Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Zřízení agroturistického zařízení v obci Jedovnice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Vypracovala: Jana Marková Brno 2008

Mendellova zeměd dělská a lesn nická univeerzita v Brrně

Agronom mická faku ulta

Ústav chovu c a šlecchtění zvířaat

2007/20008

ZADÁNÍ BAKALÁŘ ŘSKÉ PRÁ ÁCE Řeššitelka

Jana Marková

Studdijní prograam:

Zeměděělská speciaalizace

Oboor:

Agroekkologie

Názevv tématu:

Zřízení agroturisttického zaříízení v obcii Jedovnicee

Z Zásady pro vypracovánní: 1. Studentka vytvoří v variaanty zřízeníí agroturistického zařízzení v obci JJedovnice č. č p. 523 2. Provede P dettailní rozboor možných variant a ro ozhodne o reentabilnostii zvoleného řešení 3. Zhodnotí Z k kvalitu a urččí cenu za ubytování turistů na základě poorovnání s okolními o z zařízeními p podobného druhu 4. Pro P zvířata využije stávvající budovvy a akceptu uje jejich pootřeby - fyzzické i finan nční 5. Výsledkem V m bude detaailní rozborr všech zák kladních ukkazatelů proovozu farm my, který p pomůže při rozhodovánní majitele nemovitosti, zda zříditt agroturisticcký provoz

Rozsah práce:

30 stran

Seznam odborné literatury: 1. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika. SOŠ Pardubice, 1999. 2. POUROVÁ, M. Agroturistika. ČZU Praha, 2002. 3. HABÁN, M. Agroturistika. SPU Nitra, 2004.

Datum zadání bakalářské práce:

listopad 2006

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2008

Jana Marková řešitelka bakalářské práce

Ing. Vladimír Mikule, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zřízení agroturistického zařízení v obci Jedovnice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, ochotu a pomoc při koncepci bakalářské práce. Můj dík také patří rodině Ševčíkové za poskytnutí informací, věcný přístup a podnětnou komunikaci, a dále všem ostatním, kteří se jakkoli podíleli na zdárném zpracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce se zabývá zřízením agroturistického zařízení. Výsledkem je detailní finanční studie provozu hospodářství. V úvodu práce jsou nejprve uvedeny základní pojmy používané v turistickém ruchu, potřebné pro pochopení studované problematiky. Následuje část věnovaná popisu okolí Jedovnic. Jádrem práce je navržení pěti variant zřízení agroturistického zařízení v Jedovnicích č. p. 523 a jejich technicko-ekonomický rozbor. Je doporučena cena za ubytování a za další služby dostupné na agroturistickém zařízení. Dále jsou vybrána zvířata, s akceptováním jejich fyzických potřeb i finančních nároků. Je zvolena optimální varianta s ohledem na práci, rentabilitu, zisk a návratnost vstupních finančních nákladů.

Publikovaná

finanční analýza může sloužit i jiným podnikatelským subjektům, které se chtějí věnovat podnikání v agroturistice. Klíčová slova: agroturistické zařízení, Jedovnice, marketingový plán, rentabilita podnikání, fyzické a finanční nároky zvířat

ABSTRACT This bachelor diploma thesis deals with the establishment of an agro-touristic facility. The result of this work represents detailed financial key-study of economical basis. First of all is made remark concerning fundamental notions which are used in tourism. This defining is needed for better comprehension of the task. The following part of this thesis describes the surroundings of the village Jedovnice. The gist of this thesis is to project five variants of agro-touristic facility in the household No. 523 in Jedovnice along with its technical and economical analysis. There is recommended an accommodation fee and price for various services available in loco. There are chosen the appropriate animals with regard on their physical needs and financial demands. There is projected the optimal solution with respect on labour, profitability, gain and return of entrance financial costs. However, the published financial analysis could serve also to another business subject which is engaged in the intention to do business in agrotourism. Key words: agro-touristic facility, Jedovnice, marketing plan, profitability of business, physical and financial demands of the animals

OBSAH 1 

Úvod ................................................................................................................. 10 

2 

Cíl práce a metodika práce ............................................................................... 11 

3 

2.1 

Cíl práce .................................................................................................... 11 

2.2 

Metodika práce ......................................................................................... 11 

Literární přehled ............................................................................................... 12  3.1 

Základní pojmy ......................................................................................... 12 

3.1.1 

Cestovní ruch ..................................................................................... 12 

3.1.2 

Zelený cestovní ruch.......................................................................... 12 

3.1.2.1  Ekoturistika.................................................................................... 12  3.1.2.2  Venkovský cestovní ruch .............................................................. 12  3.1.3 

Formy provozování agroturistiky ...................................................... 14 

3.1.3.1  Rodinné farmy ............................................................................... 14  3.1.3.2  Zemědělské subjekty ..................................................................... 14  3.1.4 

Doprovodné programy agroturistiky ................................................. 14 

3.1.5 

Cílová klientela agroturistického zařízení ......................................... 15 

3.2 

Charakteristika Jedovnicka ....................................................................... 17 

3.2.1 

Jedovnice ........................................................................................... 17 

3.2.2 

Jedovnicko ......................................................................................... 18 

3.2.2.1  Ostrov u Macochy ......................................................................... 19  3.2.2.2  Sloup .............................................................................................. 19  3.2.2.3  Šošůvka.......................................................................................... 19  3.2.2.4  Vilémovice .................................................................................... 20  3.2.2.5  Rudice ............................................................................................ 20  3.2.2.6  Křtiny ............................................................................................. 20  3.2.2.7  Lipovec .......................................................................................... 21  3.2.2.8  Senetářov ....................................................................................... 21 

3.2.2.9  Kotvrdovice ................................................................................... 21  3.2.2.10  Krasová ........................................................................................ 22 

4 

3.2.3 

Přírodní zajímavosti........................................................................... 22 

3.2.4 

Fauna a flóra ...................................................................................... 22 

3.2.5 

Klimatické podmínky ........................................................................ 22 

3.2.6 

Cyklotrasy.......................................................................................... 23 

3.2.7 

Turistické stezky ................................................................................ 23 

Vlastní práce..................................................................................................... 24  4.1 

Charakteristika domu č. p. 523 ................................................................. 24 

4.1.1 

Historie statku .................................................................................... 24 

4.1.2 

Současnost statku............................................................................... 25 

4.2 

Idea majitele .............................................................................................. 26 

4.3 

Varianty zřízení agroturistického zařízení ................................................ 28 

4.4 

Rozbor navržených variant a rozhodnutí o jejich rentabilnosti ................ 28 

4.4.1 

Varianty využití prostor domu........................................................... 28 

4.4.2 

Rentabilnost možných variant ........................................................... 30 

4.5 

Zhodnocení kvality a určení ceny za ubytování turistů ............................ 32 

4.6 

Volba zvířat a jejich fyzické a finanční potřeby ....................................... 34 

4.6.1 

Koně .................................................................................................. 34 

4.6.1.1  Výběr plemene............................................................................... 34  4.6.1.2  Výživa a krmení ............................................................................ 37  4.6.1.3  Způsoby chovu .............................................................................. 37  4.6.2 

Kozy .................................................................................................. 37 

4.6.2.1  Výběr plemene............................................................................... 37  4.6.2.2  Výživa a krmení ............................................................................ 39  4.6.2.3  Způsoby chovu .............................................................................. 39  4.6.3 

Ovce ................................................................................................... 39 

4.6.3.1  Výběr plemene............................................................................... 40  4.6.3.2  Výživa a krmení ............................................................................ 41  4.6.3.3  Způsoby chovu .............................................................................. 41  4.6.4 

Slepice ............................................................................................... 42 

4.6.5 

Pes...................................................................................................... 42 

4.6.6 

Kočka ................................................................................................. 42 

4.6.7 

Provozně technologické požadavky pro ustájení zvířat .................... 42 

4.6.8 

Provozně technologické požadavky pro pastvu zvířat ...................... 44 

4.7 

Detailní rozbor základních ukazatelů provozu agroturistického zařízení . 45 

4.7.1 

Tržby.................................................................................................. 45 

4.7.2 

Náklady.............................................................................................. 46 

4.7.3 

Zisk a rentabilita ................................................................................ 47 

4.7.4 

Výsledný rozbor jednotlivých navržených variant ............................ 48 

5 

Diskuse a závěr ................................................................................................ 51 

6 

Seznam použité literatury ................................................................................. 53  6.1 

Seznam literatury ...................................................................................... 53 

6.2 

Seznam internetových zdrojů.................................................................... 54 

7 

Seznam obrázků ............................................................................................... 56 

8 

Seznam tabulek ................................................................................................ 57 

9 

Seznam příloh................................................................................................... 58 

1

ÚVOD Rozvoj venkovské turistiky a její formy, agroturistiky, přináší nejen základ

pro vznik nových podnikatelských aktivit, a tím vznik nových pracovních míst, ale je také neodmyslitelně spjat s krajinou a její údržbou. Přispívá totiž k celosvětovému trendu „návratu člověka k přírodě“, respektuje přirozené přírodní a životní prostředí a dává možnost návratu původního krajinného rázu. Růst této podnikatelské oblasti souvisí se životním stylem dnešní populace, kdy z vesnic se lidé stěhují do měst za prací, a v ní tráví převážnou část dne. Vyhledávají pak pro svoji dovolenou především klidné venkovské prostředí, např. na zemědělských usedlostech s chovem hospodářských zvířat, kde očekávají možnost relaxace s poznáním nebo aktivní spoluúčastí na chodu hospodářství. Bakalářská práce je zaměřena na možné varianty zřízení agroturistického zařízení v Jedovnicích. Návštěvníkům by pobyt na tomto zařízení měl dát nejen vyhledávanou dovolenou, ale především jejich seznámení s venkovským způsobem života. Oblast Jedovnicka je pro tuto činnost velmi atraktivní, protože se nachází v těsné blízkosti Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jež je ročně navštěvovaný velkým množstvím turistů z ČR i zahraničí. Každoročně je v okolí Jedovnic organizováno velké množství sportovních, společenských, ale i kulturních akcí, jež mohou být doprovodnými programy agroturistického zařízení, kterými hospodář vyplní volný čas svých návštěvníků. Dále může pro hosty zajistit sám, či s pomocí jiného podnikatelského subjektu, různé zajímavé aktivity, jako např. jízdu na koni nebo bryčkou, popřípadě kočárem, jízdu na kole, rybaření a plavání v místním rybníku Olšovci, sběr léčivých bylin na loukách nebo sběr hub a lesních plodů v okolních hlubokých lesích nebo pěší turistiku po přírodních i historických památkách v blízkém okolí. Pro malého hospodáře je pak tento způsob podnikání jedním z důležitých a nezanedbatelných zdrojů finančních příjmů. Tyto tržby získává za kvalitní ubytování hostů a za stravování, s přihlédnutím na místní tradice a zvyky, ale také okamžitým prodejem produktů klientům nebo formou prodeje „ze dvora“, jejichž kvalita je zpravidla velmi vysoká a ceny nízké. Služby, které podnikatel poskytuje v agroturistickém zařízení, by měly z velké části pokrýt poptávku nejčastějších klientů, a to rodin s dětmi. Rozvojem agroturistiky v Jedovnicích se zvýší kvalita i výběr služeb v celé oblasti.

~ 10 ~ 

2

CÍL PRÁCE A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem práce je navrhnout možné varianty zřízení agroturistického zařízení v obci

Jedovnice. Dále provést rozbor navržených variant s rozhodnutím o rentabilnosti zvolených řešení a určit cenu za ubytovací služby. Ta bude stanovena porovnáním kvality okolních ubytovacích zařízení, a jejich cen, s ubytováním a službami nabízející agroturistické zařízení. Nezbytnou částí práce bude volba plemen hospodářských zvířat, respektování jejich fyzických a finančních nároků, a optimální využití stávajících budov. Výsledkem práce pak bude technicko-ekonomické zhodnocení efektivnosti vloženého kapitálu do vybudování zařízení, který pomůže majiteli nemovitosti při rozhodování, zda zřídit agroturistický provoz.

2.2 Metodika práce V první fázi je potřeba dohodnout se s majitelem domu č. p. 523 p. Josefem Ševčíkem na podrobnostech, týkajících se zpracování vlastní práce. Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části, která je teoretická, jsou za pomoci literárních a internetových zdrojů vysvětleny základní pojmy, jako je cestovní ruch, zelený cestovní ruch, formy provozování agroturistiky, doprovodné programy agroturistiky a cílová klientela agroturistického zařízení, a dále je popsána stručná charakteristika Jedovnicka s jeho přírodními zajímavostmi, s jeho faunou a flórou, klimatickými podmínkami a s cyklotrasami a turistickými stezkami touto oblastí vedoucími. Druhou částí je vlastní práce, jejíž rozdělení bylo z velké části ovlivněno přáním majitele. Vlastní práce se skládá z charakteristiky domu, idey majitele, z variant zřízení agroturistického zařízení, z rozboru variant a jejich rentabilnosti, ze zhodnocení kvality a určení ceny za ubytování turistů, z volby zvířat a jejich potřeb a z detailního rozboru všech základních ukazatelů provozu agroturistického zařízení. Poslední částí je diskuse a závěr, zabývající se zhodnocením výsledků bakalářské práce.

