Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Chovatelsko - etologické zhodnocení chovu slonů v zoologických zahradách Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Radek Filipčík, Ph.D.
Nina Hradilová Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Chovatelsko - etologické zhodnocení chovu slonů v zoologických zahradách“ vypracovala samostatně a pouţila literárních zdrojů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Tato práce je studentským materiálem a můţe být pouţita jak ke studijním, tak i ke komerčním účelům, a to pouze se souhlasem vedoucího práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně, dne …………………………… Podpis studenta....………………………
PODĚKOVÁNÍ
Touto formou bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Radkovi Filipčíkovi, Ph.D. za odborné konzultace, podporu a vedení v průběhu zpracování bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům Zoologické zahrady Zlín Lešná, za moţnost praxe v pavilonu slonů a za zprostředkování odborných, literárních zdrojů.
ABSTRAKT V předkládáné bakalářské práci „ Chovatelsko – etologické zhodnocení chovu slonů v zoologických zahradách “, jsou prezentovány všechny doposud literárně dostupné zdroje s vlastními poznatky, získané v zoologických zahradách a při konzultacích s ošetřovateli slonů. Tyto poznatky se týkají převáţne chovu slonů a všech aspektů souvisejícimi s chovem. Například: způsob krmení a ustájení, zdravotní problematika, výcvik, denní reţim a péče o zvíře. Také jsem se prostřednictvím odborných publikací, zabývala studiem Etologie slonů ve volné přírodě. Zajímavé je především jejich chování vůči všem rodinným příslušníkům. Počínaje typickým matriarchálním společenstvím, pečlivou hierarchií, péčí o mládě aţ po pohřeb svých blízkých. Na základě získaných informací jsem pevně přesvedčena, ţe ačkoliv jakýkoliv druh slona, i kdyţ není v naší republice hospodářským zvířetem, dokáţe celosvětový problém s hrozbou vyhubení těchto zajímavých tvorů, zachránit a ovlivnit do jisté míry kdokoliv z nás. Uţ jenom tím způsobem, ţe nebude nakupovat výrobky ze slonoviny a bude proti jejich prodeji protestovat. S tímto cílem vznikla tato práce.
Klíčová slova: slon, chobotnatci, Zoologická zahrada
ABSTRACT The following bachelors thesis „Ethologic and zootechnical research of elephants´ rearing in Zoos“ presents the available literary sources and my own observations obtained at a Zoo and during consultations with elephants´ tenders. These observations refer mainly to elephants´ rearing and to all aspects associated with their breeding, e.g. the manner of feeding and stabling, healthcare, dealing with illnesses, training, daily routines and care. Hereinafter, I was concerned with studying elephants´ ethology in nature, basing my research on scientific literature. Elephants´ behaviour within their family takes a special interest within the research. The initial point is their typical matriarchal behaviour, specific hierarchy, the cubs’ care and burials of their family members. Based on the obtained information, I´m convicted that any kind of elephant grown up in captivity, as far as the elephants are not
domestic animals, can at least partially
solve the worldwide problem of the extermination of these interesting and beautiful wild animals. Everyone is able to contribute to their salvation by for example not buying products made of ivory and protesting againts the sale of similar products. That was the main goal of this thesis – to save the elephants.
Key words: elephant, proboscideans, proboscis, ivory
OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 10 3. 1 Zoologická systematika ...................................................................................... 10 3. 2 Vývoj slonů ..........................................................................................................11 3. 3 Anatomie slona ................................................................................................... 14 3. 4 Sloní smysly........................................................................................................ 17 3. 5 Diference mezi slonem africkým a indickým ..................................................... 18 3. 6 Slon v lidské společnosti..................................................................................... 20 3. 7 Chování slonů ve volné přírodě .......................................................................... 22 3. 7. 1 Sloní rodina ................................................................................................. 22 3. 8 Chov slonů v přírodní rezervaci.......................................................................... 24 3. 9 Chov slonů v zoologické zahradě ....................................................................... 26 3. 9. 1 Chov slonů v Zoo Lešná ............................................................................. 27 3. 9. 2 Chov slonů v Zoo Ústí nad Labem ............................................................. 32 3. 9. 3 Bezpečnost práce u slonů v Zoo ................................................................. 35 3. 9. 4 Zdravotní problematika v chovu slonů v Zoo ............................................. 36 4 METODIKA A MATERIÁL ....................................................................................... 37 5 VÝSLEDKY ............................................................................................................... 38 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 39 7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 40 8 OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA ......................................................................................... 42
1 ÚVOD Při bakalářském studiu oboru zootechnika jsem se doposud dozvěděla spoustu zajímavých informací o různých druzích hospodářských zvířat. O těch, která se nám, jako malým dětem nejvíce líbí, v dětských kníţkách, nebo zoologických zahradách se příliš informací nedostalo, a proto jsem se touto cestou začala zajímat o největšího, doposud ţijícího suchozemského savce na světě. Jak jsem jiţ předeslala, v naší republice se člověk potká se slonem pouze v Zoo, cirkuse a nebo má to štěstí v naučné knize, či dokumentárním filmu. To se i mne stalo osudným při etologickém pozorování zvířat v zoologické zahradě. Šarmantní a gigantická „ postavička slona “, s vesele kývajícím se chobotem a přátelským, upřímným pohledem mne na pár hodin uhranula natolik, ţe jsem ve svém volném čase sbírala informace o tomto pozoruhodném, ţivočišném druhu. Smutným, avšak pravdivým faktem bohuţel je, ţe díky bezohlednosti člověka, je právě slon, současným symbolem ohroţeného světa divoké Afriky. V této práci se Vás budu snaţit seznámit s tímto gigantickým, avšak elegantním a překvapivě moudrým tvorem.
