Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Perspektiva a konkurenceschopnost chovu králíků na českém a evropském trhu Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D. Brno 2007
Vypracoval: Petr Nečas
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Perspektiva a konkurenceschopnost chovu králíka na českém a evropském trhu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne…………………………………. podpis …………..………………….
2
Děkuji Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za vstřícný přístup, připomínky a odborné rady, které mi usnadnily vypracovaní této bakalářské práce.
3
ABSTRAKT Práce se zabývá situací v chovu králíků. Cílem práce je seznámit se situací v oblasti chovu králíků v České republice a zemích Evropské unie. Úvodní část popisuje stručnou historií v této oblasti. Další kapitola pomocí ekonomických ukazatelů nastiňuje současný stav v našich chovech. Jsou zde uvedeny údaje o stavu chovaných zvířat, o produkci masa a jeho spotřebě, spotřebitelské ceny, je zde srovnání vývozu a dovozu. Dále je zde popsána situace v zahraničí. Poslední část se věnuje srovnání našich a zahraničních chovů králíků.
Klíčová slova: králík, produkce, chov, cena
ABSTRACT This work deals with problems of breeding of rabbits. The goal of work is acquaint with situation in breeding of rabbits in Czech republik and the other countries of European union. The first part of the work describes history in this field. The next chapter delineates by the economic indexes cureent situation in our breedings. There are dates about numer of breeding animals, production of rabbit´s meat and its consumption, dates about prices of producers, about consumer prices. There is a compatison export with import in this part of work. Then it deals with situation in foreign countries. The last part compares our breedings with foreign breedings of rabbits.
Key words: rabbit, production, breeding, price
4
Obsah 1. Úvod…………………………………………………………………………….
8
2. Historie chovu králíka…………………………………………………………..
9
2.1 Původ a geografické variety králíků………………………………………..
9
2.2 Domestikace králíka a historie chovu ve světě……………………………..
9
2.3 Historie chovu králíka v českých zemích…………………………………..
10
3. Současná situace v chovu králíků u nás………………………………………...
14
3.1 Vývoj stavu králíků v České republice……………………………………..
14
3.2 Vývoj nabídky a poptávky na trhu králičího masa…………………………
16
3.3 Spotřeba králičího masa…………………………………………………….
18
3.4 Zpracování jatečných králíků pro tržní účely………………………………
19
3.5 Cenový vývoj……………………………………………………………….
20
3.6 Zahraniční obchod………………………………………………………….
23
3.6.1 Zahraniční obchod s králičím masem po vstupu ČR do EU………….
25
3.6.2 Zahraniční obchod s kůžemi………………………………………….
25
4. Zahraniční trhy………………………………………………………………….
29
5. Srovnání konkurenceschopnosti našich chovů se zahraničními………………..
32
6. Závěr……………………………………………………………………………
34
7. Seznam použité literatury………………………………………………………
35
5
Seznam tabulek Tab. 1: Stavy králíků v tisících kusech Tab. 2: Nabídka a užití králičího masa v tunách živé hmotnosti Tab. 3: Složení masa jednotlivých druhů hospodářských zvířat Tab. 4: Spotřeba králičího masa v ČR v kg na obyvatele a rok Tab. 5: Počet jatečných králíků nakoupených na porážku a pro export v živém (v tis. ks) Tab. 6: Ceny zemědělských výrobců jatečných králíků (Kč/kg ž. hmotnosti) Tab. 7: Orientační ceny průmyslových výrobců (zpracovatelů jatečných králíků) na vnitřním trhu Tab. 8: Průměrná živá hmotnost (v kg) nakupovaných králíků Tab. 9: Spotřebitelské ceny králíků (Kč/kg) Tab. 10: Průměrné spotřebitelské ceny (v Kč/kg) králíka domácího (I. jakostní třída) Tab. 11: Dovoz králičího masa v tunách Tab. 12: Země s největším podílem na dovozu králičího masa do ČR Tab. 13: Vývoz králičího masa v tunách Tab. 14: Země s největším podílem na vývozu králičího masa z ČR Tab. 15: Dovoz králičích kůží v tunách Tab. 16: Vývoz králičích kůží v tunách Tab. 17: Exportní cena kožek brojlerových králíků o hmotnosti 110 – 140 g (Rabbit a.s.) Tab. 18: Produkce králičího masa (v tisících tunách) ve vybraných světových zemích Tab. 19: Spotřeba králičího masa na obyv./rok v kg ve vybraných zemích Tab. 20: Orientační výše cen králičího masa v maloobchodní síti v zahraničí (za 1 kg) v letech 1997-2004 včetně odhadu a prognózy pro r. 2005 a 2006.
6
7
1. ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si vybral problematiku týkající se chovu králíků. Vedl mě k tomu zájem dozvědět se něco o současné situaci v této oblasti chovatelství v České republice a zjistit i údaje o stavu chovů v okolních zemích. Chtěl jsem se seznámit nejen se současnou situací v drobnochovech, ale získat informace i o situaci ve faremních chovech, které můžeme považovat za součást živočišné výroby. Chov králíků řadím mezi jeden z mých koníčků. Touto zálibou jsem ovlivněn už od raného dětství, kdy jsem se začal seznamovat s chovem králíků u nás doma. Na českém a moravském venkově patřili ještě počátkem devadesátých let králíci k nejběžnějším doma chovaným zvířatům. Králíci se chovají především pro maso, které odpovídá současným požadavkům racionální výživy. Je lehce stravitelné, bílé, s nízkým obsahem cholesterolu (ve 100 g masa je jen 35 mg, ve stejném množství hovězího masa 38-83 mg) a tuku (2-10 % podle stáří zvířat). Králičí maso je proto vhodné především pro dietní stravování při vysokém krevním tlaku, arterioskleróze, obezitě a jiných onemocněních, při rekonvalescenci a pro děti. Mezi další produkty patří kůže, které jsou důležitou surovinou pro kloboučnický a kožešnický průmysl, a vlna angorských králíků. Při chovu králíků se získává i kvalitní hnůj. Králíci se rovněž využívají jako laboratorní zvířata. Chov králíků je i významnou zájmovou činností. Pro mnoho chovatelů je koníčkem chov čistokrevných plemen a jejich vystavování. Český svaz chovatelů v současné době eviduje asi deset tisíc chovatelů králíků. Stále více se dnes setkáváme i s chovem zakrslých plemen králíků, a to jako domácích mazlíčků. Výhodou chovu králíků je krátký generační interval, vysoká plodnost, malé požadavky na prostor, vysoká intenzita růstu a možnost využití kompletních krmných směsí. Jsou však poměrně nároční na lidskou práci, vyžadují individuální péči při reprodukci, mechanizaci lze využít jen omezeně, při intenzivním chovu jsou vyšší náklady na krmení a v neposlední řadě i náchylnost na onemocnění (ZADINA, 2004).
8
2. HISTORIE CHOVU KRÁLÍKA
2.1 Původ a geografické variety králíků Všechna současně chovaná plemena králíků pocházejí z jednoho zoologického druhu – divokého králíka (Oryctolagus Cuniculus Linné, 1758). Patří do řádu zajícovitých (Lagomorpha) z čeledí Ochotonidae a Leporidae. Obě čeledi zahrnují velké množství druhů rozšířených po celém světě. Nejbližším příbuzným králíka je zajíc polní (Lepus europeus). Původci králíka zřejmě pocházejí z Ameriky a Asie a později pronikli do Evropy a Severní Afriky. Známá je historie o enormním rozšíření králíka v Austrálii po přivezení jednoho páru v roce 1859. V našich zemích se výskyt králíka datuje od 13. století. S plánovaným chovem se započalo v druhé polovině 19. století (KONRÁD, 1996).
