Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Současnost a perspektivy rozvoje obce Vendryně a okolí Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
RNDr. Pavel Trnka, CSc.
Monika Pietrová Brno 2007
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Současnost a perspektivy rozvoje obce Vendryně a okolí vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
2
PODĚKOVÁNÍ
Úvodem bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce RNDr. Pavlovi Trnkovi, CSc. za cenné informace, odborné rady a připomínky, které mi pomohly vytvořit tuto práci. Zároveň také děkuji zaměstnancům Obecního úřadu ve Vendryni a Městského úřadu v Třinci za poskytnuté materiály. Také bych chtěla poděkovat své rodině a příteli za morální a materiální podporu.
3
ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit současnou environmentální situaci v obci a naznačit perspektivní možnosti rozvoje v rámci Strategie rozvoje venkovského mikroregionu
Jablunkovsko.
Úkolem
případové studie obce Vendryně bylo
charakterizovat přírodní a socioekonomický rámec, identifikovat hlavní ekologickoenvironmentální problémy, provést SWOT analýzu, poukázat na možnosti zavádění principů trvale udržitelného rozvoje v řešené obci. Studie také uvádí projekty, které obec zrealizovala nebo má záměr zrealizovat v budoucnosti. Na základě těchto poznatků jsem vyhodnotila současné nedostatky a problémy, se kterými se obec
potýká a
navrhuji jejích řešení a nápravu. Hlavními problémy, které je nutno rychle vyřešit, je neexistující kanalizační síť a chybějící obchvat obce. Řešením je čerpat dotace z Evropské unie. Obec byla úspěšná v získání dotace z evropského fondu a nyní by měla usilovat o co nejrychlejší odstranění těchto problémů. Klíčová slova: rozvoj, mikroregion Jablunkovsko, obec Vendryně, případová studie
THE ABSTRACT The aim of this diploma thesis is to analyse present environmental situation in municipality and indicate possibilities for development within the framework of Development Strategy for Rural Microregion of Jablunkov. The objective of case study about Vendryne municipality is to decribe natural and socioeconomical frame, identify main ecological and environmental challenges, make SWOT analysis, point out the possibities of implementing the principles of sustainable development in analysed municipality. Case study also mentions projects which were realized by municipality or those which are intended to be realized in future. Based on that analysis I evaluated current failures and challenges faced by the municipality and proposed solutions and corrections. Main challenges which need to be solved quickly are nonexistent sewerage system and by-pass road. The solution would be to use grants from European Union. Municipality was successful in obtaining grant from european fund and now should strive for fastest problem fixing. Key words: development, municipality Vendryně, Microregion of Jablunkov, The objective of case study about Vendryne municipality
4
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3. METODIKA PRÁCE………………………………………………………………..10 4. MIKROREGION JABLUNKOVSKO………………………………..….…………11 4.1 Souhrnné základní údaje o mikroregionu……..….………....…………………..12 4.1.1 Legislativa……………………………………...……...…………................12 4.1.2 Smluvní strany…………………...………………………………………….12 4.1.3 Předmět činnosti…………………………………...………………………..13 4.2 Geografické vymezení a přírodní charakteristika…….………………………….13 4.3 Souhrnné základní údaje o mikroregionu…….……………………………….....14 4.4 Počet a struktura obyvatel...…….………………………………………………..15 4.5 Aktivity mikroregionu...........................................................................................17 4.5.1 Projekty v mikroregionu ................................................................................ 17 4.5.2 Oblasti strategických cílů…………………………………………………...18 4.5.3 Programy rozvoje mikroregionu…………………………………………….19 4.5.4 Projekty a záměry obcí……………………………………………………...20 4.6 Strategie rozvoje mikroregionů.............................................................................21 4.6.1 Obecně o Strategických plánech rozvoje mikroregionů ................................ 21 4.6.2 Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko ........................ 22 5. PŘÍPADOVÁ STUDIE OBCE VENDRYNĚ............................................................ 23 5.1 Základní charakteristika obce a katastrálního území Vendryně ........................... 24 5.1.1 Vymezení řešeného území a lokalizace ........................................................ 24 5.1.2 Znak obce Vendryně...................................................................................... 25 5.2 Charakteristika přírodních podmínek ................................................................... 25 5.2.1 Geologická charakteristika ............................................................................ 25 5.2.2 Geomorfologické členění............................................................................... 26 5.2.3 Výšková členitost reliéfu ............................................................................... 26 5.2.4 Pedologická charakteristika ........................................................................... 27 5.2.5 Klimatické poměry ........................................................................................ 28 5.2.6 Hydrické poměry – povrchové a podzemní vody.......................................... 29 5.2.7 Biogeografické jednotky v území .................................................................. 31 5.2.8 Flora a fauna v obci ....................................................................................... 34
5
5.2.9 Chráněná území přírody................................................................................. 35 5.2.10 Prvky regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) .......... 39 5.3 Historický vývoj osídlení a kulturní hodnoty ....................................................... 42 5.3.1 Původ názvu obce Vendryně ......................................................................... 42 5.3.2 Historie osídlení a využívaní krajiny ............................................................. 43 5.3.3 Historie obce Vendryně ................................................................................. 44 5.3.4 Památná a významná místa............................................................................ 45 5.3.5 Tradiční potraviny a nápoje ........................................................................... 48 5.3.6 Tradiční folklór .............................................................................................. 49 5.4 Urbanistická struktura a architektura .................................................................... 49 5.4.1 Tradiční architektura...................................................................................... 49 5.4.2 Sídelní struktura a architektura ...................................................................... 50 5.4.3 Základní rozvržení funkcí .............................................................................. 53 5.5 Základní demografické údaje................................................................................ 53 5.5.1 Vývoj počtu a národnostní složení obyvatelstva ........................................... 53 5.5.2 Věková struktura obyvatelstva....................................................................... 55 5.6 Charakteristika socioekonomických podmínek .................................................... 56 5.6.1 Obchod a služby............................................................................................. 56 5.6.2 Občanská vybavenost .................................................................................... 56 5.6.3 Pohyb za prací................................................................................................ 58 5.6.4 Spolkový život v obci .................................................................................... 58 5.7 Zemědělství........................................................................................................... 59 5.7.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu................................................. 60 5.7.2 Organizace hospodařící v katastru obce ........................................................ 60 5.8 Lesní hospodářství ................................................................................................ 61 5.9 Vyhodnocení zemědělského a lesního půdního fondu ......................................... 62 5.10 Zeleň ................................................................................................................... 63 5.11 Doprava............................................................................................................... 63 5.11.1 Silniční doprava……………………………………………………………63 5.11.2 Železniční doprava....................................................................................... 64 5.11.3 Hromadná doprava....................................................................................... 64 5.12 Vodní hospodářství ............................................................................................. 65 5.12.1 Zásobování pitnou vodou............................................................................. 65 5.12.2 Odkanalizování a likvidace odpadních vod ................................................. 65 6
5.13 Technická infrastruktura ..................................................................................... 65 5.13.1 Zásobování elektrickou energii.................................................................... 65 5.13.2 Zásobování plynem...................................................................................... 66 5.13. 3 Zásobování teplem...................................................................................... 66 5.13.4 Spoje, telekomunikace, radiokomunikace ................................................... 66 5.14 Průmysl a těžba................................................................................................... 67 5.15 Životní prostředí ................................................................................................. 67 5.15.1 Znečistění ovzduší ....................................................................................... 67 5.15.2 Poškození lesů imisemi................................................................................ 69 5.15.3 Znečištění vod.............................................................................................. 69 5.15.4 Znečištění půd.............................................................................................. 70 5.15.5 Odpadové hospodářství................................................................................ 70 5.15.6 Radonové riziko........................................................................................... 71 5.16 Rekreace.............................................................................................................. 71 5.16.1 Denní rekreace místního obyvatelstva......................................................... 71 5.16.2 Dlouhodobá rekreace, cestovní ruch............................................................ 72 5.17 Krajinářské hodnocení krajiny............................................................................ 74 5.18 Turistické zajímavosti mikroregionu .................................................................. 75 5.19 Členství obce ve spolcích a sdruženích .............................................................. 77 5.20 SWOT analýza obce Vendryně........................................................................... 80 5.21 Možnosti zavádění principů TUR ve sledované obci ......................................... 82 5.22 Projekty a záměry obce Vendryně ...................................................................... 85 5.23 Problémy a jejich navrhovaná řešení .................................................................. 87 5.24 Možnosti zvýšení rozvoje obce………………………………………………...97 6. DISKUSE.................................................................................................................. 100 7. ZÁVĚR……………………………………………………………………………..102 8.SEZNAM POUŽITÉ LITERYTURY……………………………………………....104 9. PŘÍLOHY…………………………………………………………………………..106
7
1. ÚVOD Venkovská sídla představují významnou součást struktury osídlení ČR. Žije v nich 22,3 % občanů (k 1.1. 1998) na 75 % celkové rozlohy státu. Podstatným rysem většiny obyvatel v minulosti byla závislost na zemědělství. Významným soudobým hospodářským, sociálním a územně plánovacím problémem venkovských sídel jsou hospodářské a demografické změny ve spojení s úbytkem obyvatel závislých na zemědělství
a s nárůstem využívání rekreačního potenciálu venkovské krajiny.
Zánikem stávající zemědělské hospodářské činnosti současně došlo i k narušení tradiční architektonické struktury a sociální dimenze života na vesnici. Postupným úbytkem zemědělsky činných obyvatel došlo i k podstatnému oslabení úzkého sepětí obyvatel s krajinným prostředím. Nárůst nezemědělsky činného obyvatelstva podstatně změnil tradiční názorovou hladinu na krajinu a životní styl na vesnici vůbec. Lidové krajinářství
je vysoce účinným prostředkem při rozvoji venkova
zejména na úrovní venkovských mikroregionů vytvářejících v současné době novou úroveň jejich hospodářské, kulturní a sociální identity. Mikroregion je dobrovolné sdružení obcí, které bylo založeno, aby obce v určitých oblastech mohly lépe spolupracovat, a současně, aby takové sdružení mělo v blízké budoucnosti být žadatelem o finanční prostředky z fondů Evropské unie. V případě, kdy žadatelem o dotaci je svazek obcí, šance na získaní financí je mnohem vyšší, než kdyby o ně žádala samotná obec. To je důvod vzniku většiny mikroregionů. Dále pak obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Rozvoj měst a obcí je hlavně závislý na schopnosti místní samosprávy čerpat finanční prostředky z dotačních programů Moravskoslezského kraje, národních zdrojů České republiky a z strukturálních fondů Evropské unie. Mikroregiony mají vysoký turistický potenciál, příslušné orgány obce, zejména zastupitelstvo obce a rada obce by měla věnovat
venkovské turistice dostatečnou
pozornost, většina podhorských a horských oblastí má zvýšené předpoklady právě pro provozování venkovské turistiky.
8
2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zhodnotit současnou environmentální situaci v obci a naznačit perspektivní možnosti rozvoje v rámci Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko. Zdrojem diplomové práce byl Územní plán obce z roku 1998, jeho dva návrhy změn z roku 2002 a 2005, také Strategie rozvoje venkovského mikroregionu
Jablunkovsko.
Úkolem
případové studie obce Vendryně bylo
charakterizovat přírodní a socioekonomický rámec, identifikovat hlavní ekologickoenvironmentální problémy, provést SWOT analýzu, poukázat na možnosti zavádění principů trvale udržitelného rozvoje v řešené obci. Studie také uvádí projekty, které obec zrealizovala nebo má záměr zrealizovat v budoucnosti. Studie dále vyhodnocuje současné nedostatky a problémy, se kterými se obec potýká a navrhuje jejích řešení a nápravu.
9
3. METODIKA PRÁCE Pramenem diplomové práce byl Územní plán obce z roku 1998, jeho dva návrhy změn z roku 2002 a 2005, také Strategický plán rozvoje obce Vendryně, který je průběžně vyhodnocován a aktualizován nejméně jednou ročně. Dalším základním dokumentem byla Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko z roku 2001.
Výchozím
materiálem
pro
zpracování
Strategie rozvoje venkovského
mikroregionu Jablunkovsko, byl pravděpodobně program rozvoje Moravskoslezského kraje. V případové studii obce Vendryně jsem se snažila co nejdůkladněji popsat jednotlivé významné oblasti a jejich charakteristiky. Jedná se hlavně o geografickou polohu,
přírodní
charakteristiku,
demografii
obyvatelstva,
sídelní
strukturu,
hospodářství, dopravní a technickou infrastrukturu, sociální a ekonomickou strukturu, rekreaci, zeleň a životní prostředí. V případové studii jsem se dále snažila vyhodnotit současné nedostatky a problémy, se kterými se obec potýká. Navrhla jsem jejích řešení a nápravu, která se musí být v souladu s Strategickým plánem rozvoje obce a Územním plánem obce Vendryně.
10
4. MIKROREGION JABLUNKOVSKO
Obr. č.1 Znak SOJ
11
www.jablunkovsko.cz
4.1 Souhrnné základní údaje o mikroregionu Mikroregion je dobrovolné sdružení obcí, které bylo založeno, aby obce v určitých oblastech mohly lépe spolupracovat, a současně by takové sdružení mělo v blízké budoucnosti být žadatelem o finanční prostředky z fondů Evropské unie. Ve své práci se dále budu zabývat mokroregionem Jablunkovsko.
4.1.1 Legislativa Sdružení obcí přirozené spádové oblasti Jablunkovska (dále jen „SOJ“) bylo založeno v souladu s ustanoveními § 20f - 20j souhrnného znění občanského zákoníku č. 47/1992 Sb. na setkání starostů obcí Jablunkovska dne 28.4.1995 k ochraně společných zájmů a k zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozměrem a významem každou účastnickou obec. Ve smyslu zákona o obcích 128 / 2000 Sb. se sdružení v roce 2001 transformovalo na „dobrovolný svazek obcí“. Sdružení obcí Jablunkovska je registrováno u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. 4.1.2 Smluvní strany Účastníky sdružení jsou obce : Bocanovice, se sídlem Bocanovice čp. 21, PSČ 739 91 Bukovec, se sídlem Bukovec čp. 270, PSČ 739 85 Dolní Lomná, se sídlem Dolní Lomná čp. 164, PSČ 739 91 Horní Lomná, se sídlem Horní Lomná, čp. 44, PSČ 739 91 Hrádek, se sídlem Hrádek čp. 352, PSČ 739 97 Hrčava, se sídlem Hrčava čp. 53, PSČ 739 98 Jablunkov, se sídlem Dukelská čp. 144, PSČ 739 91 Košařiska, se sídlem Košařiska čp. 88, PSČ 739 95 Milíkov, se sídlem Milíkov čp. 200, PSČ 739 81 Mosty u Jablunkova, se sídlem Mosty u Jablunkova čp. 800, PSČ 739 98 Návsí, se sídlem Návsí čp. 327, PSČ 739 92 Nýdek, se sídlem Nýdek čp. 281, PSČ 739 96 Písečná, se sídlem Písečná čp. 42, PSČ 73991 Písek, se sídlem Písek čp. 51, PSČ 739 84 Vendryně, se sídlem Vendryně čp. 500, PSČ 739 94
12
Shromáždění starostů SOJ na svém zasedání konaném dne 1. prosince 2006 rozhodlo o přijetí - s účinností od 1. ledna 2007 - Obce Bystřice za nového člena SOJ. O účasti Obce Bystřice ve SOJ rozhodlo také zastupitelstvo Obce Bystřice. (Mapa č.2)
Předsedou sdružení je Petr Sagitarius, starosta města Jablunkova (volen na 2 roky).
4.1.3 Předmět činnosti 1. Všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území. 2. Společný postup při dosahování ekologické stability zájmového území a jeho trvalé obyvatelnosti. 3. Koordinace významných investičních akcí v zájmovém území. 4. Koordinace obecních územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku. 5. Slaďování zájmů a činnosti místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území. 6. Vytváření, zmnožování a správa společného majetku sdružení. 7. Zastupování členů sdružení při jednání o společných věcech s třetími osobami (orgány státní správy, obchodními partnery, kontrolními orgány apod.). 8. Zajišťování a vedení předepsané písemné, výkresové, technické a jiné agendy jednotlivých společných akcí. 9. Propagace sdružení a jeho zájmového sdružení. 10. Aktivní zapojení do euroregionu „Těšínské Slezsko“, aktivní spolupráce s dalšími euroregiony.
4.2 Geografické vymezení a přírodní charakteristika Geograficky je mikroregion Jablunkovsko situován v nejvýchodnější části České republiky. Jeho území leží v Jablunkovské brázdě (údolí řeky Olše) a zasahuje do Slezských Beskyd na severovýchodě a do Moravskoslezských Beskyd na jihozápadě. Je východní částí okresu Frýdek-Místek v Ostravském kraji (zároveň NUTS II Ostravsko). Nejbližším průmyslovým centrem ovlivňujícím Jablunkovsko je město Třinec. Hranice mikroregionu tvoří ze dvou třetin státní hranice, a to na severu a východě s Polskem a na jihu se Slovenskem. Na západ sousedí s katastry obce Morávky a města
13
Třince uvnitř okresu Frýdek-Místek. Sousedními mikroregiony jsou Sdružení povodí Morávky a Sdružení povodí Stonávky. Příhraniční mikroregion Jablunkovsko se nachází převážně v chladné oblasti. Moravskoslezské a Slezské Beskydy ležící v průměrné výšce 600 až 700 m nad mořem jsou nejchladnějšími oblastmi okresu Frýdek-Místek. Pouze oblast vlastního údolí řeky Olše (Jablunkovské brázdy) ležící v průměrné nadmořské výšce 300 až 500 m lze charakterizovat jako oblast mírně teplou. Vysoké hodnoty srážek s vydatnými dešti, vysokou sněhovou pokrývkou a dlouhodobým táním zvyšují tzv. vodnost vodních toků pramenících v mikroregionu nebo mikroregionem protékajících. Vyznačuje se vysokou lesnatostí (60,1% území mikroregionu), velkým množstvím chráněných přírodních území a zázemím pro intenzivní rekreační využití (především na jihu a jihovýchodě). V mikroregionu značně převyšuje nezemědělská půda oproti zemědělské (v České republice je poměr opačný), což je dáno hornatostí a zalesněností celého území jakožto horského a podhorského mikroregionu. Je nevhodný pro intenzivní zemědělskou výrobu. Mikroregion Jablunkovsko, je významnou pramennou oblastí a zdrojem pitné vody. Mikroregion Jablunkovsko je relativně málo zasažen imisemi. Pouze Vendryně byla díky blízkosti průmyslovému Třinci zařazena mezi obce ekologicky postižené. Ke zlepšení čistoty ovzduší přispěla i rozsáhlá plynofikace obcí, díky které bylo při vytápění omezeno spalování tuhých paliv.
4.3 Souhrnné základní údaje o mikroregionu Přirozeným centrem mikroregionu je Jablunkov, jediná obec se statutem města. Ostatní obce mikroregionu mají pouze jednu místní část nesoucí název obce Výkon státní správy je zajištěn pověřeným městským úřadem v Jablunkově pro obce Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Bocanovice, Milíkov, Písek, Mosty u Jablunkova a Návsí. Pro obce Košařiska, Nýdek a Vendryně je výkon státní správy zajištěn pověřeným městským úřadem v Třinci. Stavební úřady a matriční úřady jsou v Jablunkově, Mostech u Jablunkova a Nýdku, pouze stavební úřad v Návsí. Obce Milíkov a Košařiska mají stavební úřad a matriční úřad v Bystřici. Plošně má mikroregion 24 248,72 ha, což činí 19,05 % plochy okresu FrýdekMístek. Území mikroregionu Jablunkovsko zasahuje 39,6 % (9610,46 ha) své rozlohy do východní části Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
14
Z pohledu národnostní skladby obyvatelstva je mikroregion Jablunkovsko charakteristický značným podílem občanů hlásících se k polské národnosti. Jejich podíl přesahuje čtvrtinu. Zastoupení ostatních národností je nevýznamné, např. podíl občanů hlásících se ke slovenské národnosti činí pouze 2 %. Rozhodující tedy zůstává česky hovořící obyvatelstvo (resp. hlásící se k národnosti české, moravské nebo slezské). Nicméně má polská menšina velký vliv na jazykovou komunikaci mezi obyvatelstvem. Z hlediska hustoty osídlení má mikroregion Jablunkovsko jen 119 obyvatel na jeden čtvereční kilometr, což znamená podprůměr v rámci České republiky (131/ km2) i vzhledem k okresu Frýdek-Místek (180/ km2). Jako příhraniční mikroregion sousedící se dvěma státy se Jablunkovsko vyznačuje velkým počtem hraničních přechodů různých kategorií a rozsahu provozu. Nejdůležitějšími jsou přechody v Mostech u Jablunkova do Slovenské republiky a v Bukovci do Polska. Celkem je na území mikroregionu 9 hraničních přechodů. Rozlohou i počtem obyvatel nejmenší je obec Hrčava. Výměrou největší je katastrální území Mostů u Jablunkova, dále pak obcí Nýdek, Dolní Lomná a Horní Lomná. Mikroregion Jablunkovsko zaujímá necelou pětinu plochy okresu FrýdekMístek.
4.4 Počet a struktura obyvatel V mikroregionu žije relativně mladé obyvatelstvo, s nižším průměrným věkem než v Ostravském kraji (37,3 let) i celé České republice (38,5 let). Nejmladší obyvatelstvo žije v obci Bukovec s průměrným věkem 34,6 let, nejstarší pak v obcích Košařiska a Nýdek s nadprůměrným věkem 39,2 let i vzhledem k celostátnímu průměru. Na rozdíl od celé České republiky, ve které dochází ke snižování počtu obyvatelstva, vykazuje mikroregion Jablunkovsko opačný trend mírného nárůstu počtu obyvatel. V zásadě je obyvatelstvo mikroregionu stabilizované, bez známek problémů spojených s migrací.
15
Tab. č.1Počet obyvatel, průměrný věk, produktivní obyvatelstvo (k 1. 1. 2000) Počet obyvatel
Produktivní Produktivní obyvatelstv obyvatelstv o o (počet) (v %)
Celkem
Muži
Ženy
Průměrný věk
445
213
232
35,0
181
40,7
1359
687
672
34,6
602
44,3
Dolní Lomná
832
401
431
37,6
357
42,9
Horní Lomná
413
225
188
36,3
206
49,9
Hrádek
1783
855
928
37,0
769
43,1
Hrčava
286
151
135
37,5
127
44,4
Jablunkov
6712
3264
3448
35,8
3390
50,5
Košařiska
369
196
173
39,2
170
46,1
Milíkov
1310
648
662
37,5
559
42,7
Mosty u Jabl.
3979
1950
2029
38,1
1835
46,1
Návsí
3762
1845
1917
37,4
1714
45,6
Nýdek
1962
965
997
39,2
871
44,4
Písek
1845
920
925
35,0
768
41,6
Vendryně
3836
1865
1971
38,3
1676
43,7
28 893
14 185
14 708
36,8
13 225
45,8
228 291
111 937
116 354
37,7
114 693
50,2
Bocanovice Bukovec
Mikroregion Okres F-M
Národnost obyvatelstva Použitá data ze sčítání lidu v roce 1991 jsou orientační. Občané se hlásí k určité národnosti na základě své svobodné volby a v čase proto dochází k určitým posunům i z tohoto důvodu. Od posledního sčítání lidu došlo k mírnému poklesu občanů hlásících se k polské národnosti, nicméně struktura rozložení polské menšiny podle obcí zůstává v podstatě zachována (např. silné zastoupení v obcích Hrádek, Košařiska, Milíkov či Vendryně oproti Mostům u Jablunkova nebo Jablunkovu). Z řady vybočuje pouze obec Hrčava, která je v zásadě česká.
16
Tab. č.2 Složení obyvatel podle národností (k 3. 3. 199) Podíl obyvatel vybraných národností (v %) Česká
Moravs ká
Slezská
Slovens ká
Polská
Romská
Ostatní
Bocanovice
63,2
0,5
2,3
2,5
31,0
0,2
0,2
Bukovec
57,0
1,3
1,9
1,0
38,6
0,0
0,2
Dolní Lomná
55,9
1,9
2,3
1,9
37,8
0,0
0,2
Horní Lomná
61,2
1,2
4,2
4,2
29,3
0,0
0,0
Hrádek
47,4
1,1
1,6
1,0
48,2
0,0
0,8
Hrčava
89,7
0,4
1,1
6,2
2,6
0,0
0,0
Jablunkov
67,7
2,3
3,8
2,7
23,2
0,0
0,4
Košařiska
48,4
0,0
3,0
1,1
47,6
0,0
0,0
Milíkov
48,6
1,3
2,2
0,5
47,5
0,0
0,0
71,2
2,5
3,1
2,6
20,3
0,0
0,2
Návsí
66,4
0,7
3,7
1,6
27,5
0,0
0,1
Nýdek
64,0
1,0
2,8
1,3
30,7
0,0
0,2
Písek
68,3
3,1
3,2
0,6
24,5
0,0
0,2
Vendryně
53,1
2,3
2,1
1,8
40,2
0,0
0,5
Mikroregion Okres F-M Ostravský kraj
62,8 75,4
1,8 8,0
3,0 2,2
1,9 4,3
30,2 9,1
0,0 0,2
0,3 0,9
76,5
9,4
3,2
5,3
3,6
0,4
1,5
Mosty Jabl.
u
4.5 Aktivity mikroregionu
4.5.1 Projekty v mikroregionu Sdružení během své existence realizovalo řadu zajímavých projektů podporující rozvoj regionu: •
každoročně od roku 1996 - Beskydská lyže
•
každoročně od roku 1996 - Setkání na Trojmezí
•
1999-2000 - Beskydomapy
•
2002 - Podpora informačních služeb
•
2003 - Silesion - slezsko-beskydský informační systém
17
•
2003 - Budoucnost Trojmezí - strategie
•
2004 - Budoucnost Trojmezí - projektová dokumentace
•
2004 - Mikroregion Jablunkovsko na dlani - zvýšení propagace a informovanosti v mikroregionu Jablunkovsko
•
2004 - Naučná cyklotrasa „Po stopách hutnictví“
•
od roku 2005 - Skautský tábor na Trojmezí
•
2006 - Navigační systém Jablunkovského mikroregionu
Aktuálně realizovaný společný projekt: Děti na trojmezí - Propagace sportu a turistiky prostřednictvím dětí a mládeže českopolského pohraničí - projekt je realizován ve spolupráci s obcí Istebna a je financován z prostředků Evropské unie: Iniciativa společenství Interreg IIIa, fond mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko, z rozpočtu Sdružení obcí Jablunkovska a obce Istebna (PL). 4.5.2 Oblasti strategických cílů OR - Organizační rozvoj - Vytvoření a zajištění kompetentního a udržitelného řízení rozvoje mikroregionu s využitím synergických efektů. RP -
Rozvoj podnikání - Rozvoj podnikatelského prostředí a připravenosti na vnější
investory podporující úroveň zaměstnanosti v mikroregionu. CR - Rozvoj cestovního ruchu - Zajištění rozvoje potenciálu tohoto významného ekonomického sektoru v mikroregionu. TS -
Rozvoj tranzitních služeb - Podpora nového rozvojového sektoru ve vazbě na
polohu regionu a napojení na mezinárodní sítě. RI -
Rozvoj infrastruktury - Rozvoj podpůrných podmínek pro zajištění rozvoje
hlavních sektorů mikroregionu. RM - Rozvoj marketingu - Vytvoření konkurenceschopné pozice mikroregionu na vybraných cílových trzích.