„ Sloni jsou záhadní a inteligentní tvorové, kteří nám jsou velmi blízcí způsobem společenského soužití “. zoolog Ian Douglas - Hamilton
8
2 CÍL PRÁCE Sumarizace a zpracování informací o slonech z literárních internetových zdrojů. Srovnání sloních druhů. Pozorování slonů v zoologických zahradách, posouzení úrovně chovu. Zhodnocení způsobů chovu v zoologických zahradách. Vlastní etologický výzkum, který v práci předkládám, zahrnuje konzultace s ošetřovateli slonic v zoologické zahradě, pozorování v jejich podmínkách v zajetí, jak ve venkovních, tak ve vnitřních prostorách.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1 Zoologická systematika Říše: Ţivočichové (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) Třída: Savci (Mammalia) Řád: Chobotnatci (Proboscidea) Podřád: Meriteria (Moeritherioidea), vymřelí Podřád: Mastodonti (Mastodontoidea), vymřelí Podřád: Dinoteria (Deinotherioidea), vymřelí Podřád: Baryteria (Barytherioidea), vymřelí Podřád: Sloni (Elephantoidea) Čeleď: Stegodontovití (Stegodontidae), vymřelí Čeleď: Slonovití (Elephantidae), převáţně vymřelí Rod: Elephas Druh: Slon indický (Elephas maximus) Rod: Loxodonta Druh: Slon africký (Loxodonta africana) (Denis-Huot, 2002)
8
10
3. 2 Vývoj slonů Afričtí a asijští sloni patří do řádu Proboscidea – coţ znamená kopytnatci s chobotem - „ chobotnatci “. Tito giganti jsou posledními představiteli kategorie ţivočichů, jejichţ skutečný předek je neznámý. Jediným pro nás ověřeným faktem je, ţe sloni před 55 miliony lety byli obojţivelníci. Tento prapředek dal základ zhruba dalším 300 druhům. První chobotnatci pocházejí bezpochyby z Afriky a jihovýchodní Asie. Mladší druhy se rozšířili na všechny kontinenty kromě Antarktidy a Austrálie. Nejstarší známý chobotnatec Moeritherium, jehoţ zkameněliny byly nalezeny v Egyptě zhruba 100 km od Káhiry, patřil do jedné čeledi, která vyhynula v období starších třetihor (zhruba 40 aţ 25 milióny let). Tento ţivočich s mohutnou tělesnou stavbou velký zhruba jako zakrslý hroch ţil před 45 milióny let v egyptských mokřinách. Neměl kly ani chobot, ale byl vybaven dlouhým nosem – podobný nosu tapíra. Oči a uši měl postaveny vysoko na hlavě, jak je typické pro mořské savce. Proto mohl ţít zcela ponořen ve vodě. Moeritherium neměl ţádné vlastnosti, které by prokázaly ţe by skutečně mohl být sloním předkem. Je řazen do řádu chobotnatců dle tvaru lebky a dle morfologie končetin a chrupu, pro který jsou charakteristické špičáky ve tvaru klů. Vývoj směřoval ke gigantickým rozměrům. Nárust rozměrů jejich těl a zkracování krků vyvolávalo potřebu dlouhého, neobvyklého přívěsku na podávání potravy ze země do úst. A tak se zrodil sloní chobot. Vývoj směřoval i ke změně chrupu. Nejstarší chobotnatci měli dva spodní kly ve tvaru lopaty či lţíce. Před 1 miliónem let, se na jihu Ameriky objevily druhy se spirálovitě utvořenými kly. Známe tři podřády: Dinotherium – vyhynulí chobotnatci Mastodontoidea – hlavní kmen Gomphotheriidea Elephantoidea Chobotnatci podřádu Gomphotheriidae dosahovali výšky 3 metrů, vyskytovali se v Africe a Asii aţ do konce starších třetihor, byly vybaveni dlouhými kly, lehce stočenými dolů, které byly při narovnání zhruba stejně dlouhé jako samotný chobot. Naopak 11
chobotnatci podřádu Dinotherium měli kly pouze v dolní čelisti, také stočeny směrem dolů a u některých druhů dokonce i dozadu. Tento podřád vyhynul zhruba před 1. miliónem let. První
chobotnatci
podřádu
Mastodontoidae
se
objevily jako
součást
rodu
Paleomastodon na severu Afriky zhruba před 40. milióny let. Byli stejné výšky, jako dnešní sloni, avšak jejich tělo bylo pokryto chlupy a bylo masivnější. Měli dva velké kly v horní čelisti a dva menší,mírně stočené směrem dolů, v dolní čelisti. Horní řezáky se postupem času prodluţovaly, kdeţ to dolní řezáky se zkracovaly (před 40. milióny let) dokud tento druhy nevyhynul v době ledové. Zástupci podřádu Elephantoidae se začali vyvíjet v období mladších třetihor (před 16. milióny let). Známým předchůdcem slona a mamuta byl Primelefas – tento druhy měl spodní kly, které postupně zanikly a horní kly, které naopak velmi intenzivně rostly. První mamuti se vyskytovali v Africe ( před 3. milióny let ). Dosahovali aţ do výšky 400 cm v ramenech a připomínali dnešní asijské slony s delšími kly. Někteří z těchto mastodontů se velmi dobře přizpůsobili svému teritoriu, jejich tělo bylo pokryto hustou, načervenalou srstí, která je chránila před zimou. „ Boule “ na lebce a ramenech slouţili jako rezervoár tuku pro překonání dlouhého hladovění a nepříznivých podmínek. Dlouhé a masivní kly byly stočeny směrem nahoru, a slouţily k vyhrabávání rostlin ukrytých pod sněhem a ke hrabání v zemi. Pařili k lovným zvířatům našich předků. Díky obrovské síle těchto zvířat byl
jejich lov vţdy spojen s velkým
nebezpečím.Vyhynutí mamutů na konci doby ledové, znamenalo i záhadné zmizení neandrtalců ve starší době kamenné (před 40. 000 let). Zmizení mamutů není dodnes zcela jasné. Příčinou zřejmě bylo náhlé oteplení klimatu, změny ve vegetaci, či následkem přírodní katastrofy, epidemii. Ze dvou dochovaných čeledí slonů se vyvinuly dva poslední druhy které známe dodnes. Jsou mezi nimi markantní rozdíly, ať uţ fyzické, či etologické. Rod Elephas do kterého řadíme slona asijského se vyvinul v Africe, poté se však rozšířil do jiţní Euroasie. Rod Loxodonta kam patří slon africký se objevil před 1, 5 milióny let. V současnosti ţijí dva poddruhy: slon pralesní (Loxodonta africana cyclotis), který ţije ve velkých pralesech Afriky a slon savanový (Loxodonta africana africana). Převáţná většina slonů vede samostatný a dosud patřičně
neprozkoumaný ţivot v hlubokých deštných 12
pralesech. Jsou označováni jako „ sloni se zaoblenýma ušima “ jsou menší, neţ jejich příbuzní ze savany. Výška k ramenům je zhruba 240 cm. Druhy ţijící na rovinách mohou dosahovat aţ 400 cm. Jejich uši jsou menší a zaoblenější. Tělo je tmavší, pokryto výraznějším chmýřím, které je dominantní na bradě a chobotu, také mají uţší a rovné kly. Jejich charakteristické rysy vznikly přizpůsobením se ţivotu v pralese. Poslední druh slona afrického, je také označován jako slon trpasličí (Loxodonta africana pumilio). Dosahuje maximální výšky 200 cm. Ţije ve velkých pralesích, ve stádech a vyznačuje se výraznou lebkou. Vědci je označili jako třetí plemeno, které lze povaţovat za samostatný druh, podobně jako lev x tygr. Je o nich známo, ţe vykazují kombinaci vlastností výše uvedených dvou plemen. Sloni jsou posledními přeţívajícími druhy, z mnoha plemen chobotnatců. Laicky je můţeme přirovnat k hrochům, nebo nosoroţcům. Není tomu tak, ve skutečnosti jsou anatomicky nejspjatější např.: s kapustňákem, damanem (Denis-Huot, 2002).
