Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Doc. Ing. Gustav Chládek, Csc.
Brno 2007
Alena Maliňáková
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
Dne…………………………………………. Podpis diplomanta………………………….
Děkuji doc. Ing. Gustavu Chládkovi, Csc. a Ing. Martinu Skýpalovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu a všem osloveným pracovníkům AGPK Sedlnice a. s. divize ŽV Rybí.
ANOTACE Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu. Vlastní pozorování probíhalo v laboratoři Ústavu chovu a šlechtění zvířat a v laboratoři Ústavu technologie potravin. Bylo analyzováno celkem 142 vzorků, z toho 70 vzorků od dojnic českého strakatého skotu a 72 vzorků od dojnic holštýnského skotu. Dojnice se nacházely ve stejném stádiu laktace. Hodnotily se tyto ukazatele: aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, kvalita sýřeniny, nádoj, obsah kaseinu, tuku, bílkovin, laktózy, močoviny, sušiny, kaseinové číslo a počet somatických buněk. Zjistili jsme statisticky průkazný vliv sledovaných plemen u aktivní kyselosti v 7. a 8. měsíci laktace, u nádoje ve 4., 5. a 9. měsíci, u kaseinu a bílkovin v 8. a 9. měsíci, u tuku v 7. měsíci, u laktózy v 1. a u počtu somatických buněk v 9. měsíci laktace. U ostatních sledovaných hodnot nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Klíčová slova: dojnice, holštýnský skot, český strakatý skot, mléčné složky, stádium laktace
ANNOTATION The purpose of my graduation theses was to assess relationship stage lactation for selected parametrs of milk dairycows Czech Fleckvieh cows and Holstein runt cattle. The observation took place in laboratory of Department of Animal breeding and cultivation and in laboratory of Department Technology foodstuffs. Quite 142 samples have been analysed from this 70 samples of Czech spotted cattle and 72 samples of Holstein cattle. Dairycows were in the same stage of lactation. The following indikators have been observed: active acidity, titratatle acidity, coagulation, quality of cheese curd, milk yields, casein content, milk fat content, milk protein content, lactose content, urea concentration, dry matter content, casein number and somatic cellutes.
We have been findet out statisticaly condusive influence watched runt at active acidity in 7 and 8 month of lactation, at milk yields in 4, 5 and 9 month of lactation at casein and milk protein in 8 and 9 month, at lactose in 1 month, at milk fat in 7 month and at number somatic cellutes in 9 month of lactation. In the others watched worth there haven´t been findet out statisticaly conclusive discerepancy. Keywords: Cows, Holstein cattle, Czech Fleckvieh cows milk composition, phase of lactation
OBSAH 1.
ÚVOD ………………………………………………………………………. ..9
2.
CÍL PRÁCE ………………..………………………………………………. ..10
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED ……………...…...……………………………….…11
3.1.
Dojená plemena …………….…….…………………………………………...11
3.1.1.
Český strakatý skot …...……………………………………………………….11
3.1.2.
Holštýnský skot ……………………………………………………….………12
3.1.3.
Srovnání dojnic českého strakatého skotu a holštýnského skotu ……..………13
3.2.
Laktace …………………………………………………………..…………....13
3.2.1.
Průběh laktace ……………………………………….…………………..……14
3.3.
Složení kravského mléka………………...……….……………………………15
3.3.1.
Sušina …………………………………………………………………………16
3.3.1.1. Obsah sušiny tukuprosté (STP)………..………………………………………17 3.3.1.2. Vliv stádia laktace na obsah sušiny……………………………………………17 3.3.2.
Dusíkaté látky……………………………………………………………...…..17
3.3.2.1. Kaseiny………………………………………………………………………...18 3.3.2.2. Syrovátková bílkovina……………………………………………...…………19 3.3.2.3. Nebílkovinné dusíkaté látky (NPN)…………………………………………...20 3.3.2.4. Vliv stádia laktace na množství a složení dusíkatých látek mléka………….…21 3.3.3.
Mléčný tuk ...…………………………………………………………………..22
3.3.3.1. Vliv stádia laktace na obsah tuku v mléce…………………………………….23 3.3.4.
Mléčný cukr……………………………………………………………………24
3.3.4.1 Vliv stádia laktace na obsah laktózy v mléce………………………………..……25 3.4.
Fyzikální a chemické vlastnosti mléka…………………………………..…….25
3.4.1.
Kyselost…………………………………………………………………….….25
3.4.1.1. Titrační kyselost……………………………………………………………….26 3.4.1.2. Aktivní kyselost……………………………………………………………..…26 3.5.
Technologické vlastnosti…………………………..……………….……….....27
3.5. 1. Syřitelnost……………………………………………………..……………….27 3.5.1.1. Kvalita sýřeniny…………………………………………………………….....28 4.
MATERIÁL A METODIKA……………………………..……….…………..29
4.1.
Charakteristika podniku……..…………………………………….…..………29
4.2.
Materiál………………………………………………………………………..29
4.3.
Zpracování výsledků………………………………………..……………..…..30
5.
VÝSLEDKY A DISKUZE……………………………………………………32
5.1.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny aktivní kyselosti……………….32
5.2.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny titrační kyselosti……………….34
5.3.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny syřitelnosti……………………..35
5.4.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na kvalitu sýřeniny………………………..37
5.5.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na velikost nádoje…………………….…...39
5.6.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah kaseinu…………………………..41
5.7.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah tuku……………………………...43
5.8.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah bílkovin…………………….……45
5.9.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah laktózy…………………………..47
5.10.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah močoviny………………………..49
5.11.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah sušiny……………………….…...51
5.12.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na velikost kaseinového čísla …………….53
5.13.
Zhodnocení vztahu stádia laktace na počet somatických buněk………………55
6.
ZÁVĚR………………………………………………………………………...57
7.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………....59
1.ÚVOD Živočišná
výroba
je
důležitou
součástí
zemědělské
výroby.
Jedno
z nejvýznamnějších míst v ní zaujímá chov skotu. Ze širšího hlediska má chov skotu nezastupitelné postavení při udržování a zlepšování půdní úrodnosti a tvorby krajiny. Hlavními užitkovými vlastnostmi skotu jsou mléčná a masná užitkovost, umožňující produkovat potraviny pro člověka ve formě mléka a hovězího masa. Mléko je zemědělský produkt zvláštního významu, jak pro výrobce, tak i pro spotřebitele. Mléko je jedním z mála zemědělských výrobků ze živočišné produkce, které se hodí bez dalšího zpracování k přímé konzumaci. To však představuje zvláštní požadavky na hygienu při výrobě (DOLEŽAL et al.,2000). Mléko je zcela nepostradatelnou živinou nejen u člověka, ale i u všech savců. Svědčí o tom zejména skutečnost, že je jediným zdrojem všech potřebných nutrientů, ale také všech potřebných makroelementů i mikroelementů a rovněž vody. Z toho je jasně patrné, že mléko je vlastně základní a nepochybně plnohodnotnou živinou,
schopnou
zajistit
prospívání
kojence
v časných
obdobích
života.
Není v žádném případě deficitní na některé nutriční komponenty, neobsahuje rovněž nadbytek některého nutrientu, který by mohl nějakým způsobem škodit (KUŽELA, 1997). Normální kravské mléka má bílou nebo mírně nažloutlou barvu a nasládlou, čistě mléčnou chuť (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). Biologická hodnota mléka je vysoká. Mléko obsahuje kolem 200 různých látek, z toho 60 mastných kyselin, 40 minerálních prvků, 20 aminokyselin, 17 vitaminů, řadu enzymů, hormonů a pigmentů. (JELÍNEK et al., 2003) V České republice se v současné době pro tržní produkci mléka chovají dvě hlavní plemena skotu. Je to české strakaté plemeno s kombinovanou mléčnou užitkovostí a holštýnské plemeno specializované na mléčnou užitkovost. České strakaté plemeno bylo v roce 2005 v kontrole užitkovosti zastoupeno 46,7 % a holštýnské plemeno 47,5 %. U těchto plemen si klademe za cíl zvyšovat mléčnou užitkovost, ale také zvyšovat obsah bílkovin v mléce. Na zvyšování obsahu tuku není v současné době kladen velký důraz.
9
2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vztah stádia laktace na vybrané mléčné parametry dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu v zemědělském podniku AGPK Sedlnice a. s., divizi ŽV Rybí. Bylo analyzováno množství mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, močoviny, kaseinu, sušiny, somatických buněk, aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, kvalita sýřeniny a kaseinové číslo.
10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Dojená plemena K dojení jsou využívána plemena různého užitkového zaměření, zejména pak plemena mléčná a kombinovaná. K nejvýznamnějším plemenům kombinovaného užitkového
zaměření
patří
skupina
horského
strakatého
skotu
pocházející
ze simentálského plemene. Do této skupiny patří také český strakatý skot. K evropsky významným plemenům mléčného zaměření patří skupina plemen černostrakatých nížinných, která jsou převážným využíváním plemeníků severoamerické provincie převáděna na skot holštýnský (URBAN, 1997).
3.1.1. Český strakatý skot Jedná se o původní plemeno chované na území Čech a Moravy. Fylogeneticky přísluší do populace strakatých plemen, která jsou rozšířená po celém světě. Je to skot s kombinovanou užitkovostí s výrazným mléčným charakterem. Vyznačuje se větším tělesným rámcem, dobrým osvalením, pevnou tělesnou stavbou a celkově harmonickým zevnějškem (ZÁVODSKÁ, 2002). Český strakatý skot (dříve červenostrakatý) vznikl ve 30. letech po sloučení všech rázů strakatého skotu chovaného v Čechách a na Moravě. Po druhé světové válce prochází plemeno typologickou přestavbou z trojstranné užitkovosti mléko – maso – tah na užitkovost dvoustranou (mléko - maso). V roce 1967 dostává současný název „české strakaté plemeno“ (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Podle TICHÉ (2005) se v současné době podílí na celkových stavech skotu asi jednou polovinou. K základním parametrům chovného cíle mléčné užitkovosti u tohoto plemene patří: dojivost u prvotelek 5500 až 6200 kg mléka za laktaci, u dospělých krav 6000 až 7500 kg mléka za laktaci, obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 % a obsah tuku 4 až 4,1 %. Standard plemene požaduje střední tělesný rámec, u dospělých krav kohoutkovou výšku 135 cm, živou hmotnost 580 až 680 kg, u býků při kohoutkové výšce 148 kg živou hmotnost 950 až 1150 kg. Typické zbarvení je červenostrakaté s bílou hlavou (MIKŠÍK, 1990).
11
3.1.2. Holštýnský skot Holštýnské plemeno patří do skupiny nížinných plemen. Postupem doby se stalo nejpočetnější populací z kulturních plemen na světě. Jedná se také o populaci s největší mléčnou užitkovostí, která byla a je využívána při zvelebování plemen místního a lokálního významu a také při vzniku nových plemen (MOTYČKA et al., 2005). Dle MIKŠÍKA (1990) je dnes nejprošlechtěnějším plemenem na mléčnou užitkovost, výrazného mléčného užitkového typu. Plemeno vzniklo v USA z černostrakatého nížinného skotu evropského, který byl dovážen do USA ve větším rozsahu v 19. století, především ze Severního Holandska, Fríska, Oldenburgu, Šlesvicko – Holštýnska. Záměrnou selekcí zde však byl prošlechtěn na jednostranně mléčnou užitkovost. První informace o chovu černostrakatého skotu na území ČR se datují od roku 1830. Větší rozsah dovozů byl zaznamenán v letech 1870 – 80, kdy byla požadována zvýšená výroba mléka (MOTYČKA, 2005). Naše holštýnská populace vznikla převážně na základě převodného křížení českého strakatého skotu, významnou roli měly a dále mají dovozy zvířat, embryí
a semene ze zahraničí (TICHÁ, 2005).
Jak uvádí MIKŠÍK (1990), je to skot velkého tělesného rámce s požadovanou kohoutkovou výškou u dospělých krav 143 cm a živou hmotností 700 kg. Dále se požaduje trup bez přebytku svaloviny, plošší hrudník, ostrý kohoutek, výrazné kyčle a suché, pevné končetiny. Vemeno má mít širokou a dlouhou základnu, má být výrazně rozděleno na levou a pravou polovinu a má být zezadu vysoko upnuté. Zbarvení zvířat je černostrakaté, včetně hlavy. Na hlavě mohou být různé bílé odznaky. Malá část zvířat se vyštěpí jako červenostrakatá (Red). Velký význam se přikládá užitkovému typu zvířat. Černostrakaté plemeno bylo oficiálně uznáno centrálními orgány jako jedno z hlavních plemen v ČR v roce 1983 (MOTYČKA, 2005). K parametrům chovného cíle tohoto plemene patří: dojivost u prvotelek 7500 až 7800 kg mléka za laktaci, u dospělých krav 8500 až 8700 kg mléka za laktaci, obsah bílkovin v mléce nejméně 3,3 %, délka mezidobí do 400 dnů (TICHÁ, 2005). Holštýnské krávy mají v České republice stále vyšší mléčnou užitkovost. Za poslední kontrolní rok bylo dosaženo průměru za normovanou 305 denní laktaci 7718 kg mléka o tučnosti 3,92 % a obsahu bílkovin 3,25 %, a to představuje 302 kg mléčného tuku a 250 kg bílkovin (BERAN et al., 2005).
12
3.1.3. Srovnání dojnic českého strakatého skotu a holštýnského skotu Dle TICHÉ (2005) má holštýnské plemeno sice vyšší mléčnou užitkovost, ale obsah bílkovin a tuku v mléce je nižší a také reprodukční ukazatele jsou horší než u českého strakatého skotu. Toto plemeno je náchylnější k chorobám a metabolickým poruchám. Je také náročnější na složení krmné dávky a obtížně snáší výkyvy v jejím složení. Český strakatý skot je charakterizován sice nižší užitkovosti, ale vyšším podílem tuku a bílkovin v mléce. Celkově je toto plemeno méně náročné a odolnější vůči vnějším i vnitřním vlivům.