V rámci těchto cílových oblastí budou realizovány strategické programy. V závislosti na časových a finančních podmínkách pak budou vypracovány plány zachycující a popisující jednotlivé projekty, jejichž postupné naplňování zajistí realizaci vytyčené strategie rozvoje mikroregionu.
18
4.5.3 Programy rozvoje mikroregionu Uvedenými oblastmi strategických cílů je zároveň vymezeno šest rozvojových programů mikroregionu Jablunkovsko. Každý z nich bude rozpracován do projektů, jejichž realizací se strategie rozvoje mikroregionu naplní. Tab. č.3 Programy rozvoje mikroregionu OznaNázev programu čení
Cíl
Priority Zajištění účelné komunikace mezi významnými subjekty v mikroregionu; zajištění koordinace mezi obcemi, podnikateli a veřejnými subjekty; organizační zabezpečení realizace programů a projektů.
OR
Organizační rozvoj
Stanovit a zajistit kompetence pro organizaci a řízení rozvoje mikroregionu.
RP
Rozvoj podnikání
Zajistit podnikatelské Mapování a generování nabídky prostředí pro investory a podnikatelských zdrojů; společné vytvářet pracovní místa. aktivity při vytváření nových pracovních příležitostí; zvyšování odborné úrovně podnikatelských subjektů formou poradenství.
CR
Rozvoj cestovního ruchu
Rozšířit aktivity související s cestovním ruchem a zajistit jejich propagaci.
Vytváření nových a rozvoj stávajících produktů cestovního ruchu; vybudování kvalitního informačního systému pro návštěvníky mikroregionu a vytvoření nabídky pro ně; zpracování propagačních materiálů; společné řešení přijatých projektů.
TS
Rozvoj tranzitních služeb
Zajistit vyhovující dopravní dostupnost, obslužnost a bezpečnost v mikroregionu.
Úpravy a rekonstrukce komunikací s ohledem na potřeby obyvatel a bezpečnost chodců; budování chodníků pro pěší; využívání možností sektoru tranzitu daných mezinárodními tahy protínajícími mikroregion.
RI
Rozvoj infrastruktury
Vytvořit podmínky pro rozvoj hlavních sektorů mikroregionu.
Zajišťování inženýrských sítí pro podnikatelské účely; realizace informačního a navigačního systému mikroregionu; řešení kanalizačních sítí.
RM
Rozvoj marketingu
Marketingově zajistit rozvoj mikroregionu a jeho konkurenceschopnost.
Zpracování prezentačních materiálů k propagaci mikroregionu; marketingové aktivity v oblasti cestovního ruchu; zpracování nabídky pro investory a podnikatele; zajištění informovanosti o mikroregionu na celostátní a mezinárodní úrovni.
19
4.5.4 Projekty a záměry obcí Bocanovice Agroturistika – uplatnění koní v infrastruktuře cestovního ruchu (hipoturistika), Běžecké trasy pro lyžaře, Servis pro turisty Bukovec Úprava turistické atraktivity Šance a Čertí mlýny, Plynofikace obce, Dokončení výstavby druhého hřiště, Výstavba tělocvičny Bystřice nad Olší Výstavba centrální pěší zóny s dětskými hřišti, Výstavba kanalizace a ČOV, Urbanistické řešení centra obce, Výstavba vodovodu, Revitalizace vodních toků Dolní Lomná Výstavba kanalizace, Vybudování sportovního areálu, Běžecké trasy pro lyžaře, Agroturistika – uplatnění koní v infrastruktuře cestovního ruchu (hipoturistika), Agroturistika – selské / horalské ubytování, Naučná stezka Mionší, Zřízení informačního místa, Čistírna odpadních vod Horní Lomná Vodovod a kanalizace, Plynofikace obce, Vyřešení výstavby nádrže na pitnou vodu, Zařízení pro výrobu technického sněhu, Tenisové kurty, Běžecké trasy pro lyžaře Hrádek Vyřešení obchvatu obce, Kanalizace II. stavba, Obecní vodovod, Agroturistika – uplatnění koní v infrastruktuře CR (hipoturistika), Zpřístupnění historických valů Zámčiska, Výstavba kulturního amfiteátru, Domov důchodců, Halamova naučná stezka Hrčava Vodojem pro zásobování obce vodou, Čistírny odpadních vod, Turistická atraktivita Trojmezí Jablunkov Vybudování obchvatu města, Výstavba průmyslové zóny, Rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě, Vybudování muzea, Městské podnikatelské informační centrum, Vybudování kulturního centra, Revitalizace a rozvoj areálu koupaliště Košařiska Výstavba ČOV, Úprava centra obce, Vybudování lyžařského areálu, Agroturistika Milíkov Plynofikace obce, Kanalizace s ČOV, Dům s pečovatelskou službou, Výstavba oddechové zóny s tenisovými kurty, Lyžařský vlek
20
Mosty u Jablunkova Vybudování průmyslové zóny, Vybudování kanalizace a ČOV, Vybudování sedačkové lanovky na Severku, Běžecké trasy pro lyžaře, Zdokonalení lyžařského areálu na Trůni, Rozšíření ubytovacích kapacit, Obecní venkovní bazén (koupaliště), Turistická atraktivita bývalého opevnění (Šance) Návsí Dostavba kanalizační sítě, Nádrže pro ekologickou likvidaci odpadů, Turistická atraktivita „Zámčiska“, Využití vodních ploch u Zámčisek Nýdek Lanovka na Čantoryji, Turistický přechod do Polska, Založení turistické agentury, Podpora kulturních aktivit Písek Kanalizace, Rozšíření plynofikace, Termální koupaliště, Agroturistika – podpora Pastevectví, Naučná stezka přes Plenička
4.6 Strategie rozvoje mikroregionů
4.6.1 Obecně o Strategických plánech rozvoje mikroregionů Strategické plány rozvoje na úrovni mikroregionů vymezují hlavní směry dlouhodobého rozvoje území a rozvojové priority. Zároveň slouží jako výchozí materiály pro přípravu projektů a žádostí o poskytnutí finančních prostředků na jejich realizace, zejména z fondů Evropské unie. Dokumenty jsou většinou zpracovány metodou strategického plánování, aby mobilizovaly a co nejefektivněji využívaly všechny vlastní zdroje a včas a správně reagovaly na změny v okolním prostředí. Přínos strategických dokumentů spočívá v tom, že pomáhají jasně si uvědomit žádoucí směry dlouhodobého vývoje a soustřeďují veškeré úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů. Ukazují, jak se nejlépe připravit na budoucí vývoj vnějších podmínek, jak minimalizovat negativní dopad hrozeb a maximálně zužitkovat příležitosti, jež se mohou v budoucnosti objevit, vytváří objektivní základ pro rozhodování o prioritách, řeší problémy dlouhodobě a komplexně. V neposlední řadě umožňují optimálně využívat zjevné i skryté lidské a finanční zdroje.
21
4.6.2 Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko Cílem rozvojové strategie venkovského mikroregionu Jablunkovsko je vytvořit významný předpoklad pro zajištění dlouhodobého udržitelného rozvoje regionu. V rámci rozvojové strategie jsou identifikovány základní strategické rozvojové oblasti mikroregionu, které na základě konfrontace subjektivních silných a slabých stránek mikroregionu a objektivních příležitostí a hrozeb vytvářejí dobrý rozvojový potenciál mikroregionu. Jeho následné využití a implementaci strategie v mikroregionu zajistí realizace rozvojových programů a konkrétních realizačních projektů. Pro vypracování rozvojové strategie na úrovni mikroregionu je nezbytná týmová práce odborníků z různých oborů s cílem využití jejich znalostí a zkušeností. Pro větší fundovanost je možné zapojit do procesu i odborné konzultanty. Je přitom vhodné vytvořit několik pracovních skupin, a to podle jednotlivých problémových řešených oblastí v mikroregionu. V dokumentu by měly být řešeny zejména následující oblasti: hospodářství regionu – drobné, malé a střední podnikání (průmysl, stavebnictví, služby zemědělství atd.), zaměstnanost a trh práce, doprava, technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, ochrana před povodněmi ), občanská vybavenost, regionální marketing a podpora investování do regionu, životní prostředí a přírodní zdroje, sociální rozvoj, vzdělanost, kultura, turistika a cestovní ruch, vnější vztahy mikroregionu
Aktualizace strategického plánu v roce 2007 Jsou navržena 3 základní témata nového strategického plánu: 1. „Lidé a podmínky pro aktivní život“ bude zahrnovat oblasti vzdělávání, kultury, volného času a sportu, sociálních služeb, bydlení a veřejné zprávy. 2. „Mikroregion a prostředí pro kvalitní život“ součástí tématu budou oblasti jako dopravní infrastruktura, životní prostředí, podnikání, občanská vybavenost či podnikání na venkově. 3. „Cestovní ruch a spolupráce“ bude zahrnovat infrastrukturu a podnikání v cestovním ruchu, propagaci regionu, organizaci a řízení regionu, spolupráci vně regionu a rovněž mezinárodní spolupráci.
22
5. PŘÍPADOVÁ STUDIE OBCE VENDRYNĚ
Obr. č.2 Znak obce Vendryně
23
www.vendryně.cz
5.1 Základní charakteristika obce a katastrálního území Vendryně
5.1.1 Vymezení řešeného území a lokalizace Řešeným územím je katastrální území obce Vendryně a je správně řízeno Obecním úřadem ve Vendryni. Do 1.1 1995 byla obec součástí svazku sídel, které náležely pod správu města Třince. Pak se odloučila a stala se tak samosprávnou obcí. Obec Vendryně se nachází v Moravskoslezském kraji v bývalém okrese Frýdek-Místek. Náleží do regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko.
Katastrální území Vendryně se rozkládá na 2095 ha po obou stranách řeky Olše v údolí vklíněném do okolních hor. Obec leží v severovýchodním cípu České republiky průměrně na 49º 40‘ severní zeměpisné šířky a 18º 43‘ východní zeměpisné délky. Obec Vendryně se nachází v Moravskoslezském kraji (náležel územně do okresu FrýdekMístek). Leží v podhůří Těšínských Beskyd. Severní hranici s Polskem tvoří horský hřeben, který probíhá mezi Vružným (531 m.n.m.) a Ostrým vrchem (709 m.n.m.). Na východě pak obec hraničí s Nýdkem, dále po vrchu Prašivá (542 m.n.m.) pak s Bystřicí. Toto hraniční pásmo pokračuje po levém břehu řeky Olše a potoku Kopytná. Ten tvoří zároveň nejkratší hranici s další sousední obcí Hrádkem ve Slezsku. Potok Kopytná tvoří také jižní hranici o obcí Košařiska. Ta dále přechází po vrchu Ostrý, za nímž leží obec Tyra. Západně hraničí Vendryně s obcí Karpentná, a to pásmem vedoucím svahem vrchu Malý Kozinec (654 m.n.m.) a dále potokem Lideřov. Po celé délce levého břehu řeky Olše sousedí obec s katastrálním územím Třinec –Lyžbice. Na svazích Jahodné (407 m.n.m) a Vružné se nachází hranice s Dolní a Horní Lištnou. (KOLEKTIV, 2004)
Délka hranice s jednotlivými sousedními obcemi (viz Mapa č.3) Tyra
0,746 km
Nýdek
3,74 km
Karpentná
7,1 km
Bystřice
9,65 km
Lyžbice
2,04 km
Hrádek
0,23 km
Dolní Lištná 1,99 km
Košařiska
4,63 km
Horní Lištná 1,012 km
Polsko
2,4 km
24
5.1.2 Znak obce Vendryně Znak Vendryně, který je zobrazen na titulní straně Případové studie obce Vendryně, byl navržen v několika variantách v roce 1996 a o jeho výsledné podobě rozhodovali samotní občané v místním referendu. Dominantní figura orlice je převzata z erbu těšínských knížat, v němž se objevila jako společné heraldické znamení všech Piastovců odvozením od orlice polské. Ve znaku Vendryně pak těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a praporu jak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí, jejichž počet vystihuje počet tří starých vesnic- Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně, a současně také počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na území Těšínska.(www.vendryne.cz)
5.2 Charakteristika přírodních podmínek
5.2.1 Geologická charakteristika Z pohledu geologické stavby spadá celé území Vendryně do flyšového pásma Západních Karpat. Tato geologická jednotka s odborným geologickým názvem flyš se z pohledu skladby geologického podloží vyznačuje střídáním a různým navrstvením usazených hornin, jako jsou pískovce, jílovce, břidlice, slínovce, vzácně vápence. Vzácné vápencové vrstvy tvoří severní část území Vendryně v Podbeskydské pahorkatině. Tyto se pak vizuálně vynořují k povrchu v okolí jižního úpatí Vružné. Základní horninou je těšínský vápenec, který dal v minulosti vznik pecím pro průmyslovou potřebu Třineckých železáren. Hospodářsky ušlechtilé vrstvy vápenců jsou proplétány vrstvami vápenitých břidlic, které při těžbě vápence byly odtěžovány jako hlušina. Mohutné vrstvy průmyslově upotřebitelných těšínských vápenců pocházejících z období křídy se táhnou podhůřím Beskyd přes hraniční hřeben až do okolí polského Goleszowa, kde do poloviny 20. století byly těženy pro výrobu cementu. Dnes v úbočí hory Tul dlouží původní lom pro cementovou surovinu pouze k těžbě vápence pro účely technického kameniva. (KOLEKTIV, 2004)
25
5.2.2 Geomorfologické členění Krajina Vendryně je tvořena více geomorfologickými celky, což se následovně projevuje vysokou pestrostí složek přírody jak neživé (geologická a půdní stavba, klima a počasí, vodstvo a reliéf terénu), tak živé (rostlinstvo a zvířena). Vendryně na rozdíl od většiny sousedních obcí svým územím zasahuje do všech 4 geomorfologických celků, které tvoří tento cíp republiky. • severovýchodní část obce leží ve Slezských Beskydech a zabírá přibližně 33 % území obce. Dominantu krajiny zde tvoří svahy Ostrého vrchu a hory Prašivá klesající do údolí potoka Vendryňky • severní cíp obce spadá do Podbeskydské pahorkatiny, zabírá 17 % území obce a je oddělen pravobřežním přítokem Vendryňky, potokem Vápenka. Tato část území Vendryně je zde tvořena jižními svahy Vružné, Babí hory a okrajově úpatím Jahodné • střed Vendryně ve směru Třinec- Jablunkov je tvořen širším rovinatým územím Jablunkovské brázdy s plochou 25 % v katastru obce, jejíž osou je řeka Olše a přilehlé nivní roviny a říční trasy, včetně území Zaolší. Dnes je tato oblast zcela urbanizována. • jihozápadní cíp Vendryně tvoří ze Zaolší se zvedající masiv Moravskoslezských Beskyd
na
ploše
25
%
z katastru obce. Toto svým rázem
zcela
Vendryně
horské tvoří
území jednak
východní svahy Ostrého od podvrcholové vrstevnice kolem 880 m.n.m. a pak masivy doprovodných vrcholů, Žoru a Kozince. (KOLEKTIV, 2004) Obr. č.3 Mapa geomorfologického členění se zakresleným katastrem obce 5.2.3 Výšková členitost reliéfu Podle Vlastivědné mapy okresu Frýdek –Místek (1986) základní rysy reliéfu jsou dány složitou geologickou stavbou a vývojem, odlišná geomorfologická hodnota hornin a měnící se geomorfologické procesy v závislosti na klimatických změnách v mladších třetihorách a ve čtvrtohorách se projevily v detailnější modelaci reliéfu. V posledních desetiletích zanechaly stopy ve tvářnosti terénu také antropogenní zásahy.
26
Nejníže položené místo obce Vendryně je nad hladinou Olše a činí 318 m.n.m. Nejvyšším bodem obce je naopak trojmezí mezi Vendryní, Tyrou a Karpentnou ve výšce 888 m.n.m. Nadmořská výška v centrální části se pohybuje kolem 350 m.n m. Tab. č.4 Výšková členitost reliéfu ČR
Výšková členitost reliéfu ČR Výškový rozdíl méně než 30 m 30 - 75 75 - 150 150 - 200 200 -300 300 - 600 více než 600 Typ reliéfu řešeného
Typ reliéfu roviny pahorkatiny ploché pahorkatiny členité vrchoviny ploché vrchoviny členité hornatiny velehorský reliéf území má charakter hornatiny a výškový rozdíl se pohybuje od
300-600 m. 5.2.4 Pedologická charakteristika Geologické podloží většiny rozlohy Beskyd je tvořeno horninami na bázi pískovce, který při zvětrávání napomáhá vzniku půd s kyselejší reakcí. Pouze v některých lokalitách na menší části území je geologické podloží tvořeno vápenci. Severozápadní část Vendryně, podél jižních svahů hraničního hřebene Slezských Beskyd, je tvořena právě vápencovými horninami, které nesou pojmenování vrstev Těšínské vápence. Na geologickém podloží vápenitém vznikly pararendziny, jejichž profily jsou obnaženy na mnoha místech v oblasti Babí hory, Vružné a Jahodné. Jsou to půdy bohatší, s větším obsahem kamenitého skeletu, který je tvořen vápencem a vápenitými břidlicemi. Zásaditější půdní reakce umožňuje plynulé uvolňování živin. Rovinaté území Vendryně ve středu obce kolem toku Olše a sousedící nivy spadající do Jablunkovské brázdy je tvořeno z pohledu geologické historie nejmladšími horninami, především říčními štěrkopísky, které jsou propleteny místy se vynořujícími jíly (celina) a břidlicemi. Tyto břidličnaté vrstvy jsou hojně obnažovány v zářezech břehů Olše. Podél řeky se Zachovaly staré sedimenty fluviální (říční) ve formě teras. Ostatní část území Vendryně spadající do oblasti Slezských Beskyd (Ostrý vrch, Prašivá hora) a Moravskoslezských Beskyd (svahy Ostrého, Žor, Kozinec) je základně geologicky tvořena vrstvou flyšových pískovců. Ty v horních vrstvách zvětrávají z původně souvislých skalních bloků do kamenitých vrstev tvořících základ pro vznik
27
půdního horizontu. Na tomto geologickém základě se zde vyskytují především kambizemě, které mají v této oblasti značný obsah kamenitého skeletu, jsou kyselejší a z vegetace se po nich v lesních lokalitách objevuje borůvčí. Pískovcové vrstvy v oblasti sedla mezi Ostrým vrchem a Prašivou horou nesou usazeniny chudších železných rud. V začátcích hutnictví v Třinci byly surovinovým zdrojem pro výrobu železa. Z jednotlivých minerálů zde nalezneme např. siderit (ocelek), což je uhličitan železnatý – FeCO3. Obsah železa činí 48,3%. V horninách tento minerál vzniká mj. vytlačováním vápníku železem ve vápenci (CaCO3). A zřejmě sousedství vápencových lokalit a železitých pískovcových usazenin v severovýchodní části Vendryně dalo v dávných geologických dobách možnost vzniku této ocelkové rudy železa. Obsah železa v dnes používané hlavní železné rudě, magnetitu, je 72,4%. (upraveno dle KOLEKTIV, 2004)
5.2.5 Klimatické poměry Zájmové území Vendryně dle Mapy klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000 (Quitt, 1975) je rozděleno do čtyř klimatických oblastí.
Obr. č.4 Mapa klimatických oblastí ČSR se zakresleným katastrem obce
Většina území spadá do mírně teplé oblasti MT2, zbytek území pak do MT7, MT9 a horská část v Moravskoslezských Beskydách pak do oblasti chladné CH7.
28
Tab. č.5 Charakteristika vybraných klimatických oblasti ČR ( E. Quitt, 1975) Klimatická oblast Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (oC) Průměrná teplota v červenci (oC) Průměrná teplota v dubnu (oC) Průměrná teplota v říjnu (oC) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
MT2 20 – 30
MT7 30 - 40
MT9 40 - 50
CH7 10 až 30
140 - 160 140 -160 140 - 160 120 - 140 110- 130 110 - 160 110 - 160 140 - 160 40 – 50 40 - 50 30 - 40 50 - 60 -3 až -4 -2 až -3 -3 až -4 -3 až -4 16 až 17 16 - 17 17 - 18 15 až16 6 až 7 6 až7 6 až7 4 až 6 6 až 7 7 až 8 7 až 8 6 až 7 120 - 130 100 - 120 100 - 120 120 - 130 450 - 500 400 - 450 400 - 450 250 - 300 252 - 300 250 - 300 80 - 100 60 - 80 60 - 80 150 - 160 120 - 150 120 - 150 40 – 50 40 - 50 40 - 50
500 - 600 350 - 400 100 - 120 150 - 160 40 - 50
Vyjádření průměrné hodnoty pro celé území Vendryně je vzhledem k výškové členitosti terénu prakticky nemožné. Obecně je důležitý fakt, že např. okamžitá teplota klesá s nárůstem nadmořské výšky o 100m o 1˚C a opačně. To znamená, že např. při teplotě vzduchu v centru v části na Černovském 25 ˚C bude v nejvyšší lokalitě Vendryně ve svahu Ostrého teplota 20˚C. S nadmořskou výškou rovněž přibývá srážek a na Ostrém přesahují 1100 mm ročně. (KOLEKTIV, 2004)
5.2.6 Hydrické poměry – povrchové a podzemní vody Hojnost srážek v celé beskydské oblasti podmiňuje i charakter vodstva na území Vendryně. Hlavním vodním tokem je řeka Olše, která ústí do Odry, a tudíž jsou její vody odváděny do moře Baltského. Řešené území patří do povodí řeky Olše, která je vodohospodářsky významným tokem ve správě Povodí Odry. Inundace Olše vesměs neohrožují zastavěná území. Pravostranný přítok Olše – Vendryňka, která pramení pod Ostrým vrchem na katastru Nýdku s přítokem Vápenkou spravuje Státní meliorační správa Frýdek-Místek, levostranné přítoky Liderov a Kopytnou spravují Lesy ČR Frýdek-Místek. Jihozápadní část obce se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a Jablunkovsko. (převzato z Územního plánu, 1998)
29
Obr. č.5 Chráněné oblasti přirozené
http://. portal.gov.cz
akumulace vod Beskydy a Jablunkovsko
Četné drobné potůčky pramení ve vlhkém vnitřním prostředí hlubokých lesů mnohdy vyvěrají přímo ze skály jako chutné a zdravé prameny. Vzhledem ke zvýšenému obsahu železa v geologickém podloží je u těchto pramenů možno očekávat i jeho zvýšený obsah ve vodě s příznivým krvetvorným účinkem.
Olše Řeka Olše (viz Obr.6) si až do dnešních dnů uchovala v převážné míře přirozený a osobitý charakter toku. Je to řeka velice krásná. Zachovává si dlouho ráz řeky horské až podhorské a mění se postupně v rovinný. Z toho vyplývá také, že její voda je poměrně čistá. V celé délce toku, od pramene až po soutok s Odrou, ji lemují větší nebo menší lužní lesy. Svým horním tokem, od Jablunkova po Třinec, určuje Olše hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami. Na středním toku, od Těšína po Karvinou, a na dolním, od Závady až k ústí do Odry, plní její koryto funkci česko – polské hranice. Pramení v Polsku, ve Slezských Beskydách (Beskyd Śląski). Vzniká spojením řady malých horských potůčků, které pramení převážně na západních svazích Ganczorki (909 m.n.m.), částečně Tynioka (891 m.n.m.) a Koczego Zamku (846 m.n.m.).Sedm pramenů této řeky se nachází v nadmořské výšce 840 – 880m. Má celkem 49 větších přítoků. Z významnějších to např. jsou u Jablunkova zleva říčka Lomná, u Bystřice nad Olší zprava říčka Sluchová. Před Českým Těšínem zleva říčka Ropičanka, v Karviné je nejvýznamnějším levobřežním přítokem Stonavka. V Bohumíně (část Kopytov) v nadmořské výšce 195 m se Olše vlévá do Odry a je tedy součásti Baltského pomoří.
30
Její délka dosahuje na polském území 16 km, na českém 83 km. Celková délka toku Olše je 99 km, povodí měří 1115 km2 , z toho 479 km2 v Polsku. Průměrný průtok u ústí do Odry činí 12.5 m3.s-1. V minulosti plnila Olše funkci přepravní řeky. Pro potřebu pil v Těšíně a v Třineckých železárnách bylo po ní ještě koncem minulého století splavováno dřevo. Řeka Olše plní v krajině mnoho důležitých funkcí. Jedna z nich je funkce biologická. Řeka je nejen domovem celé řady rostlinných a živočišných druhů, ale mnoho organizmů ji využívá ke stěhování. Řeka tak funguje i jako biokoridor. (upraveno dle CICHÁ, ONDRASZEK, 2000 a CICHÁ, 2003) Byla a zůstává i nadále živou tepnou této části Slezska. Potvrzuje to krásná polská lidová píseň regionálního básníka z Hnojníka Jana Kubisza (1848 – 1929).
Podzemní vody Celá oblast flyšových Karpat je vzhledem ke geologické stavbě na spodní vody poměrně chudá. Propustné pískovce se totiž mnohonásobně střídají s nepropustnými vrstvami jílovitých břidlic, a proto je jejich vodní jímavost poměrně nízká. Kromě toho také intenzivní zvrásnění v území znemožňuje hromadění většího množství podzemní vody. Prameny jsou sice velmi četné, ale drobné a rozptýlené. (převzato dle CICHÁ, 2003)
5.2.7 Biogeografické jednotky v území Dle Charakteristiky biogeografických regionů ČR podle CULKA (1995) zájmové území Vendryně náleží do biografické podprovincie polonské a podprovincie západokarpatské. Do dvou bioregionů. Střed obce leží v 3.5 Podbeskydském bioregionu a horské části Moravskoslezských Beskyd a Slezských Beskyd v 3.10 Beskydským bioregionu. Charakteristika kontrastů 3.5 Podbeskydského bioregionu Biotický kontrast vůči okolním bioregionům tvoří především rozvinutá subxerofilní vegetace vázaná na bazické vyvřeliny a vápence, provázena četnými méně náročnými teplomilnými druhy, jako rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), tolice srpovitá (Medicago falcata), vítod chocholatý (Polygala comosa) a kvantitativně i dalšími druhy úživnějších substrátů, jež se v sousedních bioregionech vyskytují jen zřídka, např. vstavač bledý (Orchis pallens), prostřelenec křížatý (Tretorhiza cruciata), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata).
