Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Možnosti prosperity rurálního mikroregionu v oblasti Hané Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Vypracovala: Bc. Lenka Mádrová

Brno 2008 1

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti prosperity rurálního mikroregionu v oblasti Hané vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

2

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc., vedoucímu práce, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

3

Abstrakt Obsahem diplomové práce bylo zjistit možnosti prosperity mikroregionu vytyčeného osmi obcemi v oblasti Hané. Cílem bylo získat a vyhodnotit statistická data celého mikroregionu Bystřička, ale také jednotlivých obcí zvlášť. Hlavním úkolem bylo provést vlastní terénní šetření ve sledovaných obcích za pomocí sociologických metod, jako jsou dotazník, rozhovor či pozorování. Pomocí získaných poznatků zhodnotit rozvojové možnosti mikroregionu. Tyto poznatky pak zaznamenat do tabulek a grafů. Důležité bylo pracovat nejen s internetem, ale také získat určité informace na základě dostupné literatury. Sociologické metody byly prováděny pomocí dotazníků, které byly rozdány na základní škole ve Velké Bystřici, rozhovor byl veden se zdejším starostou. Metoda pozorování byla aplikována v každé obci samostatně. Jednotlivé části diplomové práce, ať už sociologické metody či poznatky z literatury a internetu byly vyhodnoceny v kapitole závěr pro každou obci.

4

Abstrakt The comprehension of this graduation thesis is to find out the prosperity possibilities of the microregion, which includes 8 villages in Hana area. The main goal is to acquire and analyse the statistic data of the whole microregion Bystricka, but also the single villages separately and – last but not least – to undertake the field investigation in the mentioned villages by the aid of such sociologic methods as question-form, interview, or sighting. These methods help us to note and evaluate the microregion´s possibilities of development . The internet and written databases also help to procure the needed information. The sociological methods were carried out by the question-forms given to the parents of the primary school in Velka Bystrice and the interview was taken with chief magistrate of the same village. The method of sighting has been used in each village separately. Single parts of this thesis, whether the sociological methods or information taken from the literature and the internet, have been separately analysed for every single village in the section called „conclusion“.

Klíčová slova: mikroregion, obec, rozvoj, přírodní poměry, socioekonomické podmínky

5

Obsah 1 2 3 4 5

Úvod....................................................................................................................................9 Cíl práce............................................................................................................................10 zhodnocení dostupné literatury.........................................................................................11 metody zpracování ............................................................................................................12 Zájmové území mikroregion Bystřička ............................................................................14 5.1 Přírodní poměry .................................................................................. 20 5.1.1

Orografické poměry..........................................................................................20

5.1.2

Geologické poměry...........................................................................................21

5.1.3

Půdy ..................................................................................................................21

5.1.4

Geomorfologické poměry .................................................................................22

5.1.5

Podnebí .............................................................................................................23

5.1.6

Vodstvo.............................................................................................................23

5.1.7

Rostlinstvo a živočišstvo ..................................................................................24

5.1.8

Zhodnocení přírodních podmínek ve vztahu k mikroregionu ..........................24

5.2 6

7

8

charakteristika města Velká Bystřice................................................................................34 6.1 Poloha ................................................................................................. 34 6.2

Historie................................................................................................ 34

6.3

Památky Velké Bystřice...................................................................... 35

charakteristika obce Bystrovany.......................................................................................38 7.1 Poloha ................................................................................................. 38 7.2

Historie................................................................................................ 38

7.3

Památky .............................................................................................. 40

charakteristika obce Daskabát ..........................................................................................42 8.1 Poloha ................................................................................................. 42 8.2

9

10

Historie................................................................................................ 42

charakteristika obce Hlubočky..........................................................................................44 9.1 Poloha ................................................................................................. 44 9.2

Historie................................................................................................ 44

9.3

Památky .............................................................................................. 45

charakteristika obce Mrsklesy ..........................................................................................46 10.1 Poloha ................................................................................................. 46 10.2

11

Socioekonomická charakteristika mikroregionu ................................ 25

Historie................................................................................................ 46

charakteristika obce Přáslavice.........................................................................................48 11.1 Poloha ................................................................................................. 48 11.2

Historie................................................................................................ 48 6

11.3 12

13

charakteristika obce Svésedlice ........................................................................................50 12.1 Poloha ................................................................................................. 50 12.2

Historie................................................................................................ 50

12.3

Památky .............................................................................................. 50

charakteristika obce Velký Újezd .....................................................................................51 13.1 Poloha ................................................................................................. 51 13.2

14

15 16 17 18

Památky .............................................................................................. 48

Historie................................................................................................ 51

výsledky práce ..................................................................................................................53 14.1 Demografické údaje............................................................................ 53 14.2

Rozhovor se starostou......................................................................... 54

14.3

Zpracování dat z dotazníku................................................................. 57

14.4

SWOT analýza mikroregionu ............................................................. 60

závěr..................................................................................................................................64 seznam použité literatury ..................................................................................................69 seznam obrázků.................................................................................................................71 seznam tabulek..................................................................................................................72

7

1

ÚVOD Jak již název diplomové práce napovídá, hlavním tématem je oblast úrodné části

České republiky zvané Haná, tedy především určité obce mikroregionu Bystřička. Oblast Hané, jež se rozprostírá v okolí města Olomouce je a byla silně využívána především jako zemědělská krajina, osídlená již od dávného pravěku. Z velké části je tvořena Hornomoravským úvalem, který je ze tří stran obklopen horami. Ze severu chrání zemi hory Hrubého Jeseníku, z jihozápadu vytvářejí hranici svahy Zábřežské a Drahanské vrchoviny a na východě jsou to Oderské vrchy a Nízký Jeseník. Výraznou osou krajiny je tok řeky Moravy, která je zde chráněna v CHKO Litovelské Pomoraví. Dozajista hlavním centrem této oblasti je město Olomouc, významné historické a bývalé hlavní město Moravy. Je doslova nabito skvěle zachovanými kostely, kláštery a paláci šlechty. Celá oblast Hané je známá jako místo intenzivní zemědělské výroby. Jsou zde také důležité potravinářské závody. Ačkoliv byla v minulosti krajina naší země člověkem výrazně pozměněna a mnohdy značně zdevastována, kraj Hané není poškozen průmyslem jako jiné části republiky.V minulosti člověk ozdobil hanáckou krajinu mnoha kapličkami, kříži a Božími mukami, které v sobě uchovávají paměť krajiny a jsou výraznými sakrálními památkami typickými právě pro tuto oblast. Vždyť téměř ve všech vesnicích nalezneme minimálně jeden kříž či Boží muka. Dopravní síť umožňuje rychlé spojení všech míst v oblasti, nalezneme tu významné cyklostezky, jež jsou vhodným prostředkem k poznávání zdejší krajiny. Tento bohatý kraj byl dříve místními kronikáři nazýván Ráj na zemi, což se mnohdy potvrzuje dodnes1. Osídlení zdejší krajiny je velmi staré a vzhledem k výšce a charakteru terénu vrcholně středověkého původu, převážně s pravidelnými založeními údolního lánového či návesního typu. Převažují zde z Čech v podstatě neznámé půdorysy dlouhých ulicovek, jež jsou spíše typické pro jižní Moravu (Škabrada, 2005).Vesnice jsou velké, v porovnání s těmi českými daleko větší. Výrazným znakem hanáckých vesnic je sevřená zástavba vesměs patrových domů, jež byly k silnici nebo návsi postaveny podélně.

1

(http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/hana-olomoucko/; 18.4.2008)

9

2

CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo získat a vyhodnotit statistická data mikroregionu,

vymezeného městem Velká Bystřice a obcemi Hlubočky, Bystrovany, Daskabát, Mrsklesy, Přáslavice, Svédedlice a Velký Újezd. Hlavním úkolem práce bylo provést vlastní terénní šetření v daném mikroregionu včetně využití sociologických metod. Poté bylo nutno na základě získaných poznatků zhodnotit rozvojové možnosti mikroregionu, jeho výhody a slabá místa, ale také příležitosti a bariéry a získané poznatky pak graficky a kartograficky zdokumentovat. V neposlední řadě bylo důležité zhodnotit dostupnou literaturu k problematice rozvoje rurálních mikroregionů a k problematice případového mikroregionu.

10

3

ZHODNOCENÍ DOSTUPNÉ LITERATURY Nejrozšířenější literaturou k danému tématu, kterou jsem využila ve své práci,

byly knížky o historii jednotlivých obcí. Většina z nich byla napsána formou kroniky, kapitoly byly členěny na jednotlivé historické momenty, ve většině případů od pravěku až po současnost. Pouze knížky o Velkém Újezdu a Velké Bystřici, které byly vydány v letech 1974 a 1977, byly zakončeny kapitolou o socializmu. Právě tyto dvě knížky byly bezmála ovlivněny tehdejší dobou, takže při čtení lze poznat, že se autoři snažili vyzdvihnout jen samé klady tehdejší doby. Knížka 720 let Bystrovan, která byla vydána v roce 1996, se nezdá být knížkou v pravém slova smyslu. Je to spíše určitá publikace vydána k jubileu obce. Uvnitř je popsána kratší historie a něco ze současnosti, také plány do budoucna a fotografie. Velká Bystřice-pohledy do dějin byla vydána v roce 2002. Jak již název napovídá, hlavním tématem byla historie obce, ale z poněkud jiné perspektivy, než ji zobrazila kniha předešlá, z roku 1977. Není tu zachycena prostá historie, události jak šly v dějinách po sobě. Dějiny jsou tu zaznamenány v trochu jiné podobě. Například v kapitole o pravěku byly popsány předměty, jež byly nalezeny v blízkém okolí. Další kapitola, kterou jsem použila pro svou diplomovou práci, se jmenovala Památky Velké Bystřice. Nejnovější a zároveň pro mě nejzdařilejší knihou jsou Dějiny obce Hlubočky z roku 2006. V této publikaci jsou popsány dějiny podle historických etap. Vše je rozděleno do jednotlivých částí, které obec Hlubočky má. Na konci je kapitola o přírodních podmínkách a památkách všech částí. Vše je doplněno dobovými ale také novými fotografiemi, které čtenáři umožní podrobně si porovnat obec, jak vypadala dříve a jak nyní. Poslední dvě knihy nejsou o historii obcí, ale o přírodních podmínkách oblasti, ve které se sledované území nachází a také o architektuře českého venkova. Kniha Vlastivěda Moravská – neživá příroda je obecnou publikací, která se podrobně zabývá celým územím Moravy, a to z hlediska neživé přírody, čili horniny, půdy, vodstvo atd. Ke kapitole Metody jsem využila metodickou příručku o strategickém plánování ve venkovských mikroregionech a obcích, s názvem Strategický plán mikroregionu (Perlín, 2002), která je přístupná mimo jiné na internetových stránkách.

11

4

METODY ZPRACOVÁNÍ Venkov je definován jako prostor mimo městské osídlení, který je

charakterizován nižší hustotou zalidnění a je tradičně zaměřen na zemědělství. Prostor města a prostor venkova se liší samotným charakterem osídlení, architekturou, způsobem obživy, stylem života, kulturou aj. Venkov bývá často považován za méně anonymní prostředí, s vyšší sociální kontrolou, ale také s vyšší sociální soudržností a sociální oporou2. Mikroregion v geografickém smyslu je soubor několika (většinou venkovských) sídel

s jejich

střediskem

(zpravidla

malým

městem).

Pojem

mikroregion

v samosprávném smyslu je sdružením několika obcí, jehož účelem je dosáhnout společných cílů. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona3. Obsah diplomové práce je rozčleněn do 17 hlavních částí, které začínají úvodem. V tom je nastíněna hlavní myšlenka práce samotné, a rozebráno hlavní téma čím se diplomová práce zabývá. Cíl práce je totožný se zadáním, je v něm zachycena práce, která má být provedena. Literární přehled je hlavní kostrou celé práce, ve které je uvedena problematika daného tématu, jsou v ní shrnuta základní fakta o řešené lokalitě, jako názvy všech vesnic, jejich poloha a hlavní historie, také přírodní podmínky a významné památky. Metodám zpracování je vyhrazena kapitola, popisující metody použité k získání výsledků praktické části zadání. Samotné výsledky jsou vyhodnoceny v následující části a v závěru jsou shrnuta všechna zjištění. Následuje seznam literatury, která byla využita v literárním přehledu, seznam obrázků a tabulek, jež se vyskytovaly v textu. Na konci jsou uvedeny přílohy, ve nichž jsou obrázky, grafy a tabulky, které byly v textu jen zmiňovány. V diplomové práci jsem využila základních sociologických metod, což je dotazník a rozhovor. Dotazník byl zaměřen na otázky týkající se bydlení a života v obci, jaké změny by lidé uvítali a navrhli, co jim v obci chybí nebo co si představí pod jménem jejich vesnice. Dotazníky byly rozdány na základní škole ve Velké Bystřici, která je spádová i pro okolní vesnice. To byl hlavní podnět k tomu, nabídnout dotazníky jen v téhle škole. Doufala jsem, že se tak dostanou i k lidem žijícím v okolních vesnicích. Návratnost dotazníků byla značná, skoro jedna polovina z celkového počtu. 2

(http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/490102-venkov; 15.4.2008)

3

(http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/139102-mikroregion; 15.4.2008)

12

Dotazníky jsem vyhodnotila a všechny výsledky jsem zaznamenala do tabulek a grafů a popsala. Metoda rozhovoru byla určena pro starosty obcí. Ze všech jsem si vybrala jednoho zástupce, starostu města Velká Bystřice, které je centrem mikroregionu Bystřička, aby vyjádřil své názory nejen k tématu svého města, ale zároveň se vyjádřil také k problematice

mikroregionu.

Rozhovor se týkal

otázek

mikroregionu,

infrastruktury města, terciérního sektoru, nabídky bytů a výstavby domů, ale také místní zeleně a ochrany přírody, dopravy, kultury a spolků nebo plánů do budoucna městě samotného, ale také mikroregionu. Odpovědi pana starosty jsem zapsala ve formě vyprávění. Sociologické metody, jako jsou například pozorování, dotazník nebo interview (rozhovor) jsou speciální operace ke zjišťování faktů a manipulace s nimi. Dotazník je využíván jak v psychologii, tak i v sociologii jako soubor otázek, jež jsou předkládány různým osobám za účelem zjištění specifických údajů. Každý dotazník musí splňovat celou řadu požadavků, které s vztahují k výběru položek, způsobu kvantitativního vyhodnocování odpovědí, celkového zhodnocení apod. Interview, neboli rozhovor, se využívá ke zjišťování informací a prováděn je přímo v kontaktu s lidmi. V sociologickém výzkumu se používá tzv. interview standardizovaný, kdy je rozhovor veden na základě záznamového listu, a tzv. interview nestandardizovaný, což je volný rozhovor. Já jsem využila volný rozhovor, kdy jsem kladla otázky a zároveň na ně dostávala odpovědi, jež jsem si zaznamenávala.

13

5

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ MIKROREGION BYSTŘIČKA Zájmové území má rozlohu 6 053 ha a v roce 2002 mělo 11,7 tisíce obyvatel.

Toto zájmové území se částečně kryje s mikroregionem Bystřička. Tento mikroregion vznikl seskupením deseti spádových obcí v oblasti Hané na Olomoucku. Konkrétně jsou to obce Bukovany, Bystrovany, Daskabát, Hlubočky, Mrsklesy, Přáslavice, Svésedlice, Tršice, Velká Bystřice a Velký Újezd. Jedenáctá obec Doloplazy přistoupila až na konci roku 2006.

Obr.1 Základní mapa polohy vesnic mikroregionu

Mirkoregion Bystřička má střední velikost, asi 8 872,4 ha, a 13 699 obyvatel. Tímto se řadí ke středně velkým mikoregionům Olomouckého kraje. Důvody vzniku jsou nejen geografická blízkost, ale také spojení kulturních a historických tradic a společné problémy. Jedním z impulsů k jeho založení byla právě možnost schůdnějšího řešení těchto problémů a efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a také z fondů Evropské unie. V dalších řádcích si představíme jednotlivé obce (jen obce týkající se diplomové práce).

14

Obr. 2 Mikroregion Bystřička

Tab.1 Základní údaje o jednotlivých obcích Obec Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd Mikroregion

Počet obyvatel (k 1.1.2007) 713 586 4 483 559 1 301 178 2 831 1 073 11 724

První zmínka roku 1275 1581 1305 1364 1131 1371 1275 1301

15

Nadmořská výška m.n.m. 231 337 382 290 326 277 250 369

Katastrální výměra v ha 348,8 583,2 2 231,8 253,4 727,8 302,8 921,9 682,8 6 052,5

Hlavním předmětem činnosti mikroregionu je zejména koordinace postupů při řešení problémů týkajících se: •

rozvoje samosprávy obcí

•

hospodářského, sociálního a kulturního života obcí

•

vztahu k orgánům krajské správy a státní správy

•

rozvoje technické infrastruktury v obcích

•

vzájemné pomoc při řešení problematiky životního prostředí

•

podpory řešení dopravní obslužnosti týkající se více obcí

•

rozvoje cestovního ruchu a venkovské turistiky při současném řešení dalších akcí místních programů rozvoje jednotlivých obcí

•

marketingu venkovské turistiky, zpracování nabídkových produktů

•

společného řešení problematiky základních škol

•

společného řešení sociálních služeb a zdravotní péče

•

podpory společných řešení směřujících k vyjasnění majetkových poměrů ve vlastnictví obcí

•

řešení nezaměstnanosti podporou rozvoje malého a středního podnikání

•

společné přípravy mikroregionálních projektů (společné vyhledávání, jednání s peněžními ústavy o garancích pro financování…)

V mikroregionu je sdruženo celkem 11 obcí, z nichž největší podle počtu obyvatel jsou Hlubočky, následuje Velká Bystřice a naopak nejmenší obcí jsou Svésedlice.