3.2. Laktace Laktací rozumíme složitý fyziologický proces sekrece, shromažďování a spouštění mléka. Tyto funkce mléčné žlázy spolu úzce souvisejí, navazují na sebe, navzájem se ovlivňují a vytvářejí základ produkční schopnosti mléčné žlázy. Laktací se rovněž nazývá období, během kterého zvířata produkují mléko, tj. období od porodu do zaprahnutí, čili do doby, kdy ustane sekrece mléka v důsledku blížícího se dalšího porodu. U krávy je průměrná délka laktace kolem 300 dnů (JELÍNEK et al., 2003). Laktační křivky pro složky mléka (T a B) jsou normálně inverzní k laktační křivce mléka. To znamená, že křivky složek klesají do 50 až 60 dne laktace
a
pak
začínají
znovu
stoupat
(http://extension.usu.edu/files/aqpubs/aqdair04.pdf).
Obr. 1. Laktační křivka (JELÍNEK et al., 2003)
13
se
stoupajícími
dny
laktace
3.2.1. Průběh laktace Průběh laktace je možno u všech dojnic v podstatě rozdělit na dvě fáze: krátké období vzestupu dojivosti a dlouhé období poklesu dojivosti. Během těchto fází je však průběh dojivosti individuálně rozdílný. Musíme rozdílně hodnotit vlohy pro mléčnou užitkovost dojnic, které sice mají stejnou celkovou produkci mléka za laktaci, z nichž však jedny brzy po otelení dosáhly vysoké dojivosti, kterou velmi rychle snižovaly, kdežto jiné udržovaly nižší maximální dojivost po dlouhou dobu na stejné výši. Obě uvedené skupiny dojnic se vzájemně liší tvarem laktační křivky (SUCHÁNEK et al.,1973). Složení a produkce mléka ovlivňuje stádium laktace. Po porodu začíná tvorba mléka na vysokém stupni a vzrůstá po 4 – 8 týdnů. Po dosažení vrcholu mléčná produkce postupně klesá. Rychlost poklesu nebo přetrvávání vysoké produkce je označována jako perzistence. S pokračující laktací má obsah mléčného tuku, bílkovin a laktózy tendenci mírně vzrůstat (DOLEŽAL et al.,2000).
Obr. 2. Obsah hlavních složek mléka v průběhu laktace (SUCHÁNEK et al., 1973)
MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ (2005) uvádějí, že po otelení se produkce mléka postupně zvyšuje. Tato fáze označovaná jako fáze vzestupná, trvá cca 30 – 60 dní. Období vzestupu je obdobím rozdojování. Obsah tuku a bílkovin po dobu vzestupné fáze klesá a v druhé polovině laktace stoupá (FRELICH, 2001). Po dosažení nejvyšší denní dojivosti následuje sestupná fáze laktace, kdy denní produkce mléka klesá až po zaprahnutí (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005).
14
Pokles dojivosti je zvláště patrný při novém zabřeznutí. Do pátého měsíce březosti je zanedbatelný, později se však stupňuje. Kráva v desátém měsíci laktace, která je osm měsíců březí, dává asi o 20 % mléka méně, než kráva po otelení. Krávy po porodu znovu nezabřezlé udržují laktaci v některých případech až šest roků. Množství mléka a obsah tuku však přitom postupně neustále klesá (HÖKL a ŠTĚPÁNEK, 1962). Perzistence laktace charakterizuje průběh laktační křivky. Žádoucí je, aby laktační křivka měla co nejvyšší stálost. Perzistenci lze vyjadřovat různými způsoby. Nejčastěji je využíván index perzistence (IP 2:1 ), který vyjadřuje poměr produkce za druhých 100 dnů laktace ku produkci za prvých 100 dnů laktace, násobeno 100 (HALIČ a KOŠVANEC, 1998).
3.3. Složení kravského mléka Mléko nemá stálé chemické složení ani výživnou hodnotu. Tyto vlastnosti se mění v průběhu dojení, v průběhu dne a laktace. Složení mléka záleží také na plemeni, složení krmiv, technice chovu, zdravotním stavu a způsobu dojení (LOUDA, 1994). VELÍŠEK (1999) uvádí, že základní složkou mléka je voda, jejíž obsah se podle druhu mléka (původu) pohybuje v poměrně širokých mezích. V kravském mléce bývá 87 – 91 % vody. Dle GAJDŮŠKA a KLÍČNÍKA (1993) se ze základních složek jedná o sušinu, dále sušinu tukuprostou a plyny. Ze složek tukuprosté sušiny se jedná o bílkoviny a nebílkovinné dusíkaté látky, tuky a doprovodné látky, mléčný cukr – laktózu a ostatní doprovodné glycidy, minerální látky, vitamíny, enzymy, hormony, buněčné elementy apod. Průměrný obsah některých primárních součástí v syrovém kravském mléce uvádí tab. 1.
15
Tab. 1. Obsah některých primárních součástí v syrovém kravském mléce (ČERVENÝ, 2004). Složka
Obsah v g/100g mléka
Voda
79 – 88
Bílkoviny
2,4 – 4,4 (průměr 3,4)
Z toho kasein
2,2 – 3,4
Z toho syrovátkové
0,4 – 0,7
bílkoviny Mléčný tuk
2,5 – 6,1 (průměr 4,3)
Fosfolipidy
0,03
Cholesterol
0,01
Mléčný cukr (laktóza)
4,1 – 5,2 (průměr 4,6)
Minerální látky a soli
0,5 – 0,7
(v pravém roztoku) Dusíkaté látky (močovina a
0,023 – 0,042
jiný nebílkovinný dusík) Plyny
0,012
Studenti jsou učeni, že existuje negativní korelace mezi % složek a produkcí mléka. Existuje vysvětlení, že zvýšené množství mléka rozředí produkované množství tuku a bílkovin. To ovšem předpokládá, že se zvyšujícím se množstvím mléka se produkce tuku a bílkovin nemění (EMANUELE, 2005).
3.3.1. Sušina ČERVENÝ (2004) uvádí, že sušinu tvoří všechny složky mléka po vysušení při teplotě 105°C do konstantní hmotnosti. Sušina je přibližně 12 až 13 % hmotnosti mléka. Nejvíce jsou zde zastoupeny tuky, bílkoviny a mléčný cukr. V menší míře vitamíny, minerální soli, ostatních součástí mléka je v sušině nepatrné množství. Bílkoviny, cukry
16
a tuky jsou stavebními jednotkami organismů a podílejí se i na úhradě energetických potřeb. Minerální látky a vitamíny se nepodílejí na úhradě energetických potřeb organismu, ale jsou nezbytnými (esenciálními) složkami potravin. Je to proto, že jsou pro organismus nepostradatelné, organismus je nedokáže sám syntetizovat a musí být tedy součástí přijímané potravy.
3.3.1.1. Obsah sušiny tukuprosté (STP) Je sumární ukazatel podléhající vlivům, které působí na jednotlivé hlavní složky STP: obsah bílkovin; obsah laktózy; obsah minerálních látek (popelovin) (DOLEŽAL et al., 2000). ČSN 57 0529 stanovuje minimální obsah STP 8,50 % (g/100g) pro standardní mléko a představuje doplňkový ukazatel kvality pro zpeněžení.
3.3.1.2. Vliv stádia laktace na obsah sušiny Dle HÖKLA a ŠTĚPÁNKA (1962) se s pokračující laktaci mění nejen množství mléka, ale i jeho složení. Kolostrum se mění v normální mléko (posuzujeme-li je podle složení) přibližně za 10 dní. Pak zůstává složení mléka poměrně konstantní až asi do posledních dvou měsíců laktace. Pozorují se pouze bezvýznamné výkyvy v obsahu tuku a tukuprosté sušiny v závislosti na množství mléka (čím méně mléka, tím je relativně větší obsah tuku a tukuprosté sušiny).
3.3.2. Dusíkaté látky Dusíkaté látky mléka tvoří nejkomplexnější složku mléka a vzhledem k významu je těmto látkám věnována také největší pozornost. Dusíkaté látky mléka také určují základní fyzikální a chemické vlastnosti mléka a některé z nich kromě nutriční hodnoty mají vysoce významné biologické funkce např. imunoglobuliny, laktoferin, enzymy aj. (GAJDŮŠEK, 2003). CHLÁDEK a ČEJNA (2005) uvádějí, že dusíkaté látky v mléce tvoří velmi komplikovanou a heterogenní směs sloučenin. Vedle proteinů do nich zahrnujeme např. také močovinu, amoniak, vitamíny B skupiny, kyselinu orotovou, nukleotidy a další složky, které mají ve své molekule dusík. Obsah a struktura těchto sloučenin může být významná pro určitou oblast prvovýroby a technologií mléka, např. obsah bílkovin
17
(zootechnická), obsah
močoviny (výživářská), obsah
nukleotidů (veterinární),
obsah kaseinu (technologická) obsah syrovátkových bílkovin a vitamínů (nutriční) a obsah specifických enzymů (kontrolní).
Základní rozdělení dusíkatých látek mléka dle GAJDŮŠKA a KLÍČNÍKA (1993): 1)
Celkový kasein – komplex fosfoproteinů, které jsou syntetizovány mléčnou žlázou a tvoří v mléce přežvýkavců převážnou část bílkovin. Z mléka je možno vysrážet okyselením při pH 4,6 a teplotě 20°C.
2)
Syrovátkové nebo sérové bílkoviny – globulární bílkoviny, rozpustné při pH 4,6. Některé z nich jsou syntetizovány mléčnou žlázou. Tvoří asi 1/5 z celkového obsahu bílkovin mléka.
3)
Proteoso – peptony – směs tepelně stabilních fosfoproteidů, rozpustných při pH 4,6. V mléce tvoří 2 – 6 % z celkových bílkovin.
4)
Ostatní bílkoviny mléka – zejména lipoproteiny a enzymy. Tvoří velmi malou část bílkovin mléka.
5)
Nebílkovinné dusíkaté látky – jedná se o celou řadu látek, které odpovídají 250 až 300 mg N v 1 litru mléka.
Z veškerého dusíku v kravském mléce je v bílkovinách obsaženo 93 až 95 %. Zbytek připadá na dusík obsažený v nebílkovinných dusíkatých látkách. Dusíkaté látky se často označují jako tzv. hrubá bílkovina. Obsah skutečných bílkovin (čistá bílkovina) je tedy poněkud nižší (CHLÁDEK a ČEJNA, 2005). Je
patrné,
že
mléčné
bílkoviny
v průměru,
v důsledku
specifické
aminokyselinové skladby, obsahují 15,67 % dusíku. Technologicky nejplnohodnotnější složkou je kasein tvořící přes 75 % bílkovin, což řadí kravské mléko mezi mléka kaseinová. Většina mléčných bílkovin vzniká v buňkách sekrečního epitelu mléčné žlázy. Málo jich proniká z krve dojnice (DOLEŽAL et al., 2000).
3.3.2.1. Kaseiny Kasein je fosfoprotein vyskytující se pouze v mléce savců. Sráží se při okyselení mléka na pH 4,6 nebo působením specifického enzymu. Jeho frakce jsou v mléce seskupeny do kaseinových komplexů nebo micel. Průměr micel se pohybuje
18
v rozmezí 40–300 nm. Micely kaseinu dosahují v průměru 150 nm. V důsledku povrchového napětí jsou kulovitého tvaru (McKENZIE, 1971). GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že kasein je hlavní bílkovinou mléka, syntetizovanou mléčnou žlázou. Z celkového obsahu bílkoviny mléce 3,3 % připadá 2,5 až 2,6 % na kasein, což je přibližně 70 až 80 % z celkových bílkovin a 0,7 až 0,8 % na bílkoviny syrovátky (PETERKOVÁ, 1999). CHLÁDEK a ČEJNA (2005) uvádějí, že kasein, jako majoritní mléčná bílkovina, má největší vliv na výtěžnost v sýrařských technologií. Byl objeven v roce 1814, kdy Berzelius popsal první metodu separace kaseinu z kravského mléka. Mellander v roce 1939 prokázal pomocí elektroforézy heterogenitu kaseinu, tzn. že se v mléce vyskytuje v několika frakcích. Těmi nejzákladnějšími jsou α, β, κ a γ. Tyto frakce se od sebe liší chemickou strukturou (primární struktura, vazebné komponenty) a vlastnostmi (citlivost k přítomnosti vápníku, hydrofobnost). Jednotlivé frakce kaseinu spolu tvoří komplexy a tyto komplexy jsou uspořádány do větších částic – micel, jejichž rozměr se pohybuje v rozmezí od 40 do 280 nm. Kaseinové micely obsahují kromě kaseinových frakcí i vápník, hořčík, fosfáty a citráty (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). Dle GAJDŮŠKA (2003) je kasein v mléce vázán na vápník.
3.3.2.2. Syrovátková bílkovina Jako syrovátkové nebo sérové bílkoviny se označuje ta část bílkovin, které zůstávají v roztoku (syrovátce) po vysrážení kaseinů při pH 4,6. V kravském mléce, stejně jako v mléce ostatních přežvýkavců, představují asi 17 až 20 % z čistých bílkovin mléka. Syrovátkové bílkoviny mají vyšší nutriční hodnotu než kasein. Ze syrovátky je lze vysrážet kupř. po záhřevu v kyselém prostředí. Z těchto frakcí tvoří největší podíl β- laktoglobulin, který je stejně jako α- laktalbumin syntetizován mléčnou žlázou. Další dvě bílkovinné frakce jsou totožné s bílkovinami krve – serumalbumin a imunoglobuliny. Jejich podíl v mléce od zdravých krav v laktaci je relativně nízký, výrazně se však zvyšuje jejich obsah (zejména imunoglobulinů) v mlezivu a také mastitidním mléce (GAJDŮŠEK, 2003). Průměrné složení proteinů kravského mléka uvádí tab. 2.
19
Tab. 2. Složení proteinů kravského mléka (VELÍŠEK, 1999).
