů. Při chovu na hluboké podestýlce si vytváří drůbež přirozené podmínky asi v okruhu 4 m. Avšak i v těchto podmínkách se automaticky uplatňují některé pudy a instinkty (VOŘÍŠKOVÁ a kol., 2001). Jako téměř všechna domácí zvířata i hrabavá drůbež podléhá zákonům sociální hierarchie v hejnu. Ptáci se poznávají podle tvaru hlavy a pamatují si 40-250 jedinců. V hejnu se tvoří skupiny (NEUERBURG, 1994). V hejnu chovaném společně od vylíhnutí dochází k prvním bojům mezi kohoutky ve věku 2 – 4 týdny. V 6 – 10 týdnu dochází k sociálnímu rozvrstvení. Kohoutci se chovají agresivněji než slepičky (HROUZ a kol., 2000). Příjem krmiva je důležitý pro sociální život drůbeže. Kuřata žerou společně. Ke žraní je provokují akustické vjemy druhých kuřat (zobání, houfování, hrabání), ale též zvuky spojené s přípravou a podáváním krmiva. Na příjem krmiva má vliv jeho barva a struktura. Chuťové orgány nejsou příliš vyvinuté (NEUERBURG, 1994). Hrabání a ozobávání předmětů neslouží jenom k získávání potravy, ale i pro získávání informací o prostředí, v němž drůbež žije a na jejich vyhodnocování. Dalším důvodem hrabání a zobání v prostředí je neustálá potřeba vyhledávat a obnovovat informace o nových zdrojích potravy (ŠARAPATKA, 2005). Kuřata jsou ptáci, i když se na to často zapomíná. Kromě toho,že běhají, patří mávání křídly a létání k normálním životním projevům tohoto druhu ptáků. K tomu potřebují vhodný prostor (NEUERBURG, 1994).
Ke komfortnímu chování náleží též tzv. popelení v písku, prachu a na slunci. Toto popelení v písku a v prachu má u drůbeže důležitou hygienickou funkci. Snižuje podstatně napadení vnějšími parazity. Tuto možnost je třeba zřídit i v krytém výběhu (NEUERBURG, 1994).
2.5.7 Ustájení drůbeže chované na maso v ekologickém podniku V chovu drůbeže na maso platí zásada volného pohybu. Drůbež musí mít přístup do výběhu vždy, dovolují-li ti podmínky počasí. Za minimální dobu pobytu ve výběhu se považuje třetina délky života. Výběhy musí mít část plochy pokrytou vegetací a musí být vybaveny úkryty proti napadením predátory. Chovaná zvířata musí mít stálou možnost přístupu k napájecí vodě a při suchém krmení ad libitum i ke krmítkům (ŠARAPATKA, 2005). Maximální koncentrace masných kuřat v jednom objektu nesmí překročit 4.800 ks. Nařízením Rady 2092/91 jsou dány maximální rozměry budovy ustájovacího prostoru. Směrodatná je
plocha, která nesmí překročit 1.600 m2. Maximální koncentrace
masných kuřat v jednom objektu nesmí překročit počet 4.800 ks. Vnitřní prostor má mít maximální hustotu 10 ks zvířat na 1 m2 s maximem živé hmotnosti 21 kg výkrmové drůbeže. Minimální plocha výběhů na jeden chovaný kus je pro kuřata 4,0 m2 (ŠARAPATKA, 2005).
2.6 Výhody výběhu při výkrmu kuřat Tato technologie umožňuje maximální využití přirozených podmínek, zejména pohybu na čerstvém vzduchu a slunci, využití pastvy ve výbězích apod. Dostatek pohybu upevňuje tělesnou kondici a zdraví (HAMPL a kol., 1969).
2.7 Nevýhody výběhu při výkrmu kuřat Tyto systémy vyžadují větší chovatelské zkušenosti ( SKŘIVAN a kol., 2000). Je vyšší spotřeba krmiva, protože pohyb znamená výdej energie. Drůbež ve venkovních farmářských systémech je více vystavena infekci a chemické kontaminaci než drůbež chovaná uvnitř. Rostoucí výskyt chorob způsobených vyšší možností infekce z prostředí v němž žijeme, byl předpokládán a nalezen ve venkovních systémech. Zvýšený výskyt chorob by mohl vést k většímu používání
veterinářských léků a vyššímu výskytu reziduí těchto léků ve výrobcích živočišného původu (KAN, 2005).