Tab.2 Podíl počtu obyvatel a obcí v mikroregionu Velikost obce (počet obyvatel) ‹ 299 300 – 599 500 – 1499 › 1500

Počet obcí

Podíl

Počet obyvatel

Podíl obyvatel

1 3 3 3

10 % 30 % 30 % 30 %

178 1 569 3 087 8 865

1,3 % 11,4 % 22,5 % 64,8 %

16

Stav územně plánovací dokumentace na území mikroregionu je na velice dobré úrovni. Všechny obce mají zpracovanou územně plánovací dokumentaci. Ta je v podobě územního plánu, v případě obcí Mrsklesy, Svésedlice a Velký Újezd dostačující urbanistické studie.

Tab.3 Stav územně plánovací dokumentace Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

Územní plán Územní plán Územní plán Urbanistická studie Územní plán Urbanistická studie Územní plán Urbanistická studie

2000 2002

1998 1998

Na relativně dobré úrovni je také technická infrastruktura všech obcí zájmového území. V případě plynofikací lze říci, že tuto otázku již vyřešily všechny obce. Stejné je to u problematiky zásobování vodou. Stav vodovodů je hodnocen jako dobrý, jen s výjimkou Svésedlic. Všechny obce jsou také vybaveny kanalizacemi, problémem se však zdá být situace s čističkami odpadních vod. V některých případech totiž chybí a jedná se o důležitý bod, který bude muset daná obec vyřešit. Problematika nakládání s odpady se zdá být vyřešena, situace v mikroregionu je uspokojivá.

Tab.4 Technická infrastruktura Obec Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

Kanalizace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

ČOV Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano

Vodovod Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano

Plyn Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Podoba zdejšího hospodářství byla formována zejména historickým vývojem a také zdejšími přírodními podmínkami. V mikroregionu má zastoupení poměrně velký počet firem, všechno jsou to však podniky řazené do kategorií malých až středních. To se zdá být pozitivní skutečností, neboť tak neexistuje silná závislost na jediném zaměstnavateli a mikroregion tak nabízí poměrně dostačující počet pracovních 17

příležitostí, zejména pro lidi se střední kvalifikací. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli, kteří tak tvoří výjimku větších a silných podniků, jsou společnost Mora Moravia a.s. (výroba varných a topných spotřebičů) a Mora Aerospace, a.s. (výroba součástek do leteckých motorů). Z hlediska školství je v mikroregionu Bystřička dostačující počet mateřských i základních škol, zejména s ohledem na klesající počet dětí. Mateřská školka funguje ve všech obcích kromě Svésedlic, základní škola není opět ve Svésedlicích ani v Mrsklesích. V některých obcích je pouze I. stupeň. Největším problémem, se kterým s potýkají místní školy, je permanentní pokles žáků ve třídách a tím i nevyužitelnost stávajících kapacit. Tyto důvody vedou mnohdy k uzavření těchto vzdělávacích zařízení. V katastru mikroregionu není žádná vysoká škola. Nejbližší je Palackého Universita v Olomouci, jiná zaměření mohou obyvatelé získat mimo region Střední Moravy. Tab.5 Školství v mikroregionu Obec Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

MŠ Ano Ano 2x Ano Ano Ano Ne 2x Ano Ano

ZŠ Ano (I.stupeň) Ano (I.stupeň) Ano Ne Ano (I.stupeň) Ne Ano Ano

Jiné

Knihovna Ano Ano Ano Ano

LŠU SOU

Ano Ano

Zdravotní péče i péče o starší spoluobčany je v mikroregionu na úrovni, která je dostačující potřebám místních obyvatel i možnostem obcí. Nejbližší nemocnice funguje v Olomouci, samostatné ordinace s odbornými lékaři jsou téměř ve všech obcích, zdravotní péče je poskytována ambulantně.

Tab.6 Zdravotnická zařízení Obec Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

Zařízení Ne Obvodní a dětský lékař, zubař Ne Praktický, dětský a zubní lékař ve stanovené ordinační dny Praktický, dětský, zubní 2x, gynekologie, rehabilitace Praktický, dětský, zubní lékař 18

Kultura a také sport patří mezi významné aktivity volného času místních obyvatel. Nabídka kulturního a sportovního vyžití je ve všech obcích značně rozdílná, jak již vypovídá tabulka. Téměř ve všech obcích nalezneme jak kulturní dům, tak i hřiště, slabší je již nabídka jiných sportovních areálů a zejména koupaliště. Také technický stav jednotlivých zařízení je na rozdílné úrovni, většina z nich vyžaduje nejen rekonstrukci, ale zejména modernizaci.

Tab.7 Kultura a sport Obec

Kulturní dům

Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

Společen.sál Ano Ano Ano Ano Ano 2x Ano Ano

Koupání, rybník

Sportovní areál

Hřiště

Tělocvična

Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Z hlediska cestovního ruchu patří tento mikroregion na první pohled spíše k nenápadným oblastem, přesto má svým návštěvníkům co nabídnout. Je tu celá řada nejen kulturních památek (viz. tabulka), ale také mnoho přírodních zajímavostí, doplněných nově vznikající sítí cyklostezek. Také infrastruktura, která je nezbytná pro rozšíření cestovního ruchu, se stále rozšiřuje. Přibývá restaurací a cyklotras, ale také nové tenisové kurty a v jednání jsou i venkovní bazény. Nejvýznamnější skupinou návštěvníků budou zejména lidé z blízkého okolí, kteří budou hledat možnosti aktivního trávení volného času.

19

Tab.8 Turistická infrastruktura – přírodní a kulturní památky Obec Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice

Turistická zajímavost, přírodní a kulturní památka Areál Přírodního parku Horizont, kaple sv. Bartoloměje Kaplička zřícenina hradu Hluboký sousoší, 2 kříže, památník padlých kaple sv. Rocha, kaple Marie Lourdské, boží muka 2x, areál pomníky, kamenné kříže 4x, základní kameny přáslavských stodol smírčí kříž, kaplička folklor – Lidový rok, zámek, kostel, barokní sousoší, pivovarská varna, zámecký park Památkově chráněné objekty: kostel, poštovní přepřahací stanice, vrchnostenský špitál

Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

Tab.9 Turistická infrastruktura – stravování, ubytování Obec Bystrovany Daskabát Hlubočky Mrsklesy Přáslavice Svésedlice Velká Bystřice Velký Újezd

Turistická infrastruktura – stravování, ubytování restaurace Horizont, “U Sklenářů“ restaurace “Mates“ seminární hotel, lyžařský vlek, více restauračních zařízení, kulturní dům a další Ne ubytování a stravování hostinec “U marušky“, restaurace Lammel Ne Hotel Zámek, Ravela, restaurace 6x, pohostinství 3x Myslivecká restaurace, ubytovna družstva

Pramen: (http://www.mikroregionbystricka.cz/Article.php?ArticleID=457&Menu1ID=67&Menu 2ID=0&Menu3ID=0; 4.4.2008)

5.1

Přírodní poměry

Přírodní poměry jsou charakterizovány obecně s důrazem na katastr Velké Bystřice jako rozhodujícího střediska mikroregionu v detailech. 5.1.1

Orografické poměry

Velkobystřicko patří ke dvěma provinciím, a to k České vysočině a Západním Karpatům. Z geomorfologických celků jsou zde zastoupeny Nízký Jeseník a Hornomoravský úval (Pytlíček, 1977). Nízký Jeseník představuje Domašovská vrchovina a Tršická pahorkatina. Hornomoravský úval reprezentuje Uničovská plošina. Ta patří k plochým pahorkatinám nezpevněných terciárních struktur, tektonicky méně 20

porušeným. Tršická pahorkatina náleží k členitým pahorkatinám vráso-zlomových struktur, kerné a hrásťové stavby a Domašovská vrchovina k členitým vrchovinám obdobné struktury a stavby (Pytlíček, 1977). Z celkové rozlohy zaujímá nejvíce Uničovská plošina, méně již Tršická pahorkatina a nepatrnou část zabírá Domašovská vrchovina. Nejnižší bod leží v nadmořské výšce 231 m, nejvyšší bod leží mezi údolím Vrtůvky a obcí Přáslavice ve výšce 315 m. Střední nadmořská výška celého území je 257,3 m. 5.1.2

Geologické poměry

Celá oblast Velkobystřicka představuje exponované území na styku Českého masívu a Karpat, při jejichž vývoji byla formována. Rozhodujícím obdobím pro utváření dnešních geologických poměrů Hornomoravského úvalu byl spodní devon. Na přelomu devonu a spodního karbonu došlo ke kulmské sedimentaci, což bylo stratigrafické označení spodního karbonu, jež je charakterizován písčito-břidličnatým vývojem. Na přelomu spodního a svrchního karbonu se projevilo hercynské vrásnění Českého masívu v moravskoslezské oblasti. Širší oblast Velké Bystřice byla až do mladšího terciéru souší, na jihu však tomu bylo jinak. Zde došlo k transgresi moře a to v období jury a křídy. V paleogénu byl celý Hornomoravský úval opět souší o nadmořské výšce do 200 m. V

době

pliocénu

vzniklo

v

podstatné

části

sníženiny

budoucího

Hornomoravského úvalu velké sladkovodní jezero. Sedimenty z tohoto jezera můžeme na katastru Velké Bystřice nalézt i dnes. Po zániku jezera a opětovném poklesu kry Hornomoravského úvalu se v mladších třetihorách začíná vyvíjet i údolí řeky Bystřice. Až na počátku kvartéru získal Hornomoravský úval zhruba dnešní podobu. Podle tohoto vývoje je patrné, že jsou na katastru Velké Bystřice zastoupeny horniny prvohorního a třetihorního stáří. Z nerostů se v této oblasti vyskytují zejména epigenetická žilná ložiska. Rudní složky představují galenit, chalkopyrit, olovo, stříbro a zlato, které se zde podle zachovaných zpráv také těžily. Z nerudných surovin se těžily droby a břidlice na stavební kámen a dále cihlářské hlíny (Pytlíček, 1977). 5.1.3

Půdy

Většina katastru Velké Bystřice je tvořena půdotvorným substrátem usazeniny nejmladšího geologického období, tzv. kvartéru. Ve střední a jižní části katastru nalezneme sprašové hlíny a spraš, které tak tvoří nejkvalitnější základ zdejších půd, 21

s dobrými fyzikálními a chemickými vlastnostmi a s dobrým obsahem živin. Podél řeky Bystřice a potoku Vrtůvka jsou rozšířeny holocenní náplavy, které jsou bezvápenné , hlinité až jílovitohlinité a ve spodinách obsahují písek a štěrk. Na východní a severovýchodní části území nalezneme půdy na kulmských horninách. Jsou středně hluboké, s příměsí stěrku a se střední zásobou rostlinných živin (Pytlíček, 1977). Z půdních druhů převažují půdy hlinité, v menším poměru pak půdy jílovitohlinité, naplavené a lesní. V omezené míře nalezneme také půdy písčitohlinité. Převládajícím půdním typem je hnědozem. Pruh nivní půdy se táhne kolem hlavních toků Bystřice a Vrtůvky. Na zbývajícím území nalezneme půdu podzolovou a lesy. Na katastru převládají půdy hluboké a velmi hluboké (půdní profil dosahuje víc než 100 cm). Ve vyšších polohách se už jedná o půdy mělké (do 30 cm) a středně hluboké (do 100 cm). Hloubka ornice se pohybuje v rozmezí 18 až 30 cm (Pytlíček, 1977). Půdy jsou převážně minerálně bohaté až velmi bohaté.Dle typu půdy činí obsah humusu 1,5 – 2,2 %.To znamená, že tyto půdy patří do skupiny s nízkým a středním obsahem humusu. 5.1.4

Geomorfologické poměry

Velkobystřická oblast patří částečně k Hornomoravskému úvalu a dílem k Nízkému Jeseníku, od sebe jsou odděleny svahem. Na území Velké Bystřice jsou svahy mírnější, výraznější je až na severovýchodě ležící omezení Tršické pahorkatiny vůči Oderským vrchům. Náplavové kužely toků z oblasti Nízkého Jeseníku jsou z větší části pokryty sprášeni (Pytlíček, 1977), které jsou netypické až hlinité a dosahují malé mocnosti. Tyto sprašové pokryvy se nacházejí až v určité vzdálenosti od toků. Například od řeky Bystřice jsou vzdáleny až do 2 km. V období pleistocénu se vytvářeli na našich řekách terasy, jejichž zbytky můžeme nalézt také v údolí řeky Bystřice. Mezi vesnicí Mariánské Údolí a Velkou Bystřicí se vyskytují tři štěrkové terasy, převážně na pravém břehu řeky a patří ke stejnému terasovému stupni. Průzkum antropogenního vlivu v katastru provedený roku 1971 označil katastr Velké Bystřice do oblasti agrárního splachu bez teras, hald a valů a z hlediska intenzity narušení povrchu antropogennímu vlivy je studované území zařazeno do nejnižšího stupně (méně než 2 ary na 1 km2) (Pytlíček, 1977). Dnešní stav je již samozřejmě odlišný. Oblast Velké Bystřice patří z větší části k akumulačnímu typu reliéfu, jež je tvořen suťovými haldami při okrajovém svahu Nízkého Jeseníku, náplavovými kužely

22

krytými sprášeni ve směru do středu Hornomoravského úvalu a údolní nivou podél řeky Bystřice. Východní část patří k erozně denudačnímu typu. 5.1.5

Podnebí

Podle základní klimatické klasifikace spadá oblast Velké Bystřice do mírně teplé oblasti, směrem do nižších poloh sousedí s oblastí teplou a směrem do hor s oblastí studenou. Studované území přísluší do mírně vlhké podoblasti a do klimatického okrsku B3, jež je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký a s mírnou zimou (Pytlíček, 1977). V městečku se nenachází žádná meteorologická stanice, tudíž jsou veškeré údaje z nedaleké klimatické stanice v Olomouci. (viz tabulky) 5.1.6

Vodstvo

Velkobystřicko přísluší k povodí řeky Moravy, která jako řeka II. řádu patří k povodí Dunaje (Pytlíček, 1977). V Olomouci se do Moravy vlévá z levé strany jeden z vodohospodářsky významných toků – řeka Bystřice. Ta ústí ve výšce 212 m n.m. a pramení v 660 m n.m. jihovýchodně od Rýžoviště (Demek, Novák a kol., 1992). Plocha povodí řeky Bystřice je 267,4 km2 a délka toku činí 53,9 km. Hydrologické stanice na řece Bystřici jsou v Domašově nad Bystřicí (1959 - ), ve Velké Bystřici (1940), v Holicích (1948 - ) a Bystrovanech (1882 – 1938). Mezi hlavní přítoky řeky Bystřice patří Vrtůvka a Lošovský potok. Kromě těchto přírodních vodních toků se zde nachází také uměle vytvořené toky, k nimž patří tzv. vantroky, což je náhon sloužící mlýnům a bývalému cukrovaru. Jeho délka činí 3 275 m a prochází napříč celým městem. Jeho šířka se pohybuje okolo 3 m. Ze stojatých vod je třeba připomenout část retenční nádrže a dva rybníky. Celkový počet všech vodních toků činí 13,3 km a okolo 140 ha vodních nádrží. Řeka Bystřice pramení v Nízkém Jeseníku na západním okraji lesního masívu Horní les, asi 1 340 m na jihovýchod od obce Rýžoviště (Pytlíček, 1977). Průměrný roční průtok u ústí v nadmořské výšce 212 m je 1,80 m3/s, specifický odtok 6,73 l/sec.km2 a odtokový koeficient 0,30 (v celém povodí spadne v průměru 702 mm srážek ročně, z čehož odteče 212 mm). Lesnatost (tj. podíl plochy povodí zalesněného k celé ploše povodí) je vyjádřena 40 % (Pytlíček, 1977). Na sledovaném území se provádí zaznamenávání vodních stavů řeky již od roku 1940; průtoky se měří až od roku 1958.

