Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Hodnocení programu obnovy venkova obce Radostín Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jan Prudký, Ph.D.
Vypracoval: Jana Holubová Brno 2007
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie
Agronomická fakulta 2006/2007
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Řešitelka: Studijní program: Obor: Název tématu:
Jana Holubová Zemědělská specializace Agroekologie
Hodnocení programu obnovy venkova obce Radostín
Zásady pro vypracování: 1. Seznamte se s podmínkami účasti obce v programu obnovy venkova. 2. Charakterizujte obec Radostín – vítěze krajského kola soutěže "Vesnice roku 2004". 3. Charakterizujte priority vybrané obce a jednotlivé akce, které se v programu obnovy venkova podařilo uskutečnit. 4. Navrhněte možnosti dalšího rozvoje vybrané obce. Rozsah práce:
orientačně 30 stran
Seznam odborné literatury:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Ministerstvo zemědělství ČR. Operační program "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" Praha, 2004 Košťál, P. Program obnovy vesnice. KP Bistav. Přibyslav, 1996 Košťál, P. Stavebně technický a urbanistický rozbor SÚ. KP Bistav. Přibyslav, 1995 Košťál, P. Textová část k urbanistické studii obce Radostín. KP Bistav. Přibyslav, 1995 Mareček, J. Zeleň ve venkovských sídlech a v jejich krajinném prostředí. Česká zemědělská univerzita. Praha, 2004, 130 s. ISBN: 80-213-1237-8 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Zásady pro poskytování účelových dotací obcím z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova. č.j. 28062/02-52. Praha, 2002 Prudký, J. Program obnovy venkova a KPÚ - příležitost k integrovanému řešení venkovského prostoru. In Česká krajina - střecha Evropy, sborník příspěvků z mezinárodní konference. s. 253-260. Šulerová, E. Akce Programu obnovy vesnice – dotační tituly 1 – 4. OÚ Radostín. Radostín, 2004
2
Datum zadání bakalářské práce:
prosinec 2005
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2007
Jana Holubová řešitelka bakalářské práce
Ing. Jan Prudký, Ph.D. vedoucí bakalářské práce
prof. Ing. František Toman, CSc. vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně
3
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení programu obnovy venkova obce Radostín vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
4
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat starostce obce Radostín, paní Editě Šulerové, za poskytnutí veškerých materiálů. Zároveň i za to, že jsem tuto práci mohla psát. Jelikož obec se do programu Obnovy venkova zařadila až v době, kdy paní Šulerová vykonávala funkci starostky. Během 13 let, kdy tuto funkci zastává, se s přispěním ostatních členů zastupitelstva v obci mnohé změnilo. Tato práce by tedy měla být shrnutím její dosavadní práce a zároveň již zmiňovaným poděkováním.
5
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá tématem Programu obnovy venkova a jeho aplikací na rozvoj obce Radostín. Tento program je pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj. Program se zabývá hospodářským rozvojem obcí, obnovou hospodářských a obytných budov, občanskou vybaveností, infrastrukturou a péčí o krajinu. Ministerstvo na tyto akce poskytuje dotace. Radostín je malé vesnice se 154 obyvateli. Jeho rozpočet je zhruba 1 mil.Kč. Takže čerpání dotací je pro něj velmi výhodné. V rámci programu obnovy venkova se v Radostíně postavila například nová budova obecního úřadu, kaple, 2 hřiště a opravili se cesty. Radostín se stal vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku 2004. Dle mého názoru by obec v budoucnu měla zlepšit své webové stránky a postavit hřiště pro malé děti a jejich matky. Tato práce může v budoucnu posloužit jako inspirace pro další rozvoj obce, propagační materiál, případně jako zdroj informací pro další práce.
Klíčová slova: Program obnovy venkova, dotace, rozvoj, Radostín
This bachelor thesis examines the Programme of recovery countryside. And its application on development village Radostín. This programme is managed by Ministry for regional development. Programme deals with economic expansion villages, recovery farms and residential buildings, civic amenities, infrastructure and care for country. The Ministry gets grants for this project in aid of recovery countryside. Radostín is small village. Its has 154 inhabitants. Budget of Radostín is roughly the 1 million Czech crowns. So Radostín make use of grants, because it is profitable for its. Radostín builds new building of municipal office, chapelle, 2 playgrounds, reconstruction roud in village within the Programme of recovery countryside. Radostín was Winner of regional lap of competition Village of year 2004. Village has to make better web sites and playground for mothers with small children. This thesis can be use as inspiration for next development, promotional material, source of information or other thesis.
Key words: Programme of recovery countryside, grants, development, Radostín
6
OBSAH
1. ÚVOD
8
2. PODMÍNKY ÚČASTI OBCE V PROGRAMU OBNOVY VENKOVA
9
2.1 Vznik a obsah Programu obnovy venkova
9
2.2 Podmínky pro poskytování dotace
9
2.3 Dotační tituly
10
2.4 Kritéria pro poskytnutí dotace
12
2.5 Podmínky pro poskytnutí dotace
13
2.6 Postup při rozhodování o poskytnutí dotace, odpovědnost příjemce
15
3. CHARAKTERISTIKA OBCE
16
4. AKCE V RÁMCI PROGRAMU OBNOVY VENKOVA
25
5. MOŽNOSTI DALŠÍHO ROZVOJE OBCE
30
6. ZÁVĚR
31
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
32
8. PŘÍLOHY
33
8.1 Fotodokumentace akcí v rámci Programu obnovy venkova
33
8.2 Fotodokumentace obce
37
7
1. ÚVOD Obec Radostín je malá obec ležící v srdci Českomoravské vrchoviny. Dlouhou dobu se nikdo nijak zvlášť nestaral o její další rozvoj. Tomu odpovídala i občanská vybavenost obce na počátku 90. let minulého století. Bylo zde pohostinství, jednu dobu 2 obchody, ale to bylo vše. Roční rozpočet obce se pohybuje kolem 1mil.Kč. Není to zrovna mnoho, aby se dalo vybudovat vše, co v obci chybí, nebo je třeba zrekonstruovat. Naštěstí začátkem 90. let minulého století začal fungovat Program obnovy vesnice, který právě malým obcím pomáhá při dalším rozvoji. Do tohoto programu se zapojila i obec Radostín a začala využívat možnosti, které program nabízí.