13
3. 3 Anatomie slona Vývoj slona z pohledu fyzického, psychického a etologického je výsledkem dlouhého procesu vývoje. Základní „ sloní “ vlastností označujeme jeho gigantismus. Samec slona dosahuje průměrné výšky 330 cm v ramenech, ale vyskytují se i jedinci s výškou 380 cm. Samci váţí v průměru 4, 5 aţ 5 tun a někteří vzácní jedinci dosáhli hmotnosti aţ 7 tun. (V roce 1955 byl v Angole odchycen samec, který měřil asi 350 cm a váţil 10 tun). Samice jsou menší, dosahují výšky asi 305 cm a váţí zhruba 3, 5 – 4 tuny. V růstu slonů můţeme pouţít přímé úměry: čím je slon starší, tím je také větší. Gigantické tělo jim do značné míry způsobuje řadu problémů. Například s končetinami, na které je od narození kladena velká tělesná zátěţ, proto musí růst dostatečně rychlým tempem, aby mohly unést váhu těla a umoţnit chůzi. I kdyţ vypadají primitivně, jejich sloupovitý tvar umoţňuje ideální podpírání těţkého těla a jejich chodidla jsou povaţovány za „ anatomický originál “. Chodidla jsou vybaveny pěti od sebe oddělenými prsty, zakončenými kopýtkovým nehtem, nebo velkým nehtem. První anatomický rozdíl dosud zachovaných druhů je právě v končetinách. Slon africký má 4 kopýtkové nehty na předních a 3 na zadních nohou, zatímco slon asijský má na stejných místech 5 a 4 kopýtkové nehty. Při chůzi našlapují pouze na poslední články prstů, proto jsou označováni jako „ prstochodci “ stejně tak jako psi a koně. Vzhledem k vysoké váze, tím pádem i velké zátěţi na chodidla, byl u slonů vyvinut silný, vazivový polštář mezi prsty, který tlumí nárazy a umoţňuje zvířeti „ ploskochůzi “. (Nosná plocha sloní nohy je obrovská, více neţ 9000 cm čtverečních). Dle sloní stopy mohou odborníci určit i věk zvířete, například chodidlo mladých jedinců má přesné okraje, zatímco chodidlo starších slonů má méně ostré linie. Dalším a zároveň nejdůleţitějším znakem slonů je jejich chobot. Díky gigantickému tělu, je slon vybaven touto „ třetí rukou “ právě proto, aby si byl schopen opatřit potravu, bez nutnosti pokleknutí (otrhávání listů z větví, trhání plodů atd...). Vznikl díky splynutí horního rtu s nosem a jejich synchronizovanému prodlouţení. Dosahuje délky aţ 215 cm a je natolik dlouhý, ţe někteří jedinci jej musí při chůzi jemně zavinout. Protoţe je velmi těţký, váţí zhruba 160 kg, je snadné si vysvětlit, proč si jej obmotávají kolem klů. Funkce chobotu jsou opravdu velmi rozmanité. Jednak slouţí jako nos – k dýchání, je zde uloţeno centrum čichu, který je vyvinut mnohem
14
markantněji, neţ zrak, či sluch, tak plní i svoji úlohu v příjmu potravy. Slon je schopen ucítit vodu, aţ na 20 km vzdálenou, zároveň na tuto vzdálenost dokáţe ucítit i sexuální povolnost jiné slonice. Chobot plní i funkci silné končetiny, pomocí které dokáţe vyvrátit strom, slouţí jako obranná zbraň, kterou zasadí velmi silné, dokonce i smrtelné rány. Síla je podmíněna obrovským zastoupením svalů, kterých můţe obsahovat aţ 40 000! (Lidské tělo má pro srovnání zhruba 693 svalů). Dále je neodmyslitelným nástrojem při sloní „toaletě“, kdy slouţí jako „ sprcha “. Další zbraní, kterou byl tento gigant vývojem vybaven, jsou kly. Můţeme je povaţovat za přerostlé řezáky, které jsou pokryty sklovinou pouze na koncích. Jejich růst probíhá po celý ţivot zvířete, a to od kořenů, které jsou zasazeny v dásních, v lebce. Tolik vzácná slonovina je tvořena ze směsi zuboviny a chrupavek v obalu z kalciových solí. Nedostatek minerálů podstatně ovlivňuje jejich velikost a sílu. Růst klů probíhá časněji u samců, neţ u samic. Dle opotřebení můţeme rozlišovat, jestli je slon „ pravák “, či „ levák “. U zvířat, která se bez klů narodila, je prokázána zvýšená agresivita a podráţděnost. Kly stejně jako zuby, mohou trpět bolestivými, zubními kazy. Váha klů u samců: 27 – 40 kg, váha klů u samic: 11 kg Další sloní pozoruhodností, je jejich chrup. Kaţdá polovina čelisti obsahuje pouze jednu stoličku, které v ústech slouţí, jako dva mohutné, mlecí kameny. Potrava je rozmělňována pohybem do předu a do zadu, přesně naopak jako je u přeţvýkavců do stran. Zuby se vyměňují zhruba šestkrát za ţivot. S postupem stáří se radikálně mění jejich velikost i hmotnost. Viz tabulka. Tabulka 1: Výměna stoliček A
B
C
D
I.
5
9, 6
3
II.
7
73
6-7
III.
10
190
13
IV.
10
950
26
V.
12
2500
30 - 40
VI.
13
3800
45 - 52
15
A – generace stoliček, B – počet lamel, C – hmotnost (g), D – věk při výměně stoliček (roky)
Sloní kůţe obsahuje četné rýhy a čáry. Díky této struktuře, je schopna neustále měnit svůj povrch, čili ovlivňovat termoregulaci. Optimální tělesná teplota je 36, 5 °C. Slon nemá potní ţlázy. Jediné ţlázy, které můţeme na tomto savci nalézt, jsou mohutné spánkové, umístěné mezi okem a uchem, které produkují silně zapáchající sekret. U samic se vyvinuly dvě mléčné ţlázy, umístěné v prsní krajině. Kůţe (na hřbetě silná aţ 3 cm), je převáţně holá. Hrubé chlupy nalezneme na chobotu a konec ocasu tvoří pár mohutných, elastických ţíní, které mohou dorůstat aţ do délky 90 cm. Ochranné, jemné ochlupení mají oči a uši. Velké uši slouţí jako velmi důleţitý chladící aparát, často jsou označovány jako „ vějíř slona “. Čím je větší teplo, tím je častěji pouţívají. Mohou dorůstat do šířky aţ 180 cm a mimo to jsou také rozpoznávacím znakem mezi sloními druhy i jedinci. Mohutná sloní hlava, je pravidelného a vypouklého tvaru. Musí být dostatečně silná, aby unesla velkou váhu chobotu a klů a především mozku, který váţí 4 – 6 kg. Mozek při narození dosahuje 35% váhy, proto slůně musí projít sloţitým fyzickým i psychickým vývojem, který je důleţitý pro jeho intelekt.
Tabulka 2 : Hmotnost sloních orgánů
Kostra: 1600 kg
Svaly: 2700 kg
Kůţe: 1000 kg
Chobot: 120 kg
Boltce: 80 kg
Plíce: 137 kg
Srdce: 18 kg
Játra: 105 kg
Ledviny: 18 kg
Slezina: 12 kg
Ţaludek: 40 kg
Slinivka: 1, 8 kg
Mozek: 4 kg
Varlata: 3 kg, Vaječníky: 0, 120 kg
16
3. 4 Sloní smysly Zrak Oči jsou v poměru k mohutné hlavě velmi drobné, dosahují v průměru 4 cm. Jejich velikost je srovnatelná s okem lidským. Duhovka je většinou oříškově hnědého, nebo zelenavého zbarvení. Kromě dolního a horního víčka, je vybaveno ještě víčkem třetím „ mţurkou “ (typickým pro drůbeţ) a hustými a dlouhými řasami. Slon jejich prostřednictvím dokáţe vyjádřit všechny druhy emocí: strach, lásku, nenávist i zlobu. V zoologických zahradách byla pokusy zjištěna výborná ostrost vidění – srovnatelná s člověkem. Čich Čichové centrum, které je uloţeno v chobotu je velmi dobře vyvinuto. Slon dokáţe ucítit vodu, aţ na 20 km vzdálenost. Studium těchto gigantů prokázalo, ţe se jednotlivci mezi sebou rozpoznávají právě pomocí čichu (pachové stopy výměšků ţláz, dle pachu exkrementů). Chuť Chuťové papily, uloţené na jazyku umoţňují výborné rozlišení chuťových vlastností potravy. Sluch Sloní sluch je povaţován za jedinečný, v porovnání s ostatními savci. Jeho vyjímečnost doplňuje i komunikace pomocí infrazvuků, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné a jejichţ prostřednictvím se sloni dorozumívají na desítky kilometrové vzdálenosti.