23

5.1.7

Rostlinstvo a živočišstvo

Podle fytogeografického členění ČSSR (Dostál, 1966 in Pytlíček, 1977) leží Velkobystřicko na styku všech tří základních provincií, které byly u nás rozlišeny. Jsou to oblast středoevropské květeny (Hecynicum), oblast západokarpatské květeny (Carpaticum occidentale) a oblast středoevropské a jihovýchodoevropské květeny (Panonicum). Pro širší okolí Velké Bystřice je charakteristické prolínání sudetských druhů s teplomilnou květenou a vyznívajícími karpatskými druhy. V této sledované oblasti se vyskytují tyto vegetační jednotky: dubo-habrové háje (Carpinion betuli), luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosea) a acidofilní doubravy (Quercion roboripetraeae). Dřevinné patro je nejčastěji zastoupeno habrem obecným, dubem zimním, jilmem habrolistým a babykou. Z keřů jsou to převážně teplomilné druhy, a to svída červená, zimolez pýřitý, brslen evropský, hloh jednoblizný a obecný, růže šípková, kalina obecná, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý a trnka. Z bohatě vyvinutého bylinného patra je třeba jmenovat zejména dymnivku dutou, dymnivku nízkou, orsej jarní, sasanku hajní, plícník lékařský a kopytník evropský. Z dalších jmenujme například konvalinku vonnou, hrachor jarní, hluchavku žlutou, jahodník obecný atd. Podle zoogeografického členění Československa (Mařan, 1958 in Pytlíček, 1977) patří širší území Velké Bystřice do zóny listnatých lesů, ke které přísluší převážná část republiky. Celá zóna se dělí na dvě části, a to na Českomoravský úsek a Podkarpatský úsek, Velkobystřicko je řazeno do úseku Českomoravského. Ovšem tato oblast se nachází blízko řeky Bečvy (asi 14 km), která tvoří hranice obou území, a tak je zde zastoupena řada druhů východních a také jižních. Jelikož je součástí katastru značné množství polních honiteb, není proto žádným překvapením, že se zde vyskytuje celá řada lesní a polní zvěře, jako například srnčí, zajíci a bažanti. Vzácně se objevuje liška obecná, stavy kance divokého se však značně rozrostly. Typickým škůdcem zdejších polí je hraboš polní, v menší míře se vyskytuje sysel obecný a křeček polní.Z ptactva jmenujme zejména sýkorky, špačky, kosy, vrabce nebo straky. 5.1.8

Zhodnocení přírodních podmínek ve vztahu k mikroregionu

Mikroregion spadá, jak již bylo řečeno, do mírně teplé oblasti. Z hlediska zemědělských výrobních oblastí je zařazen do podoblasti řepařské, která zahrnuje území v teplém mírném vlhkém klimatu s převahou nejproduktivnějších řepařských půd, což 24

jsou hlavně černozemě a hnědozemě na spraši a sprašových poryvech v převážně rovinném terénu (sklonitost do 3°) a s nejvyšším stupněm zornění (nad 90 %). Toto jsou optimální předpoklady pro pěstování cukrovky, kvalitní potravinářské pšenice a sladovnického ječmene. Oblast mikroregionu je tedy výrazně zemědělská s možností výrazného potravinářského průmyslu (zastoupení zejména v blízké Olomouci).

5.2

Socioekonomická charakteristika mikroregionu

V této kapitole jsem shrnula informace z oblasti sociální a ekonomické, jež jsem získala ke sledovanému mikroregionu. Nashromážděná data jsem zapsala do tabulek a do grafů a ty potom následně vyhodnotila.

Daskabát

Mrsklesy

Přáslavice

Svésedlice

Velký Újezd

celkem

1473 2796 35 1 5 3

Bystrovany

Rodáci Češi + Moravané Slováci Poláci Němci Ukrajinci

Hlubočky

Velká Bystřice

Tab.10 Národnostní složení obyvatel vesnic

2001 4297 74 21 49 12

338 647 2 3 1 0

363 375 8 0 1 0

233 522 6 4 6 0

662 1229 24 3 1 7

106 173 0 0 1 0

587 1020 18 0 2 0

5763 11059 167 32 66 22

25

Národnostní složení obyvatel

11059

12000

rodáci

10000

Češi+Moravané 8000

Slováci

5763

6000

Poláci Němci

4000 2000

Ukrajinci 167

66

32

22

0 Obr. 3 Národnostní složení obyvatel vesnic

Z tabulky číslo 10 a grafu číslo 3 je patrné složení obyvatel jednotlivých vesnic z hlediska jejich národnosti. Největší zastoupení, a to shodně ve všech obcích, mají Češi a Moravané. Výrazná je také převaha rodáků, což ukazuje, že většina tamních obyvatel zůstává v místě svého bydlení i nadále. Malý počet cizinců může být důsledkem větší vzdálenosti od státních hranic nebo také fakt, že se tito lidé raději stěhují do větších měst za prací, kterou nenašli ve svých zemích. Před 2. světovou válkou žil ve zdejších vesnicích větší či menší počet německého obyvatelstva. Například Hlubočky, respektive jeho část Mariánské Údolí bylo tvořeno z větší části Němci. Dalo by se říci, že české obyvatelstvo bylo v této vesnici menšinou. Po válce však bylo veškeré německé obyvatelstvo vystěhováno z celé České republiky, a tak došlo ke značnému vylidnění určitých vesnic. Z tohoto důvodu převažují Češi a Moravané ve všech vesnicích. Po vystěhování se německé obyvatelstvo do svých původních bydlišť již nikdy nevrátilo. Pozůstatkem je však dosud vyšší zastoupení obyvatel, hlásících se k německé národnosti (0,6%).

26

Tab.11 Věková struktura obyvatel vesnic M 0-4 M 5-9 M 10-14 M 15-19 M 20-24 M 25-29 M 30-34 M 35-39 M 40-44 M 45-49 M 50-54 M 55-59 M 60-64 M 65-69 M 70-74 M 75-79 M 80-84

281 363 369 366 555 562 403 403 354 450 474 325 269 200 182 139 51

Ž 0-4 Ž 5-9 Ž 10-14 Ž 15-19 Ž 20-24 Ž 25-29 Ž 30-34 Ž 35-39 Ž 40-44 Ž 45-49 Ž 50-54 Ž 55-59 Ž 60-64 Ž 65-69 Ž 70-74 Ž 75-79 Ž 80-84

268 355 335 408 518 505 397 331 387 432 474 369 286 247 266 221 79

Věková pyramida sledovaných obcí -51

79

-139 -182 -200 -269 -325

221 266 247 286 369

-474 -450 -354 -403 -403 -562 -555 -366 -369 -363 -281 -800

-600

-400

474 432 387 331 397 505 518 408 335 355 268 -200

0

200

400

muži ženy

600

Obr. 4 Věková pyramida sledovaných obcí

Tabulka číslo 11 a graf 4 nám ukazuje počet obyvatel v určitých skupinách. Celkově, za všechny zkoumané vesnice, vede kategorie muži ve věku 25 až 29 let. Pokud pohlížíme na každou vesnici zvlášť, zjistíme, že skupinou nejvíce zastoupenou počtem obyvatel jsou ve většině případů muži ve věku 20 až 29 let. Výjimku tvoří

27

pouze Velká Bystřice a Přáslavice, kde je nejvíce žen ve věku 25 až 29 let. Daskabát se od všech vesnic liší. Zde vedou ženy ve věku 55 až 59 let.

Svobodní Svobodné Ženatí Vdané rozvedení Rozvedené Vdovci Vdovy

590 484 703 696 72 98 32 189

944 804 1031 1044 178 216 72 255

151 109 165 164 18 18 7 41

104 103 156 154 10 16 6 42

112 86 127 128 22 22 8 27

266 224 315 314 28 48 13 66

46 28 39 43 8 3 1 13

299 199 269 264 30 35 10 66

celkem

Velký Újezd

Svésedlice

Přáslavice

Mrsklesy

Daskabát

Bystrovany

Velká Bystřice

Hlubočky

Tab.12 Rodinný stav obyvatel vesnic

2512 2037 2805 2807 366 456 149 699

Rodinný stav

149 366 456

699

2512

svobodní svobodné ženatí vdané rozvedení

2807 2037

rozvedené vdovci vdovy

2805

Obr. 5 Rodinný stav obyvatel vesnic

Tabulka číslo 12 a graf číslo 5 nám představují rodinný stav obyvatel zkoumaných vesnic. Z daných údajů lze vyčíst, že ve všech sledovaných obcích mikroregionu převládají lidé ženatí a vdané nebo svobodní a svobodné. Jen malou část zaujímají lidé rozvedení. Zajímavý je také fakt, že ve všech vesnicích mnohoznačně převyšuje počet vdov nad vdovci. Může to být důkaz zjištění, že ženy se obecně dožívají vyššího věku, proto se přirozeně stávají mnohem častěji vdovami. Ačkoliv se 28

obecně v celé České republice vyskytuje trend zvyšující se rozvodovosti, ve sledovaných vesnicích se neprojevuje v tak vysoké koncentraci.

bez vzdělání základní vyučení střední a VOŠ vysokoškolské osob starších 15 let

8 484 868 789 213 2370

13 1087 1613 926 148 3835

2 120 228 172 42 572

1 144 221 120 14 501

2 139 185 90 14 436

1 255 442 263 71 1035

0 49 61 32 7 152

1 222 379 219 64 889

celkem

Velký Újezd

Svésedlice

Přáslavice

Mrsklesy

Daskabát

Bystrovany

Hlubočky

Velká Bystřice

Tab.13 Vzdělání obyvatel vesnic

28 2500 3997 2611 573 9790

Vzdělání obyvatel vesnic 3997 4000 3500 3000

2611

2500

2500 2000 1500 1000 500

573 28

0 bez vzdělání

základní

vyučení

střední a VOŠ vysokoškolské

Obr. 6 Vzdělání obyvatel vesnic

Vzdělání obyvatel sledovaných vesnic je zaznačeno v tabulce číslo 13 a grafu číslo 5. Dotazování se týkalo osob starších 15 let a ve většině případů převažují lidé, kteří jsou vyučení. Dále jsou lidé se středním vzděláním a těsně za nimi lidé se základním vzděláním. Jen ve Velké Bystřici, Bystrovanech a Přáslavicích převažuje počet středoškolsky vzdělaných lidí nad těmi se základním vzděláním. Velmi malým počtem doplňují vzdělanostní strukturu lidé vysokoškolsky vzdělaní.

29

Bystrovany

Daskabát

Mrsklesy

Přáslavice

Svésedlice

Velký Újezd

2 912

4403

846

597

564

1302

167

1136

11927

34 29 143 96

52 44 102 98

15 4 50 22

6 5 4 14

5 4 18 12

12 12 48 22

4 0 9 1

16 15 78 31

144 113 452 296

celkem

Hlubočky

obyvatelstvo k 1.1.20074 živě narození 2007 zemřelí 2007 přistěhovalí vystěhovalí

Velká Bystřice

Tab.14 Stav obyvatelstva k 1.1 2007, přistěhovalí, vystěhovalí za rok 2006

V tabulce číslo 14 se setkáváme s úplným počtem obyvatel k 1.1.2007. Jsou zde zaznamenány také počty živě narozených a zemřelých k témuž roku. Téměř ve všech případech převyšovali živě narození počet zemřelých, pouze v Přáslavicích dosahovali stejného počtu. Také v porovnávání počtu přistěhovalých a vystěhovalých jsem došla k názoru, že ve většině případů se lidé do vesnic stěhovali. Pouze v Daskabátu se vystěhovalo 14 lidí a nastěhovali pouze 4. Tento stav je dorazem mírně zvýšené porodnosti v posledních letech a pravděpodobně i suburbanizačních tendencí Olomouce.

Bystrovany

Daskabát

Mrsklesy

Přáslavice

Svésedlice

Velký Újezd

5,10%

4,20%

5,20%

3,70%

5,20%

5,90%

6,50%

6,10%

828

3040

464

162

50

941

44

236

862

754

250

189

192

434

63

305

Z tabulky číslo 15, ve které můžeme sledovat procenta nezaměstnanosti, vyplývá, že obcí s největším procentem nezaměstnanosti jsou Svésedlice a těsně za nimi

4

http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/A034FE20081C3F32C12572B90038270C/$File/Obce010107.xls

5

http://www.mpsv.cz

6

http://www.mfcz.cz

30

celkem

Hlubočky

nezaměstnanost5 zaměstnaní v obci6 vyjíždějící

Velká Bystřice

Tab.15 Zaměstnanost, nezaměstnanost

5765 3049

Velký Újezd, které mají přes 6 %. Tyto vesnice se nacházejí mimo hlavní centrum práce. Většinu ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou schopny zaměstnat Hlubočky, Bystrovany, Přáslavice. Z ostatních obcí včetně Velké Bystřice více lidí vyjíždí než je počet obsazených pracovních příležitostí v obcích. Obyvatelé dojíždějí za prací nejčastěji do Olomouce. Pouze pro obyvatele Mrskles jsou hlavním cílem dojíždění za prací Hlubočky. Většina obyvatel pracuje v tamní továrně v Mariánském Údolí.

270 22 86 32 35 8 16 4 6 12 21 7

271 22 105 32 20 10 23 5 3 14 12 14

662 21 188 66 79 40 42 8 14 103 44 20

92 15 27 11 9 0 6 1 2 7 7 4

523 56 144 53 50 18 29 7 19 49 53 24

Zaměstnání podle odvětví zemědělství aj. průmysl

371

466

223

262

stavebnictví

206

obchod a opravy

68

služby CR doprava a spoje 2392

359

peněžnictví nemovitosti aj.

196 691

veřejná správa, obrana

558

sociální služby ostatní služby

Obr. 7 Zaměstnání podle odvětví

31

celkem

Přáslavice

382 10 107 44 61 8 31 5 19 16 32 21

Velký Újezd

Mrsklesy

2464 51 1323 154 233 54 88 18 80 107 144 70

Svésedlice

Daskabát

1475 65 412 166 204 58 124 20 63 63 153 63

Bystrovany

ekonomicky aktivní zemědělství aj. průmysl stavebnictví obchod a opravy služby CR Doprava a spoje peněžnictví nemovitosti aj. veřejná správa, obrana sociální služby Ostatní služby

Hlubočky

Velká Bystřice

Tab.16 Zaměstnání podle odvětví

6139 262 2392 558 691 196 359 68 206 371 466 223

Podle tabulky číslo 16 a grafu číslo 7 je značná část obyvatel vesnic ekonomicky aktivní. Velké množství pracuje v průmyslu (39 %), zatímco v zemědělství, lesnictví a rybářství zůstává pouze 4,3 % ekonomicky aktivních obyvatel což víceméně odpovídá celostátnímu průměru. Nejrozvinutějším odvětvím služeb je obchod a opravy (11,3 %) před sociálními službami (školství, zdravotnictví, veterinární péče; 7,6 %). Zřejmě vzhledem k blízkosti vojenského prostoru pracuje 6 % obyvatel ve veřejné správě a obraně. Služby cestovního ruchu (stravování, ubytování zaměstnávají pouze 3,2 % ekonomicky aktivních obyvatel. Nejmenší počet obyvatel pracuje v peněžnictví. Mikroregion tedy dosud zjevně závisí do značné míry na zaměstnáních v průmyslu, k čemuž pravděpodobně přispívá i kvalifikační struktura obyvatelstva. Poměrně značný význam mají služby, které jsou zcela nebo částečně financovány z veřejných zdrojů (školství, zdravotnictví, správa, obrana, pošty apod.). Ačkoliv už většina obyvatel nepracuje v zemědělství, tak jako tomu bylo dříve, stále ještě není zemědělství nejhorším pracovním oborem v tomto kraji.

celkem

Svésedlice

Přáslavice

Mrsklesy

Daskabát

Bystrovany

Velký Újezd

trvale obydlené plynová přípojka vodovodní přípojka veřejná kanalizace žumpa, jímka vlastní splachovací WC koupelna, sprcha ústřední topení etážové topení vytápění kamny vytápění uhlím vytápění dřevem vytápění elektřinou vytápění plynem osob na 1 byt osob na místnost 2 plocha bytu m plocha na osobu

Hlubočky

Velká Bystřice

Tab.17 Byty

971 376 952 747 198

1548 850 1536 1301 244

230 135 226 21 202

206 142 204 84 116

167 134 161 52 112

438 348 433 361 76

61 54 58 9 51

374 240 361 302 67

3995 2279 3931 2877 1066

926 937 729 60 154 238 69 239 376 2,92 0,93 92 20,5

1484 1480 851 512 150 82 142 45 833 2,87 1,08 71 15,7

217 218 151 31 28 42 27 51 108 2,94 0,91 97 21,4

197 201 164 2 33 26 39 31 108 2,87 0,85 96 21,6

149 150 128 14 17 14 26 8 119 3,23 1,05 85 17,1

414 424 228 123 66 11 24 63 340 2,91 1,02 83 18,1

53 57 39 8 12 4 1 8 47 2,97 0,95 94 19,9

335 347 273 24 60 27 77 37 229 2,81 0,9 95 21,8

3775 3814 2563 774 520 444 405 482 2160

V tabulce 17 s názvem Byty jsou zaznamenána data týkající se bytové situace ve vesnicích a výbavy jednotlivých bytů. Z veškeré nabídky topení se celkově nejvíc 32

využívá topení ústřední a topení plynem. Nejméně lidé používají vytápění dřevem. Nejmenší plochu na osobu mají lidé v Hlubočkách, ve kterých je také nejvíce osob na jednu místnost. V této obci je také nejvíce bytů v bytových domech. Nejvíce osob na jeden byt je však zaznamenáno v Mrsklesích.

31 39 39 75 40

25 25 71 70 14

22 64 30 30 17

Svésedlice

Přáslavice

Mrsklesy

Daskabát

Bystrovany

69 159 442 822 49

49 37 215 109 27

19 5 15 19 3

celkem

131 159 203 367 83

Velký Újezd

do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1991 1992-2001

Hlubočky

Velká Bystřice

Tab. 18 Byty postavené v letech

59 58 100 93 53

405 546 1115 1585 286

Byty postavené v letech 1585 1600 1400 1115

1200 1000 800 600

546 405 286

400 200 0 do 1919

1920-1945

1946-1970

1971-1991

1992-2001

Obr. 8 Byty postavené v letech

Nejvíce bytů ve sledovaných vesnicích bylo postaveno v letech 1971 až 1991 a to celkem 1585, nejméně v období let 1992 až 2001, jen 286 bytů. Z toho se může zdát, že období socializmu bylo na výstavbu bytů zřejmě nejplodnější.