Proteiny
Podíl v %
Obsah v g.dm −3
Kaseiny celkem
80
25,6
αs-kasein
42
13,4
β-kasein
25
8,0
γ-kasein
4
1,3
κ-kasein
9
2,9
Proteiny syrovátky celkem
20
6,4
α-laktalbumin
4
1,3
sérový albumin
1
0,3
β-laktoglobulin
9
2,9
imunoglobuliny
2
0,6
polypeptidy (proteosy, peptony)
4
1,3
3.3.2.3. Nebílkovinné dusíkaté látky (NPN) Tyto látky zůstávají v roztoku po vysrážení bílkovin mléka 12 % kyselinou trichlóroctovou. Mají rozdílnou strukturu i význam. Koncentrace nebílkovinných dusíkatých látek (NPN) v mléce od zdravých a dobře krmených zvířat se pohybuje v rozmezí od 250 do 350 mg N v 1 litru mléka. V převážné části se jedná o produkty metabolismu. Největší podíl z těchto látek tvoří močovina. Její obsah se pohybuje v průměru kolem 50 % z nebílkovinných dusíkatých látek, ale může kolísat od 30 až do 80 % (GAJDŮŠEK, 2003). ZADRAŽIL (2002) uvádí, že vedle volných aminokyselin zde patří především kyselina močová, kreatin, nukleotidy, kyselina orotová, vitaminy skupiny B, amoniak, sulfokyanid, močovina apod. Zastoupení výše uvedených dusíkatých látek nebílkovínné povahy v mléce je poměrně stabilní (v případě onemocnění dojnice jsou tyto hodnoty rozkolísané). Močovina je využívána nejčastěji jako indikátor vzájemného vztahu dusíkaté a energetické složky krmné dávky. Její vysoké hladiny se negativně projevují zejména
20
v reprodukci dojnic, nezanedbatelný dopad však mohou mít také na technologické vlastnosti mléka (CHLÁDEK a ČEJNA, 2005). SEYDLOVÁ (2002) za nerizikovou hladinu močoviny považuje hodnotu od 3 do 4,5 mmol/l mléka (v mg je to 180 až 270 mg/l), jakákoliv jiná hodnota znamená pravděpodobnost problémů s fyziologickým stavem dojnic. Obsah bílkovin (hrubých) kolísá zpravidla od 3,0 do 3,5 % s nižšími hodnotami od května do srpna a vyššími od září do února. Průměrné hodnoty se pohybují v rozmezí 3,2 až 3,35 %. Zvýšené hodnoty (cca nad 3,5 %) poukazují na přebytek energie v krmné dávce a nežádoucí tučnění krav ke konci laktace. Hladiny pod 3,0 % naopak signalizují nedostatečné krytí potřeby energetických živin v krmných dávkách (ČSN 57 0529). Nízký obsah bílkovin 3,10 % uvádí DOLEŽAL et al. (2000) u krav holštýnského plemene a zdůvodňuje to jejich vyšší dojivostí.
3.3.2.4. Vliv stádia laktace na množství a složení dusíkatých látek mléka Průběh laktace ovlivňuje množství a složení mléka. Největší kolísání se projevuje u obsahu tuku a pak u bílkovin, jejichž množství se mění v opačném smyslu než produkce mléka, nikoli však v přímé závislosti. Většina autorů zjistila minimální obsah tuku i bílkovin ve 2. a 3. měsíci laktace a maximální obsah v 10. měsíci laktace (SUCHÁNEK et al., 1973). V kolostru převládají bílkoviny mléčného séra, zejména imunoglobuliny. K přechodu na normální mléko dochází velmi rychle, již za 5 až 6 dnů odpovídá zastoupení většiny majoritních bílkovinných frakcí normálu. Některé z bílkovinných frakcí kolostra však mohou být v mléce zjištěny ještě po 10 až 20 dnech od otelení (GAJDŮŠEK, 2003).. Absolutní produkce proteinu se během laktace jedné konkrétní dojnice téměř nemění. Rychlý pokles tvorby proteinu v mléce oproti mlezivu je vyrovnán nárůstem objemu produkovaného mléka (KOUKAL, 2004). DOLEŽAL et al. (2000) uvádí, že během laktace lze pozorovat nejnižší obsah bílkovin ve vrcholu dojivostní laktační křivky (2. až 3. měsíc). Dle HÖKLA a ŠTĚPÁNKA (1962) se ke konci laktace poněkud zvyšuje obsah bílkovin, zejména
21
globulinu. Před zaprahnutím dochází opět k poklesu obsahu kaseinu a vzestupu sérových bílkovin. V průběhu laktace byla pozorována negativní korelace mezi produkci mléka
a obsahem bílkovin, i když méně výrazná než u tuku (GAJDŮŠEK,
2003).
3.3.3. Mléčný tuk DOLEŽAL et al. (2000) uvádí, že mléčný tuk je jedním z nejkomplikovanějších přírodních tukových komplexů. Dříve býval jedním z hlavních kvalitativních ukazatelů mléka. Dnes, vzhledem k vývoji humánních dietetických pravidel, tento význam poněkud
ztrácí.
Dříve
rovněž
býval
jedním
z hlavních
selekčních
kritérií
při zušlechťování skotu. I tato role je dne omezena. Mléčný tuk je základním zdrojem kalorické hodnoty mléka. Jemné rozptýlení mléčného tuku v mléčné plazmě vytváří jeho velký povrch, který je pak snadno přístupný lipolytickým enzymům. Vyznačuje se vysokou až 99 % stravitelností (KRATOCHVÍL,1988). V syrovém mléce je mléčný tuk velice variabilní složkou (kvalitativní i kvantitativní). V syrovém, čerstvě nadojeném mléce je mléčný tuk vždy ve formě emulze (po vychlazení přechází do suspenze) (ZADRAŽIL, 2002). Mléčné lipidy mají velmi komplikované složení a strukturu. Základními složkami mléčných lipidů jsou: tri-, di- a monoacylglyceroly, volné mastné kyseliny, fosfolipidy, steroly, estery sterolů, uhlovodíky a v tucích rozpustné vitaminy. Z celkových lipidů mléka však kolem 98% tvoří triacylglyceroly (GAJDŮŠEK
a KLÍČNÍK, 1993). Z celkového zastoupení
mastných kyselin tvoří 2/3 mastné nasycené kyseliny a zbývající 1/3 připadá na nenasycené mastné kyseliny, z nichž nejvýznamnější jsou především tzv. esenciální mastné
kyseliny (linolová,
linolenová a
arachidonová). Dále mezi nejdůležitější
mastné kyseliny mléčného tuku patří kyseliny laurová, myristová, palmitová, stearová, olejová. Pro mléčný tuk je také charakteristický vysoký obsah těkavých mastných kyselin, tj. kyseliny máselné, kapronové, kaprylové a kaprinové, které většinou chybějí v ostatních tucích. Jejich podíl činí v průměru 8 až 9 % (HOLEC, 1989). Mléčný tuk se nachází v mléce ve formě tukových globulí, které mohou dosahovat rozměrů 0,2 – 20 µm, průměrně dosahují asi 4 µm (CUOVREUR et. al, 2007). Tukové kuličky v mléce nejsou volné, tj. nejde o pouhou emulsi tuku v mléce, ale jsou obaleny
22
membránou skládající se z komplexu fosfolipidy – bílkoviny (do mléka je tuk uvolňován prostřednictvím apokrinní sekrece) (GAJDŮŠEK, 2003). Obsah tuku v našich podmínkách zpravidla kolísá v rozmezí 3,7 – 4,4 %. Vyšší hodnoty jsou zaznamenávány v zimním (4,0 – 4,4 %) a nižší v letním období (3,7 – 4,1 %) a v průměru se pohybují od 4,1 do 4,2 %. Hodnoty nad 4,7 % mohou naznačovat vyšší procento krav s mobilizací tukových rezerv v první třetině laktace, hodnoty pod 3,6 % nedostatečnou celkovou výživu stáda (ČSN 57 0529).
3.3.3.1. Vliv stádia laktace na obsah tuku v mléce Mléčný tuk v kolostru se výrazně liší jak chemickým složením (méně těkavých mastných kyselin) tak i tvarem a velikostí tukových kuliček (typické morušovité útvary) od zralého mléka, kdy jsou pozorovány v mléce největší tukové kuličky a mléko také obsahuje zvýšený podíl těkavých mastných kyselin. V mléce starodojných krav se průměrná velikost tukových kuliček výrazně snižuje a dochází také ke změnám v jeho složení, zejména ke snižování těkavých mastných kyselin (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). KAHÁNKOVÁ (2005) uvádí, že koncentrace mléčného tuku i proteinu je vyšší na samém začátku a konci laktace a nižší během vrcholu laktace (viz obr. 3).
Obr. 3. Mléko, tuk a bílkovina v jednotlivých stádiích laktace – množství mléka v librách na dny v laktaci (KAHÁNKOVÁ, 2005)
23
Koncentrace mléčného tuku a bílkovin je nejvyšší v časné a pozdní fázi laktace a nejnižší během vrcholné produkce mléka uprostřed laktace. Za normálních okolností zvýšení produkce mléka vede ke snížení % tuku a bílkovin, přičemž jejich produkce v kg zůstává nezměněná nebo se zvyšuje (WALDNER et al., 2001). HÖKL a ŠTĚPÁNEK (1962) uvádějí, že obsah tuku se ve druhé polovině laktace zvyšuje. Obdobně i podle DOLEŽALA et al. (2000) obsah tuku fyziologicky vzrůstá ke konci laktace. DREVJANY et al. (2004) uvádí, že u holštýnského skotu je obsah tuku v mléce dojnice po otelení značně vysoký, ale rychle klesá v závislosti na narůstání mléčné produkce. Obvykle celkové množství tuku v první fázi laktace (do 120 dnů) je vyšší, než na konci laktace, kdy tučnost je vysoká, ale produkce nízká. Po otelení mléko holštýnské krávy obsahuje zhruba 4,8 % tuku, během prvních 120 dnů tučnost téměř lineárně klesá až na 3 % nebo i níže. Od 120 do 300 dnů tučnost lineárně stoupá až dosáhne cca 3,8 %. Pokud je laktace prodloužena na 365 dnů, tučnost začíná od 300 dnů stoupat a ve 365 dnech se přibližuje k 5 %.
3.3.4. Mléčný cukr Typickým zástupcem sacharidů v mléce je laktóza. Laktózy je v mléce v průměru 4,7 %. Je to glycid charakteristický pro mléko, který dosud nebyl zjištěn v žádných jiných rostlinných ani živočišných látkách. Obsah laktózy v mléce je za normálních okolností poměrně konstantní. Mléčný cukr přispívá značně ke smyslovým vlastnostem mléka a je nositelem charakteristické nasládlé příchuti mléka, i když jeho sladivost je přibližně 6 až 10x nižší než sladivost řepného cukru (HÖKL a ŠTĚPÁNEK, 1962). Laktóza je hlavní složkou mléka, využívá se v potravinářských, mlékárenských a farmaceutických produktech (CHOLLANGI a HOSSAIN, 2006). Podle ZADRAŽILA (2002) je laktóza jakožto disacharid tvořena ze dvou hexóz (glukózy a galaktózy). Protože se nikde v přirozené formě galaktóza nevyskytuje, existuje hypotéza o biosyntéze galaktózy v alveolách mléčné žlázy za účasti krevní glukózy a pravděpodobně kyseliny citrónové a následnou kondenzací dvou hexóz vzniká disacharid – laktóza. Laktóza otáčí rovinu polarizovaného světla a tudíž existuje ve dvou formách: pravotočivé + a levotočivé -. Cukr je přítomen v mléce ve formě molekulární. 24
Vedle laktózy mléko obsahuje řadu dalších sacharidů v malých koncentracích, a to jednak ve volné formě, jednak vázané na bílkoviny, lipidy nebo fosfáty. Z laktózy se tvoří laktulóza – disacharid složený z galaktózy a fruktózy – a to při zahřívání mléka a při dalším zpracování. Má větší sladivost a rozpustnost než laktóza (GRIEGER a HOLEC, 1999). Obsah laktózy u našich plemen kolísá zpravidla v rozmezí od 4,6 do 5,2%, s průměrem 4,7 – 4,8 %. Je složkou poměrně stabilní, mírně klesající během laktace a s pořadím laktace (ČSN 57 0529).
3.3.4.1. Vliv stádia laktace na obsah laktózy v mléce V průběhu laktace je obsah laktózy snížen v kolostru, ve druhém a třetím měsíci laktace dochází ke zvýšení a v dalších měsících dochází k nepatrnému poklesu (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). (viz. obr. 3) HÖKL a ŠTĚPÁNEK (1962) uvádějí, že ke konci laktace poněkud klesá obsah jinak velmi stálého mléčného cukru.
Obr. 3. Obsah laktózy a popela v mléce v průběhu laktace (SUCHÁNEK et al, 1973).
3.4. Fyzikální a chemické vlastnosti mléka 3.4.1. Kyselost U mléka a mléčných výrobků se kyselost vyjadřuje jednak titrační kyselostí a jednak aktivní kyselostí, tj. koncentrací vodíkových iontů (GAJDŮŠEK, 2003).
25
3.4.1.1. Titrační kyselost Titrační kyselost mléka je vždy vyjadřována množstvím NaOH známé koncentrace, který byl spotřebován k neutralizaci 100 ml mléka. Způsoby vyjadřování titrační kyselosti jsou ve světě různé, v ČR se vyjadřuje podle SOXHLET – HENKELA (SH): je titrační kyselost mléka dána spotřebou roztoku NaOH o koncentraci 0,25 mol.l-1 známého faktoru potřebného k neutralizaci 100 ml mléka (ZADRAŽIL, 2002). GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že titrační kyselost čerstvého směsného mléka od zdravých a dobře krmených dojnic se pohybuje kolem 7. Protože čerstvé mléko ještě neobsahuje zjistitelné stopy kyseliny mléčné, je tato počáteční nativní kyselost podmíněná jinými, kysele reagujícími složkami. Jedná se zejména o bílkoviny, fosfáty, citráty a u čerstvě nadojeného mléka i oxid uhličitý. SH je nutno měřit po nadojení, až je mléko odstáté a vyprchal oxid uhličitý, který by náměr zvyšoval. SH je komplexní výslednicí skladby mléka a těžko ji lze záměrně ovlivňovat. SH lze rozdělit na: ♦ kyselost přirozenou (nativní, tzv. primární po nadojení) ♦ kyselost získanou (mikrobiální rozklad laktózy kontaminující acidogenní mikroflóru na kyselinu mléčnou) (DOLEŽAL et al.,2000). GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že ke konci laktace nastává obvykle pokles kyselosti.