Hmat Nejcitlivějším místem – s největším počtem nervových vláken, je špička chobotu. Její pomocí dokáţí ve volné přírodě bravůrně posbírat drobná semena plodů. Mimo to, po celém povrchu těla se také rozprostírají místa, citlivá na nervová zakončení. Tyto místa jsou ošetřovateli slonů vyuţívána k jejich ovládání - nejčastěji v zoologických zahradách, cirkusech a Indii. (Redmond, 1999)
17
3. 5 Diference mezi slonem africkým a indickým Slon africký (Loxodonta africana) je od prvního pohledu větší a mohutnější, neţ slon indický hmotnost: samec 4 aţ 6 tun, samice 3 aţ 4 tuny rozšíření: původně po celém území Afriky na jih od Sahary, kromě pouští způsob obţivy: přísný vegetarián průměrný věk: 12 aţ 15 let maximální věk: 50 aţ 60 let hlava s výrazným čelem má podstatně výraznější ušní boltce má mohutnější a delší kly nejvyšším bodem těla není hlava, ale hřbet kůţe na chobotu obsahuje hluboké rýhy špička chobotu je vybavena dvěma prstíky chobot je trochu kratší přední noha ma 5 kopýtek, zadní 3 kopýtka rozlišujeme 3 zeměpisné poddruhy: - slon jihoafrický (Loxodonta africana africana) ţije pouze v rezervacích - slon stepní (Loxodonta africana oxyotis) je největší a má na přední i zadní noze 4 kopýtka - slon pralesní (Loxodonta africana cyclotis) má menší uši a jemnější tělesný rámec rozšíření bylo drasticky omezeno díky pytlákům slonoviny, (celkový počet do 500 000 kusů) je méně známý neţ slon indický, jelikoţ pro obtíţnější lov je málokdy chován v Zoo,
či
cirkusech
18
Slon indický (Elephas maximus) je menší, neţ slon africký hmotnost: samec do 5 tun, samice do 3 tun rozšíření: od Indie po Čínu, Srí Lanku, Sumatru, Borneo způsob obţivy: býloţravec, trávy a dřeviny průměrný věk: 15 let maximální věk: 70 – 81 let hlava má menší ušní boltce, charakteristická je výrazná a mohutnější čelní kost a vyklenutá páteř vrchol lebky je nejvyšším bodem těla špička chobotu má jen jeden prstík kly rostou pouze samcům, ale i těm mohou někdy chybět přední noha má 5, zadní 4 kopýtka dle tvaru lebky rozlišujeme 4 zeměpisné poddruhy: - slon cejlonský (Elephas maximus maximus) čato nemá kly - slon bengálský (Elephas maximus bengalensis) - slon sumatránský (Elephas maximus sumatranus) velmi vzácný, má čtvercový tvar boltců - slon malajský (Elephas maximus hirsutus) výrazné ochlupení těla vyskytuje se ve stavech: do 40 000 kusů ve volné přírodě, 3000 kusů v zajetí Srí Lanka: 1800 kusů Čína: 8000 kusů Barma: 3000 kusů V Asii je s dlouholetou tradicí úspěšně domestikován (Redmond, 1999).
19
3. 6 Slon v lidské společnosti Pracovní sloni (jihovýchodní Asie) Dodnes jsou vyuţíváni pro práci v lese a jako „ taţná zvířata “. Převáţně na Srí Lance. Pomáhají tahat kmeny vzácných, pralesních stromů. Na čajových plantáţích „ plejí “ 60 let staré čajové keře. Maximálně je slon schopen unést 1400 kg. Pracovní sloni však nemůţeme povaţovat za pravá, domácí zvířata. Jejich majitelé je záměrně nerozmnoţují a získávají je poněkud drastickým způsobem (do jámy) – odchytem z divočiny.
Posvátné zvíře (jihovýchodní Asie) Hinduistické i buddhistické podobenství: po dotknutí se slona získávají slepí působivé dojmy. Buddhisté věří, ţe Buddha byl ve svém minulém ţivotě vzácným, bílým slonem Chadantou se stříbrným chobotem. Jiné buddhistické legendy uvádí, ţe Buddha sestoupil do dělohy jeho matky jako bílý slon. Nejslavnější a nejušlechtilejší slon, chovaný pro účely bohosluţeb v chrámě, má jako jediný právo nést zub Buddhy. Hinduistický bůh moudrosti: Ganéša je i králem slonů. I v Evropě slon ztělesňuje mytologickou bytost. Řeckého básníka Homéra inspirovaly lebky mamutů (sloních předků) k básni o Polyfémovi.Také báje o Kyklopech vznikly na základě nalezených sloních lebek, s velkými otvory v lebce na chobot.
Sloni v umění Obrazy slonů můţeme najít po celém světě, ve všech uměleckých slozích. Nejstarší malby jsou malby jeskynní, za to nejslavněji je slon vyobrazen mistrem Rembrandtem, který vytvořil portrét jednoduchou uhlokresbou podle slona indického, který byl jako první viděn v Amsterdamu.
20
Váleční sloni Bohuţel v historii byli sloni zneuţíváni jako „ válečné, obří zbraně “. Např.: v bitvě proti Alexandru Velikému. Vojevůdce Hannibal překonal s 90 000 vojáky a 50 slony Pyreneje a Alpy. Naposled se uplatnili v druhé světové válce, kdy na Barmě budovali válečné cesty a mosty a vyprošťovali vojenská vozidla a odváţeli raněné.
Slon jako oběť Neřešitelným problémem, díky kterému patří slon do skupiny ohroţených druhů, je lov slonů (převáţně afrických) - pro slonovinu. Člověk slona pokládá za pandořinu skříňku s pokladem uvnitř - v podobě klů. Cena slonoviny se díky nepřetrţité poptávce vyšplhala aţ na 150 dolarů / 1 kg. Export slonoviny jenom do USA stojí ročně ţivot 32. 000 slonům.
Slon jako exemplář Slon je z drtivé většiny nejoblíbenějším zvířetem, které najdeme v zoologické zahradě – ovšem ne v kaţdé. V ČR je díky velké komplikovanosti s transportem a finanční náročností chov slonů omezen. Řádově můţeme počítat do 10 ks.
Evropské zoologické zahrady chovají: 449 samic a 49 samců slona indického 260 samic a 39 samců slona afrického Ohroţenost druhu: Dříve se v Africe vyskytovalo miliony kusů slonů, ale díky pytlákům slonoviny, jejich stavy rapidně klesly. V současné době se nejvíce zdrţují v Národních parcích, kde mají zajištěno wellfare, a i bezpečí. Dle IUCN je lov slonů protizákonný a je přísně trestán. Je třeba brát na vědomí, ţe kaţdý z nás můţe pomoci slony chránit o to tím, ţe nebude
nakupovat
výrobky
ze
slonoviny
protestovat.(Redmond, 1999).
21
a
proti
jejich
prodeji
bude
3. 7 Chování slonů ve volné přírodě
Sloni se dnes vyskytují převáţně v národních parcích Afriky, a to od Sahary na Jih. Dříve byli rozšířeni téměř po celé Africe. V současné době zbyly z původně rozsáhlých oblastí pouze ostrůvkovitě rozmístněné a lokálně omezené areály. V jiţní Africe je největší zastoupení v Botswaně, Zimbabwe, Namibii a JAR, a to konkrétně v chráněných rezervacích a parcích. Ţijí v savanách, pouštích, horských oblastech i pralesích. Slonům hrozí v současné době vyhubení. Nejdříve byli hromadně vybíjeni v Asii a v současnosti zavládá tato hrozba i na území Afriky. V roce 1950 ţilo v Africe 2500 000 slonů. V roce 1987 necelých 700 000. V roce 1989 bylo vyvraţděno 90 000 kusů. Situaci také značně nepříznivě ovlivňuje drastické mizení tropického pralesa, v rychlosti aţ 40 ha / minutu. (Vágner, 1992) 3. 7. 1 Sloní rodina Sloni se vyznačují ţivotem ve sloţitě uspořádaných společenstvích. V pásmech s bohatou vegetací se sloní rodina přemisťuje velmi zřídka, za to v suchých oblastech překonávají dlouhé vzdálenosti po trasách, které se po celý ţivot nemění. Sloni jsou silně rodinně zaloţená zvířata. Mládě chrání a pečují o ně vedle matky i ostatní dospělé samice ze stáda. Počet slonů se v jednotlivých klanech liší. Na území parku v keňské Amboseli lze napočítat zhruba 500 ks. 350 samic s mláďaty, rozdělených zhruba do 50 klanů a 150 dospělých slonů, kteří střídavě pobývají vţdy s určitou skupinou. Mezi dospělými samicemi jsou vţdy vybudovány silné, citové vazby. Po kaţdém odloučení, či při setkání se vţdy objeví bouřlivé projevy radosti ze setkání, veselé troubení, kontakty choboty a veselé plácání ušima. Sloní rodina je vţdy vedena nejstarší a tudíţ i nejzkušenější samicí, která si ještě od své matky velmi dobře pamatuje, kde nalezne napajedla a hojnou potravu, vzdálená i 22
na desítky kilometrů. Z tohoto hlediska, lze tedy snadno odvodit, jak to, ţe sloni mají dobře vyvinutou paměť? Logicky z toho důvodu, ţe společně ţijí po několik desítek generací. U samic probíhá říje několikrát do roka, zhruba v dvouměsíčních cyklech. Porodnost slonů je závislá na zdrojích potravy. Za příznivých podmínek rodí slonice jednou za 4 aţ 5 let. V obdobích velkého sucha můţe mortalita mláďat dosáhnout aţ 100%. Porod probíhá nejčastěji v noci. Na konci březosti, která trvá 22 měsíců, slonice porodí v průměru 130 kg mládě. Sloní matka rodí ve stoje a slůně, které je chráněno plodovými obaly padá na zem. Situace probíhá jednak kousek v ústraní od sloní rodiny, nebo přímo v jejím středu, kdy je matka i se slůnětem podporována ostatními členy. Sloní novorozenec je jako kaţdý savec ihned po porodu odkázán na mateřské mléko, které přijímá ústy a všeobecně se dá konstatovat, ţe se vyvíjí velmi rychle. Začíná chodit ihned po porodu. Slonice má dvě mléčné ţlázy, které se dva týdny před porodem nalijí mateřským mlékem. Sloţení mléka se v průběhu laktace výrazně mění.