33

6

CHARAKTERISTIKA MĚSTA VELKÁ BYSTŘICE

6.1

Poloha

Velká Bystřice se nachází zhruba osm kilometrů na východ od města Olomouce. Leží na řece Bystřici, která je levým přítokem řeky Moravy. Horopisně patří větší částí svého povrchu k Hornomoravskému úvalu a menším dílem k Nízkému Jeseníku. Rozloha katastru města je 9,21 km2. Velká Bystřice sousedí s deseti obcemi, a to na severu s Bukovany, Lošovem a Hlubočkami, na východě s Mrsklesy a Přáslavicemi, na jihu se Svésedlicemi, Čechovicemi a Velkým Týncem a na západě s Holicí a Bystrovany. 6.2

Historie

V latinsky psaných pramenech je Velká Bystřice jmenována Bystricz (1275) či Bistricz major (1336), v českých zápisech se uvádí jako Bystřice (1446), Hrubá Bystřice (1839) či Velká Bystřice (1893), německy byla nazývána Fistricz (1524) a Gross Wisternicz (1939)7. První zpráva o Velké Bystřici je z r. 1275 z listiny, která se zabývá popisem hranic mezi klášterem Hradisko a městem Olomoucí. Na svou dobu to musela být vesnice veliká, neboť už v roce 1283 měla svůj farní kostel (Spáčil, 1977). Na počátku 15. století měla ves nejméně dva mlýny, hospodu, svobodný dvůr, dva poplužní dvory s poddanými, a také tvrz, která tu byla postavena snad už v 1. polovině 14. století. Kolem roku 1500 byla Velká Bystřice povýšena na městečko. Na žádost Jana z Kunovic, tehdejšího majitele městečka, udělil král Vladislav Jagellonský listinou z 12. dubna 1502 vlastní pečeť a právo pečetit zeleným voskem. V rukou světských majitelů zůstala Velká Bystřice až do r. 1589, kdy bylo celé velkobystřické panství prodáno olomoucké kapitule, jež byla vrchností Velké Bystřice až do r. 1848. Poté se Velká Bystřice natrvalo stala obcí olomouckého okresu. Zmíněná tvrz byla přestavěna majiteli v 15. stol. na zámek, který však později přestal být celoročně obývaným sídlem a proto byl do jeho prostor umístěn pivovar. Lahodný mok "Velkobystřického piva" se rozvážel do širokého okolí až do r. 1944, kdy byl pivovar zrušen. Budova zámku pak chátrala a sloužila všemožným dočasným účelům. Přes nemalé potíže byl objekt uchráněn demolice a po etapách přebudován na tříhvězdičkový

7

(http://www.velkabystrice.cz/Articles.php?Menu2ID=40&Menu1ID=13, 8.2.2008)

34

Hotel Zámek, který slouží svým účelům a poskytuje soustavně ty nejlepší služby domácím i zahraničním hostům8. V obci se již od pradávna vyskytovaly 4 mlýny, 2 pily, olejna, octárna, cihelna, zmíněný pivovar, slévárna i cukrovar a mnoho živností a obchodů. Před 2. světovou válkou tvořila Velká Bystřice hranici se sousedícím územím, jež bylo zabráno Německem. Tohle území představovaly obce Mariánské Údolí a Mrsklesy. Na konci války došlo k tragické události přímo v centru městečka. Dne 22.2.1945 byla vyzrazena místní partizánská skupina a gestapem upálena ve zdejší palírně, kde se skrývala. 8. května vstoupily do Velké Bystřice osvobozenecké oddíly Rudé armády. Pro oběti druhé i první světové války byly v roce 1947 zhotoveny pamětní desky, které byly umístěny na hřbitově a zejména uprostřed obce u nově zbudovaného pomníku T.G.Masaryka. V roce 1960 byl odhalen v obci samostatný památník protifašistického odboje a osvobození (Bartoš, 2002). Od druhé poloviny 19.stol. se v městečku rozrůstala místní kultura: čtenářský spolek Lidumil, pěvecká sdružení, dělnická beseda, tělovýchovné jednoty SOKOL, OREL, ochotnické divadlo, hasiči a mnohé další pak vznikly na počátku 20.století. Roku 1962 bylo vytvořeno JZD Podlesí, sestavené z jednotných zemědělských družstev Velká Bystřice, Bukovany, Lošov a Mrsklesy. S účinností od 1.června 1998 určil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloš Zeman obec Velkou Bystřici městem. K 31.12.2006 zde žilo 2 952 obyvatel9.

6.3

Památky Velké Bystřice

Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti dnešní Velké Bystřice patří na prvním místě areál zámku v severozápadní části města, který je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek (Kauerová, 2002). Celý komplex sestává ze samostatné budovy a zámeckého parku. Zámek je jednopatrovou stavbou se třemi křídly a s přístavbami objektů bývalé sladovny pivovaru. Do zámeckého nádvoří vede průjezd, který je krytý sedlovou střechou. Stěny mají hladkou fasádu, jež je prolomená obdélnými okny. K významným nálezům jistě patří zbytek dochované výzdoby omítky

8

9

(http://www.velkabystrice.cz/Articles.php?Menu2ID=40&Menu1ID=13, 8.2.2008) (http://www.velkabystrice.cz/Articles.php?Menu2ID=40&Menu1ID=13, 8.2.2008)

35

psaníčkovými sgrafity. V roce 1975 prodělal zámek generální opravu a památka tak získala v podstatě dnešní vzhled. Jeho součástí je také dnes už jen torzo původního přírodně krajinářského parku, který má rozlohu 1,36 ha. Další zdejší významnou památkou je sousoší sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, jež je datované do roku 1708. Nachází se u mostu v Zámecké ulici. Na kamenném stupni je osazen nízký sokl hranolového podstavce s volutovými křídly, lemovanými páskou a zdobeného akanty. Čelní strana podstavce má v obdélném, v rozích vykrajovaném rámum pamětní latinský nápis. Na vyložené římse sedí soška andílka a vedle něho stojí sochy obou světců (Kauerová, 2002). K nepřehlédnutelným dominantám města patří kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Stojí na malém návrší zhruba ve středu města. Součástí chráněného areálu kostela je také ohradní zeď tvořená lomovým kamenem s korunou zdiva, jež je krytá břidlicí. Kostel představuje jedna loď obdélníkového půdorysu s polygonálně uzavřeným kněžištěm. V současnosti je pokrytý sedlovou střechou se sanktusníkovou věžičkou. Jádro kostela představuje gotickou architekturu. Sochařská práce, jež se nachází před kostelem a představuje sv. Bartoloměje, pochází z první poloviny 18. století. Na dvou kamenných stupních se nachází kamenný sokl s užším podstavcem ukončeným vyloženou římsou, na průčelní stěně podstavce je v mělké nice umístěn reliéf Panny Marie Bolestné a nad římsou na profilované podnoži stojí socha sv. Bartoloměje v bohatě zvlněné drapérii (Kauerová, 2002). Před kostelem stojí také kříž, na jehož kamenném stupni se nachází sokl s hranolovým podstavcem, jež je doplněn volutovými křídly a ukončen profilovanou římsou. Na čelní straně je opět reliéf Panny Marie Bolestné. Ve vrcholu se tyčí kamenný kříž s volutovou základnou, zdobený ornamentální páskou, s korpusem ukřižovaného Krista (Kauerová, 2002). Vznik kříže je datován do roku 1744. Významným uměleckým dílem je rovněž oltářní obraz Stětí sv. Jana Křtitele z roku 1753. Namaloval jej Jan Kryštof Handke za 16 zl. a 48 kr. Kromě těchto pamětihodností, jež jsou zapsány v ústředním seznamu státem chráněných památek, můžeme na území města najít také několik památek, které jsou místního významu. Jedním z těchto objektů je radnice, která stojí na Zámeckém náměstí čp.79. Jedná se o nárožní jednopatrovou budovu s podloubím. V průčelí budovy nalezneme malovaný erb města, nad segmentově zaklenutým vstupem je zobrazen letopočet 1825. Mezi další místní památky, převážně sakrálního typu, můžeme zařadit boží muka, jež se nachází v polích blízko silnice do obce Velký Týnec. Drobná stavba 36

s hranolovým půdorysem je členěna kordónovou římsou. Na vrcholu je stanová střecha s kamenným křížem. Boží muka vznikla na přelomu 18. a 19. století. Za pozornost stojí také řada kamenných křížů na území Velké Bystřice. První z nich můžeme nalézt na místním hřbitově. Pochází z roku 1870. Na dvoudílném podstavci hranolového tvaru je korpus s ukřižovaným Kristem. Další litinový kříž se nachází před kostelem, má jetelový tvar s korpusem ukřižovaného Krista a stojí na hranolovém podstavci s reliéfem Panny Marie Bolestné, kalichem a hostií. Rok zhotovení je vysekán na zadní straně, představuje letopočet 1847. Obdobnou památkou je i kříž z roku 1866, který se nachází v Týnecké ulici nebo soubor kamenných křížů v ulici Čs. Armády, jenž je datován do roku 1856. Nesmíme zapomenout ani na kamenný kříž nad rybníky při cestě do obce Bukovany z roku 1849. Ve třicátých letech 20. století započala ve Velké Bystřici stavba kostela pro potřeby Husova sboru, nové československé církve, jež vznikla v roce 1920 na území Československé republiky. Tato církev se oddělila od církve římskokatolické a přihlásila se k tradici husitství. Kostel představuje jednolodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem na jihovýchodní straně a hranolovou rizalitovou věží na straně severozápadní. Věž je ukončena ochozem s jehlancovou střechou, ve vrcholu je umístěn kalich s křížem a v průčelí vedle vstupu zůstala osazena kamenná deska s letopočtem stavby 1937 (Kauerová, 2002). K dalším zdejším významným památkám patří i jednopatrový dům na ulici 8.května č. 382, na němž je osazena pamětní deska s medailonem Miroslava Tyrše. Tato budova byla postavena roku 1885 a slouží jako sokolovna. Na závěr je třeba připomenout také neméně významné pomníky – pískovcový pomník T.G.Masaryka a pomník obětem první světové války. Oba stojí v ulici 8. května. První se nachází před místní základní školou, a ten druhý před mateřskou školkou. Autorem sochy našeho prvního prezidenta je Čeněk Palík a samotná socha pochází z roku 1928. Jejího druhého instalování byl osobně přítomen i Masarykův syn Jan (Kauerová, 2002). Druhý ze zdejších pomníků připomíná oběti první světové války z řad občanů města a pochází z roku 1923.

37

7

CHARAKTERISTIKA OBCE BYSTROVANY

7.1

Poloha

Bystrovany leží pod posledním výběžkem Jeseníků na obou březích řeky Bystřice, asi 6 km na východ od krajského města Olomouc. Význam obce je dán charakterem i polohou ve vztahu k přírodnímu prostředí, okolním obcím a také výbornou dopravní dostupností. 7.2

Historie

Podle prvního písemného dokladu z června 1277 byla ves majetkem konventu premonstrátů kláštera Hradisko. Jednalo se o soudní spor o 4 lány polí s obcí Chválkovice, které byly majetkem konventu premonstrátů Velehradu. Soudní rozhodnutí bylo velmi přátelské, a sice 2 lány dostaly Bystrovany a 2 lány dostaly Chválkovice (Gažar a kol., 1997). Bystrovany byly před rokem 1277 majetkem králů českých a markrabí moravských. Roku 1473, za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem, předal Matyáš Bystrovany městu Olomouci. Podle dokladů docházelo mezi Olomoucí a klášterem Hradisko k soudním sporům o Bystrovany a teprve v roce 1531 byl spor urovnán tím, že Olomouc zaplatila 200 kop grošů a tím získala až do roku 1848 trvalé držení Bystrovan. Poté se Bystrovany staly samostatnou obcí olomouckého okresu. V Bystrovanech byly v roce 1635 2 sedláci s 57 měřicemi polí, 13 pololánů s 38 měřicemi a 2 čtvrtláníci s 19 měřicemi polí. Celková výměra polí činila 646 měřic polí a zbývající částí katastru byly pastviny. Na těchto pastvinách se podle dochovaných dokladů konaly trhy dobytka z Uher a Polska. Všichni poddaní museli chodit na robotu a odvádět daně podle velikosti majetku. Během vlády Marie Terezie byla robota zrušena a místo ní zavedeno výkupné, které pro Bystrovany činilo ročně 706 zlatých. Toto výkupné bylo zrušeno v roce 1848, kdy se

obec osamostatnila. V roce 1850, po

vytvoření samosprávné obce, převzal správu obecní výbor, který měl 8 členů. Z tohoto výboru bylo zvoleno představenstvo obce a poté starosta a dva radní. Až do 20. století byla hlavní obživou zemědělská výroba. K Bystrovanům patřily velké pastviny a také vojenské cvičiště, jež byly průběžně likvidovány a jejich zaorávkou se zvětšovala velikost polí až na dnešních cca 220 ha. Po druhé světové válce bylo v obci 14 sedláků s výměrou nad 12 ha, 4 chalupníci s výměrou do 6 ha a zbytek obhospodařovali domkaři a chalupníci.

38

Kamenný kříž před kaplí byl vysvěcen 21.9.1887, samotná kaple byla vysvěcena o několik let dříve, ale nebyla dokončena a je zasvěcena sv. Bartoloměji. Velký význam měla pro život obce železniční trať Olomouc - Krnov stavěná v létech 1870- 1879 s železniční zastávkou v Bystrovanech. Zahájení provozu na trati se uskutečnilo 1.10. 1872. V obci se nacházely dvě cihelny. Jednu postavil v roce 1889 p. Moric Fischer z Olomouce a druhou akcionáři Mačák a spol. Cihelna firmy Mačák zkrachovala v třicátých letech. Druhou cihelnu zakoupila Pražská úvěrová banka a vytvořila společnost Durit. K cihelně byla přistavěna parní pila, která však v roce 1927 zanikla. Osud cihelny zpečetila druhá světová válka, kdy po bombardováni již cihelna nebyla obnovena a zanikla. Dne 6.srpna 1914 zasáhla celé Bystrovany a hlavně část obce Zábraň velká povodeň. V okolí Velké Bystřice byla průtrž mračen a první příval zachytila železniční trať. Voda se přihnala na večer a teprve po půlnoci začala opadávat. Nejhůře bylo na Zábraní, kde se museli vystěhovat nejen lidé, ale i dobytek. Podobné záplavy byly i v minulosti. V třicátých letech v době celosvětové hospodářské krize, byla provedena regulace řeky Bystřičky od Olomouce po Velkou Bystřici, takže nebezpečí záplav pominulo (Gažar a kol., 1997). Zajímavé bylo, že dodavatelské firmy nesměly využívat těžké mechanizmy, aby se mohlo zaměstnat co nejvíce dělníků, protože byla stavba dotována státem za účelem snížení nezaměstnanosti. V roce 1948, po nastolení vlády jedné strany, dochází k politickému tlaku na zřízení JZD. V dubnu 1949 byl ustanoven první osmičlenný přípravný výbor v čele s předsedou Jaroslavem Sklenářem. Družstvo bylo vytvořeno v roce 1950 a prvním předsedou družstva byl zvolen Stanislav Peřina. Jednalo se o menšinové družstvo prvního typu, jež se po roce 1953 rozpadlo. V následujících letech dochází k přesvědčování zemědělců informátory KSČ o výhodách společného hospodaření ruského typu. Zemědělci byli dlouho do noci přesvědčováni o výhodách tohoto společného hospodaření a bylo použito i vyhrožování že se děti nedostanou na školy, zvýšením předepsaných dodávek a dodatečným předpisem zemědělské daně. Velikost státních dodávek byla také hlavním argumentem, neboť za nesplnění dodávek se zavíralo (Gažar a kol., 1997). Teprve v roce 1962 došlo k úplnému zesocializováni zemědělské výroby a družstvo obhospodařovalo 260,26 ha půdy, z toho bylo 242,43 půdy orné. V roce 1975 docházelo ke slučování družstev ve velké ekonomické celky o výměře 5 000 ha a družstvo bylo začleněno do JZD Holice. Tento stav trval až do roku 1991, kdy bylo družstevníkům umožněno znovu hospodařit samostatně.