~ 11 ~ 

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Základní pojmy 3.1.1

Cestovní ruch

Podle Habána aj. (2004) je cestovní ruch mnohostranným odvětvím, zahrnujícím dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, infrastrukturu cestovního ruchu, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další služby související s tzv. průvodcovskými programy. Patří mezi nejvýznamnější součásti národního, ale i světového trhu. Cestovní ruch má velký pozitivní vliv na hospodářský výnos, na zachování původních tradic a kulturních zvyků, dále na ochranu životního prostředí a mírového soužití. 3.1.2

Zelený cestovní ruch

Zahrnuje řadu nových forem cestovního ruchu, spojujících šetrnost vůči cílovým místům cestovního ruchu, ohleduplnost vůči přírodě, vůči kulturnímu a historickému bohatství i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Zeleným cestovním ruchem je vynášeno především místní hledisko uskutečňování cestovního ruchu a to nejen ve volné přírodě, ale také i v mírně osídlených oblastech. Jeho hlavní charakteristikou je snaha návštěvníků splynout s přírodou a s prostředím. Jedná se o cestovní ruch s aktivní náplní, který respektuje a chrání přírodu. V konkrétní formě vystupuje především jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. (Pourová, 2002) 3.1.2.1 Ekoturistika Je forma zeleného cestovního ruchu, zaměřená na poznávání přírody, především pak přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nedocházelo k jejich narušení. Je charakteristická vysokou mírou odpovědnosti a ohleduplnosti návštěvníků vůči přírodě a její ochraně. Je významná svou vzdělávací a výchovnou funkcí. (Pourová, 2002) 3.1.2.2 Venkovský cestovní ruch Podle Janotky (1999) je cestovní ruch označovaný podle prostředí převážné aktivity turistů. Jak tvrdí Pourová (2002) jedná se nejčastěji o vesnické osídlení, ale i o chatové lokality, samoty nebo o malá městečka. Rekreační pobyt turistů je vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Mezi základní rozdělení

~ 12 ~ 

venkovského cestovního ruchu patří vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření a chalupaření. Vesnická turistika Jedná se o formu venkovského cestovního ruchu bezprostředně spjatého s přírodou a s krajinou venkova. Individuální rekreační aktivity jsou dokonale spjaté s konkrétním venkovským prostředím navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla, folklór a podobně). Jako ubytovací kapacity jsou využívány komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy a ubytování v soukromí. (Pourová, 2002). Služby nabízené účastníkům vesnické turistiky jsou poskytované především provozovateli ubytovacích a stravovacích služeb, a dále podnikateli v oblasti kulturních, sportovních, společenských a dalších zařízení. (Pourová, 2000) Agroturistika Je specifickou formou venkovské (rurální) turistiky, nabízenou a provozovanou převážně farmáři a dalšími podnikateli v zemědělské výrobě. Slouží především jako další zdroj finančních prostředků k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu,

tzn.

výroby

produktů

zemědělských,

rostlinných

a

živočišných.

(Janotka, 1999) Ekoagroturistika Podle Pourové (2000) je ekoagroturistika formou cestovního ruchu, zahrnující pobyty na certifikovaných farmách hospodařících ekologickým způsobem, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředí a produkujících bio-produkty. K hlavním znakům této formy agroturistiky patří především sepětí s farmářskou rodinou, spoluúčast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství. Chataření a chalupaření Agroturistika a venkovská turistika byly provozovány již v předválečné době, a to nejčastěji pobytem turistů u zemědělských rodin nebo formou návštěvy letních bytů. Po druhé světové válce, a to především v období kolektivizace, byly tehdejší vztahy mezi městem a vesnicí zničeny. Snaha bližšího kontaktu městských lidí s přírodou, venkovským prostředím a pobytem na venkově dala, možnost vzniku chataření a chalupaření. (Pourová, 2002)

~ 13 ~ 

3.1.3

Formy provozování agroturistiky

Dle Pourové (2002) má agroturistika své zázemí v zemědělském hospodářství, tzn. na rodinných farmách nebo v jiných zemědělských podnicích. 3.1.3.1 Rodinné farmy Provozovatelem rodinné farmy je podnikatel v zemědělské výrobě. Jedná se o fyzickou osobu, jejímž primárním cílem je provozování zemědělské výroby. Účastníci agroturistiky jsou ubytováváni zpravidla v zemědělské usedlosti nebo v rekreačních objektech ve vlastnictví nebo užívání zemědělského podnikatele (chaty, sruby, chalupy, rekreační domky), přičemž maximální kapacita ubytování je stanovena na 12 lůžek. Tímto limitujícím faktorem je dodržena snaha o nepřetěžování krajiny velkou skupinou turistů, ale také samotné farmy a rodinných příslušníků, zejména pak žen - farmářek. Hosté si mohou vařit sami třeba i s poskytnutím polotovarů nebo produktů vypěstovaných na farmě nebo se mohou stravovat v místních restauracích či podnicích. Charakteristickým znakem agroturistiky na rodinné farmě je především volný pohyb turisty v provozním prostředí zemědělského podnikatele, jež má možnost se seznámit se vším, co tvoří zemědělskou usedlost. To zahrnuje zvláště domácí a hospodářská zvířata, hospodářské objekty a nemovitosti. (Pourová, 2002) 3.1.3.2 Zemědělské subjekty Provozovatelem zemědělského podniku je právnická nebo fyzická osoba podnikající primárně v oblasti zemědělské prvovýroby a služeb pro zemědělství. K ubytování je využíváno rekreačních objektů s maximální ubytovací kapacitou 12 lůžek, dále hotelů a penzionů s maximálním počtem lůžek 50 nebo 25 pokojů na jeden objekt. I v tomto případě je snaha o minimalizování zatížení krajiny lidským faktorem. Stravování je zajištěno celodenní nebo minimálně formou snídaně. Charakteristické je přímé spojení turistů se zemědělským prostředím, které je ve vlastnictví nebo v pronájmu zemědělského podnikatele. Ten má též možnost poskytovat zvláštní výukové služby, k nimž patří jezdecká škola, myslivost, honitby, sportovní rybolov aj., jež mají přirozené zázemí v zemědělském hospodářství nebo na něj přímo navazují. (Pourová, 2000) 3.1.4

Doprovodné programy agroturistiky

Důležitou součástí provozování agroturistiky je též vhodný výběr poskytovaných doprovodných programů, jichž je široká škála a pro turistu by měly být především

~ 14 ~ 

zajímavé a atraktivní. Všechny programy nemusí být organizovány přímo na farmě majitelem, je však důležité, aby o nich hosty informoval nebo je byl sám schopen přímo zprostředkovat. Mezi takové patří např. často vyhledávané projížďky na koních, a to i bryčkou či kočárem, seznamování se s hospodářskými zvířaty nebo pomoc při úklidu stájí a chlévů, atd. Velkým lákadlem je pro turisty nejen venkovská strava, např. kuba, kulajda, kyselo, houbová smaženice, kozí sýr, bylinné nápoje, pečené domácí cukroví a koláče, ale i místní zvláštnosti, do kterých patří vinařské oblasti se svými produkty a slavnostmi, ale také různé posvícenské slavnosti, zabíjačkové hody, poutě, festivaly apod. Dle zájmu turistů a možností krajiny lze nabídku rozšířit o lov zvěře, rybaření, letní a zimní sporty (sáňkování, lyžování, koupání, cyklistiku, pěší turistiku apod.), ale i o vzdělávací programy, jako ukázky tradičních řemesel, odborné prohlídky historických objektů a pamětihodností kraje, přírodních zvláštností, atd. (Stříbrná, 1997) 3.1.5

Cílová klientela agroturistického zařízení

Mikula (1995) rozlišuje, dle vyhledávané nabídky služeb turisty, klientelu na několik zájmových skupin: ƒ

rodiny s dětmi – vyžadují kontakt s různými zvířaty, pestrou nabídku her a prostor pro jejich uskutečnění. K dispozici by měla být knihovnička a dostatek stolních her. Je dobré mít bezpečné ohniště, pískoviště a prolézačky. Je nutné kontrolovat děti při kontaktu se zvířaty na farmě, aby nedocházelo k nevhodnému krmení zvířat nebo úrazu dětí.

ƒ

starší lidé – vyhledávají převážně klidný dům a zahradu s posezením, pokoje se sociálním zařízením, pohodlná lůžka a sedací soupravy, bezpečné schodiště, vytápěné prostory a odpočinkové prostory vhodné ke čtení knih, novin, časopisů nebo sledování televize. Nedoporučuje se kombinace starších manželů a rodin s dětmi, protože hluk dětí zvyšuje nervozitu u starších lidí.

ƒ

děti s pedagogickým doprovodem – lze využít programy obvyklé pro dospělé (návštěvy hradů a zámků, jeskyní, místních atrakcí, her v přírodě, atd.). Rekreace větší skupinky dětí podléhá hygienickým a stravovacím předpisům.

ƒ

sportovně založení lidé – mají převážně zvláštní přání týkající se trénování, běhu, jízdy na koních, pěších túr, rybaření, tenisu, minigolfu aj. Některé aktivity lze provádět přímo na farmě, jiné pak v nejbližším okolí agroturistického zařízení.

~ 15 ~ 

ƒ

milovníci přírody – očekávají převážně pěší túry za zajímavostmi kraje. Doporučuje se vlastnit letáky, knihy nebo video s okolními přírodními památkami okolí.

ƒ

hosté s dietou – očekávají taktní respektování svých chorob různého charakteru. Je nezbytné přizpůsobit jídelníček jejich zdravotnímu stavu. Lze nabídnout produkty farmy, které mohou bez problémů konzumovat. Neproblematická kombinace ubytování společně s důchodci, popřípadě s tělesně postiženými.

ƒ

tělesně postižení – potřebují speciální stavební úpravy všech prostor. Jedná se o bezbariérové přístupy, nájezdy u vstupu do obytných prostor farmy. Musí být upraveny vjezdy na toaletu, přístup do sprchy, vyřešené chodby a cesty bez schodů. Nezbytné je upravit i přístupy ke zvířatům, na zahradu, ke grilu v přírodě, atd.

ƒ

důchodci – vyžadují ubytovací nároky stejné jako starší lidé (viz výše). Rádi vykonávají výlety na místní nebo poutní místa, nesmí být však příliš vzdálena od jejich ubytování. Velmi vhodná je osobní péče o tuto skupinu, protože tyto hosty mění ve stálé hosty. Nepředpokládá se u nich těžší práce na statku.

ƒ

absolventi kurzů – pro tuto skupinu je nutný vhodný výběr prostředí k výuce, společně se zajímavým okolím pro večerní vycházky a atraktivní nabídkou večerních programů. Především intenzivní kurzy jazyků vyžadují odpovídající relaxaci. Vhodná je jízda na koni či pomoc na statku atd. Z důvodu hlučnosti se nedoporučuje kombinace s jinými skupinami, kromě klubů a spolků.

ƒ

kluby a spolky – lze jim nabídnout pobyty na víkendy, pobyty před sezónou a po ní. Nabídka programů pro tyto návštěvníky je velmi pestrá. Může jít o jazzové večery v městečku, až po promenádní koncerty v nedalekém lázeňském městečku. Vhodné jsou na farmě zvláštní prostory pro malování, modelování, tkaní či truhlářskou, řezbářskou dílničku atd. Dále různé sportovní aktivity (odbíjená, košíková, cyklistika) nebo i účast na vesnických zábavách či folkových slavností. Tato skupina lidí se chce převážně bavit a bývá štědrá.

Je vhodné, aby někdo z členů rodiny v agroturistickém zařízení měl zpracovaný program pro volný čas, jež je možné ihned použít, když se hosté nudí nebo je deštivé počasí. Znalost požadavků jednotlivých skupin usnadňuje hostiteli komunikaci s hosty nejen z ČR, ale především s hosty zahraničními. Tyto požadavky se z velké části řídí

~ 16 ~ 

inzerovanou nabídkou služeb majitelem agroekologického zařízení, a ty by proto měl být schopen turistům zajistit.