31
Charakteristika kontrastů 3.10 Beskydského bioregionu Hranice bioregionu jsou zpravidla výrazné, dané podstatně vyšším a členitějším reliéfem a odlišnou biotou. Vůči Podbeskydského bioregionu hranice přibližně respektuje rozšíření bučin a bioregion zahrnuje i úpatní pahorkatiny s podmáčenými sníženinami, kam ještě reprezentativně sestupují horské druhy. Kontrast vůči okolním bioregionům tvoří veškerá lesní vegetace vázaná na montánní až supramontánní polohy.
Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozená vegetace je klimaxová (sukcesně stabilizovaná) nejčastěji lesní vegetace, která by se na stanovišti definovaném konkrétními ekologickými a klimatickými faktory za určitou dobu vyvinula, za předpokladu, že do procesu vývoje takovéto vegetace nebude zasahovat člověk. Při konstrukci mapy potenciální přirozené vegetace území vycházíme ze stávajících podmínek, na nichž se podílejí i nevratné změny člověkem způsobené. Jak je patrné z mapy potenciální přirozené vegetace České republiky, Neuhäuslová et al., 2001 (viz Obr.7) na území Vendryně by vznikaly převážně společenstva 10.ostřicových dubohabřin, 11. lipových dubohabřin, , 19. bučin s kyčelnicí žláznatou, 24. bikových bučin a 26. podmáčených dubových
bučin.
Společenstva
popisuje NEUHÄUSLOVÁ, 2001.
Obr. č.6 Mapa potenciální přirozené vegetace
10. Ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum) Ekologická charakteristika - osidluje hnědozemí půdy, většinou kambizemě a luvizem. Struktura a druhové složení – v přirozeném prostředí jsou zastoupeny dvou až třípatrovými porosty s převládajícím habrem ve vlhčích polohách, v sušších s dubem zimním a s častým výskytem a buku. Charakter bylinného patra určují lesní mezofyty (Carex pilosa, Dentaria bulbifera). Hospodářské využití – porosty byly obhospodařovány nejčastěji jako pařezina. Zčásti jsou obhospodařovány jako smrkové, příp. březové kultury, louky a pastviny.
32
Význam pro ochranu přírody a tvorbu krajiny – patří mezi relativně hojná společenstva, ustupující vlivem lidské činnosti. Největším ohrožením je záměna přirozených dřevin jehličnatými monokulturami. Na svazích slouží tyto porosty jako lesy půdoochranné.
11. Lipová dubohabřina (Tilio-Capinetum) Ekologická charakteristika - lipová dubohabřina porůstá převážně více nebo méně rovinaté polohy mírné svahy ve výškách 250 – 400 m.n.m.. Struktura a druhové složení - mapovací jednotka sdružuje třípatrové, řidčeji čtyřpatrové lipové dubohabřiny s přirozenou příměsí smrku, osiky a jeřábu ve stromovém, často i hustém keřovém patru. V pestrém bylinném patru převládá Stellaria holosteum, Carex brizoides, Galeobdolon luteum. Pokryvnost mechového patra zpravidla nepřesahuje 10%. Hospodářské využití – plochy jsou málo vhodné pro zemědělské využití. Byly převážně obhospodařovány jako pařezina. Značnou část pokrývají jehličnaté kultury. Rovinaté pole jsou z největší části využívány jako obilná pole. V současné době jsou již mnohé louky odvodněny, jiné zaorány a přeměněny na pole. Význam pro ochranu přírody a tvorbu krajiny - mají schopnost regulovat vodní režim půdy a rovněž mají schopnost v imisně
zatíženém území odolávat imisní zátěži.
Pomáhají zadržovat vodu, regulují biologické odvodňování a svým výparem přispívají ke zvýšení vzdušné vlhkosti v suchém ročním období.
19. Bučina s kyčelnicí žláznatou (Dentario glandulosae-Fagetum) Ekologická charakteristika - porost leží v nadmořských výškách 500-900 m, většina z nich mezi 700-900m. Porosty této asociace osídlují hlavně svahové polohy. Bučina s kyčelnicí žláznatou se v ČR vyskytuje pouze v části Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Struktura a druhové složení - ve stromovém patru převládá buk, přimíšen bývá klen a jedle. Smrk přistupuje jako přirozená složka stromového patra jen ve vyšších polohách. V bylinném patru jsou zastoupeny druhy řádu Fagetalia a druhy svazu Fagion. Hospodářské využití – jejich hospodářský nejvýznamnější složkou je buk dosahující výšky až 30 m. Část lesních porostů je přeměněna ve smrkové monokultury. Význam pro ochranu přírody a tvorbu krajiny – zachovala se v několika přirozených až polopřirozených porostech, z nichž některé jsou chráněny v přírodních rezervacích.
33
Kromě své funkce v produkci dřeva hraje významnou roli ve vodním hospodářství (výskyt na rozvodních a v pramenných oblastech) a v ekologické stabilitě krajiny (protierozní ochrana půdy).
24. Biková bučina (Luzulo-Fagion) Ekologická charakteristika – vyskytuje se od 450 do 850 m Struktura a druhové složení - stromové patro bývá často tvořeno pouze bukem, jako příměs se vyskytuje i dub zimní. V bylinném patru se vyskytuje Luzula luzuloides Hospodářské využití – hospodářský nejvýznamnější složkou je buk s rovnými kmeny až 30m vysoké. Význam pro ochranu přírody a tvorbu krajiny – kromě funkce v produkci dřeva hraje také roli ve vodním hospodářství a v ekologické stabilitě krajiny.
26. Podmáčená dubová bučina (Carici brizoides-Quercetum) s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) Ekologická charakteristika – osidluje relativně teplé, vlhké až podmáčené polohy v nadmořských výškách 190 – 300 m.n.m.m Struktura a druhové složení - třípatrové porosty tvoří dub letní, olše lepkavá, buk. Garnituru dřevin doplňují břízy a osika. V keřovém patru hraji významnou roli ostružiníky a bezy. Hospodářské využití – většinu lesní plochy pokrývají monokultury jehličnanů. Značná část je odlesněna a využívána zemědělsky. Význam pro ochranu přírody a tvorbu krajiny – patří mezi společenstva vážně ohrožena převodem na jehličnaté i stanovištně nevhodné listnaté kultury. Jehličnaté kultury zde silně trpí imisemi. Porosty přirozené dřevinné skladby dobře snášejí imisní zátěž.
5.2.8 Flora a fauna v obci Flóra Území náleží do oblasti zapadokarpatské květeny, v horských polohách do obvodu západobeskydské květeny, v podhůří a v severní polovině území do obvodu květeny slezského předhůří a nížin. V nejnižších polohách se dříve vyskytovaly dubovo-bukové porosty, dnes je tato krajina intenzivně zemědělsky využívána.
34
Tab. č.6 Vegetační stupně Nadm. výška v Vegetační stupně m 1.dubový < 350 2.bukodubový 350-400 3.dubobukový 400-550 4.bukový 550-600 5.jedlobukový 600-700 6. smrkobukový 700-900 7. bukosmrkový 900-1050 8. smrkový 1050-1350 9. klečový > 1350 Ve Vendryni se vyskytuje 2. až 6. vegetační stupeň.
V obci se nachází zásaditá půda se zvýšeným obsahem vápníků, a tak se zde vyskytují typické vápnomilné druhy, jako např. okrotice bílá, vstavač bledý, žindava evropská, šalvěj luční, vstavač mužský, prstnatec fuchsův. Na podmáčených loukách se vyskytuje pcháč potoční a typická karpatská lesní bylina kyčelnice žláznatá. Roste zde i jaterník podléška, která se vyskytuje hlavně v české hercynské oblasti.
Fauna Na území obce Vendryně žije skokan hnědý, ropucha obecná, drobná žabička kuňka žlutobřichá a čolek horský. V hojném počtu se vyskytuje v lesích mlok skvrnitý. Žije zde ještěrka obecná a živorodá a zmije obecná. V jihozápadní části je navrhnuta Oblast ochrany ptactva, kde se vyskytuje strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, žluna šedá, čáp černý, kulíšek nejmenší, puštík bělavý, tetřev hlušec, jeřábek lesní, chřástal polní a křepelka.V sousední obci Bystřici nad Olší hnízdí ledňáček říční, odkud do Vendryně zaletává. Hnízdí zde ale skorec vodní a po večerech zde loví hmyz netopýr vodní. Mezi vzácné šelmy patří rys ostrovid, který občas projde lesem pod Ostrým. Pod Prašivou žije jezevec lesní, dále se vyskytují zajíci a srnčí zvěř. ( dle KOLEKTIV, 2004)
5.2.9 Chráněná území přírody CHKO Beskydy byla vyhlášena ministerstvem kultury ČSR dne 5.3. 1973, č.j. 5373/73, podle zákona č. 40/1956 Sb. O státní ochraně přírody, pro své výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva,
35
unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. CHKO je významná nejen z důvodů ochrany přírodních hodnot, ale také z hlediska vodohospodářského, klimatického, lesního hospodářství, krajinotvorného, biogeografického, zemědělského hospodaření a rekreačního. Přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy zdůrazňuje 50 maloplošných chráněných území, vyhlášení dvou ptačích oblastí, územní překrytí CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a navržením celé oblasti CHKO za evropsky významnou lokalitu. Lokality s původním složením lesních porostů a s přirozenými společenstvy rostlin a živočichů se zachovaly pouze lokálně, nejhodnotnější z nich jsou zvláště chráněny v maloplošných ZCHÚ se zpřísněnou ochranou. Nejznačnější a plošně nejrozsáhlejší je NPR Mionší.
Zonace CHKO Beskydy Území CHKO Beskydy je podle přírodních hodnot území rozděleno do 4 zón s různým stupněm plošné ochrany. Chráněné krajinné oblasti jsou rozděleny do 4 zón, nejvyšší stupeň ochrany přírody je uplatňován v I. zóně, která v Beskydech zahrnuje nejvzácnější území (přírodě blízké ekosystémy především ve vrcholových partiích hor s přirozenými lesními společenstvy, maloplošná chráněná území, druhově rozmanité nelesní plochy ), lidské zásahy jsou omezeny na minimum. Výrazně omezen je i volný pohyb návštěvníků na turistických značených trasách. Její území tvoří jen asi 5% území CHKO. Zóna II. – polopřirozená, zahrnuje plochy, které obalují I. zónu, obsahuje především lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou a druhově bohaté travní porosty. V Beskydech je plošně rozsáhlá – zabírá téměř 40% plochy CHKO. Nejnižší opatření jsou v III. a IV. zónách, které obsahují člověkem pozměněné ekosystémy běžně hospodářsky využívané, hospodářské lesní monokultury a zemědělské pozemky intenzivně obhospodařované a souvisle zastavěná území. Třetí zóna zaujímá v CHKO největší plochy, celkem 50,4 % území, naopak IV. zóna zabírá necelých 5% plochy a je zastoupena především v okolí některých měst. (http://www.risy.cz)
36
CHKO Beskydy zasahují do jihovýchodní části řešeného území. (viz Obr. č.7) Prakticky celá část území, která leží v CHKO Beskydy je zařazena do II. a III. zóny odstupňované ochrany. I. Zóna CHKO zasahuje do k.ú. Vendryně pouze okrajově na severovýchodních svazích u vrcholu Ostrý. Rozloha obce je 2095 ha, z nichž je necelá polovina zalesněna, 365 ha rozlohy obce náleží do chráněné krajinné oblasti Beskydy. V poslední době byla CHKO zasažena řadou negativních činitelů (kalamitní výskyt hmyzích škůdců, větrné polomy), které v kombinaci s dlouhodobým negativním vlivem imisí způsobují značné škody v přírodním prostředí celého území.
Obr. č.7 CHKO Beskydy zasahující do
http://. portal.gov.cz
katastru obce
Lesnaté území CHKO Beskydy bylo zahrnuto do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Tato soustava chrání evropsky významná stanoviště pro zachování potřebných podmínek pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. Součástí Natury 2000 jsou také ptačí oblasti. Ptačí oblast byla vyhlášena pro 10 horských druhů ptáků, z nichž nejvýjimečnější je tetřev hlušec, jehož populace je velmi a malá, a proto se s ním prakticky nesetkáme. Dále v nejbližším okolí hnízdí čáp černý, strakapoud bělohřbetý, datel černý, žluna šedá, lejsek malý, jeřábek lesní a kulíšek nejmenší. Okolní bukové porosty severních svahů od vrcholku Ostrého tvoří zároveň Přírodní rezervaci Čerňavina. Posláním rezervace je ochrana komplexu přírodě blízkých bukových porostů karpatského typu ve vysokých polohách na převažujících prudkých svazích. Celá CHKO Beskydy byla jako jediná v ČR zahrnuta do soustavy Natury 2000 zároveň jako stanoviště tří velkých šelem. Jedná se o vlka, rysa ostrovida a medvěda
37
hnědého. Podle výsledků letošního únorového mapování velkých šelem se předpokládá, že v Beskydách žijí dvě smečky vlků. Přecházejí hlavně ze slovenských Beskyd a jejich trasa vede převážně přes Mosty u Jablunkova.( převzato z brožurky o naučné stezce) Nedávno se objevili např. v Horní Lomné. Kromě dvou smeček vlků odhalilo tradiční mapování velkých šelem na území CHKO Beskydy ještě výskyt rysů a tří medvědů.
V Územním plánu je uvedeno další plošně velmi významné území navrhované k ochraně dle VÚC Beskydy je severovýchodní část k.ú. Vendryně jako přírodní park Slezské Beskydy. Jedná se o krajinářsky a ekologicky velmi hodnotnou oblast s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů, s řadou objektů lidově architektury a s vodohospodářským významem. Území je vhodné pro rekreační využití. Je vymezen v k.ú. Bystřice, Nýdek, Návsi, Jablunkov, Písečná, Písek, Bukovec Mosty u Jablunkova, Hrádek a Hrčava. Hranice přírodního parku tvoří státní hranice hranice s Polskou a Slovenskou republikou, silnice I/11 a III/4682. Přírodní parky se zřizují zejména k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými přírodními hodnotami. Krajinný ráz je stav či prostorově funkční systém určité konkrétní krajiny, na jehož vytvoření se v různé míře podílí přírodní síly a záměrná lidská činnost. Je v ČR právně zabezpečen zákonem č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotou.
Registrovaný významný krajinný prvek (VKP) se ve Vendryni nenachází. Zmapovaní VKP v řešením území dosud nebylo proveden. VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
Dávnou minulost nejlépe zdůrazní dlouhověké stromy. Čím vyššího stáří se v dané lokalitě dožijí, tím hlubší bude duchovno daného místa. V k.ú. Vendryně se nacházejí dva památné stromy: - lípa malolistá (Tilia cordata) na parc.č.767 u rodinného domu č.p.779 - topol černý (Populus nigra) na pozemku parc. Č. 4521 V tomto pásmu není dovolena žádná pro matný strom škodlivá činnost.
38
5.2.10 Prvky regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabilnějších části krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérii. Cílem ochranářské práce v krajině je zachovat nebo obnovit harmonickou krajinu s vysokou ekologickou stabilitou. Pro její zabezpečení v krajině slouží popsání a vytvoření Územního systému ekologické stability - ÚSES, jehož cílem je: -
uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny
-
zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení
-
podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny
-
uchování významných krajinných fenoménů
Ekologická stabilita je stav ekosystému nebo krajiny charakterizovaný schopnosti vyrovnávat rušivé vlivy [zpravidla důsledky lidské činnosti] bez citelných a dlouhodobých škod. Je jedním ze základních znaků kvality lidského životního prostředí a je vlastní ekosystémům a krajinným celkům, blížícím se přirozenému stavu. Hierarchicky je ÚSES členěn na lokální (nejnižší úroveň), regionální a nadregionální. Základními skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Biocentrum je segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou [trvalou] existenci a reprodukci společenstev rostlin a živočichů. Význam biocentra je závislý na zachovalosti [přirozenosti] segmentu, na jeho rozloze, poloze a reprezentativnosti. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra a umožňuje tak migraci organismů a šíření genetických informací. Je to dynamický prvek, který ze sítě izolovaných biocenter vytváří vzájemně se ovlivňující systém. Biokoridory jsou nejčastěji tvořeny zbytky přírodních lesních porostů v zemědělské krajině, liniemi stromů a keřů podél vodních toků, nádrží, komunikací pod.
Přehled prvků ÚSES ve Vendryni (viz Obr. č.7) Prvky regionálního územního systému ekologické stability Regionální úroveň: trasa proti toku Olše, regionální biokoridor RK 1562 (RBC 1939 Třinec-RBC Bystřice, biokoridor lesní a vodní) podél toku Olše. Výměra: LBC 33,5 ha, RBC 30 ha a RBK 3150 m
39
Charakteristika ekotopu: -
sporadické břehové porosty,porost jasanů s olšemi, duby a javory
-
sporadické břehové porosty Olše, vrby, jasany, olše
-
menší remízky jasanů, olší, dubů a javorů
-
převážně smrkové porosty nad nivou Olše, v nivě trávní porosty a pole
-
porosty jasanin s olší, dubem, javorem, trávní porosty
Prvky lokálního územního systému ekologické stability Lokální úroveň: trasa z údolí Olše proti toku Vendryňky a jejího levého přítoku přes lesy Prašivé a dále na sever k Ostrému vrchu, z něj pak k západu na území Horní Lištné Výměra: LBC 21,5 ha a LBK 8300 m Charakteristika ekotopu: -
porosty jasanových olšin, trávní porosty
-
bučina s jasanem a javorem, trávní porosty
-
bučiny, s jasany, kleny, jedlemi, duby, trávní porosty
-
jedlová bučina
-
bučina s kleny, lípami a jedlemi
-
bučina s jasany, kleny a lípami
Lokální úroveň: trasa z údolí Olše proti toku bezejmenného potoka do Karpentné Délka: LBK 1400 m Charakteristika ekotopu: břehové porosty potoka
Lokální úroveň: trasa u údolí Olše proti toku Liderova pod vrchol Žďar Výměra: LBC 8,75 ha a LBK 6200 m Charakteristika ekotopu: -
břehové porosty potoka
-
smíšené lesní porosty
-
jedlová bučina
40
Lokální úroveň: trasa z RBD Bystřice proti toku Kopytné pod vrchol Žďar Výměra: LBC6 ha a LBK 3700 m Charakteristika ekotopu: -
jasanové olšiny, bučiny s kleny a jedlemi
-
bučina s kleny, jasany, jedlemi
-
jedlová bučina, bučina s kleny a jedlemi
(převzato z Územního plánu, 1998, 2002)
Obr. č.7 Prvky ÚSES v katastru obce
http://. portal.gov.cz
Biokoridory a biocentra mimo les by měly být obhospodařovány tak, aby ve vymezených plochách nenastávaly nezvratné změny, to znamená především zde nebudovat trvalé stavby. V zemědělském využívání by se mělo preferovat extenzivní luční hospodaření. Ideální cílový stav by měl být lesní porost s druhovou skladbou blízkou přirozené. Je rámcově žádoucí ponechat v biocentrech jednotlivé stromy ve formě výstavků jako doupné stromy na dožití. U nefunkčních biocentrech obnovu řešit, pokud není dostatek vhodného náletu, výsadbou sazenic původních druhů dřevin místní provenience a odpovídající druhové skladby. (převzato z Územního plánu, 1998, 2002)
41
5.3 Historický vývoj osídlení a kulturní hodnoty
5.3.1 Původ názvu obce Vendryně Co se týče názvu Vendryně existuje celá škála rozdílností v interpretaci významu a původu jako v málokterém případě. Původ místního jména Vendryně je pro vědce tvrdým oříškem. Nelze vyloučit, že název obce byl utvořen od jména osobního, např. od jeho zakladatele čí prvních majitelů. Není to však historicky doloženo. Druhou možností je, že základem jména obce je jméno obecné. V případě Vendryně by se mohlo jednat o např. o označení polohy, na níž osada vznikla. Základem názvu je nejpravděpodobněji kořen wądr- ve smyslu voda, jelikož se osada nacházela u řeky. Nejznámější je však stará pověst rozšířená mezi slezským lidem nás poučuje, že název obce Vendryně je odvozen od slova wędrowiec - Wanderer - poutník.
Pověst a bájný vandrovník Legenda hlásá, že se zde někdy v dávných dobách, kdy na území obce rostl hustý les, objevil vyčerpaný a žíznivý poutník, který vinou totálního vysílení nemohl již dál pokračovat ve své cestě a znaven k smrti padl na zem. Když se již smiřoval s nejhorším, uslyšel šum potoka, z posledních sil se připlížil k prameni a napil se vody, která jej vrátila do života. Po tomto občerstvení usnul hlubokým spánkem a probudil se zdravý a plný síly. Rozhodl se ukončit své putování u tohoto pramene a usídlit se zde natrvalo. Postavil si dům, vedle kterého časem vznikla další obydlí. Tím způsobem vznikla nová osada, které se dostalo jména Vendryně podle jejího prvního obyvatele. Poutník se polsky řekne "wędrowiec ", německy "Wanderer". V uvedené podobě byla již zapsána anonymním německým písařem, úředníkem Komory těšínské v roce 1836. Existuje ještě jiná verze legendy, kterou ve svých Godkach śląskich zaznamenal Józef Ondrusz. V zásadě je totožná s verzí německého anonyma. Poutník byl nemajetným vesničanem, který byl ve své rodné obci neustále pronásledován svou vrchností. Tuto neúnosnou situaci se rozhodl vesničan vyřešit útěkem ze své obce. Vrchnost jej ale nechala pronásledovat a tak vesničan musel stále utíkat, což jej znavilo k smrti. Podle Ondrusze poutník nejdřív usnul s úlevou, že se mu podařilo setřást své pronásledovatele a teprve po probuzení se napil vody z pramene, u kterého se pak usadil. Nejpravděpodobněji legenda vznikla v 17. století, v době po třicetileté válce sil. (KOLEKTIV, 2004)
42
5.3.2 Historie osídlení a využívaní krajiny (Mapa č.6) Pobeskydí je krajinnými ekology zařazováno do tzv. třetí sídelně historické zóny. Osídlování zde začalo teprve za vlády knížete Měška (1282-1314) kdy dochází k velkému přílivu osadníků z Moravy, Saska i Malopolska, protože lidí přibývalo a místa bylo méně. O rozdělení půdy a organizaci se staral lokátor, z jehož funkce se později vyčlenil úřad fojta (rychtáře). Typické je osidlování ve vyšších nadmořských výškách ve 450 až 600 m. Sídelní charakteristickou jednotkou pro třetí zónu je lesní lánová ves se záhumenicovou plužinou, které se vyskytovaly podél vodních toků, táhnoucí se i několik kilometrů po březích potoka nebo říčky, s políčky a loukami kolmo na osu vesnice. Pro Slezsko je také charakteristická délková plužina, což je rozptýlená struktury osídlení s parcelami zemědělské půdy napojenými na usedlost. Rozptýlenost pak vrcholí v členitém terénu Těšínských Beskyd. Kolonizace ve 14. století velmi silně zasáhla do dosavadního stavu v podstatě přírodních lesů a nedotčených pralesů a omezila výrazně jeho rozlohu. Nově příchozí sedláci se uvázali k půdě a odstranili les, půdu rozorali a nebo převedli na pastviny. Lesy byly káceny, jejich dřevo sloužilo k výstavbě domů, kostelů, hradeb. Nové lesy se nevysazovaly. A tak se změnil charakter krajiny, z lesní se stala zemědělská. Horské oblasti Těšínských Beskyd v 16. a 17. století byly osídleny Valachy, kteří se svým etnickým původem výrazně odlišovali od původních obyvatel. V Beskydech se začalo s chovem koz a ovcí, a došlo tak k využívání polí pro pastvu a také k silným zásahům do lesů v nejnižších polohách, které se silně pustošily pálením nebo rozšiřováním pastvin, čímž se výrazně snižovala hranice lesa. V roce 1765 byla ve Slezsku provedena lesní reforma a podle německého vzoru začaly se používat monokulturní výsadby smrku ztepilého. Na začátku 19.stol. byl proveden zevrubný geologický průzkum karpatských svahů, aby byla nalezena ložiska železné rudy pro potřeby místních železáren. Tak byla objevena železná ruda ve Vendryni a v roce 1843 to bylo druhé největší naleziště železné rudy pro železárny v Třinci. Těžbou byly okolní pozemky značně zpustošeny. Do této doby spadá také těžba vápence, kdy se ve třech lomech se těžil vápenec a zpracovával ve vápence s dvěma kruhově šachtovými vápennými peci.(upraveno dle KOLEKTIV odborných pracovníků a KOLEKTIV, 2004)
43
5.3.3 Historie obce Vendryně Patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska, vznik obce se předpokládá na 12.-13. století. Pod názvem Wandrina se objevuje v soupisu desátků vratislavského biskupa z roku 1305. Tato zmínka je považována za historicky nejstarší a vyplývá z ní také to, že osada už dříve existovala. Tato obec byla již od svého vzniku majetkem těšínských knížat a v roce 1426 ji daroval těšínský kníže Boleslav I. Šlechtici Alšovi z Orle (v Čechách). V roce 1490 ji koupil Jakoubek z Březovic. Poté přešel celý majetek do rukou jeho syna Křístka, který směnil s Petrem Cikánem ze Sloupska Vendryni spolu s dalšími obcemi za Těrlicko. V roce 1529 se pak obec stala majetkem Jana Čela z Čechovi, v roce 1568 jeho syn Kašpar Čelo z Čechovic prodal Vendryni Kašparu Borkovi z Roztropic. Borkové z Roztropic si vystavěli ve Vendryni vlastní zámek, pravděpodobně v renesančním slohu, o jehož vzniku a podobě není nic známo. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Poslední potomek baron Adam Borek z Roztropic odkázal v závěti z roku 1693 Vendryni Řádu Milosrdných bratří (bonifrátrů), které sám do Slezska přivedl. Jeho cílem bylo postavit ve Vendryni nemocnici a klášter. V roce 1702 ji zakoupila správa habsburského vlastnictví (císař Leopold I). Od roku 1702 až do konce I. světové války byla Vendryně ve správě držení Těšínskou komorou v Habsburském držení. Těšnsku čítající 1519 obyvatel. Hladové léta ve nastaly v letech 1847-1848 a v letech 1852-1856. Byla neúroda, epidemie spály, povodně, tyfus a cholera. (KOLEKTIV, 2004) Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 spor o Těšínsko počátkem roku vyústil do ozbrojeného konfliktu. Situaci museli řešit dohodové mocnosti. Rozhodnutím Rady velvyslanců v belgickém městě Spa z 28. července 1920 bylo Těšínsko rozděleno mezi Československo, kterému připadla část o rozloze 127000 ha s 286000 obyvateli a Polskou republiku s 101000 ha a se 149000 obyvateli. ČSR získala po rozpadu trať košicko-bohumínskou, uhelný revír a město Těšín bylo rozděleno mezi oba státy. V roce 1938 polská menšina požadovala autonomii, prosazovány byly požadavky německé, polské a maďarské. Československá vláda přijala ultimatum. Po Mnichovské dohodě došlo k připojení Těšínská k Polsku a 4. října 1938 byla obec obsazena polskou kavalerii. Období polské nadvlády vystřídala nacistická okupace v roce 1939. Obec byla osvobozena Rudou armádou 2.května 1945. V roce 1976 byla obec v rámci integrace přičleněna k městu Třinec (Třinec X). Od 1.1. 1995 se opět osamostatnila. (převzato PÁNEK, 2002)
44
5.3.4 Památná a významná místa Historická stopa vývoje krajiny tvořena zajímavými přírodními prvky, lidovými stavbami a technickými památkami či nejrůznějšími památnými místy představuje vysokou hodnotu naší krajiny, je historickým dokladem jejího vývoje, který nás spojuje s minulostí a spoluvytváří konkrétní obraz našeho domova. Drobné stavby a dobová technická zařízení jsou další historickou stopou lidské přítomnosti v krajině. Jsou to různé sochy, památníky, mostky, seníky, samoty, mlýny,apod. Velmi typickou historickou stopou v naší krajině jsou různá tzv. pomístní jména (anoikonyma). Označují názvy polí, luk, lesů, hor, vod a cest. (MAREČEK, 2005) Ve Vendryni je to např. Do Łónczek,U Janeczka, Na Zadkách atp.