39

Delimitace mezi JZD Holice a obnoveným družstvem vlastníků hospodářské půdy byla provedena pomocí finančního vyrovnání. Družstvo nyní hospodaří na 212 ha orné půdy. V letech 1945 až 1992 došlo v obci k výstavbě 46 rodinných domků a jednoho činžovního domu o 4 bytových jednotkách a k modernizaci bytového fondu. Během těchto let bylo zbouráno 5 domků a velký činžovní dům Port-artur, který byl zbourán v roce 1951. Od roku 1956 až do roku 1970 byla v obci v rámci akce "Z" vybudována dešťová kanalizace. Výstavba vodovodu byla zahájena v roce 1960 a dokončena teprve novým obecním úřadem v roce 1996. Postupně byly budovány místní komunikace, a to od roku 1962 až 1990. Po připojení k Olomouci bylo postaveno nové výbojkové osvětlení v celé obci. S výstavbou závodu PREFA byl vybudován nákladem přes 20 mil. Kč obchvat Bystrovan. Od státní silnice byla zbudována nová silnice mimo obec, postaven nový betonový most přes řeku Bystřičku a nadjezd nad železniční tratí. Veškerý silniční provoz směrem na Šternberk je již od roku 1990 veden touto novou silnicí (Gažar a kol., 1997). I přes to, že se v průběhu let zvyšovala výstavba rodinných domů, došlo od roku 1930 do roku 1992 ke snížení počtu obyvatel obce. Jedním z hlavních důvodů pro vystěhování z Bystrovan mohlo být zrušení cihelny. Další skutečností je snížení počtu členů rodin z 5–6 osob na nynější průměr 3-4 osoby. V kronice obce Bystrovany je uvedeno, že obec v letech míru i v dobách válečných zpravovala své záležitosti pod feudální i církevní vrchností. Početně se rozrostla v souladu s rozvojem kapitalistických podniků, aby se konečně ve změněných politických podmínkách socialistické společnosti stala součásti hlavního města Olomouce od 1.1.1975 jako OlomoucBystrovany (Gažar a kol., 1997). Přes 570 let trvalo spojeni Bystrovan s Olomouci. Po sloučení v roce 1975 byl utvořen v Bystrovanech občanský výbor, který měl pouze poradní hlas a velmi omezené pravomoci. Veškeré záležitosti museli občané vyřizovat na úřadech v Olomouci. Po roce 1989 byla v Bystrovanech ustanovena komise místní části, která rovněž nebyla vybavena žádnými pravomocemi i když o tyto pravomoci usilovala. V rámci platných zákonů byla vypracována žádost na ministerstvo vnitra o osamostatnění obce a plebiscit se uskutečnil v září 1992. Nadpoloviční většinou bylo odhlasováno osamostatnění obce od 1.1.1993 (Gažar a kol., 1997).

7.3

Památky

Vesnice Bystrovany patří mezi menší obce regionu, proto zde také nenajdeme velké množství památek. I přes to jsou tu jako v jiných vesnicích zdejšího kraje určité 40

sakrální stavby, jako boží muka či kříže. Kaple sv. Bartoloměje a kamenný kříž před kaplí byl vysvěcen roku 1887, kaple o několik let dříve. Během první světové války byl zvon o váze 29 kg použit na výrobu děl. Zvon nový byl zakoupen roku 1919 za 130 kg mouky a na věži je dodnes10. K přírodním památkám patří bezesporu přírodní park Horizont. Řadí se k nejpozoruhodnějším dílům v oblasti životního prostředí na Olomoucku. Projekt začal být realizován v roce 1997 a jeho podstatou je proměna zdevastovaných a kontaminovaných lokalit v Bystrovanech na nevšední přírodní park typu perfektního arboreta se všemi komponenty společenského významu.

10

(http://expedice.rps.cz/lokality/350-bystrovany-obec.html; 17.4.2008)

41

8

CHARAKTERISTIKA OBCE DASKABÁT

8.1

Poloha

Obec Daskabát se nachází podél silnice z Olomouce do Lipníka nad Bečvou, na posledních svazích Oderských vrchů, poblíž města Olomouce.

8.2

Historie

Na místě dnešního Daskabátu stávala ves zvaná Otěhřiby, která patřila biskupství v nedaleké Olomouci. První zmínka o této vsi je již z r. 1232, v roce 1841 se z ní zachovala pouze rychta a dvůr. V 16.století byla tato zaniklá ves znovu obnovena, nejprve se nazývala Nová Ves (r. 1568), krátce nato již Daskabát (r. 1581). Posledním majitelem vsi byla olomoucká kapitula. Do r. 1882 byla osadou Daskabátu ves Kocourovec, který se však od tohoto roku stal částí Přáslavic a přešel k olomouckému okresu. Do roku 1949 náležel Daskabát soudnímu okresu Lipník nad Bečvou, pak se stal součástí olomouckého okresu. Obecná škola byla otevřena v roce 1883 a zrušena roku 1977. Škola byla znovu obnovena v září roku 1990.

Původ jména obce Daskabát Před mnoha staletími se na místě dnešní obce Daskabát rozkládala ves Otěhřiby, která však zanikla, snad ve válkách. Stavení byla vypálena, lidé odešli. Koncem 15. století tu zůstal pouze opuštěný dvůr a rychta. Pole zarostla dubovým lesem, březinou a plevelem. Až kolem roku 1560 zavítal do těch míst správce panství tršického pan Nikodém z Bobolusk se svým doprovodem. Procházeje se po břehu místního rybníka obrátil se ke svým mušketýrům s rozhodnutím: „Na tomto místě vystavím opět novou ves. Vyhledejte a přiveďte sem co nejvíce rodin. Dostanou svobodnou půdu na stavbu domů a budou, oni i jejich potomci, trvale osvobozeni od robot a všech dávek." Stalo se. Sešlo se nejprve šest nových osadníků, vesměs válečných vysloužilců, sedmým byl Ignác služebný, tak zvaný 'nádvorník' z hostince v Lipníku. Rod Nádvorníků žije v obci dodnes jako nejstarší z obyvatel. Celkem se sešlo dvanáct obyvatel, jimž přidělil pán z Bobolusk pole, jak slíbil - bez závazků. Nově vystavěná osada se nazývala zprvu Nová Ves. Po čase však staří osídlenci vymřeli a také zámek v Tršicích změnil majitele. Ti požadovali od osadníků Nové Vsi robotu a dávky. Osadníci však platit nechtěli, odvolávali se na dříve učiněné sliby a také na to, že jejich statky zaplatili otcové svojí krví ve válkách. Byli pozváni na zámek v Tršicích, aby byli

42

přinuceni k placení. Po velmi rušné debatě jeden z osadníků tlumočil názor všech ostatních: „Platit nic nebudeme, nemáme čím. A i kdybychom měli, nezaplatíme. Raději dáme kabát nežli jediný groš." Byli ze zámku vykázáni - a neplatili dál. Vrchnost je však pozvala na zámek znova, aby je přinutila k poslušnosti. Když přicházeli k zámecké bráně, panský úředník již z okna prvního patra se smíchem volal: „Podívejte, dáškabáti už se hrnou." Ale ani tentokráte se osadníci nepoddali, pojmenování jim však už zůstalo. A jelikož název osady Nová Ves se vyskytovalo v okolí vícekrát, ujal prý se tento nový název "Dáškabát - Daskabát" velmi brzy. Bylo to kolem roku 1581. Nakonec se osadníci Daskabátu přece stali poddanými se všemi robotními povinnostmi a dávkami11.

11

(http://www.obecdaskabat.cz/index.php?nid=1634&lid=CZ&oid=170877, 29.1.2008)

43

9

CHARAKTERISTIKA OBCE HLUBOČKY

9.1

Poloha

Hlubočky leží mezi dvěma pásmy posledních výběžků Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, přibližně 12 km na severovýchod od krajského města Olomouce, v údolí řeky Bystřice. Nadmořská výška činí 281 m. Z údolí terén prudce stoupá směrem na východ a na západ. Na východě návrší Nad Suchou loukou leží ve výšce 446 m, návrší Skalka ve výšce 493 m. Na západě pak nad údolím leží Posluchov ve výšce 391 m a Pošiv ve výšce 385 m (Papajík, 2006). Půdorysem obce je lesní lánová ves. Vesnicí vede silnice z Velké Bystřice směrem k hlubočské části zvané Hrubá Voda, a také železniční trať z Olomouce do Krnova. Hrubá Voda se nachází v témže údolí jako Hlubočky, asi 15 km severovýchodně od Olomouce. Od Hluboček ji dělí téměř 3 km. Vesnice je rozptýlena taktéž po obou svazích řeky Bystřice. Střed obce leží v nadmořské výšce 279 m, její okolí však dosahuje výšky až přes 500 m. Také osada Mariánské Údolí leží v údolí řeky Bystřice, 10 km severovýchodně od Olomouce a asi 1 km jižně od Hluboček. Tato oblast byla v minulosti hojně navštěvovaným místem, zejména pro svou výhodnou polohu, čistý svěží vzduch a krásné přírodní scenérie.

9.2

Historie

První zmínka o obci Hlubočky pochází z r. 1368. O čtyřicet let později patřila obec k panství blízkého, dnes již však dávno zaniklého hradu Hluboký. Ten se nacházel na strmém výběžku do údolí Bystřice v severozápadní části katastru dnes zaniklé vesnice Nepřivaz asi 600 m západně od železniční stanice Hrubá Voda (Papajík, 2006). Hrad byl založený někdy po roce 1334 olomouckým biskupem Janem Volkem. V roce 1425 se na hradě usadili husité a ohrožovali katolickou Olomouc. O rok později byl hrad Hluboký dobyt katolíky a zbořen. Za dalších sto let připadly Hlubočky panství zámku ve Velké Bystřici. Život v poněkud drsném kraji mezi lesnatými stráněmi se radikálně změnil r. 1827, když tu pan Jan Zvěřina založil železárny a hutě12.

12

(http://www.hlubocky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3952&id_org=3952&id=1301&p1 =&p2=&p3=,

30.1.2008)

44

V této době vznikla také osada Mariánské Údolí. Hrubá Voda byla založena již v 1. polovině 17. století, ale první zmínky o vesnici jsou už z roku 1614. V roce 1850 se Mariánské Údolí stává osadou Mrskles, až v roce 1919 se mění na osadu Velké Bystřice. Roku 1854 postavil pan I. K. Machánek hřebíkárny na místě starých hamrů. V roce 1870 byla založena akciová společnost Moravia, která vlastnila i závody v Mariánském Údolí. Na počátku druhé světové války, roku 1938 jsou všechny obce okupovány německou armádou a stávají se součástí Třetí Říše. Hranice vedla těsně na konci obce Velká Bystřice. V obci nastala převaha německého obyvatelstva. Až roku 1956 byla osada Mariánské Údolí převzata od Velké Bystřice a připojena k Hlubočkám. V roce 1974 byl připojen také Posluchov, o dva roky později jej následovala Hrubá Voda. Snad právě závody Moravia daly podnět k tomu, aby Hlubočky využily práva, které jim dal zákon o obcích z r. 1990, totiž vlastnit svůj obecní znak a prapor. Obec poté požádala heraldickou komisi parlamentu o schválení. To se stalo v Praze dne 23. října 1992. Roku 1995 byla vyhlášena rezervace Přírodní park Údolí Bystřice, o dva roky později obec přistoupila k dobrovolnému sdružení obcí Mikroregion Bystřička.

9.3

Památky

Obec Hlubočky je obcí s největším počtem obyvatel a také s velkým množstvím jednotlivých částí, v nichž je celá řada místních, převážně sakrálních památek. Mezi nejvýznamnější patří filiální kostel Božského Srdce Páně, jehož základní kámen byl položen roku 1910. Dalšími památkami jsou převážně různé typy kamenných křížů a božích muk, ale také pomník Dukelským hrdinům. V části Mariánské Údolí stojí kaple Bolestné Panny Marie, a v části Posluchov zase kaple Nejsvětější Trojice.

45

10 CHARAKTERISTIKA OBCE MRSKLESY 10.1 Poloha Obec Mrsklesy leží 10 km východním směrem od města Olomouce v jihozápadním podhůří Oderské vrchoviny na hranici vojenského prostoru Libavá. Severním okrajem katastru sousedí s obcí Hlubočky, západním s městem Velká Bystřice a jižním s obcí Přáslavice. Je tvořena cca 150 rodinnými domy s 570 obyvateli, z toho asi 1/3 v části Kovákov13.

10.2 Historie První písemnou zmínku o vesnici lze nalézt v latinsky psané listině z r. 1364, kde se nazývá Myrkless. Česky se ves nazývala Mrsklesy (1447) nebo Mrsklice (1771), německy Nierklowitz (1676) či Mrzsklitz. Až do roku 1589 ves patřila velkobystřickému panství, poté tuto feudální enklávu koupila olomoucká metropolitní kapitula. Roku 1848, po rozpadu patrimoniální správy, došlo k vytvoření katastrálních obcí jako základních jednotek státního zřízení. Jednou z takových obcí se staly i Mrsklesy, tenkrát zvané Mrsklice, a to roku 1850. Již od roku 1846 patřila kolonie Mariánské Údolí do katastru obce. Tato kolonie byla založená po vzniku zdejších hutí a železáren (r. 1827) na původním velkobystřickém katastru. Avšak i po založení vlastního obecního úřadu a místní samosprávy zůstaly dlouho společné vazby na Velkou Bystřici. Už od dob Marie Terezie to byla společná škola (do r. 1873), mnohem starší byla příslušnost Mrskles do velkobystřické farnosti, která se nezměnila ani po vytvoření samostatného farního obvodu v Hlubočkách v r. 1912, do kterého připadla i osada Mariánské Údolí. Do r. 1900 patřila obec do obvodu velkobystřické pošty (pak v Mariánském Údolí), zdravotního zařízení, četnické stanice apod. Mrsklesy se vždy výrazně odlišovaly národnostním složením obyvatel, které bylo tvořeno až 85 procenty Němců. V důsledku mnohdy nevybíravých germanizačních snah v regionu docházelo i k zostření vztahů obecní správy v Mrsklesích k českému obyvatelstvu, zejména za I. světové války. Proto došlo k jejímu rozpuštění a nahrazení 26.2.1919 úředně jmenovaným vládním komisařem a jím řízenou správní komisí šesti Čechů a jen pěti Němců. Ke stabilizaci situace došlo dne 15.6.1919 sloučením Mrskles a osady Mariánské Údolí s Velkou Bystřicí s použitím mimořádného zákona 76/1919 i 13

(http://www.antee.cz/mrsklesy/index.php?nid=1057&lid=CZ&oid=88303, 31.1.2008)

46

bez souhlasu dotčených obcí. Tím získali Němci na velkobystřické radnici jen nepatrné zastoupení14. Až Henleinovo hnutí na počátku 30. let přineslo novou příležitost odtrhnout Mrsklesy od české Velké Bystřice. Počátkem října 1938 se Mrsklesy i s Mariánským Údolím staly součástí "Velkoněmecké říše", což však nepřineslo obnovení samostatnosti obecní správy. Obec byla připojena k Hlubočkám a společně k Landrátu Moravský Beroun. Ani po skončení II. světové války se Mrsklesy samostatnosti nedočkaly, a to i přesto, že vysídlením 310 Němců (a 120 z Mariánského Údolí) pominul hlavní důvod dřívějšího sloučení s obcí Velká Bystřice. Teprve od 1.1.1956 v důsledku snahy sjednotit území, na němž se postupně rozvíjel vlivný národní podnik Moravia, tedy Mariánské Údolí a Hlubočky, začal jako v přebývající obci fungovat samostatný místní národní výbor v Mrsklesích15. V důsledku socialistické integrace v 70. letech, se od 1.1.1975 staly Mrsklesy opět místní částí Velké Bystřice, spolu s dalšími okolními obcemi, avšak již bez Mariánského Údolí. Až teprve počátkem 90. let, po rozpadu socialistické světové soustavy a změny politického systému, se obec Mrsklesy od 1.1.1996 na základě místního referenda stala samostatnou obcí.

14

(http://www.antee.cz/mrsklesy/index.php?nid=1057&lid=CZ&oid=812654, 31.1.2008)

15

(http://www.antee.cz/mrsklesy/index.php?nid=1057&lid=CZ&oid=812654, 31.1.2008)

47

11 CHARAKTERISTIKA OBCE PŘÁSLAVICE 11.1 Poloha Obec leží severovýchodním směrem od města Olomouce, je první vesnicí ve směru Olomouc - Lipník nad Bečvou. Výstavba dálnice ve směru Lipník - Slavonín změnila celé okolí obce, jež je nyní protkáno mosty a nadjezdy. V blízkosti obce vede dálniční přivaděč. K Přáslavicím patří osada Kocourovec, která je vzdálena 2 km směrem na Lipník. Od Kocourovce asi 1 km severovýchodně se nachází vojenská kasárna Hanáckého pluku. 73 mechanizovaný prapor je vševojskový taktický útvar pozemních sil Armády České republiky. V současnosti je obec ve sdružení Mikroregion Bystřička, což přispívá ke společnému řešení ekologických i sociálních problémů.

11.2 Historie Krajina, v níž se nachází tato obec, byla obydlena již před 5 000 – 2 000 lety př.k. Svědčí o tom archeologické vykopávky prováděné při výstavbě tamní dálnice. První písemné zmínky z roku 1131 se vyskytují v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (syna kronikáře Kosmy). Tehdy obec podléhala kapitule biskupského kostela. Hlavním zdrojem obživy byla půda. Kromě odvodů biskupskému panství museli majitelé půdy odvádět také desátky i děkanovi ve Velké Bystřici, protože Přáslavice nikdy neměly vlastní kostel. Velmi špatné byly zejména zdravotní a sociální poměry. Velký vliv na rozvoj obce měla první i druhá světová válka. Životní zkušenosti doma i na frontách přispěly k posílení vlasteneckého uvědomění. Hrálo se velmi dobré ochotnické divadlo, velkou činnost vyvíjel Sokol a hasiči16. V letech 1950 až 1960 se obec rozrostla o vojenské sídliště, které přispělo nejen k rozšíření obce, ale i výstavbě obchodu, ordinace lékařů, obec se dočkala MŠ a rozšíření počtu tříd ve škole (ze 3 tříd na 6 tříd a ŠD). Největší stagnaci obec zaznamenala v době desetiletí integrace s Velkou Bystřicí. V roce 1990 se obec osamostatnila.