2.8 Vliv výběhu na maso vykrmovaných kuřat V organické produkci drůbeže nejdůležitější faktory ovlivňující vlastnosti masa jsou věk porážky zvířat a fyzická aktivita kuřat. Je samozřejmé, že ostatní faktory jako genetický druh, dostupnost krmiva/pastvy a podmínky hospodaření ovlivňují rozsah těchto charakteristik (CASTELLINI, 2005). Kuřata chovaná v organickém systému mají ve srovnání s konvenčními kuřaty vyšší podíl masa na prsou a stehnech a nižší podíl břišního tuku. Dokonce i fyzickochemické vlastnosti masa jsou ovlivněny: svaly mají nižší konečné pH a nižší kapacitu vody. Zatímco ztráty vařením, světlost, hodnoty při výseku, Fe a nenasycené mastné kyseliny se v tuku zvyšují (CASTELLINI, 2005). Bohužel vyšší fyzická aktivita zvyšuje oxidativní metabolismus těla a určuje tak vyšší úroveň TBA-RS (CASTELLINI, 2005). Pomalu rostoucí plemena, patrně vzhledem k jejich zvláštnímu chování ( více kinetické aktivity, krmivo) a metabolismu vykazují větší rozdíly v kvalitativních charakteristikách ve srovnání s konvenčními plemeny. Oxidativní stabilita čerstvého nebo skladovaného masa je mnohem vyšší než u rychle rostoucích plemen (2,0 oproti 3,05 mg MDA kg -1 (CASTELLINI, 2005).
2.9 Právní předpisy k ochraně a péči o pohodu zvířat Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat - Minimální standardy pro ochranu jedinců kúra domácího ve výkrmu (Vyhláška č.208/2004 Sb.). (1) Minimální standardy se vztahují na ochranu jedinců kúra domácího ve výkrmu (dále jen „brojlerů"). Při vybudování a provozování prostorů pro brojlery podle zvláštních právních předpisů) chovatel dále zajistí, aby
a) hustota osazení v průběhu celé doby výkrmu zajišťovala všem brojlerům snadný přístup ke krmivu a napájecí vodě a aby brojleři mohli vykazovat přirozené chování, zejména popelení a protřepávání křídel, b) každý brojler byl schopen přemístit se z přeplněné části do volnějšího prostoru, c) v případě podezření nebo vzniku poruch chování byla provedena kontrola krmné dávky a její úprava zajišťující nápravu. (2) Brojleři musí mít přístup k podestýlce, aby mohli hrabat, klovat a popelit se. (3) V intenzivních halových systémech se rozmístí krmítka a napáječky tak, aby se brojleři nemuseli přesouvat za potravou a vodou více než 3 metry. Při vysokých hustotách osazení je tuto vzdálenost třeba ještě snížit. (4) S ohledem na význam přirozené rovnováhy mezi vývojem kostry a svaloviny pro pohodu zvířat a) volí chovatel programy chovu zaměřené na prevenci pohybových problémů brojlerů, b) uspořádáním technologie chovu zabezpečí prevenci výskytu problémů pánevních končetin brojlerů; podporuje se aktivita ptáků zejména regulací osvětlení, poskytnutím hradů, snížením hustoty osazení, zlepšením cirkulace vzduchu. (5) Zranění nebo nemocní jedinci se musí neprodleně ošetřit, a pokud je to nutné, oddělit od hejna a umístit do zvláštních pro tento účel sloužících ustájovacích prostor (Vyhláška č.208/2004 Sb.).
3. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zjistit vliv výběhu při výkrmu hybridů ROSS 308 a kohoutů nosného typu ISABROWN na jejich chování a jednotlivé aktivity. Cílem bylo také porovnat jejich užitkovost v podmínkách ekologického výkrmu.
4. MARERIÁL A METODIKA 4.1 Schéma pokusu Pokus byl proveden v pokusné stanici v Drásově u Tišnova. Na podestýlce bylo ustájeno 66 ks jednodenních kohoutků ISABROWN a 50 ks jednodenních brojlerů ROSS 308 ( obě pohlaví ). Skupiny byly ustájeny zvlášť. Uvnitř pokusné stanice byla hustota osazení 8 ks kohoutků / m2 a 6 ks brojlerů / m2. 10 ks kohoutků a 10 ks brojlerů bylo označeno sprejem a těchto 20 ks bylo etologicky sledováno. Od 3. týdne věku měli kohouti i brojleři volný přístup do travnatého výběhu po celou délku výkrmu. Kohouti měli výběh o výměře 325 m2, brojleři o výměře 336 m2. Do výběhu byli vypouštěni ráno a na noc se zaháněli zpět do pokusné stanice. Kuřata byla krmena jednou denně sypkou krmnou směsí ad libitum. Krmná směs byla předkládána do žlábkových a tubusových krmítek, na vodu byly použity kloboukové a kbelíkové napáječky.