Sloţení sloního mléka:
5 - 9 % tuku 5 - 7 % laktózy ( mléčný cukr ) 4 % bílkovin 80 % voda 1% minerální látky 1 litr mléka / slůně přijme 880 kcal ( denně vypije 12 litrů mléka ). Od narození do čtyř let roste rovnoměrně a za měsíc přibývá na váze o 9 aţ 20 kg. Ve čtyřech letech uţ je dobře vidět rozdíl mezi sloním samečkem a samičkou, protoţe sloní samci rostou rychlejším tempem. Proto také matka potřebuje více potravy pro tvorbu mléka, kdyţ je slůně samčího pohlaví. Vědecká pozorování v terénu potvrdily, ţe při nedostatečné výţivě matky, ( v období sucha ) je daleko větší mortalita slůňat – samců. To také vysvětluje, proč je ve volné přírodě více sloních samic, neţ samců.
23
Sloní mládě potřebuje doteky, jak uţ od matky, nebo jiného blízkého příbuzného , a to kaţdých pár minut, jen tak pro ujištění . Někdy se drţí matky za ocas, při cestě savanou, podobně jako cvičení sloni v cirkusech. Matka o mládě pečuje dva roky.
Dospělí sloní samci ţijí samotářsky, nebo ve volných seskupeních. V období zvaném „ musth “si hledají slonici vhodnou k páření. V tomto období bývají nejagresivnější. V Indii se sloni chovaní pro práci, v čase říje přivazují k řetězům, aby nedošlo k ušlapání, nebo poranění ošetřovatelů. Sloni svolní k páření, přeházejí ze skupiny do skupiny a vyhledávají samici svolnou a vhodnou k rozmnoţovacímu aktu. Pokud se setkají dva stejně velcí a silní jedinci, dochází aţ k několikahodinovému boji o samici. (Larousse, 1995).
3. 8 Chov slonů v přírodní rezervaci Stádo slonů v rezervaci Sambura se v časných ranních hodinách popásá cestou k řece. Je tvořeno samicemi a jejich mláďaty. Samci jsou z matriarchátu vyloučeni. Den po dni, měsíc po měsíci se stáda pohybují po stejných stezkách a jejich členové se zaměstnávají stejnými činnostmi. Někdy se při pastvě trochu rozptýlí, ale udrţují mezi sebou kontakt občasným zatroubením nebo zvuky ve vysokém tónu, neslyšitelnými pro lidské ucho. Dorozumívání slonů je účinné. Ultrazvuk se nese – zvlášť v pustých otevřených prostorech savany – na velkou vzdálenost. Matriarchální stádo vede nejstarší samice. Je nejen vůdkyní stáda, ale i jeho pamětí, ostatní ji věrně poslouchají. Jsou to její příbuzné – sestry, neteře, sestřenice a dcery. Její znalost obývaného území a stezek, po nichţ se její předchůdci od nepaměti ubírali, mají zásadní význam. Nejlépe ví, kde najít v různých obdobích potravu a vodu a jak se vyhnout nebezpečí. Díky její úţasné paměti získávají tyto vědomosti postupně její mladší příbuzné, které ji napodobují.
Na rozdíl od primátů, jejichţ společenské vztahy se odbývají jen v rámci vlastní skupiny, mají sloní samice vazby také k jiným stádům, jejichţ členy jsou také bliţší
24
nebo vzdálenější příbuzní. V období dešťů, kdy je dostatek potravy, se tyto „ rodiny “ znovu spojují do obrovských stád, coţ posiluje sociální kontakt. Jakmile se však potrava stane vzácnější, znovu se rozdělí. Slonice z jednoho stáda tráví ţivot společně a vazby mezi nimi jsou velmi silné. Nikdy nemají spory a chovají se k sobě velmi něţně. Kdyţ rodina potká skupinku „ přítelkyň “, samice se navzájem pozdraví propletením chobotů, naráţením klů o sebe nebo plácáním ušima a po celou dobu hlučně troubí. Značnou péči věnují slabším členům stáda, ať uţ mladým, zraněným či nemocným. Ţivot sloních samců je zcela jiný. V dospívání jsou donuceni opustit stádo. Jsou nezkušení, a proto se zdrţují v malých skupinách přibliţně stejného věku poblíţ samic. Ve stáří 20 aţ 25 let se osamostatňují a pohybují se s velkou pravidelností v přesně vymezených územích. Občas je doprovázejí – jako páţata rytíře – jeden nebo dva mladší společníci. V době říje se připojují znovu k samicím. Po mnohých potyčkách, které během dlouhých let vybojují, získávají cit pro odhad poměru a sil, a tedy k ustavení hierarchie, která rozhoduje o pořadí při pastvě, u napajedel i při páření. Nepotřebují bojovat. Pokud je struktura populace zdravá a nedojde k narušení této pyramidy, dostanou mladší samci příleţitost k páření jen krátce na začátku a ke konci říje samic. U samců starších třiceti let se v určitých ročních obdobích projevují tělesné změny. Jejich spánkové ţlázy zduří a vyměšují páchnoucí hustou kapalinu; vnitřní část jejich zadních nohou silně vlhne a jejich penisy se zbarvují dozelena. V období říje, která kaţdoročně trvá dva aţ tři měsíce, se jejich chování mění. Stávají se velmi agresivními a hierarchie ztrácí platnost. Říjící samice se prosazují bez ohledu na své postavení a jsou nejvíce odpovědné za rozmnoţování stáda. V období říje, také dochází k nejčastějším útokům slona na člověka. Jak ve volné přírodě, tak i v zajetí je pro sloní samce toto období typické nadměrnou agresivitou.(Larousse, 1995).