Práce se zabývá problémem obnovy venkova. Většina obcí nemá dostatečné finanční prostředky, aby mohly udržovat svůj majetek nebo dokonce investovat do nového. Právě proto byl Ministerstvem pro místní rozvoj začátkem 90. let založen Program obnovy venkova, který za určitých podmínek poskytuje obcím dotace. V první části práce, bude rozebrán právě Program obnovy venkova. Bude zde uveden stručný přehled jednotlivých dotačních titulů a také podmínky, za kterých z nich může být čerpáno. Druhá část bude věnována konkrétní vesnici, Radostínu. Je to malá obec ležící v srdci Českomoravské vrchoviny mezi Velkým a Malým Dářkem. Nejprve bude obec všeobecně charakterizována, což poslouží k vytvoření dobré představy o tom, jaké možnosti se obci v rámci rozvoje naskýtají. Obec se do Programu obnovy venkova zapojila v roce 1995. Proto se následně zaměří na konkrétní akce, které v rámci zmiňovaného programu proběhly. Závěrem budou uvedeny další možnosti rozvoje, na které by se obec měla zaměřit
8
2.PODMÍNKY ÚČASTI OBCE V PROGRAMU OBNOVY VENKOVA
2.1 Vznik a obsah Programu obnovy venkova Program obnovy venkova navazuje na Program obnovy vesnice, který byl projednán vládou České republiky 29. května 1991 a na usnesení vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1998 č. 730, kterým byl novelizován Program obnovy venkova. Tento program je zaměřen na hospodářský rozvoj obcí, stavební obnovu obytných a hospodářských objektů, obnovu a výstavbu občanské vybavenosti, technické infrastruktury a péči o krajinu. Účelové dotace v rámci programu zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro posouzení žádostí o dotace sestavilo Ministerstvo pro místní rozvoj komisi. Komise je složena ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství mládeže a
tělovýchovy,
Ministerstva
vnitra,
Ministerstva
zdravotnictví,
Ministerstva
zemědělství, Ministerstva životního prostředí, poslanců- zástupců Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, Zemědělského výboru a Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, senátorů- zástupců Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova. Tato komise zřizuje jako své pracovní orgány krajské výběrové výbory Programu obnovy venkova.
2.2 Podmínky pro poskytování dotace Dotace může být poskytnuta na základě písemné žádosti. Žadatelem může být obec, nebo svazek obcí, pokud je registrován v souladu s danými předpisy. Na poskytnutí dotace se nedá uplatnit právní nárok. Rovněž poskytnutí jedné dotace nezaručuje poskytnutí peněz z rozpočtu Ministerstva pro místí rozvoj či jiných zdrojů státního rozpočtu. Poskytnutá dotace je přísně účelová, tudíž její čerpání může proběhnout pouze v rámci akce, na kterou byla poskytnuta. Zároveň je poskytována zálohově a musí být zúčtována podle rozpočtových pravidel.
9
Dotace je poskytována do určité výše předpokládaného rozpočtu akce. Pokud jsou konečné celkové náklady nižší než předpokládané, musí být adekvátní část poskytnutých dotací vrácena. Pokud obec žádá zároveň o dotace z EU nebo rozpočtu krajů, budou jí poskytnuty dotace ze státního rozpočtu tak, by spolu s ostatními dotacemi tvořila maximálně 80% celkových nákladů. Při výběru dodavatele se obec musí řídit zákonem č. 199/ 1994Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň při čerpání dotací se musí postupovat dle platných předpisů. Není možné žádat o dotace na jednu akci z více dotačních titulů. Žádost dotace se podává většinou do 30. dubna roku předcházejícímu tomu, v němž by měla být dotace poskytnuta a podává se na obci s rozšířenou působností.
2.3 Dotační tituly Dotace na akce programů obnovy vesnice Dotační titul 1- Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti V rámci tohoto dotačního titulu můžou být dotace poskytnuty ve výši maximálně 50% nákladů na danou akci v kalendářním roce. Pokud by se jednalo o obnovu objektů, které jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek, může dotace dosahovat výše 60% nákladů na danou akci v kalendářním roce. Pokud se jedná o obec do 500 obyvatel náklady na akci jsou do 200 tis. Kč, může být dotace stanovena do výše 60% nákladů v kalendářním roce. Dotační titul 2 - Komplexní úprava veřejných prostranství V rámci tohoto dotačního titulu můžou být dotace poskytnuty ve výši maximálně 30% nákladů na danou akci v kalendářním roce. Pokud by se jednalo o vesnickou památkovou rezervaci a zónu, může se dotace navýšit na maximálně 50% nákladů v kalendářním roce. Pokud se jedná o obec do 500 obyvatel náklady na akci jsou do 200 tis. Kč, může být dotace stanovena do výše 60% nákladů v kalendářním roce. Dotační titul 3- Obnova a zřizování veřejné zeleně V rámci tohoto dotačního titulu můžou být dotace poskytnuty ve výši maximálně 50% nákladů na danou akci v kalendářním roce. Pokud se jedná o obec do 500 obyvatel náklady na akci jsou do 200 tis. Kč, může být dotace stanovena do výše 60% nákladů v kalendářním roce.
10
Dotační titul 4- Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení V rámci tohoto dotačního titulu můžou být dotace poskytnuty ve výši maximálně 50% nákladů na danou akci v kalendářním roce, maximálně však do výše 500 tis. Kč. Pokud se jedná o obec do 500 obyvatel náklady na akci jsou do 200 tis. Kč, může být dotace stanovena do výše 60% nákladů v kalendářním roce.
Dotace pro zpracování urbanistických studií a územních plánů Dotační titul 5- Zpracování urbanistických studií a územních plánů Pro tento účel lze poskytnout dotace až do výše 1/3 celkových nákladů na pořízení průzkumů, rozborů a konceptu územního plánu obce, popř. regulačního plánu obce. Pokud se jedná o vesnické památkové rezervace a zóny, může dotace dosahovat výše až 1/2 nákladů. Přesná výše dotace bude stanovena na základě orientačního výpočtu nákladů na pořízení předmětné dokumentace.
Dotace na podporu vzdělávání a poradenství Dotační titul 6- Projekty obcí na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice Na tento projekt mohou být uděleny dotace až do výše 70% celkových nákladů projektu v kalendářním roce.
Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů Dotační titul 7- Integrované projekty venkovských mikroregionů Na tento projekt mohou být uděleny dotace až do výše 70% celkových nákladů projektu v kalendářním roce.
Dotace úroků z úvěrů Dotační titul 8- Projekty k rozvoji infrastruktury Na tento účel může být poskytnuta dotace v kalendářním roce do výše 70% roční splátky úroků z úvěrů, kterou má obec splatit bankovnímu ústavu nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu. Tento úvěr musel být čerpán na obnovu občanské vybavenosti (radnice, školy, mateřské školy, tělovýchovná zařízení, kulturní zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, obchodní vybavenost a služby, hasičské zbrojnice, požární nádrže, sakrální stavby, hřbitovy), na komplexní úpravu veřejných 11
prostranství, na obnovu a zřízení zeleně, rybníků, vodotečí, na obnovu a rozšíření technické infrastruktury obcí( místní komunikace včetně veřejného osvětlení, zřizování cyklistických stezek, vodovodní síť, kanalizace a čistírny odpadních vod, zařízení na likvidaci tuhého komunálního odpadu včetně skládek, plynofikaci, ostatní akce ke zlepšení nebo konverzi topných systémů včetně výstavby zařízení využívající netradičních zdrojů energie a na zateplování).