2.2 Domestikace králíka a historie chovu ve světě Prapředkem domácích králíků je králík divoký.
Králík je kromě ostatních
kožešinových zvířat nejmladším domácím zvířetem. Měl pravděpodobně dvě centra, kde byl zdomácněn. Jedno centrum bylo v jihozápadní Evropě (Španělsko, Itálie, Francie), druhé na jihovýchodě Asie (Čína, Indie). Z těchto dvou domestikačních středisek se šířil do ostatních zemí (KÁLAL, 1954). Jak už bylo uvedeno, lze za jednu z pravlastí divokých králíků považovat jihozápadní Evropu, především Pyrenejský poloostrov, tedy dnešní Španělsko. Na svých cestách po moři je právě zde kolem roku 1100 před n. l. objevili Féničané. Tato dosud jim neznámá zvířátka připomínala malé kopytníky z jejich vlasti, damany. Hebrejský název damanů „shaphan“, což je česky „ukrývající se“, dali Féničané králíkům a nazvali zemi tak bohatou na ona zvířátka „i-shephan-im“, což znamená „pobřeží damanů“. Tento název později pozměnili Římané po svém na Hispania. Z toho pak vzniklo španělské Espaňa (FINGERLAND,1991). Za první pokusy o chov králíků lze považovat chov v tzv. leporáriích. Římané jejich chov zaváděli u vojenských posádek umístěných po celém území své rozsáhlé říše. Byly to větší ohrady obezděné vysokou zdí s hlubšími základy, aby se králík nemohl podhrabat. V ohradě byly vysázené keře jako ochrana před dravci. V takovýchto ohradách se chovali i zajíci, ale nemohli být chováni společně s králíky, protože docházelo k vážným rvačkám s následným úhynem. Králíci se v leporáriích
9
nemnožili a proto se nedá hovořit o jejich domestikaci. Nachytali se ve volné přírodě a v těchto leporáriích se nechali pouze dorůst do jatečné velikosti. V prvním století byli v Římě za velkou pochoutku podávanou na hostinách považovány králičí zárodky vyjmuté z březí samice nebo i čerstvě narozená mláďata. Ke zdomácňování divokého králíka docházelo v pozdním starověku, tj. kolem 2. – 5. století našeho letopočtu, především ve francouzkých klášterech. Zde se králíci chovali na uzavřených kamenitých nádvořích, kde neměli možnost hrabat nory. I tam však byla nenarozená mláďata považována za pochoutku a to dokonce za pochoutku postní. Tam se pravděpodobně stalo, že některý mnich ponechal samici její mláďata a pokusil se o jejich odchov (www.angora.cz). Z francouzkých klášterů se v dalších časových obdobích šířili zdomácnělí králíci po celé Francii a po dalších západoevropských zemích, zejména po Belgii a Anglii. Tyto země se také staly kolébkou prvních tzv. ušlechtilých domácích králíků (FINGERLAND, 1991). Od druhé poloviny 16. století se začali objevovat i barevní, či masní králíci. Nejstarší barevní králíci (albíni) jsou dokumentováni na Tizianově obraze z roku 1530, kde je vyobrazena Madona s králíčkem. V 17. století došlo k rozvoji chovatelství v Anglii, kde se nejprve chovali králíci zejména pro kožešinu (www.králík.plivník.cz). Zmíněné západoevropské země si pak až do konce 19. století udržovaly vedoucí místo v chovu králíků. Na přelomu 19. a 20. století se pak o tuto vedoucí úlohu musely podělit s Německem (FINGERLAND, 1991). V 19. století opět převládl chov králíků na maso. Roční odchov ve Francii se odhadoval na 100 miliónů kusů, samotná Paříž denně spotřebovala 30 000 jatečných králíků, Londýn dokonce přes 80 000 kusů. Ve střední Evropě dochází k rozmachu chovu králíků po prusko-francouzské válce v letech 1870 až 1871 (www.angora.cz).
2.3 Historie chovu králíka v českých zemích První zmínky o chovu králíků u nás nacházíme na začátku minulého století, kdy český hospodář F. Fuchs v jednom ze svých hospodářských spisů popisuje chov domácích králíků a mimo jiné konstatuje: „Chtít chovat králíky ve velkém množství je v každém směru škodlivé. Jediným případem, kdy přinášejí užitek, je, když se chovají ve stájích u koní a krav a sbírají a zužitkují to, co vypadlo ze žebříků a žlabů.“ Ze stagnace chovu v následujících letech, kdy až do roku 1850 není v literatuře o králících zmínka, lze usuzovat, že názor tohoto hospodáře byl respektován. K jistému oživení
10
chovatelství u nás došlo po šedesátých letech 19. století, které ovlivnila i osvěta v zájmových časopisech a kdy již také na českých hospodářských výstavách byli zastoupeni domácí králíci různých barev a dokonce nechyběli ani králíci angorští (DVOŘÁK, 1980). K zakládání chovů u nás došlo s největší pravděpodobností na základě dovážených králíků ze států západní Evropy, především z Francie, Holandska, Belgie a Německa (DVOŘÁK, 1980). První, pravděpodobně darované chovy u nás byly provozovány jako polovolné, především v oborách, později také v okolí hospodářských usedlostí. Plemenitba králíků byla nahodilá (živelná), králice si upravovaly hnízda ve vyhrabaných norách, obdobně jako u divokých králíků. Pravděpodobně nouze o krmivo, králíky postupně zaháněla v zimním období do stájí, čímž došlo k dalšímu zdomácnění a přivyknutí původně plachých králíků ostatním hospodářským zvířatům. Tak se postupně přesunoval chov králíků do chlévů zemědělských usedlostí. Tam kde chlévy nebyly, byly nahrazovány různými ohradami, bednami a později primitivními králíkárnami s výběhovým prostorem, kde místo nor byla zřizována umělá doupata (hnízdiště). Tato chovatelská zařízení se postupně vyvíjela a modernizovala až k tradičním typům králíkáren, které lze dnes spatřit v různém provedení a na různé úrovni (DVOŘÁK, 1980). Koncem 19. století a začátkem minulého století byl králík pro hodnoty poskytované produkce již považován za drobné hospodářské zvíře. Jeho chov se rozšiřoval i jako zájmová chovatelská činnost u sociálně slabších vrstev obyvatelstva. Právě z těchto vrstev chovatelů vyšlo mnoho praktiků i teoretiků našeho chovatelství, lidových výzkumníků a šlechtitelů nových plemen, jakož i zanícených propagátorů. Mezi velké průkopníky našeho králíkářství řadíme např. MUDr. Filipa St. Kodyma, autora jedné z prvních publikací o chovu králíků, která nesla název „O pěstování králíků“ a vyšla v r. 1869, publicisty a zakladatele prvních chovatelských organizací na konci 19. století, A. E. Meliše, učitele a redaktora časopisu „Králíkář československý“, Jana V. Kálala z Bernartic u Tábora, autora mnoha odborných publikací, aktivního propagátora českého strakáče a moderního chovatelství králíků vůbec, jehož zásluhou začal v roce 1902 vycházet časopis „Králíkář československý“, tvůrce plemena český albín dr. Žofky z Kladna, který se s ním poprvé pochlubil na výstavě již v roce 1928, a celou řadu dalších nejmenovaných, s nimiž je spjata historie našeho králíkářství (DVOŘÁK, 1980).
11
V období první republiky u nás došlo ke značnému rozšíření nejrůznějších plemen králíků jejich dovozem ze zahraničí. To vedlo k prohloubení nejrůznějších zálib a chovatelé často začali podceňovat hospodářskou
účelnost zvláště tam, kde šlo o
plemena tzv. sportovní. I když zájmové chovatelské organizace propagovaly čistokrevnou plemenitbu, docházelo v masovém měřítku k nejrůznějšímu křížení (bastardaci), které velmi často snižovalo chovnou hodnotu potomstva. Za druhé světové války v důsledku narušeného zásobování potravinami i spotřebním zbožím došlo k dalšímu rozvoji chovu králíků, a to i ve městech, kde se často využívala nejrůznější provizoria. Chov králíků se orientoval především na masnou produkci a na plemena nejméně náročná na krmivo a s relativně vyšší jateční výtěžností. Nastala tedy konjunktura malých a středních plemen. Rozšířilo se také vyčiňování králičích kožek po domácku a zvýšil se zájem o chov angorských králíků jako zdroj angorské srsti k výrobě příze. V našem chovatelství podstatnou měrou převládl chov nejrůznějších kříženců. Válečný přídělový systém vynucoval i povinné dodávky, jakož i povinné soupisy chovných zvířat (DVOŘÁK, 1980). V poválečných letech vyvstal pro chovatele úkol postupně konsolidovat chovy zejména v čistokrevné plemenitbě, popřípadě regenerovat ta plemena, jejichž chovná hodnota poklesla v důsledku úzké příbuzenské plemenitby i nahodilého křížení. O rozvoj čistokrevné základny v chovatelství začaly znovu pečovat zájmové chovatelské organizace, které se ujaly i osvětové činnosti. Pokračoval další dovoz různých plemen ze zahraničí, a to především k sportovním účelům, kdy záliba velmi často převládla nad hospodářským opodstatněním. Proto se i dnes setkáváme na výstavách s velmi širokou škálou plemen (DVOŘÁK, 1980). Od doby řízeného chovu králíků docházelo postupným usměrňováním z divokých populací k cíleným změnám. Ty vznikly hlavně v oblasti zbarvení, strukturálních změn srsti, sledováním živé hmotnosti, zvýšením reprodukční potence jak u samců tak u samic. Poznatky kvantitativní a populační genetiky postupně umožnily vyšlechtit speciální plemena pro masnou produkci, pro kožešinu nebo pro produkci angorské vlny. Celkový počet známých plemen se odhaduje na 150 a nejméně i se stejným počtem různých rázů. V 50. letech 20. století se zintenzívnil výzkum v oblasti šlechtění masných linií, jejichž křížením se manifestoval tzv. „heterozní efekt“ v ukazatelích masné užitkovosti. Tím byla nastolena éra výroby králičího masa prostřednictvím tzv. „králičích brojlerů“. Genetický výzkum v různých oblastech chovu králíků dále pokračuje (KONRÁD, 1996). 12
V roce 1966 se chovatelská veřejnost začíná intenzivněji zajímat o plemena prošlechtěná na vyšší masnou produkci a s tím související dovoz některých plemen, jako například Novozélandský bílý nebo Kalifornský, určených především pro faremní chovy, ale i pro drobné chovatele. Rok 1966 je rokem, kdy u nás dochází k zakládání prvních faremních chovů králíků. Tyto velkochovy měly spolu s drobnochovateli vytvořit lepší předpoklady ke krytí zvýšených požadavků spotřebitelského trhu (DVOŘÁK, 1980).