25
3. 9 Chov slonů v zoologické zahradě Všeobecně lze říci, ţe zvířata chovaná v zajetí se obvykle doţívají delšího věku neţ jejich divocí příbuzní ve volné přírodě. Pro slony to ovšem neplatí. V zajetí netrpí nedostatkem potravy a jsou uchráněni před přirozenými nepřáteli a pytláky. Přesto hynou v podstatně niţším věku. Úmrtnost slonů v zajetí je dokonce vyšší neţ jejich porodnost. V České republice se sloni chovají pouze v zajetí, a to v zoologických zahradách, do kterých jsou transportováni po obvyklém odchycení z volné přírody, nebo zde doţívají sloni cirkusoví. V současné době jsou v následujících, početních stavech: Zoo Ústí nad Labem: Slon indický – 2 ks (chov od roku 1985) Zoo Ostrava: Slon indický – 3 ks Zoo Lešná: Slon africký – 3 ks (chov od r. 2003) Zoo Liberec: Slon indický – 2 ks (chov od r. 1958) Zoo Praha: Slon indický – 2 ks Zoo Dvůr Králové: slon africký – 2 ks Poţadavky na chov slonů v zajetí: odborná, ošetřovatelská péče (speciálně vyškolený personál) vhodně zvolený prostor k chovu (odpovídající chovné prostory, splnění parametrů, rozměry) zajištění wellfare (vytvoření optimálních, ţivotních podmínek) vytvoření optimální skupiny (správná velikost skupiny, sloţení) trénink se zvířaty (zajištění ovladatelnosti a poslušnosti zvířete) vytvoření optimálních podmínek pro umělou, či přirozenou reprodukci schopnost chovu novorozených, či odstavených zvířat zajištění vyváţené krmné dávky po celý rok zajištění lékařské péče (prevence, v případě potřeby) informace veřejnosti (vzdělání pro návštěvníky Zoo)
26
3. 9. 1 Chov slonů v Zoo Lešná Zoo Zlín – Lešná chová od roku 2003 3 slonice slona afrického (Loxodonta africana). Zvířata jsou dovezena téhoţ roku z Kürgerova národního parku v Jiţní Africe, kde do odchytu ţila přirozeným, plnohodnotným ţivotem v divočině. Kálí – narozena v roce 1994 Zola – narozena v roce 1995 Ulu – narozena v roce 1996 V zajetí jsou sloni chováni dle principu denního reţimu, který je rozdělen podle ročního období. Dle sezónnosti je také sestavena krmná dávka. Krmná dávka – zimní období / kus / den Seno: 30 kg Řepa: 10 kg Jablka: 15 kg Mrkev: 15 kg Tvrdý chléb: 5 kg (vařená rýţe) Zelí: 2 kg Granule: 5 kg Okusy stromů, větví – ad libitum, voda – neomezeně (termoregulovaná napaječka) Krmná dávka – letní období / kus / den Zelená píce: 50 kg Seno: 10 kg Jablka: 15 kg Mrkev: 10 kg Ostatní (meloun, banán, salát) : 10 kg Tvrdý chléb: 5 kg Granule: 5 kg + Okusy stromů, větví – ad libitum, voda – neomezeně (termoregulovaná napaječka)
27
Doplňková krmná směs pro slony (Zoo Lešná) Sloţení: Úsušky pícnin, pšeničné otruby, sojový extrahovaný šrot (výrobek obsahuje suroviny z geneticky modifikovaných organismů - GMO), slunečnicový - extrahovaný šrot, ječmen
Doplňková krmná směs obsahuje v kg: Dusíkaté látky 16, 1 % Tuk 3, 2 % Vláknina 15, 2 % Popel 10, 6 % Vitamin A 62 700 m.j. Vitamin D 3 6900 m.j. Vitamin E (alfatokoferol) 130 mg Měď 15, 5 mg Způsob pouţití: Doplňková krmná směs, je určena pro slony v zoologických zahradách. Zkrmuje se granulovaná v dávce 1, 5 – 5 kg / ks / den v závislosti na stáří a sloţení krmné dávky. Krmnou směs je nutno skladovat v suchu a obaly je nutno umístit na neprodyšné podloţky. Doporučuje se zkrmovat při dostatku nezávadné, pitné vody. Oblíbené krmení: banány, jablka, loupané mandarinky, hrozny, rajčata, mrkev, okusy ovocných stromů (vrba, mirabelka, habr, buk) Středně oblíbené krmení: řepa, zelí (1 hlávka / kus / den – nadýmá), brokolice, celer Neoblíbené krmení: okus jasanu, lípy, smrku Pamlsky: usušený chléb (pouţívá se při výcviku)
28
Ustájení slonic (Pavilon „sloninec“)
Venkovní prostory: celková výměra: 2190 m2 hrazení: obvodové betonové zdi 172 m dlouhé, lanové ohradníky 56 m dlouhé (ocelová lana o průměru 20 mm) výška hrazení: 182 cm betonová zeď, 182 cm ocelová lana, ohradníky umístěné ve 4. výškách (50, 95, 140, 185 cm) parametry lanových ohradníků, ocelové sloupy (200 mm), 4 lana (200 mm), napětí 800 V nádrţ, velikost: 32 m2, hloubka 1, 20 m povrch: hladká plocha z betonu: 1140 m2, písek: 600 m2, travnatá plocha: 450 m2 doplňky: kameny na hraní, větvě stromů pro okus (slonice jsou vypouštěny 2x denně v časovém rozmezí 10 – 20 minut)
Vnitřní stáj: celková výměra: 286 m2 hrazení: ze strany veřejnosti: betonová zeď: 180 cm maximální sklon podlahy: 3 – 5 % povrch: hladký beton (litý asfalt) vytápění: radiátory, elektrické, halogenové zářiče, elektricky vytápěná podlaha, teplota: minimální teplota 18 °C, v průměru: 20°C, bazén: rozměry: hloubka: 13 m 2, výška: 110 cm, vodopád: výška: 220 cm boxy (3) kaţdé zvíře má svůj individuální, o velikosti: 30, 28 a 26 m2, hrazení: 2 x ocelová lana (20 mm), betonová zeď, výška: 340 cm krmiště, napáječky
29
Výchova slonů – pouţívaná v Zoo Lešná
Při výcviku slonů pracují vţdy synchronizovaně dva ošetřovatelé. Jeden pracuje s dominantní Kalí (vůdkyní stáda) a druhý s Ulu a Zolou. Pro dosaţení ovladatelnosti zvířete se v Zoo Lešná praktikuje:
1) klasická drezúra 2) výcvik spojený s péčí o zvíře a běţným, denním reţimem 3) výcvik a ovladatelnost pro veterinární a ošetřovatelské potřeby
Pro zajištění poslušnosti a ovladatelnosti se v chovu slonů pouţívá ovládací pomůcka zvaná ankus (ţelezná tyč, dlouhá 80 cm, zakončená háčkem). Při práci se zvířetem je velmi důleţitá znalost míst, na které jsou zvířata citlivá, (tzv.: “ slabiny„).