4.2 Sledované ukazatele Aktivity kuřat byly sledovány vždy jeden den v týdnu, od 8. dne po ustájení. 1.-7. týden pozorování se etologické sledování provádělo od 8.00 – 18.00 hod. a následně 10. a 13. týden od 8.00 – 9.00 hod. a od 11.00 – 12.00 hod. 1.-2. týden byly skupiny sledovány uvnitř pokusné stanice, 3.-13. týden probíhalo sledování i ve výběhu.
Příjem krmiva – za příjem krmiva bylo považováno žraní z krmítek umístěných uvnitř pokusné stanice a venku ve výběhu.
Pití – za pití bylo považováno pití z napáječek umístěných uvnitř pokusné stanice a ve výběhu.
Pohyb – za pohyb byla považována klidná chůze, běh ( i s roztaženými křídly), létání.
Odpočinek stání – představoval stání jedince bez toho aniž by vykazoval jiné aktivity
Odpočinek ležení – představoval ležení jedince bez toho aniž by vykazoval jiné aktivity.
Popelení
Hrabání
Komfortní chování – za komfortní chování bylo považováno probírání si peří, protahování běháků, zamávání křídly, když jedinec stál na místě.
Agrese – za agresi byl považován útok zobákem na jiného jedince.
Chování z nudy – představovalo dlouhodobější klování do jednoho předmětu
K další sledovaným ukazatelům patřila: Živá hmotnost – Všichni ustájení kohouti a brojleři byli váženi vždy jeden den v týdnu, hmotnosti byly zapisovány. Živá hmotnost byla zjišťována od 1. dne do 15. týdne věku.
4.3 Složení krmných směsí a obsah živin Kohouti i brojleři byli po celou dobu výkrmu krmeni stejnou krmnou směsí. V první fázi výkrmu, tedy 1. – 15. den byla zkrmována krmná směs BR 1. Složení krmné směsi BR 1 a obsah živin uvádí tabulka 3 a tabulka 4.
Tab. 3 Složení krmné směsi BR 1 Název komponenty
Složení (%)
Pšenice
20,2
Kukuřice
30,0
Mouka pšeničná
10,0
Sójový extrahovaný šrot
34,5
Vápenec
1,0
Sůl
0,3
Bolifor DCP
0,7
Amv BR 1
0,5
Tab. 4 Obsah živin v krmné směsi BR 1 Ukazatel
Složení
ME – drůbež (MJ/kg)
11,1
N - látky (g/kg)
228,6
Vláknina (g/kg )
37,1
Lysin (g/kg)
11,9
Methionin (g/kg)
5,1
Threonin (g/kg)
8,4
Vápník (g/kg)
8,6
Fosfor (g/kg)
2,4
Ve druhé fázi výkrmu, tedy 16. – 44. den byla zkrmována krmná směs BR 2. Složení krmné směsi BR 2 a obsah živin uvádí tabulka 5 a tabulka 6.
Tab. 5 Složení krmné směsi BR 2 Název komponenty
Složení (%)
Pšenice
40,4
Kukuřice
30,0
Sójový extrahovaný šrot
26,0
Vápenec
1,5
Sůl
0,4
Bolifor DCP
1,0
Amv BR 2
0,5
Tab. 6 Obsah živin v krmné směsi BR 2 Ukazatel
Složení
ME – drůbež (MJ/kg)
11,7
N - látky (g/kg)
186,9
Vláknina (g/kg)
34,4
Lysin (g/kg)
9,2
Methionin (g/kg)
4,2
Threonin (g/kg)
6,0
Vápník (g/kg)
9,2
Fosfor (g/kg)
5,6
Od 45. dne až do konce výkrmu (88. den) byla zkrmována krmná směs BR 3. Složení krmné směsi BR 3 a obsah živin uvádí tabulka 7 a tabulka 8.
Tab. 7 Složení krmné směsi BR 3 Název komponenty
Složení (%)
Pšenice
40,3
Kukuřice
20,0
Pšeničné otruby
10,0
Mouka pšeničná
10,0
Sójový extrahovaný šrot
16,4
Vápenec
1,3
Sůl
0,2
Bolifor DCP
0,9
Amv BR 3
0,5
Tab. 8 Obsah živin v krmné směsi BR 3 Ukazatel
Složení
ME – drůbež (MJ/kg)
11,3
N-látky (g/kg)
165,5
Vláknina (g/kg)
38,5
Lysin (g/kg)
8,0
Methionin (g/kg)
3,9
Threonin (g/kg)
5,8
Vápník (g/kg)
8,1
Fosfor (g/kg)
6,1
4.4 Teplotní režim během výkrmu Teplota byla v pokusné stanici zaznamenávána dvacetčtyřikrát denně od 0:00 h do 23:00h po celou délku výkrmu. Průběh teplot za 1. – 13. týden etologického sledování je znázorněn v grafu 1 a v grafu 2.