13
3. SOUČASNÁ SITUACE V CHOVU KRÁLÍKŮ U NÁS Pro zpracování tohoto tématu jsem vycházel převážně ze Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství ČR. Pokud není uveden jiný zdroj jsou text a tabulky citovány z této zprávy.
3.1 Vývoj stavu králíků v České republice stavů Stavy Od roku 1991 stoupaly celkové stavy králíků v průměru z 12 mil. kusů na 16,8 mil. kusů v roce 1999. Králíci jsou chováni ve velkochovech a středních chovech, které slouží pro dodávky zpracovatelských podniků, na vnitřní trh a export. Dále jsou chováni v malochovech, které slouží pro samozásobení a přímý prodej. Rozdíl mezi těmito chovy spočívá ve způsobu chovu, plemenné skladbě a intenzitě výkrmu zvířat. Pokud jde o způsob chovu králíků rozlišujeme několik způsobů. Prvním způsobem je drobnochov, který představuje nejpočetnější základnu chovu králíků. Jedná se o chovy většinou neorganizované, bez plemenného výběru. Vesměs se provozuje jako chov pro produkci králičího masa chovateli, druhotně i pro prodej kožek. Jedná se o vesnické a příměstské chovy s převahou chovu středních plemen. Většina chovných králíků jsou kříženci. Králíkárny jsou venkovní. Asi 10 % všech drobnochovů představují registrované chovy. Jednotlivé chovy jsou zaměřeny na jedno nebo více plemen v čistokrevné plemenitbě. Většina odchovu je registrována a mláďata jsou tetována. Tento způsob chovu je možno označit také jako zájmový chov. Chovatelská úroveň v těchto chovech je většinou na dobré až vysoké úrovni. Dalším způsobem jsou kontrolované chovy. Jsou vyšší formou chovatelské činnosti. Rozdělují se na nižší stupeň – chovy plemenné a vyšší stupeň – chovy kmenové. Některý z těchto chovů může být uznán Českým svazem chovatelů jako výzkumný chov pro šlechtění nového plemene nebo barevného rázu, nebo pro regeneraci již uznaných plemen. Mláďata z těchto různých chovů mají speciální způsob tetování, podle kterého se pozná o jaký druh chovu se jedná. Posledním způsobem je intenzivní chov brojlerových králíků, který představuje většinou větší až velké chovy, v halových uzavřených prostorách, se specializací na masnou produkci. Plemenářská práce je většinou vnitřní součástí chovu (KONRÁD, 1996). Pro intenzivní a celoročně vyrovnanou produkci jatečných králíků, zejména při větších koncentracích, se chová tzv. brojlerový králík. Výchozí, zpravidla prarodičovské populace (linie) tohoto králíka byly vyšlechtěny z králíků středních plemen, především
14
ze současných masných plemen. Jako vhodná plemena pro intenzivní brojlerový výkrm se doporučují plemena: Novozélandský bílý, Kalifornský, Nitranský, Francouzský stříbřitý, Burgundský, Činčila velká, Kuní velký, Novozélandský červený, Vídeňský bílý. V některých intenzivních chovech dochází ke křížení např. Novozélandský bílý X Kalifornský (KONRÁD, 1996). Chovatelé brojlerových králíků svůj chov zakládají a udržují nákupem rodičovských, respektive prarodičovských zvířat od šlechtitelských firem, od jejich obchodních
zástupců
nebo
z rozmnožovacích
chovů.
Neprovádějí
tedy
tzv.
„novošlechtění“ a rovněž by neměli jatečné králíky využívat k dalšímu chovu, tzn. připařovat je mezi sebou. V takových případech lze očekávat nízkou a nevyrovnanou plodnost a užitkovost, včetně snížení životaschopnosti. Charakteristika králičího brojlera: brojlerový králík se vyznačuje raností, velikost vrhu je zpravidla 8 – 12 živě narozených králíčat, průměrné denní přírůstky ve výkrmu (věk 42 – 84 dnů) 35 – 40 g, průměrná spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 3,5 – 4,5 kg, celková spotřeba krmiva ve výkrmu (věk 42 – 84 dnů) 5,5 – 6,5 kg, při průměrné denní spotřebě 150 – 190 g, živá hmotnost při ukončení výkrmu (ve věku 82 dnů) 2,5 – 2,9 kg, jatečná výtěžnost jednotlivce (jatečný trup s hlavou + ledviny s ledvinovým tukem + játra) 58 – 60 % z živé hmotnosti před porážkou. Prakticky všechny populace brojlerových králíků chovaných v ČR pocházejí ze zahraničí a ve větší míře se dovážejí od roku 1990. Naši chovatelé je znají pod různým firemním označením, např. HYLA, HY 2000, HY PLUS, ZIKA, GENIA, CUNISTAR a další (ZADINA, 2004). Od roku 1991 až do letošního roku se změnil poměr chovaných zvířat z faremních chovů a malochovů ve prospěch faremních chovů. Obdobně je tomu i v jiných státech EU. Růst stavů králíků v ČR pokračoval až do roku 1999 a to jak ve faremních chovech, tak i v malochovech. Od roku 2000 až do roku 2004 byla situace opačná. Stavy králíků celkem proti roku 1999 zaznamenaly pokles (o 28,5 %) a to u malochovů, ale u faremních chovů stavy králíků vzrostly o 39,6 %. Důvodem je zvyšující se možnost uplatnění králičího masa z faremních chovů na zahraničních trzích. V roce 2005 proti roku 2004 se zvýšily stavy králíků ve faremních chovech o 1,2 %. Počty králíků v malochovech se mírně snížily o 0,7 %. Pokles stavů v malochovech byl způsoben pravděpodobně postupnou změnou životního stylu. Ani lidé žijící na venkově nechtějí být každý den vázáni chovem relativně malého počtu zvířat, jejichž produkce mnohdy nepředstavuje pro rodinný rozpočet významnější přínos. V roce 2006 se očekává snížení stavů králíků ve faremních chovech o 6,1 % a pokles stavů v malochovech o 4,5 %. 15
Důvodem je hlavně cena zemědělských výrobců za jatečné králíky, která za tři čtvrtletí tohoto roku klesla o 7,0 %. Neustálý pokles ceny zemědělských výrobců (závislost na významném poklesu cen drůbeže a prasat v letošním roce), který trvá už nějaký rok, způsobuje ukončení činnosti některých výkrmů z ekonomických důvodů. Trend poklesu stavů králíků se očekává i v roce 2007. Tab.1 Stavy králíků v tis. Ks Druh Kategorie 1992 1993 1994 1995 1996 1997 chovu faremní Chov 15 17,5 22 24 27 28,5 Výkrm 270 315 369 430 485 530 malochovy Chov 2050 1900 2100 2050 2000 2000 Výkrm 11300 10008,5 12000 11500 11730 12020 celkem 13635 12241 14491 14004 14242 14578,5 Druh chovu faremní
Kategorie
Druh chovu faremní
Kategorie
Chov Výkrm malochovy Chov Výkrm celkem
Chov Výkrm malochovy Chov Výkrm celkem Pozn.: * odhad
1998
1999
2000
2001
2002
2003
29 29,5 40 38 38 41 550 570 777 738 738 785 2100 2200 1900 1700 1615 1600 12600 14000 11447 10242 9730 9710 15279 16790,5 14164 12718 12121 12136 2004
2005
2006*
2007*
41 786 1580 9590 11997
41,5 796 1570 9529 11936,5
39 748 1500 9105 11392
37 709 1500 9105 11351
3.2 Vývoj nabídky a poptávky na trhu králičího masa V roce 1999 proti roku 1998 vzrostla výroba králičího masa o 4,5 %. Důvodem byly vyšší stavy králíků jak ve faremních chovech, tak i v malochovech. Vyšší produkce králičího masa byla ve větší míře uplatněna na zahraničních trzích vzhledem ke stagnaci domácí spotřeby. Od roku 2000 nastal zlom v produkci králičího masa. Produkce začala postupně klesat a zároveň se snižuje i spotřeba, která se očekává v roce 2006 na úrovni 2,6 kg/obyv./rok. Důvodem je pokles stavů zvířat v malochovech. Nižší vývoz králičího masa v těchto letech byl způsoben jednak posilováním koruny a jednak zahlcením trhu levnými kuřaty a vepřovým masem v zemích, kam králíky vyvážíme. Rok 2003 byl dalším předělovým rokem v této komoditě. Produkce králičího masa víceméně stagnovala a poprvé od roku 1993 bylo saldo zahraničního obchodu silně záporné. 16
Dovozy králičího masa byly realizovány převážně z Číny za velmi nízké ceny. Při stagnaci spotřeby se proti roku 2002 výrazně zvýšil i vývoz. Pokles spotřeby v okolních zemích u tohoto druhu masa způsobil zvýšení cen. Tuzemská cena v roce 2003 stagnovala a tak nastal větší prostor na umístění králičího masa na zahraničních trzích. V roce 2004 proti roku 2003 vlivem poklesu stavů králíků (zejména v malochovech) se snížila produkce o 1,1 %. Vysoká úroveň vývozu králičího masa v tomto roce byla realizována v převážné míře až po vstupu ČR do EU (zrušení cel) a to pouze do států EU. Vysoké dovozy levného masa pokračovaly z Číny jen do konce dubna a od května (po vstupu do EU) byly dovozy zanedbatelné. V roce 2005 pokračoval pokles produkce o 2,5 %. Je zajímavé, že i v tomto roce byly dovozy velmi malé a dosahovaly úrovně dovozů roku 2000. Při snížení spotřeby a nižší produkci byla v roce 2005 poloviční úroveň vývozu proti roku 2004. Vyšší vývoz by byl na úkor domácí spotřeby. V roce 2006 se očekává pokračování trendu snižování produkce o cca 6,0 %, mírné snížení spotřeby, které nedosahuje takové úrovně jako snížení produkce. Z tohoto důvodu se dovozy králičího masa podle údajů známých za tři čtvrtletí v roce 2006 budou pohybovat na dvojnásobné úrovni dovozů roku 2005 a vývozy se jen nepatrně zvýší.