11.3 Památky Mezi nejvýznamnější památky Přáslavic patří kaple sv. Rocha pocházející z roku 1767. Před ní stojí kamenný kříž paní Terezie Frankové, která jej nechala postavit roku 16

(http://www.praslavice.cz/index.php?id=7, 31.1.2008)

48

1889. Kaple Panny Marie Lurdské na Kocourovci stojí na návsi a byla postavena roku 1867, výrazně byla přestavěna začátkem dvacátých let našeho století. Třetí významnou stavbou, jež ve své době vyvolala velké spory, je zvonice církve československé. Ta byla postavena roku 1930 právě členy této církve v prostoru pomníku padlých a s ním tvoří dodnes jediný celek. K drobnějším památkám obce patří Kamenný kříž uprostřed Přáslavic. Ten nahradil v létě 1943 dřívější dřevěný kříž, který tu prý stál už odnepaměti. V polích po pravé straně silnice vedoucí z Přáslavic do Velké Bystřice stojí kamenný kříž z roku 1899, který zde nechali postavit manželé ze Svésedlic. U silnice ve směru na Olomouc stojí boží muka postavena na konci 18. století. Na bývalé polní cestě ve směru na obec Svésedlice, byla v roce 1867 postavena další kamenná boží muka. Je tedy jasné, že z hlediska památek je v tomto území celá řada nejrůznějších kapliček, křížů a božích muk. Zejména tedy architektura sakrální je hlavní dominantou místních památek.

49

12 CHARAKTERISTIKA OBCE SVÉSEDLICE 12.1 Poloha Obec Svésedlice se nachází asi 12 km od města Olomouce, v nadmořské výšce asi 280 m. Prostorovou dominantu obce tvoří kaple, která stojí ve středu návsi. Zástavba zemědělských usedlostí má charakteristický ráz hanáckého osídlení17. Obcí protéká menší potok jménem Beroňka, na němž jsou vybudovány přehrada a rybník. Obec je členem sdružení obcí v rámci mikroregionu Bystřička.

12.2 Historie První zmínka o této osadě je už z roku 1370. Obec od roku 1389 až do roku 1848 patřila olomoucké kapitule a poté se tehdy nazývané Svisedlice nebo Svísedlice staly součástí olomouckého okresu. Název Svésedlice se datuje od roku 1918. Během německé okupace to byly Swisedlitz. V roce 1921 byl zaveden elektrický proud a roku 1996 byla ukončena plynofikace. Při slučování obcí připadly Svésedlice k Přáslavicím a později k Velké Bystřici. Od 24.11.1990 jsou Svésedlice opět samostatnou obcí.

12.3 Památky Za nejstarší památku ve vsi je považován smírčí kříž z roku 1547. Dalšími významnými stavbami jsou kříž před kaplí Svatého Tomáše a Františka z r. 1855, kaple Svatého Tomáše a Františka z r.1898, nebo bývalá škola z r. 1902.

17

(http://www.svesedlice.cz/, 29.1.2008)

50

13 CHARAKTERISTIKA OBCE VELKÝ ÚJEZD 13.1 Poloha Městys Velký Újezd leží v nadmořské výšce 371 m u staré obchodní cesty s brodem mezi Olomoucí a Lipníkem nad Bečvou, na pozvolně sestupujícím svahu úpatí Oderských vrchů. Pouhých 6 kilometrů od obce pramení řeka Odra18. Městys se nachází na Moravě v okrese Olomouc na úpatí jižních svahů Oderských vrchů, v úseku u rychlostní komunikace R 35 mezi městy Olomouc a Lipník nad Bečvou. Územně už nespadá do oblasti Haná.

13.2 Historie Původní půdorys a poloha Velkého Újezdu ukazuje na dobu vzniku trhové osady a její počátky lze datovat již od 12.století. Tato trhová osada vznikla v souvislosti se vznikem Potštátu a Vítkova. Přídavné jméno „Velký“ se během doby několikrát změnilo, takže to byl v různých obdobích nejprve Velký Augesd, kolem roku 1400 se užívalo Volavý Augesd, po roce 1500 Svrchní Augesd, za sto let později Hrubý Augesd nebo též Oujezd. Od poloviny předminulého století se užívá již trvale Velký Újezd. Původ názvu „Újezd“ se vysvětluje takto: území nebo místo, které bylo osídlováno, prodáváno, darováno a přítomné strany objely po hranici toto území – odtud Újezd19. Kdy byla osada Velký Újezd založena nelze s určitostí říci, není ani známo kdo ji založil, ale již roku 1301 je podle Moravských zemských desek Újezd uveden mezi farnostmi lipenského děkanství, který patřil k arcijáhenství olomouckému. Z téhož roku je také doložena postava Žibřida (Siffridus), sladovníka na Libavé, r. 1324 známého s přídomkem z Újezdu. Roku 1381 je Újezd již jasně označován jako městečko, není ale přesně známo, kdy došlo k jeho povýšení. Brzy poté se stal součástí panství hradu Helfštýna a helfštýnské vrchnosti zůstal až do 16. století, kdy byl prodán k Veselíčku. Třicetiletá válka znamenala pro obec dobu zkázy. K důsledkům válečných událostí patřilo také to, že Újezd ztratil privilegované postavení městečka. Nový poválečný rozkvět zaznamenala obec za rodiny Podstatských, kteří vlastnili veselíčské panství. Roku 1738 zde založil hrabě Karel Max Podstatský za 5 000 zlatých chudobinec, o šest let později obnovil faru zaniklou ve válkách. V roce 1749 zde byl postaven

18 19

(http://www.velkyujezd.cz/index.php?s=soucasnost, 5.2.2008) (http://www.velkyujezd.cz/index.php?s=soucasnost, 5.2.2008)

51

vrchnostenský špitál, z roku 1791 pochází budova někdejší poštovní přepřahací stanice. V 19. století byl opět Velký Újezd považován za městečko, a městysem byl až do roku 1957 (Domes, 1974). Obec i celý kraj bývaly svědky válečných událostí, trpěly vpády cizích vojsk nebo loupeživými bandami. Nejstarší písemné zprávy pocházejí z doby třicetileté války (1618 až 1648). V této válce byl roku 1642 Velký Újezd vyloupen a vypálen švédskými vojsky, která táhla od Potštátu na Olomouc (Domes, 1974). Po dostavění císařské silnice z Vídně na Krakov byla zavedena poštovní doprava. Již 1. května roku 1785 byla ve Velkém Újezdě zřízena poštovní stanice prvního řádu, jedna z nejstarších a první na celém okrese (Domes, 1974). Dodnes patří poštovní přepřahací stanice z roku 1791 ke kulturním památkám Velkého Újezdu. V roce 1876 vznikla první výroba zápalek, později byla postavena i druhá sirkárna. V okolí stávala řada vodních a větrných mlýnů. V Záhumenském mlýně byly v provozu lázně až do r. 1940. Roku 1907 byla dostavěna pila ve Velkém Újezdě. Podle daňových záznamů z roku 1903 bylo v obci 31 obchodů a 52 řemesel a živností. Velký Újezd byl převážně zemědělskou obcí až do konce 19. století. Teprve počátkem 20. století se začala rozvíjet řemesla, obchod a průmysl ve větší míře. Po zrušení roboty roku 1848 přešly veškeré pozemky do majetku sedláků a chalupníků. Většina půdy zůstala velkostatku Veselíčko a arcibiskupství olomouckému až do r. 1945. Zemědělská půda se drobila na stále větší počet

majitelů a parcel, před

socializací roku 1957 bylo v obci přes 2000 parcel zemědělské půdy a 251 zemědělských závodů20. Chmel se pěstoval již za feudalismu na veselíčském panství pro vlastní potřebu vrchnosti, která měla na Veselíčku svůj pivovar. Až teprve roku 1861 založil Hynek Florýn z Tršic novodobé chmelařství v této oblasti. Z Tršic se pěstování chmele šířilo i do okolních obcí. V roce 1957 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, díky němuž byla zahájena revoluční přeměna vesnice a zemědělské výroby. Zpočátku měli místní zemědělci nedůvěru ve společné hospodaření a tvrdošíjně je odmítali, dokonce odmítli ve volbách kandidovat do MNV. A tak se stalo, že poprvé v historii obce nebyl v MNV žádný zemědělec. Od 1.4.2007 je Velký Újezd veden jako městys.

20

(http://www.velkyujezd.cz/index.php?s=soucasnost, 5.2.2008)

52

14 VÝSLEDKY PRÁCE 14.1 Demografické údaje Jedním ze základních demografických údajů je zajisté historický vývoj obyvatelstva. Tyto údaje jsem získala na stránkách Českého statistického úřadu. Vybrala jsem data pro zkoumané obce, jež byla datována do let 1869 až 2001. Sčítání bylo prováděno každých deset až jedenáct let, jen v letech 1930 až 1950 bylo období delší z důvodu válečných a poválečných událostí. Získané informace jsem seřadila do tabulky a následně vyhodnotila v grafu (viz. Tabulka 1 a graf 1 v přílohách). Z grafu i tabulky je patrný větší či menší přírůstek a úbytek obyvatelstva. V dobách první a druhé světové války je vývoj v jednotlivých obcích různorodý. Například v obcích Daskabát, Mrsklesy, Přáslavice, Velká Bystřice a Velký Újezd byl v období první světové války zaznamenán menší úbytek. V ostatních obcích byl menší či větší přírůstek. Tento fakt nevysvětluje, zda byl úbytek zapříčiněn ztrátou obyvatelstva ve válce či nikoliv. Stejný trend se opakuje také v období druhé světové války. Největší úbytek zaznamenaly Bystrovany, Velká Bystřice a Velký Újezd. Těchto obcí se asi válka dotkla nejvíce. Z dochovaných historických pramenů víme, že v této době na tomto území operovala celá řada partizánských skupin, které byly dříve či později objeveny a jejich členové popraveni. Datované období 1930 až 1950 trvalo delší dobu, celkem dvacet let, což znamená, že některý úbytek nemusel být nutně spojen s válkou. Jsou tu také jiné důvody proč je například ve většině obcí přírůstek větší než úbytek. V této době se zdokonalovala zdravotní péče, vznikaly nové léky a běžné nemoci už neznamenaly nutně smrt. Bylo také běžné, že v jedné rodině byl větší počet dětí než je tomu dnes. A tím, že se zdokonalovala zdravotní péče, nebyla tedy taková úmrtnost, ale počet narozených většinou přetrvával, tak mohlo docházet k určitému nárůstu. Dalším mezním obdobím je zajisté doba šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy v celé republice docházelo k trendu tzv. urbanizace, kdy se mnoho obyvatel vesnic stěhovalo převážně za prací do měst a tímto začalo pomalé vylidňování venkova. Tento problém se samozřejmě nedotkl všech vesnic, ale převážně těch menších. V nové historii došlo k opačnému jevu, tzv. suburbanizaci, což je stěhování lidí z měst do jejich okolí, čili migrace z velkých měst za “klidem“ vesnice. Většinou se obyvatelé stěhují nedaleko, snaží se zůstat svému městu co nejblíže a to z nejrůznějších důvodů, například kvůli práci, škole pro děti nebo kultuře. Vznikají tak nová satelitní městečka

53

v okolí vesnic. Takovým příkladem může být i Velká Bystřice, která se v poslední době rozrůstá díky těmto migracím. V okolí města vznikají satelitní městečka a ve městě nové domy. Jsou to většinou bývalí obyvatele Olomouce, kteří chtějí zůstat v její blízkosti z různých důvodů, ale zároveň chtějí okusit klidnější život vesnice. Výrazný vzestup obyvatel Hluboček zaznamenaný v době osmdesátých let byl jistě zapříčiněn datováním části Mariánské Údolí, které až do té doby žádná data nemělo, neboť nebylo bráno jako samostatná část.

14.2 Rozhovor se starostou V pátek 4.4.2008 jsem se dostavila na městskou radnici ve Velké Bystřici, abych provedla rozhovor s místním starostou, panem Ing. Markem Pazderou. Pan starosta byl ochotný a velice vstřícný odpovídat na všechny mé otázky. Všechny jsem si zapsala a zde jsou jeho odpovědi. Na otázku jak vypadá spádový obvod města a jaká je spolupráce s ostatními městy a obcemi a také samotné fungování mikroregionu Bystřička, mi dopověděl, že státní správa je zajištěna částečně a to ve formě vedení matriky a stavební činnosti, ve městě je samosprávní činnost, je tu veden úsek státní správy na obvodu obcí Bukovany, Mrsklesy, Kovákov, Přáslavice a Svésedlice a je zajištěna v podobě stavebního úřadu a matriky. Město Velká Bystřice je centrem mikroregionu Bystřička, hlavními projekty jsou prezentace, výstavba cyklostezek a jiné, předsedou je přímo pan starosta. Za obec s rozšířenou působností je považována Olomouc, Hlubočky mají také jistou rozšířenou působnost, ale to jen z toho důvodu, že si to samy zajistily, protože jsou od Olomouce více vzdáleny. Dále je tu určitá spolupráce s jinými mikroregiony, hlavně s Olomoucí. Otázka číslo dvě zněla jaká je infrastruktura města a hlavní infrastrukturní akce ukončené, probíhající a plánované. Odpověď zněla: V období šesti let se podařila významná realizace všech návrhů, město je plně plynofikované, je tu vodovod, kanalizace, od roku 2004 je spravená a nově vybavená čistička odpadních vod. V přípravě je ještě rekonstrukce stokové sítě. Společné vytápění kromě plynu není, většina lidí topí elektřinou nebo dřevem a uhlím. Třetí otázka se týkala převážně dopravy a dopravní obslužnosti, také cyklostezek a místních komunikací. - Město je velmi dobře dopravně napojeno na okolní města i vesnice, spojení je tedy dobré a více méně dostačující. Územím města probíhají trasy silniční i železniční dopravy. Jsou tu silnice třetí třídy, na kterých je hustota zejména 54

během týdne v odpoledních hodinách hlavně kvůli blízké továrně MORA Moravia. Dále je tu silnice státní, ale také pouze několik let stará dálnice. Sídelním útvarem dále prochází železniční trať ČD ve směru Krnov – Olomouc hl.n., která svým průběhem zastavěnou částí města ovlivňuje fyzickou strukturu řešeného území. Tato doprava má pro město i okolní vesnice podstatný vliv na hromadnou dopravu osob, jak pro spojení s městem Olomouc, tak i pro průmyslovou oblast v okolí. V řešeném území je železniční stanice Velká Bystřice a zastávka Velká Bystřice. Další doprava je zajištěna autobusovou dopravou, která je v rukou soukromníků, jež jsou zajištěni a dotováni krajem ve výši 120 000 Kč ročně. Městská hromadná doprava chybí, jelikož by zde byl pro ni špatný výnos. V okolí města se také nacházejí dvě cyklotrasy vybudované v rámci návrhů mikroregionu Bystřička. Čtvrtá otázka se týkala terciérního sektoru, což jsou veškeré služby, maloobchody, školství, zdravotnictví, kultura a sport. Pan starosta odpověděl, že jsou služby dobré, vyhovující, i když žádný nadstandard. Je tu řada podnikatelů v menších oborech, domov důchodců, škola je spádová i pro okolní vesnice, 2 školky, zdravotní střediska dobře vybavená. Do budoucna jsou připraveny plány na venkovní bazén, ale čeká se na rozhodnutí vedlejší obce Hlubočky, která má také v plánu vybudovat venkovní koupaliště. Pan starosta si velmi pochvaluje spolkovou činnost, což je společně s trhem práce a zhodnocením lidského potenciálu otázka číslo 5. Spolková činnost je podle něj značná, od různých spolků až po sportovní organizace. Lidé se zapojují do mnohých akcí, zejména pak akcí typu Lidový rok a Bílý kámen. Různé akce pro obec např. vyčištění koryta řeky Bystřice byly úspěšnější až po několika letech. Potíže s nezaměstnaností nejsou, kdo chce pracovat, práci najde, a to buď ve městě nebo v blízkém okolí. Rekreační aktivity města a okolí a veškeré služby pro rekreaci – tak zněla otázka č. 6. - Vydával se prezentační materiál, kde bylo zhodnoceno vše, co se v poslední době uskutečnilo, také typy na výlet do města a vesnic i do okolí. Letáčky lákají na akce typu Lidový rok, Bílý kámen nebo masopust. Řada památek je přímo ve městě, popřípadě v jiných obcích, které jsou na trasách cyklostezek. V jednání je projekt opravy západního křídla komplexu hotelu Zámek, kde by mělo být zřízeno infocentrum a muzeum lidových tradic. Jaká je bytová situace ve městě, nabídka a poptávka, volné pozemky a nová výstavba. - Bytová situace je taková, že konkrétně o Bystřici je velký zájem, 55