Kulturními památky: Šlechtický dvůr barona Adama Borka z Roztropic (Příloha Foto.3 a 4) Ve Vendryni se jako zázrakem dodnes dochovaly pozůstatky skromného dvora, který byl dříve majetkem velkého dobrodince a filantropa barona Adama Borka z Roztropic, donátora těšínského kláštera a špitálu Řádu Milosrdných bratří (bonifrátrů). Není známo, kal vypadal vendryňský dvůr za časů maršálka Adama Borka z Roztropic. Jeho nejstarší dochovaná fotografie z 20.let 20století zachycuje již jen jeho pozůstatky, a to skromný přízemní dům, krytý sedlovou střechou, jehož jediným zdobným prvkem byla dřevěná veranda. Objekt byl později zrekonstruován, střechy, okna i vstupní veranda byly vyměněny, a tak dnes již ničím nepřipomíná někdejší velkopanské sídlo. (převzato MAKOWSKI,, 2005) Čítárna Z iniciativy členů Katolické Čítárny vzniknul v letech
1922-1923
perspektivní
projekt
postavení kulturního domu ve VendryniČítárny. Kněz Franciszek Herman věnoval na tento účel pozemek. Z hlediska společenskokulturního života obce to bylo důležité a významné rozhodnutí. Majitelem Čítárny je místní organizace PZKO (Polský kulturně-
Obr. č.8 Kulturní středisko Čítárna a
osvětový svaz).
požární zbrojnice dobrovolných hasičů
45
Technická památka: Technická památka Vápenné pece (Příloha Foto. 5 Technická památka Vápenné pece) Vznik těchto vápenných pecí se datuje na začátek 19.stol. Tehdy byl proveden zevrubný geologický průzkum karpatských svahů, aby byla nalezena ložiska železné rudy pro potřeby místních železáren. V 19. stol. Se na území obce Vendryně těžila železná ruda nejprve pro huť v Ustroni, později pro nově založenou huť v Třinci. Dřevo do železáren v Třinci se dopravovalo většinou plavením po Olši,a to tak, že se skladovalo kolem řek a potoků až do března, kdy se táním sněhu v horách zvedla hladina řeky Olše. Do této doby spadá také těžba vápence a jeho vypalování v tzv.“Wopienkach“, jak byly pece v místním nářečí pojmenovány. Ve 3 lomech se těžil vápenec a zpracovával ve vápence s dvěma kruhově šachtovými vápennými peci. Byly v provozu pro okolní uživatele i po roce 1895, kdy byla ukončena těžba železné rudy pro její malou vydatnost. Provoz pecí byl definitivně ukončen v roce 1965. V tomtéž období byla ukončena těžba v přilehlých třech vápencových lomech, kde se nacházejí vápenné břidlice. Pece však zůstaly na svém místě a za významného přispění Ministerstva pro místní rozvoj ČR byly obcí v r. 2003 opraveny a konzervovány do dnešní podoby, aby tak sloužily jako památka i pro budoucí generace. Starší pec kamenná: je kruhovitého tvaru, její průměr u kořene je 3,7 m a je vysoká 9,3 m. Do výšky téměř 5 m je vyzděna přírodním kamenem a tato část je ukončena věncem z ocelového pásu. Dále pokračuje jen cihlová část. Novější pec cihlová: je rovněž kruhovitého tvaru a u základu má 3,45 m. Vysoká je více jak 10 m. B celé výšce je vyzděná pálenou cihlou a její stabilitu zajišťuje celkem 5 ocelových obručí po obvodě. Z nájezdové rampy se zachoval pouze ocelový skelet. Proces pálení vápna Do šachty se střádavě naváželo uhlí a vápenec. Uhlí sloužilo jako zdroj tepla pro tepelnou reakci, kterou se vápenec postupně „vypaloval“ na pálené vápno a zplodiny odcházely do volného prostoru komínem z pece. Vsázka postupně šachtou klesala dolů, dole dělníci již pálené vápno vyhrabávali a takové bylo expedováno ke spotřebitelům.
Památné místo se nachází v vendryňském parku u škol, kde byl přenesen v roce 1958 pomník padlým ve 2.světové válce umučených v koncentračních táborech.
46
Sakrální kulturní památky zapsané ve státním seznamu: Kostel svaté Kateřiny (Příloha Foto. 2) Nejstarší dochovanou stavbou ve Vendryni je katolický kostel svaté Kateřiny nelze však s jistotou určit přesné datum jeho vzniku. Někteří historikové datují vznik kostela už do 10.stol. Pravděpodobně vznikl zároveň s obcí před rokem 1300. V 16.stol bylo na celém Těšínském Slezsku rozšířeno luteránské náboženství. Také vendryňský kostel patřil od roku 1550 až 1654 protestantům. Potom byl předám do správy katolickému faráři, přestože se většina obyvatel hlásila i nadále k evangelické víře. Byl zděný kromě dřevěné věže, která se udržela až do roku 1800, kdy byla nahrazena za zděnou a na místě dřevěného stropu zhotoveny klenby. K další rekonstrukci došlo v roce 1891 a svou dnešní podobu získal po rekonstrukci v roce 1911. Kostel i nadále procházel četnými opravami a poslední proběhla v roce 2002, kdy byla opravena celkově venkovní fasáda a opraveny hodiny. Největší jeho vzácností je zvon zvláštního holomovitého tvaru s gotickým nápisem, který byl vyroben v Krakově v letech 1420-1460 v dílně slavného zvonařského mistra Hanuse Freudenthala. Za 2. světové války bylo obrovským štěstím, že zvon unikl rekvizici, protože další dva mladší zvony jí neunikly. Vendryně se tak může pochlubit nejstarším zvonem v Těšínském Slezsku.
Na levé straně schodiště před farním kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, doplňující architekturu kostela. Jedná se o kamennou barokní sochu z 2. poloviny 18. století. Je osazená na zděném hranolovém podstavci. Znázorňuje sv. Jana Nepomuckého v tradičním kanovnickém rouchu, držícího v náručí atribut.
Na pravé straně schodiště před farním kostelem stojí socha sv. Floriána, doplňující architekturu kostela. Jedná se o podživotní kamennou rustikální barokní sochu z 2. poloviny 18. století osazenou na zděném hranolovém podstavci. Znázorňuje sv. Floriána s tradičními atributy praporu, vědra a hořícího domu. (Příloha Foto. 1)
U kostela se nachází také klasicistní pískovcový kamenný kříž z roku 1790. Podél cest se nachází mnoho kamenným křížů (z let 1896, 1931,1938), všechny mají nápis v polském jazyce. (upraveno KOLEKTIV, 2005 a MICHALSKA, 2001)
47
Početné venkovské hřbitovy jsou většinou plošně malé, takže si mohou lépe zachovat svoji osobitost a sociálně kulturní vztah ke konkrétnímu území. Poblíž kostela stojí Farní úřad církve římsko-katolické a katolický hřbitov. V obci se nachází ještě evangelický hřbitov s kaplí, která v minulosti sloužila jako márnice. Oba hřbitovy jsou situovány na vyvýšeném místě s pěkným výhledem do okolí, ale s malým množstvím zeleně.
5.3.5 Tradiční potraviny a nápoje Pro Těšínské Beskydy byla vždy charakteristická a dostupná strava skromná, prostá a tradiční. Jídlo se v minulosti a ještě v první polovině 20. století připravovalo na otevřeném ohništi (nolepa) a v peci. Na Těšínsku platilo a platí, že polévka je grunt. Někdy je dokonce jediným chodem. Charakterizuje ji hutná konzistence, sytost a výživnost. Tou nejznámějších a také nejčastějších je kapušňunka (kapušnice), polévka z kyselého zelí, do které se přidala třeba nožka ze zabijačky nebo skurka ze špyrki. Zasmažila se zásmažkou ze špeku a cibule, přidal se kmín a jedla se s vařenými brambory. Velmi častým pokrmem byly také mléčné polévky, které se dělaly i ze syrovátky - syřonky a také z nakyslého mléka. Maso bylo jídlem svátečním, proto mu byla věnována velká péče. Často se nakládalo, udilo a zavařovalo. Beskydy byly typické stády ovcí poskytujícími nejen vlnu a sýry, ale hlavně skopové a jehněčí maso. Oblíbená byla í zvěřina. Regionální kuchyni bezesporu kralují bezmasá jídla. Brambory, zelenina či vejce se připravovala snad na tisíc způsobů. Brambory společně se zelím v podstatě tvořily základ každého jídelníčku. Bramborové těsto pečené na plechu byl známý brutvaňok, byla-li na plechu uložena spodní vrstva brambor - zelí s pepřem - vrchní vrstva brambor - byl to kapušník (kapušňok), a když se do bramborového těsta přidaly švestky, byla to copa, která se ještě zalévala smetanou. Omáčka čili močka je stejně jako polévka hustá a nikdy jí nebylo dost. V salátech vede zelí s jednoduchou zálivkou. Mezi moučníky převládaly koláče z kynutých těst. K jejich přípravě se používalo ovoce, tvaroh či mák,ale také zelí. Samozřejmě i v tomto kraji platilo a platí po dobrém jídle,dobré pití. Snad v každém stavení byl demižón s bublajícím domácím vínem nebo pravá domácí vařonka (miodula) či ajerkoňak. (Těšínské Beskydy Top 20, 2007)
48
5.3.6 Tradiční folklór Svébytný horalský folklór prozrazuje mnoho o někdejším životě horalů, o jejich sepětí s přírodou, o srdečné povaze a pohostinnosti. Díky poloze na trojmezí tu silně zakořenily regionální tradice Česka, Polska a Slovenska. Všechny národní komunity si zachovaly svůj dialekt, pestré folklórní zvyky, osobitou gastronomii a nádherné svátky. Původní zvyky a obyčeje se dnes zrcadlí ve známých folklórních přehlídkách, které se za léta své existence rozvinuly v Mezinárodní hudební festivaly. Nejznámějšími jsou: jablunkovský Gorolski Święto, mostecký Bal Gorolski, lomňanské Slezské dny a Na Pomezí. Bývají doplněny o Mezinárodní přehlídku lidových kapel, folklórních souborů a pěveckých souborů. Na akcích jsou výstavy, soutěže, ukázky tradičních řemesel, stánky, krajové speciality, jarmarky lidové tvořivosti, průvod krojovaných skupin atd. Jak uvádí KOLEKTIV odborných pracovníků Vlastivědného ústavu v Českém Těšíně, na Těšínsku
v 18. a počátkem 19.století
se
vytvořily čtyři krojové typy. V nížinné části to byly kroje těšínský a lašský, ve výše položených oblastech kroj goralský. Zvláštností je kroj jablunkovský, který byl výsadním oděvem bohatých měšťanů a do okolí Jablunkova se nerozšířil. Ve vendryni se vyskytoval kroj goralský a těšínský. Kroj goralský si uchoval nejvíce starobylých prvků. Bylo to způsobeno těžkými životními podmínkami v horských oblastech a také izolovaností jednotlivých obcí od kulturních a tržních center. Kroj těšínský byl nejprve nošen jen u mešťanů. Později po
Obr. č.9 Těšínský ženský
zrušení roboty začíná ve 2. pol. 19. století expanze
a goralský mužský kroj
horských a podhorských oblastí.
5.4 Urbanistická struktura a architektura
5.4.1 Tradiční architektura Těšínsko řadíme k oblasti tzv. karpatského typu domu v lokální formě těšínskoslezské. Vyznačuje se přízemní srubovou stavbou, nejčastěji s kamennou podezdívkou. Zajímavým řešením je zvýšená podezdívka u domů postavených ve svahu, v níž jsou vybudovány chlévy. Vchod je umístěn v delší stěně domu a u víceprostorových staveb
49
je chráněn před nepohodou krytou nebo polootevřenou pavláčkou. Základními půdorysnými typy byly v oblasti nížinné i horské kultury domy dvoudílné (jizba a síň) a domy trojdílné - komorové (jizba, síň a komora). Nejčastěji se objevuje půdorysná varianta se síní uprostřed a symetricky po obou stranách jizbou a komorou. Ve Vendryni odpovídala domová kultura západoslovanská: trojdílný dům komorový. Komorové typy domu byly rozšířeny zejména u bohatších vrstev, kdežto u sociálně slabších vrstev se objevuje nejčastěji typ smíšený komorově-chlévní, nebo jen chlévní (obytná část domu -jizba - je pod jednou střechou s chlévy). Stěny domů jsou roubené z otesaných trámů a v rozích spojované rybinovou vazbou sroubené a klínem zpevňované hrubé kmeny s vyříznutými okenními otvory. Spáry mezi trámy se utěsňovaly mechem a hlínou. Střecha je sedlová, krytá dřevěnými šindely a v nížinné oblasti sláměné došky s deskovým štítem s podlomenicí. Někdy bývá štít spojen s kabřincem. Zvláštností regionu jsou kurlavé chalupy s otevřeným ohništěm v jizbě - tzv. kurloky - dymné chalupy bez komínů. Kouř samovolně odcházel stropem a střechou ven. Později byly budovány dřevěné dymníky (lapače kouře) nad síní. Většinou se však otevřené ohniště nahrazovalo přímo pecí se sporákem, která měla odvod kouře do zděného komínu v síni. Stavebním materiálem bylo dřevo, od poloviny 19. století pak bylo nahrazováno domácky pálenými cihlami. V horách se však tradiční materiál udržel až do 20.let 20. století. (upraveno
dle
KOLEKTIV
odborných
pracovníků Vlastivědného ústavu v Českém Těšíně a CICHÁ, 2003) Obr. č.10 Horský typ domu
5.4.2 Sídelní struktura a architektura Rodinné domy realizované koncem devatenáctého a zejména v průběhu dvacátého století nejčastěji ve spádových oblastech větších měst daly vzniknout určitému typu zahradních čtvrtí či ulic se systematicky řazenými domy a s více méně stejně velkými zahradními pozemky. Častým nedostatkem této výstavby bylo nevhodné obestavění hlavních příjezdových komunikací, realizace staveb neodpovídajících dosavadnímu charakteru zástavby a nedůsledná územní vazba na starší části obce (nerespektování
50
historického jádra či původního obecního centra, půdorysného centra, siluety obce,aj.). Vesnický dům by měl být k zahradnímu prostředí vstřícný nejen svou vnitřní dispozicí, ale i polohou na pozemku. Na vesnici často mechanicky přenášený sytém strohé městské parcelace je naprostým nepochopením „ducha vesnice“ a kultury její minulosti. V době socializmu během několika desetiletí byla provedena velmi výrazná proměna vesnické zástavby. Zanikla postupně tradiční výstavba a byla nahrazena novou, už zcela netradiční výstavbou. V poslední době ale dochází na venkově k snaze o rehabilitaci tradičních hodnot i ve vztahu k hospodaření na zemědělské půdě a v krajině a také k návratu do násilně přerušené vývojové linie tradičního vesnického stavitelství. (MAREČEK, 2005)
Téměř na celém řešeném území, kromě části Čornovské, je rozptýlená zástavba rodinných domků a selských usedlostí (Příloha Foto. 6 a 7). V části Čornovské vznikly právě ulice se systematicky řazenými domy se stejně velkými zahradními pozemky. Došlo zde také k obestavění hlavních komunikací. Oblast těžce zasáhl nový průmyslový rozvoj, takže tu tradiční zástavba živoří už jen na nepatrných zbytcích. Zástavba zde má příměstský charakter. Kolem kostela v původní centrální části jsou většinou staré selské a zemědělské usedlosti. Nová výstavba je situována do části Čornovské v blízkosti hlavního dopravního tahu. Původní centrální prostor kolem kostela se dnes přesunul do části Čornovské, kde se již z velké části soustřeďuje veškerá občanská vybavenost. V budoucnu se zde plánuje ještě vybudovat polyfunkční budovu. Tím se definitivně dotvoří nové centrum obce (Příloha Foto. 8). Teritoriální blízkost města
Třinec má na stupeň urbanizace velký vliv. Obec
Vendryně je v těsné blízkosti města Třinec. Porovnáním s ostatními vesnicemi mikroregionu, je ve Vendryni vidět hustější osídlení, demografické a sociální struktury obyvatelstva se podobají městským strukturám a podobný je rovněž životní způsob.
Podle Klasifikace typů vesnických sídel (MAREČEK, 2005) jsem určila tři typy zástavby ve Vendryni. Formy jsou výsledkem dlouhodobého hospodářského a společenského vývoje.
51
Ve většině území obce je zástavba typu dvorcové a řetězové vsi. 3 - dvorcová ves – rozptýlená zástavba horských a podhorských oblastí, plužina tvoří
Tyto sídla rozptýleného půdorysu mají
scelené
úseky
zpravidla vždy optimální předpoklady pro
splynutí s vnějším krajinným prostředím, do kterého rozvolněnou formou prolínají.
12 – řetězová ves - typ lánových obcí, kde jsou skupiny stavení navzájem vzdáleny a vytváří tak „řetěz“ staveb podél cesty, potoka apod.
Sídla typu 8 a1 2 soustředěného půdorysu vytváří více či méně výrazné krajinné dominanty, většinou s charakteristickými siluetami.
V centru obci v části Čornovské převláda typ silniční vsi.
8
-
silniční
vsi
–
oboustranně
obestavěné
dálkové
průjezdné
komunikace,
časté
komunikační
rozvětvení
V obci
převažuje v naprosté většině bydlení v individuálních rodinných
domech. Trvale obydlených bytů bylo v roce 1991 celkem 1085, z toho 1046 v rodinných domech. Obec vlastní pouze 4 obecní byty a je podílníkem v Bytovém družstvu Vendryně, které postavilo dům Briko o 15 bytových jednotkách. V obci prozatím nejsou domy pro specifické formy bydlení.
52
5.4.3 Základní rozvržení funkcí Vendryně leží na velice členitém povrchu a má stejně tak jako většina okolních lokalit ráz malebné podhorské vesnice. Aby zůstaly kulturně historické a přírodní hodnoty území zachovány, je nezbytně nutné, aby veškeré nové a stávající stavby svým charakterem nenarušovaly ráz krajiny. V Územním plánu obce jsou určeny regulační podmínky pro výstavbu a využití území. Způsob využití řešeného území je regulován vymezením funkčních zón a stanovením režimu pro jejich využití. Pro zóny je stanoven rozsah funkcí přípustných a nepřípustných. Obec má vymezeny rovněž rezervní plochy, které využije k výstavbě veřejně prospěšných staveb. Nově navržené lokality pro územní rozvoj obce pro návrh bydlení a sportu jsou umístěny tak, že navazují na hranici současně zastavěného území a jsou jeho doplněním.
5.5 Základní demografické údaje Na území každého sídla tvoří obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost silně propojený systém kde dominantní úlohu obvykle tvoří podmínky zaměstnanosti. Svůj význam má i dopravní poloha, životní a rekreační podmínky. Demografické údaje jsou převzaty ze Sčítaní lidu, domů,bytů z roku 1991 a 2001 a Kroniky obce.
5.5.1 Vývoj počtu a národnostní složení obyvatelstva V roce 1600 žilo v obci 22 sedláků, 18 zahradníků, 30 chalupníků, celkem 70 rodin. V důsledků války a náboženského pronásledování se výrazně snížil počet obyvatel. V roce 1649 žilo v obci pouze 11 sedláků, 9 zahradníků a 10 chalupníků. V roce 1755 žilo v obci 1 rychtář (fojt), 19 sedláků, 17 zahradníků a 44 chalupníků. V roce 1836 žilo v obci 279 rodin. V roce 1843 žilo 26 sedláků, 83 zahradníků, 8 chalupníků, 13 chalupníků bez pozemku a 210 komorníků (osobních panských služebníků) celkem 342 rodin. Vendryně čítala v roce 1519 obyvatel a byla druhou největší obcí na jižním a východním Těšínsku. Jelikož se obec nachází v hraničním pásmu i národnost je zde různorodá. Do roku 1880 se při sčítaní lidu pouze sledovalo náboženské vyznání. Až od roku 1880 se sleduje i národnost obyvatelstva. Do roku 1339 se Těšínské Slezsko nacházelo v Polsku. V roce 1526 spolu se zeměmi Koruny České bylo Těšínské Slezsko přičleněno k Habsburskému státu, i když až do roku 1653 zde panovala poslední z rodu Těšínských Piastovců- Alžběta Lukrécie
53
a zůstalo Habsburské říši až do konce I. světové války. Rozhodnutím Rady velvyslanců v belgickém městě Spa z 28. července 1920 bylo Těšínsko rozděleno mezi Československo a Polskou republiku. Rozdělení způsobilo, že v nově vzniklém Československu na Těšínském Slezsku žilo 48,6% Poláků, 39,9% Čechů a 11,3% Němců a vznikla tím početná polská menšina, která tady žije dodnes. Tab. č. 7 Vývoj počtu a národnostní složení obyvatelstva počet jiná rok obyvatel Poláci Češi Němci národnost Slezská Moravská Slovenská 1869 1733 1880 1960 1935 25 1900 2373 2322 1 34 16 1909 2587 2491 8 62 28 1921 2775 1651 821 56 247 1930 3356 1934 3356 2371 844 18 123 1939 3428 817 17 112 17 2465 1950 3117 1961 3375 1970 3326 1980 3573 1991 3590 2001 3851 1347 2323 4 72 37 12 56 2005 3961 2006 3999 2007 4028
Co největší podporu ze strany většinové společnosti si zaslouží školy s polským vyučováním jazykem, spolky, či dvojjazyčné tabule, oznamující že na tomto území dokáží v dobrém sousedství žít Poláci spolu s Čechy. Vzájemná loajalita většiny a menšiny, bez níž žádná společnost nemůže dosáhnout stability, by měla být definována nikoli jako zátěž, nýbrž právě jako nástroj k oboustrannému obohacování. (PÁNEK, 2002)
Celkový počet obyvatel v obci Vendryně je ke dni 01.01. 2007 : 4028 V uplynulém roce byl stav obyvatel ke dni 01.01. 2006 : 3999
54
Tab. č. 8 Statistika obce Vendryně Statistika obce Vendryně 2005
rok
2006
občané
celkem
ženy
muži
celkem
ženy
muži
narození
30
12
18
38
18
20
přihlášení
104
50
54
103
52
51
odstěhovaní
61
31
30
68
37
31
úmrtí
38
18
20
38
18
20
Rozvoj a prosperita obce byla v minulosti založena na rozvoji hutního průmyslu v Třinci. Poměrně rychlý růst počtu obyvatel vykazovala Vendryně v období do II. světové války, mírný povalečný růst přešel šedesátých letech v pokles. Od roku 1970 nastává mírný růst obyvatelstva a pokračuje dodnes. V současné době dochází k nárůstu počtu. Dochází k zástavbě volných stavebních pozemků. Vendryně svou atraktivní polohou, těsně navazující na město Třinec s možností využívání institucí v tomto městě, poskytující výrazně kvalitnější bydlení z hlediska životního a rekreačního prostředí, láká mnoho lidí k výstavbě rodinných domků. Jsou jimi hlavně obyvatelé bytových domu z Třince, kteří chtějí rodinný domek na venkově. Mění se tím krajinný ráz obce. Z podhorské obce a se stává moderní příměstská obec. Vendryně leží na velice členitém povrchu a má stejně tak jako většina okolních lokalit ráz malebné podhorské vesnice. Aby zůstaly kulturně historické a přírodní hodnoty území zachovány, je nezbytně nutné, aby veškeré nové a stávající stavby svým charakterem nenarušovaly ráz krajiny.
5.5.2 Věková struktura obyvatelstva Tab. č. 9 Věková struktura obyvatelstva Počet obyvatel podle věku 1.1 2001
rok věk celkem
0 - 14 690
15 - 59 2400
60 a více 761
21.3. 2007 0 - 15 let 634
16 - 59 2590
60 a více 827
Věková struktura obyvatel vykazuje poměrně vysoký podíl osob v produktivním věku, podíl dětí mírně poklesl a stoupl počet obyvatel v důchodovém věku. V současné době dochází podle statistiky rozdělení obyvatelstva podle věku k jeho stárnutí.
55
5.6 Charakteristika socioekonomických podmínek
5.6.1 Obchod a služby Obchodní síť je neustále modernizována. V obci jsou zastoupeny všechny oblasti obchodu a služeb. Nalezneme zde potraviny, maso-uzeniny, smíšené zboží, květinářství a zahradnické potřeby, kadeřnictví, sklenářství, prodej koberců a podlahových krytin, železářství, sportovní centrum-bowling, tenis, opravna kol, opravny motorových vozidel, opravárenské a jiné drobné služby, prodejna automobilů, pizzerie, motorest Rossea, velké množství hospod a občerstvení, tělocvična u ZŠ a park s fotbalovým hřištěm. V minulosti se v obci vyráběly kachle a byli ze i sanytráři.
5.6.2 Občanská vybavenost Školství a výchova Česká i polská mateřská škola Vendryně, Česká i polská mateřská škola Vendryně – Zaolší Základní škola Vendryně (1.-9. ročník), založena roku 1920, Základní škola s polským jazykem vyučovacím Vendryně (1.-9. ročník), Základní škola Vendryně Zaolší (2 třídy), Školní jídelna Vendryně Zdravotnictví Ve zdravotním středisku sídlí: Praktická lékařka pro dospělé, Dětská ambulance Vendryně, dvě Zubní ordinace, Zubní laboratoř, Rehabilitační středisko Vendryně (elektroléčba, masáže, gymnastika), Nedaleko se nachází lékárna. Sociální zabezpečení Dům s pečovatelskou službou Vendryně Zaolší Obecní úřad Obecní úřad Vendryně (kapacita stávajících místností obecního úřadu je v obci nevyhovující, chybí matrika, obřadní síň, místnost pro vítaní občánků, nachází se zde ale Peněžní ústav, Pojišťovna )
56
Administrativa Česká pošta Vendryně, Hřbitovy jsou v obci dva katolický a evangelický, Kostel a Farní úřad církve římsko-katolické, evangelická kaple na hřbitově, Hasičská zbrojnice (objekt je nefunkční), Železniční nádraží (chybí veřejné WC),
Kultura Místní knihovna Vendryně, Kulturní středisko Čítárna PZKO (klubovna, divadelní scéna cca 200míst, sál vhodný k pořádání plesů cca 250 míst), infobox,
Tělovýchova a sport Sportovní hřiště v areálu školy, školní tělocvična, Fotbalový stadion. Sportovní centrum, které má k dispozici bowling, zastřešenou tenisovou halu, masáže, saunu, restauraci, letní zahrádku, dětské hřiště a minigolf.