2.4 Kritéria pro poskytnutí dotace Dotace v rámci Programu obnovy venkova jsou děleny na dotační tituly. Jednotlivé dotační tituly mají i své podmínky po udělení dotací. Základní kritéria pro poskytnutí dotace v rámci dotačních titulů 1-5, 8 Kritéria pro uvedené dotační tituly: soulad programu obnovy vesnice zahrnujícího celou obec nebo její místní část- sídlo s cíli Programu obnovy venkova a s platnými regionálními programy, výsledky dosavadní realizace programu obnovy vesnice, soulad akce s programem obnovy vesnice, účinnost akce odvozená z projektovaných parametrů, velikost obce, poloha obce, právně relevantní závazek obce o její účasti na financování akce, zapojení obce v integrovaném projektu venkovského mikroregionu nebo projektu Phare CBC. Základní kritéria pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 6 Kritéria pro uvedený dotační titul: soulad projektu s cíli Programu obnovy venkova, výsledky dosavadní realizace projektu, popř. předcházejících projektů v rámci tohoto dotačního titulu, účinnost a efektivnost projektu odvozená z projektovaných parametrů, zabezpečení řízení a financování projektu, udržitelnost projektu ve vztahu k realizaci Programu obnovy venkova, rizika projektu. Základní kritéria pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 7 Kritéria pro uvedený dotační titul: soulad projektu s cíli Programu obnovy venkova a s platnými regionálními programy, výsledky dosavadní realizace projekt, popř. předcházejících projektů v rámci Programu obnovy venkova, účast občanů, zájmových skupin a občanských sdružení na přípravě projektu, účinnost, efektivnost a udržitelnost projektu odvozená z projektovaných parametrů, popř. analýzy nákladů a výnosů, zabezpečení řízení a financování projektu, rizika projektu, vytváření nových pracovních příležitostí snižujících nezaměstnanost nebo dojížďku za prací a zachování těch pracovních míst, které by byly bez realizace projektu ztraceny, současné řešení více
12
věcných problémů obnovy vesnic a rozvoje mikroregionu, vyšší využití alternativních a obnovitelných místních zdrojů energie včetně využití biomasy.
2.5 Podmínky pro poskytnutí dotace Podmínky pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 1-4 Dotace musí být použita jedině na majetek obce. Obec nebo její místní část musí mít zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán, zároveň musí mít zpracován a zastupitelstvem schválen program obnovy vesnice, který obsahuje minimálně: seznam akcí programu obnovy vesnice na úseku osvětových, kulturních a společenských akcí, akcí k rozvoji hospodářství, akcí k zachování, obnově a udržování venkovské zástavby, akcí k úpravě veřejných prostranství, zkvalitnění občanské vybavenosti a technické infrastruktury a akcí k ochraně a obnově kulturní krajiny, minimálně pro zbývající časový úsek volebního období současného obecního zastupitelstva. Dále musí být nachystán a schválen rozpočet výše nákladů a úvaha o způsobu finančního zajištění a postupu realizace jednotlivých akcí programu obnovy vesnice. O dotace se musí žádat písemně. Minimální výše dotace na jednu akci je 25 tis. Kč a maximální výše dotací na všechny akce je 1 mil. Kč. Na jednu akci nemůže být čerpáno zároveň z několika dotačních titulů, ani ze státního rozpočtu nebo státních fondů. Přednostně jsou vybírány akce, které se týkají objektů vedených v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek a na akce situované do vesnických památkových rezervací a zón. Obec musí garantovat dostatek finančních prostředků tak, aby s poskytnutou dotací bylo finančně pokryto 100% nákladů na akci v kalendářním roce. Podíl obce může tvořit dodávka vlastního materiálu a dobrovolná práce občanů. Ministerstvo pro místní rozvoj může stanovit jinou výši státní dotace, pokud je obec postižena živelnou pohromou. Podmínky pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 5 Dotace může být poskytnuta na zpracování průzkumů, rozborů a urbanistických studií, případně konceptů územních plánů, pokud tato územní dokumentace nebyla pořízena po 1. červenci 1992 (tj. ke dni kdy vyšel v platnost zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a práce na ní nebyly v době podání žádosti zahájeny. O dotaci z dotačního titulu 5
13
nemůže být žádáno, pokud již obec v Programu obnovy venkova dostala dotaci na akce Programu obnovy vesnice. Dotace se přidělují na základě písemné žádosti. Obec musí mít dostatek vlastních finančních zdrojů na doplacení akce. Přednostně bude vyhověno obcím, které mají méně než 500 obyvatel a obcím s méně než 1000 obyvateli, pokud žádají o dotaci na územní plán pro část obce, která má méně než 500 obyvatel. Rovněž mají přednost žádosti obcí s vesnickými památkovými rezervacemi či zónami, na jejichž správním území jsou navrženy dosud neexistující části regionálních územních systémů ekologické stability, v nichž byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy. Ministerstvo pro místní rozvoj může stanovit jinou výši státní dotace, pokud je obec postižena živelnou pohromou. Podmínky pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 6 Dotaci lze poskytnout pouze na projekty zaměřené na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice přesahující možnosti i potřeby obce, zpravidla regionálního, ale i celostátního významu. Dotace je přiznána na základě písemné žádosti. Obec či svaz obcí musí mít dostatek vlastních finančních zdrojů na doplacení akce. Využití projektu se bude posuzovat na základě počtu zapojených obcí a z hlediska přínosu akce na změnu situace v jednotlivých regionech. Upřednostňovány budou obce, které prokázaly své aktivity při obnově obce a projekty, které jsou součástí mezinárodní spolupráce. Podmínky pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 7 Dotace může být poskytnuta na zpracování a realizaci projektů, propojujících obnovu občanské vybavenosti a technické infrastruktury s aktivní politikou zaměstnanosti, podporou malého a středního nezemědělského podnikání, podporou zemědělského podnikání a péčí o krajinu. Příjemci dotace mohou být právnické i fyzické osoby, pokud se účastní na Programu obnovy venkova prostřednictvím obce. Zároveň o dotaci může žádat obec nebo svaz obcí. Dotace se poskytuje na základě písemné žádosti. Žadatel musí mít dostatek vlastních finančních zdrojů na doplacení akce. Podmínky pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 8 Pokud se na financování infrastrukturního projektu podílí více subjektů, může obec zažádat o dotace na podporu části projektu, jehož náklady se jí týkají. Obec musí mít zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán. O dotaci může žádat obec s méně než 3000 obyvateli, nebo větší, pokud se akce týká její místní části, která podmínku splňuje a celkový počet obyvatel obce nepřesahuje 5000. Dotace se poskytuje 14
na základě písemné žádosti. Dotovat lze i úvěr poskytnutý na nákup pozemků a objektů nezbytných pro realizaci projektu dle dotačního titulu 8. Mohou být dotovány pouze úvěry, které byly uzavřeny po 1. lednu 1997. Pokud budou na tentýž projekt poskytnuty dotace úroků z úvěrů opakovaně ve více letech, může jejich celková výše dosáhnout max. 1 mil. Kč.