3.2 Charakteristika Jedovnicka 3.2.1

Jedovnice

Městys Jedovnice, ležící v nadmořské výšce 470 metrů, se nachází přibližně 25 km severovýchodním směrem od jihomoravské metropole Brna. Rozprostírá se v dolině drobové náhorní roviny, která se v bezprostřední blízkosti přiklání k východní hranici devonského vápence. Přes tuto oblast protéká ponorný Jedovnický potok, který se ztrácí v Rudickém propadání. Jedovnice se nachází na křižovatce cest Brno, Blansko, Vyškov a Prostějov. (Wankel, 1998) První zmínky o tehdejší obci jsou z roku 1251, kdy se prvním pánem Jedovnic stal Crha z Čeblovic. Archeologické nálezy kamenných nástrojů a kosterních zbytků lovených zvířat však dokazují, že již před 12 000 lety bylo území obýváno lovci sobů. (Fajfrová, 2001) Ve 13. století byly Jedovnice centrem obchodníků, řemeslníků a rozvinutého zemědělství s chovem dobytka, a známé především dobýváním železné rudy. Velké škody v celém jedovnickém okolí byly napáchané nejen v době husitských válek (1420-1434) a za třicetileté války (1618-1648), ale také způsobené dobytčím morem (1695, 1834), morovou ránou (1739) nebo živelnými pohromami, při kterých celé městečko vyhořelo (1822), vše bylo zničeno kroupami (1848), zatopeno při povodních (1883) nebo bylo mnoho okolních lesů pokáceno vichrem (1739). (Knies, 1902) V současnosti (březen 2008) má městys Jedovnice 2578 obyvatel, a je střediskovou obcí. Obyvatelé z okolních obcí dojíždí především za zdravotní péčí dětského lékaře a lékaře pro dospělé nebo do zubní ordinace. Služby lékařů jsou doplňovány místní lékárnou. Významná je obchodní síť s různým druhem zboží, ale i pošta, Česká spořitelna, cestovní kancelář či čerpací stanice pohonných hmot. V městyse se nachází mateřská škola, základní škola, základní umělecká škola a střední průmyslová škola. Turistům, ale i místním obyvatelům, slouží velké množství restaurací, široké spektrum ubytovacích zařízení, místní kino, knihovna s informačními a propagačními materiály, minigolf a tenisové kurty. (Fajfrová, 2001) Od roku 1999 jsou Jedovnice partnerskou obcí s německým Aschheimem, které leží poblíž Mnichova. Tato spolupráce se rozvíjí

~ 17 ~ 

m mezi jednotliivými kultuurními, sporrtovními a společenskkými organiizacemi. Čaasté jsou výýměnné pobyty žáků základníchh škol nebo o studijní pobyty p jedoovnických studentů v Aschheimuu. (http://ww ww.jedovnicce.cz) Díky blízkosti Mooravského krasu, kráásnému zallesněnému okolí, a zejména ryybníkům Olšovci, Budkkovanu, Vrbbovému a Dubovému D jsou vyhledáávaným mísstem pro reekreaci a vodní v sportyy. Nejznám mější z nich h je rybníkk Olšovec o velikostii 42 ha, naa kterém jee možnost nejen n surfinngu, veslov vání, rybařeení a koupáání, ale kažždoročně jee začátkem září místem m pro konáání Mezinárrodních závvodů rychloostních mottorových čllunů, které jsou j součásstí Evropskéého poháru.. V měsíci říjnu ř se pakk k němu sjíždí lidé z širokého

okolí

naa

jeho

již

tradičční

výlovv.

(http:///www.jedov vnice.cz)

K Kulturní dom minantou Jeedovnic je sakrální kostel k sv. Petra P a Pavvla, který se s může poochlubit mooderním inteeriérem. Neejznámějším m prvkem jee oltářní obrraz sv. Kříže bohatě strrukturovanýý barevnou hmotou. (R Roudný aj., 2001) 2 3.2.2

Jedovnickko

ww ww.mapy.cz

Obr. 1 Mapa Jeddovnicka

~ 18 ~ 

3.2.2.1 Ostrov u Macochy Městys Ostrov u Macochy leží v severní části Moravském krasu, který byl v roce 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) a je součástí Drahanské vrchoviny. Městys leží v nadmořské výšce 485 metrů, ve středu nejcennější a nejnavštěvovanější oblasti Moravského krasu. Pod Ostrovskou náhorní plošinou se nachází 34,9 km podzemních chodeb nazývaných Amatérská jeskyně. V těsné blízkosti městyse je často turisty vyhledávaná jeskyně Balcarka a jeskyně Císařská, v níž se jednou do roka slouží mše svatá. Překrásné přírodní scenérie v okolí obce lákají návštěvníky k pěším procházkám i cyklistickým vyjížďkám. K životu Ostrova neodmyslitelně patří ojedinělé zařízení pro děti s nemocemi horních cest dýchacích – Dětská léčebna se speleoterapií, která od 1. 1. 1983 slouží všem dětem z České republiky. Léčba je z velké části od roku 1997 prováděna již ve výše zmiňované Císařské jeskyni. Významnou stavební dominantou Ostrova je kostel z roku 1490 zasvěcený sv. Maří Magdaléně. Památkou na využití větrné energie našimi předky je kamenný větrný mlýn holandského typu. (Gric, 2001) 3.2.2.2 Sloup Městys Sloup je nazýván severní vstupní branou CHKO Moravský kras. V roce 2000 získal Sloup titul „Vesnice roku“. Největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-Šošůvské jeskyně, u jejichž vstupu vévodí osamělé skalisko „Hřebenáč“. Na území Sloupu se nachází registrovaná památka jeskyně Kůlna s kosterními nálezy z doby neandrtálského člověka, jež je evropským archeologickým unikátem. Městys je křižovatkou místních i nadregionálních cyklotras a tras pěších turistických stezek v kouzelném prostředí Moravského krasu. Mezi kulturní památky, které stojí ke shlédnutí, patří krásný barokní kostel Panny Marie Bolestné s kryptou z 18. století hojně navštěvovaný poutníky ze širokého okolí a

místní fara.

(http://www.sloup.info/sloup.php) 3.2.2.3 Šošůvka Jen 1 km od Sloupu je vzdálena obec Šošůvka, ležící v nadmořské výšce 575 metrů. V poslední době se obec stává hojně navštěvovanou díky nově postavené kapli sv. Václava a Anežky České, jejíž interiér pomohl navrhnout světoznámý umělecký sklář Valér Kováč. Na severní geologické hranici Moravského krasu se nachází Šošůvská krasová plošina, významná množstvím závrtů, drobných ponorných

toků

a

podzemních

jeskyní.

V těsné

~ 19 ~ 

blízkosti

obce

leží

lom,

ve kterém se dříve těžila droba. Nyní je spodní etáž zatopena a v čisté vodě se vyskytuje kriticky ohrožený rak říční (Astacus fluviatilis). Lom je významnou geologickou lokalitou s dochovanými zbytky podmořského sesuvu sedimentů. V obci je kozí farma s výrobnou kozích sýrů. Označené turistické a cykloturistické stezky zavedou turisty na zříceninu hradu Holštejn, propast Macochu a zámek v Rájci-Jestřebí a jiné zajímavé památky. (http://www.sosuvka.com) 3.2.2.4 Vilémovice Obec je známa v souvislosti s pověstí o propasti Macocha. Leží ve žlíbku náhorní planiny v nadmořské výšce 497 metrů, nad levým okrajem Suchého žlebu. Rozkládá se podél silnice III. třídy č. 373, jež vede nejblíže k propasti Macocha, vzdálené od obce 2 km. Obec Vilémovice je vlastníkem celé propasti Macocha a také části okolních pozemků. Uprostřed návsi pod rybníkem je tzv. Vilémské propadání, odkud odtékají vody systémem jeskyní. Na ladem ležících starých vilémovských stráních

a

také

u

jeskyně

Balcarky,

na

pozemcích

výše

zmiňovaného

Ostrova u Macochy, je zajišťována pravidelná pastva ovcí rodu Suffolk zemědělskou společností Zemspol Sloup. Znovuzavedení pastvy na přírodně cenných stepních trávnících je zahrnuto v projektu LIFE „Péče o teplomilnou vegetaci Moravského krasu“. V obci se nachází speleologické muzeum. (http://www.denik.cz) 3.2.2.5 Rudice Nachází se ve střední části Moravského krasu, v nadmořské výšce 510 metrů. Obec je známa svojí železářskou a hornickou tradicí. Největší přírodní zajímavostí v okolí Rudice je 12 km dlouhý jeskynní systém Rudického propadání s naší nejhlubší suchou propastí (153 metrů) a malebná jezírka vzniklá z těžební činnosti z minulých století s možností koupání. Jednou z dominantních rudických staveb je Větrný mlýn holandského typu, v němž je umístěno muzeum historie obce s tradičním bydlením a stálá expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví. Na kole či pěšky je možné absolvovat 7 km dlouhou naučnou stezku Jedovnické rybníky a Rudické propadání, jež začíná u větrného mlýna. (http://www.rudice.cz) 3.2.2.6 Křtiny Křtiny bývají považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu s řadou naučných stezek. Jedna vede přes národní přírodní rezervaci Josefovské údolí, jíž protéká Křtinský potok. Obec je významným poutním místem s barokní mariánskou

~ 20 ~ 

svatyní Panny Marie, postavenou italským stavitelem českého původu Giovanni Santinim. Stavba patří k nejstarším a nejpamátnějším poutním místům na Moravě. Mezi další dominanty patří dva místní zámky, novější slouží k potřebám MZLU ŠLP Křtiny a není přístupný veřejnosti, starší byl přestavěn na honosnější sídlo. Arboretum, které se nachází 1km od Křtin směrem k Jedovnicím a je přístupné veřejnosti, je významné sbírkou cizokrajných dřevin. (http://www.krtiny.cz) 3.2.2.7 Lipovec Leží na Drahanské vrchovině a z části svého katastru i na území Moravského krasu. Průměrná nadmořská výška obce činí 565 metrů. Nejvyšší vrcholek nad dědinou se nazývá Kojál a má 600 metrů nad mořem a je na něm vybudován vysílač televizního a rozhlasového signálu, který měří 340 metrů. V obci je nejnavštěvovanější turisty pseudogotický kostel Narození Panny Marie. V dolní části obce je vytěžený lom s jezírkem, nazývaný Černá skála. Nedaleko Lipovce se nachází Michalova jeskyně, která před 2. světovou válkou sloužila jako sklad bojových plynů čs. Armády, v době okupace jako podzemní továrna na výrobu německých tajných zbraní a do roku 2005 jako výborné místo pro zrání plísňového sýru Niva. (http://www.lipovec.unas.cz) 3.2.2.8 Senetářov Obec se nachází na silnici spojující okresní města Blansko a Vyškov. Je křižovatkou pěších turistických a cykloturistických tras. Od roku 1971 stojí v obci nová moderní stavba podle návrhu architekta Ludvíka Kolka, kostel sv. Josefa, připomínající obyvatelům dobu 2. světové války, kdy byli nuceni se z obce vystěhovat. Veřejnosti přístupné muzeum v blízkosti kostela nabízí turistům pohled na typické hospodářské usedlosti střední Moravy a na pomůcky znázorňující postup při výrobě perleťových knoflíků. (http://www.senetarov.cz) 3.2.2.9 Kotvrdovice Obcí, s nadmořskou výškou 535 metrů, protéká Kotvrdovický potok a v okolí se rozprostírají rozlehlé hluboké lesy. Kotvrdovicemi prochází několik značených cyklistických tras. Obec je známa plochou pro vzlétání a přistávání speciálních sportovních letadel a aktivním leteckým klubem. Každoročně se na letišti koná Letecký den, při kterém se představí piloti se svými ultralehkými letadly, a který přiláká do obce desítky turistů z dalekého okolí. (http://www.kotvrdovice.cz)

~ 21 ~ 

3.2.2.10 Krasová Na otevřené planině mírně skloněné k jihozápadu se nachází obec Krasová. Severní konec vesnice leží v nadmořské výšce 540 metrů. Na jejím území se dříve nacházelo šest malých rybníčků sloužících jako nádrže vody pro případ požáru a pro chov kachen a hus. V dnešní době jsou tři zavezené. Blízké hluboké lesy vybízejí k procházkám

a

poskytují

velké

množství

lesních

plodů,

především

hub.