Obr. č. 11 Sportovní centrum
Obec má svůj vlastní vodní zdroj- Prašivá, vydává obecní zpravodaj Vendryňské noviny a má také vlastní internetové stránky www.vendryne.cz
57
5.6.3 Pohyb za prací Vazba Vendryně na město Třinec, je silná. V obci není žádný větší průmysl, ale jsou obchody, kde z většiny pracují ženy. V zemědělství pak pracuje jen malý počet lidí. Většina obyvatel dojíždí do práce do Třince. A to především do Třineckých železáren. Problémy s dojížděním nejsou, autobusů jezdí dostatek. V sobotu a neděli jezdí autobusů méně. I když během posledních let počet pracovních míst poklesl, je i přes tuto skutečnost město Třinec neustále značným zdrojem pracovních příležitosti i pro obyvatele rozsáhlého regionu přesahujícího až do Polské a Slovenské republiky. Mimo Třinec obyvatelstvo také vyjíždí do okresu Karviná. Město Třinec poskytuje obyvatelům Vendryně zázemí především oblasti školství, zdravotnictví, správy a řízení, kultury, obchodu a služeb. Naopak Vendryně představuje pro obyvatele města Třinec jednu z rekreačních oblastí.
5.6.4 Spolkový život v obci Od roku 1947 funguje v obci Místní organizace MO PZKO (místní organizace Polského kulturně osvětového svazu). V roce 1954 vznikla Místní organizace PZKO Zaolší. Polské gymnastické sdružení Sokol Vendryně vzniklo v roce 1905 a dodnes vystupuje Gymnasticko-akrobatický oddíl „Gimnaści“ a taneční soubor „To My“. „Gimnaści“ vystupují bezmála 100 let a za tu dobu prošlo vendryňským oddílem gymnastů asi 200 lidí a získal také hodně různých ocenění a diplomů. Dnes má oddíl 30 členů a vystupuje přibližně desetkrát za rok.
Obr. č. 12 Gymnasticko-akrobatický oddíl „Gimnaści“
58
Na začátku 20. století se začalo v obci rozvíjet amatérské divadlo. Dodnes prošlo vendryňským amatérským divadlem, jehož režisérem je od roku 1985 Janusz Ondraszek, více než 250 lidí. Činnost divadla byla za posledních 50 let oceněna desítkami diplomů a čestných uznání nejen od vedení PZKO, nýbrž i státních orgánů. V obci fungují ještě tyto organizace: Odbor Slezské matice osvěty lidové (od roku 1921), Český svaz chovatelů drobného zvířectva (koncem 60.let), Hasičský sbor (který již neexistuje), Základní kynologická organizace ( od roku 1951) a Český zahrádkářský svaz. První zmínky spolkové činnosti v oblasti zahradnictví a ovocnářství se datují již od dob Marie Terezie. Je zde funkční moštárna od roku 1978. V roce 1990 vstoupily do organizace členky svazu žen a vznikl tak Klub žen při ZO ČZS Vendryně. Každoročně jsou pořádány výstavy spojené s prodejem, přednášky a dva zájezdy. Během roku se konají různé akce. Jsou to plesy, Myslivecké hody, stavění máje - v roce 2006 proběhl II. ročník akce „Májka 2006“ - pokus o postavení nejvyššího májového stromu v republice, což se povedlo a ve Vendryni – Zaolší stála nejvyšší májovy strom v České republice. V květnu se koná Jarní turistický pochod, dále se pořádá kynologický závod – O pohár starosty, pokračování Memoriálu Wojkowského.V červnu se pořádá tradiční silniční cyklistický závod pro děti O pohár starosty obce Vendryně – Vendryňský kotar. Klub zabavy a sportu Zaolší pořádá v zimě akci „Kulig“ (tahaní saní za traktorem, nebo párem koní). Je zde také TJ TTC Vendryně, oddíl stolního tenisu, oddíl šachový, TJ Vendryně, muži, I.B. třída. Obec pořádá také Vendryňský letní karneval, Zlothudební
festival,
ve
spolupráci
se
školami pak radovánky.
Obr. č. 13 Nově vybodována budova Kynologického svazu
5.7 Zemědělství Po roce 1948 byly vytvořeny podmínky socialistické přestavby zemědělství formou budování jednotných zemědělských družstev. V důsledků této kolektivizace zemědělství docházelo k postupnému vyčleňování zemědělské činnosti do prostoru mimo obec. Častým umístěním velkovýrobních zařízení přímo v obci docházelo k velmi
59
podstatnému zhoršení životních podmínek, tedy ke koncentraci celého souboru negativních vlivů. Zeleň zemědělských výrobních zařízení řeší jednak vnitřní provozní potřeby těchto souborů staveb a dále jejich vnější hygienické, ekologické a estetické vztahy k širšímu okolí. Z těchto důvodů bude mít u těchto zařízení základní význam použití větších sestav prostorově účinných stromových porostů. (MAREČEK,2005)
5.7.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu Mírně teplé počasí s vysokým množstvím atmosférických srážek a četnými mlhami předurčují toto území ke střední až nižší úrovní zemědělské výroby ve srovnání s celostátním průměrem. V údolí řeky Olše se vyskytují nivní půdy s proměnlivým zrnitostním složením, hluboké s dobrými vlastnostmi pro použití mechanizačních prostředků, ve vyšších polohách přecházejí v hnědé půdy nasycené až kyselé, okrajově i rendziny. Převážná většina pozemků se nachází na svazích. Z těchto geografických, pedologických a klimatologických podmínek vychází zařazení území do výrobní oblasti bramborářské, ovšem už některými prvky typu horského. V rostlinné výrobě odpovídá struktura osevních ploch půdním a klimatickým podmínkám. Pěstují se zde hlavně obilniny. Typickými jsou hlavně žito a oves. Z okopanin se pěstují brambory, krmné plodiny (kukuřice) a v menším množství ozimá řepka, krmná řepa a brambory. Ze speciálních plodin je význačnou plodinou len. Do 500 m.n.m. se daří z ovocných dřevin jabloním a švestkám. Typickým rysem zemědělské výroby oblasti je výskyt přirozených stanovišť na verších svazích. Základním úkolem pro pícninářství musí být zajištění dostatku šťavnaté píce pro dlouhé zimní krmné období, jelikož hlavním hospodářským zvířetem je skot.
5.7.2 Organizace hospodařící v katastru obce Živočišná výroba je vzhledem k přírodním podmínkám specializována na chov skotu a chov ovcí. Na katastrálním území Vendryně hospodařilo dříve JZD „Obranců míru“ Třinec. Současné době hospodaří v katastru obce Vendryně zemědělské družstvo AGRICOOP Třinec a.s. na 303 ha zemědělské půdy. a orné půdě jsou pěstovány obiloviny a kukuřice. AGRICOOP Třinec a.s. má dále v obci dvě střediska živočišné výroby. Na středisku Vendryně I (za Čítárnou) je v kravíně ustájeno 110 ks krav. Ostatní objekty jsou využívány – v současné době jsou pronajaté. Druhým střediskem živočišné výroby je středisko Vendryně II (u Wojtyly). Jedná se o velkokapacitní kravín
60
kde je ustájeno 400 ks dojnic a 120 ks telat do stáří 0,5 roku. V letošním roce se připravuje rozsáhlá rekonstrukce této stáje. Současné vazné ustájení dojnic bude rekonstruováno na ustájení volné v boxech a dále bude vybudována nová dojírna. V letním období se pase dobytek na okolních svažitých pastvinách.S předpokládanou rekonstrukci bude družstvo působit zcela jiným, mnohem lepším dojmem a taktéž se předpokládá, že se v této lokalitě podstatně zlepší životní prostředí. V obci se nachází také soukromá ovčí farma, která se chovem ovcí zabývá od roku 1994, přičemž plemeno Suffolk je ve stádě zařazeno od roku 1996. Farma hospodaří na 50 hektarech luk a pastvin v katastru obcí Vendryně a Hrčava a na 135 hektarech v Horní Líštné. Naše základní stádo čítá v současnosti 350 bahnic a 6 beranů. Již čtvrtým rokem se farma věnuje zakládání stáda burských koz, kterých v současnosti mají 30 koz a 3 Burské kozly. V katastrálním území Vendryně hospodaří rovněž několik samostatně hospodařících rolníků, jejich výměra zemědělské půdy však Obr. č. 14 Soukromá ovčí farma
nepřesahuje 3 ha.
5.8 Lesní hospodářství Jak je uvedeno v Územním plánu z roku 1998, katastrální území Vendryně se z hlediska organizace lesního hospodářství dělí do dvou celků. Rozsáhlejší jihovýchodní část spravují lesy ČR Lesní správa Jablunkov, rozlohou menší část severozápadní spravuje Lesní správa Šenov. Celková výměra lesní půdy na katastru je 889 ha, lesnatost je dosud poměrně vysoká činí 42,4 %. Zalesněné jsou nejvyšší polohy, směrem do údolí se lesy rozvolňují a člení. Porosty jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. Druhová skladba dřevin v řešeném území (v % plochy): Jehličnaté celkem 66-67 % Smrk cca 62 %, Jedle 1-2 %, Borovice 2 %, Modřín 1 %
Listnaté celkem 31-32% Dub 0,5 %, Buk 25 %, Habr 0,6 %, Javor 1-1,5 %, Jasan 1-1,5 %, Bříza 1-1,5 %, Olše 1 %, Lípa 0,5 %
61
Nejrozšířenější dřevinou je smrk, který je pěstován převážně v monokulturách a dosahuje velmi dobré kvality, včetně resonančního dřeva používaného k výrobě hudebních nástrojů. Listnaté porosty jsou tvořeny převážně bukem. Věková struktura: v severní části katastru je velký podíl mladých porostů do 25 let , na Prašivé hoře okolo 50% lesních porostů je ve stáří 100 let. Ostatní části území vykazují víceméně rovnoměrnou věkovou skladbu. V lesích v soukromém vlastnictví hospodaří jednotliví vlastníci na základě pokynů stanoveného odborného lesního hospodáře. Práce v lese vykonávají buď svépomocně, anebo rovněž prostřednictvím dodavatelských firem. Některé lokality jsou silně ohroženy negativními vlivy blízkého těžebního průmyslu. Jedná se o snížení estetické hodnoty na severních svazích s narušenými lesy.
5.9 Vyhodnocení zemědělského a lesního půdního fondu Údaje o celkové výměře jsem získala z Územního plánu obce Vendryně z roku 1998. Bohužel v aktualizovaném Územní plánu z roku 2005 se mi nepodařilo zjistit současnou situaci o půdním a lesním fondu. Ale soudím, že se situace mnoho nezměnila a údaje budou obdobné. -
zemědělské pozemky 1032 ha (49,3 % podíl výměry katastru v %), z toho orná půda pokrývá 493 ha (23,5 %), louky pouze 56 ha (2,7 %) a pastviny 305 ha (14,5 %), ovocný sad na 40 ha (1,9 %)
-
lesní pozemky 889 ha (42,4 %), z toho patří 365 ha do CHKO, 66-67 % jsou lesy jehličnaté, 31-32 % listnatých lesů
-
vodní plocha 41 ha (1,9 %)
-
ostatní zastavěná plocha 99 ha (4,7 %)
Celková výměra činí 2095 ha.
Z toho jasně vyplývá, že obec je hlavně zemědělský využívaná. Zemědělské pozemky tvoří největší podíl výměry půdy. Druhé místo zaujímají jen s něco menším podílem lesní pozemky. Kolem železniční tratě, hlavního silničního tahu a podél vodních toků je patrná zastavěná plocha.
62
5.10 Zeleň Současný stav vesnické zeleně je odrazem dlouhodobého hospodářského a společenského vývoje, velmi proměnlivé struktury venkovských sídel i jejich rovněž rozmanitého vnějšího krajinného prostředí. Velmi podstatným, společným rysem prakticky všech typů venkovských sídel je velké plošné zastoupení zeleně, běžně dosahující 50-60 %, často i 75 % plochy intravilánu. V druhové skladbě porostů s výjimkou některých podhorských a horských oblastí většinou vždy převažují opadavé listnáče nad jehličnany. Na téměř nulové hodnotě je ošetřování starých, často poškozených stromů, čímž se značně zkracuje délka jejich možného funkčního působení. Venkovský prostor, který je naprosto rozhodující části naší země a v němž se formují základní hodnoty našeho životního prostředí, vyžaduje komplexní řešení, zahrnující nejen jeho minulost, ale zejména další rozvoj, a to formou zodpovědných územně plánovacích přístupů. Zahrady jsou ve venkovských sídlech nejen největší plochou zeleně, ale současně i největším plošným útvarem, zahrnujícím běžně 50 – 70 % plochy intravilánu. Jsou odrazem nejen hospodářských možností, ale současně i kulturní vyspělosti jejich uživatelů a představují nejmasovější možnost rekreačního pobytu v přírodním prostředí. Na rozdíl od jiných útvarů zeleně plní tuto svoji komplexní funkčnost každodenně a v nejtěsnějším kontaktu s obytným domem, takže mají zcela zásadní a pozitivní vliv na stav životního prostředí v sídle. Zahrady mohou být při vhodném uspořádání a dobře prováděné pěstitelské činnosti v tomto komplexním pojetí významnou součástí systému trvale udržitelného rozvoje. (MAREČEK, 2005) V řešeném území jsou malé části ploch věnovány okrasné nebo obytné zahradě, většina ploch je určena k drobnému pěstování ovoce a zeleniny.
5.11 Doprava
5.11.1 Silniční doprava Vendryně je vstupní bránou do hlavního údolí Těšínských Beskyd směrem na Jablunkov a Jablunkovský průsmyk. Nejdůležitější silniční trasou v celém regionu je mezinárodní silnice I/11 směr Český Těšín, Jablunkov, Čadca, která patří do vybrané sítě evropského systému a spojující jižní a severní Evropu. Tato hlavní dopravní tepna
63
směrem na Slovensko je právě v úseku obce Vendryně nejzatíženější komunikací v regionu. Má mezinárodní a nadregionální význam. Zároveň tvoří páteř dopravního skeletu obce. Silnice nesplňuje podmínky kladené na komunikace podobného významu u hlediska rychlosti a plynulosti dopravy. S ohledem na vysoký dopravní význam této trasy je navržena výstavba čtyřproudové rychlostní silnice (tah H-11) v nové trase, která převezme většinu tranzitní dopravy. Na tuto komunikaci navazují silnice III.třídy/01142 Bystřice nad Olší – Karpentná - Oldřichovice a silnice III. třídy/4682 Vendryně-Sosna-Třinec. Podél silnic jsou ochranná pásma podle zákona č. 13/1977 Sb. Nejvíce ohrožení jsou chodci a cyklisté. Byly proto na mnoha místech vybudovány chodníky a přístřešky na autobusových zastávkách.
5.11.2 Železniční doprava Územím sídla prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 320 Bohumín – Žilina, je druhou důležitou dopravní tepnou. Je vedena souběžně s silnicí I/11 a tokem Olše. Její provoz byl zahájen počátkem roku 1871. Zabezpečuje rychlíkovou přepravu osob, zvláště pak dálkovou nákladní dopravu. K dispozici cestujícím je nádražní budova, v které je prodejna jízdenek a malá čekárna v zimním období vytápěná. Intenzita dopravy je 23 osobních vlaků v jednom směru jízdy a 24 v druhém směru jízdy v pracovní dny.
5.11.3 Hromadná doprava Autobusovou dopravu zajišťuje společnost BUS Slezsko. Přes centrum projíždí mnoho autobusů ze všech obcí mikroregionu Jablunkovsko směrem do Třince i opačným směrem. Tyto spoje zastavují na zastávce “Na Černovském“, kde zajíždějí i 4 linky MHD Třinec. Do severní části obce ze směru Třince – Dolní Lištná jezdí v pracovní dny 6 spojů. Přes centrum obce a dále rovněž do severní části obce jezdí 13 spojů v pracovní dny. Do části Zaolší zajíždí 6 spojů v pracovní dny. Spoje zastavují na 14 zastávkách, vybavenými většinou zastřešenými čekárnami alespoň v jednom směru.
64
5.12 Vodní hospodářství
5.12.1 Zásobování pitnou vodou V severovýchodní části Vendryně je vybudován veřejný vodovod, který spravuje SmVaK Ostrava, a.s.s, r.s. Frýdek-Místek. Původním zdrojem vody byl přiváděč z prameniště Košařiska vedoucí dále do Třince – do vodojemu Sosna 1500 m3 (375-371 m.n.m.). V devadesátých letech bylo ve Vendryni vybudováno prameniště „Pod Prašivou“ s vodojemem 2 x 150 m3 (421-417 m.n.m.), odkud je zásobená oblast podél Vendryňky. Zároveň bylo realizováno propojení vodovodní sítě Vendryně a Třince, který je v této části zásoben z nadregionalního systému Ostravského oblastního vodovodu (OOV) přes vodojem Nebory 6000 m3 (378-373 m.n.m.). V lokalitě u potoka Vápenky je provozován vodovod Agrodružstva Třinec, který je zásoben místním zdrojem vody „Pod Vendryňským hájem“. Zdroj nemá stanovena pásma hygienické ochrany (PHO), Část nad obchodem je zásobená z místního zdroje vody „Za hranicemi“. Pro lokalitu Bystřické Zadky byl zřízen veřejný vodovod, který je zásoben z Bystřice nad Olší z vodojemu 1000 m3 (390-385 m.n.m.). V jihozápadní části Vendryně veřejný vodovod není, obyvatelstvo je zásobeno z vlastních studní. (převzato z Územního plánu, 1998)
5.12.2 Odkanalizování a likvidace odpadních vod K problémům patří neexistující kanalizační síť, většina odpadních vod je svedena do recipientu. Rodinné domky mají své žumpy, septiky či domovní ČOV. Podle dřívějších záměrů měly být odpadní vody z Vendryně přiváděny na městskou čistírnu odpadních vod do Třince. Obec ale dle nových předpisů musí být do roku 2010 vybavena kanalizační sítí.
5.13 Technická infrastruktura 5.13.1 Zásobování elektrickou energii Územím sídla Vendryně prochází vedení nadřazené soustavy 400 kV-VVN 404 NOšovice-Sučany a vedení 110 kV-VVN 603-604 Ropice-Jablunkov. Obec je zásobována el. energii z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 07. Trasa hlavní linky prochází zastavěným územím Vendryně a je provedena na
65
betonových sloupech. Na hlavní linku jsou vzdušnými přípojkami napojeno 17 distribučních trafostanic-TR 22/0,4 kV. Technický stav zařízení VN je dobrý, hlavní linka VN 07 dosahuje hranice svých přenosových možností. Provozovatel zařízení je SME a.s., Správa a rozvoj distribuční sítě ve Frýdku-Místku (pro vedení 22 kV), resp. ČEPS a.s. Praha (pro vedení 400 kV).
5.13.2 Zásobování plynem Pro rozvoj plošné plynofikace ve Vendryni, prokázání její efektivnosti a přínosu k zlepšení životního prostředí, byla zpracována Studie plynofikace Vendryně. V současné době je obec částečně plynofikována středotlakým rozvodem plynu. Rozsáhlou plynofikací obce, které probíhalo na více etap, došlo ke zlepšení ovzduší. V lokalitách bez centrální plynofikace podporovat ekologické formy vytápění. Převážná většina odběratelů využívá zemní plyn k otopu. Nová plynárenská zařízení se na území obce nenavrhují. Provozovatelem je severomoravská plynárenská a.s. Ostrava (VTL plynovod) a Karviná (STL plynovody).
5.13. 3 Zásobování teplem Ústřední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejméně 5 MW není v území provozován. Pro stávající zástavbu byl charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. Tepelná energie pro rodinné domky je nyní zajištěna zemním plynem. Tím dojde k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období. Zlepší se tím kvalita životního prostředí a příznivě se ovlivní i ekologické vztahy v území.
5.13.4 Spoje, telekomunikace, radiokomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je telefax, postfix, veřejná kontaktní místa, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, internet OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů. Obec telekomunikačně přísluší doatrakčního obvodu digitální telefonní ústředn Vendryně, který je součástí telefonního obvodu (TO-55) Moravskoslezský kraj.
66
Radiokomunikační služby zahrnují šíření programu Čs. rozhlasu a Čs. televize, přenos meziměstských telefonních hovorů, speciální pevné služby a inspekční činnost. Rozhlasové a televizní vysílání jsou v obci dostatečně zajištěny. (kapitola upravena dle Územního plánu, 1998, 2005)
5.14 Průmysl a těžba Plochy průmyslové výroby s negativními vlivy na okolí ve Vendryni nejsou a ani se nepředpokládá, že by vznikly. Plochy pro zařízení bez negativních vlivů (podniky lehkého průmyslu, výrobní služby, technické služby, opravárenské a servisní provozy, skládky, údržba stavebního fondu, inženýrských sítí, komunikací, atd.) mají vymezená území v návaznosti na dvě zemědělská střediska a v části územního pásu mezi železnicí a stávající silnicí I/11, kde by zhruba 60 % území mělo zůstat ochrannou zelení a zbylých 40 % mohlo být využito pro podnikání. V obci není žádný větší průmysl. V mapách „Nerostné suroviny“, které zpracoval Geofond ČR z pověření Ministerstva životního prostředí ČR nejsou pro Vendryni registrem vyznačena žádná výhradní ložiska nerostných surovin. V minulosti se na území obce těžila ruda nejprve pro huť v Ustroni a později pro nově založenou huť v Třinci. Do této doby také spadá těžba vápence, který se ve Vendryni těžil ve třech lomech a byl vypalován ve dvou pecích, v místním nářečí zvaných „wopienki“. Pece byly v provozu i po roce 1895, kdy byla ukončena těžba železné rudy pro její malou vydatnost. (převzato z Územního plánu, 1998)
5.15 Životní prostředí
5.15.1 Znečistění ovzduší Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu zejména Třinecké Železárny v Třinci (Příloha Foto. 9). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci těchto nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke
67
snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Na druhé straně se stále významněji projevují negativní dopady dopravy na kvalitu ovzduší, tak je tomu i v řešeném územÍ. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, který bude aktualizován do roku 2008. Primárním cílem Je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (S02), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nacházejí v Třinci Kanadě (č.1187) a v Třinci-Kosmos (č.l188). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 20012004. Tab. č. 10 Roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší Znečišťující látka Imisní stanice Roční imisní průměry 2002 2003 3 2004 Třinec Kanada 5,5 7,7 6,2 S02 10 12 8,4 Třinec- Kosmos Prašný aerosol Třinec Kanada 32 42,7 32,1 PM10 36 48,5 44,2 Třinec- Kosmos Třinec Kanada x x 20,4 NOx x x 24,8 Třinec- Kosmos
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.20/rok 2004) - o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2003 - patří řešené území obce Vendryně k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Dochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PMJO (100 % území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků - vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP rovněž na 100 % území obce. Řešené území současně patří i mezi obce nacházející se v OZKO, ve kterých byly zjištěny nejvyšší koncentrace znečišťujících látek, tedy koncentrace přesahující stanovený imisní limit a mez tolerance, (souhrn PM10 na 83,3 % území obce). Na základě této skutečnosti (překračování imisního limitu a meze tolerance pro ochranu zdraví lidí) je nutno postupovat podle paragrafu 7 odst.6 zákona
68
o ochraně ovzduší – zajistit zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném územÍ. V rámci další aktualizace krajských programů je potřeba iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limit při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území dotčených územních celků.
5.15.2 Poškození lesů imisemi Vysoký stupeň znečištění ovzduší má silný negativní vliv na lesní ekosystémy nacházející se v řešeném území. Stupeň poškození lesů závisí především na druhovém složení. Za nejcitlivější dřevinu je považována jedle (kritické koncentrace - 20 g/m3 oxidu siřičitého) a smrk (35 g/m3). Listnaté dřeviny regenerují lépe. Za citlivé lze považovat lípy, jasany, topoly, některé břízy ad., naopak nejméně poškozenými jsou dřeviny s hladkým listem (např. buk). Škodlivé účinky jednotlivých složek emisí, pokud působí současně (polétavý prach + oxid siřičitý a pod.), se obvykle násobí. Oslabené, i když jen mírně poškozené porosty jsou ohrožovány více nejen běžnými škůdci a chorobami, ale také škůdci, kteří mohou být považováni za bezvýznamné. Stupeň poškození lesů je hodnocen čtyřmi třídami (pásmy) ohrožení. Téměř celé řešené území se nachází v pásmu C. Pásmo B zasahuje do k. ú. Vendryně jen okrajově v nejvýše položené oblasti na severovýchodním svahu vrcholu Ostrý. Předpokládaná životnost smrkových porostů v pásmu C je 40-60 let a v pásmu B je 20-40 let. 5.15.3 Znečištění vod Kvalita vody v největším toku řešeného území - v řece Olši je pravidelně vyhodnocována v profilu nad Třincem. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody. Kvalita vody v Olši v profilu nad Třincem v jednotlivých skupinách ukazatelů je dle Zpráv o čistotě toků v polovině 90. let (Povodí Odry Ostrava, a.s.) následující: 1.
Ukazatele kyslíkového režimu - III. třída (znečištěná voda). Největší znečištění vykazuje CHSK - Cr (28 mg/l - III. tř.), ostatní ukazatele jsou hodnoceny I. až II. třídou znečištění.
2.
Základní chemické ukazatele - IV. třída (silně znečištěná voda). Silné znečištění způsobují zejména vysoké koncentrace dusíku ve vodě (N-N02- - IV. tř.; N-N03- III. tř.; N-NH4+ - III. tř.), ostatní ukazatele jsou hodnoceny nejhůře II. třídou znečištění.
69
3.
Doplňující chemické ukazatele - I. třída (velmi čistá voda).
4.
Biologické ukazatele - V. třída (velmi silně znečištěná voda).