Graf 1. Teplotní režim v prostoru ustájení kohoutů 30 25 teplota (°C )
20 15 10 5 0 0
2
4
6
8
10
12
14
10
12
14
věk kuřat
Graf 2. Teplotní režim v prostoru ustájení brojlerů 30
teplota (°C )
25 20 15 10 5 0 0
2
4
6
8 věk kuřat
4.5 Světelný režim během výkrmu První týden výkrmu byl použit světelný režim 23 h světla a 1 h tmy. Od druhého týdne až do konce výkrmu (88. den) byl použit světelný režim 16 h světla a 8 h tmy.
4.6 Kvalita JOT Ve věku 48 dní bylo z každé skupiny vybráno 10 kuřat, která byla poražena a byl proveden rozbor JOT. Byly sledovány tyto ukazatele:
Živá hmotnost v g – byla zjišťována s přesností na dvě desetinná místa.
Hmotnost JOT v g - hmotnost JOT byla hmotnost trupu bez peří, hlavy, krku běháků a vnitřností (kromě ledvin).
Hmotnost prsní svaloviny v g - byla zjišťována s přesností na dvě desetinná místa.
Hmotnost celého stehna v g - byla zjišťována s přesností na dvě desetinná místa.
Hmotnost stehenní svaloviny v g - byla zjišťována s přesností na dvě desetinná místa.
Hmotnost abdominálního tuku v g - byla zjišťována s přesností na dvě desetinná místa.
Délka stehenní kosti v cm - se měřila od kyčelního kloubu po kolení kloub posuvným měřítkem, s přesností na dvě desetinná místa.
Pevnost stehenní kosti v N - byla zjišťována pomocí přístroje TIRATEST 27025 na Ústavu technologie potravin, na AF MZLU v Brně, s přesností na dvě desetinná místa.
Délka holenní kosti v cm - se měřila od koleního kloubu po nártní kloub posuvným měřítkem, s přesností na dvě desetinná místa.
Pevnost holenní kosti v N - byla zjišťována pomocí přístroje TIRATEST 27025 na Ústavu technologie potravin, na AF
MZLU v Brně, s přesností na dvě
desetinná místa.
4.7 Vyhodnocení sledovaných charakteristik Sledované ukazatele byly vyjádřeny prostým aritmetickým průměrem . Průměr byl charakterizován střední chybou průměru a variabilita souboru byla charakterizována variačním koeficientem. Pro zjišťování průkaznosti rozdílu mezi průměry u ukazatelů charakterizujících JOT byl použit t-test. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí počítačového programu UNISTAT 5.1.11. (UNISTAT Ltd, ENGLAND). Průkaznost rozdílu mezi průměry u jednotlivých aktivit byla vyhodnocena pomocí intervalu spolehlivosti pro alternativní rozdělení (HÁTLE a LIKEŠ, 1974).
5. VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Vyhodnocení aktivit v průběhu dne
5.1.1 Vyhodnocení za 1. – 7. týden etologického sledování Ze získaných údajů bylo vypočteno procentické zastoupení aktivit u kohoutů a brojlerů v každém týdnu za 10 hodin sledování a dále v jednotlivých hodinách. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10. Tabulky jsou zařazeny v příloze.
5.1.2 Vyhodnocení za 10. a 13. týden etologického sledování Ze získaných údajů bylo vypočteno procentické zastoupení aktivit u kohoutů a brojlerů v každém týdnu za 2 hodiny sledování a dále v jednotlivých hodinách. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka je zařazena v příloze.
