1
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Venkovská turistika v České republice a na Slovensku Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Jiří Hrouz, CSc.
Kateřina Hermanová Brno 2007
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Venkovská turistika v České republice a na Slovensku vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne 24. dubna 2007
3
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Jiřímu Hrouzovi Csc. a dále Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení a poskytnuté znalosti.
4
ABSTRACT
The aim of this thesis is to acquaint its readers with the current status of agricultural tourism and rural tourism in the Czech Republic and in Slovakia and with the possibilities of its further development. The paper gives a comprehensive account of the state of the rural tourism in the Czech Republic and Slovakia. Basic concepts relating to rural tourism, agricultural tourism and tourist trade will be explained as well as some relevant legislative arrangements concerning this field in both countries. The paper also describes the specifics of the individual countries and their greatest and most important activities. This thesis deals with the problem of financing of the rural tourist trade and rural development. Structural Funds of the European Union and programmes supporting rural development and rural agricultural tourism are mentioned here as well. At the end of the paper some possibilities of further development and the differences between the two countries are given.
Key words: rural tourism, the country, agricultural tourism
5
OBSAH: 1.
ÚVOD...................................................................................................................... 8
2.
CESTOVNÍ RUCH.............................................................................................. 10 2. 1. Charakteristika cestovního ruchu.................................................................. 10 2. 2. Specifické rysy cestovního ruchu.................................................................... 10 2. 3. Druhy cestovního ruchu .................................................................................. 10 2. 4. Předpoklady cestovního ruchu ....................................................................... 11 2.4.1. Lokalizační předpoklady............................................................................ 11 2.4.2. Selektivní předpoklady .............................................................................. 11 2.4.3. Realizační předpoklady.............................................................................. 12
3.
VENKOVSKÁ TURISTIKA ......................................................................... 13 3.1.
Vesnická turistika ........................................................................................... 14
3.2. Agroturistika .................................................................................................... 15 3.3. Ekoagroturistika .............................................................................................. 15 3.4. Chataření a chalupaření.................................................................................. 15 4.
ČESKÁ REPUBLIKA......................................................................................... 17 4.1. Charakteristika cestovního ruchu v České republice................................... 17 4.2. Specifika České republiky............................................................................... 18 4.2.1. Hlavní město Praha.................................................................................... 19 4.2.2. Středočeský kraj......................................................................................... 20 4.2.3. Jihočeský kraj ............................................................................................ 20 4.2.4. Plzeňský kraj.............................................................................................. 21 4.2.5. Karlovarský kraj ........................................................................................ 21 4.2.6. Ústecký kraj ............................................................................................... 21 4.2.7. Liberecký kraj ............................................................................................ 22 4.2.8. Královéhradecký kraj................................................................................. 22 4.2.9. Pardubický kraj .......................................................................................... 22 4.2.10. kraj Vysočina ............................................................................................. 23 4.2.11. Jihomoravský kraj...................................................................................... 23 4.2.12. Olomoucký kraj ......................................................................................... 24 4.2.13. Zlínský kraj ................................................................................................ 24 4.2.14. Moravskoslezský kraj ................................................................................ 25
5.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA .............................................................................. 26 5.1. Bratislavský kraj.............................................................................................. 26 5.2. Banskobystrický kraj ....................................................................................... 27 5.3. Košický kraj ..................................................................................................... 28
6
5.4. Nitranský kraj .................................................................................................. 28 5.5. Prešovský kraj.................................................................................................. 29 5.6. Trenčínský kraj................................................................................................ 30 5.7. Trnavský kraj................................................................................................... 30 5.8. Žilinský kraj ..................................................................................................... 31 6.
LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ ............................................................................ 32 6.1.
Česká republika .............................................................................................. 32
6.2. Slovenská republika......................................................................................... 33 7.
ORGANIZACE PODPORUJÍCÍ VENKOVSKOU TURISTIKU.................. 34 7.1. Organizace v České republice......................................................................... 34 7.1.1. Svaz venkovské turistiky ........................................................................... 34 7.1.2. ECEAT....................................................................................................... 34 7.1.3. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism .................................... 34 7.1.4. Prázdniny na venkově................................................................................ 35 7.2. Organizace na Slovensku ................................................................................ 36 7.2.1. Agentúra pre rozvoj vidieka ...................................................................... 36 7.2.2. Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky .................................... 36 7.2.3. Slovenské združenie podnikateľov v agroturistike.................................... 36
8.
STRUKTURÁLNÍ FONDY EU ......................................................................... 37 8.1. Česká republika ............................................................................................... 37 8.1.1. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ........................................... 38 8.1.2. Evropský sociální fond (ESF).................................................................... 38 8.1.3. Fond soudržnosti (FS)................................................................................ 38 8.2. Slovenská republika......................................................................................... 40 8.2.1. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ........................................... 40 8.2.2. Evropský sociální fond (ESF).................................................................... 40 8.2.3. Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF)................ 40
9.
PROGRAM SAPARD ......................................................................................... 41
10.
OBDOBÍ 2007 – 2013 .......................................................................................... 42
10.1. Program rozvoje venkova Slovenské republiky 2007 – 2013....................... 42 10.2. Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013................................. 42 11.
ESPON 2013 ......................................................................................................... 43
12.
ZÁVĚR ................................................................................................................. 44
13.
POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................. 45
7
1.
ÚVOD Cestovní ruch je nedílnou součástí dnešního světa. V mnohých oblastech je
podnikání v cestovním ruchu jedním z hlavních a někde i jediných zdrojů obživy. Oblast cestovního ruchu je velmi rozmanitá a zahrnuje nejen služby ubytovací a stravovací ale také služby průvodcovské, informační, služby cestovních kanceláří či služby spojené s tzv. doprovodnými programy. Hesková a kol. (2006) uvádí, že mnohé písemné a stavební doklady o cestování za odpočinkem a zábavou jsou k nalezení již ve starověkém Řecku a Římě. Staří Římané měli dokonce svá rekreační centra a střediska zábavy. Ve středověku patřilo cestování k životnímu stylu šlechty, bohatých měšťanů i kupců a stalo se cílenou přípravou na budoucí povolání nebo službu. Většina autorů se shoduje, že počátky moderního CR je však třeba hledat nejdříve v 17. a 18. století a to v cestách šlechticů a tovaryšů za získáním zkušeností. Období, kdy cestování sloužilo obchodním nebo vojenským zájmům v podstatě trvalo až do 19. století. Rozvoj cestovního ruchu byl spjat s rozvojem společnosti, průmyslem a především s rozvojem dopravy. V období do první světové války se novodobý cestovní ruch formuje v podmínkách vyspělých zemí západní Evropy. Vyšší vrstvy trávily volný čas na luxusní bázi v lázeňských střediscích a letoviscích s delší dobou pobytu. Střední a nižší vrstvy uplatňovaly turistiku a volný pobyt v přírodě s kratší dobou pobytu. Toto období dále charakterizuje prudký rozvoj materiálně – technické základny především v lázeňských a přímořských rekreačních oblastech. V období
mezi
dvěma
světovými
válkami
většina
států
přikročila
k ochranářským opatřením, která stále ve větší míře omezovala mezinárodní vztahy. Omezení domácího i zahraničního cestovního ruchu přinesla také světová hospodářská krize ve 30. letech. Po druhé světové válce se významným znakem novodobého cestovního ruchu stal prudký růst ve všech druzích a formách a cestovní ruch se postupně stává předmětem běžné spotřeby. Významnou a výraznou změnou je velký přesun cestovního ruchu do zimní sezóny. To podpořilo výstavbu v horských oblastech včetně výstavby materiální vybavenosti.
8
V současné době, kdy většina lidí žije ve spěchu a v neosobních malých bytech panelových domů, lokalizace hlavně domácího cestovního ruchu opět směřuje na venkov do malých vesnic a za přírodou. Tato změna přináší rozvoj venkovským sídlům a přináší také peněžní prostředky, které vesnice potřebují. V současné době tedy mluvíme o značném rozvoji venkovské turistiky a s ní spojené agroturistiky.
9
2.
CESTOVNÍ RUCH
2.1.
Charakteristika cestovního ruchu Pourová (2002) uvádí, že cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které
zahrnuje zejména dopravu a dále pak turistická zařízení poskytující ubytovací a stravovací služby, další infrastrukturu cestovního ruchu, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a další služby spojené s tzv. doprovodnými programy. V cestovním ruchu působí jak soukromý, tak veřejný sektor. Cestovní ruch je činností lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely. Cestovní ruch je zařazen do nevýrobních činností, do sektoru služeb, které slouží k uspokojování základních lidských potřeb, přispívají ke zvyšování životní úrovně a k možnostem využívání volného času.
2. 2.