3.4.1.2. Aktivní kyselost Podle HÖKLA a ŠTĚPÁNKA (1962) aktivní kyselostí rozumíme koncentraci vodíkových iontů v g.l-1 mléka a vyjadřujeme jí v hodnotách pH. U standardního kravského mléka se pH (záporný dekadický logaritmus koncentrace H+) pohybuje kolem hodnoty 6,55 a závisí především na obsahu citrátu, fosfátů a solí kaseinu (ZADRAŽIL, 2002).
Faktor působící na pH Zvyšují ♦ mastitida (zvýšení PSB) ♦ rezidua alkalických čistících a desinfekčních prostředků
26
Snižují ♦ rezidua kyselých čistících a desinfekčních prostředků ♦ mikrobiální kysnutí mléka ♦ metabolická acidóza (DOLEŽAL et al.,2000)
3.5. Technologické vlastnosti 3.5. 1. Syřitelnost ČEJNA a CHLÁDEK (2006) uvádějí, že jednou z nejdůležitějších technologických vlastností mléka je jeho syřitelnost. Jedná se o schopnost mléka srážet se syřidlem a vytvořit sýřeninu požadovaných vlastností. Mléko s příznivými sýrařskými vlastnostmi (rychlejší syřitelnost) dává předpoklad vyšší výtěžnosti sýrů s jejich požadovaným složením, než mléko s nevhodnými sýrařskými vlastnostmi. Syřitelnost je zjednodušeně řečeno výslednicí složení a vlastností mléka, především obsahu a genetické varianty kaseinu, obsahu a poměru minerálních látek a kyselosti mléka. Syřitelnost je v prvé řadě podmíněna obsahem vápníku v mléce, zejména jeho ionizované formy, množstvím kaseinu a zastoupením jeho jednotlivých frakcí v kaseinové micele, hodnotou pH apod. Vlivem změn složení mléka, zejména při zánětech mléčné žlázy, nevhodné výživě, případně metabolických poruchách se výrazně zhoršuje syřitelnost, tvoří se málo kompaktní křehká sraženina, takže značné množství sýřeniny i tuku odchází do syrovátky a vytvořené sýry mají nízkou sušinu. Pro výrobu sýru je stejně nevhodné i mléko získané na počátku a konci laktace. Syřitelnost mléka je také značně ovlivněna teplotou skladování mléka po nadojení. Jestliže je mléko dlouhodobě skladováno při teplotě do 4°C nebo dojde dokonce k jeho zmrznutí, změní se zastoupení jednotlivých forem vápníku a fosforu v mléce, dojde ke zvýšení pH mléka, změnám ve struktuře kaseinových micel, ke značnému prodloužení doby srážení mléka syřidlem a tvorbě velmi křehké sýřeniny, špatně oddělující syrovátku. Zhoršuje se také výtěžnost (GAJDŮŠEK, 2000).
27
Proces srážení mléka syřidlem probíhá ve dvou fázích. V primární fázi dochází pouze k limitní proteolýze κ-kaseinu, v sekundární fázi ke koagulaci frakcí kaseinu za přítomnosti vápenatých iontů. Syřitelnost je ovlivněna celou řadou faktorů souvisejících s chemickým složením mléka a variabilitou jeho složek (GAJDŮŠEK, 2003). FORMAN (1996) za dobrou syřitelnost považuje srážení mléka upraveného k výrobě sýrů při 32°C tak, že první vločky sraženiny se tvoří za 15 až 18 minut a celkový čas od počátku sýření až po vytvoření sýřeniny k dalšímu zpracování je 30 minut při koncentraci syřidla 28 000 Soxhletových jednotek na 10 000 litrů mléka. Koncem
laktační
doby
a
při
onemocnění
dojnic
zánětem
vemene
je syřitelnost snížena. Zvýšena může být zkrmováním některých plodin bohatých na vápník (KRATOCHVÍL, 1978).
3.5.1.1. Kvalita sýřeniny Po inkubaci zasýřeného mléka hodnotíme kvalitu vzniklé sýřeniny. Kritéria pro hodnocení kvality sýřeniny uvádí tab. 3.
Tab. 3. Hodnocení kvality sýřeniny (GAJDŮŠEK, 1999)
Třída
Vzhled sýřeniny a syrovátky
jakosti I
Sýřenina velmi dobrá, je pevná, po vyklopení zachovává tvar. Syrovátka je čirá, žlutozelené barvy.
II
Sýřenina je dobrá, je poněkud méně pevná, méně dobře zachovává
tvar.
Vylučování
syrovátky není
dokonalé,
je bělavé, nazelenalé barvy. III
Sýřenina je špatná, je měkká, částečně nedrží pohromadě. Syrovátka je mlékovitě bílá.
IV
Sýřenina je velmi špatná, vůbec nedrží pohromadě. Syrovátka je mlékovitě bílá.
V
Nezřetelné nebo žádné vyvločkování kaseinu.
28
4. MATERIÁL A METODIKA
4.1. Charakteristika podniku Akciová společnost AGPK Sedlnice vznikla transformací JZD Sedlnice k 1.1.1993. Hospodaří na katastru šesti vesnic – Sedlnice, Libhošť, Skotnice, Prchalov, Závišice a Rybí, s výměrou 2327 ha zemědělské půdy v obilnářské výrobní oblasti, z toho je 1998 ha půdy orné. Akciová společnost se zabývá chovem skotu a prasat. Na farmě Rybí je k 1.1.2007 ustájeno 198 dojnic, z nichž 60 % tvoří plemeno české strakaté a 40 % plemeno holštýnské v převodném křížení, 28 telat v individuálních venkovních boxech, 115 telat v teletníku ve stáří od 6. týdnů do 6. měsíců, 102 jalovic do jednoho roku věku. Je zde zaměstnáno 15 pracovníků včetně THP. Dojnice jsou ustájeny ve vazné stáji, dojení probíhá 2x denně na stání do potrubí. Průměrná užitkovost za rok 2006 byla 6078 kg mléka o tučnosti 4,1 %, bílkovina 3,49 %, PSB 217 tis. /ml, CPM 18 tis./ml.
4.2.Materiál Vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka byl sledován u 8 dojnic českého strakatého skotu s podílem krve minimálně C75 a 8 dojnic holštýnského skotu minimálně H75, chovaných v podniku AGPK Sedlnice a. s. – farma Rybí, kde byla tato plemena ustájena ve společné stáji a krmena shodnou krmnou dávkou. Analyzovala jsem 70 vzorků od dojnic českého strakatého skotu na první až třetí laktaci a 72 vzorků od dojnic holštýnského skotu na první laktaci. Dojnice se nacházely ve stejném stádiu laktace. Vzorky mléka byly odebírány pomocí TRU-TESTů vždy z večerního dojení a to v pravidelných měsíčních intervalech. Vzorky od dojnic, jejichž mléko bylo vyloučeno z dodávky pro mlékárnu nebyly analyzovány. Vlastní rozbory byly prováděny v laboratoři aplikované laktologie na Ústavu chovu a šlechtění zvířat a laboratoři na ústavu Technologie potravin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Hodnotila jsem tyto ukazatele: aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, kvalitu sýřeniny, nádoj, obsah kaseinu, tuku, bílkovin, laktózy, močoviny, sušiny, kaseinové číslo - NIR a počet somatických buněk.
29
V laboratoři aplikované laktologie ÚCHŠZ byly provedeny tyto rozbory: • Aktivní kyselost byla měřena pH-metrem CyberScan PC 510 (Eutech Instruments). • Titrační kyselost byla prováděna dle ČSN 57 0530 čl. 58. • Syřitelnost byla měřena pomocí „Nefelo-turbidimetrického snímače koagulace mléka“. Tento snímač pracuje na principu nefelometrie a turbidimetrie. Optický detektor přístroje převádí intenzitu dopadajícího světla na elektrický signál a velikost napětí na výstupu optického detektoru je funkcí intenzity světla, které na optický detektor dopadá. Během koagulace dochází k úbytku optického signálu (turbidimetrie), což se projeví úbytkem měřeného napětí. Tento průběh je okamžitě derivován a výsledné vysrážení parakaseinu odpovídá maximální hodnotě derivační křivky. Použili jsme syřidlo Laktochym 1:5000 (Milcom Tábor) v množství 1 ml na 50 ml mléka po zředění syřidla 1:4. • Kvalita sýřeniny byla hodnocena po 60 minutové inkubaci 50 ml zasýřeného mléka při 35 °C a posouzena dle známé tabulky (GAJDŮŠEK, 1999) hodnotící vzhled sýřeniny a syrovátky (třída 1 = nejlepší, třída 5 = nejhorší). • Sušina byla zjišťována pomocí technické metody. Do hliníkové vysoušečky o průměru 6 cm bylo napipetováno 5 ml mléka. Sušení probíhalo 150 minut při teplotě 102 °C. Měrná hmotnost: byla prováděna dle ČSN 57 0530 čl.
4.3. Zpracování výsledků Výsledky jednotlivých rozborů byly statisticky vyhodnoceny. Byl určen aritmetický průměr (x), minimum (min), maximum (max), směrodatná odchylka (sx) a variační koeficient (vx), (STÁVKOVÁ a DUFEK, 2003). Mezi skupinami sledovaných ukazatelů byla provedena jednofaktorová analýza rozptylu. Analýza byla provedena mezi skupinou dojnic holštýnského a českého strakatého plemene. Hladina pravděpodobnosti P < 0,001 je označována jako
30
velmi vysoce statisticky průkazná, P < 0,01 jako vysoce statisticky průkazná, P < 0,05 jako statisticky průkazná a P > 0,05 jako statisticky neprůkazná hladina pravděpodobnosti. Ke zpracování byl použit Microsoft Word 2000, Microsoft Excel 2000 a program STATISTICA 6.0.
31
5. VÝSLEDKY A DISKUZE
5.1. Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny aktivní kyselosti Změny aktivní kyselosti v průběhu laktace znázorňuje graf 1. U holštýnského skotu byla nejvyšší hodnota pH dosažena na začátku laktace (pH 6,76), následoval prudký pokles a od 3. měsíce vzestup až do 5. měsíce a pak opět prudký pokles až po minimum, kterého bylo dosaženo v 7. měsíci (pH 6,63), poté následuje mírný vzestup až do konce laktace. U českého strakatého skotu má křivka obdobný tvar, nejvyšší pH bylo naměřeno v 5. měsíci (pH 6,77) a nejnižší v 6. měsíci (pH 6,68). V 7. měsíci laktace byl mezi oběma plemeny zjištěn vysoce statistický průkazný rozdíl (P<0,01), v 8. měsíci statisticky průkazný rozdíl (P<0,05), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Variační koeficient je u holštýnského skotu nejvyšší v 5. měsíci (1,024 %) a nejnižší v 8. měsíci (0,460 %) (tab.4), u českého strakatého skotu je nejvyšší ve 3. měsíci (1,216 %) a nejnižší v 8. měsíci (0,413%) (tab.5).
Tab.4. Hodnoty aktivní kyselosti v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace Průměr [pH]] Minimum 6,76 6,68 1 6,65 6,60 2 6,63 6,56 3 6,67 6,58 4 6,76 6,64 5 6,63 6,56 6 6,63** 6,57 7 6,68* 6,62 8 6,70 6,63 9
Maximum 6,82 6,74 6,72 6,78 6,90 6,73 6,73 6,71 6,74
32
Sx 0,039 0,047 0,052 0,061 0,069 0,059 0,047 0,031 0,033
Vx [%]] 0,577 0,703 0,790 0,922 1,024 0,895 0,708 0,460 0,497
Tab. 5. Hodnoty aktivní kyselosti v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [pH]] Minimum Maximum 6,77 6,64 6,84 1 6,70 6,57 6,79 2 6,71 6,58 6,84 3 6,72 6,56 6,82 4 6,77 6,70 6,87 5 6,68 6,56 6,75 6 6,73** 6,65 6,82 7 6,72* 6,69 6,78 8 6,72 6,65 6,85 9
Vx [%]] 0,848 1,112 1,216 1,201 0,854 0,919 0,858 0,413 0,893
Sx 0,057 0,074 0,082 0,081 0,058 0,061 0,058 0,020 0,060
** vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,01) *
statisticky průkazný rozdíl (P<0,05)
Graf 1: Změny aktivní kyselosti v průběhu laktace Aktivní kyselost
pH
6,8 6,78 6,76 6,74 6,72 6,7 6,68 6,66 6,64 6,62 6,6
H C
1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že aktivní kyselost mléka se pohybuje v intervalu hodnot pH 6,4 – 6,8. Průměrné hodnoty aktivní kyselosti byly pH 6,68 u H a pH 6,72 u plemene C. Po celou dobu laktace byly hodnoty pH vždy o něco vyšší u českého strakatého skotu. ČEJNA a CHLÁDEK (2007 A) naměřili u holštýnského skotu nejnižší hodnoty pH na počátku a na konci laktace. Zvyšování pH během prvních dvou měsíců laktace uvádí ČEJNA a CHLÁDEK (2006), což je ovšem v rozporu s mými výsledky.
33
5.2. Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny titrační kyselosti Změny titrační kyselosti v průběhu laktace znázorňuje graf 2. U holštýnského plemene byla dosažena nejnižší průměrná titrační kyselost ve 4. měsíci laktace (6,76 SH), poté následuje vzestup až do konce laktace, kdy v 9. měsíci je titrační kyselost nejvyšší (8,27 SH). U českého strakatého skotu je to obdobné, nejnižší průměrná titrační kyselost je ve 4. měsíci (6,76 SH) a nejvyšší v 9. měsíci (8,21 SH). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejnižší variační koeficient u holštýnského skotu je v 7. měsíci (4,326 %) a nejvyšší v 5. měsíci (7,999 %) (tab.6), u českého strakatého skotu je nejnižší ve 2. měsíci (7,756 %) a nejvyšší v 1. měsíci laktace (13,058 %) (tab.7).