Tab.2 Nabídka a užití králičího masa v tunách živé hmotnosti Ukazatel 1995 1996 1997 Celková 65050 64455 64703 nabídka* Dovoz 327 317 300 králičího masa Nabídka 65377 64772 65003 celkem Domácí 61224 61501 62203 spotřeba Vývoz 4153 3271 2800 králičího masa Poptávka 65377 64772 65003 celkem Ukazatel Celková nabídka* Dovoz králičího masa Nabídka celkem
1998 63672
1999 66550
0
186
63672
66736
61631
63190
2041
3546
63672
66736
2000 64680
2001 55394
2002 53802
2003 53889
2004 53329
2005 52047
2006** 48786
320
787
1304
4005
3496
467
794
65000
56181
55106
57894
56825
52514
49580
17
Domácí 61500 54054 spotřeba Vývoz králičího 3500 2127 masa Poptávka 65000 56181 celkem Pozn.:* faremní chovy a malochovy ** odhad
53343
55459
54341
50616
47586
1763
2435
2484
1898
1994
55106
57894
56825
52514
49580
3.3 Spotřeba králičího masa Spotřeba králičího masa v ČR v posledních letech nezaznamenala mimořádné výkyvy. Pohybuje se od 3,9 kg/obyv./rok do 2,8 kg/obyv./rok. Přes zdánlivě nízkou spotřebu tohoto masa se ČR řadí na přední místa v Evropě. Převážná část domácí spotřeby je zajišťována samozásobením z drobných chovů. Odhad spotřeby pro rok 2006 vychází ze snížené produkce, zlepšené možnosti uplatnění králičího masa na trzích E0 a hlavně z výrazného snížení dovozů proti minulým letům. Králičí maso patří svým složením k nejhodnotnějším druhům masa. Králičí maso je vyhledávanou potravinou především pro vysoký obsah bílkovin, příznivé složení aminokyselin, obsah některých stopových prvků a nízký obsah tuku. Maso králíků se řadí mezi tzv. bílá masa, má jemná svalová vlákna. Z hlediska nutriční hodnoty je kvalitnější zadní část. Králičí maso má nízký obsah cholesterolu.
Tab.3 Složení masa jednotlivých druhů hospodářských zvířat (MACH et. al, 1997) Maso
Bílkoviny
Tuk (%)
(%)
Cholesterol
Energetická
(%)
hodnota J/100 g
Mladého králíka
18 – 23
2,5 – 6
30 – 40
600 – 700
Staršího králíka
15 – 20
5–9
40 – 50
700 – 800
Kuřecí
20 – 22
6–7
60 – 90
700 -1000
Krůtí
21 – 23
5–8
20 – 30
1500 – 2000
Vepřové
14 – 17
12 – 16
70 – 105
5000 – 8000
Hovězí zadní
12 – 15
5 – 13
70 – 125
3500 – 4500
Mladé skopové
16 – 20
10 – 14
65 – 80
400 – 700
Telecí
19 - 21
3-5
85 - 100
2000 - 3000
18
Produkce masa králíků souvisí podobně jako u jiných druhů hospodářských zvířat s reprodukcí, růstem a složením jatečného těla. Králíci mají vysokou intenzitu růstu zejména v prvních týdnech života. Králíče zdvojnásobí svoji živou hmotnost již za 5 dnů (OPLT et. al, 1997). Produkce masa se v dnešní době stala hlavním cílem intenzivních chovů. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou porážena ve stáří tří až čtyř měsíců. Kvalitu masa dále ovlivňuje plemenná příslušnost. Nejlepších parametrů se dociluje ve výkrmu speciálních hybridů. Drobnochovatel může kvalitní maso získat z vhodných plemen středních, ale i malých (ŠONKA et. al, 2006). K zemím s nejvyšší spotřebou králičího masa patří Itálie s téměř 5 kg na osobu a rok.
Tab.4 Spotřeba králičího masa v ČR v kg na obyvatele a rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 3,9 3,6 3,5 3,5 3,4 3,4 1999 2000 3,1 3,0 Pozn.: * odhad
2001 3,0
2002 3,0
2003 3,0
2004 2,9
1997 3,5
1998 3,5
2005 2,8
2006* 2,6
3.4 Zpracování jatečných králíků pro tržní účely Chov králíků je odvětvím živočišné výroby náročným na lidskou práci, což v porovnání
s
náklady
na
produkci
v
zemích
EU
činí
výsledný
produkt
konkurenceschopným. Předností tohoto odvětví je to, že zejména ve farmových chovech jsou efektivně zužitkována jadrná krmiva z tuzemské produkce. Technologické postupy chovu a výkrmu králíků, zejména ve specializovaných chovech jsou propracovány a systém produkce je srovnatelný s úrovní předních chovatelských států. Z hlediska ustájení mohou být využívány kapacity uvolněné po redukci a restrukturalizaci živočišné výroby (kravíny, teletníky, drůbežárny atd.). Výhodou takových kapacit jsou relativně nízké pořizovací náklady, nevýhodou zhoršené zoohygienické podmínky chovu. V těchto chovech je mnohdy problém dodržet turnusový odstav, vyskladnění včetně následné plošné desinfekce příslušné části chovu (běžné v chovech prasat a drůbeže). Mnohde přetrvávají nedostatky v kvalitním uskladnění krmiva, zvířata, jimiž je chov průběžně doplňován, neprochází karanténou. V upravených objektech nejsou často dodrženy specifické požadavky králíků na teplotu, vlhkost a čistotu vzduchu. Od roku 2003 mírně stoupá počet nakoupených králíků z faremních chovů z důvodu zvyšujícího se počtu králíků v těchto chovech. Podíl králíků
19
z faremních chovů stoupá. Zatímco v roce 1992 tento podíl představoval 25 % z nákupu jatečných králíků, v roce 2006 se očekává tento podíl až na úrovni 90 % a dostal se tak na úroveň běžnou v EU. Od roku 2005 se podíl nákupu jatečných králíků z faremních chovů jen velmi pomalu zvyšuje a v roce 2007 se předpokládá na úrovni více jak 91 %. Tab.5 Počet jatečných králíků nakoupených na porážku a pro export v živém (v tis. ks) Roky 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Nákup celkem 2400 2100 2200 2230 2250 2150 1700 1700 1550 z toho z faremních 600 700 800 990 1150 1320 1200 1325 1200 chovů Podíl králíků 25,0 33,3 36,4 44,4 51,1 61,4 70,6 77,9 80,0 z faremních chovů v% Roky Nákup celkem z toho z faremních chovů Podíl králíků z faremních chovů v % Pozn.: * odhad
2001 2002 2003 2004 2005 2006* 2007* 1310 1350 1400 1440 1450 1455 1500 1000 1060 1200 1270 1290 1310 1370 76,3 78,5 85,7 85,7 89,0 90,0 91,3
3.5 Cenový vývoj Ceny zemědělských výrobců za jatečné králíky jsou ovlivňovány možnostmi odbytu a cenami králičího masa na zahraničních trzích, kam směřuje významná část produkce králíků zpracovávaných na porážkách. Do roku 1990 byl v Československu jediný vývozce králičího masa a jediný zpracovatel živých králíků. Po roce 1990 se v důsledku otevření trhů do západní Evropy vytvořil prostor pro rozšíření výroby, včetně růstu počtu porážkových kapacit. Ceny zemědělských výrobců jatečných králíků vzrostly od roku 1991 do roku 1999 o 54,7 %. V roce 2000 nastal zlom. Ceny klesly v návaznosti na výrazný pokles cen zemědělských výrobců drůbeže a prasat, které se dostaly až pod hranici rentability. Oživení cen jatečných králíků nastalo až v roce 2001, vlivem přizpůsobení se cenám ostatních druhů masa, které vzrostly. V roce 2002 nastal opět pokles ceny o 4,2 % a v roce 2003 cena stagnovala. V roce 2004 se průměrná cena zemědělských výrobců jatečných králíků zvýšila o 1,8 % (na 47,83 Kč/kg živé hmotnosti – pramen ČSÚ) vzhledem k mírnému růstu cen ostatních druhů mas. Opačná situace nastala v roce 2005. Průměrná cena zemědělských výrobců za jatečné králíky se proti roku 2004 snížila o 5,2 % vlivem výskytu ptačí chřipky, která způsobila výrazné snížení cen zemědělských výrobců kuřat na desetileté minimum a také nízká cena jatečných prasat. Za prvních deset měsíců roku 2006 pokračuje proti roku 2005 výrazné
20
snížení ceny zemědělských výrobců za jatečné králíky o cca 7 % a cena se dostala na úroveň roku 1997. Výrazná změna ceny se do konce roku 2006 nepředpokládá. Ceny zemědělských výrobců za jatečné králíky jsou do značné míry ovlivněny poptávkou na vnitřním trhu a cenami na zahraničních trzích, kam směřuje podstatná část produkce, která je zpracovávána na porážkách v ČR. Tab.6 Ceny zemědělských výrobců jatečných králíků (Kč/kg ž. hm.) Období 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Průměr 30,06 33,89 39,16 39,81 40,87 40,92 43,27 roku Období 2000 2001 Průměr 45,98 48,59 roku Pozn.: * rok 2006 leden – říjen Tab.7 Orientační ceny vnitřním trhu Položka 1994 Kč/kg Králík 68 - 80 s hlavou zmrazený Králík 76 - 88 s hlavou chlazený Položka Králík s hlavou zmrazený Králík s hlavou chlazený
2002 46,56
2003 46,99
2004 47,83
1998 47,29
2005 45,38
1999 46,53
2006* 42,29
průmyslových výrobců (zpracovatelů jatečných králíků) na 1995 Kč/kg 80 – 88
1996 Kč/kg 89 - 94
1997 Kč/kg 93 - 95
1998 Kč/kg 92 - 97
1999 Kč/kg 92,5 97
2000 Kč/kg 94 – 100
85 - 90
91 - 95
97 - 97
95 - 98
97
100
2001 2002 Kč/kg Kč/kg 97 – 103 98 - 102
2003 Kč/kg 98 – 105
2004 Kč/kg 100 109
2005 Kč/kg 86
2006* Kč/kg 87
2007** Kč/kg 90
112
114
92
192
94
104
105
Ceny průmyslových výrobců nekopírují ceny zemědělských výrobců, ale kolísají v závislosti na cenách v okolních státech, protože 90 % nakoupených králíků se vyváží. Variabilita ceny je závislá na možnosti uplatnění tohoto druhu masa na zahraničních trzích.