5.15.4 Znečištění půd Obsah olova byl nejvíce překračován na plochách v blízkosti Třineckých železáren (dále TŽ) a podél komunikace Třinec – Jablunkov, která rovněž prochází obcí. Ve vztahu k největšímu zdroji emisí v Třinci – TŽ, bylo zjištěno, že jsou nejvíce kontaminovány plochy v těsné blízkosti železáren a v severovýchodním, severním a severozápadním směru od zdroje, kam z části zasahuje k.ú. Vendryně. V řešeném území jsou lokálně zaznamenány zvýšené koncentrace kadmia a olova v zemědělské půdě. (údaje převzaty z Územních plánů)
5.15.5 Odpadové hospodářství K úspěchům v oblasti životního prostředí je možno zařadit zajištění systému sběru, odvozu a likvidace domovního odpadu. Ve vztahu k okolním obcím má Vendryně poměrně velký podíl tříděného odpadu a je v této oblasti hodnocena jako jedna z nejlepších obcí. Nakládání s odpady v obci je upraveno obecně závaznou vyhláškou č.l/2001 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území obce Vendryně. Zastupitelstvo také vydalo Obecně závaznou vyhlášku č.32/2006 O místním poplatku za provoz systému, shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu. Výše poplatku činí 440 Kč na osobu a na rok. Celkové náklady za rok 2006 dosáhly 590 Kč/os., tzn. že obec doplácela za každého občana 150 Kč. Odvoz tuhého komunálního odpadu z řešeného území zabezpečuje firma Nehlsen Třinec a.s., která má působnost v celém regionu. Firma Nehlsen zajišťuje mimo svoz komunálního odpadu také separaci a recyklaci, kterou provádějí další spolupracující firmy. Firma je také provozovatelem sběrného střediska odpadů a vlastní také třídírnu oddělitelných složek komunálního odpadu. V rámci zavedeného systému třídění v našem regiónu ( barevné kontejnery a barevné igelitové pytle) se třídí - papír, plasty a sklo (bílé i barevné). Samostatně mohou občané třídit a odvážet do sběren kovy. Také jsou k dispozici speciální nádoby pro sběr starých léků umístěné v lékárně a také nádoby pro vyřazené monočlánky ve vybraných prodejnách. Rovněž je 3x ročně prováděn stacionární sběr objemných a nebezpečných
70
odpadů s obsluhou. Za rok 2004 bylo vytříděno: 18 t plastů, 25,2 t papíru a 35 t skla. Kovy se nesledovaly. Občané, kteří mají trvalý pobyt na území obce a platí poplatek mají možnost bezplatného využití Sběrného dvora firmy Nehlsen v Třinci na Tyrské. Smlouvu s EKO-KOMem má Vendryně uzavřenou. Odměna za rok 2004 činila 140 tis.Kč. Zde je však nutno poznamenat, že to je skutečně určitá motivační odměna, nikoliv úhrada skutečných nákladů. Náklady na celý systém jsou vyšší.
5.15.6 Radonové riziko Nejzávažnější ozáření obyvatel způsobují dceřiné rozpadové produkty radonu. Jedním ze tří hlavních zdrojů radonu v obytných prostorech je půdní vzduch v podloží. Radonové riziko v domech je způsobeno většinou nasáváním radonu z podloží přes nedokonale těsné základy domu. Geologické podloží většiny řešeného území představuje na základě svých vlastností 1. kategorii- nízkého radonového rizika. Střední část k.ú. v údolí řeky Olše je charakterizováno 2. kategorii – střední kategorii rizika.
5.16 Rekreace Základní rys venkovské rekreace i krajinné obytnosti by měl být spatřován ve využívání monumentálního krajinného prostoru, v kontaktu s variabilitou přírody, v účelné, zejména zemědělské činností a v zřeknutí se velkých shromáždění a koncentrace lidí. (MAREČEK, 2005)
5.16.1 Denní rekreace místního obyvatelstva Rekreace každodenní má velký význam a odehrává se na plochách přímo zastavěného území sídel. Sportovně rekreační areály a ostatní sportoviště V centru obce vzniklo sportovní centrum, které má k dispozici bowling, zastřešenou tenisovou halu, masáže, saunu, restauraci, letní zahrádku, hřiště pro děti a minigolf. Parky a plochy veřejné zeleně V blízkosti škol se nachází vendryňský park, který je vhodný k odpočinku. Jsou tam lavičky a již nefungující dva dětské kolotoče. Nachází se zde památné místo, kde byl přenesen v roce 1958 pomník padlým ve 2.světové válce umučených v koncentračních táborech.
71
Letní rekreace Bohužel se o obci nenachází žáden rybník ani bazén. Protékající řeka Olše svou čistotou zrovna neláká ke koupání. Nejblíže obyvatelům obce je k dispozici veřejné koupaliště v Třinci a nebo horsky potok Hluchová s jezy v sousední obci v Bystřici nad Olší. Soukromé rekreační chaty a chalupy V obci je jen pár soukromých rekreačních chat a chalup. V Územním plánu jsou uvedeny regulační podmínky, které zamezují výstavbu rekreačních a zahrádkářských chat, zřizování zahrádkářských osad a staveb pro individuální rekreaci. Jsou označeny jako nepřípustné. Rekreační chaty V současné době se obci nenachází žádná rekreační chata ani rekreační středisko pro turisty. Zcela chybí zařízení hotelového typu, není zde také žádný kemp ani tábořiště a nevyskytuje se ani ubytování v soukromí.
5.16.2 Dlouhodobá rekreace, cestovní ruch Z hlediska rajonizace rekreace a cestovního ruchu patří řešené území do oblasti Moravskoslezských Beskyd a Slezských Beskyd. Obec Vendryně je situována pod severozápadními výběžky Slezských Beskyd – pod Prašivou horou a Ostrým. Do jihozápadní části řešeného území zasahuje část velkoplošného zvláště chráněného území (ZCHÚ) – CHKO Beskydy s celoročním využitím. Moravskoslezské Beskydy jsou hlavní celoroční atraktivitou cestovního ruchu jak v regionu tak i v celém Moravskoslezském kraji. Lesní porosty představují velmi typické rekreační zázemí venkovských obcí. Jejich rekreační význam je dán celou řadou hodnot, které by ve svém souboru měly vytvářet proměnlivost a dojmovou bohatost. Významnou rekreační a souběžně i ekologickou hodnotu má okraj lesa. Předně proto, že se zde dá při vhodném vedení rekreační pěšiny velmi dobře v dojmové řadě kombinovat intimita lesní uzavřenosti s výhlídkami do volného prostoru zemědělsky využívané krajiny, což je zvlášť účinné u lesů situovaných na kopcích. Okraj lesa zpravidla vždy představuje i určitou změnu v druhové skladbě dřevin s často vyšším zastoupení keřů. (MAREČEK, 2005)
72
Pěší turistika a cykloturistika Rekreační zóna vytváří částečně zelený prstenec lesních porostů kolem sídla. Z jihovýchodní strany se táhne přes Karpentnou masiv Moravskoslezských Beskyd, ze severní strany Babí hora, z jihovýchodní strany Prašivá hora a z východní strany Vavříkova hora. To je ideální pro první formu využívání širšího krajinného prostoru pro pohybové aktivity. Územím obce vedou také turistické cesty a cyklostezky, o jejichž značení obec pečuje.
Cyklotrasy Katastrálním územím Vendryně procházejí 3 cyklotrasy, které procházjí celým územím Těšínského Slezska. 1. Trojmezí Radegast CykloTrack – trasa vede z cetra obce k Technické památce Vápenné pece a dále pak do Nýdku přes vrchol Ostrého vrchu. Také v části Zaolší prochází trasa směrem do Košařisk z Oldřichovic. Celková délka značeného okruhu je 75 km. 2. Mezinárodní cyklotrasa Euroregion Těšinské Slezsko – Trasa dřevěné architektury těšínsko-nýdecká část. Na trase vedoucí po české i polské části Euroregionu nalezneme nejen zachovalé stavby původní lidové dřevěné architektury, ale také moderní dřevěnou výstavbu. Délka trasy je 71,5 km a ve Vendryní v části Zaolší se nalézá zachovalá hájenka v kontrastu s novou dřevěnicí. 3. Cyklotrasa Po stopách hutnictví – trasa spojuje místa spjatá s historií hutnictví na Třinecku, o prvních hutnických zařízení jako jsou Vápenné pece (Vendryně), bývalá naleziště rudy, milíře, seznámí s historií výroby železa apod.
Pěší turistika (Mapa č.4) Katastrálním územím procházejí dvě turistické trasy: zelená (z Vendryňského háje přes obec Vendryni, přes Třinec-Karpentnou na Podgruň a Javorový) a trasa červená (z Třince, kolem státní hranice s Polskem na Čantorii).
Vendryňská naučná stezka Také v nedávné době vznikla vendryňská naučná stezka „Za krásami vendryňské přírody – Pięknem wędryńskiej przyrody“. Stezka se skládá ze dvou samostatných okruhů. Trasa I vede severním územím ve Slezských Beskydách a má 7 poznávacích
73
zastávek. Délka trasy je 10 km, nejnižší společný výchozí bod je v nadmořské výšce 330 m, maximum na trase i je ve výšce 525 m. Turisty seznamuje s kulturními památkami obce, s těžbou vápence a pálení vápna-Vápenky, s vzácnými druhy rostlina a nabízí krásné pohledy do beskydské krajiny. Trasa II jižní okruh vede územím Jablunkovského průsmyku nivou řeky Olše až do Moravskoslezských Beskyd. Má také 7 zastávek, délka trasy je 22 km a nejvyšší bod činí 740 m.n.m. Na této trase se návštěvník dovídá o řece Olši, o původu názvu Vendryně, o salašnictví, o CHKO Beskydy.
Zimní rekreace Bohužel se obci nenachází žádná sjezdovka, ale obec může nabídnout tratě pro běžecké lyžování, které jsou v zimě udržované.
Ubytovací kapacity V současné době je situace ubytovacích kapacit v řešeném území nevyhovující. Je k dispozici pouze ubytování v Penzionu Verdi v blízkosti Pizzerie Verdi, který nabízí apartmán a 5 lůžek. Jeho situování v centru obce mezi železniční tratí a silničním tahem, zrovna neláká k příjemnému odpočinku.
5.17 Krajinářské hodnocení krajiny Vyhlídková místa jsou zájmově velmi přitažlivými prostory, umožňujícími určitou rekapitulaci dříve nabytých dílčích dojmů, a tím i poznání širších krajinářských souvislostí. Jsou významnými cílovými lokalitami a vyhlídkovými trasami různých typů komunikací a pěšin. Navrhované úpravy by měly tuto vyhlídkovost zdůrazňovat např. situováním odpočívadel v nejcennějších místech, usměrněním vyhlídek, vytvářením kontrastů uzavřených a plně otevřených míst. (MAREČEK, 2005) Významné vyhlídky a pohledy do krajiny jsou na mnohých místech v obci díky jejímu členitému reliéfu. Stačí se vydat po nově vytvořené naučné stezce „Za krásami vendryňské přírody“. V její severní části se otvírají panoramatické pohledy do beskydské krajiny. Z hřebenu Vružná, který skýtá vegetaci listnatých lesů, květnatých luk a zelené pastviny je nádherný pohled do centra Vendryně, na vrcholky Moravskoslezských Beskyd (Příloha Foto. 11). Na opačnou stranu se naskytne pohled do Polska. V sedlu mezi Ostrým vrchem a vrchem Prašivá se nabídne výhled na hlavní
74
masiv Slezských Beskyd, kterému vévodí hora Čantoryje. V jižní části trasy ze svahu hory Ostrý se odkryjí pohledy na Slezské Beskydy (Příloha Foto. 12) a také za jasného počasí i na oblast Malé Fatry, s výrazným vrcholem Velkého Rozsudce.
5.18 Turistické zajímavosti mikroregionu Bukovec Ke klenotům obce patří řada roubených domů z 19. století s dřevěnými půlkruhově ukončenými vstupními portály, které byly typické pro oblast Těšínska. V základní škole s polským jazykem vyučovacím je zřízeno regionální muzeum. Kolem potoka Olecki se nachází přírodní rezervace - rašelinná louka s orchidejemi. Roste zde největší jilm v České republice vysoký 38 m.
Bystřice nad Olší Dominantu obce tvoří dva kostely, které jsou chráněnou kulturní památkou. Krásný stylový dřevěný katolický kostel „Povýšení sv. Kříže“ pochází z konce 16. století. Obec leží na soutoku řek Olše, Hluchové a Kopytné. Ze všech stran ji obklopují táhlé, zaoblené beskydské vrchy Čantoryje, Javorový, Ostrý a Kozubová. Obr. č. 15 Evangelický kostel
Dolní Lomná Obec je významným rekreačním centrem s řadou možností pro pěší a cyklo turistiku, v zimě pro běžkaře. Dvě oblasti sjezdového lyžování „Velký Polom-Severka“ a „Armáda“ procházejí neustále modernizací a nabízejí tak dobré podmínky lyžařům. V centru naleznete areál Matice slezské, který má dva přírodní amfiteátry a řadu typických roubených chalup. Každoročně se zde koná několik významných kulturních akcí.
Horní Lomná Na území obce se rozkládá Národní přírodní rezervace prales Mionší.
Pod
novogotickým kostelem sv. Kříže u kapličky Panny Marie je studánka s věčnou vodou, která nikdy nevysychá ani nezamrzá. V horní části obce v osadě Přelač můžete vidět původní roubené chalupy bez komínů, tzv. kurloky.
75
Hrádek Protékající řeka Olše zde vytvořila kaňon s divokými peřejemi a pěknými zákoutími pro koupání. Nad řekou jsou patrné obranné valy, tzv. „Zamčyska“ a návštěvníka zaujme i přírodní útvar - skála „Belko“ Přírodní památkou je více než 600 let stará lípa malolistá s obvodem kmene 680 cm, výškou 24 m.
Hrčava Nachází se zde dřevěná hospůdka nebo malá kamenná kaplička s Lurdskou Madonou a pramenem vody, která údajně léčí oční nemoci. Hrčava je nejvýchodnější obci republiky a nabízí návštěvníkům zároveň být v jednom okamžiku ve třech státech: v České, Slovenské republice a v Polsku. Společný bod - „Trojmezí“ je označen třemi Obr. č. 16 Trojmezí
žulovými monolity.
Jablunkov V jeho středu se nachází Mariánské náměstí s domy z počátku 19. století, kašnou s barokní sochou Imacullatou a Muzeem Těšínska s regionální expozicí. Jablunkov je pyšný na budovu radnice, postavenou ve Vídeňském slohu, kostel Božího Těla z r. 1671 s 41 m vysokou věží, budovu starého kláštera, sloužící dnes jako výstavní a koncertní síň a klášter Alžbětinek, založený roku 1859. V areálu přírodního amfiteátru „Městský les“ se konají tradiční akce. Obr. č. 17 Jablunkovské náměstí Milíkov Na hoře Kozubová byla v roce 1928 postavena kaple sv. Anny s rozhlednou. Výhled z rozhledny je možno si vychutnat každoročně koncem července na sv. Annu, kdy se zde koná tradiční pouť nebo o jiných církevních svátcích.
Obr. č. 18 Kaple sv. Anny
76
Mosty u Jablunkova Obec vznikla před 600 až 700 lety na důležité obchodní cestě spojující Slezsko s Uhrami. Z té doby se v obci zachovaly pozůstatky Šancí, sloužící jako opevnění proti nájezdům Turků a Tatarů. Dnes jsou již rozpadlé, ale půdorys, hradby a příkopy jsou stále dobře patrné a nabízí se odsud krásné výhledy. V obci je Ski Areál, který nabízí atrakce celoročně (např.bobovka).
Návsí nad řekou Olší v lokalitě zvané „Zamčyska“ byly objeveny mince z doby římské. pozoruhodnostem obce patří barokní kostel a roubené chalupy typické těšínské lidové stavby.
Nýdek Zajímavostí je dřevěný kostelík sv. Mikuláše a v horských samotách je možné obdivovat původní dřevěné chalupy. K největší atraktivitě patří nově vybudovaná rozhledna
na
vrcholu
Čantoryje.
(převzato
z www.jablunkovsko.cz) Obr. č. 19 Rozhledna na Čantoryje
5.19 Členství obce ve spolcích a sdruženích 1. Je členem mikroregionu SOJ- Sdružení obcí Jablunkovska (viz kapitola 4).
2. Sdružení obcí Jablunkovska je členem české části Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński v jeho jihovýchodní části na třinecku
(Mapa
č.5).
V Moravskoslezském
kraji
existují
4
Euroregiony: Euroregion Beskydy, Euroregion Těšínské Slezsko, Euroregion Bílé Karpaty, Euroregion Silesia. Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński je dobrovolným společenstvím českých a polských sdružení obcí a měst Těšínského Slezska. Vznikl 22. dubna 1998 podpisem smlouvy o regionální spolupráci mezi Regionálním sdružením pro českopolskou spolupráci Těšínského Slezska se sídlem v Českém Těšíně a Stowarzyszeniem
77
Rozwoju i Wspolpracy Regionalnej "Olza" se sídlem Cieszynie. Leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky a jižního Polska, v těsném sousedství se Slovenskem. Z hlediska státní správy Euroregion zahrnuje v České republice okres Karviná a příhraniční část okresu Frýdek-Místek, v Polsku příhraniční část Slezského vojvodství. Celková rozloha Euroregionu Těšínské Slezsko činí 1400 km2, z toho 600 km2 připadá na českou část, 800 km2 na část polskou. Počet obyvatel na jeho území je asi 630 000, 360 000 v ČR a zbývajících 270 000 v Polsku. Celkem je na polské straně Euroregionu 16 obcí, na straně české 44. Euroregion nemá nadnárodní ani nadstátní charakter, ale je společenstvem sloužícím k vzájemné spolupráci. Euroregion podporuje v pohraničních územích rozvoj zejména těchto činností: výměna zkušeností a informací při rozvoji regionu a z oblasti trhu práce, spolupráce při územním plánování, řešení společných zájmů v oblasti dopravy, komunikací, spojů, bezpečnosti obyvatel, ekologie a životního prostředí, spolupráce v oblasti hospodářské a obchodní, rozvoj turismu a cestovního ruchu, akce podporující rozvoj kultury, osvěty a sportu. Hlavním důvodem zakládání takovýchto svazků je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů na kulturní, sociální, hospodářské a infrastrukturní úrovni. (čerpáno s www.risy.cz)
3. Obec je členem dobrovolného svazku obcí - Slezský vodohospodářský svazek. Účelem svazku je ochrana společných zájmů, zmnožení sil a finančních prostředků při prosazování, přípravě a realizaci integrovaného projektu týkajícího se výstavby či rekonstrukce kanalizací a čističek odpadních vod v rámci širšího programu Revitalizace povodí řeky Olše, který svým rozsahem a významem přesahuje každou z členských obcí. Členem revizní komise je starosta Vendryně Ing. Rudolf Bilko.
4. Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska Zakladateli Regionálního sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska byly v roce 1998 Svaz obcí okresu Karviná, Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci a Sdružení obcí Jablunkovska (členem je obec Vendryně). Sdružení je dobrovolné, programově a účelově zaměřené zejména na spolupráci přesahující státní hranici s obdobnými právnickými osobami příhraničních regionů Polské republiky.
78
Hlavním cílem je koordinace v podobě doporučení a námětů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje dotčeného území a jejich vzájemnost k programům, které připravují a realizují příslušné orgány příhraničního regionu.
5. Družební obcí (gminą partnerską) Vendryně je Goleszów (PL) Sousední obce Vendryně a polský Goleszów vzájemně spolupracují již pěknou řádu let. Kontakty byly zpečetěny formální smlouvou v dubnu 2004 v Cisownicy v Polsku a od té doby se úspěšně rozvíjejí v několika oblastech. Spolupracují školy, sportovci, turisti i úřady. Uskutečnilo se již několik setkání, byl pořádán piknik, sportovní utkání a turistický „Pochod paměti“ k pomníku partyzánů pod Malou Čantoryjí. Představitele obou obcí se před několika dny setkali, aby vzájemně prodiskutovali další možnosti součinnosti. Roky 2007-2013 jsou totiž v Evropské unii obdobím, kdy lze v rámci různých programů získat finanční prostředky na společné projekty. Obec chce tuto šanci využít. V rámci spolupráce vznikly již v Goleszowie cyklistické stezky, ve Vendryni zase stezky naučné. Nejbližší době bude probíhat modernizace míst, které slouží k setkávání lidí. Ve Vyndryni to bude vendryňský park. V rámci rozvoje byly ustáleny tyto činnosti: -
podporovat všechny kulturní, sportovní, sociální, ekonomické kontakty rámci společných návštěv
-
vedení obcí si vzájemně budou vyměňovat zkušenosti
-
podporovat přátelské vztahy obyvatel obou obcí a vzájemně se informovat o svých problémech
-
propagovat společné iniciativy obyvatel
Obec Goleszów přísluší do vojvodství slezského a má 12 000 obyvatel. Jedná se o obec venkovského typu, jejímiž místními částmi jsou: Goleszów – sídlo obecního úřadu, BaŜanowice, Cisownica, Dzięgielów, Godziszów, Kisielów, Kozakowice, Leszna Górna a Puńców. Hranice s Českou republikou měří 19 km. V obci se nachází mnoho
historických
kostelů,
skokanské
můstky,
agroturistické
hospodářství
s regionálním muzeem, zámek v Dzięgielowie a BaŜanowicach, kamenolom, kde se těží Těšínský vápenec, staré vápencové lomy, bývalá škola létání na kluzácích. V části Kisielów se nacházejí skály sopečního původu, tzv. bludné balvany a skanzen Na Podlesiu u Bojdových. (KOLEKTYW AUTORÓW, 2005 a KOLEKTIV, 2004)
79
5.20 SWOT analýza obce Vendryně S - SILNÉ STRÁNKY -
výhodná strategická geografická poloha
-
lokální atraktivní krajinné scenérie
-
CHKO Beskydy
-
řada významných druhů rostlin a živočichů
-
poměrně vysoká lesnatost území
-
výhodné přírodní a kulturní podmínky pro rozvoj celoročního cestovního ruchu
-
atraktivita krajiny z části horského a podhorského typu a její využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času
-
hustá síť značených pěších turistických tras a cyklotras
-
významná unikátní technická památka Vápenné pece
-
dobrá propustnost v krajině ( silnice, účelové a místní komunikace,lesní a polní cesty)
-
pestrá kulturní krajina (les, sad, louky, množství políček a zahrad)
-
atraktivní oblast pro zahraniční investice
-
pozitivní vývoj ve snižování množství znečišťujících látek v ovzduší
-
vysoký kulturně – historický potenciál
-
společenský a spolkový život v obci
-
technická infrastruktura obce
-
odpadové hospodářství
-
občanská vybavenost obce
-
mikroregion Jablunkovsko
-
blízkost města Třinec
W - SLABÉ STRÁNKY -
chybějící kanalizační síť a čistírna odpadních vod zajišťující udržení a zlepšení kvality životního prostředí
-
znečištění vodních toků, hlavně řeky Olše
-
blízkost Třineckých železáren způsobuje překračování imisních limitů
-
negativní vliv nárůstu nákladní dopravy na ŽP
-
nevyhovující technický a kvalitní stav dopravní infrastruktury
80
-
chybějící obchvat sídelního útvaru
-
nízká podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie, investic do úspor, energie a tepla
-
nedostatek veřejné zeleně
-
nízká propagace návštěvnického potenciálu cestovního ruchu obce doma i v zahraničí
-
nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu
-
nevyužitý rekreační potenciál obce
-
absence celoročního rekreačního zářízení
-
chybějící kvalitní ubytovací zařízení
-
nízké environmentální vědomí obyvatelstva
-
prohlubuje se nepříznivá věková struktura obyvatelstva
O – PŘÍLEŽITOST -
příznivá a udržitelná struktura hospodářského růstu
-
podpora rozvoje služeb a občanské vybavenosti
-
podporovat produkci alternativních plodin, rychle rostoucích dřevin
-
důsledné prosazování principů TUR
-
posílení polyfunkčního využívání venkova, mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví
-
vytvoření systému environmentálního vzdělávání obyvatelstva
-
prosazovat péči o životní prostředí do územního plánu, strategie rozvoje obce
-
podpora územního systému ekologické stability
-
rozšiřování spolupráce příhraničních regionů a obcí a jejími příslušnými zahraničními partnery v různých oblastech rozvoje
-
zájem zahraničních investorů
-
možnost čerpání finančních prostředků z národních i mezinárodních fondů
-
využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v období 2007-2013 jsou příležitostí z makroekonomického pohledu
-
atraktivní příroda a krajina jako potenciál možného rozvoje ekonomických aktivit a příhraniční spolupráce
-
rozsáhlá veřejná podpora do cestovního ruchu
-
rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu o volnočasové aktivity 81
-
rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku
-
rozvoj služeb a zařízení pro turisty, může přinést větší prosperitu a snížení nezaměstnanosti
-
orientace na nové šetrné formy cestovního ruchu (agroturistika, ekoturistika, rodinné farmy)
-
oživení muzejnictví a ukázka tradičních řemesel
-
využít reliéfu území k vybudování vyhlídek, turistických odpočívadel
T – HROZBY -
zhoršování stavu životního prostředí
-
mírný útlum zemědělské výroby spojen s rizikem degradace krajiny
-
postupné zaplevelení zemědělské krajiny v důsledku podcenění péče o kulturní krajinu
-
nevhodné zásahy do krajiny
-
únik kvalifikované pracovní síly do větších měst
-
stárnutí obyvatel v obci
-
zvyšující se náklady na údržbu a opravy dopravní infrastruktury
-
problém v přetížených pozemních komunikacích
-
zánik památek v důsledku devastace
-
sílící pozice a rozvoj konkurenčních sousedních obcí
-
neudělení dotačních zdrojů a tím snížení rozvojových aktivit obce v patřičném rozsahu
-
nedostatek financí na propagaci
5.21 Možnosti zavádění principů TUR ve sledované obci OSN definovala pojem trvale udržitelný rozvoj (dále TUR) jako rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Je potřeba usměrnit hospodářský rozvoj tak, aby potřeby současné generace nebyly naplňovány na úkor generací příštích nebo jiných společností. Principy TUR lze chápat jako základní pilíře rozvoje, kdy zachovávají současným i budoucím generacím možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (zákon č. 17/1992 Sb. O životním prostředí).
82
TUR sleduje současně tři cíle: - sociální rozvoj - ochranu životního prostředí - ekonomický rozvoj Principy TUR lze uplatňovat prostřednictvím místní Agendy 21. Vychází z dokumentu Agenda 21, který vznikl na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, konaném v Rio de Janeiru v roce 1992. Některé z těchto principů a jejich aplikování je možné hlavně na národní a mezinárodní úrovni, ale mnohé je možno využít a dodržovat na úrovní krajů ale také hlavně jednotlivých obcí. Záleží samotné obci, aby skloubila dohromady tyto tři cíle. Řešení zohledňující pouze jeden nebo dva cíle není dlouhodobě efektivní a udržitelné. Orgány obce jsou zodpovědné za to, jaké podmínky života vytvoří pro budoucí generace. Obec Vendryně je trvale udržitelná za předpokladu dodržování těchto principů. TUR je moderní cestou pro hledání a nacházení řešení v každodenním životě, ze kterého mají v dlouhodobém časovém horizontu prospěch lidé, ekonomika i životní prostředí.