mnohonásobně poptávka převyšuje nabídku, ale veškerá příprava je v rukou soukromníků, neboť město nemá ve vlastnictví své pozemky. Město v roce 2007 dokončilo výstavbu bytového domu, kde byla také mnohonásobná poptávka. Bohužel jak řekl pan starosta, jsou důležitější věci, na které je třeba dávat peníze než na výkup pozemků do správy města a jejich následný prodej jako stavebních ploch. Otázka řešení ochrany přírody ve městě a v okolí, problémy životního prostředí a veřejná zeleň, bylo téma otázky č. 8. - Jako ve všech městech a obcích i zde není péče vždy odpovídající, pořád je v čem se zlepšovat. Město se aspoň snaží lidi motivovat různými soutěžemi, jako například o nejhezčí okno či předzahrádku. Ve městě chybí biologická skládka odpadů, vše je zatím řešeno svozem na určené místo v místním zemědělském podniku, které je v rukou soukromých vlastníků. V jednání je také projekt zámeckého parku, který by měl být zpřístupněn pro veřejnost a v rámci obnovy celého areálu společně s místním kulturním střediskem znovu opraven a zprovozněn. Součástí je také plán výstavby amfiteátru pro různá divadelní představení, je zde možnost koncertů nebo letního kina. Otázka devátá souvisela s identitou města, jaký je jeho image, čím je město výjimečné a typické, s kterými slavnými osobnostmi je spojeno. - Identita města je v očích občanů viděna zejména z pozice různých kulturních akcí, jako je Bílý kámen nebo Lidový rok. Od roku 2005 jsou udíleny ceny města pro různé osobnosti, které se zasloužily o rozvoj města. V současnosti probíhá projekt mediální identita města, firma nyní zpracovává veškeré návrhy. Za propagaci internetu město vyhrálo několik let po sobě a získalo ocenění za nejlepší elektronickou službu. Slavná jména spojená určitým způsobem s Bystřicí jsou např. Vitásek, Balcárek (zakladatel knihovny), malíř Karel Svolinský, jenž zde navštěvoval základní školu a mnohá další. Jaká je vize představitelů města do budoucna, a vize fungování a plánů mikroregionu do budoucna, to je poslední otázka, na kterou pan starosta odpovídal. V roce 2002 se zpracovala prohlášení na volební období a vytvořil strategický plán. Vize jsou hlavně ve zlepšení kvality bydlení, vytvoření centra pro oddych, zejména v okolí zámeckého náměstí, dále zlepšení kvality komunikací, zeleně a hřišť pro děti a dorost. Mikroregion Bystřička má také určité plány do budoucna, které jsou ovšem hůře realizovatelné. Hlavním důvodem je přítomnost mnoha obcí, z nichž každá má jiné plány a přání. Proto je těžké najít společný projekt, který by vyhovoval všem. Takový projekt

představovalo

například

zbudování

56

dvou

cyklostezek,

které

vedou

přes mikroregion. Důležitým nástrojem v prosazování plánů je hlavně územní plán města či vesnice. 14.3 Zpracování dat z dotazníku Dotazník věnovaný otázkám bydlení a života v konkrétních obcích obsahoval 13 otázek a čtrnáctou s údaji o dotazovaných. Při vyplňování dotazníku se ukázalo, že v rámci Mrskles vystupuje jako lokalita s vlastní identitou Kovákov. Proto jsem jej vyčlenila jako samostatnou územní jednotku, ačkoliv nemá statut obce. Na otázku, zda dotazník vyplňoval muž či žena, ve všech vesnicích shodně vyšlo, že skoro ze 70 % vyplňují dotazník ženy. Největším procentem vyplňujících mužů se mohou pochlubit Kovákov a Přáslavice a to celkem 33 procenty. Naopak nejméně mužů přilákal dotazník v obci Mrsklesy a to pouze 21 procenty. Dotazovaní se v otázce, kde bydlí téměř shodli, že žijí ve vlastním rodinném domě. Výjimku tvořila pouze obec Hlubočky, ve které její dotazovaní obyvatelé nejčastěji žijí v bytovém domě ve vlastním bytě, a to z 60 procent všech tázaných. Ve vesnici Kovákov 92 % dotazovaných shodně odpovědělo, že žijí ve vlastním rodinném domě, a zbylých 8 % procent žije jinak, což většinou znamenalo s rodiči v jejich domě. Mezi nejčastější počet členů v domácnosti patřilo číslo 3 a 4. Na Kovákově byl dokonce počet více než 5 členů ohodnocen 22 %. V Mrsklesích se tříčlenná domácnost nevyskytuje, tedy alespoň z řad dotazovaných.

Nejvíce

procent

měla

čtyřčlenná

a

pětičlenná

domácnost.

V dotazovaných rodinách se vyskytuje nejčastější počet dětí do 18 let jedno a dvě. Výrazně odlišná je jen ves Kovákov, ve které 22 % odpovědělo, že mají doma 4 děti. Lidé, kteří dotazník vyplňovali, měli rozlišná vzdělání. Nejčastěji se jednalo o obyvatele vyučené, nebo se středním vzděláním. Ti, co odpověděli, že mají základní vzdělání, byly povětšinou děti, žáci základní školy, kteří dotazník vyplňovaly samostatně nebo za pomoci rodičů. Největší počet dotazovaných s vysokoškolským vzděláním byl v obci Mrsklesy, naopak nejmenší, roven 0, byl v Kovákově. Otázka číslo jedna byla jednoduchá, dotazovaní vyplnili pouze název vesnice, ve které bydlí. Druhá otázka zněla, jestli někdy uvažovali, že se z vesnice odstěhují. Lidé na Kovákově a v Přáslavicích stoprocentně odpověděli, že neuvažují o přestěhování, což znamená, že jsou ve svých vesnicích více méně spokojeni. O odstěhování uvažují nejvíce lidé v Hlubočkách a to 38 %. S tím souvisela i následující otázka. Pokud by lidé získali účelově vázané finanční prostředky na koupi nebo výstavbu nového bytu či domu, zda by finance k tomuto účelu využili nebo jsou spokojeni se současným bydlením, zda by koupili byt 57

nebo dům opět ve stejném městě, nebo by se přestěhovali do většího města, malé vesnice či do jiné vesnice nebo malého města. Protože lidé v předešlé otázce často zaznačili, že neuvažují o odstěhování, výběr odpovědi v otázce číslo tři byl zcela jasný. Většina zvolila možnost, že by koupili či postavili dům nebo byt opět ve stejné vesnici. Další variantou bylo, že by se přestěhovali do jiné vesnice či malého města, což svědčí o tom, že lidé jsou spokojeni s životem na vesnici či malém městě a jen malé procento by se stěhovalo do velkého města. Snad jen v obcích Mrsklesy a Hlubočky, které mají určité důvody. Mrsklesy jsou velmi malá vesnice, ve které není příliš značný společenský život. Ani možnost vzdělání či nabídka práce není příliš velká. Hlubočky jsou sice vesnice největší, ale i tak to nezabránilo úpadku společenského života, či větší nabídky práce a vzdělání. Navíc je tato vesnice poněkud vzdálena od největšího centra kraje, města Olomouce, kde by ukonejšila své potřeby. Čtvrtá otázka byla zaměřena na věci, které se občanům na jejich vesnici líbí, popřípadě nelíbí. Vše měli za úkol bodově ohodnotit školními známkami. Číslo 1 znamenalo rozhodně líbí a číslo 5 rozhodně nelíbí. V Hlubočkách se nejčastěji přikláněli k číslu čtyři, z čehož vyplývá, že obyvatelé příliš spokojeni nejsou. Rozhodně líbí, čili číslo jedna, přiřadili pouze k přírodě v okolí města. Ve Velké Bystřici se nejčastěji objevovala známka 3, která znamená průměr. Také v Mrsklesích se poměrně často zjevovala čtverka, známka rozhodně líbí tu nebyla ani jednou. Stejně tak tomu bylo i v Kovákově. V Přáslavicích ohodnotili známkou rozhodně líbí pouze sociální kontakty, pod kterými byli myšleni přátelé, sousedé a známí. To zřejmě svědčí o dobrých sociálních vztazích v obci. Čtverkou ohodnotili pouze množství a spektrum pracovních příležitostí což je vysvětlováno dojížděním za prací do Olomouce a okolí. Při hodnocení změn v obci po roce 1989 se lidé z Hluboček, Mrskles a Přáslavic přiklonili k pozitivním i negativním změnám. Ve Velké Bystřici vidí změny ve městě spíše pozitivně, na Kovákově jednoznačně nebo spíše pozitivně. Ti, kteří zakroužkovali políčko Nevím, tak učinili z důvodu, že se do obce nastěhovali teprve nedávno, a tudíž nemohou vědět, jaké změny v obci nastaly. Nejčastější odpovědí v otázce, zda se lidé podílejí nějakým způsobem na rozvoji vesnice, bylo v Hlubočkách, že se nepodílejí, ale mají zájem a nebo se nepodílejí, a zájem nemají. Ve Velké Bystřici se nepodílejí ani nemají zájem nebo se podílejí na pořádání kulturních, sportovních a společenských akcích. Stejné je to v Mrsklesích, na Kovákově i Přáslavicích. Dále měli lidé hodnotit, z čeho mají ve svém životě největší obavy. Opět zde bylo školní známkování, čili 1 rozhodně mám, 5 rozhodně nemám. Nejčastější známky 58

byly 2 a 3, čili průměr. Na Kovákově mají lidé rozhodně obavy z vážných nemocí nebo úrazů. Nejméně mají obavy z terorismu a extremismu lidé z Mrskles. Při vyslovení názoru na budoucnost vesnice se lidé nejvíce přikláněli k možnosti rozvoje a zvýšení prosperity nebo k setrvalému vztahu, což svědčí o důvěře v lepší budoucnost obcí. Další otázky byly zaměřeny na uplatnění dotazovaných z hlediska zaměstnání v jejich obci, nebo na perspektivu z hlediska vzdělání jejich dětí. Nejvíce se lidé shodli na tom, že nemají dobrou perspektivu z hlediska zaměstnání přímo v jejich obci, a nebo že nevědí. Také si nemyslí, že by jejich děti našly dobré vzdělání v místě jejich bydliště, popřípadě ani u této otázky nevědí. Třináctá otázka souvisela s výstavbou dálnice, zda dotazované nějak ovlivnila či nikoliv. Dálnice ve většině případů přímo neprochází žádnou vesnicí, ale vede blízko nich. I tak mnozí dotázaní odpověděli, že se jich výstavba dálnice nedotkla, protože v obci žádnou dálnici nemají. Ti, kteří zvolili možnost ano, udali důvody hluku a prachu a nebo byli spokojeni z důvodu kratší a pohodlnější cesty do práce. Poslední dvě otázky byly doplňující. Otázka číslo 8 zněla: Co se Vám vybaví pod jménem Vaší vesnice (města)? Obyvatelům Hluboček se pod jménem jejich vesnice vybaví krásná příroda okolo obce, lyžařský areál v Hlubočkách – Vsi a nebo závod Mora Moravia v Hlubočkách – Mariánském Údolí. Ve Velké Bystřici si lidé představí folklórní festival Lidový Rok, který se tu koná každoročně, místní památky jako Hotel Zámek, radnici nebo kostel, ale také sportovní aktivity jako místní oddíl házené. Někteří se také zmínili, že si při názvu města vzpomenou na domov. V dotaznících ovšem zazněly také odpovědi typu řeka Bystřice, příměstská obec nebo cyklostezka. V Mrsklesích odpovídali lidé na otázku číslo 8 slovy jako příroda, vojenský prostor nebo skládka. Poslední slovo mělo nejvíce příznivců. Na Kovákově zněly podobné odpovědi, zřejmě kvůli blízkosti obou obcí. Byla to zejména slova klid, vojenský prostor nebo akce Bílý kámen. V Přáslavicích se opět objevovala slova typu klid, příroda nebo vojenská posádka. Z těchto odpovědí vyplívá, že při zaznění jména jejich vesnice se lidem nejčastěji vybaví to, s čím se každodenně setkávají, co je v jejich okolí, co ovlivňuje jejich život. Otázka číslo 10 zjišťovala, na jaký úkol nebo na zlepšení čeho by se mělo zastupitelstvo obce či města v nejbližší době soustředit. V Hlubočkách by si přáli určité vyžití pro děti a mládež, více kulturních akcí nebo zlepšení stavu místní dopravy. Obdobné to bylo také ve Velké Bystřici, kde by chtěli více zájmových kroužků pro děti a mládež, vybudování dětského areálu, více kulturních akcí a sportovního vyžití, 59

zlepšení veřejných komunikací, hlavně jejich opravu, údržbu veřejných prostranství a zlepšení dopravní situace nebo údržbu zeleně. Nejvíce odpovědí však zaznělo ve vztahu k vytvoření koupaliště, které tu zřejmě lidem nejvíce chybí. Také v Mrsklesích by se mělo zdejší představenstvo zaměřit na kulturní akce a vyžití pro mládež i dospělé, ale také na zlepšení kanalizace, dopravy, vybudování čističky odpadních vod, úpravy místních cest nebo na vybudování levnějších bytů či domů. Na Kovákově si přejí lepší komunikaci s představenstvem v Mrsklesích, zlepšení kanalizace, vytvoření čističky odpadních vod nebo aktivity, ve kterých by se zapojila celá vesnice. V Přáslavicích lidem nejvíce chybí výstavba nových bytů a domů, zájmové činnosti pro děti a mládež nebo nové hřiště. A stejně jako lidé v Bystřici i zde chtějí vytvořit koupaliště. V poslední doplňující otázce Co vám ve Vaší vesnici (městě) ještě chybí? se lidé ze všech obcí shodli na všech typech obchodů, jako potraviny, večerky, drogerie, železářství nebo obchod pro chovatele domácích zvířat. Další nejčastější odpovědí bylo koupaliště, kino nebo bankomat. Důležitou roli pro obyvatele zdejších vesnic hraje také doprava, zejména spoje s Olomoucí. Bohužel ne ve všech vesnicích je zavedena MHD a pokud ano, v nepravidelných intervalech a večer téměř vůbec. Železniční doprava funguje jen v Bystrovanech, ve Velké Bystřici a v Hlubočkách. Ostatní obce se spoléhají na MHD nebo na soukromníky. Večerní nebo noční spoje jsou velmi omezené, a tak si většina obyvatel přeje zejména posílení těchto nočních linek, především o víkendech.

14.4 SWOT analýza mikroregionu Vytvoření SWOT analýzy vede ke zmapování zájmové oblasti. Pomocí této metody se zjistí přednosti, nedostatky, možnosti rozvoje ale také možná rizika. SWOT analýza bývá také jednou z dílčích informací při vytváření plánu strategického rozvoje mikroregionu. SWOT analýza je metoda, díky níž je možné zjistit silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), které jsou spojené s určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou aj. S pomocí této metody lze komplexně vyhodnotit fungování daného projektu, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Základ metody tkví v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, jež jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Následné vzájemné porovnání 60

faktorů silných a slabých stránek na straně jedné vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé vede k získání kvalitativních informací, které tak charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.

S – Silné stránky • Výhodná geografická poloha mikroregionu v zázemí Olomouce •

Zachovalá příroda a krajina, řeka Bystřice

•

Dobrá dopravní dostupnost

•

Dobré přírodní podmínky, zejména pro zemědělství

•

Bohatá historie kraje

•

Dobrá spolupráce obcí mikroregionu

•

Nově zbudovaná síť cyklistických tras

W – Slabé stránky • nevýhodná poloha v rámci České republiky z hlediska turistické atraktivity • více méně horší kvalita menších silnic I. a II. třídy • chybí plochy určené pro rozvoj podnikání • značný rozdíl mezi centrem a malými obcemi v mikroregionu • nekompletní technická infrastruktura ( Svésedlice nemají vodovod, a Daskabát, Hlubočky, Mrsklesy nemají ČOV) •

chybí dostatečná vzdělávací infrastruktura (úplná základní škola – I. a II. stupeň je jen ve Velké Bystřici)

•

nedostatek koupališť a rekreačních zařízení

•

nepříznivá demografická struktura a negativní populační trend u velké části obyvatelstva (narůstání podílu poproduktivní věkové skupiny obyvatelstva a pokles podílu skupiny předproduktivní

•

malá nabídka aktivit pro cestovní ruch (pouze cyklotrasy a jednodenní akce)

•

nedostatky v propagaci a budování pozitivního image kraje

O – příležitosti •

využití výhodné geografické polohy mikroregionu pro rozvoj ekonomických aktivit (pro zlepšení cestovního ruchu)

61

•

vytvoření vhodných nástrojů pro podporu a zvýšení kvality bydlení s cílem usměrnění suburbanizace

•

rozvoj podnikatelské aktivity a cestovního ruchu v menších obcích

•

využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky rozvoje zemědělství a venkova

•

zbudování ČOV v rámci celého mikroregionu

•

zvyšování kvality školství, modernizace stylu výuky

•

rozvoj kulturního života ve všech obcích mikroregionu, připojení obyvatel

•

podpora využití obnovitelných zdrojů energie (např. na topení)

•

prohloubení programů revitalizace krajiny a jejich integrace s tvorbou ÚSES (větší informovanost obyvatelstva, především majitelů polí pro výhodu zbudování nejrůznějších biokoridorů, biopásem atd.)

•

zlepšení turistické image mikroregionu prostřednictvím cílené propagace (např. intenzivnější reklama, medializace akcí atd.)