Specifické rysy cestovního ruchu Dle Pourové (2002) specifické rysy cestovního ruchu ovlivňují celý
mechanismus trhu cestovního ruchu. Cestovní ruch je vysoce závislý na přírodních a kulturně historických atraktivitách. Tyto atraktivity jsou ovšem místně vázány a proto se spotřebitel přemisťuje za atraktivitami do místa jejich výskytu. Služby cestovního ruchu mají pomíjivý charakter a nelze je skladovat a uspokojení potřeb i samotná spokojenost účastníků cestovního ruchu má vysokou mírů subjektivního vnímání. Významný vliv mají mikroekonomické faktory (např. přírodní katastrofy apod.) a také vysoká míra sezónnosti.
2. 3.
Druhy cestovního ruchu K základním druhům cestovního ruchu patří rekreační, kulturní, společensky
zaměřený, sportovní a profesionálně zaměřený cestovní ruch. Venkovská turistika včetně agroturistiky je speciálním typem rekreačního cestovního ruchu. Rekreační cestovní ruch je zaměřen především na odpočinek, na regeneraci tělesných a duševních sil člověka. Zahrnuje velké rozpětí aktivit a nároků účastníků podle jejich individuálního zaměření. Velmi rozšířenou variantou rekreačního
10
cestovního ruchu je pobyt na jednom místě. Jedná se o tzv. rekreační pobytový cestovní ruch. Velké množství účastníků rekreačního cestovního ruchu dává přednost pohybu po větším území tedy turistice. Podle použitého dopravního prostředku se turistika rozlišuje na pěší, lyžařskou, vodní, cykloturistiku, jízdu na koni nebo mototuristiku. Časté jsou také kombinace. Pourová (2002)
2. 4.
Předpoklady cestovního ruchu Existenci a rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých oblastech a střediscích
ovlivňují předpoklady pro provozování cestovního ruchu v dané lokalitě. Mezi tyto předpoklady patří lokalizační předpoklady (přírodní a kulturní), selektivní (objektivní a subjektivní) a realizační (dopravní a materiálně technické). Pourová (2002) 2.4.1.
Lokalizační předpoklady Lokalizačními předpoklady chápeme umístění aktivit cestovního ruchu do určité
oblasti. Tyto předpoklady se dělí na předpoklady přírodní a kulturní. Přírodní předpoklady jsou spojeny s rozmanitostí prostředí na Zemi. Určité oblasti jsou přírodní zvláštností a to je činí pro cestovní ruch atraktivnější a přitažlivější. Nejatraktivnějším reliéfem jsou území s větší členitostí jako jsou skalní města, krasové jevy, sopky. Důležitými přírodními předpoklady jsou také hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo a v neposlední řadě podnebí. Kulturní předpoklady souvisejí s historickým vývojem zájmového území. Kulturně historické památky ovlivňují cestovní ruch svou zvláštností a především svou uměleckou a historickou hodnotou. Mezi nejpřitažlivější patří architektonická díla jednotlivých historických slohů, muzea, galerie, technické památky, významné parky ale také památky lidové architektury. Pourová (2002) 2.4.2.
Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady mají prvotní postavení v rozvoji cestovního ruchu a
znamenají způsobilost dané země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu. Objektivní předpoklady zahrnují politické podmínky, ekonomické předpoklady a demografické předpoklady.
11
Subjektivní předpoklady jsou zejména psychologické pohnutky ovlivněné okolím a dalšími motivy ovlivňující rozhodování lidí k účasti na cestovním ruchu a jeho směřování. Pourová (2002) 2.4.3.
Realizační předpoklady Realizační
předpoklady
mají
rozhodující
postavení
v konečné
fázi
uskutečňování cestovního ruchu. Zahrnují dopravu a materiálně technické předpoklady. Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky cestovního ruchu. Vedle dostupnosti a časové dosažitelnosti území je důležité také hustota, kvalita a bezpečnost dopravní sítě a dopravních zařízení. Materiálně technické předpoklady tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a další zařízení. Limitujícím faktorem využívání konkrétních středisek je kapacita a úroveň těchto zařízení. Pourová (2002)
12
3.
VENKOVSKÁ TURISTIKA Dle Pourové (2002) je venkovská turistika cestovní ruch rozvíjející se mimo
rekreační a turistická centra i mimo oblast městského osídlení. Tento druh cestovního ruchu je však převážně vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou: -
vesnická turistika
-
agroturistika
-
ekoagroturistika a
-
chataření a chalupaření.
Hesková a kol. (2006) uvádí, že venkovský cestovní ruch zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a pobytem turistů ve venkovském prostředí. Obvykle jde o činnosti spojené s návratem k přírodě, s možností ubytování ve vesnických domech a různých ubytovacích zařízeních na venkově, kde je součástí nabídky i možnost stravování nebo vlastní přípravy stravy a možnost se zapojit do různých činností spojených s pobytem na venkově. Cílem rozvoje venkovského cestovního ruchu je zapojit do poskytování služeb místní obyvatelstvo. Důležitá je proto odborná připravenost poskytování služeb, ochota podílet se na uspokojování potřeb hostů, otevřenost a vstřícnost venkovské rodiny a schopnost komunikace v cizích jazycích. Vytvoření domácí atmosféry není možné bez komunikace s hostem. Významným motivem pobytu na venkově je kvalitnější životní prostředí venkova ve srovnání s městy a průmyslovými aglomeracemi. Dle Janotky (1999) je pro provozování venkovské turistiky typické:
1.
ohleduplný vztah k přírodě, protože příroda a krajina sama je hlavním motivem turistova pobytu. Všechny zásahy a úpravy v krajině se minimalizují pro dosažení maximálního souladu životního prostředí v rámci ekoagrosystému
2.
decentralizované, nenásilné umisťování ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje snižovat četnost a koncentraci turistů v místě a tak
13
v maximální míře eliminovat negativní dopady turistika na krajinu, životní prostředí i na obyvatelstvo 3.
téměř rodinné prostředí a zázemí pro ubytování hostů. Ubytování má respektovat individualitu hostů a neorganizovanost pobytového režimu. Umožňuje improvizaci.
4.
vytváření zázemí pro typicky venkovské a krajinné sportovní aktivity. Nabídka a možnosti takovýchto činností, technické a organizační předpoklady činí formy agroturistiky velmi přitažlivé pro domácí i zahraniční klientelu.
5.
pochopení pro soukromí, individuální zájmy a aktivitu návštěvníků. Hostitele nesmí provokovat odlišný životní styl proti venkovskému např. pozdní vstávání.
3.1.
Vesnická turistika Pourová (2002) říká, že vesnická turistika je forma venkovského cestovního
ruchu bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí jako jsou louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór. K ubytování jsou využívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. Zvláštnost vesnické turistiky spočívá v decentralizaci ubytovacích zařízení, což umožňuje rozptýlit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které sebou nese velké soustředění lidí v turistických centrech. Služby účastníkům vesnické turistiky poskytují různí provozovatelé. Doprovodný program zvýrazňuje atraktivnost nabízených služeb, resp. Kompletuje celý produkt cestovního ruchu. Podnikatelům a provozovatelům tak umožňuje určitou specializaci a tedy i výjimečnost v nabídce. Doprovodný program mohou organizovat všichni podnikatelé nejen poskytovatelé ubytování. Důležité však je informovat hosty o nabízených programech v době jejich pobytu. Za doprovodné programy lze považovat sport, kulturu, řemesla, školy v přírodě apod.
14
3.2.
Agroturistika Dle Pourové (2002) je agroturistika specifickou formou cestovního ruchu, která
vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je také charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Agroturistika je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků. Zemědělská výroba by ovšem měla zůstávat činností dominantní. Agroturistika je představována souhrnem služeb, činnostmi na farmě i v okolním vesnickém prostředí, ale i možnostmi zážitků, které zemědělský subjekt poskytuje hostům za účelem rekreace a odpočinku. Jde tedy o cestovní ruch na zemědělských farmách, v objektech středních a větších zemědělských podniků. Agroturistika a venkovská turistika jsou spojeny s vesnickým osídlením a společně získávají především z přírodního, ale i kulturního bohatství místního prostředí. Odlišují se od sebe zejména ubytováním, rekreačními aktivitami i charakterem života v období rekreačního pobytu na vesnici. Tato odlišnost je zcela viditelná zejména u agroturistiky na rodinné farmě, jejímž podstatným znakem je spolužití s farmářskou rodinou.
3.3.
Ekoagroturistika Pourová (2002) uvádí, že ekoagroturistika je formou venkovského cestovního
ruchu, zahrnující pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkujících bioprodukty, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředí. Důležitým znakem této formy agroturistiky je nejen sepětí s farmářskou rodinnou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství.
3.4.