(http://www.krasova.cz) 3.2.3

Přírodní zajímavosti

Bohatství přírodních krás a historických památek celé oblasti Jedovnicka vytváří předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Rekreační a turistické přednosti jsou dány především pohádkovou krásou podzemních prostor a krajiny Moravského krasu, který patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Je tvořen silně zkrystalizovanými devonskými vápenci a je všeobecně známý díky více než 1000 jeskyněmi, z nichž jsou čtyři přístupné veřejnosti (Balcarka, Punkevní, SloupskoŠošůvské a Kateřinská). Přírodní dominantou krasové oblasti je propast Macocha, jejíž závratnou hloubku 138m obdivují turisté z celého světa. (http://www.blanensko.cz) 3.2.4

Fauna a flóra

Vápencovou půdou a členitostí terénu se rostlinstvo krasové oblasti značně liší od okolní vegetace okolních nekrasových území. V hlubokých krasových údolích rostou chladnomilné rostliny, např. devětsil bílý, ostřice chlupatá, dymnivka plná, pcháč bělohlavý, o několik metrů výše pak rostliny teplomilné, např. kostřava sivá, brambořík nachový, bělozářka větvitá, pryšec mnohobarvý, kavyl Ivanův. Velikou vzácností je kruhatka Matthioliho rostoucí na dně propasti Macocha a kapradina jelení jazyk, vyskytující se v Pustém žlebu. V hlubokých lesích je možné zahlédnout muflona, divoké prase, srnce nebo jelena. V okolí Jedovnic se vyskytuje všech 21 druhů netopýrů známých v České republice. V jedovnických rybnících se nalézá přibližně 15 druhů ryb. Mezi nejznámější, které se podaří rybářům chytit, patří kapr, štika, lín, ale i cejn velký, amur bílý nebo úhoř říční. Častý je v okolí rybníků výskyt obojživelníků, např. čolka velkého, rosničky zelené nebo ropuchy obecné. (Fajfrová, 2001) 3.2.5

Klimatické podmínky

Klima oblasti Jedovnicka je výrazně ovlivněno členitým reliéfem. Do značné míry se tu uplatňují specifické mikroklimatické poměry, projevující se četnými zvláštnostmi

~ 22 ~ 

ve srovnání s podnebím sousedních oblastí. Průměrná roční teplota je 7,7 °C. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy jeho průměrná teplota je -2,8 °C. Nejteplejším měsícem je pak červenec, s průměrnou teplotou 18 °C. Jedovnicko patří mezi relativně vlhčí místa ČR, ročně spadne v této oblasti průměrně asi 600 mm srážek. Sněhová pokrývka se v oblasti vyskytuje přerušovaně cca od konce listopadu do

poloviny

března.

V oblasti

převládá

četnost

severních

větrů.

(http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz) 3.2.6

Cyklotrasy

1) Místní cyklotrasa č. 5077 (14 km): Adamov – údolí Křtinského potoka – Josefov – Zemanův Žleb – Luční údolí – cyklotrasa č. 507 – Jedovnice 2) Místní cyklotrasa č. 5080 (18 km): Holštejn – Lipovec – Krásensko – Podomí – Malina – Lipový kopec - Jedovnice 3) Místní cyklotrasa č. 5081 (23 km): Blansko – Klepačov – Polom – Habrůvka – Křtiny – Bukovina – Prokles – regionální cyklotrasa č. 507 – Jedovnice 4) Místní cyklotrasa č. 5119 (14 km): studánka Pod Hradem – Nový Hrad – Hradská cesta – Olomučany – Rudice – Jedovnice (http://www.blansko.cz) 3.2.7

Turistické stezky

1) Okružní naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání (9 km, 13 zastavení): Jedovnice – pravá hráz rybníka Olšovce – rybník Budkovan – levá hráz rybníka Olšovce – rybník Dymák – údolí Jedovnického potoka – Salmova huť – Rudické propadání – Kolíbky – Větrný mlýn v Rudici – Klímovy závrty – Jedovnice (Fajfrová, 2001)

~ 23 ~ 

4

VLAST TNÍ PRÁ ÁCE 4.1 Charrakteristiika domu č. p. 523 4.1.1

Historie statku

Obyvatellé Jedovnicc se v minnulosti zam měřovali přřevážně naa zemědělství, což dookazuje dřívvější množsství statků a usedlostí. Jedním z těch menšších statků bylo b i hospodářství Jossefa Ševčíkka. Ten, jak ko mladý hoospodář z nedaleké n veesnice Houusko (dnešn ní Vysočanyy), koupil na konci 19. stol. prravděpodobbně už staršíí dům č. p. 56 5 s přilehlý ými pozemkky. Celkováá rozloha tehdejšího hoospodářství byla asi 5 ha. Během m života rozšířil statek o jednu hospodářskou u budovu a pronajal daalší 4 ha zemědělské z půdy. Po celou c dobu zajišťoval chod hosp podářství osef Ševčíkk, pokračovaal v již zaběěhnutém jeen sám se svvou rodinouu. Jeden z jeeho synů, Jo hoospodaření a v nejúspěěšnějším obbdobí byly na statku 1 kůň, 3 kráávy, 1 býk, 1 koza, 2 prasata, ccaa 20 králíkůů, slepice s kuřaty, k pes a 2 kočky na n chytání m myší. Na staatku dále hoospodařil see svojí ženoou a třemi syny s - Josefem, Milannem a Pavleem. Tehdejšší nákres roozestavění budov b je v Příloze P 3. V období no ormalizace v 60. letechh 20. stol. jim j byla tééměř všechnna zvířata odebrána proo Jedovnick ké JZD. Synnové Josef a Milan si postavili p v 80. letech 20. stol. vlastní domyy těsně nav vazující na původní ddům. Z důvo odu této stavby bylo třeba t zbouraat jednu hosspodářskou budovu a druhou d z čássti přestavětt.

Obr. 2 Pohled naa dům zepřeedu (rok 198 80)

~ 244 ~ 

Obr. 3 Pohled naa hospodářsskou budovu u ze dvora (rok ( 1980) 4.1.2

Současnoost statku

Dům se nachází v západním z o okraji obce v ulici Leggionářská. N Nynějším majitelem m neemovitosti je j pan Joseff Ševčík, ktterý se staráá o dům spoolečně se svvou ženou Jarmilou J a s jejich dvvěma syny, Josefem a Martinem m. Před domem d je větší dětsk ké hřiště s pískovištěm p m, kolotoči a průlezkam mi. Oblast je j velmi kllidná s miniimálním do opravním prrovozem. Dům D č. p. 523 těsně přiléhá z obou strann k dalším dvěma oby ydleným roodinným dom mům patříccím rodině Ševčíků. Š Vlastní dům d č. p. 523 je pom měrně velký ý a skýtá tak t značné ubytovací zázemí. Dům je vyttápěn ústřeedním vytáápěním na tuhá palivva s možnoostí rychléé změny C zastavěná plochaa je podskleepená a vsstup do suterénu je naa vytápění plynové. Celá m možný z venkku přes garááž nebo přím mo z domu.. Této části domu se dáá v budoucn nu využít jaako bezbariéérové ubytoování. Přízemí momen ntálně tvořří zázemí ppro rodinný život – kuuchyň, obývvací pokoj, sociální zaařízení, kou upelna. Totoo patro by bbylo vhodn né využít jaako společennskou místnnost (s knihhovničkou, internetem, televizí a videem) a jídelnu. Prrvní patro slouží jako ložnice l pro členy rodin ny a tato část domu byy zůstala, po o malých stavebních úpravách, ú p pouze pro potřeby majitele. m N Nakonec jee zde i podkroví. Taato nejluxuusnější část domu je v současnosti těsně přeed dokončeením. Je zd de pěkný poohled na Jeddovnice, čásstečně i na rybník r a do přírody.

~ 25 ~ 

V současnosti se na statku kromě slepic a králíků nevyskytují žádná domácí nebo hospodářská zvířata. Dřívější hospodářská činnost se zredukovala na obdělávání menšího pole, na kterém se pěstují brambory. Mezi tímto polem a domem je trvalý travní porost o rozloze cca 2,5 ha, na kterém jsou vysazeny ovocné stromy a keře. Ke statku také naleží trvale travní porost o rozloze 1,5 ha, nacházející se 2 km ve Veselém žlebu, západním směrem od domu. Nákres aktuálního umístění budov je v Příloze 5.

4.2 Idea majitele „V poslední době se rozmáhá zájem o agroturistiku a ekofarmy. Jedovnice se nachází v turisticky velmi atraktivním prostředí a žádné podobné zařízení se v okolí nenachází. Vlastním menší hospodářství a rodinný dům, který by se dal k podobnému účelu využít. Chci volně navázat na násilně přerušené hospodaření v naší rodině, a zřízení agroturistického zařízení se jeví jako jedna z možností. V naší rodině je silně zakořeněná láska k půdě a zdravé, svépomocí vypěstované zelenině a ovoci. Chemické postřiky se u nás nepoužívají. Domnívám se, že v současnosti je již o ekologicky čisté produkty tak velký zájem, že se i tato možnost nabídky návštěvníkům agroturistického zařízení dá využít.“ „Mojí ideou je nabízet ubytování pro ekologicky a tradičně zaměřené osoby, které uvítají přátelské prostředí, možnost strávit dovolenou v Moravském krasu, zkusit jak chutnají domácí potraviny, posnídat čerstvé kozí mléko, opéct si špekáčky za zvuku cikád a ochutnat pravou domácí slivovici. Probouzet se za zvuku kohouta a bečení ovce, odpoledne se projet na kole kolem rybníka a večer shlédnout západ slunce z koňského hřbetu. Toto vše za srovnatelné ceny ubytování s obyčejnými priváty, kde nic podobného nezažijete. Jsem si jist, že nabídnutá alternativa turisty nadchne a bude vyhledávaná tuzemskými i zahraničními klienty.“ „Očekávám od této práce sestavení technicko-ekonomického plánu, jakým způsobem využít stávající budovy (pro turisty i pro chovaná zvířata) a jejich vybavení na první roky podnikání v oblasti agroturistiky. Chci znát předpokládanou návratnost vložených investic a vytvořit studii základních fyzických i finančních potřeb ustájených hospodářských zvířat“.

~ 26 ~ 

Obr. 4 Pohled naa dům zepřeedu (rok 200 08)

Obr. 5 Pohled naa hospodářsskou budovu u ze dvora (rok 2008)

~ 27 ~ 

4.3 Varianty zřízení agroturistického zařízení Zadání projektu zní pouze na dům č. p. 523, nicméně po konzultaci s majitelem domu č. p. 56 je možné ho také v blízké budoucnosti za úplatu využít jako ubytovací kapacitu. Toto však není možné s druhým domem č. p. 541. Na základě znalosti současného uspořádání místností v domech č. p. 523 a č. p. 56 uvedených v kapitole 4.1.2 a v Příloze 4, je možné sestavit následující varianty možností ubytování viz. Tab.1. Tab.1 Navrhnuté varianty zřízení agroturistického zařízení

varianta

využité ubytovací prostory

maximální možný počet osob

1

suterén

2

2

podkrovní prostory

6

3

podkrovní prostory a suterén

8

4

dům č. p. 56, podkrovní prostory a suterén

14

postupné využívání všech možností: 5

1. rok - suterén

2

2. - 3. rok - suterén a podkrovní prostory

8

4. rok – dům č. p. 56, podkrovní prostory a suterén

14

V navržených variantách nejsou zahrnuty údaje o zvířatech, protože v této fázi ještě nejsou určeny jejich druhy a množství, ani jejich fyzické a finanční potřeby. Touto problematikou se zabývá kapitola 4.6.

4.4 Rozbor navržených variant a rozhodnutí o jejich rentabilnosti 4.4.1

Varianty využití prostor domu

Na základě navržených ubytovacích variant je třeba provést analýzu nákladů a vybrat nejrentabilnější řešení. Každá z nich má svoje pozitiva i negativa a různé ekonomické nároky. Všeobecné požadavky na ubytování v soukromí jsou uvedeny v Příloze 1 a přehled minimálních požadavků na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním pro různé kategorie je uveden v Příloze 2. Všechny varianty

~ 28 ~ 

jsou navrženy pro celoroční provoz agroturistického zařízení. Po konzultaci s majitelem byl vytvořen následující rozbor variant. 1. Varianta - využití pouze suterénu (max. 2 osoby) Suterén domu je možné využívat i jako bezbariérové ubytování, a proto může oslovit i invalidní občany, popřípadě důchodce. Přestavba na ubytovací pokoj by přišla přibližně na 10 000Kč a vybavení pokoje na 50 000 Kč. Jednalo by se o jednopokojový byt tzv. all in one (vše v jednom). Voda, odpad, elektřina je již v místnosti instalována. Pokoj je umístěn na jižní stranu a má vlastní vstup. Jeho rozloha činí 25m2. 2. Varianta – využití pouze podkrovních prostor, kapacita max. 6 osob Výhodou podkroví je pěkně zpracované obložení palubkami a výhled na Jedovnice. Daní za to, je vyšlapání asi 30 schodů. Přestavba (resp. dostavba) na ubytovací pokoj se pohybuje kolem 50 000Kč a vybavení cca 150 000Kč. Podkroví má dvě místnosti a společnou koupelnu. Tato varianta s sebou nese i nutnost menších stavebních úprav (oddělení prvního patra od schodiště). 3. Varianta – využití podkroví (max. 6 osob) a suterénu (max. 2 osoby) Jedná se o kombinaci varianty 1 a 2. Obě pozice jsou na sobě nezávislé a tedy i náklady jednotlivých variant zůstávají beze změny, pouze se sečtou. 4. Varianta – využití podkrovních prostor (max. 6 osob), suterénu (max. 2 osoby) a domu č. p. 56 (max. 6 osob) Jedná se o kombinaci variant 1 a 2. Navíc je rozšířena možnost využít dům č. p. 56. Jedná se o starý dům, ale jeho uspořádání v zásadě vyhovuje potřebám pro ubytování. Nachází se zde jedna průchozí místnost vedoucí do jednoho pokoje a jeden samostatný pokoj. Dále kuchyně a koupelna. Vzhledem ke stáří vybavení koupelny a kuchyně jsou zde nutné výraznější investice v hodnotě cca 200 000Kč. Staré, ale velmi zachovalé, vybavení pokojů může sloužit jako reklamní tah, a proto je dobré je zanechat původní, čímž se ušetří výdaji za nové vybavení. Výhodou této varianty je možnost ubytovat až 6 osob zcela mimo dům č. p. 523 s veškerým vlastním vybavením. 5. Varianta – postupné využívání všech možností Výhodou této varianty je postupný přerod rodinného domu na ubytovací zařízení. Majitel se může i po prvních letech rozhodnout ukončit podnikání a finanční ztráta bude minimální. Pokud však po prvním roce zjistí, že je na správné cestě, má možnost