Nejcitlivější místa: střed hlavy střed čela mezi obočím v okolí očí a slinných ţláz vnitřek tlamy špička chobotu krk střed hrudi krk a místo přechodu krku na lopatky pánev přední část penisu a anální otvor
30
Pouţívané povely při výcviku:
ke mně – mehe daha ode mě – daha dahyda otoč se – bazeida zvedni chobot – saly vezmi do chobotu – dery zvedni přední nohu – bila zvedni zadní nohu – back bila klekni – digon lehni – down lehni na bok – hida nahoru – up zatlač čelem – buru nesmíš – pitět
Povely jsou záměrně uţívány v cizích jazycích, angličtina a svahilština, aby jich nebylo zneuţíváno návštěvníky zoologické zahrady.(Sborník Zoo Lešná, 2005)
31
3. 9. 2 Chov slonů v Zoo Ústí nad Labem Zoo Ústí nad Labem přijala prvního slona do karantény jiţ v roce 1980. Avšak prvním skutečným sloním obyvatelem Zoo se stala indická slonice Kala, která přicestovala letadlem 30. 11. 1985 z Vietnamu. Při příjezdu byla její výška v kohoutku 101 cm. Dalším chobotnatcem byla samička Sita, která přicestovala stejnou cestou 30. 11. 1986 ze stejného místa. Její osud byl ovšem daleko smutnější. Výška v kohoutku u tohoto mláděte byla 96 cm a ani výţivný stav zvířete nebyl ideální. Zjevně se jednalo o mládě nedávno narozené a ani přes veškerou snahu se ho nepodařilo udrţet při ţivotě déle neţ měsíc. Po této nepříjemné zkušenosti došlo k rozhodnutí, ţe další případný transport slonů bude probíhat za asistence pracovníků ústecké Zoo. Během května a června 1987 byl realizován transport dvou a tříleté samice Sita II a Delhi lodí z Vietnamu. V roce 1988 byla Sita II vyměněna za lachtany a další zvířata se Zoo Duisburg. V témţe roce se uskutečnil transport dvouleté slonice z Vietnamu, pokřtěné námořníky Rosi. Kvůli sporům s celními orgány bylo slůně protiprávně zadrţeno a umístěno v Zoo Rotterdam, kde se výborně začlenilo do skupiny. I z toho důvodu nebylo nikdy, i přes vyhraný soudní spor, usilováno o převoz do ČR. Její současné jméno je Douanita a v květnu 2003 se jí narodilo slůně. Návštěvníci ústecké Zoo si mohou slonů uţít i jinými způsoby, neţ je jen "pouhý" pohled na chovaná zvířata. Mimochodem, i sledování zvířat ve stáji či ve výběhu je velice zajímavé a mnoho návštěvníků se dokáţe dlouhé minuty těšit pohledem na tak zajímavou činnost jako je koupání a sprchování, kdy sloni leţí na boku a s rozkoší si nechávají drhnout celé tělo drátěnými kartáči! Mohou také sledovat sloní jídelníček a jejich apetit, a to ze vzdálenosti několika metrů. Ve výběhu zase mohou vyuţít několika pohledových míst, ze kterých je moţné přehlédnout celý velký písčitý výběh, kde se sloni volně pohybují. Kaţdý den se v letní sezóně (od dubna do října) v pravidelnou hodinu vydávají obě slonice se svými ošetřovateli na procházky po Zoo. Trasa, kudy se ubírají, je značena "dopravními značkami", které upozorňují návštěvníky na moţnost, ţe se mohou tváří v tvář potkat s těmito největšími suchozemskými savci. Pro mnohé příchozí je to nezapomenutelný záţitek, ovšem je třeba také dodrţovat určité zásady - slony neplašit hlukem či rychlými pohyby nebo dokonce dotyky, pouze stát stranou a dívat se. Někdy se slonice se svými ošetřovateli vydávají na procházky do přírody na Mariánskou skálu,
32
kdy vycházejí horním vchodem a ubírají se po chodníku směrem k sídlišti Dobětice. Okolo vede běţná komunikace pro auta a nezasvěcení řidiči mnohdy nevěří vlastním očím, kdyţ vidí dva kráčející obry. V zimní sezóně (listopad - březen) jsou procházky omezené a jejich konání záleţí na klimatických podmínkách. Pokud je velká zima a mráz, zůstávají slonice ve stáji. Také náledí pro ně představuje velké nebezpečí, protoţe mohou uklouznout a zranit se, takţe pokud jsou cesty umrzlé, na procházky nechodí. (Zoo Ústí nad Labem, 2009) Stejně jako v Zoo Lešná, jsou i v ústecké Zoo sloni chováni dle denního reţimu: Denní reţim / letní období 06:55 - 07:00 Příchod ošetřovatelů 07:00 Příchod ošetřovatelů 07:00 - 07:30 Úklid stáje 07:30 - 08:30 Snídaně slonů 08:30 - 10:30 Mytí slonů (úprava nehtů, klů, trénink) 11:00 - 11:45 Procházka slonů 12:00 - 17:00 Pobyt slonů ve výběhu 14:30 - 14:45 Cvičení slonů 17:00 - 18:00 Zavírání slonů do pavilonu, sprchování, napájení, uvazování, krmení Denní reţim / zimní období 06:55 - 07:00 Příchod ošetřovatelů 7:00 Příchod ošetřovatelů 07:00 - 07:30 Úklid stáje 07:30 - 08:00 Snídaně slonů 08:30 - 10:30 Mytí slonů 10:30 - 12:00 Krmení okusem (volně ve stáji) Dále dle počasí: - pokud je dobré počasí a sloni mohou jít ven: 12:00 - 12:30 Procházka slonů 12:30 - 15:00 Pobyt slonů ve výběhu 15:00 - 16:00 Zavírání slonů do pavilonu, sprchování, krmení - pokud nejsou příznivé podmínky, sloni zůstávají ve stáji: 12:30 - 15:30 Pobyt slonů ve stáji, trénink, cvičení, úklid, sprchování, krmení
33
Výchova slonů pouţívaná v Zoo Ústí nad Labem V letní sezóně (duben - říjen) se kaţdý den koná ve výběhu pravidelné cvičení, které trvá zhruba 15 - 20 minut. Cílem cvičení je nejen ukázka práce se slonicemi a předvádění toho, jak reagují na povely ošetřovatele, ale také posilování vzájemného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Během cvičení se obě slonice střídají, takţe se ošetřovatel vţdy plně věnuje jednomu zvířeti, které vystupuje na kruhovou podestu, otáčí se, na povel zvedá nohy, dále si lehá na břicho a umoţňuje ošetřovateli, aby si vylezl na jeho hřbet. Při krátké obchůzce po části výběhu překračuje i velké kmeny a opět si lehá, aby ošetřovatel mohl slézt. Dále si na povel lehá na jeden a posléze i na druhý bok (této polohy se během dopoledne vyuţívá při mytí či ošetřování nohou). V závěru cvičení přicházejí obě slonice se svými ošetřovateli co nejblíţe k návštěvníkům a společně předvádějí poslední cviky. Celé cvičení je většinou komentováno pracovníkem Zoo, který zároveň návštěvníkům sděluje i obecné informace o slonech (druhy, způsob ţivota, rozmnoţování apod). Po skončení cvičení zodpovídá případné dotazy návštěvníků i samotný ošetřovatel. (Sborník Zoo Ústí nad Labem, 2007)
34
3. 9. 3 Bezpečnost práce u slonů v Zoo Dle způsobu provedení a zacházení, včetně s péčí o zvířata, rozlišujeme: 1) Volný kontakt – je nejbliţší kontakt mezi zvířetem a ošetřovatelem, při němţ neomezeně sdílejí společné území, je realizován ve většině zoologických zahrad a cirkusech na světě 2) Chráněný kontakt – je uskutečněn přes ochrannou bariéru (zvíře není jakkoliv omezeno, je zde dodrţeno wellfare – zvíře můţe místo kdykoliv opustit) 3) Omezený kontakt – se zvířetem se komunikuje prostřednictvím ochranné bariéry (za pouţití fixačních pomůcek, omezení pohybu) 4) Bezkontaktní způsob – za pouţití sedativ, či uspávacích prostředků (při úraze, nadměrné agresivitě)
Rizika pří kontaktním způsobu chovu: (pouţívaný chov v Zoo Lešná) 1) neadaptabilita – Sloni jsou velmi konzervativní zvířata, jakoukoliv změnu v denním reţimu snáší velmi stresově, proto je důleţité je postupně se změnou seznamovat (pozvolna a nenásilně) 2) změna ve skupině – příchod, odchod, úmrtí jedince, mohou vyvolat velmi nebezpečné aţ traumatické změny v chování – agresivita, nervozita, podráţděnost, neovladatelnost (vytvoření nové hierarchie) 3) změna ošetřovatele – potřeba vybudování návyku a důvěry k novému personálu 4) nemocné zvíře – agresivita, nedůvěra, apatičnost, neovladatelnost 5) strach – sloni jsou obzvláště citliví na hlučné prostředí, velmi lekaví, mnoho podnětů v nich snadno můţe vyvolat pocit strachu i paniky (Namboodiri, 1997)
Postavení ošetřovatele slonů uvnitř skupiny musí být vţdy dominantní! Ošetřovatel musí mít aktuální přehled o skupině a dokonalé znalosti o jednotlivcích, musí přesně vědět, jak se v určitých situacích zvíře přesně zachová a podle toho situaci adekvátně řešit.