Chataření a chalupaření Jedná se o chatové osady lokalizované mimo vesnické osídlení, o rekreační
objekty na samotě nebo kempy umístěné ve volné přírodě aj. Tento cestovní ruch využívá soukromých rekreačních zařízení místo veřejných nebo podnikových zařízení. Tato forma cestovního ruchu zůstává od ostatních forem v pozadí pozornosti a většinou není občany za cestovní ruch ani považována. Příčinou je hlavně to, že jedou do svého
15
ubytovacího objektu, který zpravidla nemají daleko od domova. Tyto objekty však plní rekreační funkci a umožňují účastníkům účelné využití volného času a proto je nutné pobyt chatařů a chalupářů považovat za rovnocennou formu venkovského cestovního ruchu. Pourová (2002)
16
4.
ČESKÁ REPUBLIKA
4.1.
Charakteristika cestovního ruchu v České republice V naší republice má cestovní ruch již dlouholetou tradici. Rozvoj cestovního
ruchu byl zaznamenán již v 19. století. Návrat k romantismu znamenal počátky výletů do přírody a do hor. Vznikaly první turistické spolky a sdružení. Oblíbené se staly i cyklistické zájezdy a kratší výlety do okolí měst. K rozvoji cestování přispívalo rozšiřování veřejné dopravy, zkracování pracovní doby, růst mezd i volného času. Po útlumu cestovního ruchu v období první světové války nastávalo jeho rychlé oživení. Češi objevovali krásy Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na počátku třicátých let přinesla krize velkou nezaměstnanost i útlum cestovního ruchu, nastal však rozvoj neorganizovaného trempinku a chataření. V padesátých letech došlo v Československu ke striktnímu omezení zahraničního cestovního ruchu. Teprve osmdesátá léta přinesla uvolňování mezinárodního napětí, které se přenášelo i do sféry cestovního ruchu. Jeho exploze nastala až v posledním desetiletí dvacátého století v nových podmínkách tržního hospodářství, se všemi jeho přednostmi i nedostatky. Pourová (2002) V současné době význam cestovního ruchu pro ekonomiku České republiky narůstá. Devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2004 tvořily 3,9 % hrubého domácího produktu a podílely se 6,3% na celkové hodnotě exportu. Počet zahraničních návštěvníků v ČR se po roce 1992 pohybuje okolo 100 mil. ročně. Z počtu necelých 96 mil. návštěvníků v roce 2004 jich do ČR přijela drtivá většina silničními dopravními prostředky, dále 4,2 mil. letecky a 3,1 mil. po železnici. Dynamicky se rozvíjí také domácí cestovní ruch. Podle agentury Czech Tourism uskutečnili Češi v roce 2004 5,6 mil. pěti a vícedenních cest po své vlasti. Významným trendem posledních let je aktivní turistika, především pobyty na horách a cykloturistika. Česká republika zaznamenává také kvalitativní změny v cestovním ruchu. Ty spočívají v hledání nových forem turistiky a poskytování stále většího rozsahu služeb souvisejících nejen s rekreací, ale také se sportem, vzděláváním apod. Ministerstvo pro místní rozvoj (2005).
17
4.2.
Specifika České republiky Česká republika má velmi výhodnou geografickou polohu ve středu Evropy.
Tradičně se dělí na tři historická území – Čechy, Moravu a Slezsko. Příjemné klimatické podmínky a rozmanitá příroda spolu s kulturně historickými památkami dávají předpoklady k tomu, aby Česká republika patřila k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Evropě. Česká republika se rozkládá na 78 866 km2 a žije zde 10 220 577 obyvatel. Hlavním městem je Praha a tento stát sousedí s Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem.
Klima je zde kombinované a to oceánské a
kontinentální. Na území České republiky se nachází 9 veřejných mezinárodních letišť. Vlajkovým leteckým dopravcem republiky jsou České aerolinie. Železniční dopravu zajišťují na území ČR České dráhy. Vysokorychlostní vlaky spojují Českou republiku s mnoha evropskými státy. Autobusovou dopravu mezi Českou republikou a velkými evropskými městy zajišťují např. společnosti Eurolines, Bohemiatour, Bohemia Express nebo ČSAD Praha – západ. Mnoho Českých historických památek je zařazeno do seznamu světového dědictví UNESCO. V současnosti tam patří 12 památek: historická jádra měst – Praha, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči, Lednicko – Valtický zámecký a přírodní areál, arcibiskupský zámek v Kroměříži se svými zahradami, jihočeská vesnice Holešovice, zámecký areál v Litomyšli, sloup Nejsvětější trojice v Olomouci a vila Tugendhat v Brně. Pozornosti neunikne také hrad Karlštejn, zámek Hluboká a mnoho dalších zajímavých měst, hradů a zámků. V České republice je celkem zpřístupněno veřejnosti 178 nemovitých památek a kromě toho je v ČR registrováno téměř 800 000 movitých památek. V České republice se díky vhodným geologickým podmínkám nachází značné množství minerálních pramenů a díky nim má lázeňství v České republice dlouholetou a uznávanou tradici. Nachází se zde 35 lázeňských míst, která pokrývají celé území České republiky. V roce 2000 zahájilo svou činnost v České republice 14 samosprávných krajů. Vznikla tím již dlouho připravovaná regionální úroveň územně-správního členění, která významně zasáhla do organizace cestovního ruchu v ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj (2004)
18
Tabulka 1. Kraj
Základní charakteristiky krajů ČR Rozloha
Počet
Hustota
Počet
Správní
(km2)
obyvatel
zalidnění
Obcí
centrum
(obyv./km2) Praha
496
1 170 571
2360,0
1
Praha
Středočeský
11 015
1 144 071
103,9
1 146
Praha
Jihočeský
10 057
625 712
62,2
623
České Budějovice
Plzeňský
7 562
549 618
72,7
501
Plzeň
Karlovarský
3 315
304 588
91,9
132
Karlovy Vary
Ústecký
5 335
822 133
154,1
354
Ústí
nad
Labem Liberecký
3 163
427 563
135,2
215
Liberec
Královéhradecký
4 758
547 296
115,0
448
Hradec Králové
Pardubický
4 519
505 285
111,8
452
Pardubice
Vysočina
6 790
510 114
75,1
704
Jihlava
Jihomoravský
7 196
1 130 240
157,1
672
Brno
Olomoucký
5 268
639 423
121,4
397
Olomouc
Zlínský
3 964
590 706
149,0
304
Zlín
Moravskoslezský
5 428
1 253 257
230,9
299
Ostrava
78 866
10 220 577
129,6
6 248
ČR
4.2.1.
Praha
Hlavní město Praha V hlavním městě České republiky nejvíce návštěvníků míří do historického
jádra, které je největší městskou památkovou rezervací v ČR. Od roku 1992 je uvedeno i na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Staroměstskému náměstí vévodí radnice s orlojem, která byla založena v roce 1338 jako sídlo
19
samosprávy Starého města. Městské panoráma korunuje areál Pražského hradu a v neposlední řadě je nutné zmínit nejstarší most přes Vltavu v Praze a to Karlův most. 4.2.2.
Středočeský kraj Celá středočeská oblast nabízí mnoho míst vhodných k rekreaci, především
v údolích řek Berounky, Sázavy a Vltavy. Ve Středočeském kraji se nachází řada historicky cenných památek jako historické jádro Kutné hory, které bylo v roce 1995 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Mezi
nejnavštěvovanější architektonickou památky patří hrad Karlštejn, městská památková rezervace Kolín a hrad Křivoklát patřící mezi nejstarší a nejvýznamnější hrady českých knížat a králů. Nejcennější části přírody středních Čech jsou v chráněných krajinných oblastech, mezi které patří CHKO Kokořínsko, CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras, CHKO Blaník a CHKO Český ráj. 4.2.3.
Jihočeský kraj K Jihočeskému kraji neodmyslitelně patří lidová architektura tzv. selského
baroka. V roce 1955 byla zdejší typická sídla Klečany, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší a Záluží zařazena mezi venkovské památkové rezervace. Nejznámější ves Holešovice byla v roce 1998 zapsána na Seznam UNESCO. Městské památkové rezervace jsou k vidění v historických centrech Českých Budějovic, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Prachatic, Tábora, Třeboně a Slavonic. Statut lázní mají města Bechyně a Třeboň. Málo narušené přírodní prostředí je v řadě zvláště vymezených oblastí chráněno zákonem. Organizace UNESCO řadí na seznam biosferických rezervací hned dvě lokality jižních Čech a to Šumavu a Třeboňsko. V roce 1991 byl v jihozápadní části kraje vyhlášen Národní park Šumava, kde funkci jeho ochranného pásma plní CHKO Šumava. Roku 1989 byla vyhlášena CHKO Blanský les zahrnující území v Šumavském podhůří. Příkladem harmonického vztahu mezi přírodou a činností člověka je CHKO Třeboňsko.
20
4.2.4.