Z hlediska TUR obce Vendryně jsem vybrala principy jako jsou:
- Dostatek a přístupnost potravin – v obci se nachází pár prodejen potravin se základními zbožím, ale mnoho občanů jezdí do Třince nakupovat do supermarketu, kde je bohatší výběr. - Odpovídající přístřeší – obec ve svým Územním plánu má uvedeno kolik hektarů bude činit celkový předpokládaný zábor zemědělské i orné půdy pro navrhované období od roku 1998 – 2015 pro bytovou výstavbu v obci a pro realizaci výstavby zařízení občanské vybavenosti. - Zajišťovat dostatečnou lékařskou péči – v obci se nachází zdravotní středisko (Praktická lékařka pro dospělé, Dětská ambulance Vendryně, dvě Zubní ordinace, Zubní laboratoř, Rehabilitační středisko Vendryně - elektroléčba, masáže, gymnastika), v blízkosti je i lékárna. V Třinci jsou dvě nemocnice, do kterých obyvatelé Vendryně dojíždějí za odbornými lékaři. - Sociální služby – v obci je vybudován Dům s pečovatelskou službou Vendryně Zaolší.
83
- Umožňovat vzdělávání – v obci se nachází: Základní škola Vendryně (1.-9. ročník), Základní škola s polským jazykem vyučovacím Vendryně (1.-9. ročník), Základní škola Vendryně Zaolší (2 třídy), Česká i polská mateřská škola Vendryně, Česká i polská mateřská škola Vendryně – Zaolší, doprava do škol je dobře zajištěna. - Zajistit přístup k informacím – v obci sice je infobox a v knihovně k dostání pár informačních letáků o regionu. Chybí tady infocetrum, které by zajisté ocenili turisté. Veřejný internet také chybí, který je důležitým zdrojem informací pro nezaměstnané obyvatele při hledání práce. - Podpora zaměstnanosti – podpora zaměstnanosti je žádoucí, při posledním Sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo evidováno 199 nezaměstnaných osob. - Udržitelná úroveň populace – Vendryně svou atraktivní polohou, těsně navazující na město Třinec s možností využívání institucí v tomto městě, poskytující výrazně kvalitnější bydlení z hlediska životního a rekreačního prostředí, láká mnoho lidí k výstavbě rodinných domků a počet obyvatel se mírně zvyšuje. Třinec poskytuje obyvatelům obce možnost zaměstnání. - Využití nově orientované techniky – v obci se plánuje výstavba kanalizace, která dosud v obci chybí, ale ČOV bude zřízená v Třinci. Obec s celkovým počtem k 1.1. 2007 má 4028 obyvatel by si mohla vybudovat svoji ČOV. - Ochrana a podpora zdraví lidí – Ovzduší – v obci je z velké části provedena plynofikace, ale občané i přesto neodstavili topidla na tuhá paliva a dochází tak k lokálnímu znečišťování ovzduší v obci. - Racionální nakládaní s odpady – nakládání v obci s odpady je na docela dobré úrovni, likvidace domovního odpadu je ve vztahu k okolním obcím vyšší. - Podporovat ekologicky šetrné podnikání – podpora TUR zemědělství – je vhodné podporovat zemědělskou činnost v obci u menších subjektů, které mohou vytvořit pracovní příležitosti pro obyvatele. V obci se nachází ovčí farma, ale jsou zde oblasti vhodné k založení agroturistiky, ekoturistiky a rodinných farem. Žádné jiné šetrné podnikání se zde nenachází. - Využívat dalších finančních zdrojů a podpor – využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v evropském plánovacím období 2007-2013, během něhož budou na různé dotace přidělovány zdroje zhruba ve čtyřnásobné výši jako doposud. V zájmu obce je využít této šance ve spolupráci s odbornými konzultanty, kteří zpracují žádosti o získaní dotací.
84
- Podporovat místní soběstačnost, domácí podnikatele – obec by měla podporovat drobné podnikatele, kteří se rozhodnou podnikat přímo v rodinném domku. Také podporovat místní umělecká řemesla a typické výrobky, které by obohatily život současné vesnice, zvýšily její atraktivitu a výhodně to využít pro oživení turistického ruchu.
5.22 Projekty a záměry obce Vendryně Tyto projekty a záměry byly navrhnuty v dokumentu Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko v roce 2001. Z množství projektů a záměrů, lze odvodit, jak vysoké ambice obec má, co se týče rozvoje obce. Tab. č.11 Projekty a záměry obce Vendryně Dosah významu Mikroregion okres
Časový horizont střednědo bý
obec a okolí
střednědo Ještě nesplněno, pouze bý existuje soukromá ovčí farma s 356 kusy plemene Suffolk
Mikroregion
střednědo Ještě nesplněno bý
obec a okolí
Střednědobý
Ještě nesplněno
v souvislosti s realizací obec a supermarketu Interspar okolí Požadována výstavba chodníku (podmínka obce) a ČOV (obec poskytne pozemek a část kapacity využije pro obecní potřeby).
Krátkodobý
Stavba Intersparu se neuskuteční, chodník bude postaven, ČOV ne
Projekt-záměr / popis
1. Výstavba tenisového areálu Dostavba nafukovací haly se 3 tenisovými kurty. Ve 2. etapě správní budova a bowlingové dráhy, šatny, restaurace, parking, ubytovací kapacity. Do 2003 venkovní kurty. Záměr využití pro velké tenisové turnaje – areál nadregionálního významu.
2. Chov ovcí masných plemen Využití pastvin (spásání travních porostů) pro chov ovcí – společnost Agricop přechází na chov ovcí s výhledem stáda o 1000 kusech do 3 let.
3. Agroturistika–uplatnění koní v infrastruktuře CR (hipoturistika) Využití stájí pro ustájení koní a výborných terénů pro koňské stezky. Záměr 20 – 25 koní do r. 2002 pro sportovní a rekreační účely. Při přestavbě konírny zřídit rovněž cca 45 lůžek.
4. Bytová výstavba Pilotní projekt výstavby domu s 15 bytovými jednotkami, nabídka pozemků pro další družstevní výstavbu bytů.
5. Stavby
85
Situace v současné době Splněno a nadále se služby rozvíjejí a plánuje se výstavba hotelu s relaxačním centrem (wellness centrum)
6. Podchod pod železniční tratí
obec a okolí
Krátkodobý
Podchod byl rekonstruován, železniční stanice bude rekonstruována v rámci výstavby nového koridoru
7. Turistická atraktivita – historické vápenné Mikro-
Střednědobý
Vápenné pecy byly rekonstruovány a vybudován byl i přístřešek a informační tabule.
obec
Střednědobý
Ještě nesplněno
obec
od 2001
Splněno, nově vybudovaný most přes potok Vendryňku
obec
Krátkodobý
Splněno, ještě se plánuje oprava staré budovy a tělocvičny
obec
Střednědobý
Splněno
výhled
Ještě nesplněno
obec
Střednědobý výhled
Plochy jsou k dispozici, částečně splněno
obec
Střednědobý výhled
Ještě nesplněno
Rekonstrukce zanedbaného podchodu. (Výhled: rekonstrukce železniční stanice a okolí ve spolupráci s ČD v zájmu návštěvníků supermarketu.)
pece Rekonstrukce 2 vápenných pecí (nacházejí se na cyklistické trase do Nýdku) + úpravy okolí pro turisty. V rámci sítě turistických atraktivit mikroregionu. (Nevyřešen problém vlastnických vztahů.)
8. Výstavba kanalizace
region
V I. etapě pro cca 2000 obyvatel, vč. ČOV. Projekt se zpracovává.
9. Regulace potoka Vendryňka Je ukončeno územní řízení a zpracován projekt, připravuje se stavební povolení.
10. Nástavba a přístavba české ZŠ Potřebná vzhledem k tomu, že 3 třídy žáků je nutné vozit do Zaolší. Stavební povolení vydáno.
11. Dům s pečovatelskou službou Zřízení v Zaolší v místě, kam se vozí děti do vyučování – realizace možná po rekonstrukci školy.
12. Rekonstrukce
farních objektů pro obec rekreační pobyty dětí Rekonstrukce bývalé fary s hospodářstvím pro pobyty dětí (i mentálně postižených).
13. Nabídka pro investory Využití ploch poblíž sportovního areálu, kolem silničního tahu I/11 a železniční tratě jako zóny pro podnikání (vyčleněno v územním plánu obce, nutno řešit problém sjezdu z I/11).
14. Sportovní zařízení Budování nenáročných jednoduchých sportovišť (bez správce) v různých místech obce pro podporu sportovního vyžití. Výhledově postavit venkovní zastřešené koupaliště s rozšířenou sezónou provozu.
86
5.23 Problémy a jejich navrhovaná řešení 1. Likvidace odpadních vod Problém Největším problémem je neexistující kanalizační síť. Stávající způsob likvidace komunálních odpadních vod je v obci se 4028 obyvateli v současné době nevyhovující. Musí se naplnit směrnice Evropského společenství o čištění komunálních vod. Podle její litery by měly mít do roku 2010 všechny obce s počtem obyvatel nad dva tisíce kanalizaci. Řešení Tento problém se snaží obec vyřešit již pár let. Je potřeba vystavět kanalizaci včetně čerpacích stanic, vystavět dešťovou kanalizaci a dostavět kanalizačních stok. Na konci minulého roku
došlo ke kladnému rozhodnutí Evropské komise o přiznání dotace
z evropských fondů (Fond soudržnosti), o které obec žádala společně s dalšími 7 obcemi a městy regionu (Mosty u Jablunkova, Návsí, Bystřice, Třinec, Český Těšín a Těrlicko) v rámci sdružení „Slezský vodohospodářský svazek“. Tím se zahájí vlastní technická příprava a rovněž dojde k zahájení vlastních terénních prací na kanalizaci obce za téměř 200 mil. Kč. Vlastní realizace bude probíhat v letech 2007-2008 a současně se zahájilo projektování kanalizace lokality Zaolší s napojením na připravovanou novou ČOV v Bystřici. Slezský vodohospodářský svazek obdržel dotaci z Evropské unie 26,3 mln euro na realizaci projektu revitalizace povodí řeky Olše, který byl iniciován v roce 2001. Hlavním cílem je vybudovat kanalizační síť v regionu a 4 čistírny odpadních vod, které vzniknou v Bystřici, Českém Těšíně a dvě v Třinci. Celková suma projektu je 37 mln euro, dotace tedy tvoří 80% z celkových nákladů a zbytek výloh pokryje Slezský vodohospodářský svazek, který spoléhá také na finanční pomoc ze státního rozpočtu Ministerstva životního prostředí. (Foto. 13 a 14)
2. Dopravní infrastruktura Problém Největším negativním jevem v krajině je silnice I/11, která právě v úseku obce Vendryně je nejzatíženější komunikací v regionu. Má mezinárodní a nadregionální význam a nesplňuje podmínky kladené na komunikace podobného významu u hlediska rychlosti a plynulosti dopravy. Z výsledků sčítaní dopravy ve Vendryni v roce 1995 na
87
silnici I/11 v obci Vendryně projelo 8216 vozidel za den. Ze sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 byl průměr za 24 hodin následující: motorová vozidla s přívěsy – 2264, osobní a dodávkové automobily – 11 013, jednostopá motorová vozidla – 100. Celkový počet – 13 377 vozidel. Poslední sčítaní proběhlo v listopadu 2006, kdy byl zjištěn dramatický nárůst hlavně kamionové dopravy – 3795 kamionů. Osobní doprava – 13 551. Celkový počet projíždějících automobilů činí 20 835 automobilů za 24 hodin! Kamionů nejvíce jelo v obou směrech mezi 11 – 12 hodinou a to 272 (intenzita byla 4,5 kamionů/min). Graf. 1 Intenzita dopravy
Řešení Tato neuspokojivá dopravní situace v obci vedla již dávno k zpracování projektové dokumentace krajské a místní situace a v současné době se dokončuje. Tato akce proběhne v souvislosti s rekonstrukcí železničního koridoru. Obec má ve strategickém rozvojovém plánu v bodě dopravní infrastruktura zahrnuto cíle, jak stávající situaci vyřešit. Navrhovala bych co nejrychleji tento problém vyřešit. Již nyní je tato situace
88
neuspokojivá a v budoucnu, kdy se vybuduje automobilka v Nošovicích, doprava zhoustne ještě více a situace bude neúnosná. Vedení obce by mělo co nejvíce usilovat o uspíšení realizace rychlostní komunikace 1/11 v úseku Oldřichovice - Bystřice, čímž dojde ke zmírnění dopravní zátěže v oblasti Čornovský - Moržol. Dále je potřeba modernizovat síť obecních komunikací a na některých místech také upravit šířkové parametry. (Foto. 15)
Problém Dalším problémem s dopravou souvisejícím je nadměrný hluk a vibrace podél silnice I/11 a železniční trati a zejména pak v prostoru mezi nimi. Objekty, které se zde nacházejí, je třeba chránit před nadměrným hlukem. Řešení Obec by mohla postiženým obyvatelům přispět finanční částkou např. na výměnu oken, místo obyčejného dvojitého zasklení oken, bych navrhla zasklení trojité. Dále je nutné realizovat protihlukové opatření, které by mohlo proběhnout současně s modernizací železniční tratě. MAREČEK, 2005 uvádí pár příkladů jak omezit hlučnost prostředí. V problematické lokalitě by byly použitelné tyto:
Omezování hlučnosti prostředí - Použitím vegetačních prvků
2 – Při navrhování protihlukového vegetačního systému by měla být dodržována tato pravidla: Protihluková zábrana musí být co nejblíže hlukovému zdroji (A) a chráněnému prostoru (B), porost by měl být prostorově členitý, přičemž výška sousedních vegetačních prvků (C) bude větší než jejich vzájemný rozestup (D).
3 – Zeleň hlučných uličních prostor by měla být tvořena nepravidelně uspořádanou, výškově i horizontálně členěnou vegetací (stromy, keře, trávníky), aby nedocházelo
89
k tzv.dozvukům. Pro tyto výsadby jsou využitelné předzahrádky a vegetační pásy mezi chodníkem a vozovkou, případně středový vegetační pás.
5 – Hlučnost v ulicích bez vegetace se zintenzivňuje velkým počtem odrazů zvukových vln od stěn budov. 6 – Bohatá uliční zeleň může přispět k útlumu této hlučnosti.
Použití technických prvků 2 - Účinnost technických zábran může být zvětšena doplňujícími vegetačními prvky umístěnými za touto zábranou koruna stromu, převislé výhony pnoucích dřevin snižující intenzitu odrazu hluku.
Problém Pro cyklistickou dopravu nejsou ve Vendryni vymezeny cyklistické stezky, což je k velikosti území a k množství vhodných lokalit škoda. Na mnoha místech chybí chodníky pro pěší. Řešení Bylo by vhodné vytvořit cyklotrasu podél hlavního tahu z Třince a směrem na Jablunkov. Tímto by se zvýšila bezpečnost cyklistů i plynulost dopravy. Dále bych navrhovala propojit v severovýchodní části řešeného území komunikaci s Vendryně do Nýdku. Co se týče chodníků, byly v některých místech vystavěny, bohužel podél hlavní komunikace chybí. Obec plánuje výstavbu chodníku v této lokalitě.
3. Zemědělství Problém V 50. letech 20. století došlo ke změně majetkových poměrů, tzv. kolektivizaci. Vlivem kolektivizace došlo ke značné změně struktury zemědělské půdy v horské beskydské oblasti. Původní menší hospodářství byla likvidována a nastoupilo velkoplošné
90
zemědělství s velkými lány obilovin a kukuřice. Došlo k rozorání přirozených mezí, scelování menších poliček ve svažitém terénu, s čímž souviselo také rušení polních cest a došlo k přeměně luk a pastvina na ornou půdu. Tato opatření však měly a stále mají negativní dopad na životní prostředí a venkovskou krajinu (zvýšená půdní eroze, znečištění vod, úbytek živočichů obývajících křoviny mezí apod.). Antropické vlivy byly výrazné v této krajině, ale dnes dochází u některých majitelů postupně k původnímu pečlivému obdělávání půdy formou rodinného zemědělského hospodaření. Pěstování různorodých původních plodin střídavě na menší ploše (okopaniny, oves, zatravněné plochy, udržování mezí s keřovými porosty) vede ke stabilitě krajiny. Řešení Motivovat soukromě hospodařící rolníky, aby i na dále se vraceli k původnímu obdělávání půdy a zvyšovali tak stabilitu krajiny. Informovat je o možnostech šetrného hospodaření půdy. Velmi vhodná možnost je spojit hospodaření s podnikáním a vznikly by tak rodinné farmy, ekofarmy provozující agroturistiku, ekoturistiku, které v obci i v regionu zcela scházejí. Dále pak je důležité dodržovat protierozní opatření, které by měly spočívat hlavně ve využívání protierozního osevního postupu, ve vrstevnicovém obdělávání půdy a v použití správné volby druhu mechanizačního prostředku. Důležité je také určit vhodný agrotechnický termín operace a všeobecně postupovat podle zásad omezování erozního rizika.
Problém Zemědělské družstva jsou nevhodně situována do intravilánu obce tím se hygienické a obytné hodnoty výrazně zhoršily. Tímto umístěním také došlo k zhoršení životních podmínek. Řešení Navrhuji dbát na pravidelný odvoz mrvy ze zemědělských družstev a zcela v nevyhovujícím stavu je zeleň, kterou je potřeba doplnit. Navrhovala bych vysázet vegetační izolační pásy s protihlukovou a protiprašnou účinností doplněné o zděné či dřevěné izolační stěny. (Foto č.16)
91
4. Životní prostředí Problém - čistota ovzduší Řešené území obce Vendryně patří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Je to dáno blízkostí podniku Třinecké železárny, husté automobilové dopravy v obci a v neposlední řadě i způsobem vytápění v rodinných domech. I přesto, že obec byla z většiny plynofikována, mnoho obyvatel i nadále topí tuhými palivy. Cena plynu vzrostla a lidé se vracejí k pevným palivům. V chladných měsících hrají také roli nepříznivé meteorologické podmínky, například inverze a slabé proudění větru. Znečištění ovzduší lze téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů. Vysoký stupeň znečištění ovzduší má silný negativní vliv na lesní ekosystémy nacházející se v řešeném území. Řešení Z hlediska zvyšování kvality ovzduší by bylo vhodné využití obnovitelnýchalternativních zdrojů energie, např. spalováním biomasy. Občané by měli být informování o alternativním vytápění. V současné době probíhá projekt, který má za úkol vytvořit síť ekologických poraden v Euroregionu Těšínské Slezsko. Jedná se o projekt zaměřený na ekologické vzdělávání, osvětu a zvýšení informovanosti v regionu. Dále pak při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů.
Problém - čistota vod Jelikož v obci chybí kanalizační síť je kvalita vody v největším toku řešeného území řece Olši ale i v jejich přítocích nevyhovující. Základní chemické a biologické ukazatele měření udávají, že voda je silně znečištěná. Řešení Co nejrychleji vybudovat velmi potřebnou chybějící kanalizační síť. Již probíhají přípravy a stavět by se mělo příštím rokem. Kanalizace tím pádem přispěje ke snížení znečištění povrchových a podzemních vod.
Problém - kontaminace půd V řešeném území jsou lokálně zaznamenány zvýšené koncentrace kadmia a olova v zemědělské půdě.
92
Řešení Co se týče znečištění ovzduší a vody, lze je téměř zcela vyloučit po odstranění jejich zdrojů. Kontaminace půd je však většinou nevratný jev. Vyřešit tento problém nejspíš v současnosti nelze.
5. Odpadové hospodářství Problém Občané málo využívají bezplatné možnosti odevzdávaní odpadů do sběrného střediska. Je to dáno tím, že o této možnosti nejsou dostatečně informováni, nemají čas a nebo jsou pohodlní. Jedná se o odpady, které nelze odložit do popelových nádob, patří zde především bioodpady, nebezpečné odpady, objemné odpady a stavební odpad. Dalším problémem je, že k nádobám na tříděný odpad občané odkládají odpad, který patří do popelových nádob a nebo na sběrný dvůr. V případě, kdy odloží odpad mimo popelové nádoby, musí být pro něj posláno zvláštní vozidlo, které tento odpad sveze. Tím se zbytečně prodražuje cena za svoz. Problém – černé skládky Dalším palčivým problémem je, že se nadále i pod hrozbou pokuty objevují menší černé skládky u potoků. Řešení Je důležité, aby občané využívali služeb sběrného dvora. Chce to trochu dobré vůle a času. Čím více odpadu se vytřídí, tím více se přispěje ke snížení nákladů na likvidaci odpadů. Paradoxně to v současné době vychází tak, že nejlevnější systém by byl nic netřídit a vše vyvézt na skládku. V zájmu našeho společného životního prostředí podporuje obec rozšiřování a zdokonalování odpadového hospodářství i za cenu dotování z obecního rozpočtu. I přes všechny tyto poskytované služby se najdou občané, kteří neváhají a vyhodí odpad (často i stavební) v blízkosti svého domu do příkopy u potoka.
6. Veřejná zeleň Problém Výsadby zeleně většinou chybí u objektů zemědělské výstavby i u jiných výrobních zařízení, průjezdné dálkové komunikace postrádají odpovídající protihlukové a protiprašné vegetační clony, neupravené zůstávají některé plochy po asanované
93
výstavbě, sportovní areály apod.
Chybí také v centru obce na parkovišti před
motorestem Rosea a na hřbitově. Negativním rysem tohoto stavu je dále častá přestárlost porostů a absence jejich včasné náhrady mladšími výstavbami. Rozptýlenou zeleň vyžadují trvalou odbornou údržbu. Řešení Zeleň je potřeba ve velké míře chránit, doplňovat a vytvářet tak esteticky kvalitní prostředí. Je zapotřebí udržovat stávající vzrostlou zeleň, zaměřit se také výsadbu nové zeleně, zachovat původní druhy ovocných stromů a udržovat zelené plochy, především trávníky. Důležité je realizovat pásy ochranné zeleně kolem silnic (liniová zeleň). Do centra obce bych navrhla pár velkých květináčů vytvořených z dřeva na okrasné květiny či stromky a na hřbitově vysázet dokola např.tuje.
7. Technická infrastruktura Problém Problémem je slabé zásobování lokality Zaolší elektrickou energii a jeho častým vypadáváním. Občané, ale nereálnými požadavky, už nejméně rok blokují celou stavbu. Řešení Je zapotřebí co nejrychleji řešit tento problém se zásobováním dostatečné elektrické energie ve spolupráci se SME. Investorovi ČEZ, a.s. proto nyní nezbývá nic jiného, než realizovat stavbu podle schváleného územního plánu obce jako veřejně prospěšnou stavbu.
Problém Problematika veřejného osvětlení - síť veřejného osvětlení ve Vendryni obsahuje 10 hlavních větví a jistících rozváděčů a více jak 300 světelných bodů. Největší problémy působí silný vítr, kvůli kterému dochází ke zkratům vedení.
Řešení V postižených místech budou dráty vedení nahrazovány kabelem a bude následovat postupné mapování a výměna světelných bodů.
94
8. Školství Problém Problémem je ubývající počet žáků a z toho vyplývající ekonomické problémy pro udržení samostatnosti všech těchto škol. Při stávajícím trendu bude stoupat podíl obce na dofinancování provozu. Přes ekonomické problémy je cílem obce zachovat stávající síť školských zařízení. Řešení Postupnými opravami udržovat technický stav škol na dobré úrovni a ve spolupráci s řediteli škol hledat další možnosti efektivního chodu jednotlivých zařízení. Moderní vybavení by mohlo přinést dobré jméno škole a tím přilákat rodiče, aby své děti posílali do moderně vybavené školy. I když je blíž jejích domovů jiná škola, ale ne tak dobře technicky vybavena. Obec připravuje kompletní generální opravu staré budovy české školy a tělocvičny. Dále by bylo vhodné uskutečňovat pro žáky zájezdy, letní pobyty v zahraničí, soutěže, sportovní aktivity atd.
9. Péče o stavební fond a obraz vesnice Problém Teritoriální blízkost města
Třinec má na stupeň urbanizace velký vliv. V části
Čornovské vznikly právě ulice se systematicky řazenými domy se stejně velkými zahradními pozemky. Došlo zde také k obestavění hlavních komunikací. Oblast těžce zasáhl průmyslový rozvoj, takže tu tradiční zástavba živoří už jen na nepatrných zbytcích. Zástavba zde má příměstský charakter. Kolem kostela v původní centrální části jsou většinou staré selské a zemědělské usedlosti. Některé z nich jsou bohužel v neudržovaném stavu a hyzdí tak okolní krajinu. (Foto. 17) Řešení Navrhovala bych zvýšit úsilí ve stavební obnově a údržbě venkovských staveb, v odstraňování stavebních nešvarů, cizích a městských prvků. Snažit se o zachování původního půdorysu a panoramatu vesnice, pečovat o památkově chráněné objekty, stavby lidového stavitelství vytvářející místní ráz. Problém Katastrální území obce Vendryně je velmi členité bez výrazného centra obce. Budovy občanského a kulturního vybavení jsou roztroušeny podél místní komunikace na různých místech v obci.
95
Řešení V části Čornovské je vytyčen volný pozemek a v současné době se dokončuje urbanistická studie budoucího centra obce. Vystaví se zde polyfunkční dům s obecním úřadem, společenskými sály, klubovnami a s knihovnou. V těsné blízkosti se nalézá zdravotní středisko a sportovní centrum společnosti Vitality Slezsko, která plánuje ještě výstavbu hotelu s řadou doplňkových funkcí. Tímto by bylo vytvořeno nové centrum s mnoha službami, které občané zajisté rádi uvítají. (Foto. 18)
10. Ostatní problémy Problém - Hřbitovy Již pár let dochází k opakovanému zcizení majetku na místních hřbitovech, jedná se především o nádoby na vodu, okrasné stromy atp. Řešení V obci existuje technická četa, která pečuje především o komunikace, veřejnou zeleň i o hřbitovy. Navrhla bych posílit technickou četu. Dále pak by možná bylo vhodné hlavní vjezd na hřbitov pro automobily zamknout na noc.
Problém - vandalismus mládeže Občas se vyskytnou potíže a to především s vandalismem mládeže. Jedná se zejména o: -
ničení výplní autobusových zastávek
-
ničení světel, stříkaní barvou zdi, znečišťování podchodu pod železniční tratí
-
znehodnocení odpadkových košů a převracené popelnice
-
ve Vendryňském sportovním areále – ničení okenic stánků, světel, obkladů, stropních desek a celkové znečišťování okolí
Řešení Obec chce zabránit ničení majetku a snaží se situaci řešit. Tady bohužel jediným řešením je vyzvat rodiče a učitelé, kteří mají největší vliv na výchovu mládeže, aby se tomuto problému nevyhýbali. Ale naopak diskutovali o něm a vysvětlili, že peníze vynaložené na opravu jsou nemalé a mohly by být použity v jejich prospěch.