Tab. 6. Hodnoty titrační kyselosti v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [°SH]] 7,05 7,18 7,29 6,76 6,93 7,39 7,40 7,61 8,27
Minimum 6,40 6,50 6,50 6,30 6,00 6,60 6,90 6,80 7,70
Maximum 7,80 7,60 8,00 7,40 8,00 8,20 7,80 8,20 9,00
Sx 0,384 0,338 0,459 0,381 0,554 0,499 0,320 0,491 0,467
Vx [%]] 5,448 4,714 6,305 5,628 7,999 6,749 4,326 6,450 5,649
Tab. 7. Hodnoty titrační kyselosti v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [°SH]] 7,05 7,06 7,14 6,76 6,96 7,35 7,38 7,80 8,21
Minimum 6,00 6,20 5,90 5,50 5,40 6,10 5,90 6,00 6,80 34
Maximum 8,80 7,60 8,30 7,80 7,90 8,20 8,40 8,80 9,40
Sx 0,921 0,545 0,763 0,757 0,843 0,673 0,854 0,835 0,974
Vx [%]] 13,058 7,756 10,692 11,187 12,101 9,152 11,580 10,705 11,867
Graf 2: Změny titrační kyselosti v průběhu laktace titrační kyselost 8,3 8,1 7,9 7,7 SH
H
7,5
C
7,3 7,1 6,9 6,7 1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
Průměrné hodnoty titrační kyselosti byly 7,32 SH u plemene H a 7,30 SH u C. Podle ČSN 57 0529 se u nás považuje za normální mléko o titrační kyselosti v rozmezí 6,2 až 7,8 SH. GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že ke konci laktace dochází obvykle k poklesu kyselosti. Obdobně i KADLEC et al. (1988) zjistil, že ke konci laktace, se průkazně snížila titrační kyselost mléka. Mé výsledky se s tímto tvrzením neshodují. V posledních třech měsících laktace došlo k prudkému zvýšení titrační kyselosti, průměrná hodnota SH za tyto měsíce je 7,76 SH u H a 7,80 SH u C. Kyselost mléka nad 7,4 způsobuje tzv. acidózní výživa. Ta je zapříčiněná nedostatkem hrubé vlákniny, relativně vysokým podílem lehce stravitelných sacharidů a relativním nedostatkem stravitelného proteinu (SEMJAN, 1987 in ČEJNA a CHLÁDEK, 2007 A).
5.3. Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny syřitelnosti Změny syřitelnosti v průběhu laktace znázorňuje graf 3. U obou plemen byla nejhorší syřitelnost zaznamenána v 6. a 7. měsíci laktace (258,3 resp. 251,3 s), poté docházelo k prudkému zkracování času syřitelnosti, kdy nejlepší hodnoty byly u obou plemen zaznamenány v 9. měsíci (161,6 resp. 159,3 s). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejnižší variační koeficient u plemene H je v 8. měsíci (16,262 %), nejvyšší v 5. měsíci (27,513 %) (tab. 8), u plemene C je nejnižší v 8. měsíci (18,617 %) a nejvyšší v 9. měsíci laktace (49,964 %) (tab. 9). 35
Tab. 8. Hodnoty syřitelnosti v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [s]] 196,3 188,9 196,8 244,4 207,9 256,8 258,3 182,6 161,6
Minimum Maximum 147 303 129 273 139 244 159 303 141 299 130 329 173 402 134 224 80 225
Vx [%]] 23,555 22,360 20,274 17,588 27,513 21,723 24,141 16,262 27,063
Sx 46,227 42,233 39,890 42,979 57,191 55,791 62,343 29,698 43,741
Tab. 9. Hodnoty syřitelnosti v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [s]] 191,4 197,9 197,5 241,6 199,0 239,4 251,3 180,1 159,3
Minimum Maximum 113 309 119 328 96 309 136 374 141 296 128 352 114 392 133 238 107 339
Vx [%]] 29,882 31,598 30,135 29,684 25,978 27,994 31,572 18,617 49,964
Sx 57,186 62,525 59,517 71,723 51,696 67,011 79,325 33,536 79,586
Graf 3: Změny syřitelnosti v průběhu laktace syřitelnost
s
255 245 235 225 215 205 195 185 175 165 155
H C
1
2
3
4
5 měsíc
36
6
7
8
9
Průměrná hodnota syřitelnosti plemene H byla 210,4 s. a 206,4 s. u plemene C. Kromě 2. a 3. měsíce laktace byla syřitelnost vždy lepší u českého strakatého skotu. ČEJNA a CHLÁDEK (2007 C) zjistili, že sýřitelnost v jejich rozborech dosahovala nejnižších hodnot na začátku laktace. KADLEC et al. (1988) uvádějí, že v období šest, čtyři a dva týdny před zaprahnutím byla naměřena nepříznivě dlouhá doba syřitelnosti. Stejně tak i KRATOCHVÍL (1988) uvádí, že ke konci laktace je syřitelnost snížená. Prodlužování doby syřitelnosti s postupující laktací zjistil i ŽIŽLAVSKÝ et al. (1989 B). Oproti tomu (OSTERSEN et al. a IKONEN in ČEJNA a CHLÁDEK, 2006 C) zjistili nejlepší syřitelnost na začátku a na konci laktace, přičemž nejhorší syřitelnost zjistili v 6. měsíci laktace. Tyto výsledky se plně shodují s mými.
5.4. Zhodnocení vztahu stádia laktace na kvalitu sýřeniny Změny kvality sýřeniny v průběhu laktace znázorňuje graf 4. U plemene H byla nejlepší průměrná kvalita sýřeniny zjištěna v 1. měsíci laktace (1tř.), až do 4. měsíce následovalo zhoršení kvality sýřeniny, v 5. měsíci došlo k mírnému zlepšení a poté opět ke zhoršení, kdy nejhorší kvalitu sýřeniny jsem zaznamenala v 7. měsíci laktace (2,25 tř.), v posledních dvou měsících došlo opět ke zlepšení. U plemene C byla nejhorší průměrná kvalita sýřeniny zaznamenána ve 4. měsíci laktace (1,75 tř.), v následujících měsících docházelo k mírnému zlepšení, v 8. měsíci byla zjištěna nejlepší kvalita sýřeniny (1,14 tř.). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejlepší variační koeficient je u plemene H v 1. měsíci (0 %), nejhorší v 4. měsíci (43,301 %) (tab.10) u plemene C je nejlepší v 3. měsíci (29,397 %), nejhorší v 6. měsíci laktace (52,736 %) (tab.11).
37
Tab. 10. Hodnoty kvality sýřeniny v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace Průměr [třída]] Minimum Maximum 1,00 1 1 1 1,13 1 2 2 1,13 1 2 3 2,00 1 3 4 1,83 1 3 5 2,00 1 3 6 2,25 1 4 7 1,63 1 3 8 1,63 1 2 9
Sx 0 0,331 0,331 0,866 0,781 0,866 0,968 0,696 0,500
Vx [%]] 0 29,397 29,397 43,301 41,633 43,301 43,033 42,829 30,769
Tab. 11. Hodnoty kvality sýřeniny v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [třída]] Minimum Maximum 1,38 1 2 1 1,25 1 2 2 1,13 1 2 3 1,75 1 3 4 1,50 1 3 5 1,63 1 3 6 1,63 1 3 7 1,14 1 2 8 1,29 1 2 9
Sx 0,484 0,433 0,331 0,829 0,707 0,857 0,696 0,350 0,452
Vx [%]] 35,209 34,641 29,397 47,375 47,141 52,736 42,829 30,619 35,136
Graf 4: Změny kvality sýřeniny v průběhu laktace
kvalita sýřeniny
2,4 2,2 2 třída
H
1,8
C
1,6 1,4 1,2 1 1
2
3
4
5
6
měsíc laktace
38
7
8
9
Průměrné hodnoty kvality sýřeniny byly 1,62 u H a 1,41 u C. Od 3. měsíce laktace byla kvalita sýřeniny výrazně lepší u českého strakatého skotu. ČEJNA a CHLÁDEK (2007, B) ve svých měřeních zjistili, že v první třetině laktace byla nejhorší kvalita sýřeniny. S postupujícím stádiem laktace docházelo k jejímu zlepšování. Mé výsledky souhlasí s výsledky COULONA et al. in ČEJNA a CHLÁDEK (2006), který zjistil nejlepší kvalitu sýřeniny na začátku a konci laktace.
5.5. Zhodnocení vztahu stádia laktace na velikost nádoje Změny velikosti nádoje v průběhu laktace znázorňuje graf 5. U holštýnského plemene byl nejvyšší průměrný nádoj v 1. měsíci (12,06 kg), v následujících měsících docházelo k poklesu, kdy nejnižší nádoj byl zaznamenán v 5. měsíci (9,13 kg), v 6. měsíci došlo k mírnému zvýšení a pak opět k poklesu. U českého strakatého skotu byl nejvyšší nádoj ve 2. měsíci (12,91 kg) a v dalších měsících docházelo k poklesu až po minimum v 9. měsíci (7,43 kg). Ve 4., 5. a 9. měsíci laktace byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi oběma plemeny, v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Tab. 12 uvádí, že u plemene H je nejvyšší variační koeficient ve 4. měsíci (17,106 %), nejnižší v 5. měsíci (9,783 %), u plemene C je nejvyšší variační koeficient ve 2. měsíci (28,585 %) a nejnižší v 8. měsíci laktace (9,583 %) (tab.13).
Tab. 12. Hodnoty velikosti nádoje v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [kg]] 12,06 11,33 11,65 9,69* 9,13* 10,38 10,25 9,88 9,38*
Minimum Maximum 8,0 14,0 7,6 13,0 7,5 14,0 7,0 12,0 7,5 10,0 8,0 11,5 8,0 12,0 8,0 11,0 7,0 11,0 39
Sx 1,775 1,590 1,843 1,657 0,893 1,192 1,199 1,023 1,340
Vx [%]] 14,718 14,036 15,816 17,106 9,783 11,493 11,697 10,356 14,301
Tab. 13. Hodnoty velikosti nádoje v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [kg]] Minimum Maximum 12,88 8,0 18,0 1 12,91 10,0 21,5 2 12,69 10,0 17,0 3 11,69* 8,50 14,0 4 10,81* 8,50 14,0 5 10,13 6,50 13,0 6 9,95 7,0 14,0 7 9,43 8,0 11,0 8 7,43* 6,0 9,0 9 * statisticky průkazný rozdíl (P<0,05)
Sx 3,209 3,690 2,290 1,802 1,519 2,027 2,270 0,904 1,050
Vx [%]] 24,923 28,585 18,053 15,416 14,052 20,021 22,842 9,583 14,132
Graf 5: Změny velikosti nádoje v průběhu laktace
nádoj
kg
13,2 12,7 12,2 11,7 11,2 10,7 10,2 9,7 9,2 8,7 8,2 7,7 7,2
H C
1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
Klesající trend laktační křivky se více projevil u plemene C, u pleneme H nemůžeme vysledovat klasický tvar laktační křivky. Průměrný večerní nádoj u holštýnského skotu byl 10,41 kg a u českého strakatého skotu 10,88 kg mléka. Podle předpokladů by měl být nádoj vyšší u holštýnského plemene, ale lze to vysvětlit tím, že dojnice holštýnského plemene byly pouze prvotelky, kdežto mezi dojnicemi českého strakatého skotu byly i dojnice na 2. až 3. laktaci, kdy je produkce mléka vyšší. Obecně
40
lze očekávat, že po 90. dnech laktace u krávy dochází ke snížení mléčné užitkovosti v průměru o 1,5 – 2 % za týden. Jestliže pokles mléčné užitkovosti za týden je vyšší než odpovídá očekávanému průběhu laktace u dané krávy, lze usuzovat na nedostatečnou úroveň výživy, onemocnění apod. Jestliže pokles laktace po 90. dnech je nižší než 1 % za týden, lze usuzovat na to, že kráva nezabřezla nebo vrchol produkce mléka není takový, jaký by měl u dané krávy být s ohledem na její původ a genetické založení (LOUDA et al., 2000).
5.6. Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah kaseinu Změny obsahu kaseinu vlivem stádia laktace znázorňuje graf 6. U plemene H je nejnižší průměrný obsah kaseinu v 2. měsíci (2,57 %) a s postupující laktací dochází ke zvyšování, kdy maxima bylo dosaženo v 9. měsíci (3,12 %). U plemene C je křivka grafu obdobná, minimální obsah kaseinu byl zjištěn také ve 2.měsíci (2,66 %) a v následujících měsících docházelo k jeho postupnému zvyšování, nejvyšší obsah byl v 8. měsíci (3,26 %). Vysoce statistický průkazný rozdíl (P<0,01) mezi oběma plemeny byl zjištěn v 8. měsíci laktace, statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn v 9. měsíci (P<0,05), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Variační koeficient u H byl nejvyšší v 1. měsíci (9,538 %) a nejnižší v 9. měsíci (3,033 %) (tab.14), u C je nejvyšší variační koeficient také v 1. měsíci (11,190 %) a nejnižší v 2. měsíci laktace (3,384 %) (tab.15).
Tab. 14. Hodnoty obsahu kaseinu v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 2,61 2,57 2,60 2,77 2,89 2,94 2,99 2,99** 3,12*
Minimum 2,13 2,35 2,40 2,48 2,60 2,67 2,73 2,80 2,99 41
Maximum 3,01 2,81 2,90 3,02 3,00 3,22 3,29 3,35 3,25
Sx 0,249 0,170 0,161 0,222 0,151 0,176 0,165 0,180 0,094
Vx [%]] 9,538 6,596 6,220 8,020 5,246 5,985 5,543 6,008 3,033
Tab. 15. Hodnoty obsahu kaseinu v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [%]] Minimum Maximum 2,80 2,38 3,44 1 2,66 2,56 2,81 2 2,67 2,38 2,85 3 2,92 2,69 3,31 4 2,96 2,68 3,44 5 3,04 2,68 3,50 6 3,03 2,76 3,48 7 3,26** 3,01 3,46 8 3,26* 3,07 3,44 9 ** vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,01)
Vx [%]] 11,190 3,384 5,672 5,758 7,968 8,604 7,178 4,015 3,564
Sx 0,313 0,090 0,151 0,168 0,236 0,261 0,217 0,131 0,116
* statisticky průkazný rozdíl (P<0,05)
Graf 6: Změny obsahu kaseinu v průběhu laktace kasein 3,3 3,2 3,1 3
H
% kaseinu 2,9
C
2,8 2,7 2,6 2,5 1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
Průměrná hodnota obsahu kaseinu u plemene H byla 2,83 % a 2,96 % u plemene C. PETERKOVÁ (1999) uvádí průměrný obsah kaseinu 2,5 – 2,6 %. Z grafu 6 je patrné, že s postupujícím stádiem laktace dochází ke zvyšování obsahu kaseinu, což ve svých pokusech zjistili i ČEJNA et al. (2005). Rozdíl mezi prvním odběrem na začátku laktace a posledním odběrem na konci laktace činil u ČEJNY et al. (2005) 0,59 % kaseinu, v mém případě to bylo 0,51 % u H a 0,46 % u C.