Plzeňský kraj Na území kraje se nachází tři městské památkové rezervace a to MPR Plzeň,
MPR Horšovský Týn a MPR Domažlice. Statut lázeňského města mají Konstantinovy Lázně zaměřené na léčbu kardiovaskulárních chorob. Většina území kraje náleží do povodí Berounky, která vzniká v Plzeňské kotlině. Na území Plzeňského kraje zasahuje svou severovýchodní částí NP Šumava obklopený CHKO Šumava. Jihozápadní část je součástí CHKO Český les, vyhlášená v roce 2005 na ochranu původních smíšených lesů. Pouze okrajově zasahuje na území tohoto kraje CHKO Slavkovský les. 4.2.5.
Karlovarský kraj Hlavním lákadlem tohoto kraje jsou lázně. Největším lázeňským městem jsou
Karlovy Vary, nejmladším městem lázeňského trojúhelníku jsou Mariánské Lázně. Severně od Chebu leží Františkovy Lázně. Za zmínku stojí Lázně Kynžvart a také původně hornické město dnes lázeňské město Jáchymov. Na území Karlovarského kraje se nachází tři městské památkové rezervace a to Františkovy Lázně, Cheb a Loket a jedna archeologická památková rezervace Tašovice. Většina území kraje náleží ke Krušnohorské soustavě. Pouze na jihozápadě zasahuje na území kraje Český les a na jihovýchodě Poberounská soustava. 4.2.6.
Ústecký kraj Ústecký kraj má velké množství památek. Mezi nejznámější patří románská
rotunda na Řípu, gotický kostel v Mostě, barokní zámek v Duchcově. Dále pak kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Městskými památkovými rezervacemi byla vyhlášena historická jádra měst Litoměřic, Úštěku, Roudnice nad Labem a Terezína. V severovýchodní části kraje se nachází téměř souvislá plocha zvláště chráněných území. Nejpřísnější režim je v NP České Švýcarsko. Jeho ochrannou zónou je CHKO Labské pískovce na kterou navazuje CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Na území kraje svou částí zasahuje CHKO Kokořínsko.
21
4.2.7.
Liberecký kraj Na území kraje patří k historicky cenným objektům s vysokou návštěvností
hrady a zámky Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn a řada církevních objektů. Nachází se zde dvě lázeňská střediska Lázně Libverda a Lázně Kunratice. Vysoká je také atraktivita horských středisek v Krkonoších a Jizerských horách. Mezi nejvýznamnější patří Harrachov. Na území kraje jsou veřejnosti zpřístupněny Bozkovské dolomitové jeskyně. Území Libereckého kraje náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům. Na východě sem zasahuje Krkonošský národní park a dále pět chráněných krajinných oblastí a to CHKO České středohoří, CHKO Jizerské hory, CHKO Lužické hory, CHKO Český ráj a CHKO Kokořínsko. 4.2.8.
Královéhradecký kraj Kraj oplývá velkým bohatstvím historických památek. Mezi nejnavštěvovanější
patří zámek Ratibořice s přilehlou národní přírodní rezervací Babiččino údolí, zámek Hrádek u Nechanic, Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, zámek v Náchodě, Opočně nebo Častolovicích. Nově zpřístupněný je zámek Dětenice na Jičínsku. Historická jádra řady měst byla vyhlášena městskými památkovými rezervacemi a to MPR Hradec Králové, MPR Nové Město nad Metují, MPR Jičín, MPR Josefov a MPR Kuks. Statut lázeňského místa mají v kraji Velichovky, Janské Lázně a Lázně Bělohrad. Na území kraje zasahuje NP Krkonoše a dále pak CHKO Český ráj, CHKO Broumovsko a podél hranice s Polskem leží CHKO Orlické hory. 4.2.9.
Pardubický kraj Na území celého Pardubického kraje se rozvíjí agroturistika se zaměřením na
tradiční chov koní. Kraj nabízí i řadu historických památek. Historická jádra měst Litomyšle, Moravské Třebové a Pardubic byla vyhlášena městskými památkovými rezervacemi. Poblíž Pardubic se nachází Lázně Bohdaneč. Velmi atraktivní je také areál pardubického závodiště, kde se každoročně koná Velká pardubická stepleechase. Zachovalá krajina je předmětem zvláštní ochrany v CHKO Orlické hory, CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy.
22
Dne 24. 3. 2004 bylo ve východních Čechách založeno Občanské sdružení Jezdecké stezky východních Čech. Toto sdružení vytváří a vyznačuje stezky v Pardubickém kraji. Z organizačních důvodů vzniklo samostatné Občanské sdružení Jezdecká stezka, v jejíž působnosti budou jezdecké stezky v kraji Hradec Králové. Díky sdružení Jezdecké stezky východních Čech byl pardubický kraj protkán jezdeckými trasami a jezdeckými stanicemi což výrazně přispívá k rozvoji venkovské turistiky. http://hippostezky-vc.info/modules.php?name=News&file=article&sid=23,25.4.07,9:35 4.2.10.
kraj Vysočina Na Vysočině je k nalezení značné množství památek, z nichž jsou tři zařazeny
na Seznam UNESCO a to městská památková rezervace Telč, kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Třebíč diky bazilice svatého Prokopa a významného komplexu židovského ghetta se starou a novou synagogou. Historická jádra tří měst jsou chráněna jako městské památkové rezervace a to Jihlavy, Pelhřimova a Telče. Území kraje je pramennou oblastí mnoha významných českých a moravských řek a kraj Vysočina oplývá rovněž velkým počtem rybníků. Největším z nich je Velké Dářko. Na území kraje Vysočina jsou dvě chráněné krajinné oblasti a to CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. 4.2.11.
Jihomoravský kraj Z množství atraktivních míst v kraji mají významné postavení místa zapsaná na
Seznamu UNESCO a to Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brně. Za městské památkové rezervace byla vyhlášena centra měst Brna, Znojma a Mikulova a v dalších jedenácti městech byly vyhlášeny městské památkové zóny. Vysokou návštěvnost zaznamenala také městská památková zóna bojiště bitvy u Slavkova. Statut lázeňského místa má město Hodonín, Lednice a Pasohlávky. Unikátní krajinu zde chrání CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava, CHKO Moravský kras a Národní park Podyjí. Jižní Morava je proslavena svými kvalitními a žádanými víny. Po moravských vinicích, sadech a místních komunikacích byla vybudována unikátní síť regionálních cyklistických tras, které spojují “to nejlepší z vinařství a památek na Jižní Moravě“.
23
Hlavní stezka spojuje Znojmo a Uherské Hradiště a jmenuje se Moravská vinná. Propojuje deset okruhů, z nichž každý vede jinou vinařskou oblastí. Stezky jsou vybudovány v délce bezmála 1000 kilometrů. http://www.aktivnizivot.cz/index.php?typ=SEA&showid=182, 26.4.07, 9:30 4.2.12.
Olomoucký kraj Na území kraje je veřejnosti zpřístupněno celkem pět jeskynních systémů.
Vyhledávána je zoologická zahrada na Svatém Kopečku v Olomouci a nachází se zde také známá poutní místa. V kraji jsou dvě městské památkové rezervace a to Olomoucká památková rezervace a Lipník nad Bečvou. Statut lázeňského místa mají v kraji Teplice nad Bečvou, Velké Losiny, lázně Bludov, Slatinice a největší lázně v kraji lázně Jeseník. Cenné části krajiny v kraji jsou předmětem ochrany. Zbytky lužních lesů podél středního toku Moravy jsou chráněny v CHKO Litovelské Pomoraví a horské ekosystémy s rozsáhlými rašeliništi jsou chráněny v CHKO Jeseníky. 4.2.13.
Zlínský kraj Na území tohoto kraje se nachází pouze jedna městská památková rezervace –
Kroměříž. Statut lázeňského místa mají ve Zlínském kraji největší lázně na Moravě Luhačovice a dále Ostrožská Nová Ves. Mezi nejnavštěvovanější památky v kraji patří skanzen v Rožnově pod Radhoštěm a v současnosti také Baťův plavební kanál. Mezi navštěvované zámky patří zámek v Buchlovicích, ve Valašském Meziříčí, Vsetíně nebo Uherském Ostrohu. Ve Zlínském kraji se nachází jedno z nejznámějších poutních míst Velehrad. Na celkové rozloze Zlínského kraje se významně podílí zvláště chráněná území CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty. Ve Zlínském kraji se nachází Hipocentrum Koryčany, které je obklopeno loukami, pastvinami a lesy Přírodního parku Chřiby. Tento areál se specializuje na pobyty s jezdeckým výcvikem především pro děti a mládež. www.hipo.cz, 25.4.07, 9:00
24
4.2.14.