35
3. 9. 4 Zdravotní problematika v chovu slonů v Zoo
1) sloní neštovice – bolavé vřídky po celém těle, nejvíce rozšířeny na sliznicích, chodidlech, (půlroční léčba antibiotiky) 2) poranění klů – při pádu, hraní, způsobí je: zlomení, uštípnutí, deformace, při hlubokém poranění můţe dojít aţ k úplné amputaci - dorůstají zdeformované kly 3) defekce rohoviny na chodidlech – velmi měkká struktura, rychlejší nárust, doprovázená záněty, či hnilobnými procesy, toto onemocnění je u slonů drţených v zajetí velmi rozšířené a o příčinách vzniku se prozatím pouze spekuluje, nemocná rohovina se vyřezává, krvácení se zastavuje kauterem 4) střevní kolika – projevuje se silným průjmem a akutním nadmutím, doprovázeném silnými křečemi, nepřijímá potravu, vytlačuje konečník, léčba: injekce proti křečím a antibiotika, dietní krmení (v pokročilém stádiu bývá pro zvíře fatální) 5) poranění ušního boltce – při hře, úraze, po souboji s jiným slonem – poranění klem 6) praskání nehtů – po celé ploše nehtu, aţ k lůţku, léčba: mazání vazelínou, vytápění podlahy, obroušení nehtů ze všech stran 7) omrzliny – dochází k nim nejčastěji při dlouhodobém venkovním pobytu při nízkých teplotách, nejčastěji se vyskytují na špičce chobotu, ušních boltcích, špičce ocasu a končetinách, léčba: zahřátí, mazání vazelínou, omezení pobytu venku při niţších teplotách 8) chronické koţní abscesy (dermatitidy) – projevující se vředovitými rankami, lézemi a strupy, vyskytující se na různých částech těla, způsoben stafylokokem, léčba: antibiotika 9) hnisavý zánět zvukovodu – opět infekčního původu 10) otoky břišní krajiny – způsobeny záněty uzlin v břišní dutině 11) kulhání – způsobeno otokem chodidla, poraněním, infekcí 12) tuberkulóza – nevyléčitelná infekce plic, (projev špatné úrovně chovu), pro zvíře je fatální (Sborník Zoo CR a SK, 2002)
36
4 METODIKA A MATERIÁL Pozorování třech slonic Kálí, Zoly a Ulu chované v zajetí v Zoo Zlín Lešná. Slonice ţijí ve velmi komfortně vybaveném pavilonu, který je rozdělena na vnitřní (286m2) a venkovní stáj (2190 m2). 15.9. 2008 čas
Příjem Příjem potravy vody
kálení
10.00
///
/
10.30
/
11.00
/
/
11.30
/
/
/
močení Komf. hra chování
výcvik
/// // / /
12.00 12.30
/// /
//
/
13.00 13.30
pohyb
/ /
/
/
///
/
//
//
14.00
/
/
14.30 15.00
/ ///
///
Dne: 21.2. 2008
čas
Příjem potravy
Příjem vody
kálení
močení
10.00 10.30
/
11.00
//
/
11.30
///
/
12.00 12.30
hra
/
//
/
//
/ /
výcvik
pohyb ///
///
/
13.00 13.30
Komf. chování
/
//
///
///
/
//
///
///
14.00
//
/
14.30
///
///
15.00
///
///
37
5 VÝSLEDKY Dle mého vlastního, etologického výzkumu jsem dospěla k závěru, ţe slonice se v zajetí chovají dle omezení denního reţimu a také změna ročního období se výrazně podepisuje na jejich chování. Například v létě, vzhledem k příznivým teplotním podmínkám, mají moţnost více volnosti ve venkovním výběhu. Tím je zvýšena pohybová aktivita, hravost. Zajištění optimálních podmínek – wellfare. Naopak v zimním období nejvíce času tráví v uzavřené stáji, kde mají méně ţivotního prostoru, tím pádem je omezen pohyb a veškerá aktivita je soustředěna na příjem krmiva. . Grafické vyhodnocení etologického výzkumu:
žraní výcvik ostatní hraní
Zhodnocení ţivotních projevů slonic: Slonice se nejvíce času zabývají příjmem krmiva 41 %. Na druhém místě si hrají, vytváří hierarchii – 32% (například koulení s balvanem, přetahování a pohazování si s kmeny, větvemi a kameny). 17% tráví komfortním chováním - (péče o tělo, koupel wap systémem, močení, kálení). 10% volného času zbývá pro výcvik a ostatní.
38
6 ZÁVĚR V předloţené práci jsem se snaţila získat a zpracovat mnoho informací o slonech, jakoţto o největších, doposud ţijících suchozemských savcích, kteří mne po celou dobu práce nepřestávali udivovat svojí vyjímečností a utvrzovat v myšlence, ţe jsem si zvolila to nejvhodnější téma, pro vypracování bakalářské práce. Jak jsem zmínila v úvodu této práce, podobnost těchto tvorů s některými vlastnostmi člověka je neskutečná. Ačkoliv jsou mé poznatky do jisté míry omezeny pouze pozorováním v zajetí, je obdivuhodné, jak se sloni stále drţí pospolu, i z tohoto důvodu si dovoluji přirovnání: „ sloní rodina “. Nemluvě o
nepřetrţité hravosti,
vynalézavosti a vysoké učenlivosti a poslušnosti. Zajímavá je proměnlivost chování, která se odvíjí podle sezónnosti. V létě jsou slonice více aktivní a více vykazují projevy radosti. Naopak v zimě jsou jejich reakce zpomalené a z chování lze usoudit unavenost. Vzhledem k finanční indispozici, nemohu srovnat ţivotní projevy slonů v zajetí, s chováním ve volné přírodě. Mé přesvědčení o vyjímečnosti tohoto druhu, je po vytvoření této práce natolik silné, ţe jsem si jistá, ţe se tímto tématem budu zabývat i do budoucna.
Bohuţel tragické situaci ve stavech slonů, kteří ţijí ve volné přírodě, nemohu nikterak ovlivnit, ani zabránit, ale jako odpověď v závěru cituji:
„ Několik století lásky by trvalo, abychom zvířatům vrátili to, co jsme jim dlužni “.
39
7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY
1) Denis – Huot, M.: Svět divočiny, boj o přežití v africké savaně, Nakladatelství Cesty, rok 2002, 140 stran. 2) Denis – Huot, M. : Jaké je to být slonem, Nakladatelství CUPRO, rok 2002, 216 stran. 3) Elephants kept in the Czech and Slovak ZOOs, Elephants 2002. Published by: ZOO Ústí nad Labem, rok 2002, 17 stran. 4) Hamilton, O.: Obklíčení slony, Nakladatelství Panorama, rok 1981, 232 stran. 5) Larousse.: Vie Sauvage, Paris, 1990, Czech edition, Savany, Nakladatelství Slovartart, Praha, 1995, 165 stran. 6) Namboodiri, N.: Praktická péče o slony v zoozahradách, rok 1997, 102 stran. 7) Parker, S.: Animal babies, Quarto, 1994, Czech edition, Mláďata v divočině, Nakladatelství Svojtka, Praha, rok 1998, 176 stran. 8)Redmond, I.: Eyewitness Guides, Elephant Copyright, London, year 1993, Czech edition, Sloni, Fortuna Print, Praha, rok 1999, 63 stran. 9) Vágner, J.: Afrika, ráj a peklo zvířat, Nakladatelství Svoboda, rok 1990, 221 stran. 10) Vágner, J.: Zvířata v Africe, Nakladatelství Slovart, rok 1992, 111 stran. 11) Veselovský, Z.: Etologie - Biologie chování zvířat. Academia , rok 2005, 407 stran. ISBN 80-200-1331-8. 12) Veselovský, Z.: Zvířata celého světa – Sloni a jejich příbuzní, Státní zemědělské nakladatelství Praha, rok 1977, 123 stran. 13) Veselovský, Z.: Dobytí Troje aneb nejen sloni mají paměť, ISV Praha, rok 1995, 145 stran. ISBN 80-85866-10-2
40
INTERNETOVÉ ZDROJE 1) www.wikipedia.cz 2) www.choboti.cz
41
8 OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA
POPIS OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY:
1. strana: Sloni v ZOO Zlín - Lešná 2. strana: Sloni v ZOO Ústí nad Labem
42
43
44