21
Tab.8 Průměrná živá hmotnost (v kg) nakupovaných králíků Chov 2000 2001 2002 2003 2004 Tradiční 2,85 2,82 2,81 2,82 2,80 malochov Faremní 2,65 2,63 2,62 2,63 2,64 chov Průměr 2,69 2,67 2,66 2,67 2,66 Pozn.: * odhad, ** prognóza
2005 2,80
2006* 2,75
2007** 2,75
2,65
2,66
2,66
2,67
2,68
2,68
Živá hmotnost nakupovaných jatečných králíků z faremních chovů se odvíjí od požadavků odběratelů především na zahraničních trzích a také od požadavku, aby dodávaní králíci měly přibližně stejnou hmotnost. Hmotnost králíků v tradičních malochovech je rozdílná především vlivem různorodé plemenné skladby a tradičního krmení. Spotřebitelské ceny jatečných králíků celých stouply od roku 1995 do roku 1999 o 31,9 %. Vývoj spotřebitelských cen byl ovlivněn zvýšením cen zemědělských výrobců. Pokles spotřebitelské ceny v roce 2000 kopíroval úroveň cen zemědělských výrobců nejenom králíků, ale i ostatních druhů masa. V roce 2001 nastal zlom a ceny se výrazně oživily. Od roku 2002 obdobně jako u cen zemědělských výrobců klesly spotřebitelské ceny o 3,2 % a v roce 2003 tyto ceny stagnovaly. V roce 2004 proti roku 2003 nastal pokles průměrné spotřebitelské ceny o 19,1 % (z 141,99 Kč/kg na 114,87 Kč/kg – pramen ČSÚ) důsledkem vysokých levných dovozů mražených králíků za první čtyři měsíce z Číny a také snahou velkých obchodních řetězců o zvýšení odbytu na tuzemském trhu. Při vyšších cenových hladinách by toto zboží bylo neprodejné v konkurenci s dováženými králíky. V roce 2005 proti předchozímu roku spotřebitelská cena jatečných králíků zvýšila o 12,1 %, ale přesto je na úrovni ceny roku 1997. V roce 2006 za deset měsíců se spotřebitelská cena králíků zvýšila proti roku 2005 o 11,2 % a její úroveň se přibližuje k úrovni ceny roku 2001. Tab.9 Spotřebitelské ceny králíků (Kč/kg) 1995 1996 1997 Průměr 104,61 111,12 128,67 roku
Průměr roku
2001 146,64
2002 141,99
2003 141,99
1998 136,89
1999 138,04
2000 135,47
2004 114,87
2005 128,86
2006 143,30
Spotřebitelské ceny porcovaných králíků a jejich dílů v roce 2001 proti roku 2000 se zvýšily vlivem vyšších cen ostatních druhů masa. V roce 2002 ceny opět klesaly a jejich úroveň byla stejná i v roce 2003. Ceny byly tlačeny směrem dolů velkými obchodními
22
řetězci, které dovážely králíky za výrazně nižší ceny, než byly v tuzemsku obvyklé. Od roku 2004 do roku 2006 pokračuje mírné snižování cen některých dílů, aby mohly konkurovat levné porcované drůbeži na tuzemském trhu, jakož i na trzích EU. V roce 2007 se očekává stagnace těchto cen.
Tab.10 Průměrné spotřebitelské ceny (v Kč/kg) králíka domácího (I. jakostní třída) Název výrobku Králík s hlavou Králík bez hlavy Králičí hruď Králičí plec+ hruď Králičí plec Králičí hřbet Králičí vykostěná kýta Králičí filety Králičí játra Králičí ledvinky
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
130
135
144
148
149
153
152
155
157
145
2006 * 139
145
150
157
159
160
164
163
167
169
156
150
60
64
67
71
72
76
74
78
75
62
59
100
105
107
109
110
117
116
117
115
109
99
120
125
127
129
130
143
142
146
144
131
119
165
169
178
180
180
194
191
199
201
185
179
255
260
265
265
265
284
281
290
294
252
245
300
306
310
310
310
330
326
339
345
295
270
120
125
126
129
130
133
132
136
130
95
89
105
107
108
109
110
112
111
115
112
92
89
3.6 Zahraniční obchod Králičí maso je jedna z mála živočišných komodit, kde bylo dlouhodobě pozitivní saldo zahraničního obchodu až do roku 2002. Pak se situace v zahraničním obchodě otočila a v letech 2003 a 2004 bylo saldo zahraničního obchodu záporné. Pro zahraniční obchod s králičím masem byl velmi významnou událostí vstup České republiky do Evropské unie. Od 1. 5. 2004 až do srpna 2005 byl dovoz králičího masa proti ostatním letům mizivý. Předpokládá se, že tento trend bude i nadále pokračovat a tak by se ČR mohla stát u této komodity čistým vývozcem.