Moravskoslezský kraj Na území tohoto kraje leží tři městské památkové rezervace – Příbor, Nový Jičín
a Štramberk. K zámkům patří Hradec nad Moravicí, Raduň, Kravaře nebo Fulnek a z hradů je možné jmenovat Hukvaldy, Starý Jičín a Sovinec. Statut lázní mají v kraji Karlova Studánka a Darkov. Mezi zvláště chráněná území v kraji patří CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a CHKO Poodří. Ministerstvo pro místní rozvoj (2005)
25
5.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA Slovenská republika se nachází ve střední Evropě a je charakteristická relativně
velkými rozdíly v nadmořské výšce. Střední a severní Slovensko kde prochází karpatský oblouk je spíše hornaté. Jih a východ krajiny je nížinný a tyto oblasti jsou významnou hospodářskou oblastí Slovenska. Nejvýznamnější řekou Slovenska je Dunaj a Váh. Republika se nachází v mírném pásmu. Hlavním městem Slovenska je Bratislava s počtem obyvatel 425 459. Mezi další velká a významná města patří Košice, Prešov, Nitra, Žilina a Banská Bystrica. Celková rozloha Slovenské republiky je 49 035 km2 a celkový počet obyvatel je 5 379 450. Tato země sousedí s pěti státy a to s Maďarskem, Polskem, Českou republikou, Rakouskem a Ukrajinou. www.sacr.sk, 31.3.2007, 11:00 Mezi nejvýznamnější a nejkrásnější místa Slovenska patří bezesporu Vysoké Tatry. Vysoké, Belianske a Západne Tatry tvoří Tatranský národní park, který dosáhl mezinárodního významu. Je totiž zařazen na Seznam UNESCO a je součástí celoevropské sítě chráněných území NATURA 2000. Vysoké Tatry jsou hraniční pohoří, které ze čtyř pětin leží na území Slovenska a jedna pětina leží na území Polska. Ve Vysokých Tatrách je značné množství zajímavostí a mezi nejnavštěvovanější místa patří Kriváň, což je rozložitý štít v západní části Vysokých Tater. Dalším z nejatraktivnějších míst navštěvovaných návštěvníky je Hrebienok nacházející se na jihovýchodním konci Slavkovského štítu. Mezi další turisticky atraktivní cíle ve Vysokých Tatrách patří Vodopády Studeného potoka, Skalnaté pleso, Lomnický štít a Belianska jaskyňa.Krásy Slovenska 1-2, 2005 Slovenská republika je od roku 1996 rozdělena do osmi samosprávných krajů a to
Bratislavského,
Banskobystrického,
Košického,
Nitranského,
Prešovského,
Trenčínského, Trnavského a Žilinského.
5.1.
Bratislavský kraj Bratislavský kraj leží v západní části Slovenska a jedná se v podstatě o okolí
Bratislavy. Tento kraj je nejbohatší v rámci Slovenska a druhý nejbohatší v rámci nových zemí Evropské unie. Většina území kraje leží na rovině v Podunajské nížině. Toto území je také zemědělsky obděláváno. Tomuto kraji je podřízeno osm okresů a to
26
okres Bratislava I, Bratislava II, Bratislava III, Bratislava IV a Bratislava V a dále okresy Malacky, Pezinok a Senec. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsk%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 10:15 V Bratislavském kraji je největší atraktivitou převážně hlavní město Bratislava, kde se nachází značné množství historických památek jako je například Bratislavský hrad, který je symbolem a dominantou města zároveň. Mezi další zajímavosti patří gotická katedrála sv. Martina, Stará radnice a Maxmiliánova fontána, Františkánský kostel a klášter, Slovenské národní divadlo, Slavín a hrad Děvín. http://www.visit.bratislava.sk/vismo/osnova.asp?id_org=700013&id_osnovy=2001&p1 =2001, 8.4.2007, 10:30 V tomto kraji se nachází jezdecký klub Ranč 4C, který se věnuje westernovému a turistickému ježdění. Turisté se zde mohou učit jezdit a pracovat s koňmi na principu přirozeného partnerství. Na ranči jsou pořádány různé akce, a kromě koní je zde značné množství i jiných zvířat. Na ranči provádí též jezdecké kurzy a výcvik koní a je možné si zde i ustájit svého koně. http://ranc4c.sk/, 25.4.07, 11:00
5.2.
Banskobystrický kraj Rozloha Banskobystrického kraje je 9 454 km2 a většina jeho území je hornatá.
Velký význam má v tomto kraji lesnictví a zemědělsky obdělávaná jsou však jen údolí řek. Velmi významné zastoupení má v tomto kraji turistika. Tento kraj je složen ze třinácti
okresů a to z okresu Banská Bystrica, Banská Štiavnica, Brezno, Detva,
Krupina, Lučenec, Poltár, Revúca, Rimavská Sobota, Velký Krtíš, Zvolen, Žarnovica a Žiar nad Hronom. http://cs.wikipedia.org/wiki/Banskobystrick%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 10:45 Hlavním centrem Banskobystrického kraje je město Banská Bystrica, které bylo jako jedno z prvních měst na Slovensku vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nalezneme zde pamětihodnosti jako areál městského hradu Barbakanu, náměstí s kostely Pany Marie a sv. Kříže. Srdcem města je obdélníkové náměstí Slovenského národního povstání s Mariánským sloupem a šikmou hodinovou věží. Z okolí města stojí za zmínku dřevěný kostel v obci Hronsek. http://www.banskabystrica.sk/main.php?id_menu=14482&firmy_slovenska_flag=0, 8.4.2007, 11:00
27
V okolí jednoho z okresních měst Revúce se nachází skvělá příležitost strávení dovolené na koni a to v Jezdeckém klubu Predná Hora. Toto město se nachází na východní hranici Národního praku Muránska planina. Turisté se zde mohou zdokonalovat v jízdě na koni, mohou zde trávit příjemné víkendy a letní dovolené. Tento klub umožňuje i tzv. hiporehabilitaci, což je cílená terapie prostřednictvím koně. http://www.jazdeckyklub.sk/Informacie.htm, 25.4.07, 10:00 Jezdecký klub Predná Hora poskytuje zájemcům individuální výuku, týdenní kurzy, vycházky do přírody s doprovodem, pronájem koní na vycházku, ubytování a stravování, tedy vše co milovníci koní a přírody potřebují. http://www.jazdeckyklub.sk/Ponuka.htm, 25.4.07, 10:15
5.3.
Košický kraj Hlavním městem Košického kraje je město Košice. Tomuto kraji dalo vzniknout
rozdělení Východoslovenského kraje mezi Košický a Prešovský. Jižní část kraje vyplňuje nížina a zasahuje sem historický region Tokaj a Zemplín, kde se pěstuje víno. V západní části jsou dvě významná pohoří a to Vihorlat a Slovenské rudohoří. Mezi významné řeky kraje patří Hornád, Bodrog a Ondrava. Košický kraj je složen z jedenácti okresů a to okresy Gelnica, Košice I, Košice II, Košice III, Košice IV, Košice – okolí, Michalovce, Rožnava, Sobrance, Spišská Nová Ves a Trebišov. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1ick%C3%BD_kraj, 8.4.2007,11:15 Košický kraj vznikl v roce 2001 a rozkládá se na více historických územích. Složení jednotlivých fragmentů kraje do jednoho celku poskytuje člověku pohled na mozaiku složenou z malebných zákoutí hor, krásných obcí, historických míst, rozlehlých rovin a v neposlední řadě vzácných pamětihodností. http://www.kosice-region.sk/KSKWeb/KosickyKraj/InfoKraj/FragmentyKraja/, 8.4.2007, 11:30
5.4.
Nitranský kraj Hlavním městem Nitranského kraje je město Nitra . Tento kraj leží na jihu země
a většina jeho území spadá do Podunajské nížiny. Severní a severovýchodní část kraje
28
je hornatá. Většina území v kraji je zemědělsky využívaná. Nitranský kraj se rozděluje na šest okresů jejichž hlavními městy jsou Nitra, Nové Zámky, Šaĺa, Levice, Komárno a Zlaté Moravce. http://cs.wikipedia.org/wiki/Nitriansk%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 12:15 Nejcennější památkou Nitry je hrad, skládající se ze čtyřech samostatných částí odlišného charakteru a to z katedrály, biskupského paláce, hospodářských budov a venkovního opevnění s jedinou vstupní branou do vnitřních prostor. Dále se zde nachází velké množství architektonických atraktivit a skvostů. http://www.nitra.sk/main.php?id_menu=3843&firmy_slovenska_flag=0,8.4.2007, 12:45 V okolí Nitry se nachází nově vyhlášená CHKO jako chráněné stromy Velčické cery, chráněný areál Kostolianské louky, chráněný areál Údolí Huntáka či chráněný areál Ivanov salaš. http://www.nitra.sk/main.php?id_menu=5867&firmy_slovenska_flag=0, 8.4.2007,12:50 Ranč u Bobiho, to je nové agroturistické centrum, které nabízí aktivní využití volného času pro milovníky koní a nádherné přírody. Na tomto ranči je možné účastnit se jezdecké školy pro začátečníky, jízdy v sedle pro pokročilé ale také je možné půjčit si zde horské kolo a mnoho dalších možností aktivního strávení volného času. Na ranči je také malá domácí ZOO. Je zde samozřejmě možnost ubytování a stravování. Děti mají možnost vozit se na ponících a jsou také v přímém kontaktu se zvířaty čímž také poznávají život na venkově. http://www.bobiranc.sk/enter.php?lang=sk&sekc=0, 25.4.07, 11:15
5.5.