2.6 Postup při rozhodování o poskytnutí dotace, odpovědnost příjemce O poskytnutí dotací v rámci Programu obnovy venkova rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě podkladů od řídící komise Programu obnovy venkova. Tato komise má právo navrhnout zpřesnění kritérií pro posuzování žádostí obcí.
15
3. CHARAKTERISTIKA OBCE
Identifikační údaje, poloha obce Radostín je malá obec na Českomoravské Vrchovině, ležící mezi Velkým a Malým Dářkem v nadmořské výšce 620 m n m.. Podle zmíněné polohy Radostín spadá pod kraj Vysočina, podle bývalých okresů spadal pod okresní město Žďár nad Sázavou, které je zároveň nejbližší středisko vyššího stupně a je vzdálen 18 km. Obec leží v CHKO Žďárské vrchy, což svědčí i o kvalitě okolní přírody. Ještě na katastrálním území se nachází Národní přírodní rezervace Radostínská rašeliniště. Právě Národní přírodní rezervace Radosínská rašeliniště a Národní přírodní rezervace Velké Dářko jsou zahrnuty v návrhu pro NATURU 2000. Nedaleko jsou také Přírodní rezervyce Ranská jezírka a CHKO Železné hory. Radostín je typická zemědělská obec. Katastr obce činní 1066 ha, který tvoří převážně lesy na 747 ha, kde jsou navržena biocentra nadregionálního charakteru.
Historie První zmínky o obci sahají do roku 1293, kdy se zakládal Žďárský klášter. Ovšem první písemná zmínka je z roku 1493. V období moru se místní obyvatelé vydali do Říma, kde prosili sv. Rozálii o pomoc před morem. Krutá nemoc se obci vyhnula a tak se sv. Rozálie stala patronkou Radostína. Pouť svaté Rozálie se udržuje ve formě procesí od roku 1832 a to každou první neděli v září. Obec má vlastní kroniku, která je hodnocena jako jedna z nejlépe vedených kronik v bývalém okrese Žďár nad Sázavou.
Demografie a sociologie V obci bydlí celkem 154 obyvatel. Největší podíl v populaci tvoří důchodci a obyvatelé středním věku. Dětí do 15-ti let je zde pouze 18. V letošním roce se očekává narození 5 miminek. Nejstarší občankou je paní Procházková, která se narodila v červenci roku 1914, tudíž letos oslaví své 93 narozeniny.
Bydlení a urbanismus Obec si dodnes uchovala ráz zemědělské vesnice, což připomínají opravená původní statkářská stavení (viz. Obr. 13,14,15,16). Je zde mnoho starých domů, 16
které jsou z větší části opravné. Za to obec vděčí velkému počtu chalupářů. Je zde totiž 72 trvale obydlených domů a 49 chalup. Ráz vesnice kazí některé domy, které byly postaveny v době socializmu. Především sem nezapadá pro svou dobu typická čtyřbytovka. Nová zástavba rodinných domů probíhá v souladu s urbanistickou studií obce a je zároveň umisťována mimo střed obce, tudíž nenarušuje vzhled typické vesnice. Střed obce je tvořen převážně staršími domy, které se soustředí kolem 2 rybníků (hasičských nádrží) a tvoří tak dvě návsií (viz obr. 11, 12).
Zemědělství JZD bylo v obci založeno 1. října 1958. A pod názvem Zemědělská a.s. Krucemburk funguje dodnes. V Radostíně pod vedením zmiňovaného podniku zůstavají využity dvě budovy. Budova bývalého kravína pro sezónní ustájení masného plemene skotu a budova teletníku. Další stáj byla v restitucích vrácena soukromému zemědělci z obce. Právě Zemědělská a.s. Krucemburk obhospodařuje zemědělskou půdu v okolí obce. V obci jsou tři soukromě hospodařící zemědělci. Pouze o jednom z nich se dá říci, že je soukromý zemědělec v pravém slova smyslu. Zmiňovaný vlastní restituovanou hospodářskou budovu ve které odchovává jatečný skot zabývá se tedy převážně živočišnou výrobou. Zbylí dva zmiňovaní chovají hospodářská zvířata pouze pro svoji potřebu. Lesy, které jsou na katastrálním území obce Radostín obhospodařuje Lesní družstvo obcí Přibyslav, jehož je obec podílníkem.
Technická vybavenost Z toho všeho co dnes považujeme za naprostou samozřejmost (vodovod, elektřina..) byla do obce zavedena jako první právě elektřina. Není jasný přesný rok, ale bylo to v období za První republiky. Návaznost na tuto událost mělo zbudování rozhlasu. Návrh byl podán roku 1947 a montáž sítí proběhla následující rok. Tato akce stála obec 42 000 Kčs. Rekonstrukce rozhlasu začala probíhat v roce 1997 a byly na ní využity dotace z Programu obnovy venkova. V kterém roce bylo zbudováno veřejné osvětlení není přesně známo, ale nejspíše k tomu došlo v letech následujích po elektrifikaci. V roce 2000 došlo k jeho rekonstrukci a bylo opět využito dotací.
17
Po založení družstva v roce 1958 byl v obci postaven nový kravín, a družstvo se rozhodlo vybudovat i vlastní zdroj vody. K realizaci došlo roku 1959 a to vrtem do hloubky 60 m. Tento vrt stál 269 000 Kčs včetně čerpadla. Roku 1973 se začal budovt vodovod, který měl být zásobovaný z tohoto vrtu č.1. Bohužel jeho kapacita by nestačila pokrýt potřeby obyvatel i družstva a proto se obec rozhodla vybudovat vrt č. 2. Ten se začal hloubit 15. září 1974. Hloubili ho brigádníci a jeho hloubka dosáhla do 71m. Cena druhého vrtu byla 167 203 Kčs včetně čerpadel. Stavba vodovodu byla dokončena 13. března 1975. Celková cena vybudovaného vodovodu se vyšplhala až na 1 538 000 Kčs. Státní fond přispěl částkou 839 000 Kčs, vklad obecního úřadu činil 100 000 Kčs a JZD doplatilo zbývajících 140 000 Kčs. Kanalizace v obci je sporadická a převážně jednotná. Odpadní vody jsou do ní a do místní vodoteče vypouštěny předčištěné ze septiků. U nové výstavby je vybudována kanalizace oddílná dešťová. Na likvidace splaškové vody jsou povoleny pouze jímky na vyvážení. Čistírna odpadních vod není v obci vybudovaná. Plyn rovněž není v obci zaveden. Obecní úřad o této variantě uvažoval, ale většina obyvatel s tímto řešením nesouhlasila a v případě jeho zavedení by se na rozvody plynu nenapojila. Proto se od plynofikace obce upustilo. Vytápění domácností je řešeno převážně kotli na tuhá paliva-uhlí. Několik domácností využívá i jiné možnosti vytápění svých objektů. Např. mobilní nádoby na plyn, LTO, tepelná čerpadla, akumulační kamna, el.přímotopy v kombinaci se slunečními kolektory, kotle na spalování peletek. Z důvodu velkého množství lesů v okolí je z ekologických vytápění nejčastěji používáno vytápění kotly na spalování dřeva.