~ 29 ~ 

rychlého růstu kapacity. Nevýhodou je v prvních letech kapacitní omezení, což může, ale nemusí, být na škodu. U všech variant jsou částky na opravu pokojů poměrně nízké, a to s přihlédnutím na použití vlastních pracovních sil. 4.4.2

Rentabilnost možných variant

Rentabilnost je relativní (poměrný) ukazatel, porovnávající současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů se současnou hodnotou kapitálových výdajů. Investiční projekt je přijatelný jen tehdy, jestliže index rentability je větší než 1. Vzhledem k rozsáhlosti výpočtu tržeb a nákladů uvedených v tabulce – viz Příloha 6, je ve zvolených variantách vypočítaná rentabilnost podstatně zjednodušená. V tomto případě jsou do tržeb zahrnuty pouze příjmy za ubytování, za snídaně a za pronájem horských kol. Do výdajů jsou zahrnuty náklady mzdové, finanční (nákup potravin, daně a poplatky), náklady na vybavení a přestavbu obytné místnosti, na energii, na propagaci, na nákup kol, na opravy a údržbu, a na ostatní náklady. Ve všech variantách se počítá s náklady na stavební úpravy pokojů a jejich vybavení, a v případě 4. a 5. varianty je potřeba vynaložit výdaje na pronájem domu č. p. 56. Tyto náklady nejvíce zapříčinily rozdílná čísla indexů rentability. Všech 5 variant má konkrétní rentabilitu již ve druhém roce rovnu 100% nebo vyšší. Snížení rentability v šestém roce je dáno výdaji na nákup nových horských kol. Návratnost vložených investic na celé šestileté období, je u 3. varianty už ve druhém roce, kdy index celkové rentability je roven 1,02, což znamená, že celkové příjmy o 2% převyšují celkové náklady na provoz zařízení. Tato varianta vykazuje nejvyšší zisk - v šestém roce je zisk 57%. U variant 2, 4 a 5 je návratnost investic za šestileté období ve třetím roce a v šestém roce je zisk u 2. varianty 39%, 4. varianty 43% a 5. varianty 45%. Jako nejméně výhodná se jeví 1. varianta, kde návratnost vložených investic je až v pátém roce podnikání, a to pouze 2% a v šestém roce pak 5%.

~ 30 ~ 

Tab.2 Zjednodušená rentabilita jednotlivých možných variant Varianta 1

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

6. rok

příjmy [Kč]

95000

123500

171200

181900

192600

203300

náklady [Kč]

179680

123716

140486

148564

153272

177979

0,53

1,00

1,22

1,22

1,26

1,14

0,53

0,72

0,88

0,96

1,02

1,05

příjmy [Kč]

275000

357500

497600

528700

559800

590900

náklady [Kč]

435480

260941

304673

321097

332889

364680

0,63

1,37

1,63

1,65

1,68

1,62

0,63

0,91

1,13

1,25

1,34

1,39

celková rentabilita

370000

481000

668800

710600

752400

794200

náklady [Kč]

529430

305104

363059

383133

398573

434014

0,70

1,58

1,84

1,85

1,89

1,83

0,70

1,02

1,27

1,41

1,51

1,57

příjmy [Kč]

640000

832000

1158400

1230800

1303200

794200

náklady [Kč]

988130

594257

693919

734828

761947

808013

0,65

1,40

1,67

1,67

1,71

1,70

0,65

0,93

1,16

1,28

1,37

1,43

příjmy [Kč]

95000

481000

668800

1230800

1303200

794200

náklady [Kč]

179680

505104

363059

934828

761947

808013

0,53

0,95

1,84

1,32

1,71

1,70

0,53

0,84

1,19

1,25

1,38

1,45

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 2

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 3

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 4

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 5

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

~ 31 ~ 

4.5 Zhodnocení kvality a určení ceny za ubytování turistů Z vyjádření majitele jasně vyplývá, že cenu za ubytování navrhuje ponechat zhruba srovnatelnou s okolními ubytovacími zařízeními, přestože tyto nemají agro-eko služby. V Jedovnicích je poměrně velká konkurence ubytovacích zařízení a pro získání přesnější představy o cenách za ubytování je přiložena následující tabulka (Tab. 3) vybraných zařízení, která udává název zařízení, nadstandardní služby v ceně a ceny pro dospělou osobu za jednu noc. Tab.3 Vybraná ubytovací zařízení v Jedovnicích

název ubytovacího zařízení Hotel Terasa Hotel Riviera Privat Dvořák Pavel Privat p. Křetínská Privat Relax Privat Dana Pavleková Privat Chaloupky

nadstandardní služby v ceně

cena za ubytování pro 1 osobu [Kč/den] vedlejší sezóna

hlavní sezóna

snídaně

540

670

snídaně

350

550

zařízená kuchyň

250 – 300

250 - 300

zahradní posezení s grilem

240 - 270

240 - 270

úschova vlastních kol

150 - 300

150 - 300

250

250

450

450

úschova vlastních kol, motocyklů, TV na pokoji zařízená kuchyň, pračka, venkovní posezení s krbem a grilem

(http://www.jedovnice.cz/) Je třeba si uvědomit, že Jedovnice jsou hojně navštěvované turisty z tuzemska i ze zahraničí, což se projevuje i na cenách za ubytování. Přesto je majiteli doporučeno pro první rok začít s průměrnou cenou cca 400Kč za osobu za noc a získat si spokojené zákazníky a až posléze zvyšovat cenu. Dále by bylo vhodné, aby se majitel zašel podívat do některých zde uvedených konkurenčních zařízení a subjektivně porovnal kvalitu svého ubytovacího zařízení. Také by bylo možné zavést tzv. luxusní variantu, tedy luxusní vybavení podkroví (domácí kino, digitální TV atd.) a za tuto kapacitu účtovat podstatně více než za klasické ubytování.

~ 32 ~ 

Tab.4 Vybraná ubytovací zařízení v okolí Brna název ubytovacího zařízení Ranč Kameňák Agrocentrum OHRADA Vinný sklep "U Kosíků"

Farma Trnka

poskytovaná služba ubytování jízda na koni ubytování jízda na koni ubytování řízená degustace vína ubytování se snídaní jízda na koni

Koňský ráj

ubytování jízda na koni

cena za poskytovanou službu 200-450 Kč/os/den 200-300 Kč/hod

odkaz na webové stránky

www.ranc-kamenak.cz

500-600 Kč/os/den

www.ohrada.cz

300 Kč/hod 350 Kč/os/den

www.ukosiku.cz

220 Kč/os 200 Kč/os/den

www.farmatrnka.webpark.cz

200 Kč/hod 400-600 Kč/os/den 200 Kč/hod

www.wihag.cz

V tabulce (Tab. 4) je přehled vybraných agroturistických zařízení v okolí Brna. Tento přehled slouží jako orientační pro stanovení cen nejen za ubytování, ale i za doplňkové služby (jízda na koni, řízená degustace vín, atd.) Jednou z možností jak využít všech možností vybavení je zavést i různé balíčky, jejichž výsledná cena bude menší než součet všech služeb v balíčku. Může se jednat např. o ubytování + snídaně, ubytování + jízda na koni nebo ubytování + snídaně + jízda na koni atd. Tyto balíčky jsou ale doporučeny majiteli zavést až v pozdějších letech, kdy bude lépe znát potřeby zákazníků. Také by bylo vhodné, stanovit cenu za ubytování ve vedlejší sezóně nižší než v sezóně hlavní (ve výpočtech není tato možnost více rozvedená). Dále by mohl majitel poskytovat slevy na ubytování nebo služby stálým zákazníkům, dětem do 12ti let, důchodcům či zdravotně postiženým, nebo skupinkám lidí např. 8 a více (lze při variantě 3, 4 a částečně 5).

~ 33 ~ 

4.6 Volba zvířat a jejich fyzické a finanční potřeby Vhodný výběr zvířat pro agroturistické zařízení je velmi důležitý nejen pro majitele takového zařízení, ale je také třeba myslet na atraktivitu zvířat pro návštěvníky. Po konzultaci s majitelem byly vybrány tyto druhy a množství zvířat: 2 koně, 2 kozy, 2 ovce, 10 slepic, pes a kočka. 4.6.1

Koně

Chov koní je dávným snem majitele. Kůň je spojován s venkovským prostředím, kde byl v minulosti využíván k těžké práci a k dopravě. V dnešní době patří projížďky na koni k velice příjemné fyzické i psychické relaxaci s velmi pozitivními výsledky na lidský organismus. Proto jsou veškeré aktivity spojené s koňmi velmi často vyhledávané lidmi ve všech věkových kategoriích. Majitel by měl brát v úvahu, že návštěvníci jeho agroturistického zařízení mohou být začátečníci v jízdě na koni, a proto je nutné základní a stručné zaškolení v práci s koňmi a vhodně zvolené tempo i terén pro vyjížďku. Jezdce by měl doprovázet zkušený průvodce. 4.6.1.1 Výběr plemene Plemenná příslušnost koně pro agroturistiku není limitujícím faktorem výběru. Existuje přibližně 250 plemen koní a pony, které lze využívat v agroturistickém zařízení. Kůň by měl být především klidný s vyrovnaným temperamentem, snášenlivý k ostatním koním, ale i k lidem a dalším zvířatům. Musí být otužilý, krmitelný, mít pevná kopyta a zdravý fundament. Vhodná jsou především plemena odolná, nenáročná a vytrvalá. (Dušek aj., 1999) Z toho důvodu byla majiteli navržena tato plemena: 1. Chladnokrevná: Hafling, Hucul 2. Teplokrevná: Arabský plnokrevník, Shagya-arab, Český teplokrevník, Kaspický pony, Appaloosa, Quarter horse, Paint horse Hafling Díky své odolnosti, nenáročnosti, snášenlivosti a houževnatosti je nejvhodnějším plemenem pro agroturistiku. Má ideální výšku, klidnou povahu, je inteligentní, silný a vytrvalý.

~ 34 ~ 

Hucul Plemeno s velmi dobrými kopyty. Odolná, houževnatá a nenáročná zvířata vhodná k chovu pro svou výšku, sílu a vytrvalost. Je cenově dostupnější než ostatní uvedená plemena. Nevýhodnou je tvrdohlavost a špatná cvičitelnost koně. Arabský plnokrevník Ušlechtilé plemeno, vyhledávané pro velkou vytrvalost, dobrou cvičitelnost a ochotu. Je příliš temperamentní, a proto se doporučuje jen pro zkušené jezdce. Je cenově méně dostupný. Shagya-arab Stejné vlastnosti jako u Arabského plnokrevníka, je však klidnější, odolnější a vyrovnanější. Přesto se kvůli temperamentu doporučuje jen pro zkušené jezdce. Český teplokrevník Vyznačuje se dobrým charakterem, klidným temperamentem a mohutnější stavbou těla. Je charakteristický pevným zdravím, kvalitními kopyty a výkonností. Kaspický pony Nenáročné, odolné a houževnaté plemeno, vhodné především pro svou výšku, sílu a vytrvalost. Je cenově dostupný. Nevýhodou je jeho špatná cvičitelnost, neposlušnost a tvrdohlavost. Appaloosa, Quarter horse, Paint horse Plemena s velmi podobnými charakteristickými vlastnostmi, Jsou dobře jezditelná, cvičitelná, vyrovnaná, klidná a vytrvalá. K nepříznivému prostředí jsou přizpůsobivá a odolná. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena. (Misař aj., 2001) Podle rozhodnutí majitele by na farmu byli pořízeni 2 koně plemene Hafling nebo Hucul, kteří by sloužili především na vyjížďky po blízkém okolí. Cena obou koní by neměla přesáhnout 70 000 Kč. Veškeré vybavení nezbytné pro ošetřování a jízdu na koni (sedlo, uzdění, postroje, pomůcky k čištění aj.) přijde majitele přibližně na 40 000 tis Kč.