•

větší zapojení veřejnosti do akcí a plánů týkající se mikroregionu

•

větší zapojení obcí mikroregionu do Programu obnovy venkova a jeho soutěže vesnice roku s následným využitím získaných finančních prostředků pro cíle POV

T – Ohrožení • rozvoj suburbánního území povede ke zvyšování dopravního zatížení jádrového území a potřeby dalších investic do dopravní infrastruktury při zhoršení kvality prostředí • odchod vzdělaných obyvatel z mikroregionu z důvodu absence kvalifikovaných pracovních míst • odchod mladých lidí z obcí do měst z důvodu nedostatku sociálních služeb a kulturního vyžití • pokračující stárnutí obyvatelstva a s ním spojené rostoucí náklady na zdravotní a sociální péči • neschopnost zajistit zvyšování míry zaměstnanosti obyvatelstva mikroregionu • koncentrace maloobchodní sítě do velkých nákupních center (Makro, Olympia) může vést ke snížení dostupnosti obchodů pro obyvatelstvo a znemožnění obživy menších obchodníků 62

• zhoršení postavení zemědělců způsobené nedostatečnou ochranou zemědělského trhu proti dotovaným dovozům, nízká podpora zemědělců ze strany státu a z ní vyplívající snižování počtu zaměstnanců • centralizace školství (zejména v Olomouci) ohrožuje existenci škol v menších obcích • nepřiměřené

rozšíření

zastavěné

plochy (satelitní

městečka)

na

úkor

zemědělských ploch • absence ČOV v některých obcích povede k znečišťování povrchových a podpovrchových vod

63

15 ZÁVĚR K závěrečnému shrnutí jsem si vybrala zhodnocení každé obce zvlášť, mikroregion jako takový byl již zhodnocen v kapitole SWOT analýza. Každá obec mikroregionu Bystřička je svým způsobem jedinečná, každá z nich má své osobní potřeby a každá je zaměřená na něco jiného. Ačkoliv jsou si všechny v určitých věcech podobné, každá bojuje se svými vlastními problémy. Na začátek bych zhodnotila město Velká Bystřice, neboť je to centrum mikroregionu a hlavní téma mé diplomové práce. Město Velká Bystřice je ovlivněno především blízkostí města Olomouce, což je nejen krajské město a největší město v blízkém okolí, ale je také obcí s rozšířenou působností pro Velkou Bystřici. Právě tato neviditelná spojitost s Olomoucí může vést ke změně města jako takového. Již nyní úplně ztratilo podobu vesnice, ačkoliv se tu stále dodržují určité tradice a zvyky. Podoba byla pozměněna zejména zásluhou statusu města, které Velká Bystřice získala, ačkoliv v té době ještě nesplňovala všechna daná kritéria, například v počtu obyvatel, který musí být větší než tři tisíce. Důležitý podíl hraje také značný rozvoj města pomocí nejrůznějších podnikatelských aktivit a zejména novou výstavbou. Na okrajích města se poslední dobou ve zvýšené míře vykupují pozemky, které dříve sloužily jako pole, a značná a mnohdy pro mě přehnaná výstavba mění ráz této krajiny. Dříve se při pohledu z vyvýšených míst naskytla pozorovateli nádherná kompozice zdejší krajiny, obec jež byla dříve obehnána řadou polí a lesíky. Nyní potěší oko divákovo maximálně přehlídka nejrůznější architektury, která mnohdy nespadá do vesnického typu zástavby. Samozřejmě cítím, že tento vliv nemusí být pro jedince příjemný, pro skupinu je však nutný. Ačkoliv mnohé statistiky napovídají, že obyvatelé České republiky postupně vymírají, přísun městského obyvatelstva do příměstských oblastí nasvědčuje opaku. Pokud bych tento jev zhodnotila z hlediska celého mikroregionu, Velká Bystřice není určitě jedinou obcí mikroregionu, ve které se suburbanizace vyskytuje, podle mého názoru je tento vliv však na nejvyšší úrovni právě v tomto městě. Především blízkost Olomouce může postupem času přinést také jiný problém, než je zrovna suburbanizace. Již nyní někteří obyvatelé města cítí, že za názvem města se neskovává bývalá obec, ale spíše předměstí Olomouce. V poslední době se rozrostla touha posílat děti do škol v Olomouci, zejména z důvodu větší nabídky škol, ať už normálních či speciálních, ale také velkého množství nabízených kroužků či aktivit pro děti. Tímto trendem se postupně vytrácí důležitost vesnických škol, které z kapacitních důvodů musejí skončit.

64

Nejrůznější velkoobchody a továrny se začínají vyskytovat tam, kde byla dříve jen řada polí a město se tak začíná značně rozrůstat. V blízké době se může opravdu stát přímo předměstím Olomouce, a tak již navždy ztratí svůj vesnický původ, svou krásu a možná také své tradice a identitu. Vesnička Bystrovany je blíže k Olomouci než Velká Bystřice, mohlo by se zdát, že právě ona bude předměstím. Možná právě kvůli její velikosti a počtu obyvatel nebyla již dávno přiřazena k Olomouci. Také zde se projevuje trend stěhování obyvatel měst na vesnici, také zde se rozrůstají nové domy, ale i za těchto okolností si obec zachovala vesnický charakter. Zajisté je to vesnička malá a pro mnohé nezajímavá. Není tu velké množství památek, ani obchodů či jiných služeb, ale je tu klid, který mnoho lidí hledá a ve městech typu Olomouc nikdy nemůže najít. Také obec Mrsklesy patří mezi ty menší vesnice. I zde si obyvatelé stěžují na nedostatek obchodů nebo kulturního a sportovního vyžití. Avšak tato vesnice je zcela jiná než všechny ostatní v celém mikroregionu. Většina příjmů vesnice je dotována ze soukromé skládky, která stojí nedaleko vesnice. Je pravda, že při zjišťování v dotaznících, co se místním obyvatelům vybaví pod jménem jejich vesnice, většina odpověděla, že skládka. Také mnoho lidí není spokojeno s tím, že právě za jejich vesnicí je tato dominanta a může je určitým způsobem obtěžovat. Na druhou stranu lze při procházce vesnicí poznat, že je udržovaná a nově vyspravená. Hlavní ulice společně se silnicí je nově spravená, také obecní úřad má nový vzhled. Právě díky penězům ze skládky se tato obec znovu pozvedla a celá opravila. Bohužel skládka ovlivňuje nejen život zdejších obyvatel, ale mnohdy také obyvatel okolních vesnic. Ty však nemají právo na finanční kompenzaci, ačkoliv se jich aktivity skládky mnohdy týkají daleko více než samotné obce Mrsklesy. Pokud by se přihodila určitá havárie na skládce, vše by se dostalo do potůčku, který protéká podél skládky. Ten se dále dostává do Mrskles, které by však nijak neohrozil, neboť se nachází na jejich úplném okraji. Koho by však havárie asi ovlivnila nejvíce, by byla Velká Bystřice, neboť tento zmíněný potůček protéká právě jejím středem po celé délce města a vlévá se do řeky Bystřice. Bystřické obyvatelstvo je tak ochuzeno o možnost finančních zdrojů, pokud by se přihodila nějaká havárie. Podle mého názoru by měly mít právo na finanční kompenzaci všechny vesnice, kterých se skládka určitým způsobem týká a ne jen ty, na jejichž katastru leží. Ovšem tyto dohady jsou jen můj pohled na věc, veškeré politiky kolem jsem zůstala ochuzena.

65

Hlubočky, především jejich část Mariánské Údolí, byly vždy zejména průmyslovou obcí. Když se Mariánské Údolí zakládalo, nebylo původně obcí, ale pouhou kolonií okolo velké továrny. V její blízkosti se nacházelo pouze pár domů, které patřily dělníkům z továrny. Hlubočky – Ves spíše připomínají tradiční vesnici než Mariánské Údolí, ačkoliv kromě lyžařského areálu zde není mnoho aktivit. Avšak právě zmíněný ski areál pozvedl atraktivitu vesnice. Z hlediska obyvatelstva se většina mladých lidí z této části stěhuje, nejčastěji do Olomouce a tak dochází ke značnému stárnutí obyvatel. V části Hlubočky – Dukla byla také dříve továrna a vzhled zdejší lokality určitým způsobem ovlivnila. Také zde působí větší vzdálenost od Olomouce a nedostatek mnohých aktivit, jako je sportovní či kulturní vyžití nebo nedostatek obchodů s určitým zaměřením. Z mého pohledu má celá vesnice jakýsi průmyslový charakter, Mariánské Údolí však nejvíce. V období socializmu vyrostly na zdejším srázu panelové domy a domy činžovního typu, které však nyní hyzdí pohled na vesnici. Ani v poslední době značná rekonstrukce v podobě nových nátěrů domů nepomohla příliš ke zlepšení celkové podoby vesnice. Naproti této lokalitě stojí již mnohdy zmiňovaná továrna Mora Moravia. V poslední době se dočkala mnohých úprav. Ačkoliv vedly k její modernizaci, nemohu říct, že by byly zrovna vhodné či přispěly ke zlepšení celkového dojmu z tohoto místa. Jedna budova byla zbořena a na jejím místě vzniklo obří parkoviště, které je obehnáno drátěným plotem. Vzhledově to celé připomíná spíše přistávací plochu pro letadla. Celá továrna se rozdělila na několik částí a tak bylo nevyhnutelné její celkové zvětšení. Ke stávajícímu komplexu tak přibyly nové budovy na místech, kde byly dříve pouze sklady a nebo jen volná plocha. A protože každá část továrny je samostatná, bylo nutné vybudovat další obří parkoviště,a to na místě přímého vjezdu do obce. Celkový dojem je tedy takový, že na začátku obce jde vidět megalomanská plocha pro auta, ačkoliv na ní žádná nejsou, za ní budovy továrny, pro které není vidět téměř nic jiného a když už návštěvníkovo oko něco jiného zahlédne, jsou to již zmíněné komplexy výškových budov, které se naprosto nehodí do vesnického rázu. Samozřejmě, že okolí obce je vyváženo krásnou přírodou v podobě lesů a luk, avšak pro prvotní dojem z celkového pohledu není na tuto krásu místo. Obec Daskabát je také svou vzdáleností od Olomouce více méně odkázána sama na sebe, ovšem jen v určitých věcech. Dříve byla obcí, přes kterou vedla státní silnice ve směru na Velký Újezd. V blízkosti se nachází také bývalý lom, který je již dlouhou dobu zatopený a slouží tak jako letní koupaliště pro obyvatelé blízkých obcí i 66

návštěvníků z daleka. Lidé se tak při cestě do Újezdu či na toto koupaliště museli vydat přes Daskabát, a tak tato malá vesnička nebyla nikdy zapomenuta. Stávala zde vyhlášená restaurace U Matesa, ve které se zastavil dříve či později každý, kdo projížděl přes vesnici – zejména pak řidiči kamionů. Tyto dávné časy však byly zapomenuty díky výstavbě dálnice. Dá se říci, že pávě její vznik ovlivnil snad nejvíce obyvatele této vísky. Dálnice vede okolo, a tak už nikdo neprojíždí přes vesnici. Menší návštěvnost se podepsala také na známé restauraci, která sice ještě nebyla zavřena, ale její návštěvnost důrazně opadla. Dříve znal tuto malou zapadlou obec každý, kdo tudy projížděl, nyní si jen těžko někdo vzpomene, kde stojí. Je to určitě škoda, neboť pořád má svá pozitiva. Zejména příroda v okolí, která jistě podtrhuje její krásu. Další vesnicí, kterou zajisté dálnice ovlivnila, jsou Přáslavice. Avšak v tomto případě ne až tak negativně, jako tomu bylo v obci Daskabát. Samozřejmě, že také zde opadla určitá návštěvnost zdejších stravovacích zařízení. Ale právě díky dálnici se snížila hustota dopravy, která byla značně neúnosná. Také přes tuto obec vede státní silnice a když nebyla dálnice, bývala nejvyužívanější cestou ve směru na Újezd. Mnohdy lidé nemohli dlouhou dobu ani přejít na druhou stranu, hustota aut byla nadměrná. Díky dálnici se tak stala obec klidnější, i když se i nyní najdou odpůrci, kteří nesouhlasí s její výstavbou. Podle mého názoru značně ulehčila dopravní situaci a protože neprochází přímo přes obec jako tomu bylo v případě státní silnice, nemůže tolik znehodnocovat život lidí, jako si mnoho lidí představuje. Důležitou roli v obci hrála také vojenská posádka, která zde sídlila. S modernizací české armády a se zavedením nepovinné vojenské služby však pomalu mizí i tato součást obce. Lidé byli zvyklí na přítomnost vojáků, i když netvrdím, že vždy s ní souhlasili. Vojenská posádka znamenala po dlouhá léta příjmy nejen pro obec, ale také pro zdejší živnostníky, ať už v restauracích nebo v obchodech. S postupným odchodem vojáků se zdá být obec opuštěnější, určitým způsobem patřila vojenská posádka k charakteru obce. Avšak ne každý musí souhlasit. Obec Svésedlice čelí jiným problémům. Jsou to především nedostatek pracovních příležitostí a s tím související vysoká nezaměstnanost. Obec se nachází ve větší vzdálenosti od Olomouce či Hluboček, což jsou nejčastější cíle nabídek práce. Svésedlice jsou malá vesnice, která nemá dostatečnou technickou infrastrukturu, chybí základní škola i školka. Lidé tak musí často dojíždět za prací, za školou i k lékaři. Velký Újezd má podobný problém jako Svésedlice. Ačkoliv je mnohokrát větší a má kompletní technickou infrastrukturu, základní školu i školku a také doktory, přese 67

všechno je také ve větší vzdálenosti od Olomouce i Hluboček, a trpí vysokou nezaměstnaností jako Svésedlice. Problémy se vzdáleností částečně řeší nová dálnice, která vede podél Velkého Újezdu.

68

16 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY •

DEMEK, J.; NOVÁK, V. a kol. Vlastivěda Moravská – neživá příroda. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 1992. 242 s. ISBN 80-85048-30-2

•

DOMES, K. Velký Újezd a okolí. Ostrava: Profil 1974. 198 s.

•

GAŽAR, V. a kol. 720 let Bystrovan. Bystrovany: 1997.

•

GLONEK, J.; PAPAJÍK, D.Dějiny obce Hlubočky. Sv. 7. Olomouc: Alda 2006. 342 s. ISBN 80-85600-99-4.

•

KAUEROVÁ, V. a kol.Velká Bystřice – pohledy do dějin. Olomouc: Intergrafis 2002. 222 s. ISBN 80-238-9054-9

•

PERLÍN, R.: Strategický plán mikroregionu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. 52 s. ISBN 80-903093-0-5

•

PYTLÍČEK, M.; SPÁČIL, V. a kol. Velká Bystřice – minulost a současnost. Ostrava: Profil 1977. 308 s.

•

ŠKABRADA, J. Lidové stavby – Architektura českého venkova.Argo 2005. 248 s. ISBN 80-7203-082-5

•

http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/hana-olomoucko/; 18.4.2008

•

http://www.mikroregionbystricka.cz/Article.php?ArticleID=457&Menu1ID=67 &Menu2ID=0&Menu3ID=0; 4.4.2008

•

http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/A034FE20081C3F32C12572B90038270C/ $File/Obce010107.xls

•

http://www.mpsv.cz

•

http:// www.mfcz.cz

•

http://www.velkabystrice.cz/Articles.php?Menu2ID=40&Menu1ID=13, 8.2.2008

•

http://expedice.rps.cz/lokality/350-bystrovany-obec.html; 17.4.2008

•

http://www.obecdaskabat.cz/index.php?nid=1634&lid=CZ&oid=170877, 29.1.2008

•

http://www.hlubocky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3952&id_org=3952&id=130 1&p1 =& p2=&p3=,30.1.2008

•

http://www.antee.cz/mrsklesy/index.php?nid=1057&lid=CZ&oid=88303, 31.1.2008 69

•

http://www.praslavice.cz/index.php?id=7, 31.1.2008

•

http://www.svesedlice.cz/, 29.1.2008

•

http://www.velkyujezd.cz/index.php?s=soucasnost, 5.2.2008

•

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/490102-venkov; 15.4.2008

•

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/139102-mikroregion; 15.4.2008

•

http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan .resf/p/4128-04 , 4.3.2008

70

17 SEZNAM OBRÁZKŮ •

Obrázek 1: Základní mapa polohy vesnic mikroregionu

•

Obrázek 2: Mikroregion Bystřička

•

Obrázek 3: Národnostní složení obyvatel vesnic

•

Obrázek 4: Věková pyramida sledovaných obcí

•

Obrázek 5: Rodinný stav obyvatel vesnic

•

Obrázek 6: Vzdělání obyvatel vesnic

•

Obrázek 7:Zaměstnání podle odvětví

•

Obrázek 8: Byty postavené v letech

71

18 SEZNAM TABULEK •

Tabulka 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích

•

Tabulka 2: Podíl počtu obyvatel a obcí v mikroregionu

•

Tabulka 3: Stav územně plánovací dokumentace

•

Tabulka 4: Technická infrastruktura

•

Tabulka 5: Školství v mikroregionu

•

Tabulka 6: Zdravotnická zařízení

•

Tabulka 7: Kultura a sport

•

Tabulka 8:Turistická infrastruktura – přírodní a kulturní památky

•

Tabulka 9:Turistická infrastruktura – stravování, ubytování

•

Tabulka 10: Národnostní složení obyvatel vesnic

•

Tabulka 11: Věková struktura obyvatel vesnic

•

Tabulka 12: Rodinný stav obyvatel vesnic

•

Tabulka 13: Vzdělání obyvatel vesnic

•

Tabulka 14: Stav obyvatelstva k 1.1 2007, přistěhovalí, vystěhovalí

•

Tabulka 15: Zaměstnanost, nezaměstnanost

•

Tabulka 16: Zaměstnání podle odvětví

•

Tabulka 17: Byty

•

Tabulka 18: Byty postavené v letech

72