Doprava Jedinou dopravu v obci zajišťují mimo vlastních automobilů autobusy. Obec totiž leží mimo železniční síť a bohužel
i mimo hlavní silniční trať, proto ani
autobusové spoje nejsou příliš časté. Téměř všichni obyvatelé dojíždí do nejbližších měst a vesnic za prací a do školy. Z toho vyplývá, že těch několik málo spojů, které do Radostína zajíždějí, jsou uzpůsobeny právě těmto potřebám. První autobus jede v 4:40 hod. ráno. S ním nejčastěji jezdí lidé, kteří pracují ve Žďáře nad Sázavou a ve Ždírci nad Doubravou., což je menší město vzdálené 7 km, ale ti musí přesedat ve Vojnově Městci na navazující spoj. Další autobus jede v 6:05 hod ráno. Tento spoj nejčastěji využívají lidé pracující v sousední vesnici a děti, kterým začíná školní výuka v 7 hodin.
18
Další z ranních autobusů jede v 6:45 hod. Ten nejčastěji využívají děti jedoucí do školy, nebo mateřské školy, případně starší občané, kteří jedou do města. Děti, které navštěvují druhý stupeň základní školy v Krucemburku, pod kterou Radostín spadá, musí přestupovat na navazující spoj. Další spoj přijíždí do Radostína ve 12:50 hod a přiváží děti ze školy z nižšího stupně základní školy ve Vojnově Městci a pak dále pokračuje do Žďáru nad Sázavou. Autobus převážně s dětmi navštěvující základní školu v Krucemburku přijíždí v 13:25 hod. Další autobus je uzpůsoben směnám v průmyslových podnicích a přijíždí v 15:30 hod. Poslední autobus do Radostína přijíždí v 18:50 hod. Ten se již pak jen vrací do sousední vesnice a jízdu tam končí. Spoje nejsou příliš časté. Některým studentům končí výuka později, a proto využívají autobusy nezajíždějící do Radostína a ze sousední vesnice chodí pěšky. Tyto všechny autobusy jezdí pouze ve všední den. Bohužel o víkendu nejezdí žádné náhradní spoje. Ještě před několika lety jezdil v neděli autobus, který vozil věřící občany do kostela na mši svatou a zpět. Pro svoji nevytíženost byl ovšem zrušen. Jelikož Radostín leží na vysočině, bývá v zimě občas problém s dopravou. Často nestíhá SÚS udržet komunikace ve sjízdném stavu, a proto se stává, že některé spoje do Radostína vůbec nedojedou.
Ekonomický potenciál Zřejmě největší podnik, který kdy na území obce fungoval, je Zemědělská a.s. Krucemburk . Žádný jiný větší podnik se na katastru obce nevyskytuje, pouze je zde několik živnostníků. Jedním z nich je již zmiňovaný zemědělec. Pan Pavliš má malou firmu na výrobu ponožek a dekoračních koberečků. Sídlo firmy má ve svém domě. Dalším podnikatelem je majitel a vedoucí jediné restaurace s ubytováním v obci. Pohostinství je v budově bývalé školy. Poslední živnostník v obci je majitelka menšího obchodu s potravinami. Své provozovny tu v pronajatých prostorách od Zemědělské a.s. Krucemburk mají také opravna lesních traktorů a malá soukromá pila s jedním katrem.
19
Obchod a služby V roce 1963 byla v obci otevřena prodejna Jednoty. Byla zřízena v domě č.p. 27 v místnosti, kde se bývalo kino. Přepůlením velké místnosti se získal prostor pro vlastní obchod i pro sklad. Po roce 1990 byl obchod převzat soukromým provozovatelem, který byl zároveň majitelem stavení. V roce 2005 obchod zavřel a zrušil, protože se mu již jeho provoz finančně nevyplatil. Po roce 1990 byl v obci otevřen i druhý obchod, rovněž soukromý. Provozovatelkou je paní Kociánová, která dříve prodávala v Jednotě. Tento obchod je stále v provozu (viz obr. 18). Jediná v současné době otevřená restaurace se jmenuje Restaurace u Šimáka a je zbudována v bodově bývalé školy. Restaurace v této budově je v provozu od začátku 90. let. V té době se v budově nacházela i kancelář obecního úřadu a knihovna. V roce 1995 obec bývalou školu prodala současnému majiteli, protože neměla dostatek finančních prostředků na údržbu budovy. Podmínkou při prodeji byla oprava budovy a zachování pohostinství (viz. obr. 17). Dříve se hospoda nacházela v domě s č.p.8. Tato budova k tomu byla uzpůsobena a i měla velký sál. V 80. letech byla hospoda zrušena a po smrti majitele domu budova prodána. Noví majitelé nejprve pořádali příležitostné oslavy pro místní obyvatele. V roce 2000 se rozhodli hospodu znovu otevřít. Bohužel se netěšila takové oblibě jako místní restaurace. Nejvíce lidí ji navštěvovalo během léta, kdy vesnicí projíždí mnoho cyklistů. Náklady vynakládané na opravu budovy se nadaly srovnávat se zisky, a proto byla hospoda v roce 2005 opět uzavřena. Za peníze z prodeje bývalé školy a z dotací obec nechala postavit novou budovu obecního úřadu. V přízemí je v jedné místnosti místní knihovna a ve druhé ordinace lékaře. V nové budově Obecního úřadu je rovněž jedna multifunkční místnost. Je zde umístěno masážní lehátko. Dvakrát měsíčně má tuto místnost k dispozici masérka a dvakrát měsíčně kosmetička. Zároveň se v této místnosti pořádají i nepravidelné výstavy.