Tab.11 Dovoz králičího masa v tunách 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Maso s droby 0,4 8 193 187 147 0 109 168 z králíka
23
2001
2002
2003
Maso s droby 463 z králíka Pozn.: * leden – září
678
2043
2004 1- 4 měs. 1774
2004 5 – 12 měs. 8,5
2005
2006*
243
310
V roce 2002 došlo v zemích, kam směřuje většina exportu králičího masa z ČR (Itálie, Francie, Belgie a Německo), ke snížení spotřeby tohoto masa z důvodu přetlaku nabídky drůbežího a vepřového masa. Vlivem snížené poptávky uzavřely výrobu některé podniky. Výpadek produkce byl vyšší, než pokles spotřeby tohoto masa v uvedených zemích, přičemž i v důsledku zavedení jednotné evropské měny stouply ceny králičího masa. Tato skutečnost měla příznivý dopad na objem vývozu i realizované ceny. Po deseti letech nastal v roce 2003 zlom salda zahraničního obchodu s králičím masem. Dovozy převýšily výrazně vývozy a to o 801 tun. Dovozy byly realizovány převážně z Číny za 48,56 Kč/kg, zatímco vývozy směřovaly do Německa, Nizozemska, Belgie a Litvy za průměrnou cenu 114,28 Kč/kg. V roce 2004 přetrvává (za první čtyři měsíce tohoto roku) vysoce záporné saldo zahraničního obchodu. Králičí maso se dovezlo pouze z Číny za 53,80 Kč/kg a vývoz směřoval převážně do Německa za 138,94 Kč/kg. V roce 2005 zůstal dovoz králičího masa na velmi malé úrovni a i když se za tři čtvrtletí roku 2006 dovoz tohoto masa mírně proti roku 2005 zvýšil, přesto zůstává kladné saldo zahraničního obchodu. Tab.12 Země s největším podílem na dovozu králičího masa do ČR 2003 2004 2005 2006 1- 9 měs. Čína Čína Čína Čína Polsko Francie Německo Španělsko Tab.13 Vývoz králičího masa v tunách 1993 1994 1995 Králičí 2711 2120 2450 maso 2000
1996 1930
2001
2002
2003
Králičí 1135 1054 maso Pozn.: * leden – září
917
1242
24
2004 1–4 měs. 311
1997 1484
2004 5 – 12 měs. 958
1998 1204
1999 1069
2005
2006*
987
778
Tab.14 Země s největším podílem na vývozu králičího masa z ČR 2003 2004 2004 2005 1 – 4 měs. 5 – 12 měs. Německo Německo Německo Německo Nizozemsko Belgie Nizozemsko Belgie Belgie Nizozemsko Belgie Nizozemsko
2006 1 – 9měs. Německo Belgie Nizozemsko
3.6.1 Zahraniční obchod s králičím masem po vstupu ČR do EU V roce 2004 od května do konce roku se dovozy králičího masa zastavily a dovezlo se pouze 8,5 tun. Samozřejmě vývoz vysoce převyšoval dovoz a vyvezlo se celkem 957 tun. Nejvíce se vyvezlo jako tradičně do Německa 774,6 tun, Nizozemska 87,7 tun a do Belgie 65,0 tun. Zahraniční obchod v roce 2005 pokračoval ve stejném trendu, jako zahraniční obchod po vstupu do EU v roce 2004. V tomto roce se dovezlo pouze 243 tun králičího masa. Nejvyšší dovoz se uskutečnil z Číny, Polska a Německa. V roce 2005 se vyvezlo 987 tun králičího masa, což představovalo 77,7 % vývozu roku 2004. Důvodem nižšího vývozu je při menší produkci uspokojování tuzemského trhu. Tradičními zeměmi, kam směřoval vývoz z ČR byly Německo, Belgie a Nizozemsko. Za tři čtvrtletí letošního roku se dovezlo 310 tun králičího masa a vyvezlo se 778 tun. I v roce 2006 se předpokládá, že vývozy tohoto masa výrazně převýší dovozy. 3.6.2 Zahraniční obchod s kůžemi Tab.15 Dovoz králičích kůží v tunách 1993 1994 1995 Králičí 0 0 630 kůže, celé
1996 451
1997 674
1998 969
1999 153
2003 10
2004 16
2005 7
2006* 37188
též bez hlav, ohonů nebo nožek Králičí kůže, celé též bez hlav, ohonů nebo nožek
2000 367
2001 407
2002 35
Pozn.: * leden – září, v roce 2006 proběhla změna ve sledování celní statistiky a u kůží se nesledují hmotnostní ukazatele, ale pouze kusy. Tab.16 Vývoz králičích kůží v tunách 1993 1994 1995 Králičí 0 0 520 kůže, celé
1996 519
též bez hlav, ohonů nebo nožek
25
1997 594
1998 501
1999 520
Králičí kůže, celé též bez hlav, ohonů nebo nožek
2000 512
2001 530
2002 29
2003 37
2004 161
2005 30
2006* 150 620
Pozn.: * leden – září, v roce 2006 proběhla změna ve sledování celní statistiky a u kůží se nesledují hmotnostní ukazatele, ale pouze kusy. Ceny králičích kůží Králičí kůže činí přibližně 18 % ze živé hmotnosti králíka. Kožky, které se používají pro zpracování, musí být zralé (v době, kdy je ukončena výměna srsti). Pro kožešnické účely jsou nejvhodnější kožky bílé, které se snadno barví, nebo kožky, které se nechávají v původní přirozené barvě. Kožky některých plemen králíků se používají k imitaci jiných kožešin (činčila velká, králík tříslový, kastorex, apod.). Z hlediska kvality jsou ke zpracování nejvhodnější kožky zimní (od zvířat po vylínání), u mladých králíků ve věku minimálně 6 měsíců. Králičí kožka se stahuje do vaku, řemenem navrch. Ihned po stažení se kožka napíná na napínák řemenem navrch. Kožka se zbaví tuku a nechá se oschnout. Čerstvá kožka má vlhkost přibližně 70 %, suchá 15 %. Hmotnost suché kůže je 120 – 180 g. Nejvhodnější teplota pro sušení kožek je 20 – 30 O
C, doba sušení 36 hodin (OPLT et. al, 1997). V r. 2000 vykupoval TONAK, a.s., Nový Jičín 1 kg králičích kožek za 66 – 70
Kč. Průměrná cena v r. 2002 byla 68 Kč. V roce 2002 vykupovala tato organizace 1 kg kožek tzv. „jatečných králíků“ (jedná se o mladé králíky, nejčastěji z faremních chovů, poražené zpravidla v živé hmotnosti 2,5 – 2,9 kg) za 68 Kč. Tzv. „sběrné kožky“ (jedná se o kožky získané od králíků zpravidla o vyšší živé hmotnosti cca kolem 3 kg, chovaných tradičním způsobem; kožka těchto zvířat je „vyzrálejší“), byly v r. 2002 vykupovány v rozmezí 73 – 90 Kč/1 kg. V roce 2004 – 2005 byly kožky vykupovány za 72 – 78 Kč. V roce 2006 se předpokládá cena kožky na úrovni 90 Kč, zatímco v roce 2007 se očekává tato cena o 10 Kč nižší. Kolísání této ceny je i nadále ovlivněno sezónní poptávkou a nabídkou, velikostí kožek a kvalitou zpracování (napnutí, sušení, čistota).
26
Tab.17 Exportní cena kožek brojlerových králíků o hmotnosti 110 – 140 g (Rabbit a. s.) r.1998 8,30 Kč/kg r.1999 1,95 – 3,00 DM/kg (0,975 – 1,50 EURO) r.2000 1,85 – 2,50 DM/kg (0,925 – 1,25 EURO) r.2001 2,40 – 3,40 DM/kg (1,20 – 1,70 EURO) r.2002 1,20 – 1,80 EURO/kg r.2003 1,70 – 1,90 EURO/kg r.2004 1,70 – 1,80 EURO/kg r.2005 2,70 EURO/kg r.2006* 2,90 EURO/kg r.2007** 2,50 EURO/kg Pozn.: * odhad, ** prognóza
Na závěr této kapitoly uvádím pro větší přehlednost shrnutí výše uvedených údajů: Od roku 1991 až do letošního roku se neustále mění poměr chovaných zvířat z faremních chovů a malochovů ve prospěch farmových chovů. V roce 2005 se proti roku 2004 zvýšily stavy králíků ve farmových chovech o 1,2 % a počty králíků v malochovech se mírně snížily o 0,7 %. V roce 2006 se předpokládá snížení stavů králíků ve farmových chovech o 6,1 % a v malochovech o 4,5 %. Důvodem je hlavně cena zemědělských výrobců za jatečné králíky, která za tři měsíce klesla o 7 %. V roce 2005 pokračoval pokles produkce králičího masa o 2,5 %. V roce 2006 se očekává pokračování trendu snižování produkce o cca 6 %. Spotřeba králičího masa v ČR se v posledních letech pohybuje od 3,9 kg/obyv./rok do 2,8 kg/obyv./rok. Odhad spotřeby v roce 2006 vychází ze snížené produkce, zlepšené možnosti uplatnění králičího masa na trzích EU a hlavně výrazného snížení dovozů proti minulým letům. Spotřeba v roce 2005 dosáhla 2,8 kg/obyv./rok a v roce 2006 se předpokládá pokles na 2,6 kg/obyv./rok. V roce 2005 nastala v cenách zemědělských výrobců opačná situace než v roce 2004. Průměrná cena zemědělských výrobců za jatečné králíky se snížila o 5,2 % vlivem výrazného snížení cen především drůbežího masa a vepřového masa. Za prvních deset měsíců roku 2006 pokračuje proti roku 2005 výrazné snížení ceny zemědělských výrobců o cca 7 % a cena se dostala na úroveň roku 1997. Výrazná změna ceny se do konce roku 2006 nepředpokládá. U spotřebitelské ceny je situace odlišná. V roce 2005 proti předchozímu roku se spotřebitelská cena králíků zvýšila o 12,1 %. V roce 2006 za deset měsíců se spotřebitelská cena zvýšila proti roku 2005 o 11,2 % a její úroveň se přibližuje k úrovni ceny roku 2001. Zahraniční obchod v roce 2005 pokračoval ve stejném trendu, jako zahraniční obchod po vstupu do EU v roce 2004. V tomto roce se
27
dovezlo pouze 243 tun králičího masa a vyvezlo se 987 tun. Za tři čtvrtletí roku 2006 se dovezlo 310 tun králičího masa a vyvezlo se 778 tun. Saldo zahraničního obchodu s králičím masem je i v letošním roce vysoce kladné. Produkce králičího masa ve světě se v současné době pohybuje od 1 – 1,3 mil. tun. Toto maso je přes svoje výborné nutriční vlastnosti pouze doplňkovým druhem masa.