5.2 Porovnání aktivit mezi kohouty a brojlery
5.2.1 Porovnání za 1. – 7. týden etologického sledování Rozdíly v celkovém procentickém zastoupení aktivit mezi kohouty a brojlery znázorňuje graf 5, který je zařazen v příloze. Nejvýraznější rozdíly byly v aktivitách odpočinek – ležení, pohyb a hrabání. U kohoutů představoval odpočinek – ležení 28,9 %, u brojlerů 43,8 %. Pohyb u kohoutů zaujímal 30,8 %, u brojlerů 20,7 % a hrabání u kohoutů zaujímalo 9,9 %, u brojlerů 3,1 %. U kohoutů byla celkově nejvíce zastoupena aktivita pohyb a to 30,8 %, u brojlerů aktivita odpočinek – ležení a to 43,8 %. U ostatních aktivit nebyly rozdíly tak patrné:
Příjem potravy činil u kohoutů 21,4 %, u brojlerů 22,7 %. Pití činilo u kohoutů 3,7 %, u brojlerů 3,0 %. Odpočinek stání činil u kohoutů 0,3 %, u brojlerů 0,9 %. Popelení činilo u kohoutů 0,2 %, u brojlerů 0,6 %. Komfortní chování činilo u kohoutů 4,7 %, u brojlerů 5,0%. Aktivity agrese a chování z nudy nebyly u kohoutů zaznamenány. U brojlerů činila agrese 0,1 % a chování z nudy 0,2 %.
5.2.2 Porovnání za 10. a 13. týden etologického sledování Rozdíly v celkovém procentickém zastoupení aktivit mezi kohouty a brojlery znázorňuje graf 6 a 7. Grafy jsou zařazeny v příloze. V 10. týdnu sledování byl nejvýraznější rozdíl v aktivitách odpočinek – ležení a příjem krmiva. U kohoutů představoval odpočinek – ležení 28,0 %, kdežto u brojlerů 48,0 %. Příjem krmiva u kohoutů zaujímal 23,0 %, u brojlerů pouhých 5 %. Ve 13. týdnu sledování byl patrný rozdíl také v aktivitách odpočinek – ležení, příjem krmiva, pohyb a komfortní chování. Odpočinek –ležení představoval u kohoutů 40,0 %, u brojlerů dokonce 80,0 %. Příjem krmiva zaujímal u kohoutů 13,0 %, brojleři krmivo nepřijímali vůbec.Pohyb zaujímal u kohoutů 35,0 %, u brojlerů 13,0 % a komfortní chování zaujímalo u kohoutů 13,0 %, u brojlerů 2,5 %. U ostatních aktivit nebyly rozdíly tak patrné:
V 10. týdnu byly dále zastoupeny aktivity: Komfortní chování činilo u kohoutů i brojlerů 2,5 %. Pití činilo u kohoutů 5,0 %, u brojlerů 7,5 %.
Ve 13. týdnu byly dále zastoupeny tyto aktivity: Odpočinek stání činilo u kohoutů 0 %, u brojlerů 5,0 %.
5.3 Průběh aktivit během dne za 7 týdnů etologického sledování Průběh aktivit během dne u kohoutů znázorňuje graf 3 a u brojlerů graf 4. Grafy jsou zařazeny v příloze. U kohoutů byl příjem krmiva během dne nejvýraznější v 16 hod., pití v 8 hod., pohyb v 8 hod., odpočinek – stání v 9, 11 a 14 hod., odpočinek – ležení ve 14 hod., popelení ve 13 hod., hrabání ve 12 hod. a komfortní chování v 10 hod. Agrese a chování z nudy nebyly zaznamenány. U brojlerů byl příjem krmiva během dne nejvýraznější v 17 hod., pití v 10 hod., pohyb v 8 hod., stejně jako u kohoutů, odpočinek – stání ve 13 hod., odpočinek – ležení ve 13 hod., popelení v 10 a 14 hod., hrabání ve 17 hod., komfortní chování v 8 hod., agrese ve 13 hod. a chování z nudy ve 12 hod.
5.4 Vliv věku na aktivity kohoutů a brojlerů Vliv věku na aktivity kohoutů znázorňuje graf 1 a vliv věku na aktivity brojlerů graf 2. Grafy jsou zařazeny v příloze. Z grafu 1 je patrné, že ve věku tří týdnů, po
vypuštění do travnatého výběhu se u kohoutů snižuje příjem krmiva, pití, odpočinek – ležení, komfortní chování a zvyšuje se pohyb a hrabání. Z grafu 2 je patrné, že ve věku tří týdnů, po vypuštění do travnatého výběhu se u brojlerů snižuje příjem krmiva, pití, komfortní chování a zvyšuje se pohyb, hrabání a odpočinek ležení.
5.5 Průkaznost rozdílu mezi průměry u jednotlivých aktivit kohoutů a brojlerů
5.5.1 Průkaznost rozdílu mezi průměry za každý týden etologického sledování Statisticky průkazný rozdíl mezi průměry u jednotlivých aktivit je označen v tabulce 1 a 2.