Občanská vybavenost Nová škola v obci byla postavena v roce 1941. Vyučovat se začalo až v roce 1942. Během následujících 6 let byly ve škole tři třídy. V roce 1948 se odstěhovalo
20
mnoho lidí do pohraničí, díky čemuž se snížil i počet žáků a v následujících letech se otevírala již jen jedna třída. Tuto změnu doprovázela i změna učitele, protože původní se rovněž odstěhoval do pohraničí. Do tehdejší střední školy děti docházely do Krucemburku. Později byla v místní škole zřízena i mateřská škola. V 70. letech byly obě školy pro málo dětí uzavřeny. Do mateřské školy a na nižší stupeň základní školy děti dojížděli do Vojnova Městce. Vyšší stupeň základní školy byl v Krucemburku. Stejně je tomu i dnes. Pro lepší pověst, navštěvují některé děti z obce v posledních letech vyšší stupeň základní školy ve Ždírci nad Doubravou. Jelikož to není škola pro obec spádová, musí na ně být dopláceno. I v budově nového obecního úřadu se nachází knihovna. Najdeme v ní 4500 svazků a její fond je neustále obnovován ve spolupráci s okresní knihovnou ve Žďáře nad Sázavou. Řadí se mezi nejlepší knihovny v kraji, o čemž svědčí i ocenění Čestným diplomem za aktivní činnost v knihovnictví v krajském kole soutěže vesnice roku. V loňském roce byly knihovnické služby rozšířeny o možnosti využití internetu. Počítač dostala obec jako grant od kraje Vysočina. V obci není zdravotní středisko ani stálá lékařská ordinace ani lékárna. V nové budově obecního úřadu, ale byla zřízena místnost pro lékaře. Ten do obce jezdí každý pátek. Této služby využívají především starší občané, protože je to pro ně mnohem jednodušší než dojíždět do Žďáru nad Sázavou nebo Ždírce nad Doubravou, kde jsou zdravotní střediska. Předepsané léky vyzvedává starostka obce v lékárně a poté předává občanům, kteří tuto bezplatnou službu využívají. V roce 1999 Radostín spolu s okolními obcemi založil zájmové sdružení právnických osob pod názvem Subregion Velké Dářko. Předmětem činnosti sdružení je spolupráce členských obcí v oblasti sociální péče, péče o vzhled a čistotu obcí, zabezpečení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, zabezpečení komunálních služeb, podpora rozvoje cestovního ruchu a řešení dopravní obslužnosti území na katastrálních územích členských obcí. Subregion již postavil dům s pečovatelskou službou ve Škrdlovicích. V domě je 12 bytů 1+kk a 3 byty 2+kk. Dům má 24hodinový provoz. Je zde ordinace lékaře, masérka a kosmetička. Do domu jsou přednostně umisťováni občané z obcí subregionu. Rovněž personál je především z obcí subregionu. Také již vydal propagační materiály na podporu cestovního ruchu v podobě letní mapy pro cykloturistiku a zimní mapy se sítí udržovaných lyžařských běžeckých stop.
21
Spolupracuje i se správci sítí (rwe, O2 , e-on…) na tvorbě DTMO, která zahrnuje katastry obcí a sítě po nich vedené. Subregion si zřídil i vlastní servisní firmu s názvem Velké Dářko s. r. o. Tato firma spravuje vodovody a kanalizace sdružených obcí. Také provádí svoz velkoobjemového odpadu a technické práce na údržbě která je v obcích potřeba. I v této firmě pracují lidé ze sdružených obcí. Zároveň je Subregionem vydáván zpravodaj pod názvem Novinky. Jednou měsíčně jej každá domácnost dostane zdarma. Pro sportovní vyžití občanů je postaveno hřiště a tenisový kurt, na oba projekty byly opět využity dotace. Tenisový kurt se začal stavět v roce 2001 a dokončen byl v roce 2002. Chvíli po jeho dostavění si místní založili tenisový klub. Každý rok se koná turnaj O pohár starostky, pro který nechal klub zhotovit putovní pohár. Celá akce je spojena s menšími oslavami. Druhé hřiště bylo postaveno spíše pro děti, které na něj mají volný přístup. Má takové rozměry, aby se na něm dali hrát veškeré míčové hry. Toto hřiště bylo postaveno v roce 2003. Nově postavená hřiště měla nahradit staré volejbalové hřiště a neudržované fotbalové hřiště. Výstavbou sportovišť zabránila obec častým hrám dětí na silnicích. Koupaliště jako takové v obci není, ale dostupné jsou rybníky Velké Dářko-1,5 km od obce, Doubravník-1,5 km od obce a Řeka- 3 km od obce. V roce 1954 obec zakoupila promítací přístroj. Na jeho nákup si půjčila od občanů. V dnešní době již však kino v obci není. Místem kde se občané schází je místní restaurace a během léta v odpoledních hodinách posezení před místním obchodem. V obci je malá hasičská zbrojnice, která byla v roce 2005 opravena. Oprava byla provedena z peněz, které obec získala za vítězství v krajském kole soutěže Vesnice roku 2004. Místní dobrovolní hasiči mají k dispozici pouze hasičskou stříkačku. Obec ale uvažuje o koupi hasičského auta.
Spolkový život V obci je hasičský sbor, který je tvořen dobrovolnými hasiči a byl založen v roce 1891. Má 13 členů a jejich hlavním velitelem je starostka obce. Každý rok tento sbor zajišťuje sběr železného šrotu v obci. V několika posledních letech se začala scházet místní mládež pod vedením paní Pospíchalové a společně secvičují divadelní hry. Jednou nebo dvakrát ročně se pak
22
konají divadelní představení. K tomuto účelu se otvírá sál v dnes již bývalé hospodě, kde je zachováno jeviště. Nejčastěji ztvárňují hry Járy Cimrmana. Každé představení hrají minimálně dvakrát, jelikož se tyto akce těší velké oblibě a sjíždí se na ně lidé ze širokého okolí. Dvakrát ročně se v obci konají prodejní výstavy. Vystavuje se v budově obecního úřadu a jsou pod jeho záštitou. Jedna je na jaře nebo během léta. V posledních letech proběhli výstavy na téma Čáry a kouzla, Kdo co umí, Velikonoce a Starý Radostín. Podzimní výstava je květinová a je spojena s podejem chryzantém. Patronkou obce je sv. Rozálie. Dodnes se slaví pouť na její počest a připadá na první neděli v září. Je to jediný den, kdy se v obci slouží mše svatá, protože obec nemá kostel. Při pouti obcí prochází procesí. V jeho čele jdou čtyři družičky nesoucí sošku patronky obce. Dříve procesí chodilo do sousední obce. V roce 2003 se v obci začala stavět kaplička, která byla v roce 2005 před poutí dostavěna. Zároveň ji při pouti požehnal biskup z Hradce Králové, monsigneur Duka. V kapli stojí replika původní sošky sv. Rozálie, kterou zhotovil jako svoji ročníkovou práci student kamenosochařství. Kaplička byla stavěna za pomocí dotací Ministerstva pro místní rozvoj. V obci jsou dvě chovatelské stanice psů. Jednu má místní hajný pan Kesner a zabývá se chovem jezevčíků. Druhou má paní Holubová, které chová společenská plemena-mops a molosy-bullmastif.
Další kdo se zabývá chovem zvířat je pan A také pan Červinka, který má zařízen
Hintnaus, který chová exotické ptactvo.
v prostorách bývalé Jednoty chov okrasných jezírkových ryb.