~ 35 ~ 

http:///horse.blog.ccz

Obr. 6 Hafling

w www.czecot.co om

Obr. 7 Hucul

~ 36 ~ 

4.6.1.2 Výživa a krmení Jak uvádí Kolářová aj. (1997), je problematika výživy a krmení koní na rozdíl od ostatních druhů hospodářských zvířat složitější. Výživa je u koní jedním z klíčových faktorů ovlivňujících jejich zdraví, sportovní výkony a reprodukci, a proto je nutno ji sladit s pracovním zatížením. Hlavními krmivy pro koně jsou kvalitní luční seno a jadrné krmivo (oves). Nezbytný je dostatek kvalitní odražené vody, přibližně 20-40 l denně. (Dušek aj., 1999) 4.6.1.3 Způsoby chovu Koně plemene Halfing i Hucul jsou původem stepní lichokopytníci a dostatek pohybu je pro ně životní nutností. V letním období je dlouhodobý pobyt na pastvě a poměrně velká rozloha pastviny tím nejvhodnějším prostředím pro jejich vývoj. Stáje s podestýlkou, ve kterých jsou v zimních měsících, musí být dostatečně vzdušné, snadno dezinfikovatelné a větratelné. 4.6.2

Kozy

Jak je popsáno v historii statku, byla již v minulosti rodinou Ševčíkovou chovaná koza. Kozy jsou zvířata velmi čilá a neposedná, a svým chováním si získávají nejen oblibu u dětí, ale také u dospělých lidí. Svojí kamarádskou povahou jsou vyhledávané pro terapeutické účely. Nelze zanedbat ani produkty z jejich chovu (maso, mléko), které jsou v posledních letech vyhledávány zájemci o zdravý životní styl. Jsou vhodným prostředkem pro péči o travnaté pozemky, je však nutné brát v úvahu, že jsou mlsné a okusují keře či ovocné stromky. Proto je majiteli doporučeno pro kozu kruhové vypásání, při kterém sám reguluje její volnost pohybu. 4.6.2.1 Výběr plemene Dle Žižlavského (2005) se ve světě v současnosti chová přibližně 330 plemen koz, z nich u většiny se využívá kombinovaná užitkovost. Pro agroturistická zařízení není určeno, která plemena je vhodné chovat, volba je pouze na chovateli. Podle užitkového typu byla vybrána tato plemena: 1. Dojná: Bílá krátkosrstá, Hnědá krátkosrstá 2. Srstnatá: Mohérová, Kašmírská 3. Masná: Burská

~ 37 ~ 

Bílá krátkosrstá V ČR je nejrozšířenějším domácím plemenem koz. Zvířata jsou většinou bezrohá, s bílou krátkou srstí se slabým červenohnědým nádechem. Vyznačují se vysokou dojivostí a dobrou plodností. Jsou robustní a odolná. Ve 279 laktačních dnech vyprodukuje cca 816 kg mléka. Hnědá krátkosrstá Druhé

nejrozšířenější

plemeno

u

nás,

vyznačující

se

hnědou

barvou.

Charakteristické vlastnosti jsou stejné jako u kozy bílé krátkosrsté. V produkci mléka je hnědá krátkosrstá koza méně výkonná, ve 288 laktačních dnech vyprodukuje cca 818 kg mléka. Mohérová Toto rohaté plemeno je chované především pro svou bílou vlnu, která se dá stříhat 2x do roka. Výnos vlny na jedno zvíře je 2 až 5 kg na rok. Kromě vlny poskytují kozy i maso a kožešinu. Mléčná užitkovost je velmi nízká a slouží pouze k výživě mláďat. Kašmírská Zvířata tohoto plemene jsou malého tělesného rámce a produkují velmi jemnou a drahou kašmírskou vlnu. Roční výnos vlny je 110 až 170 g, mimořádně může být vyšší. Stejně jako u kozy Mohérové nelze počítat s mléčnou užitkovostí. Burská Je typickým představitelem masného plemene koz. Má dobře vyvinuté svaly, výborné mateřské vlastnosti a plodnost. Také u tohoto plemene je velmi malá mléčná užitkovost. Svou klidnou povahou se hodí ke společnému chovu s ovcemi. (Späth aj., 1996) Vzhledem k tomu, že majitel chce využívat kozí mléko k výrobě vlastních produktů (syrové mléko, jogurty, sýry), je zvoleno plemeno kozy Bílé krátkosrsté, která má z výše uvedených plemen nejvyšší mléčnou produkci. Kozí mléko a výrobky z něho mají vlastnosti, které jsou ceněné jak labužníky, tak především dietetiky. Pořizovací hodnota byla, po srovnání cen z nabídek na internetu, stanovena přibližně na 3000 Kč za obě kozy.

~ 38 ~ 

w www.elektrick ke-ohradniky.ccz

Obr. 8 Koza bílá krátkosrstáá 4.6.2.2 Výživa a krmení k Pozitivněě ovlivňuje kvalitu mlléka a tuku u např. zeleená píce. Vyysoké dávk ky siláže m mají negativvní vliv naa kvalitu mléka m a vý ýrobu sýrů.. Syrové bbrambory pozitivně p ovvlivňují proodukci mlékka. Vysoké dávky slám my působí negativně n nna kvalitu mléčného m tuuku. Pozitivvně ovlivňuuje kvalitu masa zkrm mování zrnna ječmene.. Dostatek kvalitní čeerstvé vody je nezbytnýý pro zdravíí koz. (Fantová, 2000) 4.6.2.3 Způsoby chovu c Kozy jsoou velmi přiizpůsobivé na n životní podmínky. p V Vzhledem kke středoevrropským poodmínkám je j chov Bíílé krátkoroohé kozy do oporučen přes p zimu v chlévě, vy ystlaném slámou, seneem nebo pilinami. V daalších ročníích období je j počítáno s vyhnáním m koz na ohhrazenou paastevní plocchu nebo uvázání u kozzy ke kůlu na dostateččně dlouhém m řetězu (kkruhové vyppásání). Pro kozy plemen chovaný ých u nás přřipadá v úvaahu praktick ky pouze voolné ustájenní, které odppovídá přiroozeným potřřebám zvířaat. (Späth aj., 1996) 4.6.3

Ovce

Ovce pattří mezi nejjoblíbenějšíí zvířata na agroturistických farm mách. Jsou přátelské p a klidné, a proto p jsou i s jehňatyy vyhledávaané převážnně dětmi. H Hlavními produkty p

~ 39 ~ 

z chovu ovcí je maso, vlna, mléko a kůže. Nepřímý užitek je z ovčí mrvy, která je považována za velmi kvalitní přírodní hnojivo. Ovce jsou uzpůsobeny na využívání trvale travních porostů a tím mají nezastupitelnou roli v rekultivaci a asanaci krajiny. (Horák aj., 1999) 4.6.3.1 Výběr plemene V současnosti se v ČR chová asi 20 plemen ovcí s různou užitkovostí. (Žižlavský, 2005) Stejně jako u koz, tak ani u ovcí, není žádná zásada, podle které by měl podnikatel volit jen určité plemeno do agroturistického zařízení. Po konzultaci s majitelem byla zahrnuta do úvahy tato plemena: 1. Kombinovaná vlnařsko-masná: Zušlechtěná valaška, Merino 2. Masná: Suffolk 3. Dojná: Východofrízská ovce Zušlechtěná valaška Jedná se o nenáročné dobře chodivé plemeno, zvyklé na salašnický chov, s trojstrannou užitkovostí (vlna, maso, mléko). Roční produkce vlny je 3-5 kg a doporučuje se stříhat 2x ročně. Živá hmotnost bahnic je cca 55 kg. Merino Plemeno vhodné spíše do nížinných oblastí. Má velmi dobré mateřské vlastnosti a průměrnou plodnost. Masná užitkovost je průměrná a produkce vlny se pohybuje mezi 5-6 kg ročně. Suffolk Původem anglické plemeno, charakteristické černou hlavou a končetinami bez vlny. Vyznačuje se výbornými mateřskými vlastnostmi. Živá hmotnost bahnic je vyšší než u výše zmiňovaných plemen, pohybuje se mezi 60-70 kg. Roční produkce vlny při střihu 2x ročně je 3-6 kg. Východofrízská ovce Toto plemeno s mléčnou a plodnou užitkovostí je bezrohé. Vlna je bílá a stříž činí 4-5 kg za rok. Produkce mléka za 200 denní laktaci je 300-600 kg. Má velmi dobré mateřské vlastnosti a poměrně vysokou plodnost.

~ 40 ~ 

Pro majiitele se staalo velmi atraktivním a m plemeno ovce Suffoolk. Svým na oko přříjemným zbbarvením bude lákat děti a pro maajitele budee především m výnosem z prodeje m masa a jehňat. Cena na pořízení p dvoou ovcí by se s měla pohhybovat do 55000 Kč.

www.sosveet.cz

Obr. 9 Ovce O plemene Suffolk 4.6.3.2 Výživa a krmení k Ovce pleemene Suffoolk patří kee skromným m zvířatům, která dokážžou v průběěhu roku effektivně vyuužívat objemná krmiva i s nižší koncentrací k í živin. Krm miva však musí m být zddravotně neezávadná, s dobrou hygienickou h u jakostí. Nedostatečn N ná nebo neekvalitní výýživa ovcí však vedde nejen ke zhoršen ní celkovéého výživnného stavu u zvířat, reeprodukčním m poruchám m, ale také ke k zhoršení kvality vlnyy. Potřeba vvody o ovcee na 1 kg přřijaté sušinyy je 2-3 l. (H Horák aj., 20004) 4.6.3.3 Způsoby chovu c Jednou z charakteristických vlastností v ovcí o plemeene Suffollk je jejich h velká přřizpůsobivoost k pastevnnímu chovuu. Ten je v ČR Č v letním m období nejjčastější. Přřes zimní

~ 41 ~ 

období je doporučováno využívat adaptovanou stáj (stodolu, kůlnu) nebo ovčín. Nejvhodnější pro ovce je klasické ustájení na hluboké podestýlce. (Horák aj., 2004) 4.6.4

Slepice

Mezi základní užitkové vlastnosti slepic patří produkce vajec a masa. Významná je též vedlejší produkce trusu, který je velmi dobrým hnojivem. Vzhledem k tomu, že na farmě již dříve byly slepice chovány a majitel tudíž má nějaké zkušenosti, je jeho přáním chovat na farmě max. 10 slepic Leghornského typu. Podle Žižlavského (2005) jsou tyto slepice charakteristické dobrou snášenlivostí a nižší živou hmotností s nižší spotřebou krmiva. Vejce by mohl majitel příležitostně prodávat. Pořizovací cena slepic by měla být max. 160 Kč za kus. 4.6.5

Pes

Vhodný výběr plemene psa je pro agroturistické zařízení velmi důležitý. Majitel by si přál psa většího tělesného rámce, který by ohlídal zařízení i se zvířaty, ale zároveň nevzbuzoval strach u návštěvníků farmy. Povahou by měl být přátelský, přítulný, inteligentní a poslušný. Této charakteristice odpovídá plemeno Labradorský retrívr, kterého Verhoef-Verhallen (1998) popisuje jako trpělivého a dobráckého lidumila, jež vychází velmi dobře i s ostatními psy a zvířaty. 4.6.6

Kočka

V historii už na statku byla kočka chována. Kočky se nejčastěji vyskytují právě ve venkovském prostředí. Jsou velmi přítulné a kamarádské. Velmi snadno si dovedou získat nejen děti, ale i dospělé, a to platí především u koťat. Na agroturistickém zařízení by měla především chytat myši. Proto si majitel přeje obyčejnou kočku domácí. 4.6.7

Provozně technologické požadavky pro ustájení zvířat

Prostorové nároky a rozměrové požadavky na zařízení ustájovacích prostor vycházejí z tělesných rozměrů jednotlivých druhů a kategorií zvířat, jejich produkčních parametrů a mikroklimatických požadavků. (Fantová, 2000) Je pouze jediná možnost kam zvířata umístit, a to do hospodářské budovy na dvoře. Vzhledem k tomu, že budova se dříve pro chov hospodářských zvířat využívala, je v ní zavedená elektrika, voda, odvod výkalů do septiku a na místě zůstaly i koryta. Proto majitel předpokládá, že by nejvyšší cena za úpravu prostor pro zvířata byla 10 000 Kč.