V 1. týdnu sledování nebyl zjištěn mezi průměry všech aktivit kohoutů a brojlerů statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
Ve 2. týdnu sledování byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) pouze u aktivity hrabání, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
Ve 3. týdnu sledování byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) mezi průměry aktivit odpočinek – ležení a hrabání, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
Ve 4. týdnu sledování byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) pouze u aktivity odpočinek – ležení, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
V 5. týdnu sledování byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) mezi průměry aktivit pohyb a odpočinek - ležení, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
V 6. týdnu sledování byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) mezi průměry aktivit pohyb a odpočinek - ležení, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
V 7. týdnu sledování byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) pouze u aktivity pohyb, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
5.5.2 Průkaznost rozdílu mezi průměry za 1. –7. týden etologického sledování Statisticky průkazný rozdíl mezi průměry u jednotlivých aktivit je označen v grafu 5. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) mezi průměry aktivit pohyb, odpočinek – ležení a hrabání, mezi ostatními průměry aktivit nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
5.6 Živá hmotnost Živá hmotnost byla zjišťována od 1. dne do 15. týdne věku. Průměrný přírůstek brojlerů byl vyšší než průměrný přírůstek kohoutů. Průměrné hmotnosti kohoutů a brojlerů za celou délku výkrmu jsou uvedeny v tabulce 9. Růst kohoutů a brojlerů znázorňuje graf 3.
Tab. 9 Průměrné hmotnosti kohoutů a brojlerů za celou délku výkrmu Věk (dny) 1 5 12 19 26 33 40 47 54 61 68 75 82 89 96
Kohouti Brojleři Hmotnost (g) Hmotnost (g) 39,7 36,3 63,7 67,6 115,8 189,6 181,4 360,7 260,8 622,9 328,2 879,4 470,6 1328,5 638,3 1790,9 795,3 2284,9 1016,2 2932,2 1205,8 3701,4 1365,0 4324,9 1602,0 5113,1 1827,6 5488,6 1982,6 5935,8
Graf 3. Růst kohoutů a brojlerů 7000,0
hmotnost (g)
6000,0 5000,0 4000,0
Kohouti Brojleři
3000,0 2000,0 1000,0 0,0 1
5
12 19 26 33 40 47 54 61 68 75 82 89 96
věk (dny)
5.7 Jatečná výtěžnost VÁCLAVOVSKÝ (2000) uvádí, že podíl jatečné výtěžnosti u opracované drůbeže (kuřat) bez poživatelných vnitřností činí 64 – 68 %. Jatečná výtěžnost se počítala dle vzorce : JOT Jatečná výtěžnost = ------------ * 100 ŽHM
V podmínkách ekologického výkrmu měli poražení brojleři průměrnou jatečnou výtěžnost 68,36 %, kohouti 61,96 %.
5.8 Kvalita JOT Hodnoty jednotlivých charakteristik jsou uvedeny v tabulce č. 11, která je zařazena v příloze.
Živá hmotnost V den porážky (48. den) byla u 10 ks kohoutů zjištěna průměrná živá hmotnost 721,4 ± 12,0 g, variační koeficient byl 5,3 %. U 10 ks brojlerů byla zjištěna průměrná živá hmotnost 2.243,0 ± 100,3 g, variační koeficient byl 14,1 %. Mezi živou hmotností kohoutů a živou hmotností brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
Hmotnost JOT Hmotnost JOT u kohoutů činila 447,0 ± 8,2 g, variační koeficient byl 5,8 %. U brojlerů činila hmotnost JOT 1.533,4 ± 50,4 g, variační koeficient byl 10,4 %. Mezi hmotností JOT kohoutů a hmotností JOT brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
Podíl prsní svaloviny Podíl prsní svaloviny u kohoutů činil 13,8 ± 0,3 %, variační koeficient byl 6,3 %. U brojlerů byl podíl prsní svaloviny vyšší a činil 20,9 ± 0,6 %, variační koeficient byl 8,9 %. Mezi podílem prsní svaloviny kohoutů a podílem prsní svaloviny brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
Podíl celého stehna Podíl celého stehna činil u kohoutů 32,4 ± 0,2 %, variační koeficient byl 2,0 %. U brojlerů byl podíl celého stehna nižší a činil 31,7 ± 0,6 %, variační koeficient byl 6,1 %. Mezi podílem celého stehna kohoutů a podílem celého stehna brojlerů nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
Podíl stehenní svaloviny Podíl stehenní svaloviny činil u kohoutů 21,0 ± 2,4 %, variační koeficient byl 35,6 %. U brojlerů byl podíl stehenní svaloviny vyšší a činil 25,4 ± 0,6 %, variační koeficient byl 7,8 %. Mezi podílem stehenní svaloviny kohoutů a podílem stehenní svaloviny brojlerů nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05).