Prešovský kraj Hlavním městem Prešovského kraje je Prešov. Tento kraj leží na severovýchodě
země a s Košickým krajem přibližně odpovídá bývalému Východoslovenskému kraji. Většina kraje je hornatá a proto nevhodná pro zemědělství. Tento kraj se skládá z třinácti okresů: Bardejov, Humenné, Kežmarok, Levoča, Medzilaborce, Poprad, Prešov, Sabinov, Snina, Stará Ľubovňa, Stropkov, Svidník a Vranov nad Topľou. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pre%C5%A1ovsk%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 13:15 Historické a architektonické památky města Prešov jsou soustředěné v jádru města na náměstí. Toto historické jádro bylo v roce 1955 vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. Mezi významné památky města patří římskokatolický biskupský palác, římskokatolický chrám sv. Jana Křtitele a mnohé další.
29
http://www.presov.sk/article.php?i_id_article=3070, 8.4.2007, 13:30
5.6.
Trenčínský kraj Hlavním městem trenčínského kraje je Trenčín. Kraj se nachází mezi krajem
Trnavským a Žilinským v západní části země. Většina území kraje je hornatá , ale protíná ho úrodné údolí Váhu. Trenčínskému kraji je podřízeno devět okresů: Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tren%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_kraj,8.4.07,20:00 Mezi významné pamětihodnosti Trenčína patří Trenčínský hrad, Farské schody, Katův dům, Farní kostel Narození Panny Marie, Mírové náměstí a další. http://www.trencin.sk/12285,8.4.07,20:30 Pro turistiku v okolní přírodě je vhodné využít lesoparku Brezina, Bílé Karpaty, Považský Inovec či Strážovské vrchy. V okolí Trenčína se nachází také značné množství cykloturistických stezek. http://www.trencin.sk/12450, 8.4.07, 20:30
5.7.
Trnavský kraj Hlavním městem Trnavského kraje je Trnava. Jižní část území Trnavského kraje
vyplňuje Podunajská nížina na severu pak Malé a Bílé Karpaty a údolí řeky Moravy. Trnavský kraj patří k bohatším krajům jednak díky svojí důležitosti z hlediska dopravy a jednak díky intenzivnímu zemědělství na jihu území. Tento kraj je rozdělen na sedm okresů: Dunajská Streda, Galanta, Hlohovec, Piešťany, Senica, Skalica a Trnava. http://cs.wikipedia.org/wiki/Trnavsk%C3%BD_kraj, 9.4.07,10:00 V tomto kraji je jedním z největších lákadel město Piešťany, které za svou dobrou pověst lázeňského města vděčí jedinečným přírodním zdrojům. Nejstarší památkou tohoto města je ruina středověkého sakrálního objektu. Některé stavby byly formálně uznané za kulturní památky, z nichž některé dosáhly mezinárodního uznání. Na území města byla vyhláškou vyhlášena památková zóna jejímž účelem je chránit významné kulturní památky, které se v této části města nachází. Nedílnou součástí
30
okolí a města Piešťan je jedinečná a unikátní příroda. Okolí města a příroda umožňuje mnoho způsobů využití pro aktivní sport ale i pro relaxaci a odpočinek. http://www.piestany.sk/index.php?id=16, 9.4.07,11:00
5.8.
Žilinský kraj Samosprávným centrem Žilinského kraje je město Žilina. Toto hornaté území
spadá z geomorfologického hlediska do Západních Karpat. Kraj se dělí na okresy Bytča, Čadca, Dolný Kubín, Kysucké Nové Město, Liptovský Mikuláš, Martin, Námestovo, Ružomberok, Turčianske Teplice, Tvrdošín a Žilina. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDilinsk%C3%BD_kraj,9.4.07,11:30 Do Horného Považie patří okresy Bytča a Žilina. Horné Považie má mimořádné podmínky pro cykloturistiku, protože se zde nachází velké množství cykloturistických tras. Jsou zde také příležitosti k lyžování, vodní sporty a rekreaci. Region Turiec obsahuje dvě města Turčianske Teplice a Martin. Turisticky nejpřitažlivější v Turci jsou pohoří Velké a Malé Fatry. Tato oblast je velmi vhodná pro pěší turistiku, protože je zde 50 vyznačených turistických chodníků. Dále je v regionu rozšířená cykloturistika, agroturistika a lyžování. V regionu Kysuce jsou také dvě města Čadca a Kysucké Nové Město. V tomto regionu je také mnoho možností sportovního využití jako cykloturistika, lyžování nebo vodní sporty. Je zde také výrazně rozšířena agroturistika. V regionu Orava nalezneme tři města Dolný Kubín, Námestovo a Tvrdošín. Na Orave je mnoho subjektů provozujících agroturistiku. Vhodné podmínky jsou tu také pro lyžování a vodní sporty. V regionu Liptov jsou města Liptovský Mikuláš a Ružomberok. Tento region je velmi vhodný obzvláště pro cykloturistiku, vodní sporty a také paragliding. Turistický sprievodca, Žilinský samosprávný kraj
31
6.
LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ V České i Slovenské republice v současné době pro venkovskou turistiku a
agroturistiku neexistují speciální právní normy. Existuje ovšem celá řada právních předpisů a norem souvisejících s provozováním venkovské turistiky a ubytovacích zařízení.
6.1.
Česká republika V České republice se podnikání ve venkovské turistice řídí těmito zákony:
•
Obchodní zákoník – určuje subjekty a objekty obchodně právních vztahů a vymezuje pojem podnikání.
•
Občanský zákoník – vymezuje formy chování, práva a povinnosti ubytovatele a ubytovaného.
•
Živnostenský zákon – v zákoně jsou uvedena důležitá ustanovení týkající se rozdělení živnosti a odborné způsobilosti.
•
Zákon o dani z příjmu
•
Zákon o dani z přidané hodnoty
•
Zákon o dani silniční
•
Zákon o dani z nemovitostí
•
Zákon o místních poplatcích
•
Zákon o pojistném
•
Zákon o pojištění
•
Zákoník práce
•
Zákon o soukromém podnikání občanů
•
Vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
•
Zákon o ochraně veřejného zdraví
•
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona
•
Zákon o územním plánování a stavebním řádu
Pourová (2002), http://www.svazvt.cz/standardy/zakony.htm, 7.4.2007, 10:45
32
6.2.
Slovenská republika Venkovská turistika na Slovensku se řídí následujícími právními předpisy a
vládními nařízeními: •
Občanský zákoník
•
Obchodní zákoník
•
Zákon o evropském seskupení hospodářských zájmů
•
Zákon o evropské společnosti a o změně a doplnění některých zákonů
•
Zákon o obchodním rejstříku
•
Vyhláška MS SR, kterou se ustanovují vzory tiskovin na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku
•
Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
•
Vyhláška MV SR o podrobnostech obsahu teoretických vědomostí a praktických znalostí, které jsou vyžadovány pro provozování živnosti
•
Vyhláška MH SR, která upravuje kategorizaci ubytovacích zařízení a klasifikační znaky pro jejich zařazování do tříd
•
Zákon o soukromém podnikání občanů
•
Vyhláška MS SR ustanovující podrobnosti o způsobu určení platební neschopnosti a předlužení
•
Nařízení vlády SR o Obchodním věstníku
•
Vyhláška MV SR o inspekčních knihách
•
Vyhláška MF SR o způsobu vedení a evidence tržeb elektronickou pokladnou
•
Zákon o ochraně hospodářské soutěže
•
Zákon o ochraně spotřebitele
•
Zákon o státní kontrole vnitřního trhu ve věcech ochrany spotřebitele
•
Zákon o zájezdech, podmínkách podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur
http://www.msponline.sk/?article=141
33
7.
ORGANIZACE PODPORUJÍCÍ VENKOVSKOU TURISTIKU
7.1.
Organizace v České republice
7.1.1.
Svaz venkovské turistiky Svaz venkovské turistiky je dobrovolné, nepolitické sdružení podnikatelů ve
venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců. Svaz byl založen v roce 1997 a svou činností chce přispět k ekonomickému, kulturnímu a společenskému oživení venkova, údržbě krajiny i ke stabilizaci venkovského osídlení. Svaz je členem mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky Eurogites. Svaz venkovské turistiky hájí zájmy svých členů, zajišťuje zavádění do praxe a kontrolu standardů ubytovacích kapacit na venkově, pomáhá při rozvoji odborných schopností poskytovatelů služeb a pomáhá svým členům při propagaci ubytovacích zařízení. http://www.svazvt.cz/,14.4.07, 10:30 Svaz venkovské turistiky má v současné době 144 členů s celkem 131 objekty z nichž 111 objektů je certifikovaných. http://www.svazvt.cz/files/clenove.htm, 14.4.07, 10:30 7.1.2.