Rekreace Obec leží v ekologicky nejčistší oblastí republiky. Uprostřed obce jsou 2 rybníky, u jednoho z nich je zhotoveno několik laviček. V celé obci je hodně udržované zeleně, o čemž svědčí i zisk zelené stuhy v soutěži Vesnice roku. Mnoho lidí směřuje své vycházky k nedalekým rybníkům, které se v letním období dají využít ke koupání. Poblíž jednoho rybníka je i studánka s pitnou vodou, u které je postaveno pár laviček. Dalším vyhledávaným místem je uměle vybudované odpočívadlo s vyhlídkou, které je na naučné stezce stezce, která vede NPR Radostínská rašeliniště. Na naučnou je napojena cyklostezka, která vede i přes obec.
23
Soutěž Vesnice roku Vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku jsou Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj. Spolupracující úřady a organizace jsou: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Cílem soutěže Vesnice roku je snaha poukázat na aktivity obcí a jejich občanů, kteří se snaží zvelebovat svůj domov, rozvíjet místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Soutěže se mohou účastnit všechny obce vesnického charakteru, které nemají statut města a které mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice. V krajském kole se uděluje zlatá stuha- vítěz krajského kola, modrá stuha- za společenský život, bílá stuha- za činnost mládeže, zelena stuha- za péči o zeleň a životní prostředí. Dále mohou být uděleny tyto diplomy: diplom za vzorné vedení obecní knihovny, diplom za vzorné vedení kroniky, diplom za rozvíjení lidových tradic, diplom za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena). Jednotlivá ocenění mohou být obci udělena jednou za 5 let. Do státního kola postupuje vždy vesnice oceněná zlatou stuhou. Vítěz státního kola se účastní soutěže Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Obec Radostín se soutěže poprvé zúčastnila v roce 1997. Od té doby se přihlašovala každý rok až do roku 2004, kdy získala zlatou stuhu a stala se tak vítězem pro kraj Vysočina. Od tohoto roku se soutěže nezúčastnila. Je ale pravděpodobné, že po uplynutí 5-ti let kdy nemůže vyhrát krajské kolo soutěže, se do soutěže opět přihlásí. Dalšími oceněními, které v této soutěži obec získala, jsou: rok 2000- čestný diplom za aktivní činnost v knihovnictví, rok 2001- Zelená stuha za zeleň a životní prostředí, rok 2002- čestný diplom za mimořádné přispění k rozvoji regionální turistiky, rok 2003čestný diplom za práci na obnově venkova. Za vítězství v krajském kole získala obec 500 tis. Kč. Ty využila na opravu hasičské zbrojnice (viz obr. 8), při stavbě kapličky (viz obr. 6), na rekonstrukci cesty, na vybudování komunikace k nové zástavbě a na opravu cyklostezky a její napojení na naučnou stezku Radostínská rašeliniště.
24
4. AKCE V RÁMCI PROGRAMU OBNOVY VENKOVA Obec Radostín se do Programu obnovy venkova zařadila v roce 1995. Místní Program obnovy vesnice byl obecním zastupitelstvem schválen 5. března 1996.
Urbanistická studie V roce 1995 si obec nechala udělat urbanistickou studii. Konečnému zpracování předcházel podrobný průzkum obecného mínění. Zhotovitelem byl KP BISTAV, ing. Pavel Košťál. Urbanistická studie byla dokončena v říjnu 1995. Celkové náklady činily 78 tis. Kč, z toho dotace z Programu obnovy venkova činily 32,6 tis. Kč.
Novostavba budovy Obecního úřadu Obecní úřad měl kancelář v budově bývalé školy, která byla přeměněna v restaurační zařízení. Většina prostor ale nebyla využitá. Zároveň obec neměla dostatek finančních prostředků na opravu budovy, proto se rozhodla budovu prodat. Podmínkou bylo zachovat v jejích prostorách restauraci. Pro své účely se obec rozhodla postavit budovu novou (viz obr. 1), která svým charakterem bude zapadat do venkovské zástavby. V budově je mimo obecní úřad sklad CO, ordinace lékaře, knihovna, zasedací místnost, kde se pořádají přednášky, výstavy, pedikúra a masáže. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, radnice. Stavět se začalo v červenci 1996 a stavba byla dokončena v listopadu 1997. Celkové náklady činily 1 464 tis. Kč z čehož náklady v roce 1996 činily 806 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 400 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Rekonstrukce rozhlasu Rekonstrukce rozhlasu v obci spočívala v položení 1800 m kabelů do země po celé obci, zasazení 14 kovových sloupů 4,5 m vysokých a jejich osazení 20 reproduktory. Zároveň bylo nutno zakoupit rozhlasovou ústřednu. Akce je řazena do dotačního titulu 1-4, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, jehož charakter je kulturní zařízení. Rekonstrukce trvala od
25
srpna 1996 do prosince 1997. Celkové náklady činily 244 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 78 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Komplexní úprava veřejného prostranství Úprava spočívala v opravě 31m2 chodníku, veřejného prostranství kolem nové budovy obecního úřadu- 1728 m2 a vybudování parkoviště (viz obr. 2) o rozloze 1600m2 a úprava kolem něj. Zároveň měla proběhnout oprava dvou hasičských nádrží. Akce je řazena do dotačního titulu 1-4, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, kulturní zařízení. Akce byla zahájena v březnu 1998 a dokončena v prosinci téhož roku. Celkové náklady činily 195 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 117 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Obnova a zřízení veřejné zeleně Úprava spočívala v ozelenění upravené plochy kolem obecního úřadu, parkoviště a jeho okolí. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, obnova a zřizování veřejné zeleně. Úprava byla zahájena v dubnu a dokončena v listopadu 1998. Celkové náklady činily 65 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 39 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Rekonstrukce komunikace Jednalo se o výstavbu spojovací komunikace, která omezila průjezd obcí a navazuje na parkoviště. Celkový zábor území pro komunikaci činí 835m2. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce výstavba veřejného osvětlení. Výstavba probíhala od května do listopadu 1999. Celkové náklady činily 200 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 120 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Veřejné osvětlení Kolem nově vybudované spojovací komunikace bylo třeba postavit 4 ks veřejného osvětlení.
26
Akce se opět řadí do dotačního titulu 1-4, rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce výstavba veřejného osvětlení. Vybudování osvětlení probíhalo v srpnu a září 2000. Celkové náklady činily 65 tis Kč. Obec žádala o dotace ve výši 39 tis. Kč z Programu obnovy venkova, bylo jí poskytnuto 25 tis. Kč.