~ 42 ~ 

Současná garáž o velikosti 15 m2 se dá jednoduše přebudovat na stáj pro koně. Výhodou je možnost využití otvoru ve stropě pro snadný přísun sena ze seníku. Kozy i ovce se mohou umístit do chléva vedle garáže, který má rozlohu taktéž 15m2, a kde je již vytvořen důmyslný odvod výkalů do septiku. Minimální prostorové požadavky 1 koně, 1 ovce a 1 kozy pro ustájení jsou uvedeny v tabulce (Tab. 5). Pro chov slepic se využije bývalý kurník, který má kapacitu asi pro 15 kusů. Majitel jich však nechce více než 10. Pes bude volně pobíhat po dvoře a v případě potřeby se může umístit do již vytvořeného a zařízeného kotce. Kočka i pes budou pouze venku, aby nevytvářeli alergenní prostředí uvnitř domu. Tab.5 Prostorové požadavky pro ustájení zvířat druh zvířete kůň

potřebná plocha [m2] 7,3

klisna s hříbětem

12,0 – 16,0

hříbě do 1 ½ roku

6,0

koza

1,3 – 1,7

koza s 1 (2) kůzlaty

2,5 – 3,0

kůzle

0,5 – 0,7

bahnice bahnice s 1 (2) jehňaty jehně

zdroj

(Navrátil, 1997)

(Fantová, 2000)

1,2 1,5 – 2,0 0,8

~ 43 ~ 

(Horák, aj., 2004)

4.6.8

Provozně technologické požadavky pro pastvu zvířat

K hospodářství náleží zatravněná plocha celkem cca 2,5 ha přímo za domem a dalších 1,5 ha se nachází v již výše zmiňovaném Veselém žlebu. Majitel má velmi dobré styky se sousedy a po předběžné domluvě by mohl i sousední pozemky využívat k pastvě dobytka výměnou např. za dohodnuté množství kozího mléka nebo symbolickou částkou 1000Kč za rok. Celkem je tedy k dispozici cca 8 ha zatravněné plochy. Pastvinu je nutné ohradit, vytvořit zastřešený prostor, kam by se zvířata schovala před nepřízní počasí a zároveň se mohla napít. Náklady na tyto úpravy by neměly přesáhnout částku 5000Kč. Tab.6 Potřebná plocha pastviny

2

potřebná plocha celkem [ha] 2,00

(Dušek, 1999)

kůň

potřebná plocha pro 1 zvíře [ha] 1,00

koza

0,15

2

0,30

(Fantová, 2000)

ovce

0,12

2

0,24

(Horák, aj., 2004)

druh zvířete

zamýšlený počet zvířat

celkem

zdroj

2,54

Jak lze vyčíst z tabulky (Tab. 6), je třeba na pastvu všech zvířat celkem potřebná plocha 2,54 ha. Kapacita pastviny není kompletně zaplněná a je dostatečná nejen pro letní období, ale částečně i pro vytvoření zásoby sena na zimní krmení. Dále je možné získat seno a slámu na krmení a podestlání z jiných zdrojů. Ty, a další krmivo, se však dají za přijatelné ceny zakoupit v místním zemědělském družstvu, viz. tab. 7. Tab.7 Potřebné množství krmiva a ceny na 1 rok pro hospodářská zvířata položka seno sláma jádro směs vitamíny minerální líz okopaniny

hmotnost [kg] cena [Kč] potřebné množství [kg/rok] cena [Kč/rok] 1000 1000 1000 1000 1000 1 ks 1000

1200 1150 6000 10000 60000 150 5000

5850 4350 2150 90 40 4 ks 80

celkem

7000 5000 12930 900 2500 600 400 29330

~ 44 ~ 

www.mapy.ccz

Obr. 10 1 Letecký pohled p na hospodářstv h ví Na obrázzku 10 je orranžovou barvou b vyzn načen dům č. č p. 523 a č. p. 56 s přilehlou p zaahradou a hospodářsko h ou budovouu. Modrou barvou b je ohraničena o vvyužitelná pastevní pllocha.

4.7 Detaailní rozboor základ dních ukazzatelů proovozu agrroturistick kého zařízzení Pro všecch pět navrržených vaariant zřízen ní agroturistického zaařízení je vytvořen v m marketingový ý plán na šestileté š proovozní obd dobí. Tento plán zahrnnuje detailn ní rozbor poodstatných

příjmů

a

nákladůů,

a

z niich

kalkullovaný

zisk

a

ren ntabilitu.

N Navržené varrianty se odd sebe liší poouze ubytov vacími možžnostmi, tznn. počtem záákazníků přři celoročním m provozu. 4.7.1

Tržby

vé položky: Do tržeb jsou zahrnuuté následujjící příjmov ƒ

ubbytování: celkové c tržbby za ubyttování jsouu dány násoobkem obssazeností lůůžek v průběhu roku s počtem p lůžeek a tržní ceenou za lůžkko.

~ 45 ~ 

ƒ

snídaně: celkové tržby za snídaně jsou dány násobkem délky sezóny s počtem strávníků a cenou jedné snídaně.

ƒ

pronájem kol: celkové tržby za pronájem kol jsou dány násobkem počtem pronájmů kol za sezónu a cenou za jejich pronájem.

ƒ

jízda na koních: celkové tržby za jízdu na koních jsou dány násobkem počtem koní s cenou za jednu hodinu jízdy a počtem jízd jednoho koně za sezónu.

ƒ

ostatní tržby: ostatní celkové tržby jsou dány součtem příjmů z prodeje kůzlat, jehňat, vajec, kozích sýrů, mléka, vlny, slivovice atp.

ƒ

celkové tržby: jsou dány součtem příjmů z ubytování, za snídaně, za pronájem kol, jízdu na koni a za ostatní celkové příjmy.

Každým rokem se ve všech navržených variantách předpokládá zvýšený zájem turistů o pobyt na agroturistickém zařízení. To je důvodem navýšení cen za ubytování ve třetím roce a za snídaně a jízdu na koni v roce čtvrtém. 4.7.2

Náklady

Do nákladů jsou zahrnuté následující výdajové položky: ƒ

ubytování: celkové náklady na ubytování jsou dány součtem výdajů na stavební úpravy pokoje, na nájem domu č. p. 56, na vybavení obytné místnosti a na obsazená lůžka v průběhu sezóny, vyjádřená násobkem počtu osob, obsazeností lůžek v průběhu sezóny a náklady na jedno obsazené lůžko na osobu za den.

ƒ

snídaně: celkové náklady na snídaně jsou dány násobkem počtů hostů s délkou sezóny a náklady na jednu snídani na osobu za den.

ƒ

hospodářské prostory: celkové náklady na hospodářské prostory zahrnují součet výdajů na stavební úpravy ustájovacích prostor, úpravy a pronájem pastevních ploch.

~ 46 ~ 

ƒ

chov koní: celkové náklady na chov koní jsou dány součtem výdajů na jejich nákup, na vybavení k jízdě a k ošetření, na krmivo na rok, na okutí za rok a na veterinární poplatky na rok.

ƒ

chov koz: celkové náklady na chov koz jsou dány součtem výdajů na jejich nákup, na krmivo na rok a na veterinární poplatky na rok.

ƒ

chov ovcí: celkové náklady na chov ovcí jsou dány součtem výdajů na jejich nákup, na krmivo na rok, na stříhání na rok a na veterinární poplatky na rok.

ƒ

chov slepic: celkové náklady na chov slepic jsou dány součtem výdajů na jejich nákup a na krmivo na rok.

ƒ

pes a kočka: celkové náklady na psa a kočku jsou dány součtem výdajů za jejich krmivo na rok a veterinárními poplatky na rok.

ƒ

různé důležité náklady: jsou dány součtem výdajů za nákup horských kol, za daně a poplatky, za propagaci, za mzdu pracovníků, za opravy a údržbu a za ostatní náklady.

4.7.3

Zisk a rentabilita

Bilance po konkrétním roce je stanovena odečtením současné hodnoty kapitálových výdajů od současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů. U všech pěti variant je celková bilance za období šesti let vyjádřena v korunách sumou součtů jednotlivých bilancí za konkrétní roky. Rentabilnost je relativní (poměrný) ukazatel, porovnávající současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů se současnou hodnotou kapitálových výdajů. Investiční projekt je přijatelný jen tehdy, jestliže index rentability je větší než 1 nebo je li rentabilita, vyjádřená v %, větší než 100%. Bilance i celková rentabilita dává majiteli jasnou představu o tom, ve kterém roce budou služby na agroturistickém zařízení schopny pokrýt veškeré vynaložené náklady.

~ 47 ~ 

4.7.4

Výsledný rozbor jednotlivých navržených variant

Do následujícího rozboru jsou použity položky z tržeb a příjmů uvedené v kapitolách 4.7.1 a 4.7.2. Veškeré příjmy a výdaje jednotlivých položek jsou pak uvedeny v Příloze 5. 1. Varianta - využití pouze suterénu (max. 2 osoby) Tato varianta je pro majitele nejméně náročná, co se týká práce kolem návštěvníků zařízení. Také jsou tu nejmenší výdaje na přestavbu a vybavení pokoje pro hosty, což se oproti dalším variantám velmi pozitivně projeví hlavně v celkových nákladech za první rok. Z důvodu malého počtu hostů je tato varianta nejméně příjmová. Z rentability za konkrétní rok vyplývá, že podnik je první dva roky ztrátový a další čtyři roky již ziskový. Co se týká návratnosti vložených investic na celé šestileté období, je index celkové rentability v pátém roce roven 1,00, proto se dá s vyšším ziskem počítat až za mnohem delší časovou dobu. 2. Varianta – využití pouze podkrovních prostor, kapacita max. 6 osob Tato varianta zahrnuje vyšší náklady na rekonstrukci pokoje pro hosty, což se výrazně projeví v celkových nákladech v prvním roce. Vyšší příjmy se dají vysvětlit vyšším počtem návštěvníků. Z rentability za konkrétní rok vyplývá, že podnik je jen první

rok

ztrátový,

v dalších

letech

již

převyšují

příjmy

nad

výdaji.

Návratnost vložených investic na celé šestileté období, je ve třetím roce, kdy index celkové rentability je 1,03, což znamená, že celkové příjmy o 3% převyšují celkové náklady na provoz zařízení. V šestém roce je pak zisk 39%. 3. Varianta – využití podkroví (max. 6 osob) a suterénu (max. 2 osoby) Protože tato varianta je kombinací 1. a 2. varianty, jsou náklady na rekonstrukci pokojů pro hosty vyšší. To se projeví v celkových nákladech v prvním roce. Vyšší příjmy jsou důsledkem vyššího počtu návštěvníků. Z rentability za konkrétní rok vyplývá, že podnik je první rok ztrátový a v dalších letech již převyšují příjmy nad výdaji. Návratnost vložených investic na celé šestileté období, je ve třetím roce, kdy index celkové rentability je 1,15, což znamená, že příjmy o 15% převyšují náklady. Ve čtvrté roce je zisk 32%, v pátém 43% a šestém je již 57%. 4. Varianta – využití podkroví (max. 6 osob), suterénu (max. 2 osoby) a domu č. p. 56 (max. 6 osob) Protože tato varianta je kombinací 3. varianty se souběžným využíváním domu č. p. 56, jsou náklady na rekonstrukci pokojů a pronájem domu pro hosty nejvyšší.

~ 48 ~ 

Too se velmi projeví p v ceelkových náákladech v prvním p rocee. Z rentability za konkrrétní rok vyyplývá, že podnik je první p rok ztrátový z a v dalších leetech již přřevyšují příjjmy nad výýdaji. Návratnost vložených inveestic na celéé šestileté období, o je vve třetím ro oce, kdy inndex celkovvé rentabilitty je 1,10, což znameená, že příjm my o 10% převyšují náklady. n V šestém rocce je zisk 500%. 5. Varianta V – poostupné vyuužívání všecch možnostíí Protože tato t variantaa uvažuje o postupném m využívání všech zmiňňovaných možností, m jsou náklady na rekonsttrukci pokojjů a pronájem domu pro p hosty roozděleny do o delšího čaasového obddobí. Proto výdaje velmi vzrostou u ve druhém m a čtvrtém m roce. Z reentability zaa konkrétní rok vyplývvá, že podnnik je ztráto ový první dva d roky a v dalších leetech již přřevyšují přííjmy nad výdaji. v Návrratnost vložžených inveestic na celé šestileté období, jee ve třetím roce, r kdy inndex celkovvé rentabilitty je 1,08, což znamenná, že příjm my o 8% přřevyšují nákklady. V šeestém roce jee zisk pouze 28%. Pro názzorné poroovnání všeech pěti navržených n h variant je vytvořeen graf (vviz. Obr. 11)), znázorňujjící růst či pokles p příjm mů ve sledovvaném obdoobí šesti let..