ECEAT ECEAT je Evropské centrum pro eko agro turistiku. Je to česká nevládní
organizace sdružující odborníky specializující se na šetrný cestovní ruch. Cílem ECEAT je přispět k udržitelnému rozvoji prostřednictvím odpovědného cestovního ruchu. http://www.eceat.cz/public/docs/eceat_cz.htm, 14.4.07, 11:00 ECEAT vytváří referenční projekty pro obce, regiony a instituce a dále zajišťuje poradenství a vzdělávání pro venkovské ubytovatele ve spolupráci se Svazem venkovské turistiky. http://www.eceat.cz/public/docs/projekty.htm,14.4.07, 13:00 7.1.3.
Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Tato příspěvková organizace spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj se
neorientuje pouze na venkovský cestovní ruch, ale na propagaci cestovního ruchu příjezdového i výjezdového obecně. Vznikla v roce 1993 a od 1. 8. 2003 její oficiální
34
název zní Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Centrála se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu a hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů kde je prioritou agentury CzechTourism zvyšování jejich návštěvnosti. K tomu přispívá 25 zahraničních zastoupení CzechTourism po celém světě. Jedním z důležitých úkolů je podpora domácího regionálního cestovního ruchu (pořádání seminářů, regionální prezentace, venkovská turistika apod.) CzechTourism provozuje také dvě vlastní informační centra. http://www.czechtourism.cz/?show=007000, 14.4.07,14:00 7.1.4.
Prázdniny na venkově Prázdniny na venkově nejsou přímo organizací. Jedná se o internetovou
doménu, která poskytuje informace turistům se zájmem o ubytování na venkově. Je zde k nalezení nabídka ubytování, cestovní podmínky a další důležité informace. http://www.prazdninynavenkove.cz/, 14.4.07, 14:20
35
7.2.
Organizace na Slovensku
7.2.1.
Agentúra pre rozvoj vidieka Agentúra pre rozvoj vidieka je příspěvková nezisková organizace. Jejím
posláním je podporovat aktivity trvale udržitelného a vyváženého rozvoje venkovských sídel, pomáhat občanům připravovat a realizovat programy, plány a projekty a pomáhat podnikatelským subjektům v jejich činnosti. Mezi cíle Agentúry patří také poradenství a vzdělávání, rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky, rozvoj služeb na venkově a mnohé další. http://www.arvi.sk/index.php?start&choice=11, 15.4.07, 10:00 7.2.2.
Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky SZVTA je nepolitická a zájmová organizace sdružující objekty poskytující
služby související s rozvojem venkova. Posláním svazu je zejména zastupovat zájmy podnikatelů v agroturistice a venkovské turistice a podporovat rozvoj infrastruktury se zaměřením na cestovní ruch, poskytovat poradenskou pomoc, organizovat kurzy, semináře a školení zaměřené na rozvoj agroturistiky a venkova, vydávat katalog zařízení venkovské turistiky a agroturistiky na Slovensku, spolupracovat se zahraničními svazy a podobného zaměření a zabezpečovat komplexní marketingové aktivity pro rozvoj venkova. http://www.agroturist.sk/informacie2.php,15.4.07,10:45 7.2.3.
Slovenské združenie podnikateľov v agroturistike SZPA
vzniklo
sloučením
několika
regionálních
Spolků
podnikatelů
v agroturistice. SZPA je dobrovolnou nepolitickou profesní a zájmovou organizací, která sdružuje fyzické a právnické osoby zabývající se agroturistikou. Hlavním posláním sdružení je pomáhat svým členům vytvářet podmínky pro efektivní využívání jejich agroturistických zařízení. Sdružení se orientuje také na některé koncepční a rozvojové aktivity, hlavně v oblasti budování materiálně technické základny. V tomto sdružení je zaregistrováno 128 subjektů podnikajících v agroturistice. http://www.agritourism.sk/index.php?p=id01&lid=sk, 15.4.07, 11:00
36
8.
STRUKTURÁLNÍ FONDY EU Vzhledem ke skutečnosti že Česká i Slovenská republika jsou členskými
zeměmi Evropské unie, mají možnost čerpat finance z jejích strukturálních fondů. Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která má za cíl snižování rozdílů úrovní rozvoje regionů a členských států EU.
8.1.
Česká republika Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007 – 2013
může ke zlepšení úrovně obyvatel čerpat z EU přibližně 752,7 miliard korun. Z fondů EU jsou financovány projekty jako rozvoj dopravní infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, ochrana životního prostředí, zlepšení kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou, rozvoj měst a obcí, podpora podnikání, vědy a výzkumu a v neposlední řadě rozvoj cestovního ruchu. Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím operačních programů. Prostředky jsou rozděleny do tří fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS). http://www.strukturalni-fondy.cz/, 16.4.07, 9:30
37
Graf 1.
Využívání strukturálních fondů únor 2007
http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/prubeh-cerpani-strukturalnich-fondu, 16.4.07, 9:30 8.1.1.
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Tímto fondem jsou podporovány investiční projekty jako např. odstraňování
ekologických zátěží, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, výsadba regenerační zeleně, rekonstrukce kulturních památek, investice do dopravní a technické infrastruktury apod. 8.1.2.
Evropský sociální fond (ESF) Z fondu
jsou
podporovány
neinvestiční
projekty
jako
rekvalifikace
nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením apod. 8.1.3.
Fond soudržnosti (FS) Tento fond je určen na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně
jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční projekty se zaměřením na infrastrukturu a ochranu životního prostředí. http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika, 16.4.07, 9:45
38
Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF)
8.1.4.
Tento fond funguje od roku 1962 a z jeho zdrojů je financován rozvoj venkovských oblastí. http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/regionalni-politika-eu-2004-2006, 16.4.07, 10:30
39
8.2.
Slovenská republika Čerpání financí z evropských strukturálních fondů na Slovensku je do značné
míry srovnatelné s Českou republikou. 8.2.1.
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Tak jako v České republice jsou z tohoto fondu čerpány finance na rozvoj
cestovního ruchu a dále na podporu malých a středních podniků, rozvoj infrastruktury a posílení regionálního rozvoje. 8.2.2.
Evropský sociální fond (ESF) Pomoc z tohoto fondu je nasměrována do sociálního a pracovního sektoru.
8.2.3.
Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) Tento fond je rozdělen do dvou sekcí:
1.
orientační sekce podporující opatření rozvoje venkova
2.
záruční sekce působí v oblastech, ze kterých mají příjmy charakter dotací určených na zachování zemědělské produkce a využívání zemědělské půdy. Dále pak na rozvoj politiky rozvoje venkova, obnovy venkova a venkovského dědictví a lesů. http://www.sacr.sk/sf/strukturalne_fondy/, 16.4.07, 10:15
40
9.
PROGRAM SAPARD Program SAPARD byl schválen jako předvstupní nástroj pomoci kandidátským
zemím na vstup do EU. V České republice byl program SAPARD zahájen v roce 2000. Zde byl program SAPARD realizován na základě Plánu rozvoje zemědělství a venkova ČR na období 2000 – 2006. Tento plán definoval tři priority programu a to zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, zajištění trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí a vytvoření podmínek pro plné využití plánu. Již koncem roku 2005 byly proplaceny poslední projekty v rámci programu SAPARD a tím byla vyčerpána přidělená částka 92,8 milionů eur pro Českou republiku. http://www.euractiv.cz/cl/27/2437/CR-vycerpala-financni-prostredky-z-programuSAPARD, 16.4.07, 11:15 Na Slovensku byl program SAPARD také zaměřen na oblasti zemědělství a rozvoje venkova. I zde bylo podmínkou čerpání prostředků z programu vytvoření a předložení Evropské komisi národní Plán rozvoje venkova, který byl schválen 24.10.2000. http://www.land.gov.sk/slovak/dok/sapard/sapard.htm, 16.4.07, 11:15
41
10.
OBDOBÍ 2007 – 2013
10.1.
Program rozvoje venkova Slovenské republiky 2007 – 2013 Tento program vychází z mnoha dokumentů na evropské úrovni. Strategie
tohoto dokumentu by měla být realizována prostřednictvím opatření seskupených podle čtyř os: 1.
Zvýšení konkurenceschopnosti sektoru zemědělství a lesnictví
2.
Zlepšení životního prostředí a krajiny
3.
Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace venkovského hospodářství.
4.
Leader
V září 2006 schválila Evropská komise finance pro jednotlivé členské země. Slovensko získá téměř 2 mld. eur v programovém období 2007 – 2013, což činí se strukturálním a kohezním fondem více jak 13,5 mld. eur. http://www.euractiv.sk/regionalny-rozvoj/zoznam_liniek/vidiek-a-eu, 16.4.07, 11:45
10.2.
Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013 Národní rozvojový plán České republiky ve své strategii vychází z potřeby
zaměřit se na vyvážený rozvoj území a stimulaci rozvojového potenciálu regionů. Pro programové období 2007 – 2013 připravila Česká republika celkem 24 operačních programů, z čehož poměrně velkou část tvoří programy regionální, celkem sedm a pět programů přeshraniční spolupráce. Mezi tematicky zaměřené operační programy patří Integrovaný OP, OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Vzdělávání a konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Doprava, OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Všechny navržené operační programy jsou ve fázi projednávání Evropskou komisí. http://www.mmr.cz/index.php?show=001022006, 16.4.07, 12:00 Česká republika může v období 2007 – 2013 čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard eur, což činí zhruba 752,7 miliard korun. http://www.strukturalni-fondy.cz
42
11.
ESPON 2013 Program ESPON 2013 bude zaměřen na průběžné získávání a aktualizování
informací o územním rozvoji tak, aby mohla být formulována doporučení založená na znalostech a vztahující se k rozhodnutím, jež jsou přijímána na politické úrovni. V budoucnu bude mít program více strategický charakter. Geograficky tímto programem budou pokryty všechny členské státy EU. Programové dokumenty programu byly 17. 1. 2007 předloženy Řídícím orgánem Programu Evropské komisi a po kontrole všech náležitých součástí byl Operační program shledán přípustným. Zahájení programu je předpokládáno v druhé polovině roku 2007. http://www.strukturalni-fondy.cz/espon-ii, 16.4.07, 12:00
43
12.
ZÁVĚR Cílem práce Venkovská turistika v České republice a na Slovensku bylo
vypracovat srovnání stavu venkovské turistiky v obou uvedených zemích. V České republice i na Slovensku je stav vývoje venkovské turistiky do značné míry podobný. V obou zemích převládá snaha informovat obyvatele a podnikatele na venkově o možnostech rozvoje jejich okolí pomocí venkovského cestovního ruchu, protože bez náležité snahy a porozumění obyvatel venkova by se zde toto odvětví nemohlo realizovat. Část práce byla věnována upozornění na atraktivity a specifika jednotlivých zemí, která jsou pro turistiku i venkovskou turistiku nedílnou součástí úspěchu v rozvoji. Vzhledem k tomu, že obě studované země jsou členy Evropské unie, mají značné možnosti čerpat podporu prostřednictvím programů, dotací a grantů prostředky ze strukturálních fondů EU. Tato podpora rozvoje venkova je pro oba státy velmi důležitá, protože díky těmto prostředkům je možné dobudovávat tolik potřebnou infrastrukturu a materiálně technickou základnu. Oba státy podpory ze strukturálních fondů EU využívají, což se pozitivně projevuje na vývoji venkovské turistiky a agroturistiky a také na rozvoji venkova. V České republice a na Slovensku existuje celá řada spolků a organizací které se venkovskou turistikou a agroturistikou zabývají. Mezi jejich hlavní úkoly patří podporovat informovanost malých i větších podnikatelských subjektů na venkově, co se týká především možností získávání finančních prostředků pro jejich činnost, propagace jejich zařízení a služeb a rozvoj jejich profesních schopností v oblasti venkovského cestovních ruchu. Značná část těchto spolků a organizací spolupracuje s podobnými organizacemi v zahraničí, čímž podporují příliv zahraničních turistů na český i slovenský venkov. Velké množství podnikatelů ať už malých nebo i větších jak v České republice tak i na Slovensku je členem některého ze spolku nebo organizace, ovšem není to pravidlem. Jak jsem již uvedla, vývoj venkovského cestovních ruchu je v obou zemích na velmi podobné úrovni a žádné výrazné rozdíly jsem během práce a získávání poznatků nezaznamenala. Je tomu snad i proto že obě země jsou si velmi podobné a blízké.
44
13.
POUŽITÁ LITERATURA
1. Hesková M. a kolektiv(2006): Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Fortuna Praha ISBN 80 – 7168 – 948 – 3 2. Janotka K. (1999): Venkovská turistika a agroturistika. Specifické segmenty cestovního ruchu. Střední odborná škola cestovního ruchu s.r.o. Pardubice 3. Pourová M. (2002): Agroturistika. Česká zemědělská univerzita v Praze. ISBN 80 – 213-0965-2
Propagační materiály 1. Krásy Slovenska 1-2, 2005 2. Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch v České republice 2004 3. Ministerstvo pro místní rozvoj. Česká republika Portréty krajů. Praha 2005, ISBN 80-239-6305-8 4. Turistický sprievodca. Žilinský samosprávny kraj
Internetové zdroje 1. http://www.agritourism.sk/index.php?p=id01&lid=sk, 15.4.07, 11:00 2. http://www.agroturist.sk/informacie2.php,15.4.07,10:45 3. http://www.aktivnizivot.cz/index.php?typ=SEA&showid=182, 26.4.07, 9:30 4. http://www.arvi.sk/index.php?start&choice=11, 15.4.07, 10:00 5. http://www.banskabystrica.sk/main.php?id_menu=14482&firmy_slovenska_flag=0, 8.4.2007, 11:00 6. http://www.bobiranc.sk/enter.php?lang=sk&sekc=0, 25.4.07, 11:15 7. http://cs.wikipedia.org/wiki/Banskobystrick%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 10:45 8. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsk%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 10:15 9. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDilinsk%C3%BD_kraj,9.4.07,11:30 10. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1ick%C3%BD_kraj, 8.4.2007,11:15 11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Nitriansk%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 12:15 12. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pre%C5%A1ovsk%C3%BD_kraj, 8.4.2007, 13:15
45
13.http://cs.wikipedia.org/wiki/Tren%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_kraj,8.4.07, 20:00 14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Trnavsk%C3%BD_kraj, 9.4.07,10:00 15. http://www.czechtourism.cz/?show=007000, 14.4.07,14:00 16. http://www.eceat.cz/public/docs/eceat_cz.htm, 14.4.07, 11:00 17. http://www.eceat.cz/public/docs/projekty.htm,14.4.07, 13:00 18.
http://www.euractiv.cz/cl/27/2437/CR-vycerpala-financni-prostredky-z-programu-
SAPARD, 16.4.07, 11:15 19. http://www.euractiv.sk/regionalny-rozvoj/zoznam_liniek/vidiek-a-eu, 16.4.07, 11:45 20. http://www.hipo.cz, 25.4.07, 9:00 21.http://hippostezky-vc.info/modules.php?name=News&file=article&sid=23, 25.4.07,9:35 22. http://www.jazdeckyklub.sk/Informacie.htm, 25.4.07, 10:00 23. http://www.jazdeckyklub.sk/Ponuka.htm, 25.4.07, 10:15 24.
http://www.kosice-region.sk/KSKWeb/KosickyKraj/InfoKraj/FragmentyKraja/,
8.4.2007, 11:30 25. http://www.land.gov.sk/slovak/dok/sapard/sapard.htm, 16.4.07, 11:15 26. http://www.land.gov.sk/slovak/dok/sapard/sapard.htm, 16.4.07, 11:15 27. http://www.mmr.cz/index.php?show=001022006, 16.4.07, 12:00 28. http://www.msponline.sk/?article=141, 7.4.2007, 11:00 29.
http://www.nitra.sk/main.php?id_menu=3843&firmy_slovenska_flag=0,8.4.2007,
12:45 30.http://www.nitra.sk/main.php?id_menu=5867&firmy_slovenska_flag=0, 8.4.2007,12:50 31. http://www.piestany.sk/index.php?id=16, 9.4.07,11:00 32. http://www.prazdninynavenkove.cz/, 14.4.07, 14:20 33. http://www.presov.sk/article.php?i_id_article=3070, 8.4.2007, 13:30 34. http://ranc4c.sk/, 25.4.07, 11:00 35. http://www.sacr.sk, 31.3.2007, 11:00. 36. http://www.sacr.sk/sf/strukturalne_fondy/, 16.4.07, 10:15
46
37. http://www.strukturalni-fondy.cz/, 16.4.07, 9:30 38. http://www.strukturalni-fondy.cz/espon-ii, 16.4.07, 12:00 39. http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika, 16.4.07, 9:45 40.http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/regionalni-politika-eu-20042006, 16.4.07, 10:30 41.http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/prubeh-cerpani-strukturalnich-fondu,
16.4.07,
9:30 42. http://www.svazvt.cz/ 14.4.07,10:30 43. http://www.svazvt.cz/files/clenove.htm, 14.4.07, 10:30 44. http://www.svazvt.cz/standardy/zakony.htm, 7.4.2007, 10:45 45. http://www.trencin.sk/12285,8.4.07,20:30 46. http://www.trencin.sk/12450, 8.4.07, 20:30 47.http://www.visit.bratislava.sk/vismo/osnova.asp?id_org=700013&id_osnovy=2001& p1=2001, 8.4.2007, 10:30
47