42
5.7. Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah tuku Změny obsahu tuku v průběhu laktace znázorňuje graf 7. U plemene H se průměrný obsah tuku prvních 5. měsíců laktace držel přibližně na stejné hodnotě, v 6. měsíci byl zaznamenán pokles na nejnižší hodnotu (3,66 %), v dalších měsících následoval prudký vzestup až po maximum, které bylo zjištěno v 9. měsíci (4,74 %), u plemene C má křivka velmi podobný tvar, minimum bylo zjištěno rovněž v 6. měsíci (3,75 %) a maximum v 9. měsíci laktace (4,83 %). Statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi oběma plemeny byl zjištěn v 7. měsíci laktace, v ostatních měsících laktace byl rozdíl statisticky neprůkazný. Variační koeficient u plemene H byl nejvyšší v 1. měsíci (26,283 %) a nejnižší v 6. měsíci (7,227 %) (tab. 16), u plemene C byl nejvyšší také v 1. měsíci (20,675 %) a nejnižší v 5. měsíci (4,407 %) (tab. 17).
Tab. 16. Hodnoty obsahu tuku v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 4,07 4,05 4,06 3,98 3,98 3,66 3,70* 4,48 4,74
Minimum 2,83 3,10 2,84 3,19 3,43 3,29 2,91 3,94 3,94
43
Maximum 6,31 5,10 5,80 4,82 4,82 4,00 4,09 4,86 5,77
Sx 1,069 0,579 0,896 0,556 0,442 0,264 0,375 0,330 0,608
Vx [%]] 26,283 14,289 22,069 13,956 11,102 7,227 10,126 7,367 12,841
Tab. 17. Hodnoty obsahu tuku v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [%]] Minimum 4,08 3,11 1 3,94 3,40 2 3,99 3,48 3 4,01 3,49 4 3,94 3,64 5 3,74 3,57 6 4,21* 3,76 7 4,53 3,30 8 4,83 4,47 9 * statisticky průkazný rozdíl (P<0,05)
Maximum 5,65 4,30 4,55 4,40 4,21 4,26 4,90 5,38 5,26
Sx 0,844 0,267 0,367 0,321 0,174 0,208 0,324 0,659 0,278
Vx [%]] 20,675 6,774 9,105 8,003 4,407 5,558 7,706 14,541 5,748
Graf 7: Změny obsahu tuku v průběhu laktace tuk 5 4,85 4,7 4,55 4,4 % tuku 4,25 4,1 3,95 3,8 3,65 3,5
H C
1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
Průměrná hodnota obsahu tuku plemene H byla 4,08 % a 4,14 % u plemene C. HANUŠ (1995) uvádí, že obsah tuku kolísá od 3,00 % do 5,00 %. Výkyvy pod 3 % mohou naznačovat celkový nedostatek živin v krmné dávce nebo jejich špatné využití, popř. acidózu. Hodnoty 5 % resp. 6 % jsou průvodním jevem lipomobilizace při syndromu předpokládaného ztučnění krav. Také při alkalóze může dojít k poklesu obsahu tuku. Při ketóze a mastitidě je možný výkyv v obou směrech. Relativně nízký
44
obsah tuku u plemene holštýnskofrízského – 3,50 % uvádí ŽIŽLAVSKÝ et al. (1989 A). V průběhu laktace je nejnižší tučnost mléka ve 2. až 3. měsíci laktace a od 5. měsíce se tučnost mléka mírně zvyšuje (FRELICH, 2001). Ve výzkumu KADLECE et al. (1988) byl u krav ke konci laktace v období šest, čtyři a dva týdny před zaprahnutím zjištěn zvýšený obsah tuku a sérových bílkovin, obsah chlóru, sodíku, vápníku a somatických buněk.
5.8. Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah bílkovin Změny obsahu bílkovin v průběhu laktace znázorňuje graf 8. U holštýnského skotu byl nejnižší průměrný obsah bílkovin naměřen ve 2. měsíci laktace (3,23 %), v následujících měsících docházelo ke zvyšování obsahu bílkovin, v 6. měsíci došlo k mírnému poklesu a pak opět ke zvyšování až po maximum v 9. měsíci (3,81 %), u českého strakatého skotu byla nejnižší hodnota naměřena také ve 2. měsíci laktace (3,22 %), následoval vzestup a v 7. měsíci mírný pokles, ale v dalších měsících došlo opět k růstu obsahu bílkovin, kdy maxima bylo dosaženo v 9. měsíci (3,95 %). V 8. a 9. měsíci laktace byl mezi plemeny zjištěn vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,01), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Tab. 18 uvádí, že variační koeficient u plemene H byl nejvyšší v 7. měsíci (4,536 %) a nejnižší v 5. měsíci laktace (1,742 %), u plemene C byl nejvyšší v 1. měsíci (7,044 %) a nejnižší v 9. měsíci laktace (1,571 %) (tab. 19).
Tab. 18. Hodnoty obsahu bílkovin v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 3,27 3,23 3,51 3,66 3,67 3,68 3,56 3,69** 3,81**
Minimum 2,99 3,06 3,37 3,47 3,57 3,49 3,38 3,35 3,74
45
Maximum 3,43 3,35 3,68 3,80 3,79 3,93 3,94 3,76 3,95
Sx 0,142 0,099 0,090 0,098 0,064 0,125 0,162 0,127 0,068
Vx [%]] 4,361 3,082 2,564 2,678 1,742 3,396 4,536 3,560 1,773
Tab. 19. Hodnoty obsahu bílkovin v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [%]] Minimum Maximum 3,34 2,94 3,68 1 3,22 3,03 3,46 2 3,51 3,37 3,85 3 3,78 3,61 4,00 4 3,75 3,52 3,97 5 3,62 3,49 3,75 6 3,64 3,45 3,84 7 3,82** 3,66 3,98 8 3,95** 3,86 4,05 9 ** vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,01)
Vx [%]] 7,044 3,938 3,993 3,673 3,690 2,128 3,075 2,845 1,571
Sx 0,235 0,127 0,140 0,139 0,138 0,077 0,112 0,109 0,062
Graf 8. Změny obsahu bílkovin v průběhu laktace bílkovina 4,3 4,2 4,1 4 3,9 3,8 % bílkovin 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2
H C
1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
Průměrná hodnota obsahu bílkovin plemene H byla 3,56 % a 3,63 % u plemene C. Plemeno C mělo ve velké většině odběrů vyšší obsah bílkovin. Průměrné hodnoty obsahu bílkovin jsou mírně vyšší než hodnoty uváděné v literatuře. FRELICH (2001) uvádí, že variabilita obsahu bílkovin v průběhu laktace je poměrně nízká. Obsah bílkovin se pohybuje v rozmezí 2,90 až 3,60 % a vyšší hodnoty jsou zjišťovány na začátku a ke konci laktace. S tímto tvrzením ale nesouhlasí HANUŠ (1995), který uvádí nejnižší obsah bílkovin na začátku laktace. Mé rozbory také zjistily nejnižší
46
obsah bílkovin na začátku laktace. KAUFMANN a HAGEMAISTER (1987) tvrdí, že obsah bílkovin se snižuje na minimum, když produkce mléka dosahuje vrcholu. MÁCHA
(1986)
zjistil
nejnižší
variabilitu
procentického
obsahu
bílkovin
ve 4. až 7. měsíci laktace, což mým výsledkům odpovídá. Dle KUBEKOVÉ (2004) by rozdíl mezi obsahem mléčných bílkovin na konci a na začátku laktace u jednotlivých dojnic neměl být větší než 0,6 %. V našem případě byl rozdíl 0,54 % u plemene H a 0,61 % u plemene C. Podle KOUKALA (2004) dochází k poklesům bílkovin v mléce v letním období, kdy dojnice trpí tepelným stresem. Vlivem tepelného stresu dochází ke kumulaci produktů intermediálního metabolismu v krvi, zároveň se snižuje příjem potravy, dochází ke zhoršování zdravotního stavu. Naproti tomu se zvyšuje dechová frekvence, teplota těla, dojnice nadměrně pije. To má za následek snížení srdeční aktivity a nižší obsah bílkovin v mléce (KOUBKOVÁ et al., 2002).
5.9. Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah laktózy Změny obsahu laktózy v průběhu laktace znázorňuje graf 9. Nejnižší průměrný obsah laktózy u plemene H byl zaznamenán v 1. měsíci laktace (4,59 %), nejvyšší v 5. měsíci (5,32 %), u plemene C byl nejnižší obsah laktózy zaznamenán ve 2. měsíci laktace (4,70 %) a nejvyšší v 9. měsíci laktace (5,20 %). Mezi oběma skupinami dojnic byl v 1. měsíci laktace zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P<0,05), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Variační koeficient u plemene H byl nejvyšší v 6. měsíci (9,724 %), nejnižší ve 2. měsíci (4,037 %) (tab. 20), u plemene C byl nejvyšší v 8. měsíci (10,623 %) a nejnižší ve 2. měsíci laktace (3,683 %) (tab. 21).
47
Tab. 20. Hodnoty obsahu laktózy v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 4,59* 4,74 5,04 4,78 5,32 4,87 5,01 4,91 4,95
Minimum 4,32 4,44 4,50 4,40 4,90 4,34 4,51 4,33 4,37
Maximum 5,01 5,04 5,70 5,12 5,91 5,93 5,42 5,66 5,57
Vx [%]] 4,274 4,037 7,987 5,891 5,475 9,724 5,697 7,878 7,658
Sx 0,196 0,191 0,402 0,281 0,291 0,474 0,286 0,387 0,379
Tab. 21. Hodnoty obsahu laktózy v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [%]] Minimum Maximum 4,92* 4,50 5,60 1 4,70 4,50 5,02 2 5,00 4,53 5,41 3 4,96 4,11 5,54 4 5,08 4,37 6,00 5 4,87 4,40 5,44 6 4,98 4,38 5,56 7 5,11 4,35 6,00 8 5,20 4,75 5,76 9 * statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny (P<0,05)
Vx [%]] 6,758 3,683 5,011 7,813 9,824 8,077 7,695 10,623 6,439
Sx 0,333 0,173 0,251 0,387 0,499 0,393 0,383 0,533 0,335
Graf 9: Změny obsahu laktózy v průběhu laktace laktóza 5,4 5,3 5,2 5,1 % laktózy
5
H
4,9
C
4,8 4,7 4,6 4,5 1
2
3
4
5
6
měsíc laktace
48
7
8
9
Průměrná hodnota obsahu laktózy
byla 4,91 % u plemene H a 4,98 %
u plemene C. HANUŠ (1995) uvádí, že obsah laktózy kolísá zpravidla od 4,60 do 5,20 % s průměrem 4,70 – 4,80 %. Obsah laktózy v mléce kolísá nejméně ze všech složek. Je v záporné korelaci s počtem somatických buněk (-0,40 až –0,50), tzn. že indikuje zdravotní stav z hlediska poruch sekrece. Laktóza může klesnout také z důvodu drastického deficitu krmných dávek a samozřejmě při zvodnění. Dle GAJDŮŠKA a KLÍČNÍKA (1993) je laktóza jednou z nejstabilnějších složek mléka. Významné změny v jejím obsahu nastávají v důsledku mastitid a při metabolických poruchách v předžaludcích. HÖKL a ŠTĚPÁNEK (1962) uvádějí, že ke konci laktace poněkud klesá obsah jinak velmi stálého mléčného cukru. S tímto tvrzením souhlasí i výsledky výzkumu KADLECE et al. (1988), kteří zjistili, že u krav ke konci laktace v období šest, čtyři a dva týdny před zaprahnutím významně poklesl obsah laktózy a draslíku. ČEJNA a CHLÁDEK (2007 A) naměřili nejvyšší obsah laktózy ve 46. dni laktace a nejnižší ve 171. dni laktace.
5.10. Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah močoviny Změny obsahu močoviny v průběhu laktace znázorňuje graf 10. Nejnižší průměrný obsah močoviny byl u obou plemen v 1. měsíci laktace (23,83 resp. 23,41 mg.100 ml-1), až do maxima, kterého bylo dosaženo v 5. měsíci (42,29 resp. 41,91 mg.100 ml-1) docházelo ke zvyšování obsahu močoviny, ke konci laktace se obsah močoviny snižoval. Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Variační koeficient u plemene H byl nejvyšší v 1. měsíci (25,389 %), nejnižší v 6. měsíci (6,775 %) (tab. 22), u C byl nejvyšší v 9. měsíci (16,238 %) a nejnižší v 2. měsíci laktace (7,144 %) (tab. 23).