2 500 v varianta 1 2 000

v varianta 2 v varianta 3

celková bilance [tis. Kč] celková bilance [tis Kč]

1 500

v varianta 4 1 000

v varianta 5

500 0 ‐500 ‐1 000 1

2

3

4 čaas [rok]

Obr. 11 Graf G průběhhu celkové bilance b u jednotlivých variant v

~ 49 ~ 

5

6

Tab.8 Rentabilita jednotlivých možných variant Varianta 1

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

6. rok

příjmy [Kč]

108000

188500

248200

279900

295600

311300

náklady [Kč]

224480

287715

196052

202509

208806

231903

0,48

0,66

1,27

1,38

1,42

1,34

0,48

0,58

0,77

0,91

1,00

1,01

příjmy [Kč]

288000

430500

578600

636700

672800

708900

náklady [Kč]

480280

424935

360236

375037

388418

418599

0,60

1,01

1,61

1,70

1,73

1,69

0,60

0,79

1,03

1,18

1,28

1,39

celková rentabilita

383000

554000

749800

818600

865400

912200

náklady [Kč]

574230

469070

418588

437036

454064

487892

0,67

1,18

1,79

1,87

1,91

1,87

0,67

0,90

1,15

1,32

1,43

1,57

příjmy [Kč]

653000

909000

1243400

1343800

1426200

1503600

náklady [Kč]

1032930

758220

749444

788728

817432

861886

0,63

1,20

1,66

1,70

1,74

1,74

0,63

0,87

1,10

1,25

1,34

1,50

příjmy [Kč]

108000

554000

749800

1343800

1426200

1503600

náklady [Kč]

224480

669070

418588

988728

817432

816886

0,48

0,83

1,79

1,36

1,74

1,74

0,48

0,74

1,08

1,20

1,34

1,28

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 2

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 3

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 4

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

Varianta 5

rentabilita za konkrétní rok celková rentabilita

~ 50 ~ 

5

DISKUSE A ZÁVĚR Cílem této práce bylo navrhnout varianty zřízení agroturistického zařízení v obci

Jedovnice. Jedovnice jsou regionálním centrem turistiky, protože leží v turisticky atraktivním prostředí Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a mají velmi dobrou dopravní dostupnost do všech větších měst v okolí. V současné době se v Jedovnicích, ani v blízkém okolí nenachází žádné agroturistické zařízení s možností ubytování. Podnikatel, který se rozhodne zřídit takové zařízení jako první, bude mít nespornou konkurenční výhodu oproti později vzniklým zařízením podobného typu. Na přání pana Josefa Ševčíka, majitele statku v Jedovnicích, byl sestaven technicko-ekonomický rozbor provozu agroturistického zařízení. Bylo navrženo pět variant, které se liší v zásadě jen počtem ubytovaných turistů. Prvotní studie se týká využití zařízení pouze k ubytování, tedy nejsou zahrnuty příjmy a výdaje za zvířata. Ukázalo se, že 3. varianta vykazuje nejvyšší rentabilitu za uvažované šestileté období. Přestože v této variantě je ubytovací kapacita pouze 8 osob, přinese majiteli větší zisk, než varianty s možností ubytování 14ti osob. Důvodem jsou vysoké náklady u variant 4 a 5 na stavební úpravy, zařízení místností a pronájem domu č. p. 56. Proto je majiteli doporučeno vážně uvažovat především o 3. variantě. V Jedovnicích existuje velké množství ubytovacích subjektů (hotely, priváty, chaty, kempy aj.), které nabízí ubytování se srovnatelnými, případně nižšími cenami. Proto se může stát, že nebude zaplněna plánovaná kapacita a zisky budou nižší, než je předpokládáno. Chovem hospodářských zvířat na statku a umožněním turistům nahlédnout do venkovského stylu života může majitel získat silné lákadlo pro návštěvníky. Pokud by totiž hospodář nabízel produkty a služby, které se v Jedovnicích ani v jejich okolí nenabízí, a to vše při srovnatelných cenách za ubytování, je vysoká šance úspěchu podniku. Této

studii

se

věnovala

další

finanční

analýza,

zahrnující

ubytování

na agroturistickém zařízení, spolu s chovem hospodářských zvířat. Tato analýza je vyvrcholením bakalářské práce. Pro všech pět variant byl sestaven marketingový plán, který podrobně popisuje hlavní položky příjmů a výdajů agroturistického zařízení. U variant 3 a 4 je významná kladná bilance po konkrétním roce již po dvou letech. Opět se potvrdilo, že varianta 3 vykazuje poměrně vysoký zisk oproti jiným variantám.

~ 51 ~ 

Varianta 4 má vyšší celkovou bilanci, nicméně požadovaný vstupní kapitál je dvojnásobný oproti variantě 3. Pokud majitel vyžaduje vysoký a rychlý zisk, jsou varianty 1 a 2 nevhodné. Proto je znovu majiteli doporučena 3. Varianta, a tato je v následujícím textu diskutována. Po rozboru kapacitních možností hospodářské budovy byla majiteli navržena tato zvířata, 2 koně, 2 kozy, 2 ovce, 10 slepic, pes a kočka Z marketingového plánu vyplývá, že nejvyšší zisky z chovu hospodářských zvířat (10% z celkových příjmů) získá majitel za služby koně. Nákup koní a chovatelských potřeb způsobí ve druhém roce podnikání citelnou ztrátu zisku, která je v dalších 3 letech plně vynahrazena. Je vhodné podotknout, že majitel může dle vlastního uvážení změnit množství i druh chovaných zvířat. V nákladech na krmení zvířat nejsou zahrnuty výdaje na vodu, protože na statku se nachází stará studna s dostatečným množstvím pitné vody. Při tvorbě marketingového plánu nebyla uvažována inflace, proto je potřeba brát vypočtené částky s rezervou. První krok ke vzniku agroturistického zařízení je udělán. Vše ostatní je již na panu Ševčíkovi. Je nutné, aby si uvědomil, že vytvořením rodinného a přátelského prostředí získá stálou a spokojenou klientelu, která mu bude tou nejlepší reklamou. Tato práce plní funkci ekonomické studie. V dostupné literatuře dosud nebyl tak podrobný marketingový plán publikován. Předkládaná finanční analýza může sloužit i jiným podnikatelským subjektům, které se chtějí věnovat agroturistice.

~ 52 ~ 

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 6.1 Seznam literatury

DUŠEK, J., aj. Chov koní. 1. vyd. Praha : Brázda, 1999. 350 s. ISBN 80-209-0282-1. FAJFROVÁ, M. Jedovnice a okolí: Regionální čítanka vlastivědy pro žáky 1. stupně základní školy. 1. vyd. 2001. 55 s FANTOVÁ, M., aj. Chov koz. 2. vyd. Praha : Brázda, 2000. 192 s. ISBN 80-209-02902. GRIC, J. Ostrov u Macochy: Příroda a lidé. 2001. 112 s HABÁN, M.; OTEPKA, P. Agroturistika. 1. vyd. Nitra : Slovenská poľnohospodárská univerzita, 2004. 153 s. ISBN 80-8069-541-6 HORÁK, F., aj. Chov ovcí. 1. vyd. Praha : Brázda, 1999. 168 s. ISBN 80-209-0284-8 HORÁK, F., aj. Ovce a jejich chov. 1. vyd. Praha : Brázda, 2004. 303 s. ISBN 80-2090328-3. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice : SOŠ cestovního ruchu, 1999. 108 s. KNIES, J. Vlastivěda moravská: II. Místopis Blanský okres. Brno : Musejní spolek, 1902. 210 s. KOLÁŘOVÁ, S.; ČERMÁK, B. Zásady krmení koní. Praha : Institut výchovy a vzdělávání, 1997. 25 s. ISBN 80-7105-147-0. MISAŘ, D.; JISKROVÁ, I. Chov a šlechtění koní. 1.vyd.. Brno : MZLU, 2001. 170 s. ISBN 80-7157-510-0. MIKULA, P. Agroturistika v nápadech. Praha : Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1997. 40 s. ISBN 80-7105-099-7. NAVRÁTIL, J. Základy chovu koní. 1. vyd. Praha : Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1997. 60 s. ISBN 80-7105-158-6. POUROVÁ, M. Agroturistika: Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vyd. Praha : ČZU, 2000. 113 s. ISBN 80-213-0672-6 POUROVÁ, M. Agroturistika. Praha : ČZU, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2 ROUDNÝ, J., aj. S. Jedovnice. Jedovnice : Obec Jedovnice, 2001. 122 s.

~ 53 ~ 

SPÄTH, H.; THUME, O. Chováme kozy. Ostrava : BLESK, 1996. 189 s. ISBN 8085606-81-X STŘÍBRNÁ, M. Ekonomická efektivita podnikání v agroturistice. Praha : ČZPI, 1997. 32 s. ISBN 80-86153-36-3 VERHOEF-VERHALLEN, E. Encyklopedie psů. 2. vyd. Praha : REBO, 1998. 270 s. ISBN 80-7234-072-7 WANKEL, J. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Praha : Muzejní a vlastivědná společnost, 1988. 307 s. Vlastivědná knihovna moravská. Sv. 57. Přel. z: Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit. ISBN 59-331-86 ŽIŽLAVSKÝ, J., aj. Chov hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno : MZLU, 2002. 208 s. ISBN 80-7157-615-8

6.2 Seznam internetových zdrojů Agrocentrum Ohrada [online].

[cit.

2008-03-26].

Farma Trnka [online]. [cit. 2008-03-26].

Dostupné

z

Dostupné

www:

z

www:

Historie [online]. Šošůvka : Obec Šošůvka, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www: Historie a současnost obce [online]. Senetářov : Obec Senetářov, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www: Charakteristika oblasti: Klimatické poměry [online]. CHKO Moravský kras : Správa CHKO

Moravský

kras,

[cit.

2008-03-05].

Dostupné

z

www:

Jedovnické rybníky [online]. Jedovnice : Městys Jedovnice, [cit. 2008-03-04]. Dostupné z www: Koňský ráj [online]. Macocha/

Vilémovice:

Horní

[cit.

2008-03-26].

můstek

prozatím

Dostupné

nezavřou

z

[online].

[cit. 2008-03-06]. Dostupné z www:

~ 54 ~ 

www: Deník.cz,

O Kotvrdovicích [online]. Kotvrdovice : Obecní úřad Kotvrdovice, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www: O Sloupu [online]. Sloup : Obec Sloup, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www: Partnerství s německým městem Aschheim [online]. Jedovnice : Městys Jedovnice, [cit. 2008-03-04]. Dostupné z www: Ranč Kaneňák [online]. [2007], [cit. 2008-03-26].

Dostupné

z

www:

Toulky přírodou Moravského krasu [online]. Blansko : Region Blansko Moravský kras, [cit. 2008-03-05]. Dostupné z www: Turistika [online]. Křtiny : Obec Křtiny, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www: Turistika

[online].

Lipovec

:

Obecní

úřad

Lipovecy,

[cit.

2008-03-06].

Dostupné z www: Turistika [online]. Rudice : Obec Rudice, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www: Turistika: Cyklotrasy [online]. Blansko : Město Blansko a Moravský kras, [cit. 2008-03-05]. Dostupné z www: Ubytování v Jedovnicích [online]. Jedovnice : Městys Jedovnice, [cit. 2008-03-10]. Dostupné z www: Vinný sklep U Kosíků [online]. [cit. 2008-03-26].

Dostupné

z

www:

Z historie obce [online]. Krasová : Oficiální stránky obce, [cit. 2008-03-06]. Dostupné z www:

~ 55 ~ 

7

SEZNAM OBRÁZKŮ

Číslo

Popis obrázku nebo grafu

Obr. 1

Mapa Jedovnicka

Obr. 2

Pohled na dům zepředu (rok 1980)

Obr. 3

Pohled na hospodářskou budovu ze dvora (rok 1980)

Obr. 4

Pohled na dům zepředu (rok 2008)

Obr. 5

Pohled na hospodářskou budovu ze dvora (rok 2008)

Obr. 6

Hafling

Obr. 7

Hucul

Obr. 8

Koza bílá krátkosrstá

Obr. 9

Ovce plemene Suffolk

Obr. 10

Letecký pohled na hospodářství

Obr. 11

Graf průběhu celkové bilance u jednotlivých variant

~ 56 ~ 

8

SEZNAM TABULEK

Číslo

Název tabulek

Tab. 1

Navrhnuté varianty zřízení agroturistického zařízení

Tab. 2

Zjednodušená rentabilita jednotlivých možných variant

Tab. 3

Vybraná ubytovací zařízení v Jedovnicích

Tab. 4

Vybraná ubytovací zařízení v okolí Brna

Tab. 5

Prostorové požadavky pro ustájení zvířat

Tab. 6

Potřebná plocha pastviny

Tab. 7

Potřebné množství krmiva a ceny na 1 rok pro hospodářská zvířata

Tab. 8

Rentabilita jednotlivých možných variant

~ 57 ~ 

9

SEZNAM PŘÍLOH

Číslo

Název příloh

Příloha 1 Všeobecné požadavky na ubytování v soukromí Příloha 2 Klasifikační znaky ubytování v soukromí Příloha 3 Nákres původního umístění budov Příloha 4 Nákres současného uspořádání místností v domě č. p. 523 Příloha 5 Nákres aktuálního umístění budov č. p. 523 a č. p. 56 Příloha 6 Detailní ekonomický rozbor všech variant

~ 58 ~