Rekonstrukce místní komunikace a výstavba otočky Byla třeba provést oprava místní komunikace ve směru na Velké Dářko v rozsahu 2 427m2. Zároveň se rekonstrukce spojila s vybudováním otočky (viz obr. 3) na konci obce, která je nutná pro zajištění vývozu komunálních odpadů. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce výstavba veřejného osvětlení. Úprava trvala od července do srpna 2000. Náklady činily 459 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 39 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Hřiště pro míčové hry- I. etapa Hřiště pro míčové hry (viz obr. 4) nahrazuje hřiště, které bylo na pozemku, který byl vrácen v restituci, tudíž by obec neměla žádné hřiště. V letních měsících je zde mnoho rekreantů a dětí a neměly by žádné sportovní vyžití. Rozloha upraveného povrchu hřiště činí 560m2. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4,obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, tělovýchovné zařízení. Výstavba probíhala od května 2001 do května následujícího roku. Celkové náklady činily 195 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 117 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Cesta za využitím biomasy Jedná se o seznamovací exkurzi se zkušenostmi s využíváním biohmoty jako je dřevo, sláma, olej na výrobu elektrické a tepelné energie. Realizátorem projektu byl Jaroslav Miklík. Akce se řadí mezi dotační titul 6, podpora vzdělávání a poradenství. Exkurze se uskutečnila v říjnu 2001. Celkové náklady činily 70 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 49 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
27
Hřiště pro míčové hry- II. etapa Jedná se dokončení hřiště pro míčové hry. Hřiště bylo třeba oplotit 120m oplocenky, zavést vodu a vybudovat sociální zařízení. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, tělovýchovné zařízení. Dokončení probíhalo od května do prosince 2002. Celkové náklady tvořily 199tis.Kč. Obec žádala o dotace ve výši 96tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Místní komunikace Jedná se o rekonstrukci staré a výstavbu nové komunikace v délce 260m, která má vést k nové zástavbě 6 rodinných domů (viz obr. 5). Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení. Rekonstrukce a výstavba komunikace trvala od května 2002 do prosince 2003. Celkové náklady činily 200tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 120tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
Stavba kapličky V Radostíně se slaví pouť sv. Rozálie, ale nebyl zde kostel ani kaple. Původní kaple byla zbourána v 70. letech minulého století. Obec se proto rozhodla dát své patronce opět důstojné umístění, které bude zároveň přístupné veřejnosti. Kaple (viz obr. 6) je postavena u jedné z hasičských nádrží na ploše 18,5m2. Plány navrhl ing. architekt Kučera, bez nároku na honorář. Zvon dostala obec darem od firmy ŽĎAS. V kapli je umístěna pouze replika patronky, kterou jako svoji ročníkovou práci zhotovil student z Radostína. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4,obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, sakrální stavba. Kaple se začala stavět v září 2003 a dokončena byla v srpnu 2006. Celkové náklady činily 465 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 200 tis. Kč z Programu obnovy venkova, dostala 80 tis. Kč.
Hřiště
28
Jedná se o vybudování víceúčelového hřiště pro děti a dorost (viz obr. 7) ve sportovním areálu, tedy vedle hřiště pro míčové hry. Zastavěná plocha má velikost 684m2. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, tělovýchovné zařízení. Budování hřiště probíhalo od dubna 2003 do října 2005. Celkové náklady činily 480 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 120tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno
Dokončení místní komunikace k nové zástavbě Jedná se o osazení cesty obrubníky v délce 260m a ozelenění okolí. Akce se řadí do dotačního titulu 1-4, rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce výstavba veřejného osvětlení. Dokončení komunikace probíhalo od května do listopadu 2004. Celkové náklady činily 200 tis. Kč. Obec žádala o dotace ve výši 120 tis. Kč z Programu obnovy venkova a bylo jí vyhověno.
29
5. MOŽNOSTI DALŠÍHO ROVOJE OBCE Obec má své webové stránky, ovšem nejsou dost často inovovány a tak zde chybí podstatné údaje i ze současnosti. Zároveň v některých sekcích nenajdeme vůbec žádné informace. Je škoda, že v dnešní době, kdy je internet jedním z největších zdrojů informací, se prostřednictvím internetu Radostín o své úspěchy nepodělí s ostatními. V současné době obec uvažuje o vybudování odpočinkového místa pro maminky s malými dětmi na prostranství za obecním úřadem (viz obr. 10). Má v plánu zde zřídit několik laviček, aby se zde dalo posadit a malé děti si mohly hrát. Myslím, že tato vize by měla být rozšířena o oplocené pískoviště (nedostali by se na něj volně pobíhající psi) a několik průlezek ze dřeva. Všechny věkové kategorie mají v obci hřiště pro své vyžití, tak by ho měly i ti nejmenší. Díky dvou hřištím je v letních měsících v obci možnost sportovního vyžití. V zimě je to ovšem horší. Pokud není sníh, není zde v podstatě žádná možnost jak trávit volný čas. Myslím, že by bylo dobré vybudovat nějaké zábavní či kulturní centrum. Jednou z možností by bylo přestavět nevyužívanou budovu bývalé bramborárny v areálu bývalého JZD na bowling, který by mohl být doplněn i squoshem. Stačilo by, aby toto centrum bylo otevřené během víkendů, kdy je v obci i mnoho chalupářů, proto by bylo i dostatečně využívané.
30
6. ZÁVĚR Ze studie vyplývá že během uplynulých12- ti let obec čerpala dotace v rámci Programu obnovy venkova 14krát. Veškeré akce, které zde probíhali, byly vždy z nějaké části hrazeny z dotací, převážně pak z Programu obnovy venkova. Je tedy znát, že i malá obec, která by neměla šanci sama všechny akce zaštítit, může pro své občany mnoho udělat. Díky neustálému vývoji, se tak může vyrovnat městům, či dokonce může nabídnout ještě mnohem víc. To, že se obec dala správnou cestou, potvrzují i její úspěchy v soutěži Vesnice roku, která oceňuje právě rozvoj vesnice.
31
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Košťál, P. Program obnovy vesnice. KP Bistav. Přibyslav, 1996 Košťál, P. Stavebně technický a urbanistický rozbor SÚ. KP Bistav. Přibyslav, 1995 Košťál, P. Textová část k urbanistické studii obce Radostín. KP Bistav. Přibyslav, 1995 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Zásady pro poskytování účelových dotací obcím z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova. č.j. 28062/02-52. Praha, 2002 Šulerová, E. Akce Programu obnovy vesnice – dotační tituly 1 – 4. OÚ Radostín. Radostín, 2004
32
8. PŘÍLOHY
8.1 Fotodokumentace akcí v rámci Programu obnovy venkova
Obr. 1 Novostavba obecního úřadu
Obr. 2 Parkoviště
33
Obr. 3 Rekonstrukce místní komunikace a výstavba otočky
Obr. 4 Hřiště pro míčové hry
34
Obr. 5 Místní komunikace
Obr. 6 Kaplička
35
Obr. 7 Hřiště
36
8.2 Fotodokumentace obce
Obr. 8 Hasičská zbrojnice
Obr. 9 Soška sv.Rozálie
37
Obr. 10 Prostranství za obecním úřadem
Obr. 11 Hasičská nádrž
38
Obr. 12 Hasičská nádrž
Obr. 13 Vesnická zástavba
39
Obr. 14 Vesnická zástavba
Obr. 15 Vesnická zástavba
40
Obr. 16 Vesnická zástavba
41
Obr. 17 Restaurace
Obr. 18 Obchod
42