28
4. ZAHRANIČNÍ TRHY Králičí maso je přes svoje významné nutriční a senzorické vlastnosti stále pouze doplňkovým druhem masa. Ve světě se dnes produkuje asi 1 milion tun králičího masa, podle některých odhadů i více než 1,3 mil. tun ročně. Velmi problematické jsou odhady ve stavech tradičních domácích chovů. Asi 40 % průmyslově porážených králíků pochází z tradičních a 60 % z intenzivních faremních chovů (králičí brojleři). Největšími světovými producenty králičího masa jsou Itálie, Čína, Francie a Španělsko. Zajímavý je tento ukazatel produkce ve vztahu k soběstačnosti. Z tohoto pak vyplývá, že k zemím plně soběstačným se kromě Španělska a Nizozemí řadí i Česká republika. Naopak nízkou soběstačnost mají například Německo a Belgie. Toto je příznivé pro naše producenty, protože jim to otevírá možnost vývozu do těchto zemí a uplatnění tak své produkce. Tab.18 Produkce králičího masa (v tisících tunách) ve vybraných světových zemích 1995 Rakousko Čína
0.86
1996 0.86
1997 0.86
1998 0.86
1999 0.86
2000 0.86
2001 0.85
2002 0.85
2003 0.61
2004 0.60
2005 0.60
268.00 306.00 281.00 308.00 310.00 370.73 406.00 423.00 438.00 460.00 500.00
Česká republika
33.53
35.51
35.00
38.35
38.53
38.50
38.50
38.50
38.50
38.50
38.50
Francie
91.20
90.42
85.51
84.76
85.46
84.60
85.20
83.30
77.80
85.20
87.00
Německo
33.96
33.99
34.03
34.06
34.03
33.92
34.02
33.93
33.92
33.14
33.10
5.00
5.00
5.00
5.00
5.00
5.00
5.00
5.05
5.00
5.00
5.00
11.38
11.40
10.48
9.27
11.00
14.00
10.80
9.82
8.81
7.50
8.00
Řecko Maďarsko Itálie
209.80 213.80 215.92 217.01 221.00 221.00 222.00 222.00 222.25 222.14 225.02
Malta
0.33
0.68
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
1.35
Nizozemí
0.97
1.08
0.50
0.32
0.46
0.24
0.24
1.40
1.39
1.65
2.05
Polsko
4.54
4.52
4.10
4.00
3.60
3.60
3.60
3.94
3.80
4.33
4.18
Rumunsko
4.19
4.15
3.95
3.00
3.80
3.13
3.50
3.20
3.50
2.98
1.60
11.20
12.00
6.44
6.24
6.55
6.50
6.00
8.35
8.80
9.13
8.48
3.81
3.83
4.03
3.77
3.61
3.50
3.52
3.52
3.50
3.71
3.60
111.08 122.58 123.35 130.01 101.97 104.44 113.24 120.91 113.08
72.77
75.52
Rusko Slovensko Španělsko Švýcarsko Ukrajina
1.20
1.16
1.16
1.16
1.10
1.10
1.08
1.06
1.15
1.16
1.31
19.40
17.90
15.70
13.90
14.60
13.90
14.50
16.00
13.70
13.77
13.46
FAOSTAT | © FAO Statistics Division 2007 | 22 April 2007
Pokud jde o spotřebu králičího masa, tak jednoznačně nejvyšší spotřebu vykazuje Itálie, kde tato spotřeba činí 5 kg/obyv./rok. Dále je poměrně vysoká spotřeba na Maltě, ve 29
Španělsku a Francii. Česká republika se také řadí mezi země s vyšší spotřebou králičího masa, která činí 2,8 kg/obyv./rok. Naopak velmi nízká je spotřeba králičího masa u našich jižních a západních sousedů, tedy Rakouska a Německa. Tab.19 Spotřeba králičího masa na obyv./rok v kg ve vybraných zemích (Situační a výhledová zpráva Mze ČR) Země Kg/obyv./rok Itálie 5,0 Malta 4,3 Španělsko 3,0 Francie 2,9 Česká republika 2,8 Belgie 2,7 Lucembursko 2,1 Portugalsko 2,0 Švýcarsko 1,2 Nizozemí 0,7 Německo 0,5 Rakousko 0,4 Podmínky chovatelů králíků se v jednotlivých zemích liší. Pokud polský chovatel brojlerových králíků předloží kvalitní a reálný projekt a není mu více než 40 let, může na výstavbu haly a nákup klecové technologie získat až 50 % prostředků z fondů Evropské unie formou nevratné půjčky. Zbylých padesát procent získá úvěrem některé z komerčních bank, které pak splácí peníze deset let za úrok tři až pět procent. Slovenští chovatelé brojlerových králíků mohou čerpat dotaci na nákup chovných zvířat až do 40 % ceny (celková výše dotace je však omezena). V rámci sektorového operačního programu se na Slovensku ještě připravuje koncepce podpory na nákup nových technologií. Faremní chov brojlerových králíků je rovněž dotován a podporován v Maďarsku. Kvalitní chlazené králičí maso je jednou z mála komodit, kdy poptávka v zemích západní Evropy převyšuje možnosti našeho exportu. Pro export na západní trh jsou žádány dostatečně početné a vyrovnané partie králičího masa. Pokud srovnáme maloobchodní ceny v zahraničí, dojdeme k závěru, že se tyto ceny od roku 1997 postupně zvyšují. Výjimkou je odhad pro rok 2005, kdy došlo k mírnému poklesu těchto cen. Nejvyšší ceny králičího masa jsou vykazovány ve Švýcarsku a nejnižší ceny ve Francii.
30
Tab.20 Orientační výše cen králičího masa v maloobchodní síti v zahraničí (za 1 kg) v letech 1997-2004 včetně odhadu a prognózy pro r. 2005 a 2006. Pro léta 1997 - 2001 jsou ceny uvedeny v DEM (první údaj) a EURO (druhý údaj), v dalších letech pouze v EURO: Název výrobku
SRN
Švýcarsko
Francie
Rakousko
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Králík celý bez hlavy 14,90 15,50 15,45 15,60 15,70
16,00 16,60 16,55 16,65 16,70
13,50 14,00 13,90 14,10 14,20
13,90 14,50 14,45 14,60 14,70
7,45 7,75 7,72 7,80 7,85 8,50 8,70 8,80 8,15 8,70 8,00 8,30 8,30 8,30 8,35 8,50 8,70 8,80 8,20 8,60 6,75 7,00 6,95 7,05 7,10 7,70 7,90 8,40 8,00 8,40 6,95 7,25 7,23 7,30 7,35 8,00 8,20 8,40 7,90 8,30
Králík - kýta 19,90 20,70 20,65 20,80 20,90
24,00 25,00 24,90 25,05 25,20
18,00 18,70 18,65 18,65 18,90
19,10 19,90 19,85 20,00 20,00
9,95 10,35 10,30 10,40 10,45 12,00 12,20 12,80 12,60 12,90 12,00 12,50 12,45 12,50 12,60 13,30 13,50 13,70 13,40 13,70 9,00 9,35 9,32 9,42 9,45 11,20 11,40 11,60 11,50 11,80 9,55 9,95 9,92 10,00 10,00 11,60 11,80 12,10 12,00 12,30
Králík - hřbet 15,90 16,50 16,45 16,60 16,70
20,00 20,80 20,70 20,95 21,00
15,10 15,70 15,60 15,80 15,80
15,50 16,10 16,10 16,25 16,30
Pramen: ČZU Pozn.: výše uvedené hodnoty se týkají masných výrobků chlazených, ceny mraženého králičího masa jsou o 15 – 20 % nižší
31
7,95 8,25 8,20 8,30 8,35 9,30 9,50 10,00 8,80 9,60 10,00 10,40 10,35 10,50 10,50 11,20 11,40 11,45 10,00 10,90 7,55 7,85 7,80 7,90 7,90 8,50 8,70 9,00 7,90 8,80 7,75 8,05 8,05 8,12 8,15 8,80 9,00 9,20 7,90 8,70
Králík - plec a hruď 11,90 12,40 12,35 12,50 12,50
12,50 13,00 12,85 13,10 13,20
10,50 10,90 10,95 11,00 11,10
11,00 11,40 11,30 11,35 11,50
5,95 6,20 6,17 6,25 6,25 7,00 7,20 7,30 6,40 7,00 6,25 6,50 6,45 6,55 6,60 6,70 6,90 7,00 6,10 6,70 5,25 5,45 5,43 5,50 5,55 6,20 6,40 6,70 6,00 6,60 5,50 5,70 5,65 5,77 5,70 6,60 6,80 7,00 6,10 6,60
5. SROVNÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI NAŠICH A ZAHRANIČNÍCH CHOVŮ Po patnácti letech od založení prvních faremních chovů brojlerových králíků v tuzemsku je u nás 130 chovů. Z tohoto počtu převažují farmy s menším počtem samic základního stáda. Většina tuzemských provozů pro chov brojlerových králíků se nachází v rekonstruovaných objektech, ve kterých lze jen stěží vytvořit optimální prostředí pro ustájení. Navíc řada těchto uvolněných kapacit je vybavena zastaralými technologiemi z počátku devadesátých let, což se negativně promítá do ekonomiky chovu. Českým chovatelům také chybějí dotační prostředky, které je možné získat v některých zemích Evropské unie. Palčivým problémem českých chovatelů brojlerových králíků jsou finance. Zatímco chovatelé na Slovensku mohou na vybudování a zařízení farmy čerpat až 50 % dotaci v rámci sektorového „operačného programu Polnohospodárstvo a rozvoj vidieka“ z unijních fondů, naši producenti tuto možnost nemají. Stejnou výhodu mají například také polští chovatelé. Tato skutečnost naše domácí chovatele ve společném unijním trhu znevýhodňuje. Někteří odborníci tvrdí, že k tomu, aby se chovatel uživil, by neměl mít ve stavu méně než 250 hnízd. Tento minimální počet zaručuje rentabilitu výroby. Na druhou stranu hnát chov do velikosti