49
Tab. 22. Hodnoty obsahu močoviny v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [mg/100ml]] 23,83 30,17 30,82 31,49 42,27 31,92 30,81 28,18 31,78
Minimum 14,85 25,25 25,95 28,30 32,43 29,09 24,09 19,18 27,26
Maximum 34,32 35,17 41,51 42,71 50,08 34,49 37,22 34,48 39,85
Vx [%]] 25,389 12,715 17,344 14,009 12,742 6,775 12,407 15,150 12,173
Sx 6,051 3,836 5,346 4,412 5,388 2,162 3,823 4,269 3,869
Tab. 23. Hodnoty obsahu močoviny v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [mg/100ml]] 23,41 31,48 32,73 35,13 41,91 31,96 30,89 27,23 31,95
Minimum 16,80 27,93 27,75 29,96 36,81 26,50 24,84 22,61 22,91
Maximum 28,74 34,77 38,83 41,75 46,93 40,22 39,50 32,05 38,17
Vx [%]] 15,399 7,144 12,876 11,437 9,909 15,915 14,056 12,732 16,238
Sx 3,605 2,249 4,215 4,017 4,153 5,087 4,341 3,467 5,187
Graf 10: Změny obsahu močoviny v průběhu laktace Močovina 43 41 39 37 35 mg/100ml 33 31 29 27 25 23
H C
1
2
3
4
5
6
měsíc laktace
50
7
8
9
Obsah močoviny v mléce je odvislý od úrovně výživy ve vztahu k užitkovosti. Změny obsahu svědčí o překrmování dusíkatými látkami nebo nedostatku energie v krmné dávce (FRELICH, 2001). ČEJNA a CHLÁDEK (2006) uvádějí, obsah močoviny a počet SB slouží jako indikátory optimální výživy a zdravotního stavu. Výsledná koncentrace močoviny v mléce je převážně závislá na rovnováze mezi příjmem degradovatelného proteinu a dostupnými lehce stravitelnými sacharidy v krmné dávce. Fyziologicky únosný obsah močoviny v mléce je 15 – 30 mg/100 ml. V mém případě byla průměrná hodnota obsahu močoviny u plemene H 31,25 mg/100ml a 31,85 mg/100 ml u plemene C. Z grafu 10 je ovšem patrné, že v období od 4. do 7. měsíce laktace docházelo k překrmování dojnic dusíkatými látkami. GODDEN et al. (2001) in ČEJNA a CHLÁDEK (2007 A) naměřil nízkou
koncentraci močoviny
v prvních 60. dnech laktace, ke zvyšování hodnot močoviny v mléce docházelo mezi 60. a 150. dnem laktace.
5.11. Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah sušiny Změny obsahu sušiny v průběhu laktace znázorňuje graf 11. U holštýnského plemene byl nejnižší průměrný obsah sušiny zjištěn ve 2. měsíci laktace (12,54 %), nejvyšší na konci laktace (14,15%), u českého strakatého skotu byl nejnižší obsah sušiny zjištěn ve 3. měsíci laktace (12,26 %) a nejvyšší na začátku laktace v 1. měsíci (14,59 %). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Variační koeficient byl u H nejvyšší ve 3. měsíci (9,624 %), nejnižší v 7. měsíci (2,205 %) (tab. 24), u C byl nejvyšší v 1. měsíci (18,731 %) a nejnižší ve 4. měsíci laktace (3,711 %) (tab. 25).
51
Tab. 24. Hodnoty obsahu sušiny v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 13,91 12,54 13,36 12,98 13,10 13,50 13,11 13,55 14,15
Minimum 12,68 11,56 11,58 12,00 11,34 12,65 12,75 12,90 13,42
Maximum 15,73 14,18 14,88 14,19 14,50 16,39 13,49 14,81 15,26
Sx 0,899 0,778 1,286 0,688 1,064 1,138 0,289 0,627 0,572
Vx [%]] 6,460 6,200 9,624 5,303 8,122 8,433 2,205 4,627 4,045
Tab. 25. Hodnoty obsahu sušiny v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 14,59 12,91 12,26 12,99 13,30 13,19 13,68 13,97 13,98
Minimum 12,29 11,61 11,07 12,11 10,06 11,91 12,62 12,81 13,09
Maximum 21,38 14,17 14,39 13,67 17,37 14,19 15,49 16,63 15,45
Sx 2,732 0,743 1,050 0,482 2,215 0,644 1,020 1,271 0,759
Vx [%]] 18,731 5,759 8,566 3,711 16,657 4,885 7,458 9,101 5,431
Graf 11: Změny obsahu sušiny v průběhu laktace
sušina
%
14,8 14,6 14,4 14,2 14 13,8 13,6 13,4 13,2 13 12,8 12,6 12,4 12,2
H C
1
2
3
4
5
6
měsíc laktace
52
7
8
9
ZADRAŽIL (2002) uvádí průměrný obsah sušiny 12,75 %, v mém případě byl obsah sušiny zvýšený, průměrná hodnota u plemene H byla 13,36 % a 13,43 % u plemene C. U obou plemen byl vysoký obsah sušiny na začátku a ke konci laktace. ČEJNA a CHLÁDEK (2007 A) zjistili nejnižší obsah sušiny u holštýnského skotu ve 25. dni laktace a nejvyšší ve 206. dni laktace. Sušina mléka je závislá na obsahu bílkovin, tuku a laktózy. Všeobecně platí negativní korelace mezi množstvím nadojeného mléka a obsahem sušiny. Jak uvádí SUCHÁNEK et al. (1973), krávy nížinných dojných plemen mají obvykle nižší obsah sušiny v mléce (11,10 až 12,40 %) než horská plemena s kombinovanou užitkovostí maso – mléčnou. Stejně tak i my jsme naměřili nižší hodnoty obsahu sušiny u holštýnského plemene než u plemene českého strakatého.
5.12. Zhodnocení vztahu stádia laktace na velikost kaseinového čísla Změny kaseinového čísla v průběhu laktace znázorňuje graf 12. Nejvyšší průměrná hodnota KČ byla u obou plemen na konci laktace, u H v 7. měsíci (83,56%), u C v 8. měsíci (85,43 %), nejnižší obsah byl shodně ve 3. měsíci laktace (73,93 % resp. 75,96 %). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Variační koeficient byl u H nejvyšší ve 4. měsíci laktace (6,393 %), nejnižší v 8. měsíci (3,509 %) (tab. 26), u C byl nejvyšší v 6. měsíci (9,075 %) a nejnižší v 8. měsíci laktace (2,342%) (tab. 27).
Tab. 26. Hodnoty kaseinového čísla v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 79,87 79,45 73,93 75,59 78,61 79,99 83,86 83,64 81,81
Minimum Maximum 71,24 88,53 73,21 84,08 69,57 80,78 67,21 82,14 70,27 82,87 73,05 83,97 79,75 92,14 79,61 89,10 76,96 86,63 53
Sx 4,998 3,516 3,515 4,833 4,258 3,423 3,609 2,935 2,986
Vx [%]] 6,258 4,425 4,754 6,393 5,417 4,279 4,304 3,509 3,650
Tab. 27. Hodnoty kaseinového čísla v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [%]] 83,64 82,70 75,96 77,25 78,87 83,90 83,23 85,43 82,48
Minimum 69,79 75,43 68,99 71,79 73,77 74,03 76,51 82,14 79,49
Maximum 93,73 92,74 83,98 82,75 86,65 98,31 94,29 88,11 84,92
Sx 6,416 5,769 4,882 3,378 3,658 7,614 5,653 2,000 2,078
Vx [%]] 7,671 6,976 6,427 4,373 4,638 9,075 6,792 2,342 2,520
Graf 12: Změny kaseinového čísla v průběhu laktace
Kaseinové číslo - NIR 85,5 84 82,5 81 %KČ-NIR 79,5
H C
78 76,5 75 73,5 1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
Průměrné hodnoty kaseinového čísla byly 79,34 % u plemene H a 81,50 % u C. Kasein v mléce se často vypočítá na základě vynásobením celkového obsahu bílkovin v mléce faktorem tzv. kaseinovým číslem Obsah kaseinu získaný tímto způsobem je pouze orientační. Tento faktor je průměrné kaseinové číslo, které se běžně pohybuje v rozsahu od 0,7 do 0,8 pro směsná mléka a odpovídá 70 až 80 % obsahu celkových bílkovin. U mléka individuálních dojnic se objevuje větší kolísání. Kaseinové číslo se však značně mění v průběhu roku a u jednotlivých stád a plemen. Kaseinové číslo se může dokonce podstatně měnit i ze dne na den následkem vlivu povětrnostních podmínek (PETERKOVÁ, 1999 54
5.13. Zhodnocení vztahu stádia laktace na počet somatických buněk Změny počtu somatických buněk v průběhu laktace znázorňuje graf 13. Nejnižší průměrný počet somatických buněk u H byl zjištěn na konci laktace v 9. měsíci (38,24 tis/ml), nejvyšší na začátku laktace a to ve 2. měsíci (100,92 tis/ml). U C byl nejnižší počet ve 3. měsíci laktace (84,57 tis/ml) a nejvyšší, stejně jako u H, ve 2. měsíci (108,37 tis/ml). V 9. měsíci laktace byl mezi oběma skupinami dojnic zjištěn velmi vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,001), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Variační koeficient byl u H nejvyšší v 9. měsíci (56,279 %), nejnižší ve 4. měsíci (4,208 %) (tab. 28), u C byl nejvyšší v 1. měsíci (26,845 %) a nejnižší v 9. měsíci laktace (8,834 %) (tab. 29).
Tab. 28. Hodnoty počtu somatických buněk v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Průměr [tis./ml]] 99,03 100,92 88,02 87,91 90,14 73,35 87,78 92,56 38,24***
Minimum Maximum 68,31 131,87 16,74 126,87 70,08 103,15 80,48 92,29 78,43 109,53 34,31 88,42 69,15 106,54 81,48 109,58 23,60 93,28
Sx 23,351 33,141 12,039 3,699 11,780 16,709 12,057 8,574 21,520
Vx [%]] 23,58 32,84 13,68 4,21 13,07 22078 13,74 9,26 56,28
Tab. 29. Hodnoty počtu somatických buněk v průběhu laktace u plemene C Průměr Měsíc laktace [tis./ml]] Minimum Maximum Sx Vx [%]] 93,68 45,56 120,90 25,148 26,845 1 108,37 86,05 125,10 10,352 9,552 2 84,57 63,60 104,40 12,556 14,848 3 89,05 69,94 102,81 9,375 10,529 4 90,51 74,59 109,68 12,554 13,870 5 79,95 60,48 97,77 13,149 16,447 6 88,98 70,93 108,23 11,455 12,873 7 93,96 75,98 104,64 11,132 11,848 8 90,31*** 78,90 105,92 7,977 8,834 9 *** velmi vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,001)
55
Graf 13: Změny počtu somatických buněk v průběhu laktace Somatické buňky 109 103 97 91 85 79 SB tis/ml 73 67 61 55 49 43 37
H C
1
2
3
4
5
6
7
8
9
měsíc laktace
ČEJNA a CHLÁDEK (2006) uvádějí, že počet somatických buněk bývá využíván jako indikátor zdravotního stavu mléčné žlázy. Současně je tento ukazatel používán při proplácení mléka. Zvýšený počet SB bývá spojován s onemocněním mléčné žlázy, které se projevuje narušenou a změněnou sekrecí mléčných složek. ČSN 57 0529 připouští maximální počet somatických buněk v mléce 300 000 v 1 ml u výběrové jakosti, u jakosti I. II. III. Nejvýše 500 000 somatických buněk v 1 ml. V mém případě byl průměrný obsah somatických buněk u plemene H 84,22 tis./ml mléka a 91,04 tis./ml u plemene C. Tyto hodnoty naznačují, že mléčné žlázy dojnic byly v dobrém zdravotním stavu. KADLEC et al. (1988) uvádí, že počet somatických buněk bývá zvýšen na začátku laktace, podstatné zvýšení počtu somatických buněk je zaznamenáno na konci laktace, kdy se mléko mění ve starodojný sekret. Zřetelně je to možno pozorovat při poklesu denního výdojku u dojnic českého strakatého plemene pod 3 kg. Podle KOPECKÉHO et. al (1981) je nejnižší obsah somatických buněk v mléce ve 3. až 6. měsíci laktace, což se zhruba shoduje s mými výsledky. Z výsledků ČEJNY a CHLÁDKA (2006) je patrné, že počet SB se zvyšuje s postupující fází laktace.
56
6. ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu. Dosažené výsledky lze interpretovat následovně. O vztahu stádia laktace na velikost aktivní kyselosti lze říci, že hodnoty pH byly nejvyšší na začátku, uprostřed a konci laktace. U plemene C byly hodnoty vždy o něco vyšší než u plemene H. Vysoce statistický průkazný rozdíl mezi plemeny byl v 7. měsíci laktace (P<0,01), v 8. měsíci statisticky průkazný rozdíl (P<0,05), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Titrační kyselost se během laktace u obou plemen zvyšovala. U holštýnského skotu byla průměrná hodnota vyšší (7,32 SH) než u českého strakatého skotu (7,30 SH). Statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny nebyl zjištěn. Syřitelnost byla nejkratší na začátku, uprostřed a na konci laktace. Syřitelnost byla lepší u plemene C, kde průměrná hodnota byla 206,4 s. u plemene H 210,4 s. Statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny nebyl zjištěn. Kvalita sýřeniny byla nejlepší na začátku a konci laktace. U českého strakatého skotu byla kvalita sýřeniny lepší (1,41) než u holštýnského skotu (1,62). Statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny nebyl zjištěn. Velikost nádoje klesala s postupující laktaci, výrazněji však u plemene C. Průměrný večerní nádoj byl vyšší u C (10,88 kg resp.10,41 kg mléka). Statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi plemeny byl zjištěn ve 4., 5. a 9. měsíci laktace. Obsah kaseinu se u obou plemen zvyšoval s postupující laktaci. Hodnoty kaseinu byly vždy vyšší u plemene C. V 8. měsíci byl zjištěn vysoce statisticky průkazný (P<0,01) a v 9. měsíci statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi plemeny. Obsah tuku se zvyšoval ke konci laktace. Se snižujícím se nádojem stoupal obsah tuku. Průměrná hodnota za laktaci byla vyšší u C (4,14 % resp. 4,08 %). V 7. měsíci laktace byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi plemeny. Obsah bílkovin stejně jako obsah tuku stoupal ke konci laktace. Vyšší obsah za laktaci byl opět u C (3,63 % resp. 3,56 %). V 8. a 9. měsíci laktace byl zjištěn vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,01) mezi plemeny.
57 Obsah laktózy v průběhu laktace byl velmi rozkolísaný, ale dalo by se říct, že ke konci laktace byl obsah vyšší. Opět byla průměrná hodnota vyšší u C (4,98 % resp.
4,91 %). Statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) mezi plemeny byl zjištěn pouze
v 1. měsíci laktace. Obsah močoviny byl nejnižší na začátku a nejvyšší uprostřed laktace. Průměrná hodnota byla vyšší u C (31,85 mg/100 ml resp. 31,25 mg/100ml). Statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny nebyl zjištěn. Obsah sušiny byl nejvyšší na začátku a zvyšoval se i ke konci laktace. Opět byla průměrná hodnota vyšší u C (13,43 % resp. 13,36 %). Statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny nebyl zjištěn. Kaseinové číslo bylo nejvyšší na začátku a v druhé polovině laktace. Vyšší hodnoty byly naměřeny u C (81,50 % resp. 79,34 %). Statisticky průkazný rozdíl mezi plemeny nebyl zjištěn. Počet somatických buněk byl nejvyšší na začátku laktace. Vyšší počet byl u českého strakatého skotu (91,04 tis./ml resp.84,22 tis./ml mléka). V 9. měsíci laktace byl zjištěn velmi vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,001) mezi plemeny.