Podíl abdominálního tuku Podíl abdominálního tuku činil u kohoutů 0,04 ± 0,04 %, variační koeficient byl 316,12 %. U brojlerů byl podíl abdominálního tuku vyšší a činil 2,0 ± 0,1 %, variační koeficient byl 22,1 %. Mezi podílem abdominálního tuku kohoutů a podílem abdominálního tuku brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
Délka stehenní kosti Průměrná délka stehenní kosti u kohoutů byla 6,6 ± 0,1 cm, variační koeficient byl 4,1 %. U brojlerů byla průměrná délka stehenní kosti vyšší a činila 8,1 ± 0,2 cm,
variační koeficient byl 5,7 %. Mezi délkou stehenní kosti kohoutů a délkou stehenní kosti brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
Pevnost stehenní kosti Pevnost stehenní kosti u kohoutů činila 216,5 ± 8,0 N, variační koeficient byl 11,7 %. U brojlerů byla pevnost stehenní kosti vyšší a činila 323,8 ± 38,0 N, variační koeficient byl 37,1 %. Mezi pevností stehenní kosti kohoutů a pevností stehenní kosti brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05).
Délka holenní kosti Průměrná délka holenní kosti u kohoutů byla 9,1 ± 0,1 cm, variační koeficient byl 3,2 %. U brojlerů byla průměrná délka holenní kosti vyšší a činila 11,1 ± 0,2 cm, variační koeficient byl 5,0 %. Mezi délkou holenní kosti kohoutů a délkou holenní kosti brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
Pevnost holenní kosti Pevnost holenní kosti u kohoutů činila 150,0 ± 10,1 N, variační koeficient byl 21,4 %. U brojlerů byla pevnost holenní kosti vyšší a činila 341,8 ± 20,9 N, variační koeficient byl 19,3 %. Mezi pevností stehenní kosti kohoutů a pevností stehenní kosti brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,001).
6. ZÁVĚR V práci byly sledovány a vyhodnoceny vybrané aktivity chování kohoutů a brojlerů v podmínkách ekologického výkrmu. Byly porovnány a zhodnoceny rozdíly mezi sledovanými skupinami. Mezi kouhouty a brojlery byla porovnána užitkovost. Aktivity jako příjem krmiva, pití, odpočinek – stání, popelení, komfortní chování, agrese, chování z nudy, se vyskytovaly během 1. – 7. týdne sledování v téměř stejném procentickém zastoupení u obou skupin. Mezi aktivitami pohyb, odpočinek – ležení a hrabání byly výrazné rozdíly. V 10. a 13. týdnu sledování byly zjištěny výrazné rozdíly mezi aktivitami odpočinek – ležení, pohyb, příjem krmiva, a komfortní chování. Kohouti trávili nejvíce času po celou dobu výkrmu pohybem, brojleři odpočinkem – ležením. Při hodnocení kvality JOT kohoutů a brojlerů byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl pouze mezi dvěma charakteristikami. Mezi podílem celého stehna a podílem stehenní svaloviny. Typ vykrmovaných křat má vliv nejen na intenzitu růstu, ale taky na kvalitu masa a chování. Pochopení chování kuřat a jejich životních potřeb pomůže k přizpůsobení podmínek výkrmu. Podmínky výkrmu totiž také ovlivňují užitkovost drůbeže.
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANONYM a: Vývojové trendy ekologického zemědělství. [cit. 2007-03-25]. Dostupné z WWW:
.
ANONYM b: Brojleři – zapomenuté oběti intenzivního zemědělství. [cit. 2007-03-25]. Dostupné z WWW: .
ANONYM
c:
Drůbež.
[cit.
2007-03-25].
Dostupné
z
WWW:
.
ANONYM d: Čechům kuřecí dál chutná. [cit. 2007-03-25]. Dostupné z WWW: <www.lidovky.cz>.
ANONYM e: Brožura o chovu kuřat. [cit. 2007-03-25]. Dostupné z WWW: .
ANONYM f: Články. [cit. 2007-03-25]. Dostupné z WWW: .
ANONYM
g:
Brojler.
[cit.
2007-03-25].
Dostupné
z WWW:
.
CASTELLINI, C. Organic poultry production system and meat characteristics. European Symposium on the Quality of Poultry Meat. 2005, s. 47 – 52.
ČERMÁK, B. a ŠOCH, M. Ekologické zásady chovu hospodářských zvířat. Praha: ÚZPI, 1997. 43 s. ISBN 80-86153-27-4.