několika tisíc samic také není nutné. Současným trendem malých farem je zvětšovat svou kapacitu. Ale z důvodu neexistence dotačních titulů chovatelé vozí ze zahraničí již použité technologie a králíky chovají v zemědělských budovách, které sloužily jiným účelům. Pokud jde o situaci v našich chovech obecně, tak bohužel ve většině farem je klecová technologie na hranici své životnosti. Stejně jako v České republice se zvyšuje podíl faremních chovů brojlerových králíků i na Slovensku. Rozdíl je v tom, že na pomyslné zelené louce vznikají specializované králičí farmy, vybavené moderními, plně automatizovanými technologiemi. Jestliže podpory z evropského fondu slovenští chovatelé využívají na vybudování chovných kapacit, pak prostředky ministerstva polnohospodárstva jim umožňují dotovat nákup plemenného materiálu a výkon kontroly užitkovosti. Velké faremní chovy s kapacitou od 600 do 2000 králic základního stáda se snaží o maximální využití genetického potenciálu produkčních linií za využití všech intenzifikačních faktorů. Optimalizují se systémy krmení i mikroklimatu, stejně jako biotechnické metody chovu. To vše ve vazbě na předpisy Evropské unie, které směřují k ekologizaci zemědělské produkce. Na menších farmách do 200 samic základního stáda se
32
všeobecně produkuje v extenzivním režimu, ovšem vzhledem k nižším vstupům i v těchto chovech dosahují chovatelé přiměřený zisk. Pokud jde o srovnání s dalšími zeměmi, například Francií, Itálií a Polskem, jsou naše chovy po stránce využívání chovného materiálu konkurenceschopné. Rozdíl je v organizaci chovů a používaných technologiích ve výkrmu a ustájení. Například ve Francii se chovatelé sdružují do družstev, kde každý má svůj účet s přesnou evidencí příjmových a výdajových položek. Ve výkrmu jsou využívány moderní automatizované technologie, které umožňují několikeré dávkování krmné dávky během dne. Což vede ke snižování ztrát na krmivech. Obdobně lze charakterizovat úroveň chovu brojlerových králíků i v Itálii. V tomto odvětví zemědělské prvovýroby udělali velký pokrok také v Polsku, kde chovatelé s podporou státu vybudovali moderní farmy a
vybavili je moderními
technologiemi a chov zastavili francouzskými hybridy HY Plus. Dobrou reprodukci ve svých chovech dosahují inseminací. Další nespornou výhodou polských chovatelů brojlerových králíků je sdružování se do spolku, který zastupuje farmáře jak při zabezpečování podpor od státu, tak při odbytu produkce, nákupu krmných směsí nebo i dopravě králíků na jatky. Aby chov brojlerových králíků v naší republice nezanikl musíme začít stavět na tom, co dosud funguje. Máme kvalitní genetický materiál i moderní zpracovatelský provoz v Trhovém Štěpánově. Výrobny krmných směsí již dovedou namíchat kvalitní krmné směsi, ovšem jejich cenu je třeba snížit. Po vzoru Slovenska nebo Polska by bylo vhodné prosadit podporu králičího programu na ministerstvu zemědělství. Z hlediska vývozu a dovozu lze produkci králičího masa považovat u nás za zajímavý obchodní artikl, který dlouhodobě vykazuje kladné saldo zahraničního obchodu.
33
6. ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se snažil zmapovat současnou situaci v oblasti chovu králíků. Chov králíků má nejen u náš, ale i v zahraničí dlouhou tradici. Nejprve se rozvíjel jako zdroj lidské obživy, později se kromě zdroje kvalitního masa a produkce králičích kožek stal chov králíků i zájmovou činností. V 60. – 70. letech 20. století začalo docházet k zakládání faremních chovů, a to zejména v zemích západní Evropy. V České republice se faremní chovy začaly výrazně rozšiřovat v 90. letech minulého století. Tyto chovy se zaměřují na intenzívní produkci a výkrm brojlerových králíků. Téma chovu králíků pro mě bylo tématem zajímavým. Jedná se však o oblast chovatelství rozšířenou pouze okrajově. Králíci se v České republice podle plemenářského zákona na rozdíl od pštrosů, plemenných ryb či včel nepovažují za hospodářská zvířata a agrární politika na ně poněkud zapomíná. Právě zde vidím hlavní rozdíl mezi možnosti našeho a zahraničního chovatele. Nemožnost získat dotační prostředky na chov znevýhodňuje naše chovatele. Nedá se tedy asi předpokládat, že by v blízké době došlo k nějakému masivnímu rozmachu, spíše se domnívám, že se stavy chovaných zvířat budou držet na stejné úrovni nebo mírně klesat, a to jak ve faremních chovech tak zvláště v drobnochovech. Vše bude záležet na finančních prostředcích a možnost uplatnění produkce. Právě v oblasti uplatnění produkce je situace v současnosti optimistická. Naši chovatelé dnes mají dobrou možnost exportu své produkce chlazeného masa, to znamená čerstvého králičího masa do zemí Evropské unie. Při splnění kritérií na kvalitu králičího masa jde o velmi dobrou exportní komoditu. Je ovšem třeba také připomenout, že výroba králičího masa je limitována vysokými zootechnickými riziky, které vyplývají z biologických vlastností králíka. Proto je potřeba se této problematice věnovat, abychom díky dobrým technologickým podmínkám zvyšovaly efektivnost chovu. V uplynulých letech se ukázalo, že faremní chov brojlerových králíků v České republice je životaschopným odvětvím živočišné výroby. Bylo by ke škodě českých chovatelů i zpracovatelů, kdyby se nechal vytlačit z dosud tradičních trhů zeměmi, kde se chov brojlerových králíků dotuje a podporuje. A nakonec bych rád citoval co ve své knize již v roce 1917 uvádí a H. Táborský – Rosický: „Přál bych si ze srdce, aby nynější zájem o králikaření neutuchl i v dobách příštích a aby králík oceněn byl i u nás tak, jak toho plnou měrou zasluhuje.“.
34
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DOUSEK, J. et. al: Chov králíků pro masnou produkci. Apros, Praha, 1994. 174 s. DVOŘÁK, L.: Chov králíků. SZN, Praha, 1980. 232 s. FINGERLAND, J.: Domácí chov králíků. Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha, 1991. 56 s. FINGERLAND, J.: Vzorník plemen králíků. Chovatel spol, s.r.o., Praha, 1994. 192 s. HAVLÍN, J. et. al: Domácí chov zvířat. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1983. 404 s. JEDLIČKA, M.: Chov brojlerových králíků stagnuje. In: Zemědělec. 2004, Roč. 12, č. 32, s. 36-37. ISSN 1211-3816 JEDLIČKA, M. et. al: Chovatelé králíků rozdíly vnímají. In: Zemědělec, 2005, Roč. 13, č. 51, s. 26. ISSN 1211-3816 KÁLÁL, V.: Chov králíků. SZN, Praha, 1954. 183 s. KONRÁD, J.: Chov kožešinových zvířat. MZLU, Brno,1996. 195 s. MACH, K. et. al: Základy chovu králíků k masné produkci. Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, Praha, 1997. 48 s. OPLT, J. et. al: Chov malých hospodářských zvířat : Studijní zpráva. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 1997. 36 s. RAFAY, J. et. al: Príručka chovatel´a brojlerových králíkov. Králíkárská únia, Hlohovec, 2003. ROUBALOVÁ, M.: Situační a výhledová zpráva KRÁLÍCI. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2006. ŠONKA, F. et. al: Drobnochovy hospodářských zvířat. Profi Press, Praha, 2006. 212 s. TÁBORSKÝ-ROSICKÝ, H.: Králíkářská kuchyně. Zemědělské knihkupectví A. Neubert, Praha, 1917. 46 s. WOLTERS, J. et. al: Kapesní atlas králíků. VÍKEND, s.r.o., Praha, 2007. 127 s. ZADINA, J. et. al: Chov králíků. Nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha, 2004. 207 s. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů
35
Internetové zdroje: www.agroweb.cz www.angora.cz www.mendelu.cz www.králík.plivník.cz http://faostat.fao.org/site/336/default.aspx
36
37