Z dosažených výsledku mohu usoudit, že: •
stádium laktace výrazně ovlivňuje jak složení mléka, tak i jeho technologické
vlastnosti. • dojnice českého strakatého skot mají vyšší obsah mléčných složek než dojnice holštýnského skotu.
58
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BERAN, O., VONDÁŠEK,L.: Cílem je plodná, dlouhověká a bezproblémová kráva, Agro magazín 05/2005, s. 26-28.
COUVREUR, S., HURTAUD, C., MARNET, P. G., FAVERDIN, P., PEYRAUD, J. L.: Composition of Milk Fat from Cows Selected for Milk Fat Globule Size and Offered Either Fresh Pasture or a Corn Silage – Based Diet, J. Dairy Sci., 2007, 90:392 – 403.
ČEJNA, V., CHLÁDEK, G.: Porovnání dojnic holštýnského a montbeliardského plemene, Náš chov 01/2006, s. 22-24., A
ČEJNA, V., CHLÁDEK, G.: Vliv stádia a pořadí laktace na technologické vlastnosti kravského mléka, Potravinářská revue 04/2006, s. 62-65., B
ČEJNA, V., CHLÁDEK, G.:Analýza rozdílů v sýrařských vlastnostech mléka mezi dojnicemi holštýnského a montbeliardského plemene, Potravinářská revue 01/2006, s. 60-65, C
ČEJNA, V., CHLÁDEK, G.: Vliv stádia laktace na vybrané mléčné ukazatele holštýnských
dojnic
na
první
laktaci,
[cit.
2007-04-18],
dostupné
z:
http:/ /www.old.af.mendelu.cz/mendelnet2004/obsahy/zoo/cejna.pdf> A
ČEJNA, V., CHLÁDEK, G.: Význam sledování změn poměru tuk/bílkovina v mléce holštýnských dojnic, [cit. 2007-04-23], dostupné z: http://www.agr.hr/jcea/issues/jcea64/pdf/jcea64-18.pdf> B
ČEJNA, V., CHLÁDEK, G.: Individuální sýřitelnost mléka holštýnských dojnic a jejich vztah
k pořadí
a
stádiu
laktace,
[cit.
2007-04-23],
http://www.vscht.cz/tmt/prehlidky/2005/souhrn%20MaS2005.pdf.> C 59
dostupné
z:
ČEJNA, V., RŮŽIČKOVÁ, J., CHLÁDEK, G.: Změny obsahu kaseinu vlivem stádia laktace a jeho vztah k vybraným ukazatelům mléka u dojnic holštýnského plemene skotu, Den mléka 2005, Sborník referátů, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2005, s. 71-72. ISBN: 80-213-1327-7.
ČERVENÝ, Č.:– Mléko jako potravina, Farmář 02/2004, s. 43-46.
ČSN 57 0529
DOLEŽAL, O., HLÁSNÝ, J., JÍLEK, F., HANUŠ, O., VEGRICHT, J., PYTLOUN, J., MATOUŠ, E., KVAPILÍK, J.: Mléko, dojení, dojírny. AGROSPOJ, Praha 2000, s. 241.
DREVJANÝ, L., KOZEL, V., PADRŮNĚK, S.: Holštýnský svět. ZEA Sedmihorky, s. r. o., 2004, s. 344. EMANUELE, S. M.: Feeding for Milk Components and Milk Yield, [cit. 2005-11-25], dostupné:
.
FORMAN, L.: Mlékárenská technologie II. VŠCHT Praha, 1996, s. 217: ISBN: 80-7080-250-2.
FRELICH, J. a kol.: Chov skotu. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta 2001, s. 211: ISBN: 80-7040-512-0.
GAJDŮŠEK, S.: Laktologie. MZLU Brno 2003, s. 84: ISBN: 80-7157-657-3.
GAJDŮŠEK, S.: Mlékařství II (cvičení). MZLU Brno 1999, s.84: ISBN: 80-7157-2780.
GAJDŮŠEK, S.: Mlékařství II. MZLU Brno 2000, s. 142.: ISBN: 80-7157-342-6.
60
GAJDŮŠEK, S., KLÍČNÍK, V.: Mlékařství. Vysoká škola zemědělská, Brno 1993, s. 129.
GRIEGER, C., HOLEC, J.: Hygiena mlieka a mliečných výrobkov. Bratislava, 1990, s. 181 – 186.
HALIČ, F., KOŠVANEC, K.: Obecná zootechnika cvičení. České Budějovice, JU ZF 1998, s. 193.
HANUŠ, O. et al.: Složení a technologické vlastnosti mléka od dojnic ve střední části laktace a jejich vzájemné vztahy. Živočišná výroba, 1995, 40, 12, s. 555-561.
HANUŠ, O.: Indikační význam a hodnoty některých složek a vlastností mléka pro použití v praxi. Výzkum v chovu skotu. 01/2005, s. 6-10.
HOLEC, J. a kol.: Hygiena a technologie mléka a mléčných výrobků. SPN, Praha 1989, s. 362.
HÖKL, J., ŠTĚPÁNEK, M.: Hygiena potravin II, mléko a mléčné výrobky. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1962, s. 426. ISBN: 07-115-62.
CHLÁDEK, G., ČEJNA,V.: Význam dusíkatých látek mléka pro výrobu sýrů, Náš chov 07/2005, s. P18 – P20.
CHOLLANGI, A., HOSSAIN, Md. M.: Separation of proteins and lactose from dairy wastewater, Cemical Engineering and Processing, 05/2007, s. 398-404.
JELÍNEK, P., KOUDELA, K. a kolektiv: Fyziologie hospodářských zvířat. MZLU Brno 2003, s. 414.
61
KADLEC, I., BAZALA, L., CVAK, Z., RYŠÁNEK, D., SEVERA, P.: Výroba, nákup a zvyšování jakosti mléka, Středisko technických informací potravinářského průmyslu Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu, Praha 1988, s. 232.
KAHÁNKOVÁ, L.:: Zdroje variability mléčných složek, Šlechtitel, prosinec 2005, s. 24-26.
KAUFMANN, W., HAGEMAISTER, H. : Composition of milk. In : Word animal science – Dairy cattle production. Amsterdam, 1987. s. 107-164.
KOUBKOVÁ, B. et al.: Influence of high environmental temperatures and evaporative cooling on some physiological, hematological and biochemical parameters in high – yielding dairy cows. Czech Journal of Animal science, 2002, 47, 8 :309-318. ISSN 1212-1819
KOUKAL, P.: Jak ovlivnit produkci a obsah mléčného proteinu? Náš chov, 09/2004, s. 20-23.
KRATOCHVÍL, L. a kol.: Mlékařství. SPN, Praha 1978, s. 318.
KRATOCHVÍL, L. a kol.: Výroba mléka. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, Praha 1988, s. 272. KUBEKOVÁ, K.: Obsah mléčných složek jako kritérium výživy a zdraví. Náš chov, 11/2004, s. P26-P28.
KUŽELA, L.: Význam mléka ve výživě člověka, Den mléka 1997, Katedra chovu skotu a mlékařství ČZS AF ČZU a ISV Praha, 1997, str. 15, ISBN: 80-213-0337-9.
62
LOUDA, F. a kol.: Základy chovu mléčných plemen skotu. Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, Praha 1994, s. 36.
LOUDA, F. a kol.: Chov skotu. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2000, s. 186.
MÁCHA, J.: Genetické parametry obsahu a produkce bílkovin mléka skotu. In: Acta Universitatis agriculturae (Brno), fac. Agronomica, XXXIV, 1986, č. 2, s. 245-252.
McKENZIE, H.: Milk proteins chemistry and molecular biology. Academic Press, New York and London, 1971, s. 552. MIKŠÍK, J.: Plemena skotu. Státní plemenářský podnik, koncernový podnik Brno 1990, s. 30.
MIKŠÍK, J., ŽIŽLAVSKÝ, J.: Chov skotu. MZLU Brno 2005, s. 149.
MOTYČKA, J.:– Holštýnské plemeno, jeho chov a šlechtění v ČR, Černostrakaté novinky, 02/2005, s. 6-11.
MOTYČKA, J., VACEK, M., ŠLEJTR, J., CHLÁDEK, G., VONDRÁŠEK, L., PAZDERA, J, : Šlechtění holštýnského skotu. Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Praha 2005, s. 87.
PATERKOVÁ, L,: Význam kaseinu a podílu volných mastných kyselin v syrovém mléce pro výrobu mlékárenských výrobků a možnosti jejich stanovení, Problematika prvovýroby mléka XXll, Milcom servis a. s. Praha 1999, s. 20-22.
SEYDLOVÁ, R.: Rozbory a hodnocení kvality mléka, Náš chov, 06/2002, s. P1-P2.
SNÁŠELOVÁ, J., MARKOVÁ, M., VEJDOVÁ, M., VODIČKOVÁ, M.: Zastoupení dusíkatých látek syrového kravského mléka. Náš chov, 04/2002, s. 40-41.
63
STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J.: Biometrika. MZLU, Brno 2003, s. 194. SUCHÁNEK, B. a kol.: Zvyšování produkce mléka. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1973, s. 380, ISBN: 07-081-73.
TICHÁ, M., ŘEŘUCHOVÁ, M.: Srovnání dojnic českého strakatého skotu a holštýnského skotu, Náš chov, 09/2005, s. 24-26.
URBAN, F.: Chov dojného skotu. APROS 1997, s. 289, ISBN 80-901100-7-X.
VELÍŠEK, J.: Chemie potravin 1. OSSIS Pelhřimov 1999, s. 352.
WALDNER, D. N., LOOPER, M., STOKES, S. R., JORDAN, E. R.: Managing Milk Compositon: Normal Sources of Variation, 2001. [cit. 2005-11-25], dostupné z: .
YOUNG, A.: Using records to evaluate produstion, Dairy Extension Specialist Utah State University, Logan, Utah, AG/Dairy04, [cit. 2005-11-25] dostupné z: .
ZADRAŽIL, K.: Mlékařství. Česká zemědělská univerzita v Praze a ISV Praha, 2002, s. 127, ISBN 80-86642-15-1.
ZÁVODSKÁ, I.: Český strakatý skot – jedno z původních plemen. Farmář, 06/2002,. s. 46-47.
ŽIŽLAVSKÝ, J., KAHOUN, J., MIKŠÍK, J.: Chov skotu, VŠZ Brno 1989, s. 251, A.
ŽIŽLAVSKÝ, J., MIKŠÍK, J., GAJDŮŠEK, S., POSPÍŠIL, Z.: Průběh a variabilita složek a vlastností mléka krav v prvních 100 dnech laktace, Živočišná výroba, 34 (LXII), č. 8, 1989, s. 675-685, B.
64
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. 1. Obsah některých primárních součástí v syrovém kravském mléce Tab. 2. Složení proteinů kravského mléka Tab. 3. Hodnocení kvality sýřeniny Tab. 4. Hodnoty aktivní kyselosti v průběhu laktace u plemene H Tab. 5. Hodnoty aktivní kyselosti v průběhu laktace u plemene C Tab. 6. Hodnoty titrační kyselosti v průběhu laktace u plemene H Tab. 7. Hodnoty titrační kyselosti v průběhu laktace u plemene C Tab. 8. Hodnoty sýřeniny v průběhu laktace u plemene H Tab. 9. Hodnoty sýřeniny v průběhu laktace u plemene C Tab. 10. Hodnoty kvality sýřeniny v průběhu laktace u plemene H Tab. 11. Hodnoty kvality sýřeniny v průběhu laktace u plemene C Tab. 12. Hodnoty velikosti nádoje v průběhu laktace u plemene H Tab. 13. Hodnoty velikosti nádoje v průběhu laktace u plemene C Tab. 14. Hodnoty obsahu kaseinu v průběhu laktace u plemene H Tab. 15. Hodnoty obsahu kaseinu v průběhu laktace u plemene C Tab. 16. Hodnoty obsahu tuku v průběhu laktace u plemene H Tab. 17. Hodnoty obsahu tuku v průběhu laktace u plemene C Tab. 18. Hodnoty obsahu bílkovin v průběhu laktace u plemene H Tab. 19. Hodnoty obsahu bílkovin v průběhu laktace u plemene C Tab. 20. Hodnoty obsahu laktózy v průběhu laktace u plemene H Tab. 21. Hodnoty obsahu laktózy v průběhu laktace u plemene C Tab. 22. Hodnoty obsahu močoviny v průběhu laktace u plemene H Tab. 23. Hodnoty obsahu močoviny v průběhu laktace u plemene C Tab. 24. Hodnoty obsahu sušiny v průběhu laktace u plemene H Tab. 25. Hodnoty obsahu sušiny v průběhu laktace u plemene C Tab. 26. Hodnoty kaseinového čísla v průběhu laktace u plemene H Tab. 27. Hodnoty kaseinového čísla v průběhu laktace u plemene C Tab. 28. Hodnoty počtu somatických buněk v průběhu laktace u plemene H Tab. 29. Hodnoty počtu somatických buněk v průběhu laktace u plemene C
65
Graf 1. Změny aktivní kyselosti v průběhu laktace Graf 2. Změny titrační kyselosti v průběhu laktace Graf 3. Změny syřitelnosti v průběhu laktace Graf 4. Změny kvality sýřeniny v průběhu laktace Graf 5. Změny velikosti nádoje v průběhu laktace Graf 6. Změny obsahu kaseinu v průběhu laktace Graf 7. Změny obsahu tuku v průběhu laktace Graf 8. Změny obsahu bílkovin v průběhu laktace Graf 9. Změny obsahu laktózy v průběhu laktace Graf 10. Změny obsahu močoviny v průběhu laktace Graf 11. Změny obsahu sušiny v průběhu laktace Graf 12. Změny kaseinového čísla v průběhu laktace Graf 13. Změny počtu somatických buněk v průběhu laktace
66