ČERVENKA, J. Výkrm brojlerových kuřat. Chovatel rádce, roč. 7, 2006, č. 12, s. 8
HÁTLE, J. a LIKEŠ, J. Základy počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. 2. vyd. Praha: SNTL, 1974.
HAMPL, J. a kol. Speciální chov drůbeže. Praha: SZN, 1969. 441 s.
HROUZ, J. a kol. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU, 2000. 185 s. ISBN 80-7157-463-5.
HROUZ, J. a ŠUBRT, J. Obecná zootechnika. 1. vyd. Brno: MZLU, 2000. 207 s. ISBN 80-71-57-426-0.
KAN, K. Chemical residues in poultry and eggs produced in free – range or organic systems. European Syposium on the Quality of Poltry Meat. 2005, s. 28 – 36.
KŘÍŽ, L. a KLECKER, D. Chov drůbeže (cvičení). 1. vyd. Brno: VŠZ, 1991. 172 s.
LAZAR, V. Chov drůbeže (přednášky). 1. vyd. Brno: VŠZ, 1990. 210 s.
NEUERBURG, W. a PADEL, S. Ekologické zemědělství v praxi. Praha: Agrospoj, 1994. 476 s.
SKŘIVAN, M. a kol. Drůbežnictví 2000. Praha: Agrospoj, 2000. 203 s.
ŠARAPATKA, B., URBAN, J. a kol. Ekologické zemědělství II.díl, Normy Evropské unie, chovy a welfare hospodářských zvířat, ekonomika, marketing, konverze a příklady z praxe. 1. vyd. PRO-BIO Šumperk, 2005. 334 s. ISBN 80-903583-0-6.
ŠONKA, F. Chov a výkrm drůbeže v drobných chovech. České Budějovice: Dona, 1997. 135 s. ISBN 80-85463-85-7.
ŠONKA, F. a kol. Drobnochovy hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006. 216 s. ISBN 80-86726-19-3.
TULÁČEK, F. Chov hrabavé drůbeže. Praha: Brázda, 2002. 164 s. ISBN 80-209-030-7.
VÁCLAVOVSKÝ, J. a kol. Chov drůbeže. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2000. 145 s. ISBN 80-7040-446-9.
VEJČÍK, A. a kol. Chov hospodářských zvířat. 1. vyd.České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2001. 178 s. ISBN 80-7040-514-7.
VESELÝ, P. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU, 1997. 82 s. ISBN 80-7157-268-3.
VOŘÍŠKOVÁ, J. a kol. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2001. 168 s. ISBN 80-7040-513-9.
Vyhláška č. 208/2004 Sb. O minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat.
ZELENKA, J. a ZEMAN, L. Výživa a krmení drůbeže, 2006. 117 s.
ŽIŽLAVSKÝ, J. a kol. Chov hospodářských zvířat.1. vyd. Brno: MZLU, 2005. 208 s. ISBN 80-7157-615-8.
8. SEZNAM PŘÍLOH
Tab. 1 Procentické vyjádření aktivit za 10 h sledování - 1. a 2. týden
Tab. 2 Procentické vyjádření aktivit za 10 h sledování - 3., 4., 5., 6. a 7. týden
Tab. 3 Procentické vyjádření aktivit za 10. a 13. týden sledování
Tab. 4 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování – 1. týden
Tab. 5 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování - 2. týden
Tab. 6 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování - 3. týden
Tab. 7 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování - 4. týden
Tab. 8 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování - 5. týden
Tab. 9 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování - 6. týden
Tab. 10 Procentické vyjádření aktivit za každou hodinu sledování - 7. týden
Tab. 11 Kvalita JOT u kohoutků a brojlerů ve věku 48 dnů
Graf 1. Vliv věku na aktivity u kohoutů
Graf 2. Vliv věku na aktivity u brojlerů
Graf 3. Aktivity kohoutů během dne za 7 týdnů sledování
Graf 4. Aktivity brojlerů během dne za 7 týdnů sledování
Graf 5. Celkové procentické zastoupení aktivit za 1. – 7. týden sledování
Graf 6. Celkové procentické zastoupení aktivit za 10. týden sledování
Graf 7. Celkové procentické zastoupení aktivit za 13. týden sledování
Obr. 1 Výběh kohoutů a brojlerů
Obr. 2 Vypouštění kohoutů do výběhu
Obr. 3 Ustájení kohoutů
Obr. 4 Ustájení brojlerů
Obr. 5 Kohouti u krmení
Obr. 6 Brojleři u krmení
PŘÍLOHY