Problém Také pod hrozbou pokuty občas v obci pobíhají toulaví psi.
96
Řešení Zvýšit poplatek za odchyt psa. Majitel psa, kterému pes opakovaně utíká, by měl pořádně zabezpečit stávající díry v plotě nebo si plot postavit. Také by si měl uvědomit, že potulující se pes může způsobit nehodu s ublížením na zdraví, někoho pokousat atd.
Problém V obci chybí veřejný internet, který je důležitým zdrojem při hledání např. práce. Určitě by ho ocenili nezaměstnaní obyvatelé. Řešení Obec by mohla zakoupit počítač a umístit ho v obecní knihovně pro potřebu obyvatel
5.24 Možnosti zvýšení rozvoje obce Rozvojový potenciál spatřuji určitě v cestovním ruchu. Okolní příroda může mnoho nabídnout návštěvníkům. V oblasti cestovního ruchu vidím velkou příležitost pro region i obec samotnou. Rozvoj služeb pro turisty může přinést větší prosperitu a snížení zaměstnanosti. Služby pro turisty se neustále vylepšují a rozšiřují a přibývá zajímavých projektů. Problémem je nedostatečná informovanost obyvatel České republiky o skutečnosti, že mikroregion Jablunkovsko existuje. Bohužel pro většinu obyvatel Česká republika konči v Ostravě a málo kdo ví co je dál na východ. Existují pěkné internetové stránky www.jablunkovsko.cz, jen je potřeba jim udělat reklamu. V dnešní době je internet velmi rozšířeným způsobem při hledání dovolené. Pozitivem je nově vytvořená naučná stezka „Za krásami vendryňské přírody“. Zvýší se tím příliv turistů, jejich informovanost o zdejší přírodě a vyzdvihne se povědomí o unikátních vápenných pecích, které jinde v regionu nejsou. Plyne z toho zisk, který může být využitý do nevyhovujícího technického a kvalitního stavu dopravní infrastruktury v obci. Negativním jevem v krajině je silnice I/11, která právě v úseku obce Vendryně je nejzatíženější komunikací v regionu. Má mezinárodní a nadregionální význam a nesplňuje podmínky kladené na komunikace podobného významu u hlediska rychlosti a plynulosti dopravy. Dokončení obchvatu určitě prospěje obci. Zmírní se tím intenzita projíždějících vozidel a hluk, v obci nastane větší klid, který turisté určitě uvítají a i přesto bude obec dobře dostupná.
97
Aby obec mohla z cestovního ruchu těžit, je nejdůležitější odstranit co nejrychleji problémy, které jsou popsány v předcházející kapitole (5.22). A dále je potřeba se zabývat dalšími nedostatky, které v obci jsou. Jde především o zvýšení ubytovacích kapacit, které jsou v současné době v řešeném území nevyhovující. Je k dispozici pouze ubytování v Penzionu Verdi v blízkosti Pizzerie Verdi, který nabízí apartmán a 5 lůžek. Jeho situování v centru obce mezi železniční tratí a silničním tahem, zrovna neláká k příjemné dovolené, maximálně je vhodný pro motoristy na jednu noc. Proto chce sportovní areál ve Vendryni rozšířit své služby a do konce roku 2010 postavit hotel. Vznikne 25 dvoulůžkových pokojů s možností jedné přistýlky a dva apartmány. Wellness centrum bude podle plánů tvořit finská, aromatická, infra a variosauna se solnou a parní lázní, s dvěma ochlazovacímí bazénky, ledovými sprchami, peřejovou sprchou a snow igloo. Chybět by neměla ani malá a velká vířivka s odděleným bazénem a prostorem pro masáže. Dle mého názoru, vhodnou možností jak zvýšit ubytovací kapacity v obci, aby se turisté zdrželi více než na jednu noc jsou rodinné farmy, ekofarmy provozující agroturistiku, ekoturistiku. Typy rodinných farem podle velikosti můžeme rozdělit na malé, střední a velké. Mezi klientelu mohou patřit rodiny s dětmi, jednotlivci, bezdětné páry, důchodci, mladí lidé, organizované skupiny, náhodní návštěvníci a zahraniční klientela. Rodinná farma je hospodářský soubor s obydlím, stojící uprostřed zemědělské půdy, kterou obhospodařuje jedna rodina, někdy ještě s námezdními pracovními silami. Specializují se na chov hospodářských zvířat nebo pěstování několika základních plodin. V řešeném území je pár soukromě hospodařících rolníků, kteří by mohli přejít s konvenčního zemědělství na ekologické, podmínky v obci jsou k tomu ideální. Nejvhodnější by bylo pastevectví. Nejvhodnější pozemky pro pastevectví se nacházejí v části obce sousedící s Nýdkem. Obnova a rozvoj tradičních řemesel by bylo vhodnou metodou ke zvýšení atraktivnosti území pro turisty. Hospodáři by mohli prezentovat dávná řemesla s ukázkou tradičních metod chovu (výroba sýrů, stříhání).
Dalším optimálním krokem ke zvýšení cestovního ruchu je, že by ve Vendryni mohlo vzniknout Informační centrum. Obec má výhodnou strategickou polohu a navštíví ji mnoho turistů. Vhodným řešením je rozšířit působnost obecní knihovny na lokální informační centrum. Vedení obce by se mohlo inspirovat u sousední obce
98
Bystřice nad Olší, kde v březnu 2007 bylo otevřeno Informační centru v budově obecního úřadu. IC nabízí návštěvníkům i místním občanům řadu informačních materiálů o regionu, počítač s internetem a především se bude snažit nabídnout vyčerpávající data o životě v obci. V budoucnu by taky chtěli nabídnout výrobky typické pro místní mikroregion, např. pletené papuče a metly.
Obec by ráda v budově, kde nyní sídlí Sdružení zahrádkářů, postavila muzeum či selskou jizbu. V minulosti byl tento dům šlechtickým sídlem rodu Borků z Roztropic. Borkové vlastnili zeleninové i ovocné sady a také sušárnu ovoce. Mohla by zde vzniknout stálá expozice z historie Vendryně i jejího okolí a také ze života zdejších šlechticů. Jeden z dalších plánů do budoucna je zrekonstruovat zemědělský areál vepřína, z kterého by vznikla konírna. Současně s touto rekonstrukcí by vznikly hipostezky.
Další zajímavostí v obci je soukromá obora (Foto. 19), která v okolí je jediná svého druhu. Nachází se v severní části obce na vrchu Vružná (531 m.n.m). Pozemek je oplocen vysokým plotem a táhne se přímo po hranici s Polskou republikou, kde rovnež vede nová vendryňská naučná stezka „Za krásami vendryňské přírody“. Obora pak pokračuje po velmi svažitém terénu do údolí. Soukromá „Obora Walaski“ vznikla v roce 1992, má 18 ha lesů a pastvin a pase se v ní daňek skvrnitý – 25 ks, muflon – 15 ks a jelen wapiti – 3 ks pocházející ze Severní Ameriky (jeho výskyt v České republice je ojedinělý). Počet kusů není stálý, každoročně přibude pár mláďat. Obora má velmi dobrou strategickou polohu a jsou zde nádherné pohledy jak do údolí Vendryně a na Moravskoslezské Beskydy, tak do Polské republiky. Do budoucna by možná bylo vhodné po domluvě s chovatelem, zařídit pravidelné exkurze školních tříd a také povolit přístup turistům, protože toto místo je velmi atraktivní z pohledu cestovního ruchu.
Vize budoucího rozvoje podle Strategického rozvojového plánu obce Vendryně zní: Cílevědomý rozvoj území obce z pohledu - vytváření zón pro bydlení, drobné podnikání a služby, modernizace školských zařízení, zlepšování dopravní sítě, vodního a odpadového hospodářství, veřejné zeleně, sportovních a místních kulturních zařízení, jakož i podporou aktivit občanů v různých spolcích a společenských organizacích, zvýšit význam obce v cestovním ruchu- výstavba rekreačních objektů.
99
6. DISKUSE Ve výše uvedených kapitolách byla popsána obec Vendryně. Od její přírodní charakteristiky, historie, obyvatelstva, sídelní struktury, hospodářství, infrastruktury, až po rekreaci, zeleň, životní prostředí a spolkový život. V případě, že bylo účelné uvést řešení dané problematiky, navrhla jsem možná řešení, z nichž nejvýznamnější jsou v této části diskutovány. Výjimečnost roku 2007 spočívá především v tom, že je prvním rokem tzv. evropského plánovacího období 2007-2013, během něhož budou na různé dotace přidělovány zdroje zhruba ve čtyřnásobné výši jako doposud. Bude v zájmu obce této šance využít. Hlavním cílem obce je vypracovat aktuální Strategický plán rozvoje obce Vendryně. Základem pro jakékoliv žádosti o dotace a granty je formulování a schválení rozhodujících priorit rozvoje obce, které jsou obsaženy právě v strategickém plánu. Tento dokument bude vypracován ve spolupráci s odbornými konzultanty, společně se zastupiteli, členy výborů a komisí a také se zapojí i další občané obce, podnikatelé a investoři. To potvrzuje i STILLER (1993), který říká „finanční podpora je jen postrčení, nejdůležitější jsou důvěřiví a aktivní lidé, kteří mají představu o cíli vesnického společenství“. Území obce Vendryně se rozkládá na čtyřech geomorfologických celcích. Reliéf je velmi členitý, proto je zdejší krajina velmi malebná a svým způsobem i ojedinělá. Navíc blízkost Moravskoslezských Beskyd, Slezských Beskyd, dále vysoký kulturně – historický potenciál obce jsou ideálními podmínkami pro rozvoj celoročního cestovního ruchu a rekreace. Proto je v této práci kladen důraz na rozvoj celoročního cestovního ruchu a rekreaci, které nejsou dosud dostatečně využívány. Jak podotýká KNOPP (1994) „Nadměrné využívání krajiny pro rekreaci je nutné zavčas regulovat odpovídajícími opatřeními legislativního charakteru, případně zpracováním územního plánu. Jinak dochází zcela pravidelně k degradaci krajinných hodnot a snížení původně příznivých podmínek rekreačního prostředí“. Domnívám se, že regulační podmínky pro výstavbu a využívání území v Územním plánu, jsou zpracovány tak, aby k tomuto problému nedošlo. Naopak turistika do určité míry přispívá ke krajinotvorbě, sleduje navrácení člověka k přírodě, umožňuje objevovat místní krásy a tradice. Aby obec mohla z cestovního ruchu těžit, je nejdůležitější
tyto problémy
odstranit co nejrychleji. V souladu s Územním plánem jsou ve Strategickém plánu
100
definovány rozvojové priority, tykající se většinou rozvoje dopravní infrastruktury. Největším negativním jevem v krajině je silnice I/11, která právě v úseku obce Vendryně je nejzatíženější komunikací v regionu. Má mezinárodní a nadregionální význam a nesplňuje podmínky kladené na komunikace podobného významu u hlediska rychlosti a plynulosti dopravy. V současné době probíhají intenzivní jednání o přeložce silnice 1/II. O realizaci silničního obchvatu usiluje obec do roku 2010, i když kraj a vláda ČR počítají spíše s rokem 2012. Dovoluji si tvrdit, že situace je již nyní neúnosná, proto je nutno řešit tento mimořádně závažný problém co nejrychleji. K technickému vybavení obce patří odvádění a čištění odpadních vod. Jak uvádí KNOPP (1994) „Odvádění a čištění odpadních vod úzce souvisí s čistotou vodních toků. Tam , kde je vybudován vodovod, má být i kanalizace a odpovídající čištění odpadních vod. Čistírna odpadních vod je nedílnou součástí kanalizačního systému“. Bohužel v mé obci není doposud vybudována veřejná kanalizační síť. Už v roce 1998 v návrhu Územního plánu byl popsán návrh, jak vybudovat oddílnou veřejnou kanalizaci. V obci, v které žije 4028 obyvatel (k 1.1.2007) je to docela důležitý problém. Souvisí s tím znečištění vodních toků a v některých místech také zápach, který obtěžuje obyvatele. Slezský vodohospodářský svazek (členem je i Vendryně) obdržel koncem roku 2006 dotaci z Evropské unie 26,3 mln euro na realizaci projektu revitalizace povodí řeky Olše. Jeho hlavním cílem je vybudovat kanalizační síť v regionu a 4 čistírny odpadních vod. Tím se naplno rozjela vlastní technická příprava a obec se konečně v budoucnu dočká kanalizace. Škoda možná je, že v plánu projektu není zahrnuta čistírna odpadních vod ve Vendryni, kterou by si obec zasloužila. Ve Strategii rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko jsou společné projekty orientovány hlavně na rozvoj cestovního ruchu a na rozvoj podnikání. Což dle mého názoru je správné, ale je opomíjen hlavní společný problém a to chybějící obchvat. Další návrhy týkající se např. odpadového hospodářství, veřejné zeleně nebo školství nejsou diskutovány, protože jejich význam ve srovnání s výše uvedenými problémy již není tak velký.
101
7. ZÁVĚR V této diplomové práci byla řešena současnost a perspektivy rozvoje obce Vendryně. Obec se nachází v mikroregionu Jablunkovsko v Moravskoslezském kraji a v současné době zde žije 4028 obyvatel. Výsledkem práce je popis stávajícího stavu a učiněné návrhy, které by měly sloužit k řešení uvedených problémových oblastí. Základním východiskem při realizaci návrhů v dané obci je třeba vycházet z její přednosti, ale také je třeba zohlednit případné nedostatky a možné problémy, které s tímto rozvojem souvisejí. Obec se potýká s problémy i nedostatkym, proto by se měla zaměřit v připravovaném Strategickém plánu rozvoje na zlepšení svých slabých stránek. Největším problémem je negativní vliv nárůstu nákladní dopravy na životní prostředí, nevyhovující technický a kvalitní stav dopravní infrastruktury, chybějící obchvat sídelního útvaru, absence veřejné kanalizace, čističky odpadních vod a s tím související znečištění podzemních a povrchových vod. Hlavním cílem bude využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v období 2007-2013, které jsou příležitostí z makroekonomického pohledu. Obec může nabídnout vysoký kulturně – historický potenciál, výhodné přírodní podmínky pro rozvoj celoročního cestovního ruchu. Může těžit z výhodné strategické geografické polohy. Rekreace a turistický ruch není dosud dostatečně využíván. Do budoucna se dá předpokládat, že intenzita rekreačního využití poroste. Zlepší se nabídka poskytovaných služeb, ubytovacích zařízení – penziony nebo ubytování v soukromí. Mohou vzniknout cestovní kanceláře, prodejny, půjčovny a servisy sportovních potřeb. CHKO a celoroční vhodné podmínky pro rekreaci mohou zásadně ovlivnit život v sídle i jeho prosperitu. Hlavní vize rozvoje obce Vendryně vychází z její územní polohy, těsně navazující na město Třinec s možností využívání institucí v tomto městě i občany Vendryně. Z toho pak je možno odvodit, že Vendryně bude v nejbližší budoucnosti působit jako moderní příměstská obec s kvalitní infrastrukturou, spokojeným bydlením a zázemím pro různorodé aktivity trávení volného času. Trend, který panoval v minulosti, tedy vystěhování obyvatel do měst se zastavuje, a někde dokonce obrací. Lidé začínají toužit po venkovském bydlení pro jeho sounáležitost s přírodou, čisté životní prostředí, zdravý rozvoj svých dětí apod. Při využívání obce a venkovského prostoru k jeho rozvoji je nezbytně nutné zajistit trvale udržitelný rozvoj území, jež
102
v sobě ukrývá velký potenciál. Je ale nutné nalézt harmonický způsob ve využívání venkovského prostoru a stanovit hranice pro jednotlivé činností člověka. Myslím si, že celkově se území vyvíjí dobrým směrem, jak z hlediska ekologického tak i krajinotvorného. Vendryně má své kouzlo nejen díky přírodě, ale i díky péči pracovitých občanů o svou obec.
103
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: CICHÁ, I. Okolím beskydského průsmyku – Okolice Beskidzkiej przełęczy, 1.vydání, Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů: Irena Cichá a Ing. Bronislaw Ondraszek, 2003, 185 s. ISBN 80-239-1652-1 CICHÁ, I., ONDRASZEK, B. Od pramene OLZA po ujście, 1.vydání, Český Těšín: Nakladatelství Region Silesia, s.r.o., 2000, 152 s. ISBN 80-238-6081-X CULEK, M. Biogeografické členění České republiky, vydání???není uvedeno, Praha: Enigma, s.r.o., 1995, 347 s. ISBN 80-85368-80-3 KALETA, K. Beskydy, hory a lidé, 1.vydání, Třinec: Nakladatelství Wart – Henryk Wawreczka, 2003, 131 s. ISBN 80-239-1639-4 KOLEKTIV autorů Vendryně – Wędrynia 1305 – 2005, 1.vydání, Český Těšín: Obec Vendryně ve spolupráci s Vydavatelstvím Beskydy- Bronisław Ondraszek, 2004, 174 s. ISBN 80-239-2845-6 KOLEKTIV odborných pracovníků Vlastivědného ústavu v Českém Těšíně, Život lidu na Těšínsku, Revoluční a pokrokové tradice (průvodce expozicí) KOLEKTYW autorów, Kalendarz Goleszowski 2005, Ustroń: FHU „Madar“, 200s. ISBN 83-921462-3-9 KORBELÁŘOVÁ, I. a kol. Beskydy a Pobeskydí (1895-1939), 1.vydání, Třinec: Nakladatelství Wart – Henryk Wawreczka, 2001, 182 s. ISBN 80-238-7589-2 KOSTKAN, V. Územní ochrana přírody a krajiny v České republice, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 1996, 138 s. ISBN 80-7078-366-4 MAKOWSKI, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku, Szlacheckie siedziby na Śląsku Cieszyńskim, 1.vydání, Český Těšín: Regio a Muzeum Śląska Cieszyńskiego w Cieszynie, 2005, 350 s. ISBN 80-239-6051-2 MAREČEK, J. Krajinářská architektura venkovských sídel, 1.vydání, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2005, 404 s. ISBN 80-213-1324-2 MICHALSKA, M. Małe formy architektury sakralnej Zaolzia, krzyŜe, kapliczki, figyry., 1.vydání, Český Těšín: Olza Kongres Polaków w RC, 2001, 68 s. ISBN 8086082-17-2 NEUHÄUSLOVÁ, Z. a kol. Mapa potenciání přirozené vegetace České republiky, Textová část, 1.vydání, Praha: Nakladatelství Akademie věd České republiky, 2001, 341 s. ISBN 80-200-0687-7
104
OKRES FRÝDEK-MÍSTEK – Vlastivědná mapa 1 : 100 000, 1.vydání, Praha: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1986, 39s. PÁNEK, J Češi a Poláci v tisíciletých dějinách (Proměny modelu sousedství a soužití), 1. vydání, Český Těšín: Vydavatelství Olza- Wydawnictwo Olza, s.r.o., 2002, 17 s. ISBN 80-86082-18-0 STILLER, K. Vesnice se týká nás všech, Evropská pracovní společnost pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Obnova vesnice, 1993. s. 32-33. ISBN 80-85 368-58-7. ŠKABRADA, J. Lidové stavby,Architektura českého venkova, 1. vydání, Praha: Nakladatelstí Argo, 1999, 245 s. ISBN 80-7203-082-5 VANĚČEK, D. Agroturistika, Jihočeská univerzita České Budějovice, Zemědělská fakulta, 1997, 115 s. VYSKOT, I. Ochrana a tvorba krajiny, cvičení, 2.vydání, Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1995, 125 s. ISBN 80-7157-159-8 Těšínské Beskydy Top 20, Vydala: Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci ve spolupráci s turistickými informačními centry v Těšínských Beskydách, 2007, 47 s. Územní plán obce Vendryně, Návrh říjen 1998 Územní plán obce Vendryně, změna č.1 – návrh, květen 2002 Územní plán obce Vendryně, změna č. 2 – návrh, prosinec 2005, Zpracovatel: Urbanistické středisko Ostrava s.r.o. – Ostrava, Zadavatel: Obec Vendryně Internetové stránky obce Vendryně, www.vendryne.cz ke dni 10.5. 2007 Vnitřní materiály obecního úřadu ve Vendryni. Vendryňské noviny, Gazeta wędryńska (únor-luty 2006, duben-kwiecień 2006, únorluty 2007, duben-kwiecień 2007) Za krásami vendryňské přírody, Pięknem wędryńskiej przyrody, Vendryňská naučná stezka, Wędryńska ścieŜka edukacyjna, Obec Vendryně, 2007 Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Jablunkovsko http://www.jablunkovsko.cz http://www.risy.cz ke dni 11.4. 2007 http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ http://www.ovce.net/ http://portal.gov.cz
105
9. PŘÍLOHY Seznam map, tabulek, obrázků a fotografii Mapa č.1 Mapa využití krajiny Land – use, mapa 1:10 000 Mapa č.2 Mikroregion SOJ- Sdružení obcí Jablunkovska Mapa č.3 Katastrální území obce Mapa č.4 Turistická mapa Mapa č.5 Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński Mapa č.6 Historická mapa Mapa č. 7 Vendryně a okolí Mapa č.8 V části Čornovské má zástavba příměstský charakter Mapa č. 9 Rozptýlená zástavba rodinných domků a selských usedlostí
Tab. č.1 Počet obyvatel, průměrný věk, produktivní obyvatelstvo (k 1. 1. 2000) Tab. č.2 Složení obyvatel podle národností (k 3. 3. 199 Tab. č.3 Programy rozvoje mikroregionu Tab. č.4 Výšková členitost reliéfu ČR Tab. č.5 Charakteristika vybraných klimatických oblasti ČR ( E. Quitt, 1975) Tab. č.6 Vegetační stupně Tab. č.7 Vývoj počtu a národnostní složení obyvatelstva Tab. č.8 Statistika obce Vendryně Tab. č.9 Věková struktura obyvatelstva Tab. č.10 Roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší Tab. č.11 Projekty a záměry obce Vendryně
Obr. č.1 Znak SOJ Obr. č.2 Znak obce Vendryně Obr. č.3 Mapa geomorfologického členění se zakresleným katastrem obce Obr. č.4 Mapa klimatických oblastí ČSR se zakresleným katastrem obce Obr. č.5 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a Jablunkovsko Obr. č.6 Mapa potenciální přirozené vegetace Obr. č.7 Prvky ÚSES v katastru obce Obr. č.8 Kulturní středisko Čítárna a bývalá požární zbrojnice dobrovolných hasičů Obr. č.9 Těšínský ženský a goralský mužský kroj
106
Obr. č.10 Horský typ domu Obr. č.11 Sportovní centrum Obr. č.12 Gymnasticko-akrobatický oddíl „Gimnaści“ Obr. č.13 Nově vybodována budova Kynologického svazu Obr. č.14 Soukromá ovčí farma Obr. č.15 Evangelický kostel Obr. č.16 Trojmezí Obr. č.17 Jablunkovské náměstí Obr. č.18 Kaple sv. Anny
Foto. 1 Socha sv. Jana Nepomuckého (vlevo), Socha sv. Floriána, z 2. poloviny 18.stol Foto. 2 Katolický kostel sv. Kateřiny Foto. 3 Šlechtický dvůr v roce 1930 Foto. 4 Současná fotografie bývalého dvora Foto. 5 Technická památka Vápenné pece Foto. 6 Rozptýlená zástavba rodinných domů, vrch Prašivá Foto. 7 Hřebenem vrchu Vružná se táhne hranice s Polskou republikou Foto. 8 V původní historické části obce je dominantou katolický kostel sv. Kateřiny Foto. 9 Třinecké železárny – největší znečišťovatel životního prostředí Foto. 10 Základní škola, Obecní úřad Vendryně, Základní škola s polským jazykem vyučovacím (z leva) Foto. 11 Pohled ze severní části obce z vrchu Vružná (561 m.n.m.) na jižní část a Moravskoslezské Beskydy Foto. 12 Pohled z jižní části obce na severní část a Slezské Beskydy, kterým vévodí hora Čantoryje (994,5 m.n.m.) Foto. 13 Odpadní voda vtékající do místního potoka I. Foto. 14 Odpadní voda vtékající do místního potoka II. Foto. 15 Přetížená silnice I.třídy I/11 v centru obce Foto. 16 Zemědělské družstvo nevhodně situováno do intravilánu obce Foto. 17 Katolická škola z konce 19.stol v neudržovaném stavu Foto. 18 Plocha určená pro výstavbu nového centra obce Foto. 19 Soukromá daňčí obora – Jelen wapiti Foto.20 Evangelická kaple a za ní Moravskoslezské Beskydy - Javorový vrch (1031,6 m.n.m.) a Ostrý (1044,4 m.n.m. 107
Mapa č.2 Mikroregion SOJ- Sdružení obcí Jablunkovska
108
Mapa č.3 Katastrální území obce
109
Mapa č.4 Turistická mapa
110
Mapa č.5 Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński
111
Mapa č. 6 Historická mapa II.vojenské mapování (1836-1852)
112
Mapa č. 7 Vendryně a okolí
113
Mapa č. 8 V části Čornovské má zástavba příměstský charakter
Mapa č. 9 Rozptýlená zástavba rodinných domků a selských usedlostí
114
Foto. 1 Socha sv. Jana Nepomuckého (vlevo), Socha sv. Floriána, z 2. poloviny 18.stol
Foto.2 Katolický kostel sv. Kateřiny
115
Foto.3 Šlechtický dvůr v roce 1930
Foto.4 Současná fotografie bývalého dvora
116
Foto. 5 Technická památka Vápenné pece
Foto. 6 Rozptýlená zástavba rodinných domů, vrch Prašivá
117
Foto. 7 Hřebenem vrchu Vružná se táhne hranice s Polskou republikou
Foto. 8 V původní historické části obce je dominantou katolický kostel sv. Kateřiny
118
Foto. 9 Třinecké železárny – největší znečišťovatel životního prostředí
Foto. 10 Základní škola, Obecní úřad Vendryně, Základní škola s polským jazykem vyučovacím (z leva)
119
Foto. 11 Pohled ze severní části obce z vrchu Vružná (561 m.n.m.) na jižní část a Moravskoslezské Beskydy
Foto. 12 Pohled z jižní části obce na severní část a Slezské Beskydy, kterým vévodí hora Čantoryje (994,5 m.n.m.)
120
Foto. 13 Odpadní voda vtékající do místního potoka I.
Foto. 14 Odpadní voda vtékající do místního potoka II.
121
Foto. 15 Přetížená silnice I.třídy I/11 v centru obce
Foto. 16 Zemědělské družstvo nevhodně situováno do intravilánu obce
122
Foto. 17 Katolická škola z konce 19.stol v neudržovaném stavu
Foto. 18 Plocha určená pro výstavbu nového centra obce
123
Foto. 19 Soukromá daňčí obora – Jelen wapiti
Foto.20 Evangelická kaple a za ní Moravskoslezské Beskydy - Javorový vrch (1031,6 m.n.m.) a Ostrý (1044,4 m.n.m.)
124
